Autor Organizace Název textu Blok Datum Poznámka
Ing. Vladimír Neužil, CSc. KONEKO Marketing spol. s r.o. Územní energetický dokument hl. m. Prahy BK1 - Energetika Červen 2001 Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
Územní energetický dokument hl. města Prahy Část 7 – ÚED hl. m. Prahy – využití a aktualizace Následující text byl vybrán ze 7. části ÚED (Kapitola II Aktualizace datových podkladů) a je z něj patrné, jak složité je pořídit primární data o spotřebě paliv a energií na území HLMP. Rovněž signalizuje i určitá úskalí, která jsou s pořízením primárních údajů od jednotlivých distribučních společností spojena. Současně poskytuje představu o tom, jaké metodické přístupy autoři ÚED použili při modelování spotřeby ostatních druhů paliv, pro něž chyběly přímé údaje od jejich distributorů. Diskuse k uvedenému textu by mohla být prospěšná pro formulování závěrečných doporučení v Koncepci. Základní otázkou, kterou tato pasáž textu vyvolává je, zda příště zvolit stejný metodický postup. Pokud ano, tak s jakou periodicitou. Způsob zpracování údajů o spotřebě paliv a energií, který autoři ÚED použili, byl (jak vyplývá z následujícího textu) velice náročný, jak na čas, tak zřejmě i na finanční prostředky. Na druhé straně, pravidelné aktualizace zpracované v této podrobnosti, by umožňovaly sledování trendů.První aktualizace by rovněž mohla již být provedena s využití výsledků z letošního sčítání lidu, bytů a domů, což by ji mohlo výrazným způsobem zpřesnit.
II Aktualizace datových podkladů II.1 Podmínky zajištění aktuálnosti ÚED V zájmu města, jako pořizovatele a správce ÚED, bude zcela jistě i zajištění jeho aktuálnosti a použitelnosti v reakci na měnící se podmínky. Proto byl ÚED zpracován jako otevřený, schopný pravidelné aktualizace datových a jiných podkladů. Tímto způsobem pak může být zajištěno, že se ÚED nestane dokumentem mrtvým odrážejícím pouze situaci v době vzniku. Již při přípravě ÚED se ukázalo, že území hl. m. Prahy se dramaticky vyvíjí a informace, získané na začátku roku 1998 při zahájení prací na ÚED, je v mnohých věcech odlišná od situace v době odevzdání (červen 2000). Pro aktualizaci datových podkladů spravovaných jednotlivými distributory energie na území hl. m. Prahy je prioritní, aby pověřená organizace (správce dat) měla vytvořeny podmínky pro navázání a zprůchodnění datových toků pro automatizované doplňování energetických údajů v městském informačním systému. Tento problém lze logicky rozdělit do 2 okruhů:
II.1.1 Sjednání předávacích podmínek Uvolnění datových podkladů od jednotlivých správců musí být dlouhodobě předem smluvně zajištěno tak, aby se nemuselo čekat na výsledky následných jednání představenstev firem. Smluvním partnerem pro předání dat by mělo být hl. m. Praha. (příklad smlouvy je v příloze 7. části ÚED v příloze) Struktura datových podkladů, které jsou od distributorů energií požadovány, je z jejich pohledu nestandardní. Úprava dat do požadované formy je pracnou a časově náročnou operací. Je třeba ve spolupráci se správci dat v jednotlivých organizacích navrhnout způsob úpravy podkladů tak, aby bylo možno v co největší míře použít jejich standardizovaných 2
výstupů (např. výpočet sítí v PP, a.s.). Upravený výstup dat pro aktualizaci energetických veličin v městském informačním systému by poté bylo možno zahrnout do informačních systému jednotlivých distributorů energie jako každoroční export s neměnnou strukturou. Nedílnou součástí definice podmínek a formy předání datových podkladů je i stanovení způsobu zabezpečení datových podkladů před případným zneužitím. Údaje předávané jednotlivými správci jsou v převážné míře v takovém detailu, že jejich uveřejňování podléhá zákonu o statistice (tj. zveřejňování je možné jen s výslovným souhlasem subjektu, kterého se údaje týkají). Ani některé souhrnné údaje však není možné volně šířit, protože tím mohou být ohroženy obchodní zájmy a marketingová strategie příslušné firmy. Proto jsou v této oblasti zabezpečeny a definovány následující okruhy: !
Poskytnout organizacím, které předávají data k aktualizaci, dostatečné věrohodné garance (smluvní formou), že jimi poskytnutá data nebudou zneužita k jinému účelu;
!
Definovat okruhy uživatelů s různou úrovní přístupových práv a technicky zabezpečit ochranu dat na pracovišti správce ÚED.
II.1.2 Úprava, doplnění a verifikace datových podkladů do podoby vstupů pro ÚED Po převzetí předem definovaných datových souborů nastává vlastní práce s jejich zpracováním, přizpůsobením potřebám MHMP a ÚED a další následné činnosti. Tyto práce obsahují: ! Technické zabezpečení samotného převzetí datových podkladů od jednotlivých správců na základě sjednaných smluv; !
Sjednocení formy archivace datových podkladů na stejnou úroveň (převod do společného softwarového produktu);
!
Úprava struktur databází – z předaných databází odstranění položek, které nesouvisejí se způsobem využití dat pro účely ÚED a odvozené položky, které je možno získat pomocí matematických operací z jiných evidovaných údajů. Přidání položek nutných ke zpracování požadovaných výstupů ÚED – např. normalizovaný tvar adres do podoby v ZUZI a následné napojení na ZUZI a GIS (přičlenění CADR a souřadnic x,y) (asi i z – pozn. zprac. Koncepce);
!
Vyčlenění údajů týkajících se pouze řešeného území – např. Pražská plynárenská, a.s. a PRE, a.s. zásobující v současné době i mimopražské lokality;
!
Dopočet nesledovaných nebo chybějících údajů (např. modelový výpočet spotřeby paliv v lokálních topeništích, dopočet emisí sledovaných škodlivin apod.);
!
Provedení kontrol – detekce řádových chyb formou porovnání souvisejících veličin (např. porovnání instalovaného výkonu – spotřeby paliva – emise škodlivin;
!
Porovnání úplnosti databází jejich srovnáním s předcházejícími lety – vyhodnocení trendů vývoje.
Především poslední dva body nelze, dle zkušeností se zpracováním a vyhodnocováním obdobných datových podkladů v minulých letech, vynechat.
II.2 Struktura podkladů Hlavní datové podklady, potřebné pro výpočet energetické a emisní bilance, a způsob jejich aktualizace jsou následující: 3
II.2.1 Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Tato oblast zahrnuje 3 kategorie zdrojů – velké zdroje REZZO 1, střední zdroje REZZO 2 a malé zdroje charakteru kotelen REZZO 3. Výchozím podkladem pro zpracování databáze velkých zdrojů znečišťování ovzduší jsou údaje z Oznámení o poplatcích za znečišťování ovzduší ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), Aktualizace databáze REZZO 1, tj. dalších technických údajů o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odlučovačích) se provádí z údajů formulářů předložených provozovateli zdrojů – příloha Oznámení výpočtu poplatků tzv. provozní evidence podle přílohy č. 7 vyhlášky MŽP č. 117/97 Sb., ve spolupráci s ČIŽP. Střední zdroje spadají podle zákona o ovzduší do kompetence okresních úřadů. Jejich inventarizace se provádí cca od r. 1985 a vzhledem k množství zdrojů byl zaveden pětiletý cyklus aktualizace dat. V současné době se využívá pro aktualizaci dat software poplatkové agendy jednotlivých okresních úřadů. (v Praze je sběr údajů prováděn na Odboru ochrany životního prostředí MHMP). Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší, u nichž ze zákona vyplývá povinnost platit poplatky za znečišťování ovzduší, provádějí orgány obce (v hlavním městě Praze jsou to poplatkové agendy jednotlivých městských částí). Protože ze zpoplatnění byly vlivem zákona o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami č. 211 vyloučeny všechny malé zdroje spalující koks, dřevo, zemní plyn, svítiplyn, petrolej a topný olej s obsahem síry do 0,3 % je celkové procento takto aktualizovaných zdrojů v Praze velmi malé. Navíc aktualizace a archivace dat o malých zdrojích je velmi různorodá. Pro aktualizaci údajů o těchto zdrojích v rámci ÚED je ideální využít dat, které si v rámci svých aktivit zpracovává Institut městské informatiky Praha (IMIP – dnes již odbor informatiky) v systému IOŽIP – Informační systém o životním prostředí v Praze. Data o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší jsou zde každoročně aktualizována, verifikována a vyhodnocována. V současné době převod původních databází ve formátu FoxPro do databázového prostředí ORACLE s následným propojením do GIS (Map-Info, ArcView).
II.2.2 Dodávka energie od hlavních distributorů na území hl. m. Prahy Struktura údajů, potřebných pro aktualizaci stávajícího stavu zásobování energiemi, vychází z databází předaných jednotlivými distributory pro zpracování roku 1998. Protože se v jednotlivých distribučních společnostech překotně rozvíjí systémy automatizovaného zpracování dat (zákaznické systémy, vyhodnocovací a predikční nástroje apod.), mohou být podklady v budoucnu k dispozici v poněkud odlišných strukturách. Celková úroveň aktualizace je velmi závislá na kvalitě a detailu zpracování těchto dat. Forma předání je odvislá na vstřícnosti příslušného správce dat, a proto je třeba věnovat maximální pozornost smluvnímu zajištění předání podkladů.
II.2.3 Distribuční sítě Aktuální stav energetických sítí na území hl. m. Prahy by měl v budoucnu být podchycen v jednotné digitální mapě Prahy (JDMP), která je ve správě Institutu městské informatiky. Určitá spolupráce je možná i s Útvarem rozvoje města, který si distribuční sítě
4
mapuje za účelem rozvojových studií územního plánování (zábory pozemků pro ochranná pásma apod.).
II.2.4 Ostatní související podklady Nejdůležitějším „neenergetickým“ podkladem pro zpracování ÚED jsou podklady ze sčítání lidu, bytů a domů, prováděném ČSÚ. Většina potřebných údajů je v současné době volně k dispozici ve formě katalogových listů. Pro zkvalitnění výsledků modelových výpočtů by v budoucnu bylo žádoucí zajistit z ČSÚ detailnější podklady (např. údaje na jednotlivé byty nebo domy) než jen kumulované hodnoty za jednotlivé urbanistické obvody. Již z toho důvodu, že v intervalech mezi jednotlivými sčítáními (10 let), se urbanizace (tj. hranice urbanů) mění a vypovídací hodnota a použitelnost takovýchto dat se snižuje a zároveň problematizuje.
5
