E ˇ Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I. Jsi dobr ym evangelistou? STRANA 3 P ISN E: ˇ 103, 102. Jsi horliv y pro znamenit

8´ ˇ

´ ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

´ ˇ ´ STUDIJN I CL ANKY





















































































ˇ 1.–7. CERVENCE

´ Jsi dobrym evangelistou? ´ ˇ STRANA 3

˙

PISNE: 103, 102





















































































ˇ 8.–14. CERVENCE

´ Jsi „horlivy ´ pro znamenite skutky“? ´ ˇ STRANA 8

˙

PISNE: 108, 93





















































































ˇ 15.–21. CERVENCE

ˇ ´ Upevnujte sv e ˇ ´ manzelstvı dobrou ´ komunikac´ ı ˇ STRANA 14

˙

PISNE: 36, 87





















































































ˇ 22.–28. CERVENCE

ˇ ˇ Rodiˇce ´ a deti, a je z vaˇ sı komunikace ˇ ´ ´ videt, ze se´ mˇ ate radi STRANA 19

˙

PISNE: 88, 3





















































































ˇ 29. CERVENCE–4. SRPNA

Rozhodujme se ˇ moud re a tak ˇ ˇ ´ ˇ ´ strezme sv´ e dˇ edictvı STRANA 26

˙

PISNE: 14, 134

ˇ 1 5. KV E TNA 201 3

´ ˇ ´ STUDIJNI CL ANKY







































































































































































































´ ˇ Jsi dobrym evangelistou? ˇ ´ ˇ ´ ´ V tomto clanku se docteme, co to znamena byt evangelistou ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ a proc lide potrebujı slyset dobrou zpravu. Take je v nem uve˚ ˇ ´ ˚ ´ deno, jak muzeme svou ulohu evangelistu plnit co nejlepe.

´ LONDYN, ANGLIE







































































































































































































´ ´ ´ TITULNI STRANA: Sestry vydavajı ˇ ´ ˇ ´ svedectvı prodavaci v severozapad´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ nım Londyne. Pouzıvajı pri tom pubˇ ´ ˇ ˇ likace v gudzaratstine.

´ ´ ˇ Jsi „horlivy pro znamenite skutky“? ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ Tento clanek rozebıra, ve kter ych dvou oblastech muzeme ´ ´ ´ ´ byt horlivı pro znamenite skutky a tak lidem pomahat, ˇ aby chteli poznat Boha. (Tit. 2:14) Jednou z nich je kazatel´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ska sluzba a tou druhou nase dobre chovanı.



ˇ ´ Cizojazycne sbory ˇ ´ Cizojazycne skupiny







































































































































































































ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Upevnujte sve manzelstvı dobrou komunikacı ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ Rodi ce a´ deti,´ a je z vası komunikace videt, ˇ ze se mate radi

80 60

ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Pokud chtejı mıt manzele spokojene manzelstvı, musı se ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ naucit dobre spolu komunikovat. V prvnım clanku si ukaˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zeme, jake vlastnosti jsou k tomu nezbytne. Druhy clanek ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ rozebıra, jak lze prekonat prekazky, ktere branı komunikaci ˇ ˇ mezi rodici a detmi.

40 20 0 1992

2002

2012







































































































































































































ˇ ˇ ˇ ˇ Rozhodujme ´ ˇ ´ se moudre a tak strezme sve dedictvı

ˇ ´ ˇ ´ DALSI CL ANKY

















































































































´ ˇ ´ ˇ˚ 13 Otazky ctenaru

















































































































ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ Co je nasım duchovnım dedictvım? V cem je pro nas varo´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vanım to, co udelal Esau? A dıky cemu se dokazeme moudre ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ rozhodovat, abychom o sve dedictvı neprisli? Odpovedi na´ ˇ ´ jdeme v tomto studijnım clanku.

´ ˇ ´ ˇ ˇ 24 Dıky cemu nas zivot ´ zıskal smysl

















































































































ˇ 31 Z naseho archivu

8´ ˇ

´

ˇ ˇ

STRAZNAVEZ ´ ´ ´ H L ASAJIC I

May 15, 2013

´ ´ JEHOVOVO KR ALOVSTV I

´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytova´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos´ ´ ´ ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud ´ ´ ´ ˇ nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze ´ ´ ˇ ´ ˇ Svateho Pısma — Prekladu noveho sveta (se stu´ ´ dijnımi poznamkami).

Vol. 134, No. 10 Semimonthly CZECH

´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tauˇ ´ nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus.

5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society of ˇ ´ Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in Germany.

´ JSI DOBRYM EVANGELISTOU?

´ „Konej dılo evangelisty, ˇ ˇ plne dovrs svou ˇ sluzbu.“ (2. TIM. 4:5) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































Kdo je to evangelista?









































































































ˇ ´ ˇ ´ ˇ Proc lide potrebujı slyset ´ dobrou zpravu?









































































































ˇ´ ˇ ´ ˇ´ Cım se vyznacujı dobrı ´ evangeliste?

´ ˇ EVANGELISTA je ten, kdo druhym sdeluje dob´ ´ ´ ˇ ˇ´ rou zpravu. Prvnım a nejvyznamnejsım evangelis˚ ˇ tou byl Jehova Buh. Ihned potom co se proti nemu ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nasi prarodice vzbou ze ˇ ´ rili, oznamilˇ dobrou zpravu, ˇ had, tedy Satan Dabel, bude znicen. (1. Mojz. 3:15) ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Behem nasledujıcıch staletı Jehova verne muze inspiroval, aby zapsali podrobnosti o tom, jak bude ´ ˇ ˇ ˇ jeho jmeno ocisteno od pohany, jak budou odstraˇ ˇ ˚ ´ ´ neny skody zpusobene Satanem a jak lide mohou ´ znovu zıskat to, co Adam s Evou ztratili. ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ 2 Ulohu evangelistu plnı take andele. Dobrou ´ ˇ ´ ´ zpravu jednak ohlasujı sami a jednak v tom poma´ hajı lidem. (Luk. 1:19; 2:10; Sk. 8:26, 27, 35; Zjev. ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ 14:6) Totez muzeme rıct o archandelu Michaelovi. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Kdyz byl na zemi jako clovek, dal vsem lidskym ˚ ´ ´ ˇ´ ´ ´ evangelistum vynikajıcı prıklad. Oznamovanı dob´ ´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ re zpravy totiz pro Jezıse bylo tım nejdulezitejsım ˇ ˇ v zivote. (Luk. 4:16–21) ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ 3 Jezıs svym ucednıkum prikazal, aby take oni ˇ byli evangelisty. (Mat. 28:19, 20; Sk. 1:8) A apostol ´ ´ Pavel dal svemu spolupracovnıku Timoteovi tuto ´ ´ ˇ ˇ vybıdku: „Konej dılo evangelisty, plne dovrs svou ˇ ´ sluzbu.“ (2. Tim. 4:5) Co je tou dobrou zpravou, kteˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ rou jako Jezısovi nasledovnıci ohlasujeme? Patrı ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ k nı povzbudive ujistenı, ze nas nebesky Otec Je´ ´ ´ hova nas miluje. (Jan 3:16; 1. Petra 5:7) Lasku nam ´ ˇ ´ ´ ´ projevuje zejmena prostrednictvım sveho kralov´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ stvı. Radi proto druhym rıkame, ze kazdy, kdo se ´ ´ ˇ ´ tomuto kralovstvı podrizuje, kdo posloucha Boha ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ a jedna spravne, muze byt Bozım prıtelem. (Zalm ´ ´ ´ ˇ ˇ´ 1. V jakem smyslu byl Jehova prvnım a nejvyznamnejsım evangelistou? ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 2. (a) Jakou ulohu pri oznamovanı dobre zpravy plnı andele? ˇ ˇ´ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ´ (b) V cem dal Jezıs vsem evangelistum vynikajıcı prıklad? ´ ˇ ´ ˇ´ 3. (a) Co je tou dobrou zpravou, kterou lidem prinasıme? ´ ´ ´ ´ ˇ (b) O kterych otazkach chceme jako evangeliste uvazovat?

3

´ ´ ˇ 15:1, 2) Jehovovym zamerem je odstraˇ ´ ´ ´ ´ nit veskere utrpenı i bolestne vzpomın´ ´ ky. To je opravdu dobra zprava! (Iz. ˇ ˚ ˇ ´ 65:17) Uvazujme te o dvou dulezitych ´ ´ ˇ ´ ´ ot azkach: Proc je nezbytne, aby lide ˇ ´ ˇ ˇ ´ v dnesnı dobe slyseli dobrou zpravu? ˚ ˇ ´ ˚ A jak muzeme svou ulohu evangelistu ´ ˇ ˇ ˇ plnit uspesne? ˇ ´ ˇ ´ ˇ PROC LIDE POTREBUJI SLYSET ´ DOBROU ZPRAVU

ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ P redstav si, ze ti n ekdo r ık a l zi ´ ´ ˇ o tvem otci. Tvrdı, ze tebe i rodinu opusˇ ´ ˇ til, ze se o tebe nezajımal a ze byl taj˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ nustkarsky a kruty. Dokonce te chce ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ presvedcit, ze uz zemrel, a tak nema ˇ ´ ´ ˇ cenu, abys po nem patral. Podobne lzi ´ ´ ´ ´ ´ ˇ mnozı slychajı o Bohu. Dozvıdajı se, ze ˚ ´ ´ Buh je tajemny, nepoznatelny nebo kru´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ty. Predstavitele nekterych nabozenstvı ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ naprıklad prohlasujı, ze tresta hrısnıky ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ vecnym tryznenım v pekle. Dalsı rıka´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ jı, ze na lidi sesıla prırodnı katastrofy. ˇ ´ ˇ ˇ Oznacujı je jako trest od Boha, prestoze ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ pri nich umırajı lide dobrı i spatnı. ´ ´ ´ ˇ ˚ ˚ 5 Jinı lide tvrdı, ze Buh vubec neexiˇ ˇ´ ˇ stuje. Uvazujme naprıklad o evoluc´ ´ ´ ˚ ˇ nı teorii. Mnoho jejıch zastancu je preˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ svedceno, ze zivot vznikl bez pricinenı ´ ˇ ˇ ˇ´ inteligentnıho Stvoritele. Nekterı doˇ ´ ˇ ˇ ˇ konce prohlasujı, ze clovek je v podstaˇ ´ˇ ˇ ˚ ˇ te zvıre, a ze se tedy nemuzeme divit, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ kdyz se lide chovajı zivocisne. Tvrdı, ze ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ kdyz silnı utlacujı slabe, jednajı zkratka ´ ˇ´ ´ ´ v souladu s takzvanymi prırodnımi za´ ´ ˇ kony. Mnozı si proto myslı, ze nespraveˇ ˇ ˇ dlnost bude na svete vzdycky. Ti, kdo ˇˇ´ ´ ˇ ´ ´ verı v evoluci, tedy nemajı zadny spo´ ´ ˇ lehlivy zaklad pro nadeji. ˇ ´ ˇ ´ 6 Evolucnı teorie a falesne nauky jed4

´ ˇ

´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 5., 6. Jaky vliv ma na lidi evolucnı teorie a faˇ ´ lesne nauky? 4. Jake lzi lide slychajı o Bohu?

4

ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ noznacne prispıvajı k zalostnemu sta´ ˇ ´ vu, ve kteremˇ v techto poslednıch dnech ´ lidstvo je. (Rım. 1:28–31; 2. Tim. 3:1–5) ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Tyto nazory neprinasejı nic pozitivnıho. ˇ ˇ Naopak, jak napsal apostol Pavel, pri´ ´ ˇ ´ ˇ spıvajı k tomu, ze jsou lide „myslenkoˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ve ve tme a odcizeni zivotu, kter y patrı ´ Bohu“. (Ef. 4:17–19) Navıc vedou k toˇ ˇ ´ ´ ´ mu, ze neprijımajı dobrou zpravu, kte´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ra od Boha pochazı. (Precti Efezanum 2:11–13) ´ ´ˇ 7 Aby se lide mohli smırit s Bohem, ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ musı byt nejprve presvedceni o tom, ze ˇ ´ ˇ ˇ existuje a ze je dobre vytvorit si k nemu ´ ´ blızky vztah. Pokud jim chceme pomo´ ´ ˇ ˚ ˇ ci dojıt k tomuto zaveru, muzeme je poˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ vzbudit, aby uprımne premysleli o jeho ´ ´ vytvorech. Dıky tomu mohou pochopit, ˇ ´ ´ ˇ ´ ze je moudry a mocny. (Rım. 1:19, 20) ˇ´ Jak ale lidem pomoci, aby na Bozı stvoˇ ´ ´ ´ˇ ˚ ritelska dıla pohlızeli s obdivem? Muˇ ˇ ˇ´ ˇ zeme k tomu vyuzıt brozury Byl zivot ˇ ˇ ˇ ´ ´ stvoren? a Vznik zivota — Pet otazek, ktere ´ ˇ ´ ´ ´ stojı za odpove. Samotnym zkoumanım ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ stvorenı vsak clovek nezıska odpove ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ na radu zavaznych otazek, jako naprıˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ klad: Proc Buh pripoustı utrpenı? Jaky ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ je Bozı zamer se zemı? Zajıma se Buh ˇ ˇ o me osobne? ˇ ´ 8 Plne pochopit dobrou zpravu o Bo´ ˇ ´ ˇ ´ hu a jeho zameru mohou lide jedine dıˇ ky studiu Bible. Povazujeme za velkou ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ cest, ze jim pri hledanı odpovedı muze´ ˚ me pomahat. K tomu, abychom zapuˇ ˇ´ sobili na jejich srdce, vsak nestacı jen ˇ ´ sdelovat jim fakta — musıme se snaˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zit je o pravde presvedcit. (2. Tim. 3:14) ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ I v tomto ohledu je pro nas uzitecny prıˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ klad Jezıse. Dıky cemu byl ve sve sluzˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˚ be tak uspesny? Jednım z duvodu bylo ˇ

´

ˇ ´ chopit dobrou zpravu?

´

ˇ

7., 8. Jedine dıky cemu mohou lide plne po-

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

˚ Abychom zapusobili ´ ´ na srdce lidı, musıme ˇ ˇ se snazit je o pravde ˇ ˇ ˇ presvedcit. ˇ ˇ ´ ´ to, ze umel klast otazky. Jak ho v tom ˚ ˇ muzeme napodobovat? ˇ ´ ´ DOBRI EVANGELISTE ´ ´ ´ UMI KL AST OTAZKY

ˇ ˇ ˇ Proc bychom meli podobne jako Jeˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ zıs klast lidem v kazatelske sluzbe otazˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ky? Uvazuj o nasledujıcı situaci: Lekar ˇ ˇ ´ ´ ti rekne, ze pro tebe ma dobrou zpra´ ˚ ˇ ˇ vu. Ze sve nemoci se muzes uzdravit, ˇ ´ ´ ˇ pokud budes ochotny podstoupit narocˇ ˇ ˇ ˇ ´ nou operaci. Budes mu verit? Mozna ´ ˇ ˇ ´ ano. Co kdyby ti ale takove ujistenı dal ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ jeste pred tım, nez by se zeptal, co te ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ vlastne trapı? V tom prıpade by si tvou ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ duveru asi nezıskal. Ani ten nejlepsı leˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ kar ti totiz nemuze pomoci, kdyz se te ´ ´ ˇ´ ´ˇ nejprve nevypta, jakymi prıznaky trpıs. ˇ ´ Podobne pokud mame lidem pomoci, ˇ ´ ˇ´ ´ aby prijali dobrou zpravu o Bozım kra´ ´ ˇ ´ ´ ´ lovstvı, musıme se naucit klast spravne ´ ˇ ˇ ´ otazky. Pouze kdyz dobre chapeme je´ ˚ ˇ ˇ ˇ jich duchovnı stav, muzeme pro ne neco ˇ udelat. ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ 10 Jezıs vedel, ze dıky otazkam muze ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ucitel sveho zaka lepe poznat a zaroˇ ven mu pomoci, aby se zamyslel a vy´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ jadril svuj nazor. Kdyz chtel Jezıs svym ˇ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ´ ucednıkum vysvetlit, jak je dulezita po´ ´ kora, nejprve jim dal otazku, ktera je 9

´ ˇ ˇ chovne pomoci? ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ 10., 11. Jaky uzitek prinası to, kdyz napodobuˇ´ˇ ˚ ˚ ˇ ´ ´ jeme Jezısuv zpusob vyucovanı? 9. Co musıme delat, abychom mohli lidem du-

ˇ 15. KVETNA 2013

ˇ ´ vedla k zamyslenı. (Mar. 9:33) Aby Petˇ ˇ ´ ´ ˇ ra naucil uvazovat o zasadach, polozil ´ ´ ˇ ˇ mu otazku a dal mu na vyber z nekoˇ ´ ˇ lika moznostı. (Mat. 17:24–26) A kdyz ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ se chtel dozvedet, co majı jeho ucednı´ ˇ ´ ci v srdci, pomocı nekolika otazek od´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ halil jejich smyslenı. (Precti Matouse ˇ´ˇ ´ ˇ 16:13–17.) Jezıs se nespokojil s tım, ze ˇ ˚ ˇ ˇ ´ by posluchacum sdeloval urcita fakta. ´ ´ ˚ Vhodnymi otazkami pusobil na jejich ˇ srdce a povzbuzoval je, aby prijali dobˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ rou zpravu a udelali v zivote potrebne ˇ zmeny. ˇ ˇ´ˇ ˇ 11 Pokud stejne jako Jezıs dobre poˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ uzıvame otazky, prinası to uzitek nej´ ˇ ˇ ˇ ´ mene ve trech smerech: zjistıme, jak ˚ ˇ ´ ˇ muzeme lidem co nejlepe pomoci, pre´ ´ ´ ´ koname namitky, ktere by mohly vest ˇ ´ ´ k ukoncenı rozhovoru, a pokornym li´ ˇ ´ ˇ dem ukazeme, jak se uvedene myslen´ ´ ˇ ˇ ky tykajı jich osobne. Uvazujme te ˇ ´ ˇ o trech situacıch, v nichz mohou vhod´ ´ ´ ´ ´ ´ ne ot azky vest k vynikajıcım vysled˚ kum. ´ ˇ ˇ 12 Prvnı situace: Pokud jsi rodic, predˇ ˇ ˚ ´ stav si, ze za tebou prijde tvuj dospıva´ ´ ˇ ˇ ´ jıcı syn a rekne ti, ze nevı, jak by spoluˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇˇ´ ˇ ´ zakum vysvetlil, proc verı ve stvorenı. ˇ ˇ ´ ´ˇ Jestlize mu chces pomoci, aby o sve vıre ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mluvil s presvedcenım, urcite by neby´ ˇ´ lo moudre zacıt ho kritizovat nebo mu ´ ˇ ˇ´ hned radit, co ma delat. Lepsı je napoˇ ˇ ˇ´ˇ ˚ ˇ´ dobit Jezısuv prıklad a polozit mu neko´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ lik otazek. Co konkretne muzes udelat? ˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ´ 13 Naprıklad si s nım muzes precıst ˇ ˇ ´ ´ ˇ nektere useky z brozury Vznik zivota — ˇ ´ ´ ´ ˇ Pet otazek, ktere stojı za odpove a potom ´ ˇ se ho zeptat, ktere argumenty mu pri´ ˇ ˇ´ jdou nejzajımavejsı. Povzbu ho, aby ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ uvazoval, proc je on sam presvedcen ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 12.–14. Jak muzes svemu dıteti pomahat, aby ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ dokazalo o sve vıre mluvit s presvedcenım? ˇ´ Uve prıklad.

5

ˇ ´ ´ ´ ´ Dobre zvolene otazky lidem pomahajı . . .

1

aby se zamysleli, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ proc urcitym vecem verı

2

˚ aby pravda zapusobila na jejich mysl i srdce

ˇ ˇ ˇ o existenci Stvoriteleˇ a proc chce delat ´ ´ ´ ˇ to, co se Bohu lıbı. (Rım. 12:2) Vysvetli ˇ ´ ´ ´ ˚ mu, ze pro to nemusı mıt stejne duvody jako ty. ˇ ˇ ˇ ´ ´ 14 Potom mu rekni, ze kdyz si povıda ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ s nejakym spoluzakem, muze postupoˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ vat podobne. Muze zmınit nekolik zajı´ ´ ˇ ´ mavych informacı o stvorenı a potom se ´ ˚ ˇ ho zeptat, co si o tom myslı. Muze ho ˇ´ ˇ ˇ ´ naprıklad poprosit, aby si precetl rameˇ ˇ ˇ ˇ ˇ cek na strane 21 v brozure Vznik zivo´ˇ ˇ ta, a pak se ho zeptat: „Myslıs, ze DNA ´ ˇ ´ ´ opravdu dokaze pojmout vıc informacı ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nez pocıtac?“ Spoluzak pravdepodobne ´ ˇ ˚ ˚ ˇ odpovı, ze ano. Potom tvuj syn muze ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ rıct: „A nenı tedy logicke, ze kdyz neˇ´ ˇ ˇ kdo vymyslel pocıtac, musel nekdo vy´ myslet i DNA?“ K tomu, aby se tvemu ´ˇ ´ ˚ ˇ synovi mluvilo o vıre lepe, mu muze ˇ ˇ ˇ pomoci, kdyz si spolu cas od casu vyˇ´ ˚ ´ zkousıte, jak by mohl v ruznych situ´ ˇ ˇ acıch reagovat. Pokud ho budes skolit, ˇ ˇ ˇ´ ´ ˚ aby umel dobre pouzıvat otazky, pomu´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ zes mu tım uspesne plnit ulohu evangelisty. ´ ´ ˇ ˇ 15 Druha situace: V kazatelske sluzbe ˇ ´ ˇ ´ se casto setkame s nekym, kdo o exi´ ˇ´ stenci Boha pochybuje nebo nam prımo ˇ ˇ ´ rekne, ze je ateista. To ale nemusı zna˚ ˇ menat konec rozhovoru. Muzeme se ta´ ˇ ˇ ˇ koveho cloveka zeptat, jak dlouho uz ´ ˇ ˇ ´ ateistou je a na zaklade ceho tento naˇ zor prijal. Potom co si vyslechneme jeho ˇ ´ ˇ ´ ´ odpove a ocenıme, ze o teto otazce ˇ ˚ ˇ uvazoval, muzeme se ho zeptat, zda by ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ byl ochotny precıst si nejake informace ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ o stvorenı. Pokud je osloveny clovek prı´ ´ ´ ˚ ˇ stupny jinym nazorum, pravdepodobˇ ˚ ˇ ne bude souhlasit. Pak mu muzeme naˇ ˇ ´ ˇ bıdnout brozuru Byl zivot stvoren? nebo ˚ ˇ ´ ˇ ˇˇ´ nekomu, kdo neverı v Boha?

´

15. Jak muzeme vhodnymi otazkami pomoci

3

ˇ aby sami dosli ´ ´ ´ ˇ ˚ ke spravnym zaverum

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ˇ ´ ´ ´ Vznik zivota — Pet otazek, ktere stojı za odˇ ´ ´ ´ pove. Taktnımi a laskavymi otazkami ˚ ˇ ˚ muzeme zapusobit na jeho srdce, aby ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ bylo k dobre zprave vnımavejsı. ˇ ´ ˇ ˇ ´ 16 Tretı situace: Kdyz s nekym vede´ ´ me biblicke studium, mohli bychom byt ˇ ´ ˇ ´ ´ v pokusenı po nem chtıt, aby na otaz´ ˇ ˇ ky odpovıdal presne tak, jak je to uve´ ˇ´ deno v publikaci. Takovym prıstupem bychom ale mohli brzdit jeho duchov´ ˇ nı pokrok. Jak to? Pokud by totiz na ´ ´ ˇ ˇ otazky odpovıdal, aniz by o nich pre´ ˇ ´ myslel, mohl by byt jako rostlina bez doˇ ˇ ´ ˇ ˚ statecne silnych korenu. Kdyby se poˇ tom setkal s odporem, bylo by pro nej ˇ ˇ ´ ˇ tezke drzet se pravdy. (Mat. 13:20, 21) ˇ ´ ´ Je proto zapotrebı, abychom se zajem´ ´ ce ptali, co si o uvedenych informacıch ´ ˇ myslı. Snaz se zjistit, zda s nimi sou´ ˇ ˇ´ ˇ hlası nebo ne, a predevsım proc. Potom ˇ ´ mu pomoz, aby uvazoval o biblickych ˇ´ ´ ´ ˇ versıch a dıky tomu nakonec sam dosel ´ ´ ´ ˇ ˚ ke spravnym zaverum. (Hebr. 5:14) Jestˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ lize pouzıvame vhodne otazky, je vetˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ˇ sı sance, ze nasi zajemci budou ve vıre ˇ ˇ ˇ pevne zakoreneni a budou schopni odo´ ˇ ´ lavat tem, kdo jim odporujı nebo se je ˇ´ ´ snazı oklamat. (Kol. 2:6–8) Jakym dalˇ´ ˚ ˚ ˇ ´ sım zpusobem muzeme plnit svou ulo˚ hu evangelistu? ˇ ´ ´ DOBRI EVANGELISTE ´ ´ ´ SI NAVZAJEM POMAHAJI

´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ Sve ucednıky Jezıs posılal kazat po ´ ˇ dvojicıch. (Mar. 6:7; Luk. 10:1) Pozdeji ˇ ´ ´ se apostol Pavel zmınil o svych spolu´ ´ ˇ´ ´ ´ pracovnıcıch, kterı s nım zapasili „bok ´ po boku za dobrou zpravu“. (Fil. 4:3) ´ ´ V souladu s tımto biblickym vzorem byl 17

ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ nas zajemce cte odpovedi prımo z publikace? ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ 17., 18. Jak muzeme ve sluzbe dobre spolupracovat? 16. Proc bychom se nemeli spokojit s tım, ze

ˇ 15. KVETNA 2013

´ ˇ ´ v roce 1953 zahajen program, jehoz cıˇ ´ ˇ ˇ lem bylo, aby se zvestovatele ve sluzbe ´ ˇ ˇ vzajemne skolili.1 ˚ ˇ ´ ˇ ˇ 18 Jak muzeme v kazatelske sluzbe ˇ ˇ ˇ dobre spolupracovat? (Precti 1. Korin˚ ˇ ´ ˇ anum 3:6–9.) Kdyz druhy zvestovatel ˇ ˇ ´ ˇ ´ cte nejake verse, sleduj je ve sve Bibli. ˇ ´ ˇ ˇ A kdyz on nebo osloveny clovek mlu´ ˇ ˇ v ı, pozorn e naslouchej. Pokud toti z ˚ ´ ˇ ˇ tvuj spolupracovnık nebude vedet, jak ˇ ´ ˇ na nejakou namitku reagovat, budes se moci do rozhovoru zapojit. (Kaz. 4:12) ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Je ale na mıste urcite varovanı: Kdyz ˚ ´ ´ ´ ˇ tvuj spolupracovnık rozvıjı urcitou ar´ ˇ ´ ˇ gumentaci, odolavej pokusenı ho preˇ ´ ´ ´ ˇ ´ rusovat. Tve neovladan e nadsen ı by ˇ ´ ho totiz mohlo rozladit a na osloveneho ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˚ cloveka pusobit negativne. Nekdy muˇ ´ ´ ˇ ze byt vhodne se k rozhovoru pripojit ˇ ˇ ´ ˇ ˇ a strucne uvest jednu nebo dve mys´ ´ lenky. Potom ale sveho spolupracovnı´ ka nech, a ve vedenı rozhovoru pokraˇ cuje. ˚ ˇ ˇ ˇ ´ 19 Jak si muzeme ve sluzbe vzajemˇ ´ ˇ ´ ´ ne pomahat, kdyz zrovna nevydavaˇ ´ ˇ ´ me svedectvı? Mozna bychom se mohli ˇ ˇ ´ ˇ spolecne zamyslet nad tım, jak zlepsit ´ ´ ˇ´ ´ uvod, ktery pouzıvame. O lidech v obˇ ˇ vodu se nevyjadrujme negativne. Vy´ ´ ˚ hybejme se take rozhovor um o chy´ ´ ˇ ˚ ˇ´ bach svych spolukresanu. (Prısl. 18:24) ˇ ˇ Vsichni bychom meli pamatovat na to, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ze jsme hlinene nadoby. Tım, ze nam ˇˇ ˇ Jehova sveril poklad v podobe oznamo´ ´ ´ ´ ´ ´ vanı dobre zpravy, prokazal nam miˇ´ ˇ ˇ moradnou laskavost. (Precti 2. Korina˚ ´ ˇ ´ num 4:1, 7.) Sve ocenenı pro tento dar ´ ´ ˇ ˇ´ davejme najevo tım, ze se snazıme svou ´ ˚ ´ ulohu evangelistu plnit co nejlepe. ˇ ´ ´ ˇ´ 1 Viz knihu Svedkove Jehovovi — Hlasatele Bozıho ´ ´ Kralovstvı, strany 100, 569 a 570.

ˇ

ˇ

19. Na co bychom meli pamatovat a proc?

7

´ JSI „HORLIV Y ´ PRO ZNAMENITE SKUTKY“? ˇ´ˇ ´ „[Kristus Jezıs] dal sam ´ sebe za nas, aby . . . ˇ ocistil pro sebe lid, ´ ´ ˇ kter y mu vyhradne ˇ´ ´ patrı, horlivy pro ´ znamenite skutky.“ (TIT. 2:13, 14)

ˇ CO BYS REKL?







































































































ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ˇ Proc si vazıs toho, ze patrıs ´ ´ k lidu, kter y je „horlivy ´ pro znamenite skutky“?









































































































´ Jak nam slova z Daniela ´ ´ 2:41–45 pomahajı, abychom ´ ˇ ˇ byli horlivı ve sluzbe?









































































































˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ Jak muze nase dobre chovanı ´ ˇ druhym pomoci, aby chteli ˇ poznat Jehovu a pripojit se ´ ´ ´ ´ k pravemu uctıvanı?

´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ZISKAT ocenenı za nejaky vyznamny cin povazuje ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ mnoho lidı za velkou cest. Nekterı naprıklad obdrˇ ˇ ˇ zeli Nobelovu cenu za to, ze se snazili nastolit poˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ koj mezi dvema znepratelenymi narody. Oc vetsı ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ´ poctou je, kdyz nektere lidi Buh pouzıva jako sve ˇ ´ ´ vyslance nebo zplnomocnence, aby druhym poma´ ˇ ´ hali zıskat k nemu pokojny vztah. ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ 2 Tuto mimoradnou cest majı pouze svedkove Je´ ´ hovovi. Pod vedenım Boha a Krista lidi prosıme: ˇ ´ „Smirte se s Bohem.“ (2. Kor. 5:20) Jehova nas poˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ uzıva, aby k sobe uprımne jednotlivce pritahl. Dob´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ry vztah s Bohem, a tım i nadeji na vecny zivot, ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ dıky tomu zıskaly uz miliony lidı ve vıce nez 235 ze´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ mıch. (Tit. 2:11) Horlive a uprımne zveme kazdeˇ ˇ ho, „kdo si preje, a si vezme zdarma vodu zivota“. ´ ´ ´ ˇ´ ˇ (Zjev. 22:17) Sveho ukolu si vazıme a pristupujeme ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ k nemu zodpovedne, a tak muzeme byt oznaceni ja´ ´ ´ ko lid, ktery je „horlivy pro znamenite skutky“. (Tit. ´ ´ ˇ 2:14) Zamysleme se nynı nad tım, jak nase horlivost ´ ´ ´ pro znamenite skutky lidem pomaha poznat Jeho´ ´ ´ ˇ vu. Prvnı oblastı je kazatelska sluzba. ˇ´ˇ NAPODOBUJ HORLIVOST JEHOVY A JEZISE

´ ˇ ´ ˇ ´ 3 V Izajasovi 9:7 je napsano, co prinese vlada Boˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zıho Syna, a v zaveru tohoto verse cteme: „Prave ˇ ´ ˇ horlivost Jehovy vojsk to ucinı.“ Tato slova jasne ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ukazujı, ze nas nebesky Otec se o zachranu lidı akˇ ´ ´ ´ ˇ tivne zajıma. Jehovova horlivost nas podnecuje k to´ ´ ´ ´ ´ mu, abychom ukol kazat o Kralovstvı plnili z celeˇ ´ ˇ ´ ho srdce a s nadsenım. Nase silna touha pomoci lidem poznat Boha je tedy odrazem Jehovovy horˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ vyvolava? ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ 3. Cım si dıky Jehovove horlivosti muzeme byt jistı?

ˇ

1., 2. Jakou mimoradnou cest mame a jake pocity to v tobe

8

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ´ ´ livosti. Jako Bozı spolupracovnıci jsme ´ ´ ´ rozhodnuti se na oznamovan ı dobre ´ ´ ˇ ˇ´ ´ˇ ´ zpravy podılet v co nejvetsı mıre. Platı ´ ˇ´ ˇ to i v tvem prıpade? (1. Kor. 3:9) ´ ˇ´ 4 Dokonalym prıkladem horlivosti je ´ ˇ´ˇ ´ ´ take Jezıs. Navzdory odporu se kaza´ ˇ ˇ ´ nı venoval vytrvale az do bolestiveho ´ ´ ˇ konce sveho pozemskeho zivota. (Jan ´ ˇ ˇ 18:36, 37) S tım, jak se priblizovala doˇ ˇ ˚ ˇ ba, kdy mel obetovat svuj zivot, jeho ´ ´ ˇ ˇ usilı pomoci lidem poznat Jehovu jeste ´ zesılilo. ´ ˇ 5 Na podzim roku 32 n. l. vypravel Jeˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ zıs podobenstvı o muzi, jenz mel na vi´ ´ ´ ˇ ˇ ´ nici fıkovnık, ktery tri roky nenesl zad´ ˇ ne ovoce. Vinar dostal pokyn, a strom ˇ ´ ˇ ˇ podetne. Vyzadal si vsak cas na to, aby ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ho jeste mohl okopavat a hnojit. (Precti ´ ˇ ˇ´ˇ Lukase 13:6–9.) Ovoce Jezısovy kazatel´ ˇ ´ ˇ ˇ ske cinnosti v te dobe tvoril pouze ma´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ly pocet ucednıku. Ale stejne jako vinar ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ v podobenstvı o fıkovnıku, i Jezıs zby´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ vajıcı cas — zhruba sest mesıcu — vyuzil ˇ k tomu, aby svou sluzbu v Judeji a Pereˇ ´ ˇ ´ ji zintenzivnil. Nekolik dnı pred smrtı ˇ ´ ´ vsak nad lidmi ze sveho naroda zaplaˇ ˇ kal, protoze „slyseli bez odezvy“. (Mat. 13:15; Luk. 19:41) ˇ ˇ 6 Dnes zijeme hluboko v case kon˚ ˇ ´ ˇ ce. Je tedy dulezite, abychom svou sluzˇ ˇ bu zintenzivnili i my. (Precti Daniela ˇ ˇ´ ˇ ˚ 2:41–45.) To, ze patrıme ke svedkum Je´ ´ ´ hovovym, je pro nas velkou ctı. Jako je´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dinı totiz mluvıme o nadeji na skutecne ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ resenı problemu lidstva. Jedna novinar´ ˇ ´ ˇ ka nedavno napsala, ze na otazku, proc ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ se dobrym lidem stavajı spatne veci, neˇ ˇ ˇ existuje odpove. V Bibli vsak odpoveˇ

´ ˇ´ˇ ˇ´ ´ ˇ´ˇ ˇ 5. V jakem smyslu Jezıs jednal jako vinar z po´ ´ ´ dobenstvı o fıkovnıku? ˇ ˇ ˇ 6. Proc bychom svou kazatelskou sluzbu meli zintenzivnit? 4. V cem je pro nas Jezıs prıkladem?

ˇ 15. KVETNA 2013

´ ´ ˇ´ di na takove otazky jsou a je nası povin´ ´ ˇ ´ nostı a vysadou mluvit o nich s kazdym, ´ kdo je ochoten naslouchat. Mame proto ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ padne duvody, abychom pri plnenı uko´ ´ ˇˇ ´ lu, ktery nam Jehova sveril, byli „zanıˇ ´ ceni duchem“. (Rım. 12:11) Jehova bude ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ nası horlive sluzbe zehnat a my budeme ´ ´ moci druhym pomahat, aby ho poznali a zamilovali si ho. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ SVOU OBETAVOST I PRINASIME ˇ CEST JEHOVOVI

ˇ ˇ Apostol Pavel slouzil Jehovovi naˇ ˇ ˇ vzdory mnoha tezkostem. Zminoval se ˇ´ ´ ´ ˇ naprıklad o „bezesnych nocıch“ a „ca´ sech bez jıdla“. (2. Kor. 6:5) Podobnou ˇ ˇ ˚ obetavost projevuje rada bratru a sester ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ ´ i v dnesnı dobe. Naprıklad prukopnıci ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ davajı sluzbu na prvnı mısto ve svem ziˇ ˇ ˇ ´ vote, prestoze se o sebe musı v hmot´ ´ ˇ nem ohledu sami postarat. Velke obeti ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ prinasejı take misionari, kterı v zahraniˇ´ ˇ´ ´ ´ cı slouzı mıstnım lidem. (Fil. 2:17) Sbo´ ˇ´ ˇ ´ ´ rovı starsı zase nekdy na ukor spanku ˇ ´ ˇ ´ ci jıdla pecujı o Jehovovy ovce. A neza´ ˇ´ pomınejme ani na bratry a sestry, kterı ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ jsou v pokrocilem veku nebo majı vazne ´ ´ ´ ´ zdravotnı problemy a musı vynakladat ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ velke usilı, aby chodili na shromazdenı ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ a do sluzby. Kdyz o techto Bozıch sluzeb´ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ nıcıch premyslıme, nase ocenenı pro jeˇ ˇ ´ jich obetavost roste. Obetavosti pravych ˇ ˚ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ kresanu si navıc vsımajı i lide, kterı Je´ ´ hovu neuctıvajı. ´ ´ 8 Ve svem dopise do redakce britskeˇ ´ ˇ ho listu Boston Target jeden ctenar uvedl: ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ „Lide ztracı svou vıru v nabozenstvı. . . . ˇ ´ ˇ ´ ´ Co vsichni ti duchovnı delajı cely den? ˇ ˇ Urcite nejdou mezi lidi, jako chodil ´ ´ ´ ˇ Kristus . . . Jak se zda, jedinym nabozen´ ´ ´ ´ ´ stvım, ktere se o druhe zajıma, jsou 7

˚ ˇ ˇ cest Jehovovi?

ˇ

´

ˇ

´ ˇ

7., 8. Jak muzeme svou ob etavost ı prinaset

9

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ Uz jen tım, ze te lide vidı ve sluzbe, vydavas pusobive svedectvı

ˇ ´ ˇ´ ´ svedkove Jehovovi, kterı chodı mezi lidi ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ a uprımne se venujı oznamovanı pravˇ ´ ˇ ˇ dy.“ Vzhledem k tomu, ze lide ve svete ˇ ˇ ˇˇ ´ se vetsinou zamerujı sami na sebe, naˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ se obetavost nezustava bez povsimnutı ˇ ´ ˇ´ ˇ a ˇ my tak prinasıme cest Jehovovi Bohu. ´ (Rım. 12:1) ˇ ˇ ´ ˇ 9 Co kdyz vsak mame pocit, ze se naˇ ˇ se horlivost pro kazatelskou sluzbu vy´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ tracı? Pomuze nam, kdyz se zamyslıme ´ ˇ ˇ ´ nad tım, ceho Jehova prostrednictv ım ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ nası sluzby dosahuje. (Precti Rımanum ´ ´ ´ 10:13–15.) Aby lide mohli byt zachraˇ ´ ˇˇ ´ neni, musı v Jehovu verit a vzyvat jeho ´ ˇ ˇ jmeno. To vsak nemohou delat, pokud ˇ jim o Jehovovi nerekneme. Budeme-li ˇ ˚ na tuto skutecnost pamatovat, pomuˇ ´ ˚ ´ ze nam to, abychom zustali horlivı pro ˇ ´ ˇ znamenite skutky a usilovne ohlasovali ´ ´ ´ dobrou zpravu o Kralovstvı. ´

˚ ˇ

9. Co nam pomuze zachovat si horlivost pro

ˇ sluzbu?

10

´ ´ ´ ´ SV YM DOBRYM CHOVANIM LIDEM ´ ´ ˇ POMAHAME, ABY CHTELI POZNAT BOHA

´ ˇ K tomu, aby lide chteli poznat Jeˇ ˇ ˇ ˇ´ hovu, nase horlivost ve sluzbe nestacı. ´ ´ ˇ Druhou oblastı, ve ktere bychom meli ´ ´ ´ byt horlivı pro znamenite skutky, je ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ nase kresanske chovanı. Zduraznil to ˇ ˇ apostol Pavel, kdyz napsal: „Nijak ne´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ zavdavame prıcinu ke klopytanı, aby ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ se nası sluzbe nic nevycıtalo.“ (2. Kor. ˇ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ 6:3) Svou recı a chovanım muzeme zdoˇ ´ ˇ ´ bit ucenı Boha, a tak prispıvat k tomu, ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ aby prave uctıvanı bylo pro lidi pritazli´ ´ ˇ ve. (Tit. 2:10) Mnohe zkusenosti potvr´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ zujı, ze kdyz druzı pozorujı nase chova´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ nı, prinası to vynikajıcı vysledky. ˇ ´ ´ ´ 11 Stejn eˇ jako na se dobre chovanı ˚ ˇ ˇ muze lidem pomoci, aby chteli poznat 10

´

ˇ´

˚ ˚ ˇ ˇ pomoci, aby chteli poznat Jehovu? ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 11. Proc bychom meli premyslet nad tım, jak ´ se chovame? 10. Jakym dalsım zpusobem muzeme lidem

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ˇ ´ ´ ´ Boha, nase spatne jednanı by je od toho ˇ mohlo odradit. A uz jsme tedy v zaˇ ´ ´ ˇ mestnanı, doma nebo ve skole, jednej´ ˇ´ ˇ me tak, aby druzı nemohli nası sluzˇ ˇ ´ ´ ˇ´ be ani nasemu chovanı cokoli vycıtat. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ Pokud bychom svevolne hresili, melo ´ ´ ´ by to tragicke nasledky i pro nas osobˇ ˇ ´ ´ ne. (Hebr. 10:26, 27) Toto vedomı by nas ˇ ˇ melo podnecovat, abychom s modlitbou ˇ ˇ ´ ˚ uvazovali o tom, co delame a jak to pu´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ sobı na druhe. Moralnı merıtka tohoto ˇ ´ ˇ ´ sveta se neustale snizujı, a tak mohou ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ uprımnı lide cım dal jasneji videt „roz´ ´ ˇ´ ´ dıl mezi . . . tım, kdo Bohu slouzı, a tım, ˇ ´ kdo mu neslouzil“. (Mal. 3:18) Svym ´ ´ ´ ˚ ˇ dobrym chovanım muzeme lidem po´ ´ˇ mahat, aby se smırili s Bohem. 12 Pavel v dopise do Korintu napsal, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ze pri sve sluzbe zazıval souzenı, ob´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ tıze, bitı a veznenı. (Precti 2. Korina˚ ˇ ˇ ´ ´ num 6:4, 5.) Kdyz zkouskami prochazıˇ ˚ ˇ ´ me my, nase vytrvalost muze druhym ˇ ˇ´ pomoci, aby prijali pravdu. Naprıklad ˇ ˇ ´ pred nekolika lety se v jiste oblasti An˚ ˇ ˇ ˇ ˚ goly odpurci snazili cinnost svedku Je´ ˇ ˇ hovovych potlacit. Zadrzeli proto jedny ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ pokrtene manzele a 30 zajemcu, svolali ´ ´ ˇ ˇ mıstnı lidi a pred jejich ocima tyto ne´ ˇ ˇ ˇ ˇ vinne obeti do krve bicovali. Usetreny ˇ ˇ ´ nebyly ani zeny a deti. Cılem bylo lidi ˇ ˇ zastrasit a odradit je od toho, aby sved˚ ´ ˇ kum naslouchali. Vysledek byl ale presˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ne opacny — mnozı pozadali o biblicke ´ ˇ ´ studium. Kazatelska cinnost dal pokraˇ ˇ ´ ˇ covala, rada lidı prijala pravdu a Jehova ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ svym sluzebnıkum bohate zehnal. ˇ ´ ˇ 13 Tento prıklad ukazuje, ze pokud ˇ ´ ´ ´ ´ se pevne zastavame biblickych zasad, ˚ ˇ ´ ´ ´ muze to mıt na druhe velky vliv. Od´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ vazny postoj Petra a ostatnıch apostolu

ˇ nepochybne pomohl mnoha lidem, aby ´ˇ ˇ se smırili s Bohem. (Sk. 5:17–29) Stejne ˇ ˇ ˇ ´ ´ tak kdyz nasi spoluzaci, spolupracovnıˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ci nebo prıbuznı vidı, ze se pevne za´ ´ ´ ´ stavame toho, co je spravne, mohou na ˇ´ ˇ pravdu prıznive zareagovat. ˇ ´ ˇ 14 Ani v dnesn ı dobe neuplyne den, ˇ ˇ´ ˇ ˚ aby nekterı z nasich bratru nebyli pro´ ´ ˇ´ ´ nasledovani. Naprıklad v Armenii je asi ˚ ˇ ˇ ˚ ´ 40 bratru vezneno kvuli sve neutraliˇ ´ ˇ´ ˇ te a desıtky dalsıch budou pravdepoˇ ´ ´ ´ ˇ ´ dobne odsouzeny v nasledujıcıch mesı´ ˇ ˇ ˇ ˚ cıch. V Eritreji je vezneno 55 svedku, ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ pricemz nekterym je pres 60 let. V Jiz´ ´ ˇ ´ nı Koreji je pro svou vıru ve vezenı asi ˚ ˇ´ ´ ˇ 700 svedku. Tato neprızniva situace zde ´ ˇ ´ ˇ trva uz vıc nez 60 let. Modleme se za to, ˇ ˇ ´ ´ aby vernost nasich pronasledovanych ˚ ˚ ´ ´ ˇ ´ bratru v ruznych zemıch prinesla chvaˇ´ ´ lu Bohu a pomohla uprımnym lidem poˇ znat pravdu. (Zalm 76:8–10) ˇ ˚ ´ 15 Na druhe´ mu˚ ze zapusobit take naˇ ˇ ˇ ˚ se poctivost. (P recti 2. Korinan um ˇ ˇ ´ ´ ´ 6:4, 7.) Je to videt treba z nasledujıcı ˇ zkusenosti: Sestra nastoupila do auto´ busu a v automatu si kupovala lıstek. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Jejı znama jı rekla, ze kdyz jede je´ nom kousek, nema smysl platit. Sesˇ ˇ ˇ ´ ´ tra ale odpovedela, ze je poctive si lıstek koupit, i kdyby to bylo jenom na jed´ ˇ ´ ´ ´ nu zastavku. Kdyz jejı znama vystoupi´ ˇ ˇ ˇ la, obratil se k sestre ridic a zeptal se: ˇ ˚ „Vy jste svedek Jehovuv?“ „Ano,“ odpoˇ ˇ ˇ ´ ˇ vedela, „proc se ptate?“ „Slysel jsem, co ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ jste rıkala o tom lıstku, a vım, ze svedko´ ´ ˇ´ ve Jehovovi jsou jedni z mala, kterı jsou ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ vzdycky poctivı.“ Po nekolika mesıcıch ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ prisel k sestre na shromazdenı nejaky ˇ ˇ ˇ ´ muz a rekl: „Pamatujete si na me? Ja ˇ ˇ ´ ´ jsem ten ridic autobusu, ktery s vami

˚ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ zapusobit na druhe? Uve prıklad.

15. Uve zkusenost, ze ktere je videt, jak muze

ˇ ´

12.–14. Jak muze nase vytrvalost ve zkouskach

ˇ 15. KVETNA 2013

ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ na druhe zapusobit nase poctivost.

˚ ˇ

11

Tvoje poctivost a pracovitost ˚ ˇ ´ nezustanou bez povsimnutı

´ ´ ˇ ˇ mluvil o placenı lıstku. Kdyz jsem videl ˇ ˇ ˇ vasi poctivost, rozhodl jsem se, ze zacnu ˇ ´ ˇ se svedky studovat Bibli.“ Tım, ze jsme ´ ˚ ˇ ˚ poctivı, muzeme lidem pomoci, aby duˇˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ verovali dobre zprave, kterou jim prinaˇ´ sıme. ´ ´ ROZVIJEJ VLASTNOSTI, KTERYMI ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ PRINASIS CEST JEHOVOVI

´ ˇ K tomu, aby lide chteli poznat Je´ ˇ ˚ ˇ hovu, jeho zamer a jeho lid, muzeme ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ prispet take tım, ze projevujeme trpeli´ ˇ´ ˇ ´ vost, lasku, laskavost a dalsı kresanske ´ ´ ´ vlastnosti. Postoje a chovanı pravych ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ kresanu ostre kontrastujı s jednanım ´ ˇ lidı, jejichz projevy oddanosti Bohu jsou ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ casto pouhou pretvarkou. Nekterı naˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ bozenstı predstavitele zbohatli na ukor ´ ˇ ´ svych ovecek a za jejich penıze si po´ ˇ´ rıdili luxusnı domy a auta. Jeden kaza´ tel svemu psovi dokonce koupil boudu ´ ˇ ˇ ´ ˇ s klimatizacı. Je videt, ze mnozı z tech, 16

ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ 16. Proc je tak dulezite projevovat kresanske ´ ´ vlastnosti a jak se naproti tomu chovajı mnozı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ nabozenstı predstavitele?

12

ˇ ´ ´ kdo se prohlasujı za Kristovy nasledov´ ˇ´ ˇ´ ´ nıky, se ani v nejmensım nedrzı zasady ´ ˇ „zdarma davejte“. (Mat. 10:8) Podobne ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ jako vzpurnı knezı ve starovekem Izraˇ ´ ˇ´ eli „poucujı jen za cenu“ a to, co ucı, na´ ˇ ´ ´ vıc casto ani nevychazı z Bible. (Mich. ´ ´ ´ ´ ˇ 3:11) Takove pokrytecke jednanı jiste ˚ ˇ ´ˇ nikomu nepomuze, aby se smıril s Bohem. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ 17 Na se k resanske u cen ı a dobr e ´ ˚ skutky mohou na druhe velmi zapuso˚ ´ ˇ ˇ ˚ bit. Jeden prukopnık ve sluzbe dum od ˇ´ domu zazvonil na jistou postarsı vdovu, ´ ´ ´ ´ ktera se s nım ale odmıtla bavit. Zmıˇ ˇ ˇ nila se jen o tom, ze kdyz slysela zvo´ ´ ˇ ˇ ´ nek, stala prave v kuchyni na staflıch ˇ ˇ ˇ ´ a snazila se vymenit zarovku. „Tohle byˇ ˇ ˇ ˇ ste radsi nemela delat sama,“ rekl bratr. ´ ˇ ˇ ´ Pozvala ho tedy dal, bratr vymenil zaˇ ˇ ˇ ˇ rovku a odesel. Kdyz se o tom dozvedel ˇ ´ ´ ˇ jejı syn, udelalo to na nej takovy dojem, ˇ ´ ˇ ze se rozhodl bratra najıt a podekovat ˇ ´ ´ mu. Nakonec prijal nabıdku biblickeho studia. ˇ ´ ˚ ´ 18 Proc jsi rozhodnuty zustat horlivy ´ ˇ ´ ˇ pro znamenite skutky? Mozna te motiˇ ´ ˇ ˇ ´ vuje vedomı, ze kdyz jsi horlivy v ka´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zatelske sluzbe a delas veci v souladu ˇ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ s Bozı vulı, prinasıs tım Jehovovi cest ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ a muzes druhym pomoci zıskat zachraˇ ˇ ˚ nu. (Precti 1. Korinanum 10:31–33.) ˇ´ ˚ ˚ ˇ ´ Dalsım duvodem muze byt tvoje touha ´ ´ davat najevo svou lasku k Bohu a k li´ dem. (Mat. 22:37–39) Pokud i nadale budeme projevovat horlivost pro zna´ ˇ´ menite skutky, budeme zazıvat radost ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ a uspokojenı. Navıc se muzeme tesit na ˇ ´ ˇ dobu, kdy vsichni lide budou horlive ´ ´ ˇ ˇ uctıvat a chvalit naseho Stvoritele, Jehovu. ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ naset cest Jehovovi? (b) Proc jsi rozhodnuty zu´ ´ stat horlivy pro znamenite skutky?

17., 18. (a) Jak muzeme svym chovanım pri-

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ˇ ´ ˇ ˚ OTAZKY CTEN A R U

´ ˇ Popravovali Izraelite zlocince ˇˇ ´ ˚ povesenım na kul? ´ ˇ ˇ V mnoha narodech ve staroveku poˇ ˇ ˇ ´ ˚ pravovali zlocince povesenım na kul. ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Rımane takoveho cloveka privazali neˇ ˇ´ ´ bo pribili na popravcı nastroj, kde mohl ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ trpet jeste nekolik dnı, nez nakonec ˇ´ podlehl bolesti, zızni, hladu a horku ˇ ˇ ´ ´ ˇ nebo naopak zime. Rımane povazova˚ ˇ ´ ´ li tento zpusob popravy za pokorujıcı ˇ ´ ˇ ˇ´ a trestali tak zlocince te nejnizsı spoleˇ ´ ˇ´ censke trıdy. ˇ ´ A jak to bylo ve starovekem Izra´ ˇ ˇ eli? Popravovali Izraelite zlocince poveˇ ´ ˚ ˇ´ˇ ˚ ´ senım na kul? Mojzısuv zakon stanoˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ voval: „V prıpade, ze bude v nejakem ˇ ˇ´ ´ ´ muzi hrıch zasluhujıcı rozsudek smrti, ˇ ´ˇ ˚ a bude usmrcen, a povesıs ho na kul, je´ ˇ ˇ ˚ ˚ ho mrtve telo by nemelo zustat na kuˇ ˇ lu celou noc, ale rozhodne bys ho mel ˇ ´ ˇ toho dne pohrbıt.“ (5. Mojz. 21:22, 23) ˇ ˇ´ˇ ´ V dobe platnosti Mojzısova zakona byl ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ tedy odsouzeny clovek zjevne nejdrıv ˇ ˇ ˇ ˚ usmrcen a az potom povesen na kul nebo strom. ˚ ´ ´ ˇ ˚ O zpusobu popravovanı zlocincu se ˇ´ˇ ˇ ´ˇ ve 3. Mojzısove 20:2 pıse: „Kdokoli z iz´ ˚ ´ ´ raelskych synu a kterykoli cizı used´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ lık, jenz v Izraeli prebyva jako nekdo ´ ´ ´ ´ ´ cizı, ktery dava kohokoli ze sveho poˇ ´ tomstva Molekovi, by mel byt zcela ˇ ´ ˇ ˇ jiste usmrcen. Lid te zeme by ho mel ´ ˇ uhazet kameny k smrti.“ Usmrceni me´ ´ ˇ li byt i ti, ve kterych se nasel „duch ˇ ´ ´ ´ ´ media nebo duch predpovıdanı“. Jak? ˇ ´ ˇ Meli je „uh azet kameny“. (3. Moj z. 20:27) ˇ 15. KVETNA 2013

ˇ´ˇ ˇ ´ ´ V 5. Mojzısove 22:23, 24 se uvadı: ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ „V prıpade, ze byla panenska dıvka zaˇ ˇ ´ ˇ ˇ snoubena muzi a nejaky muz ji skutecˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ne nasel ve meste a lezel s nı, take je ´ ˇ ˇ ´ oba vyvedete k brane toho mesta a uha´ ˇ ´ zıte je kameny a zemrou, dıvka, proˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ toze ve meste nekricela, a muz, proˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ toze pokoril manzelku sveho bliznıho. ´ˇ ´ ´ ˇ Tak odklidıs, co je zle, ze sveho stredu.“

ˇ ˇ´ˇ V dobe platnosti Mojzısova ´ ´ ˇ ˇ zakona byl odsouzeny clovek ˇ ˇ´ zjevne nejdrıv usmrcen ˇ ˇ ˇ ˚ a az potom povesen na kul nebo strom. ´ ˚ ˇ Hlavnım zpusobem popravy tech, kdo ˇ ˇ ´ ˇ se v Izraeli dopustili tezkeho zlocinu, ´ ´ tedy bylo kamenovanı.1 ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ V 5. Mojzısove 21:23 se rıka, ze „poˇ ˇ ´ ˇ ´ veseny je neco prokleteho Bohem“. ˇ ˇ ˇ ´ ´ Kdyz bylo telo opovrzenıhodneho zloˇ ´ cince „prokleteho Bohem“ vystaveno ˇ ˇ na verejnosti, na Izraelity to jiste muse˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ lo silne pusobit. Telo povesene na kul ˇ ˇ nebo strom nepochybne slouzilo jako ´ ˇ ´ ˇ´ vystrazny prıklad. ´ ´ ´ ˇ 1 Mnozı historikove se shodujı na tom, ze podle ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ Mojzısova zakona byl zlocinec usmrcen predtım, nez ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ˚ byloˇ jeho telo poveseno na kul. Existujı vsak dukazy, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ze Zide v prvnım stoletı nektere zlocince povesili na ˚ ˇ kul zaziva.

13

ˇ UPEV ´ NUJTE ˇ ´ SVE MANZELSTVI DOBROU ´ KOMUNIKACI ´ „Jako zlata jablka ˇ´ ´ ˇ ´ v strıbrnych rezbach ´ je slovo pronesene ´ ˇ v pravy cas.“ ˇ ´ (PRISL. 25:11)

ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































˚ ˇ ´ ´ ´ Jak muze vzajemne pochopenı ˇ ´ ˇ´ prispıvat k lepsı komunikaci ˇ mezi manzeli?









































































































ˇ ˚ ˇ ´ Proc je dulezite, aby spolu ˇ ˇ manzel a manzelka jednali ˇ uctive?









































































































ˇ ´ ˚ ´ Jak na manzelstvı pusobı pokora?

´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ „SE SVOJI zenou travım cas radeji nez s kymkoli ´ ˇ´ ´ jinym,“ rıka bratr z Kanady. „Radost, o kterou se ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ s nı podelım, se zdvojnasobı, a starost se zmensı na ´ polovinu.“ Bratr z Australie napsal: „Jsme spolu 11 ˇ ´ ´ let a behem te doby neuplynul ani jediny den, kdy ´ ˇ ˇ ´ ˇ bych se svojı zenou nemluvil. Hlavne dıky tomu, ze ˇ ˇ ´ spolu casto a smysluplne komunikujeme, nemame ˇ ˇ ´ ´ o nasem vztahu zadne pochybnosti.“A sestra z Kosˇ ´ ´ ´ tariky vysvetluje: „Dobra komunikace nam poma´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ha, abychom meli nejen lepsı manzelstvı, ale i blizsı ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ vztah k Jehovovi. Take nas chranı pred pokusenım, ´ ˇ ´ spojuje nas a prohlubuje nasi lasku.“ ´ ´ 2 A jak je to u vas doma? Umıte spolu bez pro´ ˚ ˇ blemu a smysluplne komunikovat, nebo je to pro ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vas tezke? Narocne situace samozrejme mohou vyˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ vstat uz jen kvuli tomu, ze v manzelstvı spolu zijı ´ ´ ˇ´ ´ ˚ dva nedokonalı lide, kterı majı ruznou povahu, byli ´ ˇ ´ ´ ´ ´ jinak vychovan ı a mozna nepochazejı ze stejneho ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ prostredı. (Rım. 3:23) Manzel a manzelka navıc moˇ ˇ ´ ˇ hou komunikovat odlisne. Odbornıci na manzelskou problematiku John M. Gottman a Nan Silvero´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ va uvadejı: „K trvalemu vztahu je zapotrebı odvaha, ´ ´ odhodlanı a nezlomnost.“ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 3 Sastne manzelstvı je vysledkem tvrde prace. ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ Takove usilı se vsak vyplatı, protoze manzelum pak ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ jejich spolecny zivot muze prinaset opravdovou raˇ´ ˇ ´ dost. (Kaz. 9:9) Tak to bylo i v prıpade Izaka a Rebeˇ ´ ky. (1. Mojz. 24:67) Ani po letech jejich laska nijak ´

´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ 2. Co muze dobre komunikaci branit? ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 3. Dıky cemu majı mnozı kresane pevne manzelstvı? 1. Jaky vliv ma dobra komunikace na manzelstvı?

14

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ˇ ´ ´ neochladla. A totez platı o mnoha paˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ rech v dnesnı dobe. Dıky cemu majı ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ pevne manzelstvı? Naucili se otevrene, ˇ ´ ´ ale laskave mluvit o svych pocitech a na´ ´ ´ zorech. Pomaha jim v tom pochopenı, ´ ´ ´ laska, hluboka ucta a pokora. V tomˇ ´ ´ ˇ to clanku si ukazeme, jak mohou tyto ˇ ˇ ´ vlastnosti manzelovi a manzelce pomaˇ hat, aby spolu dobre komunikovali. ˇ ´ ´ SNAZTE SE JEDEN DRUHEHO CHAPAT

ˇ ´ ´ ˇ „Kdo projevuje v nejake zalezitos´ ´ ´ ti pochopenı, nalezne dobro,“ uvadı se ˇ´ ´ ˇ v Prıslovıch 16:20. A to rozhodne pla´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ tı i v manzelstvı. (Precti Prıslovı 24:3.) ˇ ˇ ´ K tomu, aby se manzel a manzelka lepe ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ chapali, jim pomuze predevsım moudˇ´ ˇ´ˇ rost z Bozıho Slova. Z 1. Mojzısovy 2:18 ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ se dozvıdame, ze Buh stvoril zenu jako ˇ ˚ ˇ muzuv doplnek, ne jako jeho kopii. To ˚ ˇ ˇ ´ je duvod, proc zeny komunikujı jinak ˇ ˇ ´ ´ ´ nez muzi. Existujı sice vyjimky, ktere ´ ˇ ˇ ´ potvrzujı pravidlo, ale zeny obecne rady ´ ´ mluvı o svych pocitech, lidech a vzta´ ˚ ˇ ´ ´ zıch. Duverne a hluboke rozhovory jim ´ ´ ˇ ´ ˇ dodavajı pocit, ze jsou milovany. Muzi ´ ´ ˇ´ naopak mluvı o svych pocitech jen zrıdˇ ´ ˚ ´ ˇ ka a radeji se bavı o ruznych cinnostech, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ problemech a jejich resenı. Je pro ne duˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ lezite, aby je druzı meli v ucte. ´ ˇ ˇ 5 „Mısto aby si me manzel vyslechl, ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ snazı se problem rychle vyresit,“ rıka ´ ˇ ´ sestra z Britanie. „Nekdy je to frustrujı´ ˇ ´ ´ˇ ˇ cı, protoze ja bych spıs potrebovala, aby ´ ˇ mi naslouchal a chapal me.“ Jeden bratr ˇ ˇ napsal: „Kdyz jsme se vzali, chtel jsem ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ihned vyresit kazdy problem, se kter ym ˇ ˇ ˇ manzelka prisla. Brzo jsem ale pochoˇ ˇ ˇ pil, ze ve skutecnosti potrebuje, abych si ˇ´ ji vyslechl.“ (Prısl. 18:13; Jak. 1:19) Manˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ zel by si proto mel vsımat manzelcinych 4

ˇ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ 4., 5. Co manzelum a manzelk am pom uze, ´ ´ ´ aby jeden druheho lepe chapali? ˇ 15. KVETNA 2013

˚ ´ ˇ ´ ˇ pocitu a brat na ne ohled. Take by ji mel ˇ ˇ ´ ujisovat o tom, ze mu na jejıch pocitech ´ ´ ˇ´ ˇ a nazorech zalezı. (1. Petra 3:7) Manzelˇ ˇ ka by se zase mela snazit pochopit jeˇ ˇ ´ ho pohled. Kdyz si oba uvedomujı, ja´ ˇ ´ ´ ´ kou ulohu kazdy z nich podle Pısma ma, ˇ´ a snazı se podle toho jednat, jejich manˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ zelstvı je sastne. Take se spolecne do´ ˇ ˇ ˇ kazou moudre a vyrovnane rozhodovat. ˇ ˇ ˇ´ ´ 6 Manzel a manzelka, kterı si navza´ ´ ´ jem projevujı pochopenı, respektujı i to, ˇ ˇ ´ ˇ ze je „cas byt zticha a cas mluvit“. (Kaz. ˇ ˇ ´ 3:1, 7) „Zjistila jsem, ze n ekdy nen ı ´ ˇ ˇ ˇ vhodne cokoli resit,“ vysvetluje sestra, ´ ´ ˇ ´ ˚ ktera je vdana deset let. „Kdyz ma muj ˇ ´ ˚ ´ muz plnou hlavu prace a ruznych povin´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ nostı, chvıli pockam, nez za nım s necım ˇ ˇ´ prijdu. Je pak mnohem snazsı si o tom ´ ´ ´ ´ ˇ ´ popovıdat.“ Chapajıcı manzelka se take ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ snazı mluvit laskave, protoze vı, ze dobˇ ´ ˚ ´ re zvolenym slovum pronesenym „v pra´ ˇ ´ ˇ ˇ vy cas“ bude jejı muz ochotneji naslouˇ ˇ ˇ´ ´ chat. (Precti Prıslovı 25:11.) ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 7 Krome toho, ze by mel manzel sve ˇ ˇ ´ manzelce naslouchat, mel by se take ˇ ˇ ˇ ´ snazit otevrene mluvit o svych pocitech. ´ ˇ´ Jeden sborovy starsı po 27 letech manˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ zelstvı priznava: „Mluvit s manzelkou ´ ˇ´ ˇ ˚ o svych nejhlubsıch pocitech pro me vu´ ´ ´ ˇ ´ bec nenı snadne.“ Bratr, ktery je zenaty ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ 24 let, poznamenava: „Muzu si sice rıˇ ˇ ˇ ˇ kat, ze kdyz v sobe budu neco dusit, tak ˇ ˇ to prejde, ale pochopil jsem, ze mluvit ´ ´ ˇ o pocitech nenı znamkou slabosti. Kdyz ´ ´ ´ ˇ ´ nevım, jak se mam vyjadrit, modlım se, ´ ´ ´ abych zvolil spravna slova a spravnou ´ chvıli. Pak se zhluboka nadechnu a zaˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ cnu mluvit.“ Vhodnou prılezitostı muze ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ byt naprıklad to, kdyz si manzele spoˇ ˇ ˇ ´ lecne ctou dennı text nebo Bibli. ´

´ ´ ˚ ˇ ´ 3:7? (b) Jak muze pochopenı projevovat manˇ ˇ ˇ ˇ zelka a o co by se mel snazit manzel?

6., 7. (a) Jaka zasada je uvedena u Kazatele

15

´ Male skutky mohou ˇ ´ ˇ s manzelstvım udelat divy

˚ ˇ ´ ´ ˇ D ule zit e take je, aby se man zel ˇ ˇ´ ´ s manzelkou modlili a prali si sve komuˇ ´ ˇ ˇ nikacnı schopnosti zlepsit. Zmenit zaje´ ˚ ˇ ˇ ´ te zpusoby samozrejme nenı jednodu´ ´ ´ che. Pokud ale oba milujı Jehovu, modlı ´ ˇ ´ ˇ se o svateho ducha a povazujı manzel´ ´ ´ ´ ˇ ˇ stvı za posvatne, majı ke zmene motiva´ ´ ´ ci, kterou mnozı postradajı. Sestra vda´ ˚ na 26 let napsala: „Jehovuv pohled na ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ manzelstvı bereme vazne, a tak by nas ˇ ani nenapadlo uvazovat o rozluce. Ze ˇ ˇ´ ´ vsech sil se snazıme o problemech mluˇ ˇ ˇ ´ vit a resit je.“ Pokud jsou manzele od´ ´ ´ danı Bohu i jeden druhˇ emu, majı jeho ´ ´ schvalenı a podporu. (Zalm 127:1) 8

´ PROHLUBUJTE SVOU LASKU

´ ´ Laska je „dokonalym poutem jedˇ ´ noty“, a proto je v manzelstvı tou nej˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ dulezitejsı vlastnostı. (Kol. 3:14) Kdyz ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ manzele behem let spolecne prozıva´ ´ jı radosti i strasti, jejich laska roste. Jeˇ´ ´ ´ jich pratelstvı se prohlubuje a jsou radi, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ze mohou byt spolu. Sastne manzelstvı 9

´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ nenı vysledkem nekolika velkych cinu, jak se to zobrazuje ve filmech, ale bezˇ ´ ˚ ´ poctu malych skutku. Obejmutı, laska´ ´ ´ ´ ˇ va slova, pozorne gesto, mily usmev neˇ´ ´ ´ ˇ bo uprımna otazka „jak to dneska slo?“ ˇ ´ ˇ mohou s manzelstvım udelat divy. Jedˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ni manzele, kterı jsou sastne svoji uz ˇ ´ ´ 19 let, si kazdy den telefonujı nebo ese´ ˇ ˇ ˇ meskujı. „Proste chceme vedet, jak se ´ ´ ˇ ˇ ten druhy ma,“ vysvetluje manzel. ´ ˇ ˇ 10 Laska podnecuje manzela i manˇ ´ ´ zelku take k tomu, aby ˇ jeden druheho ´ ´ ´ ´ dal poznavali. (Fil. 2:4) Cım lepe se zna´ ´ ´ ˇ´ ˇ jı, tım je jejich laska hlubsı, i kdyz oba ´ ´ ´ ˇ ´ majı sve chyby. Spokojene manzelstvı ´ ´ ˇ ˇ nenı staticke, ale postupne se upevnuje ˇ ˇ ´ ˇ a zlepsuje. Pokud jsi v manzelstvı, poloz ´ ˇ ´ ´ si otazky: Jak dobre znam sveho part´ ´ nera? Chapu jeho pocity a nazory? Jak ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ casto o nem premyslım? Pripomınam si, ˇ ˇ ˇ ´ jake vlastnosti me k nemu pritahovaly ˇ ´ na zacatku? ´ PROJEVUJTE SI UCTU

ˇ´ ˇ ´ ´ Ani to nejlepsı manzelstvı nenı do´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ konale. Prestoze se manzele milujı, ne11

ˇ ´ ´ ´ 8. Jakou motivaci k upevn enı vz ajemn eho ´ ˇ ´ ´ vztahu majı kresanske pary? ˇ ´ ˇ 9., 10. Co mohou manzele delat pro to, aby se ´ jejich laska prohlubovala?

16

ˇ ´ ´ ´ ´ zbytna vzajemna ucta?

´

ˇ

´

11. Proc je ke spokojenemu manzelstvı ne-

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ˇ musejı spolu vzdy souhlasit. Abraham ´ ˇ ´ se Sarou se na vsechno nedıvali stejˇ ˇ ˇ ´ ´ ne. (1. Mojz. 21:9–11) Odlisne nazory ale ˇ ´ ˇ jejich vztah nijak nenarusily. Dıky ce´ ˇ mu? Dıky tomu, ze spolu jednali uctiˇ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ve. Abraham naprıklad nevahal rıct Sare ´ ˇ „prosım“. (1. Mojz. 12:11, 13) Ona ho poˇ ´ ´ slouchala a povazovala ho za sveho paˇ ˇ ´ na. (1. Mojz. 18:12) Kdyz ve vztahu chybı ´ ´ ´ ´ ˚ vzajemna ucta, projevı se to ve zpuso´ ˇ ´ ´ ˇ´ bu, jakym spolu manzele mluvı. (Prısl. ´ ´ ˚ ˇ 12:18) A nedostatek ucty muze mıt na ˇ ´ ´ ˇ ˇ manzelstvı tragicky dopad. (Precti Jakuba 3:7–10, 17, 18.) ´ ˇ ˇ ´ ˇ 12 Zvlas novomanzele by meli pracovat na tom, aby spolu mluvili laskaˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ve a uctive. Vytvorı se tım atmosfera, ve ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ktere je snadne otevrene a uprımne ko´ ˇ ´ munikovat. „Prvnı roky manzelstvı mo´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ hou byt sastne, ale zaroven hodne naˇ ´ ´ ´ ˇ rocne,“ vzpomına jeden manzel. „Jak ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ se szıvate s manzelcinymi pocity, zvyˇ ˇ ky a potrebami — a ona zase s vasimi —, ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ muze vam pripadat, ze ztracıte pevnou ˚ ´ ˚ ˇ pudu pod nohama. Rovnovahu muzete ˇ

ˇ

´ ˇ

ˇ

´

12. Proc by meli zvlas novomanzele pracovat

ˇ na tom, aby spolu mluvili uctive?

ˇ Naucte se ˇ spolu dobre komunikovat

´ ´ ´ ˇ´ zıskat dıky rozumnemu prıstupu, smysˇ ˇ ´ lu pro humor, pokore, trpelivosti a spole´ ´ ´ hanı se na Jehovu.“A to je prakticka rada ˇ pro vsechny. ˇ ´ BUDTE POKORNI

´ ˇ ´ Dobra komunikace v manzelstvı by ˇ ´ se dala prirovnat k potoku, kter y pokojˇ ´ ´ ne proteka zahradou. Pokud jsou manˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ zele „pokornı v mysli“, vyznamne to pri´ ´ spıva k tomu, aby se proud v potoce nezastavil. (1. Petra 3:8) „Pokora je nejˇ´ ˇ ˇ ´ rychlejsı cesta k vyresenı neshody, proˇ ˇ ˇ ´ ´ toze cloveka podnıtı, aby se omluvil,“ ´ ˇ ˇ poznamenal bratr, kter y se zenil pred 11 ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ lety. Jeden starsı, kter y je sastne zenaty ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ uz 20 let, uvadı svuj postreh: „Nekdy je ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ dulezitejsı rıct ‚promin‘ nez ‚miluju te‘.“ ´ ´ ˇ ˇ ˇ A dodava: „K pokore cloveka nejrychleˇ ˇ ji dovede modlitba. Kdyz se s manzelˇ ˇ ´ ´ ˇ kou spolecne obratıme k Jehovovi, uve´ ´ domıme si, jak jsme nedokonalı a jak je 13

ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ 13. Proc je ke spokojenemu manzelstvı dulezi´ ta pokora?

´ ´ k nam Jehova laskavy. Modlitba je tako´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ va jemna pripomınka, ktera mi pomaha ´ ˇ ´ ´ dıvat se na veci ze spravneho hlediska.“ ´ 14 Pycha, tedy opak pokory, vede ke ˇ ˇ ´ ´ˇ ´ vsemu moznemu, jen ne k usmırenı. ˇ ´ Pro komunikaci v manzelstvı je velkou ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ prekazkou, protoze cloveka pripravuje ´ o chu a odvahu se omluvit. Mısto aby ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ rekl: „Promin, muzes mi odpustit?“, se ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ pysny clovek jen vymlouva. Mısto aby ´ ˇ ˇ odvazne uznal svou chybu, svaluje vinu ´ ˇ na toho druheho. A kdyz se ho partner ˇ ˇ´ nejak dotkne, nesnazı se obnovit pokoj, ´ ˇ ´ ´ ´ ale urazı se, a mozna mu dokonce oplacı ´ ´ ˇ ´ drsnymi slovy nebo ledovym mlcenım. ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ (Kaz. 7:9) Pycha muze manzelstvı uplne ˇ ´ ˇ ´ ˇ znicit. Je proto dobre si pripomınat, ze ˚ ´ ´ˇ ´ „Buh se stavı proti domyslivym, ale po´ ´ ´ ˇ kornym dava nezaslouzenou laskavost“. (Jak. 4:6) ˇ ˇ ´ 15 Samozrejm e by bylo nerealisticke ˇ ´ ´ myslet si, ze se pycha nikdy neprojevı. ˇ ´ ˇ ˇ Manzele by vsak nemeli dovolit, aby jim ´ ˇ ˇ ˇ zabranila rychle vyresit nejakou neshoˇ ´ ˇˇ´ ´ du. Apostol Pavel svym spoluverıcım ˇ´ napsal: „A slunce nezapadne nad vası ´ ˇ ˇ ´ ´ podrazd naladou, ani ned avejte ˇ enou ´ ´ mısto Dablovi.“ (Ef. 4:26, 27) Pokud se ˇ ´ ˇ´ ´ manzele touto radou nerıdı, vede to ke ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ zbytecnemu napetı. „Nekolikrat se nam ˇ ˇ stalo, ze jsme s manzelem radu z Efe˚ ´ ´ zanum 4:26, 27 neuplatnili,“ vzpomına ´ jedna sestra. „Vysledkem byly snad nejˇ´ ´ ˇ ˇ horsı noci v mem zivote.“ Mnohem lepˇ´ ´ ´ sı je problem neodkladat a promluvit ˇ ˇ ˇ ´ ´ si o nem, samozrejme s cılem se usmıˇ ˇ ˇ ˇ ´ rit. Manzel s manzelkou mozna budou ˇ ´ ˇ potrebovat chvıli, aby se pred rozhovo´ ´ ˇ rem uklidnili. Je take dobre, kdyz po´ prosı Jehovu, aby jim pomohl dostat se ´

ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ˚ 15. Jak muze zasada z Efezanum 4:26, 27 po´ ˇ ˚ ˇ ˇ mahat manzelum resit neshody? 14. Jaky vliv na manzelstvı ma pycha?

18

´ ´ ˇ ´ ´ do spravneho rozpolozenı. Pokorny poˇ ˚ ˇ ˇˇ stoj obema pomuze zamerit se na pro´ blem, a ne na svoje pocity. Jinak by se ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ totiz vsechno jen zhorsilo. (Precti Kolo˚ sanum 3:12, 13.) ˇ ˇ ´ ´ ˇ 16 Pokora je uzite cna take v tom, ze ˇ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ manzelum pomaha vazit si silnych stra´ ˇ´ ˇ ˚ nek sveho partnera. Naprıklad zena muˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ze mıt nejake mimoradne schopnosti, ´ ˇ´ ´ ˇ ktere vyuzıva ve prospech rodiny. Po´ ˇ ´ ´ korny manzel se tım nebude cıtit ohroˇ ´ ´ ´ zeny, ale bude ji v tom podporovat. Da jı ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ tak najevo, ze si jı vazı a miluje ji. (Prısl. ´ ˇ 31:10, 28; Ef. 5:28, 29) Pokorna manzel´ ka se zase svymi schopnostmi nebude ´ ˇ chlubit a nebude sveho manzela shazoˇ ˇ vat. Jsou prece „jedno telo“ a to, co ubliˇ ´ ´ zuje jednomu, bolı i toho druheho. (Mat. 19:4, 5) ´ ´ 17 Abraham se Sarou a Izak s Rebekou ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ meli sastne a trvale manzelstvı, kter ym ˇ ´ ˇ ´ prinaseli chvalu Jehovovi. Pokud si ta´ ˇ ´ ˇ ´ kove manzelstvı prejete mıt i vy, pak se ˇ ´ ˇ na nej dıvejte stejne jako Jehova. Jednej´ ´ ˇ ´ te s pochopenım na zaklade moudr ych ˇ´ ´ rad z Bozıho Slova. Sveho partnera si ˇ ´ ´ vazte a tak prohlubujte vzajemnou las´ ˇ ´ ku. (Pıs. 8:6) Snazte se take projevovat ˇ ´ ´ pokoru a mejte jeden k druhemu uctu. ˇ ˇ ˇ Pokud to vsechno budete delat, manzel´ ˇ ´ ˇ ´ stvı bude prinaset radost nejen vam, ale ˇ ´ ˇ´ i vasemu nebeskemu Otci. (Prısl. 27:11) ˇ ˇ ´ Jeden bratr zenaty 27 let napsal: „Zivot ´ ˇ ˇ bez sve zeny si ani nedovedu predstavit. ´ ´ ´ Dıky lasce k Jehovovi a pravidelnym roz˚ ˇ ˇ ´ hovorum je nase manzelstvı den ze dne ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ pevnejsı.“ Tak krasne manzelstvı muze´ te mıt i vy! ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ i manzelce, aby si vazili silnych stranek toho ´ druheho? ˇ ´ ˇ 17. Co mohou manzele udelat pro to, aby jejich ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ manzelstvı bylo sastne a prinaselo chvalu Jehovovi? 16. Jak m u ze pokora pom ahat man zelovi

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ˇ RODI CE A ˇD´ ETI, ˇ AT JE Z VASI ˇ KOMUNIKACE ˇ ´ ´VIDET, ZE SE MATE RADI ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ „Kazdy clovek ma byt ´ ˇ ´ rychly k slysenı, ´ ´ pomaly k mluvenı, ´ ˇ pomaly k zlobe.“ (JAK. 1:19)

ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































ˇ ˇ ´ ˇ Proc by si clenove rodiny meli ´ ˇ najıt cas na to, aby spolu komunikovali?

ˇ ˇ ´ ˇ „KDYBYS zjistil, ze tvoji rodice zıtra zemrou, co ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ bys jim chtel jeste rıct?“ Takovou otazku dostaly ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ stovky detı ve Spojenych statech. Z odpovedı vyˇ ˇ ´ ´ ´ plynulo, ze by nemluvily o nejakych vzajemnych ´ ˇ ´ sporech nebo problemech, ale 95 procent detı by ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ rodicum chtelo rıct „promin“ nebo „mam te moc ´ ˇ ˚ rad“. (For Parents Only, Vyhrazeno rodicum, napsa´ ´ ly Shaunti Feldhahnova a Lisa Riceova) ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ 2 Rodice vetsinou milujı sve deti a deti sve roˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ dice. A zvlas to platı v kresanskych rodinach. ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ I kdyz rodice a deti touzı mıt spolu blızky vztah, ´ ´ ˇ ´ vzajemna komunikace nekdy vazne. A i v rodi´ ˇ ´ ˇ nach, kde se o mnoha vecech dokazou bavit oteˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ vrene a uprımne, jsou nektera temata tabu. Co ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ dobre komunikaci branı? A jak je mozne tyto pre´ ˇ ˇ kazky prekonat? ˇ ˇ NAJDETE SI NA KOMUNIKACI CAS

ˇ ˇ ´ ´ Pro mnoho rodin je tezke najıt si na smysluplˇ nou komunikaci dostatek casu. Tak tomu ale neˇ ˇ´ˇ ´ ˚ bylo vzdycky. Mojzıs dal izraelskym otcum pokyn: ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ „Budes [Bozı slova] vstepovat svemu synovi a mluˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vit o nich, kdyz budes sedet ve svem dome a kdyz ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ pujdes po ceste a kdyz budes ulehat a kdyz buˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ des vstavat.“ (5. Mojz. 6:6, 7) Deti byvaly cely den ´ s maminkou doma nebo s tatou na poli nebo jin´ ˇ ´ de. Travili spolu spoustu casu a mohli si povıdat. 3









































































































Jak mohou radu z Jakuba 1:19 ˇ uplatnit rodice?









































































































Jak mohou radu z Jakuba 1:19 ˇ uplatnit deti?

´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ potykajı? ´ ´ ´ ´ ˇ 3. (a) S jakym problemem se mnoho rodin potyka? (b) Proc ´ ˇ ˇ ´ˇ ´ nebylo pro izraelske rodice a deti obtızne spolu komunikovat?

1., 2. Jaky vztah byva mezi rodici a detmi, ale s cım se nekdy

19

ˇ´ ˇ ˇ ´ Nedovolte, aby komunikaci ve vası rodine neco branilo

ˇ ´ ˇ Pro rodice tak bylo snadne dobre poˇ ˇ´ ´ ´ znat potreby, pranı a vlastnosti svych ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ detı. A deti zase mely dost prılezitos´ ˇ ˇ ´ tı a casu, aby dobre poznaly sve roˇ dice. ˇ ˇ ´ 4 Dnes je to casto jinak. V nekter ych ´ ˇ ˇ´ ´ ˚ ´ zemıch deti zacınajı chodit do ruznych ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ predskolnıch zarızenı velmi brzy, neˇ kdy dokonce uz ve dvou letech. Mno˚ ´ ´ ´ˇ ho otcu a matek musı do prace dojızˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ det. V tom kratkem case, ktery rodice ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ a deti travı doma, vıtezı nad spolecnyˇ´ ˇ ´ mi rozhovory pocıtace, televize a jine ´ ˇ ˇ ˇ technicke vymozenosti. Rodice a deti ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ si zijı svuj zivot a jsou si v podstate cizı. ´ ´ Smysluplne rozhovory se z rodinneho ˇ ´ ˇ ˇ zivota temer vytratily. ˇ ˇ 5 Mohli byste nejak „vykoupit“ cas ˇ ´ ve prospech sve rodiny? Co kdybyste ˇ ´ ´ blemem? ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ 5., 6. Co nekterı rodice delajı pro to, aby moh´ ˇ ´ ´ ˇ li se svymi detmi travit vıc casu? 4. Proc je komunikace v mnoha rodinach pro-

20

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ho nekterym cinnostem venovali meˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ne? (Precti Efezanum 5:15, 16.) V ne´ ´ ˇ ´ kterych rodinach se dohodli, ze omezı ´ ˇ ´ dobu travenou pred televizı nebo u poˇ´ ˇ ˇ´ ˇ cıtace. Jinde se zase snazı, aby aspon ˇ ˇ ˇ jednou denne jedli spolecne. A vyni´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ kajıcı prılezitostı, kdy se rodice a deti ´ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ mohou sblızit a v prıjemne atmosfere ´ ˇ mluvit o duchovnıch vecech, je rodinˇ ´ ´ ´ ´ ne uctıvanı. Vyhradit si na nej asi hodi´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ nu tydne je dobry zacatek, ale k otevre´ ˇ ´ ˇ ´ ne komunikaci je zapotrebı neco vıc. ´ ˇ ˇ ´ Je nutne, aby si rodice a deti povıdali ˇ ˇ ˇ ˇ pravidelne a casto. Rodice, nez se vaˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ se dıte vyda do skoly, reknete mu neco ´ ´ ´ povzbudiveho, rozeberte s nım dennı ´ ˚ ˇ text nebo se s nım pomodlete. Muze to ˇ ˇ pro nej hodne znamenat. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ 6 Nekte r ı rodi ce zjistili, ze pokud ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ chtejı s detmi travit vıc casu, musı ve ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ svem zivote udelat zasadnı zmeny. Naˇ´ ´ ´ ˇ prıklad jedna sestra, ktera ma dve ma´ ˇ ˇ ´ ´ le deti, prestala pracovat na plny uva´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zek. Rıka: „Rano jsme vsichni vylıtli ˇ z domu, abychom se dostali vcas do ´ ˇ ˇ ˇ ´ prace a do skoly. Nez jsem se vecer vraˇ ˚ ˇ ˇ ´ tila, nase chuva uz dala deti spat. Te ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ sice mame mın penez, ale mam dobry ˇ ´ ˇ ˇ pocit z toho, ze vım, o cem moje deˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ti premyslı a co je trapı. Slysım, o co ´ ˚ ˇ ´ se modlı, a muzu je vest, povzbuzovat ˇ a ucit.“ ˇ DOBRE SI NASLOUCHEJTE

˚ ´ Z mnoha rozhovoru, ktere autorky ´ knihy For Parents Only vedly s mladymi ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ lidmi, vysla najevo dalsı prekazka dob´ ´ˇ re komunikace. V knize se pıse: „Nejˇ ˇ ˇ´ ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ castejsı stıznostı detı bylo ‚kdyz nasim ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ neco rıkam, neposlouchajı me‘.“ Zajı´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mave je, ze rodice si stezujı presne na ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ totez. Pokud rodice a deti chtejı oteˇ ˇ ´ ´ vrene komunikovat, musı si navzajem ˇ ˇ ˇ opravdu dobre naslouchat. (Precti Jakuba 1:19.) ˇ ´ ˇ 8 Rodice, opravdu svym detem na´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ slouchate? Muze to byt narocne zvlas ˇ ´ ˇ tehdy, kdyz jste unavenı nebo kdyz ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vam tema rozhovoru pripada banalnı. ˇ ´ ´ Ale to, co nepovazujete za zasadnı vy, ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ muze byt hodne dulezite pro vase dıte. ˇ ´ ´ ˇ ´ Rodic, ktery je „rychly k slysenı“, ne´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ jen posloucha, co dıte rıka, ale take si ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ vsıma toho, jak to rıka. Z tonu hlasu ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ a reci tela se da dobre vycıst, co si mla´ ˇ ˇ ´ ´ dy clovek myslı. Velkou pomocı jsou ´ ´ ˇ ˇ ˇ take otazky. „Myslenky cloveka jsou ja´ ko voda v hluboke studni, ale ten, kdo ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ma pochopenı, ji dokaze nacerpat,“ rı´ ˇ´ ka Bible. (Prısl. 20:5, Today’s English ´ ˇ ´ Version) Bez pochopenı a rozlisovacı ˇ ´ schopnosti se rodice neobejdou zejme7

ˇ

ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 8. Jak mohou dat rodice najevo, ze svym detem ´ opravdu naslouchajı? 7. Na co si deti i rodice casto stezujı?

ˇ 15. KVETNA 2013

ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ na tehdy, kdyz chtejı s dıtetem zavest ˇ ´ ´ ´ rozhovor na nejake citlive tema. ˇ ˇ´ ˇ´ ´ 9 Detem Bozı Slovo rıka: „Naslou˚ ´ ˇ ´ ´ ´ chej, muj synu, ukaznovanı od sveho ˇ ˇ ´ ´ otce a neopoustej zakon sve matky.“ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ (Prısl. 1:8) Poslouchas sve rodice? Mi´ ˇ ´ ˇ´ ˇ lujı te a zalezı jim na tobe, proto je ´ ´ spravne je poslouchat. (Ef. 6:1) Bude to ˇ´ ˇ ˇ pro tebe snazsı, kdyz si s nimi budes ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ povıdat a kdyz si budes pripomınat, ze ˇ ´ ´ ´ ´ te majı radi. Mluv s nimi o svych nazoˇ ˚ ˇ rech a pocitech. Pomuze jim to, aby te ´ ˇ ˇ ˇ ´ chapali. Samozrejme i ty se snaz chapat je. ˇ ´ ˇ ˇ ´ 10 Udelas nekdy to, co ti radı tvoji ´ ´ ´ ´ ˇ vrstevnıci? Je dobre byt opatrny. Moz´ ˇ ˇ ˇ na ti reknou, co chces slyset, ale jejich ˚ ´ ´ ´ rada vubec nemusı byt dobra. Dokon˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ce ti muze uskodit. Vetsina mladych li´ ´ ˇ ´ ´ dı nema tolik zkusenostı a chybı jim ´ ˇ ´ ´ nadhled, a proto nemusı videt, jake naˇ ´ ´ ´ ´ sledky bude ˇ urcite jednanı mıt. Vzpoˇ men si na Salomounova syna Rechoboˇ ´ ´ ama. Kdyz se stal izraelskym kralem, ´ ˇ ˇ ˇ ´ odvratila se od nej vetsina poddanych. ˇ Proc? Poslechl nerozumnou radu, kte´ ´ ˚ ´ rou dostal od svych vrstevnıku, mısto ˇ´ ´ aby se rıdil tım, co mu poradili starˇ´ ˇ ´ sı muzi. (1. Kral. 12:1–17) Nebu tedy ˇ´ ˇ ˇ jako Rechoboam, ale upˇ rımne se snaz ˇ ´ s rodici komunikovat. Rıkej jim, co si ´ˇ ´ ˇ myslıs, naslouchej jejich radam a cerˇ ´ ˇ´ pej z jejich zkusenostı. (Prısl. 13:20) ˇ ˇ 11 Rodice, pokud nechcete, aby vase ˇ ´ ´ ˚ deti hledaly pomoc u svych vrstevnıku, ˇ´ ´ bute prıstupnı. Chovejte se tak, aby ´ ´ ´ bylo snadne si s vami povıdat. Jedna ˇ

ˇ

ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 10. Co se dozvıdame z biblicke zpravy o Rechoboamovi? ˇ ˇ ˇ ˇ´ 11. K cemu to vede, kdyz rodice nejsou prı´ stupnı? 9. Proc by deti mely poslouchat sve rodice?

21

´ ´ ´ ˇ´ dospıvajıcı sestra napsala: „Stacı je´ ˇ ´ nom vyslovit jmeno nejakeho kluka ˇ ´ ´ ˇ a nasi si hned myslı kdovı co. Uz pak ´ ˇ ´ nemam chu pokracovat.“ Jina sestra ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ vysvetlila: „Mladı si vetsinou chtejı neˇ ˚ ˇ chat poradit od rodicu. Kdyz je ale roˇ ´ ˇ ˇ ˇ dice neberou vazne, najdou si nekoho ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ jineho, kdo je vazne brat bude, i kdyz ˇ ´ ´ ˇ ´ mozna nema tolik zkusenostı.“ Pokud ´ ´ ˇ ˇ jste ochotnı bavit se s dıtetem o cem´ ´ koli a s pochopenım mu naslouchate, ˇ ˇ ´ ˇ pravdepodobne se vam pak bude sveˇ ˇ ´ rovat a vasimi radami se bude chtıt ˇ´ rıdit. ´ ˇ S MLUVENIM NESPECHEJTE

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Jeste jinou prekazkou v komuniˇ ˇ ´ ˇ kaci je to, kdyz rodice reagujı nepriˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ merene a rozzlobene. Kresanstı rodiˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ce pochopitelne chtejı sve deti chranit. ˇ ´ ˇ´ ´ V techto „poslednıch dnech“ cıhajı du´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ chovnı i jina nebezpecı temer na kaz´ ˇ dem rohu. (2. Tim. 3:1–5) Detem ale ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ nekdy muze pripadat, ze to rodice se ´ ˇ ´ ˇ ´ starostlivostı prehanejı. ˇ ˇ ´ ˇ ´ 13 Rodice, co udelate, kdyz vam vaˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ se dıte rekne neco znepokojujıcıho? Je ´ ˇ ˇ moudre nereagovat ukvapene, i kdyz ´ ´ ´ ´ to pro vas nemusı byt jednoduche. V ta´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ kove chvıli je duleziteˇ pozorne naslou´ ´ chat. Moudr y kral Salomoun napsal: ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ „Odpovıda-li nekdo na nejakou zaleziˇ´ ˇ tost drıve, nez ji vyslechne, je to z jeˇ ˇ ´ ˇ´ ho strany posetilost a pokorenı.“ (Prısl. ˇ ˚ ˇ ´ 18:13) Kdyz zustanete v klidu, vase dıˇ ´ ´ te bude mluvit dal a vy se toho dozvı´ te vıc. Pokud mu chcete opravdu po´ ´ ´ moci, mus ıte z ıskat celkov y obraz. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ Jeho „neuvazene povıdanı“ totiz mu12

ˇ´ ˇ ´ 12. Cım mohou rodice dobre komunikaci neˇ ´ vedomky branit? ˇ ˇ ˇ ˇ 13. Proc by rodice nemeli reagovat ukvapene?

22

ˇ ´ ´ ´ ze vychazet ze srdce zmıtaneho rozpo´ ´ ruplnymi pocity. (Job 6:1–3) Svou las´ ˇ ˇ ku dejte dıteti najevo tak, ze si ho vyˇ slechnete, budete se ho snazit pochopit ˇ ˇ a reknete mu neco, co mu opravdu po˚ ˇ muze. ´ ˇ ˇ 14 S mluvenım by nemel spechat ani ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ mlady clovek. Buh rodicum sveril odˇ ˇ ´ povednost te vychovavat, a proto hned ˇ ˇ ˇ ˇ´ neoponuj, kdyz ti neco reknou. (Prısl. ˇ ´ ˇ ´ 22:6) Mozna si prosli podobnymi si´ ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ tuacemi, jake te resıs ty. Navıc moz´ ´ ´ ´ ´ ˇ na litujı chyb, ktere v mladı udelali, ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ a uprımne si prejı te pred necım po´ ´ ˇ dobnym chranit. Povazuj proto rodiˇ ´ ˇ ce za spojence, ne za protivnıky. (Preˇ ˇ´ ´ ´ cti Prıslovı 1:5.) „Cti sveho otce a svou ´ ˇ matku“ a davej jim najevo, ze i ty je ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ mas rad. Bude pro ne snazsı vychovaˇ ˚ ´ ´ ´ vat te zpusobem, ktery se Jehovovi lıbı. (Ef. 6:2, 4) NENECHTE SE SNADNO ROZZLOBIT

´ ˇ ˇ Pravda je takova, ze s nasimi nejˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ blizsımi ztracıme trpelivost snadneji ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ nez s kymkoli jinym. „Svatym a vernym ˚ ´ bratrum ve spojenı s Kristem v Koloˇ ˇ ´ sech“ apostol Pavel napsal: „Manzele, ´ ´ ˇ neustale milujte sve manzelky a neˇ ˇ ˇ ´ bute na ne horce rozhnevanı. Otco´ ´ ˇ ´ ve, nepopouzejte sve deti, aby nepodle´ˇ haly sklıcenosti.“ (Kol. 1:1, 2; 3:19, 21) ´ ´ A Efezany Pavel vybıdl: „A je od vas odˇ ˇ ´ ˇ ˇ nata vsechna zlomyslna horkost a hnev ˇ ´ ˇ ˇ a zloba a jekot a utrhacna rec spolu ˇ ˇ ´ s ve skerou spatnost ı.“ (Ef. 4:31) Co ´ ˚ ˇ nam pomuze, abychom se ani ve stre15

ˇ

ˇ

ˇ

´

ˇ

14. Proc by ani deti nemely s mluvenım spe-

chat? ´ ˇ ˇ ´ ´ 15. Dıky cemu nebudeme s nasimi blızkymi ´ ˇ ztracet trpelivost? ´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ˇ´ sove situaci nerozcılili? Vlastnosti, kte´ ˇ´ ˇ´ ˇ re patrı k ovoci ducha, naprıklad trpe´ ´ ´ ´ livost, mırnost a sebeovladanı. (Gal. 5:22, 23) ˇ ˇ´ 16 Rodice, zamyslete se nad prıklaˇ´ˇ ˇ ´ dem Jezıse. Predstavte si, pod jakym ´ tlakem se ocitl poslednı noc, kdy veˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ cerel se svymi apostoly. Vedel, ze za ˇ nekolik hodin bude pomalu a bolestiˇ ´ ˇ ˇ ve umırat. Uvedomoval si, ze na tom, ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zda zustane verny, zavisı posvecenı Je´ ´ ´ hovova jmena a zachrana celeho lid´ ˇ ˇ ˇ stva. A prave ten vecer mezi apostoly ´ ´ vyvstal „prudky spor o to, kter y z nich ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ se zda byt nejvetsı“. Jezıs na ne nezacal ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ kricet ani je rozhorcene nenapomenul. ˇ ˇ ´ V klidu jim zacal vysvetlovat, jaky poˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ stoj by meli mıt. Take jim pripomnel, ze ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ho v obtıznych chvılıch verne podporo´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ vali. Vyjadril duveru, ze ve zkouskach, ´ ˇ ´ ˇ ˇ ktere jim Satan pripravı, urcite obsto´ ˇ jı. A dokonce s nimi uzavrel smlouvu ´ ´ o Kralovstvı. (Luk. 22:24–32) ´ ˇ ˇ 17 Zachovat klid se musı naucit i deti. ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Zvlas v obdobı dospıvanı se ti nemu´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ sı lıbit, co po tobe rodice chtejı. Muze ˇ ˇ ´ ˚ ˇˇ ´ ˇ ti pripadat, ze ti malo duverujı. Pripo´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ mınej si ale, ze rodice to delajı z lasˇ ˇ ˇ ky k tobe. Kdyz si je v klidu vyslechnes ˇ ´ ´ ˇ a budes s nimi spolupracovat, zıskas ´ ˇ ˇ si jejich uctu a budou te povazovat za ˇ ´ ´ ˇ zodpovedneho. Dıky tomu ti pak moz´ ´ ´ ´ na dajı vıc volnosti. Bible navıc ukazuˇ ´ ´ ´ ´ je, ze sebeovladanı je znamkou moud´ ˇ´ rosti. „Hlupak se neudrzı a vybuchne,“ ´ ´ ˇ´ ´ uvadı se v jednom prıslovı, „ale moud´ ˇ ´ ˇ´ r y se vzdycky ovladne.“ (Prısl. 29:11, Slovo na cestu) ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ obdivuhodne? ´ ´ ˚ ˇ ˇ 17. Co k zachovanı klidu pomuze detem?

16. Jak Jezıs usmernil apostoly a proc je to tak

ˇ 15. KVETNA 2013

´ ´ ˇ ˇ Naslouchate svym detem pozorne?

´ ˇ ˇ ´ Milı rodice a deti, nenechte se sklıˇ ´ ˇ cit, pokud spolu nedokazete komuniˇ´ ´ kovat tak, jak byste si prali. Stale na ˇ ˇ tom pracujte a snazte se uplatnovat raˇ´ ´ dy z Bozıho Slova. (3. Jana 4) V novem ˇ ˇ ´ svete budeme schopnı komunikovat ˇ ´ dokonale, bez nedorozumenı a neshod. ´ ˇ ˇ ˇ ´ Prozatım ale vsichni obcas udelame ˇ ˇ ´ neco, ceho litujeme. Nevahejte se tedy ˇ ˇ ˇ omluvit. Ochotne si odpoustejte a bu´ te „spolu harmonicky spojeni v lasce“. ´ ´ (Kol. 2:2) Laska ma velkou moc. „Je ˇ ´ ´ ´ trpeliva a laskava. . . . Neda se vyprovoˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ kovat. Nevypocıtava urazky. . . . Vsech´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ no snası, vsemu verı, ve vse doufa, ve ˇ ´ ´ vsem vytrvava.“ (1. Kor. 13:4–7) Pokud ´ si lasku budete projevovat, komunikaˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ ce ve vası rodine bude cım dal lepsı. Bu´ ˇ de pro vas zdrojem radosti a bude pri´ ˇ ´ naset chvalu Jehovovi. 18

´

ˇ

´ ´

´

18. Jak laska prispıva k dobre komunikaci?

23

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ZIVOTN I P R IB EH

´ ˇ ´ ˇ ˇ D´ ıky cemu nas zivot zıskal smysl ´ ´ VYPRAVI

´ PATRICIA SMITHOVA

´ ´ HNED po narozenı meho syna Garyho v roce ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ 1958 jsem si vsimla, ze neco nenı v poradku. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ Lekarum trvalo deset mesıcu, nez zjistili, jakou ´ ´ ˇ ˇ nemocı Gary trpı. A az po peti letech jejich dia´ ´ ´ ˇ ˇ gnozu potvrdili odbornıci v Londyne. Kdyz deˇ ´ ˇ ˇ ˇ vet let po narozenı Garyho prisla na svet moje ´ ´ dcera Louise, objevily se u nı podobne, ale mno´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ hem zavaznejsı prıznaky. Tezce me to zasahlo. ´ ˇ ˇ ˇ ´ „Obe vase deti majı LMBB syndrom.1 Musıte ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ se s tım naucit zıt,“ opatrne mi sdelili lekari. ´ ´ ˇ ˇ ´ Tehdy byla tato vzacna dedicna choroba prak´ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ´ ticky neznama. K typickym prıznakum patrı poˇ ´ ´ ˇ skozenı zraku vedoucı ke slepote, obezita, nadˇ ´ ´ ´ pocetne prsty na rukou nebo nohou, mentalnı ´ ´ retardace, problemy s koordinacı, cukrovka, os´ ˇ teoartritida a anomalie ledvin. Znamenalo to, ze ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ pece o me deti bude velmi narocna. Z nedavne ˇ ´ ´ studie vyplynulo, ze tımto syndromem trpı 1 ze ´ ˇ ˇ ˇ ´ 125 000 obyvatel Britanie, pricemz jeho mırnou ˚ ˇ ´ ´ ´ formu muze mıt mnohem vıc lidı. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ JEHOVA SE STAVA NASI „BEZPECNOU V YSINOU“

´ ˇ ˇ Kratce po svatbe jsem mluvila s jednou ze´ ˇ ´ ˇ ˇ nou, ktera byla svedkem Jehovovym. Okamzite ˇ ˇ ´ jsem poznala, ze to, co mi vysvetluje na zaklaˇ ´ ˇ de Bible, je pravda. Meho manzela ale duchov´ ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ´ ´ nı veci vubec nezajımaly. Kvuli jeho zamestnanı ˇ ˇ ˇ ´ jsme se casto stehovali, takze jsem nemohla byt ´ ˇ ´ ´ ´ ve spojenı s zadnym sborem. Stale jsem si ale ˚ ˚ ˚ ˚ 1 Laurencuv-Moonuv-Bardetuv-Biedluv syndrom byl pojme´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ´ ´ novan po ctyrech lekarıch, kterı toto recesivnı geneticke oneˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ mocnenı popsali. Dedı se v prıpade, ze nositelem recesivnıho ˇ ˇ´ ´ ˚ ˚ genu jsou oba rodice. Dnes se mu obvykle rıka Bardetuv-Biedluv ˇ ´ ´ ˇ ´ syndrom. Toto onemocnenı je nevylecitelne.

24

ˇ ˇ ˇ cetla Bibli a modlila se k Jehovovi. Velmi me uteˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ silo, kdyz jsem se z nı dozvedela, ze „Jehova se ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ stane bezpecnou vysinou pro kazdeho zdrceneˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ho, bezpecnou vysinou v casech ˇ tısne“ a ze jisˇ ´ ´ te neopustı ty, kdo ho hledajı. (Zalm 9:9, 10) ˇ ˇ ˇ ˇ Gary spatne videl, a v sesti letech jsme ho ´ ´ ´ ˇ proto poslali do specializovane internatnı skoly ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ na jiznım pobrezı Anglie. Pravidelne mi telefoˇ ˇ ´ ´ ´ noval a sveroval se mi s tım, co ho trapilo, a ja ´ ˇ ˇ jsem mu pri techto rozhovorech pomahala po´ ´ ´ ´ ˇ chopit zakladnı biblicke zasady. Nekolik let po ´ ˇ ´ ´ ˇ narozenı Louise jsem onemocnela i ja. Lekari ˇ ´ ˇ ´ zjistili, ze mam roztrousenou sklerozu a fibro´ ´ ˇ ´ ˇ myalgii. Gary se z internatnı skoly vratil, kdyz ´ ˇ mu bylo 16 let. Zrak se mu dal zhorsoval a v roce ´ ˚ ˇ 1975 zcela oslepl. V roce 1977 nas muj manzel opustil. ´ ´ Kratce po Garyho navratu jsme se stali souˇ ´ ´ ´ ´ ´ castı laskyplneho sboru a ja se v roce 1974 dala ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ pokrtıt. Byla jsem nesmırne vdecna za to, ze jeˇ ´ ˇ´ ´ den sborovy starsı pomahal Garymu porozumet ´ ˇ ´ ´ ´ ´ fyzickym zmenam, kter ymi prochazel v dospı´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ vanı. Jinı svedkove mi pomahali s ruznymi do´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ macımi pracemi a nakonec mıstnı urad socialnıˇ ´ ˇ ˇ ˇ ho zabezpecenı pet z nich zamestnal jako nase ˇ ˇ ´ ˇ pecovatele. Povazovali jsme to za velke pozeh´ ´ nanı. ˇ ´ ´ Gary delal hezke duchovnı pokroky a v roce ˇ ´ ˇ´ ˇ 1982 se dal pokrtıt. Velmi si pral slouzit jako po´ ˚ ´ ˇ mocny prukopnık, a tak jsem se rozhodla, ze se ˇ ˇ ´ ˇ k nemu pridam. Nekolik let jsme byli v pomoc´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ne prukopnicke sluzbe spolecne. Kdyz se ho po ˇ ´ ˇ ´ nejake dobe krajsky dozorce zeptal, zda by ne´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ˇ ´ vy. V roce 1995 byl jmenovan sluzebnım po´ ´ ´ ´ ´ ˇ mocnıkem a v sale Kralovstvı ma vzdycky plno ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ prace. Vıta prıchozı a pomaha bratrum, kterı ´ obsluhujı zvukovou aparaturu. ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Spoluverıcı Garyho doprovazejı ve sluzbe, ˇ ˇ ˇ ´ ˇ i kdyz to pro ne casto znamena tlacit jeho inva´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ lidnı vozık, kter y musı kvuli artritide pouzıvat. ´ ´ ´ Jeden bratr mu pomahal vest studium se zajem´ ´ cem. Gary take dokazal povzbudit jednu sestru, ´ ˇ ´ ´ ktera byla 25 let necinna. Zajemce i sestra te ´ ´ ˇ ˇ ´ chodı na shromazdenı. ´ Louise se v devıti letech od ´ ˇ ˇ ´ sve babicky naucila plest a jedˇ ´ na pecovatelka a ja jsme ji zaˇ ˇ´ ˇ ´ ´ se naucily vysıvat. Rucnı pra´ ´ ce ma velmi rada, a tak plete ´ ˇ barevn e de cky pro miminˇ´ ˇ ka a pro starsı cleny sboru. ´ ´ ´ Take vyrabı ze samolepek ma´ ˇ ´ ´ ˇ ´ l a p r an ı cka. Obdarovan ym ˇ ˇ ´ vzdycky udelajı velkou radost. ´ ´ ´ ˇ Louise se v dospıvanı nauci´ ˇ la psat vsemi deseti. S pomo´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ cı specialnıho mluvıcıho pocıˇ ˇ ´ ˇ ta ce si s p r ateli pravideln e ´ ´ pos ıl a e-maily. V 17 letech ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ se dala pokrtıt. Pri zvlastnıch ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ NAS ZIVOT MA SMYSL kampanıch spolecne slouzı´ ˇ´ ˇ ´ ˚ ´ U nas doma se porad neco me jako pomocne prukopnice. Jsme velmi r adi, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ deje a veskere nase aktivity Stejne jako Gary se i Louise ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ze jsme se z Jehovova ucˇ ı´ nazpameˇ biblicke´ verse, se tocı kolem uctıvanı Jehoˇ ˇ ´ ˇ ˇ vy. Nez jsme meli k dispozici s druhymi mluvit Slova mohli dozvedet aby mohla ´ ´ ˚ ˇ´ ˇ ˇ ˇ o Bo z ım slibu, ze prijde svet, modernı elektronicke pomuc´ ˇ ˇ ´ ´ tak drahocenne kde „se otevrou oci slepych“ ky, travila jsem mnoho hodin ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a „ z adn y usedl ık ne rekne: tım, ze jsem Garymu a Louise pravdy. ´ ˇ ´ ´ ‚Jsem nemocny.‘ “ (Iz. 33:24; cetla. Dıky kompaktnım dis˚ ´ ´ 35:5) kum, DVD a nahravkam na ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ www.jw.org si te kazdy z nas muze prideleny Jsme velmi radi, ze jsme se z Jehovova Slo´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ usek ctenı Bible poslouchat v dobe, kdy se mu va mohli dozvedet tak drahocenne pravdy. Nase ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ to hodı. Nahravky nam take umoznujı podavat srdce preteka vdecnostı za to, s jakou laskou nas ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ komentare na shromazdenıch. podporuje nas sbor. Bez spoluverıcıch bychom ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Gary se sve komentare nekdy ucı zpameti spoustu vecı vubec nezvladli. A zvlas dıky Je´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ a ukoly v teokraticke skole prednası svymi slo- hovovi nas zivot zıskal smysl.

ˇ ˇ ´ ˚ ´ chtel slouzit jako pravidelny prukopnık, moc ho ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ to potesilo. Presne takove povzbuzenı potrebo˚ val a v roce 1990 s pravidelnou prukopnickou ˇ ˇ sluzbou zacal. ´ ˇ ˇ ´ Gary podstoupil v ymenu obou kyceln ıch ˚ ´ ´ kloubu. Prvnı mu operovali v roce 1999 a druhy ´ ´ ˇ v roce 2008. Louisiny zdravotnı problemy vsak ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ byly jeste zavaznejsı. Narodila se slepa, a kdyz ´ ˇ ´ jsem na jejı noze uvidela jeden prst navıc, doˇ ˇ ´ ˚ ˚ slo mi, ze i ona bude mıt Bardetuv-Biedluv synˇ ˇ ˇ ´ drom. Pri vysetrenıch se zjistiˇ ´ ´ ´ lo, ze mnohe jejı organy jsou ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ vazne poskozene. Behem let ˇ ˇ ´ ˇ ´ prodelala nekolik narocnych ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ l eka rsk ych z akroku, vcetn e ˇ ´ ˇ peti operacı ledvin. A stejne ´ jako Gary ma cukrovku. ˇ ˇ ˇ Louise si uvedomuje, ze pri ´ operacıch mohou vzniknout ˚ ´ ruzne komplikace, a proto chi˚ ˚ rurgum, anesteziologum a ve´ ´ ˚ doucım pracovnıkum nemocˇ ˇ ˇ ´ nice v zdy p redem vysv etl ı ˚ ´ svuj postoj ke krvi. Dıky tomu ´ ˇ ma se vsemi, kdo se o ni tak ˇ ´ ´ dobre starajı, hezke vztahy.

ˇ 15. KVETNA 2013

25

ROZHODUJME SE ˇ

MOUD ˇ ˇ RE A TAK ´ STˇ REZME ´ SVE DEDICTVI ˇ „Osklivte si, co je ˇ ´ ˇ nicemne, lnete k tomu, ´ ˇ´ co je dobre.“ (RIM. 12:9) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL?







































































































ˇ´ ´ Co je nasım duchovnım ˇ ´ dedictvım?









































































































ˇ ´ ´ V cem je pro nas varovnym ˇ´ prıkladem Esau?

ˇ ´ ˚ ´ ˇ´ ˇ PATRIME k milionum lidı, kterı se moudre rozˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ hodli slouzit Jehovovi a verne nasledovat Jezıse ˇ Krista. (Mat. 16:24; 1. Petra 2:21) To, ze jsme se zaˇ ´ ´ svetili Bohu, nebereme na lehkou vahu. Sve roz´ ˇ ´ ˇ hodnutı jsme nezalozili na povrchnı znalosti neˇ ˚ ˚ ´ ´ kolika versu, ale na dukladnem studiu Bible, ktere ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ posılilo nasi vıru. Dozvedeli jsme se pri tom o de´ ´ ˇ ˇ ´ ´ dictvı, ktere Jehova pripravil pro ty, kdo prijımaj ı ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ poznanı o nem a o Jezısi Kristu. (Jan 17:3; Rım. 12:2) ´ ´ ˇ 2 Pokud si mame dobr y vztah s Jehovou udrzet, ´ ˇ musıme se rozhodovat tak, abychom mu delali raˇ ´ ´ dost. V tomto clanku si proto rozebereme nasledu´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ jıcı dulezite otazky: Co je nasım dedictvım? Jaky ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ bychom k nemu meli mıt postoj? Co muzeme ude´ ´ ˚ ˇ lat pro to, abychom ho zıskali? A co nam pomuze ˇ rozhodovat se moudre? ˇ ´ ˇ ´ CO JE NASIM DEDICTVIM?

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ Pomerne maly pocet kresanu ma vyhlıdku na ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ „neporusitelne a neposkvrnene a nevadnoucı de´ ˇ ˇ ´ ´ ´ dictvı“ v podobe jedinecne vysady vladnout s Kris´ ´ tem v nebi. (1. Petra 1:3, 4) Pokud ho majı zıskat, ´ musı se znovu narodit. (Jan 3:1–3) A co miliony Jeˇ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ zısovych jinych ovcı, ktere spolecne s pomazanymi ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ kazou dobrou zpravu o Bozım kralovstvı? (Jan ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ 10:16) Zıskajı dedictvı, o ktere Adam s Evou priˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ sli — vecny zivot na rajske zemi, kde uz nebude tra3









































































































´ ˇ ´ ˚ ˇ Jak sve dedictvı muzeme ˇ ˇ strezit?

´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ (b) O kterych otazkach budeme uvazovat? ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ 3. Jake dedictvı ceka (a) pomazane kresany a (b) jine ovce?

1., 2. (a) Na z aklad e ceho ses rozhodl slou zit Bohu?

26

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

´ ´ penı, smrt ani truchlenı. (Zjev. 21:1–4) ˇ´ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ Je z ıs proto h rısnıkovi, kter y um ıral ˇ ´ ˇ ˇ´ vedle nej, mohl slıbit: „Vpravde ti rı´ ˇ ´ kam dnes: Budes se mnou v raji.“ (Luk. 23:43) ˇ´ ˇ ´ ´ 4 S nasım d edictvım jsou spojen a ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ i pozehnanı, ze kterych se muzeme raˇ ´ ´ˇ ´ ´ dovat uz te. Dıky vıre ve vykupne, ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ „jez zaplatil Kristus Jezıs“, mame vnit ˇ ´ r´ ´ ´ nı klid a blızky vztah s Bohem. (Rım. ˇ ´ ´ ´ 3:23–25) Dobre rozumıme nadhernym ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ slibum zapsanym v Bozım Slove. Take ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ jsme sastnı, ze patrıme k laskyplne´ ˇ ´ ´ mu mezinarodnımu spolecenstvı bra˚ ˇ tru a sester. A velkou poctou je i to, ze ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ muzeme byt Jehovovymi svedky. Nenı ˇ ˇ ˇ ´ ´ divu, ze si naseho dedictvı tolik vaˇ´ zıme. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ 5 Pokud o sve uzasne dedictvı neˇ ´ ´ ´ ´ chceme prijıt, musıme si neustale daˇ vat pozor na Satanovy pasti. Vzdy se toˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ tiz snazil Bozı sluzebnıky primet, aby ˇ ´ ˇ ´ se rozhodovali tak, ze o sve dedictvı naˇ ˇ ´ konec prijdou. (4. Mojz. 25:1–3, 9) Vı, ˇ ´ ze jeho konec je blızko, a proto svou ´ ´ ´ ˇ snahu zavest nas na scestı stupnuje. ˇ ˇ ´ (Precti Zjevenı 12:12, 17.) chceˇ ´ Pokud ˇ ´ ´ me „pevne stat proti Dablovym pleti´ ´ ´ ´ ´ ˇ cham“, musıme si sveho dedictvı stale ´ ˇ ´ ˇ´ hluboce vazit. (Ef. 6:11) Varovnym prı´ ˇ ´ kladem, na ktery bychom meli v teto ´ ˚ souvislosti pamatovat, je Izakuv syn Esau. ˇ NEBUDME JAKO ESAU

´ ˇˇ ˇ ´ Temer pred 4 000 lety se Izakovi ˇ ´ a Rebece narodili dvojcata Esau a Ja˚ ´ ˇ ´ kob. Jak vyrustali, ukazalo se, ze majı 6

´

ˇ

´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˚ ˇ 5. O co se Satan snazı a co nam pomuze, abychom se nenechali oklamat? ´ ˇ ´ ˇ 6., 7. Kdo byl Esau a jake dedictvı ho cekalo? 4. Z jakych pozehnanı se tesıme uz te?

ˇ 15. KVETNA 2013

´ ˇ ´ ˇ ˇ rozdılnou povahu. Kazdy se zacal veˇ ˇ ´ novat necemu jinemu. „Esau se stal ˇ ´ ˇ muzem, ktery dovedl lovit, muzem po´ ´ ´ le, ale Jakob [byl] bezuhonnym muˇ ´ ´ ˇ zem, bydlıcım ve stanech.“ (1. Mojz. ˇ 25:27) Prekladatel Bible Robert Alter ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ uvadı, ze hebrejske slovo prelozene ja´ ´ ˇ ko bezuhonny „poukazuje na ryzost, ci dokonce na nevinnost“. ˇ ´ 7 Kdyz bylo Esauovi a Jakobovi 15 ˇ ˇ ˇ let, zemrel jejich dedecek Abraham. ´ ˚ Slib, ktery mu Jehova dal, ale zustal ˇ v platnosti. Jehova ho pozdeji zopako´ ˇ ˇ ˇ ´ val Izakovi a rekl, ze prostrednictvım ˇ Abrahamova semene si budou zehnat ˇ ´ ˇ ˇ ˇ vsechny narody zeme. (Precti 1. Mojˇ´ˇ ´ ˇ zısovu 26:3–5.) Ze slibu vyplyvalo, ze z Abrahamova potomstva vyjde Me´ ˇ ˇ´ˇ sias, „semeno“ z 1. Mojzısovy 3:15. Jeˇ ´ ´ ´ likoz Izakovym prvorozenym bylˇ Esau, ˇ ´ ´ ´ mel na tento slib pravnı narok. Cekalo ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ho nadherne dedictvı. Vazil si toho? ˇ ˇ ˇ 8 Kdyz Esau jednou prisel z pole, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ uvidel Jakoba varit nejake jıdlo. Rekl ´ mu: „Rychle, prosım, dej mi sousto toˇ ´ ˇ ´ ho cerveneho — tady toho cerveneho, ´ ´ nebo jsem unaveny!“ Jakob mu na ˇ ˇ ´ to odpovedel: „Nejprve mi prodej sve ´ ´ pravo prvorozeneho!“ Jak se Esau roz´ ´ ´ hodl? Kupodivu prohlasil: „Jaky mam ˇ ´ ´ prosp ech z pr ava prvorozen eho?“ ˇ ´ ´ Esau dal prednost misce jıdla. Jakob ˇ ´ ˇ ´ ´ ale chtel, aby vymena byla zavazna, ˇ ˇ´ a proto rekl: „Nejprve mi prısahej!“ ´ ´ ´ A Esau se sveho prava prvorozeneho ´ ´ ´ ´ bez vahanı vzdal. „Jakob dal Esauovi ´ ˇ ˇ ˇ chleb a dusenou cocku, a on se dal ´ ´ ˇ do jıdla a pitı. Pak vstal a odesel. Tak ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ dedictvım? (b) Jak Esau reagoval, kdyz si o neˇ ˇ ˇ ˇ kolik let pozdeji uvedomil, o co prisel? 8., 9. (a) Co se Esau rozhodl udelat se svym

27

ˇ ˚ ˇ ´ Nedelej nic, kvuli cemu bys o sve ´ ˇ ´ ˇ ˇ duchovnı dedictvı prisel

´ ´ Esau pohrdl pravem prvorozeneho.“ ˇ (1. Mojz. 25:29–34) ˇ ˇ ´ 9 O nekolik let pozdeji si Izak mysˇ ˇ ˇ´ lel, ze brzy zemre, a Rebeka proto zarı´ ´ ˇ ´ ´ dila, aby Jakob zıskal pozehnanı spoje´ ´ ´ ´ ne s prvorozeneckym pravem, ktereho ˇ ˇ se jeho bratr vzdal. Kdyz si Esau uve´ ´ ˇ domil, o co se svym rozhodnutım pri´ ˇ ˇ pravil, prosil Izaka: „Pozehnej mne, ˇ ´ ˚ ˇ i mne take, muj otce! . . . Pro mne jsi neˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ vyhradil zadne pozehnanı?“ Izak mu ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ rekl, ze pozehnanı, ktere dal Jakoboˇ ˇ ˚ ˇ vi, uz zmenit nemuze, a Esau „pozvedl ˚ ´ ˇ ˇ svuj hlas a propukl v plac“. (1. Mojz. 27:30–38) ˚ ˇ ´ ´ 10 Co se muzeme z teto zpravy do´

´

ˇ

10. Co Jehova cıtil k Esauovi a Jakobovi a proc?

28

ˇ ˇ ´ ˇ zvedet o Esauovi? Ukazal, ze uspoko´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ jenı svych telesnych tuzeb povazoval ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ za dulezitejsı ne z pozehnanı, ktera ˇ ´ mu jeho dedictvı mohlo v budoucnu ˇ ´ ´ ´ ´ prinest. Sveho prvorozeneckeho pra´ ˇ ˇ ˇ va si nevazil a Boha zrejme ani nemilo´ ´ ´ val. Navıc nebral v uvahu, jaky dopad ´ ´ ´ bude mıt jeho jednanı na jeho potom´ ˇ ´ ky. Naproti tomu Jakob si dedictvı od ´ ˇ Jehovy hluboce vazil. Dal to najevo naˇ´ ´ ˇ ˇ prıklad tım, ze si manzelku vybral po˚ ´ ˇ ˚ dle pokynu, ktere dostal od rodicu. ˇ ˇ (1. Mojz. 27:46–28:3) Musel pri tom ˇ ˇ ˇ projevit trpelivost a neco obetovat. Jeˇ ´ ˇ hova ho ale odmenil tım, ze se nakoˇ ´ ˇ nec stal predkem Mesiase. Co Jehova ´ ´ ˇ cıtil k Esauovi a Jakobovi? Prostred´ ´ ˇ ´ nictvım proroka Malachiase prohlasil: ´ „Jakoba jsem miloval a Esaua jsem ne´ ˇ navidel.“ (Mal. 1:2, 3) ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 11 Jak e pou cen ı pro n as vypl yv a ´ ´ ˇ z biblicke zpravy o Esauovi? Apostol ´ ˇ ˇ´ ´ ´ Pavel sve spoluverıcı nabadal, aby se ´ ´ nikdo z nich nestal smilnıkem ani tım, ˇ ´ ´ ˇ kdo „neocenuje posvatne veci, jako ´ ´ Esau, ktery se vzdal svych prvoroze´ ´ ´ ˇ ´ neckych prav vymenou za jedno jıd´ lo“. (Hebr. 12:16) Tato varovna slova ´ ´ ´ ´ ˇ platı i dnes. Musıme si stale vazit du´ ˇ ´ chovnıch vecı, abychom se nenechaˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ li premoci hrısnymi touhami a neprisli ´ ˇ ´ ˇ o sve dedictvı. Proc se ale Pavel v sou´ ´ ´ ´ vislosti s Esauovym jednanım zmınil ˇ ˇ ˇ o smilstvu? Jestlize nekdo podobne ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ jako Esau smyslı telesne, je ve vetsım ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ nebezpecı, ze posvatne veci vymenı za ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ kratkodobe potesenı z hrıchu, jako je ˇ´ naprıklad smilstvo. ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ pr ıkladem? (b) Pro c se Pavel v souvislosti ´ ´ ´ ´ s Esauovym jednanım zmınil o smilstvu? 11. (a) Proc je Esau pro kresany varovnym

´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ ˇ ´ PREDEM PRIPRAVME SVE SRDCE

´ Situace, ve kterych bychom se doˇ ´ stali do pokusenı dopustit se nemravˇ ˇ ´ ´ nosti, urcite nevyhledavame. A mod´ ´ ˇ ´ lıme se, abychom takovemu pokusenı ´ ˇ ˇ´ˇ ´ odolali, kdyby nas nekdo k hrısnemu ´ ´ ´ ˇ jednanı navadel. (Mat. 6:13) Chceme ˇ ´ ˇ ˇ ˚ v tomto zkazenem svete zustat Jehovoˇ ´ ´ ˇ´ ˇ vi vernı, ale Satan se neustale snazı nasi ryzost zlomit. (Ef. 6:12) Je bohem toho´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ˇ to systemu vecı a vı, jak vyuzıt nase hrısˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ne sklony, takze nas laka tım, po cem ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nedokonalı lide bezne touzı. (1. Kor. ˇ 10:8, 13) Jak by ses rozhodl, kdybys mel ˇ´ ˇ ´ prılezitost dopustit se nemravneho jed´ ´ ˇ ˇ nanı? Byl bys jako Esau a vlastne rekl ˇ ´ „rychle, dej mi to“? Nebo bys pokusenı ´ ˚ odolal a utekl jako Jakobuv syn Josef, ˇ ´ ˇ ˇ kdyz ho svadela Potifarova manzelka? ˇ ˇ ˇ´ˇ (Precti 1. Mojzısovu 39:10–12.) ´ ˇ ˇ 13 Mnozı nasi bratri a sestry se ocitli v situaci, kdy se museli rozhodnout, zda ´ se zachovajı jako Esau, nebo jako Josef. ˇ ˇ ˇ ˇ Vetsina z nich jednala moudre a udelaˇ´ ˇ ˇ´ la Jehovovi radost. (Prısl. 27:11) Nekterı ˇ ´ vsak reagovali jako Esau a tak sve du´ ˇ ´ ´ ˇ chovnı dedictvı ohrozili. Mnozı z tech, ˇ ´ ˇ ˇ kdo jsou kazdy rok vylouceni, se pred ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ pravnı vybor dostali prave kvuli ne˚ ˇ ´ mravnosti. Je proto velmi dulezite, aby´ ˇ ˇ ˇ chom se v srdci spravne rozhodli jeste ˇ ´ ˇ pred tım, nez se dostaneme do situace, ´ ˇ ˇ´ ˇ ktera nasi ryzost vyzkousı. (Zalm 78:8) ˚ ˇ ˇ Co muzeme udelat pro to, abychom se ˇ ´ ˇ ´ na pokusenı pripravili a dokazali se mu ´ ´ ˇ ˇ´ ubranit? Pomohou nam prinejmensım dva kroky.

ˇ ´ ˇ PREMYSLEJME ´ ´ O NASLEDCICH A POSILUJME SVOU OBRANYSCHOPNOST

12

´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ke prıklady nam mohou pomoci spravne se rozhodnout? ˇ ´ ˇ ´ 13. (a) Jak v dnesnı dobe mnozı napodobili Jo´ ´ ˇ sefa, ale jinı zase Esaua? (b) Co musıme udelat ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ jeste pred tım, nez se dostaneme do pokusenı? 12. (a) Jak nas Satan pokousı? (b) Ktere biblic-

ˇ 15. KVETNA 2013

ˇ ´ ˇ ´ ´ Prvnım krokem je premyslet o na´ ´ ´ ´ ´ ´ sledcıch sveho jednanı. To, do jake mıry si ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vazıme duchovnıho dedictvı, znacne za´ ˇ´ ´ visı na hloubce nası lasky k Jehovovi, od ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ nehoz nase dedictvı pochazı. Pokud ne´ ´ ˇ koho mame radi, nechceme mu prece ´ˇ ˇ´ ˇ ublızit, ale snazıme se mu delat radost. ˇ ´ ´ Uvazujme proto, jaky dopad by na nas ˇ´ˇ ´ ´ ˇ i na druhe melo to, kdybychom hrısnym ´ ˇ ˇ ˇ touham podlehli. Udelejme si cas a pre´ ˇ ´ ´ ´ myslejme o otazkach: Jak by me sobec´ ´ ´ ˇ ˚ ke jednanı poskodilo muj vztah k Jeho´ ´ ˇ vovi? Jake nasledky by melo pro mou ˚ rodinu? Jak by zapusobilo na bratry ˇ ´ a sestry ve sboru? Neprivedl bych druhe ´ ´ ´ ´ ´ ke klopytanı? (Fil. 1:10) Stojı chvilkove ˇ ˇ ´ ˇ´ potesenı z hrıchu za bolest, kterou bych ´ ˚ tım zpusobil? Opravdu chci dopadnout ´ ˇ jako Esau, ktery nakonec horce plakal? ˇ ´ ´ (Hebr. 12:17) Jestlize o takovych otaz˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kach premyslıme, pomuze nam to, abyˇ´ ´ ˇ chom se rıdili Pavlovou vybıdkou: „Osˇ ´ ˇ klivte si, co jeˇ nicemne, lnete k tomu, ´ ´ ´ co je dobre.“ (Rım. 12:9) K duchovnımu ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ dedictvı lneme predevsım z lasky k Jeˇ hovovi. (Zalm 73:28) ´ 15 Druhym krokem je posilovat svou ˇ ´ obranyschopnost. Tento svet nas duchovˇ ˇ ´ ne ohrozuje, ale Jehova nam mnoha ˚ ´ ´ ´ zpusoby pomaha, abychom se dokazali ´ ˇ´ ˇ branit. Patrı k nim studium Bible, kres´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ anska shromazdenı, kazatelska sluzˇ ´ ba a modlitba. (1. Kor. 15:58) Pokazde, ˇ ´ kdyz se ze srdce modlıme k Jehovovi, 14

´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ osklivili, co je nicemne, a drzeli se toho, co je ´ dobre? ˚ ˇ 15. Jak muzeme posilovat svou obranyschopnost?

14. Ktere otazky nam pomohou, abychom si

29

´ Svou obranyschopnost posiluj tım, ˇ ´ ˇ ze hledas moudrost od Jehovy

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ a pokazde, kdyz jsme ve sluzbe, zıs´ ´ ´ ˇ ´ kavame sılu, abychom pokusenım odoˇ ˇ ´ lali. (Precti 1. Timoteovi 6:12, 19.) Mıra ˇ´ ˇ ´ ´ nası obranyschopnosti hodne zavisı na ´ ´ ˇ ´ nas samotnych. (Gal. 6:7) To je zrejme ˇ´ ´ z 2. kapitoly knihy Prıslovı. ´ STALE HLEDEJME MOUDROST

´ ˇ´ ´ ´ Druha kapitola Prıslovı nas po´ ´ vzbuzuje, abychom zıskavali moudrost ˇ ´ ˇ ´ ˇ a schopnost premyslet. Dıky temto da˚ ´ ˇ ˇ ´ rum dokazeme rozlisovat mezi sprav´ ´ ´ ´ ˇ nym a nespravnym a dok a zeme se ´ ´ ˇ´ˇ ´ ovladat, mısto abychom hrısnym sklo´ ˚ ˇ ´ ´ num podlehli. Uspech ale zavisı na naˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ sı ochote namahat se. To je jasne videt 16

´

ˇ

´ ˇ

ˇ

16., 17. Dıky cemu se dokazeme moudre roz-

hodovat?

30

ˇ ´ ´ ´ ˚ z nasledujıcıch slov: „Muj synu, priˇ ˇ ´ ˇ ˇ jmes-li me reci a budes-li u sebe chovat ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ma vlastnı prikazanı jako poklad, abys ´ ˇ svym uchem venoval pozornost moud´ ˇ rosti, abys naklonil sve srdce k rozlisoˇ ´ ˇ vacı schopnosti, budes-li krome toho voˇ ´ ´ ˚ lat po porozumenı a vydavat svuj hlas ˇ ˇ ´ pro rozlisovacı schopnost, budes-li to ´ ˇ´ ´ stale hledat jako strıbro a stale po tom ´ ´ patrat jako po schovanych pokladech, ˇ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ v tom prıpade porozumıs bazni pred ˇ ´ ´ Jehovou a najdes i poznanı Boha. Je´ ˇ ´ ´ hova sam totiz dava moudrost; z jeho ´ ´ ˇ ´ ´ ust je poznanı a rozlisovacı schopnost.“ ˇ´ (Prısl. 2:1–6) ˇ ´ 17 Moudre se rozhodovat tedy dokaˇ ˇ ˇ ´ zeme pouze za predpokladu, ze jednaˇ ˇ´ me tak, jak je uvedeno v techto versıch. ´ ˇ ´ ´ ˇ´ Odolavat pokusenım se nam podarı, ˇ ´ ˇ´ jestlize svou osobnost utvarıme podle ˇ ´ ´ ˚ Jehovovych vyroku, jestlize se vytrvale ˇ ´ ˇ´ ´ modlıme o Bozı vedenı a jestlize po po´ ´ ´ ´ ´ znanı Boha stale patrame jako po scho´ vanych pokladech. ´ ´ ´ ´ ˇ 18 Jehova dava poznanı, porozume´ ˇ ´ nı, rozlisovacı schopnost a moudrost ˇ ˇ ˇ ´ tem, kdo po techto darech usilovne patˇ ´ ´ ´ ˇ´ rajı. Cım vıc se je snazıme hledat a vyˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ uzıvat, tım blizsı vztah mame k jejich ´ ´ darci, Jehovovi. A tento vztah nas zase ´ ´ ˇ ˇ ´ chranı, kdyz se ocitneme v pokusenı. ˇ ˚ ´ Jestlize chceme zustat blızko Jehovovi ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ a mame pred nım zdravou bazen, ude´ ˇ ˇ´ˇ lame vsechno pro to, abychom se hrısˇ ´ ´ ´ neho jednanı vyvarovali. (Zalm 25:14; ˇ´ ´ Jak. 4:8) Pratelstv ı s Jehovou a jeho ´ ´ moudre rady nam pomohou rozhodoˇ vat se tak, abychom mu delali radost ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ a strezili sve duchovnı dedictvı. ´

ˇ

ˇ

18. Co chceme stale delat a proc? ´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNA VEZ

ˇ Z NA SEHO ARCHIVU

´ ˇ ˇ Obstali v „hodine zkousky“ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ KDYZ v roce 1914 vypukla prvnı svetova valka, badatele Bib´ ´ ´ ˇ le svym neutralnım postojem upoutali pozornost verejnosti. (Iz. ´ 2:2–4; Jan 18:36; Ef. 6:12) Jak se jim vedlo v Britanii? ´ ´ ˇ ˇ ´ Zakonem o vojenske sluzbe z roku 1916 byl v teto zemi zave´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ den odvod svobodnych muzu ve veku od 18 do 40 let. Zakon vsak ˇ ´ ´ ˇ obsahoval i moznost osvobozenı od vojenske sluzby pro ty, kdo ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ se na nı nechteli podılet z duvodu „nabozenskeho ci moralnıho ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ presvedcenı“. Vlada zrıdila tribunaly, ktere mely rozhodovat, na ´ ´ ´ koho a do jake mıry se bude osvobozenı vztahovat. ˚ ´ Netrvalo dlouho a asi 40 badatelu Bible se ocitlo ve vojenskych ˇ ´ ˇ´ ´ ´ veznicıch a 8 dalsıch bylo poslano na frontu do Francie. Takove ´ ´ ´ ´ ˇ nespravedlive zachazenı vedlo bratry v Britanii k tomu, ze posla´ ´ ˇ ´ li protestnı dopis ministerskemu predsedovi, kterym tehdy byl ˇ ´ ´ Herbert Asquith. Soucastı dopisu byla i petice s 5 500 podpisy. ˇ ˚ ´ Tech osm bratru poslanych do Francie pak bylo odsouzeno k zaˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ strelenı za to, ze odmıtli bojovat. Kdyz ale nastoupili pred popravˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ cı cetu, jejich trest byl zmenen na deset let tezkeho zalare. Byli ´ ´ ˇ ´ ˇ poslani zpet do Anglie, aby si trest odpykali v civilnıch veznicıch. ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ Valka pokracovala a vojenska povinnost se rozsırila i na zena´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ te muze. K jednomu precedencnımu prıpadu doslo v Manchesteˇ ´ ´ ˇ ru. Obvinenym byl Henry Hudson, lekar a badatel Bible. Dne ˇ ´ ˇ 3. srpna 1916 soud rozhodl, ze je dezerterem, ulozil mu pokutu ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ a predal ho armade. Ve stejnou dobu probıhal jiny precedencnı ˇ´ ˇ ´ ´ prıpad v Edinburghu. Petadvacetilety kolporter James Frederick ´ ˇ ´ ´ Scott byl prohlasen za nevinneho. Vlada se sice odvolala, ale pak ´ ´ ´ ˇˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ ´ odvolanı stahla a zamerila se na dalsı precedencnı prıpad, ktery ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ se resil v Londyne. Tykal se bratra Herberta Kippse, ktery byl na´ ´ ˇ ´ ´ konec shledan vinnym, dostal pokutu a byl predan vojenskym ´ ˇ ˚ uradum. ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ Do zarı 1916 pozadalo o zprostenı vojenske sluzby 264 bratru. ˇ ´ ˇ ´ Pet z nich bylo z vojenske sluzby osvobozeno, 154 dostalo „praci ´ ´ ˇ ˇ ´ strategickeho vyznamu“ a 23 bylo prideleno k nebojovym jednot´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ kam. Dalsıch 82 bylo predano armade a nekterı z nich byli postaˇ ´ ´ ˇ veni pred vojenske soudy za neuposlechnutı rozkazu. Verejnost ˇ ´ ´ ´ ´ ´ vsak proti takovemu krutemu zachazenı protestovala, a vlada pro´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ to odsouzene bratry preradila z vojenskych vezenı do civilnıch ´ ´ ˚ pracovnıch taboru. ˇ 15. KVETNA 2013

Henry Hudson

James Frederick Scott

Pryce Hughes

31

´ ˇ Dartmoorska veznice, ´ ˇ ˇ ve ktere bylo uvezneno ˚ mnoho badatelu Bible

Herbert Senior

ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ Naprıklad Pryce Hughes, pozdejsı dozorce odbocky v Britanii, ˇ ˇ a Edgar Clay pracovali na stavbe prehrady ve Walesu. Herbert Seˇ ˚ ˇ´ ´ ´ nior, jeden z tech osmi bratru, kterı se vratili z Francie, byl poslan ´ ˇ ´ ´ ˇ do Wakefieldske veznice v hrabstvı Yorkshire. Jinı bratri odsou´ ´ ´ ´ ´ ´ zenı k nucenym pracım si sve tresty odpykavali v drsnych pod´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ mınkach Dartmoorske veznice, kde tvorili nejvetsı skupinu odpıˇ ˚ ´ ˇ racu vojenske sluzby. ´ ˇ ˇ ˇ Badatel Bible Frank Platt, ktery prijal moznost slouzit v nebo´ ´ ´ ˇ jovych jednotkach, byl poslan na frontu. Tam se stal tercem dlou´ ´ ´ ˇ ´ ´ hotrvajıcıho a kruteho sikanovanı. Atkinson Padgett poznal prav´ ˇ ´ ´ du kratce potom, co byl odveden. Kdyz odmıtl bojovat, i s nım ˇ ´ ´ ´ ˇ vojenstı velitele zachazeli krute. ´ ˇˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Temer pred sto lety nasi bratri otazce kresanske neutrality jesˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ te plne nerozumeli. Presto se snazili Jehovovi delat radost a v tez´ ˇ ˇ ´ ´ ke „hodine zkousky“ obstali. (Zjev. 3:10) Ti, o kterych jsme se ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ v tomto clanku zmınili, dali svym jednanım vynikajıcı prıklad. ˇ ´ (Z naseho archivu v Britanii.) ˇ Tento casopis ˇ´ i dalsı publikace ˇ ´ zdarma ke stazenı na www.jw.org

p

˚ ˇ ˇ´ Online si muzete cıst ´ ˇ ´ take Preklad noveho ˇ sveta

ˇ ˇ ´ Nactete QR kod ˇ nebo navstivte www.jw.org

w13 05/15-B

s

n o

Frank Platt