číslo 2 (10) ročník 3 červen 2011

číslo 2 (10)

ročník 3

červen 2011 http://www.obec-hlina.cz

Boží muka z 19. století, červenec 2008.

2

Hlínské rozhledy, číslo 2 (10), ročník 3

proměny obce aneb Hlína včera a dnes

1938; Hostinec u Nesvačilů č. p. 3, 2.

2011; č. p. 3, 2.

3

Hlínské rozhledy, červen 2011

V

ážení čtenáři a čtenářky, jistě mi dáte za pravdu, že jedním ze symbolů štěstí je čtyřlístek. Možná se tímto symbolem štěstí staly čtyřlístky právě proto, že je jich, podobně jako štěstí, zatraceně málo. Podle internetové encyklopedie Wikipedia připadá na jeden čtyřlístek asi deset tisíc normálních trojlístků. Na internetu jsem se také dočetla, že pro jednoho amerického vězně jsou ony čtyřlístky jetele takřka běžným jevem, protože během svého pětadvacetiletého pobytu za mřížemi jich údajně nasbíral na vězeňské zahradě skoro sedmdesát tři tisíc. Jestli mu toto obrovské množství čtyřlístků přineslo opravdové štěstí, to jsem se už z článku nedozvěděla. Taky mám pár usušených čtyřlístků, pečlivě vylisovaných a uschovaných v oblíbené knize povídek. A jestli přináší štěstí? To nemohu potvrdit. Dle mého názoru si každý z nás může svoje štěstí doslova namíchat. Chce to jen mít oči a srdce otevřené. A taky musíte hodně chtít a také si musíte udělat čas na vše, co je pro vás důležité. A pak budete určitě zažívat chvíle štěstí. Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodne být…. Protože velikost každého štěstí se měří jeho ztrátou, dovolte nám, abychom touto cestou vyjádřili upřímnou soustrast rodině a přátelům pana Vladimíra Voborného, který přes svůj statečný boj se zákeřnou nemocí počátkem dubna zemřel. Redakce Hlínských rozhledů měla obrovské štěstí, že se právě pan Voborný stal naším pravidelným dopisovatelem. Jeho příspěvky a články měly vždy krásnou myšlenku, byly velmi zajímavé a poučné a četly se jedním dechem. A proto si zaslouží náš velký dík. Právě v tomto vydání Rozhledů vám přiblížíme práci pana Voborného a společně si na něj zavzpomínáme. Také se podíváme na akce, které se udály v obci, popovídáme si s oběma místostarosty obce, zhodnotíme jarní výzdoby a také nahlédneme do historie obce. To vše a mnohé další je pro vás nachystáno v letních Rozhledech! Stačí jen listovat a číst další stránky, třeba ve stínu stromů na vaší letní zahrádce …. Za redakční tým Kamila Veselá

Z OBSAHU: 3 Úvodní slovo 4 Slovo starosty 6 Události v obci 13 Vyhodnocení velikonoční soutěže 15 Příprava divadla v lesním prostředí 17 Kalendář připravovaných akcí 17 Společenská rubrika 18 4. výročí rozhledny V. Menšíka 21 Rozhovor s místostarosty obce 24 Vzpomínka na V. Voborného 27 Historické okénko 32 Hlína na starých mapách 5 36 Vyhlášení letní soutěže 37 Nejkrásnější hlínská kuchařka 38 Povídání o melounech 42 Recepty aneb dobroty pro vás 46 Za hranicemi obce 47 Pranostiky na každý den 3 49 Závěrečné slovo 50 Hlína a nejbližší okolí na starých pohlednicích 52 Pozvánka na divadelní představení

Doteky obce

4

Vážení spoluobčané, právě začínáte listovat dalším vydáním Hlínského zpravodaje, který si získává stále větší oblibu a dle mého názoru zaslouženě. Já jsem byl opět požádám o pár řádků k dění v obci a na obecním úřadě. Přemýšlím co Vám sdělit, protože v uplynulém období se celkem nic významného nestalo a tak začnu informací o závěrečném účtu hospodaření obce, který ze zákona musí předkládat každá obec a který schvaluje zastupitelstvo obce. Tento účet, neboli zpráva o tom jak obec v minulém roce hospodařila se svými prostředky, se skládá ze z průvodního slova o pohybu financí, výkazu hospodaření FIN 2-12 dle pokynů ministerstva financí, inventarizace majetku obce, zprávy o provedení kontroly hospodaření a vyúčtování dotací přijatých ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje. Z tohoto dokumentu vyberu pár zajímavostí. Tak především převážnou část příjmů obce, téměř 90 %, tvoří daňové příjmy z rozpočtového určení daní a v loňském roce to bylo 3 208 000 Kč. Nedaňové příjmy se dělí na přijaté dotace a vlastní výdělečnou činnost obce jako jsou pronájmy či správní poplatky nebo vstupné a propagační předměty na rozhledně. V naší obci loni byly přijaty dotace ve výši 355 000 Kč a příjmy z vlastní činnosti se zastavily na částce 214 000 Kč. Příjmy celkem tedy ve výši 3 777 000 Kč. Výdaje v loňském roce byly 3 856 000 Kč, kdy rozdílná částka byla uhrazena z přebytku hospodaření minulých let. Také letos byl na běžném


účtu obce zůstatek ve výši 970 000 Kč. Další částí závěrečného účtu je zpráva o inventarizaci majetku obce k 31. 12. 2010, která neuvádí žádné nesrovnalosti v kontrole majetku obce a říká že obec vlastní majetek ve výši téměř 25 milionů korun. Poslední částí je zpráva o provedení kontroly hospodaření pracovníky kontrolního odboru Jihomoravského krajského úřadu. Zde je uvedeno, že při přezkoumání nebyly zjištěny chyby a nedostatky a že nebyla zjištěna žádná závažná rizika, která by mohla mít vliv na hospodaření územního celku v budoucnosti. Tedy pro nás příznivá zpráva. Zde bych ještě uvedl to co v zápise není a to že pracovnice provádějící kontrolu se pochvalně vyjadřovaly k vedení účetnictví za což patří poděkování paní Noskové, která má tyto záležitosti na obecním úřadě na starosti. Na začátku roku jsem Vás informoval o tom co bychom v letošním roce chtěli udělat a tak nyní pár slov k tomu jak tyto činy naplňujeme. Budova č. p. 49 – škola – bude provedena izolace zdiva, nová podlaha ve třídě a oprava a nátěr venkovních omítek. Vše v hodnotě 250 000 Kč, realizace o prázdninách a obec na tuto akci získala dotaci z Programu rozvoje venkova JMK ve výši 90 000 Kč. V únoru obec zakoupila již používaný malotraktor tovární výroby v ceně 120 000 Kč i s hydraulickou radlicí na odhrnování sněhu a v současné době ještě hledáme nějaký přípojný vozík za přijatelnou cenu. Smyslem tohoto je zjednodušení a soběstačnost obce při provádění


údržbových prací na komunikacích a pozemcích obce. Všechny tyto prostředky jsou uloženy v nově zbudovaných garážích na obecním dvoře. Rozběhly se také přípravné práce na podání žádosti o dotaci z Evropských fondů na vybudování okolí Rozhledny V. Menšíka na Hlíně. V této záležitosti bude obec na základě internetového průzkumu a následné smlouvy zastupovat dotační kancelář z Hradce Králové. V únoru obec zakoupila od více majitelů pozemky pod požární nádrží Na Paloučkách a také v jejím okolí v ceně celkem necelých 70 000 Kč. Zde došlo k nápravě chyb z minulých let, kdy nádrž byla vybudována na pozemcích bez jakéhokoliv vypořádání s vlastníky těchto pozemků. Okolí nádrže máme v úmyslu upravit příhodně pro provozování zimních sportů a radovánek. Vývoj dalších slibovaných akcí je v jednání. V nastávajícím letním období nás čekají také již téměř tradiční každoroční společenské akce jako je den dětí u rozhledny, hasičská soutěž, cyklistický závod s názvem „S úsměvem na rozhlednu V. Menšíka“, divadlo v přírodě, nohejbalový turnaj a v závěru léta snad tradiční hody. O všech těchto akcích budete průběžně informováni, věřím, že se jich i dle zájmů a možností zúčastníte, ale já se o nich zmiňuji především z důvodu zabezpečení organizace uspořádání. V letním období je těchto akcí více, s pořádáním jsou spojené určité přípravy, které musí někdo udělat a tak je dobrá každá ruka, která pomůže. Obracím se proto touto cestou na Vás spoluobčany, pokud bude ve Vašich silách a možnostech pomoci, abyste tak učinili. Věřte, že pořadatelé rádi přivítají každou i sebemenší výpomoc. V závěru bych Vám ještě poskytl několik informací o sporu, který obec vede s panem Stanislavem Řezáčem mladším

5

ohledně výstavby repliky původní rozhledny na jeho pozemku. Již dříve jsem Vám sdělil, že obecní zastupitelstvo nesouhlasí s výstavbou rozhledny ve stejné výšce jako byla původní a v tom směru podávala také všechna odvolání proti povolení výstavby. Výška 19 m totiž dosti výrazně přesahuje povolené jak regulativy dané územním plánem obce Hlína, tak i stavebním zákonem. I přesto stavební úřad vydal v únoru letošního roku povolení výjimky ze stavebního zákona a stavbu této rozhledny povolil. Obec na tento fakt reagovala podáním odvolání ke krajskému úřadu Jihomoravského kraje, který ve svém rozhodnutí z května letošního roku uznal všechny naše námitky a rozhodnutí Stavebního úřadu Ivančice zrušil. Je mi naprosto jasné, že pro pana Řezáče je to velmi nepříjemná zpráva. Ale na druhou stranu musí pochopit, že není pravdou tvrzení, že by rozhledna neovlivnila život ve svém okolí, které je územním plánem určeno pro rodinnou výstavbu. Přiznávám, že i mě by se replika původní rozhledny na původním místě velmi líbila, ale bohužel zastupitelstvo musí hájit zájmy všech občanů obce. Zde bych jenom připomněl verzi, kterou jsme panu Řezáčovi nabízeli při jednání a to je výstavba zmenšené repliky, která by tak výrazně nepřevyšovala okolní stavby a jistě by byla v tomto místě pěkná a chvályhodná. O dalším vývoji této kauzy, pokud nějaký bude, Vás budu opět informovat. K závěru se také blíží spor, který obec vede s manželi Procházkovými, ohledně finančního vyrovnání po předání budovy č. p. 49 – školy – zpět do vlastnictví obce. Ale o tom zase v příštích Hlínských rozhledech. Miloš Dostalý, starosta obce

6


Košt slivovice a ostatních pálenek na Hlíně 2011

V sobotu 26. března 2011 se na Hlíně uskutečnil tradiční a oblíbený košt slivovice a ostatních pálenek. Místem konání bylo pohostinství paní Koudelné. Do soutěže bylo přihlášeno 17 vzorků nejrůznějších pálenek jako slivovice, meruňkovice, vínovice i třešňovice a další ovocné směsi. Z celkového počtu více jak 40 účastníků této akce se do hodnocení přihlásilo celkem 22 hodnotitelů. Hodnotitelé posuzovali chuť a vůni pálenky a známkovali podobně jako ve škole známkou 1 až 5, kdy jednička byla ohodnocením nejlepším. Po pečlivém sečtení všech dosažených bodů byl výsledek jednoznačný: 1. místo - Hošek Milan - slivovice r. 2010 - známka 1,8 2. místo - Fiala Karel - slivovice r. neuveden - známka 2,0 3. místo - Dostalý Martin - meruňkovice r. 2008 - Dostalý Martin - meruňkovice r. 2007 - Čechová Marie - meruňkovice 2008 všechny vzorky na 3. místě - známka 2,2 K poslechu hrála opět cimbálová muzika z Lednice a všichni se velmi dobře bavili během soutěžního hodnocení i poté.

Košt slivovice a ostatních pálenek probíhal ve výborné atmosféře, 26. března 2011.


Cena pro vítěze, 26. března 2011.

K poslechu hrála cimbálová muzika z Lednice, 26. března 2011. Vítěz koštu pan Milan Hošek.

Pohled do zaplněného sálu pohostinství paní Koudelné v průběhu 5. ročníku koštu slivovice a jiných pálenek, 26. března 2011.

7

8


Babinec si povídal o Indii

Ve čtvrtek 14. dubna 2011 se setkaly v prostorách obecního úřadu ženy z Babince na malém posezení, při kterém paní Viléma Enžlová, jedna z aktivních členek místního Babince a kronikářka obce, připravila pro všechny zajímavé povídání o Indii. Podělila se s námi o své postřehy a vzpomínky na období, kdy v Indii žila společně s manželem, který tu několik let pracoval. Seznámila nás s životem obyčejných lidí a s některými zvyklostmi a obřady. Celé vyprávění bylo provázeno fotografiemi. Paní Enžlová také ukázala některé suvenýry, které si z této exotické země tehdy dovezli, např. svícen ve tvaru kobry, sošku bůžka, obrázek ze slámy, který znázorňoval indickou krajinu a mnohé další pěkné věci. Celé povídání provázela vůně hořících tyčinek. Nakonec byla malá módní přehlídka, když se jedna z žen, paní ValešoPaní Viléma Enžlová přednáší o Indii, vá převlékla do indického sárí. 14. dubna 2011. Dále na tomto setkání zakladatelka a vedoucí Babince paní Jana Vašulínová předala celý svůj Babinec oficiálně paní Marii Čechové, která dále povede hlínský Babinec. A proč tato změna ve vedení babince? Paní Jana Vašulínová se po loňských volbách do obecních zastupitelstev stala neuvolněnou místostarostkou. Vzhledem k náročným povinnostem plynoucích z této funkce a také jejímu zaměstnání, již neměla mnoho času na to, aby se nadále věnovala Babinci naplno, tak jako dříve. Samozřejmě, že zůstává nadále členkou Babince, protože bez ní bychom si Babinec již nedokázali představit. Nové vedoucí Babince paní Marii Čechové přejeme mnoho zdaru, tvůrčích nápadů, inspirací a energie při vedení Babince! < Část výstavky předmětů paní Vilémy Enžlové, které si přivezla ze svého několikaletého pobytu v Indii, 14. dubna 2011.


9

< Jiřina Valešová, Marie Čechová, Milada Poulová, Marie Vaňurová, 14. dubna 2011.

> Jiřina Valešová, Viléma Enžlová, 14. dubna 2011.

< Naděžda Koudelná, Olga Crlíková, Marie Konečná, Anna Hlavoňová, 14. dubna 2011.

10


Děti z výtvarného kroužku měly nejkrásnější velikonoční výzdobu na Hlíně

Výtvarný kroužek v roce 2011 se opět rozjel v plné parádě. Usměvavá a nápaditá paní Táňa Podlipná a její děti se pustily společně do řady výtvarných technik. S pomocí různých barev, šablon, štětců a dalších pomůcek vytvářeli jedno umělecké dílo za druhým. Před Velikonocemi nezapomněli připravit krásnou výzdobu. A tak nejen okna budovy bývalé obecní školy, kde výtvarný kroužek sídlí, se pyšnila jejich ručně malovanými vajíčky z papíru hojně zdobenými, papírovými košíčky s kraslicemi a další výzdobou s jarní tematikou. Krásná výzdoba neunikla redakci zpravodaje a tak byla zařazena do vyhlášené soutěže o nejkrásnější velikonoční výzdobu. A získala jedno z ocenění. Více se dozvíte přímo v článku o výhercích této soutěže.

Velikonoční výzdoba oken budovy bývalé školy od dětí z výtvarného kroužku na Hlíně.


Oslava svátku Dne matek na Hlíně

11

Ani u nás na Hlíně se nezapomíná na oslavu Dne matek. Každoročně se připravuje příjemné pásmo písniček a básniček, které přednesou místní děti, sladké pohoštění, dárečky i kytička a také hudba a tanec. Na to vše se mohou těšit místní ženy, maminky, které se v neděli 8. května 2011 po poledni sešly v hojném počtu v pohostinství paní Koudelné. Osm místních dětí (pět dívek a tři chlapci) vystoupilo na pódium a předneslo básničky, zahrálo, zazpívalo, to vše pod vedením a za pomoci paní Gábiny Noskové, slečny Pavly Tkadlecové a Terezy Mezníkové. Při vystoupení nechyběl ani starosta obce pan Miloš Dostalý a místostarostka obce paní Jana Vašulínová, kteří všechny přivítali a také popřáli jen to dobré. Nakonec každá z přítomných žen dostala růži a také přáníčko, které vyrobily děti v místním výtvarném kroužku. Nechybělo ani něco sladkého k jídlu a dobré pití. K tomu všemu hrála k tanci a poslechu hudba pana Priehody, a tak se všichni společně velmi dobře bavili a náležitě tento svátek maminek oslavili. Během tohoto programu byly také předány ceny pro tři výherce v soutěži zpravodaje Hlínské rozhledy.

Vystoupení dětí na oslavě svátku Dne matek na Hlíně, 8. května 2011. zleva: Nelinka Nosková, Zuzka Nosková, Jirka Vaňura, Verunka Nesvačilová, Vítek Putnar, Terezka Hanušová, Malika Aboulaiche, Ondra Hanuš.

Pohled do sálu pohostinství paní Koudelné během oslavy svátku Dne matek, 8. května 2011.

12


> Pohled do sálu pohostinství během vystoupení dětí, 8. května 2011.

V. Nesvačilová a Z. Nosková s ukázkami skladeb. Tanečky místních žen, 8. května 2011.

< Rozdávání přáníček a květin všem přítomným ženám, 8. května 2011.

13


Vyhodnocení soutěže – Nejoriginálnější velikonoční výzdoba

V jarních Rozhledech jme opět vyhlásili další ročník fotosoutěže O nejoriginálnější velikonoční výzdobu na Hlíně. Jak je vidět, jaro máte všichni moc rádi, protože jarně a velikonočně nazdobený byl takřka skoro každý dům či chalupa. Barevně sladěné dekorace dveří, oken i předzahrádek spojené i s kvetoucími trvalkami v předzahrádkách vytvářely to pravé jarní naladění. K vidění byly nejrůznější věnečky, hnízda, košíky, ozdobené nádoby, stromky s vajíčky, zajíčci a mnohé další. Naší redakci se jen stěží rozhodovalo o tom, kdo že měl nejoriginálnější výzdobu. Nakonec jsme se přece jen rozhodnuli a toto je vítězná trojice: • Kolektiv dětí z výtvarného kroužku společně s jejich vedoucí paní Táňou Podlipnou – za neoriginálněji nazdobená okna budovy obecní školy. Jejich malované závěsné kraslice a košíčky na vajíčka opravdu nikoho nenechaly bez povšimnutí a bez pochvaly. • Paní Věra Bumbálková a její originálně nazdobený věneček. • Paní Ilona Dostalá (dříve Putnová) a její originální aranžmá z proutků vrby. Všichni ocenění soutěžící byli pozváni na oslavu Dne matek v neděli 8. května 2011 v pohostinství paní Koudelné, kde jim byly během kulturního programu předány věcné dary. Všem vítězům blahopřejeme a těšíme se na další originální nápady a krásné výzdoby.

Táňa Podlipná přebírá cenu za kolektiv dětí z výtvarného kroužku za nazdobená okna budovy bývalé školy, 8. května 2011.

Ilona Dostalá (dříve Putnová) přebírá cenu za originální aranžmá z vrbových proutků, 8. května 2011.

14


> Originálně nazdobený věneček paní Věry Bumbálkové.

Originální aranžmá z vrbových proutků Ilony Dostalé (dříve Putnové).

Velikonoční výzdoba oken budovy bývalé školy vytvořená dětmi z výtvarného kroužku pod vedením paní Táni Podlipné.


Zkoušky na divadlo v lesním prostředí jsou v plném proudu

15

Kousek za obcí Hlína, v lesíku ze dvou stran obklopeném políčky se nachází malebné zákoutí uprostřed vysokých stromů, které vás při běžné procházce nikterak nezaujme. Ale pokud zde budete procházet nyní, možná zde zastihnete velkou skupinku lidí, hlínských nadšenců, místních ochotníků všech věkových kategorií. Potkáte tu miminka i předškoláky a školní děti, až po dospělé ženy a muže, kteří se opět naplno vrhají do zkoušení nové divadelní hry, bláznivé hudební pohádky Sněhurka a 7 trpaslíků. Tak jim společně držme pěsti, ať se jim to opět podaří a ať v červenci na „prknech lesního divadla na Hlíně“ opět zazáří a zahrají jako o život pro plné hlediště vás, diváků…

Několik záběrů ze zkoušky divadla v lesním prostředí při nacvičování divadelního muzikálu „Sněhurka a sedm trpaslíků“. Nezapomeňte navštívit premiéru, která se uskuteční již 3. července!

16


..., tajemství dobré nálady.

Několik záběrů ze zkoušky divadla v lesním prostředí při nacvičování divadelního muzikálu „Sněhurka a sedm trpaslíků“. Nezapomeňte navštívit premiéru, která se uskuteční již 3. července!


17

Červenec 2011

• Neděle 3. července 2011 v 15.00 hod. – Premiéra divadla v přírodním prostředí na Hlíně. Nezapomeňte si poznamenat do kalendáře toto datum! A navštivte jedinečné divadelní prostředí, které sehrají hlínští amatérští ochotníci, za podpory SDH Hlína a obce Hlína v lesním prostředí. Divadelní hra má název Sněhurka a sedm trpaslíků. Těšíme se na vás! Občerstvení zajištěno. • Úterý 5. července 2011 v 15.00 hod. – Repríza divadelního představení v přírodním prostředí. _______________

Srpen 2011

• Neděle 7. srpna 2011 v 15.00 hod. – Repríza divadelního představení v přírodním prostředí. • Sobota 13. srpna 2011 od 9.00 hod. – Tradiční nohejbalový turnaj na hřišti za obecním úřadem na Hlíně. Celodenní akce, začátek v 9.00 hodin. • Sobota 20. srpna až úterý 23. srpna 2011 – Tradiční rozmarýnové hody na Hlíně, které začínají v sobotu 20. srpna stavěním máje na návsi pod kostelem. Zahájení hodů proběhne v neděli 21. srpna od 15.00 hodin s večerní hodovou zábavou. V pondělí 22. srpna hodové veselí pokračuje další zábavou od 20.00 hodin a ukončení hodů s poslední večerní zábavou bude v úterý 23. srpna od 16.00 hod.

Blahopřání k významnému životnímu jubileu, s přáním pevného zdraví, lásky, štěstí, životního elánu, úspěchů i radosti a pohody od nás obdrží pan Dostál Antonín a tři ženy, paní Jana Vávrová, Helena Pfeiferová a Milada Chlubná. Všichni tito oslavenci oslaví svoje narozeniny v měsících červenec, srpen a září. Blahopřejeme! Na Hlíně nám také přibyl jeden malý občánek. Dne 16. března 2011 se narodilo miminko, chlapeček, Antonín Hlavoň. Malému Toníčkovi přejeme hodně lásky a hodně zdraví a ať z něj mají všichni radost! Šťastné zprávy bohužel střídají ty zprávy smutné. Ve věku nedožitých 84 let zemřela dne 9. května 2011 paní Marie Nesvačilová, po dlouhé nemoci. Rodině i přátelům vyslovujeme upřímnou soustrast.

18


Rozhledna Vladimíra Menšíka oslavila v dubnu čtvrté narozeniny a brzy přivítá již padesátitisícího návštěvníka

Víte, že Jihomoravský kraj je druhým krajem v naší republice, který má nejvíce rozhleden? Podle údajů z internetového zdroje http://rozhledny.webzdarma.cz/, který mapuje všechny rozhledny v České republice, je v Jihomoravském kraji celkem 37 rozhleden. Jihomoravský kraj předběhla pouze Praha spojená se Středočeským krajem, kde se nachází 42 rozhleden. Podívejme se společně na to, kde všude se můžeme po našem krásném moravském kraji rozhlédnout z výšky.

Název rozhledny Nadm. výška Typ rozhledny Rok vzniku Uherčice kamenná 1801 Lednický minaret 175 kamenná 1802 Alexandrovka u Adamova 496 kamenná 1887 Brněnské výstaviště - nepříst. 220 beton + sklo 1928 Réna u Ivančic 310 betonová 1930 Milenka u Kunštátu 580 kamenná 1931 Babí lom u Lelekovic 521 betonová 1961 Lednické rybníky 165 dřevěná ??? Slavkov u Brna 220 zděná ??? Travičná u Tvarožné Lhoty 373 železná 2001 Babylon u Kozárova 656 železná 2001 Podvrší u Veselice 590 železná 2001 Hatě u Znojma - nepříst. železná 2001 Čebínka u Čebína 419 železná 2002 Klucanina u Tišnova 401 zděná 2003 Bratčice u Dolních Kounic 250 zděná (vodojem) 2003 Bukovany u Kyjova 355 zděná (větrný mlýn) 2004 Kopaniny u Olešnice 661 dřevěná 2004 Babylon u Kalů 505 dřevěná 2004 Křivoš u Kalů 464 dřevěná 2004 Malý Chlum u Obory 489 dřevěná 2005 Ořechov u Brna dřevěná 2005 Kraví hora u Bořetic 277 dřevěná 2006 Hýsly u Kyjova 272 dřevěná 2006 Hlínský kopec - rozhledna Vl. Menšíka 449 dřevěná 2007 Zelenkův kopec u Ústupu 666 dřevěná 2006 Vyhlídka u Staroviček dřevěná 2007

19


Ostrá horka u Soběšic Strážovice u Kyjova Rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic Nedánov u Boleradic Rumburak u Bítova Výhon u Židlochovic Zlobice u Malhostovic Drahy u Javorníka Na Podluží u N. Poddvorova Chocholík u Drnovic

405 350

železná dřevěná

2007 2007

225 368 440 355 400 360 260 366

železná, dřevěná železná, dřevěná cihlová dřevěná betonová dřevěná železná železná

2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2010

Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně letos 29. dubna 2011 oslavila již čtvrté narozeniny. Právě před čtyřmi roky byla na Hlíně velkolepá akce u příležitosti otevření rozhledny. A že je o rozhlednu neustále zájem, to potvrzuje její statistika. Rozhledna přečkala nejrůznější nešvary našeho počasí, byla také na pár týdnů zavřena při velké zimě a mrazu v roce 2010, kdy byl výstup na její vrchol prakticky nemožný a nebezpečný. Na rozhledně se uskutečnily již dvě svatby a pravidelně se každý rok u rozhledny konají i dětské dny a drakiády. Oblíbený se stal i cyklistický závod, S úsměvem na Rozhlednu Vladimíra Menšíka. Rozhledna přivítala v loňském létě na svém vrcholku slavnostně čtyřicetitisícího návštěvníka. Celková návštěvnost za roky 2007 až 2010 byla 44 128 návštěvníků, kteří se kochali pohledem z vrcholu Menšíkovy rozhledny. Návštěvnost za první čtyři měsíce roku 2011, tedy leden až duben byla 1 616 návštěvníků. Je tedy velký předpoklad, že na konci léta, případně na začátku podzimu, přivítá rozhledna na Hlíně svého padesátitisícího návštěvníka. Obecní úřad Hlína připraví opět pro tohoto návštěvníka nebo návštěvnici zajímavý dar. Proto neváhejte a navštěvujte naši rozhlednu, protože i vy se můžete stát padesátitisícím návštěvníkem rozhledny. Nejvíce návštěvníků zavítá na rozhlednu v měsících duben až září, samozřejmě, že návštěvnost je silně ovlivněna počasím. Odhadem se dá říci, že při letních a podzimních víkendech navštíví rozhlednu v průměru okolo

20


200 návštěvníků. A jak to vypadá s plánovanými úpravami okolí rozhledny? Obec Hlína právě jedná ve věci dotace na projekt, který by řešil úpravu okolí u rozhledny. O tom blíže popovídal pan starosta Miloš Dostalý ve svém slově starosty v úvodu. Ale my jsme zjišťovali, co na to říkají návštěvníci webových stránek obce Hlína, kde byla po tři měsíce umístěna anketní otázka: „Co vám nejvíce chybí a co postrádáte u rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně?“ A jaké byly odpovědi? 6 % z vás odpovědělo: Nechybí mi u rozhledny nic. Dobrý turista si vše potřebné nese s sebou a zvládne všechno. 14 % z vás odpovědělo: Chybí mi tu více zeleně, stromů, květin a taky něco pro děti, pískoviště, prolézačky. 32 % z vás odpovědělo: Určitě tu chybí posezení s dobrým jídlem a pitím, tedy nějaké zařízení s občerstvením. 48 % z vás odpovědělo: Chybí tu klidová zóna s posezením a relaxačním zázemím pro všechny věkové kategorie.

21


Rozhovor s místostarostY obce Hlína

V loňském roce proběhly ve všech obcích a městech naší republiky volby do obecních zastupitelstev, kde si občané zvolili nová zastupitelstva, tedy představitele, kteří povedou danou obec v dalších čtyřech letech. Na Hlíně bylo zvoleno devítičlenné zastupitelstvo, které si mezi sebou zvolilo starostu obce, pana Miloše Dostalého, velmi zkušeného a schopného člověka, jehož jméno nemusíme představovat, neboť je s obcí Hlína velmi pevně a dlouho spojeno. Novinkou, která možná některé občany trošku zaskočila, byla volba ne jednoho místostarosty, jak tomu bylo doposud, ale volba dvou místostarostů. Nemusíte mít obavu, že je to pro obec příliš financí, které za ně každý měsíc zaplatí na jejich odměnách, protože oba místostarostové pobírají společně jeden plat místostarosty, o který se dělí. Dělí se sice o plat, ale práci vykonávají na plno a s nadšením. Rozhodně to byla pro naši obec velmi dobrá volba, protože Hlína má neustále neuvolněné zastupitele a tudíž je přínosem činnost každého člověka, neboť práce stále narůstá. Staronovým místostarostou se stal pan Ing. Miroslav Pacholík (zastával funkci místostarosty obce Hlína již v letech 2006 až 2010) a novou místostarostkou se stala paní Jana Vašulínová (v letech 2006 až 2010 byly zastupitelkou obce a vedoucí kulturní komise). Redakce Rozhledů se rozhodnula vyzpovídat po půlročním působení v zastupitelstvu oba dva místostarosty a zjistit, „jak jim jde práce od ruky“… _______________

Jana Vašulínová

Paní Jana Vašulínová

Máš již zkušenost s činností v zastupitelstvu a to z minulého volebního období, kde jsi působila jako zastupitelka a předsedkyně kulturní komise. Jsi zakladatelkou místního Babince a také jsi vedoucí obecní knihovny. Kromě toho všeho máš svoje zaměstnání, koníčky, dům, zahradu a také nechybíš na žádné společenské a kulturní akci, která se na Hlíně pořádá. Jsi také pořadatelkou řady kulturních akcí jako košt slivovice, dne dětí, drakiády, adventní koncerty, aj. Jak se to všechno dohromady dá zvládat, teď ještě s novou funkcí místostarostky obce? Odpovím asi úslovím řady z nás, že všechno se nedaří zvládat tak jak bychom chtěli, ale důležitá je snaha a chuť. Den, týden a měsíc je pro mne moc krátký. To ale trápí mnohé z nás a tak si s tím musíme nějak poradit. Velmi mi pomáhá to, že mám již dospělé děti a manžel těmto mým aktivitám fandí. Vzhledem k tomu, že pracuji v soukromé ordinaci na zkrácený úvazek a dva

22


dny v týdnu dělám odpolední směny a ostatní dny mám ranní, snažím se zorganizovat si domácnost, knihovnu, práci na obci a ještě výživové poradenství tak, abych to skloubila. Pravda je, že pokud něco nestíhám, tak to odnese většinou domácnost, protože některé domácí práce prostě odložím a potom to doháním po večerech a nocích. Objektivně ale musím přiznat, že mi tento styl života celkem vyhovuje, protože kdybych měla sedět doma a „nic“ nedělat tak by mě to nebavilo. Jsem ráda, když se mi podaří zorganizovat nějakou akci na obci a lidem se to líbí a časem se některé akce pořádají každý rok. Mám velkou radost třeba z vánočního zpívání a vánočních koncertů v našem kostele. A taky mám radost, že lidé chodí do knihovny a půjčují si knihy, které jim postupně do knižního fondu dokupuji. Jak se cítíš v nové funkci místostarostky obce Hlína po téměř půlročním působení? Snažím se co nejvíce naučit a v problematice chodu obce se co nejvíce zorientovat. V tom všem je mi nápomocen hlavně zkušený pan starosta Miloš Dostalý. Je to ale úplně jiná práce a obor než na jaký jsem byla dosud zvyklá. Zdravotní sestra a zástupce obce jsou značně rozdílné. Jsem však člověk, který se dokáže přizpůsobit a proto se snažím být co nejvíce platná a pomáhat zajišťovat chod obce. Musím se ale stále učit, za půl roku se nedá všechno zvládnout. Které agendy činnosti máš na starosti? Nejvíce se starám o provoz obecního úřadu po stránce nejen vnitřního vybavení, ale i provozu zasedací místnosti a s tím spojených různých aktivit, které se zde pořádají cvičení, joga atd. Nadále mi zůstalo na starosti pořádání různých kulturních akcí. Jinak organizuji a zařizuji co je aktuálně potřeba. S panem starostou Dostalým a druhým místostarostou Pacholíkem se scházíme pravidelně každý pátek na obecním úřadě a společně řešíme různé agendy a záležitosti týkající se chodu obce.

Jaké máš plány a nápady do budoucna? Co by jsi chtěla pro obec udělat, získat, vytvořit? Hlavně bych chtěla zvládnou úřední agendu abych byla rovnocenným a platným zástupce obce. Také bych chtěla více vtáhnout do dění na obci mladé lidi, aby měli zájem o to co se na obci děje a aby přišli i s novými nápady. Velice se mi líbí, že se i mladá hlínská generace zapojuje do různých aktivit na obci a snaží se pomoci při pořádání akcí např. masopustu a hodů nebo na přípravě vystoupení dětí na Dni matek. Také bych se ráda věnovala nejenom dětem a mládeži, ale také seniorům na které se bohužel celkově v naší společnosti zapomíná. Plánuji pro ně uspořádala nějakou akci, která by je zaujala, ale zatím více neprozradím. Už se moc těším na podzimní vítání občánků, akci, kterou budu také připravovat, protože tento rok bude velni „úrodný“ z hlediska nově narozených miminek a to je rozhodně pro budoucí život naší obce velmi důležité. Naší obci by také velmi pomohlo, kdyby se její občané více zajímali o dění na obci a zúčastňovali se ještě více různých akcí. Zajímavé by také bylo, kdyby sami přišli s nějakým nápadem co nového udělat nebo vymyslet, aby byli v naší obci spokojeni. Pokud budou mít zájem něco sdělit, poradit nebo se zeptat, vždy si na ně udělám čas a ráda si je vyslechnu.


23

Miroslav Pacholík

Máš již několik let zkušeností jako zastupitel obce, od roku 2006 máš také zkušenost jako místostarosta obce Hlína a tato funkce ti zůstala i po loňských volbách do obecních zastupitelstev. Jak hodnotíš uplynulé volební období z pozice místostarosty? Z čeho máš radost, co se ti podařilo za uplynulé čtyři roky na obci dokázat, zvládnout atd.? Minulé období z pozice místostarosty hodnotím kladně. Samozřejmě některé věci se nepovedly tak jak bychom chtěli, některé zůstaly nedokončené, ale celkově se toho víc povedlo než nepovedlo. Mám radost, že se v uplynulém období našly peníze a vůle zastupitelů pro více akcí přímo v obci. Obec Hlína se postupně stává krásnější. Opravují se obecní budovy, budují se chodníky a opravují místní komunikace. Myslíš si, že zřízení druhé funkce místostarosty je pro obec Hlína přínosem? Co máš vlastně jako místostarosta od října 2010 na práci, v čem je tvůj hlavní příPan Ing. Miroslav Pacholík nos pro obec? Přes počáteční rozpaky nad zřízením druhého místostarosty si myslím, že je to i pro tak malou obec přínos. Protože nejsme ani jeden uvolněný, řešíme všechny činnosti při svých občanských povoláních. Pak je to samozřejmě na úkor něčeho nebo někoho. Mým úkolem jsou především technické věci na obci (údržba osvětlení, organizování stavebních a údržbářských činností, v letošním roce i kontrola a ořez stromů atd.). Z kancelářských činností vyjadřování ke stavbám, stavebním povolením, akcím pořádaným v obci, vyvěšování oznámení na úřední desku a další. Jak to všechno zvládáš, svoji práci, funkci místostarosty, rodinu, zájmy? Dá se to všechno skloubit dohromady? Zvládnout práci, funkci místostarosty, rodinu a zájmy se dá. Samozřejmě je to vždy na úkor některé oblasti a hlavně za pochopení mé rodiny. Jaké máš plány a nápady do budoucna? Co by jsi chtěl pro obec udělat, získat, vytvořit? Mezi plány pro nejbližší budoucnost patří získání dotace pro obec a dokončení úpravy okolí rozhledny včetně vybudování sociálního zázemí a dětského hřiště. Pro další období je pro mne prioritou kanalizace a stavba chodníku kolem státní silnice.

24


VLADIMÍR VOBORNÝ *25. července 1956 †2. dubna 2011

Poděkování s podpisem V. Voborného, 17. dubna 2010.

Vladimír Voborný se více než třicet let zajímal o historii Ivančic a blízkého okolí. Zde také pramenil jeho zájem o historii Hlíny. K obci a jejímu okolí měl příznivý vztah vždy, ovšem pouto se ještě upevnilo s rokem 2005, kdy nastoupil do firmy Madrev. Od té doby až do loňského nuceného odchodu do pracovní neschopnosti denně dojížděl do Špidlen, denně vnímal atmosféru a proměny hlínské přírody a dění v obci. A tak jistě není náhodou, že se stal pravidelným přispěvatelem Hlínských rozhledů. Doklady čilé korespondence s redakcí (poděkování a podpis, razítka apod.) doprovázejí jako drobné grafické vsuvky text tohoto článku. V. Voborný vybudoval a vlastnil rozsáhlý fotografický a písemný archiv. Pracoval jedenáct let v redakční radě Ivančického zpravodaje a několik let jako průvodce na ivančické věži. Rád rozjímal nad rodným městem z výšky. Všechno to vědění a poznání z fotografií, pohlednic a archivních materiálů rád konfrontoval s uceleným pohledem z ochozu věže. Zde provázel a komentoval výhledy vždy, když byla věž otevřena veřejnosti. Neopomněl přidat k lepšímu příběhy rodin ivančických věžníků. Druhou radostí tohoto druhu se mu stala obnovená hlínská rozhledna. Stál u všeho dění kolem stavby. Byl pravidelným účastníkem výročních setkání pod rozhlednou. Nenechal si ujít žádnou nadějnou příležitost, kdy by mohly být – za výjimečně příznivého počasí – spatřeny alpské vrcholky. Rozhledna na Hlíně poskytovala V. Vobornému jakousi superperspektivu. Shora teď viděl nejen svoje Ivančicko, ale i jeho středobod – svoji milovanou „vančickou“ věž. Vladimír Voborný zemřel 2. dubna 2011 po dlouhé a těžké nemoci ve věku nedožitých 55 let.


25

Náhledy příspěvků Vladimíra Voborného, které psal pro náš zpravodaj od roku 2009.

26


Otisk razítka V. Voborného označující copyright, velikost 64,7 × 5 mm.

Otisk razítka V. Voborného označující autora fotografie, velikost 62 × 4,3 mm.

Otisk osobního razítka V. Voborného, velikost 38 × 13 mm.

V našem zpravodaji jsme se mohli pravidelně setkávat s příspěvky pana Vladimíra Voborného. Pro připomenutí uvádíme jejich celkový přehled:

- Cestou do školy - Hlínské hody - Havlova studna - Dietrichštejnské svědectví - Kratochvilná vyprávění nejen o Hlíně - Hlínští „raubíři“ - Ignác Psota – poslední ivančický zvoník - Henri Rousseau z Ivančic - Pozoruhodná památka lidové církevní architektury - Krásný hled je na ten boží svět

číslo 2, ročník 1, červen 2009, str. 18 číslo 2, ročník 1, červen 2009, str. 18–20 číslo 4, ročník 1, prosinec 2009, str. 24 číslo 4, ročník 1, prosinec 2009, str. 24–26 číslo 1 (5), ročník 2, březen 2010, str. 29–30 číslo 1 (5), ročník 2, březen 2010, str. 30–31 číslo 2 (6), ročník 2, červen 2010, str. 24–26 číslo 3 (7), ročník 2, září 2010, str. 42–44

číslo 4 (8), ročník 2, prosinec 2010, str. 28–29 číslo 1 (9), ročník 3, březen 2011, str. 28–31

Mimo tyto otisknuté příspěvky ještě zůstaly napsány 3 další, které připravil V. Voborný v předstihu a setkáme se s nimi na stránkách následujících čísel zpravodaje. 1. března 2011 jsme s panem Voborným doladili jejich konečnou podobu včetně doprovodných fotografií a popisků pod nimi. V. Voborný pracoval i na příspěvku o sv. Kunhutě, který však k velké škodě zůstal nedokončen. - „Železňák“ číslo 3 (11), ročník 3, září 2011, 2 strany - Falkenstein číslo 4 (12), ročník 3, prosinec 2011, 2 strany - Kde ty hroby jsou – aneb nechme mrtvé spát číslo 1 (13), ročník 4, březen 2012, 2 strany

Úvod V. Voborného v jeho albu historických pohlednic Ivančicka, které před časem zapůjčil redakci zpravodaje za účelem pořízení kopie. Do budoucna bychom rádi z tohoto alba některé zajímavé materiály na stránkách zpravodaje přetiskli.


27

Výpis ze školních kronik obce Hlína Školní rok 1905/1906

Dne 2. září 1905 započal se školní rok 1905/6 obvyklým způsobem. Návštěva školy byla po celý rok pilná, jen dva případy se vyskytly, že dítky delší dobu churavěly. Letos ošetřovaly dítky zahrady a cvičily se tam v různých dovednostech. Letos poprvé popudem c. k. zdravotního rady Doc. K. Katholického, primáře u sv. Anny v Brně podniknuta slavnost vánočního stromku v neděli dne 24. prosince 1905 večer. Výše jmenovaný pán sebral od mnohých (nejmenovaných) dobrodinců v Brně mnoho různých darů a zaslal je správě školy, by je mezi potřebné rozdělila. Aby bylo nadělení hojnější, přispěla obec na zakoupení rozličných věcí částkou 20 K. Dne 16. května prohlédl zahradu instruktor školních zahrad p. Felin Styblo. Dne 7. června zřízen na škole nový hromosvod za 140 K a pořízena nová mapa říše rakousko uherské za 20 K. Hromosvod veden od ochromované trubky ½ m hluboko v zemi šikmým směrem k pumpě až na to místo, kam ukazuje trubice odtékací, tam sveden do studny, na jejímž dně leží měděná deska rozváděcí. Ve školním roce bylo zde školou povinných dítek, a to: počátkem škol. roku 29 chlapců 35 děvčat = 64 dítkám koncem škol. roku 30 chlapců 28 děvčat = 58 dítkám. _______________

Školní rok 1907/1908

Školní rok 1907/8 počal způsobem obvyklým v pondělí dne 16. září 1907. Návštěva školní byla v zimních měsících velmi pilná, v letních toliko pilná. Vyučování nebylo po celý rok nijak přerušena. Školní zahrada, jako jindy ošetřována jen že v užších rozměrech. Visitace a inspekce vykonána 29. dne měsíce října 1907. Zkouška z náboženství konána dne 16. června 1908 v Neslovicích. Ve školní budově provedeny letos jen nepatrné opravy. Správce školy František Bližkovský byl dne 11. května 1908 po jeho žádosti pro porušené zdraví dán na trvalý odpočinek a koncem srpna 1908 ze služby školní vybaven. Konkurs na místo vypsán dne 22/5–30/6. Přihlásili se celkem čtyři učitelé. Jmenovaný správce školy působil na Hlíně ode dne 28. ledna 1878 až do 31. srpna 1908 tedy třicet let a 7 měsíců. Od 1. července 1908 byla zavedena, mimo neděle, každodenní doprava pošty poštovním zřízencem, který dopravuje a odnáší dopisy, časopisy, peníze a prodává poštovní známky a tiskopisy. Zastupitelstvo obecní se toho dožadovalo a bylo žádosti, ač

28


to pul druha roku trvalo, přece konečně vyhoveno. Počet školou povinných dítek bylo ve šk. roku 1907/8: počátek školního roku 36 chlapců, 33 děvčat = 69 dítkám, koncem školního roku 32 chlapců 30 děvčat = 62 dítkám. V ústavě pro hluchoněmé byl 1 chlapec, 2 děvčata = 3. Měšťanskou školu v Ivančicích navštěvoval 1 chlapec. _______________

Školní rok 1908/1909

Počátkem tohoto školního roku začal při zdejší škole působit učitel Engelbert Nezval (narodil se dne 11. srpna 1876 v Jedovnicích a vybyv tři třídy české školy měšťanské v Brně – od r. 1888/9 do r. 1890/1 vzdělával se na c. k. českém ústavu učitelském v Brně – od r. 1891/2 do r. 1894/5. Působil jako zatímní podučitel v blízkých Neslovicích – pak jako definitivní podučitel a později učitel druhé třídy tamtéž, kdež byla toho času ještě škola trojtřídní. R. 1905 ustanoven byl učitelem první třídy při pětitřídní škole obecné ve Zbejšově a r. 1908 po třináctileté službě stal se správcem jednotřídní školy na Hlíně.) Školní budova shledána sice dosti ještě zachovalá, než bylo ze všeho pozorovati, že byla původně stavěna jen asi pro poloviční počet dítek, jaký jest nyní. Pomůcky školní, které bývalý správce školy z různých darů velice pečlivě pořizoval, jevily vesměs stopy stáří. I bylo třeba mnohých oprav, aby se zachránilo, co bylo ještě lze. Zvláště žákovská knižnice nasvědčovala, že jí bylo horlivě po léta užíváno. Ze 148 svazků více než třetina byla zničena úplně, zvláště tím, že bylo mnoho listů ztraceno. Z některých knih zůstaly pouze bezcenné zbytky. Poněvadž náklad na převazbu byl by mnohem větší než cena knih, převázal je správce školy za zimu sám zdarma zachoval tak knižnici 69 svazků. Počet školních dětí. Počátkem školního roku bylo ze všech školou povinných dětí 34 hochů a 38 děvčat, celkem 72 (o 3 více než loni). Do zdejší školy chodilo 31 hochů a 36 děvčat = 67. (Dva chlapci chodili do měšťanské školy v Ivančicích a 3 dítky byly v ústavě hluchoněmých v Ivančicích). Koncem školního roku bylo školou povinných 30 chlapců a 36 děvčat =66, do zdejší školy chodilo 28 hochů a 34 dívek =62. Poněvadž poslední volby do místní školní rady zaznamenány jsou v roce 1892, vykonal obecní výbor volbu členů do nové místní rady školní ve schůzi ze dne 28. března, kdež zvoleni: Josef Vašulín, starosta a rolník č. 10., a Karel Duda, rolník č. 16., za členy a Josef Šťastný, rolník č. 12., a Vilém Průša, rolník č. 19., za náhradníky. Mimo to jsou členy místní rady školní Edvard Soukal, zástupce velkostatku a panský revírník na Hlíně, p. Ing. Brach, farář v Neslovicích, a správce školy na Hlíně. Nová místní rada školní ustavila se ta, že za předsedu zvolen Josef Vašulín a za jeho náměstka Karel Duda. Dne 23. března podána žádost místní rady školní, doložená usnesením obecního zastupitelstva, by při zdejší škole zavedeno bylo vyučování ženských prací ručních, a byla výnosem c. k. zemské rady školní ze dne 19. dubna 1909 čís. 9747 vyřízena příznivě. Výnosem c. k. okresní rady školní ze dne 4. června 1909 čís. 179/1 šk. ustanovena prv-


29

ní učitelkou ženským pracím ručním při zdejší škole Otilie Ryšavá, která jest rodem z Neslovic a vyučuje současně na dvojtřídní škole obecné v Německých Bránicích ženským ruč. pracím. Místo při zdejší škole nastoupiti má počátkem příštího školního roku. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. ledna 1908 jmenován zemský president vévodství Slezského Dr. Karel svobodny pán Heinold c. k. místodržitelem markrabství Moravského a tím tedy předsedou c. k. zemské školní rady, což mělo býti již roku loňského zaznamenáno. Dne 9. ledna 1909 vydán zemský zákon č. 8, pozměňující ustanovení zemského zákona ze dne 24. ledna 1870 o právních poměrech učitelstva. Zákonem tímto zvyšují se pense vdov po učitelích a pense osob učitelských, neobsahují-li 800 K, na tento obnos. Došel výnos c. k. zemské školní rady ze dne 27. dubna 1909 číslo 31.417, vzhledem na výnos ze dne 31. března 1905 číslo 6300, aby počínajíc školním rokem 1909/10 na školách jednotřídních a ve třídách s polodenním vyučováním počet písemných prací tímto výnosem stanovený snížen byl na polovici. Oslava šedesátiletého panovnického jubilea jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva připadající na den 2. prosince 1908 vykonána přesně ve smyslu ministerského vynesení ze dne 7. května 1908 číslo 8331 slavností kostelní i školskou za nejhojnější účasti obecenstva. Tak na slavnost školní dostavili se všichni členové obecního zastupitelstva a místní rady školní, a obecenstvo naplnilo učebnu a síň školní do posledního místečka. Veškerý průběh slavnosti sledován byl s pozorností a napětím. Při příležitosti generální visitace náboženské konala se náboženská zkouška hlínských dětí školních dne 10. května o 10. hod. ve farním chrámu Páně v Neslovicích, kdež odpoledne o 3. hod. uděloval biskup brněnský Pavel hrabě Huyn svátost biřmování. K prohlídce filiálního chrámu Páně dojel téhož dne o 5. hod. odpoledne na Hlínu brněnský kanovník Roháček v průvodu několika osob duchovních. Inspekce a visitace zdejší školy vykonána v pátek 25. června odpoledne. Ač byl den feriální (na Hlíně pátek), přišly děti, když byly svolány, všechny (jen jedno děvče bylo hluboko v lese, a nemohlo tudíž býti uvědoměno). Docházka školní byla po celý rok pilná. O prázdninách byly vymalovány učebna a kuchyň, poopravena malba síně malířem Ant. Hladkým z Dolních Kounic za 11 K. Ve školní zahradě založena cesta po celém obvodě. Dosud byla pouze na straně západní. Tím se pozměnilo rozdělení a tím celkové uzavření školní zahrady, která se stává i po dešti ve všech částech přístupnou. V obci bylo pozorovati tohoto roku poněkud čilejší stavební ruch. Na podzim vystavěny kovárna a důkladná hájovna ve trati „na Špidlenách“ a v létě přestavěn dle nových předpisů hostinec Ant. Dostála. Pozn.: Doslovný opis ze školních kronik obce Hlína.

30


Hlína na stránkách dobového tisku Ze soudní síně

Výmluvný tchán a roztomilý zeťáček. (Zločin nebezpečného vyhrožování. — Před čtyřčlenným senátem v Brně.) Pašijový týden zahájil pantáta Filip Vykoukal v Hlíně u IvanHlavička deníku Lidové noviny, č. 123, čic způsobem poněkud málo obvyklým; v ponvydaného v Brně ve středu 5. května 1909. dělí po květné neděli přišel už hned po ránu do hospody, dal si nalít té boží kořalky a pil pomalu a důkladně, pil a přemítal o nepravostech a křivdách světa. Do jizby hostinské vstoupili po chvilce dva hajní, jeden z nich Němec. Jakmile je pantáta uviděl, odstrčil sklenku a házeje okem po druhém stolu broukal před sebe hněvivá slova: „Jak se to žitečko zvedlo, už mi to ti pyskáči žerou. Já musím začít raubčíkovat. Jak vystrčí hajný hlavu, flintu sem a puf, hned ho střelím. Tu potvoru švábskou zastřelím nejdřív a udělám celou raubčíkovskou bandu.“ Dopil, povstal a šel jinam, aby se nemusil dívat na zelené výložky a vzpomínat na zajíce, panskou havěť pyskatou, která mu hubí žito. A šel do druhé hospody a pil zas a zase bručel; neboť pantáta Filip Vykoukal má prý měkkou hubu a tuze zlořečí, třeba neublíží ani kuřeti. V úterý putoval pantáta Vykoukal cestou křížovou ze šenku do šenku. Večer už dosti pozdě uráčil se k svému rodinnému krbu. Sotva přestoupil práh, ovála ho vzpomínka na vojančinu. Kterak a proč, to je záhadou, snad ho přepadlo tušení domácí vojny, která ho očekávala. Žena seděla u stolu, pantáta se rozesmál, zaklepal na almaru, rozkročil se jako pan kaprál a zvolal velitelsky: „Kehret euch.“ Ale — ta hloupá almara nerozuměla; obrátil se tedy pantáta ke kamnům a komandoval: „Habt Acht.“ To už bylo i vážné hospodyni mnoho, dala se do smíchu a povídala: „Vida ho, blázna staryho, jak se rozkurážil. Tos tak dělal na vojně?“ „O je, jinší věci. To by Francek nedokázal.“ (Francek to byl zeť, který poslouchal za dveřmi.) „Ale měl by sis trochu hledět práce,“ domlouvala žena rozmašírovanému pantátovi, „všude se už dělá v polích.“ Těmito slovy změnila se hra okamžitě ve vážnou skutečnost, pantáta v nich spatřoval výčitku, rozlobil se a nepřátelství vypuklo. Z jeho úst pršely výhružky, že všechno pomorduje, odešel do kuchyně a počal brousit pajzák. Nejspíš ho to záhy unavilo, neboť za chvíli octl se v rodinné posteli a chrápal v líbezném spánku, zatím co ho žena držela kolem krku. Avšak i ze sna se pantáta durdil a jejich synek Julius nezamhouřil ani oka. Vše bylo by skončilo jistě sladkým smírem, kdyby se nebyl do toho vložil zeť pantátův, muž jeho nevlastní dcery František Haněl. Ještě v noci se sebral a utíkal horempádem na četnictvo do Kounic a líčil tam rodinnou válku tak hrůzyplně, že četnický strážmistr okamžitě vstal a před svítáním vydal se na cestu. Myslil, že najde v Hlíně nejméně pět chladnoucích mrtvol. Zatím pantáta spal jako beránek. Probudili ho, zatkli. Pochopitelně se za tohoto stavu věci rozčílil a v domněnce, že ho dala zatknout žena, že jí žebra rozšlape, co jen se vrátí. Šest neděl poseděl si ve vyšetřovací vazbě, aby se konečně včera zodpovídal z obžaloby pro zločin veřejného násilí spáchaný nebezpečným vyhrožováním. Za svědky přišla celá rodina a několik sousedů, roztomilý zeťáček i žena pantáty Filipa Vykoukala. Při veškerém veselí, kterým líčení oplývalo, bylo trudno hleděti na tyto lidi. Taková strašlivá těžkopádnost číšela z každého


31

jejich pohybu, hluboká duševní temnota vyznívala z jejich slov, která pronášeli modlivě sladce, jakoby odříkávali litanie. Ani žena ani dcera nevzdaly se svědectví, zato odříkávaly důkladně a pobožně přísežní formuli, a zeťáček upřímně se snažil tchánovi zasolit. Cizí lidé ukázali vůči němu více šetrnosti. „Byl jste trestán?“ Otázal se předseda obžalovaného, který udal, že je čtvrtláníkem v Hlíně. „Skrz slepice“, odpověděl lakonicky obžalovaný. „Jak to?“ „Jedna mi pobila slípky, tak jsem ji pošťóchal.“ Po přečtení obžaloby pravil obžalovaný, že o tom, co se v tom spisu vypravuje, nemá ani pojem: „Dyť při tom nikdo nebyl, dyž jsme se s ženou hádali. Vona vždycky začne, tak já ustoupím a zandu do hospody. Je nepokojná žena. Nadávala mi lumpů a raubčíků. Voni mě chcejí zakopat, vona se zetěm.“ Předseda: Víte, že jste jí hrozil zabitím? Obžalovaný: E dyť se mnou spala... Jak by byla se mnou spala, dyby se bála. Předseda: Synkovi jste taky nehrozil? Obžalovaný: Mám chlapce rád a chcu ho posílat do německé škole. Proč bych mu blížil? Žena obžalovaného vypráví: Von v pondělí přišel, trochu si pobreptál, položil ruky na hlavu a povídá: „Mamo, já nechcu nic jezt, já sem dostal vína, co sem chtěl.“ A u stola usnul. V úterý ráno přinde z hospody. — Pochválen pan Ježíš Kristus. — Na věky, amen. To si hodnej člověk. — Mamo, já dostál dnes cikáru, to se to bafčí. — I jdi, kdo by ti dal cikáru zadarmo, sám to musí koupit. Dbé trochu o prácu, všady už se dělá v polách. — I ty babo, nebudu mít od tebe pokoj, dokud do tebe ten pajzák nevrazím. Dostanu za tebe dva roky, co můžu dostat za babu víc. — Šel a brousil nůž. Předseda: Co bylo večer? Svědkyně: Když bylo po tym všechnym eksecírování, chcel po mě jezt a najednou povídá: Já mám jednoho potomka a ani toho nechcu. To naše hospodářství nestojí za nic. Všecko pozabijám. Předseda: Měla jste strach? Svědkyně: To si můžou myslit. Předseda: A přece jste zůstala v posteli. Svědkyně: Já ho držela za krk, aby neutekl. Není lepšího člověka, když je střízlivej. Zajímavé bylo svědectví zetě obžalovaného Františka Haněla. Vypracoval si obšírný spis o tom hrozném domácím nepokoji a nabídl ho soudu. Švigrfotr prý ho vyštval z kvartýru z numera 27 a tak se musel přistěhovat do jeho stavení. Ženě a dcerám hrozil povražděním. Předseda: Jak vám hrozil? Svědek: Že žádnymu nic nedá, žádný ertál. To trvalo do jedenácti hodin, já se díval na budíka. Předseda: Proč jste ho nenapomenul? Svědek: Von hrozil, že mě vyertáluje knépem nebo pajzákem. Žena dostala tři peřiny fotrem propíchány. Ostatní svědci ze sousedstva líčili obžalovaného jako člověka mírného, který mnoho mluví, když se napije. Soused Hledík řekl: „To von nadává, ale jak dostane jednu po čuni, už je ticho.“ Na konci líčení prohlásila žena obžalovaného, že by ho byla neudala a že to všecko má na svědomí podivná horlivost zeťova. Obžalovaný byl na to obžaloby sproštěn. Lidové noviny, číslo 123, ročník XVII, 5. května 1909, str. 5.

32


V pátém díle se konečně dostáváme k mapě, která byla použita do ozdobného proužku s titulem „Hlína na starých mapách“ v záhlaví seriálu. Jako v minulém díle i tentokrát úzce navazujeme na předchozí dva díly. V tomto případě na mapu stabilního katastru (díl 3.) a na druhé vojenské mapování (díl 4.). Autor věnuje článek nedávno zesnulému kolegovi a vzácnému příteli Vladimíru Vobornému z Ivančic (viz nekrolog, str. 24–26).

Díl 5.

Hlína na mapě Umgebung von Brünn

Mapa Umgebung von Brünn – Brno a okolí

Jak název mapy napovídá, jedná se tentokrát o dílo vyhotovené speciálně pro Brno a nejbližší zázemí města. Měli jsme štěstí, neboť ono zázemí zasahuje svým jihozápadním rohem až k Ivančicím a tudíž na něm najdeme i Hlínu (viz obr. 1).

Obr. 1: Rozsah mapy Umgebung von Brünn (vlevo) a detail na sekci „e.“ (Hlína uprostřed)

Mapa vznikla pravděpodobně v období 1838–1839; kamenotiskem vyšla ve Vídni v roce 1839. Měřítko je 1 : 14 400, tedy dvojnásobné oproti druhému vojenskému mapování (1836–1838) a pětinové oproti mapě stabilního katastru (1825), ze kterých obou vychází. Stopu stabilního katastru najdeme ve zjednodušené parcelní osnově. Hranice parcely je ovšem v mapě vykreslena jen tehdy, pokud je současně rozhraním druhu pozemku (tedy les/louka, les/orná, orná/zahrada apod.). Tento polohopisný detail by byl pro druhé vojenské mapování neúnosný. Z něj naopak mapa převzala výškopis a geografické objek-


33

ty. I ty jsou zde ale zaznamenané podrobněji. Pro výškopis je použito tzv. Lehmannových šraf, kdy narůstající sklon svahu zobrazujeme rostoucí silou (tloušťkou) a ubývající délkou šrafy (čárky). Oproti oběma zdrojovým mapám je Umgebung von Brünn černobílé. Nic to ale neubírá na půvabu mapy ani na srozumitelnosti. Stavby jsou vyplněny hustou vodorovnou šrafurou a obtaženy silnou konturou, ty dřevěné zcela vyplněny. Zahrady vyplňuje řidší diagonální šrafura se střídavou orientaci u sousedních pozemků. Druhy pozemků v plužině rozeznáme podle malých symbolů, tvořících víceméně pravidelný rastr. Prostý kroužek znamená vegetaci stromového vzrůstu, kroužek se stínem na jihovýchodní straně křovinné porosty. Les je navíc (kromě kroužků) od plužiny rozlišen zesílením výškopisných šraf. Kroužky pro stromovou a keřovitou vegetaci volně rozmístněné v krajině zobrazují sady, stromořadí, zarostlé terénní deprese, křoviska až solitérní zeleň.

Obr. 2: Výřez mapy Umgebung von Brünn s Hlínou a nejbližším okolím

Obraz Hlíny na mapě

Polohopisná situace se shoduje s tím, co bylo uvedeno v předchozích dvou dílech seriálu. Měřítko však umožnilo lépe zobrazit některé detaily, které nebyly obsahem mapy stabilního katastru (1 : 2 880). Pozastavme se tedy nad některými (viz obr. 4). Na kopci nad dědinou, kterému dnes vévodí vysílač, je poprvé zobrazen trigonometrický bod. Tehdy byl téměř „čerstvý“, vyhotovený pro nedávnou katastrální triangulaci. V obci vidíme zakresleny celkem čtyři studně. Jedna je zhruba naproti současné hospodě, tři pak v ulici „V dědině“. Značka má tvar vahadla. Značka kříže, umístěna jižně kostela může vyjadřovat buď kříž v místě původní kostelní stavby, anebo hřbitov. Pak by byla značka umístěna chybně. Jediným zakresleným sakrálním objektem jsou Boží muka na pahorku nad dědinou k Neslovicím. Kounicko-neslovická silnice – tehdy ještě vozová cesta – je zobrazena podrobně, se všemi úvozovými úseky, včetně již tehdy nepoužívaných.

34


Proti druhému vojenskému mapování nebyly do mapy Umgebung von Brünn vkresleny železnice, s výjimkou již tehdy hotového úseku „Ferdinandky“ z Břeclavi do Brna. V našem případě to znamená, že vidíme např. prostor suchého údolí od Bránic po Silůvky bez trati a všeho co s ní souvisí – tj. zářezy, náspy, strážní domky, přesměrování křižujících cest apod. Zajímavý je tvar křižovatky Kounicko-neslovické a Bránicko-silůvecké cesty (viz obr. 3). Zatímco před postavením železnice byla v křižovatce navíc i spojka Bránice-Hlína, po stavbě se zjednodušila do tvaru kříže. A navíc, bránické rameno křižovatky původně obcházelo výraznou erozní rýhu / počínající strž (vedoucí od severu k jihu) a po zemních úpravách v souvislosti s hloubením zářezu pro trať byla cesta posunuta k východu a narovnána do dnešní podoby.

Obr. 3: Výřez mapy Umgebung von Brünn s křižovatkou cest Kounicko-neslovickou a Bránicko-silůveckou před výstavbou železnice Střelice – Hrušovany n. Jev. – Laa a. d. T. – Wien


35

Obr. 4: Výřez mapy Umgebung von Brünn s obcí Hlínou v detailu

Závěr

V archivní mapě Umgebung von Brünn získává Hlína druhý nejpodrobnější mapový obraz hned po mapě stabilního katastru. Na druhé straně dostává podrobnější a čistou alternativu značně poškozeného grafického operátu druhého vojenského mapování. Sice z mapy nelze identifikovat využití půdy na úrovni pozemku, ovšem to je vynahrazeno podrobným zákresem terénu. Výtečně zpracovaný výškopis a tvary zemského povrchu (zejména erozní), vodoteče a cestní síť dávají vynikající přehled o charakteru zemského povrchu s nejvyšším požadovaným detailem. Znalec hlínského prostoru může zkoumat, kde dříve lesní cesty křížily potoky (Martálku, Čaganku, Šatavu), kam dosahovala zpětná eroze vodních toků oproti současnosti, jak vypadal terén v linii (koridoru) železnice před její výstavbou nebo silnice před proměnou z vozové cesty. Strohost černobílého provedení podtrhuje jak přesnost, tak podrobnost mapy a navíc ji sluší. Použité zdroje: Walter V., 2005. Mapa Brna a okolí 1 : 14 400 z roku 1839. CD-ROM. http://vilemwalter.cz/mapabrna/

Dušan ADAM, Ivančice

36


Vyhlášení soutěže o nejkrásnější rozkvetlý dům na Hlíně

Barevné jaro rychle vystřídalo horké léto, sluníčko nás vítá skoro každý den a proto, že je kolem stále spousta barev, vůní a krás, se naše redakce rozhodnula vyhlásit další hlínskou letní fotosoutěž. Tématem jsou květinové výzdoby vašich domů či chat, rozkvetlé truhlíky, nádoby, ozdobené dvorky, terasy či okna nebo dveře, které udělají radost nejen vám, ale i sousedům či kolemjdoucím…. Co je proto potřeba udělat? Pokud si domeček vyzdobíte jakoukoliv letní květinovou výzdobou a vlastníte digitální fotoaparát, pak vše vyfoťte a fotografii odešlete nejpozději do 20. srpna 2011na e-mailovou adresu redakce: [email protected] K fotografii napište jméno „autora“ květinové výzdoby a číslo popisné vašeho domu. Samozřejmě myslíme i na vás, kteří nejste schopni fotografii pořídit a odeslat prostřednictvím internetu. Po domluvě s paní Gábinou Noskovou, která váš dům a výzdobu nafotí, bude tato fotografie zařazena do soutěže. Redakce Rozhledů se pak opět sejde a všechny soutěžní fotografie bude hodnotit. Nafoťte vaše kvetoucí okna, ploty, terasy, dvorky i další malebná zákoutí, kde trávíte svůj volný čas… V dalším vydání zpravodaje pak otiskneme vítězné fotografie nejkrásnějších výzdob a všechny nafocené výzdoby budou dány také na internetové stránky obce Hlína. Výherce neminou zajímavé ceny, tak neváhejte a již zapřemýšlejte, jakou zajímavou květinovou výzdobu připravíte pro letošní léto. Těšíme se na vaše nápady!

37


Nejkrásnější hlínská kuchařka aneb nej recepty z Hlíny Hubení lidi mě fakt štvou! Obvzlášť, když říkají věci, jako: „Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst.“ Už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale NIKDY, NIKDY se nezapomenu najíst! Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?!

autor: Halina Pawlovská

Člověk by měl mít z jídla pokaždé požitek. Nic špatného nevidím na tom, když to jedlík s konzumací chutné stravy občas trochu přežene. Jídlo a život patří k sobě. Kvalitní jídlo znamená kvalitní život. Důležitá je duševní rovnováha. Lidé, kteří neumějí dobře jíst, nemají tak kvalitní život jako ti, kteří to umí. Dobře jíst však neznamená spořádat hromady jídla, měly by to být dobré věci, které uvedou člověka do psychického zdraví. Teď zbystřete všichni, kdo znáte anebo máte doma schovaný nějaký svůj oblíbený recept, recept po mamince či babičce, který je hotovým kulinářským zážitkem anebo jste přímo sami autoři nějakého zajímavého receptu! Zpravodaj Hlínské rozhledy ve spolupráci s Obecním úřadem Hlína a spolkem žen Babinec vyhlašuje soutěžní sbírku receptů, které považujete za vaše nejoblíbenější a nejmilejší. Co pro to musíte udělat? Svůj oblíbený recept pošlete napsaný na emailovou adresu redakce zpravodaje [email protected] nebo recept stačí napsat na kousek papíru a předat v úředních hodinách na Obecním úřadě Hlína paní Gábině Noskové anebo paní Janě Vašulínové v Babinci. Do receptu uveďte přesný druh surovin a jejich váhy, krátce popište postup přípravy, případně servírování nebo nějaké vaše doporučení. Nezapomeňte napsat svoje jméno a adresu. Recepty můžete posílat až do 30. září 2011. A proč máte posílat recepty? Abyste udělali radost nejen sobě, ale i druhým. Na podzim se naše redakce sejde a všechny recepty dá dohromady a sestaví z nich kuchařku, tedy Nejkrásnější hlínskou kuchařku, vaše nej recepty z Hlíny. Kuchařka bude virtuální tedy v elektronické podobě na internetových stránkách obce, a kdo ví, třeba bude i vytištěna v podobě knížečky receptů a pro každého z vás tak milým dárkem. Ale to už prozrazujeme příliš. Takže už nyní zapřemýšlejte a posílejte nám zajímavé a chutné recepty. Také z dodaných receptů vylosujeme jednoho výherce, který dostane zajímavou cenu!

Staňte se i vy autory Nejkrásnější hlínské kuchařky aneb nej receptů z Hlíny!

38


Povídání o ovoci a zelenině Díl 1. Povídání o melounech Vodní meloun Rostlina Další názvy Latinsky Chuť

Lubenice obecná Watermelon Citrullus lanatus Svěží neparně nasládlá chuť a lehké aroma

Plod Plody jsou kulovité případně u některých odrůd protáhlé. Kůru mají tlustou a hladkou (některé druhy síťovanou). Barva kůry je modrozelená a zelenožlutá s nepravidelnými podélnými pruhy. Vodní melouny dosahují váhy až 15 kg. Nejtěžší známý meloun vážil přes 120kg. Dužina je jasně červená, křehká. Existují i odrůdy se žlutou dužinou. Uvnitř dužniny se nachází rovnoměrně rozmístěná černá semena. Obsah látek v melounu • Obsahuje cca 91% vody. • 100 g dužiny má 19-33kcal (100 - 140kJ). • Cukr je v podobě fruktózy. • Obsahuje vitamín C, A, B1, B2, B6, PP. Karotenoidy. Draslík, málo sodíku. Účinky melounu na organismus Meloun je díky vysokému obsahu vody výborný zavodňovací zdroj pro organismus. Meloun je močopudný. Využívá se při léčbě ledvinových potíží. Meloun pomáhá stabilizovat poměr vody a soli v organismu. Jemná vláknina dužniny posiluje stěny střev a současně podporuje slabě i vylučování stolice. Podle studie texaských odborníků vodní meloun obsahuje látku citrulin která pozitivně působí na erekci. Účinek se posiluje pravidelnou konzumací. Nejvíce citrulinu je ve slupce a bílé části dužiny. Melouny jsou nízkokalorické, ale dovedou zasytit. Proto se využívají při různých dietách. Vysoký obsah vody, vitamínu A a C také dovoluje použít dužinu melounu jako balzám na spálenou kůži. Výběr melounu – jak poznáme že je meloun zralý Nejvhodnější jsou melouny s váhou 2 až 3 kg. Nejprve vezmeme meloun mezi dlaně a zkusíme ho stlačit. Pokud vydává vrzavý zvuk, tak je zralý. Dále meloun poklepeme. Melouny v dobrém stavu vydávají dutý tón. Příliš dutý zvuk, ale naznačuje přezrálost. Dobrým vodítkem je také suchá stopka – zralý meloun. Pruhované melouny (nejčastěji řecké) bývají většinou sladší než celozelené (Slovensko, Maďarsko). Nekupujte meloun s otlačenou anebo měkkou slupkou. Vodní melouny jsou k dostání od začátku léta do podzimu.


39

Skladování Meloun vcelku lze skladovat i několik týdnu, ale během této doby stále probíhá zrání. U melounů s porušenou kůrou dochází k rychlému kažení. Využití • Stolní ovoce (meloun by se měl podávat chlazený). • Konzumace melounu s alkoholem (Opilý meloun). Používáme nejčastěji rum anebo vodku. Alkohol do melounu dostaneme buď pomocí injekční stříkačky, nebo uděláme do melounu díru a naléváme pomocí trychtýře (také lze láhev zapíchnout přímo do melounu). Následně meloun necháme den v ledničce. Alkohol se naváže na dužinu. Dužinu poté konzumujeme. Původ Oblasti Afriky. Údajně poušť Kalahari. Melouny se k nám se dovážejí většinou z Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Izraele. Kde melouny pěstovat Melouny vyžadují teplo – záhřevnou půdu. Ve venkovních prostředích se proto dají melouny pěstovat pouze v teplejších místech naší republiky a to nejlépe na chráněných stanovištích. Nejvhodnější je místo, které je osluněné celý den. Ve vyšších polohách se melouny musí pěstovat ve sklenících. Půda by měla být propustná, hluboká, bohatá na humus a dobře propracovaná. Nejvhodnější jsou půdy hlinitopísčité až hlinité. Ideální je přihnojení chlévským hnojem. Při pěstování je vhodné použít černou netkanou textílii. Předpěstování sadby melounů – přirychlování Výsev melounů provedeme v dubnu do kelímků či jiných sadbovačů. Do každého kelímku dáme 2 až 3 semínka (asi centimetr hluboko pod povrch). Substrát pravidelně zaléváme a udržujeme vlhký. Vodní meloun je při předpěstování sadby náročný na teplotu, proto sazenicím zajistěte teploty nad 18 °C. Optimálně vyvinutá sazenice melounu má 3–4 pravé listy a pevný, dobře prokořeněný kořenový bal s bílými (nezahnědlými) kořenovými špičkami. Před výsadbou sadbu je vhodné sazenice otužovat. Výsadba Vysazovat můžeme zažít koncem května. Minimální vzdálenost by měla být alespoň 50 cm. Hlavní výhon zaštípneme za 3.–4. listem, na postranních výhonech ponecháme po 1 plodu s 1–2 listy a podobně zakracujeme i lodyhy u výhonů dalších řádů (výhony které se větví). Vegetace Melouny je nutné po celou dobu vegetace zalévat, v období sucha ještě více intenzivněji. Nejlépe dvakrát týdně půdu kolem rostlin řádně prolijte velkým množstvím vody. Černá textílie anebo fólie a zemina kolem rostlin melounů by měla vláhu dostatečně udržovat. Časté zalévání menším množstvím vody je méně účinné. Melouny alespoň jednou týdně hnojte tekutým hnojivem přidaným do zálivky. Osvědčilo se tekuté hnojivo

40


pro pěstování rajčat. V době dozrávání plodů se melouny již nezalévají. Začátkem léta začnou melouny kvést. Při pěstování ve skleníku je nutné melouny pomocí štětce opylit (z tyčinek přeneseme trochu pylu na bliznu). O opylení melounů pěstovaných venku se postarají včely. Sklizeň melounů Melouny lze sklízet po cca 100 dnech od výsadby (přibližně koncem srpna). Zralé plody sklízíme postupně. Stonkové úponky jsou u zralých plodů zaschlé a stopka plodu tvoří klasickou kličku. Kůra zralého plodu je lesklá a v místě styku s půdou přechází z bílé barvy na žlutou. _______________

Žlutý cukrový meloun Další názvy Latinsky Chuť Konzumace

Juan, Canary melon, Amarillo Cucumis melo Sladká, osvěžující a lehká. Jemné medové aroma Nejlépe čerstvý vychlazený. Výborně chutná také s parmskou šunkou nebo s vanilkovým pudingem a jogurtem.

Plod Slupka melounu je žlutá, hladká, jemně zbrázděná rýhami.Dužina je bledě zelená až žlutá. Uprostřed se nacházejí světle žlutá jádra. Cukrový meloun je k dostání od září do května. Zralý cukrový meloun poznáme podle toho, že je na svou velikost těžký a pevný. Pokud na něj přitlačíme prst a povrch melounu ani trochu nepovolí, tak není ještě zcela zralý. Zralý cukrový meloun také poznáme podle výrazné vůně a popraskané slupky na straně stonku. Cukrové melouny skladujeme při teplotě 10 °C. Pokud chceme, aby se chuť cukrového melounu plně rozvinula, uchováváme jej při pokojové teplotě. _______________

Charentais

Další názvy Cavaillon, Francouzský meloun, Chaca Výslovnost [šarentay] Latinsky Cucumis melo, skupina cantalupensis Chuť sladká, připomíná papayu a ananas. Meloun Charentais má medovou vůni. Konzumace Nejlépe čerstvý. Výborně chutná se sušenou šunkou. Používá se také do ovocných salátů a mís. Tento meloun je příbuzným melounu kantalup. Melouny Charentais jsou velmi populární ve Francii. Plod Plod je kulový se světlezelenou kůrou s tmavými podélnými pruhy. Dužina má barvu meruněk. Hmotnost plodů se pohybuje mezi 1 až 2 kg. Zralé melouny Charentais po-


41

známe podle barvy kůry. Kůra melounu ztrácí šedé odstíny, které jsou nahrazovány teple žlutými. Melouny stále zrají, proto musíme dát pozor na přezrání/zkažení. Již rozřezaný meloun dáme do igelitového pytlíku a skladujeme v chladničce. _______________

Piel de sapo Další názvy Chuť Konzumace

Ropucha, želví kůže, Santa Claus Aromatická sladká lahodná. Podobná melounu honeydew, ale Piel de sapo není tak sladký. Nejlépe čerstvý, případně jakou součást salátů apod. Meloun rozřízneme na půl, lžící vybereme semena a konzumujeme.

Plod Meloun Piel de sapo je oválný se žluto zelenou slupkou se zelenými pruhy nebo skvrnami. Dužina je světlá, bílo žlutá - podobná barvě sektu. Nákup a skladování Zralý meloun Piel de sapo poznáme podle nažloutlé barvy slupky, seschlé stopky a vůně melounu. Meloun po sklizni stále zraje. Dokud není meloun vyzrálý, uchováváme ho při pokojové teplotě. Po dozrání můžeme Piel de sapo skladovat ještě okolo 3 až 5ti dní v chladničce. _______________

Meloun Gallia - popis Latinsky Další názvy Chuť Konzumace

Cucumis melo Galia připomíná nektarinky Nejlépe chutná mírně vychlazený. Dobře vyzrálé plody jsou velice šťavnaté. Po rozkrojení melounu Galia se vydlabou semínka a lžičkou se konzumuje dužnina. Může být součástí salátů.

Plod Meloun Galia je jednou z variant melounů síťovaných. Je to kultivar cukrového melounu. Plod má žlutavou kůru se zelenavým nádechem a lehce zelenými žebry, jemně žilkovanou u stopky a květu. Barva slupky se při zrání mění od zelené do zlatožluté. Dužina je pevná podobná medovému melounu. Barva je nazelenalá až bílá. Nákup a skladování Plně nevyzrálé melouny lze nechat několik dní dozrávat při pokojové teplotě. Dlouhé skladování v chladničce není doporučeno. Melouny koupené od května do října byly sklizeny ve Španělsku, od července do října v Itálii a v Řecku, od dubna do prosince v Izraeli a od ledna do března v Jižní Africe. _______________

42


Meloun Cantaloupe Další názvy Latinsky Chuť

Kantalupský meloun, Ananasový meloun, Meloun bradavčitý, Charentais (podobná odrůda), Muskmelon Cucumis melo Sladká a aromatická, podpobná ananasu.

Plod Kulovitý plod váží okolo jednoho kilogramu. Kůra má nazelenalou barvu s výraznou vystupující síťovitou kresbou. Konzistence dužiny je podobná mangu. Dužina je naoranžovělá (meruňková). Vitaminy Cantaloupe je dobrým zdrojem vitamínu A, betakarotenu a vitamínu C (obsahuje doporučenou denní dávku). Nákup a skladování Zralý meloun poznáme podle toho, že je v poměru ke své velikosti dost těžký a příjemně voní. U stopky by měl být mírně měkký. Pokud kantalup nevypadá zrale, můžeme ho nechat několik dní dozrát při pokojové teplotě. Meloun je obvykle k dostání od září do května.V chadu vydrží až 6 dní při zachování všech výživových hodnot. Využití Nejčastěji se konzumuje bez další úpravy. Dále se používá v salátech anebo jako součást zmrzliny. Zdroj: http://exoticke-ovoce.coajak.cz/

RECEPTY aneb dobroty pro vás Kyselé řezy paní Kateřiny

6 vajec, 200 g cukru moučka, 200 g másla, 100 g mletých ořechů, 150 g polohrubé mouky, 1 sáček vanilkového cukru, půl sáčku prášku do pečiva, šťávu ze 4 citronů, 300 ml smetany ke šlehání, 2 sáčky ztužovače do šlehačky, 2 sáčky vanilkového cukru, 1 lžíce citronové šťávy, kakao na ozdobu. Máslo s cukrem a žloutky vyšlehejte, přidejte mleté ořechy, vanilkový cukr, šťávu z citronů, prášek do pečiva, polohrubou mouku a sníh z bílků. Nalijte na plech vyložený pečicím papírem a pečte asi 20 minut na 180 °C. Nechte zchladnout. Poté vyšlehejte šlehačku spolu se ztužovači, vanilkovým cukrem a lžící citronové šťávy. Krémem řezy potřete, a vše ještě posypte kakaem nebo strouhanou čokoládou. Nechte odpočinout v chladu a podávejte.


43

Drobenkový koláč s jogurtem

Na drobenku: 300 g polohrubé mouky, 125 g másla, 300 g cukru moučka, 2 lžičky prášku do pečiva. Na náplň: 2 vaničky polotučného tvarohu, 2 kelímky višňového jogurtu, 150 g cukru moučka, 1 sáček jahodového pudinku. Ingredience na těsto zpracujte na jemnou drobenku, kterou si rozdělte na dvě části. Vařečkou rozmíchejte suroviny na náplň a připravte si menší pekáček s nepřilnavým povrchem nebo s pečícím papírem. Na dno nasypte polovinu drobenky, na to navršte náplň a celé to ještě posypte druhou polovinou drobenky. Pečte při 180 °C v předehřáté troubě asi 40 minut. Podávejte studené (náplň sice bude ještě chvíli po dopečení měkká, ale postupně ztuhne). _______________

Rebarborové recepty

Rebarbora neboli reveň je zdravá a úžasně osvěžující. Jde o první jarní bylinu, která nám zabezpečí přísun nejen vitaminů, ale i mnoho chutí. Ačkoli je oficiálně zeleninou, používáme rebarboru jako ovoce – do sladkých jídel, možná je to ale jen naší neznalostí. Před třemi tisíci lety ji znali v Mongolsku a Číně, kde ji používali jako léčivo. Arabové ji pak přivezli do Evropy a už třetí století ji známe i my. Obsahuje léčivé látky, provitamin A, vitaminy B a protisklerotické flavonoidy. Záleží u ní ale na době „sklizně“ (je nutné používat pouze zelené, růžové či červené řapíky listů v raném období. Později už tak zdravé nejsou.) Reveň má velkou koncentraci kyseliny šťavelové, která se zvětšuje s jejím růstem a může potom působit potíže s ledvinami. Jarně sklizené řapíky jejích listů ničí škodlivé mikroorganismy, prospívají krevnímu oběhu a jsou močopudné. Řečeno jednoduše: Rebarbora je jedna z první zeleně, která nám na jaře vrací energii. _______________

Rebarborový sněhový koláč

Na vál dejte 250 g hladké mouky, přisypte 100 g pískového cukru a sáček vanilkového cukru. Zlehka osolíte, promícháte a dodáte 125 g másla nebo podobného tuku nakrájeného na lístky, aby se lépe prohnětl, a dva žloutky. Propracujete tyto suroviny na hladké těsto, které necháte zakryté alespoň půl hodiny v ledničce. Těsto potom podsypáváte moukou a vyválíte na hladkou placku, kterou přenesete na tukem vysypaný plech. Ten vložíte na pět minut do předehřáté trouby, vyjmete a přidáte rebarboru. Silné řapíky listů reveně zlehka zbavíte slupky (jako jablko) a pokrájíte na centimetrové špalíky, kterými pokladete těsto, zasypete je 350 g pískového cukru a pečete dál v horké troubě 20 minut. Ze dvou bílků zatím ušleháte sníh (lepší a objemnější získáte z vajec, které necháte nějakou chvíli z lednice na teple). Do sněhu vmícháte 150 g pískového cukru, 100 g posekaných mandlí a sněhem potřete koláč, který zapékáte dalších 6 minut – až sníh na těstě vyběhne a zezlátne.

44


Karambol z rebarbory

Starobylý název je vlastně rebarbora zapečená s drobenkou tak, že si ji můžete uložit v mrazáku i na pozdní mlsání. Zlehka oloupané 2 centimetrové špalíky rebarbory nasypete do zapékací misky (ne velkou vrstvu, asi tři centimetry), bohatě ji zasypete hnědým cukrem (čtyři vrchovaté lžíce) a pěkně ručně ji v cukru „vyválíte“. Dáte ji do předehřáté trouby a zatím zpracujete drobenku: 100 g moučkového cukru, 100 g hladké mouky, 80 g másla. Prsty tvoříte drobení, kterým reveň zasypete, protřesete, ale už nemícháte, aby se nerozmělnila. Zapečete asi 30 minut, až zezlátne a zdola bublá. Obměnou je polovinu dávky zaměnit jahodami, díky nim je pak karambol sladší. Nesníte-li to najednou – rozdělte do misek do mrazáku. _______________

Jednoduchá rebarbora s pudinkem

Připravíte si těsto z půl kila hladké mouky, 150 g másla nebo podobného tuku, prášku do pečiva, 120 g pískového cukru, vanilkového cukru a dvou vajec. Osolíte a potřebnou konzistenci doladíte mlékem (jen po lžících). Už víme, že přípravu moučníku začneme tím, že očištěnou rebarboru zasypete cukrem a necháte ji, aby pustila šťávu. Na koláč revení opravdu nešetříme – dejte klidně kilo, máte-li. Těsto vyválíte a rozložíte na vymazaný plech, jeho okraje přetáhnete přes kraj plechu – na záložku. Šťávu z rebarbory slijete do kastrůlku a případně doplníte vodou na půllitr. Z této várky připravíte běžný vanilkový pudink, který nalijete na těsto, pokladete špalíčky rebarbory, přiklopíte kraje těsta a pečete v předehřáté troubě 40 minut. Vychladlé nakrájíte a pocukrujete. _______________

Grilovaná cuketa

2 střední cukety, sůl, olivový olej, bazalka, tymián, mletá paprika, pepř, grilovací koření. Cukety pokrájíme na kolečka asi 5–10 mm silná, rozložíme je na talíř, osolíme a necháme chvíli pustit šťávu. Pak rozmícháme olivový olej s kořením, touto směsí potřeme kolečka cukety a grilujeme. Během grilování můžeme průběžně potírat. _______________

Grilovaná cibule

4 cibule, 1 lžíce másla, pepř, sůl, grilovací koření. Cibule oloupeme, posypeme grilovacím kořením a po jedné zabalíme s trochou másla do alobalu. Velkou cibuli rozkrojíme na poloviny. Grilujeme zvolna asi 20–25 minut a občas obracíme. Hotovou cibuli vyjmeme z alobalu, osolíme a opepříme a podáváme s pečenými bramborami a studenou omáčkou nebo můžeme použít taky jako přílohu k masu. _______________


45

Grilovaná rajčata se sýrem

6 větších rajčat, 250 g strouhaného sýra, 3 žloutky, 100 ml smetany ke šlehání, máslo, 4 lžíce jemné strouhanky, mletý pepř, sůl, petrželová nať. Rajčata příčně rozkrojíme, lžičkou vydlabeme část dužiny, kterou prolisujeme sítem. Strouhaný sýr promícháme se strouhanou houskou osmaženou na kousku másla, spojíme žloutky, přidáme prolisovanou rajčatovou dužinu, smetanu, pepř a sůl. Vzniklou směsí naplníme vydlabaná rajčata, vložíme je do vymaštěné zapékací misky nebo pekáčku, pokapeme rozpuštěným máslem a zapékáme na grilu nebo v troubě, až náplň změkne a sýr se roztaví. Můžeme ozdobit jemně nasekanou petrželovou natí a podáváme. _______________

Grilovaná medová krkovička • 6 plátků vepřové krkovičky • 3 velké lžíce medu • šťáva z 1 citrónu • 6 stroužků česneku • sůl • 2 lžíce oleje • pár kapek sójové omáčky • pár kapek worcestrové omáčky • čtvrt lžičky pepře • čtvrt lžičky drceného kmínu • čtvrt lžičky mletého koriandru • čtvrt lžičky chilli Postup přípravy

Smícháme med s citrónovou šťávou, česnek prolisujeme, přidáme do směsi, osolíme, přidáme olej, sójovou i worcestrovou omáčku a koření, směs důkladně promícháme a pak do ní naložíme maso, které necháme marinovat v chladu několik hodin, ideální je přes noc do druhého dne, aby se chutě do masa vpily. Marinované maso vytáhneme, dáme na gril a grilujeme z každé strany cca 10–15 minut, podle žáru. Během grilování můžeme potírat zbylou marinádou. Zdroj: http://www.recepty.eu/grilovani/ http://www.prozeny.cz/recepty/recepty-a-vareni/moucniky-a-dezerty/

46


• sobota 25. června 2011 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli s programem, 20.00–23.00 hod., klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 25. června 2011 – Letní noc, Hasičská taneční zábava, od 20.00 hod., prostor za sokolovnou, Silůvky. Hraje kapela Harry Kochr z Ořechova. • sobota 2. července 2011 – Hasičské závody, Nové Bránice. • sobota 16. července–neděle 17. července 2011 – Karmelská pouť, Oslavany. • středa 20. července–neděle 2. října 2011 – Ivančice a okolí v kresbách a grafikách Vladimíra Černého, Muzeum v Ivančicích. • sobota 23. července 2011 – Anenské hody, průvod stárků, večerní zábava, Silůvky. • neděle 24. července 2011 – Hodová mše u kaple sv. Anny, Silůvky. • sobota 30. července 2011 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli s programem, 20.00–23.00 hod., klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 30. července–neděle 31. července 2011 – Ivančická pouť, Ivančice. • sobota 6. srpna 2011 – III. ročník srazu silůveckých motorkářů, Silůvky. • neděle 14. srpna 2011 – Mladé hody, Mělčany. • sobota 27. srpna 2011 – Vyjížďka po Pivovarské stezce a Pivní slavnosti, Oslavany. • sobota 27. srpna 2011 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli s programem, 20.00–23.00 hod., klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 3. září 2011 – Zálesácká stezka, od 9.00 hod., hřiště Pod Lipami, Silůvky. • sobota 3. září 2011 – Historické slavnosti Rosa coeli, 13.00–22.00 hod., Masarykovo nám., Dolní Kounice. • sobota 10. září–neděle 11. září 2011 – Oslavanské historické slavnosti, Oslavany. • sobota 10. září 2011 – Turnaj kopané starších pánů, Mělčany.

„Už dvakrát jsem to uřízl a furt je to krátký“, 22. května 2011.

47


pán. PRANOSTIKY NA KAŽDÝ DEN 26. 6. Svatý Jan Burian mlátí bez cepů. 27. 6. Jaké počasí se na Ladislava objevuje, Červen 1. 6. O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu. 2. 6. Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto. 3. 6. Má-li v červnu duha konec v dolinách, budou plískanice, má-li na kopcích, budou časy pěkné. 4. 6. Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mrazy postaví. 5. 6. Jaký červen, takový i prosinec. 6. 6. O svatém Norbertu chladna jdou ke čmertu. 7. 6. Červen dá jahody a seče kosami louky. 8. 6. Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá. 9. 6. Vlhký a teplý červen má sedlák rád. 10. 6. Roj v květnu stojí fůru sena, roj v červnu – skoro práce marná. 11. 6. O svatém Barnabáši, bouřky často straší. 12. 6. Mnoho ryb, málo zrna. 13. 6. Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá. 14. 6. Slunce v červnu sedláka nerozpálí, ale dlouhých dešťů jistě si nechválí. 15. 6. Nesej na svatého Víta – škoda žita! 16. 6. V červnu chtějí včely stavět. 17. 6. Mokrý červen kazí celý rok. 18. 6. V červnu dlouhý den, krátká nit. 19. 6. Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. 20. 6. Červen dává jahody a senoseč. 21. 6. Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! 22. 6. Červnová bouřka má krátké trvání. 23. 6. Na svatou Agripinu odpočívej jenom v stínu. 24. 6. Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší obilí na trhu bývá. 25. 6. Svatý Ivan bývá plačtivý

takové se sedm neděl ukazuje. 28. 6. Hřmí-li, když Měsíc v Raku stojí, rolník se velkých such bojí. 29. 6. Na Petra a Pavla den jasný a čistý – úrodný rok bude jistý. 30. 6. V červnu rolník ví, jaké bude posvícení – zda bohaté či chudé.

Červenec

1. 7. Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití. 2. 7. Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté. 3. 7. Bouřky v úplňku měsíce znamenají déšť dalece. 4. 7. Prokop – zelí okop! 5. 7. Je-li v červenci brzy déšť a pak slunce, bude v příštím roce bohatá žeň. 6. 7. Fouká-li vítr odpoledne, bude drahý ječmen. 7. 7. Lidé se radují létu a včely květu. 8. 7. Slunce peče – déšť poteče. 9. 7. Jaký leden do zimy, takový červenec do horka. 10. 7. Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý. 11. 7. Červenec žne žita, višně k sobě vítá. 12. 7. Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve. 13. 7. Na Markétu-li prší, vlašské ořechy ze stromů srší. 14. 7. Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce. 15. 7. Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. 16. 7. Deštivé léto horší podzimku. 17. 7. Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.

48

18. 7. O svatém Kamilu slunce má největší sílu. 19. 7. Na strništi klásek – zadrhne skřivanu hlásek. 20. 7. Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim. 21. 7. Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá. 22. 7. Prší-li v den svaté Maří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení. 23. 7. Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří. 24. 7. Nejsou-li v létě hřiby, nebude v zimě sněhu. 25. 7. Svatý Jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy. 26. 7. Svatá Anna – chladna zrána. 27. 7. Když žáby v létě zrána hlasitě kvákají, rychlý déšť a přívaly znamenají. 28. 7. Vyrostou-li v létě do rána houby na hnoji, bude pršet. 29. 7. Mokrá léta – drahá léta. 30. 7. Kdo v dešti seče, za sucha sklízí. 31. 7. Od svatého Ignaca leto se obraca.

Srpen

1. 8. Je-li první týden srpna horko, bude mnoho sněhu. 2. 8. Srpen začíná, co červenec skončil. 3. 8. Jsou-li v srpnu hory kalné, budou v zimě mrazy valné. 4. 8. Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu. 5. 8. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. 6. 8. V srpnu již nelze slunci mnoho věřit. 7. 8. Když srpen pálí, bude pálit i víno. 8. 8. Málo plodů v srpnu, málo včel zjara.


9. 8. Hotov v srpnu sáně a v zimě vůz! 10. 8. Na svatého Vavřince brambory do hrnce! 11. 8. Silné rosy v srpnu kladou na dobrou pohodu. 12. 8. Velká úroda hub věští bídu. 13. 8. Jaký srpen, takový únor. 14. 8. Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu. 15. 8. Na Marie Nanebevstoupení prvních vlaštoviček loučení. 16. 8. Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu. 17. 8. Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa. 18. 8. Suché léto je úrodné na žito. 19. 8. Srpen-li nás často nepokropí, polím mnoho škody nenatropí. 20. 8. Srpen března teplejší. 21. 8. Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane pěkné počasí. 22. 8. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno. 23. 8. Mnoho chmelu – mnoho žita příštím rokem. 24 .8. Po Bartoloměji studené rosy – nechoďte ráno bosí! 25. 8. Když v srpnu hřímá, bude na sníh bohatá zima. 26. 8. Chladné a vlhké léto přináší chladný podzim a krutou zimu. 27. 8. Léto schránilka a zima trávilka. 28. 8. Je-li teplo o Augustinu, bude studeno na Kateřinu. 29. 8. Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí. 30. 8. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí. 31. 8. Když se hřiby v létě zrodí – málo chleba.


49

ZÁVĚREČNÉ SLOVO

N

aši milí čtenáři, máme tu opět léto, krásné počasí, letní prázdniny, dovolené, odpočinek, cestování, letní lásky i romantické večery a kdo ví co všechno nám vlastně letošní léto naservíruje… Láska, ať už ji prožíváte v jakémkoliv věku a v jakékoli době je opravdu mocná a přirovnat by se dala třeba k epidemii. Ty, které láska zastihne, poznáte už z dálky. Jsou najednou šťastní, ale nechtějí vám říci proč. Lásce nezáleží na rase, na třídě, na majetku ani na věku. Je láska marnivá, i vášnivá, neopětovaná, vražedná, mateřská, stařecká, vypočítavá, hříšná, bezbřehá…. Dalo by se najít ještě spousta dalších přirovnání. Každá láska je jiná. Každou lásku si vychutnáváme jinak a jiné budou naše vzpomínky, nálady a podněty, jiné budou stopy na naší duši, pokud bychom o té které lásce mluvili. Největším předsudkem dnešní doby je tvrzení, že základem dobrého vztahu je výběr správného partnera. Hledáte-li lásku, potřebujete partnera, který s vámi přeskočí jakoukoliv životní propast. V lásce žádná pravidla neplatí. Můžeme sice studovat příručky, snažit se ovládnout své city, mít strategie chování, ale k čemu to všechno? Nakonec rozhodne srdce, a nám nezbude nic jiného, než je poslechnout… O lásce napsal krásnou báseň i básník Jan Skácel: Povříslem hrubým svázalo nás slunce. Ó, jak bodají osiny žhavé. Když jsi ruce zvedla, zakroužil smolný dým. Tak hoří dřín, tak modřín v ohni praská, uťatý smrček, jenom břízka ne. Tak mokrým dřevem prohořívá láska, dříve než k slunci plamen vyšlehne.

Ať už prožijete svoji lásku právě v letošním krásném létě anebo ji prožíváte stále, užijte si to, ať máte na co vzpomínat. Léto trvá přece jen velmi krátce a tak si odpočiňte, naberte sil a se svými Hlínskými rozhledy se můžete opět v září těšit na spoustu nových a zajímavých informací. Nabídneme vám kromě pravidelných rubrik rozhovor s jedním z vás, hlínským občanem a vyzpovídáme některé hlínské chalupáře. Krásnou dovolenou a stále pohodovou letní náladu vám všem přeje redakční tým, tedy jmenovitě Kamila Veselá, Gábina Nosková a Radek Neužil.

HLÍNSKÉ ROZHLEDY, číslo 2 (10), ročník 3, červen 2011. • Zdarma pro občany Hlíny. Náklad 200 výtisků. • Vydává Obec Hlína, IČO 00488135, Hlína 19, 664 91 Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: [email protected], http://www.obec-hlina.cz/ • Redakční rada ve složení: Kamila Veselá (Cidlina), Gabriela Nosková (Hlína). • Grafická úprava: Radek Neužil (Silůvky). • Jazyková korektura: Jana Neužilová (Silůvky). • Tisk: Tiskárna 7 s. r. o., Dolní Kounice. • Uzávěrka příspěvků, námětů a nápadů pro příští číslo nejpozději do 20. srpna 2011 písemně na adresu Obecního úřadu, elektronicky na e-mail: Hlinaci@seznam. cz. • Registrováno pod číslem MK ČR E 19360. • Toto číslo vychází 15. června 2011.

50


Rozhledna na Hlíně 11 Pohlednici hlínské rozhledny bez udání vydavatele odeslal 8. června 1910 (tedy pouze 38 dnů po jejím slavnostním otevření, které se uskutečnilo 1. května 1910) z pražského poštovního úřadu spoluzakladatel novodobých olympijských her, člen Mezinárodního olympijského výboru, zakladatel a předseda Českého olympijského výboru, spoluzakladatel a 2. předseda Klubu českých turistů, spisovatel, cestovatel a etik PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (23. ledna 1861– 8. ledna 1943). Odeslal ji věhlasnému kartografovi Janu Václavu Suchánkovi (28. února 1856–27. srpna 1916), do c. k. Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni, kam byl přidělen pro mimořádné kreslířské schopnosti a pracoval zde 40 let v hodnosti vládního rady. J. V. Suchánek pracoval na nejobtížnějších listech generální mapy středoevropských zemí (okolí Vídně, Berlína, Mnichova, Solnohradu, Říma aj.). Vynikl speciálkou německé říše. Na žádost města Prahy pořídil tehdy i čtyřdílné zpracování speciální mapy 1:75 000 pro pražský region. Suchánek byl velmi významnou postavou vídeňské české menšiny a vždy a za všech okolností se hrdě hlásil ke svému češství. 12 Pozdrav z Ořechova Na pohlednici odeslané z poštovního úřadu v Želešicích 30. července 1900 Oldřichu Špačkovi do Valašského Meziříčí je zachycen nově postavený kostel Všech svatých v Ořechově (tuto podobu měl pouze v letech 1900–1945), slavnostně vysvěcený 6. července 1900. Kostel byl postaven na místě původního kostela, který nevyhovoval stále většímu počtu věřících a proto se duchovní správce Msgre. P. Antonín Páral rozhodl stávající kostelík zbourat a postavit nový větší. Stavbu řídil stavitel Rudolf Martin a stála 100 000 K. Zvony na věži kostela jsou z let 1464 a 1564 a pro svoji velkou památkovou hodnotu nebyly za války zrekvírovány. Kostel byl v dubnu 1945 při osvobozovacích bojích vážně poničen, neboť ve věži byla pozorovatelna německé armády. Zůstala z něho pouze smutná zřícenina. Za obětavé finanční i věcné pomoci farníků a věřících z celého okolí byla po skončení války započata rozsáhlá rekonstrukce, která byla dokončena v roce 1946. Tento kostel byl během půl století dvakrát postaven.

Pohlednice kostela Všech svatých v Ořechově, neznámý vydavatel, formát 92 × 140 mm, 1900.

Pohlednice zachycující rozhlednu na Hlíně, neznámý vydavatel, formát 88 × 135 mm, 1910.

Hlínské rozhledy, červen 2011 51

číslo 2 (10) ročník 3 červen 2011

Recommend Documents