Činnost a působení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Činnost a působení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Zuzana Hrdličková

Petr Kolář

Brno 2011

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval všem, kteří mi při zpracování práce věnovali svůj čas, poskytli potřebné informace a podkladové materiály. Jmenovitě děkuji Ing. Zuzaně Hrdličkové za její pečlivé vedení mé bakalářské práce a cenné rady.

Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Zuzany Hrdličkové a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Brno 2011

Abstract Kolář, P. The activities and operation of selected insurance company during the period the First republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno. 2011. This bachelor thesis deals with development of insurance system and of chosen insurance company in Czechoslovakia during the period of the First republic. The aim of this thesis is to clarify an incidence of a selected company in the period of the First republic and the impact of an economic crisis on this insurance company. The first Chapter deals with the formation of insurance system in the world and in our place, a further chapter explains Czechoslovak economic development in monitored years. An additional Chapter describes the emergence of the insurance system in Czechoslovakia in 1918 – 1938. And finally the last part deals with the activities of the selected insurance company in the same period and also the impact of the economic crisis to the insurance company. Keywords Insurance system, insurance company, the First republic, economic crisis, Moldavia-Generali

Abstrakt Kolář, P. Činnost a působení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky. Bakalářská práce. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2011 Tato bakalářská práce se zabývá vývojem pojišťovnictví a činností vybrané pojišťovny v Československu za první republiky. Cílem práce je objasnit působení vybrané pojišťovny za první republiky a vliv krize na pojišťovnu. První kapitola se věnuje vzniku pojišťovnictví ve světě a u nás, následuje kapitola objasňující hospodářský vývoj v Československu ve sledovaných letech. V další části je popsán vývoj československého pojišťovnictví v období 1918 – 1938. Poslední kapitola se zabývá činností vybrané pojišťovny ve stejném období a také, jaký vliv měla na pojišťovnu hospodářská krize. Klíčová slova Pojišťovnictví, pojišťovna, první republika, hospodářská krize, MoldaviaGenerali.

Brno 2011

Obsah

5

Obsah Úvod a cíl práce

9

Úvod ................................................................................................................... 9 Cíl práce.............................................................................................................. 9 Struktura ...........................................................................................................10 Metodika............................................................................................................10 Dosavadní stav poznání .................................................................................... 11 1

2

Vznik a počátky pojišťovnictví ve světě a u nás

12

1.1

Vznik a počátky pojišťovnictví ve světě a Evropě....................................12

1.2

Vznik a počátky pojišťovnictví v českých zemích. ...................................14

1.2.1

Pojistné potřeby na našem území v době habsburské monarchie ..15

1.1.1

Vznik a počátky pojišťovnictví v českých zemích. ...........................15

Hospodářský vývoj v meziválečných letech na území Československa 2.1

18

Vývoj ekonomiky od vzniku Československa po rok 1923 ......................18

2.2 Hospodářský vývoj v ČSR v období hospodářské konjunktury (19241929) 20 2.3

3

Hospodářský vývoj v ČSR v letech 1930 – 1938......................................21

2.3.1

Hospodářská krize ve světě..............................................................21

2.3.2

Hospodářská krize v Československu............................................. 22

Vývoj československého pojišťovnictví v meziválečných letech 26 3.1

Teoretická stránka pojišťovnictví po roce 1918 ...................................... 27

3.1.1

Pojistná věda ................................................................................... 27

3.1.2

Pojistné právo ................................................................................. 28

3.1.3

Pojišťovnictví jako výuka ................................................................ 30

3.1.4

Pojišťovací tisk ................................................................................ 30

3.1.5

Síť pojišťoven....................................................................................31

3.2

Pojistné potřeby a jejich vývoj ................................................................ 32

3.2.1

Pojistné potřeby po vzniku Československa................................... 32

Obsah

6

3.2.2

Pojistné potřeby v období hospodářské konjunktury .................... 32

3.2.3 Pojistné potřeby v období hospodářské krize a postupného ozdravování ekonomiky ............................................................................... 32 3.3

Vývoj neživotního pojištění .................................................................... 33

3.3.1

Poválečné období do roku 1923...................................................... 33

3.3.2

Období konjunktury (1924 - 1929) ................................................. 34

3.3.3

Období hospodářské krize (1930 - 1938) ....................................... 36

3.4

Vývoj životního pojištění ........................................................................ 40

3.4.1

Tendence vývoje životního pojištění v prvních poválečných letech40

3.4.2

Machinace Fénixu v ČSR a nekalé praktiky Dr. Berlinera ..............41

3.4.3 Tendence vývoje životního pojištění v období hospodářské konjunktury .................................................................................................. 43 3.4.4 4

Tendence vývoje životního pojištění v období hospodářské krize . 44

Působení pojišťovny Moldavia-Generali na našem území za první republiky 46 4.1

Založení společnosti................................................................................ 46

4.2

Činnost pojišťovny Moldavia-Generali v letech 1918 - 1938.................. 48

4.2.1

Období 1918 - 1929 ......................................................................... 48

4.2.2

Období let 1930 – 1938....................................................................51

4.2.3 Dopad hospodářské krize ve třicátých letech na pojišťovnu Moldavia-Generali........................................................................................ 55 Diskuse

59

Závěr

61

Literatura

63

Příloha 1: Počet pojišťoven v r. 1922

68

Příloha 2: Neživotní pojištění

70

Příloha 3: Životní pojištění

72

Příloha 4: Moldavia-Generali

75

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Průměrná roční nezaměstnanost v ČSR v letech 1928 – 1937 …………………………………………………………………………………………………………23 Obr. 2

Přijaté brutto pojistné v tis. Kč v letech 1925 – 1929…………………… 36

Obr. 3 Pojištění proti ohni – přijaté netto pojistné a vyplacené odškodné domácích pojišťoven v letech 1930 - 1936 …………………………………………… 38 Obr. 4

Přijaté hrubé pojistné v tis. Kč v letech 1925 – 1929……………………. 44

Obr. 5

Přijaté hrubé pojistné v tis. Kč v letech 1930 – 1936……………………. 45

Obr. 6

Čistý zisk Moldavie-Generali v letech 1913 – 1919………………………..47

Obr. 7 Výše celkového přijatého brutto pojistného a zajistného v tis. Kč v letech 1930 – 1936 ………………………………………………………………………….. 51 Obr. 8 Kursový vývoj cenných papírů v držbě Moldavie-Generali ve třicátých letech (Kč) ………………………………………………………………………….. 52 Obr. 9 Vývoj administrativních nákladů pojišťovny Moldavia-Generali ve třicátých letech (Kč) …………………………………………………………………………...53 Obr. 10 Pojistné plnění a přijatéí pojistné ve třicátých letech u vybraných druhů neživotního pojištění; Zdroj: Compass, 1933 – 1940………………….….55 Obr. 11 Vývoj HDP v Československu (v mld. Kč) a přijatého brutto pojistného pojišťovny Moldavia-Generali (v mil. Kč) v letech 1930 – 1936..55

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled nezaměstnanosti v ČSR a vybraných státech v letech 1929 – 1934………………………………………………………………………………………………… 23 Tab. 2

Hrubý domácí produkt v Československu v letech 1929 – 1937……. 24

Tab. 3 Velkoobchodní ceny vybraných druhů zboží v letech 1931 – 1936 (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)………………………………………………….. 25 Tab. 4 Zastoupení 5 nejrozšířenějších pojištění (v tis. Kč) a jejich podíl na celkovém objemu přijatého pojistného a zajistného v roce 1923…………….. 34 Tab. 5 Pojištění proti škodám – přijaté brutto pojistné v tis. Kč v letech 1930 – 1936……………………………………………………………………………………… 39 Tab. 6 Čistý zisk Moldavie-Generali a výše dividendy na 1 akcii v letech 1921 – 1929……………………………………………………………………………………………… 50 Tab. 7 Prvních pět akciových pojišťoven podle přijatého pojistného a zajistného (po srážce podílu zajistitelů) v roce 1923……………………………… 50 Tab. 8 Celkové pojistné plnění a přijaté pojistné vybraných druhů neživotního pojištění (pojištění proti požáru auta + pojištění šomážní + pojištění proti rozbití skla) v třicátých letech……………………………………….. 54

Úvod a cíl práce

9

Úvod a cíl práce Úvod Období první republiky (1918 – 1938) je významným obdobím českých dějin, a proto bylo a je často spojováno se zájmy našich historiků. V roce 1918 skončila první světová válka, tehdy zvaná jako Velká válka, což znamenalo vznik řady nových států, včetně Československa. Československá republika byla od roku 1526 součástí habsburské monarchie a až téměř o 400 let později se jí podařilo získat nezávislost. České země vždy v době habsburské monarchie platily za významově důležité a jedny z průmyslově nejvyspělejších oblastí nejen monarchie, ale i celého světa. Řadily se mezi takové země, jako např. Spojené státy americké. Československo vzniklo 28. října 1918. Ve stejný den, jen o několik hodin dříve než došlo ke vzniku samostatného státu Čechů a Slováků, také došlo ke kapitulaci habsburské monarchie. Téhož dne, tedy 28. října, vydal Národní výbor1 svůj první zákon, a to zákon o zřízení samostatného československého státu. Státní formou Československa byla zvolena republika, prvním československým prezidentem se stal T. G. Masaryk a do čela vlády usedl Karel Kramář. Od okamžiku vzniku Československa se začala psát nová kapitola vývoje našeho státu. Začala se formovat a budovat politická stránka Československa, stejně jako se začala vyvíjet ekonomika a další aspekty samostatného státu. Svou kapitolu v historii Československa si vytvořilo i pojišťovnictví. Historické práce v oblasti pojišťovnictví nejsou frekventované, touto problematikou se zabývá jen několik málo historiků (viz dosavadní stav poznání). Jedním z důvodů, proč jsem si vybral historickou práci je fakt, že patřím mezi zastánce, kteří tvrdí, že poznání minulosti napomáhá k lepšímu pochopení toho, co se děje v současnosti. Znalost historických souvislostí, zvláště pak v ekonomické sféře, nám navíc umožňuje snáze předpovídat, co se může stát v budoucnosti. Historie s sebou přináší mnoho nových a někdy i nečekaných informací, díky ní se můžeme v mnohém zdokonalit a také ponaučit. Z výše uvedených důvodů považuji tudíž za zajímavé a užitečné se zabývat ve své bakalářské práci historickým tématem.

Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaké bylo postavení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky na českém pojistném trhu a jak byla ovlivněna činnost tohoto subjektu hospodářskou krizí ve třicátých letech. Za tento subjekt jsem si zvolil pojišťovnu Moldavia-Generali, a to vzhledem k doNárodní výbor vznikl po 1. světové válce a zastával u nás výkonnou i zákonodárnou moc a také převzal důležité hospodářské a vládní instituce

1

Úvod a cíl práce

10

stupným informacím k této pojišťovně za zkoumané období. V pozadí tohoto cíle stojí sledování vývoje pojišťovnictví od samotného vzniku československého státu, který byl úzce propojen s vývojem československého hospodářství

Struktura Pro naplnění cíle je práce rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola s názvem Vznik a počátky pojišťovnictví ve světě a u nás se věnuje úplným počátkům pojišťovnictví. První část této kapitoly se zabývá vznikem a prvopočátky pojišťovnictví ve světě, následující část objasňuje počátky pojišťovnictví na našem území. První kapitola je důležitá pro pochopení toho, co stálo za zrodem samostatného pojišťovnictví. Druhá kapitola nesoucí název Hospodářský vývoj v meziválečných letech na území Československa je zaměřena, jak vyplývá z názvu, na hospodářský vývoj Československa v období první republiky. Nejprve je řešena hospodářská situace po vzniku Československa, následuje vývoj v období konjunktury a kapitola je zakončena hospodářským vývojem ve třicátých letech. Tato kapitola je důležitá pro pochopení hospodářské situace v ČSR, která souvisí s vývojem pojišťovnictví ve třicátých letech. Největší pozornost je věnována především hospodářskému vývoji v době krize. Třetí kapitola nese název Vývoj československého pojišťovnictví v meziválečných letech a zabývá se vedle vývoje životního a neživotního pojištění také teoretickou stránkou pojišťovnictví. Poslední kapitola s názvem Působení pojišťovny Moldavia-Generali na našem území za první republiky řeší činnost pojišťovny Moldavia-Generali v období první republiky a především v období hospodářské krize. Tato kapitola splňuje hlavní cíl práce, třetí kapitola s důrazem na neživotní pojištění pak dokresluje pozadí a podmínky fungování celého pojišťovnictví v meziválečném období.

Metodika Vzhledem k tomu, že se jedná o práci, která má historické zaměření, základní použitou metodou je metoda chronologická. Tato metoda je použita v celé práci. Další metodou, která se uplatnila při popisu historických faktů je metoda deskripce. Kromě toho je ve druhé, třetí a čtvrté kapitole využita metoda analýzy, kdy je nejprve objasněn hospodářský vývoj na území Československa, poté vývoj pojišťovnictví u nás a nakonec jsou aplikována zjištěná data a informace získané ze studia literatury a archivních materiálů na vybraný pojišťovací subjekt. V kapitole čtvrté, která je zaměřena na činnost a vývoj pojišťovny, je při zhodnocení krize na situaci pojišťovny využito metod syntézy a dedukce. Pro ověření předpokladu, že HDP ovlivnilo výši přijatého pojistného Moldavie-Generali, je dále ve 4. kapitole využita korelační analýza. V rámci této analýzy je vhodnější očistit HDP o inflaci, bohužel ale kvůli nedostupnosti informací o inflaci ve zkoumaném období není toto očištění provedeno. V některých částech práce je provedena komparace vývoje v rámci jednotlivých let. Práce je také pro lepší

Úvod a cíl práce

11

přehlednost a názornost doplněna o tabulky a grafy, ve kterých jsou zpracována dostupná statistická data. Rád bych na tomto místě učinil poznámku právě o problémech s dostupností dat, se kterými jsem se setkal při zpracování práce. I přes to, že jsem studoval řadu archivních materiálů a dokumentů, byl největší problém spojen se získáním potřebných archivních dat, jelikož jsem zjistil, že většina informací o pojišťovnách ve zkoumaných letech je často dochována pouze zlomkovitě nebo vůbec. Proto jsem byl donucen k doplnění literatury o sekundární zdroje. Nakonec jsem si vybral pojišťovnu Moldavia-Generali, protože její působení na našem území v letech 1918 – 1938 je velice zajímavé. Při mém rozhodování hrálo také roli to, že jmenovaná pojišťovna v upravené podobě funguje dodnes, a proto mne zajímalo, jaké byly počátky této pojišťovny a jaká úskalí musela zvládnout. Ale asi rozhodujícím faktorem byla téměř neexistující možnost sehnat potřebné dokumenty o jiných pojišťovnách jak v knihovnách, tak v archivech.

Dosavadní stav poznání Problematikou hospodářského vývoje v období první republiky a také hospodářské krize se zabývá poměrně dost autorů. Mohu zmínit například autory E. Kubů, J, Pátka, V. Lacinu, A. Jedličku, a další. Obecné informace o pojišťovnictví a jeho vývoji v Československu nabízí pouze několik málo autorů. Jmenovitě bych zmínil především M. Marvana a J. Chaloupeckého, kteří se ve své publikaci zabývají vznikem pojišťovnictví a jeho vývojem u nás do roku 1992. Souvislostmi ovlivnění pojišťovny Moldavia-Generali hospodářskou krizí se dosud nikdo nezabýval.


12

1 Vznik a počátky pojišťovnictví ve světě a u nás 1.1

Vznik a počátky pojišťovnictví ve světě a Evropě

Lidé odjakživa žili ve strachu, měli obavy a cítili nejistotu, že je může něco postihnout, že je může potkat nějaká nečekaná událost, která se pak může projevit v jejich životech. Tyto okolnosti daly podnět k vytvoření základů pojišťovnictví, jehož produkty slouží lidem k ochraně svého majetku. V případě, že se člověk bojí o svůj majetek a věří v riziko vzniku škodní události, uzavře pojištění a díky tomu, vznikne-li pojistná událost, má pojištěný právo na výplatu peněžních prostředků. Jak uvádí Marvan (1989), podle některých literárních publikací sahají počátky pojišťovnictví do starého Egypta, tedy do roku kolem 2500 př. n. l., kdy kameníci uzavírali vzájemné dohody, kterými se zavazovali k vybírání pravidelných příspěvků pro krytí výdajů na pohřby. Ve staré Babylónii za vlády Chammurapiho (kolem roku 2000 př. n. l.) uzavírali mezi sebou majitelé karavan dohody o vzájemném krytí ztrát, jež by mohly vzniknout při cestách, ve staré Indii vznikaly různé druhy pojištění úvěrů, které uzavírala kasta obchodníků (asi 1000 let př. n. l.). „V Řecku majitelé otroků pojišťují se proti ztrátě vzniklé uniknutím otroka. V Palestině vzájemná dohoda honců oslů, zabezpečující proti ztrátě zahynutí dobytčete, na pobřeží Malé Asie tatáž opatření proti škodám vzniklým nezdarem výpravy“ (Král, 1928, s. 15). „V Perském zálivu, ve Francii a ve starém Řecku ujednávali mezi sebou majitelé lodí a kupci dohody o vzájemném rozdělení škod, jež by nastaly ztroskotáním lodí nebo jiným námořním nebezpečím“ (Ježek, 1985, s. 28). Opravdové důkazy, které potvrzují existenci různých druhů životního pojištění a pojištění majetku zasahují do dob starého Říma. Zde fungovaly čtyři formy statutárních institucí, jejímž cílem bylo zpočátku zabezpečit důstojný pohřeb členů, a později také finanční prostředky pro pozůstalé po členech instituce (Marvan, 1989). Jednalo se o spolky podporující vojáky a řemeslníky, spolky náboženské, spolky zaměřené na vypravení důstojného pohřbu a spolky zaměřující se na opatření věna nevěstám (Marvan, 1985). Tyto spolky měli ve svých stanovách zakotveny výši příspěvků, tresty za porušení stanov, poskytnutí pojistné náhrady jako zmiňované vypravení pohřbu, poskytnutí věna nevěstě atd.). Se zánikem starého Říma zanikl nejen otrokářský řád, ale také pojišťovací organizace vojáků, řemeslníků, aj., které v Římě dříve fungovaly (Marvan, 1989). Počátky pojišťovnictví v Evropě jsou spojeny s rozvojem obchodu a řemesel, kdy lidé pociťovali potřebu sdružovat se v zájmu získání lepších podmínek pro rozvoj svého druhu způsobu obživy a v zájmu zajištění se pro lepší budoucnost. V tomto období (přelom 11. a 12. st. n. l.) proto začaly vznikat větší skupiny, tzv.


13

bratrstva neboli gildy2, které již ve stanovách měly zabezpečeno vytvoření společné pokladny ("pojistné fondy"), z které se vyplácela pojistná plnění v případě pojistné události a cechy, v nichž se spojovali řemeslníci. Gildy a cechy zajišťovaly pro své členy právní a v některých případech i fyzickou ochranu, ale také poskytovaly vzájemné pojištění pro případ nemoci, úrazu, smrti, krádeže, požáru atd. Dochované dokumenty o existenci gild v 11. a 12. století pochází z Dánska, Porýnska a Šlesvicka (Marvan, 1989). První zachovaná pojistná smlouva byla podepsána v Itálii v městě Pisa 13. 4. 1379. Tato smlouva zahájila v Evropě éru komerčního námořního pojištění. Námořní obchod se však začal rozvíjet mnohem dříve, a to od konce 10. století převážně ve Středomoří. Lodní doprava skrze mořské hladiny byla v té době velice riskantní, a to z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů byla nedokonalost lodí, nedokonalé mapy a navigační zařízení, ale také sílící rozvoj pirátství a neustále se opakující nebo nově se rodící války. Je tedy pravděpodobné, že určité námořní dohody vznikaly mnohem dříve než až v roce 1379, což naznačuje Ježek (1985) a (Marvan, 1989). Velký rozmach námořní dopravy znamenal na jednu stranu pro námořníky zisky a objevování nových zemí a kultur, na druhou stranu také znamenal zvyšování rizik. Takzvanou královnou moří se stala Anglie, kde se od konce 80. let 17. století vytvářelo světové centrum námořního pojištění. Majitel londýnské kavárny, Edward Lloyd, využil toho, že v jeho podniku se scházeli námořníci, kapitáni lodí a obchodníci, kteří si za jeho přispění mezi sebou vyměňovali informace o námořní přepravě. Postupem času se stala Lloydova kavárna místem pro provozování námořního pojištění. Po jeho smrti v roce 1713 byla kavárna natolik populární, že se později stala svého času jedním z nejznámějších a největších pojišťovacích míst na světě. Úkoly původního Lloydu převzal v roce 1769 podnik New Lloyd´s Coffee House, jenž byl vytvořen skupinou obchodníků a makléřů. Lloyd´s začali rozšiřovat svou činnost a stali se tak dokonce průkopníky některých nových drůhů pojištění (Marvan, 1989). Dříve než v Anglii se však rozvinulo námořní pojištění do jiných evropských států, a to např. na přelomu 14. a 15. století se šířilo přes Itálii, Španělsko či Portugalsko dál na sever, např. do Holandska (Ježek, 1985). V kupeckých gildách a řemeslnických ceších přežívalo požární pojištění, které však v průmyslově a hospodářsky nejvyspělejších zemích Evropy bylo vytlačováno soukromými a veřejnými požárními pojišťovnami (Marvan, 1989). V roce 1666 vypukl v Londýně obří požár, jenž se stal rozhodujícím impulsem pro založení první komerční požární pojišťovny na světě, a to tzv. The Fire Office. Požár celkově zničil 400 ulic, 132000 domů a 84 kostelů. Vznik této první komerční požární pojišťovny je velice zajímavý. Již v roce 1667 se londýnský stavitel Nicholas Barbon zavazoval, že osobám, které si od něho nechají postavit dům, za určitou prémii (pojistné) postaví bezplatně nový dům, pokud jejich původní stavba postavená Barbonem bude bez jejich viny zničena požárem. Toto Gilda = středověké sdružení kupců hájících jejich hospodářské zájmy (Petráčková, Karaus, 1998)

2


14

počínaní tak dalo vznik první komerční pojišťovně na světě. N. Barbon se svými přáteli v roce 1680 přebudoval svou "pojišťovací instituci" na požární pojišťovnu Insurance Office for Houses on the Black Side of Royal Exchange. Název později zlidověl a pojišťovna se tak přejmenovala na kratší The Fire Office (Sedláček, 1987). V roce 1705 byla založena veřejná požární pojišťovna pro celé Prusko. Dalším milníkem a impulsem pro rozvoj požárního pojišťovnictví na evropském kontinentě byl obrovský požár v Hamburku v roce 1824 (Marvan, 1985). S rozvojem dopravy vznikalo v Evropě pojištění odpovědnosti za škody. Kořeny tohoto typu pojištění spadají na území Francie v podobě pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku provozování koněspřežní dopravy. V Evropě dále vznikala pojištění jako pojištění krupobitní, vodovodní atd. (Marvan, 1989). Vedle pojištění majetku se také rozvíjí pojištění rizik souvisejících se zajištěním života lidí. Dochovaná smlouva o důchodu z roku 1472 se velice podobá dnešním smlouvám o důchodovém pojištění. Tato smlouva obsahuje podrobné podmínky důchodového pojištění, jako je výše důchodu, platební lhůty atd. V 16 století dochází k tzv. rentovým důchodům, a to především v Anglii, Flandrech a Holandsku. Významnou finanční institucí zaměřenou na životní pojištění se staly v 17. a 18. století tzv. tontiny, které ještě koncem 19. století přežívaly např. v naší pojišťovací bance Slavii. Italský lékař Lorenzo Tonti, jenž se stal tvůrcem tontin, navrhl francouzskému kardinálovi Mazarinovi tyto tontiny jako uplatnitelný zdroj příjmů pro strádající státní pokladnu. Systém, který Lorenzo Tonti navrhl, se líbil i v jiných zemích, a proto ho začaly používat. K rozvoji životního pojištění také velkou měrou přispěl švýcarský matematik Jacob Bernoulli, jenž se zabýval problematikou délky pravděpodobnosti lidského života stejně jako holandský matematik Christian Huygens. Pro budování životního pojištění na vědeckém základě bylo rozhodujícím předpokladem zpracování a vytvoření úmrtnostních tabulek. K vyřešení této problematiky přispěl z teoretického hlediska holandský vědec Johan de Witt. První úmrtnostní tabulky založené na poměrně přesných statistických údajích vypracoval anglický vědec Edmond Halley (Marvan, 1989). První komerční životní pojišťovna na světě, která byla alespoň z části založena na vědeckých základech, byla anglická Society of Assurance of Widows and Orphans. Tato instituce byla založena v Londýně v roce 1699 (Marvan, 1989).

1.2 Vznik a počátky pojišťovnictví v českých zemích. Stejně jako ve světě, i u nás (s určitým zpožděním) vzniklo a vyvíjelo se pojišťovnictví.


1.2.1

15

Pojistné potřeby na našem území v době habsburské monarchie

Vzhledem k tomu, že náš stát se stejně jako dnes nacházel i v době habsburské monarchie ve vnitrozemí, byly největší pojistné potřeby směřovány především proti přírodním živlům. „Časté požáry a někdy požární katastrofy nejen zmenšovaly majetky vládnoucích feudálních velkostatkářů, ale především ožebračovaly poddaný lid a tím snižovaly jeho robotní schopnosti a znesnadňovaly plnění povinností vůči státu (daně, kontingenty branců do armády atd.)“ (Marvan, 1989). 1.1.1

Vznik a počátky pojišťovnictví v českých zemích.

Počátky pojišťovnictví v českých zemích sahají do období druhé poloviny 18. století, ve kterém byly české země součástí habsburské monarchie. Pojištění a pojišťovnictví u nás se vyvíjelo pod stále rostoucím vlivem pojišťovací činnosti ve vyspělých státech světa. Vládnoucí třídy monarchie se snažili uplatnit poznatky například z vyspělé Anglie (Marvan, 1989). V tomto období byla brána největší potřeba pojištění proti požáru, který ohrožoval nejen majetek bohatých i chudých, ale požár také často znamenal ztrátu pracovních příležitostí. Časté požáry vznikaly z důvodu toho, že ještě v 2. polovině 18. století byla většina budov nejen na vesnicích, ale i ve městech postavena ze dřeva, kryta slámou nebo šindelem. K vytápění i osvětlování se potom používal otevřený oheň. Zemědělská výroba trpěla jak požáry, tak také pociťovala potřebu pojistné ochrany proti přírodním silám, především proti krupobití. První dochované dokumenty zmiňující pojistné otázky vedou k císařovně Marii Terezii, jenž svými dopisy a patenty podněcovala zakládání pojišťoven. Zprvu se císařovna snažila pomáhat poškozeným akcemi dobročinného charakteru, jako například založení Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí (rok 1748), či vydáváním patentů, které povolovaly vybírat peněžní prostředky na veřejných sbírkách pro osoby zasažené požárem. „Tyto sbírky povoleny patentem z 3. dubna 1750. Roku 1740 patentem doporučeno zem. vládám zakládání ústavů pojišťujících proti ohni. Patenty obnoveny 1745, 1747, 1776 a 1784. Nevěnována jim pozornost ústřední“ (Král, 1928, s. 17). I přes snahu Marie Terezie, která se mohla opírat o své poradce, se nepodařilo císařovně za jejího života to, že by byla založena požární pojišťovna. Po táhlých a vyčerpávajících jednáních všechny návrhy a náměty ztroskotaly na nezájmu a neochotě místních stavů (Marvan, 1989). V českých zemích byla právní úprava pojišťovnictví upravena patentem ze 4. září 1819, patentem císaře Františka I., který pozitivně řešil nejen požární pojištění, ale i další druhy pojištění majetku a také pojištění životní. Tímto patentem bylo povoleno provádět pojištění v rámci soukromého podnikání. Patent z roku 1819 se snažil zajistit účinnou ochranu proti požárům a také zabraňovat odlivům finančních prostředků získané z provozování pojištění za hranicemi, částečně mělo vydání patentu také motiv politický. V této době již na území habsburské monarchie fungovaly 3 pojišťovny, a to v podstatě bez císařova povolení. Jednalo se o Pojišťovací společnost Přístav-Komárno, Zemskou požární


16

pojišťovnu a Vzájemnou požární pojišťovnu. Postupem času vznikaly na území habsburské monarchie pojišťovny další. Do tohoto cyklu zakládání nových pojišťoven patří i založení vzájemných požárních pojišťoven pro Čechy a Moravu a Slezsko. Nejstarší českou vzájemnou požární pojišťovnou se stala v Praze roku 1827 Česká vzájemná požární pojišťovna, za jejímž vznikem stáli především pánové Josef Matyáš hrabě z Thunu a Hohensteinu a František Josef hrabě z Vrtby (Marvan, 1989). K zajímavějším událostem došlo na Moravě, kde ve 20. letech 19. století vznikla Moravsko – slezská vzájemná pojišťovna se sídlem v Brně. Správu Moravsko-slezské vzájemné pojišťovny řídilo generální ředitelství, jež se skládalo z generálního ředitele3, zástupce generálního ředitele (administrátor), ředitele pokladny, účtárny a kanceláře, pěti dalších členů výboru, právníka a dvou stavebních znalců. Polovina členů tohoto výboru, kromě generálního ředitele, právníka a obou stavebních znalců, byla volena každé tři roky. 14. dubna 1828 v dekretu vyslovil císař přání o úzké spolupráci 3 pojišťoven, a to dolnorakouské, štýrskohradecké a moravsko-slezské za existence dvou podmínek. Zachování si samostatné správy a vytvoření tzv. centrální deputace, která by náhrady škod všech tří pojišťoven rozdělovala úměrně dle pojistných částek jednotlivých pojišťoven. Společenská smlouva těchto tří pojišťoven byla podepsána 16. listopadu 1829, její platnost byla 6 let. Po vypršení této lhůty se mělo jednat o případném prodloužení. Jak se později ukázalo, tato smlouva byla pro Moravsko-slezskou vzájemnou pojišťovnu velice výhodná a naopak nevýhodná pro zbylé dvě pojišťovny (Marvan, 1989). Koncem 60. let 19. století, přesně v roce 1869, vznikly na našem území dvě pojišťovny. Byla to pojišťovna Slavia a Praha. Obě dvě se zprvu zaměřovali pouze na životní pojištění. Vznikly, protože trh s životním pojištěním na našem území až doposud ovládaly pojišťovny především z Vídně, Terstu a Budapeště (Marvan, 1989). Pojišťovna Slavia byla silně spjata se vzájemnou bankou Slavie, která mimo jiné pojišťovala kapitály a důchody. Na její tradici pak úspěšně navázala pojišťovna Slavie, jejíž základy byly položeny v roce 1868. Tento pojišťovací ústav vznikl jako ryze česká pojišťovna a mezi nejdůležitější osoby, které se zapříčinily o vznik Slavie, patří právník F. L. Chleborad, který pro svůj nápad založit ryze český podnik získal například i Františka Palackého4. Chleborad vybral název Slavia záměrně, jelikož toto jméno je symbolické pro ideál slovanské vzájemnosti a pospolitosti (Slavia pojišťovna, c2011). „Jako nejpováživější zjev na českém poli pojišťovacím vytičuje Chleborad, že máme již okolo 18 pojišťovacích ústavů v zemi, z nichž ani jediný nevyhovuje potřebám národa našeho. - Všecky mají ústřední ústavy ve Vídni nebo v cizozemsku; všecky vyvážejí zisk na nás vytěžený buď do Vídně, buď do cizozemska; zkrátka, ani jediný ústav není ústavem národním.“ (Banka Slavie 1869 – 1919, volen na doživotí, prvním byl František Josef ze Žerotína (Marvan, Chaloupecký, 1993) Mezi další významné osobnosti, které získal Chleborad na svou stranu, patřili dále např.: dr. Julius Grégr, dr. Josef Frič (Banka Slavie, 1919)

3

4


17

1919, s. 22) Toto, ale i následující jen dokazuje, že pojišťovna Slavia byla opravdu ryze česká národní pojišťovna. „Zřetel na potřeby národní určoval povždy i politiku ukládací Slavie, druhou hlavní složku činnosti každé pojišťovny. Zřizujíce Slavii, měli zakladatelé na mysli zabrániti odtoku českých peněz ze země a využíti obnosů, které ve formě fondů pojišťovny skládají, i zisků, jichž docilují, k zúrodnění a oplodnění vlastního organismu hospodářského. Úkolem Slavie bylo, aby peníze na místo ve Vídni, Terstu, Bruselu, Paříži neb Londýně v Praze soustřeďovala a je odtud po vlastech českých rozšiřovala“ (Banka Slavie 1869 – 1919, 1919, s. 38 - 39). Vedle především požárního pojištění se u nás také formovaly počátky pojištění životního. K vytvoření životního pojištění přispěla především narůstající krize feudalismu a sílící projevy kapitalistického způsobu výroby. Tyto dva prvky znamenaly změny ve způsobu života lidí a přinesly tak snahy o lepší zajišťování rodin v případě nečekaného úmrtí živitele, nebo jeho invaliditě. S tímto problémem souvisí samozřejmě neschopnost k výdělečné činnosti. Otázky ohledně zabezpečení při předčasném úmrtí živitele rodiny sužovali nejvíce mladší syny šlecht. V roce 1771 byl na našem území za vlády Marie Terezie vydán první penzijní předpis, který garantoval důchody vdovám a sirotkům po byrokratech, kteří věrně sloužili císařskému dvoru. Tento předpis byl tedy vydán ve snaze o udržení si oddanosti svého byrokratického aparátu. Problémy týkající se zajištění rodin po smrti živitele se naopak netýkali především lidí žijících na venkově, kde bylo ve zvyku, že o pozůstalé po předčasně zemřelých živitelích rodin se starali blízcí příbuzní v rámci tzv. širší rodiny. Ve městech byla situace podobná s tím rozdílem, že o práce neschopné členy nebo o pozůstalé se staraly řemeslnické cechy nebo obchodnické gildy. (Marvan, 1989). Koncem 18. století začali po vzoru německých států také v habsburské monarchii vznikat vdovské a sirotčí penzijní ústavy, které řešili problémy týkajících se nezaopatřených vdov a sirotků po zesnulých úřednících, obchodnících, atd. Nejstarší ústav v habsburské monarchii byl založen roku 1793. Ústav za své členy z počátku přijímal úředníky, obchodníky a občany. Nový členové byli přijímáni dvakrát ročně. Nový člen se zavazoval zaplatit vstupní poplatek 200 zlatých ročně pak platit příspěvky v celkové výši 16 zlatých. Po dosažení 30 let věku platil člen povinně zvláštní přirážku k příspěvkům. Výplaty penzí se dělily do 2 období. V prvním období, a to od roku 1793 do 1. července 1819 byla vdově ihned vyplácena penze ve výši 300 zlatých ročně. Toto se týkalo i nových členů. V druhém období od 1. července 1819 byla vyžadována dvouletá čekací lhůta a penze byla snížena na 200 zlatých ročně. Ústav z roku 1793 nebyl poslední, další vznikly například v roce 1797 a 1823. Výše poplatků, vkladů, výše roční penze a podmínky pro přijetí se u jednotlivých ústavů lišily, jedno však měly společné. Ústavy nebyly přístupné dělníkům, drobným rolníkům a sociálně slabým vrstvám společnosti (Marvan, 1989).

Hospodářský vývoj v meziválečných letech na území Československa

18

2 Hospodářský vývoj v meziválečných letech na území Československa Vývoj makroekonomických ukazatelů dle mého názoru citelně ovlivňuje celé hospodářství země. Ať už se jedná o řemeslo a průmysl, bankovnictví a peněžnictví, finanční trhy atd. Samozřejmě makroekonomické ukazatele také ovlivňuje pojišťovnictví. Stejně tak tomu bylo i po vzniku Československa, a proto bych chtěl nastínit poválečný hospodářský vývoj, který se nějakým způsobem dotkl i pojišťovnictví

2.1 Vývoj ekonomiky od vzniku Československa po rok 1923 Marvan (1993) uvádí, že Československu připadlo po rozpadu RakouskaUherska 21 % plochy a 26 % obyvatel bývalé monarchie, ale i přes to náš stát patřil mezi nejvyspělejší. Velký rozdíl byl ve vyspělosti západního a východního Československa. Zatímco západní část Československa, tedy Čechy, Morava a Slezsko, byla jedna z hospodářsky nejvyspělejších, Slovensko představující východní část bylo velice zaostalé a za vyspělými evropskými zeměmi bylo zpožděno o 80 až 100 let. Tahounem celé ekonomiky Československa byly české země, které disponovaly důležitými palivoenergetickými zdroji, měly více než trojnásobně větší počet obyvatelstva než Slovensko a představovaly přibližně 92 % průmyslového potenciálu, na Slovensko tedy zbývalo něco kolem 8 %. České země měly také z hlediska zahraničního obchodu daleko výhodnější polohu (Faltus, Průcha, 1995). Tento fakt ale pro České země neznamenal, že se začne okamžitě vyvíjet a ekonomicky růst. Bylo potřeba se vypořádat se spoustou problémů, které přinesla skončená první světová válka. V prvním roce po válce vládl na našem území totální hospodářský chaos a trval naprostý nedostatek potravin. Dalším problémem byla již zmíněná východní část, která byla ve srovnání s tou západní značně zaostalá (Marvan, Chaloupecký, 1993). Bylo tedy jasné, že vznik nové ekonomiky není běh na krátkou trať. Proces utváření ekonomiky probíhal po celá 20. a 30. léta. První etapa, která byla nejdůležitější, proběhla do roku 1923. Do tohoto roku vzniklo v ČSR jednotné celní území, jednotná československá měna, začalo budování československého trhu (Lacina, 1990). V následujícím textu se zaměřím na hlavní kroky, které vláda provedla po vzniku Československa, neboť ty měly významný vliv na vývoj hospodářství v celém období první republiky. 20. února 1919 byla realizována celní odluka československého území od zbylých zemí bývalého Rakouska-Uherska a Československo bylo prohlášeno samostatným celním územím. O pár dní později byla provedena měnová refor-


19

ma, kterou považuji za jeden ze tří významných, důležitých a potřebných kroků. Měnová reforma byla uzákoněna 25. února a proběhla ve dnech 3. - 9. března 1919. Její podstatou bylo vytvoření vlastní československé měny označované jako koruna československá se zkratkou Kč prostřednictvím okolkování rakousko-uherských bankovek obíhajících na území ČSR. Díky zákonu ze dne 25. 2. byl ministr financí zmocněn k tomu, aby provedl tzv. soupis jmění a přírůstku za účelem uložení majetkové dávky (Lacina, 1990). Do tohoto soupisu jmění patřili veškeré, na území Československa se nacházející rakousko-uherské válečné půjčky, vkladní knížky, poukázky, běžné účty, cenné papíry, ale také např. pojistky. Podniky pak musely sestavit likvidační bilanci za účelem uložení dávek a podat přiznání k těmto dávkám. Díky měnové reformě mělo Československo volnou cestu k budování vlastní ekonomiky (Marvan, Chaloupecký, 1993). Druhým významným opatřením, které se týkalo průmyslu, obchodu, dopravy, peněžnictví a pojišťovnictví byla tzv. nostrifikace. Problémem bylo, že důležité ekonomické pozice v ČSR nadále zůstávaly v držení německorakouského kapitálu a město Vídeň bylo místem, kde sídlila většina velkých a středních československých podniků, vrcholové vedení klíčových firem, a odkud byl řízen obchod. Proto, aby se Československo mohlo dále vyvíjet, dle mého názoru zcela oprávněně, byla zavedena 11. prosince 1919 nostrifikace. Díky ní byli zmocněni českoslovenští ministři k tomu, aby vyzvali podniky vyrábějící na našem území se sídlem v zahraničí, aby přenesly svá sídla do určité doby na území ČSR (Marvan, Chaloupecký, 1993). „V jen malé míře došlo k nostrifikaci i v pojišťovnictví. Týkala se vlastně jen dvou cizích pojišťovacích společností. První byla Asscurazioni Generali v Terstu, jejíž filiálky se sloučily s pojišťovnou Moldavií, patřící do koncernu Živnostenské banky. Filiálky a pojišťovací obchody druhé nostrifikované První rakouské úrazové společnosti převzala nově založená společnost Securitas, ovládaná společně vídeňskou mateřskou firmou a Živnostenskou bankou.“ (Lacina, 1994, s. 87-88) Jak dokazuje následující, k nostrifikaci v pojišťovnictví bylo přistoupeno jen okrajově, jelikož zasáhla opravdu jen zmiňované dvě pojišťovací instituce.„Ostatní rakouské a italské pojišťovací společnosti se však nostrifikaci vyhnuly a svou působnost v Československu uchovaly“ (Půlpán, 1993, s. 370). Třetím důležitým krokem ke stabilizaci hospodářského vývoje byla pozemková reforma, jež byla uzákoněna záborovým zákonem z 16. dubna 1919. V rámci této reformy došlo k zabrání pozemků větší než 150 ha zemědělské a 250 ha veškeré půdy. Pozemkovou reformou došlo k přerozdělení půdy, což zapříčinilo mimo jiné zklidnění značně sílícího nepokoje na venkově, když pozemková reforma vyšla vstříc rolnické vrstvě a zahnala tak hlad rolníků po půdě (Kubů, Pátek, 2000). „Velmi významným výsledkem úsilí o osamostatnění československé ekonomiky bylo i zastavení odlivu peněz do Vídně a zčásti i do Budapešti, ke kterému docházelo za habsburské monarchie. Jednalo se nejen o daně, cla a výnosy státních monopolů (lihu, tabáku ad.), ale i o zisky akciových společností, firem


20

soukromníků a velkých šlechtických pozemkových vlastníků, kteří dříve sídlili ve Vídni“ (Kubů, Pátek, 2000, s. 15). Již v druhé polovině roku 1921 bylo jasné, že stabilizace československé měny a zastavení inflace jsou velice reálné. Co se týče dalšího postupu, prosadila se Rašínova deflační politika. Byly vytvořeny příznivé podmínky pro vzestup hodnoty koruny, které se podařilo v roce 1921 zvýšit svou hodnotu na curyšské burze z 5 na 17-19 centimů5. Rašín, který se stal v říjnu 1922 znovu ministrem financí, dokázal zabránit opětovnému snížení hodnoty české koruny, která se v podstatě celá 20. léta 20. století držela na hodnotě kolem 16 centimů. Deflační politika přispěla na jednu stranu k brzké stabilizaci československé koruny, což byl jeden ze základních předpokladů pro stabilizaci celého hospodářství a také pro pozdější neočekávaně bohatou konjunkturu v letech 1924-1929, či snížení reálné hodnoty zahraničních dluhů, na druhou stranu však znamenala zhoršení podmínek exportu zboží (Marvan, Chaloupecký, 1993). V letech 1921 až 1923 došlo ke vzniku poválečné krize, která znamenala pro ČSR například pokles průmyslové výroby, oslabení obchodu a dalších sfér hospodářství (Marvan, Chaloupecký, 1993). Vzhledem k tomu, že v práci bych se chtěl zabývat především problematice spojené tzv. Velkou hospodářskou krizí, která vypukla ve světě v roce 1929 a u nás se projevovala v 30. letech, podrobnější analýza krize z let 1921–23 již není dále předmětem mého zájmu.

2.2 Hospodářský vývoj v ČSR v období hospodářské konjunktury (1924-1929) V letech 1924 až 1929 došlo k výraznému oživení československého hospodářství, proto toto období můžeme nazývat obdobím hospodářské konjunktury. Ekonomika ČSR rostla a dokonce v těchto letech dynamika hospodářského růstu převyšovala evropský průměr. V období konjunktury probíhala obnova fixního kapitálu, zrychlil se rozvoj nových oborů, proces racionalizace výroby i administrativních činností (Marvan, Chaloupecký, 1993). Oživení hospodářství znamenalo více pracovních míst, především ve velkých továrnách, kde se začala zavádět pásová výroba. Toto vedlo k rychlému snížení nezaměstnanosti6 a zvýšení mezd. Došlo tedy logicky i ke zvýšení osobní spotřeby. V období hospodářské konjunktury došlo k vysokému růstu vrcholných ukazatelů životní úrovně, které v tomto období značně přesáhly úroveň předválečných let. Tato situace byla dána všeobecným růstem intenzity práce, která byla spjata převážně se zaváděním pásové výroby ve velkých továrnách (Faltus, Průcha, 1995). V období hospodářského rozkvětu se velice dařilo průmyslu a řemeslu, což dokazují průměrné ukazatele, kdy na zemědělství připadalo 34, 6 %, průmysl

5

6

1 centim = 1/100 švýcarského franku (Peníze.cz, 2000) v roce 1929 bylo v zemi „pouze“ 42000 nezaměstnaných


21

a řemeslo 34,4 % a na terciální sféru připadalo 21,1 %. S obdobím druhé poloviny dvacátých let tedy souvisí i dynamický rozvoj terciální sféry, kdy největších přírůstků dosahovalo peněžnictví, včetně pojišťovnictví (Marvan, Chaloupecký, 1993). Co se týče průměrných ukazatelů, lze konstatovat, že 2. polovina 20. let byla v rámci meziválečného hospodářství Československa nejpříznivějším obdobím (Faltus, Průcha, 1995).

2.3 Hospodářský vývoj v ČSR v letech 1930 – 1938 Toto období je především spojeno s hospodářskou krizí, která ve světě vznikla v roce 1929, u nás se však projevila s určitým časovým zpožděním. Pro následné zhodnocení dopadu krize na činnost pojišťovny Moldavia-Generali je nezbytné uvést příčiny krize, ale především popsal její průběh v Československu. 2.3.1

Hospodářská krize ve světě

Kolébkou vzniku krize bylo USA, kde došlo ke krachu na newyorské burze. Po první světové válce bylo USA nejsilnější a nejvyspělejší mocností na světě. V roce 1927 hodnoty akcií v Americe stále rostly, podniky disponovaly nadměrnými zásobami, ale pomalu začalo docházet ke zpomalování spotřeby. Růst hodnot akcií byl tak enormní, že cenné papíry některých podniků se prodávaly až za 50-ti násobek své původní hodnoty a v roce 1929 dosáhly akcie svého maxima. Mezitím ale v USA začala klesat výroba, zaměstnanost, počty stavebních zakázek atd. Od 3. října 1929 začaly klesat kurzy akcií, 24. října nastala na burze v New Yorku panika (Hrubý, 1994). Celková ztráta z 24. října byla vyčíslena na 11, 25 mld. dolarů. 29. říjen byl označen jako nejtemnější, kdy ztráta burzy činila dokonce 15 mld. dolarů. Důsledkem této situace byly krachy dalších amerických burz, začala růst nezaměstnanost7, krachovaly podniky, klesala průmyslová výroba, atd. (Buřínská, 2008). „Krize se postupně šířila i do dalších zemí, především těch, které byly na USA ekonomicky závislé. Postupně zaplavila celý svět. V Evropě se krize nejdříve projevila v Německu a Rakousku“ (Buřínská, 2008). Do roku 1933 se období nazývá hospodářskou krizí, od roku 1933 pak hospodářskou depresí. Rok 1932 znamenal dosažení nejhoršího bodu světové hospodářské krize. Po důsledcích krize se objevovaly i snahy po jejich odstranění, které ve svém principu selhaly (Jedlička, 1935). Jedlička mezi tyto snahy řadí snahy o „hospodářské osamostatnění, čínské zdi celních hranic, snižování mezd atd.“

7

Viz. tabulka č. 1 na straně 23


2.3.2

22

Hospodářská krize v Československu

Když v druhé polovině 20. let se Československo těšilo z rostoucí ekonomiky, nikdo nemohl tušit, že na přelomu let 1929 a 1930 vtrhne na scénu hospodářská krize, která byla mimořádně dlouhá a hluboká. Stejně jako v některých evropských státech, i u nás propukla krize s určitým zpožděním. Opožďování hospodářského vývoje způsobilo několik důvodů. „Zpožďování československého hospodářského vývoje za hospodářským vývojem světovým vyplývá z okolnosti, že ČSR jest státem z poloviny průmyslovým a z poloviny zemědělským. Státy po výtce průmyslové citlivěji reagují na světový vývoj než státy zemědělské. Další, ještě důležitější příčinou tohoto zpožďování jest - přeprůmyslovění – Československa v nepoměru k zúženému domácímu trhu a veliké kapacitě průmyslového aparátu vybudovaného za Rakouska pro hospodářsky širší teritorium. Tato kapacita byla nadto v období relativní hospodářské stabilisace (do roku 1929/30) zvýšena investicemi a racionalisací“ (Jedlička, 1935, s. 18 - 19). Podle Kubů a Pátka (2000) bylo hlavní příčinou časového rozdílu vypuknutí krize především opožděné investování a také celková elektrifikace trvající od 20. let až do roku 1930. Vláda se snažila omezit vliv krize některými hospodářskými opatřeními, například podporou exportu či trhu pracovních sil. Tedy docházelo k zesílení státních zásahů. Jednalo se například o podporu vývozu devalvací měny, promíjení a vrácení daní formou vývozních prémií, poskytnutí speciálních exportních úvěrů (Marvan, Chaloupecký, 1993). Co se týká měnové politiky, Československo se neinspirovalo politikou žádné světové mocnosti a v podstatě se vydalo svou vlastní cestou. Měnová politika nebyla v době krize jednotná. Lze ji rozdělit na 2 období, kdy první období můžeme nazvat obdobím deflačním, které skončilo devalvací provedené 17. února 1934, druhým obdobím pak započalo od zmiňovaného data a nazývalo se obdobím stabilizačním (Kozák, 1937). Dále se vláda pokusila vyrovnat rozdíly mezi naší hospodářskou a světovou hladinou snižováním mezd a úpravou životních potřeb (Jedlička, 1935). „Od prostředků, kterými se má řešiti krise samotna, třeba lišiti prostředky, jichž úkolem je odčiňovati následky krise. Máme na mysli především sociální následky, nezaměstnanost, a volá se především po rozmnožení veřejných investic, aby se dala lidu práce. Stát by měl možnost regulací svého rozpočtu investičního doplňovati soukromou zaměstnanost tím, že by tlumil investice v době dobré konjunktury a rozšiřoval je v době deprese“ (Engliš, 1934, s.14). Pokles výroby produktů z průmyslu a zemědělství znamenal pro ČSR jednu velice znepokojivou skutečnost. Rapidně se navýšila nezaměstnanost, což samozřejmě zasáhlo celou ekonomiku. Pro srovnání v roce 1929 (vrchol hospodářské konjunktury) bylo v ČSR 41 630 nezaměstnaných lidí, v roce 1933 jejich počet stoupl na ohromných 738 267 (Jedlička, 1935). Rok 1937 znamenal v počtu


23

zaměstnaných mírný pokrok, jelikož především díky nově vzniklým zbrojovkám klesl počet nezaměstnaných zhruba na 408 0008 (Marvan, Chaloupecký, 1993). Tab. 1

USA Něm. Rak. ČSR

Přehled nezaměstnanosti v ČSR a vybraných státech v letech 1929 - 1934

1929

1930

1931

-

3 947 000

7 431 000

3 194 420 228 773 105 442

4 672 991 300 223 291 332

1 919 917 192 062 41 630

1932 11 489 000 5 700 405 377 894 554 059

1933 11 904 000 5 024 693 383 293 738 267

1934 10 671 000 2 717 563 363 513 755 149

Zdroj: Jedlička, 1935, s.10

Největší nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v odvětví textilním a sklářském. V roce 1929 v textilním průmyslu byl počet uchazečů o práci vyčíslen na 5 454, v roce 1933 pak na 87 138. V odvětví sklářském potom v roce 1929 bylo 408 uchazečů o práci, v roce 1933 počet vzrostl na 29 760 (Marvan, Chaloupecký, 1993). 300000 247613

250000

245953 235623 208539

200000 184555

155313

150000

102179

100000

Prům ěrná roční nezam ěstnanost (členů odborových organisací, kteří dos távali podporu)

51372

50000

23763 16348

0

1928

1930

1932

1934

1936

Obr. 1 Průměrná roční nezaměstnanost v ČSR v letech 1928 – 1937; Zdroj: Statistická ročenka republiky Československé, 1934 – 1938, vlastní zpracování

To, že se u nás hospodářská krize projevila, dokazuje i tabulka s vývojem HDP. Od roku 1929 HDP u nás každým rokem klesalo, nejnižších hodnot dosáh-

8

Statistické ročenky uvádějí jiná čísla, a to z důvodu, že v ročenkách jsou zachyceny počty nezaměstnaných lidí, kteří byli členi odborových organizací, a kteří dostávali od odborů podporu. Udávají tedy, že v roce 1929 bylo nezaměstnaných 23 763, v roce 1933 247 613 a v roce 1937 155 313. (Statistické ročenky republiky Československé, 1934 – 1938)


24

lo v letech 1934 a 1935. Teprve v dalších letech byl zaznamenán nárůst, který však nepřekonal HDP z let předkrizových. Československo se tak zařadilo mezi několik evropských zemí, kterým se nepodařilo až do druhé světové války překročit svou hospodářskou úroveň z období hospodářské konjunktury. Hlavním důvodem byl dlouhodobý pokles vývozu a také nedařící se investiční činnost (Kubů, Pátek, 2000).

Tab. 2

Hrubý domácí produkt v Československu v letech 1929 - 1937

HDP Pryor

Rok

HDP Mitchell

Index 1929 = 100

V mld. Kč

Index 1913 = 100

1929

100

73,4

152,3

1930

96,7

70,9

147,1

1931

93,4

68,5

142,1

1932

89,7

65,8

136,5

1933

85,9

63,0

130,7

1934

82,6

60,6

125,7

1935

81,8

60,0

124,5

1936

88,5

64,9

134,6

1937

98,4

72,2

149,8

Zdroj: Kubů, Pátek, 2000, s. 50

Dopady krize byly tedy na jednu stranu ekonomické, na druhou stranu krize s sebou přinesla problémy sociální. „Ztráty hospodářské nejsou jediným zlem, kterým jest obyvatelstvo ČSR postiženo. Hospodářská krise projevuje se i jinými důsledky, neméně vážnými, které bychom mohli nazvati ztrátami sociálními“ (Jedlička, 1935, s. 52). Jak dokazuje tabulka č. 3, krize měla dopad i na ceny potravin a dalšího zboží.


25

Tab. 3 Velkoobchodní ceny vybraných druhů zboží v letech 1931 – 1936 (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Rok

Žito (100 kg)

Telecí (1 kg)

1931 1932 1933 1934 1935 1936

136,9 Kč 124,6 Kč 87,4 Kč 121,7 Kč 139,8 Kč 140,2 Kč

8,6 Kč 7,5 Kč 6,9 Kč 6,1 Kč 7,8 Kč 9,1 Kč

Margarín dom. (1 kg) 9,9 Kč 9,0 Kč 8,1 Kč 7,9 Kč 7,7 Kč 7,6 Kč

Šunka uzená (1 kg) 17,6 Kč 17,1 Kč 16,5 Kč 13,6 Kč 15,5 Kč 16,8 Kč

Zdroj: Statistické ročenky republiky Československé, 1934 – 1938, vlastní zpracování

Vývoj československého pojišťovnictví v meziválečných letech

26

3 Vývoj československého pojišťovnictví v meziválečných letech Pro naplnění cíle je dále třeba charakterizovat vývoj pojišťovnictví po skončení první světové války. Na jednu stranu se rozvíjelo samotné odvětví pojišťovnictví, na druhou stranu se rozvíjela i jeho stránka teoretická, které je věnována první část práce. Se vznikem nového státu souviselo i zavedení právních reforem a změn týkajících se pojišťovnictví. Například byl regulativ doplněn normami, které u nás dovolovaly pojišťovnám provozovat současně pojištění životní a neživotní. Další normy řešily například ukládání financí pojišťoven, různé poplatky, aj (Vondráček, 1986). Král (1928) konstatoval, že velikým problémem byla otázka norem týkajících se činností zahraničních pojišťoven na našem území. Jelikož docházelo často k tomu, že vyspělejší pojišťovny ze zahraničí podnikaly u nás na úkor domácích pojišťoven. V tomto byly naše právní předpisy a normy poměrně zaostalé. „Stát chrání své lesy, chrání průmysl, chrání zemědělství, avšak nedbá na pojišťovnictví. Nejen že mu neposkytuje ochrany před cizí soutěží, stát nechrání je ani před nedovolenou činností ciziny a vybíráním vysokých poplatků pojišťovacích ztěžuje jejich práci a ohrožuje ji přímo na kořeni“ (Král, 1928, s.24). Působení činnosti zahraničních pojišťoven na našem území bylo podtrženo dnem 10. 6. 1919, kdy byl přijat zákon č. 321 Sb. z. a n. § 6 o povolování činnosti cizozemských pojišťoven v Československu (Marvan, 1985). Zakládání zahraničních pojišťoven ještě několik let nebylo nikterak ovlivněno a vznik nových pojišťoven na našem území je spjato s působením pojišťovny Fenix na našem území, o kterém se zmiňuji dále v práci. Politické a hospodářské souvislosti ukazují, že situace vedla ke zvýšení uzavřených pojištění osobních, dopravních, požárních a jiných, což například dokazuje Chaloupecký (1988, s. 8 – 9): „Nahlédneme-li do dostupných bilancí jednotlivých pojišťoven, vidíme, že jím byly svěřeny značné kapitály. Pojišťovnictví se projevilo jako významný činitel na peněžním trhu, jako mimořádně silný a stabilní odběratel cenných papírů, poskytovatel úvěrů v různých formách, ukladatel v peněžních ústavech i držitel realit. S rozvojem pojišťovnictví jako celku, s jeho pronikáním do všech vrstev společnosti a oborů činnosti a se vzrůstem obchodů stoupal úměrně k tomu i význam jednotlivých pojišťoven jako činitelů finančních.O tom svědčí skutečnost, že např. v roce 1918 činilo přijaté pojistné v Československé republice u životního pojištění 36,5 miliónů koruna u požárního pojištění 41 miliónů korun. V roce 1920 to bylo 52 a 73 miliónů a v roce 1938 422 miliónů v životním a 452 miliónů korun v požárním pojištění. Podle zpráv tehdejšího Státního ústavu statistického činila např. koncem roku 1926 celková aktiva domácích pojišťoven životních i živelních téměř 2 miliardy korun“.


27

3.1 Teoretická stránka pojišťovnictví po roce 1918 Za významné z hlediska vývoje pojišťovnictví v období první republiky lze považovat vývoj samotné pojistné teorie. S tou souvisel rozvoj pojistného práva a současně výuka principů pojišťovnictví. O pojišťovnictví se zvyšovala informovanost i prostřednictvím pojišťovacího tisku. Vzhledem k tomu, že výše zmíněné faktory stály u zrodu pojišťovnictví v samotném československém státu a ovlivnily jeho další vývoj, je považuji za nezbytné do práce uvést. Znalosti teoretické stránky pojišťovnictví byly základem pro zkušený management a díky těmto znalostem se mohli pracovníci a vedení pojišťoven zdokonalovat a více vzdělávat. O tyto teoretické poznatky se mohl opírat management Moldavie-Generali, který zmiňuji ve 4.kapitole, a mohl tak hrát významnou roli při překonávání hospodářské krize. 3.1.1

Pojistná věda

V ČSR se rozvíjela tzv. pojistná věda. Jednalo se o teoretiky, kteří diskutovali nad tím, které vědní disciplíny spadají do pojistné vědy. U nás, ale i ve světě došlo k rozdělení pojistných teoretiků i praktiků na dva tábory. Šlo o zastánce pojistné vědy v užším měřítku, jež zahrnovala pouze pojistnou matematiku a statistiku na straně jedné a zastánce pojistné vědy v širším měřítku, která se skládala ze všech vědních disciplín, které by nějak souvisely s provozováním všech odvětví pojištění na straně druhé. Tedy např. disciplíny zabývající se matematickými, statistickými, právními, národohospodářskými, finančními a jinými úkony (Marvan, Chaloupecký, 1993). Já osobně bych se přikláněl k druhé variantě, tudíž bych byl zastánce pojistné vědy v širším měřítku. Stejně jako v jiných vědních oborech, i v pojistné vědě, pracovali odborníci na zavedení jednotné a výstižné terminologii. V roce 1921 vyšla první část „Soukromého pojišťovacího práva československého, ve které autor uváděl pojmy jako „jednatel“, „pojišťovací doktrína“, „pojistná doba“, „pojistný zájem“, „odvětví“, atd. Samozřejmě terminologií se zabývala řada odborníků, a proto vznikaly neshody a odlišné názory na některé výrazy9 (Marvan, Chaloupecký, 1993). Existovala řada faktorů a událostí, které se staly významné pro rozvoj pojistné vědy. Byly to například účasti našich pojišťovacích praktiků a teoretiků na mezinárodních konferencí, které se nějakým způsobem týkaly pojišťovnictví. Kongresy a konference se konaly mimo jiné v Londýně či Stockholmu. Například přípravy kongresu ve Stockholmu trvaly více než dva roky a pozvánku na něj dostal jen malý okruh špičkových odborníků z celého světa. Naši odborníci na něm nechyběli. K rozvoji pojistné vědy přispěla také sponzorská činnost. Například se nepodařilo stmelit názory na použití pojmů „pojistný“ a „pojišťovací“. K dalším rozporům a diskusím docházelo například kvůli názvu pro specialistu v oboru pojišťování. Někteří prosazovali pojem pojistný matematik, jiní zase pojistný technik či dokonce pojistný statik

9


28

Vznikaly u nás různé fondy, které pak peněžně odměňovaly nejzdařilejší publikace na téma pojišťovnictví. Pojistná věda byla také rozvíjena v zájmových sdruženích pracovníků pojišťoven10 a v některých vysokých školách (Marvan,1985; Marvan, Chaloupecký, 1993). Podle Marvana a Chaloupeckého (1993) velice často docházelo k vyhroceným střetům a slovním přestřelkám mezi přívrženci pojistné vědy v užším smyslu a pojistné vědy v širším smyslu. V letech 1930 – 1935 vycházel časopis Aktuárské vědy, který se stavěl na stranu širšího smyslu. Aktuárské vědy citovaly projev německého odborníka, který označil „pojistnou vědu“ jako soubor zahrnující pojistnou matematiku, pojistnou politiku, pojistné právo, pojistnou medicínu a pojistnou hospodářskou nauku. Jeho názor opět rozvířil řadu diskusí v obou táborech (Aktuárské vědy, 1930). Ve třicátých letech měla pro rozvoj pojistné vědy i nadále velký vliv sponzorská činnost a odbornost časopisů specializovaných na pojišťovnictví. Pomocí těchto činností byla pojistná věda každoročně obohacena a rozšířena o celou řadu nových informací. Díky tomu tak mohli pracovníci pojišťoven získávat nové poznatky a prohlubovat si tak své odborné znalosti (Marvan, Chaloupecký, 1993). K získání dalších a dalších poznatků z oblasti především životního pojištění přispěly dle Marvana a Chaloupeckého (1993) účasti našich odborníku na mezinárodních vědeckých konferencích. Po konferencích v Londýně a Stockholmu následovaly mezinárodní kongresy v Římě a Paříži. Byly uskutečněny také 4 mezinárodní konference řešící problematiku pojišťování anormálních životů. Postupně se konference zaměřením na anormální životy11 konaly ve Vídni, Kodani, Praze a Paříži. Na žádné z těchto setkání odborníků z pojišťovnictví nechyběli zástupci Československa. I díky tomu měly poznatky ze 4 konferencí o anormálních životech velký vliv na rozvoj pojistné vědy v Československu. 3.1.2

Pojistné právo

Marvan a Chaloupecký (1993) vysvětlují, že za celou dobu existence první Československé republiky se „pojistným právem“ všeobecně rozuměl souhrn zákonných ustanovení, upravujících právní poměry v soukromém pojišťovnictví. Tato zákonná ustanovení byla členěna do dvou skupin: a) soukromé pojistné právo, jímž byl označován souhrn zákonných ustanovení, upravujících smluvní poměr mezi pojišťovnou a pojistníkem.

10

Mezi zájmová sdružení patřily například: Spolek československých pojistných techniků (založen roku 1918) Jednota pro vědy pojistné v Praze (zal. 1919) Spolek posluchačů pojistné techniky (zal. 1928) (Marvan,1985; Marvan, Chaloupecký, 1993) 11 Anormálními životy byly označovány ty osoby, u nichž podle shledaných příznaků při vyšetření zdravotního stavu se průměrná délka života nedala předpokládat. (Král, 1928)


29

b) „správní pojistné právo, jímž byl označován souhrn zákonných ustanovení, upravujících státní dozor (dohlédací právo státu) nad soukromými pojišťovnami“ (Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 31) Pojistné právo tedy řešilo pojistnou smlouvu, pojišťovací regulativ, dále pak právní předpisy o zahraničních pojišťovnách, mezistátní smlouvy a dohody týkající se pojišťovnictví, právní úpravu povinného smluvního a zákonného pojištěni v ČSR (Marvan, Chaloupecký,1993). V období hospodářského rozkvětu došlo k podepsání několika dohod týkajících se pojišťovnictví mezi naším státem a jinými. Mezi státy, s kterými jsme podepsali smlouvy, patřily: Rakousko, Italské království, Maďarsko, Německo a další (Marvan, 1985). 30. 4. 1924 Ministerstvo vnitra svým výnosem12 číslo 31.694 upozornilo veškeré pojišťovací instituce, že smí uzavírat životního pojištění jen v československé měně (Marvan, Chaloupecký,1993). Problémy, které s sebou přinesl nástup hospodářské krize, se musely nějakým způsobem řešit. Stát již nemohl těmto problémům účinně čelit pomocí klasických prostředků, proto musel sáhnout k aktivní intervenci do hospodářství. Pojišťovnictví jako jeden z expandujících odvětví finančního trhu nebyl výjimkou. Prostředky intervence v pojišťovnictví se staly především přijaté zákony a předpisy. Zmínil bych např. kartelový zákon přijatý v roce 1933. Tento zákon dovoloval podnikatelům vytvářet kartely, čímž se zavazovali k omezení či vyloučení volnosti soutěže mezi sebou samými. U pojišťoven šlo především o dohodu týkající se pojistných sazeb. Dalším opatřením, které Ministerstvo vnitra pojišťovnám přikázalo, bylo přesné uvádění výpočtů uvedených částek v pojistných podmínkách. Toto vzniklo na základě stížností dozorčímu úřadu z řad pojistníků. (Marvan, Chaloupecký, 1993). Mezi další výnosy či zákony, které spadají do pojistného práva, patřily: zákon o povinném (obligatorním) pojištění zákonné odpovědnosti č. 198/1932 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly výnos č. 37.984/1933 o účetní uzávěrce pojišťoven vládní nařízení č. 36/1933 Sb. z. a n. zákon č. 147/1934 o pojistné smlouvě zákon č. 147/1934 Sb z. a n. o zabezpečení nároků pojistníků v soukromém pojištění a o státním dozoru nad soukromými pojišťovnami. velký automobilový zákon č. 81/1935 Sb. z. a n., o jízdě motorovými vozidly vládní nařízení č. 203/1935 Sb. z. a n. (Král, 1937; Marvan, Chaloupecký, 1993) V předešlém i následujícím textu je několikrát zmíněno Ministerstvo vnitra. Tento vládní orgán v období první republiky činil dohled nad pojišťovacím sektorem a vydával povolení k pojišťovací činnosti v Československu.

12

Výnosem rozumíme označení pro vyhlášku, rozhodnutí


3.1.3

30

Pojišťovnictví jako výuka

Výuka související s tématem pojišťovnictví měla i před vznikem ČSR určitou tradici. Po osamostatnění tato tradice pokračovala. Na některých vysokých školách13 se vyučovalo dvouleté studium pojistné techniky, zakončené autorizační zkouškou (Marvan, Chaloupecký, 1993). Chybělo však klasické čtyř roční studium. V dubnu 1919 byla zaslána na Ministerstvo školství petice „Spolku československých pojišťovacích techniků“, která požadovala zavedení klasického vysokoškolského studia pojistné techniky. Tato petice se však žádného úspěchu nedočkala (Marvan, 1985). V průběhu dvacátých let došlo k dalším snahám o zavedení řádného osmisemestrového studia. Ke splnění tohoto úkolu přispěl i nově vzniklý studentský Spolek posluchačů pojistné techniky14. Bohužel opět neúspěšně. I přes neúspěch se odborníci dále zabývali otázkami stálého zlepšování systému a zdokonalování schopností pracovníků. Významnou roli zde sehrál Ferdinand Krejčí, který se zabýval vznikem střední odborné školy, která by sloužila pro úředníky a zaměstnance pojišťoven. Navrhoval, že v případě, kdy tyto osoby neabsolvovaly dvousemestrální výuku pojistné techniky na VŠ, budou v prvních dvou letech ve službě absolvovat odpolední výuku, která by se konala až třikrát týdně (Marvan, Chaloupecký,1993). „Pomocí odborné školy získali by se opravdu odborně vzdělaní jednatelé a úředníci pojišťoven, kteří by ovšem své vědomosti teprve v praksi utužili, doplnili a uplatnili a kteří by pak spolehlivě šířili doopravdy správný názor na pojišťování a pracovali tak pro lepší budoucnost československého pojišťovnictví“ (Pojistný Obzor, 1932-1933, s. 225). Až do konce mnou sledovaného období nebyla osmisemestrová výuka pojišťovnictví u nás zavedena. 3.1.4

Pojišťovací tisk

Stejně jako pojišťovací věda či pojistné právo, se u nás vyvíjel i pojišťovací tisk. Nejdůležitější body týkající se právě pojišťovacího tisku jsou popsány zde. Vznikem Československa se otevřel prostor pro vydávání časopisů specializujících se na pojišťovnictví. Potřebu vydávat odborné pojišťovací časopisy cítilo především Slovensko, jelikož zde téměř úplně chyběly odborné spisy psané ve slovenštině. Proto ve 20. letech 20. století došlo k vydávání řady časopisů, jako příklad mohu jmenovat Slovenský Poisťovník, Assekuračny Podjavorinský ZpraKarlova univerzita v Praze, Vysoké učení technické – Vysoká škola speciálních nauk v Praze, Vysoká škola obchodní v Praze a právnická fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. 14 Tento spolek vznikl v červnu 1928 a hlavním bodem programu bylo zavedení úplné vysokoškolské výuky pojistné techniky. Bohužel se splnění tohoto cíle, tedy zavedení osmisemestrového studia, ukázalo jako velice obtížné a nepodařilo se ho naplnit dokonce ani ve třicátých letech (Marvan, Chaloupecký, 1993). 13


31

vodaj, Poisťovacie listy, Československé assekurační listy, atd. I přes finanční potíže se podařilo u nás vydat zakladatelům časopis Pojistný obzor15 (Marvan 1985; Marvan, Chaloupecký, 1993) Ve dvacátých letech u nás vycházely časopisy Pojistný obzor, Československé assekurační listy a časopis Pojištění (Král, 1928). První dva zmiňované dosáhly v době hospodářské konjunktury významného postavení mezi časopisy tématicky zaměřenými na pojistný trh. Tyto dva časopisy byly u nás i ve třicátých letech jedničkou mezi časopisy zaměřené na pojišťovnictví. Své místo mezi odborným pojišťovacím tiskem si našly i ročenky, které sepisoval Eduard Král. Celkově vyšlo 5 ročenek, první již v roce 1928, poslední v době protektorátu (Marvan, Chaloupecký, 1993). 3.1.5

Síť pojišťoven

Mou domněnku, že vznik a vývoj pojišťoven v Československu bude ovlivněn i rozdílem ve vyspělosti mezi českými zeměmi a Slovenskem, mi potvrdil Marvan. Zatímco na území dnešního Česka již několik desítek let působily silné pojišťovny jako První česká vzájemná pojišťovna, Praha, Slavia atd., v zaostalejší východní části byla nutná potřeba zakládat nové pojišťovny, jelikož zde až na rozsahem malé pojišťovací instituce nepůsobil žádný pojišťovací spolek.(Marvan, Chaloupecký, 1993) Přes působení výše zmíněných pojišťoven i u nás vznikaly nové pojišťovny16. a působily také filiálky17 zahraničních pojišťoven Koncem roku 1923 působily na našem území pobočky celkově 33 zahraničních pojišťoven. Jak dále uvádí Marvan a Chaloupecký (1993), i v období hospodářského růstu docházelo ke vzniku nových pojišťoven. Zatímco se tyto pojišťovny „zabydlovaly“, tradiční pojišťovny posilovaly své pozice. Některé pojišťovny naopak zanikly. Ve 30. letech došlo ke změně, kdy už tak enormně pojišťovny nevznikaly.Jako nově vzniklé pojišťovny mohu například zmínit pojišťovny „Atlas“, „Péče“, Star nebo Barbora. Významnou událostí však byl zánik vídeňské Phönix-

První díl vyšel 1.5.1922 a vychází u nás dodnes. Byly to např.:Lidová pojišťovna „Čechoslavia“, akciová společnost v Praze, zal. roku 1919 „Loyd“, akciová pojišťovna v Praze, založená roku 1919 Moldavia-Generali, akciová pojišťovna v Praze, založená roku 1920 „Sekuritas“, akciová pojišťovna v Praze, založená roku 1920 Všeobecná pojišťovna, akciová společnost v Brně, založená roku 1920 „Legie“, akciová pojišťovna v Praze, založená roku 1921 Republikánská lidová pojišťovna, akciová společnost, Praha, zal. roku 1922 Národní pojišťovna, akciová společnost v Praze, založená roku 1922 „Merkur“, akciová společnost v Praze, založená roku 1923 a další (Marvan, 1985, Marvan Chaloupecký,1993) 17 Filiálka = pobočka (ABZ.cz: slovník cizích slov, 2005) 15

16


32

Leben, které logicky znamenalo i krach ředitelství pro Československo – Fénix, životní pojišťovací společnost.

3.2 Pojistné potřeby a jejich vývoj 3.2.1

Pojistné potřeby po vzniku Československa

Co se týče pojistných potřeb po vzniku Československa, jednalo se především o pojištění pro případ smrti. Pokud jde o vlastnické vztahy, v prvních poválečných letech stoupla potřeba dopravního pojištění, a to z důvodů rozvíjejícího se zahraničního obchodu ČSR. Hospodářský rozvoj si postupem času vynucoval vznik dalších a dalších druhů pojištění (Marvan, Chaloupecký, 1993). 3.2.2

Pojistné potřeby v období hospodářské konjunktury

Období hospodářského rozvoje podle Marvana a Chaloupeckého (1993) znamenalo významnou změnu ve struktuře pojistných potřeb. V rámci pojištění proti škodám dominovalo pojištění proti ohni. Díky hospodářské konjunktuře se stala pro podnikatele mimořádně důležitá pojistná potřeba chránit se proti ušlému zisku v důsledku nuceného zastavení činnosti zemědělských, průmyslových nebo jiných podniků. Proto tedy došlo v období hospodářského růstu k rozvoji tzv. šomážního pojištění. Výroba automobilů a obecně celkový rozkvět automobilového průmyslu zvyšoval význam pojištění automobilů proti rozbití18 či některých typů pojištění odpovědnosti za škodu. Vzhledem k rozvoji průmyslu, zemědělství, obchodu atd. se v rámci životního pojištění rozšiřovalo především pojištění pro případ úmrtí nebo trvalé invalidity. A to jak mezi osobami zdravími (tzv. „normální životy“), tak mezi osobami, které nemohli uzavřít kvůli svým nemocem normální životní pojištění (tzv. „anormální životy“) (Marvan, Chaloupecký, 1993). 3.2.3

Pojistné potřeby v období hospodářské krize a postupného ozdravování ekonomiky

Jak lze předpokládat, v době úpadku československé ekonomiky, podnikatelé, obchodníci, zemědělci a další, i přes velký zájem, si bohužel nemohli kvůli nedostatku finančních prostředků zajistit dostatečnou pojistnou ochranu. Hovoříme o tzv. pojistných potřebách a pojistných zájmech. Stejná situace platila i mezi lidmi nepodnikateli. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti byli lidé nuceni neuzavírat nová pojištění, ale dokonce naopak museli rušit svá existující elementární pojištění19. Obdobná situace panovala i v oblasti životního pojištění, kde lidé za daných podmínek hospodářské krize měli zájem uzavírat pojištění, jejich finanční situace jim to ale nedovolila (Marvan, Chaloupecký, 1993).

18 19

Nebo také nazýváno autokasko, v dnešní terminologii havarijní pojištění automobilů. Elementární pojištění = neživotní pojištění


33

Marvan a Chaloupecký (1993) uvádí, že na konci 30. let, tedy v období postupného odeznívání krize se rozdíl mezi pojistnými zájmy a pojistnými potřebami postupně snižoval, ale ani do konce první republiky se tento rozdíl zcela nevyrovnal. Znamenalo to tedy, že podnikatelé a občané našeho státu do období vzniku druhé světové války byli pouze z menší části pojištění proti hlavním rizikům, která by mohla ohrožovat jejich majetky a životy.

3.3 Vývoj neživotního pojištění Vzhledem k tomu, že mnou zkoumaná pojišťovna Moldavia-Generali je pojišťovnou neživotní, větší prostor v práci je věnován vývoji právě neživotního pojištění. 3.3.1

Poválečné období do roku 1923

V následujícím textu se zabývám jednotlivými druhy pojištění, a to především těm nejrozšířenějším či nově vzniklým nebo nějakým způsobem zajímavým. Marvan a Chaloupecký (1993) uvádí, že v roce 1923 stejně jako dříve byl největší zájemo pojištění proti požáru. O tento typ pojištění byl zájem jak ve městech, tak na vesnicích. Největší tuzemskou pojišťovnou poskytující požární pojištění byla Slavie, za ní následovala Moldavia-Generali Na druhém místě bylo nejčastěji poskytováno úrazové pojištění, jenž před první světovou válkou poskytovaly u nás hlavně zahraniční pojišťovny nebo „domácí“ rakouské a terstské pojišťovny. S koncem války, kdy docházelo k poměrně značnému zakládání nových pojišťoven, patřilo úrazové pojištění do portfolia produktů téměř všech těchto nových pojišťoven. Od roku 1921 byla mezi domácími pojišťovnami vedoucí Slavia (Král, 1928). Jak bylo uvedeno v kapitole 2., po válce také došlo k rozmachu dopravy, ať už železniční, lodní, či silniční, s čímž samozřejmě souvisí větší potřeba se pojistit. A to především kvůli faktu, že doprava v poválečných letech byla poměrně riziková. Některé typy dopravy byly více rizikové, některé méně. A proto pro každé odvětví dopravního pojištění existovaly samostatné pojistné podmínky (Marvan, Chaloupecký, 1993). Jediný, avšak velice opatrný subjekt, který provozoval po válce dopravní pojištění, byla pojišťovna Moldavia, a.s. v Praze. Tato pojišťovna si z převzatých rizik ponechávala pouze 15%, zbytek převáděla na svou zajišťovnu, kterou představovala vídeňská Providentia. Dalšími hráči na trhu s dopravním pojištěním se postupem času staly Dopravní a Evropská pojišťovna. Počínání Evropské pojišťovny je poměrně zajímavé. Stejně jako ostatní „Evropské“ pojišťovny získávala zákazníky především díky železničním stanicím, kde vyvěšovala své pojistné podmínky. Jako doklad o uzavřeném pojištění sloužily nalepené známky na cestovních nebo dopravních dokladech. Pro klienty Evropské pojišťovny existovala veliká výhoda. Díky vytvořenému sdružení, jež se skládalo z 19 členských pojišťoven, se mohli pojistníci na svých cestách obrátit na kteroukoli Evropskou pojišťovnu ze sdružení, která pak následně škodu likvidovala. O dopravní pojištění


34

projevovali ve 20. letech zájem hlavně výrobci a obchodníci s cukrem, tabákem a tabákovými výrobky (Marvan, Chaloupecký, 1993). S dopravou tabáku a amerických zbraní pro československou armádu souvisely dvě velké aféry. Obě se v podstatě týkaly stejného problému. V obou případech revize přišla na to, že zasilatelské firmy si účtují daleko vyšší pojistné, než samy platily u pojišťoven. Tyto situace se staly v roce 1922 a vyvrcholily několika zatčeními zapojených osob do těchto podvodů. Aféra se zbraněmi se řešila i v parlamentu, nakonec ale byla před širší veřejností utajena s odůvodněním, že by mohlo dojít ke zneužití nepřátelskými živly (Marvan, Chaloupecký, 1993). V tomto období se také začaly objevovat první myšlenky o pojištění tzv. leteckých rizik, které se týkalo připravovaného zákona o letectví, který byl přijat v létě 1925 (Marvan, 1985). Třemi největšími pojišťovnami na základě celkového přijatého pojistného byly na konci roku 1923 pojišťovny Slavia, Moldavia-Generali a První česká (Chaloupecký, Marvan,1989) Za zmínku také stojí pojišťování hospodářských zvířat, které se začalo vyvíjet na začátku dvacátých let, a které zajišťovalo bezproblémový chod zemědělské živočišné výroby. Podle výše přijatého pojistného však tento druh pojištění nebyl v rámci celkového pojištění majetku nikterak významný (Marvan, Chaloupecký,1993). Tab. 4 Zastoupení 5 nejrozšířenějších pojištění (v tis. Kč) a jejich podíl na celkovém objemu přijatého pojistného a zajistného v roce 1923

Druhy pojištění Požár Úraz Doprava Krupobití Vloupání

Domácí a zahr. pojišťovny 100 551 17 724 11 981 11 177 10 862

% 57,2 10,1 6,8 6,4 6,2

Zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 87

3.3.2

Období konjunktury (1924 - 1929)

Na začátku hospodářské konjunktury celkový obchod, provozovaný českými pojišťovnami, nepřetržitě rostl. S ním ale na druhou stranu rostl i nepříznivý škodní průběh. Některé naše pojišťovací instituce vedle domácího obchodu provozovaly obchody i v zahraničí. Tyto zahraniční obchody však nebyly nikterak velké (Marvan, Chaloupecký, 1993). Dle Marvana a Chaloupeckého (1993) bylo v letech hospodářské konjunktury v Československu domácími a zahraničními pojišťovnami nabízeno přes 20 druhů životního pojištění. Nejžádanějším druhem pojištění bylo pojištění požární, které v procentuálním zastoupení zabíralo necelých 52 %. S 12,50 % zaujímalo druhé místo pojištění odpovědnosti. Z dalších druhů pojištění se ani jedno nedostalo nad 10 %.


35

Celkově podle Chaloupeckého a Marvana (1989) bylo u nás na konci roku 1929 nabízeno 22 druhů pojištění. Tabulka se všemi druhy nabízené v roce 1929 je uvedena v příloze 2. Trvalý nepříznivý průběh byl typickým rysem pro požární pojištění v době konjunktury. Škodní procento civilních rizik vzrostlo během dvou let z 52,1 % v roce 1925 na 62,8 % v roce 1927. Škodní procento továrních rizik zaznamenalo ve stejných letech ještě výraznějšího nárůstu, a to z 35,1 % v roce 1925 na 72,3 % v roce 1927. Mezi příčiny tohoto stavu patřily neočekávaně vysoké počty požárů a také nedostatečné pojistné. Jeho výše se i přes vysokou frekvenci škodních událostí udržovala na stejné úrovni či dokonce stagnovalo vlivem neustálého konkurenčního boje. „Československý požární obchod, který se v prvních poválečných letech těšil na mezinárodním zajistném trhu velmi dobré pověsti a byl s oblibou vyhledáván, začal své dobré postavení ztrácet a tím ztrácel i možnost výběru mezi větším počtem zajistitelů“ (Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 187). Mimořádně vysoké počty požárů a tedy neobvykle nepříznivý škodní průběh pojištění proti požáru souvisely také do značné míry s pojišťovacími podvody, kterých v období hospodářské konjunktury přibylo ve velkých počtech. Podvody se projevovaly především v úmyslném zapalování pojištěných budov a to převážně na venkově. Tehdy byly soudy překvapivě mírné a svou shovívavostí šly v podstatě na ruku podvodníkům – paličům (Chaloupecký, Marvan, 1989; Marvan, Chaloupecký, 1993). Pojišťovacích podvodů přibývalo a byly neustále zdokonalovány. Často se ukázalo, že podvodníkem bývá samotný pojišťovací agent, který na jednu stranu požární pojištění obstará, ale na druhou stranu sám vykoná i „odborné vyhoření“. Vyskytl se i případ, kdy pojišťovací agent velice často měnil své bydliště, které zanedlouho nechal vyhořet či vyhořelo bydliště jeho nejbližších příbuzných. Unikátem se mohlo pyšnit obecní zastupitelstvo obce Skochovic, které chtělo ušetřit na výstavbě nové školy, a proto se usneslo, že svou starou školu záměrně vypálí a získané prostředky použije na výstavbu školy nové (Chaloupecký, Marvan, 1989; Marvan, Chaloupecký, 1993). Na druhé místo se významově posunulo pojištění odpovědnosti za škodu. Na konci 20. let tento typ pojištění celkově u nás provozovalo 25 tuzemských pojišťoven20 (Marvan, Chaloupecký, 1993). S ekonomickým růstem se zvyšoval i zájem o automobily a celkově se rozvíjel automobilismus, což dokazuje i fakt, že na třetí místo co do významu se dostalo pojištění automobilů proti rozbití, nebo-li pojištění autokaska. Díky tomuto pojištění mohlo být auto pojištěno například proti požáru či rozbití. V této době ještě pojištění proto rozbití nebylo povinné. Obchod v odvětví tohoto druhu pro pojišťovny21, které pojištění autokaska provozovaly, byl zpočátku pasivní. Například v pojištění proti požáru auta bylo vyplaceno o 38,1 % více, než činilo Byly to např.: Albrechtická, „Concordia“. „Continentale“, „Čechoslavia“, „Karpatia“, Labe-škody, „Merkur“, Patria, „Sekuritas“ a další 21 Celkově v období konjunktury poskytovalo pojištění autokaska 22 pojišťovacích institucí 20


36

přijaté pojistné, v pojištění odpovědnosti bylo vyplaceno o 3,9 % více, než bylo přijato. Škodní průběh se však každým rokem zlepšoval a tak se časem stal automobilový pojišťovací obchod pro pojišťovny atraktivním (Marvan, Chaloupecký, 1993). Za zmínku stojí pojištění proti krádeži vloupáním. Vysoká zločinnost za první světové války a také v počátečních poválečných letech vedla převážně u podnikatelů k uzavírání tohoto druhu pojištění, kdy zmiňované pojištění řadilo do svého portfolia téměř 40 tuzemských a zahraničních pojišťoven (Marvan, Chaloupecký,1993). Koncem dvacátých let vznikl u nás nový typ pojištění, a to pojištění proti dešti, které mohli uzavírat např. pořadatelé závodů, slavností,hotelové a lázeňské podniky, atd. Prvním, kdo začal toto pojištění nabízet, byla pojišťovna Slavia (Chaloupecký, Marvan, 1989). 1400000 1182319

1200000 1082065

1000000 843495

800000

784675

domácí pojišťovny 658964

zahraniční pojišťovny

600000

dohromady 400000

200000

0 1925

1926

1927

1928

1929

Obr. 2 Přijaté brutto pojistné v tis. Kč v letech 1925 – 1929; zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 184

3.3.3

Období hospodářské krize (1930 - 1938)

Vývoj pojišťovnictví byl ve třicátých letech značně ovlivněn vývojem celé ekonomiky státu. Nejinak tomu bylo i u ostatních evropských států. Vývoj pojišťovnictví tedy kopíroval vývoj ekonomiky, ale vzhledem k tomu, že pojistné obchody byly a jsou dlouhodobé povahy, pojišťovnictví se vyvíjelo s určitým zpožděním oproti dalším odvětvím národního hospodářství22 (Chaloupecký, Marvan, 1989). 22

„V období počínajícím rokem 1934, kdy začal všeobecný hospodářský vývoj vykazovat

známky zlepšení, prožívalo pojišťovnictví nejhorší léta“ (Vondráček, 1986, s. 48). V roce 1934 klesl prémiový příjem pojišťoven o 300 milionů ve srovnání s rokem 1930. (Vondráček, 1986)


37

„Dlouhodobá povaha pojišťovacích obchodů jest příčinou, že v pojišťovnictví ani příznivé, ani nepříznivé poměry současné neprojevují se ihned, nýbrž teprve po určitém časovém odstupu, odpovídajícím asi průměru dlouhodobých závazků. Toto mezidobí poskytuje v dnešních poměrech pojišťovnictví vítanou lhůtu, ve které může svoje hospodářské, technické a finanční základy podle dnešních poměrů tak upraviti, aby co nejlépe bylo připraveno pro eventuality budoucího vývoje“ (Výroční zpráva Svazu československých pojišťoven za rok 1932, s. 19) Z celkového přehledu neživotních pojišťoven plyne, že ještě v roce 1930 přijaté pojistné rostlo, v dalších letech však došlo k poklesu. Postupné zlepšení a opětovný nárůst začal v druhé polovině třicátých let. Nejdůležitějším neživotním pojištěním pro obyvatelstvo nadále zůstávalo pojištění požární, které tvořilo přes 50 % celkového přijatého pojistného. Za ním následovalo pojištění odpovědnosti, pojištění úrazové, pojištění proti krádeži vloupáním a pojištění dopravní (Marvan, Chaloupecký, 1993). S hospodářskou krizí je spojena mimo jiné i zvýšená kriminalita a růst zločinů, což souvisí s rostoucími tlaky na pojišťovny, aby zavedly příspěvek ve výši 2 % z celkového brutto přijatého pojistného, který by sloužil k udržování ústavů sloužící pro zločince a jejich převychování (Marvan, 1985). Požární pojištění se ve třicátých letech ocitlo v nepříznivé situaci, způsobené především špatným ekonomickým vývojem a také problémy uvnitř pojištění proti požáru v Československu. Tyto vnitřní poměry byly způsobeny prudkým nárůstem konkurenčního boje, kdy pojišťovny chtěly za každou cenu získat nové zákazníky (Marvan, Chaloupecký, 1993). Podle Chaloupeckého a Marvana (1989) byl rozdíl v přijatém pojistném v roce 1935 ve srovnání s rokem 1930 o téměř 97 mil. Kč menší. „Zejména průmyslová klientela těžila v poválečné době z ostré soutěže mezi pojišťovnami a dovedla stlačiti pojistné premie na úroveň, která jest překročena samotnými škodami bez ohledu na další nutné výdaje pojišťovny, jako správní a vyšetřovací náklady, daně, dotace reserv a fondů, náhrady za hašení a pod. Kritický stav požárního pojišťování trvá již několik roků … Pojišťovny se zřetelem na velikou výši pojištěných risik, jevící se jako důsledek soustavy vysokých hospodářských číslic, jsou v poválečné době poměrně vysoko se zajišťovati, čímž se stalo, že větší část risik za nedostatečného tarifování ještě přesunuta na zajišťovatele. Ježto podobné poměry jako u nás byly v poslední době také v jiných zemích, nastal přirozený důsledek, že vypukla akutní krise zajišťovatelská. Zajišťovatelé stejně jako žádný jiný soukromý podnikatel nemohou rovněž trvale dopláceti na svoje podnikání a musejí jednou vzdáti se obchodních spojení, jež jim přinášejí stálé ztráty bez vyhlídky na zlepšení. Vůči československému požárnímu obchodu s nedostatečnými sazbami pojistnými a s vysokými škodami panuje dnes na mezinárodním trhu zajišťovacím reservovanost …“ (Výroční zpráva Svazu československých pojišťoven za rok 1930, s. 21)


38

263256

251476

1934

108778

1933

přijaté pojistné

100000

99849

274768 137082

256983 139183

255669 140861

150000

148274

200000

248737

250000

157286

300000

264163

Situace týkající se pojištění proti požáru pomohla v rámci Svazu československých pojišťoven23 k vytvoření odborových skupin, které se zaměřovali na pomoc Svazu při řešení otázek hospodářského či obchodního rázu v daném odvětví pojištění. Těchto odborových skupin v Československu vzniklo celkově 5 – požární, úrazová a odpovědnostní, vloupací, krupobitní a životní (Marvan, Chaloupecký, 1993). Mezi primární cíl požární skupiny patřilo vyřešení problematiky tarifní politiky, tedy úkolem bylo dohodnout se a určit jednotné minimální sazby a maximální dobové slevy. Zainteresované pojišťovny celkově dodržovali tyto tarifní dohody, čímž přispěly ke zdolání těžkostí spojené s hospodářskou krizí (Marvan, Chaloupecký, 1993).

vyplacené odškodné

50000

0 1930

1931

1932

1935

1936

Obr. 3 Pojištění proti ohni – přijaté netto pojistné a vyplacené odškodné domácích pojišťoven v letech 1930 - 1936; zdroj: Statistické ročenky republiky Československé, 1934- 1938, vlastní pracování

V rámci pojištění odpovědnosti se podle Marvana a Chaloupeckého (1993) stal významný 26. březen 1935. Tento den vyšel zákon, který přikazoval povinně uzavírat odpovědnostní pojištění pro veškerá motorová vozidla24. Československé pojišťovny přijaly tento zákon s velkou nevolí, jelikož jim díky tomu vznikaly nové starosti a administrativní práce. Musel být například založen fond, který zadržoval 1 %z vybraného pojistného a takto získané prostředky pak sloužily k vyplácení podpory pro ty, kteří utrpěly nějaké zranění a pachatel například -Svaz československých pojišťoven = „orgán pro obhajobu a podporu zájmů soukromého pojišťovnictví a pro docilování stejného postupu v pojišťovacích otázkách“ (Marvan, 1985, s. 31) 24 Do 26. 3. 1935 se musely povinně nechávat pojišťovat pouze dopravní prostředky sloužící k přepravě osob 23


39

nebyl prokázán. Další práce navíc znamenala pro pojišťovny povinné vydávání potvrzení, na kterém měli pojistníci napsáno, na jakou pojistnou částku je vozidlo pojištěno a na jak dlouhou dobu je pojistné zaplaceno. Po tragické nehodě, která se stala koncem května roku 1936 se mezi lidmi více a více dostávalo do povědomí úrazové pojištění. Přesně 26. května se stala na řece Dyji tragická událost, při které se utopilo 31 dětí z obecné školy. Děti byly školou pojištěny proti úrazu u pojišťovny Slávia, která po řádném prošetření o několik dní později vyplatila maximální pojistné částky. Tímto rychlým počinem si Slávia udělala dobrou reklamu, celý případ pak zviditelnil pojištění jako takové, úrazové pojištění obzvlášť (Marvan, Chaloupecký, 1993). Tab. 5

Pojištění proti škodám25 – přijaté brutto pojistné v tis. Kč v letech 1930 - 1936

Rok

Počet pojišťoven (dom. + zahr.)

Domácí pojišťovny

Zahraniční pojišťovny

Dohromady

1930

40 + 16

499465

88919

588384

1931

41 + 17

495404

78030

573434

1932

41 + 17

485287

64188

549475

1933

43 + 15

459490

51129

510619

1934

44 + 15

488302

49080

537382

1935

44 + 14

473836

49304

523140

1936

46 + 14

504953

52351

557304

Zdroj: Statistické ročenky republiky Československé, 1936, 1938

Z tabulky lze vyčíst, že největší úbytek přijatého pojistného nastal v roce 1933. Hlavními důvody tohoto úbytku pojistného byly především : - značný pokles pojistného automobilů - celkové snížení počtu živnostníků a obchodních a výrobních podniků, které ubývaly z důvodu nárůstu počtu konkurzů, vyrovnání, likvidací podniků, atd. - snížením či ukončením pojištění kvůli neplacení pojistného (Chaloupecký, Marvan, 1989) Zajímavá situace vznikla v rámci dopravního pojištění. „Dopravní pojištění bylo svou povahou úzce spjato s vývojem domácího a zahraničního obchodu. Ve zvýšené míře jej tedy ovlivňovala nejen hospodářská, ale i politická situace. Krize přinesla značný pokles směny zboží, což se nutně muselo projevit v dopravním pojištění. Snížení transportu bylo doprovázeno poklesem pojistného, i když tento pokles byl ve srovnání s poklesem obratu čs. zahraničního obchodu značně pomalejší. Pro ilustraci: obrat zahra-

25

Tj. Pojištění úrazové, věcné a majetkové


40

ničního obchodu v roce 1933 činil 29,1% obratu roku 1928, kdežto dopravní pojistné kleslo za stejnou dobu jen na 54,5 %. Bylo to způsobeno jednak tím, že byl zachován rozsah vnitrostátní dopravy, která klesala méně než zahraniční, a za druhé tím, že podnikatelé a obchodníci rozšiřovali dopravní pojistky zboží, jímž disponovali, aby se zabezpečili proti případným dalším ztrátám, které byly v důsledku krize již samy o sobě dost vysoké.“ (Vondráček, 1986, s. 54)

3.4 Vývoj životního pojištění 3.4.1

Tendence vývoje životního pojištění v prvních poválečných letech

Do poválečného období vstoupilo, jak uvádí Marvan, Chaloupecký (1993), Československo s jednou akciovou společností „Koruna“ a pěti národnostně českými vzájemnými pojišťovnami, které provozovali životní pojištění26. Také v této době na území ČSR působila jedna národnostně německá pojišťovna „Concordia“. K výrazné změně došlo po vzniku samostatné Československé republiky. Výhodami pro Československo byly především propracované teoretické znalosti, zkušenosti z domova i zahraničí s uzavíráním všech druhů pojištění Po celou dobu trvání Československé republiky existovaly čtyři základní druhy životního pojištění. V dnešní době tato pojištění označujeme jako pojištění klasická. Jednalo se o životní pojištění: • pro případ smrti, • na dožití • na dožití a úmrtí • důchodové,27 (Marvan, Chaloupecký, 1993). Pro získání výše některého z výše jmenovaných druhů pojištění musel žadatel projít řádnou zdravotní prohlídkou. Bez ní bylo nabízeno některými pojišťovnami tzv. lidové pojištění. Nevýhodou tohoto lidového pojištění byla poměrně malá pojistná částka (Marvan, Chaloupecký, 1993). Pojišťovny nabízející životní pojištění svým klientům dále poskytovaly za určitých podmínek a příplatků spolupojištění, či rozšíření životního pojištění. Byly to například: • spolupojištění invalidity • spolupojištění rodinné Slavia, Praha, Česká vzájemná, Moravská zemská životní, Pražská městská Stejně jako dnes, i ve dvacátých letech 20. století existovalo v rámci čtyřech základních druhů životního pojištění několik kombinací, mezi které například patřilo: • pojištění s pevným základem, • pojištění s klesajícím pojistným, kdy se v prvních letech platilo pojistné ve stejné výši, v dalších letech se pak pojistné postupně snižovalo (Marvan, Chaloupecký, 1993). 26

27


41

• spolupojištění úrazové (Marvan, Chaloupecký, 1993). V poválečném období došlo k ujasnění problému zvaného anormální riziko. Pojistní specialisté zastávali ten názor, že životní pojištění má být dostupné jak lidem zdravým, tak i lidem, kteří mají zhoršený zdravotní stav, a u kterých se nedá předpokládat, že se dožijí průměrné pravděpodobné délky života. Pro pojišťovací instituce znamenali tito lidé anormální riziko. Pojišťovny tedy mimo zdravé lidi pojišťovaly také tzv. vadné životy (Král, 1928). Marvan a Chaloupecký (1993) poukazují na to, že důležitou roli na pojistném trhu životního pojištění sehrály v počátcích poválečné éry filiálky zahraničních pojišťoven, což dokazuje procentuální zastoupení v celkovém přijatém pojistném a zajistném. Celkově přijaly pojišťovny pojistné a zajistné ve výši 214,5 mil. Kč (100 %), z toho zahraniční pojišťovny přijaly více než polovinu, přesně 121,2 mil Kč(56 %), kdežto domácí pojišťovny „jen“ 93,3 mil. Kč (44 %). Mezi 10 největších pojišťoven zaměřených na poskytování životního pojištění se dostaly pouze 3 české, a to pojišťovny Slavia, Praha a Zemská životní. Dění na trhu životního pojištění bylo u nás v době první republiky ovlivněno počínáním pojišťovny Fénix28. Proto je dle mého názoru potřeba věnovat pojišťovně Fénix několik dalších odstavců. 3.4.2

Machinace Fénixu v ČSR a nekalé praktiky Dr. Berlinera

Vídeňská pojišťovna Fénix byla založena v 80. letech 19. století , patřila mezi oblíbené pojišťovny a za dobu svého působení se vypracovala mezi jednu z největších pojišťoven v Rakousku. Svou kladnou pověst si pojišťovna Fénix pošlapalav letech první světové války, což nakonec vedlo až k samotnému této pojišťovnyv roce 1936. Pozoruhodné praktiky pojišťovny jsou spojeny s Dr. Wilhelmem Berlinerem (Marvan, 1988). V době války, kdy většina pojišťoven velice zřídka pojišťovala osoby konající službu v rakouské armádě, Dr. Berliner ve Fénixu prosadil rozsáhlé zavádění pojištění osob konající válečnou vojenskou službu. Za vojáky, kteří uzavřeli životní pojištění, upisoval Fénix válečné půjčky rakousko-uherskému státu. Zcela logicky docházelo k nepříznivým škodním průběhům u pojištěných vojáků rakouské armády, což znamenalo pro Fénix obrovské finanční ztráty. (Marvan, 1988). Po válce se Dr. Berliner snažil o co nejlepší podmínky pro Fénix. Dokázal prosadit to, že nástupnické státy dovolily rakouským pojišťovnám působení v jejích zemích dalších deset let. Úlohu měl usnadněnou díky jmenování na experta pro mírová jednání(Král, 1937). Dalším nepříjemný krokem Berlinera byla záchrana kritické finanční situace pojišťovny Fénix na účet pokladen nástupnických států. Nejhůře z těchto stá-

28

originální název Phönix, v ČSR později přejmenovaný a počeštěný na Fénix. svým působením patřila mezi největší zahraniční životní pojišťovny (Marvan, Chaloupecký, 1993)


42

tů na tom bylo Československo, jelikož z nově vzniklých států byla hospodářská situace ČSR nejpříznivější29 (Král, 1937). Dr. Berliner začal po skončení války skupovat za směšně nízké částky pro pojišťovnu Fénix předválečné státní rakouské a uherské cenné papíry. Nemalými částkami pak podplácel úředníky a novináře, kteří v ČSR zahájili obrovskou propagandu za přeměnu rakouských válečných půjček vlastněné Fénixem v plnohodnotné cenné papíry československé státní půjčky. Jak se následně ukázalo, Berliner používal korupci v daleko širším měřítku 30 (Marvan, Chaloupecký, 1993). Celý případ vyvolal obrovský poprask a stal se terčem mnoha vyšetřování. Dr. Berliner byl za své činy zatčen, ale vzhledem k tomu, že si u nás vybudoval pevné vztahy a získal vlivné přátelé, byla celá akce proti němu nakonec neúspěšná. Navíc jeho postupy, které u nás zavedl a prováděl slavily do značné míry úspěch, jelikož válečné půjčky se přeměnily na státní půjčku československou v rozsahu 75 % jmenovité hodnoty (Král, 1937) Díky svým lidem na správných místech mohl Berliner v Československu prosazovat nejrůznější akce a podvody Fénixu. Fénix se bez problémů účastnil zakládání nových pojišťoven v českých zemích, stejně tak i na území Slovenska31. Později došlo k odhalení toho, že Berliner měl dosazené své lidi i na Ministerstvu vnitra a v parlamentu. Tito lidé, jak se za několik let ukázalo, úmyslně brzdili důležitou reformu pojišťovacích předpisů a zabraňovali přijetí potřebných právních norem. Pomocí těchto machinací se mohli odvolávat na to, že neexistují vhodné zákonné prostředky, které by nutily některé pobočky zahraničních firem (hlavně Fénixu) k dodržování československých právních norem (Marvan, Chaloupecký, 1993). Marvan a Chaloupecký (1993) uvádí, že celá aféra vypukla 26. března 1936 a po řadě jednání a vydání prvních provizorních opatření32 byl finální verdikt pro „Jako expert Berliner na mírové konferenci dospěl k závěru, že nástupnické státy budou muset převzít na svá bedra úměrnou část předválečného rakousko-uherského dluhu, a jako pojišťovací odborník si snadno vypočítal, že nástupnické státy musí nějakým způsobem honorovat, resp. nostrifikovat znehodnocenné cenné papíry Phönixi, protože jinak by na to doplatili místní pojištění“ (Marvan, 1988, s. 8). 30 Berliner prostřednictvím korupce dalších významných osob dokázal poměrně rychle převzít kontrolu nad nově vzniklým československým dozorčím úřadem nad pojišťovnami prostřednictvím svého bývalého tajemníka Ing. Autengrubera, který se stal šéfem celého dozorčího úřadu. A naopak někteří vhodní úředníci dozorčího úřadu získali velice dobře finančně ohodnocená místa ve Fénixu. Ing, Autengruberovi se také podařilo v zájmu Fénixu významně ovlivnit znění pojistného práva (Marvan, 1988). 31 Byli tak založeny například – Slovanská pojišťovna, pro československé obyvatelstvo, se sídlem v Praze; pro německé občanstvo, Elbe, Lebensversicherungs-A.-G- a Elbe, Schadensversichcherungs-A.-G-, obě v Praze, a získány spoluúčasti na Národní pojišťovně v Praze a na pojišťovně Lloyd v Praze (Marvan, 1988). 32 Do opatření patřilo např.: moratorium pro soudně uplatňované nároky vůči Fénixu; právo, že stav Fénixu u nás může být převeden na některou jinou pojišťovnu. 29


43

řešení vyřčen v roce 1937, kdy vláda vydala několik nařízení, které měly situaci ohledně Fénixu vyřešit. Na základě těchto opatření bylo čs. jmění Fénixu přeměněno na právnickou samostatnou osobu, která byla zapsána do obchodního rejstříku jako Pojišťovna Star. Nařízení také definovala, jakým způsobem bude prováděna sanace pro překonání vyvolaného krachu pojišťovny Fénix33. 3.4.3

Tendence vývoje životního pojištění v období hospodářské konjunktury

Doba hospodářského rozkvětu v ČSR znamenala otevření cesty pro nové směry v životním pojištění. Životní pojištění již nebylo pouhou formou, jak si zajistit finanční prostředky v případě smrti živitele rodiny, naopak častěji již obsahovalo více prvků spoření. Došlo také k rozvoji různých typů smíšeného pojištění (Marvan, Chaloupecký, 1993). Z důvodů konkurenčního boje docházelo ke snižování pojistného, a to z důvodu udržení zájmu veřejnosti o produkty a ukázání výhodnosti služeb. Rozvoj životního pojištění se v době hospodářské konjunktury projevoval ve stálém zvyšování přijatého pojistného a zajistného, stálém růstu průměrných pojistných částek atd. (Marvan, Chaloupecký, 1993). I nadále se provozovalo lidové a normální životní pojištění, které mělo rozhodující podíl na trhu životního pojištění. Vedle těchto dvou základních druhů životního pojištění se stále více rozvíjelo pojištění anormálních životů (Marvan, Chaloupecký, 1993). V průběhu dvacátých let byl v zemi nedostatek bytů, čehož využili někteří pojišťovací teoretici a praktici, kdy společně vystoupili s velice zajímavým návrhem. Navrhovali rozšíření životního pojištění na základě spojení obecného zájmu obyvatelstva se zájmem pojišťoven34. Tento návrh se některým pojišťovnám zamlouval a tak roku 1928 například došlo ke spolupráci mezi Pražskou městskou a pražskou obcí, kdy společným cílem bylo co nejrychleji vystavět velký počet bytových jednotek za poměrně nízké nájemné. Kdo však chtěl takovýto byt získat, musel uzavřít životní pojištění s Pražskou městskou (Marvan, Chaloupecký, 1993).

Mezi prostředky bylo například krácení od 5 % až do 27 % původní pojistné částky u klientů, kterému zavřené pojištění přesahovalo částku 10 000 Kč, byly emitovány poštovní spořitelnou obligace v celkové hodnotě 450 milionů ročně, atd. (Marvan, Chaloupecký, 1993). 34 Odstranění bytové nouze ze strany obyvatel a rozšiřování obchodu životního pojištění ze strany pojišťoven 33


44

800000 685486

700000 583791

600000 471228

500000 418343

400000

domácí pojišťovny

381812

zahraniční pojišťovny dohromady

300000

200000

100000

0 1925

1926

1927

1928

1929

Obr. 4 Přijaté hrubé pojistné v tis. Kč v letech 1925 – 1929; zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, vlastní zpracování

3.4.4

Tendence vývoje životního pojištění v období hospodářské krize

Stejně jako se projevila hospodářská krize v neživotním pojištění, se projevila s menším zpožděním i v pojištění životním. Král (1934) uvádí, že první signály zhoršující se situace se ukázaly v roce 1930, kdy začala u téměř všech pojišťoven klesat nová produkce či výnosy z jmění. Větší problémy a starosti však pro pojišťovny znamenaly dosavadní kmeny, na kterých se projevil tzv. nepřirozený odpad. Tento nepřirozený odpad znamenal storno do tří let, zpětné odkupy, redukce a ostatní způsoby snížení. „Všechny tyto způsoby nepřirozeného odpadu vykazovaly po řadu let vzestupnou tendenci V letech 1931 – 1933 tímto způsobem z pojištěného kapitálu ubylo kolem šesti miliard korun.“ (Král, 1934, s. 97) Pojišťovnám se i díky tomu začaly zvyšovat režijní náklady35. Jak se vyvíjela situace životních pojišťoven, především záviselo na rozsahu normálního pojištění. Rozhodující roli ve třicátých letech hrály především pojišťovny Slávia, Praha, Čechoslovakia a Zemská životní. Do normálního stavu se

35

Když počet pojistného každoročně klesal, režijní náklady naopak rostly. Pojišťovny se musely vypořádat s rostoucími náklady na udržení zastupitelské sítě a také s náklady na administrativní práce, které narůstaly díky žádostem pojistníků o všelijaké změny v pojistných smlouvách. Jednalo se například o snížení pojištěného kapitálu, prodloužení pojistné doby apod. Další přítěží znamenající finanční náklady bylo obstarávání inkasa. V praxi to znamenalo, že pojišťovna musela upomínat pojistníky při splatnosti pojistného vyřizovat žádosti z řad pojistníků o posunutí lhůty placení pojistného (Král, 1934).


45

trh s životním pojištěním dostal až v roce 193636, podobnou situaci hlásil i trh lidového a anormálního pojištění. (Marvan, Chaloupecký, 1993). S hospodářskou krizí určitě souvisí i problémy v osobních životech. Jak uvádí Marvan a Chaloupecký (1993), během krize například došlo ke zvýšení počtu sebevražd. Sebevraždy se však také staly nástrojem pojišťovacích podvodů, kdy se lidé po uzavření životního pojištění pokoušeli spáchat sebevraždu takovým způsobem, aby to vypadalo jako vražda či nešťastný incident. Pojišťovny však byly na tyto případy dobře připraveny a možná i z tohoto důvodu se situace tak vyhrotila, že někteří pojistníci si objednávali dokonce nájemné vrahy37. I na popud machinací již bývalé pojišťovny Fénix došlo u nás k uzavření dohody, jenž upravovala podmínky vzájemné soutěže na trhu životní pojištění. Jednalo se o tzv. Životní dohodu. Podstatou dohody bylo dodržování sazebníků, minimální pojistné a také to, že pojistné podmínky nebudou v sobě obsahovat žádné prémie či slevy. V případě porušení těchto ustanovení musela pojišťovna zaplatit pokutu. Dohoda se zaměřovala na udržování minimální výše pojistného, proto se nejednalo o dohodu kartelovou. O celé dohodě se dá tvrdit, že měla celkově kladný vliv na vývoj pojišťovnictví v Československu (Král, 1937; Marvan, Chaloupecký, 1993). 900000

827284

806837

800000

775279

771661

766191

700000 620029

636630

600000 500000

domácí pojišťovny

400000

zahraniční pojišťovny dohromady

300000 200000 100000 0 1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

Obr. 5 Přijaté hrubé pojistné v tis. Kč v letech 1930 – 1936; zdroj: Statistická ročenka republiky Československé, 1934 – 1938, vlastní zpracování

Rok 1936 znamenal konec již dříve zmiňovaného rakouského Fénixu. Známou kauzou se stalo zaplacení vraždy J. Schmelzera, který byl zastřelen nájemným vrahem (Marvan, Chaloupecký, 1993). „Jedná se skutečně o usmrcení na požádání a motivem tohoto činu je pojišťovací podvod“ (Pojistný Obzor, 1932 – 1933, s. 410) 36

37

Působení pojišťovny Moldavia-Generali na našem území za první republiky

46

4 Působení pojišťovny MoldaviaGenerali na našem území za první republiky Následující kapitola je věnována pojišťovně Moldavii-Generali, jejíž výběr byl zdůvodněn v metodice práce. V kapitole se věnuji činnosti pojišťovny od roku založení až po vliv hospodářské krize ve třicátých letech na fungování pojišťovny. První část kapitoly se zabývá vznikem společnosti a objasňuje například důvody založení, původ názvu pojišťovny či druhy pojištění. Další dvě části se pak zabývají již činností Moldavie-Generali v období první republiky. Je zde popsáno nejdůležitější počínání pojišťovny ve sledovaných letech. Závěr kapitoly je věnován důvodům, které ovlivnily Moldavii-Generali v době hospodářské krize. Celá 4. kapitola je doplněna číselnými údaji, které byly dostupné v archivních materiálech nebo v sekundárních zdrojích.

4.1 Založení společnosti Vznik společnosti Moldavia-Generali je spojen s finančním ústavem Živnostenská banka, který se začal prosazovat i na polích jiných, než jen bankovnictví. Živnostenská banka mimo své hlavní aktivity ovládala či vlastnila například řadu obchodních koncernů, průmyslových podniků i soukromých společností. Místem, kam chtěla směřovat své další aktivity, se stala oblast pojišťovnictví, a proto v roce 1912 založila pojišťovnu Moldavia, a.s. v Praze. Moldavia tak byla tímto krokem zařazena do koncernu Živnostenské banky a v Česku se stala první neživotní pojišťovnou typu akciové společnosti (Vondráček, 1986). Živnostenská banka zakládala svou pojišťovnu z několika důvodů. Zaprvé proto, aby se stala první pojišťovací instituci, která by byla zaměřena na pojištění spojené s průmyslovou výrobou. Pro hrazení škod tedy musela Moldavia oplývat silnou kapitálovou základnou, aby mohla hradit vzniklé průmyslové škody. Proto také Živnostenská banka zvolila pro Moldavii formu akciové společnosti. Dalším důvodem pro založení pojišťovny byl nový zdroj příjmů (Vondráček, 1986). Pojišťovna Moldavia, jejíž název vznikl pravděpodobně z německého překladu řeky Vltavy – Moldau, vyvolávala pozornost v odborném tisku, který se tématu vzniku nové pojišťovny značně věnoval. A to díky neobvyklým pojišťovacím oblastem a spojení s Živnostenskou bankou. „Pojišťovna tato bude první domácí akciovou společností toho druhu, neboť není dosud žádná česká akciová pojišťovna živelní a není dosud česká pojišťovna dopravní. Na prosperitu pojišťovny bude míti zajisté příznivý vliv podpora Živnostenské banky, zvláště když agendu její povedou zkušení a osvědčení odborníci.“ (Československé pojišťovnictví, 1912, s. 80). Moldavia se stala v podstatě institucí, která doposud na českém území chyběla. Stala se neživotní pojišťovnou ve formě podnikatelské, což


47

se líbilo těm, kteří se nechtěli zavazovat vzájemným pojišťovnám (Vondráček, 1986). „Účelem této akciové společnosti jest: prováděti přímé i nepřímé pojišťování těchto oborů: 1/ proti škodám z ohně, v nichž zahrnují se i škody způsobené úderem blesku a výbuchem páry a plynů, jakož i proti poruše provozování a proti újmě na nájemném 2/ proti škodám rozbití skleněných tabulí 3/ proti škodám při dopravě ve vodě i po souši 4/ proti úrazu 5/ povinného ručení 6/ proti krádeži vloupáním a proti zpronevěrám 7/ proti poškození strojů a zvonů“ (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5). „Na ustavující schůzi správní rady byl zvolen jejím předsedou Jan Otto, místopředsedou dr. Šupich. Do výkonného výboru pojišťovny byli zvoleni dr. Šupich, dr. Preiss, ředitel Šollar a G. Kugler. Ředitelem společnosti byl podle původního návrhu jmenován ing. Zita, za jehož vedení byly vykonány všechny organizační práce.“ (Vondráček, 1986) Akciový kapitál pojišťovny činil K 2 000 000, který byl rozdělen na 5 000 ks akcií po K 400 za jednu akcii. (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5, Oficiálně zahájila Moldavia svou činnost v srpnu 1912. Sídlem společnosti byla Praha, v domu číslo 21 na původně Ferdinandově třídě. (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5). 700000 600000

585000

500000 400000

Čistý zisk 300000 265000

200000 150000

100000

125000 12000

0 1913

85000 22000

1914

1915

1916

1917

1918

1919

Obr. 6 Čistý zisk Moldavie-Generali v letech 1913 – 1919; zdroj: Vondráček, 1986, s. 16 – 17, vlastní zpracování


48

4.2 Činnost pojišťovny Moldavia-Generali v letech 1918 1938 4.2.1

Období 1918 - 1929

Do roku 1918 vstoupila Moldavia s vědomím toho, že každý rok se pojišťovně daří zvyšovat čistý zisk, jak ukazuje graf na předchozí straně. Jak uvádí Vondráček (1986), díky zvýšenému příjmu pojistného činil po konci světové války čistý zisk přibližně 265 000 korun, a to i přes skutečnost, že rok 1918 znamenal pro Moldavii rozsáhlé škodní události v oboru požárním a obrovské navýšení případů krádeží vloupáním, což samozřejmě bylo spojeno s právě končící první světovou válkou. I přesto ale díky zvýšenému čistému zisku si mohla pojišťovna Moldavia poprvé dovolit vyplácet dividendy ve výši 5 %, v dalším roce dokonce ve výši 8 %. Konec války znamenal významné politické změny, které však nijak výrazně činnost Moldavie neovlivnily. Pevnou pozici pojišťovny lze deklarovat kursem akcií, který se po válce nikterak nepropadl, naopak rostl a koncem roku 1918 dosahoval kurs akcie K 520. Rok 1919 přinesl pojišťovně více než dvojnásobné zvýšení zisku, přesněji se jednalo o K 585 000 (Vondráček, 1986). Moldavia byla po válce v Československu první pojišťovací instituce, která provozovala dopravní pojištění. Moldavia si z převzatých rizik ponechávala jen 15% a zbylých 85 % převáděla na svou zajišťovnu. Později se dalšími hráči na trhu s dopravním pojištěním, a tedy konkurenty, staly Dopravní a Evropská pojišťovna (Marvan, Chaloupecký, 1993). Významným mezníkem v rozvoji pojišťovny Moldavia bylo její spojení s jinou pojišťovnou, a to s Assicurazioni Generali38. První návrhy fúze se datují k lednu 1920. Již o několik měsíců později byl plán na vytvoření podniku Moldavia-Generali na světě a za nedlouho se tak opravdu stalo39 (Vondráček, 1986). „Akciový kapitál stanoven byl na K 25,000.000.- rozdělený na akcie po K 500.-nom., splacen by byl prozatím 30%. Společnost převzíti má veškeré obchody Moldavie s výjimkou pojištění transportního a úrazového a pak všechny obchody Assicurazioni Gnerali na území československé republiky s výjimkou pojištění životního“ (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5, Řiditelská porada dne 1. dubna 1920) „Moldavia-Generali byla klasickou ukázkou spojení největšího československého bankovního koncernu (Živnobanky) s prominentní zahraniční pojišťovnou, která do nového společného pojišťovacího ústavu přinesla nejen kapitál, ale i své široké celoevropské hospodářské i jiné kontakty a v neposlední řadě i známou 'firemní značku'“ (Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 66) 39 „Za přítomnosti pana generálního ředitele Assicurazioni Generali Edgarda Morpurgo, náměstka gerálního ředitele Emanuela Ehrentheila a zdejšího ředitele Generálky pana Kahlera se strany jedné a pana ředitele Zitty, dra Schwarze a dra Horáka se strany druhé sjednáno bylo včera definitivní znění dohody mezi Živnostenskou bankou a Assicurazioni Generali o zřízení akciové pojišťovny v Praze pod firmou Moldavia – Generali, všeobecná pojišťovací společnost v Praze. Jako koncesionáři fungovati má náš ústav a Assicurazioni Generali.“ (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5, Řiditelská porada dne 1. dubna 1920) 38


49

Nejprve byly vydány tzv. prozatímní listy, aby po úplném splacení mohly být vydány akcie. (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 3671/1) Dne 24. 11. 1920 vydalo ministerstvo vnitra povolení k založení nové společnosti a zároveň vydalo pokyn k likvidaci Moldavie a Assicurazioni Generali v ČSR (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5, opis ze dne 24. 11. 1920, č. 69.786/1920) 21. 12. 1920 se konala ustavující valná hromada, na které byla zvolena správní rada, revizoři a jejich zástupci a bylo zde přijato znění stanov40. (Vondráček, 1986) V souladu s předchozím ujednáním se předsedou správní rady stal Jaroslav Preiss a prvním místopředsedou Vojtěch Kahler (Vondráček, 1986). Pojišťovna Moldavia-Generali postupem času nabízela tzv. průmyslová pojištění zaměřující se především na pojištění: a) požární b) proti krádežím vzniklé vloupáním c) krupobitní d) proti rozbití skla e) šomážní f) dopravní g) strojní (Vondráček, 1986) Obecně 20. léta znamenala pro Moldavii-Generali období úspěšné. Již po 4 měsících fungování nové společnosti vykazovala pojišťovna čistý zisk 1 700 000 Kč. V roce 1921 činil příjem pojistného přes 100 mil. Kč a čistý příjem byl 5 300 000 Kč (Vondráček, 1986). Co se týče čistého zisku v průběhu dalších let, byla situace obdobná, kdy se čistý zisk pohyboval okolo 5 mil. Kč.

40

První správní rada měla toto složení: Marco Ara, Assicurazioni Generali v Římě JUDr. Josef Dolanský, advokát v Brně Emanuel Ehrenteil, zástupce gen. řed. Assicurazioni Generali v Terstu dr. Felix Illner, Praha Vojtěch Kahler, ředitel Assicurazioni Generali v Praze ing. Richard Morawetz, továrník v Úpici dr. Viktor Landesmann, ředitel České eskomptní banky v Praze ing. Bohuslav Mařík, vrchní ředitel Česko-moravské strojírny v Praze Edgardo Morpurgo, generální ředitel Assicurazioni Generali v Terstu JUDr. Jaroslav Preiss, vrchní ředitel Živnostenské banky dr. Hanuš Ringhoffer, generální ředitel Ringhofferových závodů, akciová spol. na Smíchově Apollo Růžička, vrchní ředitel v. v., Praha (Vondráček, 1986).

Působení pojišťovny Moldavia-Generali na našem území za první republiky Tab. 6

50

Čistý zisk Moldavie-Generali a výše dividendy na 1 akcii v letech 1921 – 1929

Rok

1921 1922 1923 1924

1925 1926 1927 1928

1929

Čistý zisk v mil. Kč

5,3

4,4

4,6

4,4

4,8

5,5

5,2

5,6

5,7

Výše dividendy na 1 akcii v Kč

15

15

15

15

15

15

20

20

30

Zdroj: Vondráček, 1986, s. 41

Díky stabilním ziskům se mohla pojišťovna také věnovat splácení akciového kapitálu. Stalo se tak v letech 1926 a 1929, kdy Moldavia-Generali splatila čtvrtou a pátou desetinu zmiňovaného kapitálu. Vše financovala z vlastních zdrojů, a to ze zisků a také z daňové rezervy (Vondráček, 1986), což potvrzuje i dopis poslaný Živnostenské bance dne 3. května 1928: „Ze zisku obchodního roku 1926 byla utvořena reserva, jíž bylo dle usnesení valné hromady ze dne 3.srpna 1927 použito k splacení čtvrté desetiny akciového kapitálu …“(Archiv ČNB, fond Živnostenská banka,sign. 1175-2). V roce 1922 byla vytvořena sesterská společnost Sekuritas s akciovým kapitálem 2 mil. Kč. Na správě této nově vzniklé pojišťovny se podíleli jak představitelé Živnostenské banky, tak i představitelé Moldavie-Generali. O tři roky později, tedy v roce 1925, byla Živnostenskou bankou za účasti Moldavie-Generali a dalších 2 pojišťoven41 vytvořena tzv. Úvěrová pojišťovna s akciovým kapitálem 4 mil. Kč (Vondráček, 1986). V roce 1923 se Moldavia-Generali figurovala na prvním místě mezi akciovými pojišťovnami podle přijatého a zajistného. Tab. 7 Prvních pět akciových pojišťoven podle přijatého pojistného a zajistného (po srážce podílu zajistitelů) v roce 1923

Zkrácený název pojišťovny Moldavia-Generali První česká zajišťovací „Sekuritas“ Union Slovenská

Sídlo ústředí Praha Praha Praha Praha Praha

Tis. Kč 23 966 16 242 9 004 8 484 7 031

Zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 84

Mezi všemi pojišťovnami se zaměřením na neživotní pojištění byla v roce 1923 pojišťovna Moldavia-Generali na 2. místě, hned po pojišťovně Slavia (Marvan, Chaloupecký, 1993). Pojišťovna Moldavia-Generali v číslech na konci roku 1928: − stav reserv a garančních prostředků – 79 989 743 Kč − hotovost a cenné papíry – 85 659 492 Kč 41

Pojišťovna Slavia, Pražská městská pojišťovna


51

− prémiový příjem včetně poplatku – 111 829 200 Kč Bylo by na tomto místě vhodné uvést také pojistně technické ukazatele, jako např. počet uzavřených smluv, škodovost a další. Bohužel ale tyto údaje nebyly dostupné. 4.2.2

Období let 1930 – 1938

Období třicátých let u nás je typické vznikem již několikrát zmiňované hospodářské krize (především v druhé kapitole), která u nás vypukla o něco později než v jiných státech. V Československu se projevila a ovlivnila celé hospodářství státu, včetně odvětví pojišťovnictví, tedy měla určitý dopad i na sledovanou pojišťovnu Moldavia-Generali. Dopad hospodářské krize na pojišťovnu byl v několika směrech. Jednak byla pojišťovna ovlivněna samotnými projevy krize, která s sebou přinesla např. snížení HDP státu, nezaměstnanost, atd. a tím ovlivnily Moldavii-Generali. Další dopad pak měly zásahy vlády, tedy intervence, které stát zaváděl pro zlepšení ekonomické situace Československa. Bylo to například zavádění různých norem či vyhlášek. Vzhledem k tomu, že pojišťovnám v období hospodářské krize klesalo přijaté pojistné, schylovaly se často k drastickým konkurenčním bojům, aby se jejich situace zlepšila. Kvůli tomu, ale také kvůli snaze o zmírnění následků krize a zlepšení hospodářské situace Československa byla přijata řada zákonů a opatření. Byly to například zákon o zabezpečení nároků pojistníků, zákon zabývající se pojistnou smlouvou a právními poměry (Vondráček, 1986). Souvislosti spojené s vývojem pojišťovnictví ve vztahu s vývojem pojistného práva uvedené hlavně v podkapitole 3.1.2 ovlivnily i činnost Moldavie-Generali. Co se týče fungování pojišťovny samotné, příznaky krize se u ní začaly projevovat již od roku 1930. Tento fakt se dá deklarovat například na klesajícím přijatém pojistném, které od počátku krize klesalo, a to z hodnoty 113 579 000 Kč v roce 1930 na hodnotu 80 160 000 Kč v roce 1936. 120000 113579 101277

100000

91471

83915

80000

81241

79171

80160

60000

Brutto pojistné

40000 20000 0

1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

Obr. 7 Výše celkového přijatého brutto pojistného a zajistného v tis. Kč v letech 1930 – 1936, zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, vlastní zpracování


52

Tato situace by se dala vysvětlit například zvýšením počtu škodních událostí. Vzhledem k tomu, že přetrvávala krize, klesalo HDP státu, zvyšovala se nezaměstnanost, lidé tak neměli dostatek finančních prostředků. To vše již bylo zmíněno v předešlých kapitolách. Proto si lidé nemohli dovolit uzavírat pojištění, a proto v důsledku toho klesal sledované pojišťovně příjem pojistného. S hospodářskou krizí souvisí i zvýšený počet sebevražd, které se snažili její aktéři provést tak, aby vypadaly jako nešťastná událost, čímž by tak zajistily potřebné finance pro své pozůstalé. Tyto události však na hospodaření sledované pojišťovny neměly v podstatě žádný vliv, jelikož Moldavia-Generali byla zaměřena na neživotní pojištění. Dalším problémem, který s sebou přinesla ekonomická nejistota, byly kursy cenných papírů, které začaly klesat. V roce 1931 měla pojišťovna MoldaviaGenerali v držbě cenné papíry v hodnotě 55 milionů Kč. V témže roce dosahovaly kursové ztráty více než 5,5 milionů, o rok později dokonce kolem 10 milionů Kč. I přesto, a hlavně díky vysokým mnohamilionovým rezervním zásobám si mohla Moldavia-Generali dovolit splatit další pětinu na akciový kapitál. Splaceno již v té době měla 20 milionů z celkové částky 25 milionů Kč. Pojišťovna i přes krizi vykazovala každoročně čistý zisk, a tak v roce 1933 provedla poslední splátku ve výši 5 milionu Kč (Vondráček, 1986). 12000000 10000000

10153107

8000000 6457490

6000000 4000000

kursové ztráty

3503072

2000000 1135474

0

809125 86860 0 0 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 114739

Obr. 8 Kursový vývoj cenných papírů v držbě Moldavie-Generali ve třicátých letech (Kč); Zdroj: Compass, 1933 – 1940, vlastní zpracování


53

Díky poslední splátce mohla sáhnout pojišťovna k výměně zatímních listů na akcie42. Celkově bylo vytisknuto 5 000 akcií jednotlivých, 600 akcií v kusech kumulativních po 25 akciích a 300 akcií v kusech kumulativních po 100 akciích. Celkově tedy 50 000 ks akcií.(Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign.213-6, dopis ze dne 30. prosince 1935 ). Další krizovou obtíží, která zmítala sledovanou pojišťovnu, byly rostoucí režijní náklady. „Správní rada na to reagovala jednáním o úpravě platových poměrů, o úsporách všeho druhu i o snížení počtu personálu“ (Vondráček, 1986, s. 62) . 19000000 18699506

18653158

18500000

18202652

18000000 17500000

17911278 17566111

17074348 17031814

17000000 16980546 16500000

Administrativní náklady

16496225

16000000 15500000 15000000 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938

Obr. 9 Vývoj administrativních nákladů pojišťovny Moldavia-Generali ve třicátých letech (Kč); Zdroj: Compass, 1933 – 1940, vlastní zpracování

Druhá polovina 30. let znamenala pro sledovanou pojišťovnu lepší časy. I když pojistné ještě v roce 1935 oproti roku 1934 kleslo, rozdíl již nebyl nijak významně vysoký. Od zmiňovaných let také začal klesat počet pojistných událostí, což významně přispělo ke zlepšení situace pojišťovny. Vzhledem k tomu, že Moldavia-Generali chtěla využít krize ve svůj prospěch, rozhodla se investovat několika milionové částky do nemovitostí. K uložení majetku v realitách přispěly pravděpodobně nestabilní finanční poměry způsobené krizí, čehož sledovaná pojišťovna využila. Moldavia-Generali si chtěla držet své vysoké rezervy pro případ nějakých nenadálých situací, a proto využila toho, že akcie, které měla v držbě, začaly opět přinášet kursový zisk. Pro získání 42

„Vzhledem k tomu, že náš akciový kapitál jest nyní plně splacen, hodláme přistoupiti

k tisku akcií, aby mohla býti provedena výměna zatímních listů za akcie. Podle § 5, odst. 2 našich stanov zní akcie, vystavené po úplném splacení akciového kapitálu, na jméno a mají býti podle formulářů B nebo C resp. D, připojených k stanovám, vystaveny v kumulativních kusech po 25 nebo 100 akcií“ (Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign.2136, dopis z 1. února 1934).


54

hotovosti, která byla nezbytná pro obchodování s nemovitostmi, proto odprodala část svých cenných papírů. V roce 1935 pojišťovna použila získané peníze a proinvestovala téměř 10 milionů Kč. Tímto krokem již vložené peníze do nemovitostí Moldavií-Generali dosahovaly částky 18 milionů Kč43. Pojišťovna v tu dobu vlastnila domy v Praze, Brně, Bratislavě, měla třetinový podíl na novostavbě v Liberci (Vondráček, 1986). Jak uvádí Vondráček (1986), rok 1936 znamenal pro pojišťovnu opět zlepšení v hospodaření, což dokazuje celkový majetek společnosti, který oproti roku 1935 vzrostl o 8 milionů Kč, na 125 milionů. „V roce 1937 se už zcela zřetelně projevovala obnovená prosperita pojišťovacího obchodu Moldavie-Generali. Největší vzestup v tomto roce zaznamenalo dopravní pojišťění, což souviselo se zvýšenou výměnou zboží a rozvojem obchodu. Podstatně se zvyšoval činžovní výnos z nemovitostí, jistá ztráta byla vykázána pouze na cenných papírech v důsledku poklesu kursu. Také rok následující probíhal z obchodního hlediska dobře“ (Vondráček, 1986, s. 81). Rok 1938 s sebou přinesl komplikace politické situace, která znamenala důsledky pro veškeré sféry a oblasti života v Československu. U mnou sledované pojišťovny se politická situace projevila například zvýšením režijních nákladů díky takovým položkám, jako byl povinný dar Československu v hodnotě půl milionu korun na obranu státu, atd. (Vondráček, 1986). Na celkovém čistém zisku se však zvýšené režijní náklady v podstatě nikterak neprojevily.

Tab. 8 Celkové pojistné plnění a přijaté pojistné vybraných druhů neživotního pojištění (pojištění proti požáru auta + pojištění šomážní + pojištění proti rozbití skla) v třicátých letech Rok Pojistné plnění Přijaté pojistné 1930 12 119 618 39 576 097 1931 10 369 556 36 113 587 1932 9 920 267 35 521 728 1933 9 128 576 32 861 936 1934 8 918 083 28 818 549 1935 6 960 010 28 169 961 1936 6 648 480 28 378 238 1937 6 816 868 30 100 065 1938 7 479 137 31 949 719 Zdroj: Compass, 1933 – 1940, vlastní zpracování

43

Koncem 30. let dokonce výše investic dosáhla 34 milionů.


55

45000000 40000000 35000000 30000000

Pojistné plnění

25000000 20000000

Přijaté pojistné

15000000 10000000 5000000 0 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938

Obr. 10 Pojistné plnění a přijaté pojistné ve třicátých letech u vybraných druhů neživotního pojištění; Zdroj: Compass, 1933 – 1940, vlastní zpracování

4.2.3

Dopad hospodářské krize ve třicátých letech na pojišťovnu Moldavia-Generali.

Jak již bylo uvedeno, hospodářská krize měla dopad i na odvětví pojišťovnictví. Konkrétní dopad krize na pojišťovnu Moldavia-Generali můžeme sledovat na vývoji přijatého pojistného. V následujícím obrázku můžeme vidět trend vývoje HDP, které klesalo z hodnoty 70,3 mld. Kč z roku 1929 na hodnotu 60 mld. přijatého brutto pojistného, které od roku 1930 až do roku 1937 každoročně také klesalo. V roce 1930 činilo 113 579 000 Kč a v roce 1937 pak 80 160 000 Kč.

Obr. 11 Vývoj HDP v Československu (v mld. Kč) a přijatého brutto pojistného pojišťovny Moldavia-Generali (v mil. Kč) v letech 1930 – 1936, vlastní zpracování

Domnívám se, že vývoj HDP Československa měl u Moldavie-Generali vliv na pokles přijatého pojistného. Vzhledem k tomu, že Moldavia-Generali se zabývala pojištěním výrobních podniků a HDP měří celkový objem finální produkce v peněžních jednotkách vyrobený v dané zemi za určité období (zpravidla za


56

jeden rok) výrobními faktory umístěnými v dané zemi, vliv HDP na přijaté pojistné se samo nabízí. Pro potvrzení mého předpokladu jsem provedl korelační analýzu závislosti přijatého pojistného na HDP. Korelační koeficient vyšel 0,917 a dokresluje tak závislost pojistného na HDP. Vztah závislosti je odvozen od typu pojištění, které nabízela pojišťovna Moldavia-Generali. Situaci si vysvětluji tak, že v momentu, kdy je ekonomika státu v rozvoji, vznikají nové výrobní podniky, rozšiřuje se výroba, atd., čímž se zvětšuje celý objem výroby, což napomáhá k uzavírání nových pojistných smluv. V případě opačném, tedy v situaci, kdy ekonomika upadá, není takový zájem pro uzavírání smluv, a proto přijaté pojistné klesá. Dalším faktorem, který ovlivnil sledovanou pojišťovnu, byl státní zásah ve snaze zmírnit následky krize. Tímto zásahem mám na mysli zavedení různých právních norem, nařízení, vyhlášek, atd., které ovlivňovaly činnost všech pojišťoven podnikajících na našem území, a s kterými se pojišťovny museli vypořádat a sžít. Mezi tato opatření patřil např. zákon o zabezpečení nároků pojistníků, zákon zabývající se pojistnou smlouvou a právními poměry. Vznikly také například předpisy o pojištění proti škodě a další. Záleželo tak na každé pojišťovně, jak se s danými novými opatřeními vypořádá a také, jak rychle na ně dokáže reagovat. I přes zmiňované problémy a zásahy do fungování a organizace pojišťovny se Moldavia-Generali poměrně dobře s hospodářskou krizí vypořádala. Asi nejvýznamnější problémy znamenaly pro pojišťovnu kursové ztráty na cenných papírech, které se pohybovaly v roce 1932 kolem 10 milionů Kč a klesající přijaté pojistné. Jinak Moldavia-Generali každoročně vykazovala čistý zisk, což bylo určitě velice pozitivní. Čistý zisk se v krizových letech pohyboval v rozmezí 4,6 – 5,7 milionu Kč44. Mezi hlavní důvody, proč se pojišťovna Moldavia-Generali s krizí dobře vypořádala, řadím následující: 1) vysoké rezervy – díky vysokým rezervám byla pojišťovna dobře pojištěna proti nenadálým situacím a dokonce si mohla dovolit splatit 10 milionů na akciový kapitál, což znamenalo splacení akciového kapitálu a otevření cesty pro přeměnu zatímních listů na akcie. Vysokými rezervami si pojišťovna Moldavia-Generali zajišťovala stálou a okamžitou schopnost splnit vůči pojištěným své závazky, které vyplývaly z pojistných smluv a podmínek. Díky vysokým rezervám také bez problému Moldavia-Generali mohla krýt režijní náklady, které však vlivem krize rostly a pojišťovna na tento fakt následně reagovala zavedením především pro zaměstnance nepopulárními opatřeními. 2) snížení režijních nákladů – režijní náklady začaly s hospodářskou krizí stoupat, a to např. z důvodu poklesu příjmu pojistného a s tím související obtížnější výběr inkasa, čímž se zvyšovalo režijní zatížení pojišťovny. Proto byla potřeba režijní náklady nějakým způsobem začít řešit a zamezit jejich dalšímu růstu – pojišťovna tak učinila prostřednictvím snižování mezd, propouštěním 44

Nejnižší částka 4,6 mil. Kč v letech 1931 a 1932, nejvyšší částka 5,7 mil Kč v roce 1937


57

nadbytečných zaměstnanců a k dalším potřebným úsporám. Moldavia-Generali mohla použít na zaplacení svých rostoucích režijních nákladů rezervy, ale neučinila tak, jelikož si rezervní prostředky držela pro krytí nějaké neočekávané události. Proto tedy sáhla k zavedení opatření ve své struktuře. 3) široká a silná základna zahraničních zajišťoven – zajišťovny slouží k rozložení rizika na více ústavů. Toho si byla Moldavia-Generali vědoma, a proto se také snažila vždy zajistit dostatečný počet zajišťoven, které by v případě velké pohromy Moldavii-Generali odlehčily. V době hospodářské krize měla pojišťovna uzavřenou smlouvu celkově se sedmnácti zahraničními zajišťovnami, což svědčí o vysoké ochraně sebe sama. Tento krok vypovídá i o tom, že pojišťovna opravdu nechtěla podceňovat hospodářskou krizi, a to i přes skutečnost, že jí přečkávala poměrně klidně, a že se například na čistém zisku v jednotlivých letech krize výrazněji neprojevila. 4) investice do nemovitostí – pojišťovna využila příznivé situace pro koupi nových realit, z kterých pak získávala finance v podobě nájmů. Dle mého názoru velice dobrý tah, jelikož obecně platí, a to i dnes, že investice do nemovitostí se vyplácí. Existuje zde podobnost, kdy jak při působení krize ve třicátých letech, tak i z let 2008, 2009, klesaly ceny nemovitostí. Investoři, kteří se dané situace nebáli, této situace náležitě využili a po odeznění krize ze zakoupených bytů a dalších nemovitostí, kdy byl opět o nemovitosti zájem, z jejich případných prodejů či pronájmů získali nemalé peníze, a tím profitovali. Moldavia-Generali ve třicátých letech disponovala nemovitostmi například v Praze, Brně, Bratislavě či Liberci. silný vztah s Živnostenskou bankou – už od samotného vzniku 5) pojišťovny Moldavia-Generali, jejíž československá část (Moldavia) byla založena Živnostenskou bankou, se projevovaly vzájemně skvělé vztahy mezi těmito institucemi. Vzájemná spolupráce těchto dvou institucí byla ku prospěchu obou, díky ní banka i pojišťovna získávala nové zakázky a klienty. Jak jsem se také mohl dočíst v archivních materiálech, a to především ve vzájemné korespondence jmenovaných institucí, v praxi to obecně vypadalo následovně: Moldavia-Generali se dozvěděla, že firma, která spolupracuje se Živnostenskou bankou, si zřizuje na našem území např. nový podnik či továrnu. Okamžitě poslala dopis vedení Živnobanky s dotazem, zda-li by bylo možné se u firmy přimluvit za to, aby si pojistila tuto nově vznikající továrnu právě u MoldavieGenerali. Jak jsem se mohl dočíst, Živnostenská banka vždy takovéto žádosti ze strany Moldavie-Generali bez problému vyhověla45. 6) Zkušený a spolehlivý management pojišťovny – pojišťovna by dle mého názoru neprošla krizí tak lehce, kdyby neměla ve svém vedení zkušenosti v podobě vrchních představitelů managementu z významných institucí.

45

Poznatky získány díky studiu korespondence mezi Moldavií-Generali a Živnostenskou bankou. Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 4313-13


58

Především to byli lidé z Živnostenské banky a Assicurazioni Generali, kteří oplývaly značnými zkušenostmi. Živnostenská banka i Assicurazioni Generali patřily mezi špičku ve svých oborech, a proto není divu, že její vrcholové vedení se mohlo chlubit mnoho získanými zkušenostmi, které nabyli díky vedení těchto firem a také prostřednictvím zrealizovaných obchodů. Proto se také na tyto lidi mohla Moldavia-Generali spolehnout v otázkách, jak se zachovat při nástupu hospodářské krize a jaké kroky k eliminaci důsledků krize podniknout. Myslím, že bez zmiňovaného vedení by na tom Moldavia-Generali tak dobře v době hospodářské krize nebyla. 7) posílení národnostního faktoru ze strany státu – stát se snažil řešit hospodářskou krizi všemi možnými prostředky, snažil se hledat co nejlepší řešení pro překonání následků, které s sebou hospodářská krize přinesla. Stát například podporoval export či trh pracovních sil, docházelo k zesílení státních zásahů. Jednalo se například o podporu vývozu devalvací měny, promíjení a vrácení daní formou vývozních prémií, poskytnutí speciálních exportních úvěrů. Představitelé státu také chtěli posilnit národnostní faktor, a to v rámci pojišťovnictví tak, že apelovali na to, aby tuzemské podniky byly pojištěné u domácích pojišťoven v rámci podpory domácího podnikání. Jednalo se například o československé zbrojovky46, které postupem třicátých let nabíraly na významu především díky hrozícím válečným konfliktům. Pojištění zbrojovek bylo rozděleno mezi několik našich pojišťoven. Moldavia-Generali zabírala vždy nejvíce procent. konkurenční výhoda díky svému zaměření – zřizovatel pojišťovny, 8) Živnostenská banka založila pojišťovnu z několika důvodů. Chtěla například získat nové příjmy, podnikat v dalším odvětví, atd. Nově vzniklá pojišťovna se stala první pojišťovací institucí, která byla zaměřena na pojištění spojené s průmyslovou výrobou, což se stalo dle mého názoru významnou konkurenční výhodou. Impulsem pro vytvoření takovéto pojišťovny bylo pravděpodobně ovládání či vlastnictví řady obchodních koncernů, průmyslových podniků či soukromých společností ze strany Živnobanky. Moldavia-Generali se zaměřovala např. na pojištění šomážní, krupobitní, proti ohni, proti krádežím, atd. Tím, že se Moldavia-Generali stala akciovou společností se specializací na výrobní podniky, si získala velkou oblibu u podnikatelů, továrníků a dalších. Díky tomu a konexím s Živnostenskou bankou neměla o zakázky a nové zákazníky nouzi.

46

Jednalo se o Škodovy závody a Československé zbrojovky Brno

Diskuse

59

Diskuse Práce se zabývá vývojem pojišťovnictví a činností pojišťovny Moldavia-Generali v období první republiky. Cílem práce je vyhodnotit vliv hospodářské krize na zmiňovanou pojišťovnu. Práce je napsána pomocí chronologické metody a postupuje od obecných poznatků z pojišťovnictví ke konkrétním údajům o vybrané pojišťovně. Vše tedy směřuje k lepšímu pochopení souvislostí, do kterých pak zapadá pojišťovna Moldavia-Generali. Nejprve jsou popsány informace o samotném vzniku pojišťovnictví, poté jsou popsány hospodářské poměry a vývoj pojišťovnictví v Československu v období první republiky, aby v poslední kapitole do těchto souvislostí mohla být zařazena pojišťovna Moldavia-Generali. Z důvodu cíle práce je vždy větší důraz kladen na informace z období hospodářské krize. Jak již bylo v Úvodu práce zmíněno, k historii pojišťovnictví najdeme velmi málo sekundárních zdrojů. V práci jsem zmiňoval především následující: Dějiny pojišťovnictví v Československu (1. a 2. díl) od Miroslava Marvana a Josefa Chaloupeckého a Činnost a působení pojišťovací společnosti Moldavia - Generali v letech 1912 - 1939 od Jiřího Vondráčka. Marvan a Chaloupecký (1993), kteří při mapování historických faktů stejně jako já, využívá chronologickou metodu, objasňují oproti mojí práci pouze obecný vývoj pojišťovnictví v Československu, v jehož rámci se dále věnují i vývoji zajišťovnictví, reklamou či sociální situací pracovníků pojišťoven, atd. Navíc Marvan s Chaloupeckým dávají prostor a objasňují i sociálně-politický vývoj Československa. Druhou publikací, s kterou jsem nejvíce pracoval pro vytvoření mé práce, je napsána autorem Vondráčkem (1986). Tento autor ve srovnání s Marvanem a Chaloupeckým či mojí prací neřeší obecný vývoj pojišťovnictví, jen okrajově přibližuje některá odvětví neživotního pojištění, a naopak se zaměřuje na několik konkrétních subjektů. Vondráček se zabývá především pojišťovnou MoldaviaGenerali, dále pak řeší důležité kroky, které provedly v období první republiky Živnostenská banka či pojišťovna Sekuritas. Publikace se zabývá roky 1912 – 1939 a řeší vývoj Moldavie-Generali a vzájemné vazby se zmiňovanými institucemi. Ani jeden autor se nezaměřuje více na určitou fázi sledovaného období, naopak přikládá stejnou váhu vývoji jak v počátcích nového státu, tak i v období hospodářské konjunktury či hospodářské krize. Moje práce se naopak snaží poukázat na hospodářskou krizi a v rámci toho je zde zanalyzován dopad krize na pojišťovací subjekt a následně vyhodnoceny důvody pro poměrně klidné přečkání krize pojišťovnou Moldavia-Generali. Vzhledem k nedostatku sekundárních v historii pojišťovnictví vzniká obrovský potenciál dalšího výzkumu. S tím úzce souvisí práce s archivními materiály. I zde však jsou velké mezery ve zpracování dat. Setkal jsem se s archivními fondy

Diskuse

60

několika institucí, konkrétně především s fondem Živnostenské banky, ve kterém jsem našel některé informace o Moldavii-Generali. Chybí například nějaký manuál, který by usnadnil bádání v archivních materiálech fondu Živnostenské banky, do kterého patři i materiály týkající se Moldavie-Generali. Dovolím si tvrdit, že ještě nikdo se nesnažil ucelit a setřídit informace ze zmiňovaného fondu, a proto bych viděl a mohl navrhnout tento archivní fond jako možnost pro další zkoumání a výzkum.

Závěr

61

Závěr Bakalářská práce „Činnost a působení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky“ shrnuje vývoj pojišťovnictví u nás a ve světě, řeší pojišťovnictví na našem území v rozmezí let 1918 – 1938, aby se dále mohla zabývat vývojem a činností pojišťovny Moldavia-Generali v období první republiky s důrazem na hospodářskou krizi. Samotný vznik pojišťovnictví se datuje do roku kolem 2 500 let př. n. l., počátky pojišťovnictví v českých zemích pak sahají do období druhé poloviny 18. století, kdy naše území patřilo mezi země habsburské monarchie. Od této chvíle se začalo pojišťovnictví vyvíjet, až dosáhlo dnešní podoby. Předcházela tomu však řada úskalí, kauz, afér, snah, přijatých zákonů a dalších opatření. Období první republiky je spojeno se vznikem samostatného státu a tedy i s formováním politické, společenské a hospodářské stránky nového státního celku. Přes poválečné problémy, které bylo potřeba řešit, došlo v průběhu dvacátých let k rozvoji celého hospodářství, včetně samotného pojišťovnictví. Rozvíjely se nové druhy pojištění, ať už životního či neživotního, byly zakládány nové pojišťovny, celkově, a to nejen v pojišťovnictví, docházelo k rozkvětu. Toto období je nazýváno obdobím hospodářské konjunktury. Na přelomu let dvacátých a třicátých došlo naopak k hospodářskému poklesu, způsobený hospodářskou krizí. Krize byla vyvolána krachem na newyorské burze a následně se šířila i do dalších zemí, s menším zpožděním i do Československa. Jako ukázka projevů krize může sloužit klesající HDP, zvýšené počty nezaměstnaných lidí, atd. Krize se samozřejmě projevila i v pojišťovnictví. Klesalo přijaté pojistné, naopak rostly administrativní náklady, pojišťovny se musely vypořádat s rostoucími pojistnými podvody, v jejichž důsledku například vznikalo více požáru či sebevražd. Celkově odvětví pojišťovnictví v meziválečném období i přes některé problémy urazilo ve vývoji dle mého názoru dlouhou a úspěšnou cestu, která byla skvělým odrazovým můstkem pro další rozvoj. Vznik společnosti Moldavia-Generali je spojen s pojišťovnou Moldavia, která byla založena Živnostenskou bankou v roce 1912. V roce 1920 se pak Moldavia spojila s Assicurazioni Generali a tímto krokem vznikla pojišťovna MoldaviaGenerali. Nově vzniklá pojišťovna se stala první pojišťovnou u nás, která byla zaměřena na pojištění průmyslové výroby. Do portfolia produktů Moldavie-Generali patřila pojištění požární, krupobitní, proti rozbití skla, šomážní, dopravní, strojní a pojištění proti krádežím vzniklé vloupáním. Tato pojišťovna se těšila obliby ze strany podnikatelů, výrobců a dalších, a proto také byla Moldavia-Generali ve svém působení na pojistném trhu úspěšná, což dokazuje např. fakt, že v druhé polovině 20. let se pohyboval čistý zisk vždy nad 5 milionů Kč. Díky tomu se také mohla sledovaná pojišťovna věnovat splácení akciového kapitálu. Příchod krize znamenal samozřejmě pro Moldavii-Generali vznik problémů. Jednalo se např. o pokles přijatého pojistného, které každým rokem ve tři-

Závěr

62

cátých letech klesalo, či kursové ztráty na cenných papírech. V celkovém hodnocení však dle mého názoru přečkala Moldavia-Generali krizi poměrně v poklidu. Dokonce si mohla pojišťovna ve třicátých letech dovolit zaplatit poslední splátky akciového kapitálu. Důvody, které vedly k dobrému přečkání hospodářské krize, a které jsem v práci analyzoval, vidím jako klíčové a nebál bych se je doporučit jako vzorový příklad pro snahu o chování pojišťoven v současnosti. Samozřejmě na některé body je potřeba nahlížet v obecném měřítku, některé body přináší přes pozitiva také negativa. Jako příklad mohou posloužit vysoké rezervy, kdy by bylo potřeba nejprve stanovit optimální výši rezerv a zbylou část náseldně vhodně investovat. Velice těžké by to měla pojišťovna v současnosti se získáním konkurenční výhody díky svému zaměření, kdy v dnešní době jsou v oblasti pojišťovnictví veškeré druhy pojištění podle mého názoru již „rozebrány“. Aktuální v současnosti již není ani posílení národního faktoru prostřednictvím apelování státu na to, aby tuzemské podniky byly pojištěné u domácích pojišťoven, čímž stát ve třicátých letech chtěl podpořit domácí podnikání. Obecně by ale zmiňované důvody na konci 4. kapitoly mohly být vodítkem pro překonání krize.

Literatura

63

Literatura Monografie: ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. 2005 [cit. 2011-03-31]. Filiálka. Dostupné z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/filialka) Aktuárské vědy roč. I. Praha : Jednota československých matematiků a fyziků, 1930. Banka Slavie 1869 - 1919. Praha : Nákladem vlastním, tiskem rolnické tiskárny v Praze,1919. s. 22 – 38 180 s. BUŘÍNSKÁ, Barbora. IDNES.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-30]. Pohled do historie: jak začala velká hospodářská krize v roce 1929. Dostupné z WWW: http://finance.idnes.cz/pohled-do-historie-jak-zacala-velka-hospodarska-krizev-roce-1929-p7g-/bank.asp?c=A081022_135219_bank_bab Československé pojišťovnictví, III. Ročník, 1911 – 1912, č. 10, 1912, ENGLIŠ, K. Světová a naše hospodářská krise. Praha : Fr. Borový, 1934. 217 s. FALTUS, J.; PRŮCHA, V. Hospodářské dějiny. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1995. 143 s. ISBN 80-7079-674-X HRUBÝ, P. Hospodářská krize 30. let. Brno : CERM, 1994. 18 s. ISBN 80901663-7-7 CHALOUPECKÝ, J. Z vývoje První české vzájemné pojišťovny /zal. r. 1827/ do roku 1945. Praha : Česká státní pojišťovna, 1988. 71 s. CHALOUPECKÝ, J.; MARVAN, M. Některé otázky vývoje pojištění majetku a odpovědnosti za škody v Československé republice v letech 1918 - 1939. Praha : Česká státní pojišťovna, 1989. 80 s. JEDLIČKA, A. Hospodářská krise a její důsledky pro ČSR. Praha : Knihovna levé fronty, 1935. 56 s. JEŽEK, B. Nejstarší historie českého pojišťovnictví . 2. uprav. vyd. Praha : Česká státní pojišťovna, 1985. 274 s. KOZÁK, J. Finanční politika československá v době krise.. Praha : Česká společnost národohospodářská, 1937. 76 s. KRÁL, E. :Československé soukromé pojišťovnictví v letech 1934 – 1937. Praha, Svaz československých assekuračníků 1937, 404 s.

Literatura

64

KRÁL, E. Československé soukromé pojišťovnictví v desátém roce republiky. Praha, Svaz československých assekuračníků 1928, 264 s. KRÁL, E..: Československé soukromé pojišťovnictví v letech 1931 – 1933. Praha, Svaz československých assekuračníků 1934, 339 s. KUBŮ, E. a PÁTEK, J.: Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 439 s. ISBN 80-7184716-X LACINA, V. Formování československé ekonomiky 1918 - 1923. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1990. 249 s. ISBN 80-200-0199-9 LACINA, V. Nostrifikace podniků a bank v prvním desetiletí Československé republiky, ČČH, roč. 92, 1994, MARVAN, M. Dějiny pojišťovnictví v Československu : Díl 1. - Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. Praha : Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989. 364 s. MARVAN, M. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha : Česká státní pojišťovna, 1985. 93 s. MARVAN, M. Místo rakouské pojišťovny Phönix v československém pojišťovnictví v letech 1918-1936 . Praha : Česká státní pojišťovna, 1988. 33 s. MARVAN, M.; CHALOUPECKÝ, J. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 2. díl, : Dějiny pojišťovnictví v Československu (1918-1945). Bratislava : Alfa Konti, 1993. 426 s. ISBN: 80-88739-01-2 Peníze.cz [online]. 2000 [cit. 2011-03-31]. Švýcarský frank, CHF. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/kurzy-men/6592-svycarsky-frank PETRÁČKOVÁ V., KRAUS J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, nakladatelství AV ČR, 1998, 834 s. Pojistný Obzor XI., Praha : Vydavatel Josef David, 1932 - 1933 PŮLPÁN, K . Nástin českých a československých hospodářských dějin do roku 1990, II. díl. Praha : Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-786-9 SEDLÁČEK, A., et al. Sborník z historie pojišťovnictví. Praha : Česká státní pojišťovna, 1987. 88 s. Slavia pojišťovna [online]. c2011 [cit. 2011-04-05]. Historie Slavia pojišťovny. Dostupné z WWW: http://www.pojistovna-slavia.cz/historie

Literatura

65

VONDRÁČEK, J. Činnost a působení pojišťovací společnosti Moldavia - Generali v letech 1912 - 1939. Praha : Česká státní pojišťovna, 1986. 96 s. Ostatní prameny Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign.213-6, dopis z 1. února 1934 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign.213-6, dopis ze dne 30. prosince 1935 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5, opis ze dne 24. 11. 1920, č. 69.786/1920 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 993-5, Řiditelská porada dne 1. dubna 1920 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka,sign. 1175-2 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 3671/1 Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign. 4313-13 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1934 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1934 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1935 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1936 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1937 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1938 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1939 Compass : Finanzielles Jahrbuch. Praha : Compass, 1940 Statistická příručka republiky Československé. II.. Praha : Nákladem vlastním v komisi Knihkupectví Bursík & Kohout, 1925. 824 s. Statistická příručka republiky Československé. III.. Praha : Nákladem vlastním - v komisi Knihkupectví Bursík & Kohout, 1928. 470 s. Statistická ročenka republiky Československé. Praha : Orbis, 1934. 330 s.

Literatura

66

Statistická ročenka republiky Československé. Praha : Orbis, 1935. 289 s. Statistická ročenka republiky Československé. Praha : Orbis, 1936. 299 s. Statistická ročenka republiky Československé. Praha : Orbis, 1937. 346 s. Statistická ročenka republiky Československé. Praha : Orbis, 1938. 369 s. Výroční zpráva Svazu československých pojišťoven za rok 1930. (XI. Výroční zpráva). Praha, Svaz československých pojišťoven za rok 1930, Výroční zpráva Svazu československých pojišťoven za rok 1932. (XIII. Výroční zpráva). Praha, Svaz československých pojišťoven za rok 1932

Přílohy

67

Přílohy


68

Příloha 1: Počet pojišťoven v r. 1922 Tab. 1: Přehled jednotlivých vzájemných a akciových pojišťoven působících v Československu ke dni 31. prosince 1922 (v tis. Kč)

Přijaté pojistné Sídlo ústavu

Jméno ústavu

Vyplacené odškodné

NeživotNeživotní Životní Životní ní pojišpojištění pojištění pojištění tění

I. Pojišťovny akciové

Praha

Akciová dopravní a živelní pojišťovna

2 239

/

1 029

/

Praha

„Continentale“, akciová poj.

12 504

/

5 637

/

Praha

„Čechoslovakia lidová poj.

306

2 177

25

128

Praha

Evropská a.s. pro pojišťování nákladů a zavazadel

675

/

37

/

Praha

„Koruna“, první česká a.s. pro pojišť. na život

/

6 989

/

1 248

Praha

„Legie“, akciová poj.

1 206

/

186

/

Praha

„Lloyd“, akciová poj.

739

319

430

10

Praha

„Moldavia Generali“, akciová poj.

33 207

/

11 667

/

Praha

„Patria“, akciová poj.

2 445

/

772

/

Praha

První česká zajišťovací banka

19 086

/

10 056

/

Praha

Republikánská lidová pojišťovna

20

119

13

11

Praha

„Securitas“, všeobecná

9 559

/

2 060

/

Praha

Slovanská pojišťovna, a.s.

788

8 303

445

208

Brno

Všeobecná pojišťovna, a.s.

5 624

/

2 217

/

179

266

44

4

10 536

813

2 276

34

99 113

18 986

36 894

1 632

7 209

/

2 092

/

Bratislava „Slovakia“, všeobecná poisťovna Bratislava Slovenská poisťovna Součet I. II. Pojišťovny vzájemné

Praha

Pražská městská pojišťovna

Praha

Pražská městská poj. životní a důchodová

/

3 614

/

437

Praha

Zemský pojišťovací fond

/

1 848

/

688


69

Brno

Zemská dobytčí pojišťovna markrabství Moravského

4 726

/

9 131

/

Brno

Zemská životní pojišťovna markrabství Moravského

/

22 026

/

11 500

Praha

Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického

18 326

/

652

/

Praha

Česká vzájemná životní poj.

/

4 271

/

264

Praha

„Jiskra“, vzájemná poj. čsl. hasičstva

659

/

457

/

Praha

Pojišťovna průmyslu kvasného

442

/

36

/

Praha

„Praha“, spolek kapitály a důchody vzáj. pojišťující

v

15 943

v

4 383

Praha

První česká vzájemná poj.

20 454

/

9 449

/

Praha

Rolnická vzájemná poj.

5 934

/

3 392

/

Praha

„Slavie“, vzájemně pojišť. banka

24598

29 195

12 116

6 907

Praha

Vzájemný pojišť. Spolek statkářů a náj. proti krupobití

3 604

/

2 836

/

Praha

Zajišťovací svaz dobytčích pojišťoven

1 013

/

1 010

/

736

/

323

/

1 124

/

262

/

Albrechti- Vzájemná pojišťovna v Albrechtice n. Orlicí cích nad Orlicí Cheb

„Sct. Florian“ wechselseitige Versicherungsanstalt in Eger

Most

Wechselseitige Versich. Anstalt für nordw. Böhmen

398

/

30

/

Liberec

„Concordia“ Reichenberg Brünner gegenseit. Versich.-Anstalt

1 429

4 543

365

901

Plaňany

Plaňanská vzájemná poj.

1 090

/

727

/

Wartenberg

„Agraria“,gegenseit.BrandschadenVersich.Anstalt

592

/

150

/

Brno

Vzájemná hasičská poj.

4 832

/

1 375

/

Brno

Moravsko-slezská vzájemná poj.

8 783

/

2 620

/

81 440

47 023

25 080

Součet I. + II. 205 062 100 426 83 917

26 712

Součet II. 105 949

Zdroj: Statistická příručka republiky Československé, II.; 1925


70

Příloha 2: Neživotní pojištění Tab. 2: Podíl jednotlivých druhů neživotního pojištění na celkovém objemu přijatého pojistného a zajistného v roce 1925 (v tis. Kč)

Druhy pojištění

Celkové přijaté pojistné

%

Pojištění proti ohni

179 043

62,6

pojištění dopravní

18 558

6,5

pojištění úrazové

16 964

5,9

pojištění proti krádeži vloupáním

16 938

5,9

pojištění krupobitní

15 310

5,4

pojištění odpovědnostní

14 559

5,1

ostatní druhy pojištění

10 264

3,6

pojištění koní a skotu

8 024

2,8

pojištění skla

2 588

0,9

pojištění automobilů proti rozbití

2 025

0,7

pojištění strojů

1 271

0,4

pojištění cenných zásilek

487

0,2

pojištění ucházejícího zisku

193

0,1

286 224

100

Celkem

Zdroj: Statistická příručka republiky Československé, II., 1928 Tab. 3: 22 druhů pojištění majetku a odpovědnosti za škody v roce 1929

1. Úrazové 2. Požární 3. Vodovodní 4. Zvonů 5. Zápřahů 6.Cukrovky 7. Skla 8. Autokaska 9. Strojů 10. Vlouapcí 11. Skvostů Zdroj: Chaloupecký, Marvan, 1989, s. 25

12. Jízdenek 13. Dopravní 14. Valorů 15. Krupobitní 16. Hospodářských zvířat 17. Šomážní 18.Povinného ručení 19. Úvěrové 20. Kaucí 21. Proti zpronevěře 22.Proti dešti


71

Tab. 4: Pojištění proti ohni - přijaté netto pojistné a vyplacené odškodné domácích pojišťoven v letech 1930 - 1936 (v tis. Kč)

Rok

Počet pojišPřijaté pojistné Vyplacené odškodné ťoven

1930

32

248 737

157 286

1931

33

264 163

148 274

1932

33

255 669

140 861

1933

35

256 983

139 183

1934

36

274 768

137 082

1935

36

251 476

108 778

1936

38

263 256

99 849

Zdroj: Statistická ročenka republiky Československé, roky 1934 – 1938


72

Příloha 3: Životní pojištění Tab. 5: Přehled deseti největších pojišťoven podle přijatého pojistného v první polovině 20. let 20. století

Pojišťovna

Pojistné v tis. Kč

%

Vitkoria, Berlín

34 790

16,2

Slavia, Praha

33 278

15,5

Phöhix – Leben, Vídeň

24 013

11,2

„Praha“, Praha

16 543

7,7

Zemská životní, Brno

15 429

7,2

Assicurazioni, Terst

15 240

7,1

Riunione, Terst

12 529

5,8

„Anker“, Vídeň

9 047

4,2

„Allianz“, Vídeň

7 020

3,3

Donau, Vídeň

6 744

3,2

Ostatní životní pojišťovny

39 914

18,6

Celkem

214 547

100

Zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, s. 98-99 Tab. 6: Přehled deseti největších pojišťoven podle přijatého pojistného v mil. Kč v letech 1927 1929

Pojišťovna

1927

1928

1929

Fénix

50,9

90,4

111

Slavia

66,5

74,9

86,4

Viktoria

54,6

57,5

66,3

Assicurazioni

34,7

43,3

52,1

Riunione

33,1

38,1

43,1

Slovanská

34,9

38

34,9

Zemská životní

24,3

28,9

31,6

„Praha“

25,1

27,2

30,9

„Čechoslavia“

18,2

21,2

23,5

„Kotva“

17,4

20,4

22,6

„Dunaj“

14,9

18,1

21,4

Zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, s.201


73

Tab. 7: Přijaté hrubé pojistné v tis. Kč v letech 1925 - 1929

Rok



Dohromady

1925

199.842

181.970

381.812

1926

235.613

182.730

418.343

1927

266.089

205.139

471.228

1928

316.425

267.366

583.791

369.081 316 405 Zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993, vlastní zpracování

685.486

1929

Tab. 8: Přijaté brutto pojistné v tis. Kč v letech 1930 – 1936

Rok

Počet pojišťoven (dom. + zahr.)



Dohromady

1930

27 + 7

420 510

345 681

766 191

1931

27 + 7

444 361

362 476

806 837

1932

27 + 7

439 883

331 778

771 661

1933

27 + 7

457 246

370 038

827 284

1934

27 + 7

470 866

304 413

775 279

1935

27 + 6

430 740

189 289

620 029

1936

29 + 6

441 468

195 162

636 630

Zdroj: Statistická ročenka republiky Československé, 1934 - 1938


74

Tab. 9: Přijaté netto pojistné a vyplacené odškodné domácích pojišťoven v letech 1929 – 1930 (v tis. Kč)

Rok

Počet pojišťoven

Přijaté pojistné

Vyplacené odškodné

1929

27

255 080

69 483

1930

27

290 406

78 865

1931

27

321 682

82 750

1932

27

318 164

90 639

1933

27

339 839

107 032

1934

27

360 719

115 217

1935

27

326 806

130 142

1936

29

340 678

130 829

Zdroj: Statistická ročenka republiky Československé, 1934 - 1938


75

Příloha 4: Moldavia-Generali Tab. 10: Čistý zisk pojišťovny Moldavia v letech 1913 – 1918 (Kč)

Čistý zisk pojišťovny Moldavia v letech 1913 – 1918 Rok 1913 1914 1915 1916 Čistý zisk

12 000

22 000

85 000

125 000

1917

1918

150 000

265 000

Zdroj: Vondráček, 1986, s. 16 – 17.

Tab. 11: Čistý zisk a výše dividendy na jednu akcii pojišťovny Moldavia-Generali v letech 1930 1938

Rok

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938

Čistý zisk v mil. Kč*

5,6

4,6

4,9

4,6

5

5,5

5,2

5,7

5,6

Výše dividendy na 1 akcii v Kč**

30

32

32

35

35

35

35

35

35

Zdroj: *Vondráček, 1986, s. 63 a 81, ** Archiv ČNB, fond Živnostenská banka, sign 1175-2

Tab. 12: Přijaté brutto pojistné Moldavie-Generali v letech 1930 – 1936 (v tis. Kč)

Rok Pojistné

1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

113 579

101 277

91 471

83 915

81 241

79 717

80 160

Zdroj: Marvan, Chaloupecký, 1993

Tab. 13: Názvy zahraničních zajišťoven, s kterými měla Moldavia-Generali podepsanou smlouvu ve třicátých letech

Název zajišťovny Catalana, Barcelona Als Kjøbenhavnske Reassurance-Compagnie, Kodaň Heimat, Vídeň Neue Mit- und Ruckversicherungsgesellschaft, Curych Storebrand, Oslo Compagnie Francaise de Réassurances Générales, Paříž Frankona, Berlín Prudential, Londýn


Taisho, Tokio Unione Italiana di Riassicurazione Assicurazioni Generali Schweizerische Ruckversicherungsgesellschaft, Curych Erste Allgemeine Unfall, Vídeň Consorziale, Miláno Société Anonyme, Paříž Basilejská pojišťovna Zdroj: Vondráček, 1986, s. 73

Obrázek 1: Balíček akcií Moldavie-Generali po 100 ks v celkové hodnotě 50 000 Kč

76


Obrázek 2: Balíček akcií Moldavie-Generali po 25 ks v celkové hodnotě 12 500 Kč

Obrázek 3: Akcie Moldavie-Generali v hodnotě 500 Kč

77

Činnost a působení vybraného pojišťovacího subjektu v období první republiky

Recommend Documents