P!íloha A
Platné zn"ní zákona #. 203/2006 Sb., o n"kter$ch druzích podpory kultury a o zm"n" n"kter$ch souvisejících zákon% ve zn"ní zákona #. 227/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákon! "eské republiky: &ÁST PRVNÍ N'KTERÉ DRUHY PODPORY KULTURY §1 P!edm"t úpravy Tento zákon upravuje n!které druhy podpory poskytované státem, jeho# jménem jedná Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“), v oblasti kultury, práva a povinnosti poskytovatel$ a p%íjemc$ této podpory, jako# i n!které dal&í vztahy související s jejím poskytováním. §2 Ve!ejné kulturní slu(by Ve%ejn'mi kulturními slu#bami jsou slu#by spo(ívající ve zp%ístup)ování um!lecké tvorby a kulturního d!dictví ve%ejnosti a v získávání, zpracování, ochran!, uchování a zp%ístup)ování informací, které slou#í k uspokojování kulturních, kulturn! v'chovn'ch nebo kulturn! vzd!lávacích pot%eb ve%ejnosti. Státní p!ísp"vkové organizace v oblasti kultury §3 (1) Ministerstvo m$#e pro pot%eby podpory kultury a k zaji&t!ní poskytování ve%ejn'ch kulturních slu#eb z%ídit státní p%ísp!vkovou organizaci. Za obdobn'ch podmínek m$#e ministerstvo rozhodnout té# o rozd!lení, slou(ení, p%ípadn! splynutí dosavadních státních p%ísp!vkov'ch organizací, anebo o jejich zru&ení. Ministerstvo rozhoduje rovn!# o zm!nách v údajích uveden'ch ve z%izovací listin!. (2) Z%izovací listina musí obsahovat zejména a) ozna(ení z%izovatele státní p%ísp!vkové organizace,
b) název, sídlo a identifika(ní (íslo osoby (dále jen „identifika(ní (íslo“) státní p%ísp!vkové organizace; název musí vylu(ovat mo#nost zám!ny s názvy jin'ch státních p%ísp!vkov'ch organizací, c) den, m!síc a rok vzniku státní p%ísp!vkové organizace, d) ur(ení doby, na kterou se státní p%ísp!vková organizace z%izuje, pop%ípad! údaj, #e se z%izuje na dobu neur(itou, e) vymezení ú(elu, pro kter' se státní p%ísp!vková organizace z%izuje, a tomu odpovídajícího p%edm!tu hlavní (innosti, f) vymezení majetku, kter' ministerstvo sv!%uje státní p%ísp!vkové organizaci p%i jejím z%ízení, g) ozna(ení statutárního orgánu a vymezení základní organiza(ní struktury státní p%ísp!vkové organizace, h) datum vydání z%izovací listiny; nastanou-li zm!ny v uveden'ch údajích, vydá ministerstvo dodatek ke z%izovací listin!. (3) Ke vzniku státní p%ísp!vkové organizace, k jejímu rozd!lení nebo ke splynutí (i slou(ení státních p%ísp!vkov'ch organizací dochází dnem stanoven'm ve z%izovací listin! nebo jejím dodatku. (4) Jestli#e byla zru&ena státní p%ísp!vková organizace, ministerstvo zru&í i její z%izovací listinu. Státní p%ísp!vková organizace zaniká dnem, kdy byla zru&ena její z%izovací listina. §4 (1) V p%ípad! rozd!lení, slou(ení, splynutí nebo zru&ení státní p%ísp!vkové organizace ministerstvo zárove) rozhodne, v jakém rozsahu a která jím z%ízená nebo %ízená státní p%ísp!vková organizace p%evezme závazky zru&ované nebo rozd!lované (i slu(ované státní p%ísp!vkové organizace nebo státní p%ísp!vkové organizace, která spl'vá s jinou, v(etn! práv a povinností z pracovn!právních vztah$, jejich# nositelem byla, pop%ípad! rozhodne, #e uvedené závazky nebo práva a povinnosti p%evezme ministerstvo. Ministerstvo dále rozhodne, která jím z%ízená nebo %ízená státní p%ísp!vková organizace bude p%íslu&ná hospoda%it s majetkem, s ním# byla p%íslu&ná hospoda%it rozd!lovaná (i slu(ovaná státní p%ísp!vková organizace nebo státní p%ísp!vková organizace, která spl'vá s jinou, nebo zru&ovaná státní p%ísp!vková organizace; pop%ípad! rozhodne, #e p%íslu&nost hospoda%ení s tímto majetkem p%echází na ministerstvo. (2) Vznik, rozd!lení, slou(ení, splynutí nebo zru&ení státní p%ísp!vkové organizace oznamuje ministerstvo do 30 dn$ ode dne, kdy k uvedené skute(nosti do&lo, v Úst%edním v!stníku "eské republiky. Oznámení obsahuje ozna(ení z%izovatele státní p%ísp!vkové organizace, její název, sídlo, identifika(ní (íslo a den, m!síc a rok vzniku, rozd!lení, slou(ení, splynutí nebo zániku. Poji)t"ní majetku vyp%j#eného státní p!ísp"vkovou organizací pro v$stavní #innost
§5 (1) Státní p%ísp!vková organizace, jejím# p%edm!tem hlavní (innosti je v'stavní (innost (dále jen „vyp$j(itel“), m$#e pojistit um!lecká díla a dal&í kulturní statky1) (dále jen „vyp$j(en' p%edm!t“), která nejsou ve vlastnictví "eské republiky nebo jsou ve vlastnictví "eské republiky, ale hospoda%í s nimi jiná státní p%ísp!vková organizace nebo organiza(ní slo#ka státu, pokud je to nezbytné pro realizaci stálé expozice nebo p%echodné v'stavy (dále jen „v'stava“) po%ádané vyp$j(itelem. V p%ípad!, kdy v'stavu po%ádá stát, jeho# jménem jedná organiza(ní slo#ka státu, m$#e pojistit vyp$j(en' p%edm!t podle tohoto zákona jménem státu tato organiza(ní slo#ka státu. (2) Vyp$j(itel m$#e pojistit vyp$j(en' p%edm!t pouze po p%edchozí písemné dohod! s vlastníkem vyp$j(eného p%edm!tu (dále jen „p$j(itel“), v ní# je sjednána hodnota, na ni# má b't vyp$j(en' p%edm!t poji&t!n, doba od p%evzetí vyp$j(eného p%edm!tu vyp$j(itelem do doby, kdy je vyp$j(en' p%edm!t p%edán vyp$j(itelem na místo dohodnuté s p$j(itelem (dále jen „doba v'stavy“), a bezpe(nostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vyp$j(eného p%edm!tu. Vyp$j(itel nesmí pojistit vyp$j(en' p%edm!t ve v!t&ím rozsahu, ne# vypl'vá z uvedené dohody. Je-li p$j(itelem územní samosprávn' celek, pova#uje se za p$j(itele p%ísp!vková organizace, která vyp$j(en' p%edm!t spravuje. (3) Pokud je vyp$j(en' p%edm!t poji&t!n p$j(itelem i po dobu v'stavy, m$#e se vyp$j(itel s p$j(itelem dohodnout, #e mu nahradí (ást pojistného, která odpovídá dob! v'stavy. V dohod! o náhrad! (ásti pojistného musí vyp$j(itel a p$j(itel dále dohodnout zp$sob a místo p%evzetí vyp$j(eného p%edm!tu vyp$j(itelem, zp$sob a místo, na které má b't vyp$j(en' p%edm!t p%edán vyp$j(itelem po skon(ení v'stavy, jako# i bezpe(nostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vyp$j(eného p%edm!tu. (4) Nestanoví-li tento zákon jinak, %ídí se zp$sob a podmínky poji&t!ní zvlá&tním právním p%edpisem2). Náhrada za vyp%j#en$ p!edm"t §6 (1) Vyp$j(itel se m$#e s p$j(itelem dohodnout, #e namísto poji&t!ní vyp$j(eného p%edm!tu mu nahradí &kodu vzniklou v souvislosti s jím po%ádanou v'stavou na vyp$j(eném p%edm!tu v rozsahu a za podmínek stanoven'ch podle tohoto zákona. Vyp$j(itel je oprávn!n takovou dohodu uzav%ít pouze, má-li uzav%enu dohodu se státem, v ní# se stát zavá#e, #e mu za podmínek stanoven'ch v tomto zákon! poskytne (ástku odpovídající &kod!, která na vyp$j(eném p%edm!tu vznikne po dobu v'stavy jeho po&kozením, zni(ením, ztrátou nebo odcizením, a to i v p%ípadech, kdy &koda vznikne v d$sledku skute(ností nastal'ch nezávisle na v$li vyp$j(itele, v(etn! stávky, terorismu, vandalismu, #ivelní pohromy, nep%edvídatelné ekologické události nebo pr$myslové havárie (dále jen „náhrada za vyp$j(en' p%edm!t“). Dohoda mezi státem a vyp$j(itelem o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t vy#aduje schválení Ministerstvem financí. Je-li p$j(itelem územní samosprávn' celek, pova#uje se za p$j(itele p%ísp!vková organizace, která vyp$j(en' p%edm!t spravuje. (2) Dohoda mezi státem a vyp$j(itelem o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t m$#e b't uzav%ena jen pro vyp$j(en' p%edm!t, kter' není ve vlastnictví "eské republiky, jeho#
hodnota dohodnutá mezi p$j(itelem a vyp$j(itelem p%esahuje 100 000 K(, a kter' není v rozsahu uvedeném v odstavci 1 poji&t!n. Náhrada za vyp$j(en' p%edm!t nesmí b't poskytnuta v p%ípadech, kdy je &koda zp$sobena ozbrojen'm konfliktem nebo vyp$j(itelem, nebo kdy dojde ke zm!n! vyp$j(eného p%edm!tu v d$sledku jeho stárnutí. §7 (1) Vyp$j(itel p%edkládá ministerstvu #ádost o uzav%ení dohody o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t nejpozd!ji 10 m!síc$ p%ed zahájením v'stavy, na ní# má b't vyp$j(en' p%edm!t vystaven. *ádost p%edkládá vyp$j(itel na tiskopisu, jeho# vzor je uveden v p%íloze k tomuto zákonu. K #ádosti vyp$j(itel p%ilo#í písemn' souhlas p$j(itele s náhradou &kody vzniklé na vyp$j(eném p%edm!tu namísto poji&t!ní a s nejvy&&í mo#nou (ástkou, kterou bude p$j(itel jako náhradu &kody po#adovat na vyp$j(iteli. (2) Pokud #ádost neobsahuje ve&keré po#adované údaje nebo k ní není p%ilo#ena po#adovaná p%íloha, vyzve ministerstvo vyp$j(itele k odstran!ní nedostatk$ a stanoví mu pro to p%im!%enou lh$tu. (3) Ministerstvo posoudí #ádost vyp$j(itele a pokud jí hodlá vyhov!t, p%edlo#í vyp$j(iteli ve lh$t! 2 m!síc$ ode dne jejího doru(ení ministerstvu návrh dohody o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t. Pokud ministerstvo nehodlá #ádosti vyhov!t, vyrozumí o tom vyp$j(itele ve stejné lh$t!. Ministerstvo m$#e dohodu o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t s vyp$j(itelem uzav%ít, pokud z #ádosti p%edlo#ené vyp$j(itelem vypl'vá, #e vyp$j(ené p%edm!ty budou po dobu v'stavy dostate(n! chrán!ny p%ed po&kozením, zni(ením, ztrátou nebo odcizením. §8 (1) Dohoda mezi ministerstvem a vyp$j(itelem o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t m$#e obsahovat ujednání t'kající se více p$j(itel$ a více vyp$j(en'ch p%edm!t$, musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména a) název, sídlo a identifika(ní (íslo ministerstva, b) název, sídlo, identifika(ní (íslo a bankovní spojení vyp$j(itele, c) ozna(ení z%izovatele vyp$j(itele, d) název v'stavy, e) místo a termín konání v'stavy, f) rozsah náhrady za vyp$j(en' p%edm!t podle § 6 odst. 1 a dobu v'stavy, na n!# se dohoda vztahuje, g) celkovou v'&i náhrady za vyp$j(ené p%edm!ty, na které se dohoda vztahuje, v(etn! uvedení po(tu vyp$j(en'ch p%edm!t$, h) ujednání o povinnosti vyp$j(itele informovat ministerstvo o uzav%ení jednotliv'ch dohod mezi
ním a p$j(itelem podle § 6 odst. 1. (2) Nedílnou sou(ástí dohody o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t je seznam vyp$j(en'ch p%edm!t$, v n!m# jsou uvedeny jejich identifika(ní údaje a (ástky, které p$j(itelé po#adují jako náhradu &kody pro jednotlivé vyp$j(ené p%edm!ty, názvy nebo jména a p%íjmení jednotliv'ch p$j(itel$ a jejich sídla nebo místa trvalého pobytu (i bydli&t!. (3) Ke dni p%evzetí vyp$j(eného p%edm!tu vyp$j(itelem jsou vyp$j(itel a p$j(itel povinni vyhotovit a podepsat protokol o jeho stavu. Ke dni p%edání vyp$j(eného p%edm!tu na místo dohodnuté s p$j(itelem jsou povinni sepsat a podepsat záznam k protokolu o jeho stavu. §9 (1) P$j(itel, kter' se dohodl s vyp$j(itelem, #e mu vyp$j(itel namísto poji&t!ní vyp$j(eného p%edm!tu nahradí &kodu vzniklou na vyp$j(eném p%edm!tu (§ 6 odst. 1), musí oznámit vyp$j(iteli vznik &kody na vyp$j(eném p%edm!tu, na n!j# se vztahuje dohoda o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t, písemn! bez zbyte(ného odkladu poté, kdy se o vzniku &kody dozv!d!l, nejpozd!ji v&ak do 30 dn$ ode dne uplynutí doby v'stavy, jinak jeho právo na náhradu &kody podle tohoto zákona zaniká. O oznámení vzniku &kody vyp$j(itel neprodlen! informuje ministerstvo. (2) V'&e náhrady za vyp$j(en' p%edm!t se ur(uje takto: a) dojde-li ke ztrát!, odcizení nebo zni(ení vyp$j(eného p%edm!tu a tato skute(nost byla vyp$j(itelem a ministerstvem uznána, odpovídá náhrada za vyp$j(en' p%edm!t p%íslu&né (ástce uvedené v dohod! o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t; b) dojde-li k po&kození vyp$j(eného p%edm!tu, odpovídá náhrada za vyp$j(en' p%edm!t 1. v'&i ceny restaurování vyp$j(eného p%edm!tu, o jeho# rozsahu a cen! se dohodnou vyp$j(itel, p$j(itel a ministerstvo, a 2. rozdílu mezi hodnotou vyp$j(eného p%edm!tu uvedenou v dohod! o poskytnutí náhrady za vyp$j(en' p%edm!t a hodnotou, kterou vyp$j(en' p%edm!t má v d$sledku po&kození a restaurování, pokud se vyp$j(itel, p$j(itel a ministerstvo dohodnou, #e ke sní#ení hodnoty do&lo. (3) Ministerstvo má v$(i tomu, kdo &kodu na vyp$j(eném p%edm!tu zp$sobil jeho po&kozením, zni(ením, ztrátou nebo odcizením, právo na náhradu (ástky odpovídající (ástce, kterou poskytlo jako náhradu za vyp$j(en' p%edm!t; tím není dot(eno právo p$j(itele jako po&kozeného na náhradu &kody v rozsahu p%evy&ujícím (ástku, kterou mu na náhradu podle odstavce 2 zaplatil vyp$j(itel. P!ísp"vek na tv%r#í nebo studijní ú#ely § 10 (1) Ministerstvo m$#e poskytnout fyzické osob!, která není #ákem st%ední &koly nebo konzervato%e nebo studentem vy&&í odborné nebo vysoké &koly (dále jen „#adatel“), p%ísp!vek ze státního rozpo(tu3) na tv$r(í nebo studijní ú(ely (dále jen „stipendium“).
(2) Tv$r(í ú(ely podle odstavce 1 zahrnují tv$r(í (innost nebo tv$r(í pobyt v délce od 6 m!síc$ do 2 let s mo#ností prodlou#ení nejdéle o 1 rok, jejich# v'sledkem je vytvo%ení um!leckého díla. Studijní ú(ely podle odstavce 1 zahrnují studijní pobyt v délce nejmén! 1 m!síce u v'znamného um!leckého, v!deckého nebo jiného specializovaného pracovi&t!, jeho# v'sledkem je získání zku&eností a podklad$ pro dal&í um!leckou, v!deckou nebo jinou odbornou (innost, pop%ípad! nastudování nebo vytvo%ení díla. (3) Stipendium lze stejnému #adateli poskytnout nejv'&e dvakrát. Na poskytnutí stipendia není právní nárok. (4) Stipendium na studijní ú(ely lze poskytnout pouze #adateli, kter' v roce poskytnutí stipendia nep%esáhne v!k 35 let. § 11 (1) Stipendia mohou b't poskytována z prost%edk$ státního rozpo(tu pouze na základ! programu provád!ného podle zvlá&tního právního p%edpisu upravujícího rozpo(tová pravidla4). (2) Ministerstvo vyhlásí nejmén! jedenkrát ro(n! pro následující rozpo(tov' rok prost%ednictvím tisku a zp$sobem umo#)ujícím dálkov' p%ístup v'b!rové %ízení pro poskytnutí stipendií, v(etn! jeho pravidel a lh$ty pro podání #ádosti o stipendium a pro vyhlá&ení v'sledk$ v'b!rového %ízení. § 12 (1) Stipendium lze poskytnout na základ! písemné #ádosti podané ministerstvu, která obsahuje a) jméno, p%íjmení a místo trvalého pobytu (i bydli&t! #adatele, b) název projektu a jeho stru(n' obsah v(etn! od$vodn!ní a p%edpokládaného v'sledku, c) harmonogram a místo realizace projektu, d) rozpo(et projektu, e) po#adovanou v'&i stipendia. (2) K #ádosti podle odstavce 1 #adatel p%ilo#í a) prohlá&ení #adatele, #e nemá ke dni podání #ádosti nedoplatky po lh$t! splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpo(tu, státnímu fondu, rozpo(tu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní poji&+ovn!, b) prohlá&ení #adatele, #e v p%ípad! poskytnutí stipendia jeho ú(asti na realizaci projektu nic nebrání, c) p%ehled dosavadní um!lecké nebo odborné (innosti,
d) v p%ípad! #ádosti o poskytnutí stipendia na studijní ú(ely nabídku a podmínky pracovi&t!, u n!ho# se má studijní pobyt uskute(nit. (3) Jde-li o studijní pobyt vyhla&ovan' ministerstvem, #ádost neobsahuje nále#itosti podle odstavce 1 písm. c) a# e) a p%ílohu podle odstavce 2 písm. d). (4) Pokud #ádost neobsahuje n!kterou z nále#itostí podle odstavce 1 nebo n!kterou z p%íloh podle odstavce 2, vyzve ministerstvo #adatele k odstran!ní nedostatk$ v p%im!%ené lh$t!. (5) Neobsahuje-li #ádost n!kterou z nále#itostí podle odstavce 1, n!kterou z p%íloh podle odstavce 2 nebo neodstraní-li #adatel nedostatky ve lh$t! podle odstavce 4, ministerstvo ji odmítne a #adatele o tom vyrozumí. (6) Po podání #ádosti je #adatel povinen písemn! informovat ministerstvo o p%ípadné zm!n! údaj$ uveden'ch v #ádosti, které mohou mít vliv na její posouzení, a to do 5 kalendá%ních dn$ ode dne, kdy se o takové zm!n! dozv!d!l. Zjistí-li ministerstvo, #e #adatel tuto povinnost poru&il, vyzve jej k odstran!ní nedostatk$ v p%im!%ené lh$t!, a pokud v této lh$t! nedostatky neodstraní, ministerstvo #ádost odmítne a #adatele o tom vyrozumí. § 13 (1) Podané #ádosti o stipendium posuzuje poradní orgán jmenovan' ministerstvem, kter' v#dy hodnotí kvalitu projektu a jeho spole(enskou pot%ebnost, p%ínos pro dan' obor a dosavadní v'sledky (innosti #adatele, pop%ípad! dal&í kritéria stanovená ministerstvem p%i vyhlá&ení v'b!rového %ízení podle § 11 odst. 2. Poradní orgán p%edkládá ministerstvu v'sledn' návrh po%adí #adatel$ doporu(en'ch k poskytnutí stipendia. (2) Slo#ení poradních orgán$ a zp$sob jejich (innosti upraví jednací %ády vydané ministerstvem. § 14 (1) Stipendium se poskytuje na základ! smlouvy o poskytnutí stipendia uzav%ené mezi ministerstvem a #adatelem, která musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména a) název, sídlo a identifika(ní (íslo ministerstva, b) jméno, p%íjmení a místo trvalého pobytu (i bydli&t! #adatele, c) název a popis projektu, d) ú(el, na kter' je stipendium poskytováno, v(etn! cíle projektu, p%edpokládaného v'sledku a zp$sobu ov!%ení jeho dosa#ení, e) rozpo(et celkov'ch náklad$ na realizaci projektu, f) harmonogram a místo realizace projektu,
g) v'&i poskytnut'ch prost%edk$, dobu jejich splatnosti, h) formu poskytnutí prost%edk$, i) bankovní spojení #adatele, j) závazek #adatele zpracovat a p%edlo#it ministerstvu zprávu o realizaci projektu a jeho v'sledcích, v(etn! rozsahu a termínu p%edlo#ení, k) zp$sob vyú(tování stipendia, l) zp$sob kontroly ze strany ministerstva, v(etn! kontroly vyu#ití poskytnut'ch prost%edk$, m) zp$sob zve%ejn!ní údaj$ o projektu a jeho v'sledcích, n) zp$sob %e&ení spor$, o) sankce za poru&ení smlouvy, p) datum nabytí a ukon(ení platnosti a ú(innosti smlouvy, q) podpisy smluvních stran. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, %ídí se smlouva o poskytnutí stipendia ustanoveními ob(anského zákoníku. § 15 Podmínky pou#ití stipendia, jeho vyú(tování, kontrola a uplat)ování sankcí se %ídí obecn'mi p%edpisy pro nakládání s prost%edky státního rozpo(tu5). &ÁST DRUHÁ Zm"na zákona o daních z p!íjm% § 16 Zákon (. 586/1992 Sb., o daních z p%íjm$, ve zn!ní zákona (. 35/1993 Sb., zákona (. 96/1993 Sb., zákona (. 157/1993 Sb., zákona (. 196/1993 Sb., zákona (. 323/1993 Sb., zákona (. 42/1994 Sb., zákona (. 85/1994 Sb., zákona (. 114/1994 Sb., zákona (. 259/1994 Sb., zákona (. 32/1995 Sb., zákona (. 87/1995 Sb., zákona (. 118/1995 Sb., zákona (. 149/1995 Sb., zákona (. 248/1995 Sb., zákona (. 316/1996 Sb., zákona (. 18/1997 Sb., zákona (. 151/1997 Sb., zákona (. 209/1997 Sb., zákona (. 210/1997 Sb., zákona (. 227/1997 Sb., zákona (. 111/1998 Sb., zákona (. 149/1998 Sb., zákona (. 168/1998 Sb., zákona (. 333/1998 Sb., zákona (. 63/1999 Sb., zákona (. 129/1999 Sb., zákona (. 144/1999 Sb., zákona (. 170/1999 Sb., zákona (. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlá&eného pod (. 3/2000 Sb., zákona (. 17/2000 Sb., zákona (. 27/2000 Sb., zákona (. 72/2000 Sb., zákona (. 100/2000 Sb., zákona (. 103/2000 Sb., zákona (. 121/2000 Sb.,
zákona (. 132/2000 Sb., zákona (. 241/2000 Sb., zákona (. 340/2000 Sb., zákona (. 492/2000 Sb., zákona (. 117/2001 Sb., zákona (. 120/2001 Sb., zákona (. 239/2001 Sb., zákona (. 453/2001 Sb., zákona (. 483/2001 Sb., zákona (. 50/2002 Sb., zákona (. 128/2002 Sb., zákona (. 198/2002 Sb., zákona (. 210/2002 Sb., zákona (. 260/2002 Sb., zákona (. 308/2002 Sb., zákona (. 575/2002 Sb., zákona (. 162/2003 Sb., zákona (. 362/2003 Sb., zákona (. 438/2003 Sb., zákona (. 19/2004 Sb., zákona (. 47/2004 Sb., zákona (. 49/2004 Sb., zákona (. 257/2004 Sb., zákona (. 280/2004 Sb., zákona (. 359/2004 Sb., zákona (. 360/2004 Sb., zákona (. 436/2004 Sb., zákona (. 562/2004 Sb., zákona (. 628/2004 Sb., zákona (. 669/2004 Sb., zákona (. 676/2004 Sb., zákona (. 179/2005 Sb., zákona (. 217/2005 Sb., zákona (. 342/2005 Sb., zákona (. 357/2005 Sb., zákona (. 441/2005 Sb., zákona (. 530/2005 Sb., zákona (. 545/2005 Sb., zákona (. 552/2005 Sb., zákona (. 56/2006 Sb. a zákona (. 57/2006 Sb., se m!ní takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) v!t! první se slovo „a“ nahrazuje (árkou a na konci textu v!ty se dopl)ují slova „ , a ocen!ní v oblasti kultury podle zvlá&tních právních p%edpis$12a)“. Poznámka pod (arou (. 12a zní: „12a) Nap%íklad na%ízení vlády (. 5/2003 Sb., o ocen!ních v oblasti kultury, ud!lovan'ch Ministerstvem kultury, ve zn!ní na%ízení vlády (. 98/2006 Sb., zákon (. 130/2002 Sb., o podpo%e v'zkumu a v'voje z ve%ejn'ch prost%edk$ a o zm!n! n!kter'ch souvisejících zákon$ (zákon o podpo%e v'zkumu a v'voje), ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$.“. 2. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene zg) dopl)ují slova „a dar$ poskytnut'ch fyzick'm osobám pro poskytování ve%ejn'ch kulturních slu#eb,“. 3. V § 19 se na konci odstavce 1 te(ka nahrazuje (árkou a dopl)uje se písmeno zp), které zní: „zp) ocen!ní v oblasti kultury podle zvlá&tních právních p%edpis$12a).“. &ÁST T*ETÍ Zm"na zákona o ochran" sbírek muzejní povahy a o zm"n" n"kter$ch dal)ích zákon% § 17 V zákon! (. 122/2000 Sb., o ochran! sbírek muzejní povahy a o zm!n! n!kter'ch dal&ích zákon$, ve zn!ní zákona (. 186/2004 Sb. a zákona (. 483/2004 Sb., se § 15a zru&uje. &ÁST &TVRTÁ Zm"na zákona o státní památkové pé#i § 18 Zákon (. 20/1987 Sb., o státní památkové pé(i, ve zn!ní zákona (. 242/1992 Sb., zákona (. 361/1999 Sb., zákona (. 122/2000 Sb., zákona (. 132/2000 Sb., zákona (. 146/2001 Sb., zákona (. 320/2002 Sb., zákona (. 18/2004 Sb., zákona (. 186/2004 Sb., zákona (. 1/2005 Sb.,
zákona (. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlá&eného pod (. 240/2005 Sb. a zákona (. 186/2006 Sb., se m!ní takto: 1. V § 1 odst. 1 v!t! druhé se za slovo „zachování“ vkládá slovo „ , zp%ístup)ování“. 2. V § 1 odst. 2 v!t! první se za slovo „ochranu“ vkládá slovo „ , zp%ístup)ování“. 3. V § 26 odst. 2 se písmeno f) zru&uje. Dosavadní písmena g) a# k) se ozna(ují jako písmena f) a# j). 4. V § 26 odst. 2 písm. g) se slova „a pro ocen!ní jejich práce, jedná-li se o mimo%ádné pracovní v'sledky, ud!luje cenu za památkovou pé(i“ zru&ují. &ÁST PÁTÁ Ú&INNOST § 19 Tento zákon nab'vá ú(innosti dnem jeho vyhlá&ení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. _____________ 1
) Nap%íklad zákon (. 20/1987 Sb., o státní památkové pé(i, ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$, zákon (. 122/2000 Sb., o ochran! sbírek muzejní povahy a o zm!n! n!kter'ch dal&ích zákon$, ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$, zákon (. 71/1994 Sb., o prodeji a v'vozu p%edm!t$ kulturní hodnoty, ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$, zákon (. 101/2001 Sb., o navracení nezákonn! vyvezen'ch kulturních statk$, ve zn!ní zákona (. 180/2003 Sb., zákon (. 214/2002 Sb., o v'vozu n!kter'ch kulturních statk$ z celního území Evropsk'ch spole(enství. 2
) Zákon (. 37/2004 Sb., o pojistné smlouv! a o zm!n! souvisejících zákon$ (zákon o pojistné smlouv!), ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$. 3
) § 7 odst. 1 písm. r) zákona (. 218/2000 Sb., o rozpo(tov'ch pravidlech a o zm!n! n!kter'ch souvisejících zákon$ (rozpo(tová pravidla), ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$. 4 5
) § 12 a 13 zákona (. 218/2000 Sb.
) Zákon (. 218/2000 Sb., ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$. Zákon (. 320/2001 Sb., o finan(ní kontrole ve ve%ejné správ! a o zm!n! n!kter'ch zákon$ (zákon o finan(ní kontrole), ve zn!ní pozd!j&ích p%edpis$.
P!íloha k zákonu #. 203/2006 Sb.
P!íloha B V"cn# zám"r zákona o ve!ejné podpo!e kultury a o zm"n" n"kter#ch zákon$ A/ P!ehled právních p!edpis$, k nim% se v"cn# zám"r vá%e, základní zásady a ú&el, kter# je jimi sledován Preambule Ústavy vyjad!uje odhodlání ob"an# $eské republiky „spole"n% st!e&it a rozvíjet zd%d%né p!írodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství“ . Listina základních práv a svobod stanoví v "lánku 15, &e „Svoboda ... um%lecké tvorby je zaru"ena.“ $lánek 25 zaru"uje „ob"an#m tvo!ícím národnostní nebo etnické men'iny v'estrann( rozvoj, zejména právo spole"n% s jin(mi p!íslu'níky men'iny rozvíjet vlastní kulturu, právo roz'i!ovat a p!ijímat informace v jejich mate!ském jazyku a sdru&ovat se v národnostních sdru&eních. Podrobnosti stanoví zákon.“ Jedná se o zákon ". 273/2001 Sb., o právech p!íslu'ník# národnostních men'in a o zm%n% n%kter(ch zákon#, konkrétn% § 12 odst. 1 a 2. $lánek 34 pak zaru"uje právo p!ístupu ke kulturnímu bohatství za podmínek stanoven(ch zákonem. Na základ% ustanovení § 8 zákona ". 2/1969 Sb., o z!ízení ministerstev a jin(ch úst!edních orgán# státní správy, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, (dále jen „kompeten&ní zákon“) je v(kon státní správy pro um%ní, kulturn% v(chovnou "innost, kulturní památky, pro v%ci církví a nábo&ensk(ch spole"ností, pro v%ci tisku, v"etn% vydávání neperiodického tisku a jin(ch informa"ních prost!edk#, pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanoví-li zvlá'tní zákon jinak,1a) dále pro provád%ní autorského zákona a pro v(robu a obchod v oblasti kultury sv%!en Ministerstvu kultury (dále jen „ministerstvo“). Na základ% § 25 kompeten"ního zákona ministerstvo dále zabezpe"uje ve své p#sobnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styk# a mezinárodní spolupráce. Zabezpe"uje rovn%& úkoly, které vypl(vají pro $eskou republiku z mezinárodních smluv, jako& i z "lenství v mezinárodních organizacích. Zákon ". 129/2000 Sb., o krajích (krajské z!ízení), ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, stanoví, &e kraj pe"uje o v'estrann( rozvoj svého území a o pot!eby sv(ch ob"an#; p!i pln%ní sv(ch úkol# chrání té& ve!ejn( zájem vyjád!en( v zákonech a jin(ch právních p!edpisech. Mezi „v'estrann( rozvoj“ lze nepochybn% zahrnout i úsek kultury. Zastupitelstvu kraje je vyhrazeno rozhodování také o poskytování dotací z vlastních prost!edk# ob"ansk(m sdru&ením, humanitárním organizacím a jin(m právnick(m a fyzick(m osobám p#sobícím na území kraje v oblasti mláde&e, sportu a t%lov(chovy, sociálních slu&eb, po&ární ochrany, kultury, vzd%lávání a v%dy, zdravotnictví, protidrogov(ch aktivit, prevence kriminality a ochrany zví!at a &ivotního prost!edí v hodnot% nad 200 000 K" jedné organizaci v kalendá!ním roce. Obdobn% zákon ". 128/2000 Sb., o obcích (obecní z!ízení), ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, se zále&itostí kultury dot(ká. Stanoví, &e povinnosti m#&e obec ukládat v samostatné p#sobnosti obecn% závaznou vyhlá'kou pro po!ádání, pr#b%h a ukon"ení ve!ejnosti p!ístupn(ch sportovních a kulturních podnik#, v"etn% tane"ních zábav a diskoték, stanovením závazn(ch podmínek v rozsahu nezbytném k zaji't%ní ve!ejného po!ádku. Obec v samostatné p#sobnosti ve svém územním obvodu dále pe"uje v souladu s místními p!edpoklady a s místními zvyklostmi o vytvá!ení podmínek pro rozvoj sociální pé"e a pro uspokojování pot!eb sv(ch ob"an#. Jde p!edev'ím o uspokojování pot!eby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a 1
spoj#, pot!eby informací, v(chovy a vzd%lávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany ve!ejného po!ádku. P!edm%tem "innosti svazku obcí mohou b(t zejména úkoly v oblasti 'kolství, sociální pé"e, zdravotnictví, kultury, po&ární ochrany, ve!ejného po!ádku, ochrany &ivotního prost!edí, cestovního ruchu a pé"e o zví!ata. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno také rozhodování o poskytování dotací nad 50 000 K" v jednotliv(ch p!ípadech ob"ansk(m sdru&ením, humanitárním organizacím a jin(m fyzick(m nebo právnick(m osobám p#sobícím v oblasti mláde&e, t%lov(chovy a sportu, sociálních slu&eb, podpory rodin, po&ární ochrany, kultury, vzd%lávání a v%dy, zdravotnictví, protidrogov(ch aktivit, prevence kriminality a ochrany &ivotního prost!edí. Statutární m%sto m#&e sv%!it statutem m%stskému obvodu nebo m%stské "ásti na úseku samostatné p#sobnosti zejména schvalování programu rozvoje m%stského obvodu nebo m%stské "ásti. Zákon ". 131/2000 Sb., o hlavním m"st" Praze, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, kter( upravuje specifické postavení hlavního m%sta Prahy. Úseku kultury se dot(ká také zákon ". 130/2002 Sb., o podpo!e v(zkumu a v(voje z ve!ejn(ch prost!edk# a o zm%n% n%kter(ch souvisejících zákon# (zákon o podpo!e v#zkumu a v#voje), kde se stanoví, &e v(zkum je systematická tv#r"í práce roz'i!ující poznání, v"etn% poznání "lov%ka, kultury nebo spole"nosti, metodami umo&)ujícími potvrzení, dopln%ní "i vyvrácení získan(ch poznatk#. Zákon ". 227/1997 Sb., o nadacích a nada&ních fondech a o zm%n% a dopln%ní n%kter(ch souvisejících zákon# (zákon o nadacích a nada"ních fondech), ve zn%ní zákona ". 210/2002 Sb., stanoví jako obecn% prosp%'n( cíl mimo jiné rozvoj duchovních hodnot a ochranu kulturních památek. Nadace nebo nada"ní fond nesmí vlastním jménem podnikat, s v(jimkou pronájmu nemovitostí, po!ádání loterií, tombol, ve!ejn(ch sbírek, kulturních, spole"ensk(ch, sportovních a vzd%lávacích akcí. Zákon ". 248/1995 Sb., o obecn" prosp"'n#ch spole&nostech a o zm%n% a dopln%ní n%kter(ch zákon#, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, sice explicitn% pojm# kultura, kulturní bohatství "i d%dictví neu&ívá, je v'ak na úseku kultury také aplikován. Do neziskového sektoru pat!í také církve a nábo&enské spole"nosti, jim& nejen zákon ". 3/2002 Sb., o svobod% nábo&enského vyznání a postavení církví a nábo&ensk(ch spole"ností a o zm%n% n%kter(ch zákon# (zákon o církvích a nábo%ensk#ch spole&nostech), ve zn%ní nálezu Ústavního soudu ". 4/2003 Sb., ale jako soukromoprávním subjekt#m také ob"ansk( zákoník a dal'í právní p!edpisy umo&)ují zakládat a provozovat vlastní kulturní instituce a za!ízení. Dále do neziskového sektoru pat!í organizace p!íslu'ník# národnostních men'in. Zákon ". 273/2001 sb., o právech p!íslu'ník# národnostních men'in a o zm%n% n%kter(ch zákon#, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, explicitn% stanoví právo na zachování, rozvoj a podporu národnostn% men'inov(ch kultur. Zvlá'tní oblast p!edstavují da)ové p!edpisy: Zákon ". 586/1992 Sb., o daních z p!íjm$, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, stanoví mimo jiné, &e od základu dan% lze ode"íst hodnotu dar# poskytnut(ch obcím, kraj#m, organiza"ním slo&kám státu, právnick(m osobám se sídlem na území $eské republiky, jako& i právnick(m osobám, které jsou po!adateli ve!ejn(ch sbírek podle zvlá'tního zákona, a to na financování v%dy a vzd%lání, v(zkumn(ch a v(vojov(ch ú"el#, kultury, 'kolství, na policii, na po&ární ochranu, na podporu a ochranu mláde&e, na 2
ochranu zví!at a jejich zdraví, na ú"ely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, nábo&enské pro registrované církve a nábo&enské spole"nosti, t%lov(chovné a sportovní, a politick(m stranám a politick(m hnutím na jejich "innost, dále fyzick(m osobám s bydli't%m na území $eské republiky provozujícím 'kolská a zdravotnická za!ízení a za!ízení na ochranu opu't%n(ch zví!at nebo ohro&en(ch druh# zví!at, na financování t%chto za!ízení. V úhrnu lze u právnick(ch osob ode"íst nejv('e 5% ze základu dan% a pokud hodnota daru "iní alespo) 2000 K", u fyzick(ch osob lze ode"íst nejv('e 10% ze základu dan%, hodnota dar# musí p!esáhnout 2% ze základu dan% anebo "init alespo) 1000 K". Zákon ". 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, osvobozuje od dan% z pozemk# mimo jiné pozemky tvo!ící jeden funk"ní celek se stavbou slou&ící 'kolám a 'kolsk(m za!ízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvlá'tním p!edpisem, knihovnám, státním archiv#m, zdravotnick(m za!ízením, za!ízením sociální pé"e, nadacím a se stavbou památkov(ch objekt# stanoven(ch vyhlá'kou Ministerstva financí $eské republiky v dohod% s Ministerstvem kultury $eské republiky. Od dan% ze staveb pak osvobozuje stavby slou&ící 'kolám a 'kolsk(m za!ízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvlá'tním p!edpisem, státním archiv#m, knihovnám, zdravotnick(m za!ízením, za!ízením sociální pé"e, nadacím, ob"ansk(m sdru&ením zdravotn% posti&en(ch ob"an# a dále stavby památkov(ch ve!ejn% p!ístupn(ch objekt# stanoven(ch vyhlá'kou Ministerstva financí $eské republiky v dohod% s Ministerstvem kultury $eské republiky, stavby kulturních památek na dobu osmi let, po"ínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy provád%né vlastníkem. Zákon ". 357/1992 Sb., o dani d"dické, dani darovací a dani z p!evodu nemovitostí, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, osvobozuje od dan% d%dické a dan% darovací bezúplatná nabytí majetku ur"ená na financování za!ízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, 'kolství, v%dy a vzd%lání, zdravotnictví, sociální pé"e, ekologie, t%lov(chovy, sportu, v(chovy a ochrany d%tí a mláde&e a po&ární ochrany, pokud je majetek nabyt právnick(mi osobami, které byly z!ízeny k zabezpe"ování t%chto "inností a které mají sídlo na území $eské republiky, jako& i dotace, p!ísp%vky a podpory ze státního rozpo"tu, z rozpo"tu územních samosprávn(ch celk#, státních fond# nebo jin(ch pen%&ních fond# státu nebo územních samosprávn(ch celk#, jako& i z ve!ejn(ch rozpo"t# a jin(ch pen%&ních fond# cizího státu. Od dan% darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim dochází mezi p!íbuzn(mi v !ad% p!ímé a man&eli. Stanovení mechanism# zam%!en(ch na podporu kultury z mimorozpo"tov(ch zdroj# je obsahem zákona ". 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury (eské republiky, a sice na a) podporu vzniku, realizaci a uvád%ní um%lecky hodnotn(ch d%l, b) edi"ní po"iny v oblasti neperiodick(ch i periodick(ch publikací, c) získávání, obnovu a udr&ování kulturních památek a sbírkov(ch p!edm%t#, d) v(stavní a p!edná'kovou "innost, e) propagaci "eské kultury v zahrani"í, f) po!ádání kulturních festival#, p!ehlídek a obdobn(ch kulturních akcí, g) podporu kulturních projekt# slou&ících k uchování a rozvíjení kultury národnostních men'in v $eské republice, h) podporu vysoce hodnotn(ch neprofesionálních um%leck(ch aktivit, i) ochranu, údr&bu a dopl)ování knihovního fondu. Na specifickou sou"ást kultury je zam%!en zákon ". 241/1992 Sb., o Státním fondu (eské republiky pro podporu a rozvoj &eské kinematografie, ve zn%ní zákona ". 273/1993 Sb., jeho& prost!edky lze podporovat a) tvorbu "eského kinematografického díla, 3
b) v(robu "eského kinematografického díla, c) distribuci hodnotného kinematografického díla, d) propagaci "eské kinematografie, e) technick( rozvoj a modernizaci "eské kinematografie, f) v(robu, distribuci a propagaci kinematografick(ch d%l národnostních a etnick(ch men'in, &ijících na území $eské republiky. Oba tyto státní fondy jsou nástrojem víceletého financování kulturních "inností a projekt#. V sou"asné dob% probíhají práce na návrhu novely obou v('e uveden(ch zákon# se zám%rem posílit zdroje pro mimorozpo"tové financování projekt# v oblasti kultury a kinematografie. *ada kulturních statk# vznikla v minulosti. Aby k nim m%li i ob"ané p!í'tích generací zaji't%n p!ístup, je nutno je chránit bu+ jejich vyn%tím z b%&ného prost!edí a ulo&ením ve zvlá'tních podmínkách, zpravidla v muzeích, galeriích "i knihovnách, nebo je nutno stanovit jejich vlastník#m takové povinnosti, aby se mo&nost jejich nenapravitelného po'kození "i zni"ení nebo ztráty stala co nejmén% pravd%podobnou. Tomuto ú"elu slou&í zákony z oblasti pé"e o kulturní d%dictví, a sice zákon ". 20/1987 Sb., o státní památkové pé&i, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, zákon ". 71/1994 Sb., o prodeji a v#vozu p!edm"t$ kulturní hodnoty, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, a zákon ". 122/2000 Sb., o ochran" sbírek muzejní povahy a o zm"n" n"kter#ch dal'ích zákon$ a té& v n%kter(ch ustanoveních zákon ". 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování ve!ejn(ch knihovnick(ch a informa"ních slu&eb (knihovní zákon). Pro tvorbu kulturních statk# má zásadní v(znam ochrana práv jejich p#vodc# "i interpret#. Ta je zaji't%na zákonem ". 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorsk(m a o zm%n% n%kter(ch zákon# (autorsk# zákon). Oblast tisku a publikací upravují zákon ". 46/2000 Sb., o právech a povinnostech p!i vydávání periodického tisku a o zm%n% n%kter(ch dal'ích zákon# (tiskov# zákon), ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, a zákon ". 37/1995 Sb., o neperiodick#ch publikacích, ve zn%ní zákona ". 320/2002 Sb. Zákon ". 273/1993 Sb., o n"kter#ch podmínkách v#roby, 'í!ení a archivování audiovizuálních d"l, o zm%n% a dopln%ní n%kter(ch zákon# a n%kter(ch dal'ích p!edpis#, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, mimo jiné zakládá povinnosti v(robc# a distributor# audiovizuálních d%l a definuje "innost Národního filmového archivu. Zákony upravující nakládání s pen%&ními prost!edky ve!ejn(ch rozpo"t# zakládají mechanismy podpory tvorby kulturních statk# a jejich udr&ování. Zákon ". 218/2000 Sb., o rozpo"tov(ch pravidlech a o zm%n% n%kter(ch souvisejících zákon# (rozpo&tová pravidla), ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, stanoví, &e ze státního rozpo"tu se hradí mimo jiné v(daje na "innost organiza"ních slo&ek státu a p!ísp%vky na provoz a dotace na financování program# a akcí p!ísp%vkov(m organizacím v jejich p#sobnosti, tedy v p!ípad% resortu kultury nap!. divadl#m, knihovnám, muzeím, galeriím a organizaci státní památkové pé"e, dále dotace právnick(m osobám, které jsou zalo&eny nebo z!ízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzd%lávacích a sociálních slu&eb a k poskytování sociáln%-právní ochrany d%tí, a fyzick(m osobám, které takové slu&by nebo sociáln%-právní ochranu d%tí poskytují, a to v(hradn% na tyto ú"ely. Zákon ". 250/2000 Sb., o rozpo&tov#ch pravidlech územních rozpo&t$, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, o podpo!e kulturních slu&eb explicitn% nepojednává, nicmén% stanoví, &e z rozpo"tu 4
obce se mimo jiné hradí v(daje na vlastní "innost obce v její samostatné p#sobnosti, zejména v(daje spojené s pé"í o vlastní majetek a jeho rozvoj, v(daje na podporu subjekt# provád%jících ve!ejn% prosp%'né "innosti a na podporu soukromého podnikání prosp%'ného pro obec, jiné v(daje uskute"n%né v rámci p#sobnosti obce, v"etn% dar# a p!ísp%vk# na sociální nebo jiné humanitární ú"ely. Obdobn% z rozpo"tu kraje se mimo jiné hradí v(daje na "innost orgán# kraje v jeho samostatné p#sobnosti, zejména v(daje spojené s pé"í o vlastní majetek a jeho rozvoj, v(daje na podporu subjekt# provád%jících ve!ejn% prosp%'né "innosti a na podporu soukromého podnikání prosp%'ného pro kraj, jiné v(daje uskute"n%né v rámci p#sobnosti kraje, v"etn% dar# a p!ísp%vk# na sociální nebo jiné humanitární ú"ely. Úseku kultury, a sice zejména uchování kulturních hodnot, se dot(kají i dal'í zákony, nap!. zákon ". 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním !ádu (stavební zákon), ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, zákon ". 114/1992 Sb., o ochran% p!írody a krajiny, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, zákon ". 97/1994 Sb., o archivnictví, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, nebo se podpory kultury t(ká i zákon ". 40/2004 Sb., o ve!ejn(ch zakázkách. B/
Zhodnocení stávající právní úpravy
Právní úprava úseku kultury je v(sledkem v(voje právního !ádu v posledním decenniu minulého století. N%které oblasti kultury se toti& po roce 1948 staly nástroji propagandy a tento jim vnucen( ú"el se projevil i v zákonech p!ijíman(ch v padesát(ch letech. S ohledem na skute"nost, &e „sametovou revoluci“ nelze odd%lit od vystoupení um%lc#, vyu&ívání prostor# divadel, vystoupením filharmonie apod. a následn(m anga&ováním se !ady um%lc# v politickém &ivot% zem%, je pochopitelné, &e zákony upravující oblast kultury byly vnímány velmi citliv%. Zákonem &. 165/1992 Sb., kter(m se zru'ují n%které p!edpisy z odv%tví kultury, byl zru'en zákon ". 52/1959 Sb., o osv%tové "innosti (osv%tov( zákon), zm%n%ny a posléze zákonem ". 237/1995 Sb., o hromadné správ% autorsk(ch práv a práv autorskému právu p!íbuzn(ch a o zm%n% a dopln%ní n%kter(ch zákon#, zru'eny zákon ". 81/1957 Sb., o hudební a jiné koncertní "innosti, zákon ". 82/1957 Sb., o estrádách, artistick(ch produkcích a lidové zábav%, zákon ". 33/1978 Sb., o divadelní "innosti (divadelní zákon), v oblasti kinematografie byl zru'en § 1, § 3 odst. 2 a § 4 dekretu presidenta republiky ". 50/1945 Sb., o opat!eních v oblasti kinematografie, zákon ". 56/1957 Sb., o um%lecké !emeslné práci a lidové um%lecké v(rob%, a !ada podzákonn(ch p!edpis#. V sou"asné dob% neexistuje v oblasti um%ní &ádn( tzv. oborov( zákon, kter( by stanovil zp#sob podpory profesionální a neprofesionální um%lecké tvorby a lidové um%lecké v(roby a um%leck(ch !emesel státem. Zatímco zákony zakládající p#sobnost samosprávn(ch celk# explicitn% stanoví, &e kraje a obce pe"ují o uspokojování pot!eb sv(ch ob"an#, p!edev'ím také o uspokojování pot!eby celkového kulturního rozvoje v"etn% zmocn%ní pro orgány samosprávy rozhodovat o bezúplatném p!evodu movit(ch v%cí v"etn% pen%z v%novan(ch tuzemsk(m právnick(m a fyzick(m osobám na podporu rozvoje kultury, pro $eskou republiku a její orgány takto explicitn% její obdobná p#sobnost zalo&ena není. Kompeten&ní zákon mimo jiné stanoví, &e ministerstva a ostatní úst!ední orgány státní správy plní v okruhu své p#sobnosti úkoly stanovené v zákonech a v jin(ch obecn% závazn(ch právních p!edpisech. Z tohoto pohledu je Ministerstvo kultury zejména orgánem registrujícím nebo evidujícím fyzické a právnické osoby p#sobící na úseku kultury (nap!. restaurátory, 5
knihovny, vydavatele periodického tisku), rozhodujícím o prohlá'ení v%cí za kulturní památky a soubor# v%cí za sbírky muzejní povahy, povolujícím v(voz kulturního d%dictví do zahrani"í, p!ezkoumávajícím správní rozhodnutí ni&'ích správních ú!ad# vydan(ch zejména podle zákona ". 20/1987 Sb., o státní památkové pé"i, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#. Z hlediska pen%&ní podpory tvorby a uchování kulturních statk# má tímto zákonem také zalo&enu p#sobnost v oblasti poskytování p!ísp%vk# na obnovu kulturních památek, pokud je na jejich obnov% mimo!ádn( spole"ensk( zájem. Zákonem ". 122/2000 Sb., o ochran% sbírek muzejní povahy a o zm%n% n%kter(ch dal'ích zákon#, je zalo&ena p#sobnost ministerstva podporovat pé"i o sbírky muzejní povahy, a zákonem ". 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování ve!ejn(ch knihovnick(ch a informa"ních slu&eb (knihovní zákon), je zalo&ena p#sobnost ministerstva podporovat informa"ní slu&by knihoven. Kompeten"ní zákon dále stanoví, &e ministerstva zkoumají spole"enskou problematiku v okruhu své p#sobnosti, analyzují dosahované v(sledky a "iní opat!ení k !e'ení aktuálních otázek. Z pojmu opat!ení lze obtí&n% dovodit, zda to mohou b(t nap!íklad opat!ení zam%!ená k motivaci podpory tvorby a uchování kulturních statk# formou pen%&ní podpory. Ministerstva zpracovávají koncepce rozvoje sv%!en(ch odv%tví a !e'ení st%&ejních otázek, které p!edkládají vlád% $eské republiky. O návrzích záva&n(ch opat!ení p!im%!en(m zp#sobem informují ve!ejnost. Z právního !ádu není zcela z!ejmé, co se pova&uje za p!im%!en( zp#sob informace. Ministerstvo kultury vyhla'uje vládou schválené koncepce, co& je nap!. Strategie ú"inn%j'í státní podpory kultury (kulturní politiky) nebo Koncepce ú"inn%j'í pé"e o tradi"ní lidovou kulturu, Koncepce ú"inn%j'í pé"e o kulturní památky do r. 2005 a Koncepce ú"inn%j'í pé"e o movité kulturní d%dictví v $R na léta 2003-2008, na www stránkách, vydává informa"ní bro&ury, stále se v'ak setkává s kritikou, &e tento zp#sob zve!ejn%ní není dostate"n(, tudí& ani p!im%!en(. Upraveno není ani p!edkládání koncepcí vládou dal'ím ústavním orgán#m nebo jejich "initel#m. Zákon ". 218/2000 Sb., o rozpo"tov(ch pravidlech a o zm%n% n%kter(ch souvisejících zákon# (rozpo&tová pravidla), ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, v ustanovení § 7 stanoví, &e ze státního rozpo"tu se hradí mj. v(daje na "innost organiza"ních slo&ek státu a p!ísp%vky na provoz a dotace na financování program# a akcí p!ísp%vkov(m organizacím v jejich p#sobnosti, dotace a návratné finan"ní v(pomoci územním samosprávn(m celk#m na jinou ne& podnikatelskou "innost, dotace a návratné finan"ní v(pomoci právnick(m a fyzick(m osobám na podnikatelskou "innost, dotace ob"ansk(m sdru&ením, dotace právnick(m osobám, které jsou zalo&eny nebo z!ízeny k poskytování kulturních slu&eb a fyzick(m osobám, které takové slu&by poskytují, a to v(hradn% na tyto ú"ely. Dotace ze státního rozpo"tu mohou poskytovat úst!ední orgány státní správy. V § 7 se rovn%& upravuje mo&nost jin(ch p!ísp%vk# fyzick(m osobám dle zvlá'tního zákona. Vzhledem k neexistenci p!íslu'ného zákona tak není mo&né poskytovat tv#r"í stipendia pro um%lce a teoretiky um%ní. V § 12 stanoví, &e programem se rozumí soubor v%cn(ch, "asov(ch a finan"ních podmínek pro po!ízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku, jeho údr&bu a opravy, p!ípadn% i pro jiné "innosti pot!ebné k dosa&ení stanoven(ch cíl#. Poslední "ást v%ty sice patrn% umo&)uje vytvo!it nap!. programy pro podporu kulturních aktivit, není v'ak dosud vnímána a aplikována dostate"n% z!eteln%. V § 53 v odst. 1 stanoví, &e p!ísp%vková organizace hospoda!í s pen%&ními prost!edky získan(mi hlavní "inností a s pen%&ními prost!edky p!ijat(mi ze státního rozpo"tu pouze v rámci finan"ních vztah# stanoven(ch z!izovatelem. Dále pak s prost!edky sv(ch fond#, s prost!edky získan(mi jinou "inností, s pen%&it(mi dary od fyzick(ch a právnick(ch osob a s pen%&ními prost!edky poskytnut(mi ze zahrani"í. Státní p!ísp%vkové organizaci je tak odep!ena mo&nost hospoda!it i s pen%&ními prost!edky poskytnut(mi z rozpo"t# územních 6
samosprávn(ch celk# a státních fond#. Vzhledem ke stále se sni&ujícímu objemu finan"ních prost!edk# na "innost státních p!ísp%vkov(ch organizací se jeví jako diskrimina"ní jejich vylou"ení z n%kter(ch druh# podpory. Umo&n%ní p!ijímání v'ech druh# p!ísp%vk# a dotací by zalo&ilo zase jen a pouze mo&nost, nikoliv právní nárok, a navíc by p!isp%lo i k modelování zdravého konkuren"ního prost!edí. Dle § 70 je dosud umo&n%no p!ísp%vkové organizaci pojistit pouze majetek $eské republiky, se kter(m hospoda!í. Jiné poji't%ní m#&e uzav!ít pouze, stanoví-li tak zvlá'tní zákon, co& se ukazuje v sou"asné dob% jako nezbytné. ,ádoucí mezinárodní kulturní v(m%na se v oblasti v(tvarného um%ní a kulturního d%dictví neobejde bez v(p#j"ek p!edm%t# kulturní hodnoty. Ka&dá v%t'í v(stava je v sou"asné dob% zalo&ena na spolupráci nejen mezi státními, ale i krajsk(mi, m%stsk(mi "i privátními subjekty. Spolupráce b%&n% znamená i vyp#j"ení sbírkov(ch p!edm%t# na v(stavu a zodpov%dnost po!adatele v(stavy za sv%!ené p!edm%ty. Standardn% se tato zodpov%dnost !e'í poji't%ním vyp#j"en(ch p!edm%t#. Toté& platí ve vztahu k zahrani"ním subjekt#m. Rovn%& tak podle § 73 m#&e $eská republika poskytovat státní záruky, jen stanoví-li tak zvlá'tní zákon, p!i"em& státní záruky jsou v p!ípad% n%kter(ch akcí a projekt# státních p!ísp%vkov(ch organizací v oblasti kultury nutností. Zákon ". 219/2000 Sb., o majetku $eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, (dále jen „zákon o majetku (eské republiky“), stanovuje v § 54 odst. 2, &e novou organizaci lze z!ídit (zalo&it) pouze v p!ípadech a za podmínek stanoven(ch zvlá'tním právním p!edpisem; to platí rovn%& pro rozhodování o rozd%lení, slou"ení, splynutí a jin(ch zm%nách organizace. P!i p!íprav% rozpo"tov(ch pravidel i zákona o majetku $eské republiky se pravd%podobn% p!edpokládalo, &e &ádné nové p!ísp%vkové organizace vznikat nebudou a naopak dojde k jejich postupnému ru'ení. Tento princip se v praxi neosv%d"il, nebo- po reform% ve!ejné správy se ukazuje, &e stát si musí ponechat i ur"itou mo&nost vzniku a zm%ny sv(ch p!ísp%vkov(ch organizací, které nap!. v oblasti kultury spravují rozsáhlé hmotné i nehmotné kulturní d%dictví. S reformou ve!ejn(ch financí se rovn%& stále "ast%ji jeví v n%kter(ch vybran(ch p!ípadech jako efektivní i zm%na p!ísp%vkov(ch organizací formou splynutí nebo slou"ení s jinou p!ísp%vkovou organizací. Transformace na organiza"ní slo&ku státu finan"ní problémy neodstraní, nebo- finan"ní b!emeno by v celém rozsahu musel p!evzít z!izovatel. Splynutí dvou nebo více p!ísp%vkov(ch organizací nebo jejich slou"ení v jednu by úspory státnímu rozpo"tu p!inést mohlo. Zákon ". 586/1992 Sb., o daních z p!íjm$, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, v § 4 vyjmenovává p!íjmy fyzick(ch osob, které jsou osvobozeny od dan% z p!íjmu. Jsou mezi nimi nap!: - podle písm. f) ceny z ve!ejné sout%&e, nicmén% od dan% nejsou osvobozeny ceny jiné ne& z ve!ejné sout%&e, které mají nepochybn% velk( vliv na rozvoj oblasti kultury – ceny ud%lované Ministerstvem kultury za mimo!ádn( p!ínos v oblasti kultury a za v(znamné um%lecké po"iny dle na!ízení vlády ". 5/2003 Sb., o ocen%ních v oblasti kultury, ud%lovan(ch Ministerstvem kultury, - podle písm. k) stipendia dle zvlá'tních p!edpis# - dosud omezeno pouze na oblast 'kolství, - podle písm. k) podpory a p!ísp%vky z prost!edk# nadací, nada"ních fond# a ob"ansk(ch sdru&ení, - podle písm. t) dotace ze státního rozpo"tu, z rozpo"tu m%st, obcí, vy''ích územních samosprávn(ch celk#, státních fond#, z p!id%len(ch grant#, - a podle písm. zc) p!íjmy plynoucí ve form% povinného v(tisku na základ% zvlá'tního právního p!edpisu a ve form% autorské rozmno&eniny, v po"tu obvyklém, p!ijaté v 7
souvislosti s u&itím p!edm%tu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorsk(m. Jiné p!íjmy v oblasti kultury od dan% z p!íjm# osvobozeny nejsou. V sou"asné dob% proto nap!íklad dani z p!íjmu podléhají i p!íjmy plynoucí ve form% dar# poskytnut(ch fyzick(m osobám v oblasti kultury. Zákon ". 588/1992 Sb., o dani z p!idané hodnoty, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, v § 35a upravuje osvobození od dan% z p!idané hodnoty zdanitelná pln%ní provád%ná v rámci hlavní "innosti subjekty, které nejsou zalo&eny nebo z!ízeny za ú"elem podnikání. Ministerstvo kultury bude i nadále usilovat o sní&ení "i zachování základní sazby z p!idané hodnoty nap!. u p!íjm# ze vstupného u kulturních slu&eb.
8
C/
Návrh v"cného !e'ení a zp$sob promítnutí navrhovaného v"cného !e'ení do
právního !ádu K zaji't%ní ú"inn%j'í podpory kultury, zvlá't% pak um%ní, se navrhuje p!ijetí nového zákona o ve!ejné podpo!e kultury a o zm%n% n%kter(ch zákon# (zákon o ve!ejné podpo!e kultury), kter( vymezí kulturní slu&by, konkrétní formy státní podpory v oblasti kultury a upravuje n%které druhy podpory, které mohou b(t poskytovány i ze strany územních samosprávn(ch celk#. Smyslem p!ipravované právní úpravy je zd#raznit zvlá'tní postavení ve!ejné správy v oblasti kultury, vypl(vající mimo jiné z Amsterodamské smlouvy a dal'ích mezinárodních smluv. Návrh upravuje rovn%& zm%ny n%kter(ch dal'ích zákon#. 1. P!edm%tem zákona bude mj. stanovení postupu p!ípravy, schvalování a realizace státní kulturní politiky Ministerstvem kultury a dal'ími orgány státu, p!ípravy, schvalování a realizace krajsk(ch kulturních politik orgány kraj#, up!esn%ní p#sobnosti Ministerstva kultury ve ve!ejné podpo!e kultury, zejména finan"ní podporou kulturních slu&eb a stanovením oprávn%ní pro z!izování, zm%nu "i zru'ení kulturních institucí jako p!ísp%vkov(ch organizací, a stanovení podmínek pro poskytování státní záruky za 'kody vzniklé na um%leck(ch dílech a dal'ích kulturních statcích, vyp#j"ovan(ch státními p!ísp%vkov(mi organizacemi pro v(stavní "innost z vlastnictví tuzemsk(ch a zahrani"ních právnick(ch a fyzick(ch osob, v"etn% zakotvení mo&nosti pojistit majetek vyp#j"en( státní p!ísp%vkovou organizací, kter( není ve vlastnictví $eské republiky. Zatímco v jin!ch oblastech "ivota spole#nosti mohou ob#ané získat informace o p$edpokládaném tuzemském v!voji zji%t&ním stavu v&cí ve vysp&lej%ích zemích, na úseku kultury, a" na v!jimky taková mo"nost není. Ob#ané mají neblahou zku%enost s cht&nou inspirací národní kultury kulturou ruskou a sov&tskou, je" byla v!sledkem politick!ch tlak'. Národní kultura je vnímána jako n&co svébytného, neopakovatelného, co" p$irozen& nevylu#uje její zakotvení v kultu$e evropské a sv&tové. Proto je osv&d#enou praxí vysp&l!ch demokracií p$edkládat ve$ejnosti kulturní politiku, která vytkne základní cíle politick!ch reprezentací v oblasti rozvoje národní kultury, um&ní a uchování kulturního d&dictví, obdobn& se navrhuje upravit kulturní politiky kraj', zejména v d'sledku postupného posilování zdroj' kraj' na v!daje na kulturu. Kulturní slu"by m'"e poskytovat celé spektrum právnick!ch a fyzick!ch osob – nap$. p$ísp&vkové organizace a organiza#ní slo"ky státu nebo územních samosprávn!ch celk', územn& samosprávné celky, ob#anská sdru"ení dle zákona #. 83/1990 Sb., o sdru"ování ob#an', ve zn&ní 9
pozd&j%ích p$edpis', obecn& prosp&%né spole#nosti dle zákona #. 248/1995 Sb., ale i podnikatelské subjekty nap$. spole#nost s ru#ením omezen!m, akciová spole#nost a dále fyzické osoby s "ivnostensk!m oprávn&ním #i osoby samostatn& v!d&le#n& #inné – auto$i dle autorského zákona #. 121/2000 Sb. U kulturních slu"eb není rozhodující, zda jsou vykonávány za úplatu jako povolání nebo #innost, #i zda jsou vykonávány bezúplatn& ob#any v rámci jejich volného #asu. Ministerstvo kultury bude zmocn&no z$izovat, m&nit a ru%it kulturní instituce jako státní p$ísp&vkové organizace.
2. Zákon vymezí kulturní slu&bu jako -
ve!ejnou prezentaci um%lecké tvorby,
-
pé"i o kulturní d%dictví a jeho ve!ejnou prezentaci,
-
celo&ivotní vzd%lávání v oblasti um%lecké tvorby a pé"e o kulturní d%dictví,
-
získávání, zpracování, ochranu, uchování a zp!ístup)ování informací v oblasti um%ní a pé"e o kulturní d%dictví
-
ve!ejné knihovnické a informa"ní slu&by. Navrhuje se, aby kulturními slu"bami byly v!%e uvedené #innosti bez ohledu na to, zda jde o v!sledky práce jednotlivce #i organizace za úplatu nebo o aktivitu v rámci volného #asu ob#an'. V!znamnou sou#ástí "ivota moderní spole#nosti je zprost$edkování informací, tradi#n& zaji%(ované knihovnami. S respektem k rozvoji moderních technologií $adu informací zprost$edkovávají prost$ednictvím internetu jednotlivci i organizace, a to neziskovou formou.
3. Kulturní slu&by, na jejich& podpo!e bude mít stát prioritní zájem, bude ur"ovat státní kulturní politika. Státní kulturní politiku bude p!edkládat na návrh Ministerstva kultury vláda $eské republiky na ka&dé své !ádné funk"ní období Poslanecké sn%movn% Parlamentu $eské republiky (dále jen „PS P$R“) na v%domí, a to nejpozd%ji do 6 m%síc# od vyslovení d#v%ry vlád% PS P$R. Státní kulturní politika by se m&la stát dokumentem, v n&m" ob#ané )eské republiky naleznou nap$. anal!zu stavu kultury a úrovn& kulturních slu"eb v )eské republice, srovnání se zahrani#ím, základní cíle v oblasti uchování národní kultury a kulturního d&dictví a jeho tuzemské i zahrani#ní prezentace, posilování národní integrace, podpory, uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních men%in, jak stanoví na$ízení vlády #. 98/2002 Sb., kter!m se stanoví podmínky a zp'sob poskytování dotací ze státního rozpo#tu na aktivity p$íslu%ník' národnostních men%in a na podporu integrace p$íslu%ník' romské komunity, základní cíle v oblasti podpory um&lecké tvorby, celo"ivotního vzd&lávání v oblasti um&lecké tvorby a pé#e o kulturní d&dictví a zprost$edkování informací, mo"nosti rozvoje kulturních 10
slu"eb, na kter!ch má stát zájem, a to nejen v )eské republice, ale i v zahrani#í, nám&ty legislativní #innosti vlády apod. stejn& jako harmonogram pln&ní státní kulturní politiky a zp'sob kontroly jejího pln&ní. P$edpokládá se, "e v rámci zpracování návrhu státní kulturní politiky bude Ministerstvo kultury spolupracovat tak, jako dosud s profesními svazy, vysok!mi %kolami, územní samosprávou a odbory. Zákon stanoví, "e státní kulturní politika musí zejména podporovat ochranu svobody tvorby um&lc' a tv'rc' a vytvá$et podmínky pro vyu"ívání této svobody, garantovat rovnost p$ístupu ob#an' ke kulturnímu bohatství a usnad*ovat tento p$ístup znev!hodn&n!m spole#ensk!m skupinám (men%iny, osoby se zdravotním posti"ením), garantovat ochranu kulturního d&dictví a podporovat pé#i o n&, podporovat v!chovu a osv&tu v systému tvorby i u"ívání kulturních statk' a realizace kulturních slu"eb, brzdit negativní vlivy komercionalizace a globalizace kultury a p$ispívat k sociální soudr"nosti.
4. Kulturní slu&by, na jejich& podpo!e bude mít kraj prioritní zájem, bude ur"ovat krajská kulturní politika. Krajskou kulturní politiku bude schvalovat zastupitelstvo kraje, a to nejpozd%ji do 6 m%síc# od svého zvolení. Krajská kulturní politika by se m&la stát dokumentem, v n&m" ob#ané kraje naleznou nap$. anal!zu stavu kultury a úrovn& kulturních slu"eb na jeho území, srovnání se zahrani#ím, základní cíle v oblasti uchování kultury a kulturního d&dictví a jeho tuzemské i zahrani#ní prezentace, podpory, uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních men%in, základní cíle v oblasti podpory um&lecké tvorby, celo"ivotního vzd&lávání v oblasti um&lecké tvorby a pé#e o kulturní d&dictví a zprost$edkování informací, mo"nosti rozvoje kulturních slu"eb, na kter!ch má kraj zájem, nám&ty legislativní #innosti kraje apod. stejn& jako harmonogram pln&ní krajské kulturní politiky a zp'sob kontroly jejího pln&ní. P$edpokládá se, "e v rámci zpracování návrhu krajské kulturní politiky bude kraj spolupracovat s odbornou profesní ve$ejností, vysok!mi %kolami a s obcemi. Vzhledem k zásadním p$esun'm zodpov&dnosti a pen&"ních prost$edk' na samosprávu v procesu odstátn&ní kultury v posledním desetiletí 20. století a zejména v souvislosti s reformou ve$ejné správy se navrhuje, aby kraj'm byla stanovena povinnost definovat krajskou podporu kultury v dokumentu srovnatelném se státní kulturní politikou. P$edkladatel od tohoto kroku o#ekává stabilizaci v!daj' územní samosprávy na podporu kultury v krajích a v d'sledku toho zmen%ení obav reprezentant' um&leck!ch obcí a pracovník' v kultu$e o osud prost$edk', které byly postupn& p$evád&ny samospráv&. Pro pot$ebnost kulturní politiky kraje hovo$í stejné okolnosti jako u státní kulturní politiky: Rozmanitost region' je zalo"ena zejména na rozmanitosti kulturní, v#etn& kultur národnostních men%in. Podle názoru p$edkladatele mají ob#ané kraj' právo v&d&t, jak 11
budou orgány kraj' podporovat kulturní slu"by charakteristické pro ten kter! region. P$edkladatel pou"ívá zám&rn& termín region, aby zd'raznil, "e kraj m'"e slu#ovat t$i tak rozdílné regionální projevy kultury, jako je nap$. kultura Slovácka, Vala%ska a Hané ve Zlínském kraji. Existence krajsk!ch kulturních politik umo"ní Ministerstvu kultury lépe navrhovat státní kulturní politiku. Hlavní zásady krajské kulturní politiky bude ur#ovat podobn& jako zásady státní kulturní politiky tento zákon. 5. Ministerstvo kultury bude zmocn%no ve zvlá'- v(jime"n(ch p!ípadech k pln%ní úkol# v oblasti své v%cné p#sobnosti z!ídit formou rozhodnutí kulturní instituci jako státní p!ísp%vkovou organizaci. Za obdobn(ch podmínek bude zmocn%no rovn%& rozhodovat o jejich rozd%lení, slou"ení "i splynutí s jinou p!ísp%vkovou organizací s obdobn(m p!edm%tem "innost nebo zru'ení. Po reform& ve$ejné správy je z$ejmé, "e je nutno v právním $ádu zakotvit zmocn&ní pro Ministerstvo kultury z$izovat, m&nit a ru%it kulturní instituce jako"to státní p$ísp&vkové organizace. Takovéto oprávn&ní ke z$ízení státní p$ísp&vkové organizace by Ministerstvo kultury vyu"ívalo pouze v p$ípadech v!jime#né kulturní kvality nebo pé#e o unikátní kulturní bohatství nebo v p$ípadech, kdy rozsah i zam&$ení #innosti by p$esahovalo území kraje #i regionu. Ministerstvo kultury takto z$ídilo podle p$edchozích rozpo#tov!ch pravidel )R státní p$ísp&vkovou organizaci Památník Lidice, proto"e se ukázalo, "e jiné postupy vedoucí k zaji%t&ní odpovídající pé#e o národní kulturní památku a zhmotn&lé memento d&jin nejsou ú#inné. V n&kter!ch vybran!ch p$ípadech se jako efektivní jeví i zm&na p$ísp&vkov!ch organizací formou splynutí nebo slou#ení s jinou p$ísp&vkovou organizací. 6. Ministerstvo kultury bude zmocn%no poskytovat tyto druhy podpory : a) dotace, p!ísp%vky a návratné finan"ní v(pomoci, b) stipendia, c) státní záruky a poji't%ní, d) ocen%ní, e) zakázky na zhotovení d%l sou"asného um%ní. Dotace, p!ísp%vky a návratné finan"ní v(pomoci Dotace, p!ísp%vky a návratné finan"ní v(pomoci se poskytují v souladu s ustanovením § 7 zákona ". 218/2000 Sb., ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, a v souladu se zvlá'tními právními p!edpisy nap!. zákonem ". 20/1987 Sb., zákonem ". 257/2001 Sb., zákonem ". 122/2000 Sb. 12
Ministerstvo kultury m#&e poskytnout víceletou dotaci p!i sou"asném stanovení finan"ních objem# na ka&d( rok s mo&ností p!evodu nevyu&it(ch prost!edk# prost!ednictvím poskytovatele do následujícího roku. Za ú"elem sdru&ení prost!edk# státního rozpo"tu, rozpo"tu kraje a rozpo"tu obce m#&e Ministerstvo kultury uzav!ít smlouvu o víceletém spole"ném vícezdrojovém financování "innosti státní, krajské nebo obecní kulturní instituce "i spole"ného projektu v oblasti kultury. Podpora státu je soust$ed&na na podporu kulturních slu"eb v rámci program' Ministerstva kultury v&cn& zam&$en!ch zejména na pé#i o kulturní d&dictví, um&leckou tvorbu, neprofesionální um&lecké aktivity, kulturní aktivity p$íslu%ník' národnostních men%in, tradi#ní lidové um&ní a celo"ivotní vzd&lávání. P$i rozhodování o poskytnutí finan#ních prost$edk' se nep$ihlí"í k form& právní subjektivity "adatele. Ministerstvo kultury bude p$i posuzování odborné nebo um&lecké hodnoty p$edpokládaného v!sledku projektu vyu"ívat za tím ú#elem jím jmenované poradní orgány slo"ené z nezávisl!ch odborník' navr"en!ch zpravidla profesními svazy. Ve%keré posuzování bude zalo"eno na hlasování. P$i posuzování bude vylou#en konflikt zájm'. Budou p$edem stanovena kriteria nap$. nutnost diverzity projekt'. Kone#né rozhodnutí bude nále"et Ministerstvu kultury, které je odpov&dno za nakládání s prost$edky státního rozpo#tu. Sdru"ování prost$edk' státní správy a samosprávy vede k celkové efektivit& vynakládan!ch prost$edk' v oblasti kultury. Tímto se navrhuje zalo"it mo"nost Ministerstva kultury dohodnout se s krajem #i obcí na vyhlá%ení spole#ného dota#ního programu, jeho" realizace bude zaji%t&na smluvn&. Stávající ustanovení rozpo#tov!ch pravidel o sdru"ování prost$edk' tomuto cíli nevyhovuje, nebo( se t!ká pouze náklad' na provoz. Stipendia Stipendia budou poskytována v souladu s ustanovením § 7 písm. r) zákona ". 218/2000 Sb., ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#. Stipendia se budou poskytovat jako p!ísp%vky na tv#r"í "i studijní ú"ely na základ% p!edlo&eného projektu. Stipendia budou ud&lována fyzick!m osobám - autor'm, kte$í vytvá$ejí literární a jiná díla um&lecká nebo díla v&decká (um&lci, teoretici um&ní a kultury). Stipendii tv'r#ími se rozumí p$edev%ím p$ísp&vky na tzv. reziden#ní pobyty, jejich" v!sledkem je vznik díla. Stipendii studijními se rozumí p$edev%ím p$ísp&vky na studijní cesty a stá"e u v!znamn!ch institucí, jejich" v!stupem m'"e b!t vznik díla nebo získání zku%eností a podklad' pro dal%í práci v daném oboru. Oba typy stipendií mohou b!t uskute#n&ny v )eské republice i v zahrani#í. Ministerstvo kultury bude p$i posuzování odborné nebo um&lecké 13
úrovn& p$edlo"eného projektu vyu"ívat za tím ú#elem jím jmenované poradní orgány slo"ené z nezávisl!ch odborník'.Ve%keré posuzování bude zalo"eno na hlasování. P$i posuzování bude vylou#en konflikt zájm'. Kone#né rozhodnutí bude nále"et Ministerstvu kultury, které je odpov&dno za nakládání s prost$edky státního rozpo#tu. Státní záruky a poji't%ní Pro ú"ely navrhovaného zákona se vymezí státní záruky jako finan"ní záruky státu na úhradu za 'kody vzniklé na um%leck(ch dílech a dal'ích kulturních statcích (dále jen „v%ci“) vyp#j"ovan(ch státními p!ísp%vkov(mi organizacemi (dále jen „vyp#j"itel“) pro jejich v(stavní "innost z vlastnictví tuzemsk(ch a zahrani"ních právnick(ch a fyzick(ch osob (dále jen „p#j"itel“). Zákon stanoví, &e poskytnutí ka&dé konkrétní státní záruky ur"í na návrh ministra kultury vláda $eské republiky sv(m na!ízením a dále &e státní záruka bude zahrnovat ru"ení za 'kody vzniklé po'kozením, zni"ením, ztrátou nebo odcizením v%cí, v"etn% takov(ch 'kod, které byly zap!í"in%ny stávkou, válkou, terorismem nebo vandalismem a rovn%& ru"ení za 'kody vzniklé &iveln(mi pohromami, ale nebude zahrnovat ru"ení za zm%ny v%cí, zp#sobené jejich stárnutím. Bude stanoveno, &e rozsah ru"ení bude platit od okam&iku, kdy v%ci opustí sídlo p#j"itele nebo místo p#j"itelem p!edem ur"ené. Vyp#j"itel bude povinen &ádost o státní záruku za 'kody vzniklé na vyp#j"en(ch v%cech p!edlo&it Ministerstvu kultury nejpozd%ji do 31. prosince roku, dva roky p!edcházejícího roku, ve kterém se bude v(stava konat. Zárove) zákon stanoví p!esné nále&itosti &ádosti o státní záruku, v"etn% vzoru formulá!e, kter( bude obsahovat údaje o vyp#j"iteli, údaje o v(stav%, údaje o po"tu a finan"ní hodnot% vyp#j"ovan(ch v%cí, údaje o zp#sobu a podmínkách p!epravy a údaje o popisu prostor, kde budou v%ci vystaveny "i p!echodn% ulo&eny, souhlas p#j"itele se státní zárukou za 'kody na vyp#j"en(ch v%cech. Oprávn%né nároky budou hrazeny ze státního rozpo"tu prost!ednictvím rozpo"tu vyp#j"itele, a to ve stanovené lh#t%. Náhrada vzniklé 'kody bude pova&ována za mandatorní v(daj státního rozpo"tu a bude hrazena v roce následujícím po roce, kdy 'koda byla uplatn%na. Na!ízení vlády o státní záruce bude obsahovat konkrétní ú"el, v('i a p!ípadn% dal'í podmínky státní záruky, v"etn% zmocn%ní k uzav!ení konkrétní smlouvy. Nebude-li p#j"itel po&adovat státní záruku za 'kody vzniklé na v%cech vyp#j"en(ch k v(stavním ú"el#m nebo nebude-li státní záruka poskytnuta nebo není-li státní záruka pro zam('lenou v(stavu vhodná, vyp#j"itel bude moci tyto v%ci pojistit. 14
Zákonem budou stanoveny sankce za nedodr&ení povinností spojen(ch s poskytnutím státní záruky podle tohoto zákona a podmínek podle na!ízení vlády $R. Zákon stanoví, aby státní p!ísp%vkové organizace byly oprávn%ny poji'-ovat i majetek, kter( není ve vlastnictví $eské republiky, pokud je to nutné pro realizaci jimi poskytovan(ch kulturních slu&eb. +ádosti o státní záruky za %kody vzniklé na vyp'j#en!ch v&cech bude posuzovat odborn! poradní orgán Ministerstva kultury. O p$ípadn!ch nevyhnuteln!ch zm&nách oproti p$edlo"ené "ádosti (zm&na termínu v!stavy, po#tu vyp'j#ovan!ch v&cí, podmínek p$epravy apod.) bude vyp'j#itel povinen neprodlen& informovat Ministerstvo kultury. Zárove* bude stanovena lh'ta, v ní" bude vyp'j#itel povinen podat Ministerstvu kultury zprávu o ukon#ení v!p'j#ek. Rovn&" tak se navrhuje umo"nit státním p$ísp&vkov!m organizacím pojistit um&lecká díla a dal%í kulturní statky, které nejsou ve vlastnictví )R, pokud jsou nutné pro realizaci kulturní slu"by, která má naplnit ustanovení #l. 34 Listiny. Mo"nost poji%t&ní je nezbytná i s ohledem na skute#nost, "e po p$evodech majetku v rámci restitucí a reformy ve$ejné správy byla odstátn&na podstatná #ást národního kulturního pokladu a v&t%ina kulturních slu"eb, které mají povahu prezentace kulturního d&dictví, je nutn& zalo"ena na v!p'j#kách od jin!ch vlastník'. Státní p$ísp&vkové organizace jsou v nev!hod& oproti p$ísp&vkov!m organizacím územní samosprávy nebo soukromoprávním subjekt'm. Ti toti" mohou státní majetek pojistit z vlastních prost$edk'. Reciprocita ze strany státních kulturních institucí není mo"ná. Ve$ejnost p$itom o#ekává, "e pr'$ezové v!stavy zaji%(ované nap$. Národní galerií v Praze budou prezentovat v!b&r um&leck!ch d&l zvoleného tématu bez ohledu na jejich vlastnictví.
Ocen%ní Ocen%ní v oblasti kultury, která ud%luje Ministerstvo kultury, mohou b(t "estná nebo spojená s pen%&itou "i v%cnou odm%nou. Podrobnosti jsou stanoveny na!ízením vlády. Navrhuje se, aby ocen%ní byla osvobozena od dan% z p!íjmu. V sou#asné dob& Ministerstvo kultury ud&luje krom& cen za v!zkum a v!voj, které jsou stanoveny zákonem #. 130/2002 Sb. a na$ízeními vlády #. 461 a #. 462/2002 Sb., celkem 13 druh' ocen&ní v oblasti kultury, která jsou upravena na$ízením vlády #.5/2003 Sb., o ocen&ních v oblasti kultury, ud&lovan!ch Ministerstvem kultury. ,ada ocen&ní navazuje na tradi#ní státní ocen&ní ud&lovaná v období první republiky. Ocen&ní zasahují celou oblast kultury - um&ní, pé#i o kulturní d&dictví, knihovny, zájmové um&lecké aktivity, tradi#ní lidové um&ní, rozvoj kultury v regionech. N&která ocen&ní jsou ceny z ve$ejné sout&"e dle § 847 Ob#anského zákoníku a jsou tudí" dle § 4 odst. 1 písm. f) zákona o dani z p$íjmu osvobozeny od dan& z p$íjmu. O ostatních ocen&ních jako 15
o cenách z ve$ejné sout&"e hovo$it nelze, nicmén& vzhledem ke svému v!znamu pro rozvoj oblasti kultury by rovn&" od dan& z p$íjmu osvobozeny b!t m&ly. Proto navrhujeme zm&nu zákona o daních z p$íjmu. Zakázky na zhotovení d%l sou"asného um%ní Zákon vymezí zakázku na zhotovení d%l sou"asného um%ní jako zakázku na zhotovení d%l sou"asného um%ní v p!ípad% v(stavby a p!estavby budov a jin(ch staveb, které jsou p!ístupné ve!ejnosti a jsou ve vlastnictví $eské republiky nebo územních samosprávn(ch celk#, a v p!ípad% úprav ve!ejn(ch prostranství, které jsou financované z ve!ejn(ch rozpo"t# a sou"asn% stanoví povinnost jejího zadávání. Náklady na zhotovení um%leck(ch d%l budou tvo!it nejmén% 0,5% z p!edpokládané ceny p!edm%tu zakázky, která p!esáhne 500 tis. K" a u zakázek, jejich& p!edpokládaná cena p!edm%tu zakázky p!esáhne 1 mld. K", nejmén% 2 mil. K". Ministerstvo kultury bude rovn%& zadávat zakázky na tvorbu literárních a jin(ch d%l um%leck(ch k v(znamn(m celospole"ensk(m událostem. Ve'keré zadávání t%chto zakázek se bude !ídit zákonem ". 40/2004 Sb., o ve!ejn(ch zakázkách. V!zdoba ve$ejn!ch staveb um&leck!mi díly je osv&d#enou podporou um&ní v zemích Evropské unie, paradoxn& se p$i ní uplat*ují i um&lci p'vodem z )eské republiky (nap$. Ivan Theimer). Státní objednávky na hudební skladby #i jiná um&lecká díla jsou v zemích Evropské unie rovn&" osv&d#ené. 7. Zm%ny n%kter(ch zákon# Nová právní úprava si vy&ádá zm%nu zákona ". 218/2000 Sb., o rozpo"tov(ch pravidlech a o zm%n% n%kter(ch souvisejících zákon#, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#, a zákona ". 586/1992 Sb., o daních z p!íjm#, ve zn%ní pozd%j'ích p!edpis#. Zm!nu zákona ". 218/2000 Sb. je pot$eba provést v § 53 dopln&ním mo"nosti hospoda$it i s pen&"ními prost$edky poskytnut!mi z rozpo#t' územních samosprávn!ch celk' a státních fond'. Vzhledem ke stále se sni"ujícímu objemu finan#ních prost$edk' na #innost státních p$ísp&vkov!ch organizací se jeví jako diskrimina#ní jejich vylou#ení z n&kter!ch druh' podpory nap$. Státních fond' nebo kraj'. Umo"n&ní p$ijímání v%ech druh' p$ísp&vk' a dotací by zalo"ilo zase jen a pouze mo"nost, nikoliv právní nárok, a navíc by p$isp&lo i k modelování zdravého konkuren#ního prost$edí., 16
Zm!nu zákona ". 586/1992 Sb. je pot$eba provést v § 4 odst. 1 v písm. f), kde se doplní slova „ocen&ní podle zvlá%tního právního p$edpisu“ s odkazem na tento zákon, v písm. k), kde se doplní odkaz u stipendií na tento zákon, v písm. zi) u p$íjm' plynoucích ve form& dar' se na konci doplní slova „a dále p$íjmy plynoucí ve form& dar' poskytnut!ch fyzick!m osobám poskytujícím kulturní slu"by podle zvlá%tního právního p$edpisu“.
D/ Soulad
navrhovaného !e'ení s ústavním po!ádkem (eské republiky, s
mezinárodními smlouvami, kter#mi je (eská republika vázána a s Evropsk#m právem Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním po!ádkem $eské republiky. Navrhovaná zákonná úprava respektuje mezinárodní smlouvy, jimi& je $eská republika vázána. Jde zejména o Úmluvu, jí& se z!izuje Organisace Spojen(ch národ# pro v(chovu, v%du a osv%tu (". 196/1947 Sb.) a úmluvy, pop!. doporu"ení, z "innosti této organizace vypl(vající, Mezinárodní pakt o hospodá!sk(ch, sociálních a kulturních právech (". 120/1976 Sb.), Úmluvu o ochran% lidsk(ch práv a základních svobod (". 209/1992 Sb.), Rámcovou úmluvu o ochran% národnostních men'in (". 96/1998 Sb.), Evropskou dohodu zakládající p!idru&ení mezi $eskou republikou na jedné stran% a Evropsk(mi spole"enstvími a jejich "lensk(mi státy na stran% druhé (". 7/1995 Sb.). Navrhovaná právní úprava není s právem Evropského spole"enství
v rozporu.
P!edm%tu navrhované právní úpravy se z hlediska práva Evropského spole"enství dot(kají zejména "lánek 151 Amsterodamské smlouvy, kter( v odstavci 1 uvádí, &e „Spole"enství p!ispívá k rozkv%tu kultur "lensk(ch stát# a p!itom respektuje jejich národní a regionální rozmanitost a zárove) zd#raz)uje spole"né kulturní d%dictví“ a "lánek 87 a násl., které upravují podpory poskytované státy. E/
P!edpokládan# hospodá!sk# a finan&ní dosah navrhované právní úpravy
P!edpokládá se, &e navrhovaná úprava bude mít finan"ní dopad na státní rozpo"et sekundárn%, a to v osvobození od dan% z p!íjmu u ocen%ní, poskytovan(ch Ministerstvem kultury, stipendií a dále u p!íjm# plynoucích z dar# fyzick(m osobám. P!esn( celkov( finan"ní objem dopad# z této úpravy do státního rozpo"tu nelze vy"íslit, lze jej odhadnout v !ádu n%kolika set tisíc korun ro"n%. 17
Poji't%ní majetku vyp#j"ovaného státní p!ísp%vkovou organizací, kter( není ve vlastnictví $R a kter( je nutn( pro realizaci kulturní slu&by, nebude mít rovn%& &ádn( v%t'í dopad na státní rozpo"et, nebo- poté, co státní p!ísp%vkové organizace pozbyly mo&nosti poji'-ovat jin( majetek ne& ten, s ním& hospoda!í, pochopiteln% neustaly nap!. v(p#j"ky na v(stavy. Pokud p#j"itel trval na poji't%ní, bylo to !e'eno tak, &e si „sv#j“ majetek pojistil sám p#j"itel, ale na smluvním základ% vyinkasoval pojistnou "ástku od státní p!ísp%vkové organizace. V sou"asné dob% se v(jime"né v(stavní projekty !e'í !ádn(m poji't%ním, které dosahuje "ástek v !ádu desítek milión# K" a o které tímto stát p!ichází. P!ijetí institutu státní záruky za 'kody vzniklé na um%leck(ch dílech a dal'ích kulturních statcích za ú"elem realizace v(stav, tak naopak p!inese státnímu rozpo"tu zna"né úspory. Navrhovaná právní úprava nemá &ádn( dopad na ostatní ve!ejné rozpo"ty ani hospodá!ské subjekty, zejména na malé a st!ední podnikatele. Rovn%& nemá sociální dopady a dopady na &ivotní prost!edí.
18
Příloha C
Okruhy otázek pro řízené rozhovory a konzultace
ČESKÁ REPUBLIKA Otázky byly využity pro online konzultaci. Respondent: Marta Smolíková, ředitelka ProCulture/Otevřená společnost o. p. s
Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů
•
Kdo zpracovával věcný záměr tohoto zákona?
•
Jak probíhala jednání s Ministerstvem kultury?
•
Kdo měl vliv na úpravu věcného záměru, navrhovaného zákona a na finální podobu zákona?
•
Existuje plán na implementaci dalších bodů, které byly zmíněny ve věcném záměru, ale nedostaly se do samotného zákona?
•
Kdo sleduje možnost změn ostatních zákonů, které mají vliv na kulturu v České republice a jsou uvedeny ve věcném záměru?
i
Příloha C
ŠPANĚLSKO Otázky byly využity pro online konzultaci. Respondenti: Xabier Landabidea Urresti, výzkumný pracovník a lektor, Univerzita DEUSTO Lluís Bonet, ředitel oboru kulturní management, Univerzita Barcelona A) Kulturní politika Španělska:
•
Jaké jsou nesilnější a nejslabší stránky procesu tvorby kulturní politiky ve Španělsku?
•
Můžete uvést příklad?
B) Vztahy mezi umělci a politiky:
•
Kdo iniciuje a zajišťuje dialog mezi umělci, politiky, regionální a centrální správou?
•
Je tento dialog dostatečný?
•
Můžete uvést příklad?
C) Vztah mezi legislativou v kulturní oblasti na úrovni státu a Evropské unie:
•
Jak je zajištěno propojení státní legislativy s legislativou Evropské unie?
•
Jak flexibilní je španělská legislativa a jak rychle je možné prosazovat legislativní změny ve vztahu ke změnám kulturní politiky?
•
Kdo iniciuje tyto změny?
•
Kdo je zodpovědný za tyto změny?
•
Můžete uvést příklad?
ii
Příloha C
ERVOPSKÁ UNIE Otázky byly využity v řízeném rozhovoru. Respondent: Sylvain Pasqua, kancelář pro tvorbu politiky, Výbor pro vzdělání a kulturu, Evropská komise A) Vtah kulturní politiky na úrovni Evropské unie a úrovni členských států:
•
Které členské státy můžeme považovat za proaktivní v propojování vlastní kulturní politiky s politikou Evropské unie?
•
Jak flexibilně a jak rychle reagují ministerstva zodpovědná za kultura na změny v prioritách financování Evropské komise?
B) Vztahy mezi umělci a politiky:
•
Jak je nastavena komunikace mezi evropskými politiky, Radou ministrů pro kulturu Evropské unie, regiony, umělci a kulturními subjekty členských států?
•
Kdo dialog a komunikaci iniciuje?
•
Kdo zajišťuje soulad v zájmech těchto jednotlivých subjektů?
•
Je nastavená komunikace dostatečná?
C) Vztah mezi legislativou v kulturní oblasti na úrovni státu a Evropské unie:
•
Jak je zajištěno propojení legislativy kulturní politiky na úrovni členských států s legislativou Evropské unie?
•
Jak jsou členské státy flexibilní v implementaci nové legislativy v návaznosti na změny priorit ve financování Evropské komise?
iii
Příloha D Přepis řízeného rozhovoru Respondent: Sylvain Pasqua, Kancelář pro tvorbu politiky, Výbor pro vzdělání a kulturu, Evropská komise Evropská komise, 25/11/2011 Brusel
Relations among EU institutions and the member states and cultural operators: What are the processes creating the legislation in the field of the culture at the EU, and at the national level? In the culture the EU has really limited responsibility. The main responsibility for the culture is on the member states and – in some of them on the regions. So I would not say that we have really the legislation in the field of culture at the EU level. But of course there are legislative documents adopted at the EU level, which impact on the culture. For example all the policy documents related to the copyright issues (under the leadership of DG MARKT within the Commission) or there is also some legislation in the field of the audio-visual, which is at the DG INFSO (Directorate General of the Information Society and Media). I cannot really tell you the way they work with the states for policy developments in the audio-visual field, because it is not covered by our unit. As for policy developments in the field of culture, our DG has now some experience but you must keep in mind that up to recently its work in the cultural field – but also to a lesser extent in the education field – was more oriented towards giving funding to organisations and projects. The Treaty of Maastricht in the early 90s introduced a competence, an article on culture. This article means that we can launch some initiatives at the EU level but in accordance with the principle of the subsidiarity. We cannot replace the member states but we try to complement their actions. For a very long time, till 2007, the main way for us to implement this new article, was to have funding support programmes for culture: Ariane, Kaleidoscope and Rafael, Culture 2000 and now we have a Culture Programme and from 2014 on i
Příloha D we will have the new Creative Europe Programme. For a long time, this was the main part of our activities. Since 2007, we have The European Agenda for Culture, which lays the ground for some policy developments. Through this Agenda we have three main objectives - cultural diversity and intercultural dialogue; culture as a catalyst for creativity; and culture as a key component in international relations. So these are the three objectives implemented also through an increased cooperation with the member states, the so-called Open Method of Coordination. This is just to say that for very long we had only the funding programmes and now we have the funding
programmes
and
we
have
also
some
more
policy
oriented
developments. Are there any visible changes in the policy of the member states according to the EU one? Which countries are really active? This is very difficult to say. We have two units dealing with culture within DG: the Programme Unit and the Policy Unit. These two units have around 20 people. There is also a Unit dealing with the media programme and media literacy with a bit more staff. So that means this is very difficult to monitor what is going on at the national level. Now we have 27 member states and the culture programme covers not only member states but also some other countries like Norway, Turkey, Lichtenstein, Iceland so you have 34 – 35 countries covered by this programme. And that means we can not exactly know what is happening in member states. But the objective of the agenda is to provoke changes not only at the EU level but as well at the level of the member states through networking, peer learning and exchange of good practices. For example just to be more concrete: We have the EU institutions: The Commission, the Parliament and the Council of European Union (representing the interests of the member states). The first way we communicate with the member states is through the official channel, which is provided by the Council. Within the Council we have the CAC (Cultural Affairs Committee) and in the CAC you would have representatives from all members states. ii
Příloha D For the Czech Republic for example you would normally have two people: one coming from the permanent representation of the Czech Republic to the EU; and one person coming from the Ministry of Culture of the Czech Republic. We have regular meetings and this is the place where the cooperation between member states and the Commission takes place. For example for the new programme the Commission yesterday (24/11/2011) presented its proposal for the Creative Europe Programme. The proposal comes from the Commission, but at the end it will be adopted by the member states (the Council) and by the Parliament. So for the coming months we will have discussions within CAC and within the Parliament. And this is the channel of the discussion – the official channel of the negotiation between the Commission, the member states and the Parliamant. When we proposed the European Agenda for Culture back in 2007 we thought that it would be good to have also some more informal channels of cooperation between the Commission and the member states, and between the member states. And this is what we call the Open Method of Coordination (OMC). We have now an OMC in Culture, in Youth, in Education and in Social Security. These are areas which are very important but where the competence of the EU is very limited. So through the OMC groups we try just to provoke some changes which we think are vital but where the Commission cannot have a leadership because we do not have a competence. As part of the OMC in Culture we have set up - in coordination with the member states - a number of working groups. We have Groups on the Cultural and Creative industries, Access to Culture, Skills and Mobility etc. And this is another way to work with member states. It is a much more informal way of working which normally should help participants in shaping some new developments in the member states or come with proposals for some new initiatives to be developed at EU level. One example with the Working Group I am working with, which is on Cultural and Creative Industries, the main objective of the meetings of the group now is to produce a handbook on how you can use the money coming from the EU structural funds to fund cultural and creative industries as part of the development strategies put in place by European regions. Within this group we had for example a very useful presentation by the Estonian expert. This expert explained how the Estonian Ministry of Culture had been iii
Příloha D successful in convincing the Ministry of Regional Development and the Ministry of the Economic Affairs that a limited amount of the structural funds given to Estonia should be used directly for culture and creative industries. In Estonia they have Creative Estonia Initiative funding projects in the field of the culture and the creative industries with money coming from the EU structural funds and we hope that this can be replicated by other member countries. It is the force of example. We would like to have some best practices presented in these meetings in this rather informal groups with the best examples to be duplicated in other member states. It is the way to prompt new developments in the member states inspired by what has already has been experimented with success in other member state. It is a way to accelerate a positive innovation process. But it is too early now to tell you the result because we launched the first OMC group in 2008. And if you want to have real developments in the policy field you need more time. Are you thinking about some tools how to monitor if the countries are using the handbook? First you have the problem of the measurement in the field of culture. It is always very difficult to measure the impact of a given cultural policy, initiative or even an instrument such as the handbook. And second we do not want to have benchmarking. We do not want to compare the performances of the member states or of the regions, and have some kind of ranking. And we think that it is not appropriate in the cultural area. Here in the Commission we do not think it is a good idea to have benchmarking but even if we thought it was a good idea, I really do not think that the member sates would accept it. The Commission cannot be seen as monitoring the policy developments occurring in member states in this area, as this does not fall within the competence of the EU Commission. We cannot monitor, we have no power to monitor. No power is given to us by the treaty in this respect. I really do not see how the member states would allow us to do that. And we do not have the status to do it anyway. It is more on a voluntary basis and I think that member states they understand it is also in their own interest to make use of the outcomes of the iv
Příloha D OMC process. If I go back to the example of the handbook, this handbook will give some methodological recommendations and present how in some regions tools have been developed to use the potential of culture and of creative industries, and will also provide some illustrations, and good practices. For example how incubators are funded in Estonia or how access to funding can be facilitated through loan guaranties, as was done in the region of Berlin, or how engineering, art, and business universities can work together as is happening in the region of Helsinki. You will have a range of good practices and good examples on how you can use the money from the structural funds to support culture and creative industries and through that reinforce the social and economic development of your region. And our bet is that ministries of culture will see an interest in promoting the handbook. Because in many member states you have less and less public money going to culture due to the financial crisis, the necessity to reduce the public spending. So in a way, there is an opportunity, which is offered, and which is not so far exploited to its maximum, which is using money from the structural funds. So I think it will be very interesting for the ministries of culture but also for many regions across Europe just to see some opportunities illustrated in the handbook to better understand how they can make some use of the structural funds to support the cultural sector. Back to the problem of the measurement in the culture: Could we say that the only way how to measure it the field of culture is the final amount of the money dedicated to the cultural sector? Yes, but there again it is not that easy to measure this amount. Because for example for the current funding period of the structural funds 2007 – 2013, we know that 6 billions euro has been committed by the regions to the cultural heritage, to the cultural infrastructure, and the cultural services. That is the amount of money, which was committed in what we call the Operational Programmes. But this amount does not take into account the money going to cultural industries for example. Because you do not have an 'entry' where you can tick 'cultural industries' and you can calculate. Funding to cultural industries would for example be labelled as support to SMEs, or support to 'innovation'. And the same will happen in the next funding period of the v
Příloha D structural funds. You will not exactly know how much will go to culture and creative industries because you do not have an entry point which is called cultural industries. We have a point called I suppose ICT (Information and Communication Technologies) or Innovation services, or Clustering but clusters in cultural industries or cluster in car industries… these all will be just mixed up. But at least we can get some more examples of regions having decided to make strong investments to culture and creative industries. For example Austria has just published a study on the use of the structural funds for culture and cultural and creative industries. We are surprised to see how much money goes to culture through the structural funds. It seams in Austria there is an awareness. In Estonia I told you there is a specific and well designed programme for culture and creative industries. So you see it is very individual and sometimes it is even difficult to say what it depends on. Sometimes it is just willingness or awareness of a few people. But at least with the handbook you make it easier to have this awareness.
Could I ask you again on the OMC groups? Who initiates the dialogue between then and the member states? How were the OMC groups created? It was prompted by the Commission with the Agenda we have adopted in May 2007 and that was endorsed in November by the Council. Then in 2008 the Council decided to have the Council Work Plan for Culture 2008 – 2011 and this was a document setting up the OMC groups. The proposal was from the Commission, we had it in the Agenda and then the next step was to prepare a discussion document, which we sent to the Council to organize the discussion, which ended with the first Work Plan for Culture. You have 27 member states so you have to have someone taking some leadership just to create the momentum and then member states come and use what we have been doing to define some priorities. So you have the Agenda which is the document communication by the Commission, then there is the discussion paper, which was about how to implement the agenda within the Council, and then the priorities decided by the member states as defined in vi
Příloha D what we call the Council Work Plan for Culture 2008 – 2011. And now we have another Work Plan for Culture 2011 – 2014. In this document member states decided to set up OMC groups and they decided also the topics of the groups and the mandate of the groups. So you see, here you go from the proposal of the Commission to definition of the priorities by the member states. So the member states take over the leadership of the process, which is good.
How far are the regions included? The OMC groups work a lot with the member states. We have OMC with member states, we have also a cultural dialogue with cultural stakeholders, which is the structured dialogue with the platforms. But with the regions, we do not have really a tool. But because I think in the Commission we do not have this habit to work directly with regions, which is a pity. Probably there is an exception for DG Regio, but even there for example the new regulations, the new policy instruments for the period 2014 – 2020 will be negotiated with the member states and the Parliament, not with the regions. Because the regions do not have the power to negotiate directly with the three main EU institutions. So we have to respect this constitutional order. We negotiate with the Parliament and we negotiate with the member states. We do not negotiate texts with the regions. However regions can be involved in other ways. For example the DG REGIO is now launching the concept of smart specialisation for the regions and they have set up a group just to test the idea of the smart specialisation and they work with the regions. So you see sometimes we also work directly with the regions. And when we had our Cultural Forum in October we had a work session on the regional development and we invited also some regions. There was someone from Poland, someone from Italy… It is the way for us to know what happens at the regional level.
vii
Příloha D
How the people are selected to the OMC groups? They are selected by member states. For each group we send a letter to the permanent representation here in Brussels and each member state has to decide whether they will take part or not. So then they nominate an expert. Normally it is an expert corresponding to the profile of the group of course. Normally at the end of the work of the group the group has to present the outcomes also to the CAC. So we go back to the official channel. For example when we have this handbook it will be presented by the OMC group to the CAC. And then we will try to organize the awareness campaign, but to do that we will have to count on the delegations from the CAC. We go through the informal channels but at the end we have to go back to the official negotiation place, which is the CAC.
Another channel, how to communicate with the NGOs, artists and other stakeholders are the Public Consultations. For the new programme before we drafted the proposal, we had a public consultation last year which lasted for a few months with a number of questions and then we received I think one thousand contributions. This is now the normal and even mandatory exercise for the Commission DGs. Whenever we want to make a programme proposal or to make some new legislation we have first to organize a public consultation. So this is also a channel, which we can consider to be a source of the reactions. And for the Cultural Programme at the end we had even a public hearing. One of the reasons we have the structured dialogue is that for a very long time - before we had the platforms - we had conflicts between the interests promoted by European organisations representing various sectors or sub-setcors of the cultural community at EU level. People wanted a bigger share of the Culture Programme for their own sector and while we thought it would be better to have a unified voice on some key issues for example to get a bigger cake. In this respect, for the budget for the next Culture Programme it viii
Příloha D was very useful for us to have a unified voice just to go and discuss with other departments of the Commission. Like this we could say we have a big range of NGOs, representing different sectors, and they all explained why it is very vital to invest more EU money in culture. So instead of having small voices saying “We want more for the music industry,” “We want more for the performing arts” etc., we had a stronger voice asking for more money and explaining also that culture produces externalities which can for example lead to the social cohesion, increase economics etc. And at the end we have now the budget of the Commission’s proposal, which is 1.8 billion euro, and that is an increase of 37 % of the current level, which is quite impressive. It is very difficult to have a collaboration between units and services of DGs etc., because as all administrations we tend to work really in the isolation. Here in the Culture Policy we have a good relationship with the Culture Programme unit because we used to be just one unit 3 or 5 years ago. So we still have the personal connections and they work on the other side of the floor. But we have much fewer relationships with our colleagues from the education units, while we are all in the same building… And that is very typical for the administration, it is not easy to have the collaboration with colleagues working for other units and it is even more complicated to have some relations with the colleagues working for other DG. But there is also a strong will within the Commission to promote interservice cooperation and the cooperation has been increasing in recent years. And for the cultural sector we have this mainstreaming effort. Meaning that we try to promote the culture in other policies in other DGs in the external relations for example, enterprise and industry, research, regional policy etc. And we have now a very good contact with our colleagues. For example for this handbook on the regional development we work with the colleagues from the DG Regio. They take part in the meeting of the group. For this cooperation to happen we have official and unofficial channels as well. The official channel: before the proposal for the Creative Europe was adopted by the Commission, we had an inter-service consultation, which ix
Příloha D lasted for 3 weeks. And during the inter-service consultation you put the text on a web application and all DGs can comment. At the end they have all to give their agreement. And if you get a negative opinion from one DG you have to discuss with the DG and to understand why they do not want to give you their agreement and then you have to negotiate. This is a very official way. We were very successful lately in the cooperation with the DG Regio, DG Enterprise, and DG Competition, or with the Internal market and Information society on the copyright issue. But still there are so many conflicts of interest and we are not always the winner.
x
Příloha E Online konzultace Respondent: Xabier Landabidea Urresti, výzkumný pracovník a lektor, Institut DEUSTO, Španělsko, leden 2011 A) Cultural policy of Spain:
•
What are the most positive and the most negative points in the process
of the creation of the national cultural policy of Spain? The Spanish state is a rich, intensely heterogeneous territory, comprised of different languages, cultural heritages and national identities. This is to all extents a positive element, which could lead to a multicultural, multiethnic coexistence. Unfortunately, the state level cultural policy tends to minoritize and exclude all forms of cultural identification other than the official Spanish culture, strongly linked to a centralist (Madrid based) conception and to the hegemony of Spanish language. All peripheric cultures are able to access the central Spanish cultural forms, but the Spanish citizens have no access to Basque, Catalan, Galician, Asturian cultural activities, as they are either rendered invisible, or unaccessible due to ideological conditioning and lack of linguistic education at the most basic level.
•
Could you name an example?
A Madridian or Sevillian has no conscience, nor access, to the rich, blooming literature creations in Basque language, Catalan music or Galician theatre, except when “properly” translated into the mainstream channels of the hegemonic culture. To all extents, all this just doesn´t exist in the Spanish media, and therefore doesn´t exist in the cultural life of Spanish citizens. This is also sadly true to citizens leaving in autonomous communities with its own languages and culture, but limited to a hegemonic, uniform conception of a “Spanish” culture due to linguistic and media barriers.
i
Příloha E B) Relations between artists and politicians:
•
Who initiates and assures the dialogue among the artists – the
politicians – the regions – the centre? Regions (autonomic communities and provinces) as well as the municipal localities (cities, towns) have a lot to say regarding these kind of cultural relations among the agents of the value chain of creation, although there are lots of inconstancies and asymetries there (some agents have direct access to the policy makers, while some others have to struggle for attention).
•
Is this dialogue sufficient?
No. There is an obvious lack of dialogue between different cultural and national identities, that we could name as a dynamic between the “centre and the peripheries” that fails to reflect the complex, rich texture of the state´s cultural forms. Although, I must say that there are also sectorial efforts to improve this dialogue.
•
Could you name an example?
Yes. The COFAE or the Coordination Organism of Scenic Arts Fairs of the Spanish State. They have representatives of scenic arts from all the territory, and they work towards a coordination in order to start the dialogue with policy makers, start their own studies of the state of the sector (sharing its costs...), coordinate their schedule of fair activities so that they don´t stomp on each other´s feet... (www.cofae.net) I think they are a good example of how agents from a cultural sector can organize themselves without waiting for a “public” approval (although they also work as a pressure group with autonomous and state politicians).
ii
Příloha E C) Legislation at the EU level and at the national level:
•
How does the interconnection of the cultural policy and the legislation
work? EU policy is mainly seen as a source of financing, where it exists, and an orientation towards common cultural practices in the best of cases. Spanish state legislation functions as a “buffer” between the EU level policies and the regional policies, sometimes making it difficult to harmonize the efforts or limiting the most “audacious” proposals.
It is not often the case that the
Spanish legislation functions as a vanguard in cultural matters. •
How flexible is the Spanish legislation and how fast is it possible to
reach the changes in the legislation according to the changes in the cultural policy? It is quite flexible, as the Spanish state is a decentralized one. It tends to regulate at an organic level the most crucial or basic rules of operation, and the various autonomic entities have the ability to “tune” these to their own reality. This power is not evenly distributed, and it is not perfect of course, but there is this idea of having different levels of actuation. •
Who initiates these changes?
There are different levels. Some level of legislation is only available at the central government level. Other changes can be initiated at a local or regional level. •
Who is responsible for these changes?
Responsible is not a word you tend to hear much in Spanish politics... But seriously, it depends on the level of legislation competence... and the reaction of the cultural agents, consumers and citizens included. Again, the Spanish state is not isolated from the EU and world politics... •
Could you name an example?
Wikileaks recently published a cable where it was shown that the PSOE´s government pushed forward a very restrictive legislation regarding internet copyright infringements due to Washington´s direct pressure... Xabier Landabidea Urresti November 2011 iii
Příloha F
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Celkový přehled za 4. volební období, 2002 - 2006
Předseda PhDr. Walter Bartoš, Ph.D. Místopředseda Mgr. Anna Čurdová Taťána Fischerová doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. Mgr. Petr Pleva Ing. Michaela Šojdrová Mgr. Eduard Zeman
Zdroj: PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna. Výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu[online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw?o=4&id=611
