HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

8´ ˇ

´ ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

´ ˇ ´ STUDIJN I CL ANKY





















































































´ ˇ ´ ˇ ´ 30. ZARI–6. RIJNA

ˇ Byli jste posv eceni ´ ˇ STRANA 3

˙

PISNE: 125, 66





















































































ˇ ´ 7.–13. RIJNA

Nikdy se nerozvztekli proti Jehovovi ´ ˇ STRANA 10

˙

PISNE: 119, 80





















































































ˇ ´ 14.–20. RIJNA

Dbejme´ jedni o druhe´ a navzajem se povzbuzujme ´ ˇ STRANA 18

˙

PISNE: 124, 20





















































































ˇ ´ 21.–27. RIJNA

ˇ ´ ˇ Prem y ´ slej, ˇ ˇ jakym ˇ clov´ ekem bys mel byt´ ˇ STRANA 23

˙

PISNE: 61, 43

1 5. SRPNA 201 3

´ ˇ ´ STUDIJNI CL ANKY







































































































































































































ˇ ˇ Byli jste posveceni

´ PAPUA-NOVA GUINEA ´ ˇ ´ ´ ´ TITULNI STRANA: Zvestovatele vydavajı ˇ ´ ˚ svedectvı dum od domu ve vesnici ´ Erap. Je to jedna z mnoha odlehlych ´ ´ ´ ´ vesnic nachazejıcıch se v horskych ´ ´ udolıch v provincii Morobe. 

ˇ Pocet obyvatel: 7 013 829 ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ Prumerny pocet zvestovatelu: 3 770 ˚ ˇ ´ ˇ ´ Prumerny pocet pravidelnych ˚ ´ ˚ prukopnıku: 367 ˚ ˇ ´ ˇ ´ Prumerny pocet biblickych ´ studiı: 5 091 ´ ˇ ´ ´ Ucast na Pamatne slavnosti v roce 2012: 28 909 ˇ ˚ ´ Pocet jazyku, do kter ych ˇ ´ ´ se preklada: 14

´ ˇ ˇ ˇ Jako Jehovovi ctitele jsme byli posveceni neboli vycleneni ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ pro posvatnou sluzbu. V tomto studijnım clanku se zamyslı´ ˇ ´ ˇ ˇ me nad 13. kapitolou knihy Nehemjas. Prozkoumame ctyri ´ ´ ´ ˚ ´ zasady, ktere nam pomohou, abychom zustali svatı.







































































































































































































ˇ Nikdy se nerozvztekli proti Jehovovi ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ V tomto clanku si rozebereme pet moznych prıcin toho, ˇ ˇ ˇ´ ´ ze by se kresan rozvzteklil proti Jehovovi. (Prısl. 19:3) Zaroˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ven budeme uvazovat o peti zasadach, ktere nam pomohou, ˇ ˇ ´ ´ ˚ abychom Jehovu nezacali obvinovat ze svych problemu.







































































































































































































´ ´ ˇ Dbejme jedni o druhe a navzajem se povzbuzujme ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Premyslej, jakym clovekem bys mel byt ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˚ V prvnım z techto clanku se zamyslıme nad tım, jak si muˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ zeme vzajemne pomahat, abychom navzdory tezkostem dal ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ verne slouzili Bohu. V druhem clanku si ukazeme, jak muˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ zeme odolavat pokusenım Satana, kter y se nas snazı priˇ´ ´ pravit o pratelstvı s Bohem.

ˇ ´ ˇ ´ DALSI CL ANKY







































































































































































































´ ˇ ˇ ´ Na Pamatnou slavnost privede kazdy ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˚ zvestovatel v prumeru sest zajemcu

´ ˇ ´ ˇ˚ 8 Otazky ctenaru







































































































































































































ˇ ˇ ´ ´ 9 Jehova za me „denne nosı naklad“







































































































































































































ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 15 Rodice, zacnete s vychovou vcas







































































































































































































ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ 28 Elisa videl ohnive dvoukole vozy – Vidıs je i ty?







































































































































































































ˇ 31 Z naseho archivu

8´ ˇ

´

ˇ ˇ

STRAZNAVEZ ´ ´ ´ H L ASAJIC I

August 15, 2013

´ ´ JEHOVOVO KR ALOVSTV I

´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytova´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos´ ´ ´ ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud ´ ´ ´ ˇ nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze ´ ´ ˇ ´ ˇ Svateho Pısma — Prekladu noveho sveta (se stu´ ´ dijnımi poznamkami).

Vol. 134, No. 16 Semimonthly CZECH

´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tauˇ ´ nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus.

5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society of ˇ ´ Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in Germany.

ˇ BYLI JSTE POSVECENI

ˇ ˇ „Byli jste ciste umyti, . . . ˇ byli jste posveceni.“ (1. KOR. 6:11)

ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































ˇ ´ ´ Proc se musıme vyhybat ˇ ´ ˇ spatne spolecnosti?









































































































˚ ˇ Jak muzeme podporovat ´ ˇ´ ´ ´ teokraticke usporadanı?









































































































´ ˚ ˇ ´ Co nam pomuze davat ´ ˇ ´ ´ duchovnı veci na prvnı mısto ˇ ˇ ˇ a strezit svou kresanskou ˇ totoznost?

´ ´ ˇ ´ OBYVATELE Jeruzalema znepokojene mluvı o tom, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ co se ve meste deje. V jedne z chramovych mıstnos´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇˇ ´ tı pobyva cizinec. Levite opoustı sve poverenı. Izraˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ elstı starsı muzi, kterı majı byt pro druhe v uctıvanı ˇ´ ˇ ´ Jehovy prıkladem, behem sabatu obchodujı. A mno´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zı Zide vstupujı do manzelstvı s Neizraelitkami. To ˇ ´ ˇ ˇ je pouze zlomek z toho, co Nehemjas videl, kdyz se ˇ ´ ´ po roce 443 pr. n. l. vratil do Jeruzalema. (Neh. 13:6) ´ ˇ ´ 2 Izraelite´ byli narodem zasvecenym Bohu. V roce ˇ ´ ˇ 1513 pr. n. l. ze srdce souhlasili s tım, ze budou Je´ ˇ ´ hovu poslouchat. Slıbili: „Vsechna slova, ktera Jehoˇ ˇ ˚ va mluvil, jsme ochotni delat.“ (2. Mojz. 24:3) Buh je ˇ ˇ ˚ ´ tedy posvetil neboli vyclenil jako svuj vyvoleny lid ´ ´ ˇ ˇ ˇ a tım jim prokazal opravdu velkou cest. O ctyricet ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ let pozdeji jim Mojzıs pripomnel: „Jsi . . . svaty lid ´ ˚ ˚ pro Jehovu, sveho Boha. Tebe Jehova, tvuj Buh, vy´ ˇ ´ volil, aby ses stal jeho lidem, zvlastnım majetkem, ze ˇ ´ ˚ ´ ´ ˚ vsech narodu, ktere jsou na povrchu zemske pudy.“ ˇ (5. Mojz. 7:6) ˇ ´ ˇ ˚ 3 Prvotnı´ nadsen ı vsak Izraelitum dlouho nevyˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ drzelo. Ackoli nˇ ekterı jednotlivci Jehovovi verne ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ˇ ´ slouzili, vetsine Zidu slo spıs o to, aby jako svatı neˇ ´ ˇ boli zboznı vypadali, nez o to, aby Boha opravdu poˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ slouchali. Kdyz Nehemjas podruhe prisel do Jeru´ ´ ˇ ´ zalema, bylo to asi sto let pote, co se verny ostatek ´ ´ ´ ´ ´ ´ vratil z Babylonu, aby obnovil prave uctıvanı. Svou ˇ ˇ ´ ´ touhu slouzit Jehovovi vsak izraelsky narod postupˇ ne ztratil. ˇ ´ 4 Podobneˇ jako Izraelite´ jsou dnes svedkov e Jeˇ ´ ˇ hovovi jako celek Bohem posveceni. Pomazanı kres´ ˇ´ ´ ´ ´ ane i ti, kdo tvorı velky zastup, jsou svatı, tedy ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ uvodnı obrazek.) ´ ˇ ´ ´ 2. Jak se Izraelite stali posvecenym narodem? ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ 3. Jaky byl duchovnı stav Zidu, kdyz Nehemjas podruhe priˇ ´ sel do Jeruzalema? ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ 4. Ktere ctyri zasady nam pomohou, abychom v Bozıch ocıch ˚ ´ zustali svatı? 1. Co Nehemjas videl, kdyz se vratil do Jeruzalema? (Viz

3

ˇ ˇ ´ ´ ˇ vyclenenı pro posvatnou sluzbu. (1. Kor. ´ ´ 6:11; Zjev. 7:9, 14, 15) Nikdo z nas sve ˇ ´ ´ ˇ posvecene postavenı pred Bohem nechce ztratit, jak se to nakonec stalo Izra˚ ´ ˚ ˇ ˚ elitum. Co nam pomuze, abychom zusta´ ´ ˇ ˇ li svatı a aby nas Jehova mohl ve sluzbe ´ ˇ´ ˇ ´ dal pouzıvat? V tomto clanku se zamys´ ˇ ˇ ´ ´ lıme nad ctyrmi zasadami, ktere lze vy´ ˇ vodit z 13. kapitoly Nehemjase. Budeme ˇ ˇ ˚ ˇ ´ uvazovat o tom, proc je dulezite (1) vy´ ˇ ´ ˇ hybat se spatne spolecnosti; (2) podpo´ ˇ´ ´ ´ ´ rovat teokraticke usporadanı; (3) davat ´ ˇ ´ ´ ˇ duchovnı veci na prvnı mısto a (4) streˇ ˇ ˇ zit svou kresanskou totoznost. ´ ˇ ´ ˇ VYHYBEJ SE SPATNE SPOLECNOSTI ˇ ˇ ´ ˇ ´ 5 Pre cti Nehemjase 13:4–9. Kolem nas ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ je mnoho znecisujıcıch vlivu, ktere by ´ ˇ nas mohly o svatost pripravit. Zamysle´ ˇ ˇ me se nad tım, co cteme o veleknezi Eljaˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ sibovi a oTobiasovi. Tobias, ktery zrejme ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ pusobil jako nizsı urednık perske vlady v Judeji, byl Ammonita. On a jeho spoˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ lecnıci branili Nehemjasovym snaham ´ ´ obnovit jeruzal emske hradby. (Neh. ´ ´ ´ 2:10) Vstupovat do chramoveho arealu ˇ ´ ´ ´ ˇ m eli Ammonit e zak az ano. (5. Moj z. ˇ ˇ ´ ˇ 23:3) Proc tedy veleknez Tobiasovi vy´ ´ ´ ´ hradil v chramu jıdelnı sal? ˚ ˚ ´ ´ ´ 6 Duvod u mohlo byt vıc. Za prve, To´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ bias a Eljasib byli pratele. Za druhe, ´ ˇ Tobias a jeho syn Jehochanan ˇ ˚si vzali ˇ ´ ˇ zidovske manzelky a mnoho Zidu oTobi´ ˇ ˇ asovi mluvilo pochvalne. (Neh. 6:17–19) ˇ ´ ˇ ´ ˚ A za tretı, jeden z Eljasibovych vnuku ˇ ´ ˇ se ozenil s dcerou Sanballata, mıstodrziˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ tele Samarı, ktery byl Tobiasovym blız´ ˇ´ kym prıtelem. (Neh. 13:28) Tyto vztahy ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ mozna prispely k tomu, ze veleknez Elˇ ˇ ˇ jasib dovolil, aby ho ovlivnoval nekdo, ˇ´ kdo nebyl Izraelita a kdo se Bozımu lidu ˇ ´ ˇ ˇ stavel na odpor. Nehemjas vsak dal naˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ spelo k tomu, ze se pratelili?

ˇ

´

ˇ

5., 6. Kdo byli Eljasib a Tobias a co mozna pri-

4

ˇ ´ ˇ ´ jevo svou vernost Jehovovi tım, ze z jı´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ delnıho salu vsechen Tobiasuv nabytek ´ vyhazel. ´ ˇ ´ 7 Patrˇ ıme k zasvecenemu lidu, a proto ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ musıme byt vernı v prvnı rade Jehovovi. ˇ Pokud bychom se nedrzeli jeho spraved´ ˇˇ´ ´ˇ ´ livych merıtek, nepohlızel by na nas ja´ ´ ko na svate. Nesmıme tedy dovolit, aby ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ pro nas rodinna pouta byla dulezitejsı ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ nez biblicke zasady. Kdyz sborovı starsı ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ o necem rozhodujı, nechavajı se vest Je´ ´ ´ˇ ´ ´ hovovym smyslenım, a ne svymi nazo´ ry nebo sympatiemi. (1. Tim. 5:21) Dava´ ´ ˇ jı si take pozor, aby nedelali nic, co by ´ ˇ ohrozilo jejich postavenı pred Bohem. (1. Tim. 2:8) ˇ ˇ 8 Vsichni bychom meli pamatovat na ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ to, ze „spatna spolecenstvı kazı uzitecne ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ navyky“. (1. Kor. 15:33) Nekterı nasi prı´ ´ ´ ´ ´ buznı na nas nemusı mˇ ıt dobry vliv. Elˇ ˇ´ ´ ˚ ´ ˇ´ jasib zpocatku daval Zidum dobry prı´ ˇ ´ ˇ ˇ klad tım, ze podporoval Nehemjase pri ˇ ´ ´ obnovˇ e jeruzalemskych hradeb. (Neh. ˇ ˇ´ ´ 3:1) Casem vsak neprıznivy vliv Tobiˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ase a dalsıch lidı zrejme dovedl Eljasiba ´ ´ ´ ´ ˇ´ k jednanı, ktere ho v Jehovovych ocıch ˇ ˇ ´ znecistilo. Meli bychom vyhledavat spoˇ ´ ˇ´ ´ ´ lecnost lidı, kterı nas povzbuzujı k dob´ ˇ ˇ´ rym vecem, naprıklad k tomu, abychom ˇ ´ ˇ ˇ ´ cetli Bibli a chodili na shromazdenı a do ˇ ´ ˇ ´ sluzby. Pokud nas clenove rodiny v tako´ ˇ ´ ˇ ˇ vych cinnostech podporujı, urcite si to´ ˇ´ ho velmi vazıme. ´ PODPORUJ TEOKRATICKE ˇ ´ ´ ´ USPORADANI ˇ ˇ ´ ˇ ´ 9 Precti Nehemjase 13:10–13. Zda se, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ze v dobe, kdy se Nehemjas vratil do ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ delat, aby zustali svatı? ˇ ˇ ´ 8. Jakou spolecnost bychom meli vyhledavat ˇ a proc? ´ ´ ´ 9. Jak a situace panovala v jeruzal emsk em ´ chramu a kdo za ni mohl?

7. Co musı sborovı starsı i dalsı Bozı sluzebnıci

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ´ ´ ´ ˇˇ ˇ ´ ´ Jeruzalema, lide nedavali temer zadne ˇ´ ˇ ´ ´ ˚ prıspevky na chram. Levite kvuli tomu ˇ ˇ ´ ˇˇ ´ ˇ opousteli sve poverenı – museli totiz pra´ ´ covat na polıch, aby se postarali o sve ´ ˇ ˇ ´ ˇ rodiny. Nehemjas jasne ukazal, ze za to ´ ´ ´ ˇ´ mohou zastupujıcı vladci, kterı neplnili ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ sve ukoly. Meli totiz od lidı vybırat de´ ´ ´ ˇ satky a odevzdavat je do chramu, coz ˇ ´ ˇ nedelali. (Neh. 12:44) Nehemjas se tedy ´ ˇ postaral o to, aby se desatky znovu zaca´ ˇˇ ˚ ˇ ´ ˇ ly vybırat, a poveril duveryhodne muze, ´ˇ ´ ´ ´ aby dohlızeli na chramove zasoby a jeˇ ´ ´ jich rozdelovanı. ˚ ˇ ˇ ˇ 10 Co se z toho muzeme naucit? Kaz´ ´ ´ ´ ´ ´ dy z nas ma vysadu ctıt Jehovu svymi ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ hodnotnymi vecmi. (Prısl. 3:9) Kdyz svyˇ´ ˇ ´ ´ ´ mi prıspevky podporujeme uctıvanı Jeˇ ´ ´ hovy, v podstate mu tım jenom vracıme to, co je jeho. (1. Par. 29:14–16) Pokud ˇ ˚ ˇ opravdu chceme, vsichni muzeme Jehoˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ vovi neco dat – i kdyz mozna mame poˇ ´ cit, ze je toho jen velmi malo. (2. Kor. 8:12) ´ ´ 11 Jista velka rodina mnoho let zvala ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ kazdy tyden na jıdlo jedny starsı manzeˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ le, kterı slouzili jako zvlastnı prukopnıˇ ˇ ´ ci. V rodine bylo sice osm detı, ale jejich ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ maminka rıkavala: „Kdyz uz stejne vaˇ´ ´ ´ˇ rım pro deset lidı, co jsou to dva talıre ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ navıc?“ Pozvanı na jıdlo se muze zdat jaˇ ˚ ´ ko malickost, ale tito prukopnıci byli za ˇ ˇ ´ projevenou pohostinnost velmi vdecnı. ´ ´ ˇ´ A oni zase byli velkym prınosem pro sve ´ ˇ ´ ´ hostitele – vypraveli jim povzbudive zaˇ ´ ˇ ˇ ´ zitky a pomahali detem delat duchovnı ˇ ˇ ˇ ´ pokroky. Pozdeji vsech osm detı vstou´ ˇ pilo do celodobe sluzby. ´ ´ ˇ ´ ´ 12 Ze zpravy o Nehemjasovi vyplyva ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ jeste dalsı poucenı. Jmenovanı muzi by ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ vanı? ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ 12. V cem by jmenovanı muzi meli jıt prıkladem? 10., 11. Jak muzeme podporovat prave uctı-

15. SRPNA 2013

´ ˇ ´ ˇ Jak Nehemjas daval najevo svou vernost Jehovovi? (5. a 6. odstavec)

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ podobne jako Nehemjas meli jıt prıklaˇ ´ ´ dem v tom, ze podporujı teokraticke ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ usporadanı. Clenove sboru z toho majı ´ ˇ ˇ´ ˇ velky uzitek. Starsı v tomto smeru na´ ´ ˇ podobujı take apostola Pavla. I on pod´ ´ ´ ´ poroval prave uct ıvan ı a poskytoval ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ svym spolukresanum potrebne vedenı. ´ ˇ ´ Dal jim mimo jine nekolik praktickych ´ ˚ ˇ ˚ navrhu ohledne dar u. (1. Kor. 16:1–3; 2. Kor. 9:5–7) ´ ´ ˇ DAVEJ DUCHOVNI VECI ´ ´ NA PRVNI MISTO ˇ ˇ ˇ 13 Precti Nehemja´ se 13:15–21. Pokud ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ se nechame prılis zamestnat hmotnymi ˇ

ˇ´

´

´ˇ

13. Jak nekterı Izraelite pohlızeli na sabat?

5

ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ vecmi, nase duchovnı smyslenı bude poˇ ´ ˇ´ˇ stupne sl abnout. Podle 2. Moj z ı sovy ˇ ´ ˇ 31:13 mel byt sabat pro Izraelity pri´ ˇ ˇ ´ pomınkou toho, ze jsou posvecenym liˇ ˇ dem. Ten den se rodina mela venovat ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ uctıvanı Jehovy, modlitbe a rozjımanı ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ o Bozım zakone. Nehemjasovi soucasnıˇ ´ ci se ale v sabatu, stejne jako v kterykoli ´ ˇ ´ ´ ´ ´ jiny den, venovali obchodovanı. Uctıva´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ nı Jehovy pro ne bylo necım druhora´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ dym. Kdyz to Nehemjas videl, sesty den ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ pri setmenı, tedy jeste pred zacatkem saˇ ˇ ´ ´ ´ batu, zavrel mestske brany a obchodnıky odehnal. ˇ ˇ´ ˚ 14 Co se z Nehemja´ sova prıkladu muˇ ˇ ˇ ´ zeme naucit? Meli bychom si davat poˇ ˇ ˇ ´ ´ zor na to, kolik casu venujeme vydelava´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nı penez. Nase prace by nas totiz mohla ˇ´ ´ ˇ ´ ´ zacıt pohlcovat, zvlas pokud nas bavı. ˇ ˇ´ˇ ˚ Pamatujme na to, co rekl Jezıs – nemuˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ zeme slouzit dvema panum. (Precti Maˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ touse 6:24.) Nehemjas mel prıstup k urˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ citym financnım prostredkum, a mohl se ˇ ´ ´ ˇ tedy venovat obchodovan ı s Ty rany ˇ´ ˚ a dalsımi kupci. (Neh. 5:14–18) Svuj ˇ ˇ´ ´ ´ cas ale vyuzıval jinak. Pomahal svym ˚ ´ ˇ ´ ˇ bratrum a zabyval se vecmi, ktere pri´ ˇ ´ ´ spıvaly k posvecenı Jehovova jmena. Poˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ dobne i dnes kresanstı starsı a sluzeb´ ´ ˚ ˇ ˇ´ ´ nı pomocnıci svuj cas a energii vyuzıvajı ´ ˇˇ´ k tomu, aby pomahali sboru. Spoluverı´ ´ ˇ´ ´ cı si jich za to velmi vazı. Dıky tomu je ´ ˇ´ ve sboru laska, pokoj a bezpecı. (Ezek. 34:25, 28) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ 15 Presto ze kresane nemusı zachova´ ˇ ˇ ˇ vat doslovny sabat, apostol Pavel rekl, ze ˇ´ ˚ ´ ´ ´ „pro Bozı lid . . . zustava sabatnı odpoˇ ˇ cinek“. A dodal: „Kdo totiz vstoupil do ˇ´ ˇ ´ ˇ Bozıho odpocinku, sam odpocinul i od ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ svych vlastnıch del, prave jako Buh odˇ ´ ´ po cinul od sv ych vlastn ıch.“ (Hebr. ˇ ´ 14., 15. (a) K cemu by mohlo vest to, kdybyˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ chom venovali prılis casu vydelavanı penez? ˚ ˇ ˇ´ ˇ (b) Jak muzeme vstoupit do Bozıho odpocinku?

6

ˇ ´ ˚ ˇ 4:9, 10) Jako kresane muzeme vstoupit ˇ´ ˇ ´ ˇ do Bozıho odpocinku tım, ze Jehovu po´ ˇ ˇ ´ slouchame a ze se podrizujeme jeho zaˇ ´ meru. Jak je to s tebou a tvojı rodinou? ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Davate spolecne uctıvanı Jehovy, shro´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ mazdenı a kazatelskou sluzbu na prvnı ´ ´ ˇ ˇ mısto? Nas zamestnavatel nebo spolu´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ pracovnıci tyto veci mozna povazujı za ´ ´ ´ nepodstatne. Musıme jim proto dat jasˇ ˇ ´ ˇ ne najevo, ze pro nas je sluzba Jehovovi ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ tım nejdulezitejsım. Je mozne, ze budeˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ me muset obrazne receno zavrıt mest´ ´ ´ ´ ske brany a odehnat tyrske obchodnıky, ´ ´ ´ ´ aby nam nic nebranilo davat duchovnı ˇ ´ ´ veci na prvnı mısto. Vzhledem k tomu, ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ze patrıme k posvecenemu narodu, mel ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ by si kazdy z nas polozit otazku: Davam ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ svym zpusobem zivota najevo, ze uctıva´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ nı Jehovy je pro me tım nejdulezitejsım? (Mat. 6:33) ˇ ˇ ˇ ˇ STRE Z SVOU KRESTANSKOU ˇ TOTOZNOST ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 16 Pre cti Nehemjase 13:23–27. Pri sve ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ prvnı navsteve Jeruzalema Nehemjas ˇ ´ ˇ zjistil, ze si Izraelite berou za manzelky ˇ ˇ´ ˇ cizinky. Vsichni starsı muzi tehdy uzaˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ vreli pısemnou umluvu, ze Izraelite uz ´ ˇ nic takoveho delat nebudou. (Neh. 9:38; ˇ ˇ ˇ 10:30) O nekolikˇ let pozdeji vsak Ne´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ hemjas videl, ze Zide tuto umluvu poruˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ sujı, a tudız hrozilo, ze prijdou o svou toˇ ˇ ˚ ˇ´ ˇ ´ toznost clenu Bozıho posveceneho lidu. ˇ ˇ ˇ ˇ´ Deti techto cizinek neumely c ıst ani ´ mluvit hebrejsky. Vznikaly tedy otazky: ˇ ˇ ˇ Az tyto deti vyrostou, budou se povazo´ˇ ´ vat za Izraelity? Nebo se budou spıs cıtit ˇ ´ ´ ˇ jako Asdoane, Ammonite ci Moabci? ˇ ´ ˇ Kdyz neznajı hebrejstinu, budou rozuˇ ˇ´ ´ met Bozımu zakonu? Jak budou moci poznat Jehovu a rozhodnout se, zda mu ˇ ´ ˇ ´ˇ ´ chtejı slouzit? Nebudou spıs uctıvat fa´ ´ ˇ ˇ ˇ jasove dobe?

ˇ´

´

16. V jakem nebezpecı byli Izraelite v Nehem-

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ´ ´ lesne bohy svych matek? Tuto situaci by´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ lo nutne rychle a razne resit, a prave to ´ ˇ ˇ Nehemjas udelal. (Neh. 13:28) ´ ´ ˇ ´ 17 Mame-li svym detem pomoci zıskat ˇ ˇ ˇ kresanskou totoznost, vyzaduje to od ´ ´ ´ ˇ nas usilı. Rodice, zeptejte se sami sebe: ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ Jak dobre moje dıte mluvı „cistym jazy´ ´ kem“ neboli jak rozumı biblickym prav´ ˇ ´ dam? (Sef. 3:9) Je z toho, o cem mluvı, ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ´ˇ ˇ´ videt, ze na nej pusobı spıs Bozı duch, ˇ ´ ˇ nebo duch sveta? Pokud zjistıte, ze vaˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ se dıte ma co zlepsovat, nenechte se tım ˇ ˇ ˇ´ ´ odradit. Kdyz se nekdo ucı cizı jazyk, vyˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ zaduje to cas, zvlas jestlize ho porad neˇ ´ ˇ ˇ co rozptyluje. Vase dıte je ze strany sve´ ta vystaveno ohromnemu tlaku. Bute ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ proto trpelivı a dobre vyuzıvejte cas pro ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ rodinne uctıvanı a take jine prılezitos´ ´ ˇ ti k tomu, abyste svemu dıteti pomohli ´ ´ ´ ˇ zıskat blızky vztah k Jehovovi. (5. Mojz. ˇ ´ ˇ ´ 6:6–9) Pripomınejte mu, proc je dobre ˇ ˇ se od Satanova sveta lisit. (Jan 17:15–17) ˇ ˚ A snazte se pusobit na jeho srdce. ˇ ´ ´ 18 Kazde dıteˇ se nakonec musı´ rozhodnout samo, zda chce Jehovovi slouˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ zit. Jako rodice vsak toho pro nej muzete ˇ ˇ ´ ˇ´ hodne udelat. Bute dobr ym prıkla´ dem, stanovte mu jasne hranice a mluv´ ´ ´ ´ te s nım o nasledcıch jeho rozhodnutı. ˇ ´ ˇ ˇ K tomu, aby se vase dıte zasvetilo Je˚ ˇ ´ ˇ hovovi, mu nikdo nepomuze lepe nez ˇ ˇ ´ vy. Potrebuje vasi pomoc, aby zıskaˇ ˇ lo a uchovalo si kresanskou totoznost. ˇ ˇ ˇ ´ Svou kresanskou totoznost vsak musı ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ strezit kazdy z nas. Musıme si davat ˇ ˇ ´ ´ pozor, abychom neprisli o sve obrazne ´ ˇ „svrchnı odevy“ – tedy abychom si udrˇ ˇˇ´ ˇ zeli vlastnosti a merıtka, z nichz je patr´ ˇ ´ ´ ne, ze jsme Kristovi nasledovnıci. (Zjev. 3:4, 5; 16:15) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ aby si vytvorily osobnı vztah k Jehovovi? ˇ ´ ´ ˇ 18. Jak mohou rodice svemu dıteti pomoci, aby ˇ se zasvetilo Jehovovi? 17. Jak mohou rodice svym detem pomahat,

15. SRPNA 2013

´ ´ ´ ˇ ´ Pomahej svemu dıteti rozvıjet vztah k Jehovovi (17. a 18. odstavec)

´ JEHOVA NA NAS NEZAPOMENE ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 19 Jednım z Nehemjasovych soucasnı˚ ´ ˇ ´ ˇ ku byl prorok Malachias, kter y rekl, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ze se „zacala . . . psat pametnı kniha ´ ´ ˇ ˇ pro ty, kdo majı bazen pred Jehovou, ´ ´ a pro ty, kdo myslı na jeho jmeno“. (Mal. ˇ ´ ˇ ´ ´ 3:16, 17) Na kazdeho, kdo pred nım ma ´ ˇ ´ ˚ zdravou bazen a miluje jeho jmeno, Buh ´ stale pamatuje. (Hebr. 6:10) ˇ 20 Nehemja´ sˇ se modlil: „Pamatuj pre´ ˚ ˇ ´ ce na mne, o muj Boze, pro dobre.“ ´ (Neh. 13:31) Pokud se budeme i nadale ´ ˇ ´ ˇ vyhybat spatne spolecnosti, podporovat ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ teokraticke usporadanı, davat duchovnı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ veci na prvnı mısto a strezit svou kresˇ ˇ ´ anskou totoznost, nase jmeno bude poˇ ´ ˇ ˇ´ dobne jako to Nehemjasovo v Bozı paˇ ´ metnı knize. Jednejme tedy v souladu ´ ˇ ´ˇ s vybıdkou: „Zkousejte, zda jste ve vıre.“ ´ ˚ (2. Kor. 13:5) Pokud i nadale zustaneme ˇ´ ´ ˇ´ ˇ ´ soucastı Bozıho posveceneho lidu, Jeho´ va na nas nezapomene. ´

ˇ´

ˇ

´

19., 20. V jakem prıpade na nas Jehova bude

pamatovat?

7

´ ˇ ´ ˇ ˚ OTAZKY CTEN A R U

´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ˇ ˇ ´ Je vhodne, aby kresanstı rodice sedeli na shromazdenı ´ ˇ ´ ´ ˇ se svym vyloucenym dıtetem? ´ ˚ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ Nenı duvod se prılis zabyvat tım, ´ ´ ´ ˇ ˇ kde by v sale Kralovstvı meli sedet ˇ ´ ˇ ˇ´ vyloucenı. Tento casopis se snazı poˇ ´ ˇ vzbuzovat k resanske rodi ce, aby ´ ´ ´ v duchovnım ohledu pomahali sveˇ ´ ´ ˇ ´ mu vyloucenemu dıteti, ktere s nimi ˇ ˇ ´ ´ zije, pokud to povazujı za vhodne. Jak ´ˇ ´ ˇˇ ´ ´ bylo ukazano ve Strazne vezi z 1. pro´ ˇ since 1989 na stranach 31 a 32, rodice ´ ˇ ´ ´ ˇ mohou s nezletilym vyloucenym dıte´ ´ tem, ktere s nimi bydlı, dokonce stu˚ ˇ ´ dovat. Muze tak dostavat povzbuze´ ´ ˇ ´ nı nezbytne k tomu, aby zmenilo sve ´ˇ ´ ´ ´ smyslenı a jednanı. ˇ ´ Pokud jde o to, kde by vyloucene ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ dıte melo sedet v sale Kralovstvı, zda ´ ˇ ´ se rozumne, aby sedelo se svymi roˇ ˇ ´ ˇ dici a nerusilo tak ostatnı. Jelikoz se ˇ ´ ˇ od vyloucenych nevyzaduje, aby seˇ ˇ ´ deli vzadu, nikdo by nemel mıt nic ˇ ´ ´ ˇ ˇ proti tomu, aby vyloucene dıte sedelo ˇ ˚ vedle rodicu, a to bude kdekoli. Roˇ ´ ´ ˇ ´ dice se o sve dıte starajı po duchov´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nı strance, a tak urcite chtejı, aby ze ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ shromazdenı melo co nejvetsı uzitek. ˚ ˇ ˇ V tom mu muze pomoci, kdyz bude ˇ ˇ sedet s nimi, a ne bez dozoru nekde jinde. ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ A co kdyz vyloucene dıte se svymi ˇ ˇ ˇ rodici nezije? V tomto casopise bylo

8

ˇ´ ˇ ´ drıve jasne uvedeno, jaky postoj by ˇ ˇ ´ mel kresan zaujmout v otazce konˇ ´ ˇ´ ´ ´ taktu s vyloucenym prıbuznym, ktery ´ ´ ˇ ˇ s nım nebydlı.1 Jedna vec je, kdyz vyˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ louceny sedı tise vedle svych prıbuz´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ nych na shromazdenı, ale neco uplne ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ jineho je, kdyz prıbuznı zbytecne vy´ ´ ˇ hledavajı jeho spolecnost. Pokud ma´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ jı vernı clenove rodiny spravny poˇ ´ ˇ´ ´ stoj k vyloucenemu prıbuznemu a ze ˇ ˇ´ ˇ ´ vsech sil se snazı dodrzovat biblicke ´ ´ ´ ´ rady, ktere se tykajı kontaktu s nım, ˇ ˇ ´ ˚ zrejme nenı duvod se znepokojovat. (1. Kor. 5:11, 13; 2. Jana 11) ˇ ˇ ´ ´ ˇ A uz vylouceny sedı vedle nekoho ´ ˇ´ ´ ´ ze svych prıbuznych, nebo vedle jineˇ ˇ ´ ˚ ho clena sboru, nemelo by to byt du´ ˇ vodem ke znepokojenı, pokud se pri´ ´ ˇ ˇ tom chova spravne. Pravidla ohledne ´ ´ ´ ´ ´ sezenı v sale Kralovstvı by mohla v za˚ ´ vislosti na okolnostech vyvolat ruzne ´ ˇ ˇ´ problemy. Pokud se vsichni prıtom´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ nı, vcetne vernych prıbuznych, snazı ˇ ´ ´ ´ ´ ´ dodrzovat biblicke zasady tykajıcı se ˇ ´ ˇ ˇ vyloucenych a pokud to, ze vylouce´ ´ ˇ´ ´ ´ ny sedı s prıbuznymi, nenı kamenem ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ klopytanı pro spoluverıcı, nenı potreˇ ´ ba delat problem z toho, kde kdo na ´ ˇ ˇ ´ ´ shromazdenı sedı. ´ˇ ˇˇ ˇ 1 Viz Straznou vez z 1. cervna 1982, stranu 20. ´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Narodila jsem se v roce 1956 s rozstepem patere. Protoze se mi ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ uplne neuzavrela neuralnı trubice, mam poskozene nervy, a v du´ˇ ˚ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ sledku toho potıze s chuzı a radu dalsıch vaznych zdravotnıch pro´ ˚ blemu. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ Nez jsem prisla na svet, jeden misionarsky par svedku Jehovovych ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zacal s mymi rodici studovat Bibli. Kdyz jsem byla mala, zilo v mem ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ rodnem meste Usakos v Namibii jen par zvestovatelu, a tak jsme si ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ latku urcenou na shromazdenı studovali jako rodina sami. V sedmi ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ letech jsem podstoupila operaci, pri ktere mi udelali umely vyvod moˇ ˇ ´ ˇ covodu, takzvanou urostomii. Ve ctrnacti se u me rozvinula epilepˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ sie. Krome toho jsem nemohla dokoncit strednı skolu, protoze jsem ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ to do nı mela hodne daleko a potrebovala jsem zvlastnı peci rodicu. ˇ ˚ I tak jsem se rozhodla, ze budu posilovat svuj vztah k Jehovovi. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Hodne nasich publikacı tehdy nevyslo v mem rodnem jazyce, kte´ ´ ˇ ˇ ˇ r ym je afrikanstina, a proto jsem se zacala ucit anglicky. Stala ˇ ´ ˇ ´ ˇ jsem se zvestovatelkou a v devatenacti jsem se dala pokrtıt. Beˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ hem dalsıch ctyr let jsem mela hodne zdravotnıch a citovych pro´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ blemu. V nasem meste se navıc vsichni dobre znali, takze jsem ˇ ˇ ´ mela strach ze sluzby a moc jsem do nı nechodila. ˇ ˇ ˇ ˇ Kdyz mi bylo neco pres dvacet, odstehovali jsme se z Namibie ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ do Jiznı Afriky a ja jsem se konecne mohla schazet se sborem. Bylo ´ ˇ ´ ´ ´ to uzasne! Musela jsem ale znovu jıt na operaci, tentokrat na kolostomii. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ Po case jsem slysela prednasku krajskeho dozorce o prukopnic´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ke sluzbe. Jeho slova na me hluboce zapusobila. Vedela jsem, ze ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nemam zrovna idealnı zdravı, ale Jehova me uz prenesl pres spousˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ tu tezkostı, a tak jsem si dala prihlasku. Starsı ale meli pochybnosˇ ´ ´ ˇ ti, jestli to zdravotne zvladnu, a neschvalili me. ˇ ˇ ´ ´ Presto jsem se rozhodla slouzit co nejvıc. S pomocı maminky a ji´ ˇ ˚ ˚ ´ ˇ ˇ ˚ nych kresanu jsem pul roku stravila ve sluzbe tolik hodin jako pru´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ kopnıci. To posılilo me odhodlanı sveho cıle dosahnout a taky se ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ukazalo, ze sve zdravotnı problemy dokazu zvladnout. Znovu jsem ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ si dala prihlasku a tentokrat me bratri schvalili. Prvnıho zarı 1988 ˇ ˇ ´ ˚ jsem zacala slouzit jako pravidelna prukopnice. ˚ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ V prukopnicke sluzbe neustale cıtım Jehovovu podporu. To, ze ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ucım zajemce biblickou pravdu a nezameruji se na svou situaci, me ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ chranı a zaroven mi to pomaha posilovat vztah k Jehovovi. Mam obˇ ˇ ˇ rovskou radost, ze jsem hodne lidem pomohla zasvetit se Bohu ´ ˇ ´ a dat se pokrtıt. ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Zdravı mam porad spatne, ale Jehova za me „denne nosı naˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ klad“. (Zalm 68:19) Dıky nemu je muj zivot nejen snesitelny, ale ta´ ˇ ´ ˇ´ ke mi prinası radost. 15. SRPNA 2013

´ Maretha du Raanova































































































ˇ Jehova za me ˇ ´ „denne nosı ´ naklad“































































































ˇ ´ Jsem hodne nemocna ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ a nekdy si rıkam, ze uz to ´ ´ ˇ nezvladnu. Cely zivot ale ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ cıtım, ze me nas milujıcı ´ nebesky Otec podporuje. ´ ´ ˇ Poslednıch vıce nez 20 let ´ ´ ˇ mam zvlas velkou radost ˇ ˇ´ z toho, ze slouzım jako ˚ prukopnice.

9

NIKDY SE NEROZVZTEKLI PROTI JEHOVOVI ˇ „Je to posetilost ´ ˇ ˇ pozemskeho cloveka, ˇ ˇ jez prekrucuje jeho cestu, a tak se ´ jeho srdce rozvzteklı ˇ´ prımo proti Jehovovi.“ ˇ ´ (PRISL. 19:3)

ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































´ ˇ Jak by se mohlo stat, ze bychom se rozvzteklili proti Jehovovi?







































































































´ ˇ ´ ´ Kter ych pet zasad nam ˚ ˇ pomuze, abychom se proti Bohu nerozvzteklili?







































































































ˇ Na co bychom meli pamatovat, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ kdyz se potykame s narocnymi ´ problemy?

10

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ DEJME tomu, ze jsi uz mnoho let sastne zenaty. ˇ ˇ ˚ ˇ ˚ Jednou ale prijdes domu a vsechno je vzhuru no´ ´ ´ ´ ˇ hama. Nabytek je rozbity, z nadobı zbyly jen stre´ ´ py a koberec je na vyhozenı. Vypada to tam jako po ´ ˇ ´ vybuchu. Co by te v tu chvıli napadlo? Zeptal by ˇ ˇ ´ˇ ses: „Co to ta moje zena udelala?“ Nebo spıs: „Kdo ˇ ˇ ˇ ˇ to udelal?“ Svou milovanou manzelku bys z nece´ ˇ ˇ ˇ´ ho takoveho urcite nepodezrıval. ˇ ˇ ´ ˇ 2 V podobne zalostnem stavu je i nase planeˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ta, domov lidstva. Je znecisovana a plna nasilı ´ ´ ˇ ˇ´ˇ a nemravnosti. Dıky studiu Bible vıme, ze prıcinou ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ techto problemu nenı Jehova. Nasi zemi stvoril tak, ´ ´ ´ ˇ aby byla nadhernym rajem. (1. Mojz. 2:8, 15) Jeho´ ˇ va je Bohem lasky. (1. Jana 4:8) Bible jasne ukazuje, ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˚ ze mnoha problemu je Satan ˇ ´ skutecnou pr´ ıcinou ˇ Dabel, „panovnık sveta“. (Jan 14:30; 2. Kor. 4:4) ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ 3 Satan vsak nezpusobuje vsechny nase tezkosti. ˇ ´ ´ ˚ Nektere si vlastnımi chybami zpusobujeme sami. ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ (Precti 5. Mojzısovu 32:4–6.) S tım pravdepodobne ´ souhlasıme. Vlivem nedokonalosti by se ale mohl ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nas pohled pokrivit, coz by mohlo byt duchovne ˇ ´ ˇ´ ´ nebezpecne. (Prısl. 14:12) V jakem smyslu by se ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mohl pokrivit? Kdyz bojujeme s nejakymi tezkost´ mi, mohli bychom z nich mısto sebe nebo Satana ˇ´ ˇ zacıt obvinovat Jehovu. Dokonce bychom se proti ˇ ˇ´ nemu mohli rozvzteklit. (Prısl. 19:3) ˚ ˇ ´ ˇ 4 Je vubec mozne, ze bychom se rozvzteklili proti ˇ ˇ ˇ Jehovovi? Asi si uvedomujeme, ze hnevat se na Boˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ hovu? Znazorni to. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 3. V jakem smyslu by se nas pohled na tezkosti mohl pokrivit? ˇ 4., 5. Jak by se kresan mohl rozvzteklit proti Jehovovi? 1., 2. Proc bychom z problemu ve svete nemeli obvinovat Je-

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ´ ha by bylo naprosto zbyte cn e. (Iz. ´ ˇ ´ 41:11) Mohli bychom tım snad neco zıs´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ kat? Jeden basnık kdysi rekl: „Mas prıˇ ´ ˇ ˇ ˇ lis kratkou pazi, nez abys uderil Boha.“ ˇ ´ ˇ Mozna bychom nikdy nezasli tak daleˇ ˇ ko, ze bychom si na Jehovu nahlas steˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ zovali. V Prıslovıch 19:3 je ale receno, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ze posetilost cloveka „prekrucuje jeho cestu, a tak se jeho srdce rozvztek´ ˇ´ ˇ lı prımo proti Jehovovi“. Z techto slov ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ je videt, ze clovek se proti Bohu muze ´ ˚ ˇ ´ rozvzteklit ve svem srdci, tedy cıtit vuci ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ nemu urcitou zas. Tento postoj muze ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ mıt vliv i na jeho jednanı. Mozna zacne ´ ˇ ˇ ˇ ztracet horlivost ve sluzbe nebo presta´ ˇ ˇ ´ ne chodit na shromazdenı. ´ ˇ 5 Co by mohlo vest k tomu, ze bychom se rozvzteklili proti Jehovovi? ˚ ˇ ˇ ´ ´ A jak tomu muzeme predejıt? Znat odˇ ´ ˚ ˇ ´ pove na tyto otazky je velmi dulezite. ´ ˇ ´ ˇ V sazce je totiz nas vztah s Jehovou Bohem. ´ JAK BY SE MOHLO STAT, ˇ ZE BYCHOM SE ROZVZTEKLILI PROTI JEHOVOVI?

´ ˇ Co by mohlo vest k tomu, ze by si ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ verny Jehovuv sluzebnık zacal v srdci ˇ ˇ na Boha stezovat? Zamysleme se nad ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ peti moznymi prıcinami a zaroven nad ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ biblickymi prıklady lidı, kterı se do teto pasti chytili. (1. Kor. 10:11, 12) ´ ˇ ´ ´ ˇ 7 Negativnı´ vyjad renı druhych. (Preˇ ˇ´ˇ ´ cti 5. Mojzısovu 1:26–28.) Izraelite byli ´ ´ ´ osvobozeni z egyptskeho otroctvı. Na´ ˇ rod, kter y je utlacoval, Jehova postihl deseti ranami a faraona a jeho vojsko ´ ˇ ˇ potom zahubil v Rudem moˇ ri. (2. Mojz. 12:29–32, 51; 14:29–31; Zalm 136:15) ´ ˇ ´ Ve chvıli, kdy meli Izraelite vstoupit do 6

ˇ

´

ˇ´ˇ

ˇ

ˇ

ˇ

6., 7. Proc si Izraelite v Mojzısove dobe zacali

ˇ ˇ na Jehovu stezovat? 15. SRPNA 2013

´ ´ ˇ ˇ ˇ Zaslıbene zeme, si vsak zacali na Jeˇ ˇ ˇ ´ hovu stezovat. Proc ztratili vıru? Jejich ´ ˚ ˇ´ ´ ´ ˇ „srdce roztala“ kvuli neprıznive zprave ˇ ´ ˇ ˚ ˇ n ekter ych zv ed u. (4. Moj z. 14:1–4) ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ´ K cemu to vedlo? Prıslusnıkum cele ge´ ´ nerace Jehova nedovolil vejıt do Zaslı´ ˇ ˇ bene zeme. (5. Mojz. 1:34, 35) Mohlo ´ ´ ˇ ˚ by se i nam stat, ze by v dusledku nega´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ tivnıch vyjadrenı druhych slabla nase ´ ˇ ˇ ˇ vıra a my bychom si zacali stezovat na ´ ´ to, jak s nami Jehova jedna? ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ 8 Sklicuj ıcı tezkosti. (Precti Izajase ´ ˇ ˇ ˇ 8:21, 22.) V Izajasove dobe byli obyva´ ˇ´ ˇ ´ ´ tele Judy v mimoradne svızelne situaci. ˇ ˇ ˇ´ Ze vsech stran je ohrozovali neprate´ ´ le. V zemi byl nedostatek jıdla a mno´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ zı hladoveli. A jeste zavaznejsı bylo, ze ˇ ˇ hladoveli duchovne. (Amos 8:11) Oby´ ˇ vatele Judy vsak nehledali pomoc u Je´ ˇ ´ ´ hovy. Mısto toho zacali na sveho krale ´ ´ i na Boha „svolavat zlo“. Ze svych pro´ ˚ ˇ ´ blemu obvinovali Jehovu. Pokud nas ˇ ´ ´ ´ ´ ´ postihla nejaka tragedie nebo nas trapı ´ ˇ ˇ ˇ ´ osobnı tezkosti, mozna bychom si i my ˇ mohli pomyslet: Kde byl Jehova, kdyz ˇ jsem ho potreboval? ˇ ˇ ´ 9 Neznalost vsech skutecnostı. Izra´ ˇ ˇ elite v dobe Ezekiela neznali vsechny ˇ ˇ ´ ˇ skutecnosti, a proto dospeli k zaveru, ˇ ´ ´ ˇ ze „Jehovova cesta nenı spravne urov´ ˇ nana“. (Ezek. 18:29) Ackoli jejich po´ ´ ˇ chopenı bylo omezene, v podstate si ˇ ´ prisvojovali pravo soudit Boha a hodno˚ ´ ´ ´ tit jeho zpusob jednanı. Do podobne si˚ ˇ ˇ ´ tuace se muzeme dostat i my. Mozna ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ nekdy plne nerozumıme urcite biblicke ´ ˇ ´ ˇ ´ zprave nebo nechapeme, proc se nam ˇ ˇ ´ neco prihodilo. Dojdeme v tu chvıli ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ sove dobe Jehovu obvinovali? ˇ ´ ˇ ´ ˇ 9. Proc Izraelite v dobe Ezekiela nespravne po´ ´ suzovali Jehovovo jednanı?

8. Co vedlo k tomu, ze obyvatele Judy v Izaja-

11

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Pokud budes naslouchat negativnım recem druhych, muze te to neprıznive ovlivnit (7. odstavec)

´ ˇ ˇ ´ k zaveru, ze Jehova jedna nespravedˇ ˇ ´ ´ ˇ live, tedy ze jeho cesta „nenı spravne ´ urovnana“? ( Job 35:2) ´ 10 Sklon svalovat vinu na druhe. Na ˇ´ ´ ´ pocatku lidske historie Adam ze sveˇ´ ˇ ho hrıchu obvinil Boha. (1. Mojz. 3:12) ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ Udelal to i presto, ze Bozı zakon poruˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ sil umyslne a s plnym vedomım nasled˚ ˇ ˇ ˇ ku. V podstate rekl, ze mu Jehova dal ˇ ˇ ´ ´ spatnou manzelku. Od te doby jednajı ´ ´ ˇ mnozı lide stejne jako Adam – i oni sva´ ´ lujı vinu za sve chyby na Boha. Zeptejme se tedy sami sebe: Mohlo by zkla´ ´ ´ ´ ˇ manı z vlastnıch chyb vest k tomu, ze ˇ ˇ´ ˇ ˇ Jehovova merıtka zacnu povazovat za ´ ´ ˇ´ ˇ prılis omezujıcı? ´ ˇ ´ ˇˇ ´ 11 Prˇ ıli sne zamerenı na sebe sama. ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ Prorok Jonas se nemohl smırit s tım, ze ˚ Jehova obyvatelum Ninive projevil mi´ ˇ ˇ losrdenstvı. (Jon. 4:1–3) Proc? Ocividˇ ˇ ˇ ˇ ne mel pocit, ze kdyz se jeho proroc´ ˇ dobne jako Adam? ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ 11. Jake poucenı si muzeme vzıt od Jonase?

10. V jakem smyslu bychom mohli jednat po-

12

´ ˇ ´ ´ ´ ˇ tvı o znicenı nenaplnilo, ztratil tım tvar. ´ ˇ ˇ ˇ Obava o vlastnı povest v nem potlacila ˇ ´ ´ ´ ´ vesker y soucit, kter y s kajıcnymi Niniˇ ´ ´ ´ ˇ vany mel mıt. Mohlo by se nam stat ne´ ´ co podobneho? Mohli bychom byt naˇˇ ´ ˇ tolik zamerenı sami na sebe, ze bychom ˇ se proti Jehovovi rozvzteklili, protoze ´ ˇ ˇ ˇ ˇ konec tohoto systemu jeste neprisel? ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ To, ze Jehovuv den je blızko, mozna kaˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ zeme uz cela desetiletı, a nekterı lide se ´ ˚ ´ ´ nam kvuli tomu posmıvajı. Mohlo by ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ to zpusobit, ze zacneme byt netrpelivı? (2. Petra 3:3, 4, 9) ˚ ˇ ˇ CO MUZEME DELAT PRO TO, ABYCHOM SE PROTI JEHOVOVI NEROZVZTEKLILI?

ˇ ´ ´ V nekter ych situacıch bychom si ˇ´ ˇ ˇ ´ mohli rıkat, proc Jehova neco takove˚ ˇ ho zpusobil nebo pripustil. Co bychom ´ ´ ˇ ˇ v te chvıli meli delat? Pamatujme na ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ to, ze takove uvazovanı nenı moudre. ˇ ´ ´ Zamysleme se nad peti zasadami, ktere 12

´

˚ ˇ

12., 13. Co nam pomuze, abychom se neroz-

vzteklili proti Jehovovi? ´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ´ ˇ ˇ nam pomohou, abychom ze svych tez´ ˚ ˇ ˇ kostı a nezdaru nezacali obvinovat Jehovu. ´ ˚ 13 Nezanedbavej svuj vztah k Jehovovi. K tomu, abychom se nerozvztek´ ´ ´ ˇ lili proti Bohu, nam pomaha, kdyz si ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ k nemu udrzujeme blızky vztah. (Precti ˇ´ ´ ´ ˚ Prıslovı 3:5, 6.) Musıme Jehovovi duˇˇ ´ ˇ ˇ verovat. Zaroven je potreba, abychom ˇ´ ´ ´ ˇ´ nebyli moudrı ve svych vlastnıch ocıch ˇ´ ˇ ˇˇ a prılis se nezamerovali sami na sebe. ˇ´ ˇ ´ (Prısl. 3:7; Kaz. 7:16) Kdyz se nam pak ˇ ˇ ´ ´ stane neco spatneho, nebudeme mıt ˇ sklon obvinovat z toho Jehovu. ˇ 14 Nedovol, aby teˇ ovlivnovala ne´ ´ ˇ ´ ´ ´ gativn ı vyjad ren ı druhych. Izraelite ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˚ v Mojzısove dobe meli mnoho duvodu ˇˇ ˇ ´ ´ verit, ze ˇ Jehova je dovede do Zaslıbene ˇ ˇ ˇ zeme. (Zalm 78:43–53) Kdyz ale slyseˇ´ ´ ˇ ´ li neprıznivou zpravu deseti nevernych ˇ ˚ ˇ ˇ zvedu, zapomneli na to, co vsechno pro ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ne vykonal. Bible rıkˇ a, ze „nevzpomınali na jeho ruku“. (Zalm 78:42) Pokud ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ premyslıme o tom, co dobreho uz pro ´ ˇ ´ nas Jehova udelal, prohlubujeme tım ˚ ˇ ´ ´ ˇ svuj vztah k nemu. Negativnı vyjadre´ ´ ´ nı druhych pak mezi nas a Jehovu neˇ ´ ´ vrazı klın. (Zalm 77:11, 12) ˇ ´ ˇ 15 Narusit nas vztah k Jehovovi by ˇ mohlo i to, kdybychom meli negativ´ ˇ ˇ´ ´ nı postoj ke spoluverıcım. (1. Jana 4:20) ˇ ˇ´ ´ ˇ Kdy´ z naprıklad Izraelite zpochybnova´ ´ ´ li Aronovo jmenovanı a postavenı, Je´ hova to vnımal tak, jako by reptali proti ˇ ´ ˇ nemu samotnemu. (4. Mojz. 17:10) Poˇ ˇ ˇ ˇ dobne pokud bychom si zacali stezovat ˇ ˇ ´ na ty, jejichz prostrednictvım Jehova ˇ´ ´ vede pozemskou cast sve organizace, ˇ ´ ˇ ˇ v podstate bychom si tım stezovali na Jehovu. (Hebr. 13:7, 17) ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ovlivnovala negativnı vyjadrenı druhych?

14., 15. Co muzeme delat pro to, aby nas ne-

15. SRPNA 2013

ˇ ˇ´ˇ ´ Pamatuj na to, ze prıcinou tvych ´ ˚ ´ ˇ ˇ problemu nenı Jehova. Prestoze se Izra´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ elite v Izajasove dobe od Jehovy odvrati´ ´ li, on jim stale nabızel svou pomoc. (Iz. ˇ ´ ´ ´ 1:16–19) A uz se potykame s jakymi´ ˚ ˇ ´ ˇˇ ˇ koli problemy, muze nas utesovat vedo´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ mı, ze Jehovovi na nas zalezı a chce nam ´ ´ ˇ pomahat. (1. Petra 5:7) Slibuje nam, ze ´ ´ ´ ´ nas posılı, abychom dokazali vytrvat. (1. Kor. 10:13) ˇ ´ ˇ 17 Pokud jsme v nejak em ohledu obe´ ˇ ˇ ´ tı nespravedlnosti – podobne jako verny ˇ Job –, pamatujme na to, ze Jehova tu si˚ ´ ´ ´ tuaci nezpusobil. Jehova bezpravı nen ˇ a´ vidı, naopak miluje spravedlnost. (Zalm ˇ ´ ´ 33:5) Snazme se mıt stejny postoj ja˚ ˇ´ ´ ˇ ko Jobuv prıtel Elihu, ktery rekl: „A je ´ ´ ˇ vzdaleno od praveho Boha, ze by jedˇ ˇ ˇ ´ ˇ nal nicemne, a od Vsemohoucıho, ze ´ ˇ by jednal protipravne.“ (Job 34:10) Jehoˇ ˇ´ ˇ ´ ´ vovi naopak vdecıme za „kazdy dobry ˇ ´ ´ ´ ´ dar a kazde dokonale obdarovanı“. (Jak. 1:13, 17) ˇ ˚ ˇˇ ˚ 18 Vzdycky Jehovovi duveruj. Buh je ´ ˇ ˇˇ´ ˇ dokonaly a jeho myslenky jsou vyssı nez ˇ ˇ nase. (Iz. 55:8, 9) Meli bychom tedy poˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ korne a skromne uznavat, ze ˇ nekterym ˇ ˇ ´ ´ vecem plne nerozumıme. (Rım. 9:20) ´ ´ ˇ ´ ´ Jen malokdy vıme o urcite situaci uplˇ ˇ ˇ ´ ˇ ne vsechno. Nepochybne sis sam oveˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ril pravdivost tohoto prıslovı: „Pri kazde ˇ ´ ˇ ´ ˇ rozepri se zda, ze pravo je na strane to´ ´ ˚ ˇ ho, kdo mluvı prvnı, odpurce vsak pro´ ˇ ´ ˇ´ kaze, jestli ma pravdu.“ (Prısl. 18:17, Slovo na cestu) ˇ ˇ ˇ ´ 19 Predstav si, ze by nekdo z tvych ´ ˇ´ ˚ dobrych pratel jednal zpusobem, kte´ ´ ´ ´ ˇ r y je nezvykly nebo kteremu upln e 16

´ ˇ ´ ´ ´ tykame s problemy? ˇ ˇ ˇ 18., 19. Proc bychom Jehovovi meli vzdycky ˚ ˇˇ ´ duverovat? Znazorni to. 16., 17. Na co musıme pamatovat, kdyz se po-

13

˚ ´ ´ ˇ ´ se svobodnou vulı. Zaroven nam ale dal ´ pokyny, abychom se dokazali rozhodoˇ ˇ vat moudre. Meli bychom ho tedy obviˇ ´ novat ze svych chyb? ˇ ˇ ´ 21 Je pravda, ze ne vsechny problemy ˚ ´ ´ si pusobıme sami svymi chybami nebo ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ nespravnym jedn anım. Pr ı cinou n e´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ kter ych tezkostı muze byt „cas a neˇ ´ ´ ´ predvıdana udalost“. (Kaz. 9:11) Nikdy ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ale nezapomınejme,ˇ ze hlavnı prıcinou ˇ ´ spatnosti je Satan Dabel. (1. Jana 5:19; ˇ´ ˇ´ Zjev. 12:9) On je nasım neprıtelem – ne Jehova. (1. Petra 5:8) ˇ ˇ ˚ ´ STRE ZME SVUJ DRAHOCENNY VZTAH S JEHOVOU

ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ Kdyz se potykas s problemy, pri´ ˇ´ pomınej si prıklad Jozua a Kaleba. Na ´ ´ ˇ ˚ ˇ rozdıl od ostatnıch deseti zvedu prinesli ˇ ´ ˇ ´ ˇ tito vernı muzi dobrou zpravu. (4. Mojz. ´ ˇ 14:6–9) Dali najevo vıru v Jehovu. Presˇ´ to museli spolu s dalsımi Izraelity 40 let ˇ ˇ putovat pustinou. Stezovali si snad na ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ svuj udel? Byli zahorklı a meli pocit, ze ´ ˚ ˇˇ je to nespravedlive? Ne. Duverovali v Jeˇ ˇ hovu – a ten jim za to bohate pozehnal. ˇ ˇ ´ ˇ Prestoze cela jejich generace zemrela ˇ v pustine, Jozue i Kaleb nakonec do Za´ ´ ˇ ˇ slıbene zeme vstoupili. (4. Mojz. 14:30) ´ ´ ˇ´ ˚ Pokud v kon an ı Bo z ı v ule neochabˇ ´ ´ neme, Jehova pozehna i nam. (Gal. 6:9; Hebr. 6:10) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 23 Co bys mel delat, kdyz te sklicu´ ˚ ˇ ˇ´ ´ jı nejruznejsı problemy, nedokonalost ´ ´ ´ ˇ druhych nebo tve vlastnı chyby? Pre´ ˇ ´ ´ ˇ ´ myslej o Jehovovych uzasnych vlastnosˇ ´ tech. Predstavuj si nadhernou budouc´ ˇ ˇ nost, kterou mas pred sebou. Ptej se ´ ´ sam sebe: Kde bych byl bez Jehovy? Sta˚ ´ ´ le mu zustavej nablızku a nikdy se proˇ ´ ti nemu ve svem srdci nerozvztekli. 22

˚ ˇ ˇ Jozue a Kaleb duverovali Jehovovi, ˇ a ten je za to odmenil (22. odstavec)

´ˇ ´ ´ ´ nerozumıs. Obvinil bys ho bez vahanı ˇ ˇ ˇ z toho, ze se zachoval spatne? Nebo bys ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dosel k zaveru, ze zkratka neznas vsechˇ ´ ny skutecnosti? Pokud mame takovou ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ duveru ke svym nedokonalym prate˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇˇ ´ lum, oc vıc bychom meli duverovat sve´ ˇ ˇ mu nebeskemu Otci, jehoz cesty a mysˇ ˇˇ´ ˇ ˇ lenky jsou nesrovnatelne vyssı nez nase! ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ 20 Mej na mysli skutecne prıciny. Mu´ ˇ ˇ ´ sıme pamatovat na to, ze za nektere ´ ˚ ˇ problemy si muzeme sami. (Gal. 6:7) ˇ ˇ Nemeli bychom z nich tedy obvinovat ˇ´ ˇ ´ Jehovu. Uveme si prıklad: Dnesnı auta ´ ˇ ˇ dokazou jet velmi rychle. Predstavme si, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ze nejaky ridic pri prujezdu ostre zatac´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ky vyrazne prekrocı doporucenou rychlost a havaruje. Je snad za nehodu zodˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ povedny vyrobce auta? Samozrejme ze ˚ ˇ ´ ne. Podobny princip muzeme uplatnit ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ i v nasem prıpade. Jehova nas vytvoril ˚ ˇ ´ ´ 20., 21. Co je dulezite mıt na mysli?

14

ˇ

ˇ

22., 23. Na co bychom meli pamatovat, kdyz

´ ˇ ´ ´ nas sklicujı problemy?

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ´ ˇ ´ V BIBLI je napsano: „Pohle, synove jsou dedictvı od Jeˇ ˇ ˇ ´ hovy; plod bricha je odmena.“ (Zalm 127:3) Nenı tedy ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ prekvapive, ze pro vetsinu kresanskych rodicu je naroze´ ˇ ´ ´ nı deatka zdrojem velke radosti. ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ Ruku v ruce s tım vsak prichazı take velka odpoved´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ nost. Ma-li z dıtete vyrust zdravy dospely clovek, potre´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ buje pravidelne a vyzivne jıdlo. Neco podobneho pla´ ´ ´ ´ ˇ ˇ tı i v duchovnım ohledu. Ma-li dıte prijmout pravdu za ˇ ˇ ´ ´ ˇ svou, potrebuje, aby mu rodice poskytovali duchovnı vyzi´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ vu a vedenı a vstepovali mu biblicke zasady. (Prısl. 1:8) ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Kdy by meli rodice s takovou vychovou zacıt a jak by meli postupovat?





















































ˇ Rodi ce, ˇ ˇ zacn ´ ete ˇ s v ychovou vcas

´ PROSTE JEHOVU O VEDEN I

ˇ´ Zamysleme se nad p r ıkladem Manoacha ˇ ˇ ˇ ˇ ´ z kmene Dan. Zil ve meste Cora ve starovekem ˚ ˇ ˇ ´ Izraeli. Jehovuv andel rekl jeho neplodne manˇ ˇ ´ ´ zelce, ze se jı narodı syn. (Soud. 13:2, 3) Maˇ ˇ ´ ´ noach i jeho manzelka meli z te zpravy bezpoˇ ´ ´ ˇ ´ chyby velkou radost. Meli ale take vazne obavy. ˇ Manoach se proto modlil: „Omluv me, Jehovo. ˇ ´ ´ ´ ˇ Ten muz praveho Boha, ktereho jsi prave poslal, ´ ´ ˇ ˇ´ ´ a k nam, prosım, prijde znovu a poucı nas o tom, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ co mame udelat s dıtetem, ktere se narodı.“ ˇ (Soud. 13:8) Manoach ani jeho manzelka ne´ ´ ´ brali vychovu na lehkou vahu. Sveho syna Samˇ ˇ ´ ˇ´ ´ sona nepochybne ucili znat Bozı zakon a jejich ´ ´ ˇ ˇ usilı se vyplatilo. V Bibli je uvedeno, ze „casem ˚ ˇ ´ [Samsona] Jehovuv duch zacal pobızet“. Stal se ˇ ´ ˚ ´ z nej jeden z izraelskych soudcu, kter y vykonal ´ ˚ mnoho mocnych skutku. (Soud. 13:25; 14:5, 6; 15:14, 15) ˇ ˇ ´ ˇ´ Kdy by meli rodice s vychovou zacıt? Timoˇ ´ ˇ tea ucily jeho maminka Eunike a babicka Lois ´ ´ ´ ´ ˇ ´ znat svate spisy „od utleho detstvı“. (2. Tim. 1:5; ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 3:15) S duchovnım poucovanım tedy zacaly uz ˇ ´ v dobe, kdy byl Timoteus maly. ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ Pokud rodice chtejı zacıt s vychovou „od utleˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ho detstvı“, je moudre, kdyz se modlı o vedenı ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ a dobre planujı. V Prıslovıch 21:5 cteme: „Plany ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ pilneho jiste vedou k vyhode.“ Predtım nez se mi´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ minko narodı, rodice peclive pripravı vsechno, co ˇ ˇ ´ ˇ ´ je potreba – mozna si dokonce udelajı seznam. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ Nemene dulezite je naplanovat take duchovnı ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ cinnosti. Rodice by s poucovanım meli zacıt co ˇ´ ´ ˇ ´ nejdrıv po narozenı deatka. ´ ´ ˇ ´ V jedne knize bylo uvedeno: „Prvnı mesıce ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ zivota dıtete jsou zasadnı pro vyvoj jeho mozˇ ´ ´ ´ ku. Pocet synapsı – spojenı, ktera jsou nezbyt´ ˇ ´ ´ ´ na pro proces ucenı – se v tomto obdobı zvyˇ´ ´ ˇ sı dvacetinasobne.“ (Early Childhood Counts—A Programming Guide on Early Childhood Care for ˇ´ ˇ ˇ ˇ Development) Moudrı rodice tedy urcite budou ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ chtıt toto kratke obdobı vyuzıt k tomu, aby dıteti ˇ ´ ´ ˇ predavali duchovnı myslenky a hodnoty.

16

´ ˚ ˇ Jedna pravidelna prukopnice rekla: „Svou ˇ ˇ ˇ ´ dceru jsem brala do sluzby, uz kdyz jı byl jeden ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ mesıc. Prestoze nemohla chapat, co se kolem nı ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ deje, verım, ze to na ni melo dobr y vliv. Uz ve ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dvou letech lidem ve sluzbe odvazne nabızela ´ traktaty.“ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Pokud rodice sve dıte vychovavajı uz odmalicˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ka, prinası to dobre vysledky. Mnozı vsak mohou ´ ˇ ´ ˇ potvrdit, ze to nenı vzdycky jednoduche. ˇ ´ ´ ˇ VYKUPUJTE P R IHODN Y CAS

ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ Pro rodice muze byt narocne naprıklad to, ze ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ male deti byvajı neposedne a nedokazou se ˇ ˇ ´ ˇ dlouho soustredit. To, ze se snadno nechajı neˇ´ ´ ´ ˇ ´ cım rozptylit, je pochopitelne, protoze jsou zvıda´ ˇ ´ ´ ˇ ve a chtejı poznavat svet kolem sebe. Jak mohou ˇ ´ ´ ˇ ˇ rodice svemu dıteti pomoci, aby se soustredilo ˇ´ ˇ na to, co se ho snazı naucit? ´ ˇ ˇ´ˇ Zamysleme se nad t ım, co rekl Moj z ı s. ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ V 5. Mojzısove 6:6, 7 cteme: „Tato slova, ktera ti ˇ ´ ˇ ´ ´ dnes prikazuji, se prokazou byt na tvem srdci; ˇ ˇ ˇ ´ a budes je vstepovat svemu synovi a mluvit ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ o nich, kdyz budes sedet ve svem dome a kdyz ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ pujdes po ceste a kdyz budes ulehat a kdyz buˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ des vstavat.“ Vyraz „vstepovat“ v sobe nese mysˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ lenku ucenı za pomoci casteho opakovanı. Male ´ ˇ ´ ˇ ˇ dıte je jako stromek, kter y potrebuje pravidelne ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ zalevat. I dospelym pomaha opakovanı k tomu, ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ aby si dulezite veci snaze zapamatovali. Urcite je ˇ ˇ ´ ˇ tedy uzitecne i pro deti. ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Pokud majı rodice vstepovat svym detem do ˇ´ ´ ´ srdce pravdy z Bozıho Slova, musı s nimi travit ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ cas. V dnesnı hekticke dobe to vsak muze byt naˇ ´ ´ ˇ rocny ukol. Apostol Pavel proto radil, abychom si ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ na dulezite kresanske cinnosti cas vykupovali. ˚ ˇ ˇ (Ef. 5:15, 16) Jak to muzeme delat? Pro jednoho ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ kresanskeho starsıho, jehoz manzelka ma jako ´ ˚ ´ pravidelna prukopnice nabity program, nebylo ze ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ zacatku snadne skloubit vychovu dıtete, teokra´ ˇ ´ ´ ticke povinnosti a zamestnanı. Jak tedy tito rodiˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ce vykupujı cas? Bratr rıka: „Predtım nez jdu do ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ prace, cteme s manzelkou kazde rano nası dce´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

Manoach se modlil ´ ˇ o rady k vychove ´ ˇ ´ dıtete, ktere se jim ˇ melo narodit

ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ri z Mojı knihy biblickych prıbehu nebo z brozury ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Denne zkoumejme Pısmo. Cteme jı take kazdy ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vecer, nez jde spat, a kdyz jdeme do sluzby, be´ ´ ˇ reme ji s sebou. Chceme prvnı roky jejıho zivota ˇ ˇ´ dobre vyuzıt.“ ´ ˇ ´ SYNOV E JSOU JAKO S IPY

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Vsichni kresanstı rodice si urcite prejı, aby ˇ ´ ˇ ´ ´ z jejich detı vyrostli zodpovednı lide. Jejich hlav´ ´ ˇ ˇ ´ ´ nım cılem vsak je vstıpit jim do srdce lasku k Bohu. (Mar. 12:28–30) ˇ ´ ˇ´ V Zalmu 127:4 je napsano: „Jako sıpy v ruce sil´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ neho muze, takovı jsou synove mladı.“ Deti jsou 15. SRPNA 2013

ˇ ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ ˇ tedy prirovnany k sıpum, ktere je potreba presˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ne zamerit na cıl. Kdyz lucistnık vystrelı, nemuze ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ uz smer sıpu nijak ovlivnit. Podobne rodice majı ˇ ˇ ´ ´ ˇ pomerne kratkou dobu na to, aby sve deti mohli ´ ˇ ˇ ˇ´ vychovat. Toto obdobı by proto meli dobre vyuzıt ´ ´ ˇ ˇ ˇ a do mysli a srdce sveho dıtete vstepovat biblic´ ´ ke zasady. ˇ ´ ´ ˇ Apostol Jan o svych duchovnıch detech napsal: ´ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ „Nemam vetsı duvod k vdecnosti nez to, kdyz slyˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ sım, ze moje deti nadale chodı v pravde.“ (3. Jaˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ na 4) Kdyz kresanstı rodice vidı, ze i jejich de´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ti „nadale chodı v pravde“, urcite majı podobne pocity.

17

DBEJME JEDNI ´

O DRUH E ´ A NAVZAJEM SE POVZBUZUJME

„Dbejme jedni ´ o druhe, abychom se ˇ ´ podnecovali k lasce ´ a znamenitym ˚ skutkum.“ (HEBR. 10:24) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































´ ˇ ´ Co to znamena, ze dbame ´ jedni o druhe?









































































































´ ˇ Co to znamena podnecovat ´ ´ ´ druhe „k lasce a znamenitym ˚ skutkum“?









































































































˚ ˇ ´ ˇ Jak se muzeme vzajemne povzbuzovat?

´ ˇ ´ ´ ´ DRUHA svetova valka se chylila ke konci a Hitlero´ ´ va vojska ustupovala. Nacisticka vlada tehdy vyda´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ la rozkaz zlikvidovat tisıce zbyvajıcıch veznu v konˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ centracnıch taborech. Vezni z nekterych taboru meli ˇ´ ˚ ´ ´ ˇ pochodovat do prıstavu a byt nahnani na lode, kte´ ´ ˇ ˇ re pak vyplujı na more a budou potopeny. Temto ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ presunum se pozdeji zacalo rıkat pochody smrti. ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ 2 Asi 33 000 veznu z koncentracnıho tabora Sachˇ ˇ ´ ˇ´ senhausen melo pochodovat do nemeckeho prısta¨ ´ ˚ vu Lubeck, ktery byl asi 250 kilometru daleko. Mezi ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ vezni bylo 230 svedku Jehovovych ze sesti zemı, kte´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ rym naciste narıdili, aby sli spolecne. Vsichni byli ´ ´ ´ ˇ ˇ zeslablı hladem a nemocemi. Dıky cemu bratri tento ˇ ˇ ˇ´ ´ pochod prezili? „Porad jsme jeden druheho povzbuˇ ´ ´ zovali, abychom sli dal,“ vzpomınal jeden z nich. ´ ˇ ˇ´ ´ Tım, co jim pomohlo pochod prezıt, byla jejich vza´ ´ ´ ´ jemna laska a „moc, ktera je nad to, co je normal´ nı“. (2. Kor. 4:7) ´ ˇ 3 My dnes nejsme ve stejne situaci jako nasi braˇ ´ ˇ ´ ´ tri za valky, ale presto se musıme vyrovnavat s mnoˇ ˇ ˇ´ ha tezkostmi. Potom co bylo v roce 1914 zrızeno Boˇ´ ´ ´ ˇ ´ zı kralovstvı, byl Satan svrzen z nebe do blızkosti ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ zeme a ma „velky hnev, nebo vı, ze ma kratke ca´ ´ ´ˇ´ ´ sove obdobı“. (Zjev. 12:7–9, 12) S blızıcım se Arma´ ˇ´ ´ ˚ ´ gedonem se nas Satan snazı pomocı ruznych zkouˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ sek a tlaku duchovne oslabit. K tomu jeste musıme ´ ´ ˇ ´ zvladat stres spojeny s kazdodennımi starostmi. ˇ ˇ (Job 14:1; Kaz. 2:23) Nekdy se to vsechno nahroma´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ dı a vycerpa nas to natolik, ze i kdyz sebereme svou ˇ ˚ ´ ˇ ˇ´ 1., 2. Co pomohlo 230 svedkum Jehovovym prezıt pochod ´ ˇ ´ ´ smrti na konci druhe svetove valky? ˇ ˚ ˇ ´ ´ 3. Proc je dulezite, abychom jeden druheho povzbuzovali?

18

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ´ ´ ˇ veskerou citovou a duchovnı sılu, pre´ ´ ˇ ´ padne nas sklıcenost. Jisty bratr naˇ´ ˇ ´ prıklad nekolik desıtek let mnoha spoˇ ˚ ´ luk resan um pom ahal, aby Jehovovi ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ zustali vernı. Kdyz vsak zestarl a on i jeˇ ˇ ˇ ´ ho manzelka onemocneli, zacal byt vel´ˇ ´ ˇ mi sklıceny. Potreboval proto od Jehovy ´ ´ ´ „moc, ktera je nad to, co je normalnı“ ´ ´ ˇˇ´ ´ a take povzbuzenı od spoluverıcıch. To´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ tez potrebuje kazdy z nas. ´ ´ 4 Pokud chceme byt pro ostatnı zdro´ ´ ´ jem povzbuzenı, musıme si vzıt k srdci ˇ radu, kterou dal apo stol Pavel hebrejˇ ´ ˇ ˚ skym kresanum. Rekl: „Dbejme jedni ´ ˇ ´ o druhe, abychom se podnecovali k las´ ˚ ˇ ce a znamenitym skutkum, a neopousˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ tejme sve shromazovanı, jak nekterı ´ majı ve zvyku, ale povzbuzujme jeden ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ druheho, a to tım vıce, kdyz vidıte, ze se ´ˇ´ ˚ ten den blızı.“ (Hebr. 10:24, 25) Jak muˇ ˚ ˇ ´ ˇ zeme tuto dulezitou vybıdku uplatnovat? ´ „DBEJME JEDNI O DRUHE“

´ ´ ´ 5 Vyraz „dbat jedni o druhe“ zname´ ´ ˇ ˇ ´ na „m ıt na pam eti pot reby druhych, ˇ ´ˇ premyslet o nich“. Mohli bychom snad ´ ´ ˇ ´ ˇ o druhe dbat, kdyby veskera nase komuˇ´ ˇ ˇ nikace spocıvala v tom, ze se s nimi pri´ ´ ´ ´ ´ vıtame v sale Kralovstvı nebo si s nimi ˇ ´ ´ ´ ˇ obcas popovıdame o nepodstatnych veˇ ˇ ˇ ˇ cech? Urcite ne. Samozrejme se chceme ´ ´ ´ ˇ „starat se o sve vlastnı zalezitosti“ a ne´ ˇ ´ ˇ ´ byt temi, kdo se „pletou . . . do zalezitostı ´ ´ jinych lidı“. (1. Tes. 4:11; 1. Tim. 5:13) Poˇ ´ ´ ˇˇ´ ´ ´ kud vsak mame o sve spoluverıcı dbat, ´ ˇ ˇ ˇ ´ musıme o nich neco vedet – znat jejich ˇ ´ zivotnı situaci, vlastnosti, postoj k du´ ˇ ´ ´ chovnım vecem, silne stranky, ale i sla´ ´ ´ chceme druhe povzbuzovat? ´ ´ 5. Co znamena vybıdka „dbejme jedni o dru´ ˚ ˇ ˇ he“ a jak ji muzeme uplatnovat?

4. Jakou radu si musıme vzıt k srdci, pokud

15. SRPNA 2013

´ ´ ˇ ´ bosti. Musı cıtit, ze jsme jejich opravdovı ˇ´ ´ ˇ ´ ´ pratele a ze je mame radi. K tomu je poˇ ´ ˇ treba, abychom s nimi travili cas, a to neˇ ´ ´ ´ jen v dobe, kdy se potykajı s problemy ´ˇ ´ ˇ ´ a jsou sklıcenı. (Rım. 12:13) ´ 6 Sborovı´ starsˇ ı´ dostali za ukol ochotˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ne a dychtive past Bozı stado, ktere je ´ ˇ v jejich peci. (1. Petra 5:1–3) Mohli by ´ ˇ ´ tento ukol dobre plnit, kdyby jednotlive ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ovecky neznali? (Precti Prıslovı 27:23.) ˇ´ ˇˇ´ ´ Pokud jsou starsı spoluverıcım k dispoziˇ ˇ ´ ´ ´ ci a je na nich videt, ze s nimi radi travı ˇ ˇ ´ ˇ ´ cas, bratri a sestry se nebudou bat pozaˇ ´ ˇ´ dat je o pomoc. Bude pro ne take snazsı ˇ´ ´ mluvit se starsımi o svych pocitech a oba´ ˇ ˇ ˇ vach. Ti pak o ne budou moci skutecne ´ ´ dbat a pomahat jim. 7 Pavel sboru v Tesalonice napsal: ´ ´ ˇ ˇ ˇ „Podpırejte slabe.“ (Precti 1. Tesalonica˚ ´ ˇ´ num 5:14.) Mezi slabe patrı i ti, kdo jsou ´ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ sklıcenı. Prıslovı 24:10 rıkajı: „Jsi-li skles´ ˇ ´ ´ ´ ´ ly v den souzenı, tva sıla je mala.“ (Kurziˇ ´ ´ ˇ ´ va Cesky studijnı preklad) ˇ v ˇ originale, ´ ´ˇ ´ ˚ Clovek, ktery je hluboce sklıceny, muˇ ´ ˇ ˇ ´ ze mluvit neuvazene. (Job 6:2, 3) Musıˇ me tedy pamatovat na to, ze jeho slova ´ ´ ´ nemusı byt odrazem toho, co ma v srdci. ˇ ´ ´ˇ Takovou zkusenost ma i Rachelle, jejız ˇ ˇ ˇ ´ maminka trpela tezkymi depresemi. Vy´ ´ ˇ ˇ ˇ pravı: „Maminka casto rekla neco vel´ ˇ ˇ ˇ mi nehezkeho. Kdyz se to stalo, vetsiˇ ˇ ´ nou jsem se snazila uvedomit si, jaka ´ ´ maminka opravdu je – milujıcı, laska´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ va a stedra. Zjistila jsem, ze lide postiˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ zenı depresı casto rıkajı veci, ktere tak ˚ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˚ vubec nemyslı. Nejhorsı, co clovek muˇ ˇ ´ ze udelat, je reagovat nelaskavymi sloˇ ˇ´ ´ ˇ vy nebo ciny.“ V Prıslovıch 19:11 cteme: ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇˇ´ ´ o sve spoluverıcı? ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ 7. Jak bychom meli pohlızet na neuvazena sloˇ ´ˇ ´ va nekoho sklıceneho? 6. Co musı starsı delat pro to, aby mohli dbat

19

´ ˇ ˇ Spolupracuj s druhymi ve sluzbe

ˇ ´ ´ ´ ˚ Podnecuj druhe k lasce a znamenitym skutkum

´ ˇ ˇ ˇ ˇ „Pochopenı cloveka jiste zvolnuje jeho ˇ ´ ´ ˇ hnev, a je z jeho strany krasne, jestlize ˇ ˇ prejde prestupek.“ ˇ ˇ ´ 8 Nekdo se v minulosti mozna dopus´ ˇ ´ ˇ ˇ til vazne chyby, a prestoze podnikl kro´ ˇ ´ ´ ´ ky k naprave, stale ho trapı pocity stu´ ´ ˇ ˇ du a zoufalstvı. Jak o takoveho cloveka ˚ ˇ ´ muzeme dbat? Zamysleme se nad radou, ´ ´ ´ kterou v souvislosti s jednım kajıcnym ˇ ˇ provinilcem dal apostol Pavel kresa˚ ˇ num v Korintu. Napsal: „[Meli byste mu] ˇ ˇ ˇ ´ laskave odpustit a utesit ho, aby takovy ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ clovek nebyl nejak pohlcen svym prılis´ ´ ´ ´ nym smutkem. Vybızım vas tedy, abyste ´ mu potvrdili svou lasku.“ (2. Kor. 2:7, 8) ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Podle Slovnıku soucasne cestiny vyraz „po´ ˇ ˇ ´ tvrdit“ znamena „dosvedcit spravnost, ˇ ˇ ˚ ˇ pravdivost neceho“. Nemuzeme si mysˇ ´ˇ ´ ´ ´ let, ze ten, kdo je sklıceny, zkratka vı, ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ze ho mame radi a zalezı nam na nem. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Potrebuje nasi lasku videt z nasich slov ˚ a skutku. ´ ´ ˇ lasku a proc?

ˇ

8. Zejmena komu bychom meli potvrdit svou

20

ˇ ´ PODNECUJME SE „K LASCE ´ ˚ A ZNAMENIT YM SKUTKUM“

ˇ Apostol Pavel napsal: „Dbejme jed´ ˇ ni o druhe, abychom se podnecovali ´ ´ ˚ ˇ k lasce a znamenitym skutkum.“ Jestlize ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ chceme ozivit uhasınajıcı ohen, musıme ˇ ˇ ˇ ´ ´ pro to neco udelat – mozna prohrabnout ´ uhlıky a plamen rozfoukat. (2. Tim. 1:6) ˇ ˇˇ´ A pokud chceme podnecovat spoluverı´ ´ ´ cı, aby projevovali lasku k Bohu a svym ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ bliznım, take pro to musıme neco ude´ ˇ´ ˚ ˚ lat. Jednım z nejlepsıch zpusobu je pochvala. ˇ ˇ 10 Pochvalu potrebujeme vsichni, a ˇ ´ˇ ´ ˇ´ uz jsme sklıcenı, nebo ne. Jeden starsı ˚ ˇ ˇ napsal: „Muj otec mi nikdy nerekl, ze se ˇ ˚ mi neco povedlo. Vyrustal jsem bez se´ ´ ´ ˇ beucty. . . . Nynı je mi padesat, a presto ´ ˇ ˇ ˇ´ jsem dodnes velmi rad, kdyz me prate´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ le ujistı, ze jako sborovy starsı odvadım 9

˚ ˇ

´ ˇ ´ ´ ˚ a znamenitym skutkum“? ˇ 10., 11. (a) Kdo potrebuje pochvalu? (b) Jak ˚ ˇ ˇ muze pochvala pomoci tomu, kdo udelal chyb´ ˇ´ ny krok? Uve prıklad. 9. Jak m u zeme druhe podnecovat „k l asce

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ˇ ´ ˚ Bu rad ve spolecnosti svych bratru a sester

´ ´ ˇ dobrou praci. . . . Z vlastnı zkusenosti ˚ ˇ ´ jsem poznal, jak dulezite je povzbuze´ ´ ˇ´ ´ nı, a sam se proto velmi snazım druhe ˚ ˇ povzbuzovat.“ Pochvala muze povzbu˚ ´ ˇ dit kohokoli – ˇ prukopnıky, vekem starˇ´ ´ˇ ´ ´ sı i sklıcene. (Rım. 12:10) ˚ ´ ˇ 11 Kdy zˇ duchovn eˇ zp usobil ı mu zi ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ usmernujı nekoho, kdo udelal chybny ´ ´ ˇ ´ krok, laskyplna rada a dobre zvolena po´ chvala mohou provinilce podnıtit, aby ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ´ zmenil sve smyslenı a zacal jednat spravˇ ´ ne. (Gal. 6:1) Sestra, ktera se jmenuje ˇ´ Miriam, napsala: „Prozıvala jsem velmi ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ narocne obdobı – nekterı z mych blız´ ˇ´ ´ ´ kych pratel opustili sbor a meho otce v te ˇ ´ ´ dobe postihlo krvacenı do mozku. Doˇ ˇ ´ stala jsem se do tezke deprese. Ve snaze ˇ ˇ ji prekonat jsem zacala chodit s klukem ˇ ´ ˇ ze sveta.“ To v nı vsak vyvolalo pocit, ˇ ˚ ˇ ˇ ze ji Jehova nemuze milovat, a uvazovala ˇ ˇ ´ o tom, ze odejde od pravdy. Kdyz jı jeˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ den starsı pripomnel, jak verne Jehovovi ˇ ˚ ´ ˇ slouzila, zapusobilo to na jejı srdce. Priˇ´ ˇ´ ˇ jala pomoc starsıch, kterı ji ujistili, ze ji ´ ´ ˇ ´ Jehova miluje. Jejı laska k nemu se dıky 15. SRPNA 2013

ˇ ´ ˇ´ tomu znovu rozhorela. Se svym prıtelem ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ se rozesla a Jehovovi dal verne slouzı. ˇ ˇ 12 Jestlize chceme spolukresany podˇ ˇ ˇ ´ ´ necovat ke sluzbe Bohu, musıme si daˇ ´ vat pozor na to, jak to delame. Nikdy ´ ˇ ´ bychom druhe nemeli srovnavat, kritizoˇ ˇ´ ´ vat je za to, ze se nedrzı pravidel, ktera jsme sami stanovili, ani v nich vzbuzoˇ ˇ ´ ´ ´ vat pocit viny, ze toho delajı malo. Tımto ˚ zpusobem bychom je sice mohli po urˇ ˇ ˇ´ ˇ citou dobu „motivovat“ k vetsı aktivite, ´ ´ ˇ ale dlouhodobe vysledky by to neprinesˇ´ ˇ ´ ´ ´ lo. Mnohem lepsı je, kdyz druhe chvalı´ ´ ´ me a pomahame jim prohlubovat lasku ˇ ˇ ´ k Bohu. Ta by totiz mela byt tou hlavˇ´ ´ ˇ nı pohnutkou, proc Jehovovi slouzıme. ˇ ˇ ˚ (Precti Filipanum 2:1–4.) ´ „POVZBUZUJME JEDEN DRUHEHO“

´ Povzbuzovat jeden druh eho je ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ opravdu dulezite, „a to tım vıce, kdyz [vi´ ˇ ´ˇ´ ´ dıme], ze se ten den blızı“. Mimo jine to ´ ´ ´ ´ znamena druhym pomahat, aby vytrvaˇ ˇ ´ vali ve sluzbe Bohu. Vrame se ke znaˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ zornenı o uhasınajıcım ohni. Podnecova´ ´ ´ ˚ nı k lasce a znamenitym skutkum bylo ˇ ´ ´ ´ ´ prirovnano k rozfoukavanı plamene. Po´ ´ ˚ ˇ ˇ vzbuzovan ı zase m u zeme p rirovnat ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ k prikladanı, dıky kteremu muze ohen ˇ ´ ˇ ˇ´ horet dal nebo s vetsı intenzitou. Po´ ˇ ´ ´ vzbuzovat druhe krome jineho znamena ˇ ˇ ´ˇ posilovat a utesovat ty, kdo jsou sklıce´ ˇ ˇ´ ´ nı. Kdyz se snazıme takovym lidem po´ ´ moci, musıme s nimi mluvit s laskou ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ a jemne. (Prısl. 12:18) Navıc je zapotrebı ´ ´ ˇ ´ ´ byt „rychly k slysenı“ a „pomaly k mluve´ ˇ ´ nı“. (Jak. 1:19) Pokud totiz se zajmem na´ ˚ ˇ ˇ slouchame, muzeme porozumet situaci 13

ˇ ´ 12. K cemu by to mohlo vest, kdybychom dru´ ´ he srovnavali, kritizovali nebo v nich vzbuzovali pocit viny? ´ ´ 13. Co to znamena povzbuzovat druhe? (Viz ´ ´ ´ uvodnı obrazek.)

21

ˇ ´ ˇ ˇ Tomu, kdo potrebuje povzbuzenı, trpelive naslouchej (14. a 15. odstavec)

´ ˇ´ ˇ toho druheho a rıct mu neco, co ho skuˇ ˇ ´ tecne povzbudı. ´ 14 Zamysleme se nad tım, jak jeden ´ ˇ´ ´ laskavy starsı pomohl bratrovi, ktery byl ˇ ˇ ´ ˇ ´ nekolik let necinny. Kdyz si spolu povıˇ´ ˇ ´ dali, starsı pochopil, ze bratr Jehovu staˇ ˇ ˇ ˇ le miluje. Peclive si totiz studoval kaz´ˇ ´ ˇˇ ´ ´ ´ ˇ ´ de vydanı Strazne veze a snazil se byt na ˇ ´ ˇ ˇ ´ vsech shromazdenıch. V minulosti se ho ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ale dotklo jednanı nekterych kresanu. ˇ´ ˇ ˇ Starsı mu pozorne naslouchal, aniz by ˇ ˇ ho odsuzoval, a ujistil ho, ze spolukres˚ ˇ ˇ ´ ˇ´ anum na nem a na jeho rodine zalezı. ˇ ˇ ´ ´ ˇ Bratr si uvedomil, ze mu negativnı zazitˇ ´ ˇ ky z minulosti vlastne zabranily slouzit ´ ˇ´ ´ Bohu, ktereho miluje. Starsı take bratra ´ ˇ vzal do kazatelske sluzby. Bratr tak zaˇ ´ ˇ cal s jeho pomocı znovu chodit do sluzˇ ˇ ´ ˇ´ by a casem byl opet jmenovan starsım. ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ 15 Sklıceny clovek se asi nezacne hned ´ ´ ˇ ´ cıtit lepe a na nasi pomoc nemusı reagoˇ´

´

ˇ

14. Jak jeden starsı pomohl svemu spolukres-

anovi? ´ ´ ´ˇ ´ 15. Jak Jehova jedna se svymi sklıcenymi sluˇ ´ ˇ´ zebnıky a co se z toho ucıme?

22

ˇ ˇ ´ vat okamzite. Je tedy nezbytne, abychom ´ ´ ´ ´ ve svem usilı nepolevovali a pomahaˇ ˇ ´ li mu dlouhodobe. Pavel rekl: „Podpırej´ ˇ ˇ ´ te slabe, bute ke vsem trpelivı.“ (1. Tes. ´ ´ ´ ˇ 5:14) Z biblickych zprav vidıme, ze se ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ sklıcenymi jedna trpelive i Jehova. Byl ˇ´ ´ ´ ˇ naprıklad velmi laskavy k Elijasovi a neˇ ˇ zlehcoval jeho pocity. Poskytl mu vse, co ˇ ´ ˇ ˇ potreboval, aby ve sve sluzbe mohl poˇ ´ ˇ´ ˇ´ kracovat. (1. Kral. 19:1–18) Dalsım prıkladem je David. Velmi litoval toho, co ˇ ˇ udˇ elal, a Jehova mu laskave odpustil. ´ ´ ( Zalm 51:7, 17) Tak e pos ılil pisatele ˇ ´ ˇ ´ˇ ˇ 73. zalmu, ktery premyˇ slel o tom, ze Boˇ ˇ hu slouzit prestane. (Zalm 73:13, 16, 17) ´ ˇ ˇ ˇ ´ Jehova jedna laskave a trpelive i s nami, ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ a to zvlas pokud jsme sklıcenı. (2. Mojz. ´ 34:6) Projevy jeho milosrdenstvı jsou ´ ˇ ´ ´ ˇ „nove kazde rano“ a „jiste ke konci neˇ ´ ´ ˇ ´ dospejı“. (Nar. 3:22, 23) Jehova od nas ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ocekava, ze budeme jeho prıklad napo´ˇ ´ ˇ dobovat a se sklıcenymi kresany jednat ´ ˇ laskyplne. POVZBUZUJME JEDEN ´ ˚ DRUHEHO, ABYCHOM ZUSTALI ˇ ˇ NA CESTE K ZIVOTU

ˇ ˇ ˚ ˇ´ ˇ Z 33 000 veznu, kterı odesli z konˇ ´ ´ centracnıho tabora v Sachsenhausenu, ´ ˇ ˇ ˚ jich tisıce zemrely. Z 230 svedku Jehovo´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vych vsak vsichni prezili. Velkou merou ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ k tomu prispelo prave to, ze se vzajemne ´ povzbuzovali a podporovali. Dıky tomu ˇ se pro ne tento pochod nestal pochodem smrti. ˇ ´ 17 Dnes jdeme po ceste, ktera „vede ˇ ˇ do zivota“. (Mat. 7:14) Uz brzy Jehovovi ˇ ´ ˇ ˇ sluzebnıci spolecne dojdou do spraved´ ´ ˇ ´ liveho noveho sveta. (2. Petra 3:13) Vzaˇ ´ ˚ jemne si tedy pomahejme zustat na cesˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ te, ktera vede k vecnemu zivotu. 16

´ ˇ ´ˇ´ ´ se blızı konec tohoto systemu?

ˇ

16., 17. Co musıme delat vzhledem k tomu, ze

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ´ ˇ PREM ´ YSLEJ, ˇ ˇ JAKYMˇ CLOV ´ EKEM BYS M EL BYT ´ „Jakymi lidmi byste ˇ ´ ´ meli byt vy ve svatych ˇ ´ ´ cinech chovanı ´ ˇ ´ a v skutcıch zbozne oddanosti!“ (2. PETRA 3:11) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































´ ˇ ˇ ˇ ´ Jakym clovekem bys mel byt, ˇ ˇ´ ´ ´ abys mel Bozı schvalenı?









































































































Jak Satan lidi klame?

ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ VETSINE lidı nenı lhostejne, co si o nich druzı ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ myslı. Pro prave kresany je ale jeste dulezitejsı to, ´ ˇ ´ co si o nich myslı Jehova. On je totiz tou nejvyˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ znamnejsı osobnost ˇ ı v celem vesmıru a je u neho ˇ „zdroj zivota“. (Zalm 36:9) ˇ ´ ˇ ´ ´ 2 Apostol Petr ukazal, ze mame-li zıskat Jehovo´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vo schvalenı, musı se nas zivot vyznacovat svatyˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ mi ciny chovanı a skutky zbozne oddanosti. (Preˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ cti 2. Petra 3:11.) Nase chovanı musı byt svate, ´ ˇ ´ ´ tedy v mravnım, dusevnım a duchovnım ohleˇ ´ ˇ ˇ du ciste. Krome toho bychom meli konat skutky ˇ ´ ´ ´ ˇ zbozne oddanosti, ke kterym nas podnecuje hlu´ ´ ´ ´ ˇ´ boka laska a ucta k Bohu. Jehovovi tedy zalezı neˇ ´ ´ ´ ˇ jen na nasem jednanı, ale take na nasem nitru. ´ ´ ˇ ´ ´ Zkouma srdce, a proto vı, zda je nase chovanı sva´ ´ ´ ˇ ˇ te a zda jsme oddani vylucne jemu. (1. Par. 29:17) ˇ ´ ´ ˇ´ ´ 3 Satan Dabel nechce, aby nam na Bozım schva´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ lenı zalezelo. Ze vsech sil se nas proto snazı priˇ ´ ˇ met k tomu, aby pro nas vztah s Jehovou prestal ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ byt dulezity, a nevaha k tomu vyuzıvat lez a klam. ´ (Jan 8:44; 2. Kor. 11:13–15) Bude tedy moudre, ˇ ´ ˇ ´ kdyz se zamyslıme nad dvema otazkami: Jak Sa˚ tan lidi klame? A jak mohu svuj vztah s Jehovou ´ chranit? JAK SATAN LIDI KLAME?









































































































˚ ˇ ˇ ˚ Jak muzes svuj vztah ´ s Jehovou chranit?

ˇ ´ ˇ ´ ˇ 4 Ucednık Jakub napsal: „Kazdy je . . . zkousen ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ tım, ze je pritahovan a lakan svou vlastnı touhou. ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ 1., 2. Jakymi lidmi musıme byt, abychom meli Bozı schva´ lenı? ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ 3. Nad jakymi otazkami by se kazdy z nas mel zamyslet? ˇˇ ˇ 4. Na co se Satan zameruje a proc?

23

ˇ ˇ apostol Jan. Jsou to: (1) „touha tela“, ˇ´ ´ ´ (2) „touha ocı“ a (3) „okazale vystavo´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ vanı prostredku, ktere ma nekdo k ziˇ ´ ˇ ˇ votu“. Temito leckami Satan pokousel ˇ´ˇ ˇ ´ ´ i Jezıse v pustine. Ma s nimi bohate ˇ ˇ ´ ˇ zku senosti, tak ze je dok a ze velmi ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ucinne pouzıvat i v dnesnı dobe. Navıc ´ ˚ ˇ ˚ ˇ je umı ruzne uzpusobovat a tak presˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ne zautocit na slabosti kazdeho z nas. ˇ ´ ´ ˚ Nez se zamyslıme nad tım, jak se muˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ zeme branit, ukazeme si, jak Dabel sve ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ metody uspesne pouzil v prıpade Evy ˇ´ a jak jeho snahy naopak selhaly v prıˇ ˇ´ pade Bozıho Syna. ˇ „TOUHA TELA“ ˇ ´ ˇ „Touha tela“ se pro Evu stala leckou (7. odstavec)

ˇ Kdyz se pak touha stane plodnou, po´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ rodı hrıch; hrıch zase, kdyz je dovrsen, ´ zplodı smrt.“ (Jak. 1:14, 15) Ve snaze ˇ ´ ˇ ˇ znicit nas vztah k Bohu se Satan zameˇ ˇ ˇ ˇ ruje na zdroj nasich tuzeb – na nase srdce. ´ ˚ ˇ 5 Jakymi zpusoby Satan na nase srd´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ce utocı? Bible rıka, ze „cely svet lezı ˇ ´ v moci toho nicemneho“. (1. Jana 5:19) ´ ´ ˇ´ ˇ K Satanovym zbranım tedy patrı „veci ˇ ˇ ˇ ˇ ve svete“. (Precti 1. Jana 2:15, ˇ ´ 16.) Proˇ ´ ´ ˇ stredı, ve kterem zijeme, Dabel vyna´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ lezave utvarı uz tisıce let, a proto si na ´ ´ ´ ´ jeho rafinovane uskoky musıme davat pozor. (Jan 17:15) ´ ´ 6 Satanovym cılem je probudit v naˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ sem srdci nespravne touhy. Na tri lec´ ˇ´ ´ ´ ky, ktere k tomu vyuzıva, poukazal ´ ´ ˇ´ ˇ ´ Satan snazı probudit v nasem srdci nesprav´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ne touhy a proc sve lecky dokaze pouzıvat tak ´ ˇ ˇ ucinne?

5., 6. (a) Co je Satanovym cılem? (b) Jak se

24

´ ˇ ˇ ˚ ˇ Pokud ma clovek zustat nazivu, ˇ ´ ˇ potrebuje jıst. Jehova stvoril zemi tak, ´ aby nam poskytovala hojnost potravy. ˇ ˇ´ ˇ ˇ Satan se ale nekdy snazı nasi priroze´ ˇ´ ´ nou touhu po jıdle zneuzıt a tak dosahnout toho, abychom jednali v rozporu ˇ´ ˚ ´ ˇ s Bozı vulı. Uvazujme o tom, jak poˇ´ ˇ ˇ ˇ stupoval v prıpade Evy. (Precti 1. Mojˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ zısovu 3:1–6.) Rekl jı, ze kdyz si vez´ ´ ´ me ovoce ze „stromu poznanı dobreho ˇ ´ ˇ ˇ ˇ a spatneho“, urcite nezemre a naopak ˚ ˇ ˇ bude jako Buh. (1. Mojz. 2:9) Naznacil ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ jı tım, ze zustane nazivu, aniz by musela Boha poslouchat. To byla samoˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ zrejme nehorazna lez. Eva v tu chvıli ˇ ˇ ˇ ˇ mela dve moznosti: Bu tu myslenku ˇ ˇ zavrhnout, nebo ji v sobe zivit a dovo´ ´ ´ lit, aby v nı touha po zakazanem ovo˚ ˇ ˇ ´ ci narustala. Prestoze mohla jıst ovoce ˇ ˚ ˇ ze vsech stromu v zahrade, rozhodla ˇ ´ ´ ´ se, ze se bude dal v mysli zabyvat tım, ´ ˇ ˇ co jı Satan rekl ohledne stromu uproˇ ˇ ´ stred zahrady, a pak „si zacala brat 7

ˇ

ˇ

ˇ

ˇ

7. Jak Satan vyuzil „touhu tela“, kdyz pokousel

Evu? ´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ z jeho ovoce a jedla je“. Satan v nı proˇ ˇ ˇ budil touhu po necem, co Stvoritel za´ kazal. ˇ 8 Stejnou metodu Satan pou zil, ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ kdyz pokousel Jezıse v pustine. Potom ˇ´ˇ ´ ´ co se Jezıs 40 dnı a 40 nocı postil, Saˇ ˚ ˇ tan se snazil zapusobit na jeho priˇ ´ rozenou touhu se najıst. Rekl: „Jestliˇ ˇ´ ˇ ze jsi Bozı syn, povez tomuto kameni, a se stane chlebem.“ (Luk. 4:1–3) Jeˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zıs mel stejne jako Eva dve moznosti: ˇ´ ´ ˇ Bu mohl pouzıt zazracnou moc, kteˇ rou mel, a svou touhu uspokojit, aneˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ bo to neudelat. Jezıs vedel, ze by svou ˇ ˇ´ ´ ˚ moc nemel vyuzıvat sobeckym zpusoˇ ˇ ˇ ´ bem. Prestoze mel hlad, touha po jıdˇ ˇ ´ ˇ le v nem neprevazila nad touhou udrˇ ´ ´ zet si blızky vztah s Jehovou. ˇ Satanovi ˇ ˇ ´ ˇ odpovedel: „Je napsano: ‚Clovek nebuˇ´ ´ ˇ´ de zıt samotnym chlebem, ale vsım, co ´ ´ ´ ´ vychazı z Jehovovych ust.‘ “ (Luk. 4:4, ˇ ppc.) ˇ´ „TOUHA OCI“

ˇ´ ´ ˇ Jako dalsı lecku Jan uvedl „touhu ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ocı“. Z tohoto vyrazu vyplyva, ze cloˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ vek muze po necem zacıt touzit zkratˇ ´ ´ ´ ˇ ka proto, ze se na to dıva. Tutoˇ lecˇ ˇ´ ˇ ku Satan pouzil i v prıpade Evy. Rekl: ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ „Zcela jiste [se vam] otevrou oci.“ Cım ´ ´ ´ ´ dele se Eva na zakazane ovoce dıvala, ´ ´ ˇ ´ tım vıce ji pritahovalo. Strom se nahle ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ stal „necım touzebnym pro oci“. ˇ ´ ˇ 10 A jak to bylo s Jezısem? Satan mu ´ ˇ ´ ´ ´ „ukazal vsechna kralovstvı obydlene ˇ ˇ ´ zeme; a . . . rekl: ‚Dam ti celou tuto 9

ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ pade Jezıse a proc se mu to nepodarilo? ´ ´ ´ ˇ´ 9. Co vyplyva z vyrazu „touha ocı“ a jak Satan ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ tuto lecku pouzil v prıpade Evy? ˇ ´ ˇ´ 10. Jak se Satan snazil pomocı „touhy ocı“ poˇ ˇ´ˇ ˇ´ˇ kouset Jezıse a jak na to Jezıs zareagoval? 8. Jak se Satan snazil vyuzıt „touhu tela“ v prı-

15. SRPNA 2013

ˇ´ˇ Jezıs nedovolil, aby cokoli oslabilo jeho vztah s Jehovou (8. odstavec)

´ autoritu a jejich slavu.‘ “ (Luk. 4:5, 6) ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ Vsechna kralovstvı sveta Jezıs samoˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ zrejme behem te kratke chvıle nevidel ˇ ´ ´ doslova. Satan mu ale ve videnı ukazal ´ ˇ ˇ´ˇ jejich slavu a doufal, ze by to na Jezıse ˚ ˇ ˇ ˇ mohlo zapusobit. Bezostysne mu rekl: ˇ ˇ ˇ ´ˇ „Jestlize . . . prede mnou ucinıs akt ´ ´ ´ ˇ uctıvanı, bude to vsechno tvoje.“ (Luk. ˇ´ˇ ´ ˇ 4:7) Jezısovi ale zalezelo na tom, aby ´ ˇ ˇ ˇ ˇ se lıbil Jehovovi. Okamzite odpovedel: ´ ´ „Je napsano: ‚Jehovu, sveho Boha, buˇ ´ ´ ˇ des uctıvat a jemu samotnemu budes ´ ˇ prokazovat posvatnou sluzbu.‘ “ (Luk. 4:8) ´ ´ ´ ´ „OKAZALE VYSTAVOVANI ˇ ˚ ˇ PROSTREDKU . . . K ZIVOTU“

ˇ ˇ ˇ ˇ Mezi „veci ve svete“ Jan zaradil ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ i „ok azal e vystavovan ı prost redku, ´ ´ ˇ ˇ ˇ ktere ma nekdo k zivotu“. V dobe, kdy 11

´

˚

11. Jakym zpusobem Satan Evu oklamal?

25

´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Ktere biblicke zasady by sis v techto situacıch mel vybavit? (13. a 14. odstavec)

´ byli Adam s Evou jedinymi lidmi na ´ ˇ ˇ ˇ ˇ cele planete, se samozrejme nemeli ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ pred kym pysne chlubit tım, co majı. ˇ ´ Presto se v jejich srdci pycha rozvinuˇ ˇ ˇ la. Kdyz Satan pokousel Evu, naznacil, ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ze ıho. ˇ jı B´uhˇ upıra neco velmi zadouc ´ Rekl jı, ze v ten den, kdy pojı ze „stro´ ´ ´ ˇ ´ mu pozn an ı dobr eho a spatn eho“, ˇ ˚ „zcela jiste [bude] jako Buh a [bude] ´ ´ ˇ ´ ˇ znat dobre a spatne“. (1. Mojz. 2:17; ˇ ´ ˇ ˇ 3:5) Vlastne tım rekl, ze bude na Je´ ´ ˇ´ ˇ ˇ hovovi nezavisla. Jednou z prıcin, proc ´ ˇ ˇ ˇ Eva teto lzi uverila, byla bezesporu ´ ˇ ´ ´ ´ prave pycha. Vzala si zakazane ovoce ˇ ˇ ˇ ´ ˇ a byla presvedcena, ze opravdu nezeˇ ´ mre. To se ale velmi mylila! ´ ˇ´ˇ 12 Na rozdıl od Evy byl Jezıs vyni´ ´ ˇ´ kajıcım prıkladem pokory. Satan se ho ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ snazil presvedcit, aby vyzkousel Boha ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ urcitym okazalym cinem. Jezıse by ale ˇ ´ neco takoveho ani nenapadlo. Byl by ˇ ´ ˇ ˇ to totiz projev pychy. Jasne a rozhodne ˇ ˇ ˇ ˇ Satanovi odpovedel: „Je receno: ‚Neˇ ˇ ´ budes zkouset Jehovu, sveho Boha.‘ “ ˇ ˇ ´ ˇ (Precti Lukase 4:9–12.) ˇ

ˇ

ˇ´ˇ

ˇ

ˇ

ˇ

12. K cemu se Satan snazil Jezıse presvedcit

ˇ´ˇ ˇ ˇ a co mu Jezıs odpovedel?

26

˚ ˇ ˚ JAK MUZEME SVUJ VZTAH ´ S JEHOVOU CHRANIT?

ˇ´ ´ ´ ´ ˇ Satan dnes pouzıva stejne lecky ˇ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ jako v prıpade Evy a Jezıse. Tım, ze proˇ ´ ˇ strednictvım sveta propaguje nemravˇ´ ´ ´ ˇ´ nost a nestrıdmost v jıdle a pitı, se snazı ˚ ˇ ´ pusobit na „touhu tela“. Pomocı por´ nografie, zejmena na internetu, se snaˇ´ ´ ´ ˚ zı zlakat neopatrne jednotlivce a pusoˇ´ ´ bit na jejich „touhu ocı“. A ty, kdo majı ´ˇ ´ ´ ´ sklon k pyse a k okazalemu vystavova´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ nı prostredku k zivotu, pokousı pomo´ ˇ ´ ´ ˇ cı touhy po penezıch, vlivu a slave. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 14 „Veci ve svete“ jsou jako rybarske ´ ´ ´ ´ nastrahy, ktere mohou byt velmi laka´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ve. Kazda nastraha ale skryva hacek. ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ Satan vyuzıva veci, ktere lide casto ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ povazujı za normalnı nebo potrebne. ˇ´ ´ ´ ´ Snazı se nas pomocı nich svest k to´ ´ ˇ ˇ mu, aby nas lakalo udelat neco, co je ˇ´ ´ ´ v rozporu s Bozımi zakony. Jeho cılem ˇ ´ je zkazit nase srdce a probudit v nas ´ ´ ´ ˇ ˇ nespravne touhy. Chce nas presvedˇ ˇ ´ ˇ ´ cit, ze uspokojovat sve potreby a vest ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ pohodlny zivot je dulezitejsı nez cinit 13

ˇ

ˇ´ ´

´

13., 14. Vysvetli, jak dnes Satan pouzıva sve

´ ˇ lecky.

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ´ ˚ ´ˇ ˇ ˇ Bozı vuli. Dovolıs, aby te nekterou ze ´ ´ ˇ svych lecek oklamal? ´ ´ ˇ ´ 15 Eva sice Satanovym leckam podˇ´ˇ lehla, ale Jezıs jim odolal. Svou odpoˇ ˇ ´ ve vzdy uvedl slovy „je napsano“ neˇ ˇ ˇ ´ bo „je receno“ a potom citoval nejaky ´ ˇ ˇ ˇ biblicky vers. Pokud svedomite studuˇ ´ ´ ˇ jeme Bibli a dobre ji zname, dokazeme ´ ˇ ´ ´ si pak v narocnych situacıch vybavit ty ´ ´ ˇ ´ ´ spravne verse, kter ˇ e nam pomohou poˇ ´ kusenı odolat. (Zalm 1:1, 2) Budeme-li ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˚ si pripomınat prıklady vernych muzu ˇ ´ ´ ´ ´ a zen z biblickych dob, da nam to sılu, ˇ abychom vernost Bohu zachovali i my. ˇ ´ ´ (Rım. 15:4) A pokud budeme mıt k Je´ hovovi hlubokou uctu a budeme milo´ ˇ vat to, co miluje on, a nenavidet to, co ´ ´ ´ onˇ nenavidı, bude to pro nas ochranou. (Zalm 97:10) ˇ ˇ ˚ 16 Apostol Pavel kresanum napsal, ˇ ´ ˇ ˇ´ ze by svou „sılu rozumu“ meli vyuzıˇ´ vat k tomu, aby se stali lidmi, kterı ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ se nechavajı utvaret Bo ˇ ´ zım myslenım, ˇ ´ ˇ a ne myslenım sveta. (Rım. 12:1, 2) V ji´ ˚ ˚ ˇ ´ nem dopise zduraznil, jak je dulezite ˇ ´ ˇ ´ ´ sve myslenky ovladat. Rekl: „Vyvracıˇ ´ ´ ˇ ´ˇ ´ me . . . uvazovanı a vsechno povysene, ´ ´ ´ co se pozved a proti pozn an ı Boha; ˇ ´ ´ ˇ ˇ a privadıme kazdou myslenku do zaje´ ˇ ˇ tı, abychom ji ucinili poslusnou Krista.“ ˇ ˇ ´ (2. Kor. 10:5) Nase myslenky majı vel´ ´ ´ ky vliv na to, jacı jsme. Musıme proto ˇ ˇ ´ ´ ´ uvazovat o vecech, ktere se lıbı Bohu. (Fil. 4:8) ´ ´ ´ 17 Pokud chceme byt svatı, nesmıme ˇ ˇ ´ ´ ˇ v sobe zivit nespravne myslenky ani ´ ˇ ´ touhy. Musıme Jehovu milovat „z ciste˚ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ Satanovym pokusenım? ˇ ˇ ˇ´ 16., 17. K cemu bychom meli vyuzıvat svou ´ „sılu rozumu“?

15. Jak muzeme podobne jako Jezıs odolavat

15. SRPNA 2013

ho srdce“. (1. Tim. 1:5) Srdce je ale ´ ´ ˇ ´ ˇ zradne a my si mozna ani neuvedomuˇ ´ ˇ jeme, jak intenzivne na nas „veci ve ˇ ˇ ˚ ´ ˇ svete“ pusobı. (Jer. 17:9) Meli bychom ´ ˇ se proto neustale zkoumat ve svetle Boˇ´ ˇ´ ´ zıho Slova a rıdit se tak Pavlovou vybıdˇ ´ˇ kou: „Zkousejte, zda jste ve vıre, prokazujte, co sami jste.“ (2. Kor. 13:5) ˇ ˇ 18 K tomu, abychom „vecem ve sveˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ te“ dokazali odolavat, prispeje take to, ˇ kdyz budeme pamatovat na inspiro´ ˇ ˇ ´ vana slova apostola Jana: „Svet pomı´ ˇ ˇ ˇ jı a rovnez jeho touha, ale ten, kdo ci´ ˇ´ ˚ ˚ ´ ´ ˇ nı Bozı vuli, zustava navzdy.“ (1. Jana ´ ˇ ˚ 2:17) Mohlo by se zdat, ze Satanuv sy´ ˇ ˇ ˇ ˇ stem bude trvat vecne. Skutecnost je ´ ˇ ˇ´ ale takova, ze jednoho dne skoncı. Buˇ ´ ˇ deme-li si pripomınat, ze nic z toho, co ˇ ´ ´ ´ tento svet nabızı, nema trvalou hodno´ ´ to pomahat, abychom se tu, bude ˇ ´ nam ´ ´ ˇ do Dablovych lecek nechytili. ˇ ˇ 19 Apostol Petr kresany povzbuzoˇ ´ ˇ´ ´ ´ val, aby se snazili zıskat Bozı schvalenı ˇ ´ ˇ a aby ocekavali a pevne chovali v mysli ˇ´ ´ ˇ „prıtomnost Jehovova dne, jımz se hoˇ ´ ´ ˇ´ ´ rıcı nebesa rozplynou a silne rozpalene ´ prvky se roztavı“. (2. Petra 3:12) Den, ˇ´ ˚ ˇ ˇ kdy Jehova znicı Satanuv svet, je uz vel´ ´ mi blızko. Do te doby bude Satan i na´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ dale vyuzıvat „veci ve svete“ k tomu, ´ ˇ ˇ ˇ aby nas pokousel, stejne jako pokousel ˇ´ˇ Evu a Jezıse. Nebume jako Eva a neza´ ˇˇ ´ ´ merujme se na uspokojovanı vlastnıch ˇ ´ ˇ ´ tuzeb. Tım bychom v podstate uznava´ li Satana za sveho boha. Bume jako ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Jezıs a Satanovym leckam odolavejme, ˇ ´ ´ ˇ ´ a uz vypadajı jakkoli lakave. I nadale ˇ ´ ´ ´ se snazme byt takovymi lidmi, jakymi ´ ˇ bychom podle Jehovy byt meli. ˇ ´ ˚ ktere Buh schvaluje?

ˇ

ˇ

´

18., 19. Proc bychom se meli snazit byt lidmi,

27

ˇ ˇ ´ ´ Elisa´ ˇ videl ohnive dvoukole vozy VIDIS JE I TY?

´ ´ ´ ˇ´ Syrsky kral pronasleduje Bozıho proroka Eliˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ su. Dozvıda se, ze je ve meste Dotanu, ktere leˇ´ ´ ˇ ˇ zı na kopci a je obehnane hradbami. Okamzite ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ tam vysıla kone, valecne dvoukole vozy a vojaˇ ˇ ˇ ´ˇ ´ ky. Za rozbresku uz je mesto obklıceno. (2. Kral. 6:13, 14) ˇ ˚ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ Elisuv slouzıcı vstava, vychazı ven a uvidı proˇ´ ˇ ˚ rokovy nepratele. „Beda, muj pane! Co budeme ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ delat?“ narıka. „Neboj se,“ odpovıda Elisa, „neˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ bo tech, kterı jsou s nami, je vıc nez tech, kterı ´ ˇ jsou s nimi.“ Pak se modlı: „Jehovo, otevri mu, ´ ˇ ˇ ´ ˇ prosım, oci, aby videl.“ Zprava pokracuje: „Jeˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ hova okamzite otevrel oci slouzıcıho, takze viˇ ´ ´ ´ del, a pohleme, hornaty kraj byl plny konı a oh´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ nivych valecnych dvoukolych vozu vsude kolem ˇ ´ ´ ˇ´ Elisi.“ (2. Kral. 6:15–17) Co se z teto a z dalsıch ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ udalostı v Elisove zivote muzeme naucit? ˇ ´ ˇ ˇ ˚ Kdyz syrska vojska oblehla mesto, Elisa zu´ ˇ ´ ˇ stal klidny, protoze se spolehal na Jehovu a ve-

28

ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ del, ze dokaze ochranit sve sluzebnıky. My dnes ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ necekame, ze se budou dıt zazraky, ale vıme, ˇ ´ ´ ˚ ˇ ze Jehova chranı svuj lid jako celek. V urci´ ´ ´ ˇ tem smyslu jsme take obklopeni ohnivymi kon´ ˇ ´ ´ ˇ ´ mi a valecnymi vozy. Pokud je vidıme ocima vıry ˇ ´ ´ ´ a vzdycky spolehame na Boha, „[bydlıme] v bezˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ pecı“ a mame jeho pozehnanı. (Zalm 4:8) Uvaˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ zujme o tom, jaky uzitek muzeme mıt z dalsıch ´ ˇ ˇ ˇ ˇ situacı v Elisove zivote. ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ELISA ZAC INA SLOUZIT ELIJASOVI

ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Kdyz jednou Elisa oral pole, prisel za nım pro´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ rok Elijas a hodil na nej svuj urednı odev. Elisa ˇ ˇ ´ ˇ´ vedel, co to znamena. Usporadal hostinu, rozˇ ˇ loucil se s otcem a matkou a odesel z domu, aby ´ ˇ ˇ ´ ´ byl Elijasovi k sluzbam. (1. Kral. 19:16, 19–21) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Jelikoz byl ochotny slouzit Bohu co mozna nejvıc, ˇ´ ˚ Jehova ho mohl pouzıvat. Nakonec pusobil jako ´ ´ ˇ prorok mısto Elijase. ´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Elisa slouzil Elijasovi asi sest let. Behem te do´ by „lil vodu na [jeho] ruce“. (2. Kral. 3:11) Tehdy ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ lide vetsinou jedli rukama a nepouzıvali vidlicky, ˇ ˇ´ ´ ´ noze ani lzıce. Po jıdle lil sluha vodu na ruce sve´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ho pana, aby mu je umyl. Prinejmensım nektere ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ z Elisovych ukolu tedy byly podradne. Nicmene ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ byt Elijasovym sluhou povazoval Elisa za cest. ˇ ˚ ˇ ˚ ´ I dnes se mnoho kresanu venuje ruznym for´ ˇ ´ ´ mam celodobe sluzby. Motivuje je k tomu vıra ˇ ˇ ´ ´ ˇ a touha slouzit Jehovovi co mozna nejvıc. Nekdy ´ ˇ ´ ´ to znamena, ze odejdou z domova a vykonavajı ´ ´ ´ ´ ´ ˇ praci, kterou mnozı lide pokladajı za podradnou, ˇ´ ´ naprıklad v betelu nebo na stavebnıch projekˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ tech. Zadny kresan by nemel takovou praci poˇ ´ ˇ ´ ´ vazovat za nevyznamnou nebo ponizujıcı, protoˇ ´ ´ ˇ´ ze Jehova si jı velmi vazı. (Hebr. 6:10) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ELISA VERNE PLNI SVE POVERENI

ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ Nez vzal Buh „Elijase ve vetrne bouri vzhuru ˚ k nebesum“, vyslal ho na cestu z Gilgalu do Be´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ telu. Elijas svemu slouzıcımu rekl, aby ho nedo´ ˇ ˇ ´ ˇ provazel, ale on odpovedel: „Neopustım te.“ Po ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ceste Elijas jeste dvakrat premlouval Elisu, aby ´ ˇ ´ ˇ ´ s nım nesel dal, ale marne. (2. Kral. 2:1–6) Poˇ ˇ ˇ dobne jako Rut lnula k Noemi, tak se Elisa verˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ne drzel Elijase. (Rut 1:8, 16, 17) Proc? Zjevne ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ proto, ze si vysady slouzit Elijasovi vazil. ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ Elisa nam dal skvely prıklad. Vysad v Bozı or´ ˇ ganizaci si budeme velmi vazit, pokud budeme ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ mıt na mysli, ze slouzıme Jehovovi. Zadna vetsı ˇ ˇ cest neexistuje. (Zalm 65:4; 84:10) ˇ ´ ˇ ˇ „POZADEJ, CO BYCH MEL PRO TEBE UDELAT“

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Po ceste Elijas rekl Elisovi: „Pozadej, co bych ˇ ˇ ˇ mel pro tebe udelat, nez budu od tebe vzat.“ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Podobne jako pred lety Salomoun, i Elisa zaˇ ´ ˇ ´ ˇ dal o duchovnı veci. Rekl: „Prosım, aby mi pri´ ´ ´ padly dva podıly na tvem duchu.“ (2. Kral. 2:9; ´ ´ ´ 1. Kral. 3:5, 9) V Izraeli dostaval prvorozeny syn ´ ´ ˇ ´ ˇ dvojity podıl z dedictvı. (5. Mojz. 21:15–17) Eliˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ sa vlastne zadal, aby byl uznan za Elijasova du´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ chovnıho dedice. Krome toho chtel mıt zjevne 15. SRPNA 2013

´ ´ ˇ takovou odvahu jako Elijas, kter y byl „naprosto ˇ ´ ´ ´ zarlivy pro Jehovu“. (1. Kral. 19:13, 14) ´ ˇ ˇ ´ Jak Elijas na tuto prosbu reagoval? „Pozadal ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ˇ ˇ jsi o obtıznou vec,“ rekl. „Jestlize me uvidıs, az ˇ budu od tebe vzat, stane se ti tak; ale jestlize ne, ´ ´ ˇ nestane se to.“ (2. Kral. 2:10) Z Elijasovy odpoˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vedi patrne vyplyvaly dve veci. Za prve, pouze ˚ ˇ ˇ ˇ ´ Buh mohl urcit, zda Elisa dostane, o co zadal. ´ ˇ ˇ A za druhe, pokud to mel Elisa dostat, musel se ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ drzet sveho rozhodnutı zustat s Elijasem, a se ´ bude dıt cokoli. ˇ ˇ CO ELISA VIDEL

ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Jak se na Elisovu zadost o dva dıly Elijasova ´ ˚ ´ ˇ´ ´ ´ ducha dıval Buh? Zprava rıka: „Stalo se, jak kraˇ ˇ ˚ ´ ´ celi a pri chuzi mluvili, tu pohleme, ohnivy vaˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ lecny dvoukoly vuz a ohnivı kone, a pristoupili ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ k tomu, aby ucinili mezi obema rozdelenı; a Elijas ˇ ´ ˇ ˚ ˇ vystoupil ve vetrne bouri k nebesum. Elisa to ceˇ ˇ lou dobu videl.“1 To byla Jehovova odpove. Eliˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ sa videl, jak se od nej Elijas vzdalil, dostal dva ´ ´ ˇ podıly z jeho ducha a stal se jeho duchovnım de´ dicem. (2. Kral. 2:11–14) ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Elisa zvedl urednı odev, kter y spadl z Elijase, ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ a oblekl si ho. Te bylo zrejme, ze je Bozım proroˇ´ ˚ ´ ´ ˇ kem. Dalsım dukazem jeho jmenovanı bylo to, ze ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ pozdeji zazracne rozdelil vody Jordanu. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ To, ceho byl Elisa svedkem, kdyz Elijas vystouˇ ´ ˇ ˚ ˇ pil ve vetrne bouri k nebesum, na nej bezpochyˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ by silne zapusobilo. Clovek prece jenom nevidı ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ ohnivy valecny dvoukoly vuz a ohnive kone kazdy ˚ ˇ ˇ ˇ ´ den! Byl to dukaz toho, ze Jehova na Elisovu zaˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ dost odpovedel kladne. Kdyz Buh vyslycha nase ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ modlitby, nevidıme ohnivy valecny vuz ani ohni´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ve kone. Muzeme ale rozpoznat, ze pouzıva svou ˇ ˚ obrovskou moc k tomu, aby se dela jeho vule. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Kdyz vidıme, ze zehna pozemske casti sve orgaˇ ´ ´ ˚ nizace, vlastne vidıme jeho nebesky vuz v pohybu. (Ezek. 10:9–13) ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ 1 Elijas nevystoupil do nebes, kde prebyva Jehova a jeho andelˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ stı synove. Viz Straznou vez z 15. zarı 1997, stranu 15.

29

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Elisa se mnohokrat presvedcil, ze Jehova ma ˇ´ ´ ˇ ohromnou moc. Bozı svaty duch mu umoznil ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ provest 16 zazraku – dvakrat vıc, nez kolik je ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pripisovano Elijasovi.1 Podruhe Elisa videl kone ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ a ohnive valecne dvoukole vozy behem oble´ ´ ˇ ´ hanı Dotanu, jak to bylo vykresleno na zacatku ˇ ´ clanku. ˇ ˚ ˇ ˇ ELISA DUVEROVAL JEHOVOVI

ˇ ˇ ˇ´ I kdyz byl Elisa v Dotanu obklopen neprate˚ ´ ˇ ˇ li, zustal klidny. Proc? Protoze si vybudoval sil´ ´ ´ ´ nou vıru v Jehovu. Takovou vıru musıme mıt i my. ´ ´ Modleme se proto o svateho ducha, abychom vıˇ´ ´ ˇ´ ru i dalsı vlastnosti, ktere k ovoci ducha patrı, do´ kazali projevovat. (Luk. 11:13; Gal. 5:22, 23) ´ ´ ˇ ´ ´ Udalosti v Dotanu take poskytly Elisovi padny ´ ˇ ˇ ˇ 1 Viz Straznou vez z 1. srpna 2005, stranu 10.

˚ ´ duvod k tomu, aby spolehal na Jehovu a jeho ne´ ˇ ˇ ˚ viditelnou armadu. Prorok si uvedomil, ze Buh ˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ rozestavel andelske vojsko, aby obklıcilo mesˇ´ ˚ ˇ to a nepratele. Buh tyto muze postihl slepotou ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ a tak Elisu a jeho slouzıcıho zazracne zachranil. ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ (2. Kral. 6:17–23) V te tezke dobe, stejne jako ´ ´ ˇ ´ v jinych situacıch, Elisa projevil vıru a naprosto se spolehl na Jehovu. ˚ ˇ ˇ ˇ´ Podobnou duveru v Jehovu mejme i my. (Prısl. ´ ´ ˚ ´ 3:5, 6) Pokud ji budeme mıt, „sam Buh nam ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ projevı prızen a pozehna nam“. (Zalm 67:1) Je ˇ ´ pravda, ze nejsme doslova obklopeni ohnivymi ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ dvoukolymi vozy a konmi. Behem prichazejıcı´ ˇ ´ ´ ´ ho „velkeho souzenı“ nas ale Jehova bude chraˇ nit jako celosvetovou rodinu. (Mat. 24:21; Zjev. ´ ˇ ´ ˇ 7:9, 14) Do te doby mejme stale na mysli, ze ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ „Buh je nam utocistem“. (Zalm 62:8)

ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ NEKTERA PRAVNI VITEZSTVI V POSLEDNI DOBE Francie –´ Vyplaceno ˚ 8,2 milionu americkych dolaru

243

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ Soucasny pocet vıtezstvı, ´ ˇ ´ kter ych svedkove Jehovovi ´ ˇ ˇ ´ po celem svete dosahli ˇˇ´ ˚ u nejvyssıch soudu

20

´ ˇ ´ ´ Vıtezstvı u Evropskeho ´ ´ soudu pro lidska prava od dubna 2000

´ ˇ ´ Celkova castka, kterou 11. prosince 2012 vyplatila ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ francouzska vlada svedkum Jehovovym po 15lete ´ ´ ˇ pravnı bitve

ˇ ´ ´ Recko – Statnı rada

ˇ ˇ ´ ´ ´ Dne 2. listopadu 2012 Statnı rada uznala, ze svedkove ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Jehovovi, rozsırene kresanske nabozenstvı, majı pravo ´ ´ ´ vlastnit domy, ve kter ych uctıvajı Boha

ˇ ´ ´ ´ Jiznı Korea – Rozhodnut ı Vyboru OSN ´ ´ pro lidska prava ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ 25. rıjna 2012 – Jiznı Korea musı 388 svedkum Jehovovym, ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ kterı z duvodu svedomı odmıtli nastoupit vojenskou sluzbu, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ zaplatit patricne odskodne za porusenı jejich prav

ˇ Z NA SEHO ARCHIVU

´ ˇ Kral byl nadsen

´ V roce 1936 krale Sobhuzu II. vyfotil Robert Nisbet ˇ a fotografii predal Watch Tower Society

ˇ V SRPNU 1936 prijeli Robert a George Nisbetovi do sva´ ´ ´ ´ ˇ zijskeho kralovskeho kraalu neboli oplocene osady. Kdyz ´ ´ z auta se zvukovou aparaturou pustili hudebnı nahrav´ ky a proslovy bratra J. F. Rutherforda, kral Sobhuza II. byl ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ nadsen. „Dost nas zaskocil, protoze chtel koupit prehrava´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ cı zarızenı, nahravky i amplion,“ vypravel George. ´ ˇ ˇ ˇ ´ Robert krali omluvne rekl, ze nic z toho nenı na prodej, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ protoze je to majetek nekoho jineho. Kral chtel vedet koho. ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ Robert odpovedel: „Patrı to jinemu krali.“ Sobhuza se ˇ´ ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ zeptal kteremu. „Jezısi Kristu, krali Bozıho kralovstvı,“ ˇ rekl Robert. ´ ´ ´ ´ ´ „O, to je mocny kral,“ prohlasil s hlubokou uctou Sobˇ ˇ ˇ´ huza. „Nechtel bych ho pripravit o nic, co mu patrı.“ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ Robert napsal: „Osobnost nejvyssıho nacelnıka, krale ˇ ˇ ˚ ˇ Sobhuzy, na me silne zapusobila. Mluvil perfektne anglic´ ´ ky, v jeho slovech nebyl ani naznak pychy a byl velmi oteˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ vreny a prıstupny. V jeho kancelari jsme si povıdali asi tri ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ctvrte hodiny a George mezitım venku poustel hudbu. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Jeste ten den jsme navstıvili Svazijskou statnı skolu. To ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ byl asi nas nejzajımavejsı zazitek. Vydali jsme svedectvı reˇ ˇ ´ ˇ diteli a on pozorne naslouchal. Kdyz jsme se zmınili o pre´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ hravacım zarızenı a nabıdli mu, ze si cela skola muze po´ ´ ˇ ´ ˇˇ slechnout nahravky, nadchlo ho to. Shromazdil temer sto ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ ˇ zaku, kterı si sedli na travu a naslouchali. Dozvedeli jsme ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ se, ze na teto strednı skole se chlapci ucı zemedelske, za´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ hradnicke, truhlarske a stavebnı prace, anglictinu a aritˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ metiku. Devcata se tu ucı, jak se starat o deti ˇ a o domˇac´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ nost, a zıskavajı dalsı uzitecne dovednosti.“ Skolu zalozila ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ babicka nejvyssıho nacelnıka.1 ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ Poprve prukopnıci navstıvili kralovsky kraal v Lobamˇ ˇ ´ ´ ˇ be roku 1933 a uz tehdy je kral Sobhuza s radostı pri´ ˇ ´ jal. Jednou dokonce svolal celou svou osobnı straz, kte´ ˇ´ ´ ˚ ´ ´ ra cıtala 100 bojovnıku, aby si vyslechli nahravku biblicke ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ 1 Zlaty vek ze 30. cervna 1937, strana 629, anglicke vydanı. 15. SRPNA 2013

31

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Nahore: Svazijstı stredoskolaci se shromazdili, ´ aby si vyslechli biblicky proslov, 1936 ´ Vpravo: George Nisbet u sveho automobilu se zvukovou aparaturou

s

n o

ˇ Tento casopis ˇ´ i dalsı publikace ˇ ´ zdarma ke stazenı na www.jw.org

p

ˇ ´ Od 30. let az do sve smrti v roce 1982 jed´ ˇ ´ ´ nal kral Sobhuza se svedky Jehovovymi s uctou ´ ´ ˚ a nedovolil, aby byli pronasledovani kv uli ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ tomu, ze nedodrzujı svazijske ritualy. Svedko´ ˇ ˇ ´ ´ ve mu za to byli velmi vdecnı a nad jeho smrtı truchlili. ˇ´ ´ Pocatkem roku 2013 bylo ve Svazijsku vıce ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ nez 3 000 zvestovatelu. Tato zeme ma neco ˇ ˇ ˇ pres milion obyvatel, takze na jednoho svedka ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ jich pripada 384. V 90 sborech slouzı vıc nez ˚ ´ ˚ ´ ´ 260 prukopnıku a Pamatne slavnosti se v roce ´ ˇ ˇ ´ ˇ 2012 zucastnilo 7 496 lidı. Je z toho videt, ze poˇ ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ˇ cet svedku Jehovovych ve Svazijsku muze jesˇ ˚ ˚ ´ ˇ´ te rust. Prukopnıci, kterı zde ve 30. letech slouˇ ˇ ´ ´ ˇ zili, polozili dobry zaklad. (Z naseho archivu ˇ ´ v Jiznı Africe.)

˚ ˇ Online si muzete ˇ´ ´ ˇ cıst take Preklad ´ ˇ noveho sveta

ˇ Navstivte www.jw.org ˇ ˇ nebo nactete ´ QR kod

w13 08/15-B 130425

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ prednasky. Predplatil si nase casopisy a prijal ´ ˇ ´ ˇˇ publikace. Netrvalo dlouho a kral mel temer ˇ ˇ ˇ veskerou nasi literaturu. Nechal si ji i behem ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ druhe svetove valky, kdy ji britska kolonialnı ´ ´ vlada zakazala. ´ ´ ˇ ´ V kralovskem kraalu byli svedkove Jehovovi ´ ´ ˇ ´ vıtani. Sobhuza nekdy zavolal i duchovnı z ji´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nych cırkvı, aby si prisli poslechnout biblicky ˇ ´ ´ ˇ proslov. Kdyz mıstnı svedek Helvie Mashazi ´ ˇ ˇ ˇ´ rozebıral 23. kapitolu Matouse, nekterı du´ ˇ ˇ ˇ ˇ chovnı s hnevem vyskocili a snazili se ho pri´ ˇ ´ ˇ ´ nutit, aby se posadil. Kral vsak zasahl a pozadal ˇ ´ ˇ bratra Mashaziho, aby pokracoval. Navıc vsem ˇ ˚ ˇ ˇ ´ posluchacum rekl, aby si poznamenali kazdy ´ ˇ ´ biblicky vers, o kterem bude bratr mluvit. ˇ ˚ Jindy se stalo, ze po proslovu jednoho pru´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ kopnıka ctyri duchovnı otocili sve kolarky ´ ˇ ˇ ˇ ´ a prohlasili: „Uz nejsme pastori, ale svedkove Jehovovi.“ Bratra se pak zeptali, zda by jim ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ mohl opatrit stejne knihy, jake ma nejvyssı naˇ ´ celnık.