1. ÚNORA 2014
STRÁŽNÁVĚŽ HLÁSAJÍCÍ JEHOVOVO KRÁLOVSTVÍ
VÁLKA, KTERÁ ZMĚNILA SVĚT
STRÁŽNÁVĚŽ HLÁSAJÍCÍ JEHOVOVO KRÁLOVSTVÍ
Vol. 135, No. 3
Vychází ve 213 jazycích, v celkovém nákladu 45944000 výtisků.
FEBRUARY 1,2014
․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․
Semimonthly CZECH
ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ TENTO CASOPIS, Strazna vez, ˇ ´ ˇ´ ˇ prinası cest Jehovovi Bohu, ´ ´ ´ panovnıkovi celeho vesmıru. ˇ ˇ ´ Utesuje lidi dobrou zpravou o tom, ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ze Bozı nebeske kralovstvı brzy ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ odstranı veskerou spatnost a pretvorı ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ zemi v raj. Sve ctenare take vede ´ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ k vıre v Jezıse Krista — v to, ze dıky ´ ˇ ˇ ˇ ´ jeho smrti mame nadeji na vecny ˇ ˇ ´ ´ ´ zivot a ze nynı vladne jako kral ˇ´ ´ ´ ˇ Bozıho kralovstvı. Tento casopis je ´ ´ ˇ ˇ ˇ vydavan nepretrzite od roku 1879. ´ ˇ ˇ´ Je nepoliticky a pevne se drzı Bible jako autority.
HLAVNÍ TÉMA
Válka, která změnila svět
STRANY3–7
Válka, která změnila svět 3 Kdo ve skutečnosti působí války a utrpení 5 ․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․․
DALŠÍ ČLÁNKY Bible mění život lidí 8 Co možná nevíte... 10 Co zajímá naše čtenáře – Proč Bůh připouští, aby silní utlačovali slabé? 11
´ ´ ˇ´ Mate zajem o dalsı informace nebo ´ o bezplatne studium Bible?
Napodobujte jejich víru – Vytrvával navzdory bezpráví 12 Odpovědi na biblické otázky 16
ˇ ´ Navstivte stranky www.jw.org ˇ nebo napiste ˇ´ ˇ na prıslusnou adresu. ˇ ´ CESKA REPUBLIKA: ´ ˇ ´ ˇ Nabozenska spolecnost ˇ ´ Svedkove Jehovovi PO BOX 90 198 00 Praha 9 SLOVENSKO: ´ ˇ ´ ˇ Nabozenska spolocnos Jehovovi svedkovia P. O. Box 2 830 04 Bratislava 34 ´ ´ Uplny seznam adres najdete na www.jw.org /cs/kontakt.
VÍCE ONLINE | www.jw.org ODPOVĚDI NA DALŠÍ BIBLICKÉ OTÁZKY – Proč se stále nedaří dosáhnout celosvětového míru? (Najdete pod CO ŘÍKÁ BIBLE > ODPOVĚDI NA OTÁZKY)
˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙
´ ˇ Tato publikace nenı urcena k prodeji. ´ ´ ˇ ´ ´ Je poskytovana v ramci celosvetove biblicke ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana ´ ´ dobrovolnymi dary. Pokud nenı uvedeno jinak, ´ ´ ˇ ´ ´ jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma — ˇ ´ ˇ ´ Prekladu noveho sveta (se studijnımi ´ poznamkami). ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibelund Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, ˇ ´ e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2014 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Printed in Germany.
8´ ˇ
´
ˇ ˇ
STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
ČASOPIS SI V RŮZNÝCH FORMÁTECH MŮŽETE STÁHNOUT Z INTERNETU
´ ´ VALKA, KTERˇ A ˇ ZMENILA SVET
´ 1 . UNORA 201 4
HLAVNÍ TÉMA
Válka, která změnila svět Před sto lety opustily miliony mladých mužů bezpečí domova a vydaly se do války. Šli s nadšením, unášeni vlnou všudypřítomného vlastenectví. „Když pomyslím na ty úžasné dny, které jsou před námi, jsem šťastný a plný očekávání,“ napsal v roce 1914 jeden americký dobrovolník. Nadšení však brzy vystřídal pocit trpkosti. Nikdo nepředpokládal, že obrovské armády na celé roky uvíznou v blátivých zákopech na území Belgie a Francie. Lidé tehdy tento konflikt nazývali Velkou válkou. Dnes ho známe jako první světovou válku. Tato válka byla rozhodně velká, pokud jde o počet obětí. Podle některých odhadů v ní deset milionů lidí zahynulo a dvacet milionů bylo zmrzačeno. Byla také výsledkem velkých omylů. Evropští politici nebyli schopni zabránit tomu, aby rostoucí mezinárodní napětí přerostlo v celosvětový konflikt. A možná ještě důležitější je skutečnost, že Velká válka po sobě zanechala velké jizvy. Změnila svět takovým způsobem, že její následky pociťujeme dodnes. 1.ÚNORA 2014
|
3
ZÁSADNÍ CHYBY A ZTRÁTA DŮVĚRY
První světová válka vypukla kvůli tomu, že evropští vůdcové nesprávně vyhodnotili situaci. Jednali jako „generace náměsíčníků, kteří si v onom idylickém létě 1914 neuvědomili, že dělají krok do zkázy,“ píše se v díle The Fall of the Dynasties—The Collapse of the Old Order 1905–1922 (Pád dynastií – Zhroucení starého řádu 1905–1922). Atentát na rakouského arcivévodu byl příčinou toho, že během několika týdnů se všechny velké evropské země vrhly do války, kterou si nepřály. Jak se to mohlo stát? Tuto otázku dostal několik dní po začátku bojů německý kancléř. „To asi nikdo neví,“ odpověděl smutně. Vůdcové, kteří udělali osudná rozhodnutí vedoucí k válce, neměli ponětí, jaké budou následky. Ale vojáci v zákopech si brzo začali uvědomovat tvrdou realitu. Ukázalo se, že v politicích se zklamali, duchovní je podvedli a generálové zradili. Jak to? Politici slibovali, že tato válka otevře cestu k novému a lepšímu světu. Německý kancléř pro-
V politicích se zklamali, duchovní je podvedli a generálové zradili.
hlásil: „Bojujeme za plody našeho mírového průmyslu, za dědictví naší slavné minulosti a za naši budoucnost.“Americký prezident Woodrow Wilson pomohl vymyslet chlácholivý slogan, že válka „zabezpečí světu demokracii“. A v Británii se lidé domnívali, že to bude „válka za ukončení válek“. Všichni se mýlili. Duchovenstvo válku nadšeně podporovalo. „Strážci Božího Slova dirigovali chrámový sbor oslavující válčení. Totální válka vedla k totální nenávisti,“ uvádí dílo The Columbia History of the World. A duchovenstvo plameny nenávisti nehasilo, ale rozdmýchávalo. „Duchovní nebyli schopni – a z velké části ani ochotni – dát křesťanské víře přednost před národní příslušností,“ všímá si Paul Johnson v knize Dějiny křesťanství. „Většina jich zvolila cestu nejmenšího odporu a kladla rovnítko mezi křesťanství a vlastenectví. Křesťanští vojáci všech konfesí byli nabádáni, aby se navzájem zabíjeli ve jménu svého Spasitele.“ (Přeložil Pavel Pšeja.) Generálové slibovali rychlé a snadné vítězství, ale dopadlo to jinak. Bojující armády se zanedlouho dostaly do vyčerpávající patové situace. Miliony vojáků pak čelily tomu, co jeden historik popsal jako „snad nejkrutější utrpení těla a ducha, jaké kdy takové množství lidí muselo snášet“. Navzdory děsivým ztrátám generálové stále posílali své muže proti zátarasům z ostnatého drátu a vstříc těžké kulometné palbě. Není divu, že na mnoha místech docházelo ke vzpourám. Jak první světová válka ovlivnila společnost? V jednom historickém díle je výrok válečného veterána, který řekl: „Válka ... zdeformovala myšlení a charakter jedné generace.“ V důsledku války zanikly celé říše. Ukázalo se, že tento tragický konflikt byl úvodem k nejkrvavějšímu století lidských dějin. Revoluce, demonstrace a stávky se staly něčím skoro běžným. Proč tato válka obrátila svět vzhůru nohama? Došlo k ní jen zvláštní souhrou okolností? A pomohou nám odpovědi na tyto otázky zjistit něco o naší budoucnosti?
Kdo ve skutečnosti působí války a utrpení Dne 11. listopadu 1918 první světová válka skončila. Obchody zavřely a lidé tancovali v ulicích. Ale radování netrvalo dlouho. Světové válce šla v patách jiná pohroma, ještě smrtonosnější než kulomety. Už v červnu 1918 pronikla na bojiště ve Francii smrtící infekce známá jako španělská chřipka. Virus brzy ukázal svou sílu. Například během několika měsíců zabil víc amerických vojáků, než jich padlo v boji s nepřítelem. Když válka skončila, vojáci vracející se do vlasti přivezli chřipku s sebou a tak se rychle rozšířila po celém světě. Poválečné roky poznamenal také hlad a bída. Když v roce 1918 skončily boje, velká část Evropy trpěla hladem. V roce 1923 se německá měna
stala prakticky bezcennou. O šest let později se zhroutila celosvětová ekonomika. A nakonec v roce 1939 začala druhá světová válka, která byla v některých ohledech pokračováním prvního celosvětového konfliktu. Co bylo v pozadí této mimořádné série katastrofálních událostí? ZNAMENÍ POSLEDNÍCH DNŮ
Bible nám umožňuje nahlédnout do zákulisí určitých historických událostí a zvlášť to platí o první světové válce. Ježíš Kristus předpověděl dobu, kdy „povstane ... národ proti národu“ a po celém světě bude nedostatek potravy a mory. (Matouš24:3,7; Lukáš21:10,11) Řekl svým učedníkům, že tyto jevy budou tvořit znamení posledních dnů. Více informací poskytuje kniha Zjevení, ve které jsou strasti na zemi dány do
Válka na zemi a válka v nebi Asi 19 století před vypuknutím první světové války nabídl Satan Ježíšovi „všechna království světa“. (Matouš 4:8, 9) Ježíš tomuto pokušení odolal, ale nepopřel, že Satanovi tato království patří. Později řekl, že Ďábel je „panovník světa“. (Jan 14:30) A apoštol Jan napsal, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Jestliže má Satan nad světem takovou moc, nebylo by rozumné domnívat se, že hrál přinejmenším nějakou roli v první světové válce a událostech, které následovaly? Určitě. Kniha Zjevení skutečně spojuje Satana s těžkostmi, které postihují svět od roku 1914. Přečtěte si stručný nástin událostí popsaných ve 12. kapitole Zjevení.
Verš 7: V nebesích vypukla válka mezi Michaelem (Ježíšem Kristem) a drakem (Satanem). Verš 9: Ďábel, který „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“, je svržen na zem. Verš 12: „Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“
Z biblické chronologie a světových událostí vyplývá, že tato válka v nebi nastala poté, co tam bylo v roce 1914 zřízeno Boží království. Takže v tomto významném roce vypukla válka jak na zemi, tak v nebi. Viz 8. kapitolu knihy Co Bible doopravdy říká?, kterou vydali svědkové Jehovovi.
1.ÚNORA 2014
|
5
souvislosti s válkou v nebi. (Viz rámeček „Válka na zemi a válka v nebi“.) Ve stejné biblické knize jsou popsáni čtyři jezdci na koních, kterým se někdy říká apokalyptičtí jezdci. Tři z nich zobrazují tytéž katastrofy, které Ježíš už dřív předpověděl – války, hlad a mory. (Viz rámeček „Čtyři apokalyptičtí jezdci – Opravdu jedou?“.) První světovou válkou zjevně začalo období nepolevujících těžkostí. A Bible ukazuje, že tím, kdo v určitém smyslu
uvedl všechny tyto události do pohybu, byl Satan. (1. Jana 5:19) Zastaví ho někdo někdy? Kniha Zjevení nás také ujišťuje, že Satan má už jen „krátké časové období“. (Zjevení 12:12) Proto zuří a působí zde na zemi nevýslovné utrpení. Obrovské problémy, které ve světě vidíme, jsou však zároveň důkazem, že Satanův čas se krátí. ĎÁBLOVA DÍLA BUDOU ROZBITA
První světová válka byla skutečně historickým předělem. Znamenala začátek epochy totálních
Čtyři apokalyptičtí jezdci – Opravdu jedou? Pozadí, ohnivě zbarvený kůň: Z knihy The Photographic History of the Great European War in Gravure (1916)
Bílý kůň, na němž jede nebeský král. (Zjevení 6:2) Tím králem, který jede ve věci spravedlnosti, je sám Ježíš Kristus. (Žalm 45:4) Jeho prvním úkolem je zbavit nebe Satana a jeho démonů. (Zjevení 12:9)
6|STRÁŽNÁVĚŽ
Ohnivě zbarvený kůň s jezdcem, který má autoritu, „aby odňal ze země mír“. (Zjevení 6:4) Od roku 1914 pustoší války lidstvo neustále. Jen 21 let po skončení první světové války vypukla druhá, při které zahynulo ještě víc lidí. Podle jednoho odhadu jich bylo asi 60 milionů. Od roku 1945 se vedou války menšího rozsahu, ale stejně brutální. Někteří historikové odhadují, že v průběhu 20. století přišlo ve válkách o život hodně přes 100 milionů lidí.
válek, revolucí a nedůvěry vůči lidským vůdcům. Také byla přesvědčivým důkazem toho, že Satan byl vypuzen z nebe. (Zjevení12:9) Tento neviditelný panovník světa na to reagoval jako krutý diktátor, který ví, že jeho dny jsou sečteny. Až jeho čas vyprší, období strastí navazujících na první světovou válku konečně pomine. Na základě biblických proroctví máme dobré důvody věřit, že Ježíš Kristus, náš nebeský král, brzy „[rozbije] Ďáblova díla“. (1.Jana3:8) O pří-
chod Božího království se modlí mnoho milionů lidí. Patříte k nim i vy? Díky tomuto království zažijí lidé, kteří jsou věrní Bohu, jak se konečně na zemi bude dít jeho, a ne Satanova vůle. (Matouš 6:9, 10) Za vlády Božího království už nikdy nebudou žádné světové ani jakékoli jiné války. (Žalm46:9) Chtěli byste takovou dobu, kdy bude na celé zemi mír, zažít? Pak stojí za to dozvědět se o tomto království co nejvíc. (Izajáš 9:6,7)
Pozadí, bledý kůň: National Museum of Health & Medicine, Armed Forces Institute of Pathology, NCP 1603
Černý kůň s jezdcem, který má v ruce váhy, znázorňuje hlad. (Zjevení 6:5, 6) Za první světové války způsobila námořní blokáda Německa, že v této zemi zemřelo hladem 750 000 osob. V roce 1921 zemřelo během hladomoru přes dva miliony Rusů a k podobným tragédiím brzy došlo i na jiných místech. Odhaduje se, že ve 20. století zemřelo hladem celkem 70 milionů lidí. Ještě v dnešní době přispívá špatná výživa každoročně ke smrti více než tří milionů dětí mladších pěti let.
Bledý kůň s jezdcem, který zabíjí „smrtelnou ranou“. (Zjevení 6:8) První velkou smrtelnou ranou ve 20. století byla španělská chřipka. Údaje se sice hodně liší, ale jeden odhad je, že tato chřipka usmrtila asi 50 milionů lidí. „Pandemie španělské chřipky byla jednou z nejhorších pohrom v historii lidstva,“ píše se v jednom odborném díle. „Rychlostí zabíjení se jí vyrovná jen dýmějový mor.“ Dalšími infekčními nemocemi, které v průběhu 20. století způsobily stovky milionů úmrtí, byly pravé neštovice, malárie a tuberkulóza. Arno Karlen: Člověk a mikroby, přeložila Růžena Loulová.
1.ÚNORA 2014
|
7
BIBLE MĚNÍ ŽIVOT LIDÍ
Slib pozemského ráje změnil můj život MOJE MINULOST:Narodil jsem se v Rize, hlavním měs-
VYPRÁVÍ IVARS VIGULIS
ROK NAROZENÍ:
1974 ZEMĚ:
LOTYŠSKO DŘÍVE:
MOTOCYKLOVÝ ZÁVODNÍK
8|STRÁŽNÁVĚŽ
tě Lotyšska. Moje sestra a já jsme žili jen s maminkou. Maminka je katolička, ale do kostela jsme chodili pouze o svátcích. Vždycky jsem věřil, že je někdo nad námi, ale v mládí mě víc zajímalo spousta jiných věcí. Jak jsem rostl, maminka si všimla, že mám talent rozebírat věci a zase je dávat dohromady. V našem domě toho bylo hodně, co se dalo rozmontovat, a tak se mě maminka vždycky bála nechat doma samotného. Dala mi proto kovovou stavebnici a já jsem ji hrozně rád skládal a rozebíral. Kromě toho jsem měl ještě jednu vášeň – motocykly. Maminka mě přihlásila na závod nazývaný Zelta Mopēds (Zlatý moped). Od té doby jsem závodil na mopedech a později na motocyklech. Rychle jsem se učil a brzo jsem v tomto vzrušujícím a nebezpečném sportu dosahoval velkých úspěchů. Třikrát jsem vyhrál motocyklové mistrovství Lotyšska v různých kategoriích a dvakrát jsem vyhrál mistrovství pobaltských zemí. JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Když jsem byl na vrcholu
kariéry, moje dívka Evija, která se později stala mou manželkou, se dostala do kontaktu se svědky Jehovovými. Našla nějaké jejich publikace, v nichž byl ústřižek, který se dal použít k žádosti o studium Bible. Ústřižek vyplnila a odeslala a zanedlouho ji navštívily dvě svědkyně, které s ní začaly Bibli probírat. Mně to nevadilo, ale sám jsem v té době velký zájem o duchovní věci neměl. Po nějakém čase mě tyto svědkyně pozvaly, abych si k nim přisedl a poslouchal, jak s Evijou studují. Jejich nabídku jsem přijal a to, co jsem slyšel, se mi líbilo. Jedna z věcí, která na mě zvlášť silně zapůsobila, byl biblický slib, že se země stane rájem. Svědkyně mi například uká-
zaly Žalm 37:10, 11, kde se říká: „A ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude. Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ Tento slib mě skutečně oslovil. Duchovní věci mě začaly zajímat čím dál víc. Uvědomil jsem si, kolik existuje náboženských lží. Učení Bible na mě naopak příjemně působilo tím, jak je logické a jasné. Časem jsem se při svém studiu Bible dozvěděl, jak velmi si Jehova váží života a jak je pro něj drahocenný. (Žalm36:9) To ovlivnilo můj vztah
Pochopil jsem, že mám odpovědnost před Dárcem života.
JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO:Někteří z mých
přátel se při divoké jízdě na motocyklu zabili. Já jsem ze studia Bible pochopil, že mám odpovědnost vůči Dárci života, Jehovovi. Toto poznání mi nejspíš zachránilo život. Po čtyři roky jsme s Evijou měli výsadu sloužit jako dobrovolníci v odbočce svědků Jehovových v Rize. Teď nám přináší radost výchova naší dcery Alise a to, že jí můžeme pomáhat, aby stále víc milovala Jehovu. Také mám výsadu jeden den v týdnu trávit v překladatelské kanceláři svědků. Opravuji tam auta a další rozbité věci. Jsem šťastný, že můžu dovednosti, které jsem získal jako dítě, využívat takovým způsobem. Ano, ještě pořád věci rozebírám a zase je dávám dohromady. Velmi si vážím toho, že díky poznání Bible můžu se svou rodinou vydávat svědectví o jediném pravém Bohu. Slib pozemského ráje skutečně změnil můj život.
k závodění – už jsem nechtěl riskovat život. Chtěl jsem ho naopak používat tak, aby to Jehovovi přinášelo chválu. Sláva a vzrušení spojené se závoděním na motorkách pro mě přestaly být důležité. V roce 1996 jsem navštívil mezinárodní sjezd svědků Jehovových v estonském Tallinnu. Konal se nedaleko motoristického okruhu, kde jsem často závodil. Viděl jsem, že na sjezdu jsou lidé z mnoha různých zemí a přitom mezi nimi panuje soulad. Když například jedna svědkyně ztratila kabelku, předpokládal jsem, že už ji nikdy neuvidí. Netrvalo však dlouho a jiná svědkyně ji našla a vrátila ji s celým obsahem. Nesmírně mě to překvapilo. Tehdy jsem pochopil, že svědkové skutečně žijí podle vysokých měřítek stanovených v Bibli. S Evijou jsme dělali v biblickém studiu další pokroky a v roce 1997 jsme se dali pokřtít jako svědkové Jehovovi.
1.ÚNORA 2014
|
9
CO MOŽNÁ NEVÍTE...
Co byla „aloe“, která se používala v biblických dobách? Bible říká, že se „aloe“ používala k parfémování oděvů a lůžek. (Žalm 45:8; Přísloví 7:17; Šalomounova píseň 4:14) Biblická „aloe“ pravděpodobně pocházela z agarového dřeva neboli orličínu, což je strom z rodu Aquilaria. Když se jeho dřevo rozkládá, vylučuje vonný olej a pryskyřici. Takové dřevo se drtilo na prášek a potom se prodávalo jako „aloe“. Bible přirovnává stany Izraele k rostlinám „aloe, jež zasadil Jehova“. (4.Mojžíšova24:5,6) To možná poukazuje na tvar orličínu. Tento strom může dosahovat výšky kolem 30 metrů a dole bývá široký. Je pravda, že v současnosti na území Izraele neroste, ale podle díla A Dictionary of the Bible „nic nebrání představě, že tento a jiné stromy, které se dnes v [této oblasti] nevyskytují, se tehdy v bohatém a hustě obydleném údolí Jordánu pěstovaly“. „ALOE“ POCHÁZÍ ZE DŘEVA ORLIČÍNU
Jaké oběti byly v jeruzalémském chrámu přijatelné?
TATO HLINĚNÁ PEČEŤ Z JERUZALÉMSKÉHO CHRÁMU JE ASI 2 000 LET STARÁ LEVINE/SIPA
10|STRÁŽNÁVĚŽ
Podle Božího zákona měly být všechny oběti předkládané v chrámu co nejkvalitnější. Bůh nepřijímal oběti, na kterých byla nějaká vada. (2. Mojžíšova 23:19; 3. Mojžíšova 22:21–24) Podle židovského pisatele Filóna, který žil v 1. století n. l., tehdy kněží zkoumali zvířata „od hlavy k patě“, aby se ujistili, že jsou zdravá ve všech ohledech a „bez jakékoli, byť i jen malé, vady“. Odborník E. P. Sanders říká, že je možné, že chrámoví úředníci „určili spolehlivé prodejce obětních zvířat, kteří prodávali pouze zvířata a ptáky, jež předtím kněží prohlédli. V takovém případě prodejce musel dát kupujícímu určité potvrzení, ze kterého vyplývalo, že zvíře nemá žádnou vadu.“ V roce 2011 archeologové našli takové potvrzení v blízkosti chrámu. Jednalo se o hliněnou pečeť velikosti mince z období mezi prvním stoletím př.n.l. a rokem 70 n.l. Byl na ní dvouslovný aramejský nápis, který archeologové přeložili jako „čisté pro Boha“. Předpokládá se, že chrámoví úředníci připojovali taková potvrzení k produktům určeným pro obřadní použití nebo ke zvířatům, která měla být obětována.
CO ZAJÍMÁ NAŠE ČTENÁŘE
Proč Bůh připouští, aby silní utlačovali slabé? Bible zaznamenává některé situace, kdy mocní lidé utlačovali slabé, a čtenáře to přirozeně může znepokojovat. Typický je případ Nabota. Achab, izraelský král panující v desátém století př.n.l., dovolil své ženě Jezábel, aby dala Nabota a jeho syny zabít, a král mohl díky tomu získat jeho vinici. (1.Královská21:1–16; 2.Královská9:26) Proč Bůh takové hrozné zneužití moci připustil? Zaměřme se na jeden významný důvod: Bůh nemůže lhát. (Titovi1:2) Jak to souvisí s bezcitným útlakem? Na samém počátku dějin Bůh lidi varoval, že pokud se proti němu vzbouří, bude to mít tragický následek, totiž smrt. A přesně to se stalo. Od vzpoury, ke které došlo v zahradě Eden, smrt patří k lidskému životu. Už první smrt člověka byla způsobena násilným činem – Kain zavraždil svého bratra Abela. (1. Mojžíšova 2:16, 17; 4:8) Pokud jde o historii lidstva, Boží Slovo shrnuje stav věcí takto: „Člověk panuje nad člověkem k jeho škodě.“ (Kazatel 8:9) Prokazují se tato slova jako pravdivá? Jehova svůj lid, izraelský národ, varoval, že jejich králové je budou utlačovat a lidé budou kvůli tomu křičet k Bohu. (1.Samuelova 8:11–18) I moudrý král Šalomoun požadoval od svého národa neúnosně vysoké daně. (1. Královská11:43; 12:3,4) A zkažení králové, jako byl Achab, utiskovali své poddané ještě mnohem víc. Co myslíte, kdyby Bůh všemu takovému jednání zabránil, nepopřel by tím ve skutečnosti svá vlastní slova? Mějme také na paměti Satanovo obvinění, že lidé slouží Bohu jen ze sobeckých důvodů. (Job 1:9,10; 2:4) Kdyby Bůh všechny své služebníky chránil před všemi druhy útlaku, nedávalo by to Satanovi do určité míry za pravdu? A kdyby chránil před všemi druhy útlaku každého člověka, nepodporoval by tím ještě mnohem větší lež? Na základě Viz článek „Napodobujte jejich víru“ v tomto vydání.
takové ochrany by totiž mnozí mohli usuzovat, že si lidé mohou úspěšně vládnout bez Boha. Ale Boží Slovo říká přesný opak – že člověk naprosto není schopen sám řídit své kroky. (Jeremjáš 10:23) Potřebujeme, aby přišlo Boží království. Teprve pod jeho vládou veškeré bezpráví skončí. Znamená to tedy, že Bůh proti útlaku nic nepodniká? Ne. Uvažujme o dvou věcech, které dělá. Zaprvé o zneužívání moci mluví velmi otevřeně. Například ve svém Slově ukazuje všechna hlediska Jezábelina spiknutí proti Nabotovi. Bible navíc odhaluje, že takové zlé skutky podporuje mocný vládce, který chce zůstat v utajení. (Jan 14:30; 2. Korinťanům 11:14) Vyplývá z ní, že to je Satan neboli Ďábel. Tím, že Bůh odhaluje zlo a útlak i jejich pravou příčinu, pomáhá nám, abychom se sami niče-
„Člověk panuje nad člověkem k jeho škodě.“ Kazatel 8:9 „Bůh ... nemůže lhát.“ Titovi 1:2 ho takového nedopouštěli. Chrání tak naši vyhlídku na budoucí věčný život. Zadruhé Bůh poskytuje základ pro naději, že přijde doba, kdy útlak nebude existovat. Způsob, jakým odhalil, odsoudil a potrestal Achaba a Jezábel – stejně jako mnoho jim podobných –, nám dává jistotu, že podle svého slibu jednoho dne potrestá všechny, kdo zlo páchají. (Žalm 52:1–5) Bůh také těm, kdo ho milují, dává spolehlivou naději, že brzy odstraní i následky zla. Věrný Nabot pak bude moci spolu se svými syny žít věčně v pozemském ráji, kde už nebude žádné bezpráví. (Žalm 37:34) Viz 11. kapitolu knihy Co Bible doopravdy říká?, kterou vydali svědkové Jehovovi.
1.ÚNORA 2014
|
11
NAPODOBUJTE JEJICH VÍRU | ELIJÁŠ
Vytrvával navzdory bezpráví LIJÁŠ prochází údolím Jordánu. Před několika týdny se vydal na cestu od hory Choreb, která leží daleko na jihu, a teď je konečně zpátky na území Izraele. Vidí, že se jeho rodná země mění. Následky dlouhého sucha už ustupují. Začaly jemné podzimní deště a rolníci orají svá pole. Když prorok vidí, jak se země vzpamatovává, asi mu to přináší určitou útěchu. Ale ze všeho nejvíc mu záleží na lidech a ti na tom duchovně vůbec nejsou dobře. Stále je mezi nimi rozšířené zhoubné uctívání Baala, a tak Elijáše čeká ještě hodně práce. Poblíž města Abel-mechola Elijáš uviděl skupinu zemědělců při společné práci. Dvacet čtyři volů bylo zapřaženo po dvou a těchto dvanáct párů oralo vedle sebe, přičemž každý pár byl o něco pozadu za předchozím, a vytvářeli ve vlhké půdě souběžné brázdy. S posledním párem oral ten, koho Elijáš hledal. Byl to Eliša, muž, kterého Jehova vybral za Elijášova nástupce. Elijáš si předtím myslel, že je sám, kdo Bohu slouží, a tak se určitě na setkání s tímto mužem velmi těšil. (1.Královská 18:22; 19:14–19) Je možné, že se Elijáš zároveň trochu zdráhal předat část svých úkolů, podělit se o své výsady a jednoho dne být nahrazen? Nevíme, jak to cí-
E
Jehova předtím přivodil tři a půl roku trvající sucho, aby odhalil bezmocnost Baala, který byl uctíván jako bůh, jenž přináší déšť a působí, že země je úrodná. (1. Královská, 18. kapitola) Viz také články z rubriky „Napodobujte jejich víru“, které byly uveřejněny ve Strážné věži z 1. ledna a 1. dubna 2008.
12|STRÁŽNÁVĚŽ
til, ale nemůžeme vyloučit, že ho takové myšlenky napadaly. Byl to ostatně „člověk s pocity, jako jsou naše“. (Jakub5:17) Ať už to bylo jakkoli, biblická zpráva říká: „Elijáš ... přešel k [Elišovi] a hodil na něho svůj úřední oděv.“ (1.Královská 19:19) Plášť, který Elijáš nosil jako úřední oděv, byl pravděpodobně z ovčí nebo kozí kůže a poukazoval na jeho zvláštní pověření od Jehovy. Když ho tedy přehodil Elišovi přes ramena, bylo to významné gesto. Elijáš ochotně jednal podle Jehovova příkazu, aby ustanovil Elišu jako svého nástupce. Důvěřoval Bohu a poslouchal ho. Mladší muž byl zase nadšený myšlenkou, že bude pomáhat staršímu prorokovi. Eliša se však nestal Elijášovým nástupcem hned. Nejdřív ho asi šest let pokorně doprovázel a pomáhal mu, takže se stal známým jako ten, „který lil vodu na Elijášovy ruce“. (2. Královská 3:11) Pro Elijáše muselo být velkým povzbuzením, když teď měl takového schopného a ochotného sloužícího. Tito dva muži se pravděpodobně stali dobrými přáteli. To, že se vzájemně povzbuzovali, jim určitě pomohlo vytrvávat v době, kdy se v jejich zemi dělo mnoho strašného bezpráví. Zejména zkažený král Achab postupoval od špatného k horšímu. Zažíváte někdy bezpráví? Většina z nás se s ním v tomto světě setkává. Když najdete přítele, který s láskou slouží Bohu, může vám to pomoct s vytrvalostí tuto dobu snášet. Užitečné pro vás může být také zamyšlení nad tím, jak se s bezprávím díky své víře vyrovnával Elijáš.
„VSTAŇ, SEJDI VSTŘÍC ... ACHABOVI“ Elijáš a Eliša vyvíjeli velké úsilí, aby svůj národ duchovně posílili. Zjevně školili další proroky, kteří asi byli organizováni do jakýchsi škol. Za čas však Elijáš dostal od Jehovy nový úkol: „Vstaň, sejdi vstříc izraelskému králi Achabovi.“ (1.Královská 21:18) Čeho se Achab dopustil? Tento král už byl odpadlíkem, nejhorším z izraelských králů, kteří do té doby vládli. Oženil se s Jezábel, způsobil, že se po celé zemi rozšířilo uctívání Baala, a osobně se na něm podílel. (1. Královská 16:31–33) K baalismu patřily rituály plodnosti, rituální prostituce, a dokonce dětské oběti. Kromě toho Achab nedávno neuposlechl Jehovův příkaz, aby usmrtil špatného syrského krále Ben-hadada. Zjevně to odmítl udělat kvůli vidině finančního zisku. (1.Královská, 20.kapitola) Nyní se však Achabova a Jezábelina chamtivost, hmotařství a krutost projevily ještě horším způsobem. Elijáš pokorně ustanovil Elišu za svého nástupce
Achab měl jeden velkolepý palác v Samaří a druhý měl v Jezreelu, vzdáleném asi 37 kilometrů. V sousedství jezreelského sídla byla vinice, která patřila muži jménem Nabot. Achab po tomto pozemku zatoužil. Předvolal Nabota a nabídl mu peníze nebo výměnu za jinou vinici. Nabot však řekl: „Z Jehovova stanoviska je pro mne nemyslitelné, abych ti dal dědičné vlastnictví svých praotců.“ (1.Královská21:3) Byl umíněný nebo nedomyslel následky? Mnozí lidé jsou o tom přesvědčeni. On ale ve skutečnosti poslouchal Jehovův zákon, který Izraelitům nedovoloval natrvalo prodat zemi, jež byla dědičným vlastnictvím jejich rodiny. (3.Mojžíšova25:23–28) Porušit Boží zákon bylo pro Nabota nemyslitelné. Musel mít velkou víru a odvahu, protože si jistě uvědomoval, jak nebezpečné je vzepřít se Achabovi. Achaba pochopitelně Jehovův zákon vůbec nezajímal. Vrátil se domů „rozmrzelý a skleslý“, že nedosáhl svého. Zpráva říká, že „si lehl na lehátko a držel obličej odvrácený a nejedl chléb“. (1. Královská21:4) Když Jezábel viděla svého manžela trucovat jako malé dítě, rychle vymyslela plán, jak by mohl dostat, co chce, i když to znamenalo, že bude zničena jedna spravedlivá rodina. Když o její intrice čteme, asi jsme podlostí této ženy zděšeni. Královna Jezábel věděla, že Boží zákon vyžaduje, aby závažné obvinění potvrdili dva svědkové. (5.Mojžíšova19:15) Napsala tedy Achabovým jménem dopisy, ve kterých dala předním mužům z Jezreelu pokyn, aby našli dva muže ochotné falešně obvinit Nabota z rouhání, za což byl trest smrti. Plán jí vyšel až příliš dobře. Dva „neužiteční muži“ proti Nabotovi falešně svědčili a on byl v důsledku toho ukamenován. A jako by to nestačilo, zabiti byli i Nabotovi synové. Jezábel se možná obávala, že vlastnictví vinice přejde na Nabotovy dědice, a tak usoudila, že musí zařídit i vraždu Nabotových synů. Pojednání o tom, proč Bůh takové despotické činy připouští, najdete v článku „Co zajímá naše čtenáře“ v tomto čísle.
1.ÚNORA 2014
|
13
(1.Královská21:5–14; 3.Mojžíšova24:16; 2.Královská9:26) Achab se v podstatě zřekl postavení hlavy rodiny – dal své manželce volnou ruku a nechal ji, aby tyto nevinné lidi zničila. Představte si, jak se asi Elijáš cítil, když mu Jehova odhalil, co král s královnou spáchali. Může být velmi skličující, když se zdá, že zlí lidé vítězí nad nevinnými. (Žalm73:3–5,12,13) Dnes často vidíme hroznou nespravedlnost, a někdy jsou viníky dokonce mocní lidé, kteří se prohlašují za zástupce Boha. Z této biblické zprávy však můžeme načerpat útěchu. Připomíná nám, že před Jehovou se nic neutají. Vidí všechno. (Hebrejcům 4:13) Ale jak reaguje, když vidí takové ničemné skutky? „NAŠEL JSI MĚ, MŮJ NEPŘÍTELI?“
Jehova poslal Elijáše k Achabovi. Řekl mu: „Je na Nabotově vinici.“ (1. Královská 21:18) Když Jezábel Achabovi sdělila, že vinice je teď jeho, hned vstal a šel se nově nabytou nemovitostí pokochat. Nikdy by ho nenapadlo, že ho Jehova sleduje. Představte si, jak postává na vinici a sní o tom, jakou nádhernou zahradu na tomto místě vybudu-
„Našel jsi mě, můj nepříteli?“
je. Ale v tom se objevil Elijáš! Achab ztratil svůj blažený výraz, jeho tvář se zkřivila vztekem a nenávistně procedil mezi zuby: „Našel jsi mě, můj nepříteli?“ (1. Královská 21:20) Achabova slova prozrazují, že byl ve dvou ohledech pošetilý. Zaprvé když řekl Elijášovi „našel jsi mě“, ukázal tím, že je duchovně slepý. Byl to Jehova, kdo ho už předtím „našel“ neboli odhalil. Pozoroval, jak Achab svévolně páchá zlo a raduje se z výsledků Jezábelina podlého plánu. Bůh viděl, že v Achabově srdci láska k hmotným věcem potlačila jakýkoli soucit, milosrdenství i smysl pro právo. Zadruhé když Achab řekl Elijášovi „můj nepříteli“, dal najevo, že nenávidí muže, který je Jehovovým přítelem a který by mu mohl pomoct, aby přestal jednat způsobem, jenž vede ke katastrofě. Z Achabovy pošetilosti můžeme získat důležité poučení. Vždycky bychom měli mít na paměti, že Bůh vidí všechno. Ví, kdy uhýbáme ze správné cesty, a jako milující Otec si přeje, abychom se na ni vrátili. Často nám pomáhá prostřednictvím svých přátel – věrných lidí, kteří stejně jako
Elijáš přinášejí svým bližním Boží výroky. Pokládat Boží přátele za své nepřátele by byla tragická chyba! (Žalm 141:5) Představte si Elijáše, jak Achabovi odpovídá: „Našel jsem tě.“ Odhalil, co je Achab zač: zloděj, vrah a muž, který se vzpírá Bohu. Postavit se proti tomuto ničemovi vyžadovalo obrovskou odvahu. Elijáš pak Achabovi oznámil Boží rozsudek. Jehova viděl přesně, co se děje – od Achabovy rodiny se šíří zlo a infikuje národ. Elijáš proto Achabovi řekl, že Bůh se rozhodl za ním „čistě zamést“, tedy vyhladit celou jeho dynastii, a že spravedlivému trestu neunikne ani Jezábel. (1.Královská 21:20–26) Elijáš nepředpokládal skepticky, že lidem jejich špatné jednání prostě projde. V dnešním světě je snadné k takovému závěru dojít, ale biblická zpráva nám připomíná nejen to, že Jehova vidí všechno, co se děje, ale také to, že ve vhodný čas prosadí spravedlnost. Ve svém Slově nás ujišťuje, že se blíží den, kdy navždy učiní přítrž veškerému bezpráví. (Žalm37:10,11) Možná vás ale zajímá, zda Bůh pouze trestá, nebo zda je také milosrdný. „VIDĚL JSI, JAK SE ACHAB ... POKOŘIL?“ Achabova reakce na Boží rozsudek Elijáše možná překvapila. V Bibli se píše: „Jakmile Achab uslyšel ta slova, stalo se, že přistoupil k tomu, aby roztrhl svůj oděv a aby si oblékl na tělo pytlovinu; a zahájil půst a lehal v pytlovině a chodil malomyslně.“ (1. Královská 21:27) Znamenalo to, že se kaje ze svých skutků? Dá se říct přinejmenším to, že udělal krok správným směrem. Pokořil se, což bylo pro takového pyšného, arogantního muže určitě těžké. Bylo to však pravé pokání? Srovnejme to s jedním králem, který vládl později a byl zřejmě ještě horší než Achab – s Manassem. Když Jehova Manasseho potrestal, ten se pokořil a volal k Jehovovi o pomoc. Ale nezůstal jen u toho. Úplně změnil svůj způsob života, odstranil modly, které předtím nechal udělat, snažil se usilovně sloužit Jehovovi, a dokonce k tomu povzbuzoval i svůj národ.
(2.Paralipomenon33:1–17) Udělal něco takového Achab? Bohužel ne. Všiml si Jehova, že Achab veřejně ukazuje svůj smutek? Elijášovi řekl: „Viděl jsi, jak se Achab kvůli mně pokořil? Jelikož se kvůli mně pokořil, nepřivodím neštěstí za jeho dnů. Neštěstí na jeho dům přivodím za dnů jeho syna.“ (1.Královská 21:29) Znamenalo to, že Jehova Achabovi odpustil? Ne, k takovému milosrdenství by ho přimělo jen opravdové pokání. (Ezekiel33:14–16) Ale když Achab ukázal určitou míru lítosti, Jehova reagoval odpovídající mírou milosrdenství. Achab byl ušetřen hrozného zážitku – nemusel vidět zničení celé své rodiny. Jehovův rozsudek nad tímto mužem však zůstal v platnosti. Jehova se později radil se svými anděly, jak nejlépe Achaba oklamat, aby vytáhl do bitvy, v níž přijde o život. Brzy nato byl rozsudek nad Achabem vykonán. Král byl v boji raněn a vykrvácel ve svém válečném voze. V biblické zprávě nacházíme tento morbidní detail: Když lidé umývali králův válečný vůz, nějací psi lízali královu krev. Tak se stalo veřejně známým, že se splnila Jehovova slova, která k Achabovi pronesl Elijáš: „Na místě, kde psi lízali Nabotovu krev, budou psi lízat tvou krev, ano tvoji.“ (1. Královská 21:19; 22:19–22,34–38) Pro Elijáše, Elišu a všechny ostatní věrné Boží služebníky byl Achabův konec povzbudivou připomínkou toho, že Jehova na Nabotovu odvahu a víru nezapomněl. Je Bohem, který miluje právo, a proto dříve nebo později vždycky zlo potrestá. Zároveň ve svých rozsudcích vždycky projeví milosrdenství, pokud je pro to nějaký základ. (4.Mojžíšova14:18) Pro Elijáše, který musel ve své službě Bohu po desetiletí vytrvávat za vlády zkaženého krále, to bylo působivé poučení. Stali jste se někdy obětí bezpráví? Toužíte vidět, jak Bůh věci napraví? Pak bude dobré, když budete napodobovat Elijášovu víru. Tento muž dokázal s podporou svého věrného společníka Eliši vytrvale oznamovat Boží poselství, i když se setkával s bezprávím. 1.ÚNORA 2014
|
15
ODPOVĚDI NA BIBLICKÉ OTÁZKY
Dalo by se očekávat, že Boží Slovo bude v určitých ohledech jedinečné, a Bible taková skutečně je. Byla vydána ve stovkách jazyků a v celkovém nákladu několika miliard výtisků. Obsahuje moudrost, díky které se mnoho lidí změnilo k lepšímu. (Přečtěte si 1. Tesaloničanům 2:13; 2. Timoteovi 3:16.) Důkazem, že Bible je od Boha, je to, že přesně předpovídá budoucnost. To ani nejschopnější člověk nedokáže. Příkladem je kniha Izajáš. Nedaleko Mrtvého moře byl v jedné jeskyni nalezen opis této knihy vytvořený více než sto let před narozením Ježíše. Píše se v něm o tom, že město Babylón přestane být obýváno. To se splnilo až mnoho let poté, co Ježíš žil na zemi. (Přečtěte si Izajáše 13:19, 20; 2. Petra 1:20, 21.)
Jak byla Bible napsána?
Shrine of the Book, Photo © The Israel Museum, Jerusalem
Je Bible skutečně Boží Slovo?
Svitek s Izajášovým proroctvím
Bible byla psána v období asi 1 600 let. Jejích pisatelů bylo asi čtyřicet a rozváděli stejný námět, aniž by si protiřečili. Jak to bylo možné? Jen díky tomu, že je při psaní vedl Bůh. (Přečtěte si 2. Samuelovu 23:2.) Bůh někdy mluvil k pisatelům Bible prostřednictvím andělů, vidění nebo snů. Většinou vložil do mysli pisatele své myšlenky a potom nechal na něm, aby je vyjádřil vlastními slovy. (Přečtěte si Zjevení 1:1; 21:3–5.)
Bible online asi v 50 jazycích
Navštivte www.jw.org nebo načtěte QR kód
wp14 02/01-B 131217
CO BIBLE doopravdy ˇ ´ ´ RIKA?
ODPOVĚDI NA DALŠÍ BIBLICKÉ OTÁZKY NAJDETE NA INTERNETU Toto i předchozí čísla časopisu zdarma ke stažení
Více informací najdete ve 2. kapitole této knihy, kterou vydali svědkové Jehovovi. Je ke stažení na www.jw.org
