Inovativní možnosti provozu spalovacích turbín

Rok / Year: 2013

Svazek / Volume: 15

Číslo / Number: 6

Inovativní možnosti provozu spalovacích turbín The Innovative Options of the Gas Turbine Operation Luděk Ondroušek [email protected] Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně

Abstrakt: Zemní plyn je palivo, které je možno jednoduše a čistě spalovat. Spalování zemního plynu ve spalovacích turbínách se vyznačuje velkým přebytkem vzduchu, nízkou produkcí oxidu dusíku a uhelnatého, nulovou produkcí tuhých znečišťujících látek a oxidů síry. Díky příznivému poměru uhlíku a vodíku (poměr C/H) má ze všech fosilních paliv nejnižší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny. Ze zemního plynu lze navíc vyrábět elektřinu s podstatně vyšší účinností, než z uhlí. Snaha o ekologizaci energetiky podpořená rozvíjející se těžbou břidlicového plynu způsobila to, že se za posledních pět let energetická síť rozrostla řádově o stovky nových paroplynových elektráren. Vzestupný trend počtu těchto zdrojů lze pozorovat i v České republice. Následující příspěvek se proto věnuje inovativním provozním možnostem, jejíž aplikování se u těchto zdrojů prioritně nabízí. Bude vyzdvižena aplikace absorpčních klimatizačních jednotek v sání vzduchu a užitečná schopnost poskytovat podpůrné služby pro přenosovou soustavu.

Abstract: The natural gas is the fuel which can be easily and cleanly combusted. Combustion of the natural gas in the gas turbines is characterized by high excess air, low production of nitrogen and carbon oxides, zero production of solid pollutants and sulfur oxides. It has the lowest emission of CO2 per unit of produced electricity due to favorable ratio of carbon and hydrogen (ratio of C/H). Moreover, it is possible to produce electricity with significantly higher efficiency from the natural gas than from coal. The effort to greening energy supported by evolving shale gas mining caused that the energy system expanded in the order of hundreds of new combined cycle power plants in the last five years. The upward trend in the number of these sources can be observed also in the Czech Republic. Therefore following article apply to innovative operational options which application is preferable offered for these sources. The application of absorption air-conditioning units in the air inlet and useful ability to provide ancillary services for the transmission system will be underlined.

VOL.15, NO.6, DECEMBER 2013

Inovativní možnosti provozu spalovacích turbín Luděk Ondroušek Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Email: [email protected]

Abstrakt – Zemní plyn je palivo, které je možno jednoduše a čistě spalovat. Spalování zemního plynu ve spalovacích turbínách se vyznačuje velkým přebytkem vzduchu, nízkou produkcí oxidu dusíku a uhelnatého, nulovou produkcí tuhých znečišťujících látek a oxidů síry. Díky příznivému poměru uhlíku a vodíku (poměr C/H) má ze všech fosilních paliv nejnižší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny. Ze zemního plynu lze navíc vyrábět elektřinu s podstatně vyšší účinností, než z uhlí. Snaha o ekologizaci energetiky podpořená rozvíjející se těžbou břidlicového plynu způsobila to, že se za posledních pět let energetická síť rozrostla řádově o stovky nových paroplynových elektráren. Vzestupný trend počtu těchto zdrojů lze pozorovat i v České republice. Následující příspěvek se proto věnuje inovativním provozním možnostem, jejíž aplikování se u těchto zdrojů prioritně nabízí. Bude vyzdvižena aplikace absorpčních klimatizačních jednotek v sání vzduchu a užitečná schopnost poskytovat podpůrné služby pro přenosovou soustavu.

1 Úvod Diverzifikace zdrojů elektrické energie je důležitá pro stabilizaci chodu přenosové sítě. V podmínkách České republiky v budoucnu půjde o zvýšení počtu elektráren, které nejsou závislé na hnědém uhlí. Dle dostupných odborných publikací [3] [5] [6] lze předpokládat, že dojde ke zvýšení podílu energie vyrobené štěpením U237 v jaderných elektrárnách a výstavbou nových plynových elektráren. Snahou vyspělých států je samozřejmě i podpora environmentálních zdrojů energie. Bohužel však mnohdy krátkozrace nastavené legislativní nástroje podpory můžou způsobit nebezpečný a neřízený rozmach obnovitelných zdrojů energie. V České republice to byly například fenomenální fotovoltaické elektrárny. Z pohledu elektroenergetiky je problémový především jejich špatně predikovatelný provoz, který ohrožuje stabilitu přenosové soustavy. Naddodávky nebo nedodávky z těchto zdrojů musí být účinně a rychle kompenzovány. V opačném případě hrozí zhoršení kvalitativních parametrů v elektrizační soustavě. Kvalitativní parametry sítě se udržují tzv. „systémovými službami“ [3]. Prostředky pro zajišťování systémových služeb se nazývají „podpůrné služby“ (PpS). Tyto služby poskytují spolehlivé bloky s certifikací. Patří zde přečerpávací a velké akumulační vodní elektrárny, některé tepelné elektrárny a teplárny. Obecně jde o zdroje s vysokou dynamikou změny výkonu bloku a s dobrým zajištěním datového propojení mezi řídicím systémem bloku a ústředním dispečinkem (ÚD) přenosové soustavy. Z tohoto plyne, že nejvhodnějším zdrojem pro poskytování

PpS jsou elektrárenské bloky, kde je v maximální možné míře eliminována vazba mezi výrobou elektřiny a odběrem tepla ze zdroje. Zdrojem, který splňuje kritéria dynamiky, vysoké účinnosti, kompaktnosti a ekologičnosti a přispívá k diverzifikaci české palivové základny je například paroplynový blok s kondenzační turbínou. Trend výstavby moderních paroplynových bloků je dobře patrný již dnes. Dle [1] je v ČR současné době 7 projektů na výstavbu plynových elektráren. Jejichž předpokládaný instalovaný výkon by se mohl rovnat výkonu 2000 MWe.

2 Provoz spalovacích turbín Pokrok ve vývoji nových teplotně odolných superslitin [5], zapříčinil zvyšování teploty spalin před spalovací turbínou. Dříve se teplota spalin před první řadou rozváděcích lopatek spalovacích turbín pohybovala, jen kolem 850 °C, dnes bývá až 1310 °C [4]. Tímto se zvyšuje nejen účinnost (běžně přes 40 %), ale i výstupní teplota spalin za turbínou, resp. parametry přehřáté vodní páry ve spalinovém kotli. V tandemově zařazené parní turbíně lze tak díky tomu dosáhnout vyšších parametrů admisní páry, což přispívá ke zvýšení účinnosti. 2.1 Paroplynový blok jako poskytovatel PpS Paroplynový blok představuje vysoce flexibilní zdroj elektrické energie, který je schopný efektivně stabilizovat elektrizační soustavu. Paroplynový blok má velkou účinnost při zachování dostatečně vysoké výrobě elektřiny, například elektrický výkon paroplynových tepláren bývá až trojnásobný oproti parní teplárně se srovnatelným tepelným výkonem, která je vybavena protitlakovou parní turbínou. Pro použití spalovacích turbín v energetice dále hovoří: relativní jednoduchost, malý obestavěný prostor, relativně snadná obsluha daná především úplnou automatizací provozu, malá spotřeba chladící vody a možnost rychlé změny výkonu. Handicapem je vysoká cena paliva a cenová náročnost oprav horkých částí spalovací turbíny. V souvislosti s rychlostí výkonové změny je ve schématu PPC limitující parní turbína. V praxi se proto uplatňuje tandemový růst výkonu, rychlost zajišťuje spalovací turbína a parní turbína ji dojíždí. Podpůrné služby (PpS) mohou poskytovat pouze bloky, které jsou certifikovány. K získání certifikátu musí blok splňovat technické podmínky stanovené kodexem přenosové soustavy. Jedná se zejména o zajištění dostatečné dynamiky změny výkonu bloku, zajištění datového propojení mezi řídicím systémem bloku a ÚD České přenosové soustavy (ČEPS).

380


Provoz paroplynového bloku složeného ze spalovací turbíny, generátoru páry, parní kondenzační turbíny může z pohledu elektrizační soustavy (ES) vypadat následovně:

turbíny platí rovnice (1):

ηt =

2.1.1 Blok poskytuje PpS – primární regulaci frekvence. Ve výrobně je implementovaný regulátor, který vysílá signály přes nadřazený řídicí systém (např. Teleperm) do řídicího systému turbíny (např. SIMATIC S7). Automatický regulátor, upravuje výkon bloku podle aktuální odchylky frekvence v síti. Maximální velikost vykupované regulační zálohy primární regulace bloku je z důvodu bezpečnosti ES omezena na 10 MW, minimální výše je 3 MW [3]. Podle kodexu přenosové soustavy [9] musí blok uvolnit požadovanou regulační zálohu do 300 sekund od vzniku odchylky frekvence. Přičemž menší změny frekvence (o 100 mHz od 50 Hz) kryjí bloky nad 300 MW. Větší změny (o 200 mHz od 50 Hz) vyrovnávají bloky menší bloky (do 300 MW). 2.1.2 Blok poskytuje PpS – sekundární regulace frekvence a výkonu. Centrální sekundární regulátor frekvence a výkonu vysílá signály ke změně výkonu regulovaného bloku do oblasti, kde vznikla výkonová nerovnováha (princip neintervence, více v [8]). Sekundární regulace f a P navazuje na primární regulaci frekvence, tak aby ji postupně nahradila. Podle [8] by činnost sekundární regulace f a P měla ovlivnit zadané hodnoty frekvence a předávaných výkonů do 15 minut od okamžiku vzniku výkonové nerovnováhy. V kodexu přenosové soustavy [9] je stanovena minimální rychlost změny výkonu bloku (2 MW·min-1), minimální a maximální regulační rozsah. Na sekundární regulaci frekvence a výkonu navazuje terciální regulace P.

kde

τ ⋅η izT ⋅η izK − π m K  m η iz ⋅ (τ − 1) − 1 π ⋅  m  π −1 

(1)

τ - poměr vstupní teploty do turbíny (T3) ku teplotě před kompresorem (T1) (1), η izK - izoentropická účinnost kompresoru (1), η izT - izoentropická účinnost turbíny (1), π m - kompresní poměr umocněn (1), m = (χ-1)/ χ, χ – izoentropický exponent (1).

Ze vztahu 1 je vidět, že při konstantních ostatních parametrech je účinnost η t podstatně ovlivněna hodnotou τ . Poměr

τ roste nejen zvyšováním T3 ale i snižováním T1. Na nadcházející praktické ukázce (obrázek 1) spalovací turbíny SIEMENS V64.3A (70 MW) si ukážeme místa, které nabízí velký optimalizační potenciál.

2.1.3 Blok poskytuje PpS – kladnou nebo zápornou minutovou zálohu výkonu (MZ15+/-). Nastane-li tak velká nerovnováha, že se vyčerpají sekundární regulační zálohy, je aktivována kladná nebo záporná MZ15. Výše, rychlost a doba realizace minutové zálohy je upravena kodexem PS [8] [9]. Z hlediska řízení výkonu zdroje z ČEPS je paroplynový blok posuzován jako tzv. fiktivní blok. Tzn., že z dispečinku přenosové soustavy je řízen celkový výkon bloku, který je součtem výkonu spalovací a parní turbiny. 2.2 Optimalizační potenciál spalovací turbíny Idealizovaným oběhem spalovací turbíny s přívodem tepla při konstantním tlaku je Braytonův oběh [6]. Oběh se skládá ze dvou izobar a dvou izoentrop. Skutečný oběh však nemá kompresi ani expanzi izoentropickou. Ztráty v oběhu se vyjadřují izoentropickou účinností kompresoru

η

K iz

a turbíny

η

T iz

.

Bez dalšího odvozování, které lze nalézt v [6] a [7] pro termickou účinnost reálného jednoduchého oběhu spalovací

Obrázek 1: Ukázka optimalizačního potenciálu spalovací turbíny V64.3A, zpracováno podle [4]. (1 – zařízením pro stabilizaci parametrů vstupního vzduchu, 2 – kompresorový mezichladič, 3 – regenerace tepla např. odběr spalin pro ohřev spalovacího vzduchu na výstupu turbokompresoru, 4 – předehřev plynu, např. odpadním teplem nebo oděrem spalin z výstupu turbíny, 5 – zvyšování vstupní teploty na první řadu rozváděcích lopatek turbíny, 6 – využitím odpadního tepla např. v paroplynových cyklech). 2.3 Stabilizace parametrů vstupního vzduchu Zařízení pro stabilizaci parametrů vstupního vzduchu spalovací turbíny. Teplota nasávaného vzduchu má značný vliv na provoz spalovací turbíny, resp. PPC, viz rovnice č. 1 a obrázek č. 2.

381

2.3.2 Rekuperační systém

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50

78 68 58 48 PGT

38

PPPC

28

PPT

Výkon parní turbíny [MW]

Výkon PPC a spalovací turbíny [MW]


18 -20

-10

0

10

20

30

Venkovní teplota [°C]

Obrázek 2: Ukázka vlivu venkovní teploty na výkon PPC s maximálním elektrickým výkonem 95 MWe, výkon spalovací turbíny a parní turbíny (PGT – svorkový výkon spalovací turbíny, PPPC – výkon paroplynového cyklu, PPT – výkon parní turbíny). Úkolem zařízení pro stabilizaci parametrů vstupního vzduchu je udržet výkon spalovací turbíny nezávislý na atmosférické teplotě, která se mění v průběhu ročního období. Stabilizace parametrů nasávaného vzduchu zvětší poměr maximální teploty v oběhu k minimální a tím i účinnost turbosoustrojí. Maximální teplota v oběhu spalovací turbíny je limitována materiálovými možnostmi rozváděcích lopatek prvního turbínového stupně. Proto se jako nejjednodušší způsob zvýšení termické účinnosti jeví snižování minimální teploty oběhu, tj. teploty v sání kompresoru. Redukci teploty vstupního vzduchu kompresoru lze realizovat rekuperačním nebo směšovacím způsobem.

Z pohledu provozovatele se jako efektnější jeví rekuperační systém. Tento systém používá v zásadě dva druhy chlazení, mechanické a strojní. Jednodušší mechanické chlazení spočívá v nucené cirkulaci chladicí kapaliny v uzavřeném chladícím okruhu. Chladicí kapalina odebírá v tepelném výměníku teplo z nasávaného vzduchu. Nevýhoda tohoto systému je malá efektivita a velká energetická náročnost. Proto se dále budeme zabývat jen systémem strojního chlazení vstupního vzduchu. Ve schématu bloku se spalovací a kondenzační parní turbínou je pro stabilizaci parametrů vstupního vzduchu vhodné použít absorpční chladící jednotku na odpadní teplo. Kompresorové chladící jednotky, srovnatelného výkonu mají velkou spotřebu elektrické energie, proto se jeví v těchto aplikacích jako nevhodné. U analyzovaného zařízení (spalovací turbína 70 MW) jsou odpadním teplem spaliny o teplotě přes 570 °C. Tepelný výměník výparníku bude instalován do sacího traktu spalovací turbíny. S ohledem na velikost obestavěného prostoru a atmosférické vlivy bude výměník vložen mezi první a druhý filtrační stupeň v systému sání spalovací turbíny, viz obrázek 4 a 5. Modul 15 Modul 16 Modul 14 Modul 13

Modul 10 Modul 11

Modul 7 Modul 8 Modul 12

Modul 9 Modul 5

Modul 6

2.3.1 Směšovací systém. Vstupní vzduch se adiabaticky ochlazuje upravenou demineralizovanou vodou. Zchlazování probíhá ve směšovacím chladiči (systém trysek nebo vodních blan) [10] [11]. Tento způsob je závislý na relativní vlhkosti vzduchu. Zchlazujeme-li vzduch o velké relativní vlhkosti, dosáhneme malého chladícího efektu. Vzhledem k tomu, že zařízení pro stabilizaci parametrů vstupního vzduchu bude používáno výhradně v teplé polovině roku, kdy je průměrná relativní vlhkost vzduchu podle [12] cca 80 % jeví se tento systém jako neefektivní. Další nevýhodou kontaktního chlazení je vznik korozního prostředí v oblasti lopatkování kompresoru, zvýšená spotřeba drahé demineralizované vody, apod. Některé z výše zmíněných nedostatků lze vhodnou optimalizací elegantně omezit [12]. Obrázek č. 3 demonstruje funkci směšovacího systému.

Obrázek 3: Ukázka směšovacího systému stabilizace parametrů vstupního vzduchu, zpracováno podle [14].

Obrázek 4: Ukázka systému sání vzduchu spalovací turbíny (moduly: 13 – ochrana proti ptákům, 16 – distributory antiicingu, 8 – odvodnění, 14 – první filtrační stupeň, 15 – druhý a třetí stupeň filtrace, 10 – vestavby, 11 – tlumič hluku, 7–sací trakt, 6 – klapka, 5 – sání kompresoru).

Obrázek 5: Ukázka instalace voštinového výměníku absorpční klimatizační jednotky v sacím traktu spalovací turbíny 70 MWe.

382


Základním zařízením stabilizace parametrů vstupního vzduchu může být absorpční klimatizační jednotka chladící výkon 264 kW, průtok chlazené vody: 45,2 m3·h-1, vstupní/výstupní teplota: 12/7 °C. Rozsah vstupní teploty výfukových plynů: 275 – 600 °C, rozsah výstupních teplot 170200 °C o celkovém elektrickém příkonu 5,7 kVA. Bez podrobnějšího popisu funkce, jenž je dostupný v [2] uvádíme principielní schéma (obrázek 6) absorpční klimatizační jednotky a ilustrační obrázek jednotky instalované na turbíně V64.3A (obrázek 7).

Obrázek 8: Zakomponování absorpční klimatizační jednotky do provozního souboru spalovací turbíny.

Obrázek 6: Princip funkce absorpční klimatizační jednotky, dle [2].

Pro navrhovaný systém bude důležitý vysoký koeficient ročního využití. Tento faktor má vliv na ekonomičnost a lze ho zvýšit využitím entalpie spalin pro systém anti-icingu. Tento systém se u stávajícího analyzovaného zařízení skládá z potrubí, uzavíracího elementu, regulační armatury, tlumiče hluku a distributorů. Otvory v distributorech je vyfukován vzduch odebíraný z výstupu axiálního turbokompresoru. Vzduch o teplotě 350 °C se následně mísí s nasávaným vzduchem a tak chrání sací trakt proti tvorbě ledu. Hmotnostní tok horkého vzduchu se upravuje regulačním ventilem. Systém anti-icing se aktivuje při teplotách na vstupu kompresoru nižších než 0 °C povýšena o bezpečnostní koeficient. Podle aktuální hodnoty rosného bodu upravuje regulační ventil hmotnostní průtok horkého vzduchu do distributorů. Rozmrazovací systém je uveden v chod v případě, je-li splněna tato podmínka (2):

T < 0 °C + S kde

(2)

S – součinitel bezpečnosti. Slouží pro korekci žádané hodnoty pro regulátor, která je zadána měřičem rosného bodu.

Na snímku z termokamery (obrázek 9) jsou vidět distributory horkého vzduchu při rozmrazování vzduchových filtrů.

Obrázek 7: Ukázka klimatizační absorpční jednotky instalované na spalovací turbíně 70 MW. Samotné zapojení absorpční klimatizační jednotky do provozního souboru spalovací turbíny je patrné z obrázku č. 8. Obrázek 9: Činnost distributorů horkého vzduchu, v případě aktivace anti-icingu.

383


Podle [13] je výše zmíněná podmínka 2 splněna po dobu cca 4 měsíců v roce. Tento fakt, poukazuje na další způsob jak velmi jednoduchou a efektní metodu dospět ke zvýšení účinnosti stroje i systému anti-icingu. Tedy bypassem absorpční chladící jednotky přivádět spaliny z výstupu spalovací turbíny do distributorů anti-icingu. Obrázek č. 10 ukazuje, jak navrhované letní a zimní optimalizační metody, pozitivně ovlivní svorkový výkon generátoru spalovací turbíny. 595

75

Literatura [1] RWE chystá stejně jako ČEZ paroplynovou elektrárnu. ČT [online]. první. 2013 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/69672-rwechysta-stejne-jako-cez-paroplynovou-elektrarnu/

590 Psv

70

585

Psv,let,opt

65

580

Psv,zim,opt Tout

60

575

Tout,opt

55

570

50

565 -20

-10

0

10

20

[2] Absorbtion cooling technology. In: SolarNext AG [online]. 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://www.thenergia.hu/images/hutes/abszorpcious_hute s_technologia.pdf

Výstupní teplota [°C]

Svorkový výkon [MW]

80

článek. Tj. poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy či realizace optimalizačních opatření směřující k stabilizaci parametrů vstupního vzduchu turbokompresoru spalovací turbíny.

[3] ČEPS podpůrné služby. ČEPS [online]. 2012 [cit. 201310-19]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurnesluzby/Stranky/default.aspx

30

Teplota okolí [°C]

Obrázek 10: Porovnání efektivnosti navrhovaných opatření během letního i zimního provozu (Psv – svorkový výkon před optimalizací, Psv,let,opt – svorkový výkon generátoru spalovací turbíny během letního provozu po optimalizaci, Psv,zim,opt – výkon během zimního období po optimalizaci, Tout – výstupní teplota z turbíny, Tout, opt – výstupná teplota po optimalizaci).

[4] Popis a průběh výstavby paroplynové elektrárny v Počeradech. In: Asociace výzkumných organizací. Brno: Konference kotle a energetická zařízení., 2012, s. 4.

3 Závěr

[6] KADRNOŽKA, Jaroslav a Zdeněk SKÁLA. Paroplynové elektrárny a teplárny. Praha: STNL, 1981.

Technologie paroplynového cyklu je známa od 30. tet minulého století. Díky probíhající ekologizaci energetiky a novým ložiskům zemního či břidlicového plynu zaznamenávají paroplynové elektrárny rozkvět. Tyto zdroje představují účinný nástroj pro udržování kvalitativních parametrů přenosové sítě (poskytování PpS), vynikají vysokou účinností a nízkými emisemi. Trend výstavby moderních paroplynových bloků je dobře patrný i ČR a SK, např. elektrárna Počerady, Prostějov či Malženice. Poskytování točivých podpůrných služeb u paroplynových cyklů je možný díky velké rychlosti zatěžování nebo odlehčování stroje. Tyto vlastnosti umožňují poskytování primární, sekundární regulace či minutové regulační zálohy. Dovybavením schématu elektrárny, resp. teplárny bypassovým komínem, umožní další rozšíření portfolia nabízených služeb, např. netočivé služby minutová záloha do 15 minut (MZ15+ ze stojícího stroje). V tomto článku byl prezentován i jeden z možných způsobů, jak zvýšit účinnost paroplynového cyklu s ohledem na změny venkovních teplot. Jde o instalaci rekuperačního výměníku absorpční klimatizační jednotky do sacího traktu spalovací turbíny. Toto opatření přispěje mimo jiné i k rozšíření pásma PpS, jehož horní výkonová hranice, by jinak musela být v teplých obdobích snižována. Provozovatelé, kteří se chtějí uplatnit v tržním prostředí jsou stále nuceni hledat nové produkty a novou kvalitu poskytovaných služeb. Jednu z možných cest se snažil nastínit tento

[7] KOUSAL, Miroslav. Spalovací turbíny, druhé zcela přepracované vydání. Druhé zcela přepracované. Praha: STNL, 1980

[5] Gas Turbine A Handbook of Air, Land and Sea Applications [online]. Burlington: NoA, 2008 [cit. 2013-02-01]. ISBN 978-0-7506-7969-5.

[8] ŠROM. Řízení frekvence a výkonové balance v elektrizační soustavě. Praha, 2009. Seminární práce. ČVUT FEL. [9] Pravidla provozování přenosové soustavy kodex přenosové soustavy část II. ČEPS [online]. 2012 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Data/Legislativa/Stranky/Kode x.aspx [10] Turbine cooling association. Air inlet cooling [online]. 2011 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.turbineinletcooling.org [11] HAMIR, IBRAHIM a RAHMAN. . Improvement of gas turbine performance based on inlet air cooling systems. International Journal of Physical Science Vol. 6(4). 2011, č. 6, s. 620-627. [12] MIKULA a GRANT. Způsob kontaktního předchlazování nasávaného vzduchu plynových turbín a zařízení k provádění tohoto způsobu. [patent] ČR. 124681a, 11231. Uděleno 23.4.1964.

384


[13] Průměrné venkovní teploty v otopném období pro vybrané locality. TZB-info [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb/info.cz [14] SAMMAK. Anti-Icing in Gas Turbines. Lund University. 2006, č. 3.

385

Inovativní možnosti provozu spalovacích turbín

Recommend Documents