Návrh Komise EU na zjednodušení elektronické fakturace od roku 2013 JEDNOU VĚTOU

Červen 2010 Vítám Vás v červnovém vydání Finančních aktualit, měsíčníku společnosti KPMG Česká republika zaměřeného na novinky v českých i evropských daňových a účetních předpisech. V nedávné době postihla část naší republiky ničivá povodeň. Přinášíme proto informace k řešení důsledků povodní z pohledu daní i upozornění na sdělení, které k povodním publikovalo ministerstvo financí. Letos dochází ke změně při vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené v jiných členských státech EU. O vrácení je možno žádat české ministerstvo financí přímo prostřednictvím elektronického portálu. Finanční aktuality Vám poradí, jak postupovat. V tomto čísle se zaměřujeme také na témata z oblasti mezinárodního zdanění – týkají se smluv o zamezení dvojímu zdanění a dále možnosti daňových nerezidentů podat v České republice daňové přiznání k příjmům, ze kterých se sráží srážková daň, a nárokovat si přeplatek. V posledním článku komentujeme návrh Evropské komise na zjednodušení elektronické fakturace. Věříme, že Vám i toto vydání Finančních aktualit přinese zajímavé informace, které využijete v praxi. 

 

DANĚ 

Informace daňovým subjektům k řešení důsledků povodní z pohledu daní



Vrácení daně z jiných členských států Evropské unie



Uplatnění souvisejících nákladů u určitých druhů příjmů plynoucích daňovým rezidentům států EU a EHP



Novinky v oblasti mezinárodních daňových smluv



Z rozsudků Nejvyššího správního soudu



Návrh Komise EU na zjednodušení elektronické fakturace od roku 2013

EU JEDNOU VĚTOU

© 2010 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.

Informace daňovým subjektům k řešení důsledků povodní z pohledu daní V uplynulých týdnech zasáhly některé oblasti České republiky povodně a řada firem i jednotlivců poskytla postiženým regionům peněžitou i materiální pomoc. Přinášíme proto stručný přehled daňových souvislostí uvedené pomoci: 





Poplatník, který poskytl pomoc na odstraňování následků této živelní pohromy formou nepeněžitého plnění, může související výdaje považovat za daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona o daních z příjmů. Není přitom rozhodující, zda byla pomoc poskytnuta formou hmotného daru (např. vysoušeče, potraviny), nebo jiného plnění (například zapůjčení nákladního automobilu s řidičem, poskytnutí ubytování v ubytovně či hotelu). Není také podstatné, zda je příjemcem plnění fyzická, či právnická osoba. Upozorňujeme však, že poskytnutí nepeněžitých darů obecně podléhá dani z přidané hodnoty (pokud byl uplatněn nárok na odpočet). Poskytnutí peněžních darů se řídí jinými pravidly, a sice § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Tato ustanovení by sice mohla být aplikována také na nepeněžní plnění, avšak vzhledem k tomu, že je výše uvedená zvláštní úprava pro poplatníky výhodnější, je vhodné ji využít. Obecně lze uznat dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy jako položku snižující základ daně. Maximální částka, kterou je možné uplatnit, činí u fyzických osob 10 % základu daně a v případě právnických osob až 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky podle § 34. Na straně příjemců pomoci by se zpravidla mělo jednat o plnění osvobozené od daně darovací. Další možnou formou pomoci je poskytnutí bezúročné nebo nízkoúročené půjčky zaměstnancům. Úrokové zvýhodnění plynoucí z této půjčky je na straně zaměstnance postiženého živelní pohromou osvobozeno až do výše 200 000 Kč, pokud jde o půjčku na překlenutí tíživé životní situace, nebo až do výše 1 000 000 Kč, jedná-li se o půjčku na bytové potřeby.

Ministerstvo financí dne 19. května 2010 vydalo sdělení shrnující další daňové důsledky povodní, ve kterém zaujalo vstřícný postoj vůči postiženým poplatníkům, obdobně jako při povodních v letech 2002 a 2009. Postižení poplatníci mohou dosáhnout řady procesních úlev, například odložení termínu pro podání daňového přiznání, odložení plateb, snížení sankcí vyměřených za nesplnění povinnosti v důsledku povodní apod. Je však důležité neprodleně oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu, v jaké situaci se poplatník nachází. Z procesního hlediska doporučujeme sepsání protokolu o ústním jednání, ze kterého bude patrné, že byl finanční úřad se situací seznámen a jaká dohoda byla uzavřena ohledně dalšího postupu při plnění daňových povinností.


Ladislav Malůšek, [email protected], tel.: +420 222 123 521 Lenka Fialková, [email protected], tel.: +420 222 123 536

Vrácení daně z jiných členských států Evropské unie Již dříve jsme Vás informovali, že od letošního roku dochází ke změně při vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené v jiných členských státech EU. O vrácení je možno žádat přímo prostřednictvím elektronického portálu spravovaného českým ministerstvem financí. Přístup na tento portál je přidělován na základě elektronické žádosti. Jde o významnou změnu oproti minulým letům, kdy o tuto daň bylo možno žádat pouze ve státě, o jehož daň se jednalo. Tento postup je možno uplatnit již pro žádosti o vrácení DPH za rok 2009. S ohledem na změnu procedury je tak možno uvažovat o podání žádosti i v případě nároku na vrácení nižších částek DPH, než tomu bylo v minulých letech (například u plateb za pohonné hmoty, konference, ubytování, nákup zboží v zahraničí atd.). Přestože možnost podání žádosti u českého ministerstva financí celý proces zdánlivě zjednodušuje, z našich dosavadních zkušeností vyplývá, že i tato procedura může mít určitá úskalí. Jedná se například o zmiňovanou povinnost podat žádosti elektronicky, kdy přístup k příslušné aplikaci lze získat pouze na základě žádosti s elektronickým podpisem. Samotné elektronické podání také může skýtat určité technické problémy. Žádost je sice podávána prostřednictvím českého ministerstva financí, avšak to zajišťuje pouze prvotní zpracování. Vyřízení jednotlivých žádostí je i nadále zajišťováno správci daně v příslušných členských státech. V případě jakýchkoliv dotazů pak tito správci daně obvykle komunikují v lokálních jazycích. Vzhledem k tomu, že tento postup je nový ve všech členských státech, lze očekávat, že množství dotazů vznášených jednotlivými správci daně nebude nízké. Chtěli bychom upozornit, že žádost za rok 2009 je nutno podat nejpozději do 30. září 2010 (v minulosti byl termín do 30. června). Přestože do konce období pro podání žádosti zbývá ještě poměrně dlouhá doba, doporučujeme v případě, že máte nárok na vrácení DPH za rok 2009, zvážit podání žádosti co nejdříve. Mimo skutečnost, že u dříve podaných žádosti bude DPH dříve vrácena (základní lhůta pro vrácení DPH jsou 4 měsíce), lze očekávat, že s blížícím se koncem lhůty může docházet k technickým obtížím při podávání žádostí či získávání přístupu do systému. Pro úplnost je třeba dodat, že možnost vrácení DPH z nečlenských států není touto změnou dotčena a je vždy upravena místní legislativou (vrácení DPH umožňuje například Švýcarsko či Norsko).


Chcete-li prodiskutovat postup v konkrétní situaci nebo máte-li k této problematice otázky, obraťte se prosím na autory tohoto článku. Petr Toman, [email protected], tel.: +420 222 123 602 Petr Potomský, [email protected], tel.: +420 541 421 374

Uplatnění souvisejících nákladů u určitých druhů příjmů plynoucích daňovým rezidentům států EU a EHP V červenci 2009 nabyla účinnost novela zákona o daních z příjmů, která daňovým rezidentům států EU a EHP umožňuje uplatnit vůči určitým druhům příjmů související náklady, pokud v Česku podají daňové přiznání. Ministerstvo financí předběžně souhlasilo s tím, že rezidenti států EU a EHP, kteří mají povinnost auditu, mohou daňové přiznání podat až do 30. června 2010. V daňovém přiznání si mohou zahraniční společnosti uplatnit náklady u příjmů ze zdrojů na území ČR zejména v případě úroků a licenčních poplatků, které sice i nadále podléhají srážkové dani z hrubého příjmu, avšak pokud se zahraniční společnost rozhodne podat za příslušné zdaňovací období daňové přiznání, sražená daň se stává v podstatě zálohou na daň. V únoru letošního roku vydalo ministerstvo financí sdělení k aplikaci této novely (k dispozici zde), stále však probíhá diskuse s odbornou veřejností, které se účastní mimo jiné i KPMG Česká republika, o některých konkrétních aspektech jejího uplatnění. Ministerstvo financí potvrdilo, že pokud český plátce příjmů srazil srážkovou daň ve správné výši, důsledek podání daňového přiznání může být pro zahraniční společnost pouze pozitivní, tzn. vrácení přeplatku na dani nebo zachování zdanění ve výši již sražené daně. Daň vypočtená z příjmů po odečtení souvisejících nákladů by tedy neměla v daňovém přiznání překročit výši již sražené daně. Pokud jde o otázku, jaké náklady si zahraniční společnosti mohou proti příjmům ze zdrojů na území ČR uplatnit, pak podle ministerstva financí musí jít o takové náklady (přímé a nepřímé), které jsou k daným příjmům přiřaditelné na základě racionálního ekonomického kritéria. V rámci zmíněné diskuse ministerstvo financí předběžně souhlasilo s tím, že zahraniční společnosti, které vedou účetnictví podle svého domovského práva, mohou náklady uplatňovat na tzv. akruálním principu, tj. jako rozdíl výnosů a nákladů, a nikoliv jako rozdíl příjmů a výdajů. Martin Houska, [email protected], tel.: +420 222 123 843 Kateřina Bereková, [email protected], tel.: +420 222 123 580


Novinky v oblasti mezinárodních daňových smluv Dne 15. března 2010 byl v Bruselu podepsán Protokol ke Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění s Belgií. Protokol rozšiřuje článek 26 Výměna informací a dává ho do souladu se zněním tohoto článku v modelové smlouvě OECD, tzn. že především při žádosti o poskytnutí informací o daňových poplatnících se prolamuje bankovní tajemství. Protokol se začne provádět ve vztahu ke zdaňovacím obdobím počínajícím 1. lednem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém protokol vstoupí v platnost, případně později, v závislosti na legislativním procesu. Ministerstvo financí České republiky uveřejnilo ve Finančním zpravodaji č. 4/2010 dva pokyny k uplatňování smluv o zamezení dvojímu zdanění. Pokyn D-341 upravuje postup pro získání daňových výhod ve vztahu ke Kypru. Pro uplatnění výhod plynoucích ze smlouvy mezi ČR a Kyprem je potřeba kyperským úřadům předložit žádost na předepsaném typu formuláře (I.R.156A/2010). Pro bližší informace se pokyn odkazuje na internetové stránky kyperského ministerstva financí. Pokyn D-388 se týká praktické aplikace smlouvy s Indonésií. Ministerstvo financí v pokynu informuje, že od 1. ledna 2010 byly v Indonésii zavedeny nové formuláře potvrzení o daňovém domicilu. Pomocí těchto formulářů (Form-DTG 1 a Form-DTG 2) mohou indonéští daňoví nerezidenti požádat indonéskou daňovou správu o automatické uplatnění daňových výhod plynoucích z příslušné smlouvy. Pokud žadatel se svou žádostí neuspěje, existuje možnost podat žádost o refundaci generálnímu řediteli daní indonéského ministerstva financí. V pokynu je také obsažen odkaz na oficiální internetové stránky indonéského ministerstva financí.

Martin Houska, [email protected], tel.: +420 222 123 843 Helena Pajskrová, [email protected], tel.: +420 222 123 742

Z rozsudků Nejvyššího správního soudu Přestože daňové rezervy již v současnosti nepředstavují významný prostředek k daňovému plánování z důvodu povinné deponace finančních prostředků na vázaný účet, chtěli bychom upozornit na dva nedávné rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS), které se zabývají důkazním břemenem na straně poplatníků v případě tvorby daňových rezerv na opravy majetku. NSS (rozsudek 9 Afs 7/2009–40 ze dne 10. prosince 2009) posuzoval situaci, kdy daňový subjekt v roce 2001 vytvořil daňovou rezervu na opravy hmotného majetku a v tvorbě v roce 2002 pokračoval.


V roce 2003 již v tvorbě nepokračoval, protože údajně zjistil, že plánované zásahy budou technickým zhodnocením. Vytvořenou rezervu však ani daňově nerozpustil. Daňový subjekt argumentoval, že od samého počátku věděl, že se jedná o technické zhodnocení a že tvorba rezervy do daňových nákladů byla chyba, kterou opomněl opravit dodatečným daňovým přiznáním. Vzhledem k tomu, že se jednalo o již prekludované roky (roky, u nichž již uplynula lhůta pro doměření daně), nemůže tak nyní ani učinit. Soud posoudil, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že od samého počátku šlo o nezákonnou rezervu, kterou nelze tvořit do daňových nákladů. Uzavřel, že se jedná o účelové tvrzení, jehož jediným cílem je přiřadit nezákonné jednání do již prekludovaných období a vyhnout se tak podání dodatečných daňových přiznání na vyšší daňovou povinnost. Soud tedy posoudil rezervu jako zákonnou, a protože poplatník v následujících letech nezahájil opravu, byl povinen zvýšit základ daně v roce 2004, tedy ve druhém roce po ukončení tvorby rezervy. NSS (rozsudek 8 Afs 20/2010-69 ze dne 24. dubna 2010) posuzoval oprávněnost tvorby rezervy na opravy hmotného majetku v roce 2003, ke které však daňový subjekt pro účely následného dokazování vypracoval podpůrnou dokumentaci až v dalších zdaňovacích obdobích. Pokud existují k tvorbě rezervy ekonomické důvody, je podle NSS její tvorba i prostředkem k daňové optimalizaci v mezích zákona. Soud podotýká, že způsob tvorby rezervy, její výše a způsob čerpání musí být prokazatelné. Poplatník je povinen stanovit výši rezervy podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. V daném případě poplatník důkazní břemeno neunesl, neboť jeho dokumentace postrádala identifikaci konkrétního jednotlivého majetku určeného k opravě i vymezení charakteru a rozsahu zamýšlených oprav. Navíc rozpočty a kalkulace byly vypracovány následně a podle závěru NSS zcela účelově tak, aby částky odpovídaly zaúčtovaným daňově účinným nákladům. Pavel Rochowanski, [email protected], tel.: +420 222 123 517 Martina Babiczová, [email protected], tel.: +420 222 123 557

EU

Návrh Evropské komise na zjednodušení elektronické fakturace od roku 2013 Evropská komise předložila dlouho očekávaný návrh novely směrnice 112/2006 EU (tzv. Recast šesté směrnice) týkající se harmonizace pravidel pro vystavování daňových dokladů a zejména zjednodušení pravidel pro elektronickou fakturaci a archivaci. Po mnoha letech diskusí se tak zdá, že


by Evropská komise mohla docílit konsensu a na příštím jednání ECOFIN novelu s platností od roku 2013 schválit. Novela obsahuje řadu změn v pravidlech fakturace a je postavena na přístupu spočívajícím v zrovnoprávnění daňových dokladů vystavených v papírové podobě a daňových dokladů vystavených a zaslaných elektronicky. Novela, stejně jako současné znění směrnice ukládá plátci povinnost zaručit věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu a čitelnost daňových dokladů po celou dobu archivace. Na rozdíl od současného přístupu však novela neurčuje, jakými technickými prostředky musí plátce toto „zabezpečení“ provést. Použití metod jako je EDI, zaručený elektronický podpis a značka je novelou pouze doporučováno jako vhodná, nikoliv však jediná možná metoda. V praxi by tak mělo být možné nahradit použití elektronických podpisů a EDI i jinými technickými a bezpečnostními řešeními. Legislativa v oblasti DPH by tak již brzy neměla stát v cestě širokému využití elektronické fakturace a archivace daňových dokladů. Petr Toman, [email protected], tel.: +420 222 123 602 Lucie Tošnarová, [email protected], tel.: +420 222 123 524

JEDNOU VĚTOU       

  

Upozorňujeme, že mimořádné odpisy u majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině lze použít u majetku pořízeného nejpozději 30. června 2010. U majetku pořízeného po tomto datu se použijí běžné lineární nebo zrychlené odpisy dle dané odpisové skupiny. Vrácení mateřské a ošetřovného na úroveň roku 2009 upravuje novela zákona o nemocenském pojištění publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 166/2010 Sb. Ve Sbírce zákonů byl publikován pod číslem 145/2010 zákon o spotřebitelském úvěru. Jeho účinnost nastane 1. ledna 2011. Pod číslem 152/2010 Sb. vyšla novela obchodního zákoníku upravující ochranu proti nekalé soutěži (s účinností od 1. července 2010). Zákon, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 155/2010 Sb. Novela zákona o bankách vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 156/2010. Dne 5. dubna 2010 vstoupil v platnost tzv. vízový kodex, který je hlavním legislativním dokumentem upravujícím společnou vízovou politiku schengenského prostoru a který přináší především novinky v podobě nového formuláře pro podávání žádostí, nového formuláře pozvání, slevy na poplatcích pro děti a také pro některé další skupiny žadatelů. Ministerstvo financí vydalo Sdělení ke změně zákona o DPH (k § 36a – cena obvyklá jako základ daně u plnění pro osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k plátci). Česká správa sociálního zabezpečení spustila 10. května 2010 pilotní provoz nového e Podání pro nemocenské dávky. Od 1. července 2010 se mění způsob výpočtu úroků z prodlení, a to na základě novely nařízení vlády č. 142/1994 Sb., které bylo vydáno k provedení ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku.


    



Vládní návrh zákona o České národní bance byl schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. Vláda v rámci ochrany spotřebitele na finančním trhu schválila plán na finanční vzdělávání obyvatelstva. Evropský parlament požaduje zavedení časového harmonogramu pro společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob. Ministerstvo práce a sociálních věcí má připraveny varianty novely zákoníku práce. Rozhodnout by však o nich měla až vláda, která vzejde z květnových voleb. Ministerstvo financí uvažuje o zavedení takzvané společné a nerozdílné odpovědnosti plátců za odvedení daně jako prostředku boje proti daňovým únikům. Zavedení tohoto institutu umožňuje směrnice Evropské unie z roku 2006 o společném systému DPH. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo na svých internetových stránkách přehlednou informaci týkající se vysílání pracovníků do zemí EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Viz http://www.mpo.cz/dokument43930.html

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření.


Návrh Komise EU na zjednodušení elektronické fakturace od roku 2013 JEDNOU VĚTOU

Recommend Documents