ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 14 PROVÁDĚNÍ PŘEDPISŮ EU O HYGIENĚ NA JATKÁCH V ZEMÍCH, KTERÉ VSTOUPILY DO EU OD ROKU 2004

ISSN 1831-0788

PROVÁDĚNÍ PŘEDPISŮ EU O HYGIENĚ NA JATKÁCH V ZEMÍCH, KTERÉ VSTOUPILY DO EU OD ROKU 2004

CS

2012

Zvláštní zpráva č. 14

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR


2012

PROVÁDĚNÍ PŘEDPISŮ EU O HYGIENĚ NA JATKÁCH V ZEMÍCH, KTERÉ VSTOUPILY DO EU OD ROKU 2004 (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)


EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-1 Fax +352 4398-46410 E-mail: [email protected] Internet: http://eca.europa.eu


2012

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012 ISBN 978-92-9237-850-9 doi:10.2865/15607 © Evropská unie, 2012 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

3

OBSAH

Body

ZKRATKY GLOSÁŘ I–VIII SHRNUTÍ

1–16

ÚVOD

6–12

ODPOVĚDNOST

7–8 KOMISE 9–10 ČLENSKÉ STÁTY 11–12

PROVOZOVATELÉ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

13–16

ZVLÁŠTNÍ FINANCOVÁNÍ PRO NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY

17–21

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

22–50 PŘIPOMÍNKY 22–28

DOHLED NAD PROVÁDĚNÍM HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ

24–25 KOMISE PROVÁDĚNÍ BALÍČKU PŘEDPISŮ O HYGIENĚ Z ROKU 2004 V ČLENSKÝCH STÁTECH PŘEZKOUMALA DOSUD JEN ČÁSTEČNĚ 26–27 NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ VÍCELETÝCH VNITROSTÁTNÍCH PLÁNŮ KONTROL (VVPK) AUDITOVANÝMI ČLENSKÝMI STÁTY 28

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ VETERINÁRNÍCH KONTROL ČLENSKÝCH STÁTŮ

29–35

ROVÁDĚNÍ POŽADAVKŮ NA HYGIENU A BEZPEČNOST POTRAVIN NA JATKÁCH ZE STRANY PROVOZOVATELŮ P POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

30 NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ 31

NEDOSTATEČNÁ JISTOTA OHLEDNĚ SYSTÉMU ANALÝZY RIZIK A KRITICKÝCH KONTROLNÍCH BODŮ (HACCP)

32

VADY V PROVÁDĚNÍ VLASTNÍHO KONTROLNÍHO PROGRAMU

Zvláštní zpráva č. 14/2012 – Provádění předpisů EU o hygieně na jatkách v zemích, které vstoupily do EU od roku 2004

4

33

NEDOSTATEČNÉ DODRŽOVÁNÍ POŽADAVKŮ NA SLEDOVATELNOST

34–35 NESOULAD PRAVIDEL UPRAVUJÍCÍCH PRUŽNOST 36–44

POKYNY A ŠKOLENÍ

37–38 OMEZENÉ POKYNY ČLENSKÝCH STÁTŮ K PROVÁDĚNÍ PŘEDPISŮ 39

NEDOSTATEK SYSTEMATICKÝCH KONZULTACÍ MEZI GŘ PRO ZDRAVÍ A SPOTŘEBITELE A EAHC

40–44

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ BTSF

45–50

POSTUPY PRO VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ EU

48–49

NEDOSTATKY TÝKAJÍCÍ SE UDRŽITELNOSTI FINANCOVANÝCH PROJEKTŮ

50

NEVHODNÁ KRITÉRIA PRO UDĚLENÍ GRANTU PRO PROJEKTY PROGRAMU SAPARD

51–54

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

PŘÍLOHA I – HYGIENICKÉ NORMY A NORMY BEZPEČNOSTI POTRAVIN, KTERÝMI SE MAJÍ ŘÍDIT PROVOZOVATELÉ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

PŘÍLOHA II – ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA ÚŘEDNÍ VETERINÁRNÍ KONTROLY

ODPOVĚDI KOMISE


5

ZKRATKY BTSF: Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin (Better training for safer food) EAHC: Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele ECDC: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí EFSA: Evropský úřad pro bezpečnost potravin EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EZOZF: Evropský zemědělský orientační a záruční fond FVO: Potravinový a veterinární úřad (Food and Veterinary Office) GŘ pro zdraví a spotřebitele: Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova: Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova HACCP: Analýza rizik a kritické kontrolní body (Hazard analysis and critical control points) OLAF: Evropský úřad pro boj proti podvodům PRV: Program rozvoje venkova SAPARD: Zvláštní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development) VVPK: Víceletý vnitrostátní plán kontrol


6

GLOSÁŘ Analýza rizik a kritické kontrolní body (HACCP): Provozovatelé potravinářských podniků musí při své činnosti zavést, udržovat a uplatňovat postupy založené na zásadách HACCP: ο ο identifikace všech rizik, kterým musí být předcházeno nebo která musí být vyloučena či omezena, ο ο identifikace kritických kontrolních bodů na úrovních, v nichž je kontrola nezbytná pro předcházení riziku, pro jeho vyloučení nebo pro jeho omezení na přijatelnou úroveň, ο ο stanovení kritických limitů v kritických kontrolních bodech, které oddělují přijatelnost a nepřijatelnost, ο ο stanovení a použití účinných monitorovacích postupů v kritických kontrolních bodech, ο ο stanovení nápravných opatření, jestliže z monitorování vyplývá, že kritický kontrolní bod není zvládán, ο ο stanovení postupů k ověřování účinného fungování výše uvedených opatření, ο ο vytvoření dokladů a záznamů, jejichž účelem je prokázat účinné používání opatření 1. Chladicí řetězec: Provozovatelé potravinářských podniků musí během celého procesu výroby potravin, tj. od porážky zvířat po expedici výrobků ke konečnému spotřebiteli, zajistit nepřerušený řetězec odpovídajících kapacit s vhodnými kontrolovanými teplotními podmínkami pro manipulaci s potravinami a pro jejich skladování při vhodných teplotách. Tyto teploty mají udržovat a prodlužovat dobu údržnosti čerstvých výrobků tím, že brání růstu a množení mikroorganismů. Kritické kontrolní body (CCP): Jedná se o úrovně, v nichž je kontrola nezbytná pro předcházení riziku, pro jeho vyloučení nebo pro jeho omezení na přijatelnou úroveň (viz HACCP). Mikrobiologické vyšetření: Provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit, aby potraviny splňovaly příslušná mikrobiologická kritéria a z jatečně upravených těl a masa musí odebírat specifické vzorky, jak to stanoví nařízení (ES) č. 2073/2005 2. Víceletý vnitrostátní plán kontrol (VVPK): Členské státy zajišťují dodržování potravinového práva a sledují a ověřují, zda provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků plní odpovídající požadavky potravinového práva. Za tímto účelem používají systém úředních kontrol 3. S cílem zajistit účinné provádění těchto požadavků připraví každý členský stát jeden integrovaný víceletý vnitrostátní plán kontrol, který obsahuje obecné informace o struktuře a organizaci systémů kontrol krmiv a potravin a kontrol zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat v dotyčném členském státě. VVPK je koncipován tak, aby podporoval jednotný, komplexní a integrovaný přístup k úředním kontrolám a určoval priority vycházející z rizik a kritéria pro kategorizaci rizik dotyčných činností a nejúčinnější postupy kontrol 4.

1

Článek 5 nařízení (ES) č. 852/2004.

2

Příloha I nařízení (ES) č. 2073/2005.

3


4

Hlava V nařízení (ES) č. 882/2004.


7

Vlastní kontrolní program: Provozovatelé potravinářských podniků musí ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin odebírat vzorky s cílem zajistit, aby výrobní proces fungoval přijatelným způsobem a míra kontaminace nevyžadovala nápravná opatření. Četnosti odběru vzorků jatečně upravených těl na jatkách jsou stanoveny v příloze I nařízení (ES) č. 2073/2005. Vzorky je také třeba odebírat z míst a zařízení pro zpracování používaných při výrobě potravin. Odběr vzorků prováděný provozovateli potravinářských podniků (vlastní kontrolní program) se liší od odběru vzorků, které provádějí veterinární lékaři členských států v rámci víceletých vnitrostátních plánů kontrol. Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin (BTSF): „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ (BTSF) je iniciativa Komise, jejímž cílem je organizovat strategii školení v rámci Společenství (EU) v oblasti právních předpisů týkajících se potravin a krmiv a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Školení je určeno pro všechny pracovníky příslušných orgánů členských států, které provádějí úřední kontroly, aby měli aktuální znalosti o všech aspektech práva Společenství ve výše uvedených oblastech a aby kontroly byly prováděny jednotnějším, objektivnějším a přiměřenějším způsobem ve všech členských státech 5.

5

Zdroj: Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele http://ec.europa.eu/eahc/food/about.html.


8

SHRNUTÍ I. Jatky představují v řetězci zpracování potravin fázi zásadního významu. Podle hygienických předpisů Evropské unie musí mít provozovatelé potravinářských podniků provozující jatky zavedeny vhodné podmínky a postupy zaručující bezpečnost potravin. Na jatky v zemích, které do EU vstoupily od roku 2004, byly přiděleny finanční prostředk y EU, které jim měly p o m o c i p l n i t u s t a n o ve n í p ř í s l u š nýc h p ře d p i s ů. Jelikož požadavky byly obecně přísnější než stávající vnitrostátní předpisy, jednalo se o nelehk ý úkol. Související modernizace jatek byla podporována př íspě vk y EU v rámci z vláštního předvstupního programu pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD) a později z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV ). II. Audit Účetního dvora zkoumal, zda Komise a dotčené členské státy podnikly potřebná opatření k tomu, aby se jatky přizpůsobily hygienickým normám EU. Při auditu se tak posuzoval dohled nad opatřeními, která se týkala hygienických požadavků, pokyny k nim a jejich provádění a financování (body 1–21). III. Audit odhalil v uplatňování pravidel a postupů v navštívených členských státech nedostatky, které jsou shrnuty níže. Tyto nedostatky nezpochybňují celkovou koncepci systémů, nicméně ukazují, že kontroly na všech úrovních je třeba provádět důsledněji, aby se zmírňovala rizika a předcházelo se potenciálně vážným problémům pro bezpečnost potravin (bod 51).

IV. Provádění požadavků platných hygienických nařízení v členských státech částečně přezkoumal Potravinový a veterinární úřad (FVO) Komise (body 22–25). Byly zjištěny nedostatky ve způsobu, jakým členské státy provádějí víceleté vnitrostátní plány kontrol ( VVPK) (body 26–27). Dohled vykonávaný příslušnými orgány členských států nezamezil výskytu problémů, které měli při provádění hygienických požadavků provozovatelé potravinářských podniků (body 28–35). V. Komise sice z veřejnila pokyny usnadňující provádění hygienických požadavků, avšak některé členské státy nevypracovaly vlastní vnitrostátní pokyny (body 36–38). VI. Chyběly systematické konzultace mezi Komisí a Výkonnou agenturou pro zdraví a spotřebitele o iniciativě BTSF (bod 39) a v členských státech zase vhodné postupy pro šíření jejích výsledků (body 40–44). VII. Přínos prostředků EU pro provádění hygienických požadavků na jatkách byl ovlivněn nedostatky souvisejícími s udržitelností a výběrem projektů (body 45–50). VIII. Účetní dvůr doporučuje, aby Komise zlepšila dohled nad prováděním hygienických požadavků v nově přistoupivších členských státech a zdokonalila příslušné pokyny. Pokud jde o využití prostředků EU určených na provádění hygienických požadavků na jatkách v těchto členských státech, Komisi se doporučuje, aby na provádění souvisejících programů účelně dohlížela a dopad vynaložených prostředků EU vyhodnocovala.


9

ÚVOD 1.

2.

3.

Jednou z klíčových priorit Komise je udržovat vysokou úroveň bezpečnosti potravin za přiměřených nákladů, a to řešením hlavních rizik a účelným prováděním legislativy upravující bezpečnost potravin 6. Série krizí v oblasti potravin a krmiv (například bovinní spongiformní encefalopatie či dioxiny) poukázala na nedostatky v koncepci a provádění nařízení o potravinách v Evropské unii (EU). Od zveřejnění „bílé knihy o bezpečnosti potravin“ z roku 2000 7 provedla Komise kroky směřující k celkovému přepracování legislativy EU v oblasti hygieny potravin a veterinární oblasti.

V roce 2002 přijal Evropský parlament a Rada nařízení o bezpečnosti potravin 8. Zvláštní nařízení o hygieně a bezpečnosti potravin na jatkách a sledování jejich provádění byla přijata v rámci balíčku předpisů o hygieně z roku 2004, který nabyl platnosti v lednu 2006 a obsahoval: a)

pravidla pro hygienu potravin ;

b)

zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu10;

c)

zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě11.

9

Aby se ověřilo dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, provádí se úřední kontroly 12 . Při udržování vysoké úrovně bezpečnosti potravin představují zásadní fázi v řetězci zpracování potravin jatky 13 . Hlavní požadavky na hygienu a bezpečnost potravin na jatkách 14 jsou uvedeny v příloze I.

6

http://ec.europa.eu/food/ intro_en.htm. 7

KOM(1999) 719 v konečném znění ze dne 12. ledna 2000. 8

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1). 9

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1, oprava Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 3). 10

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55, oprava Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22). 11

4.

Členské státy, které do EU vstoupily od roku 2004, se ve srovnání se stávajícími členskými státy, které již legislativu EU uplatňovaly, musely při dodržování požadavků balíčku předpisů o hygieně vyrovnávat s obzvláštními problémy. Na jatky v nových členských státech byly tudíž vyčleněny prostředky EU, které měly napomoci dodržování příslušných předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206, oprava Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83).

12

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1) se „úřední kontrolou“ rozumí jakákoli forma kontroly, kterou provádí příslušný orgán nebo Společenství, aby ověřil dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. 13

Podle definice v nařízení (ES) č. 853/2004 jsou jatky „zařízení, ve kterém se provádí porážení a následné opracování zvířat, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě“. 14



10

5.

K prosinci 2011 tak vnitrostátní orgány těchto členských států schválily 2 154 jatek, které splňovaly nařízení EU v oblasti hygieny (viz tabulku v bodě 45).

ODPOVĚDNOST

6.

Podle balíčku předpisů o hygieně se o odpovědnost za hygienu a bezpečnost potravin dělí Komise, členské státy a provozovatelé potravinářských podniků.

KOMISE

7.

Komise (Generální ředitelství (GŘ) pro zdraví a spotřebitele) odpovídá za tvorbu politiky EU v oblasti bezpečnosti potravin a zejména za řízení rizik v této oblasti. Pomáhají jí přitom dvě agentury. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), se sídlem v Parmě, poskytuje odborná stanoviska k otázkám bezpečnosti potravin, jež slouží jako vědecký základ pro opatření EU. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), se sídlem ve Stockholmu, má rovněž úlohu v oblasti vědy a posuzování rizik, avšak s větším důrazem na lidské zdraví.

8.

Komise ověřuje, jak členské státy provádějí politiku EU v oblasti bezpečnosti potravin, a to především tak, že kontroluje, zda členské státy vytvořily systém vnitrostátních úředních kontrol v souladu s předpisy EU. Za toto ověřování odpovídá zvláštní ředitelství Generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele, Potravinový a veterinární úřad (FVO), který provádí audity úředních kontrol členských států. GŘ pro zdraví a spotřebitele dále zajišťuje pro členské státy školení o bezpečnosti potravin v rámci programu BTSF. Školení spravuje Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele (EAHC) se sídlem v Lucemburku.


11

ČLENSKÉ STÁTY

9.

10.

Každý členský stát má příslušný orgán, který odpovídá za provádění balíčku předpisů o hygieně z roku 2004 a za ověřování, zda provozovatelé potravinářských podniků dodržují požadavky v něm stanovené. Příslušné orgány mají tyto hlavní úkoly: a)

vytvářet a šířit vnitrostátní pokyny a směrnice;

b)

schvalovat jatky;

c)

vypracovat jednotný víceletý vnitrostátní plán kontrol (VVPK) popisující sy stém úředních kontrol a další činnosti, které zajišťují dodržování požadavků na bezpečnost potravin ze strany provozovatelů potravinářských podniků ve všech fázích potravinového řetězce;

d)

vypracovat zprávy o provádění VVPK;

e)

provádět úřední kontroly (navíc ke kontrolám prováděným úředními veterinárními lékaři (ÚVL), kteří působí na jatkách) provozovatelů potravinářských podniků v souladu s VVPK;

f )

podporovat školení osob provádějících kontroly;

g)

zajistit ustanovení národních referenčních laboratoří;

h)

provádět audity systémů úředních kontrol, aby dosahovaly cíle stanoveného nařízením (ES) č. 882/2004.

Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o výsledcích svých kontrol a auditů v předešlém roce.


12

PROVOZOVATELÉ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

11.

12.

Provozovatelé potravinářských podniků odpovídají za to, že všechny fáze výroby, zpracování a distribuce potravin pod jejich kontrolou vyhovují příslušným hygienickým požadavkům. Provozovatelé potravinářských podniků, které v členských státech provozují jatky, odpovídají za dodržování požadavků týkajících se: a)

zajištění vhodného zařízení a vybavení, aby mohli úřední veterinární lékaři provádět prohlídky před porážkou a po porážce;

b)

sledovatelnosti živočišných produktů;

c)

odběrů vzorků pro zjištění mikrobiologického znečištění;

d)

prostorového či časového oddělení činností, aby nedocházelo ke křížové kontaminaci;

e)

zachování chladicího řetězce a vhodného prvního balení nebo dalšího balení a expedice;

f )

správného odstraňování všech odpadů z činností prováděných v prostorách jatek.

Veškeré postupy v oblasti hygieny potravin by měly vycházet ze zásad analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) 15, což je standardní mezinárodní metodika pro řízení rizik souvisejících s potravinami.


15

Vymezení těchto zásad, viz Glosář.

13

ZVLÁŠTNÍ FINANCOVÁNÍ PRO NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY

13.

Členské státy, které do EU vstoupily od roku 2004, musely zajistit, aby jejich jatky splňovaly hygienické normy EU. Jelikož tyto požadavky byly většinou mnohem přísnější než stávající vnitrostátní předpisy, poskytla EU prostředky na modernizaci jatek, aby vyhovovaly hygienickým požadavkům.

14.

Ze zvláštního předvstupního programu pro zemědělství a rozvoj venkova (program SAPARD) 16 bylo v rámci opatření „zlepšování zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a produktů rybolovu“ poskytnuto přibližně 117 milionů EUR pro 241 jatek 17. Prostředky poskytnuté v tomto opatření měly členským státům pomoci provést strukturální změny v zemědělství a venkovských oblastech, včetně předpisů upravujících hygienu na jatkách. Opatření se zaměřuje na priority vymezené v dohodách o přístupovém partnerství, v nichž jsou podrobnosti pro každou zemi stanoveny v plánu rozvoje venkova.

15.

Prostředky z programu SAPARD byly využity na podporu, z níž se financovala například výstavba prostor jatek, nákup zařízení, renovace výrobních prostor za použití hygienických materiálů (kupříkladu nejsou povoleny obyčejné nátěry stěn) či sterilizační a čisticí zařízení s cílem splnit hygienické normy.

16.

Podpora pro jatky se poté poskytovala z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) 18 v rámci opatření „zlepšování zpracovávání a uvádění zemědělských produktů na trh“ a následně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV ) 19 v rámci opatření „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“. Tyto fondy řídí Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova) a členské státy.

16

Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období (Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 87). 17

Na toto opatření bylo celkově přiděleno 1 025 milionů EUR. Částka 117 milionů EUR pro jatky je odhadem Účetního dvora na základě dostupných informací Komise a členských států. Částky podpory v rámci programu SAPARD se stanovovaly a evidovaly na úrovni „opatření“. Jelikož neexistovalo zvláštní opatření pro jatky, spolehlivé a úplné informace o jejich financování chybí. Podpora v rámci programu SAPARD byla k dispozici do roku 2006. Pokud u projektů v pěti letech po datu konečné platby příspěvku z programu SAPARD dojde k podstatné změně, mohou příslušné orgány členských států před uzavřením programu uplatnit vratky. V praxi se program SAPARD uzavírá nejpozději sedm let po konečné platbě na projekty. V členských státech, které do EU vstoupily v roce 2004, lze tedy vratky uplatňovat do roku 2013. V případě Bulharska a Rumunska byl poslední výkaz výdajů předložen v roce 2009, takže vratky lze uplatňovat do roku 2016.

18

Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80). 19

Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).


14

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU 17.

Cílem auditu bylo zjistit, zda Komise a členské státy, které získaly prostředky z programů SAPARD, EZOZF a EZFRV 20, podnikly náležitá opatření, aby se jatky přizpůsobily hygienickým normám Evropské unie (EU). Při auditu se zkoumaly tyto otázky: a)

Dohlížela Komise a příslušné orgány v členských státech dostatečně na provádění hygienických požadavků platných pro jatky?

b)

Bylo provádění hygienických požadavků platných pro jatky podpořeno odpovídajícími pokyny a školením?

c)

Opíralo se provádění hygienických požadavků na jatkách o náležité postupy?

d)

Byly postupy pro poskytování finančních prostředků EU jatkám na provádění požadavků EU v oblasti hygieny a bezpečnosti potravin účelné?

18.

V rámci auditu byly navštíveny příslušné útvary Komise, EAHC a EFSA. Bylo navštíveno pět z výše uvedených nově přistoupivších členských států (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko) a kontroly na místě byly provedeny u 25 jatek, které obdržely financování EU (pět v každém členském státě).

19.

Při auditu v útvarech Komise zodpovědných za bezpečnost potravin se zkoumala dokumentace a postupy pro inspekce a kontroly bezpečnosti potravin, řízení školicích programů a relevantní pokyny pro provozovatele potravinářských podniků a příslušné orgány.

20.

Při auditu v útvarech Komise zodpovědných za financování se zkoumala dokumentace k programům rozvoje venkova (PRV ) financovaným z předvstupních fondů (SAPARD), EZOZF a EZFRV a příslušná dokumentace k provádění programů v členských státech, které byly během auditu navštíveny.


20

Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

15

21.

V členských státech se audit zaměřil na zkoumání řídicích systémů pro provádění předpisů EU upravujících hygienu na jatkách a současně se zjišťoval přínos programů financovaných z EU. Při auditu na jatkách se prověřovalo uplatňování příslušných postupů.


16

PŘIPOMÍNKY DOHLED NAD PROVÁDĚNÍM HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ

22.

23.

Auditoři zkoumali, jak Komise dohlíží na opatření prováděná v členských státech a jak členské státy dohlížejí na činnosti provozovatelů potravinářských podniků. Při auditu Účetního dvora bylo zjištěno, že koncepce systémů dohledu nad hygienickými požadavky, který provádí Komise a příslušné orgány v navštívených členských státech (bod 18), je přiměřená, avšak že v řadě důležitých ohledů, které jsou rozvedeny níže, se jejich fungování může ještě zlepšit.

Komise provádění hygienických požadavků dosud úplně nepřezkoumala (body 24–25). V kontrolovaných členských státech byly nedostatky v provádění VVPK (body 26–27) a v provádění veterinárních kontrol (bod 28).

KOMISE PROVÁDĚNÍ BALÍČKU PŘEDPISŮ O HYGIENĚ Z ROKU 2004 V ČLENSKÝCH STÁTECH PŘEZKOUMALA DOSUD JEN ČÁSTEČNĚ

24.

GŘ pro zdraví a spotřebitele kontroluje plnění hygienických požadavků v členských státech prostřednictvím kontrol, jež provádí ředitelství FVO. FVO uskutečňuje asi 250 kontrolních návštěv ročně, přičemž více než třetinu z nich v třetích zemích. GŘ pro zdraví a spotřebitele stanoví priority pro své kontroly každoročně a přihlíží přitom k riziku, faktorům vyplývajícím z předpisů, současné strategii a dřívějším kontrolním výsledkům. Provádí se kontroly zaměřené na konkrétní odvětví 21, obecné následné kontroly a zvláštní následné kontroly.

25.

V roce 2006 přezkoumal FVO provádění požadavků balíčku předpisů o hygieně z roku 2004 (bod 8) v odvětví červeného masa ve všech členských státech, které do EU vstoupily od roku 2004. V době auditu v roce 2011 byla dokončována následná kontrola neuspokojivého dodržování těchto požadavků, které bylo během přezkumu zjištěno. V odvětví drůbežího masa však přezkum začal až v roce 2008. V době auditu v roce 2011 (pět let po lhůtě pro zavedení hygienických požadavků) tento přezkum a jeho následná kontrola také stále ještě probíhaly 22.


21

Například audity „Hygiena potravin – potraviny živočišného původu” provedené v roce 2006 ve všech členských státech. 22

Přezkum zatím nebyl proveden v Estonsku a Rumunsku.

17

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ VÍCELETÝCH VNITROSTÁTNÍCH PLÁNŮ KONTROL (VVPK) AUDITOVANÝMI ČLENSKÝMI STÁTY

26.

FVO hodnotí, jak členské státy provádí své VVPK (bod 9 a glosář), během obecných následných auditů. FVO zjistila nedostatky v provádění VVPK23 ve třech nově přistoupivších členských státech (v Maďarsku, Rumunsku a Slovinsku), což snížilo vhodnost těchto plánů jako základu pro provádění úředních kontrol.

27.

Účetní dvůr navíc při svém auditu zjistil, že v Rumunsku nebyly kontroly naplánované ve VVPK na rok 2009 v plném rozsahu uskutečněny.

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ VETERINÁRNÍCH KONTROL ČLENSKÝCH STÁTŮ

28.

Příslušné orgány v členských státech musí provádět úřední veterinární kontroly na jatkách v souladu s dokumentovanými postupy 24 . Aby byly kontroly účelné, musí být tyto postupy jasně stanoveny a správně prováděny (viz příloha II). Při auditu bylo zjištěno, že obecně byly zavedené postupy vhodné a odpovídaly požadavkům. Byly však nalezeny některé konkrétní nedostatky, které se týkaly koordinace a dokumentace programů pro odběr vzorků a kontrolních výsledků (viz rámeček 1).

23

Například v Maďarsku neobsahoval VVPK dostatek informací o konkrétních aspektech týkajících se odvětví drůbeže, odpovědnosti schválených veterinárních lékařů, posuzování rizika a o systému pro stanovení četnosti úředních kontrol. V Rumunsku neobsahoval VVPK dostatek informací o tom, zda jsou sankce účinné, přiměřené a mají odrazující účinek. Stanovení priorit pro úřední kontroly nebylo podrobně popsáno jednotným způsobem a plán nezahrnoval postupy pro ověřování práce úředních veterinárních lékařů. Ve Slovinsku neobsahoval VVPK dostatek informací o postupech pro zajištění nestrannosti a důslednosti úředních kontrol a byl neúplný. 24

Čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004.


18

PROVÁDĚNÍ POŽADAVKŮ NA HYGIENU A BEZPEČNOST POTRAVIN NA JATKÁCH ZE STRANY PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

29.

Účetní dvůr prověřoval, jak provozovatelé potravinářských podniků za dohledu příslušných orgánů členských států provádějí požadavky na hygienu a bezpečnost potravin. Při auditu bylo zjištěno, že celkově byly u provozovatelů potravinářských podniků zavedeny vhodné postupy zajišťující dodržování těchto požadavků. Nicméně následující připomínky ukazují, že to, jak provozovatelé potravinářských podniků požadavky na hygienu a bezpečnost potravin provádějí, stále vyžaduje důkladnější ověřování ze strany příslušných vnitrostátních orgánů a větší dohled nad těmito orgány ze strany Komise.

RÁMEČEK 1

NEDOSTATKY V ÚŘEDNÍCH VETERINÁRNÍCH KONTROLÁCH V Polsku byly v době auditu Účetního dvora za audit úředních veterinárních kontrol prováděných příslušnými orgány odpovědné tytéž inspekční útvary, které veterinární kontroly provádějí. Z této skutečnosti plyne riziko pro nezávislost prováděných činností. V Rumunsku jedna zpráva o kontrole, kterou prováděly příslušné orgány, aby prověřily, jak úřední veterinární lékař na jatkách plní své úkoly, obsahovala zjištění týkající se činnosti jatek a provádění vlastních kontrol, za které ovšem zodpovídá provozovatel potravinářského podniku. Veterinární orgány členských států kontrolují, zda systémy HACCP provozovatelů potravinářských podniků splňují požadavky předpisů. V Maďarsku však ústřední veterinární orgány neměly o používání HACCP přehled. Navíc se informace o často zjišťovaných nedostatcích dostatečně nezkoumaly a nesrovnávaly. Na celkové provádění a zavádění systému HACCP nebylo tudíž možno dohlížet. Ve Slovinsku chyběly jasné pokyny a směrodatná dokumentace pro vykazování výsledků veterinárních kontrol, což způsobuje rozdíly ve vykazování kontrol. Tento stav představoval pro kvalitu a úplnost kontrol riziko. Na některých malých jatkách, které byly během auditu navštíveny, nebyly jasně odděleny povinnosti provozovatele potravinářského podniku a povinnosti úředního veterinárního lékaře. Tato skutečnost může ovlivnit nezávislost úředních kontrol.


19

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ

30.

Při auditu byly zaznamenány nedostatky v provádění hygienických požadavků v devíti z 25 navštívených jatek. Týkaly se nevhodného čisticího, dezinfekčního a omračovacího zařízení, oddělení „čistých“ a „znečištěných“ provozů a nedostatku dostatečných skladovacích prostor pro maso prohlášené za nevhodné k lidské spotřebě (viz rámeček 2).

RÁMEČEK 2

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ HYGIENICKÝCH POŽADAVKŮ Ačkoli výrobní toky na jatkách by měly být koncipovány tak, aby nedocházelo ke křížové kontaminaci, na jedněch navštívených jatkách v Rumunsku se pracovníci mohli volně pohybovat ze znečištěných prostor do čistých prostor a auditní tým se musel vrátit proti směru výrobního toku ze znečištěné oblasti do čisté oblasti, protože k dispozici nebyl žádný jiný východ. Na jiných jatkách v Rumunsku se muselo maso ze skladovacích prostor znovu přinést do porcovny, aby mohlo být před expedicí opatřeno etiketami. Na obou jatkách může nedostatečné prostorové či časové oddělení činností na jatkách vytvářet riziko křížové kontaminace. Na třetích jatkách nebyly nože během porážky řádně uloženy. Na čtvrtých jatkách zpracovávali pracovníci jatečně upravená těla prasat bezprostředně po čištění podlah, aniž si nejdříve umyli ruce. Na jedněch jatkách navštívených v České republice zařízení na čištění rukou a bot náležitě nezajišťovalo, aby je všichni pracovníci před vstupem do čistých prostor skutečně použili. V tomto případě a na dalších jatkách nebyly různé prostory zřetelně odděleny, takže bylo možné do prostor volně vstupovat bez náležitých dezinfekčních opatření. Na třetích navštívených jatkách nebyly klece pro přepravu živých kuřat po vyložení zvířat zcela očištěny, což mohlo vést k riziku křížové kontaminace. Na jedněch navštívených jatkách v Polsku nefungoval používaný omračovací přístroj řádně, takže zvířata byla vystavena zbytečnému strádání, protože náhradní přístroj nebyl pohotově k dispozici, aby mohlo být omráčení v přiměřeném čase dokončeno. Na jiných jatkách navštívených v Polsku nebyly k dispozici samostatné chladicí prostory pro uložení masa nevhodného k lidské spotřebě.


20

NEDOSTATEČNÁ JISTOTA OHLEDNĚ SYSTÉMU ANALÝZY RIZIK A KRITICKÝCH KONTROLNÍCH BODŮ (HACCP)

31.

Vhodná dokumentace (například týkající se chladicího řetězce) je zásadní součástí systémů HACCP 25. V plánech HACCP navštívených jatek bylo sice zaznamenávání monitorovacích činností v kritických kontrolních bodech (CCP) stanoveno, nicméně na pěti navštívených jatkách nebyly postupy HACCP používány pro CCP související s teplotou a dokumentace kontrol CCP byla neúplná anebo nespolehlivá (viz rámeček 3). Jistota plynoucí z vykázané kritické kontroly tak byla menší.

25

Článek 5 nařízení (ES) č. 852/2004 (viz též glosář).

RÁMEČEK 3

NEÚPLNÉ KONTROLY V KRITICKÝCH KONTROLNÍCH BODECH Na jedněch navštívených jatkách ve Slovinsku byla maximální teplota masa před expedicí stanovená nařízeními (7 °C) použita jako limit pro CCP a teplota byla systematicky sledována. Pokud měření teploty ukázalo, že maso připravené k expedici není dostatečně chladné, mělo se dále chladit. Při auditu však byly zaznamenány zdokumentované dodávky masa z těchto jatek s teplotou přes 8 °C bez dalšího chlazení. Na jedněch navštívených jatkách v Maďarsku byla teplota v chladírně monitorována jako CCP. Systém monitorování teploty však dostatečně neupozorňoval na teplotní odchylky od hodnot stanovených v plánu HACCP. Na jiných navštívených jatkách se dokumentace pro CCP vyplňovala, až když nastaly problémy. K dispozici nebyly žádné dokumentární důkazní informace o měření teplot v povolených rozmezích. Na jedněch navštívených jatkách v Rumunsku nebyly teplotní záznamy v chladírnách posouzeny jako spolehlivé. Do záznamů o měření teploty, které prováděla čtyřikrát denně po několik týdnů tatáž osoba, byla důsledně zapisována stejná teplota. Na jiných navštívených jatkách v Rumunsku byly teplotní záznamy vyplňovány předem vždy se stejným údajem „S“, tj. „v souladu“.


21

VADY V PROVÁDĚNÍ VLASTNÍHO KONTROLNÍHO PROGRAMU

32.

Podle předpisů musí provozovatelé potravinářských podniků provádět vlastní kontrolní program spočívající v odběru vzorků jatečně upravených těl pro vyšetření mikrobiologického znečištění nejméně jednou týdně s výjimkou případů, kdy veterinární orgány mohou povolit odběr vzorků jednou za dva týdny. Na pěti z navštívených jatek ve třech členských státech nebyla četnost odběru vzorků nebo nakládání se vzorky v souladu s požadavky. Ve čtyřech případech, kdy veterinární orgány povolily odběr vzorků jednou za dva týdny, byl skutečný odběr vzorků prováděn s nižší četností. V jednom případě nebyly výsledky vyšetření k dispozici (viz rámeček 4).

RÁMEČEK 4

ODBĚR VZORKŮ JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL NEBYL VŽDY PROVÁDĚN V SOULADU S PŘEDPISY Provozovatelé potravinářských podniků provozující jatky musí odebírat vzorky pro mikrobiologické vyšetření nejméně jednou týdně. Na dvou navštívených jatkách v Rumunsku snížil provozovatel potravinářského podniku odběr vzorků pro vyšetření na salmonely bez příslušného předchozího povolení veterinárních orgánů na nižší úroveň, než vyžadují předpisy. Vzorky navíc odebíral úřední veterinární lékař, přestože to je povinnost provozovatele potravinářského podniku. Na jedněch navštívených jatkách v Polsku snížil provozovatel potravinářského podniku četnost odběru vzorků v některých případech na jednou za měsíc. Na jiných jatkách nebylo možno doložit, že se provádějí všechna požadovaná vyšetření. Na jedněch navštívených jatkách v České republice provozovatel potravinářského podniku sice dodržoval četnost odběru vzorků, avšak vzorky byly do laboratoře odesílány jednou za měsíc či ještě méně často. Tento postup představuje riziko pro hygienu výrobního procesu, neboť by bylo nemožné podniknout okamžitá nápravná opatření, pokud by pozitivní výsledek mikrobiologického rozboru nebyl rychle znám.


22

NEDOSTATEČNÉ DODRŽOVÁNÍ POŽADAVKŮ NA SLEDOVATELNOST

33.

Potraviny nebo krmivo, které mohou být prodávány v EU, musí být odpovídajícím způsobem označeny nebo identifikovány pomocí související dokumentace nebo souvisejících údajů s cílem umožnit jejich sledovatelnost 26. Při auditu byly zaznamenány nedostatky v šesti z 25 navštívených jatek. Týkaly se nevhodných systémů pro identifikaci jatečně upravených těl a hejn a neúplných systémů pro sledování zpracování živých zvířat na jatečně upravená těla v potravinovém řetězci (viz rámeček 5).

26


RÁMEČEK 5

NEDOSTATEK INFORMACÍ O SLEDOVATELNOSTI Provozovatelé jatek nesmí do prostor jatek přijímat zvířata, pokud jim nebyly předloženy příslušné informace o bezpečnosti potravin z evidence vedené v hospodářství původu. Na dvou navštívených jatkách v Polsku nebyly k dispozici žádné informace o potravinovém řetězci pro krávy, které byly během návštěvy poraženy. Na dvou navštívených prasečích jatkách v Rumunsku a na jedněch v České republice byla pravidla pro identifikaci jatečně upravených těl z pohledu zajištění sledovatelnosti nedostatečná. V obou případech v Rumunsku provozovatel potravinářského podniku uváděl, že datum porážky je číslo šarže. V chladírně prvních jatek byly během návštěvy na místě zaznamenány prasečí hlavy bez jakékoli identifikace. Chybějící konkrétní informace o identifikaci částí jatečně upravených těl nebo šarže tak mohly představovat riziko pro zajištění sledovatelnosti. V případě zaznamenaném v České republice byla jatečně upravená těla očíslována pouze pořadovým číslem porážky a datum porážky nebylo uvedeno. To by v případě krize ztěžovalo možnost rychle vysledovat původ masa z příslušného hospodářství. Na dvou drůbežích jatkách navštívených v Polsku nebylo možno uvést v soulad počet dodaných a poražených ptáků. Na jedněch z těchto jatek byly rozdíly mezi počtem ptáků k porážce potvrzených prohlídkou před porážkou v hospodářství a počtem ptáků dodaných na jatky. Na druhých jatkách se fyzicky nepočítali poražení ptáci. Kromě toho v tomto případě bylo v identifikačních dokladech k ptákům určeným na porážku označeno hospodářství, ale chyběly údaje o identifikaci hejna. V hospodářstvích, kde je více než jedno hejno, to vede k nedostatečné sledovatelnosti mezi kontrolovaným hejnem a hejnem poraženým. Podobně nedostatečná identifikace hejn byla zaznamenána na jedněch navštívených drůbežích jatkách v Maďarsku.


23

NESOULAD PRAVIDEL UPRAVUJÍCÍCH PRUŽNOST

34.

Jak je uvedeno v bodě 11, provozovatelé potravinářských podniků musí na jatkách provádět odběr vzorků pro mikrobiologické vyšetření. Předpisy 27 stanoví výjimky z četnosti odběru vzorků v případě malých jatek za podmínky, že byla provedena analýza rizik, která snížení odůvodňuje.

27

Příloha I nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1). 28

35.

Předpisy EU týkající se hygieny neobsahují žádnou definici malých potravinářských podniků. Navíc existuje nesoulad mezi požadavkem, že všechna zařízení se bez ohledu na velikost musí řídit platnou legislativou v oblasti hygieny, a nařízením (ES) č. 2073/2005, které umožňuje odchylky pro malé jatky.

Čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 882/2004. 29

Kapitola III nařízení (ES) č. 852/2004.

POKYNY A ŠKOLENÍ

36.

Při auditu se zjišťovalo, zda Komise a členské státy vypracovaly příslušné pokyny a podporovaly vhodné školení pro zainteresované subjekty. Na úrovni Komise pokyny zpracovány jsou, ale vnitrostátní profesní odvětví vypracovala pokynů pro hygienické postupy na jatkách jen malé množství (body 37–38). Navštívené členské státy považovaly program školení organizovaný Komisí za velmi užitečný, i když auditoři zjistili, že jej lze ještě dále zlepšovat (body 39–44).

OMEZENÉ POKYNY ČLENSKÝCH STÁTŮ K PROVÁDĚNÍ PŘEDPISŮ

37.

Nařízení o bezpečnosti potravin vyžadují, aby Komise stanovila pokyny pro úřední kontroly 28 a pokyny pro správnou hygienickou praxi 29 a pro používání zásad HACCP a zajistila jejich vypracování a šíření. Komise za tímto účelem po projednání s členskými státy a dalšími zainteresovanými subjekty příslušné pokyny zveřejňuje a aktualizuje.


24

38.

Také členské státy by měly podporovat vypracování vnitrostátních pokynů pro správnou hygienickou praxi a pro používání zásad HACCP potravinářským odvětvím 30. Tyto pokyny by byly důležitým nástrojem, který by zamezil výskytu situací popsaných v auditních zjištěních Účetního dvora o členských státech a také nedostatkům, které zjistily inspekce FVO. Ve třech kontrolovaných členských státech (Polsku, Rumunsku, Slovinsku) však vnitrostátní profesní sdružení žádné takové pokyny nestanovila.

NEDOSTATEK SYSTEMATICKÝCH KONZULTACÍ MEZI GŘ PRO ZDRAVÍ A SPOTŘEBITELE A EAHC

39.

Témata pro školení a koncepci školicích kurzů BTSF vybírá GŘ pro zdraví a spotřebitele a předkládá je ve velmi podrobné podobě agentuře EAHC. Ve sledovaném období (na základě auditních návštěv do ledna 2011) neprobíhaly mezi EAHC a GŘ pro zdraví a spotřebitele o koncepci těchto školicích kurzů dostatečné systematické konzultace, takže vznikalo riziko, že znalosti, jež agentura při provádění programů získala, nejsou využívány.

NEDOSTATKY V PROVÁDĚNÍ BTSF

40.

S cílem harmonizovat úřední veterinární kontroly může Komise organizovat školicí kurzy pro pracovníky členských států 31 . Program školení BTSF vytvořilo GŘ pro zdraví a spotřebitele a provádí je EAHC. Komise a národní kontaktní místa členských států pravidelně jednají, aby byla zajištěna lepší komunikace s členskými státy.

41.

Jednou ze základních zásad školení BTSF je nenahrazovat národní školicí programy a neškolit všechny pracovníky příslušných orgánů, nýbrž podporovat „školení školitelů“, přičemž členské státy by měly informace, které účastníci kurzů BTSF získají, předávat svým veterinárním orgánům. Přístup založený na „školení školitelů“ není zatím na úrovni EU plně zaveden. V současnosti neexistuje společný rámec pro činnosti související s šířením informací ani kritéria pro sledování výsledků tohoto šíření v členských státech, aby mohly být tyto činnosti dále vyhodnocovány.


30

Článek 7 a článek 8 nařízení (ES) č. 852/2004. 31


25

42.

V Maďarsku a Rumunsku se role národních kontaktních míst pro BTSF omezuje na předávání informací o realizaci opatření Komisi a kontaktní místa nemají dostatečnou kapacitu na sledování školicího programu, poskytování zpětné vazby a šíření souvisejících informací.

43.

Průběžné hodnocení BTSF 32 ukázalo, že účastníci se domnívají, že školicí činnosti jsou příliš teoretické a chybí jim dostatečné praktické ukázky. Při auditu Účetního dvora v členských státech bylo také zjištěno, že šíření informací v členských státech po účasti na školeních BTSF postrádalo dostatečné praktické ukázky, které by zlepšily výsledky a dopad šíření informací v členských státech (viz rámeček 6).

44.

Následné hodnocení BTSF, jež bylo původně plánováno na rok 2011, bylo odloženo a mělo by být dokončeno v roce 2012.

32

Intermediate evaluation of the ‘Better training for safer food’ training activities (Průběžné hodnocení školicích činností v rámci programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“), závěrečná zpráva, Food Chain Evaluation Consortium (Konsorcium pro hodnocení potravinového řetězce), pro GŘ pro zdraví a spotřebitele, 4. dubna 2009.

RÁMEČEK 6

ŠKOLENÍ JE TŘEBA ZLEPŠIT Příslušné veterinární orgány v členských státech navštívených během auditu považují iniciativu BTSF za velmi užitečnou, třebaže navrhly některá zlepšení týkající se: a) obnovování témat školení BTSF, neboť většina inspektorů na ústřední úrovni se již stávajících kurzů zúčastnila a nabízí se další témata týkající se současných otázek, která je třeba do školení zařadit, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup k úředním kontrolám; b) přezkoumání jazyků, v nichž se školení konají, neboť kurzy se obvykle pořádají pouze v angličtině, francouzštině či němčině. Příslušné orgány zdůrazňovaly, že je obtížné najít inspektory s dostatečnými jazykovými znalostmi, kteří by se těchto školení zúčastnili. Kromě toho nebyly všechny provozy vybrané k návštěvě účastníků kurzů považovány za provozy v souladu s hygienickými požadavky či nepředstavovaly příklady osvědčených postupů. V Rumunsku a Maďarsku byla nedostatečná výměna informací mezi národním kontaktním místem a veterinárními orgány, a proto návrhy, jak školení zlepšit, nebyly zváženy.


26

POSTUPY PRO VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ EU

45.

Při auditu se zkoumaly postupy, kterými se poskytují prostředky EU jatkám s cílem napomoci plnění hygienických požadavků. Účetní dvůr zjistil nedostatky související s udržitelností a výběrem projektů (body 46–50). Tabulka zachycuje financování poskytnuté jatkám z programu SAPARD, jehož cílem bylo dovést je na úroveň hygienických norem EU. Tyto operace se v současnosti podporují v rámci opatření EZFRV „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“ 33.

TABULKA

SAPARD – OPATŘENÍ „ZLEPŠOVÁNÍ ZPRACOVÁNÍ A UVÁDĚNÍ NA TRH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ RYBOLOVU“

Členský stát

Počet jatek podporovaných z programu SAPARD v rámci opatření

(A)

(B)

Bulharsko

1

Česká republika

Částka příspěvku EU na jatky Průměrná částka financovaná Počet příspěvku z programu schválených jatek EU na jatky SAPARD v rámci k 31. 12. 2011 (v mil. EUR) opatření (v mil. EUR) (C)

(D) = (C)/(B)

(E)

42

29

0,69

108

30

4

0,13

239

Estonsko

2

4

1

0,25

60

Lotyšsko

1

4

1

0,25

78

9

12

1,33

78

Litva

2

1

Maďarsko

2

Polsko 2 Rumunsko 2 Slovinsko

2

Slovensko

2

Celkem

13

3

0,23

283

77

22

0,29

1 003

51

40

0,78

156

4

3

0,75

61

7

2

0,29

88

241

117

0,49

2 154

Zdroj: 1 Dostupné výroční zprávy o provádění programu SAPARD a hodnocení ex post. 2 Informace zaslané Účetnímu dvoru platebními agenturami členských států.


33

Článek 28 nařízení (ES) č. 1698/2005. Celkově byla v rámci tohoto opatření poskytnuta podpora ve výši 1 025 milionů EUR pro 1 936 projektů.

27

46.

Vnitrostátní programy obsahovaly obecná ustanovení pro jejich provádění, včetně řízení, monitorování a kontroly. To vše muselo být vypracováno před tím, než Komise schválila programy SAPARD.

47.

Výroční zpráva GŘ Komise pro zemědělství a rozvoj venkova o činnosti za rok 2008 obsahovala výhradu k řídicímu a kontrolnímu systému pro program SAPARD v Rumunsku a Bulharsku. Výhrada byla tak závažná, že Komise přerušila těmto členským státům platby. V Rumunsku (kde byly problémy vážnější) ze 197 projektů SAPARD podporovaných v rámci opatření „zlepšování zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a produktů rybolovu“ vyšetřoval do doby auditu Účetního dvora již 104 projektů Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) kvůli pochybnostem o zadávání veřejných zakázek. Vážné nesrovnalosti byly zjištěny u 64 projektů a bylo doporučeno vymáhat zpět celou veřejnou podporu. U 60 z těchto projektů bylo podezření na podvod a byly o tom informovány příslušné justiční orgány.

NEDOSTATKY TÝKAJÍCÍ SE UDRŽITELNOSTI FINANCOVANÝCH PROJEKTŮ

48.

Jedním z kritérií pro financování v rámci programu SAPARD bylo, aby projekty do konce realizace investice splňovaly nové normy pro hygienu a bezpečnost potravin. Jedním z cílů byla i udržitelnost projektů. Financované projekty by měly udržovat cílový rozsah činností nejméně pět let po ukončení investice.

49.

Auditoři konstatovali, že prostředky EU přispívají k restrukturalizaci jatek a ta napomáhá dodržovat hygienické normy EU a zachovat hospodářskou činnost. Útvary Komise dopad financovaných investic na plnění nových hygienických norem zvláště nevyhodnocovaly. Při auditu byly v každém navštíveném členském státě zjištěny případy, kdy buďto nebyla splněna podmínka minimálně pětiletého období činnosti, nebo nebyl zachován cílový rozsah činností (viz rámeček 7). Tyto skutečnosti dopad prostředků vynaložených na zajištění souladu s hygienickými požadavky na jatkách snížily.


28

NEVHODNÁ KRITÉRIA PRO UDĚLENÍ GRANTU PRO PROJEKTY PROGRAMU SAPARD

50.

V České republice obsahovala k ritéria pro podopatření programu SAPARD „pomoc při zavádění analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP)“ také existenci týmu HACCP. Žadatelé, kteří již tým HACCP měli a při uplatňování systému HACCP už značně pokročili, tak byli vybráni před žadateli, kteří pokročili méně a fakticky potřebovali větší pomoc. To neodpovídalo cíli, kterým bylo podpořit zavádění systému HACCP. V případě dvou z jatek, které auditoři navštívili a které čerpaly prostředky z tohoto podopatření, byly jedinými kritérii pro udělení grantu při výběru těchto dvou jatek existence týmu HACCP a osvědčení ISO. Přínos prostředků z programu SAPARD k zavádění hygienických předpisů EU tak byl omezený, neboť bylo pravděpodobnější, že budou vybrány subjekty, které postupy pro splnění těchto požadavků již vyvíjely.

RÁMEČEK 7

PŘÍKLADY, KDY NEBYLO DOSAŽENO PLÁNOVANÉHO ROZSAHU ČINNOSTÍ NEBO TENTO ROZSAH NEBYL ZACHOVÁN V Rumunsku dvoje z pěti navštívených jatek (0,9 milionu EUR z programu SAPARD) nedosáhly cílové úrovně porážek. Způsobila to oproti předpokladům nedostatečná poptávka po jejich masných výrobcích spolu s nižšími než očekávanými dodávkami vhodných zvířat. Jedny z financovaných jatek v Polsku, které byly původně vybrány ke kontrolní návštěvě (0,7 milionu EUR z programu SAPARD), ukončily v roce 2010 kvůli nedostatečné hospodářské výkonnosti činnost. V Maďarsku se v jednom navštíveném podniku nacházely jatky podpořené z programu SAPARD v roce 2003 (60 000 EUR), které byly od roku 2006 v nečinnosti. Provozovatel potravinářského podniku převedl porážky do jiných svých jatek. Platební agentura sice splatné prostředky z programu SAPARD získala zpět, avšak cílů financování EU dosaženo nebylo.


29

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 51.

Z auditu Účetního dvora vyplývá, že celkově je koncepce systémů pro dohled nad hygienickými požadavky, který provádí Komise a příslušné orgány v nově přistoupivších členských státech, dostačující. Audit odhalil v navštívených členských státech při uplatňování pravidel a postupů určité nedostatky. Kromě toho byly při auditu zjištěny nedostatky související s udržitelností a výběrem financovaných projektů. Odhalené vady sice jednotlivě či společně celkovou koncepci systémů zajišťujících dodržování hygienických požadavků nezpochybňují, nicméně ukazují, že kontroly na všech úrovních je třeba provádět důsledněji, aby se zmírňovala rizika, která by mohla vést k vážným problémům v bezpečnosti potravin.

52.

Komise provádění hygienických požadavků v zemích, které do EU vstoupily od roku 2004, dosud nepřezkoumala v úplnosti (body 24–25). Na úrovni členských států byly zjištěny nedostatky v provádění VVPK, ve veterinárních kontrolách (body 26–28) a v provádění hygienických požadavků provozovateli potravinářských podniků (body 29–35).

DOPORUČENÍ 1 Pokud jde o dohled nad prováděním hygienických požadavků, Komise by měla: a)

dokončit kontrolu prováděnou úřadem FVO v návaznosti na jeho předchozí doporučení členským státům plynoucí z přezkumu provádění balíčku předpisů o hygieně z roku 2004;

b)

zlepšit pokyny poskytované členským státům a dohled nad tím, jak členské státy připravují a provádí VVPK, aby byl zajištěn účelný systém úředních kontrol;

c)

vést členské státy k tomu, aby účelně prováděly veterinární kontroly, a to především školením, inspekcemi FVO a přezkumem zpráv členských států;

d)

zlepšovat svůj dohled nad kontrolami člensk ých států, aby se na nejnižší možnou míru omezily nedostatky zjištěné při auditu Účetního dvora.


30

53.

Při auditu Účetního dvora byla zjištěna nedostatečná podpora a nedostatečné pokyny pro provozovatele potravinářských podniků a některé nedostatky v provádění BTSF (body 36–44).

DOPORUČENÍ 2 Pokud jde o pokyny a podporu, Komise by měla:

54.

a)

vést členské státy k tomu, aby vytvořily vnitrostátní pokyny, které mohou napomoci předcházet nedostatkům, jež odhalil Účetní dvůr;

b)

zvážit opatření, která by zlepšila vzdělávací akce, a dokončit hodnocení iniciativy BTSF;

c)

zajistit náležitou a efektivní komunikaci mezi svými útvary s cílem zlepšit vzdělávací akce;

d)

vést členské státy k tomu, aby provozovatelům potravinářských podniků poskytovaly více pokynů a školení.

I když prostředky EU přispívají k provádění hygienických požadavků EU, vyskytly se potíže s výběrem a udržitelností financovaných projektů (body 45–50).

DOPORUČENÍ 3 Pokud jde o využití prostředků EU určených na provádění hygienických požadavků na jatkách v zemích, které do EU vstoupily od roku 2004, Komise by měla: a)

posk y tovat člensk ým státům pok yny s cílem podpořit účelné využívání prostředků EU, zejména pokud jde o efektivní výběr udržitelných projektů;

b)

vyhodnotit dopad prostředků EU přidělených na provádění hygienických norem a bezpečnost potravin;

c)

na základě tohoto hodnocení zvážit, zda je třeba podniknout další kroky k zajištění vysoké úrovně hygienických norem na jatkách.


31

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá pan Ioannis SARMAS, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 25. července 2012. Za Účetní dvůr

předseda Vítor Manuel da SILVA CALDEIRA


32

PŘÍLOHA I

HYGIENICKÉ NORMY A NORMY BEZPEČNOSTI POTRAVIN, KTERÝMI SE MAJÍ ŘÍDIT PROVOZOVATELÉ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ Provozovatelé potravinářských podniků uvedou produkty živočišného původu vyrobené v EU na trh pouze tehdy, pokud byly připraveny a bylo s nimi manipulováno výhradně ve schválených zařízeních, která splňují příslušné požadavky potravinového práva (nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu). Postupy zavedené provozovateli potravinářského podniku musí zaručovat, že zvířata přijatá do prostor jatek jsou řádně identifikována. Jatky musí mít vhodné a hygienické stáje. Musí být zajištěno prostorové nebo časové oddělení činností. Porážkové linky musí umožňovat plynulý postup porážky a znemožňovat křížovou kontaminaci mezi jednotlivými částmi porážkové linky. Jatky musí mít zařízení pro dezinfekci nástrojů horkou vodou o teplotě nejméně 82 °C nebo alternativní systém s podobným účinkem. Musí existovat uzamykatelná zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa a samostatná uzamykatelná zařízení pro skladování masa prohlášeného za nevhodné k lidské spotřebě. Uspořádání, vnější úprava, konstrukce, poloha a velikost potravinářských prostor musí: a) poskytovat dostatečný pracovní prostor pro hygienické provedení všech postupů a umožňovat správnou hygienickou praxi, včetně ochrany před kontaminací; b) poskytovat vhodné teplotní podmínky pro manipulaci s potravinami a pro jejich skladování; c) poskytovat dostatečný počet vhodně rozmístěných a označených umyvadel na mytí rukou (nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin). Musí být zajištěno dostatečné zásobování pitnou vodou, která musí být použita vždy, kdy je nezbytné zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci potravin. Každá osoba pracující v oblasti, kde se manipuluje s potravinami, musí udržovat vysoký stupeň osobní čistoty a musí nosit vhodný, čistý, a je-li to nezbytné, ochranný oděv. V čerstvém mase by měly být nepřítomny salmonely, měla by se dodržovat další mikrobiologická kritéria a kritéria pro odběr vzorků. Mělo by být zajištěno školení pro osoby manipulující s potravinami a osoby zodpovědné za provádění systému HACCP.


33

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA ÚŘEDNÍ VETERINÁRNÍ KONTROLY V příloze II kapitoly II nařízení (ES) č. 882/2004 se stanoví tyto požadavky na úřední veterinární kontroly: 1.

Organizace příslušného orgánu a vztah mezi ústředními příslušnými orgány a orgány, na které byl přenesen úkol provádět úřední kontroly.

2.

Vztah mezi příslušnými orgány a kontrolními subjekty, na které příslušné orgány přenesly úkoly související s úředními kontrolami.

3.

Popis cílů, kterých má být dosaženo.

4.

Úkoly, odpovědnost a povinnosti pracovníků.

5.

Postupy odběru vzorků, kontrolní metody a techniky, interpretace výsledků a následná rozhodnutí.

6.

Programy monitorování a dozoru.

7.

Vzájemná pomoc v případě, že úřední kontroly vyžadují, aby opatření byla přijata více než jedním členským státem.

8.

Opatření, která mají být přijata po úředních kontrolách.

9.

Spolupráce s jinými útvary nebo odbory, které mohou mít příslušnou odpovědnost.

10. Ověřování vhodnosti metod odběru vzorků, metod analýzy a detekčních zkoušek. 11. Veškeré ostatní činnosti nebo informace nezbytné pro účinné fungování úředních kontrol.


34

ODPOVĚDI KOMISE SHRNUTÍ I. O b e c n é p r áv n í p ře d p i s y t ý k a j í c í s e p o t r av i n v z n i k l y v roce 2002 a „hygienický balíček“, včetně nařízení (ES) č. 882/2004, v roce 2004. Nová nařízení slučují, harmonizují a zjednodušují podrobné a složité hygienické požadavky, které byly dříve obsaženy v řadě směrnic Rady týkajících se hygieny potravin a výroby a uvádění na trh produktů živočišného původu. Tyto předpisy jsou inovací, neboť vytvářejí jednotnou a transparentní politiku v oblasti hygieny, která se vztahuje na všechny potraviny a všechny subjekty v odvětví potravin v celém potravinovém řetězci „ze statku na talíř“, a zavádějí také účinné nástroje k řízení bezpečnosti potravin a jakékoli budoucí krizové situace v oblasti potravin v celém potravinovém řetězci. Komise vítá závěr Účetního dvora, že celková koncepce sy stémů pro dohled nad hygienickými požadavky prováděný Komisí a příslušnými orgány v nově přistupujících členských státech je odpovídající. Komise souhlasí s Účetním dvorem, že zjištěné nedostatky nezpochybňují jednotlivě ani hromadně celkovou koncepci systémů k zajištění toho, aby byly hygienické požadavky uplatňovány.

II. Podle potravinového práva EU týkajících se potravin musí provozovatelé potravinářských podniků zajistit bezpečnost potravin, které produkují. Členské státy jsou odpovědné za provádění a prosazování potravinového práva pro střednictvím systému úředních kontrol a Komise dohlíží nad tím, aby tyto oficiální kontrolní systémy byly účinné při zajišťování bezpečnosti potravin v celé Unii. V rámci Komise je touto problematikou pověřeno Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele, které ověřuje dodržování právních předpisů EU v této oblasti, částečně formou auditů vykonávaných jeho ředitelstvím F – FVO podle nařízení (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin. Jsou-li zjištěny nedostatky, vydá FVO doporučení a opatření přijatá členskými státy v reakci na tato doporučení jsou v zájmu skutečného pokroku v oblasti bezpečnosti potravin systematicky monitorována.


35

ODPOVĚDI KOMISE VII. Pokud jde o investiční podpory pro jatka v rámci rozvoje venkova, čl. 28 písm. c) nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro roz voj venkova (EZFR V ) stanoví, že podpora podle tohoto opatření se poskytuje na investice, které jsou v souladu s normami Společenství použitelnými pro dotyčné investice (např. hygienickými normami EU). Pokud to není dodrženo, podpora musí být vrácena.

Komise se domnívá, že otázky udržitelnosti a výběr projektů př iměřeně řešila ve sv ých právních předpisech a v programech SAPARD a IPARD. Konečné provádění projektů však podléhá decentralizovanému řízení.

III.

VIII.

Komise je odhodlána podporovat členské státy, aby účinně prováděly veterinární kontroly, a bude využívat všech možností, aby tak činila do budoucna.

Komise prostřednictvím auditů FVO pravidelně přezkoumává provádění právních předpisů týkajících se bezpečnosti potravin v členských státech, což je tr valý a stále probíhající úkol. Komise bude pokračovat ve spolupráci s členskými státy a bude využívat mechanismy a postupy, které již byly zavedeny.

IV. a V. Komise bude pokračovat ve spolupráci s členskými státy a bude využívat již zavedené mechanismy a postupy (hlavní směry, sítě VVPK, výroční zprávy) s cílem zajistit, aby víceleté vnitrostátní plány kontrol ( VVPK ) představovaly užitečné nástroje při zajišťování účinnosti úředních kontrol. V rámci procesu obecného auditu Komise byly nedostatky, které zjistil Potravinový a veterinární úřad (FVO) v pr vním kole VVPK vytvořených členskými státy, předmětem podrobné zpětné vazby pro každý členský stát.

VI. Srozumitelné standardní provozní postupy mezi Komisí a Výkonnou agenturou pro zdraví a spotřebitele (EAHC) adekvátně řeší vzájemnou výměnu informací na pravidelném základě. Prostřednictvím pravidelných schůzek s členskými státy věnovaných „zlepšení školení pro z výšení bezpečnosti potravin“ (BTSF) Komise zajišťuje jednoznačné zapojení členských států při vytváření ročních programů BTSF a pravidelnou zpětnou vazbu, pokud jde o jejich provádění.

Budoucí politika rozvoje venkova po roce 2013 jasně vyžaduje, aby členské státy stanovily kritéria výběru v programech pro rozvoj venkova.

Společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF) v politice roz voje venkova stanoví jednotný rámec pro monitorování a hodnocení všech zásahů v oblasti rozvoje venkova. CMEF představuje prostředek pro zlepšení výkonnosti programu, zajišťuje odpovědnost za programy a umožňuje posoudit dosahování stanovených cílů. Komise v rámci Evropské sítě pro rozvoj venkova zřídila síť pro hodnocení, jejímž cílem je usnadnit výměnu odborných znalostí a podpořit provádění a hodnocení politiky roz voje venkova. Obecným cílem sítě pro hodnocení je pomoci při zavádění osvědčených postupů a budování kapacit v hodnocení, čímž se zvýší užitečnost monitorování a hodnocení nástrojů pro řízení programu. V rámci politiky roz voje venkova po roce 2013 bude sy stém monitorování a hodnocení dále zjednodušován a zlepšován.


36

ODPOVĚDI KOMISE PŘIPOMÍNKY Společné odpovědi na body 23. až 26.

27.

Podle potravinového práva EU musí provozovatelé potravinářských podniků zajistit bezpečnost potravin, které produkují. Členské státy jsou odpovědné za provádění a prosazování potravinového práva prostřednictvím sy stému úředních kontrol a Komise dohlíží nad tím, aby tyto oficiální kontrolní systémy byly účinné při zajišťování bezpečnosti potravin v celé Unii. V rámci Komise má v této oblasti hlavní roli GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele, které ověřuje dodržování potravinového práva EU, mimo jiné cestou auditů vykonávaných jeho ředitelstvím F – FVO podle nařízení (ES) č. 882/2004 týkajícího se krmivářských a potravinářských kontrol. FVO podává o zjištěních svého auditu zprávy a vydává doporučení pro zlepšení tam, kde je to vhodné.

Co se týče uskutečňování VVPK Rumunskem v roce 2009, Komise dále monitoruje uskutečňování úředních kontrol v této zemi prostřednictvím řady mechanismů, a to i prostřednictvím kontrol FVO, přezkumu výroční zprávy o provádění národního plánu kontrol a dalších zpráv požadovaných podle různých odvětvových právních předpisů.

Tento úřad systematick y monitoruje provádění svých doporučení všemi členskými státy prostřednictvím kombinace všeobecných a specifických následných kontrol ( jak bylo uvedeno v bodě 24 připomínek Účetního dvora). Tyto ověřovací mechanismy jsou i nadále využívány v členských státech, které přistoupily k EU v roce 2004 a později, a ve většině případů již byla přijata nápravná opatření. Zbývající nedořešená doporučení jsou předmětem monitorování, dokud nebudou dokončena nutná nápravná opatření. Nedostatky, které byly zjištěny FVO v pr vním kole VVPK vypracovaných členskými státy, byly předmětem podrobné zpětné vazby pro každý členský stát v rámci všeobecného auditu. Členské státy připravují své VVPK s pomocí pokynů obsažených v rozhodnutí Komise ze dne 21. května 2007 o pokynech, které mají být nápomocny členským státům při přípravě jednotného integrovaného víceletého národního plánu kontrol stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (2007/363/ES).

28. Předpisy EU týkající se hygieny poskytují příslušným orgánům možnost povolit alternativní kontrolní opatření, pokud je splněn cíl právních předpisů.

Rámeček 1 Nařízení (ES) č. 882/2004 nevyžaduje dohled nad úředními kontrolami, jež mají provádět jiné útvary, než jsou útvary vykonávající úřední kontroly. Dohled, který se vykonává ověřováním účinnosti úředních kontrol a uskutečňováním nápravných opatření, je běžnou funkcí liniového řízení. Požadavek nezávislého přezkumu se týká pouze provádění kontrol ze strany příslušných orgánů. Za provádění vlastních kontrol odpovídají provozovatelé potravinářských podniků a příslušné orgány ověřují, zda provozovatel potravinářského podniku má zaveden odpovídající systém vlastních kontrol. Pokud tomu tak není, musí příslušné orgány jednat, nedostatek oznámit a v případě nutnosti přijmout příslušné kroky, což je to, co Účetní dvůr popisuje. Právní předpisy EU nevyžadují, aby měl příslušný ústřední o rg á n p ro „ p ře h l e d o u p l a t ň o v á n í s y s té m ů H ACC P “. Absence takového přehledu nebrání příslušnému orgánu v obecném dohledu nad účinným a náležitým uplatňováním systému HACCP.

V zájmu dalšího zlepšování VVPK byla v roce 2008 ředitelstvím FVO zřízena síť odborníků, kteří se schází dvakrát do roka. Tato síť poskytuje fórum pro výměnu osvědčených postupů. Kromě toho článek 44 nařízení (ES) č. 882/2004 vyžaduje, aby členské státy předkládaly Komisi výroční zprávy o provádění národních plánů kontrol. Tyto výroční zprávy FVO přezkoumá a členským státům se dostane zpětné vazby.

Special Report No 14/2012 – Implementation of EU hygiene legislation in slaughterhouses of countries that joined the EU since 2004

37

ODPOVĚDI KOMISE 29.

Rámeček 4

Viz odpověď na bod 28.


30.

Nápravná opatření stanovená v nařízení (ES) č. 2073/2005 vyžadují zlepšení hygieny porážky a přezkoumání procesních kontrol, jakož i případné stažení z trhu. Nicméně zaslání vzorků pro analýzu co nejdříve je správný postup.

Komise je odhodlána zajistit, aby členské státy účinně prováděly kontroly požadované podle potravinového práva EU, a prostřednictvím řady opatření, včetně kontrol vykonávaných FVO a jejich monitorování, školení BTSF, jednání na vysoké úrovni s členskými státy a v konečném důsledku také řízení o nesplnění povinnosti, usiluje o to, aby potravinové právo EU bylo prováděno v celé Unii.

33. Viz odpověď na bod 28.

Rámeček 5

Rámeček 2



35. V rámečku 2 Účetní dvůr konstatuje, že na jedněch jatkách v Rumunsku „se muselo maso ze skladovacích prostor znovu přinést do porcovny, aby mohlo být před expedicí opatřeno etiketami“. Nejedná se o nedostatek a nepředstavuje problém z hlediska bezpečnosti potravin, pokud je vyloučena vzájemná kontaminace. Nařízení (ES) č. 853/2004 požaduje, aby jatka měla k dispozici samostatná uzamykatelná chladící zařízení pro skladování masa nevhodného k lidské spotřebě. Je však třeba poznamenat, že příslušné orgány mohou přijmout alternativní opatření.

Zákonodárce v hygienických předpisech EU nestanoví definici „malých potravinářských podniků“, protože k rozhodování o tom, na koho by se tato definice měla vztahovat a kdo může využívat odchylky pro „malá jatka“, jsou nejlépe povolány příslušné orgány a provozovatelé potravinářských podniků. Komise se domnívá, že to není v rozporu s požadavkem, aby všechna zařízení bez ohledu na velikost uplatňovala platné právní předpisy týkající se hygieny a nařízení (ES) č. 2073/2005, které umožňuje odchylky pro malá jatka. Například minimální požadavek spočívá v odběru vzorku jednou týdně nezávisle na velikosti jatek. Malá jatka mohou v závislosti na analýze rizik provádět odběrů méně.

Rámeček 3

39.


Bezproblémová realizace programu BTSF je zajištěna jednak formálními schůzemi pořádanými každé dva měsíce mezi Generálním ředitelstvím pro zdraví a spotřebitele a agenturou EAHC a jednak běžnou výměnou informací v každodenní praxi. V zájmu odpovídajícího řešení pracovních vztahů mezi Komisí a agenturou EAHC, včetně pravidelné výměny informací a konzultací, byly v roce 2011 formalizovány a přijaty jasné standardní operační postupy.

Pokud jde o připomínku Účetního dvora týk ající se sy stému pro monitorování teploty v chladírnách na jatkách v Maďarsku, je třeba poznamenat, že alternativní systémy monitorování (např. manuální monitorování) jsou přijatelné, pokud je splněn cíl právních předpisů.

32. Viz odpověď na bod 28.


38

ODPOVĚDI KOMISE 41.

Rámeček 6

Komise v roce 2010 zahájila výměnu názorů s členskými státy ohledně možných metod šíření informací a monitorování jeho výsledků. Komise se však domnívá, že „společný rámec na úrovni EU pro způsob šíření informací, které je třeba provést“ by efektivitu a/nebo účinnost nezvýšil.

Priority školení BTSF byly stanoveny na základě rozsáhlé rok trvající konzultace jak v rámci Komise, tak s členskými státy. Otázka, zda v programu pokračovat či nikoliv, by měla být i nadále nedílnou součástí tohoto procesu. Témata školení jsou pravidelně obnovována a nahrazena novými technickými oblastmi.

Posoudit šíření informací a jeho pokrok je jedním z cílů pravidelného hodnocení programů BTSF prováděného Komisí.

42. Zák ladní role národních k ontaktních míst spočívající v monitorování školícího programu BTSF na vnitrostátní úrovni se zvyšuje/připomíná na každé schůzce s členskými státy, v jejímž rámci se BTSF projednává.

43.

V současné době jsou v rámci BTSF testovány nové vzdělávací techniky, jako např. distanční kurz y, které mohou přinést řešení jaz ykových problémů. Při organizování workshopů je však jednou z hlavních zásad BTSF zajistit kombinaci účastníků z členských států pro vytváření sítí a výměnu zkušeností. Z rozpočtových důvodů není možné nabídnout tlumočení do všech jazyků EU.

Navíc skutečnost, že šíření informací v členských státech navazující na činnosti BTSF na úrovni člensk ých států postrádá dostatečné praktické ukázky, závisí pouze na příslušných orgánech a nikoli na programu BTSF.

Komise pozorně sleduje hodnocení ze strany účastníků a úředníků Komise, kteří se školení účastní. Tlumočení do všech jaz yků EU by však bylo příliš nákladné. Určit nejvhodnější osoby pro účast na kurzech BTSF je proto úkolem příslušných orgánů v členských státech. Výběr zařízení, která mají být navštívena, se provádí po dohodě s místními příslušnými orgány, dodavateli a provozovateli potravinářských podniků. Pro účastníky je cílem naučit se také nacházet nesrovnalosti a navrhovat nápravná opatření. K jeho splnění by tedy nebylo vhodné vybírat pouze zařízení plně odpovídající požadavkům EU.

44.


Hodnotící zpráva programu BTSF má být dokončena na podzim 2012. Komise bude usilovat o to, aby se průběh BTSF na základě doporučení hodnotitele dále zlepšoval.

45.

Komise podnik la ok amžitá opatření a zjištění průběžného hodnocení BTSF z roku 2009 v plném rozsahu řešila. V návaznosti na první hodnocení spokojenosti účastníků se školením BTSF vyvinula Komise značné úsilí, aby navrhla více praktických činností během školení BTSF.

Udržitelnost a výběr projektů, které nejlépe vyhovují stanoveným cílům, bylo hlavní zásadou plánování a provádění programu SAPARD. Udržitelnost financovaných projektů byla založena na dvou pilířích: na potřebě prokázat životaschopnost projektu a monitorovat každý projekt po dobu pěti let po jeho konečné platbě.


39

ODPOVĚDI KOMISE 49. Pro výběr projektů nařízení Rady č. 1268/1999 stanoví, že každý program SAPARD „zajistí, aby měla přednost opatření zaměřená na zlepšení fungování trhu, zlepšování norem kvality a hygieny a opatření vytvářející nová pracovní místa“. Kontroly dodržování těchto ustanovení a tím i hygienických požadavků na jatkách byly úkolem příslušných národních orgánů. Komise provádí audity pro SAPARD (Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko), aby zajistila správné provádění národních postupů pro kontroly ex post, zejména pokud země dodržují pětileté období monitorování.

46. V případě decentralizovaného řízení v rámci programu SAPARD národní programy obsahovaly obecná ustanovení pro provádění, monitorování a kontroly. Tento plán musel být schválen Komisí jako „program SAPARD“. Pro národní akreditaci a výsledné předání řízení bylo třeba, aby prováděcí struktury na základě obecných ustanovení vypracovaly pracovní postupy (národní postupy).

47. GŘ AGRI provedlo na základě informací obdržených od úřadu OLAF ihned následná opatření v těchto dvou případech: platební agentura v Rumunsku byla navštívena ve dnech 24. a 25. listopadu 2010 a poté znovu v únoru 2011. Další kontrola shody byla provedena v listopadu 2011.

Jak požaduje nařízení o programu SAPARD, byl dopad financovaných investic na plnění nových hygienických norem předmětem přezkumu v rámci zpráv o hodnocení ex post programů SAPARD u osmi přijímajících zemí, které k EU přistoupily v roce 2004. Souhrnná zpráva těchto hodnocení nezávislými hodnotiteli došla v kapitole 4.2.1 Dodržování norem EU a acquis communautaire k tomuto závěru: „Nejvýznamnějších dopadů bylo dosaženo v oblasti hygieny, hygienických a veterinárních podmínek a životního prostředí“ 1 . Zpráva byla z veřejněna a lze ji nalézt na internetové stránce: http://ec.europa.eu/agriculture/ evaluation/rural-development-reports/index_en.htm

50. Provádění českého programu SAPARD bylo dokončeno. To, zda Česká republika dodržuje pětileté období monitorování, bude Komise sledovat do konce roku 2013. Existenci týmu HACCP lze považovat za signál odhodlání a schopnosti splnit normy EU. Také bylo třeba splnit cíl konkurenceschopnosti. Zařízení, které již provedlo kroky k uplatňování HACCP, mělo lepší vyhlídky než to, které tyto kroky neprovedlo. Normy a konkurenceschopnost jsou vzájemně se doplňující cíle.

Auditoři GŘ AGRI během těchto misí usoudili, že dotčená platební agentura již vyřešila různé případy, v nichž úřad OLAF zahájil vyšetřování, správným způsobem, a zjistili, že rumunský úřad pro rozvoj a rybolov zaznamenává dluhy v knize dlužníků podle pravidel stanovených v MAFA. Další kontrola shody je naplánována na konec roku 2012. Hlavním cílem auditu bude posoudit opatření navazující na případy řešené úřadem OLAF v Rumunsku.

Komise v současnosti připravuje souhrnnou zprávu na tři zbývající hodnocení ex post u Bulharska, Rumunska a Chorvatska, jakmile je od těchto tří zemí obdrží. 1

Souhrnné zprávy jdou nad rámec požadavků nařízení o programu SAPARD a jsou připravovány z podnětu Komise.


40

ODPOVĚDI KOMISE ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Rámeček 7

51.

Viz rovněž odpověď na bod 45.

Komise vítá závěr Účetního dvora, že obecná koncepce sy stémů pro dohled nad hygienickými požadavky prováděný Komisí a příslušnými orgány v nově přistupujících členských státech je i přes zjištěné nedostatky odpovídající. Komise kromě toho konstatuje, že podle názoru Účetního dvora tyto nedostatky jednotlivě ani souhrnně nezpochybňují celkovou koncepci systémů, jejímž cílem je zajistit uplatňování hygienických požadavků.

Za provádění opatření je odpovědný členský stát. Komise kontroluje existenci výběrových kritérií, která musí být v souladu s prioritami a cíli, jež jsou v programu vytyčeny. Účinnost kritérií výběru je kontrolována během auditů (např. probíhajícího auditu M123 v Maďarsku) a analyzována prostřednictvím různých hodnocení (např. hodnocení v polovině období). Výsledkem mohou být sankce a/nebo doporučení, která Komise adresuje danému členskému státu. Potřeba hospodářské životaschopnosti a dodržení pětiletého monitorovacího období do určité mír y zajistily udržitelnost investic a zabránily ztrátě finančních prostředků Společenství. Nicméně jakýkoli soukromý projekt podporovaný EU je vystaven vývoji trhu a změnám, které mohou vést k tomu, že jsou investice po určitém období neživotaschopné.

52. Komise bude pokračovat ve spolupráci s členskými státy a v yužívat již zavedené a v ýše popsané mechanismy a postupy (hlavní směr y, sítě VVPK, výroční zprávy) pro zajištění toho, aby VVPK představovaly užitečné nástroje při zajišťování účinnosti úředních kontrol. V rámci procesu obecného auditu Komise byly nedostatky, které zjistil Potravinový a veterinární úřad (FVO) v prvním kole VVPK, předmětem podrobné zpětné vazby pro každý členský stát.

Doporučení č. 1 a) Po obdržení dodatečných informací od Účetního dvora Komise na tento projekt naváže, aby zkontrolovala, zda bylo dodrženo pětileté monitorovací období v souladu s příslušnými pravidly MAFA. V Maďarsku byl tento projekt podporován v rámci pro gramu SAPARD. Příjemcem je jeden velk ý podnik . Ten vysvětlil zastavení činnosti zmenšením populace prasat v Maďarsku, které je způsobeno zejména nárůstem cen krmiv na trhu. Maďarské orgány nepřijaly tento důvod jako „zásah vyšší moci“ a případ byl považován za nesrovnalost, jelikož projekt neprobíhal povinných pět let po schválení.

Komise prostřednictvím auditů FVO pravidelně zkoumá provádění právních předpisů týk ajících se bezpečnosti potravin v členských státech, což je trvalý a stále probíhající úkol. Jsou-li zjištěny nedostatky, vydá FVO doporučení, a opatření přijatá členskými státy v reakci na tato doporučení jsou v zájmu dosahování skutečných pokroků v bezpečnosti potravin systematicky monitorována.

Doporučení č. 1 b) Komise bude pokračovat ve spolupráci s členskými státy a využívat již zavedené mechanismy a postupy (hlavní směry, sítě VVPK, výroční zprávy) pro zajištění toho, aby VVPK představovaly užitečné nástroje při zajišťování účinnosti úředních kontrol.


41

ODPOVĚDI KOMISE Doporučení č. 1 c)

Doporučení č. 3 a) až c)

Komise je odhodlána podporovat členské státy při účinném provádění veterinárních kontrol a využije každou příležitost, včetně auditů FVO a školení BTSF, aby tak tomu bylo i v budoucnosti.

Společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF) v politice roz voje venkova stanoví jednotný rámec pro monitorování a hodnocení všech zásahů v oblasti rozvoje venkova. CMEF představuje prostředek pro zlepšení výkonnosti programu, zajišťuje odpovědnost za programy a umožňuje posoudit dosahování stanovených cílů.

Doporučení č. 1 d) Komise má účinný systém pro odhalování nedostatků v kontrolách potravin a krmiv v členských státech a pro zajištění toho, aby byly kroky přislíbené členskými státy opravdu provedeny. Komise však uznává, že je třeba zajistit, aby její dohled nad úředními kontrolami účinně reagoval na realitu v potravinářském a krmivářském odvětví.

53. Viz odpověď na doporučení 2.

Doporučení č. 2 a) až d) Komise se domnívá, že současný soubor pokynů, nástrojů a postupů je vhodný a účinný k zajištění vysoce kvalitního vodítka a školení v rámci iniciativy BTSF. Komise neustále usiluje o zdokonalování a na výsledky nejnovějšího hodnocení, které má být dokončeno na podzim 2012, bude reagovat formou vhodných budoucích opatření.

CMEF obsahuje řadu pokynů a instruktážních poznámek k hodnocení týkajících se společných ukazatelů pro monitorování a hodnocení. Komise v rámci Evropské sítě pro rozvoj venkova zřídila síť pro hodnocení, jejímž cílem je usnadnit výměnu odborných znalostí a podpořit provádění a hodnocení politiky roz voje venkova. Obecným cílem sítě pro hodnocení je pomáhat při zavádění osvědčených postupů a budování kapacit v oblasti hodnocení, čímž se zvýší užitečnost monitorování a hodnocení nástrojů pro řízení programu. V rámci politiky rozvoje venkova po roce 2013 se bude ve zjednodušování a zdokonalování systému monitorování a hodnocení pokračovat.

54. Komise se domnívá, že otázky udržitelnosti a výběr projektů př iměřeně řešila ve sv ých právních předpisech a v programech SAPARD. Konečné provádění projektů v rámci decentralizovaného řízení je úkolem přijímajících zemí. Budoucí politika rozvoje venkova po roce 2013 jasně vyžaduje, aby členské státy stanovily kritéria výběru v programech pro rozvoj venkova.


Evropský účetní dvůr Zvláštní zpráva č. 14/2012 Provádění předpisů EU o hygieně na jatkách v zemích, které vstoupily do EU od roku 2004 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2012 – 41 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-9237-850-9 doi:10.2865/15607

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);

•

v zastoupeních a delegacích Evropské unie. Jejich kontaktní údaje naleznete na adrese http://ec.europa.eu nebo si je můžete vyžádat faxem na čísle +352 2929-42758.

Placené publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).

Předplatné (např. roční řady Úředního věstníku Evropské unie, sbírky rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie): •

některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie u (http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).

QJ-AB-12-013-CS-C

Č L E N S K É S TÁT Y, K T E R É D O E U V S TO U P I LY O D R O K U 2 0 0 4 , M U S E LY PŘIZPŮSOBIT SVÉ JATKY HYGIENICKÝM NORMÁM EU A K TOMUTO ÚČELU MOHLY ZÍSKAT PROSTŘEDKY Z EU. V TÉTO ZPRÁVĚ SE ZKOUMÁ, JAK BYLY T Y TO PROSTŘEDKY VYUŽIT Y A ZDA BYLY K ZAVEDENÍ A DODRŽOVÁNÍ HYGIENICKÝCH NOREM K DISPOZICI ODPOVÍDAJÍCÍ SYSTÉMY. VE ZPRÁVĚ SE KONSTATUJE, ŽE CELKOVĚ BYLY NAVRŽENÉ SYSTÉMY PŘIMĚŘENÉ, AVŠAK Z JIŠTĚNÉ NEDOSTATKY NAZNAČUJÍ, ŽE NORMY JE TŘEBA DODRŽOVAT DŮSLEDNĚJI.


ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 14 PROVÁDĚNÍ PŘEDPISŮ EU O HYGIENĚ NA JATKÁCH V ZEMÍCH, KTERÉ VSTOUPILY DO EU OD ROKU 2004

Recommend Documents