Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: „Moderní škola“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu: VY_32_INOVACE_01_KRI_08 Autor: PhDr. V. Kristová Předmět: Základy společenských věd Téma: Počátky dělnického hnutí Ročník: První Způsob využití ICT: PC a dataprojektor, Prezentaci lze využít k výkladu nové látky v dějepise Druh učebního materiálu: Prezentace Power Point Datum tvorby: 08.11.2012 Anotace: Politické a kulturní dějiny od starověku po novověk. Materiál slouží k upevnění a rozšíření znalostí žáků SOŠ ze světových dějin . Obsahuje přehled nových termínů s jejich vysvětlením , osnovu, výklad tématu, návodné otázky sloužící ke snadnému osvojení dané látky, výklad tématu Zdroje:učebnice P.Čornej a kol. Dějepis pro SOŠ SPN 2002, ISBN 80-7235-194-X
Citace: nejsou použity
POČÁTKY DĚLNICKÉHO HNUTÍ Pro potřeby výuky D na SŠ vypracovala PhDr. V. Kristová
OSNOVA: 1. Počátky dělnického hnutí a/ chartismus b/utopický socialismus c/marxismus 2. První internacionála 3. Pařížská komuna – a/ prusko - francouzská válka b/vznik Pařížské komuny c/ její porážka a pronásledování členů
OTÁZKY: 1.Jaké byly pracovní a životní podmínky dělníků v Anglii ve druhé polovině 19. století? 2. Co to byl chartismus? 3.O co usilovali utopičtí socialisté a kdo k nim patřil? 4. Kdo byli marxisté? 5. Co byla I. Internacionála a kdy vznikla? 6.Co předcházelo ve Francii vzniku Pařížské komuny? 7. Co to byla Pařížská komuna, kdy vznikla?
Nové pojmy
Charta – listina Utopie – neuskutečnitelný ideál či sen Industrialismus – sociálně-politické zřízení založené na křesťanské lásce k bližnímu Marxismus – učení Karla Marxe a Bedřicha Engelse Politická ekonomie – věda zkoumající zákony společenské výroby a rozdělování Internacionální – mezinárodní Komuna – samosprávná obec
POČÁTKY DĚLNICKÉHO HNUTÍ V Anglii se v 19. století dovršoval průmyslový převrat. V hlavních odvětvích převládala strojová výroba, Anglie dodávala levné výrobky do ostatních zemí, stala se dílnou světa,odstranila cla a stala se první zemí svobodného obchodu.Početně sílila průmyslová buržoazie a také dělnictvo. Situace dělníků se však zhoršovala, pracovali 14 -16 hodin denně za nízké mzdy / i ženy a děti /, žili ve špatných bytových poměrech. Za této situace docházelo často živelně ke stávkám, při nichž ničili stroje, ve kterých spatřovali příčinu své bídy. Později se začali dělníci organizovat, usilovali o získání volebního práva a zahájili politický boj.
CHARTISMUS Za
hospodářské krize v roce 1836 a hromadného propouštění dělníků vzniklo v Londýně Sdružení dělníků, které své požadavky /hlavně všeobecné volební právo/ sepsalo v Chartě/ listina/ lidu a v petici předložilo roku 1839 parlamentu – chartismus. Hnutí vyvrcholilo ve 40. letech 19. století. Bylo podáno několik petic, dělníci však dosáhli jen zkrácení pracovní doby žen a dětí na 10 hodin. Po roce 1848 chartistické hnutí upadlo.
UTOPICKÝ SOCIALISMUS
Kritikou společnosti a plány na vytvoření společnosti bez vykořisťování se zabývali tzv. utopičtí socialisté. Ve Francii to byl Saint – Simon / sén simon/– východisko spatřoval v práci celé společnosti, jeho cílem byl tzv. industrialismus – sociálně-politické zřízení založené na křesťanské lásce k bližnímu. Charles Fourier/šárlz furijé/ – příčinu společenského zla spatřoval v kapitalistickém obchodu. Navrhoval zřídit výrobní a spotřební družstva, ve kterých by pracovali všichni a výsledky práce by se společně dělily. Anglický továrník Robert Owen / robert ouvn / zlepšoval prostředí dělníků ve své továrně, pokusil se zorganizovat komunistickou obec, ale ztroskotal.
MARXISMUS
V polovině 19. století se stalo střediskem dělnického hnutí Německo. Protože bylo politicky roztříštěno, opožďoval se vývoj kapitalismu za Anglií a Francií. Ve 40. letech se sem přesunulo těžisko revolučního hnutí. Z Německa pocházejí zakladatelé vědeckého socialismu Karel Marx a Bedřich Engels. K. Marx pocházel z Porýní, získal doktorát z filozofie, stal se redaktorem Rýnských novin, v Paříži studoval politickou ekonomii a kritizoval učení utopických socialistů. Po vypovězení přesídlil do Bruselu a Londýna. B. Engels byl synem továrníka z Porýní, žil dlouho v Anglii, kde studoval politickou ekonomii. Výsledkem jejich spolupráce je učení zvané marxismus, které vysvětlují ve společných dílech jako Německá ideologie, Manifest komunistické strany a Kapitál . / Marx /.
I.INTERNACIONÁLA S
počtem dělníků přibývaly dělnické organizace, které spolu začaly spolupracovat. V září 1864 bylo v Londýně založeno Mezinárodní dělnické sdružení =I.internacionála – hájila práva a zájmy dělníků, uspořádala několik kongresů, bojovala hlavně za uzákonění osmi hodinové pracovní doby.
PAŘÍŽSKÁ KOMUNA – PRUSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA V roce 1870 probíhala prusko-francouzská válka.Důvodem byl spor mezi Pruskem a Francií o nástupnictví na uvolněném španělském trůnu. Francouzská armáda Napoleona III. byla poražena V Metách a u Sedanu a musela kapitulovat. Po té 4. září vnikl v Paříži vzbouřený lid do budovy parlamentu a vynutil si vyhlášení republiky. Byla vytvořena prozatímní vláda. Protože pruské vojsko mělo otevřenou cestu na Paříž, žádali dělníci ozbrojení lidu. Byly zřízeny národní gardy. Po obležení Paříže Prusy a kapitulaci vlády bylo uzavřeno příměří. V nově vytvořeném národním shromáždění získali většinu přívrženci monarchie.
VZNIK PAŘÍŽSKÉ KOMUNY A JEJÍ PORÁŽKA
V březnu se NS rozhodlo národní gardy odzbrojit. Ze 17. na 18. března poslala vláda vojsko do Paříže, aby se zmocnila výzbroje národní gardy. Ve městě nastalo vzbouření, vojsko odmítlo střílet do lidu, spojilo se s gardisty a 18.3.1871 národní garda obsadila vládní budovy, byla svržena vláda a vyhlášena Pařížská komuna. Byla zvolena Rada komuny, která vydávala zákony, zestátnila podniky a provedla další opatření pro dělníky. Vláda však v dubnu na Paříž zaútočila, nejtěžší boje probíhaly v Paříži v týdnu do 28. května, kdy padla poslední barikáda; bylo zastřeleno 30 000 komunardů. Komuna, která trvala jen 72 dnů, byla prvním pokusem o diktaturu proletariátu, po její porážce byli její členové i dělníci pronásledováni, I.internacionála roku 1876 rozpuštěna.
