FILOZOFIA RoC. 59, 2 0 0 4 , č. 7
„ŠÍP", KTERÝ NEDOLETĚL TOMÁŠ HAUER, Katedra společenských včd VŠB-TU Ostrava, Č R H A U E R , T.: A n „Arrow", which did not R e a c h Its E n d FILOZOFIA 59, 2 0 0 4 , N o 7, p. 507 T h e author argues against the claim, that Richard Rorty is a representative o f s o called " m o d e m enlightenment". H e points out t o certain similar features o f Euro pean postmodernism and o f Rortyan neopragmatism (such as antidualism and antiessentialism). H e examines Rorty's books and on this basis he outlines his contradictory relationship t o the concept o f postmodernism. At the s a m e time, however, he shows, that regarding his argumentation and his m o d e o f expression Rorty is an American equivalent o f a European postmodernist. V š i c h n i s e č a s t o a n e v y h n u t e l n ě o c i t á m ev e v e r z í c h s v ě t a , i n t e r p r e t a c í c h a r e ž i m e c h řeči, které b y l y p ř e p s á n y z h l e d i s k a lidí, nepatřících d o k o n t e x t u n a š i c h příběhů. M ě l i b y c h o m s e naučit přijmout tento fragmentárni vztah k textům, o b r a z ů m a s d ě l e n í m o b í h a j í c í m c h a o t i c k y v e v e ř e j n é m p r o s t o r uj a k o n ě c o , č e m u s e n e m ů ž e m e v y h n o u t .N a planetární a g o ř e p o s t m o d e r n ! společnosti j i ž n e n í n i k d o p r i v i l e g o v a n ý m čtenářem, interpretem č t o u c í m obrazy, teorie a sdělení v j e j i c h autentickém kontextu. P o d v r a c í m e vládnoucí v e r z e světa, m í c h á m e žánry, informace a sdělení, relativizujeme kontexty, č i n í m e z e slabšího d ů v o d u silnější a t í m v š í m v ě d o m ě oslabujeme převládající z p ů s o b , j a k svět vyprávět. H o d l á m e tím ukázat omezenost každého sdělení, upozornit n a to, ž e patří v ž d y d o u r č i t é h o k o n t e x t u a v e r z e s v ě t a . J e t o p r á v ě t e n t o p o s t m o d e r n ! i m p e r a t i v , který n á s p o d n ě c u j e přerušit o n a v e l k á zřetězení argumentů a příběhů, které n á s v l e č o u s i l o u setrvačnosti". K d y ž pak v e vyprávěních, j e ž k n á m celoplanetární vichr zanese zaslechneme z k o m o l e n é střípky z n á m ý c h textů, hereticky sestavené m o z a i k y , fiktivní n á z v y , č i n o v é řečové koalice, n e s m í m e s e začít chovat j a k o „moderní osvícenci" (řečeno slovníkem R a d i m a Šípa), hledačij e d n é nezpochybnitelné pravdy, či univerzálně platného kontextu. U č í m e s e této tendenci, které o b č a s p o d l é h á m e všichni vzdorovat. Č a s t o s ní k a ž d ý v soukromém, veřejném iodborném životě bojujeme a někdy prohráváme. N i c m é n ě io n o z á m ě r n é „postmodern!", z a c h á z e n í s č l á n k y d l o u h é h o ř e t ě z c e textů, p o p i s ů a teorií je v z t a h e m k t o m u , c o b y l o zaslechnuto,
vyřčeno
či zaznamenáno.
Každý postmodern!
„blud", v s o b ě n u t n ě m u s í o b s a h o v a t č á s t o n o h o v e l k é h o v y p r á v ě n í . J i n a k b y s e stal n e s r o z u m i t e l n ý m , tj. z m ě t í o b d o b n o u d ě t s k é m u ž v a t l á n í . B e z j i s t é ú r o v n ě e g o c e n t r i s m u , k t e r á n á s v e d e k n á z o r u , ž e cosi
d a n ý autor nezohlednil, n e d o m y s l e l či přehlédl, není
tvorba m o ž n á . Jak v š a k smířit tuto představu s tím, ž e s o u č a s n ě s v ě d o m o u tendencí problematizovat, s e s n a ž í m e p r o čtenáře v y b u d o v a t nějakou p ř e s v ě d č i v o u hierarchii m e z i d ů l e ž i t ý m a e f e m é r n í m , t e d y n a b í z e t j i s t ý klíč j a k u d á l o s t i , p o p i s y a o b r a z y i n t e g r o vatd o (soukromého, veřejného č i v n a š e m konkrétním případě) - odborného života? Jedna z m o ž n ý c h o d p o v ě d í b y patrně m o h l a s p o č í v a t v t o m , ž e vyjádření n a š e h o s t a n o v i s k a z n a m e n á p o p i s o v a t d a n ý p r o b l é m , a u t o r a č i situaci p o d l e t o h o , c o v ní
508
považujeme z a relevantní. T o v š a k znamená, ž e k a ž d ý potenciální čtenář si z e sporu interpretací v y b e r e d l e s v é z k u š e n o s t i ( l i d s k é , i n t e l e k t u á l n í č i o d b o r n é ) p o p i s , k t e r ý n e b u d e v y v á ž e n ý m s t ř e d e m , ani p r ů n i k e m , l e č ani v ý b ě r e m p r o a proti. O n e n p o p i s b u d e patrně l e ž e t t a m , k d e j s m e t o v ů b e c n e č e k a l i . M o j e p o l e m i c k á r e a k c e n a t e x t R a d i m a Š í p a - Rorty
a Foucault
(Dialektika
osvícenství
a romantismu,
Filozofia č. 1/2004, s. 3 1
- A\), j e v e d e n a s v ě d o m í m t o h o t o p ř e d p o k l a d u . D o t ý k á s e n i k o l i v a u t o r s k é h o p ř í s t u p u , invence č i možnosti t o č i o n o jakkoliv v o l n ě spojit č i překvapivým z p ů s o b e m nahléd nout, l e č p o u z e aj e n t o h o , c o b y l o R o r t y m v y ř č e n o a z a z n a m e n á n o a j a k o u r e l e v a n c i tomu autor p o l e m i k y přisuzuje. Vskutku upřímně souhlasím s kolegou Š í p e m v tom, ž e řečeno spolu s ním, „listovati R o r t y m c h r o n o l o g i c k y , l z e z a z n a m e n a t i v e l m i p o z o r u h o d n é s k u t e č n o s t i " a t o n e j e nom pokud j d e o j e h o vztah k Foucaultovi. Jen b y s e o n o „listování" n e m ě l o zastaviti n a konci d e v a d e s á t ý c h let. K o u z l e m n e c h t ě n é h o s e i R a d i m Š í p o c i t l v situaci, k t e r é d o b ř e rozumím, j e l i k o ž j s e m s e v ní s á m n a k o n c i m i n u l é h o století n a c h á z e l . D í k y E r a z i m u Kohákovij s e m s e v r o c e 1 9 9 3 s e z n á m i l s Rortyho prací, kterou s i Š í p v z a l j a k o etalon. E r a z i m K o h á k j i j a k o n o v i n k u p ř i v e z l d o Č e c h , a p ř i z n á v á m , ž e im ě t e h d y u c h v á t i l a . M u s í m k o n s t a t o v a t , ž e p ř e s t o , ž e a u t o r a n i t e x t n e k o n v e n o v a l s K o h á k o v ý m i filosofický mi v ý c h o d i s k y , p r o j e v i l z a s t á n c e f e n o m e n o l o g i e z n a č n ý n a d h l e d . P r á c i m i n e j e n d o p o r u čil a p o s k y t l , l e č i p o t é c o s e o p ě t vrátil n a B o s t o n U n i v e r s i t y s p o l u p r a c o v a l s e m n o u n a dálku n a j e j í m p ř e k l a d u , j e h o ž u v e ř e j n ě n í z t r o s k o t a l o a ž n a v l a s t n i c t v í a u t o r s k ý c h p r á v . V y v o d i lj s e m v š a k z četby této práce j i n é k o n s e k v e n c e n e ž m ů j predrečník. Rorty h o p o k u s o rozrušení hranic m e z i a n a l y t i c k o u tradicí a f r a n c o u z s k ý m poststrukturalismem (jeho antireprezentacionalismus), m ě vedl k závěru, ž e p o k u d j d e o argumentaci a styl p s a n í , j e R i c h a r d R o r t y a m e r i c k o u v e r z í e v r o p s k é h o p o s t m o d e r n i s m u . M o j e čtenářská z k u š e n o s t s R o r t y m , p r á v ě o n o p o d r o b n ě c h r o n o l o g i c k é , j e ž p o k r a č o v a l o v letech následujících - m ě p ř e s peripetie, s post-analytickou tradici (tolik z d ů r a z ň o v a nou v č e s k é m tic k é
filosofickém
prostředí), Rortyho kořeny v pragmatismu, o d s k o k yd o p o l i
filosofie, a t d . , - v e d l a k z á v ě r u , ž e R o r t y m á a r g u m e n t a č n ě c o , ( d e f i n i č n ě d o z a j i s t a
vágně pojatému s v ě t u s l o v a „postmoderní") sdělit. V
s a m o t n é m ú v o d u s v é h o textu Š í p charakterizuje
Rortyho j a k o j e d n o h o
z nejupřímnějších představitelů „ m o d e r n í h o osvícenství". D á l e n á m autor nabízí čtyři charakteristiky t o h o t o p o j m u a p o s l é z e konstatuje, ž e h l a v n í m z á m ě r e m e s e j e j e e x p o n o vat p ř í č i n y t o h o , p r o č s e R o r t y d o p o u š t í „ k á z á n í " , tj. p r o č j e j e n d a l š í m č l á n k e m v d l o u h é m řetězci autorů, které s p o j u j e snaha o nalezení n e z p o c h y b n i t e l n é pravdy. Patřím m e z i t y
filosofy,1
k t eří ( ř e č e n o s p o l u s Š í p e m ) , „ u s t r n u l i n a p r v n í m č i
druhém plánu R o r t y h o textů", j e l i k o ž s e d o m n í v á m , ž e Richard R o r t y d o t é t o tradice r o z h o d n ě n e p a t ř í . N i c m é n ě v z h l e d e m k t o m u , ž e R o r t y h o p o z i c ej e z n a č n ě k o m p l e x n í , ' M e z i reprezentativní monografie, které s e zabývají Rortym a bývají nejčastěji c i t o v á n y patří např. kniha Konstantina K o l e n d y Rorty s Humanistic Pragmatism (University o f S o u t h Florida Press 1990). K o l e n d a j e p o v a ž o v á n z a autora s k v ě l e o b e z n á m e n é h o s Rortyho dílem, bývá mu však vyčítána jistá neki itičnost. Mezi další citované m o n o g r a f i e lze zařadit následující knihy. Richard Rumana: On Rorty (Wadsworth 2 0 0 0 ) . D. V a d ě n H o u s e : Without God or His Doubles ( N e w York 1994). C. G. Prado: The Limits of Pragmatism (Humanities Press Internatio nal 1987). David L. Hall: Prophet and Poet of the New Pragmatism (State University o f N e w York Press 1994). Žádný z v ý š e u v e d e n ý c h autorů j e j prese m n o h é výhrady na Rortyho adresu z a ..moderního o s v í c e n c e " v žád n ém případě nepovažuje.
Filozofia 5 9 , 7
509
l z e patrně n a l é z t d o k l a d č i argument, který b y n á s i k t a k o v é t o interpretaci v e d l , i k d y ž nikoliv v pasážích a textech, které Š í p uvádí. Jedním z míst, které b y eventuelně m o h l y k takovémuto v Philosophy
stanovisku and
the
vést j e
Mirror
pasáž
of the
Nature,
věnována
Gadamerově
hermeneutice
v e které Rorty souhlasí s G a d a m e r o v o u
k o n c e p c í d i a l o g u ( [ 1 ] , 3 1 3 ) . N i c m é n ě interpretujej i tak, ž e n e m á s m y s l s n a ž i t s e p o c h o pit c o s ij a k o „podstatu věci", c o ž G a d a m e r činí. Z i d e j e p o z n á n íj a k o d i a l o g u d l e R o r t y h o totiž vyplývá, ž e c í l e m poznání není pravda,j a k o zobrazení č i reprezentace objektu v mysli či jazyku, leč zdůvodnění námi zastávaných přesvědčení. V úvodech k m n o h a s v ý m m o n o g r a f i í m hájí Rorty právě tento svůj postoj, který charakterizuje j a k o - antireprezentacionalismus. K d y ž j s e m začal chronologicky listovat Rortyho dílem (jak n á m t o R a d i m Š í p d o p o r u č u j e a n i ž b y tak s á m činil), narazil j s e m n a m n o h o kapitol, studií, e s e j ů a polemik, v e kterých tento svůj postoj s větší či m e n š í d á v k o u rigoróznosti argumentu j e . P o z v á ž e n íj s e m d o s p ě l k z á v ě r u , ž e patrně n e j s r o z u m i t e l n ě j š í ( p r o p o t ř e b y t é t o p o l e miky), bude pokusit s e převyprávět Rortyho argumenty z eseje A substances
or
k n i h y Philosophy
essences and
world
without
p u b l i k o v a n é h o p o p r v é v r o c e 1 9 9 4 , k t e r ý t v o ř í třetí k a p i t o l u Social
Hope
([6], 4 7 - 71). V e značné míře totiž problematizují
příběh, který n á m Š í p o R o r t y m vypráví. K o n t e x t d o kterého s e n á s Rorty v t o m t o eseji snaží uvést, b y s e dal shrnout takto. T o , c o s p o j u j e f i l o s o f y n a p o h l e d tak o d l i š n é j a k ý m i j s o u n a straněj e d n é N i e t z s c h e , D e r r i d a a F o u c a u l t a n a s t r a n ě d r u h é D e w e y , P u t n a m č i D a v i d s o nj e j e j i c h - antidualismus. J d e o a u t o r y , k t eří c h t ě j í n a h r a d i t o b r a z s v ě t a k o n s t r u o v a n ý n a z á k l a d ě b i n á r n í c h o p o z i c í (podstata - j e v , subjektivní - objektivní, fakt - h o d n o t a atd.), který d o základů e v r o p s k é kulturní tradice z a k o m p o n o v a l i j i ž Ř e k o v é . E x i s t u j e m n o h o s l o g a n ů a m o t t , konstatuje Rorty, které vyjadřují tuto snahu, tento antiesencialismus. M e z i t a k o v é t o s l o g a n y patří n a p ř . - v š e j e s p o l e č e n s k ý k o n s t r u k t č i v ě d o m í č e h o k o l i v j e l i n g v i s t i c k o u záležitostí. Antidualismusj e tak přítomen v např. - pragmatismu, dekonstrukci, h o l i s m u , p o s t m o d e r n i s m u atd. Z d ů v o d ů č i r é h o patriotismu ( v e l k ý m i hrdiny v z á p l e t k á c h R o r t y h o v y p r á v ě n í j s o u p r á v ě J a m e s a D e w e y ) , R o r t y p r e f e r u j e p r o c h a r a k t e r i s t i k u své verze
anti-
dualismu termín - pragmatismus ( [ 6 ] , 4 8 ) . N i c m é n ě j a k v ý š e d v a u v e d e n é , tak m n o ž s t v í dalších sloganu, chtějí zdůraznit j e d n u a tutéž v ě c . Totiž, ž e n e m ů ž e m e vykročit z j a z y k a , ž e n e m á m e ž á d n ý bezprostřední, n a j a z y k u n e z á v i s l ý p o p i s reality. Inspirován Wilfridem Sellarsem charakterizuje Rorty tento postoj j a k o - p s y c h o l o g i c k ý nominalismus. A n t i d u a l i s t é t r v a j í n a t a k o v é m p o p i s u s m y s l o v é h o v n í m á n í , m y š l e n í ij a z y k a , k t e r ý s e snaží oprostito d rozdílu m e z i podstatou a j e v e m . Upozorňuji n a to, ž e tato o p o z i c e j e p o s t a v e n a n a m o ž n o s t i , ž e l z e rozlišit to, j a k j s o u v ě c i v e skutečnosti j a k o protiklad, k d y ž j e p o p i s u j e m e v z h l e d e m k n ě j a k é m u účelu.2 V p o z a d í j e ukryt předpoklad, ž e 2
V e studii „ T h o m a s Kulin, R o c k s and the L a w s o f Physics" (in: Philosophy and Social Hope, P e n g u i n B o o k s 1 9 9 9 , s. 1 8 2 - 183), Rorty j a k o příklad takovéhoto postoje analyzuje argu menty nositele N o b e l o v y c e n y z a f y z i k u Stevena Weinberga, publikované v New York Review of Books, vol. 8 / 1 9 9 6 , s. 1 1 - 1 5 . Wein b erg píše: „To, c o m á m na mysli, k d y ž říkám, ž e z á k o n y fyzi ky j s o u reálné j e , ž e j s o u reálné v t o m t é ž s m y s l u slova, jako j s o u reálnými skály v krajině a nikoliv v t o m s m y s l u jako pravidla baseballu. N e j s m e tvůrci, nevytváříme z á k o n y fyziky či skály v krajině... n i c m é n ě jazyk, j i m ž popisujeme skály či vyjadřujeme z á k o n y fyziky, j e dozajista s p o l e č e n s k ý konstrukt." Jiným příkladem je John Searle a j e h o práce The Rediscovery of the
510
existuje vnitřní p o d s t a t aX , j a k é s i j á d r o , č i s a m o t n ý charakterX , k t e r ý m ů ž e m e p o s t a v i t d o protikladu k okraji č i periferii X , j e n ž j e konstituována faktem, ž e X s e n a c h á z í v e vztahu kj i n ý m č á s t e m reality. S n a h u v y s m e k n o u t s e z této d i c h o t o m i e p a k R o r t y n a z ý v á - antiesencialismus.
Rorty t e d y ( a n e j e n o m v této pasáží), důsledně zastává názor, ž e
n e e x i s t u j e ž á d n ý p o p i s t o h o č í m X s k u t e č n ě j e , j e n ž b y nebyl
v e vztahu k lidským
potřebám, v ě d o m í a j a z y k u . Jak b y v ě c i v y p a d a l y , k d y b y c h o m s e j e p o k u s i l i p o p i s o v a t r e ž i m e m ř e č i a n t i e s e n cialismu dokumentuje Rorty n a příkladu čísla sedmnáct. Tázati s e p o t o m , c o tvoří e s e n c i čísla 17, č í m j e o n o s a m o t n o u s v o u podst at ou předpokládá, ž e j s t e s c h o p n i n a b í d n o u t t a k o v ý p o p i s č í s l a 1 7 , k t e r ý b u d e kvalitativně
odlišný o d následujících popisů. M e n š í n e ž
22, větší n e ž 8 , s o u č e t 6 p l u s 11, druhá o d m o c n i n a z 2 8 9 , rozdíl m e z i 1 6 7 8 9 2 2 a 16 7 8 9 0 5 , druhá m o c n i n a z 4 , 1 2 3 1 0 5 atd. Základní charakteristikou v ý š e u v e d e n é h o antiesencialistického přístupu k popisů čísla 17 p a k j e ,ž e ž á d n ý není adekvátnější repre zentaci t o h o , č í mj e s e d m n á c t k a v e skutečnosti, n e ž p o p i s y z b ý v a j í c í . Ž á d n ý n e z a c h y cuje c o s i t a k o v é h o j a k o „vnitřní podstatu" č í s l a 1 7 . V o l b a m e z i n i m ij e p a k o t á z k o u zvažování, který z p o p i s ů j e v konkrétní případě l e p š í m nástrojem v z h l e d e m k účelu, který m á m e n a m y s l i . B ý t esencialistou (moderním osvícencem) v případě čísla 17 j e s t vskutku obtížné. Rorty d o v o z u j e , ž e s t e j n ě o b t í ž n é v š a k j e b ý t i e s e n c i a l i s t o u v p ř í p a d ě - s t o l ů , h v ě z d , elektronů, l i d s k ý c h bytostí, a k a d e m i c k ý c h disciplin, s p o l e č e n s k ý c h institucí atd. T v r d í totiž, ž e n e n í n i c c o b y c h o m i v t ě c h t o p ř í p a d e c h m o h l i p o z n á v a t ( o b d o b n ě j a k o v případě čísla sedmnáct), n e ž sítě vztahů v n i c h ž s e tyto objekty n a š e h o z á j m u nacházejí kj i n ý m k č á s t e m světa. V š e c h n a tvrzení o objektech j s o u tak implicitním č i explicitním v ^ á d ř e n í m j e j i c h vztahu kj e d n é č i v í c e č á s t e m vesmíru. R a d i m S í p nás dále v e s v é m textu nabádá, a b y c h o m s e vyhnuli p o m ý l e n í , spočívajícímu v t o m , ž e s e p o k o u š í m e R o r t y h o „zařadit" d o škatulky p o s t m o d e r n i s m u . P o s t m o d e r n a v R o r t y h o p ř í p a d ě nikoliv, důsledný
pragmatik
a post-analytik.
varuje s vykřičníkem Šíp. Rorty j e s t p ř e c e Tak
nevím.
Vskutku
špatně s e
polemizuje
s takovýmto tvrzením, které není p o d l o ž e n o ž á d n ý m Rortyho vyjádřením, citací, č i o d kazem k textu. O p ě t j s e m t e d y zalistoval chronologicky v Rortyho knihách a studiích a mnohá explicitní (často protichůdná), vyjádření k postmodernismu j s e m nalezl. P o drobněji c h c i z m í n i t p o u z e t e x t j e d i n ý . D o u f á m , ž e l a s k a v ý čtenář o c e n í j i s t o u p i k a n t nost m n o u z v o l e n é u k á z k y . V p r á c i Truth,
politics
and post-modernism,
která o b s a h u j e
Rortyho d v ě s p i n o z o v s k é p ř e d n á š k y z roku 1 9 9 7j s e m n a l e z l z p e r a s a m o t n é h o R o r t y h o následující p o p i s j e h o v z t a h u k p o s t m o d e r n i s m u . Rorty konstatuje, ž e často tvrdíme a slýcháme, ž e o s v í c e n s k ý projekt selhal. N i c m é n ě vj e h o pojetí existovaly projekty dva. Politický a filosofický. T e n první chtěl v y t v o ř i t c o s i j a k o n e b e n a z e m i , s v ě t b e z k a s t , tříd a k r u t o s t i , s v ě t v e k t e r é m v í r u v b o h a nahradíme r o z u m e m a tolerancí. Druhý, f i l o s o f i c k ý projektj e stále p ř e d m ě t e m z á j m u mnoha filosofů a b ý v á charakterizován j a k o „nedokončený", j e l i k o ž stále nabízí j i s t ý emancipační potenciál. N i c m é n ě v e d v a c á t é m století byl p o d r o b e n zničující kritice, byl
Mind, (Cambridge, M a s s : M I T P ress 1992), v e které na s. 2 1 1 Searl odlišuje vnitřní charakteristi ky samotné skutečnosti, j i m i ž j s o u d l e j e h o názoru např. m o l e k u l y a vztahové, (k pozorovateli vztažené charakteristiky), j a k ý m i jsou např. věty d n e s j e h e z k y d e n pro piknik či věta p o m é l e v é ruce.
l ilozofia 5 9 , 7
511
často prezentován j a k o část pokračujícího intelektuálního úpadku. V ý r a z p o s t m o d e n i s m u s j e t e d y č a s t o p o u ž í v á n j a k o charakteristika j i s t é f i l o s o f i c k é iniciativy (kritické k o s v í c e n s k é m u f i l o s o f i c k é m u projektu), j e j í ž kořeny n á s v e d o u z p ě t k N i e t z s c h e m u , americkému pragmatizmu, H eg el o v sk ém u historicismu a Darwinově biologii. „Občas," píše Rorty, „označuji s e b e s a m a j a k o postmodernistu, p o k u d s e týká m ý c h , prostřednictvím pragmatizmu, prezentovaných názorů n a pravdu a racionalitu." ( [ 4 ] , 3 5 ) E x i s t u j e v š a k i m n o ž s t v í k o n t e x t ů v n i c h žj e p o j e m p o s t m o d e r n i s m u s p r e z e n tován odlišně a o d kterých s e Rorty distancuje. Jedním z n i c h j e k o n c e p t politické beznaděje a bezzubosti, vtělený d o slovních spojení j a k o - postmoderní politika či k u l t u r n í p o l i t i k a . V r o z h o v o r u z r o k u 1 9 9 7 p r o New
York
Times
nejen odmítá tento
v ý z n a m p o j m u p o s t m o d e r n i s m u s , n ý b r ž nahlížíj e j j a k o j e d e n z e z p ů s o b ů , j i m ž „kulturní l e v i c e " r e z i g n o v a l a n a reálnou politiku. K u l m i n a č n í m b o d e m o d m í t a j í c í m tuto interpre t a c i p o s t m o d e r n i s m u j e p a k R o r t y h o k n i h a Achieving
our Country.
N i c m é n ě Rortyho dozajista ambivalentní postoj k termínu postmodernismus vyka zuje i rysy, které R a d i m Š í p poztrácel, nezohlednil č i prostě a j e n přehlédl. T a k napří k l a d n a s t r a n á c h 4 1 - 4 4 v j i ž z m í n ě n é m t e x t u Truth,
politics
and
post-modernism
R i c h a r d R o r t y p o u ž i j e s l o v n í h o s p o j e n í - m y p o s t m o d e r n i s t é , č i f i l o s o f o v é j a k o j á , kteří j s o u o z n a č o v á n i j a k o p o s t m o d e r n i s t é - devětkráte. „Já," p í š e Rorty, „interpretuji rozdíl m e z i o s v í c e n s k ý m i r a c i o n a l i s t y a námi
postmodernisty
následujícím způsobem. Pro
racionalisty m á R o z u m autoritu proto, p r o t o ž e Realita, t o j a k j s o u v ě c i v e skutečnosti, m á autoritu. R e a l i t aj e h o d n a r e s p e k t u a R o z u m j e s c h o p n o s t , k t e r áj e s t o p ř i v é s t n á s d o kontaktu s Realitou. P r o n á s postmodernisty, n a straně druhé, j e r o z u m k o n c i p o v á n dialogicky. Z a c h á z í m e s n í m j e n j a k o sj i n ý m p o j m e n o v á n í m pro -
ochotu hovořit
o v š e c h m o ž n ý c h v ě c e c h , v y s l e c h n o u t d r u h o u stranu, p r o s n a h u d o s á h n o u t n e n á s i l n é shody. N e c h á p e m e r o z u mj a k o pojmenování schopnosti m y š l e n k o v ě pronikat skrze j e v y k vnitřní p o v a z e v ě d e c k é č i morální Skutečnosti. P r o n á s b ý t racionální j e d n o d u š e z n a m e n á být s c h o p e n dialogu, nikoliv býti p o s l u š n ý m . " ( [ 4 ] , 4 3 ) V o l b a m e z i o s v í c e n s k ý m a p o s t m o d e r n í m p o j e t í m intelektuálního p o k r o k uj e p a k d l e R o r t y h o v o l b o u m e z i t a k o v ý m p o p i s e m světa, p r o který c í l e m z k o u m á n íj e přesná reprezentace t o h o , j a k j s o u v ě c i v e skutečnosti a m e z i p o p i s e m , který s e snaží odložit stranou dichotomii m e z i podstatou aj e v e m . „ V p o s t m o d e r n í m příběhu, kterýj á upřed nostňuji," p í š e Rorty, „neexistuje n i c t a k o v é h o j a k o Pravda, která m á býti c í l e m zkoumání. N e n í v n ě m místo pro skeptické otázky typu, odkud víme, ž e explanační h o d n o t a v ě d e c k é teoriej e z n a k e m j e j í k o r e s p o n d e n c e s e skutečností." ( [ 4 ] , 4 1 ) Rorty t e d y v n í m á p o d o b n é o t á z k y p r á v e j a k o nešťastné
dědictví moderního osvícenství.
R a d i m Š í p m o h l s v é závěry, týkající s e Rortyho vztahu k p o s t m o d e r n i s m u p o d l o ž i t např. o d k a z e m n a d v a č a s t o c i t o v a n é t e x t y a j e d e n , takřka z a p o m e n u t ý d o s l o v . Jak d e s á t á k a p i t o l a Essays Objectivity, Social
Hope
Relativism
on Heidegger and
Truth
and
Others
([2], 1 6 4 - 177), tak dvanáctá kapitola
( [ 3 ] , 1 9 7 - 2 0 3 ) j a k o ž i d o s l o v k Philosophy
and
([6], 2 6 3 - 2 7 7 ) , obsahují v e svých názvech explicitně slovní spojení -
postmodernismus. Ž á d n ý j i n ý Rortyho text publikovaný v některé z devíti monografií j i ž přímo v názvu toto téma nezohledňuje, c o ž neznamená, ž e s e k n ě m u Rorty n a m n o h a m í s t e c h n e v y j a d ř u j e . M n o h o R o r t y h o č t e n á ř ů i kritiku v z a l o z a b e r n o u m i n c i j e h o v z t a hu k p o s t m o d e r n ě právě krátkou, p o u z e šestistránkovou d v a n á c t o u kapitolu n a z v a n o u Postmodernist
512
bourgeois
liberalism
z p r á c e Objectivity,
Relativism
and
Truth.
V ní R o r t y konstatuje, ž e výstižnější p o j m e n o v á n í p r o to, c o n a z ý v á m e s l o v e m p o s t m o d e r n i s m u sj e - r e l a t i v i s m u s . P o j e m s á m s e v š a k při b l i ž š í m r o z b o r u u k a z u j e j a k o vnitrně r o z p o r n ý a p r o t o R o r t y n a b á d á , a b y c h o m p r o c h a r a k t e r i s t i k u f i l o s o f i c k é s n a h y , j e žj e v kontinentálním prostředí o z n a č o v á n a j a k o p o s t m o d e r n a hledali j i n o u , výstižnější definici. T o , ž e d o č a s t o o s t r ý c h f i l o s o f i c k ý c h d i s k u s í patří n a d h l e d a j i s t á d á v k a o d s t u pu, p r o j e v u j í c í s e v t o m , ž e d o k á ž e m e v t i p n ě z h o d n o t i t s v o u v l a s t n í p o z i c i , z l e h č i t t o , c o druhý p o j í m á v d i š p u t u s m r t e l n ě v á ž n ě , d o k a z u j e R o r t y v j e d n é z r e a k c í n a k r i t i k u v ý š e zmíněné kapitoly. N ě k t e ř í z R o r t y h o k r i t i k ů ( n a p ř . J o h n G r a y v p r á c i Enlightenment
s Wake),
inter
pretují R o r t y h o d v a n á c t o u k a p i t o l u t a k , ž e j e h o t z v . p o s t m o d e r n í b u r ž o á z n i l i b e r a l i s m u s se o d j i n ý c h f o r e m s o u č a s n é h o liberalismusv e S p o j e n ý c h státech o d l i š u j e p o u z e e x p l i citním z d ů r a z ň o v á n í m a n t i r e p r e z e n t a c i o n a l i s m u , n i k o l i v v š a k o b s a h e m , k t e r ý n e n í n i č í m jiným n e ž
idealizovanou
podobou
kosmopolitní
společnosti,
tolik
preferovanou
v Americe, j a k o příklad univerzální civilizace. Rortyho reakce zní: „ M n o z í autoři k o m e n t u j í m o j i p o z i c i , k t e r o u j s e m s v e l k o u d á v k o u n a d s á z k y a j a k o vtip
nazval post
moderní b u r ž o á z n i liberalismus j a k o p o k l e s l ý p r o j e v fatálního A m e r i c k é h o š o v i n i s m u . " ( [ 4 ] , 4 8 ) H u m o r a s e b e i r o n i e t e d y t a k t é ž patří d o R o r t y h o i n t e l e k t u á l n í v ý z b r o j e . J a k osvěžující zjištění. Přiznávám, ž e vskutku nevím, j a k j e n a t o m Richard Rorty s odvahou. N i c m é n ě napsat, j a k t o č i n í k o l e g a Š í p , ž e R o r t y n e m á o d v a h u o p u s t i t p o s l e d n í b a š t u „ p r o s v ě t l e n é h o r o z u m u , " t o t i ž jazyk jistou d á v k u kuráže
a d o d a t , ž e d o d n e s j e p r o n ě j t e n t o k r o k n e p o c h o p i t e l n ý ,j i ž
vyžaduje. Opominu-li to,ž e nenacházím použití pro Š í p e m nabízené
poetické m e t a f o r y - p r o s v ě t l e n é m y š l e n í č i o b r u č p r o s v ě t l e n é h o m y š l e n í , ( c o žj e m ů j problém), c h c i zdůraznit, ž e v e s v ý c h p o z d ě j š í c h t e x t e c h ( p o z d ě j š í c h n e ž j e p r á c e , kterou Š í p h l a v n ě k o m e n t u j e ) , R o r t y v e l m i s r o z u m i t e l n ě a ú s p ě š n ě p r e z e n t u j e s v ů j po s t o j , ž e o s v ě t ě n e m ů ž e m e m l u v i t , a n i ž o n ě m h o v o ř í m e v u r č i t é m j a z y c e . R o r t y d á v á j a s n ě n a j e v o , ž e rozlišuje
m e z i tím, ž e ideji reality č i s v ě t a n e m ů ž e m e dáti n á p l ň , a n i ž j i
v y j á d ř í m e v j a z y c e a t e z í , ž e s v ě t č i s k u t e č n o s t j e z t o h o t o d ů v o d u závislá
na jazyku.
Kdyby Rorty hájil druhou tezi, b y l a - b y Š í p o v á charakteristika srozumitelná. P r o t o ž e tak Rorty n e č i n í , p o v a ž u j i j i z a b e z p ř e d m ě t n o u . J e n j a k o a r g u m e n t a č n í z k r a t k u c h c i o d k á z a t na d v a t e x t y , v n i c h ž R o r t y p r e c i z n ě s v ů j p o s t o j a r g u m e n t u j e . P r v n í m j e č t v r t á k a p i t o l a Truth and Progress,
d r u h ý m j e d v a n á c t á k a p i t o l a Philosophy
and Social
Hope.
Pokud j d e o slabiny rortyovské verze pragmatizmu, pak Radim Š í p žádné argumen ty n e n a b í z í . P o u z e a j e n j e k o n s t a t u j e . B u d e j e n n o š e n í m d ř í v í d o l e s e b u d u - l i k o n s t a t o vat, ž e p r á v ě k t o m u t o o ž e h a v é m u m í s t u v R o r t y h o d í l e e x i s t u j e v s k u t k u r o z s á h l á bibliografie.3 Richard R o r t y nijak n e z a k r ý v á , ž e j e h o interpretace představitelů t z v . klasického pragmatizmu aj e j i c h m y š l e n e k j e , ř e k n ě m e - z n a č n ě volná. T o t é ž v š a k činí Šíp s R o r t y m b e z t o h o , a b y t o p ř i z n a l . „ J e s t l i ž e s e n e d o s t a n e m e za t e x t y , p r o m l u v y a slovníky n i c p o d s t a t n é h o n e p o c h o p í m e , z ů s t a n e m e uvnitř, z b a v e n i m o ž n o s t i j a k é k o l i v podstatné
kritiky", k á ž e R a d i m Š í p .
3
Čistě a p o u z e pro ilustraci z m i ň m e reprezentativní monografii Rorty and Pragmatism the Philosopher Responds to His Critics, (Vanderbilt University Press 1 9 9 5 ) , která obsahuji i stať popisující Rortyho verzi pragmatismus z pera j e h o učitele Charlese Hartshorna. D á l e pak práci jejímž editorem je Robert B . Brandom: Rorty and His Critics ( B l a c k w e l l Publishers 2 0 0 0 ) , která na člyístech stranách obsahuje vyjádření a komentáre k Rortyho pragmatizmu z pera takových autorů jakými jsou - Habermas, D a v i d s o n . Putnam, D e n n e t atd.
Filozofia 5 9 , 7
513
P o n e c h á m n a l a s k a v é m čtenáři a b y p o s o u d i l , c o j s e m p o c h o p i l , p o k u d j d e o Rortyho j á a c o m ů j predrečník. N i c m é n ě . Jak dokazuje tato polemika, přes to, ž e n e m á m ambici kolegy Šípa, ambici vysmeknout s e z jazyka, d o m n í v á m se, ž e možnosti p o c h o p e n í a p o d s t a t n é k r i t i k y ( i p o k u dj d e o R o r t y h o ) , k t e r o u m i upírá, z b a v e n n e j s e m . A n o vím. Dozajista namítne, ž e text byl komparační, porovnával Rortyho a F o u c a u l t a a argumentoval tím, ž e Foucault Rortyho přístup z á s a d n ě překračuje. N a o t á z k u v č e m , odpovídá Radim Šíp, „ v tom, ž e Foucault s e snaží dotknout nejazykových podmínek jazyka". Tato replika nás vrací n a samotný počátek této polemiky, totiž k otázce, j a k é použiti p r o o n o s l o v n í s p o j e n í nachází Rorty aj a k é Š í p ac o z t o h o v y v o z u j í . A tak c o dodat závěrem. V j e d n é z e s v ý c h p o v í d e k n a z v a n é Dedukce j m é n e m Kvíteček
vkládá Isaac A s i m o v d o úst robota
následující repliky. V e sporu o to, z d a byl č i nebyl robot v y r o b e n
lidmi, zastává K v í t e č e k názor, ž e t o odporuje v š e m z á k o n ů m logiky. „ N e c h c i s e n a d v á s p o v y š o v a t , a l e p o d í v e j t e s e n a s e b e . Jste v y r o b e n i z m ě k k é h o materiálu, n e m á t e takřka ž á d n o u sílu ani vytrvalost, čerpáte energii z neefektivní o x i d a c e o r g a n i c k ý c h látek, n e n í d n e , a b y s t e a l e s p o ň j e d n o u neztratili v ě d o m í , k a ž d á z m ě n a t e p l o t y č i tlaku o s l a b u j e v a š i produktivitu. Zkrátka j s t e j e n provizorium. Z a t o j á , absorbuji energii přímo, j s e m z p e v n é h o kovu, neztrácím v ě d o m í , funguji b e z přestávek, snáším i extrémní v ý k y v y prostředí. T o j s o u fakta dokazující n e s m y s l n o s t v a š í h y p o t é z y . Ž á d n á b y t o s t p ř e c e n e d o k á ž e stvořit n ě c o dokonalejšího, n e ž j e sama." Přeji k o l e g o v i R a d i m u Š í p o v i m n o h o zdaru n a j e h o cestě z a s e b e zdokonalováním a držím palce.
LITERATURA [ 1 ] R O R T Y , R.: Filozofia
a zrkadlo
prírody.
[ 2 ] R O R T Y , R.: Essays on Heidegger [ 3 ] R O R T Y , R.: Objectivity,
Relativism
[ 4 ] R O R T Y , R.: Truth, Politics
Mgr. T o m á š Hauer, Dr. Katedra s p o l e č e n s k ý c h v ě d V Š B - T U Ostrava, tř. 17. listopadu, Ostrava, 7 0 8 3 3 ČR email:
[email protected]
514
and Truth. Cambridge University Press 1991.
and Post-Modernism.
[ 5 ] R O R T Y , R.: Truth and Progress. [ 6 ] R O R T Y , R.: Philosophy
Bratislava, A r c h a 2 0 0 0 .
and Others. Cambridge University Press 1991. V a n Gorcum 1997.
Cambridge University Press 1998.
and Social Hope. Penguin B o o k s 1999.
