Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: „Moderní škola“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu: VY_32_INOVACE_02_NE_12 Autor: Mgr. Barbora Nezvalová
Předmět: Český jazyk a literatura Téma: Bratři Mrštíkové Ročník: druhý Způsob využití ICT:PC a dataprojektor, Prezentaci lze využít k výkladu nebo opakování nové látky. Druh učebního materiálu: Prezentace Power Point Datum tvorby: 25.1.2013 Anotace: Materiál slouží k upevnění a rozšíření znalostí žáků SOŠ z literatury.Obsahuje životopis autora, autorovo tvůrčí období, rozbor jednoho díla a další autorovu tvorbu.
Zdroje: Polášková, Taťána a kol.: Literatura, přehled středoškolského učiva. Třebíč, Nakladatelství Petra Velanová 2005. Citace: POLÁŠKOVÁ, Tať ána a Dagmar MILOTOVÁ. PETRA VELANOVÁ. Literatura: přehled středoškolského učiva. Dotisk 2. vydání, 2009. Cyrila Boudy 514/3, 674 01 Třebíč: Petra Velanová, 2005. Maturita. ISBN 80-902571-6-X. Dostupné z: www.vyuka.cz : Bratři Mrštíkové. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-0115]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brat%C5%99i_Mr%C5%A1t%C3%ADkov%C3%A9
Vilém a Alois
Vilém a Alois Mrštíkové Narodili se v Jimramově Pocházeli ze čtyř sourozenců:
- Bratr František (1865 – 1909) byl lékárník - Bratr Norbert (1867 – 1905) byl fejetonista a překladatel z ruštiny a polštiny Otec byl obuvník a matka švadlena V roce 1869 se rodina přestěhovala do Ostrovačic u Brna. V roce 1874 se rodina opět stěhovala, tentokráte do Brna. Alois studoval učitelský ústav a Vilém gymnázium. Díky aktivitě obou bratrů se Diváky staly jedním z center moravské kultury Roku 1893 tu oba bratři založili knihovnu a v následujících letech sem zajížděli četní moravští i čeští umělci (Václav Hladík, Leoš Janáček, Alois Kalvoda, Jaroslav Kvapil aj.) Udržovali přátelské styky s Jožou Uprkou, Josefem Merhautem či Františkem Pečinkou
Vilém Mrštík *14. května 1863, Jimramov
† 2. března 1912, Diváky Prozaik, autor impresionisticky laděných románů, lyrických obrázků z přírody, cestopisných črt a realistických povídek, spolutvůrce českého realistického dramatu, publicista, esejista, jeden z představitelů kritické generace 90.let, jenž prosazoval ruské realisty a dílo Emila Zoly, překládal z ruštiny. Řada článků v časopise Rozhledy a bojovná brožura Bestia triumphans (1900) je obžalobou nekulturnosti pražského magistrátu. Přispíval především do časopisů Rozhledy, Světozor (zde roku 1892 vyšla Pohádka máje), Ruch, Lumír, Česká Thálie, Zlatá Praha, Hlas národa, Literární listy, Národní listy, Pozor aj. Beletristická tvorba oscilovala mezi impresionismem a realismem. Část jeho díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem.
Vilém Mrštík Studoval v Praze na malostranském gymnáziu Kromě literatury jej přitahovalo též malířství, původně měl v úmyslu studovat po maturitě malířskou akademii, ale z nedostatku financí musel školu opustit a začal studovat práva, po roce však studia zanechal a poté se již plně věnoval literatuře. V roce 1892 se nastěhoval Vilém do Divák za svým bratrem Aloisem, často však odjížděl (nejčastěji do Prahy) V roce 1896 podnikl cestu do Ruska.
Alois Mrštík * 14. října 1861, Jimramov
†24. února 1925, Brno Prozaik a dramatik, autor žánrových obrázků a rozsáhlé kroniky, zaznamenávající realistickou metodou sociální a etické konflikty, lidové tradice a svébytné kořeny života moravského venkova, autor cestopisných a memoárových črt, publicista. Po ukončení studií působil jako zatímní učitel v Lískovci u Brna, v Rakvicích u Břeclavi, jako podučitel v Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v obci Diváky, kde zůstal až do své smrti. Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Světozoru, Národních listů, Máje aj.
Maryša je to dramatická divadelní hra-tragédie z roku 1894. Nejvýznamnější výsledek vzájemné spolupráce bratří Aloise a Viléma Mrštíků a je vrcholem jejich tvorby Námět si Alois přivezl z Těšan a původně zamýšlel zpracovat ho jako román, ale na Vilémův popud jej spolu napsali jako drama. Vycházeli z životních osudů Marie Horákové z Těšan Do děje jsou začleněny kroje, lidové písně. Ve hře je často používáno nářečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu
Maryša Postavy: Maryša – citlivá selská dívka, miluje Francka, na nátlak rodičů se provdá za
Vávru Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale uvědomuje si své chyby Vávra – mlynář, vdovec, svou první ženu (a potom i Maryšu) bije, Maryšu si bere pro peníze a ne z lásky Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, chasník, rekrut - miluje Maryšu
Maryša Děj: Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje Francka, synka z chudé
rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal. Má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha, bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Manželství není šťastné a Lízal vidí, že udělal chybu a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a snaží se Maryšu přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá kvůli hanbě, kterou by způsobila sobě i rodině, ale nakonec Maryša Vávru otráví jedem v kávě
Ostatní díla Vilém Pohádka máje (1897) Santa Lucia (1893) Zumři - Od poloviny 90. let pracoval na tomto rozsáhlém románu, který vycházel po částech v časopisech. Román nedokončil, knižní podobu po jeho smrti Karel Elgart Sokol, který načrtl i dokončil románu podle Mrštíkových skic a vyprávění.
Alois Rok na vsi (1903 – 1904) vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Světozoru, Národních listů, Máje aj.
