DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje
Ing. Jiří Mejstřík leden 2011
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy Analýza základních charakteristik a vývoje, 2010 Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jiří Mejstřík, tel. 236 005 676, email:
[email protected] Elektronická verze dokumentu: http://www.urm.cz/cs/strateg-plan-analyzy-konkurenceschopnost
1
OBSAH
ÚVOD
3
1. DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO/Z HL. M. PRAHY – SOUHRN
3
2. DOJÍŽĎKA DO PRAHY Z KRAJŮ ČR
5
3. DOJÍŽĎKA DO PRAHY ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE
7
4. ODVĚTVOVÁ STRUKTURA DOJÍŽĎKY – PODLE OKEČ (ODVĚTVOVÁ KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ)
9
5. STRUKTURA DOJÍŽĎKY PODLE KZAM (KLASIFIKACE ZAMĚSTNÁNÍ)
12
6. DALŠÍ VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY STRUKTURY DOJÍŽĎKY
15
7. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ Z PRAHY
16
SHRNUTÍ
17
2
Úvod Mobilita za prací byla (a řadou socioekonomických expertů stále je) považována v České republice za jeden z problémových faktorů, který ovlivňuje jak životní úroveň jednotlivce či skupiny, tak i ekonomickou výkonnost municipalit, regionů i celého státu. Vzhledem k tomu, že intenzita pohybu za prací je považována u nás celkově za podprůměrnou, je klasifikován jeho dopad jako dosti nepříznivý. Některé okolnosti ekonomické, sociální, demografické a v individuálních případech i velmi specifické (nové bydlení po záplavách) však v posledních několika málo letech překonávají určitý konzervatismus v této oblasti a pohyb za prací se stává podstatně silnějším „hybným momentem“. Mobilita za prací vždy nemusí znamenat zásadní změnu místa bydliště a stěhování, může jít o přijetí zaměstnání ve vzdálenější lokalitě s prodloužením doby dojížďky nebo i o vícedenní pobyty v novém místě pracoviště. Přesto je u některých lokálních trhů patrné, že vnitrostátní resp. meziregionální mobilita působí omezeně a jen stěží pokrývá poptávku po některých místně specifických profesích. Ty mohou být (ale také nemusí) sanovány zaměstnáváním cizích státních příslušníků jako zvláštní kategorií pohybu za prací. Následující stručná analýza vychází z údajů poskytnutých ČSÚ, které byly získány v rámci Výběrového šetření pracovních sil (dále také VŠPS), a to vždy za 1. čtvrtletí daného roku (případné odchylky jsou uvedeny). Předmětem informací dále uvedených v této analýze tedy nejsou údaje o hromadných ubytovacích zařízeních, tedy ani o převážné většině zahraničních osob pobývajících a pracujících v Praze. Výstupy naznačují základní trendy vývoje dojížďky a vyjížďky za prací na/z území hlavního města Prahy za posledních cca 10 let. Jejich interpretace respektuje použitou metodologii šetření podle požadavků Eurostatu na definice a obsahovou náplň LFS (Labour Force Survey) a doporučení pro hodnocení oblasti zaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO).
1. Dojížďka a vyjížďka za prací do/z hl. m. Prahy - souhrn Vývoj dojížďky do zaměstnání potvrzuje dlouhodobý výrazný bilanční efekt pro pražský trh práce. Dokazuje to skutečnost, že její nárůst v posledním desetiletí je dokonce srovnatelný s celkovým přírůstkem „vlastních“ zdrojů města (tzn. zhruba 35 tisíc pracovních sil). Tabulka č. 1 CELKOVÁ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ DO/Z HL. M. PRAHY (POČET OSOB) zdroj/rok SLDB 2001
VŠPS 2001
VŠPS 2003
VŠPS 2006
VŠPS 2007
VŠPS 2009
VŠPS 2010
dojížďka celkem
163,1
111,7
115,7
140,9
139,0
141,0
148,5
vyjížďka celkem
29,4
24,2
20,2
20,6
22,3
16,2
22,1
133,7
87,5
95,5
120,3
116,7
124,8
126,4
saldo
Zdroj: ČSÚ VŠPS, 1. čtvrtletí (upraveno STR URM – odpočet vyjížďky do zahraničí)
Poznámka: Výsledky VŠPS jsou doplněny údaji ze Sčítání lidu, domů a bytů z března 2001 (SLDB). Rozdílnost údajů vyplývá z metodiky obou statistických šetření. Údaje z VŠPS je možné (více méně) porovnat s výsledky SLBD v položkách „denně dojíždějící“ se zjištěných počtem 96 303 osob a „denně vyjíždějící“ s počtem 18 306 osob. Saldo denní dojížďky podle SLDB 2001 tak činí 77 997 osob. Z údajů v tabulce můžeme vyvodit následující trendy vývoje minulého desetiletí: •
celkový růst objemu dojížďky – mezi roky 2001 a 2010 se zvýšil o jednu čtvrtinu;
3
•
významnou diferenci počtu dojíždějících v rámci hodnoceného období – v první polovině (do roku 2006) rychlý růst a v následujících letech snížené tempo resp. stagnace (nárůst v roce 2010 musí být potvrzen dalším šetřením);
•
stabilní rozsah vyjížďky za prací – v absolutním vyjádření;
•
celkové saldo dojížďky a vyjížďky za prací je plusové ve prospěch Prahy a zvýšilo se cca o 40 tisíc osob, což znamená nárůst téměř o ½ mezi roky 2001 a 2010 (z cca 90 na 130 tis. osob).
Dostředný pohyb za prací zřetelně posílil nabídku pracovní síly na pražském trhu práce. Potvrzuje to na jedné straně silnou pozici pražské ekonomické základny doprovázené i nadprůměrnou nabídkou pracovních příležitostí, na druhé straně úbytek pracovních míst v některých oblastech České republiky a snaha pracovní síly uplatnit se v Praze. Výsledky ukazující na zvýšení mobility za prací jsou však také důsledkem určitého „formálního přesunu“. Máme na mysli dlouhodobě trvající pohyb osob (dříve obyvatel hl. m. Prahy) z důvodu stěhování do nového bydliště blízko za hranicemi města. Protože u převážné většiny těchto migrantů zůstává jejich pracoviště i po odstěhování totožné, snižují položku vlastních vnitřních zdrojů města a zvyšují naopak počet dojíždějících. Graf č. 1 VÝVOJ MEZIKRAJSKÉ DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY (VŠPS), ROK 2001=100 (%)
160,0 140,0 120,0 100,0
dojížďka celkem
80,0
vyjížďka celkem
60,0
saldo
40,0 20,0 0,0 2001
2003
2006
2007
2009
2010
rok
Průběh jednotlivých komponent pracovní mobility znázorněný v grafu potvrzuje výše uvedené trendy. U vyjížďky z Prahy to znamená stagnaci až mírný pokles, rozdíl mezi počátečním a koncovým rokem je velmi malý. Naopak u dojížďky a s tím spojeného celkového salda je zřetelná trvalá tendence růstu s určitým zmírněním v posledních letech. Hodnocení celkového vlivu dojížďky (občanů ČR) za prací, například ve vztahu k vývoji výrazné složky zahraniční pracovní migrace, není v případě Prahy zcela snadné. Intenzivní nárůst všech „mimopražských“ zdrojů (tj. cizinci a dojížďka) však znamená, že v současné době tvoří již téměř 30 % všech zaměstnaných na území hl. m. Prahy. V případě samotné dojížďky zjištěné v rámci VŠPS (tj. v rozhodující většině obyvatelé ČR s bydlištěm mimo Prahu) se její podíl vůči pražské zaměstnanosti (tzn. bydlících obyvatel) pohyboval v rozmezí 15 až 20 %, resp. v současnosti atakuje horní hranici tohoto rozpětí (19,2 % v 1. čtvrtletí 2010). Je tedy zřejmé, že dojížďka „tuzemců“ z ostatních krajů ČR je významným přínosem pro pražský pracovní trh, ale také – na druhé straně - Praha poskytuje důležitou kapacitu pracovních příležitostí využívanou i obyvateli s bydlištěm mimo hlavní město. Téměř 150 tis. dojíždějících osob tvoří cca více než 15 % celkové zaměstnanosti v Praze.
4
Poznámka: Některé vývojové změny, které zaznamenala dojížďka jako zdroj pro pražský trh práce, jsou zřetelné ze srovnání s některými údaji před rokem 2000. V analýze publikované v listopadu 1999 (Hlavní město Praha - Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání, Útvar rozvoje hl. m. Prahy – odbor strategických koncepcí, Ing. Jiří Mejstřík) je uvedena konstrukce zdrojů v časové řadě let 1991 až 1999. Ze srovnatelných údajů vyplývá, že v některých segmentech mimopražských zdrojů kryjících pražská pracovní místa došlo k podstatným změnám. Počátkem devadesátých let se počet dojíždějících (dle VŠPS, tzn. převážně mobilita vnitrostátní) pohyboval na úrovni 100 tis. osob, tj. o jednu třetinu méně než činí současný objem. V případě další zdrojové položky pracovní mobility směřující do hlavního města Prahy, tj. počtu zahraničních pracovníků byla situace ještě rozdílnější. Rozsah těchto zdrojů byl oproti současnému stavu buď zcela zanedbatelný, nebo výrazně menší. Tak např. SLDB 2001 vykazuje 7 tis. (!) zahraničních pracovníků a do konce minulého století v podstatě jejich počet nepřekročil 50 tis., tj. polovinu současného stavu (97 tis. osob v červnu 2010). Na druhé straně lze s velkou pravděpodobností odhadnout, že cizinci budou v budoucnosti vytvářet v podstatně větší míře stabilizované „pražské“ zdroje, které ve větším rozsahu ovlivní soubor „obvykle bydlících“, které jsou předmětem Výběrového šetření pracovních sil. V této analýze ponecháváme tyto metodologické odlišnosti bez podrobného komentáře, ale jsme si jich vědomi.
2. Dojížďka do Prahy z krajů ČR Rozsah dojížďky z jednotlivých krajů ilustruje nejen přínos těchto území pro pražský trh práce, ale současně i určitý stupeň závislosti krajů na pražském pracovním trhu, pokud jde o pokrytí pracovní aktivity jejich obyvatel. Je logické, že nejintenzivnější vazba je se Středočeským krajem, kde funguje „klasický“ model suburbanizačních vazeb mezi jádrem aglomerace a jeho okolím. Proto bude problematice dojížďkových (a vyjížďkových proudů) mezi Prahou a přiléhajícím Středočeským krajem, resp. jeho vybranými jednotlivými částmi, věnována vždy zvláštní část analýzy. Tabulka č. 2 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO PRAHY Z KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY (TIS. OSOB)*/ kraj dojížďky Středočeský Ústecký Jihočeský Jihomoravský Vysočina Královéhradecký Plzeňský Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Zlínský Karlovarský Liberecký
2000 78,0 6,3 4,2 4,6 3,9 1,0 4,0 2,5 1,6 1,8 1,7 0,8 2,2
2001 76,8 7,5 4,6 4,9 2,5 2,0 2,7 2,6 1,1 3,0 1,9 1,2 1,4
2002 61,7 6,1 4,3 3,5 2,3 2,3 2,7 3,7 1,7 2,4 1,5 2,2 2,2
2003 82,8 3,8 3,7 4,8 3,8 4,1 2,2 5,2 2,7 1,1 1,6 1,4 1,9
2004 82,7 6,9 5,6 5,2 2,6 2,9 3,1 5,4 2,3 2,1 3,2 1,1 1,3
2005 85,2 6,3 5,1 5,9 3,8 1,8 2,0 5,2 3,0 3,2 2,7 1,1 2,6
2006 95,9 8,6 5,3 4,9 3,3 2,8 3,5 4,8 3,7 4,0 1,7 1,1 1,3
2007 92,2 9,0 5,9 6,4 4,6 2,7 3,4 3,3 3,4 3,2 1,9 1,7 1,3
2009 99,1 5,8 6,5 5,4 3,3 3,4 2,9 3,9 2,6 3,6 1,8 1,8 0,9
2010 99,4 10,9 6,2 5,0 4,3 4,2 3,5 3,3 3,3 3,1 2,4 1,9 1,0
průměr 20012010 85,37 7,12 5,13 5,06 3,46 2,72 3,00 4,01 2,54 2,74 2,02 1,44 1,60
dojížďka celkem
112,6
112,2
96,7
119,1
124,3
128,0
140,7
139,0
141,0
148,5
126,22
rok
*/ seřazeno podle dojížďky v roce 2010
Bez konkurence největším „dodavatelem“ pracovních sil je Středočeský kraj. U všech krajů se objem dojížďky v menším či větším rozsahu zvýšil. Výjimku tvoří Plzeňský kraj (v roce 2010 ale překročil desetiletý průměr 3,0 tis.) a Liberecký kraj, který však přispívá marginálním objemem pracovních kapacit. Pořadí krajů podle desetiletého průměru by bylo z části odlišné, ale i v případě tohoto ukazatele si kraj Ústecký, Jihočeský a
5
Jihomoravský drží přední pozice celkem jednoznačně. Na druhé straně pouze průměry u Moravskoslezského a Libereckého kraje jsou vyšší než poslední vykázaný rozsah dojížďky do Prahy v 1. čtvrtletí roku 2010.
Graf č. 2 PODÍL KRAJŮ NA DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO HL. M. PRAHY (V %) 100% 90% 80%
ost. moravské celkem
70%
ost. české celkem
60%
Královehradecký
50%
Vysočina
40%
Jihomoravský
30%
Jihočeský
20%
Ústecký
10%
Středočeský
0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2009 2010
Vývoj podílu krajů na dojížďce i její současnou strukturu v relativním vyjádření znázorňuje výše uvedený graf. Pro přehlednost jsme seskupili několik českých a moravských krajů, jejichž objemy dojížďky jsou individuálně nízké. Podíl Středočeského kraje se po celé sledované období pohyboval nad 60 % a v průměru dosáhl téměř 68 %. Ostatní české kraje (spolu s krajem Vysočina) překročily v průměru 20 % (21,6 %) a moravské kraje 10 % (10,6 %). Vývoj krajské dojížďky můžeme vyjádřit také relativní formou ročního procentního růstu ve srovnání s výchozím rokem 2010.
Graf č. 3 VÝVOJ DOJÍŽĎKY DO ZAMĚSTNÁNÍ Z KRAJŮ ČR DO HL. M. PRAHY (ROK 2000 = 100) 450,0 400,0 350,0
Středočeský
300,0
Ústecký Jihočeský
250,0
Jihomoravský 200,0
Vysočina
150,0
Královéhradecký ost. české celkem
100,0
ost. moravské celkem
50,0 0,0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2009
2010
6
Vyjma určité odchylky v případě Královéhradeckého kraje, kde zaznamenáváme výrazné relativní meziroční změny, byl průběh ve většině krajů podstatně rovnoměrnější. Až na zmíněnou výjimku (Liberecký kraj) byl zjištěn trend postupného růstu. Přesto jsou zřejmé některé vývojové odlišnosti. V případě moravských krajů v polovině analyzovaného období, tj. v letech 2004-2005, se nárůst oproti výchozímu stavu blížil dvojnásobku, v následujících letech došlo k poklesu, avšak na konci sledovaného období (2010) skupina moravských krajů dosáhla téměř nejvyššího přírůstku, a to více než o jednu polovinu – 152,8 % (vyjma Jihomoravského kraje, ve kterém byl průběh odlišný, i když zde také došlo téměř k 10% nárůstu). V českých krajích můžeme o výraznějším růstu hovořit v případě Ústeckého kraje (zvýšení na 174 %), průběh byl však dosti nevyrovnaný a dosažený objem v 1. čtvrtletí 2010 bude muset potvrdit další statistické šetření. Podstatné je, že celkově trend dojížďky ze Středočeského kraje do Prahy zůstává stabilizován v růstové hodnotě. Ta za uplynulé desetiletí dosáhla výše 127,4 %.
3. Dojížďka do Prahy ze Středočeského kraje Středočeský kraj je dlouhodobě přirozeným největším dodavatelem pracovní síly pro pražský trh práce. Zintenzivnění suburbanizačních trendů velkých měst, které platí ve značném rozsahu i pro Prahu, se odrazilo v dojížďce za prací do aglomeračního jádra. Za posledních 10 let dojížďka ze Středočeského kraje vzrostla o více než 20 tisíc osob a na počátku roku 2010 dosáhla téměř 100 tis. osob. Její rozsah jednoznačně ovlivňuje celkový objem všech dojíždějících a udržuje si dlouhodobě více než 2/3 podíl. Index růstu dojížďky dosáhl mezi roky 2001 a 2010 hodnoty 127,4 %. Převážnou část dojíždějících ze Středočeského kraje tvoří každodenní dojíždějící. To na jedné straně významně a pravidelně zatěžuje dopravních cesty, na druhé straně výrazně snižuje požadavky na kapacity bydlení v Praze, které vyplývají např. z vícedenních pracovních pobytů osob z jiných krajů. Tabulka č. 3 POČET DOJÍŽDĚJÍCÍCH OSOB ZA PRACÍ ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE – VYBRANÉ OKRESY*. PODÍLY NA CELKOVÉ DOJÍŽĎCE A INDEX VÝVOJE MEZI ROKY 2001 A 2010 (V %) rok 2001
2003
2006
2009
2010
podíl na celkové dojížďce 2010 v %
75,9
82,8
95,9
98,6
99,4
66,9
131,0
Praha–východ
13,5
15,8
16,3
21,9
23,6
15,9
174,8
Praha–západ
16,7
16,2
18,8
22,2
20,0
13,5
119,8
Kladno
13,1
16,2
16,6
14,8
15,2
10,2
116,0
Mělník
5,5
7,4
8,1
8,0
6,9
4,6
125,5
Benešov
3,8
4,6
6,2
5,2
6,2
4,2
163,2
Kolín
4,5
4,5
11,3
5,4
5,9
4,0
131,1
Beroun
3,8
4,8
6,6
8,3
5,6
3,8
147,4
ostatní okresy
15,0
13,3
12,0
12,8
16,0
10,8
106,7
území dojížďky
Středočeský kraj celkem
index vývoje 2010/2001 v%
okresy:
*/ pořadí dle počtu dojíždějících v 1. čtvrtletí 2010
Územím Středočeského kraje (i celé republiky) s nejvyšším absolutním přírůstkem a také zároveň největší dynamikou pohybu za prací do Prahy je jednoznačně okres Praha-východ. Jeho index růstu 7
překračuje o více než 40 procentních bodů průměr za celý Středočeský kraj. Před 10 roky tento okres výrazně zaostával za druhým okresem sousedícím s hlavním městem – Prahou-západ a byl na úrovni okresu Kladno. Postupným, celkem pravidelným ročním nárůstem v rozmezí 6-10 % se počet dojíždějících do zaměstnání z okresu Praha-východ zvětšil ve sledovaném období o plných 10 tisíc osob, tzn. o zhruba 1 tisíc osob za rok. Při šetření VŠPS v 1. čtvrtletí 2010 bylo zjištěno, že poprvé, ale zřetelně je objem dojíždějících z okresu Praha-východ oproti ostatním okresům největší, včetně okresu Praha-západ. To znamená to, že každý šestý až sedmý zjištěný dojíždějící do Prahy má své „obvyklé“ bydliště na území okresu Praha-východ. Tento vývoj potvrzuje i závěry z rozborů suburbanizačních procesů, které jsme v oblasti bytové výstavby uskutečnili. Zatímco v posledních letech počet dokončených bytů v okrese Praha-západ dosti rychle klesal, naopak v druhém sousedícím okrese Praha-východ měl vývoj znatelnou růstovou tendenci. Vývoj na území okresu Praha-západ má tak určité znaky stagnace mobility, resp. dojížďky za prací. Zjištěný počet dojíždějících v 1. čtvrtletí 2010, který by představoval dokonce pokles, musí být potvrzen v dalším období. Celkový přírůstek u tohoto okresu tak v indexovém vyjádření zůstal pod celokrajským průměrem. Počty dojíždějících u třetího nejčetněji zastoupeného okresu Kladno si dlouhodobě udržují více-méně stabilní úroveň a představují v současnosti 10 % celkové dojížďky (ze všech krajů). Znamená to, že spolu s oběma přiléhajícími okresy Praha-východ a Praha-západ (které spolu představují již téměř 30 %) tvoří okres Kladno podíl na celkové dojížďce do zaměstnání do Prahy na počátku roku 2010 rovných 40 %. Počty dojíždějících z ostatních okresů Středočeského kraje jsou sice nižší, přesto nejsou zanedbatelné, neboť představují v současnosti 40 tisíc dojíždějících pracovníků, což činí více než čtvrtinový podíl na celkové dojížďce do Prahy za prací (27,4 % na počátku roku 2010). Kromě toho je index desetiletého růstu u všech těchto okresů kladný, i když se pohybuje kolem průměru za celý kraj. Pod průměrem se nacházejí okresy, které jsou vzdálenější nebo s hlavním městem dopravně hůře propojené. Menší dojížďka ale může také znamenat příznivou situaci nabídky pracovních příležitostí v rámci samotného okresu (např. okres Mladá Boleslav). Silná pozice některých okresů Středočeského kraje na celkové dojížďce pracovníků do Prahy se samozřejmě odráží i na jejich postavení v rámci kraje. Následující graf znázorňuje vývoj podílu některých okresů na celkové krajské dojížďce. Pro přehlednost byly vybrány jen okresy, u kterých podíl ve sledovaném období neklesl pod 10 resp. 15 %. Z průběhu grafu i koncové situace jsou zřetelné jak tendence, tak i současný stav v téměř shodné podobě, která byla konstatována v případě vztahu těchto okresů (Středočeského kraje) a celostátních objemů dojížďky za prací do Prahy. Graf č. 4 PODÍLY VYBRANÝCH OKRESŮ NA DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ ZE STŘEDOČESKÉHO KRAJE DO PRAHY (V %) 50 42,9
45
46,1
41,7
40,9
40,3
40 35
Praha-východ
30
20
Praha- západ
23,7
% 25
22,0 17,8
17,3
19,1
19,6
19,6 17,0
19,6 17,3
22,2 22,5 15,0
20,1 15,3
Kladno ostatní okresy
15 10 5 0 2001
2003
2006
2009
2010
8
V posledních čtyřech-pěti letech se částečně snížil podíl okresů s menším objemem dojíždějících, a to na vrub rychle rostoucího podílu okresu Praha-východ. Z původního rozdílu 25,1 procentního bodu v roce 2001 mezi touto skupinou okresů a okresem Praha-východ se rozdíl snížil na 17,2 procentního bodu. Současně roste i rozdíl například mezi tímto okresem (Praha-východ) a podílem okresu Kladno (0,5 v roce 2001 a již 8,4 v roce 2010).
4. Odvětvová struktura dojížďky – podle OKEČ Tabulka č. 4 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA CELKOVÉ DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ DO PRAHY 2001 – 2009
OKEČ - odvětví hlavního zaměstnání
2001 celkem
Celkem dojížďka
2006
podíl
celkem
2009
podíl
celkem
index podílů 2009/2001
index počtu cel. 2009/2001
podíl
111,7
100,0
140,7
100,0
141,4
100,0
100,0
126,6
A Zemědělství
0
0
0
0
0
0
0
0
B Lesní hospodářství, chov ryb
0
0
0
0
0
0
0
0
C Dobývání nerostných surovin
0
0
0
0
0
0
0
0
14,1
12,6
18,7
13,3
19,7
13,9
110,3
139,7
2,1
1,9
2,0
1,4
1,3
0,9
47,1
61,9
F Stavebnictví
13,8
12,3
13,1
9,3
11,9
8,4
68,4
86,2
G Obchod, opr. motor vozidel a spotř. zboží
12,5
11,2
17,6
12,5
18,7
13,2
118,2
149,6
6,0
5,4
7,7
5,5
9,2
6,5
119,8
153,3
14,8
13,3
22,5
16,0
15,8
11,2
84,5
106,8
D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvoj elektřiny, plynu, vody
H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladov., pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Nemov.,služby pro podniky, výzkum a vývoj
8,1
7,3
7,3
5,2
8,9
6,3
86,0
109,9
11,1
9,9
18,1
12,9
21,7
15,4
155,2
195,5
L Veřej.správa, obrana, sociál. zabezpečení
14,8
13,2
16,4
11,7
19,0
13,4
101,4
128,4
M Školství
3,5
3,1
4,8
3,4
3,5
2,4
78,4
100,0
N Zdravotnictví, veter. a sociální činnosti
5,4
4,8
5,7
4,1
4,9
3,5
71,4
90,7
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
5,5
4,9
6,8
4,8
6,3
4,4
89,8
114,5
P Soukr. domácnosti s domácím personálem
0
0
0,1
0,1
0,0
0,0
0
0
Q Exteritoriální organizace a spolky
0
0
0
0
0,3
0,2
0
0
Jiné
0
0
0
0
0
0
0
0
Pozn.: OKEČ = odvětvová klasifikace ekonomických činností
Informace ze třídění výsledků VŠPS na tzv. druhé úrovni je zapotřebí interpretovat s respektováním velikosti šetřeného souboru. V případě Prahy (jako oblasti) však statistická kvalita zcela postačuje k ilustraci zde analyzovaných jevů. Neúplnost spíše spočívá ve větší absenci údajů za více let, avšak stanovení trendů to ovlivňuje jen minimálně. To platí i pro další části této analýzy dojížďky do zaměstnání do Prahy, tzn. hlediska odvětvové struktury, profesní skladby apod. a) Odvětvová struktura – absolutní počty a podíly V roce 2001 žádné z odvětví z celkové dojížďky za prací do Prahy nevynikalo mimořádným početním předstihem. Nejvíce ze šesti odvětvových skupin, které zaznamenaly více než 10 tisíc dojíždějících osob, měly skupiny Doprava a spoje a Veřejná správa a sociální zabezpečení. V obou případech se
9
počet dojíždějících pracovníků přiblížil 15 tisícům. Z těchto šesti skupin pět překročilo desetiprocentní podílovou hranici na celkové dojížďce. Obdobná situace byla zjištěna i v celkové struktuře roku 2009 – více než 10% podílu dosáhlo 5 odvětví, přičemž 6 odvětví překonalo hranici absolutního počtu ve výši 10 tisíc osob. Výrazný nárůst celkového počtu dojíždějících však znamenal, že se ve většině těchto odvětvových skupin počet dojíždějících přiblížil ke hranici 20 tis. osob a v jednom případě (Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj) již počet 20 tisíc dojíždějících osob přesáhl. Ve vnitřní odvětvové struktuře však došlo k určitému pohybu. Největší absolutní, ale i relativní nárůst zaznamenala odvětvová skupina Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Přírůstek více než 10 tis. dojíždějících pracovních sil spadajících do této odvětvové agregace představuje zvýšení téměř na dvojnásobek původního objemu – o více než 95 %. Podíl této skupiny odvětví na celkové dojížďce se tak zvýšil o více než 5 procentních bodů (9,9 % v roce 2001 na 15,4 % v roce 2009). To znamená, že každý sedmý dojíždějící za prací do Prahy posiluje toto odvětví. V absolutním vyjádření je také zajímavý postupný nárůst počtu pracovních sil dojíždějících do Prahy do organizačních subjektů náležejících do Veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení a také více než 5tisícový přírůstek dojíždějících pracovníků do Zpracovatelského průmyslu a přírůstek více než 6 tis. osob v případě Obchodu a oprav (?!). Z druhé strany největší absolutní, v podstatě i relativní, pokles podílu dojíždějících zaznamenalo Stavebnictví. Snížení činilo v absolutních číslech sice necelé 2 tisíce pracovníků, ale podíl klesl o 4 procentní body a dostal se výrazně pod 10 %. Zvýšenou pozornost si zřejmě zaslouží některé z odvětvových agregací, které objemově ani podílem nejsou sice velké, ale věcně zapadají do citlivých funkcí města – např. pokles dojížďky v posledních letech v rámci odvětví Školství nebo Zdravotnictví a sociální péče. Tyto poklesy mohou znamenat určitou vyčerpanost mimopražských zdrojů pro lokální trh práce hlavního města, s některými možnými nepříznivými dopady v následujícím období. b) Dynamika odvětvových změn Pokud sledujeme vývoj nejen podle absolutních počtů a jejich statickém podílu v jednotlivých letech, ale také podle dynamiky vývoje těchto podílů, můžeme dostat ilustrativnější charakteristiky vývojových změn. Takto formulované výstupy současně ukazují na změny základní odvětvové struktury pražské ekonomiky. Údaje tak logicky potvrzují trendy zmíněné již v předchozím textu. Index růstu podílů (tj. zastoupení ve struktuře celkové dojížďky) byl výrazně největší u odvětvové agregace Nemovitosti, služby pro podnik, výzkum a vývoj, neboť dosáhl hodnoty 155,2 %. Na dalších místech se umístily odvětvové skupiny Pohostinství a ubytování a Obchod a opravy s téměř 120 %. Naopak největší pokles podílu na celkové dojížďce mezi roky 2001 a 2009 zaznamenalo odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, a to o více než 50 %. Významnější pokles zaznamenalo již zmíněné Stavebnictví (68,4 %) a také Doprava a spoje (84,5 %), i když v případě tohoto odvětví zaznamenáváme stagnaci celkového počtu dojíždějících, resp. malý nárůst. V ostatních případech, kde byl zaznamenán index vývoje pod 100 %, však v absolutním vyjádření nešlo o nějaké výraznější absolutní úbytky. Vývoj ve sledovaném období můžeme ještě dokumentovat indexem změn absolutních objemů. Tyto údaje potvrzují velkou dynamiku vývoje v odvětví Nemovitosti, ve kterém se zvýšil počet dojíždějících osob téměř o 100 %. Okolo 50% růstu se pohybují odvětví Obchodu a Pohostinství. Pouze u třech odvětvových skupin zaznamenalo VŠPS pokles, z toho výraznější snížení se objevuje pouze v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, ve kterém však jde jen o nejmenší absolutní počet dojíždějících osob ze všech odvětví.
10
Tabulka č. 5 SROVNÁNÍ ODVĚTVOVÉ STRUKTURY ZDROJŮ ZAMĚSTNANOSTI V PRAZE – 1. ČTVRTLETÍ 2009 (PODÍLY OKEČ V %) zdroj zaměstnanosti dojížďka OKEČ - kategorie hlavní zaměstnání (odvětví) celkem A Zemědělství B Lesní hospodářství, chov ryb C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvoj elektřiny, plynu, vody F Stavebnictví G Obchod, opravy motor vozidel a spotřeb. zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladov., pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Nemov.,služby pro podniky, výzkum a vývoj L Veřejná správa, obrana, sociál. zabezpečení M Školství N Zdravotnictví, veter. a sociální činnosti O Ost. veřejné, sociální a osobní služby P Soukr. domácnosti s domácím personálem Q Exteritoriální organizace a spolky Jiné
Praha bydlící obyvatelstvo* 100 0,2 0 0 11,1 1,5 7,9 15,3 4,9 9,5 4,9 17,6 8,1 5,7 6,2 6,9 0 0 0
celkem 100 0 0 0 13,9 0,9 8,4 13,2 6,5 11,2 6,3 15,4 13,4 2,4 3,5 4,4 0 0,2 0
ze Středočeského kraje 100 0 0 0 15,2 0,7 5,2 14,3 6,2 13,6 6,6 15,0 12,5 2,3 3,8 4,6 0 0 0
*/ Praha – 4. čtvrtletí 2008
Odvětvová struktura jednotlivých složek zdrojů pražské zaměstnanosti je ve velkém počtu případů odlišná. Určuje tak částečně i závislost pražského trhu práce na vlastních i dojížďkových zdrojích. Diference, i když nejsou mimořádné, existují i uvnitř dojížďky – kdy podíly OKEČ u Středočeského kraje se různí od souhrnu ostatních krajů. Větší podíly v odvětvové struktuře dojížďky než u vnitřních zdrojů města (bydlící obyvatelstvo) jsou zřetelnější v případech Zpracovatelského průmyslu, Dopravy a spojů a celkem překvapivě ve skupině Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení. Suburbánní pohyby za prací se odrážejí mj. v odvětvové skupině Peněžnictví a pojišťovnictví. Na druhé straně podíly u některých odvětví z oblasti služeb – Školství, Zdravotnictví nebo Ostatní veřejné, sociální a osobní služby – jsou vlastní zdroje Prahy výrazně větší. Přes vysoký podíl odvětvové agregace Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj v případě mimopražských zdrojů zajišťuje bydlící obyvatelstvo tyto činnosti v rozsahu větším o několik procentních bodů.
11
5. Struktura dojížďky podle KZAM Tabulka č. 6 STRUKTURA DOJÍŽDĚJÍCÍCH PODLE KZAM – 2001, 2006, 2010 (POČET V TIS. OSOB A V %) 2001 Klasifikace zaměstnání
celkem
2006 podíl
celkem
2010 podíl
celkem
podíl
111,7
100,0
140,6
100,0
148,5
100,0
0,8
0,7
1,7
1,2
0,4
0,3
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
10,1
9,0
12,7
9,0
14,1
9,5
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
16,5
14,8
21,9
15,6
27,4
18,5
Techn.,zdrav.,pedag.prac.a v příb.oborech
22,7
20,3
35,8
25,5
46,8
31,5
Nižší admin. pracovníci (úředníci)
18,2
16,3
15,6
11,1
14,3
9,6
Prov. prac.ve službách a obchodě
13,8
12,4
19,5
13,9
16,8
11,3
Kvalif. děln.v zem.,lesn.a příb.ob.
0,2
0,2
0
0
0,3
0,2
16,0
14,3
17,5
12,4
15,9
10,7
Obsluha strojů a zařízení
7,7
6,9
10,5
7,5
8,2
5,5
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
5,6
5,0
5,4
3,8
4,3
2,9
0
0
0
0
0
0
celkem Příslušníci armády
Řemeslníci a kvalif.výr.,zprac.,opraváři
Nezjištěno
Pozn.: KZAM = klasifikace zaměstnání
Přes celkový výrazný nárůst dojíždějících se počet pracovníků některých klasifikačních skupin v podstatně nezměnil. Jde zejména o poslední skupiny, z nichž v několika případech jde o osoby s nižší úrovní vzdělání. Důvodem je ve velké míře postupný úbytek nabídky volných pracovních míst, resp. jejich pokrytí zahraničními pracovníky. Největší absolutní navýšení počtu dojíždějících zaznamenala klasifikační skupina Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a příbuzné obory, a to v objemu téměř 25 tisíc osob, což představuje více než dvojnásobek původního počtu. Vysoký přírůstek (větší než 10 tis. pracovníků) zaznamenala i klasifikační skupina Vědečtí a odborní duševní pracovníci a za zmínku stojí i nárůst ve skupině Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci. V případě prvním (tj. Techničtí, zdravotničtí…) jde ve značném rozsahu o posílení dojížďkových proudů ve vztahu k úbytku pracovních příležitostí v místě bydliště. U dalších dvou jmenovaných skupin převažuje vliv intenzity suburbanizačních proudů mezi Prahou a jejím okolím. Velká část osob, které přesunuly své bydliště mimo hlavní město, zejména do jeho aglomeračního pásma, se svým klasifikačním atributem řadí do těchto skupin vyznačujících se výrazně nadprůměrnou úrovní vzdělání a s tím souvisejícího i finančního ohodnocení jejich práce. Následující dva grafy znázorňují změny relativního zastoupení, resp. dynamiku růstu počtu dojíždějících osob za prací podle jednotlivých KZAM. Byly vybrány klasifikační skupiny s absolutním počtem 10 tis. pracovníků a více ve výchozím roce 2001.
12
Graf č. 5 INDEX VÝVOJE POČTU DOJÍŽDĚJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ PODLE KZAM - ROK 2001 = 100 % 250
celkem 206,0
200
Zákonodárci, ved. a řídící pracovníci
166,1
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
150 % 100 100
139,6 133,0 121,5 99,2
Techn.,zdrav.,pedag.prac.a v příb.oborech
78,6
Nižší admin.pracovníci (uředníci)
50
Provoz.prac.ve službách a obchodě 0 2001
2006
2010
Řemeslníci a kvalif.výr.,zprac.,opraváři
V průběhu uplynulých deseti let došlo k relativně (ale i absolutně) největšímu zvýšení počtu dojíždějících ve skupině Techničtí, zdravotní, pedagogičtí pracovníci a příbuzné obory. Zvýšení o více než 100 % znamená, že tato skupina předstihla celkový průměr (zvýšení o 33,0 %) o více než 60 procentních bodů. Výrazně nad průměrem je rovněž skupina Vědečtí a odborní duševní pracovníci (KZAM) a o několik procentních bodů pak i skupina Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci. Vývoj s koncovým stavem nižším než průměr zaznamenaly další 3 skupiny KZAM s početnější zaměstnaností. O více než 30 procentních bodů zaostala skupina Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (současně to znamená, že počátkem roku 2010 dojížděl zcela shodný počet pracovníků tohoto KZAM jako před cca 10 roky). Největší propad u vybraných odvětví poznamenal vývoj ve skupině Nižší administrativní pracovníci (úředníci), a to s 55 % minusovým rozdílem oproti průměru celého souboru dojíždějících. Graf č. 6 VÝVOJ PODÍLŮ SKUPIN KZAM NA CELKOVÉ DOJÍŽĎCE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO PRAHY (V %)
Ostatní 100% 80% 60%
12,9
12,5
14,3
12,4
12,4
13,9
16,3
11,1
8,9 10,7 11,3 9,6
Řemeslníci a kvalif.výr.,zprac.,opraváři Prov.prac.ve službách a obchodě Nižší admin.pracovníci (uřednici)
31,5
40%
20,3
25,5
20%
14,8 9,0
15,6
18,5
Věd.a odborn duševní pracovníci
9,0
9,5
Zákonodárci,ved.a říd.pracovníci
Techn.,zdrav.,pedag.prac.a v příb.ob.
0% 2001
2006
2010
Zjištěné údaje jsou důkazem, že dojížďka je pro pražský trh práce významným zdrojem v podstatě v celé profesní struktuře. Týká se to jak provozních a obslužných kategorií, často s průměrnými i nižšími nároky na vzdělání, tak vysoce kvalifikovaných, duševně pracujících osob i na vyšších 13
odborných a řídicích místech. Svědčí to i o pokračující oborové a funkční transformaci pražské ekonomické základny jednoznačně směřující k růstu terciárního sektoru, resp. především k dříve vymezovaným odvětvím kvartérní sféry (výzkum, strategické služby – informatika, finančnictví aj.). Současně se na vývoji odráží vliv stěhování za hranice Prahy, kdy z hlediska obsazení pracovního místa konkrétní osobou nedochází k nějaké změně, pouze však se tato osoba bilančně přesunuje z položky pražských do mimopražských zdrojů. S velkou pravděpodobností budou suburbánní procesy doprovázené silnými dojížďkovými proudy nejméně ve střednědobém horizontu oslabovat, přesto očekáváme obdobně strukturovaný vývoj jako v uplynulém desetiletí. Vývoj podílů jednotlivých skupin má stabilní tempo, ať již směrem k jejich růstu, poklesu nebo i zachování shodného/obdobného podílu. Zastoupení již zmíněné skupiny Techničtí, zdravotničtí… pracovníci se v průběhu sledovaného období zvýšilo o 10 procentních bodů – zatímco v roce 2001 představoval podíl 1/5 celkové dojížďky, v současné době se již přibližuje 1/3 (!). Zastoupení skupiny Vědečtí a odborní duševní pracovníci se postupně přibližuje k hodnotě 20 % a spolu se Zákonodárci, vedoucími a řídicími pracovníky pak mohou v nejbližším období dosáhnout podílu až 30 %. Naopak postupný pokles zastoupení s koncovým stavem podílů v rozmezí cca 9 až 11 % zaznamenaly ostatní skupiny KZAM. Největší snížení podílu pak nastalo u skupiny „úředníci“ (Nižší administrativní pracovníci), kdy v roce každý šestý dojíždějící do Prahy do zaměstnání příslušel k této kategorii, ale nyní je to již jen každý „necelý“ desátý dojíždějící. Jen pro úplnost srovnejme strukturu KZAM u bydlícího obyvatelstva a dojíždějících pracovníků zjištěnou v rámci VŠPS z 1. čtvrtletí 2010. Tabulka č. 7 STRUKTURA KZAM ZDROJŮ PRAŽSKÉHO TRHU PRÁCE, 1. ČTVRTLETÍ 2010, V % KZAM - klasifikace zaměstnání
Praha bydlící obyvatelstvo
dojížďka celkem
dojížďka ze Středoč. kraje
Příslušníci armády
0,1
0,3
0,2
Zákonodárci,ved. a řídící pracovníci
6,7
9,5
10,9
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
23,6
18,5
17,7
Techn.,zdrav.,pedag.prac.a v příb. oborech
30,4
31,5
30,4
Nižší admin. pracovníci (úředníci)
9,6
9,6
12,4
Provozní prac. ve službách a obchodě
9,9
11,3
12,2
Kvalif. dělníci v zeměděl., lesn. a příb. oborech
0,5
0,2
0,1
10,2
10,7
9,2
Obsluha strojů a zařízení
5,2
5,5
4,3
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
3,8
2,9
2,6
Nezjištěno
0,1
0,0
0,0
Celkem
100
100
100
Řemeslníci a kvalif. výrobci, zprac.,opraváři
V některých klasifikačních skupinách se struktura jednotlivých zdrojů neliší, v jiných naopak dosti výrazně. Údaje potvrzují již některé předchozí analytické výstupy, např. shodný podíl u všech typů zdrojů v případě nejpočetnější skupiny Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a například i u skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci. Potvrzují ale také výrazně vyšší podílové zastoupení u dojíždějících v případě Zákonodárců, vedoucí a řídících pracovníků (dojíždění z nového bydliště v aglomeraci), ale i vyšší zastoupení v dojížďce skupin „úředníků“ a „pracovníků ve službách a obchodě“. V případě skupiny Vedoucí a odborní duševní pracovníci se sice rovněž projevila vyšší mobilita ve zvýšení počtu dojíždějících o více než 10 tisíc pracovníků za hodnocené období, přesto zaostává za kmenovým – bydlícím obyvatelstvem v Praze o více než 5 procentních bodů. Tato skupina pak ve struktuře pražského obyvatelstva zaujímá zcela jasně druhou pozici a potvrzuje odlišnost KZAM ve struktuře pracujícího obyvatelstva Prahy ve srovnání s ostatními regiony České republiky.
14
6. Další vybrané charakteristiky struktury dojížďky Jednou z důležitých charakteristik je postavení dojíždějících osob v ekonomickém procesu. V jednotlivých kategoriích nezaznamenáváme zřetelné rozdíly mezi strukturou celkové dojížďky a strukturou souhrnného počtu pracujících osob zjištěných v rámci VŠPS jako osoby bydlící, tj. průměrný podíl 19,2 %. Jedinou, ale jednoznačnou výjimkou je podíl u skupiny Podnikatelé bez zaměstnanců, tzn. v rozhodujícím počtu individuálně podnikající živnostníci („na vlastní účet“) – viz Tabulka č. 8, sloupec „podíl celkové dojížďky na zaměstnanosti“. Odpovídá to převážnému charakteru provozované činnosti těchto osob, která je ve velké míře vázána na lokální poptávkový trh, často spojený s bydlištěm těchto osob. Tabulka č. 8 STRUKTURA DOJÍŽDĚJÍCÍCH PODLE SKUPIN EKONOMICKÉHO POSTAVENÍ podíl podíl podíl celkové podíl skupinskupindojížďky na dojíždějících dojížďka dojížďka zaměstnanosti ze Středoč. ze celkem Střed. (v %)* kraje na Středoč. (v %) kraj celkové kraje (v %) dojížďce (tis. osob.) (v %)
dojížďka
skupiny ekonomického postavení
celkem (tis. osob)
Podnikatel se zaměstnanci
5,5
3,9
3,7
3,9
18,8
70,9
Podnikatel bez zaměstnanců
8,8
4,8
5,9
4,8
6,9
54,5
133,5
90,1
89,9
90,6
21,8
67,6
0
0
0
0
0
0
0,7
0,6
0,5
0,6
17,9
85,7
148,5
99,4
100,0
100,0
19,2
66,9
Zaměstnanec Člen produkčního družstva Pomáhající rodinný příslušník Celkem
*/ tj. souhrnu obvykle bydlících pracujících obyvatel a dojíždějících
Zastoupení Středočeského kraje na celkové dojížďce je zejména u největší skupiny, tj. Zaměstnanci, téměř totožné jako souhrn všech dojíždějících z tohoto kraje. V některých ostatních případech jsou odchylky sice zřetelné, ale v absolutním vyjádření (tj. počtu osob) v podstatě marginální. Tabulka č. 9 PRACOVIŠTĚ DOJÍŽDĚJÍCÍCH OSOB NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY – 4. ČTVRTLETÍ 2009 městský obvod dle ČSÚ
tis. osob
městský obvod dle ČSÚ
tis. osob
Praha 1
4,2 Praha 9
8,5
Praha 2
8,1 Praha 10
9,1
Praha 3
12,0 Praha 11
8,2
Praha 4
13,5 Praha 12
9,0
Praha 5
10,4 Praha 13
9,4
Praha 6
12,8 Praha 14
10,7
Praha 7
6,4 Praha 15
5,8
Praha 8
15,3
Z výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ byla jednorázově poskytnuta informace o místě pracoviště dojíždějících na území hl. m. Prahy. Údaje o dojížďkových směrech je však třeba považovat za orientační! Přesto je zřejmé, že dojížďka je plošně více méně rovnoměrná, což potvrzují 15
i v této analýze již uvedené počty o dojíždějících z jednotlivých okresů. Dojíždějící ovšem nesměřují jen do vnějších oblastí (městských částí), ale i na pracoviště nacházející se ve velkém rozsahu ve vnitřní zóně města, resp. v samotném historickém jádru. S tím korespondují např. zjištěné údaje o klasifikační struktuře, kdy téměř 30 tis. dojíždějících osob se zařazuje do skupin Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci a Vedoucí a odborní duševní pracovníci, neboť velká část příslušných pracovišť se nachází právě ve vnitřním segmentu města.
7. Vyjížďka za prací z Prahy Je logické, že v případě Prahy několikanásobně převyšuje dojížďka počet vyjíždějících obyvatel Prahy za prací mimo město. Přesto rozsah pravidelně vyjíždějících není zanedbatelný. Tabulka č. 10 POČET VYJÍŽDĚJÍCÍCH Z PRAHY ZA PRACÍ (TIS. OSOB) A RELACE MEZI VYJÍŽĎKOU A DOJÍŽĎKOU
vyjížďka celkem podíl dojížďky na vyjížďce (v %)* počet dojíždějících osob na 1 vyjíždějící
zdroj/rok VŠPS VŠPS 2006 2007
VŠPS 2001
VŠPS 2003
VŠPS 2009
VŠPS 2010
24,2
20,2
20,6
22,3
16,2
22,1
21,7
17,5
14,6
16,0
11,5
14,9
4,6
5,7
6,8
6,2
8,7
6,7
*/ propočet - vyjížďka/dojížďka*100
Rozsah vyjížďky byl za hodnocené období v kontextu celkových zdrojů zaměstnanosti v podstatě stabilní a některé odchylky (resp. jejich část) lze přičíst i metodice výběrového šetření. Mimopražská pracoviště nenabízejí v současnosti atraktivnější nabídku, která by znamenala růst mobility mimo hlavní město. Naopak rostoucí tlak na zajišťování pracovních míst pro mimopražské obyvatele na pražském trhu práce, spojené s větším počtem dojíždějících, se odráží v tendenci poklesu relace mezi dojížďkou a vyjížďkou. Podíl vyjížďky se snížil o téměř 7 procentních bodů. To znamená, že zejména v posledních letech se zvýrazňuje převaha dojížďky a na jednu vyjíždějící osobu připadá kolem 7 osob dojíždějících. Poznámka: I když to není předmětem této analytické práce, zmiňme technicko-provozní souvislosti takové diference mezi dojížďkou a vyjížďkou. Jde o kapacitně zcela rozdílné dopravní proudy a s tím související i nasazení dopravních prostředků. Navíc opakujících se v určitých cyklech několikrát za den. Tato situace se navíc násobí o počty dojíždějících do škol a také nepravidelné, ale velmi početné, „služební cesty“ směřující cílově do Prahy. Struktura vyjíždějících za prací V 1. čtvrtletí 2010 šetření vykázalo 22,1 tis. vyjíždějících z Prahy. Z toho 17,7 tis. osob, tj. rovných 80 % směřovalo za pracovními příležitostmi do Středočeského kraje. Pro srovnání v 1. čtvrtletí 2006 byl počet vyjíždějících z Prahy 20,6 tis. osob, z toho přes 76,7 % mířilo do Středočeského kraje. Údaje za jiné roky také potvrzují celkem stabilní podíl dojíždějících do sousedního kraje, který je jednoznačně většinovým místem jejich zaměstnání. Zhruba pro polovinu vyjíždějících jsou cílovým místem sousední okresy Praha-východ a Praha-západ a do většiny ostatních směřuje celkem rovnoměrný počet osob.
16
Odvětvová struktura je rovněž v posledních letech více-méně stabilní. Nejvíce pracovníků vyjíždí (resp. vyjíždělo v 1. čtvrtletí 2010) do firem z odvětví Zpracujícího průmyslu – téměř ¼. Početně dosti silně byla obsazena i skupina Obchodních odvětví a opravárenství, kam směřoval každý pátý vyjíždějící. V tomto případě odvětvové agregace jsou celkem často cílovým místem území přímo přiléhající k hranicím města, na kterých jsou umístěny velkokapacitní obchodní a logistické areály. Ke třem tisícům osob se blížil počet vyjíždějících odvětvových skupin Stavebnictví a Zdravotnictví a sociální péče. Odvětvová struktura se odráží i ve struktuře profesní. Podle KZAM více než 1/3 vyjíždějících spadá do klasifikační skupiny Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a obdobné obory. Každý čtvrtý vyjíždějící se profesně řadil do skupiny Vědečtí a odborní duševní pracovníci. V tomto případě lze s velkou pravděpodobností nalézt souvislost s rozvojem vědeckých a výzkumných kapacit za hranicemi Prahy, jenž je mimo jiné důsledkem unijní i celostátní politiky poskytování finanční podpory z fondů EU. Za zmínku stojí i klasifikační skupina Řemeslnící a kvalifikovaní výrobci a více než 2 tisíce vyjíždějících osob se řadilo do skupiny Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci. Jen malá část vyjíždějících z Prahy byli živnostníci jednotlivci (podnikatelé bez zaměstnanců). Oproti průměru Prahy vyjíždělo více Podnikatelů se zaměstnanci, což potvrzuje i úlohu Prahy jako podnikatelského centra. Rozhodující část – téměř 75 % – však tvoří zaměstnanci.
Shrnutí •
Dojížďka do zaměstnání v hl. m. Praze tvoří dlouhodobě největší „vnější“ zdroj zaměstnanosti; téměř 150 tisíc dojíždějících pracovníků představuje víc než 15 % celkové zaměstnanosti v Praze.
•
Počet dojíždějících do Prahy za prací v posledních letech stagnuje, což je dáno zhoršenou situací i v nabídce pracovních příležitost; za posledních 10 let však vzrostl o 25 %.
•
Zhruba 2/3 pracovníků, tj. 85 tisíc osob, dojíždí do Prahy ze Středočeského kraje, z toho 30 % z přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ a 10 % z okresu Kladno. Nejrychlejší tendenci růstu dojížďky zaznamenal okres Praha-východ.
•
Tyto důsledky růstu suburbanizace se projevují i v dalších charakteristikách. Ve struktuře dojíždějících dochází ke změnám - největší absolutní, ale i relativní nárůst zaznamenala odvětvová skupina Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj.
•
Posilují skupiny s vyšším vzděláním, v rámci klasifikační struktury se výrazně zvýšil počet dojíždějících ve skupinách Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a příbuzné obory, Vědečtí a odborní duševní pracovníci a Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci.
•
Dojížďka není v rámci území Prahy koncentrována, rozmístění odpovídá členité struktuře směrů dojížďky.
•
Z Prahy za prací vyjíždí kolem 20 tis. osob a tento počet je dlouhodobě stabilní, z toho 80 % vyjíždí za pracovními příležitostmi do Středočeského kraje.
17
