Investice do přepravních a distribučních sítí plynu
Vladimír Štěpán Jiří Gavor ENA s.r.o. Únor 2009
[email protected]
Plynárenské a elektrárenské sítě:
- Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské - Plyn z východu (rozhodujícího zdroje) po 35 rocích bezproblémových dodávek přestal téci, přesto nedošlo k regulaci - Obnova provozu od Ruska až po ČR byla otázkou 1 dne - Plynárenským sítím je proto z hlediska rizik provozu možno věnovat výrazně menší pozornost než elektrárenským
2
Závěry evropského parlamentu z února 2009 (týkající se zvýšení bezpečnosti): Každý stát včetně vnitrozemských má mít právo přístupu ke zkapalněnému plynu (zásadní změna proti minulosti) Propoje sever – jih napříč střední a jihovýchodní Evropou budou finančně podporovány (tj. v ČR teoreticky i projekt plynovodu Mozart z Rakouska do jižních Čech a/nebo plynovod jih – sever RWE s propoji z Rakouska až po Polsko), propoje SR – Maďarsko, Maďarsko – Rumunsko, Bulharsko – Řecko Rozšíření kapacity zásobníků pro krytí 90 dnů spotřeby (dotace 20 mil. Euro pro ČR) Akceptování jádra
3
Rizika opakování plynárenské krize: Hlavní riziko již nespočívá v obsahu smlouvy Ukrajina – Rusko na 10 roků (budoucí spory by dle smlouvy měly být řešeny mezinárodní arbitráží)
Hlavním rizikem se zdá být hospodářský kolaps Ukrajiny: - výroba klesla o cca 40% a pokles má dále pokračovat - nízké ceny energií ohrožují energetické společnosti - přesto obyvatelstvo neplatí za energie Řešením je poskytnutí půjček (dotací) Ukrajině stimulujících efektivnější využívání energie a snížení její spotřeby Ukrajinský tranzitní systém je v lepším stavu než se předpokládalo. Přesto rekonstrukce systému si vyžádá několik mld. USD 4
5
Rizika na straně Ruska: Odklon nových tras mimo EU (riziko se stále zmenšuje, Čína není ochotna platit evropské ceny a hledá zdroje mimo Rusko) Nedostatek zdrojů plynu a prostředků na projekty: - zvýšení cen plynu pro státy SNS může přinést úsporu 100 mld. m3/rok (v letech 2007 až 2008 došlo k poklesu spotřeby plynu ve státech SNS o cca 10%, pokles se bude dále stupňovat) - hospodářská krize vede k výraznému snížení spotřeby plynu i ve státech EU, proto i Gazprom snižuje těžbu plynu - pokles příjmů za ropu a plyn může vést v dlouhodobém horizontu k nedostatku zdrojů plynu. Zde lze ale předpokládat ochotu investorů z EU profinancovat projekty na zvýšení bezpečnosti dodávek (zdroje plynu i nové trasy) 6
Zkušenost z plynárenské krize ukázala, že pro její překonání má ČR dva hlavní nástroje: - zásobníky plynu s dostatečnou kapacitou - fyzický tok plynu tranzitní soustavou ze západu na východ je zabezpečen smluvně a v případě krize ho lze dále zvýšit
I přes kulminaci 100% výpadku dodávek plynu z východu a silných mrazů (pod minus 10 C) nebylo nutno v ČR přistoupit k regulaci.
7
Distribuce Zkušenosti z plynárenské krize, dva základní závěry: 1) Kapacita distribučního systému ČR se ukázala být dostatečná, zásadní investice se neuvažují -
kapacita je dostatečná za ČR celkem i na úrovni jednotlivých distribučních regionů
2) Vznikla však potřeba upravit (konkretizovat) Energetický zákon i Vyhlášku o stavu nouze
8
Mapka distribučního systému ČR
9
Hlavní problémy diskutované během krize: Požadavky na odpojování = princip nediskriminace (kdo má být odpojen, v jakém rozsahu a v jakém pořadí)
Dvoupalivové systémy nebyly využity, protože PDS ani obchodníci v situaci, kdy nedošlo k regulaci odběru nebyli ochotni poskytnout slevy
Bezpečnostní a technologické minimum není přesně stanoveno
10
Přeprava
11
Trasy pro dopravu plynu do ČR - Na výše uvedeném grafu jsou uvedeny současné směry pro dopravu plynu do ČR i směry budoucí.
- Nové směry pro dopravu plynu do střední Evropy představují: - ze severozápadu plynovod Nord Stream
- z jihu na severovýchod propoj Rakousko - Polsko - z jihu South Stream a/nebo NABUCCO
12
Investice do rozšíření přepravního systému uvnitř ČR jako důsledku plynárenské krize lze očekávat relativně nízké Kapacita přepravního systému ČR je dostatečná pro krytí současné spotřeby plynu i pro zvýšení toku plynu ve směru východ – západ i západ – východ V důsledku přesměrování tranzitu plynu mimo ČR vzniká volná kapacita 13 mld. m3 (na Jamal) + 13 mld. m3 (na Nord Stream)
13
Schéma projektu plynovodu Gazela
14
Hlavní investice pro posílení přepravy plynu do ČR bude nutno vynaložit mimo území ČR: -
rekonstrukce ukrajinského systému za několik mld. USD
-
vybudování plynovodu Gazela jako spojky na Nord Stream
-
plynovod sever – jih (dotace 80 mil. Euro na LNG terminál Swinoujscie jako zdroje plynu pro tento plynovod)
15
Schéma projektu plynovodů sever-jih
16
Projekty sever – jih pro státy Visegrádu Pokud bude vybudován plynovod z Dánska do Polska a/nebo LNG terminál na severozápadě Polska, pak se nabízí diskuse o projektu zvýšení bezpečnosti dodávek plynu společně pro státy Visegrádu. Lze uvažovat o pokračování projektu jižním směrem ve směru již vybudovaných plynovodů přes jižní Moravu ve směru na SR/Maďarsko/Rakousko a dále do Chorvatska s napojením na terminál LNG Adria. Projekt propojení sever – jih pro státy Visegrádu by nemusel být konfliktní ani ve vztahu k ruské straně (jedná se o projekt regionálního významu, doplnění ke stávajícím dodávkám plynu).
17
Bezpečnost dodávek plynu v ČR - Bezpečnost je vyšší než se obvykle uvádí v ČR z těchto důvodů: - Diverzifikované trasy pro dopravu plynu (zásobování možné z východu i západu ČR) - Kvalita zásobníků nejlepší ve střední Evropě - Tranzit plynu do států EU přes ČR - Realizace nových projektů pro dopravu plynu do střední Evropy je pravděpodobná (ze severu i z jihu) - Diverzifikace zdrojů plynu (Nabucco, LNG Adria a Polsko)
18
Investiční náklady projektů pro dopravu plynu do střední Evropy: IN v mld. USD
Kapacita v mld. m3/rok
Nord Stream
9,8
55
South Stream
20
30
NABUCCO
12
30
Projekt
19
Skladování a další nástroje EU schválila dotace do rozšíření kapacity zásobníků ČR (20 mil. Euro)
Kapacita zásobníků RWE má být zvýšena o 1 mld. m3, zvýšení kapacity zásobníků ohlásilo i MND, nový zásobník chce vybudovat Česká plynárenská
20
STÁT
Zásoba v PZP v mld. m3
Spotřeba Plynu v mld. m3/rok
Podíl zásoby na spotřebě v%
Polsko
1,7
14
12,1
Maďarsko
3,7
14
26,4
SR
2,1
5,8
36,2
ČR
3,1
8,7
35,6
Rumunsko
3
18
16,6
Podíl zásoby plynu v podzemních zásobnících na celkové spotřebě plynu 21
