HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I 1. R IJNA 2013 VLASTNEJE?

8´ ˇ

´ ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

ˇ O CEM BIBLE ˇ VLASTNE JE?

ˇ ´ 1 . R IJNA 2013

8´ ˇ

´

ˇ ˇ

STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

Vol. 134, No. 19

Semimonthly CZECH

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ TENTO CASOPIS, Strazna vez, ˇ ´ ˇ´ ˇ prinası cest Jehovovi Bohu, ´ ´ ´ panovnıkovi celeho vesmıru. ˇ ˇ ´ Utesuje lidi dobrou zpravou o tom, ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ze Bozı nebeske kralovstvı brzy ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ odstranı veskerou spatnost a pretvorı ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ zemi v raj. Sve ctenare take vede ´ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ k vıre v Jezıse Krista — v to, ze dıky ´ ˇ ˇ ˇ ´ jeho smrti mame nadeji na vecny ˇ ˇ ´ ´ ´ zivot a ze nynı vladne jako kral ˇ´ ´ ´ ˇ Bozıho kralovstvı. Tento casopis je ´ ´ ˇ ˇ ˇ vydavan nepretrzite od roku 1879. ´ ˇ ˇ´ Je nepoliticky a pevne se drzı Bible jako autority.

(

´ ´ ´ Vych az ı ve 209 jazyc ıch, ´ ´ ´ ˚ v celkovem n akladu 44 978 000 v ytisku.

OCTOBER 1, 2013









































































´ ´ HLAVNI T EMA

ˇ ˇ O cem Bible vlastne je?

STRANY 3–7

ˇ ´ ˇ ´ Proc by vas mela Bible zajımat? 3 Kde jsme se tu vzali? 4 ˚ ˇ ´ Buh pripravuje osvobozenı lidstva 5 ˇ ´ ˇ „Nasli jsme Mesiase!“ 6 ´ ´ ´ Dobra zprava pro cele lidstvo 7









































































ˇ ´ ˇ ´ DAL S I CL ANKY ´ ´ ˇ´ Mate zajem o dalsı informace nebo ´ o bezplatne studium Bible? ˇ ´ Navstivte stranky www.jw.org ˇ nebo napiste ˇ´ ˇ na prıslusnou adresu. ˇ ´ CESKA REPUBLIKA: ´ ˇ ´ ˇ Nabozenska spolecnost ˇ ´ Svedkove Jehovovi PO BOX 90 198 00 Praha 9 SLOVENSKO: ´ ˇ ´ ˇ Nabozenska spolocnos Jehovovi svedkovia P. O. Box 2 830 04 Bratislava 34 ´ ´ Uplny seznam adres najdete na www.jw.org /contact.

Jak se vyrovnat s rozvodem 8 ˇ´ Poznejte Bozı osobnost – ˇ ´ Jehova velkoryse odpoustı 11 ˇ ´ ˇ ´ Bible menı zivot lid ı 12 ´ ˇ ´ Jak nas ovlivnuj ı barvy? 14 ˇ ´ ´ Odpovedi na biblicke otazky 16

(s

´ VICE ONLINE  www.jw.org ˇ ´ ´ ´ ´ ´ CAST ˇ E OT ˚ AZKY T YKAJ ´ ICI SE SVEDKU JEHOVOV YCH – ˇ ´ ˚ Proc chodıte dum od domu? ´ ˇ ´ ´ (Najdete pod O NAS ˛ CASTE OTAZKY)

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

´ ˇ Tato publikace nenı urcena k prodeji. ´ ´ ˇ ´ ´ Je poskytovana v ramci celosvetove biblicke ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana ´ ´ dobrovolnymi dary. Pokud nenı uvedeno jinak, ´ ´ ˇ ´ ´ jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma — ˇ ´ ˇ ´ Prekladu noveho sveta (se studijnımi ´ poznamkami). ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibelund Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, ˇ ´ e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society ˇ ´ of Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in Germany.

r 8´ ˇ

ˇ ˚ ´ CASOPIS´ SI V RUZN ˚ ˇ YCH ´ FORMATECH MUZETE STAHNOUT Z INTERNETU

´

ˇ ˇ

STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

ˇ O CEM BIBLE ˇ VLASTNE JE?

ˇ ´ 1 . R IJNA 2013

´ ´ HLAVN I T EMA

ˇ ´ ˇ Proc by v´ as mela Bible zajımat?

´ ´ Z AKLADNI FAKTA O BIBLI ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ Namet: Jak Bozı nebeske kralovstvı ´ ´ ´ obnovı na zemi pokojne podmınky a spravedlnost ˇ ˇ Obsah: 39 knih v hebrejstine ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ (nektere pasaze v aramejstine) ˇ ˇ ˇ a 27 knih v rectine ˇ ˚ Jak vznikla: Psalo ji asi 40 muzu ˇ ´ ˇ behem vıce nez 1 600 let, od roku ˇ 1513 pr. n. l. asi do roku 98 n. l. ˇ ´ ´ Preklady: Nynı je dostupna – ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ cela nebo jejı casti – ve vıce nez ´ 2 500 jazycıch

ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ Bible je daleko nejrozsırenejsı knihou na svete. ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ Proc? Naprıklad proto, ze je snadne vzıt se do po´ ´ ´ˇ ´ stav, o kterych se v nı pıse. Obsahuje zpravy o liˇ´ ˇ ˇ ˇ dech, kterı skutecne zili, o tom, jak spolu jedna´ ˇ ˇ ´ ˇ li a jaky meli vztah s Bohem. Z kazde z techto ´ ˇ ´ zprav lze vyvodit neco praktickeho. Jsou napsa´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ne jednoduse a jasne, takze se dajı prelozit do ˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ stovek jazyku a rozumı jim lide zijıcı na jakemko´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ li mıste a v jakekoli dobe. A uplatnovanı biblic´ ´ ˇ ´ ´ ˚ kych zasad vede vzdycky k dobrym vysledkum. ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Co je vsak nejdulezitejsı, Bible o sobe prohlaˇ ˇ ´ ´ suje, ze nenı jen knihou o Bohu, ale take knihou ´ ´ ˚ ´ ´ od Boha. Odhaluje, jake ma Buh jmeno, jakou ma ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ osobnost a jaky je jeho nemenny zamer se zemı ´ ´ ´ ˇ ´ a lidmi. Vypravı take o odvekem boji mezi dobˇ ´ ´ ´ rem a zlem a ukazuje, ze toto strhujıcı drama tyˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ kajıcı se vsech lidı bude mıt sastny konec. Ten, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ kdo se pri ctenı Bible oprostı od predsudku, zıs´ ´ ´ ´ ˇ ka pevny zaklad pro vıru a pro nadeji do budoucna. ´ V Bibli jsou informace, ktere nenajdeme nikde ˇ´ ´ ˇ jinde. Jsou tam naprıklad pravdive odpovedi na ´ tyto otazky: ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Kde jsme se tu vzali a proc je zivot tak tezky? ˚ ˇ ˇ Co Buh udelal pro to, aby lidstvo vykoupil? ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ Co pro nas udelal Jezıs? ´ ˇ ˇ Jakou budoucnost ma nase planeta a lidstvo? ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Kdyz si prectete nasledujıcı stranky, dozvıte ˇ ˇ se, o cem Bible vlastne je.

ˇ ´ 1. RIJNA 2013



3

Kde jsme se tu vzali? ˚ ´ ˇ ´ ´ Puvod vesmıru vysvetluje uvodnı kniha Bible, ´ ˇ´ˇ ˇ ´ Prvnı Mojzısova, nekolika jednoduchymi slovy: ˇ´ ˚ ˇ „Na pocatku Buh stvoril nebesa a zemi.“ (1. Mojˇ´ˇ ˚ ˇ ´ˇ zısova 1:1) Potom, co Buh stvoril rostliny a zvıraˇ ´ ´ ta, stvoril prvnı lidi, Adama a Evu. Lide se od ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ zvırat lisili, protoze v urcite mıre meli vlastnosti ´ ˇ ˇ ´ ˚ charakteristicke pro Boha, vcetne svobodne vule. ´ ´ ´ ˇ ´ Byli proto za sve jednanı odpovednı. Kdyby po-

4



´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VEZ

ˇ´ ´ slouchali Bozı pokyny, mohli se podılet na uskuˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ tecnovanı Bozıho zameru – mohli zalozit velkou ´ ˇ ´ lidskou rodinu, ktera by na zemi zila v pokojnych ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ podmınkach, v dokonalem zdravı a vecne. ´ ˇ ´ ˇ Jisty andel neboli duchovnı tvor se vsak rozˇ´ ´ ´ ˇ hodl vyuzıt lidi k vlastnımu sobeckemu prospeˇ ´ ˚ chu. Stal se tak Satanem, coz znamena „Odpˇ urˇ ce“. Promluvil skrze hada k Eve a oklamal ji. Rekl ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ jı, ze se bude mıt lepe, kdyz se nebude rıdit Boˇ´ ´ ˇ zım vedenım. Adam s Evou se pridali na Satano´ ˇ ´ vu stranu a tım zrusili pouto, ktere je spojova˚ ˚ ´ ˇ ´ lo s jejich Tvurcem. V dusledku sveho spatneho ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ rozhodnutı ztratili vecny zivot a na nas vsechny ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ prenesli hrıch, nedokonalost a to, ze nemuzeme uniknout smrti. ˚ ´ ˇ ´ ´ Buh ihned oznamil, ze ma v umyslu tuto smutˇ ´ nou situaci napravit a umoznit Adamovym po˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ tomkum, aby zıskali nekonecny zivot. Predpoveˇ ˇ ´ ˇ del, ze se objevı „semeno“ – nekdo, kdo nakonec ˇ´ ´ ˇ Satana znicı a napravı vsechno, co Satan a Adam ˚ ˇ´ˇ s Evou zpusobili. (1. Mojzısova 3:15) Kdo bude ´ ˇ ´ ˇ ˇ tımto „semenem“? To se melo uk azat az casem. ´ ˇ ˇ´ ´ Mezitım se Satan vytrvale snazil Bozı dobry ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ zamer zmarit. Spatnych lidı na zemi rychle pri´ ˚ ˇ ˇ´ byvalo, a Buh se proto rozhodl, ze je znicı potoˇ ´ ´ pou. Prikazal spravedlivemu Noemovi, aby po´ ´ stavil archu – velke plavidlo ve tvaru kvadru –, ´ ´ ´ ´ ´ˇ ve ktere se zachranı on, jeho rodina a take zvıra´ ˇ ´ ta, ktera do archy mel vzıt s sebou. ˇ´ Po roce od zacatku potopy vystoupil Noe s roˇ ˇ ˇ ˇ dinou z archy na ocistenou zemi. Ale cas, kdy ˇ ˇ ´ ˇ ˇ melo prijıt „semeno“, jeste nenastal. ˇ´ˇ (Podle 1. Mojzısovy, 1.–11. kapitoly; Judy 6, 14, 15; ´ Zjevenı 12:9.)

˚ ˇ ´ Buh pripravuje osvobozenı lidstva ˇ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ Vernemu muzi Abrahamovi Buh slıbil, ze predˇ ˇ ´ povedenym „semenem“ bude jeden z jeho po˚ ˇ ´ tomku. Prostrednictvım tohoto potomka dostaˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ nou pozehnanı „vsechny narody“. (1. Mojzısova ˚ ´ ˇ ˇ ˇ 22:18) Abrahamuv vnuk Jakob se pozdeji prestehoval do Egypta, kde se jeho rodina rozrostla, ˇ ˇ ´ ´ takze vznikl staroveky narod Izrael. ˇ ´ ˇ ´ ´ Po nejake dobe despoticky vladce Egypta Izraˇ ˚ ˇˇ ˇ´ˇ elity zotrocil. Buh nakonec poveril Mojzıse, aby ´ ´ ˇ ˇ tento narod z Egypta vyvedl skrze zazracne rozˇ ´ ´ ˇ ˚ delene vody Rudeho more. Potom dal Buh Iz˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ raelitum zakony, vcetne Deseti prikazanı, kteryˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ mi se meli rıdit a ktere je mely chranit. Patrily ´ ´ ˇ ˇ ´ k nim i zakony, ktere stanovovaly obeti potrebne ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ´ˇ k odpustenı hrıchu. Mojzıs byl Bohem inspiro´ ˚ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ van, aby Izraelitum rekl, ze jim Buh casem posle ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jineho proroka. Ten mel byt onım slıbenym „semenem“. ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ O vıce nez 400 let pozdeji slıbil Buh krali Daˇ ˇ ˇ vidovi, ze ten, kdo prijde jako „semeno“ predˇ ˇ ´ ´ ´ povedene v Edenu, bude vladnout nad kralov´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ stvım, ktere bude trvat vecne. Mel to byt Mesias, ˇ ´ osvoboditel urceny Bohem k tomu, aby lidstvo ´ ´ zachranil a na zemi obnovil raj.

ˇ´ ´ ´ BOZI SVATE JMENO ´ ˇ´ˇ ´ ´ Prvnı Mojzısova 2:4 je prvnım mıstem ´ v Bibli, kde se objevuje jmeno Jehova. ˇ ´ ´ Toto jedinecne jmeno se v rukopisech Bible ˚ ´ ´ v puvodnıch jazycıch vyskytuje asi ´ ´ ˚ ´ ˇ 7 000krat. Jeho vyznam – „pusobı, ze se ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ stane“ – je zarukou, ze Buh dokaze uplne ˇ ˇ ´ ´ ˇ uskutecnit vsechny sve zamery a sliby.

ˇ ´ ´ ˚ ˚ Prostrednictvım Davida a jinych proroku Buh ˇ ´ ˇ ˇ´ postupne o Mesiasovi odhaloval dalsı podrobˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ nosti. Predpovedel, ze bude pokorny a laskavy ´ ˇ´ ˇ a ze za jeho vlady skoncı hlad, nespravedlnost ´ ´ ´ ´ i valky. Lide budou mıt pokojne vztahy jak mezi ´ˇ ´ sebou, tak se zvıraty. Nemoci, utrpenı a smrt, ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ ´ ktere nikdy nepatrily k puvodnımu Bozımu zaˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ meru, prestanou existovat a lide, kterı zemreli, ´ ´ ˇ se vratı k zivotu na zemi. ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ Skrze proroka Michease Buh predpovedel, ze ´ ˇ ´ ´ ˇ Mesias se narodı v Betleme, a skrze proroka Daˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ niela, ze bude zabit. Slıbil ale, ze Mesiase vzkrı´ ´ ´ ´ ´ sı a ustanovı ho kralem v nebesıch. Daniel take ˇ ´ ˇ ´ ´ prorokoval, ze Mesiasovo kralovstvı jednoho ´ ˇ ´ ´ ˇ dne natrvalo nahradı vsechny ostatnı vlady. Priˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ sel Mesias skutecne tak, jak uvadela proroctvı? ˇ´ˇ ˇ´ˇ (Podle 1. Mojzısovy, 22.–50. kapitoly, 2. Mojzısovy, ˇ ˇ´ˇ ˚ ´ˇ 5. Mojzısovy, 2. Samuelovy, Zalmu, Izajase, Daniela, ´ˇ ´ˇ Michease, Zecharjase 9:9.) ˇ ´ 1. RIJNA 2013



5

ˇ ´ ˇ „Nasli jsme Mesiase!“ ˇ ˇ ´ ´ ´ Zhruba ctyri stoletı pote, co byla napsana po´ ´ ˇ ´ slednı kniha hebrejske casti Bible, se splnilo Mi´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ cheasovo proroctvı o Mesiasovi. V Betleme se ˇ´ˇ ˇ narodil Jezıs. Asi o 30 let pozdeji, v roce 29 n. l., ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ se splnila prvnı cast toho, co o prıchodu Mesiase ˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ˚ predpovedel Daniel. Jezıs se dal pokrtıt a Buh ´ ˇ ´ ´ ho pomazal svatym duchem. Dlouho ocekavany ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Mesias, slıbene semeno, prisel presne ve stano´ ˇ venem case! ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Jezıs okamzite zacal svou verejnou sluzbu ´ ˇ´ ´ a „oznamoval dobrou zpravu o Bozım kralov´ ´ ˇ ´ stvı“. (Lukas 8:1) V souladu s proroctvımi byl ´ ´ ˇ ´ laskavy, jemny a opravdove se zajımal o dru´ ˇ ´ ´ ˇ he. Vyucoval prakticky a s laskou a lecil „kdeja´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ky neduh“, cımz ukazoval, ze ma Bozı podporu. ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ (Matous 4:23) Vyhledavali ho lide kazdeho veku ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ a dochazeli k zaveru: „Nasli jsme Mesiase!“ (Jan 1:41) ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Jezıs predpovedel, ze tesne pred tım, nez jeho ´ ´ ˇ ´ ´ ´ kralovstvı zacne nad zemı vladnout v plnem rozˇ ´ ˇ ˇ ´ sahu, budou svet postihovat valky, zemetresenı ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ a dalsı tezkosti. Vybızel vsechny: „Zustante bde´ lı.“ (Marek 13:37) ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Jezıs byl sice dokonaly clovek, ktery vzdy poˇ ˇ´ slouchal Boha, ale mel nepratele a ti ho nako´ ´ nec dali zabıt. Svou smrtı poskytl dokonalou ˇ ˇ obe, kterou vykoupil zpet to, co ztratili Adam ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ s Evou – moznost zıt vecne v raji. ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ Jezısovou smrtı i tım, ze ho Buh po trech ˇ´ ´ dnech vzkrısil jako mocnou duchovnı bytost, se ˇ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ splnila dalsı proroctvı. Vzkrıseny Jezıs se objevil ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ vıce nez 500 svych ucednıku. Nez vystoupil do ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ nebe, poveril sve nasledovnıky, aby dobrou zpra-

6



´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VEZ

´ ´ ˇ vu o nem a jeho kralovstvı oznamovali „lidem ˇ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ vsech narodu“. (Matous 28:19) Jak dukladne se ´ tohoto ukolu zhostili? ˇ ´ ˇ (Podle Matouse, Marka, Lukase, Jana, 1. Korina˚ num.)

´ ´ ´ Dobra zprava pro cele lidstvo ˇ´ˇ ˇ´ˇ ´ ´ ´ ˇ Jezısovo vzkrısenı na jeho nasledovnıky mocne ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zapusobilo – posılilo jejich presvedcenı a horliˇ ´ ˇ vost. Apostol Pavel cestoval po Male Asii a Streˇ´ ˇ domorı, organizoval sbory a povzbuzoval kres˚ ´ ´ ´ any, aby zustali pevnı navzdory nemoralnımu ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ prostredı i nasilnemu odporu. Pres tyto narocne ˇ ´ ´ ˇ´ˇ okolnosti kresanstvı vzkvetalo a sırilo se. ˇ ´ ˇ Pavel se dostal do vezenı, ale i odtud psal kres´ ˇ ´ ˚ ´ anskym sborum dopisy, ve kter ych sve spoluveˇ´ ´ ´ ˇ rıcı povzbuzoval a daval jim rady. Varoval je, ze ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ budou celit jeste vetsı hrozbe – odpadlictvı. Pod ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ pusobenım svateho ducha predpovedel, ze se ´ ˇ ´ ´ ˇ´ mezi nimi objevı „utlacujıcı vlci“, kterı „budou ˇ ´ ´ ˇ mluvit prevracene veci, aby za sebou odvedli ˇ ´ ucednıky“. (Skutky 20:29, 30) ´ ˇ Toto odpadlictvı se zacalo projevovat koncem ´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ prvnıho stoletı. Vzkrıseny Jezıs priblizne v te doˇ ˇ ´ be apostolu Janovi v symbolech ukazal, co se stane v budoucnosti, a Jan to zaznamenal do kni´ ˚ ˚ hy Zjevenı. Jak tehdy Jan napsal, ani odpurcum, ˇ ´ ˇ ˚ ˇ´ ´ ani falesnym ucitelum se nepodarı zabranit to˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ mu, aby Buh plne uskutecnil zamer, ktery ma se ´ ´ ´ ˇ´ ´ zemı a lidstvem. Dobra zprava o Bozım kralov´ ˇ ´ ´ stvı se dostane ke „kazdemu narodu a kmenu ´ a jazyku a lidu“. (Zjevenı 14:6) Pak bude na zemi ´ ˇ ˇ´ ˇ obnoven raj a v nem budou moci zıt vsichni, kdo ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ chtejı cinit Bozı vuli. ´ ´ ˇ ´ ´ Pripada vam to jako dobra zprava? Pokud ano, ˇ ´ ˚ zjistete si vıc o tom, co Buh dal pro lidstvo do ´ ˚ ˇ ´ Bible zapsat a jaky z toho muzete mıt dnes i v buˇ doucnu uzitek. ˚ ˇ ˇ´ Bibli si muzete cıst online na www.jw.org. Na ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ techto webovych strankach najdete take brozury

ˇ ´ ´ Bible – O cem tato kniha je? a Dobra zprava od Boˇ´ ´ ´ ha, knihu Co Bible doopravdy rıka? a jine publika´ ´ ˇ ˚ ˇ ce, ve kterych se mluvı o tom, proc muzeme Bib˚ ˇˇ ˚ ˇ ´ ´ li duverovat a jak muzeme prakticke rady z teto ˇ ˇ ´ ´ ˇ knihy uplatnovat v rodinnem a osobnım zivote. ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ´ ˇ Take si o dalsı informace muzete rıct nekomu ze ˇ ˚ ´ svedku Jehovovych. ˚ ˚ ˚ ˚ (Podle Skutku, Efezanum, Filipanum, Kolosanum, Fi´ lemonovi, 1. Jana, Zjevenı.) ˇ

ˇ ´ 1. RIJNA 2013



7

Jak se vyrovnat s rozvodem

´ ˇ ˇ ˇ ˇ „Byl jsem zdrceny. Clovek si zije spokojene a pak ˇ ˇ ˇ najednou je vsechno pryc.“ MARK,1 rozvedeny´ pred rokem ˇ ˇ ˇ ˇ´ „Manzel se zapletl s zenou ve veku nası dcery. ˇ ˇ ´ ´ ˇ Po rozvodu se mi ulevilo, ze uz nemusım snaset jeho ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ vybuchy hnevu, ale zaroven jsem se cıtila pokorena ´ ˇ a bezcenna.“ EMMELINE, rozvedena´ pred 17 lety

ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ Nekterı lide se rozvedou, protoze doufajı, ze se ´ ˇ ˇ´ ´ ´ tım jejich zivot zlepsı. Jinı by se svym partnerem ´ ˚ radi zustali, ale nemohou ho k tomu nutit. Nic´ ˇ ˇ ˇ ˇ mene skoro vsichni, kdo se rozvedli, zjistili, ze ziˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ vot je potom daleko tezsı, nez si predstavovali. ´ Pokud jste se i vy nedavno rozvedli, asi to povaˇ ´ ´ ´ ´ ´ zujete za jednu z nejvıc stresujıcıch udalostı, jaˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ kou clovek muze zazıt. Uveme si tedy nektere ´ ´ ´ prakticke rady z Bible, ktere vam mohou pomoˇ ci, abyste se s rozvodem dobre vyrovnali.

´ ´ 1. PROBLEM: NEGATIVN I EMOCE ´ ˇ ´ ´ ´ Stres spojeny s financnımi problemy, vychovou ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ detı a osamelostı muze byt zdrcujıcı a tyto pocity ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 1 Nektera jmena v tomto clanku byla zmenena.

8



´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VEZ

ˇ ´ ˇ´ ˇ mohou pretrvavat delsı dobu. Psycholozka Judith ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ Wallersteinova zjistila, ze nekterı lide si jeste leˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ta po rozvodu pripadajı zrazenı a opustenı, do´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ mnıvajı se, ze „zivot je nespravedlivy a prinası jen ´ ´ zklamanı a samotu“. ˚ ˇ ˇ CO MUZETE UDELAT

˚ ´ ˇ Dejte pruchod smutku nad tım, co jste ztratili. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Mozna sveho partnera stale milujete a chybı vam. ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ I v prıpade, ze jste nemeli dobry vztah, potrebujeˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ te prekonat smutek z toho, ze manzelske stestı, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ po kterem jste touzili, neprislo. (Prıslovı 5:18) Neˇ´ ˇ styte se doprat si „cas plakat“. (Kazatel 3:1, 4) ´ ˇ ´ ´ ˇ Neizolujte se od ostatnıch. K prekonanı smutˇ ´ ku sice samotu potrebujete, ale dlouhodoba izo-

´ ˇ ˇ´ ´ ˇ lace vam neprospeje. (Prıslovı 18:1) Pri rozhoˇ´ ´ ˇ ˇ ´ vorech s prateli bute pozitivnı, protoze caste ´ˇ ´ ´ ˇ stıznosti na byvaleho partnera, by opodstatne´ ´ ´ ne, mohou druhe od kontaktu s vami odrazovat. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ Pokud musıte kratce po rozvodu udelat zavazne ´ ˇ rozhodnutı, obrate se o pomoc na nekoho, komu ˚ ˇˇ ´ duverujete a kdo je objektivnı. ˇ ´ ´ ´ ˇ Pecujte o sve zdravı. Stres spojeny s rozvodem ˇ ´ ´ ˚ casto vede ke zdravotnım problemum, jako je vy´ ´ ´ ˇ soky krevnı tlak a migreny. Dobre se stravujte, ˇ ´ ˚ ˇ cvicte a mejte dostatek spanku. (Efezanum 5:29) ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Dejte pryc veci, ktere ve vas vyvolavajı hnev ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ vuci byvalemu partnerovi nebo ktere nepotrebu˚ ˇ ´ ˇ´ jete, ale dulezite dokumenty si nechte. Naprıklad ´ ˚ ´ ´ pokud vam pusobı bolest svatebnı fotografie, dejˇ te je do krabice a schovejte pro deti. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Brante se negativnımu uvazovanı. Olga, ktera ˇ ˇ ´ ˇ ´ se rozvedla s manzelem, kdyz jı byl neverny, vzpo´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ mına: „Porad jsem si rıkala: V cem je ona lepsı nez ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ja?“ Pozdeji si vsak uvedomila, ze neustale se za´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ byvat negativnımi myslenkami muze mıt za nasleˇ ´ ˇ´ ´ dek „zkruseneho ducha“. (Prıslovı 18:14) ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Mnozı lide zjistili, ze kdyz si sve myslenky za´ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ pısou, pomuze jim to, aby sve uvazovanı dokazali ˇ ´ ˇ usmernit. Pokud to zkusıte i vy, snazte se nahra´ ˇ dit negativnı postoje, s nimiz bojujete, pozitiv´ ˚ ´ ˇ´ nımi. (Efezanum 4:23) Podıvejme se na dva prıklady.

ˇ ˇ ´ ˚ ´ Puvodnı postoj: To, ze mi byla neverna, je moje vina. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Novy postoj: To, ze mam chyby, jı nedavalo praˇ ´ ˇ vo me podvadet. ˇ´ ´ ˚ ´ Puvodnı postoj: Nejlepsı leta jsem ztratila s muˇ ´ ´ zem, kter y za to nestal. ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ Novy postoj: Je lepsı dıvat se dopredu nez se za´ ´ byvat minulostı. ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ Nevsımejte si zranujıcıch poznamek. Pratele ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ a prıbuznı, kterı to s vami myslı dobre, mohou rıˇ ´ ´ ´ ˇ kat veci, ktere vas bolı nebo na vasi situaci nepla´ ˇ´ ˇ ´ tı, naprıklad: „Stejne pro tebe nebyla dost dobra.“ ˚ ´ ´ ˇ Nebo: „Buh nenavidı rozvod.“1 Bible vhodne ra´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ dı: „Neprikladej . . . srdce ke vsem slovum, ktera ´ ´ snad mluvı lide.“ (Kazatel 7:21) Martina, rozve´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ dena pred dvema lety, rıka: „Mısto abych se za´ ´ ´ˇ ˇ´ ˇ ˇ byvala slovy, ktera mi ublızila, snazım se videt veˇ´ ˇ ˇ ˇ´ ci z Bozıho hlediska. Jeho myslenky jsou vyssı ˇ ˇ ´ ˇ nez nase.“ (Izajas 55:8, 9) ´ ´ ´ ˇ Modlete se k Bohu. Jehova sve ctitele vybızı, ˇ ˇ ´ aby „na nej [uvrhli] vsechnu svou uzkost“, ob´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ zvlas kdyz zazıvajı velkou tısen. (1. Petra 5:7) ˇ ˇ ´ ´ ´ VYZKOUSEJTE: Vypiste si biblicke texty, ktere vam ´ ´ ´ pomahajı, a dejte si je na mısta, kde je budete ´ ˇ ˇ´ ´ mıt casto na ocıch. Mnoha rozvedenym lidem poˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ mohly krome jiz citovanych textu jeste tyto: Zalm ˇ ´ ´ ˇ ˚ 27:10; 34:18; Izajas 41:10 a Rımanum 8:38, 39.

´ 2. PROBL ´ ´ EM: VZTAH K BYVAL EMU PARTNEROVI ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ Juliana, ktera byla vdana 11 let, rıka: „Upenliˇ ˇ ´ ˇ ve jsem manzela prosila, aby neodchazel. Kdyz ˇ ´ ˇ ˇ pak odesel, nenavidela jsem jeho i zenu, ke kte´ ˇ ´ ˇ re se nastehoval.“ Mnozı z tech, kdo se rozvedli, ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ cıtı vuci byvalemu partnerovi silny hnev jeste ce´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ la leta. V nekterych prıpadech vsak spolu musı ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ casto komunikovat, obzvlas kdyz majı deti.

ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ V tezkych dobach cerpejte sılu z Bozıho Slova

˚ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ 1 Buh nenavidı to, kdyz nekdo jedna se svym partnerem zradˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ne a rozvede se. Jestlize se ale necı manzel nebo manzelka do´ ˚ ´ ´ ´ ´ pustı smilstva, Buh dava podvedenemu partnerovi pravo rozhodˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ nout se, zda pozada o rozvod. (Malachias 2:16; Matous 19:9) Viz ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ´ ´ clanek „Co rıka Bible –ˇ Jake rozvody Buh nenavidı?“ v Probu´ ´ ´ ˇ ´ te se! z 8. unora 1994. Casopis vydavajı svedkove Jehovovi.

ˇ ´ 1. RIJNA 2013



9

˚ ˇ ˇ CO MUZETE UDELAT

´ ˇ ˇ Chovejte se ke svemu partnerovi zdvorile. Zaˇˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ merte se na nutne zalezitosti a bute strucnı ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ a vecnı. Mnozı zjistili, ze takov ˇ ´ y pr˚ ıstup napoma´ ´ ˚ ha k pokojnym vztahum. (Rımanum 12:18) ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ Davejte si pozor, abyste nepouzıvali zranujıcı ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ slova. Zvlas kdyz mate pocit, ze ten druhy na ´ ´ ˇ´ ˇ vas utocı, uplatnete moudrou biblickou radu: ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ „Kazdy, kdo zadrzuje sve reci, vlastnı poznanı.“ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ (Prıslovı 17:27) Pokud se vam nedarı dosahnout ´ ˚ ˇ toho, aby rozhovor byl konstruktivnı, muzete ˇ´ ´ ´ rıct: „Musım si to promyslet. Promluvıme si pozˇ deji.“ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Co nejvıc oddelte sve zalezitosti od zalezitos´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ tı sveho byvaleho partnera, vcetne pravnıch a fiˇ ´ ˚ nancnıch dokumentu. ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ VYZKOUSEJTE: Az prıste budete mluvit se svym ´ ´ ˇ´ ´ byvalym partnerem, vsımejte si, zda jeden z vas ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ nenı zahnan do uzkych nebo nezacına byt ne´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ustupny. V prıpade potreby rozhovor na chvıli preˇ ˇ ˇ ´ ˇ ruste anebo se dohodnete, ze tu zalezitost proˇ´ ´ berete po e-mailu. (Prıslovı 17:14)

´ ˇ ˇ ´ 3. PROBLEM: D ETI POT REBUJ I ˇ ˚ ´ POMOCT, ABY SE PRIZPUSOBILY NOV E SITUACI ´ ´ ´ ˇ ˇ Maria vzpomına, jake to bylo bezprostredne po ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ rozvodu: „Mladsı dcera porad brecela a zacala se ˇ ´ ˇ´ ˇ v noci znovu pocuravat. Starsı dcera se snazila ´ ´ ´ sve pocity skryvat, ale i na nı jsem pozorovala ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zmenu.“ Mozna vam je lıto, ze nemate dostatek

ˇ ´ ˇ ˇ casu a energie, abyste svym detem pomohli, kdyz ´ ˇ ´ to nejvıc potrebujı. ˚ ˇ ˇ CO MUZETE UDELAT

ˇ ´ ˇ Povzbuzujte deti, aby o svych pocitech mluviˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ly, i v prıpade, ze se zda, ze vysledkem je jen „ne´ ˇ ´ ´ ´ ´ uvazene povıdanı“. (Job 6:2, 3) ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Nepripuste, aby kterekoli z detı hralo roli doˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ speleho. Mozna touzıte po citove podpore a vy´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ pada to, ze vase dıte by vam ji rado poskytlo. Ale ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ chtıt po dıteti, aby dospelemu pomahalo s jeho ˇ ´ ´ ´ ´ ´ problemy, nenı spravne a skodı mu to. (1. Ko˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ rinanum 13:11) Nedelejte si z dıtete duvernıka ˇ´ ˇ ´ ´ ani ho nepouzıvejte jako prostrednıka mezi vami ˇ´ ´ ´ a vasım byvalym partnerem. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ Snazte se, aby zivot detı mel dale rad. Je uzitec´ ˇ ˇ ˇ ´ ne nemenit bydliste a dennı rozvrh. A mnohem ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ dulezitejsı je zachovat si dobre duchovnı navy´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ky vcetne ctenı Bible a spolecneho povıdanı o nı. ˇ´ˇ (5. Mojzısova 6:6–9) ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ VYZKOUSEJTE: Jeste tento tyden ujistete deti ˇ ´ ´ ˇ o tom, ze je mate radi a ze za rozvod nemohou. ˇ ´ ˇ ´ ´ Zodpovezte jejich otazky, aniz byste byvaleho partˇ ˇ ˇ nera nejak ocernovali. ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Ano, s rozvodem se muzete uspesne vyrovnat. ´ ´ ´ ´ ˇ Melissa, ktera byla vdana 16 let, vzpomına: „Kdyz ˇ´ jsem se rozvedla, rıkala jsem si: Takhle jsem doˇ ´ padnout nechtela.“Ale dnes je navzdory sve situ´ ´ ´ ˇ ˇ aci spokojena. Dodava: „Kdyz jsem prestala usiˇ ˇ lovat o to, abych zmenila minulost, hodne se mi ulevilo.“ ˇ

ˇ ´ K ZAMYSLENI

ˇ Opravdu jsem dal(a)

ˇ ´ ´ˇ ˚ v dostatecne mıre pruchod ´ svemu smutku z rozvodu? ˇ ˇ Jak se mohu zbavit horkosti, ˚ ˇ ´ ´ ´ kterou vuci svemu byvalemu ´ ´ partnerovi cıtım? 10

ˇ ´ POZNEJTE BO Z I OSOBNOST

ˇ ´ Jehova velkoryse odpoustı ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ „Kdo neumı odpoustet, borı most, ktery sam bude ˇ ´ ˇ ˇ ´ muset prejıt.“ Z techto slov, jez v 17. stoletı na´ ´ psal britsky historik Edward Herbert, je patrny je˚ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ den z duvodu, proc bychom meli druhym odpousˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ tet. Drıve nebo pozdeji je pravdepodobne budeme ´ ˇ muset poprosit, aby oni odpustili nam. (Matous ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ 7:12) Existuje ale mnohem zavaznejsı duvod, proc ˇ ˇ ´ ˇ odpoustet. Podıvejme se na slova apostola Pavla ˚ ˇ ˇ ˇ v Kolosanum 3:13. (Prectete si.) ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Vsichni jsme nedokonalı, a tak se stava, ze ne´ ´ ´ ˇ koho rozzlobıme nebo urazıme, a totez mohou ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˚ ˇ udelat druzı nam. (Rımanum 3:23) Jak muzeme ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ s nasimi nedokonalymi bliznımi udrzovat pokojne ´ ´ vztahy? Pavel byl inspirovan Bohem, aby nam dal ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ radu, ze mame byt tolerantnı a odpoustet. Tato ra´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ da platı dnes stejne jako pred temer dvema tisıci ´ lety, kdy byla zapsana. Prozkoumejme tento Pav˚ ´ ´ˇ luv vyrok blıze. ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ „Snasejte dale jeden druheho.“ Slova „snasejte ´ ˇ ˇ ´ ´ dale“ jsou prekladem reckeho slova, ktere zname´ ´ ´ ´ ´ ´ na „byt tolerantnı, shovıvavy“. Podle jedne encykˇ ´ ´ ´ ˇ lopedie kresane tuto vlastnost projevujı tım, ze ´ ˇ ˇ ˇ´ „jsou ochotni snaset ty, jejichz chyby nebo neprı´ ´ ˇ ´ ´ jemne rysy je drazdı“. Ze slov „jeden druheho“ je ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ videt, ze takova tolerance je vzajemna. Kdyz tedy ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ mame na pameti, ze nase rysy mohou drazdit dru´ ˇ ´ ´ ´ he, nepripustıme, aby to, co se nam na druhych ´ ´ ˇ ´ nelıbı, narusovalo pokoj mezi nimi a nami. Co ale ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ v prıpade, ze druzı proti nam zhresı? ´ ´ ˇ ˇ „Dale . . . velkoryse jeden druhemu odpoustejˇ ´ ˇ ´ ´ te.“ O reckem slovu prekladanem jako „velkoryse ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ odpoustet“ jeden znalec uvadı, ze to „nenı bezne ´ ˇ ˇ ´ slovo pro prominutı nebo odpustenı . . . Je obsahoˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ve bohatsı a zduraznuje dobrotivost odpustenı.“ ´ ˚ ˇ Podle jineho zdroje muze toto slovo znamenat ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ „udelat neco potesujıcıho, laskaveho, prospesne´ ´ ˇ ˇ ho“. Jako laskavı se projevıme, kdyz ochotne od-

ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ poustıme i v prıpade, ze mame „proti jinemu prıˇ ´ˇ ˇ ´ ´ cinu ke stıznosti“. Proc ale mame byt ochotni ´ ˚ ˚ takovou laskavost projevit? Jednım z duvodu je, ˇ ˇ ze zanedlouho budeme sami potrebovat, aby ten, ´ ˚ ˇ ´ ´ kdo se nynı vuci nam provinil, odpustil nam. ˇ ´ „Stejne jako Jehova velkoryse odpustil vam, tak ´ ˚ ˇ ˇ jednejte i vy.“ Hlavnı duvod, proc bychom meli velˇ ˇ ´ ˇ koryse odpoustet druhym, je tedy ten, ze Jehova ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ Buh velkoryse odpoustı nam. (Micheas 7:18) Uvaˇ ´ zujte chvıli o tom, jak velkou laskavost Jehova proˇ´ˇ ´ ˚ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ jevuje hrısnıkum, kterı cinı pokanı. Na rozdıl od ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ˚ nas Jehova nehresı, a prece kajıcnym hrısnıkum

ˇ´ ˇ´ Jehova je nejlepsım prıkladem ˇ ˇ ´ ´ toho, jak odpoustet kajıcnym ˇ´ˇ ´ ˚ hrısnıkum. ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ochotne a v plne mıre odpoustı. Dela to, ackoli vı, ˇ ´ ˇ ze on sam nikdy nebude potrebovat, aby mu proje´ ˇ ´ vili laskavost tım, ze mu odpustı. Jehova je opravˇ´ ˇ´ ˇ ˇ du nejlepsım prıkladem toho, jak odpoustet. ´ ´ ´ ´ Milosrdenstvı, ktere nam Jehova projevuje, nas ˇ ˇ ˇ ´ k nemu pritahuje a podnecuje nas k tomu, aby˚ chom ho napodobovali. (Efezanum 4:32–5:1) Buˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ de uzitecne, kdyz si polozıme otazku: Jestlize Je´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ hova ve sve dobrote odpoustı mne, jak bych ja ´ ´ ˇ ´ mohl neodpustit svemu nedokonalemu bliznımu, ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ktery uprımne lituje toho, ze proti mne zhresil? (Lu´ ˇ kas 17:3, 4) ˇ

ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ DOPORUCENE CTENI BIBLE NA RIJEN:

˚ Galaanum 1–2. Timoteovi 4

ˇ ´ ˇ ´ BIBLE M EN I ZIVOT LID I

ˇ ´ ˇ „Hodn´ e lidˇ ı me nenavidelo“

´ ´ VYPRAVI WALDO MOYA

´ ROK NAROZENI:

1978 ˇ ZEME:

CHILE ˇ ´ DRIVE: ´

´ ´ VELKY NASILNIK

12



´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VEZ

ˇ ´ ˇ ´ MOJE MINULOST: Detstvı jsem prozil v Santiagu, hlavnım ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ meste Chile, ve ctvrti, kde byly bezne drogy, gangy a zlociˇ ˇ ´ ny. Kdyz mi bylo pet let, zabili mi tatu.ˇ Moje maminka poˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ tom zila s muzem, ktery byl surovy. Casto nas oba bil. Az ´ ˚ ´ ˇ ´ dodnes mi z te doby zustaly citove sramy. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Vlivem techto okolnostı se ze me stal velky nasilnık. Poˇ ˇ´ ˇ slouchal jsem heavymetalovou hudbu, hodne pil a prıleziˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ tostne bral drogy. Casto jsem se ucastnil poulicnıch bitek ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ s drogovymi dealery, kterı se me nekolikrat pokusili pripraˇ ˇ ´ ´ ´ vit o zivot. Jednou najal konkurencnı gang znameho zabi´ ˇ ˇ ´ jaka, aby me zlikvidoval, ale podarilo se mi vyvaznout jen ´ ˇ ´ s jednou bodnou ranou. Jindy me zajala skupina drogovych ˚ ˇ ˇ ˇ dealeru, drzeli mi u hlavy pistoli a pokusili se me obesit. ´ ´ V roce 1996 jsem se zamiloval do dıvky, ktera se jmeno´ vala Carolina, a v roce 1998 jsme se vzali. Po narozenı naˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ seho prvnıho syna jsem se zacal bat, ze sve nasilnicke skloˇ´ ˇ ˇ ˚ ´ ny neudrzım na uzde a stejne jako muj nevlastnı otec budu ´ ´ ´ rodinu tyrat. Vyhledal jsem proto pomoc v mıstnım tera´ ´ ˇ ´ ˇ peutickem centru. Absolvoval jsem lecbu, ale bezvysledne. ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ Dal jsem se rozciloval kvuli kazde malickosti. Vubec jsem ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ se nedokazal ovladat. Nechtel jsem sve rodine dal ublizoˇ ˇ ˇ ´ vat, a tak jsem se pokusil o sebevrazdu. Nastestı se mi to ˇ nepodarilo. ˇ ˇ ˇˇ Radu let jsem byl ateistou, ale chtel jsem verit v Boha. ˇ ´ ´ ´ ´ Proto jsem nejakou dobu chodil do jedne evangelikalnı cır´ ˇ ˇ ˇ kve. Mezitım moje manzelka zacala studovat Bibli se sved´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ky Jehovovymi. Svedky jsem nenavidel a hodnekrat jsem ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ na ne sproste rval. Vzdycky ale reagovali klidne, tedy jinak, ˇ ˇ nez jsem cekal. ˇ ´ Jednoho dne me Carolina poprosila, abych si ve sve vlastˇ ´ ˇ ˇ ˇ nı Bibli nasel Zalm 83:18. V tomto versi je jasne uvedeno, ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ze Bozı jmeno je Jehova. S prekvapenım jsem si uvedomil, ˇ ´ ´ ˇ´ ze se ve sve cırkvi sice ucım o bohu, ale ne o Jehovovi. Poˇ´ ˇ ´ ˇ catkem roku 2000 jsem zacal take studovat Bibli se svedky.

ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ O tom, co jsem se dozvedel, rad ucım druhe

ˇ ˚ ˇ JAK BIBLE ZMENILA MUJ ZIVOT: Jak jsem ve stuˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ diu pokracoval, velmi me povzbudilo zjistenı, ze ´ ´ ˇ ˇ Jehova je soucitnym Bohem ochotnym odpoustet. ˇ´ ˇ´ˇ ˇ Naprıklad ve 2. Mojzısove 34:6, 7 popisuje Bible ˚ ´ ´ ´ Jehovu takto: „Buh milosrdny a milostivy, pomaly ˇ ´ ´ ´ ˇ k hnevu a hojny v milujıcı laskavosti a pravde, za´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ chovavajıcı milujıcı laskavost pro tisıce, promıjejı´ ˇ ´ ˇ ˇ´ cı provinenı a prestupek a hrıch.“

ˇ ˇ ˇ ´ Velmi me povzbudilo zjistenı, ˇ ´ ze Jehova je soucitnym Bohem ´ ˇ ˇ ochotnym odpoustet. ˇ ´ ˇ ˇ Uplatnovat to, co jsem se dozvıdal, vsak pro me ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ nebylo jednoduche. Byl jsem presvedceny, ze svo´ ´ ˇ ´ je agresivnı sklony nikdy nedokazu ovladnout. Poˇ ´ ˇ ˇ ´ kazde, kdyz jsem v tom selhal, Carolina me s lasˇ ´ kou povzbuzovala, abych se nevzdal. Pripomınala ˇ ´ ´ ´ ˇ mi, ze Jehova moji snahu vidı. Dıky jejı podpore ˇ ´ ´ ˇ ˇ jsem mel sılu dal se snazit delat Jehovovi radost, ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ackoliv jsem casto mel pocit, ze jsem ztraceny ˇ´ prıpad. ˇ ´ Alejandro, svedek, ktery se mnou vedl studium, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ me jednoho dne pozadal, abych precetl Galaanum ˇ ˇ´ ´ˇ ˇ ˇ´ 5:22, 23. V techto versıch se pıse, ze ovocem Bozı´ ˇ ho ducha jsou „laska, radost, pokoj, trpelivost, las´ ´ ´ ´ ´ kavost, dobrota, vıra, mırnost, sebeovladanı“. Aleˇ ˇ ˇ jandro mi vysvetlil, ze to, jak se mi bude darit tyto ´ ´ ´ ˇ vlastnosti rozvıjet, nezavisı ani tak na mne, jako ´ˇ ˇ´ ˇ spıs na Bozım duchu. Najednou jsem to zacal viˇ ´ ˇ ´ ´ det z uplne jineho uhlu!

ˇ ˇ ´ ´ Pozdeji jsem se selˇ podıvat na jeden velky sjezd ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ svedku Jehovovych. Rad, cistota a pratelska atmo´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ sfera, ktere jsem tam videl, me presvedcily, ze jsem ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ nasel prave nabozenstvı. (Jan 13:34, 35) V unoru ˇ ´ 2001 jsem se dal pokrtıt. ´ ˇ ˇ ˚ ˇ JAKY UZITEK MI TO PRINESLO: Jehova zpusobil, ze ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ jsem se z nasilnıka zmenil v mırumilovneho clove´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ka. Cıtım, ze me vytahl z bahna, ve kterem jsem veˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ zel. Hodne lidı me nenavidelo a ja jim to nemam ´ ˇ ˇ za zle. Te ale spolu s manzelkou a dvema syny poˇ ˇ´ kojne slouzım Jehovovi. ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ´ Mym prıbuznym a byvalym kamaradum se zdaˇˇ ´ ˇ ˇ ´ lo neuveritelne, ze jsem se tak zmenil. Vysledkem ˇ ˇ ˇ ´ bylo to, ze nekolik z nich se zacalo zajımat o bib´ ´ ´ ˇ ´ lickou pravdu. Mam take vysadu osobne pomahat ´ ˇ ´ druhym, aby poznali Jehovu. Dela mi velkou raˇ ´ ´ ˇ ´ dost, kdyz vidım, jak biblicka pravda menı i jejich ˇ zivoty. ˇ ˇ ˇ´ Se svou rodinou te pokojne slouzım Jehovovi

´ ˇ ´ Jak nas ovlivnujı barvy? ˇ ´ ˇ ˇ Kdyz se rozhledneme kolem sebe, nase oci a moˇ ˇ ˇ ´ ´ zek spolecne shromazujı informace. Vidıme na ˇ ´ ´ stole nejake ovoce a rozhodujeme se, zda ho snı´ ´ ´ ˇ me. Podıvame se na oblohu a usoudıme, ze dnes ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ nebude prset. Pri ctenı vidıme slova a rozlisuje´ ˇ ˇ me jejich vyznam. Ve skutecnosti jsme ovlivneˇ ˚ ˇ ˇ´ ni barvami. Proc to muzeme rıct? ´ ´ ´ Barva ovoce nam pomaha rozpoznat, zda je ´ ´ ´ zrale a zda by mohlo byt chutne. Barva oblohy ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ a mraku napovıda, jake bude ten den pocası. Pri ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ctenı slov v tomto clanku nase oci vnımajı barev´ ´ ˇ ny kontrast mezi textem a pozadım. Aniz byˇ ´ ´ chom si to uvedomovali, barvy nam neustale po´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ mahajı pri zpracovanı informacı o svete kolem ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ nas. Pusobı vsak take na nase emoce. BARVY A EMOCE

ˇ ˇ ˇ Kdyz jdete ulickou v obchode, jste obklopeni ˇ ´ ˚ ´ ˚ ´ ˇ mnozstvım ruznych obalu, ktere jsou vytvoreny ´ ˇ ˇ tak, aby vas upoutaly. A uz jste si toho vedo´ ˇ ˇ mi, nebo ne, odbornıci na marketing peclive vy´ ´ ´ bırajı barvy a barevne kombinace tak, aby oslo´ ˇ ´ ˇ ˇ´ vily prave vas – podle toho, po cem touzıte, zda ˇ ˇ ´ ˇ ´ jste muz nebo zena a do jake vekove kategorie ˇ´ ˇ ˚ patrıte. To, ze barvy mohou pusobit na emoce, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ vedı take bytovı architekti, modnı navrhari a vy´ tvarnıci. ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ V zavislosti na mıstnı kulture a zvycıch muze ´ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ byt barvam p ripisovan r uzny v yznam. Lid e ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ v Asii naprıklad spojujı cervenou barvu se stes´ ˇ ´ ˇ´ tım a oslavami, ale v nekterych castech Afriky je ˇ ˇ to barva smutku. Pokud vsak jde o emoce, urci´ ´ ´ ˇ te barvy vyvolavajı ve vsech lidech, bez ohledu ´ ´ ´ na to, odkud pochazejı, stejnou odezvu. Podıvejˇ ´ me se na tri z nich a na to, jak vas mohou ovlivnit.

14



´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VEZ

ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ CERVENA je velmi vyrazna. Casto je spojova-

´ ´ ˇ´ ˇ ˚ na s energiı, valkou a nebezpecım. Silne puso´ ˚ ˇ ´ bı na emoce a muze zrychlit metabolismus a dy´ ´ ´ˇ ´ chanı a zvysit krevnı tlak. ´ ´ ˇ Hebrejske slovo, ktere je v Bibli pouzito pro ˇ ´ ´ cervenou, je odvozene od slova, ktere zname´ ˇ´ ´ ˇ ˇ na „krev“. Bible pouzıva sarlatovou neboli jasne ˇ ˚ ´ ˇ ´ cervenou barvu k pusobivemu popisu krvelacne ˇ ´ prostitutky oblecene v purˇ ´ puru a sarlatu, jedoucı „na ˇ ´ ´ ´ˇ sarlatovem divokem zvıreti, ´ ´ ´ kter e [je] pln e rouhav ych ´ jmen“. (Zjevenı 17:1–6) ´ ´ ´ ˇ ZELENA vyvolava opacnou ˇ ˇ ´ reakci ne z cerven a, protoˇ ze zpomaluje metabolismus ˇ a uklidnuje. Podporuje odˇ ˇ ´ pocinek a casto je spojovana ˇ ´ s poklidem. Kdyz vidıme ze´ ´ ´ lene zahrady a svahy, cıtıme ˇ ´ ´ ˇ se uvolnenı. Zprava o stvore´ ˇ´ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ nı v 1. Mojzısove rıka, ze ze´ lenou tr avu a rostlinstvo ˚ ˇ´ˇ dal lidem Buh. (1. Mojzısova 1:11, 12, 29, 30) ´ ´ ˇ ´ BILA je casto spojovana se ˇ ˇ´ ˇ svetlem, bezpecım a cistotou. ´ ´ ´ Je take davana do souvislosti ´ s takovymi vlastnostmi jako ´ dobrota a nevinnost. O teto ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ barve se Bible zminuje nejcasteji. Kdyz jsou ve ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ videnıch lide a andele oblecenı v bılem, zduˇ ´ ˇ raznuje to jejich spravedlnost a duchovnı cisto´ ´ ´ ˇ tu. (Jan 20:12; Zjevenı 3:4; 7:9, 13, 14) Bılı kone

ˇ ´ ˇ s jezdci oble cenymi v cis´ ´ ´ ´ ˇ tem bılem platne symbolizu´ ´ jı spravedlivou valku. (Zjeve´ ˚ ˇ´ ´ ´ nı 19:14) Buh pouzıva bılou ´ ´ barvu take k tomu, aby ukaˇ ´ ˇ ˇ zal, ze jeˇ ochotny odpoustet ˇ´ ´ ´ hrıchy. Rıka: „I kdyby se vaˇ ˇ´ ´ ´ se hrıchy prokazaly byt jako ˇ ´ ´ ˇ sarlat, budou vybıleny prave ´ ´ ˇ jako snıh.“ (Izajas 1:18)

´ Pote co Noe a jeho rodi˚ na vystoupili z archy, Buh ´ jim ukazal barevnou duhu ´ ˇ ˇ jako znamenı, ze uz nikdy ˇ´ neznicı lidstvo potopou. ´ ´ ´ Tento vyrazny barevny ˇ ´ symbol na ne svou kraˇ ˚ sou jiste velmi zapusobil. ˇ´ˇ (1. Mojzısova 9:12–17)

˚ ´ ´ BARVY JAKO POMUCKA K ZAPAMATOVAN I

ˇ ˇ Z toho, jak jsou barvy pouzity v Bibli, je videt, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ´ ze nasi emocionalnı reakci na ne Buh zna. Naprı´ ˇ ˇ ˇ ´ klad v knize Zjevenı je predpovedeno to, co nynı ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ lidstvo zazıva, totiz valky, hlad a predcasna umr´ ˚ ´ tı v dusledku nedostatku potravin a epidemiı. ´ ˚ Abychom si to lepe zapamatovali, jedno pusobi´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ve videnı zobrazuje jezdce na konıch, pricemz ˇ ´ ˇ ´ ˇ to nejsou jen obycejnı kone, ale jsou napadne ´ zbarvenı. ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ Jako prvnı se objevuje bıly kun, ktery symbo´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ lizuje spravedlive valecne tazenı Jezıse Krista. ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Dalsı je ohnive cerveny a znamena valcenı mezi ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ narody. Po nem nasleduje zlovestny cerny kun, ´ ˇ ktery predstavuje hladomor. Nakonec se objevu´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ je „bledy kun; a ten, kdo na nem sedel, mel jme´ ˇ ´ ˇ no Smrt“. (Zjevenı 6:1– 8) Barva kazdeho kone ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ v nas muze vyvolat emoce, ktere odpovıdajı sym´ ˇ ˚ ˇ bolice daneho kone. Muzeme si tak snadno zaˇ pamatovat jejich barvu i to, co pro nasi dobu zna´ menajı. ´ ´ V Bibli je mnoho mıst, kde jsou pomocı barev ˚ ´ ´ ˇ vykresleny pusobive slovnı obrazy. Ano, stvoritel ˇ ´ ˇ´ ´ svetla, barev a lidskeho oka mistrovsky pouzıva

´ ˇ ´ ´ Evolucioniste si mozna kladou otazku, ˇ ´ ´ ˇ ˇ proc lide majı schopnost rozlisovat sirokou ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ skalu barev, kdyz to pro prezitı nenı ´ ˇ ´ ´ nezbytne. Jestlize ale uznavame, ˇ ˇ ´ ze schopnost videt tolik barev nam dal ˇ ´ ´ Stvoritel, pokladame tento dar za projev ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ lasky, jehoz cılem je zprıjemnit nam zivot.

´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ barvy k vytvarenı obrazu, ktere jsou pro ctenaˇ ´ ´ ´ re srozumitelne a zapamatovatelne. Barvy nam ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ usnadnujı shromazovanı a zpracovavanı infor´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ macı. Pusobı na nase emoce. Pomahajı nam paˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ matovat si dulezite myslenky. Jsou laskyplnym ˇ ˇ ˇ ´ ´ darem od naseho Stvoritele a prispıvajı k tomu, ˇ ˚ ˇ ˇ ze se muzeme radovat ze zivota. ˇ ˇ ´ 1. RIJNA 2013



15

ˇ ´ ´ ODPOV EDI NA BIBLICK E OTAZKY

ˇ ´ ˇ ´ Je nejaka nadeje pro mrtve? ´ ´ ˇ ´ Smrt je jako spanek – mrtvı si nic neuvedomujı ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ a nemohou nic delat. Avsak Stvoritel je muze pri´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ vest zpatky k zivotu prostrednictvım vzkrısenı. Dal ˚ ˇ ˇ´ˇ ˇ´ o tom dukaz, kdyz Jezıse zmocnil k tomu, aby vzkrıˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ sil nekolik mrtvych lidı. (Prectete si Kazatele 9:5; Jana 11:11, 43, 44.) ˚ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ Buh slıbil, ze mrtvı, kterı jsou v jeho pameti, buˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ dou v patricnem case vzkrıseni k zivotu ve spra´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ vedlivem novem svete. Vsemohoucı Buh se na to, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ az pouzije svou moc, aby jim vratil zivot, velmi tesı. ˇ ˇ ˇ (Prectete si Joba 14:14, 15.)

ˇ´ ˇ ´ ´ Jak bude vzkrı senı probıhat? ˇ´ˇ ´ ´ ˇ Vzkrısenı lide si budou uvedomovat, kdo jsou, ´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ a poznajı sve pratele a prıbuzne. I kdyz se lidske ˇ ˚ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ telo po smrti rozpadne, Buh muze stejneho cloveˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ka vzkrısit s novym telem. (Prectete si 1. Korina˚ num 15:35, 38.) ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ Pomerne malo lidı se po vzkrısenı dostava do ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ nebe. (Zjevenı 20:6) Vetsina vzkrısenych se vratı ˇ ´ ´ ˇ ´ k zivotu na obnovene rajske zemi. Zacnou novy ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ zivot, ktery bude moct trvat vecne. (Prectete si ˇ Zalm 37:29; Skutky 24:15.)

´ V jakem´ smyslu se smrt ´ podoba spanku?

´ ´ Vıce informacı najdete ´ v 6. a 7. kapitole teto knihy, kterou vydali ˇ ´ svedkove Jehovovi. ˇ ´ Je ke stazenı na www.jw.org

ˇ ˇ ´ ´ ODPOV EDI NA DALSI BIBLICKE ´ OTAZKY NAJDETE NA INTERNETU

s

n o

ˇ ´ Toto ˇ ´ i ˇpredchozı cısla casopisu ˇ ´ zdarma ke stazenı

p

Bible online ´ asi v 50 jazycıch

ˇ Navstivte www.jw.org ˇ ˇ nebo ´ nactete QR kod

wp13 10/01-B 130626

CO BIBLE doopravdy ˇ ´ ´ RIKA?