Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: „Moderní škola“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu: VY_32_INOVACE_01_KRI_04 Autor: PhDr. V. Kristová Předmět: Základy společenských věd Téma: Koloniální říše v 19. století Ročník: První Způsob využití ICT: PC a dataprojektor, Prezentaci lze využít k výkladu nebo opakování nové látky Druh učebního materiálu: Prezentace Power Point Datum tvorby: 16.10.2012 Anotace: Politické a kulturní dějiny od starověku po novověk. Materiál slouží k upevnění a rozšíření znalostí žáků SOŠ ze světových dějin. Obsahuje verbální výklad tématu, osnovu, návodné otázky sloužící ke snadnému osvojení dané látky Zdroje:učebnice P.Čornej a kol. Dějepis pro SOŠ SPN 2002, ISBN 80-7235-194-X Citace: nejsou použity

Pro potřeby výuky D na SŠ vypracovala PhDr. V. Kristová

Osnova  1. Koloniální panství Velké Británie  2. Kolonie Francie

 3. Ostatní koloniální mocnosti  4. Berlínský kongres  5. Ruské výboje

 6. Japonsko a Čína

Otázky  1. Které kolonie vlastnila Velká Británie?  2. Kde měla kolonie Francie?

 3. Které státy dále patřily k držitelům kolonií?  4. Které války vznikly kvůli zisku kolonií?  5. Kdy se sešel Berlínský kongres a o čem rozhodl?

 6. Charakterizuj postavení Japonska a Číny  7. Vysvětli pojmy dominium, anexe, personální unie

Velká Británie a Francie – koloniální mocnosti  Největší koloniální mocností ve 2.polovině 19. stol byla Velká

Británie. Ovládala ⅟4 světové populace ⅟5 území světa. Její nejdůležitější kolonií byla Indie, kam začali Britové pronikat pomocí Východoindické společnosti. Roku 1876 byla tato kolonie prohlášena císařstvím v čele s královnou Viktorií.  Východoindická společnost obchodovala i v Číně, hlavně s opiem. Když Čína zakázala jeho dovoz z Indie, došlo ke třem opiovým válkám/ 1840-1860 /, po nichž získala VB v Číně značný vliv a pod svou přímou správu převzala Hongkong.  Britská vláda přímo řídila korunní kolonie, v nichž mělo převahu původní obyvatelstvo, vláda vykonávala zásadní rozhodnutí, přímou správu země však ponechala místní elitě.

Irsko a dominia  Nejstarší britskou kolonií bylo Irsko, které řeší dodnes

otázku své národní a státní samostatnosti a je problémem ve vztazích mezi Irskem a Londýnem.  Dominia jsou samosprávná území s převahou bělochů a vlastním parlamentem. Toto postavení získaly Kanada, New Founland, Austrálie, Nový Zéland a Jihoafrická unie.

Britské kolonie v Africe  V Africe měla Británie pod svou správou Egypt, Súdán, Ugandu, Somálsko. Chtěla vytvořit souvislý

pás kolonií od severu Afriky k jihu. Tam se kvůli nalezištím zlata a diamantů střetla s holandskými osadníky / tzv. Búry/, kteří si v jižní Africe vytvořili dvě republiky. Obě Britové porazili v tzv. búrské válce a jejich území se později stalo součástí Jihoafrické unie.

Francouzské kolonie  Francie byla druhou nejvýznamnější koloniální mocností.

Pronikala hlavně do Afriky a tzv. Indočíny.  V Africe ovládla Alžírsko, Tunisko. Chtěla proniknout i do Egypta, jehož význam velmi vzrostl po vybudování Suezského průplavu / 1869 /, který zkrátil na třetinu cestu z Evropy do Indie. Tam se však prosadili Britové.  V devadesátých letech 19. stol. získala Francie správu západní a počátkem 20. stol také rovníkové Afriky. Patřil jí i Madagaskar.  Od poloviny 19. stol. dobývali Francouzi Indočínu, menší oblasti drželi i v Indii a Tichém oceáně.

Další koloniální státy a války  Své kolonie měly také Německo, Belgie, Holandsko, USA,

Japonsko, Portugalsko a Španělsko.  Na konci 19. stol. chtěly USA získat španělské kolonie Kubu, Portoriko a Filipíny. Využily tamního povstání proti Španělům, vyzvaly je k odchodu. Španělsko vyhlásilo USA válku, kterou 1898 prohrálo. USA získaly Portoriko a Filipíny, Kuba zůstala nezávislá, ale pod kontrolou USA, které anektovaly / připojily/ ještě Havajské ostrovy.  Roku 1914 byl zprovozněn Panamský průplav, jehož kontrolu rovněž USA ovládly.

Berlínský kongres  V roce 1878 vypukla krize na Balkáně, kde došlo k povstání

slovanských národů proti Turkům. Do konfliktu vstoupilo na jejich straně Rusko. Při mírovém jednání v San Stefanu získalo nezávislost Srbsko, Černá Hora, Rumunsko a větší autonomii Bulharsko. Se zvýšeným vlivem Ruska na Balkáně nesouhlasily evropské velmoci. Z iniciativy německého kancléře Bismarcka se proto sešel 1878 v Berlíně kongres. Zúčastnili se ho zástupci Německa, Rakouska-Uherska, Ruska, VB, Francie, Itálie a Turecka. Kongres uznal nezávislost nových států na Balkáně, Rak.-Uhersko smělo okupovat Bosnu a Hercegovinu, kterou 1908 anektovalo. S výsledkem kongresu bylo nespokojeno Srbsko a Rusko; napětí na Balkáně se nezmírnilo.

Ruské výboje  Rusko směřovalo na Balkán, kde chtělo oslabit osmanskou

říši. Odůvodňovalo to ochranou Slovanů a pravoslavného křesťanství proti islámu.  Dlouhodobě spravovalo proti vůli Poláků východní Polsko. Také Finsko tvořilo s Ruskem od roku 1809 personální unii.  Rusko dále pronikalo do střední Asie / Kazachstán, Turkestán /a na Dálný východ – získali území kolem řek Amur a Ussuri / Vladivostok /.  Spor mezi Ruskem a Japonskem o čínské Mandžusko a Koreu vyvrcholil válkou /1904-5/, kterou Rusko prohrálo.

Japonsko a Čína  Do Japonska, které bylo po staletí izolované od ostatního

světa, začaly obchodně pronikat USA Rusko, VB a Francie. Ve 2. polovině 19. stol. zde proběhly reformy, které umožnily zaostalé zemi přechod ve vyspělou velmoc. Japonsko se stalo konstituční monarchií.  Čína, která byla konkurentem Japonska, naopak hospodářsky upadala. Protože do politiky země často zasahovaly evropské velmoci, vznikla zde nenávist proti cizincům, která vyvrcholila roku 1900 velkým tvrdě potlačeným povstáním. V letech 1911-1912 zde proběhla revoluce, která přinesla ústavu a vytvořila republiku.