Integrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: „Moderní škola“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu: VY_32_INOVACE_12_EV_19 Autor: Mgr. Moudrá Adriana Předmět: Základy ekologie Téma: Vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím Ročník:první Způsob využití ICT: počítač, tiskárna, dataprojektor Druh učebního materiálu: prezentace Datum tvorby: 19.3.2013 Anotace: popisuje problémy tropických pralesů a postupného odlesňování, lze použít k navození vhodné atmosféry pro následnou diskuzi, aktivizační prvek Zdroje: Základy ekologie pro základní a střední školy, Kvasničková D, Fortuna 2004, ISBN 80- 7168-902- 5, wikipedia, vlastní archív
Citace:
ZELENÉ SRDCE problém kácení tropických pralesů
CO JSOU TROPICKÉ PRALESY?
Tropické
pralesy jsou lokalizovány v pásu okolo rovníku, celkově mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Tyto pralesy, nacházející se v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a Africe, jsou nejstarším kontinuálním ekosystémem na světě, některé jsou staré 100 milionů let.
CO JSOU TROPICKÉ PRALESY?
Přestože zabírají pouze 6% zemského povrchu, žije v nich nejméně polovina živočišných druhů na zemi (na světě žije 5 - 30 milionů druhů). Nejbohatší z tropických pralesů po biologické stránce jsou takové pralesy, které dosahují vysokých průměrných srážek. Největší takováto oblast leží v Amazonském regionu v Jižní Americe.
CO JSOU TROPICKÉ PRALESY?
MAPA TROPICKÝCH PRALESŮ
DŮSLEDKY KÁCENÍ PRALESŮ
Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné plyny vpuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo reflektované ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z toho množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.
DŮSLEDKY KÁCENÍ PRALESŮ
Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Tato znepokojující skutečnost znamená i úbytek důležitých zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin - produktů. Komplexní vztahy mezi živočišnými druhy, zejména v globálním měřítku, nejsou dokonale objasněny, ale někteří biologové přirovnávají každý ohrožený druh jako další nýt chybějící na letadle. Každý může jednoduše předvídat, jaké bude mít důsledky ztráta příliš mnoha nýtů.
DŮSLEDKY KÁCENÍ PRALESŮ
Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály.
DŮSLEDKY KÁCENÍ PRALESŮ
Úbytek kultury lidí žijících v pralesích odhadovaných 140 milionů lidí jsou přímo ohroženi. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové centrální Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Jejich životní styl od lovce a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez ohrožení ekosystému po generace.
DŮVODY ODLESNĚNÍ
Obchodování se dřevem - je zodpovědné za přibližně 25% odlesnění, komerční těžba dřeva je po vypalování nejvýznamnějším faktorem ničení tropických pralesů. Jenom zlomek dříví je obráběn takovým způsobem, který by byl ekologicky únosným. Nátlak obchodování se dřívím je větší než samotná oblast, kde jsou stromy poráženy, protože silnice otevírají nepřístupné pralesy i farmářům a chovatelům dobytka.
DŮVODY ODLESNĚNÍ
Chov dobytka - nejméně 7.700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na úkor chovu v Latinské Americe. Ve Střední Americe pastviny získané z pralesů produkují hovězí maso pro domácí spotřebu i pro vývoz, produkují žrádlo pro zvířata a hovězí maso pro fast food hamburgery. V mnoha případech byl chov podpořen vládou formou nižších daní a pomocí zahraničních bank.
Přesun zemědělství - miliony lidí kácejí své živobytí tím, že budují farmy v pralesích. Řízeni vládou a bídou zkoušejí praktikovat různé zemědělské metody nevyhovující tropické půdě. Jejich výroba se často sníží již po několika málo letech, což je nutí vykácet další stromy a vše začíná znovu.
DŮVODY ODLESNĚNÍ
PŘIBLÍŽENÍ SE K PROBLÉMU
Snahy o zachování tropických pralesů vzrostou, až budou plně pochopeny ty faktory, které řídí současné odlesňování. Ne pouze jedno přiblížení bude stačit k vyřešení tohoto problému, ale některé taktiky vyjmenují. Ustanovení o chráněných územích ve formě parků a rezervací je jeden typ strategie. Území bude silněji hájeno skupinou původních obyvatel, kteří mají přímý zájem na zachování integrity pralesů. Nicméně velká území mohou být uchráněna jen skrze politickou a ekonomickou reformu.
PŘIBLÍŽENÍ SE K PROBLÉMU Konzumní
kampaň - jako výsledek bojkotu, Burger king souhlasil s tím, že přestane používat hovězí maso z tropických pralesů v hamburgerech. Tato kampaň donutila mnoho obchodníků přestat používat nevhodně zpracované dřevo z pralesů.
PŘIBLÍŽENÍ SE K PROBLÉMU
Hnutí - mezinárodní pozornost vzbudila hnutí původních obyvatel pro ochranu tropických pralesů, některým se dokonce podařilo omezit obchod se dřevem. Žel ani oficiální rezervace neubrání pralesy jako např. v Brazílii, kde kmenové skupiny stále bojují proti invazím těžbářů a dřevorubců.
PŘIBLÍŽENÍ SE K PROBLÉMU
Národní parky - tam je lidská činnost omezena na minimum, často však národní parky existují pouze na mapách.
