PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ HL. M. PRAHY

PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ HL. M. PRAHY

Zadavatel: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, p. o. Zpracovatel: PROODOS – Ing. Jan Přikryl, Csc.

LEDEN – BŘEZEN 2009


OBSAH

ÚVOD

3

1. METODOLOGIE PRŮZKUMU

6

2. REPREZENTATIVNOST VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU

9

3. ANALYTICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU

13

4. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU

37

5. SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH PRŮZKUMŮ

38

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Analýza podle velikostních skupin podniků Příloha č. 2 - Analýza podle odvětvových skupin podniků Příloha č. 3 – Srovnání výsledků průzkumu podnikatelského prostředí s výsledky předchozích průzkumů Příloha č. 4 - Zpráva o průzkumu (stručná, pro respondenty) Příloha č. 5 - Prezentace výsledků průzkumu

2


ÚVOD Podnikatelský sektor je jedním z rozhodujících činitelů, které formují sociálně-ekonomické (a s tím související i politické) prostředí měst a obcí, Prahu nevyjímaje. Podnikatelé jsou jednak objektem, který musí být zahrnut do všech úvah samosprávy města o vlastních strategických vizích resp. konkrétních rozvojových programech a operativních rozhodnutích, a jednak jsou také nezastupitelným subjektem spolupracujícím (ať již přímo či nepřímo) na tvorbě těchto strategických a programových záměrů města. Zjistit stav obou zmíněných vazeb mezi městskou správou a podnikatelským sektorem bylo v případě Prahy nanejvýš aktuální. Proto byl také připraven Průzkum podnikatelského prostředí v hlavním městě Praze, který se realizoval v posledním čtvrtletí roku 2008. Průzkum byl aktuální především proto, že na základě rozhodnutí městské správy se připravuje soubor významných koncepčních dokumentů zabývajících se budoucím rozvojem hlavního města České republiky. Kromě územního plánu, který řeší problematiku optimalizace rozmístění různorodých funkcí na území města, patří mezi tyto aktivity městské správy i aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy a další oborové koncepce a programy. V závěru roku 2008 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy základní cíle a prioritní oblasti rozvoje hlavního města obsažené ve Strategickém plánu. Již během jeho aktualizace, zejména pro ověření v něm obsažených rámcových záměrů, byly cenným podkladem poznatky z realizovaného průzkumu. Jejich informační hodnota vynikne rovněž v následné – tj. současné – fázi, kdy se připravuje program realizace přijatých strategických záměrů. Proto základním smyslem průzkumu byla také identifikace subjektivní připravenosti pražských podnikatelů rozvíjet vlastní firmu a spolupracovat s městskou správou mj. právě při uskutečňování cílových záměrů rozvoje Prahy. Ve strategickém plánu, programovém dokumentu Prahy, v kapitole „Konkurenceschopnost“ je uveden soubor těchto strategických cílů: •

Zvýšení výkonnosti a efektivnosti pražské ekonomiky, zajištění příznivého podnikatelského prostředí

•

Praha jako inovační a iniciační centrum republiky

•

Nová kvalita partnerství veřejného a soukromého sektoru, další zlepšení profilu Prahy jako dobrého ekonomického partnera

•

Fungování otevřeného, dostatečně strukturovaného trhu práce

•

Respektování charakteru a kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého funkčního vývoje území

3


Je zřejmé, že hledání cest k naplnění takto definovaných strategických cílů se bez intenzivního a vzájemně nepředpojatého dialogu s podnikatelskou sférou města neobejde. Průzkum podnikatelského prostředí hl. m. Prahy je chápán jako významný krok v rozvoji tohoto dialogu. Dalším praktickým podnětem k realizaci průzkumu se stala potřeba zmapovat potenciál současné a budoucí absorpční kapacity podnikatelského sektoru v Praze ve vztahu k různým formám podpor včetně strukturálních fondů Evropské unie (EU). V Praze jsou v současnosti hlavním nástrojem podpory v rámci strukturální politiky EU dva operační programy: Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptibilita. Přístup pražských firem k dalším obdobným zdrojům financování je komplikovaný, nikoli však zcela vyloučený. Průzkum by měl v této souvislosti napomoci hlavně „kvantifikovat“ poptávku a využití evropských podpor pražským podnikatelským sektorem v období do roku 2013. Současně by však měl být pro správu města inspirací, jakým způsobem a s jakým zaměřením koncipovat případné podpůrné programy pro rozvoj podnikání v Praze v následujícím plánovacím období EU, tedy v letech 2014 – 2020. Zadavatelem průzkumu byl Útvar rozvoje hl. m. Prahy, p. o., (dále URM) zastoupený Odborem strategické koncepce. Protože URM zpracovává rozhodující části uvedených rozvojových dokumentů Prahy, příp. je garantuje, výsledky průzkumu při této činnosti plně využije. „Průzkum podnikatelského prostředí v hl. m. Praze“, realizovaný s tímto zaměřením patří k poměrně rozsáhlým projektům. S tím jsou spjaty dvě fakty, na které bylo třeba při tvorbě Souhrnné zprávy reagovat. a) Předně se v Průzkumu podařilo shromáždit velmi obsáhlý, bohatě strukturovaný a reprezentativní soubor údajů, který vybízí ke stejně obsáhlému a bohatě strukturovanému zpracování. Tento klad je ovšem zároveň rizikem – totiž rizikem, že se v kvantitě získaných poznatků ztratí základní kvalitativní výsledky průzkumu. Aby se tedy zabránilo hrozbě zaplnění Souhrnné zprávy nepřehledným a pro uživatele málo atraktivním sumářem všech získaných hodnocení, bylo zvoleno technické řešení, které do vlastní Souhrnné zprávy vřazuje pouze hodnocení bez strukturálního členění (včetně hodnocení slovních odpovědí), zatímco výsledky průzkumu za jednotlivé velikostní a odvětvové skupiny jsou obsahem parciálních příloh (Přílohy č. 1 a č. 2). Navržená interpretace výstupů vlastní Souhrnné zprávy včetně uvedených příloh se následně stala předmětem diskuse mezi zadavatelem a zpracovatelem a byly o ní informovány i politické orgány hlavního města a dalších věcně příslušných subjektů státní správy a odborné sféry. K této informaci slouží výtah hlavních výsledků, který byl poskytnut i zájemcům z řad účastníků průzkumu/podnikatelům (již v průběhu Průzkumu projevilo vážný zájem o takové informace více než 130 reprezentantů významných pražských podniků!). Toto shrnutí základních výsledků (viz příloha č. 4) 4


se stalo předmětem informačního semináře (workshopu), na který byli pozváni zástupci podnikatelské reprezentace (mj. Hospodářská komora hlavního města Prahy, Svaz podnikatelů a živnostníků), správou města, státní správou (např. Ministerstva místního rozvoje a průmyslu a obchodu, Úřadu práce hl. m. Prahy, Českého statistického úřadu), tisku (časopisy Veřejná správa, Obec a finance, Ekonom, Listy hlavního města Prahy) a dalších odborných subjektů. Tento workshop se uskutečnil v únoru 2009 a návazně na to byl s výsledky Průzkumu seznámen (na svém březnovém zasedání) Výbor hospodářské politiky Zastupitelstva hl. m. Prahy (prezentace – viz příloha č. 5). Následně bylo využito některých podnětů z uvedených akcí do konečného zapracování Souhrnné zprávy. b) Šíří a hloubkou patří toto šetření k největším průzkumům názorů podnikatelského sektoru, které kdy byly na území hlavního města realizovány. Srovnatelně rozsáhlý průzkum byl v Praze realizován díky Útvaru rozvoje hl. m. Prahy již v roce 1995. Relativně široce založené sondy do názorového spektra pražských podnikatelů v uplynulém desetiletí dvakrát organizovala Hospodářská komora hl. m. Prahy a v letošním roce se podnikatelské atraktivity Prahy také dotkl průzkum zadaný časopisem „Ekonom“. Každý z těchto průzkumů měl své specifické zaměření a specifické metodologické základy, což ztěžuje bezprostřední konfrontaci jejich výsledků s výsledky právě dokončeného Průzkumu. Přesto se další z příloh (č.3) Souhrnné zprávy o jistou konfrontaci pokouší.

5


1. METODOLOGIE PRŮZKUMU ZADÁNÍ Zadání Průzkumu bylo připraveno Útvarem rozvoje hlavního města Prahy (odbor strategické koncepce) v období červenec – září 2008. Základními body tohoto zadání se staly tyto požadavky: • Průzkum koncipovat jako maximálně anonymní a dobrovolný, • Průzkum koncipován jako relativně rozsáhlý a orientovaný na nejdůležitější subjekty pražské ekonomické základny (proto bylo rozhodnuto do něj zahrnout jen subjekty s více než 50 zaměstnanci), •

Průzkum koncipovat sice jako výběrový, nicméně tak, aby jeho výsledky byly reprezentativní ve vztahu k celému podnikatelskému sektoru Prahy.

Na základě tohoto Zadání byly v září 2008 osloveny 3 odborné firmy k podání nabídek na zpracování. Ze zaslaných nabídek byl vybrán k realizaci průzkumný projekt (nabídka) firmy PROODOS Praha (ing. Jan Přikryl), s níž byla následně uzavřena smlouva. Nabídka obsahovala tyto metodologické parametry: a) Vybrané podnikatelské subjekty (způsob výběru viz dále) budou osloveny písemně vysvětlujícím dopisem ředitele URM a následně obdrží emailem příslušný dotazník s pokyny pro jeho vyplnění a žádostí o elektronické zpracování a odeslání do rukou realizátora průzkumu (dotazník v elektronické podobě bude souběžně vyvěšen na internetových stránkách URM). Pro zvýšení návratnosti dotazníků budou firmy následně telefonicky realizátorem (realizační firmou) průzkumu kontaktovány a v třetí fázi (v zájmu dodržení strukturální reprezentativnosti vzorku) bude zvolena přímého kontaktu s firmou za pomoci vyškolených tazatelů, kteří budou instruováni o obsahu průzkumu i způsobu manipulace s vyplněnými dotazníky. b) Ve vztahu ke stupni vlivu na lokální produkční faktory v současnosti i perspektivě i ve vztahu na určená kritéria výstupů, budou do průzkumu zařazeny pouze firmy – právnické osoby ziskového sektoru s 50 a více zaměstnanci činnými na území Prahy. Základním zdrojem údajů pro výběr firem bude Registr ekonomických subjektů (RES), který je oficiálním podkladem sestavovaným Českým statistickým úřadem. c) Rozsah respondenčního souboru (tedy počtu firem, od nichž se podaří získat vyplněný dotazník) bude činit – na základě zkušeností s obdobnými průzkumy – minimálně 500 subjektů, a to při zachování strukturálních charakteristik základního vzorku. 6


POPIS DOTAZNÍKU Předmětem nabídky byl rovněž návrh dotazníku. Tento návrh byl zadavatelem obsáhle diskutován a upraven. Výsledná podoba dotazníku obsahovala 23 otázek, členěných do těchto skupin: A) IDENTIFIKAČNÍ ČÁST • Počet pracovníků podnikatelského subjektu (firmy) na území hl. Praha • Podnik má v Praze umístěno sídlo, provozovnu či obojí • Kdy firma zahájila podnikání v Praze Smyslem identifikační části bylo získání třídících znaků pro strukturalizaci otázek. V praxi se následně ukázalo, že jediným použitelným třídícím prvkem – vedle odvětvové příslušnosti firmy, která byla předem známa z RES - se stala velikost podniku (dle počtu zaměstnanců), neboť zbývající 2 klíče neumožňovaly vznik srovnatelně (a dostatečně) rozsáhlých dílčích souborů, resp. jejich vypovídací úroveň neovlivňuje pozitivní a reprezentativní kvalitu informací získaných v dvojím třídění výše uvedeném. B) OBECNÉ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ • Jak hodnotíte celkovou situaci pro vaše podnikání v ČR a v Praze • Jak hodnotíte faktory, které ovlivňují vývoj celkové situace podnikání C) LOKÁLNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ • Co je pro vaši činnost na území Prahy přínosem • Co je pro vaši činnost na území Prahy překážkou D) ÚROVEŇ A VÝVOJ KONKURENCE • Jaký je rozsah konkurence v oblasti vaší činnosti v Praze, v ČR a mimo ČR • Jakou předpokládáte změnu konkurence v následujících 3 – 5 letech • Jaké jsou vaše konkrétní problémy při dosahování konkurenceschopnosti E) INOVACE A ROZVOJ • Jak hodnotíte inovační schopnost vaší firmy • Jak hodnotíte účinnost spolupráce s výzkumem a vývojem F) PODNIKÁNÍ A EVROPSKÁ UNIE • Co pro vás znamenal vstup ČR do EU • Jste informováni o podpůrných programech EU • Využili jste v posledních 3 letech podporu z EU • Hodláte v nejbližším období využít podporu z EU • Jak hodnotíte svou znalost podmínek podnikání v EU G) SPOLUPRÁCE S INSTITUCEMI STÁTNÍ SPRÁVY • Jak hodnotíte spolupráci s institucemi státní správy

7


H) SPOLUPRÁCE s MĚSTSKOU SPRÁVOU • Jak jste spokojeni se spoluprací s městskou správou • Jsou vám známy rozvojové záměry města • Jste připraveni se podílet na tvorbě rozvojových plánů města • Pociťujete potřebu koordinovat svoje rozvojové záměry s městskou správou I) ÚROVEŇ SLUŽEB MĚSTSKÉ SPRÁVY PRO PODNIKATELE • Jak hodnotíte kvalitu vybraných služeb místní správy

PRŮBĚH ŠETŘENÍ Po schválení konečné podoby dotazníku bylo zahájeno vlastní šetření. Jeho průběh se v zásadě opíral (resp. ještě bude opírat) o harmonogram obsažený v nabídce na zpracování Průzkumu, konkrétně o tyto body: č. 6.

Termín 30.9.08

18. 15.1.09

Obsah Zahájení 1. fáze oslovení subjektů základního vzorku (korespondenční) Zahájení 2. fáze oslovení subjektů základního vzorku (email, telefon) Zahájení 3. fáze oslovení subjektů základního vzorku (osobní sběr) Kompletace Respondenčního vzorku Příprava programového prostředí pro počítačové zpracování Dokončení přenosu kódovaných údajů Zpracování počítačových výstupů Dokončení 1. fáze zpracování Souhrnné zprávy Dokončení Stručného výtahu výsledků Průzkumu pro orgány města a pro podnikatele Dokončení pracovní verze Souhrnné zprávy včetně strukturálních příloh Zahájení organizační přípravy workshopu k výsledkům průzkumu Zpracování přílohy Souhrnné zprávy o srovnání výsledků daného průzkumu s předchozími průzkumy Informace o výsledcích průzkumu v tisku

7.

8.10.08

8.

15.10.08

19. 25.2.09

Workshop k výsledkům průzkumu

20. 4.3.09

Prezentace na Výboru pro hospodářskou politiku ZMP

21. 15.3.09

Dokončení závěrečné verze Souhrnné zprávy o průzkumu

9. 22.10.08 10. 31.10.08 11. 12. 13. 14.

10.11.08 14.11.08 8.12.08 20.7.09

15. 27.1.09 16. 30.1.09 17. 15.2.09

Garant Zpracovatel

• •

Zpracovatel

•

Zpracovatel

• •

Zpracovatel Zpracovatel

• • • •

Zpracovatel Zpracovatel Zpracovatel Zpracovatel

•

Zpracovatel

•

Zadavatel

•

Zpracovatel

• • • • • • •

Zadavatel Zpracovatel Zadavatel Zpracovatel Zadavatel Zpracovatel Zpracovatel

8


2. REPREZENTATIVNOST VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Průzkum podnikatelského prostředí hl. m. Prahy ve svém původním předpokladu počítal s tím, že osloveno bude cca 1500 podnikatelských subjektů, s tím, že z tohoto „základního souboru“ bude získáno minimálně 500 respondentů. Tento záměr měl být dostatečnou zárukou reprezentativnosti získaných výsledků průzkumu (zaručené statisticky vysokou mírou shody vlastností „základního“ a „respondenčního“ souboru). Takto (relativně velmi) vysoká kvantitativní záruka návratnosti dotazníků byla zvolena proto, že Průzkum od samotného počátku z objektivních důvodů daných povahou šetření rezignoval na „přirozenou“ záruku reprezentativnosti výběrového (tedy „respondenčního“) souboru, jakou je metoda náhodného výběru. Objektem šetření se totiž měly stát všechny organizace splňující kritéria zadání (právnická osoba, ziskový sektor, více než 50 zaměstnanců) a na budování „respondenčního“ souboru se místo náhodného výběru měla podílet ochota jednotlivých podnikatelů – respondentů do Průzkumu vstoupit, ovšem ochota regulovaná a stimulovaná v jednotlivých fázích sběru dotazníků tak, aby byly zachovány v „respondenčním“ souboru předem dané strukturální vlastnosti souboru „základního“ (konkrétně velikostní a odvětvová skladba). Volba tohoto postupu byla ovlivněna jednak rozporuplnými zkušenostmi z obdobných průzkumů realizovaných v Praze, které s metodou náhodného výběru pracovaly (viz Úvod), jednak z důvodů časové a finanční úspornosti. Kardinálním kritériem úspěchu použitého postupu se stala věrohodnost definice onoho „základního“ souboru. Ta se opírala o (již výše zmíněný) Registr ekonomických subjektů ČSÚ – dále také jen RES (k 30. 6. 2008). V něm kritériím pro volbu základního souboru odpovídalo o cca 500 subjektů víc, než byl původní předpoklad. Konkrétně bylo tedy v Průzkumu osloveno celkem 1952 podniků. Bohužel se v průběhu dotazníkového šetření ukázalo, že RES pro specifické účely zvolených kritérií výběru pro průzkum vykazuje více než očekávanou (resp. dle našich znalostí z jiných průzkumů obvyklou!) cca 10% „chybovost“ (danou stále ještě celkem rychle probíhajícími transformačními – organizační, vlastnickými aj. změnami). Důvodem jsou mj. některé celostátně stanovené atributy tohoto registru, zejména přiřazování území podle sídla subjektu. Tak bylo zjištěno, že: • 73 firem splňujících zvolená kriteria již právně neexistuje • 151 firem splňujících zvolená kriteria má v Praze pouze fiktivní sídlo a v hlavním městě nevykonává žádnou řídící (resp. je umístěna jen minimální formální část) či výkonnou činnost • 169 firem v rozporu s údaji RES mělo méně než 50 zaměstnanců a

9


• 212 firem se nepodařilo dohledat poštou ani osobně na adrese udané v RES (ačkoli se nepodařilo pozitivně zjistit, že firma již neexistuje, nevyvíjí v Praze žádnou reálnou činnost či má méně než 50 zaměstnanců).

Základní soubor se tak de facto „zúžil“ na 1408 organizací. Tyto skutečnosti současně odčerpaly nemalou část kapacit alokovaných do dotazníkového šetření. Potenciálně vážnější by však mohly být systémové důsledky tohoto jevu (např. statistické nadhodnocení ekonomické výkonnosti Prahy oproti realitě apod.), proto by se měly stát následně předmětem dialogu se správcem Registru ekonomických subjektů, tedy Českým statistickým úřadem. Výsledná návratnost získaných dotazníků (čili rozsah respondenčního souboru) ovšem ani za těchto okolností tak nedosáhla požadované výše cca 33 %. Získáno bylo celkem 308 respondentů, což představuje 22 % upraveného základního souboru a 16 % základního souboru neupraveného.

Přes tento kvantitativní neúspěch, daný zejména limitní mírou ochoty pražských firem „ztrácet čas“ účastí v Průzkumu je třeba konstatovat, že respondenční soubor je: a) v absolutním rozsahu dosti velký, aby na něm bylo možné zobecnit a studovat hromadné jevy, týkající se názorového spektra pražských podnikatelů, b) ve své struktuře silně korelující se strukturou základního souboru (neupraveného, neboť jen ten byl technicky dosažitelným základem zjišťování korelace). Druhou tezi lze doložit dále uvedeným srovnáním:

VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ DLE VELIKOSTI ORGANIZACÍ Pro třídění (a hlubší průzkum vlastností) respondenčního souboru byly před zahájením Průzkumu vybrány tyto relevantní velikostní skupiny organizací: 1. 50-99 osob (skupina 240 RES) 2. 100-199 osob (skupina 310 RES) 3. 200-499 osob (skupiny 320 a 330 RES) 4. 500 a více (skupiny 340 a vyšší RES).

Následující tabulka dokumentuje strukturu základního a respondenčního souboru. Odchylky mezi nimi lze jednoznačně charakterizovat jako zanedbatelné.

10


velikostní skupina základní soubor počet % 500 a více 157 8,0 200 - 499 353 18,1 100 – 199 580 29,7 50 – 99 862 44,2 celkem 1952 100

respondeční soubor počet % 24 7,8 60 19,5 92 29,9 132 42,8 308 100

rozdíl body - 0,2 + 1,4 + 0,2 - 1,4 0

VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ DLE ODVĚTVOVÝCH SKUPIN ORGANIZACÍ Pro třídění (a hlubší průzkum vlastností) respondenčního souboru byly před zahájením Průzkumu vybrány tyto relevantní odvětvové skupiny organizací (OKEČ = odvětvová klasifikace ekonomických činností): 1. průmysl (OKEČ – od 010000 až po 372000) 2. stavebnictví, energie a voda, doprava (OKEČ 400000 až 455000 a 600000 až 642000) 3. obchod, stravování, služby osobní, cestovní ruch (OKEČ 500000 až 555290 a 750000 až 990000) 4. komerční služby (OKEČ 650000 až 748400.

Následující tabulka dokumentuje strukturu základního a respondenčního souboru. Odchylky mezi nimi lze – s výjimkou 3. skupiny - také jednoznačně charakterizovat jako zanedbatelné. Pokud jde o odvětvovou agregaci obchod, cestovní ruch, lze nižší aktivitu příslušných organizací v Průzkumu zdůvodnit větší roztříštěností podniků činných zejména v maloobchodě, resp. jejich větší neochotou „odkrývat karty“, ale také jimi slaběji pociťovanou souvislostí své činnosti s podnikatelským prostředím Prahy. V každém případě je třeba při následné interpretaci strukturálních výsledků Průzkumu (v konečné verzi Pracovního znění) mít poněkud nižší validitu údajů za tuto odvětvovou skupinu na paměti. odvětvová skupina průmysl stavebnictví, energie, doprava obchod, cestovní ruch komerční služby

základní soubor počet % 380 19,5 251 12,9 703 36,0 618 31,6 1952 100

respondeční soubor Počet % 67 21,8 47 15,2 93 30,2 101 32,8 308 100

Rozdíl Body + 2,3 + 2,3 - 5,8 + 1,2 0

Velmi příznivé výsledky, pokud jde o strukturální reprezentativnost výsledků Průzkumu přitom nelze v žádném případě interpretovat jako „náhodu“. Jsou naopak výsledkem 11


cílevědomé péče zpracovatele Průzkumu, který na tuto okolnost v průběhu sběru dotazníků kladl větší důraz, než na plnění pouhých „kvantitativních“ kritérií. Po technické stránce byla průběžná stimulace a motivace respondentů umožněna třífázovým sběrem dotazníků. Zhodnocení jednotlivých fází z hlediska jejich slabin a předností se stane předmětem komentáře až v konečně verzi pracovního znění Souhrnné zprávy, na tomto místě jsou uvedeny jen kvantitativní výsledky těchto fází: forma sběru

plánovaný předpoklad 150

skutečnost

sběr pomocí emailu a telefonu

150

72

sběr pomocí vyškolených tazatelů

200

92

celkem

500

308

korespondenční sběr

144

Současně budiž konstatováno, že k relativně vysoké reprezentativnosti získaných výsledků Průzkumu nepřispěl jen samotný rozsah a struktura respondenčního souboru, ale i aktivita samotných respondentů v Průzkumu. Jeho pozitivním rysem je vysoké zastoupení odpovědí na jednotlivé otázky. Průměr počtu odpovědí se pohybuje kolem 90 - 99 %, a to i v takových případech, kdy jde o citlivé, resp. kritické vyjádření názoru. Rovněž kvantitativní rozbor aktivity respondentů se však stane předmětem zájmu až další fáze zpracování Souhrnné správy. Jako závěr výše provedeného podrobného rozboru lze proto konstatovat: celkem bylo získáno 308 odpovědí; průměrný rozsah počtu odpovědí překročil 90 %, což potvrzuje velmi intenzivní zapojení respondentů do průzkumu, tj. získaný soubor odpovědí je v absolutním rozsahu dostatečně velký – statisticky reprezentativní, aby bylo možné zobecnit a studovat hromadné jevy týkající se názorů pražských podnikatelů, a rovněž strukturou silně korelující se základním souborem.

12


3. ANALYTICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU Poznámka: V této části jde o dílčí vyhodnocení výsledků průzkumu podle jednotlivých (oddělených) otázek – syntetizující hodnocení stavu podnikatelského prostředí v Praze, vycházející ze vzájemného průniku odpovědí na všechny otázky v souhrnu, je obsahem poslední kapitoly. Vyhodnocení je zde uvedeno podle pořadí jednotlivých otázek dotazníku (s výjimkou otázek identifikačních). Číslo otázky je pak totožné s číslem uvedeným v dotazníku. V Souhrnné zprávě se hodnocení orientuje především na respondenční soubor jako celek – diferenciace dle jeho strukturálních částí bude meritorně hodnocena v Přílohách této Zprávy.

Otázka č. 1 - Počet pracovníků podnikatelského subjektu (firmy) Přehled celkové skladby respondenčního souboru byl již posuzován v rámci diskuze o reprezentativnosti souboru, na tomto místě jde tedy jen o doplnění výše uvedených informací o rozbor průniku struktury dle obou znaků třídění (odvětví a velikost). Zastoupení jednotlivých třídících skupin v respondenčním souboru (počet a podíly v %) skupina OKEČ průmysl

stavebnictví, infrastruktura

velikostní skupina

počet sloup.

řádek

počet sloup.

řádek

Celkem

obchod, cestovní ruch počet sloup.

řádek

komerční služby

počet sloup.

řádek

počet sloup.

řádek

50 – 99

33

49,3

25,0

21

44,7

15,9

32

34,4

24,2

46

45,5

34,8

132

42,9

100, 0

100 – 199

18

26,9

19,6

8

17,0

8,7

39

41,9

42,4

27

26,7

29,3

92

29,9

100, 0

200 – 499

12

17,9

20,0

7

14,9

11,7

19

20,4

31,7

22

21,8

36,7

60

19,5

100, 0

500 a více

4

6,0

16,7

11

23,4

45,8

3

3,2

12,5

6

5,9

25,0

24

7,8

100, 0

celkem

67

100, 0

21,8

47

100, 0

15,3

93

100, 0

30,2

101

100, 0

32,8

308

100, 0

100, 0

S výjimkou odvětvové agregace obchod a cestovní ruch jsou v ostatních skupinách absolutně i relativně nejvíce zastoupeny firmy s nejmenší velikostní skupiny (do 99 zaměstnanců), u jmenované skupiny pak převládají firmy se 100 – 199 zaměstnanci. Naopak relativně nejsilnější zastoupení velkých podniků (nad 500 zaměstnanců) je v odvětvové agregaci 13


infrastruktury a stavebnictví. Tyto odchylky od průměru celého respondenčního souboru jsou vcelku logické a očekávatelné a lze je jednoznačně přičíst charakteru činnosti organizací v jednotlivých odvětvových agregacích.

Otázka č. 2: Jaká je forma lokalizace podniku Praze? Tato (a následující) otázka je součástí Identifikační části dotazníku a odpovědi na ní mají – jak vyplývá z argumentace uvedené v popisu metodologie Průzkumu - pouze evidenční charakter, tj. nebyly ve vlastním vyhodnocování výsledků Průzkumu nijak využity. Přesto je pro úplnost uvádíme. Pokud jde o formu lokalizace, šlo o to identifikovat míru angažovanosti podniku – respondenta v Praze. Nejběžnějším případem byla samozřejmě situace, kdy daná firma má v Praze jak sídlo, tak i významnou výkonovou jednotku. Ovšem i v případech, kdy šlo pouze o sídlo, muselo (ve shodě se zvolenou metodikou) vykazovat v Praze více než 50 zaměstnanců. Totéž pak pochopitelně platí i naopak, tedy pro detašované provozy. počet podíl v %

podnik má v Praze umístěno: pouze sídlo, resp. minimální provoz sídlo i výkonově významný provoz v letech

39

12,7

267

87,0

pouze výkonově významný provoz v letech

1

0,3

307

100,0

celkem

Otázka č. 3: Kdy firma zahájila podnikání v Praze? Respondenti měli možnost volit mezi 3 časovými údobími pro označení doby zahájení podnikání v Praze: doba vzniku firmy před rokem 1990

počet

podíl v %

45

14,7

v letech 1990 - 1999

204

66,4

v letech 2000 - 2008

58

18,9

307

100,0

Celkem

Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, rozhodující část podniků (cca 2/3), která se zúčastnila Průzkumu, vznikla (přinejmenším v dnešní právní formě) v letech privatizačního a zakladatelského boomu 90. let. Skoro 1/5 firem v daném souboru je ovšem mladší.

14


Otázka č. 4 – Jak hodnotíte celkovou situaci pro Vaše podnikání? Smyslem této otázky je zjistit, jak respondenti všeobecně hodnotí celkový stav podnikatelského prostředí, a to v rámci celé ČR (4a) a v rámci Prahy (4b). Obsah této otázky je pak konkretizován dotazem na rozsah a intenzitu konkurence (otázky č. 8 a č. 9) a dotazem na jednotlivé faktory, které podnikatelské prostředí ovlivňují (otázka č. 5). Jde tedy o vstupní hodnocení, jehož logická konzistentnost je „kontrolována“ dalšími otázkami. Respondenti měli na výběr 4 možné odpovědi. Na otázku o celkovém národohospodářském/celostátním (finančním, legislativním apod.) rámci, tzn. 4a) Celková situace pro podnikání v České republice, odpovědělo 295 respondentů (tedy 95,7 % z celkového souboru). Skladba odpovědí byla následující: pouze jediná uvádí, že se situace, „výrazně zlepšila“ a dalších 44,7 % respondentů uvádí, že se situace pro jejich podnikání „zlepšila částečně“. Za „stejnou“ považuje situaci přes 31 % respondentů a dalších (pouze) 23,7 % respondentů hodnotí vývoj celkové situace negativně. Ze struktury odpovědí tak vcelku pramení mírný optimismus.

Celková situace pro podnikání v České republice Celkem podíl v %

počet výrazně se zlepšuje

1

0,3

částečně se zlepšuje

132

44,7

zůstává stejná

92

31,2

zhoršuje se

70

23,7

295

100,0

celkem

Hodnotit vývoj celkové situace pro podnikání v Praze (4b) si „troufl“ ještě větší počet respondentů (303), toto hodnocení obsahuje poněkud více skepse, ačkoli vzrostl podíl firem, jejichž situace se „výrazně zlepšila“ (4,3 %). Nižší je však počet i podíl odpovědí „částečně se zlepšuje“ (35,6 %), naopak vyšší byl počet a podíl těch, kteří uvedli zhoršování stavu (takřka ¼ respondentů).

15


Celková situace pro podnikání v Praze 4,3 % 24,8 %

35,6 %

výrazně se zlepšuje částečně se zlepšuje zůstává stejná zhoršuje se

35,3 %

Tento výsledek se může být do jisté míry překvapivý, interpretovat ho však nelze jako názor o absolutně horším stavu podnikatelského prostředí v Praze, ale jako varování, že toto prostředí se v minulých letech nezlepšovalo tak dynamicky jako v ostatních částech republiky.

Otázka č. 5: Jak hodnotíte faktory, které ovlivňují vývoj celkové situace podnikání? V návaznosti na předchozí otázku zde šlo o to, precizovat zdroje (motivy) hodnocení celkové situace pro podnikání. Odpovědělo – v závislosti na osobních zkušenostech respondentů s jednotlivými „předformulovanými“ faktory – od 250 do 299 firem. Nízký byl naopak počet těch respondentů, kteří uvedli „jiné“ faktory (18). Jako vcelku nejlépe hodnocený faktor vystupuje „vzdělávací systém“ (takřka ¾ odpovědí ho hodnotí kladně, resp. spíše kladně). Toto pozitivní hodnocení sice odpovědi na další detailnější otázky poněkud relativizují, tím spíše však jde o pozitivní signál, že velká část pražských podnikatelů považuje (kvalitní) vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů za podstatnou podmínku rozvoje konkurenceschopného podnikání. Kladně je také hodnocena „image podnikatele ve společnosti“ (rovněž takřka ¾ kladných hodnocení), což také představuje pozitivní signál o postupném zakořeňování hodnoty výkonu a úspěchu ve společnosti – přinejmenším při sebehodnocení podnikatelů. (Ve srovnání s výsledky šetření, která jsme realizovali v jiných velkých městech ČR, je třeba konstatovat větší intenzitu pocitu prestiže pražských podnikatelů. Rovněž je však nezbytné doplnit, že pocit příznivého podnikatelského image se rychle snižuje v závislosti na poklesu velikosti firmy a zcela nepochybně by to platilo i v Praze v případě malých a nejmenších podniků.) Jako pozitivní faktor pro vývoj celkové situace v podnikání je dále hodnocen (celkem ve velké míře) „výzkum a vývoj“ (70 % kladných odpovědí), i když se zde hodnocení zúčastnil

16


relativně nejmenší počet respondentů (250). I tak však jde o významně vyšší počet, než byl počet respondentů, kteří nějakým způsobem s „vědou a výzkumem“ fakticky spolupracují (viz otázka č. 12). Pozitivní hodnocení tohoto ukazatele rozvoje podnikání má tedy (v dobrém slova smyslu) hlavně symbolický význam: velká část pražského podnikatelského sektoru si význam získávání a aplikace výsledků výzkumu pro rozvoj podnikání očividně uvědomuje (i když ve své vlastní praxi je třeba neaplikuje). Poněkud překvapivě převažuje kladné hodnocení ukazatele „zdroje financování“ (61,5 %). Ostatní faktory však respondenti hodnotí převážně záporně. To se týká především možnosti „vymahatelnosti práva“. Tu takřka ¾ podnikatelů hodnotí spíše či zcela záporně! Za tímto velmi negativním výsledkem se očividně skrývá nejen kritika nedostatečné výkonnosti institucí právní ochrany, ale i kritika stavu celkové „podnikatelské kultury“. Dokladem může být podstatně pozitivnější hodnocení „legislativy pro podnikání“ („jen“ 52,7 % negativních hodnocení). Velmi negativně bylo ve vztahu k rozvoji podnikání hodnoceno „politické prostředí“ (67,3 % negativních hodnocení), přičemž kritika zřejmě míří nejen vůči jeho nestabilitě (související s obecně nízkou politickou kulturou), ale i vůči jeho „sebestřednosti“. Proto se také posledním výrazně negativním faktorem celkové situace podnikání v očích podnikatelů stal stav „podpory podnikání“ (rovněž 67,3 % negativních odpovědí).

Hodnocení faktorů ovlivňujících situaci v podnikání (podíly v %) faktor

kladně počet

spíše kladně

podíl v %

počet

spíše záporně

podíl v %

počet

Záporně

podíl v %

počet

celkem

podíl v %

počet

podíl v %

legislativa pro podnikání

10

3,4

131

44,0

128

43,0

29

9,7

298

100,0

vymahatelnost práva

2

0,7

76

25,4

118

39,5

103

34,4

299

100,0

daňový systém

8

2,7

131

44,3

120

40,5

37

12,5

296

100,0

politické prostředí

9

3,1

87

29,7

123

42,0

74

25,3

293

100,0

image podnikatele ve společnosti

17

5,8

198

67,6

65

22,2

13

4,4

293

100,0

vzdělávací systém

35

12,0

182

62,5

68

23,4

6

2,1

291

100,0

trh práce

8

2,7

120

40,8

124

42,2

42

14,3

294

100,0

zdroje financování

28

9,5

153

52,0

91

31,0

22

7,5

294

100,0

výzkum a vývoj

20

8,0

155

62,0

66

26,4

9

3,6

250

100,0

podpora podnikání

0

0,0

92

32,7

155

55,2

34

12,1

281

100,0

Jiný

0

0,0

0

0,0

0

0,0

18

100,0

18

100,0

odpovědi celkem

137

4,7

1325

45,6

1058

36,4

387

13,3

2907

100,0

Pokud jde o slovní odpovědi („jiné“), nebylo jich – jak výše řečeno – mnoho a nereprezentují tedy nijak silný názor podnikatelské veřejnosti. Vcelku vlastně jen dokreslují výše uvedené hodnocení. Příznačné přitom je, že se všechny tyto odpovědí „trefují“ do kolonky záporného 17


hodnocení: 3 si stěžují na rostoucí byrokratizaci, 2 na liknavou práci soudů, 2 na sociální politiku státu a 2 na makroekonomický vývoj (další odpovědi, týkající se korupce ve správě, učňovského školství, kriminality, cenové politiky státu v oblasti léčiv a financování výzkumu se vyskytly jen jednotlivě).

Otázka č. 6: Co je pro Vaši činnost na území Prahy přínosem? Otázka č. 7: Co je pro Vaši činnost (podnikání) na území Prahy překážkou/problémem? V odpovědích na tyto dvě otázky již nejde o hodnocení vlivu všeobecných faktorů na kvalitu podnikatelského prostředí (i) v Praze, ale o hodnocení vlivu faktorů lokalizačních, v nichž se bezprostředně odráží atraktivita Prahy pro podnikání. Jde tedy do jisté míry o otázky klíčové, neboť zde prezentované názory respondentů naznačují přímo, kam by měla správa města napřít pozornost, pokud mají být využity silné stránky místního podnikatelského prostředí a eliminovány stránky záporné. Respondenti dostali na výběr škálu faktorů, a to jak v oblasti lidských zdrojů a technické infrastruktury, tak také např. v oblasti kooperačních vazeb a teritoriálních vlivů, přičemž nebyl nijak omezován počet vybraných faktorů a respondenti mohli navíc doplnit slovně i „jiné“ faktory (využilo jen minimum firem). Pokud jde o přínosy lokalizace, tj. „silné stránky“ Prahy, shromáždil průzkum celkem 749 „kladných“ odpovědí, tedy o něco více, než činil počet „záporných“ odpovědí na následující otázku (729). To je samo o sobě povzbudivým výsledkem, který dokládá, že „objektivní“ lokalizační faktory činí z Prahy poměrně lákavý cíl: pokud se tedy mezi podnikateli vyskytuje jistá skepse ve vývoji jejich celkové situace při podnikání v Praze, pak „viníkem“ jsou spíše všeobecné (tzv. systémové) faktory (viz otázka č. 5). Ke kladům Prahy tedy nepochybně patří dobrá image města („dobrá adresa“) a poměrně silná místní koupěschopná poptávka. Koncentrace firem a odvětví na malém území rovněž usnadňuje vzájemné kooperační vztahy (třebaže se současně konstatuje, že komunikace uvnitř podnikatelské sféry není vždy bez problémů). Je zřejmé, že Praha disponuje uspokojivými technickými podmínkami pro podnikání, a to nejen díky stavu a dostupnosti technické infrastruktury, ale i díky tomu, že je ekonomická základna Prahy orientována zejména na materiálově málo náročná odvětví, tedy odvětví méně náročná na kapacitách technických sítí.

18


Přínosy pro podnikání v Praze (počet odpovědí) dobrý dojem/vnější obraz (image) města dobrá místní poptávka kvalifikace pracovní síly příznivé kooperační vztahy dostatek pracovní síly dobrá (kapacitní) technická infrastruktura doprava ve městě vnější dopravní napojení města jiné

0

50

100

150

200

Překážky/problémy pro podnikání v Praze počet odpovědí podíl v % špatný dojem/vnější obraz (image) města

9

1,2

25

3,5

nedostatek pracovních sil

144

19,9

chybějící kvalifikace pracovní síly

101

13,8

nepříznivé existenční (provozní) náklady

148

20,3

problémy s technickou infrastrukturou

14

1,9

vnější dopravní napojení města

63

8,6

159

21,8

špatná komunikace uvnitř podnik. sféry

36

4,9

jiné

30

4,1

729

100,0

malá místní poptávka

doprava ve městě

celkem

K územně technickým podmínkám náleží i kvalita dopravní obsluhy území. Doprava ve městě (včetně vnějšího dopravního napojení) naopak patří v Praze k nejčastěji uváděným slabinám. Tento jasně prezentovaný názor podnikatelského sektoru je nepochybně silnou výzvou pro správu města i nadále se intenzivně zabývat rozvojem dopravního systému. Nejde totiž jen o „pocity několika osob“, ale o naznačení skutečnosti, že doprava se stává závažnou překážkou pro podnikání a může rozhodování podnikatelů o lokalizaci firmy významně ovlivnit! Na druhém místě v četnosti „negativních“ hodnocení jsou pak uváděny nepříznivé 19


(rozumí se vysoké) provozní náklady firem. Skutečnost, že je Praha v očích podnikatelské veřejnosti velmi často chápána jako „drahé město“, se může stát rizikovým faktorem při jakémkoli citelnějším ochabnutí konjunktury. „Přínosy“ i „překážky“ je však nezbytné také vzájemně srovnávat. V případě výsledků průzkumu v Praze to platí zejména při hodnocení dostupnosti a kvalifikace pracovních sil. Praha je v názorech podnikatelů chápána jako město s nabídkou relativně vysoce (resp. potřebám podnikání adekvátně) kvalifikované pracovní silou. Při pohledu na odvětvovou strukturu těchto názorů je však tohoto kladného hodnocení zpřesněno: přes obecně dobrou situaci se postrádají jednak špičkové kádry, jednak středně kvalifikovaný personál (konkrétně řemeslnické profese). Nepříznivý stav je na trhu práce avizován i v případě nabídky volných pracovních míst s charakterem méně kvalifikované práce: na obecný nedostatek pracovních sil si stěžuje takřka pětina podnikatelů v Praze, a to zejména z průmyslu a stavebnictví. I v těchto dvou otázkách měli respondenti možnost připojit své vlastní autentické výroky. V případě dotazu na klady Prahy jich však bylo velmi málo (10) a v podstatě jen konkretizovaly možnosti dané v otázce k výběru: pozitivní přitom je, že polovina z těchto slovních odpovědí uvedla jako klad města aktivní a vstřícnou městskou správu (!). Dále se vyskytla zmínka o „znalosti prostředí“ (2), turistický ruch, spolupráce firem v oboru a koupěschopná poptávka obyvatel (vesměs jednou). Zajímavější – a také daleko početnější - jsou v tomto směru slovní odpovědi, týkající se podnikatelských záporů Prahy. Ostatně zde měli respondenti možnost uplatnit své názory hned ve třech oblastech. Jednak šlo o doplnění obecných překážek podnikání, jednak o konkretizaci chybějící kvalifikace pracovních sil, a konečně o konkretizaci problémů s technickou infrastrukturou. Pokud jde o doplnění výčtu záporných faktorů, projevila se aktivita respondentů v poměrně vysokém počtu výroků. Bylo jich 30 a mají své těžiště ve třech oblastech. Jde o kriminalitu (včetně početných krádeží a prostituce) s 10 případy, parkování se 7 případy a politikaření, korupce a nekompetentnost městské právy – rovněž v 7 případech. Po dvou výrocích si stěžují na nízkou úroveň služeb v cestovním ruchu, nedostatky v legislativě a vysoké mzdové náklady ve městě – tyto výroky tedy zčásti míjí vlastní předmět otázky a z části opakují v otázce předpřipravené odpovědi. Výše uvedené 3 oblasti (kriminalita, kvalita městské správy a parkování) však lze považovat nejen za významné upřesnění výčtu potíží podnikatelů v Praze, ale i za upřesnění poměrně representativní, na které by měla nalézt správa města pozitivní odpověď. Slovní odpovědi tak potvrdily i výše nastíněnou nespokojenost pražských podnikatelů s fungováním místního trhu práce. Celkem 56 dotazníků, tedy 1/5 podnikatelů se explicitně zabývá chybějící kvalifikací pracovních sil! Nelze přitom říci, že by v tomto souboru 20


dominovala některá z profesí či kvalitativních skupin práce. Ve více než 50 % odpovědí naznačuje deficit kvalifikovaných dělnických a řemeslnických profesí (např. tiskař, knihař, dělník chemické výroby, výtahář, kameník, instalatér, cukrář, strojní profese aj.). Velká je ale také poptávka po středně kvalifikovaném personálu ve službách (ošetřovatel, kadeřník, recepční, provozní v hotelech apod.) a obdobně žádoucí jsou nekvalifikované dělnické profese (pomocní dělníci v průmyslu a stavebnictví). Poptávka není uspokojena ani v případě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, a to nejen v technických profesích (projektant, statik, geodet, konstruktér apod.), ale i humanitních oborů (lékař, optik, informatik apod.). Zřejmě největší „nedostatkovou“ skupinu však představuje tzv. střední technický personál (se středoškolským vzděláním). Celkový počet „nedostatkových“ profesí v očích respondentů – 97 – potvrzuje zjevné poruchy ve fungování pražského trhu práce! (Konkrétně: poptávka obecně po kvalifikovaných dělnických profesích byla zmíněna 14x (např. tiskař, knihař, dělník chemické výroby, strojař aj.), nekvalifikované dělnické profese (pomocní dělníci v průmyslu a stavebnictví) byly přitom zmíněny ve zhruba rovnocenném počtu (12). K tomu byly celkem 4x zmíněn nedostatek řidičů. Velká je ale také poptávka po specializovaných řemeslnických kvalifikacích (výtahář, kameník, instalatér, cukrář aj.), ty uvedeny celkem 13x. Totéž platí o středně kvalifikovaném personálu v odvětvích služeb (ošetřovatel, kadeřník, recepční, provozní v hotelech apod.), i ty zmíněny 13x. Paradoxně zřejmě největší „nedostatkovou“ skupinu však představuje tzv. střední technický personál (se středoškolským vzděláním) – ta byla uvedena celkem 16x a poptávka není uspokojena ale ani v případě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, a to nejen z technických profesí (projektant, statik, geodet, konstruktér apod. – celkem uvedeny 10x), ale i humanitních oborů (lékaři, optici, informatici apod. – celkem uvedeny 7x). V menší míře schází rovněž personál v obchodních zařízeních (prodejci – celkem uvedeny 4x) a kupodivu i ekonomové v bankovnictví (4).) Poznámka: Pro úplnost je však třeba uvést, že průzkum byl realizován v době, kdy se ještě ve výraznějším rozsahu nepromítly do situace na trhu práce aktuální problémy doprovázející ekonomickou krizi. Ty mohou vnést do bilance poptávky a nabídky pracovní síly nové významné (a negativní!) aspekty.

Pokud jde o poslední skupinu volných odpovědí v této otázce (konkretizaci problémů s technickou infrastrukturou), byla využita respondenty v porovnání s předchozími případy daleko méně, a to ve 14 případech. Ty se přitom vesměs dotýkají různých okruhů zabezpečení dopravy ve městě (nepředvídatelné rozhodování orgánů města o dopravních stavbách a opatřeních, špatné možnosti parkování, neprůjezdnost města, nevyužívání železnice), zatímco zcela pomíjí jiné obory technické infrastruktury. To jen potvrzuje výše zmíněné závěry, že

21


totiž územně – technické faktory vcelku patří ke kladům podnikatelského prostředí Prahy, zatímco doprava je jeho plným záporem.

Otázka č. 8: Jaký je rozsah konkurence v oblasti Vaší činnosti v Praze, v ČR a mimo ČR? O atraktivitě podnikatelského prostředí Prahy pro firmy samozřejmě nerozhodují pouze systémové či lokalizační podmínky, ale i míra konkurence, na kterou firmy (ve svém oboru) naráží. Cílem otázky č. 8 právě bylo zjistit názor podnikatelů na úroveň konkurenčního prostředí. Vzhledem k tomu, že velká část pražských firem nachází odbyt svého zboží či služeb i za hranicemi Prahy, směřoval dotaz i na posouzení rozsahu konkurence v „nadřazených“ územních celcích (ČR, mimo ČR). Respondenti měli možnost vyznačit svůj názor na stupnici „velká“ až „žádná“. Pozitivním jevem přitom je, že jednoznačná většina firem dovede svou konkurenční situaci ohodnotit. Nejvíce, pokud jde o Prahu (301), méně v rámci ČR (297) a nejméně mimo ČR (221), v logické závislosti na tržním dosahu aktivity jednotlivých segmentů pražských podniků. Proto nepřekvapí, že největší „odpad“ počtu odpovědí v této sestupné řadě se týkal nejmenších organizací v respondenčním souboru (50– 100 zaměstnanců) a také organizací z agregace stavebnictví a infrastruktura. O struktuře názorů na míru konkurence v uvedených územních celcích informují následující 3dílná tabulka, které v souhrnu jednoznačně dokumentují vysokou konkurenci ve zdejším prostředí. Skutečnost, že nejvíce pociťují firmy konkurenční tlak v Praze, přitom nasvědčuje, že ve výpovědích respondentů nejde často ani tak o popis konkurence v odbytu, nýbrž o popis konkurence o zdroje. Rozsah konkurence v oblasti činnosti firmy Praha počet odpovědí

mimo ČR

ČR

podíl v %

počet odpovědí

podíl v %

počet odpovědí

podíl v %

186

61,8

150

50,5

131

59,3

průměrná

83

27,6

112

37,7

66

29,9

malá

22

7,3

32

10,8

16

7,2

žádná

10

3,3

3

1,0

8

3,6

celkem

301

100,0

297

100,0

221

100,0

velká

Otázka č. 9: Předpokládáte změnu konkurence v následujících 3-5 letech? 22


Na statické posouzení míry konkurence, které jsou pražské firmy vystaveny, navazuje otázka na subjektivní odhad dalšího vývoje. Je sympatické, že odhad o tom, v jak konkurenčním prostředí by se mohla jejich firma ve střednědobém horizontu pohybovat, byli schopni učinit prakticky všichni respondenti (307). To vytváří prostor pro vědomou firemní reakci na očekávanou perspektivu (viz další otázky). Přitom je třeba konstatovat, že si pražské podniky o této perspektivě dělají jen málo iluzí: stručně řečeno očekává se další „přiostření“ konkurence, byť již – dle názorů podnikatelů – nepůjde o žádnou „revoluci“. Předpoklad změn konkurence v následujících 3-5 letech celkem podíl v %

spíše velký růst

počet odpovědí 53

spíše menší růst

143

46,6

bude stejná

100

32,6

pokles

9

2,9

nevíme

2

0,7

celkem

307

100,0

17,3

V podstatě každá pátá firma (přes 17 %) se domnívá, že růst budoucí konkurence lze klasifikovat jako „spíše velký“. „Spíše menší růst“ a „stejnou“ konkurenci očekává více jak 69 % firem, na „pokles“ věří minimum firem. Je samozřejmě věcí diskuse, do jaké míry jsou dané názory oprávněné, resp. do jaké míry se za nimi skrývá promyšlený strategický marketing (vč. naznačení možných potíží a potřebě vnější pomoci) a do jaké míry jsou jen vyjádřením přání a neúplných představ o budoucnosti ze strany respondentů. Pro druhou variantu bohužel do jisté míry svědčí odpovědi na další otázky, v nichž je zkoumána připravenost firem na aktivní využití systémových i lokalizačních podmínek a na aktivní reakci na stav a vývoj očekávané míry konkurence.

Otázka č. 10: Uveďte některé aktuální problémy na území města (dotýkající se Vaší podnikatelské činnosti) a případně Vaše návrhy na jejich řešení. Cílem bylo poskytnout respondentům prostor pro sdělení konkrétních a naléhavých problémů souvisejících s podnikatelskou aktivitou na území hl. m. Prahy, a jejich doporučení, jak by se tyto problémy daly či měly řešit. V tom smyslu otázka č. 10 logicky doplňuje otázku č. 7, jejímž záměrem bylo mapovat spíše obecné a dlouhodobé překážky v podnikání v Praze.

23


Obě části této otázky se mezi respondenty setkaly s nebývalým zájmem. Zvláště to platí o první části, protože možnost vyjádřit svůj názor využilo celkem 140 respondentů, kteří uvedli 168 „problémů podnikání“ (8 firem žádné problémy nepociťuje). Hledat v takovém počtu jednotící znaky je obtížné, a navíc jde o pokus, který svým způsobem míří proti smyslu otázky (identifikovat konkrétní, tedy jedinečné problémy). Přesto nepřekvapí, že tematicky se skupiny vyjmenovaných problémů velmi blíží těm, které byly identifikovány u „volných“ odpovědí na otázku č. 7. I zde jednoznačně dominuje doprava, a to v podobě kritiky na neprůjezdnost města pro automobily ve špičkách, resp. přetížení různých městských komunikací (30 x), problémy s parkováním (25 x), obtíže při zásobování centra (10 x), nízká kvalita MHD (10 x), technický stav komunikací (6 x) a kvalita železniční obsluhy (2 x). Celkem stížnosti na fungování dopravního systému města představují zhruba polovinu aktuálních problémů, které respondenti jmenovali. Druhou velkou skupinu problémů generuje situace na pražském trhu práce. Zde bylo vyjmenováno celkem 30 problémů, týkajících se především nedostatku konkrétních (kvalifikovaných i nekvalifikovaných) profesí – výroky se přitom prakticky kryjí se závěry hodnocení „volných“ odpovědí na otázku č. 7. Kupodivu (ve srovnání s odpověďmi na otázkou č. 7) daleko méně se vyskytly stížnosti na kriminalitu ve městě (4 x), a zejména na činnost, resp. nečinnost orgánů veřejné (tedy nikoli jen městské) správy. Zde byla jmenována liknavost a nevstřícnost úřadů (10 x), neprůhledné veřejné zakázky (7 x), neprůhledná elitní politika města (3 x), nadměrná ochrana památek (2 x) a nadměrná ochrana životního prostředí (2 x). V tomto případě jde o zajímavý výsledek, který ukazuje, že negativní hodnocení kvality veřejné správy ze strany podnikatelů často souvisí spíše s jejím negativním mediálním obrazem než s praktickými zkušenostmi podniků samotných. Pokud jde o zbytek výroků respondentů v této otázce, měly dílem (22x) spíše obecný charakter (neprůhledné zákony, daňový systém, komplikované stavební právo, nízká podpora Prahy ze SF EU, nízká podpora výzkumu a vývoje), dílem se týkaly obtížně zařaditelných jednotlivostí, z kvantitativního hlediska (celkem 5x) zcela okrajových (nepořádek na konkrétních komunikacích, časté poruchy technických sítí, konkurence obchodních center). Oproti výčtu konkrétních problémů, které pražské podnikatele aktuálně trápí, byl počet jejich návrhů, jak tyto problémy řešit (2. část otázky č. 10) o něco skromnější. Příslušnou kolonku v dotazníku se sice pokusila vyplnit významná část respondentů (konkrétně 122), někteří z nich však pouze konstatovali, že nevědí, jak by se měl „jejich“ problém řešit (20 x), resp. že by se měl řešit „vyšší aktivitou veřejné správy“ (20 x), resp. jiná podobně obecná konstatování týkající se legislativy (12 x). Konkrétních, „obsahově plných“ rad se sešlo jen kolem osmdesátky, a hledat v jejich rámci jednotného jmenovatele je ještě obtížnější než v případě první části 10. otázky. Za zmínku stojí doporučení urychlit výstavbu silničního 24


okruhu kolem Prahy (16 x), zpoplatnění vjezdu a parkování ve vnitřní Praze (6 x), naproti tomu ovšem zrušení veškerých poplatků (3 x), výstavba nových parkovišť a garáží (5 x), zkrácení intervalů linek MHD a jejich rozšíření do zázemí Prahy (5 x), zvýšení aktivity policie při boji s drobnou kriminalitou (4 x). Ve srovnání s předchozím průzkumem realizovaným URM v r. 1995 a dalšími vývojovými aspekty považujeme za potřebné připomenout, že v 10 dotaznících se objevilo posílení učňovského školství. Jde zřejmě o výrazný názorový posun, neboť ještě před několika lety byla oblast učňovského školství považována za samozřejmou povinnost veřejného sektoru, bez jakékoliv participace podnikatelské sféry.

Otázka č. 11: Jak hodnotíte inovační schopnost Vaší firmy pro zajištění další konkurenceschopnosti Vaší činnosti? I zde lze ocenit početnost odpovědí (více než 97 % vyjádřilo svůj názor a pouze několik % využilo odpovědi „nevíme“). Z odpovědí je současně zřetelné nemalé sebevědomí pražských podnikatelů. Svou inovační schopnost chápe jako „velmi dobrou“ či alespoň „průměrnou“ 93 % pražských firem! Přestože (jak ukazují další části průzkumu) ne vždy se tímto hodnocením zřejmě skrývá objektivní posouzení, sama sebedůvěra pražského podnikatelského sektoru je pro budoucnost nepochybně cenným „kapitálem“.

Hodnocení inovační schopnosti firmy (v %)

50 40 30 20 10 0 nevíme

možné problémy

průměrně

velmi dobře

25


Hodnocení inovační schopnosti firmy (počet odpovědí a podíly v %) celkem velmi dobře průměrně

počet odpovědí podíl v % 134 44,5 146

48,5

17

5,6

nevíme

4

1,3

celkem

301

100,0

možné problémy

Svou inovační schopnost chápe jako „velmi dobrou“ či alespoň „průměrnou“ 93% pražských firem! Přestože (jak ukazují další části průzkumu) ne vždy se tímto hodnocením zřejmě skrývá objektivní posouzení, sama sebedůvěra pražského podnikatelského sektoru je pro budoucnost nepochybně cenným „kapitálem“.

Otázka č. 12: Jak hodnotíte účinnost spolupráce s výzkumem a vývojem (vč. vysokých škol, Akademie věd ČR) působícím v Praze? Přestože většina pražských podniků v obecné rovině očividně uznává výzkum, vývoj a vzdělávání za užitečné „nástroje“ růstu konkurenceschopnosti, v praktické rovině tento „nástroj“ využívá jen zřídka. Samozřejmě ne vždy musí ležet vina na straně poptávky, tedy firem usilujících o růst svého inovačního potenciálu, problém může být i na straně nabídky, tedy výzkumných a vývojových institucí. Adresně si ovšem na tuto druhou variantu „stěžoval“ jen zlomek respondentů (jen cca 8 % uvedlo, že spolupráce „není dobrá“, resp. že „výzkum je pasivní“). Řádově více firem (takřka 55 %) přiznalo, že s výzkumem nijak nespolupracuje (!) a další čtvrtina ohodnotila svou spolupráci jako „průměrnou“ (což lze bohužel ve velké části případů přeložit jako „letmou“). Část z tohoto nepříliš dobrého zjištění nepochybně padá na vrub odvětvové a velikostní struktuře pražské podnikatelské základny, přesto jde o zjištění velmi varovné: pokud ani v Praze (v níž jsou koncentrovány 3/5 kapacit českého výzkumu a vývoje) nefunguje dobře kontakt mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou, není to dobrou vizitkou o připravenosti pražských (a obecně českých) firem realizovat inovace vyššího řádu.

26


Hodnocení spolupráce s výzkumem a vývojem celkem velmi dobře

počet odpovědí 37

podíl v % 12,5%

průměrně

74

25,0%

není dobrá

10

3,4%

výzkum je pasivní

14

4,7%

nespolupracujeme

161

54,4%

celkem

296

100,0%

I v této otázce měli respondenti možnost slovně doplnit své konkrétní poznatky, tuto možnost však využil jen zlomek z nich (konkrétně 22), přičemž velkou převahu měli ti, kteří oblasti spolupráce s vědou a výzkumem již navázali aktivní kontakt a hodnotí jej v podstatě kladně. V jejich případě tedy šlo spíše o konkretizaci s kým a na čem spolupracují: pokud jde o subjekty spolupráce daleko nejčastěji je jmenována ČVUT resp. jeho jednotlivé fakulty (10x), následována AV ČR resp. jejími ústavy (3x), jednotlivě jsou navíc jmenována VŠCHT, VŠZ a UK.

Otázka č. 13: Co pro Vás znamenal vstup do Evropské unie (EU)? Tato otázka uvozuje blok pěti otázek, které se týkají vztahu pražské podnikatelské základny k EU, a to jak jako k nadstátnímu podnikatelskému prostoru, tak i k EU jako veřejné instituci realizující vlastní strukturální (podpůrnou) politiku. Pokud jde o samotný vstup ČR do EU, lze jej – doposud – chápat na základě hodnocení respondentů jen jako relativně slabý impuls k pozitivní změně podmínek podnikání v Praze: celých 56 % firem konstatovalo, že vstupem do EU se pro ně nic nezměnilo. Na druhou stranu ovšem takřka 1/3 podniků již reálně pocítila institucionální, právní i mentální změny spjaté se vstupem ČR do EU jako příležitost. Naopak daleko méně (12 %) je těch firem, které tytéž změny chápou jako hrozbu. Důsledky vstupu do Evropské unie pro podnikání

zlepšení podmínek pro podnikání (příležitost) nic se nemění zhoršení podmínek pro podnikání (hrozbu) celkem

počet odpovědí

podíl v %

97

32,1

169

56,0

36

11,9

302

100,0

27


Dopad vstupu ČR do EU je přirozeně silně diferencován podle odvětví podnikání a orientace podnikání na lokální či nelokální trhy (což nemusí vždy přímo úměrně korespondovat s velikostí firem – významnější jsou zřejmě kapitálové vazby). Tak nepřekvapí, že nejvíce si změny podmínek „pochvalují“ podniky z odvětvové agregace obchod a cestovní ruch, a nejméně naopak agregáty průmyslu a stavebnictví a infrastruktury. Poněkud překvapivější je naopak skutečnost, že reálně nejsilněji pocítily vstup do EU jako příležitost menší podniky (50 – 100 zaměstnanců). Z podniků, které hodnotily vstup ČR do EU jako negativní krok, jich ovšem jen cca polovina (20) byla schopna, resp. ochotna svoji nevoli specifikovat, přičemž jejich odpovědi lze rozdělit do dvou stejně silných skupin: 10krát jako důvod bylo uvedeno zvýšení konkurence v oboru podnikání (kterou respondenti zpravidla označují za „neférovou“) a v 10 odpovědích jako důvod byl uveden nárůst byrokratické zátěže. Ve stejné proporci (tedy zhruba z poloviny) však konkretizovaly své pocity i ty podniky, které vnímají vstup ČR do EU pozitivně, jako příležitost. Z 55 respondentů jich 15 vidí hlavní výhodu pro sebe v rozšíření trhu pro zboží či služby (zakázky), 15 v jednodušší logistice (čili pohybu zboží a osob přes hranice), 6 ve sjednocení a zkvalitnění legislativy, 6 ve zvýšení důvěryhodnosti ČR, 4 ve snížení administrativní zátěže a 4 v přístupu ke strukturálním fondům EU. Hodnocení významu vstupu do EU pro vlastní podnikání je přitom založeno na (subjektivně pociťované) znalosti podmínek podnikání v rámci EU, jak o tom svědčí odpovědi na otázku č. 17: Za jakou považujete Vaši znalost podmínek podnikání v rámci EU? Hodnocení znalosti podmínek podnikání v rámci EU? celkem počet odpovědí

podíl v %

dostatečná

173

58,8

nedostatečná

121

41,2

celkem

294

100,0

„Na první pohled“ i v odpovědích na tuto otázku se zračí značné sebevědomí pražských podniků - takřka 3/5 z nich totiž označují svou znalost podmínek podnikání v rámci EU za dostatečnou. (Relativně nejčastěji tak sebehodnotí průmyslové firmy a nejméně často naopak firmy z agregace stavebnictví a infrastruktury. Pokud jde o velikostní strukturu respondentů, nejvíce své slabiny v tomto bodě přiznávají nejmenší firmy tj. 50 – 100 zaměstnanců. Vzhledem však k tomu, že průzkum se uskutečnil po více než 4 letech od vstupu do unijního ekonomického prostoru, nelze za pozitivní považovat více než 40 % odpovědí, které sdělují, že firmy hodnotí své znalosti za nedostatečné! 28


Jedním z praktických součástí znalostí podmínek podnikání v rámci EU je nepochybně informovanost o programech podpory podnikání na úrovni EU, a také schopnost dané informace implantovat do aktivity vlastního podniku. Těmto okolnostem se věnují otázky č. 14 – 16. Na rozdíl od výše uvedené obecné otázky, je sebehodnocení podnikatelů v tomto bodě o poznání ještě skromnější a tak naše předchozí hodnocení jen potvrzuje.

Otázka č. 14: Jste informováni o programech/možnostech podpory podnikání na úrovni EU? Pouze necelé 2/5 se totiž cítí být informování o programech podpory se Strukturálních fondů (SF) EU „dostatečně“. Třebaže se Praha (a s ní pražští podnikatele) nachází ve vztahu k možnosti čerpání podpor ze SF EU oproti zbytku ČR v poněkud nevýhodné poloze (vzhledem k úrovni svého HDP nespadá pod tzv. Cíl 1), je nedostatečná informovanost o těchto možnostech na pováženou (téměř polovina firem je na úrovni „málo“ a každá sedmá hodnotí své znalosti jako „vůbec ne“). Informovanost o programech/možnostech podpory podnikání na úrovni EU (v % odpovědí) vůbec ne; 14,7 dostatečně; 38,8

málo; 46,5

Otázka č. 15: Využili jste v posledních 3 letech nějaké podpory EU? Ještě hůře dopadá u pražských podniků jejich praktická zkušenost s čerpáním podpor ze Strukturálních fondů EU. V minulých 3 letech (kdy mj. v Praze platily tzv. Jednotné programové dokumenty pro Cíl 2 a Cíl 3) z 297 respondentů, kteří na danou otázku v průzkumu odpověděli, se jich pouze 36 (čili cca 12 %) ocitlo mezi příjemci „evropské“ podpory! Pražské podniky mají s čerpáním podpor ze SF EU špatnou zkušenost. V minulých 3 letech (v době platnosti Jednotných programových dokumentů pro Cíl 2 a 3) z 297 respondentů, kteří 29


na danou otázku v průzkumu odpověděli, jich pouze 36 (cca 12 %) čerpalo „evropskou“ podpor! Přitom je třeba si uvědomit, že jde o průměr středních a velkých podniků, tzn. subjektů s největším personálním a informačním potenciálem pro získání znalostí o takových možnostech. Respondenti měli také možnost konkretizovat zdroje získané podpory, učinila tak však (těžko soudit zda z neochoty nebo „neznalosti“) jen méně než polovina z „příjemců podpory“ (16). Nepřekvapí, že větší část podpor šla z „pražských programů“ (ať minulého či současného plánovacího období), konkrétně 8 z JPD3, 1 z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) a 1 z Praha–Adaptibilita (OPPA), u celorepublikových programů (tzn. s jen nepřímým nebo omezeným působením na území Prahy) čerpání „přiznalo“ 6 subjektů: 1 z PHARE, 3 z Operačního programu průmysl a podnikání a 2 z Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. Slovní odpovědi tedy jen plasticky dokreslují neradostný stav účasti pražských firem na evropské strukturální politice.

Otázka č. 16: Hodláte v nejbližším období využít podporu z EU? Možno konstatovat, že poněkud nadějnější jsou subjektivní aspirace firem, pokud jde o využití podpor z EU v budoucnu. Zde z 291 respondentů o podání žádosti o podporu uvažuje 89, tedy více než 30 %. Bohužel konkretizující slovní otázka („kterou podporu hodláte využít“) mnohé i z těchto relativních nadějí bere zpět. Jen 69 ze zmíněných 89 tuto otázku vyplnilo, přičemž 20 z nich uvedlo, že „ještě neví“, „podle nabídky“ apod. a 9 dalších hodlá podat projektovou žádost v jiném kraji (za jinou svou provozovnu). Zbývá tedy jen 40 podniků (čili cca 15 % celku!), které se nejen „hodlají“ o podporu z EU ucházet, ale už alespoň tuší na jaké téma, a tím i v rámci jakého operačního programu by rádi o tuto podporu požádaly. Daleko největší „poptávka“ je přitom o podporu programů vzdělávání – zde se chce angažovat dokonce 20 podniků (6,3 %, čili vztaženo na celý základní soubor by mohlo jít až o 124 největších podniků v Praze). Druhý pražský operační program (Praha Konkurenceschopnost) naopak v míře zájmu silně pokulhává: adresně ho uvedly jen 2 firmy a u dalších 3 se dá (z jimi sděleného tématu) zacílení na tento Operační program předpokládat. To signalizuje i výraznou nerovnováhu mezi požadavky na OPPK a OPPA,což si nepochybně zaslouží pozornost řídícího orgánu obou OP. Pokud jde o celostátní (tematické) Operační programy je realizovatelný zájem o ně výrazně nižší – a to úměrně možnostem jejich využití pražskými podniky. Na podpůrné aktivity (marketing, veletrhy apod.) hodlá 7 firem využít OP Podnikání a inovace (MPO ČR), u

30


dalších OP jde již o zanedbatelné počty: 3 uvažují o využití OP Životní prostředí, rovněž 3 o OP Doprava a 2 o OP Výzkum pro inovace.

Otázky č. 18 resp. 19 a dále: Počínaje touto otázkou se průzkum snažil zjistit reprezentativní názor pražské podnikatelské sféry na úroveň, směry a možnosti její spolupráce s institucemi veřejné správy, nejprve státní správy (otázka č. 18) a následně městské správy (otázky č. 19 – 23). Otázka č. 18: Jak hodnotíte spolupráci s institucemi státní správy, s nimiž se dostáváte při svém podnikání do kontaktu? Tato otázka měla respondentům umožnit jednak vyjmenovat instituce státní správy, s nimiž přicházejí běžně do styku, jednak tyto instituce ohodnotit z hlediska jejich vstřícnosti a užitečnosti pro danou firmu. Výsledky ukázaly, že kontakty se státní správou jsou (z hlediska podniku často „bohužel“ a povinné) poměrně časté. Celkem 771, tj. v průměru 2,5 uvedených jmenovitých kontaktů na jeden dotazník/firmu. V tomto počtu jsou také zahrnuty instituce městské správy (Magistrát HMP a úřady MČ včetně jejich odborů a organizací), na které však tato otázka přímo směrována nebyla (k tomu viz otázky č. 19 a 23). Avšak ve vazbě na přenesený výkon státní správy zajišťovaný některými odbory Magistrátu (a úřadů MČ), je nutné k těmto odpovědím také přihlížet. Na druhé straně je faktem, že řada (většina?) podnikatelů příliš neodlišuje tuto přenesenou působnost státní správy od výkonu vlastní samosprávy. Pokud jde o vyjmenované instituce, je jich – po vyloučení institucí městské správy – celkem v dotaznících uvedeno 42. Daleko nejčastěji jsou podnikatele – vcelku pochopitelně – ve styku s Finančními úřady (191, čili ¼ všech uvedených kontaktů), na druhém místě pak s Úřady práce (104, čili zhruba 1/7 všech kontaktů). V relativně intenzivním styku jsou pražští podnikatele být i s orgány ústřední státní správy (ministerstva), vzhledem k tomu, že však jde o 10 různých ministerstev, nejde snad o počet přehnaný. Navíc možnost kontaktu s vrcholnými orgány státní správy nepochybně patří ke konkurenčním výhodám podnikání v Praze…Navíc více než polovina uvedených kontaktů se týká 3 ministerstev: Financí (16), Průmyslu (15) a Dopravy (12). Více než jednotlivá ministerstva jsou pro pražské podniky důležité jiné, poněkud „přízemnější“ instituce, totiž Policie (75), Hygienik (57) a Katastrální úřad (53). Na dalších místech pak jde o Pražskou správu sociálního zabezpečení, soudy a ČSÚ. Všechny další instituce byly respondenty vzpomenuty méně než 5x, což samozřejmě neznamená, že by kontakt s nimi nebyl pro příslušné jednotlivé firmy důležitý, v úhrnu však jde o případy 31


okrajové a také velmi specializované, související přímo s konkrétním předmětem činnosti dané firmy. Ohledně kvality těchto kontaktů je přitom potěšitelné, že přes obecnou kritiku byrokratické zátěže podnikání jsou konkrétní zkušenosti podniků ze spolupráce se státní správou vcelku pozitivní. V úhrnu ¼ respondentů označila tuto spolupráci jako „výbornou“ a ½ jako „dobrou“. Zásluhu na tomto výsledku mají zejména instituce stojící v nejčastějším styku s podnikateli, tedy finanční úřady a úřady práce a dobře „vycházejí“ i v mediích často (negativně) frekventované instituce, jako jsou katastrální úřad a hygienická správa. Hůře již dopadají ministerstva (každá čtvrtá až pátá „špatná“ odpověď) a pozornost vyžaduje četnost záporných odpovědí v případě policie. Relativně nejhůře dopadly „menší“ instituce, jako jsou ČSÚ a také soudy. Bohužel sem je možné zařadit subjekty městské správy (s uvedenými výhradami k jejich zařazení do této skupiny), což ale téměř přesně odpovídá i struktuře výsledků např. na následující otázku č. 19 (a potom také č. 23), týkající se hodnocení explicitně pouze orgánů správy města. V souhrnu o odpovědích na danou otázku informuje dále uvedená tabulka: instituce

hodnocení spolupráce výborná

dobrá

dostatečná

špatná

celkem

finanční úřad

52

124

14

1

191

úřad práce

23

63

13

5

104

ministerstva

28

23

15

18

84

policie

20

24

19

12

75

hygienik

16

29

6

6

57

katastrální úřad

9

29

9

6

53

PSSZ

7

13

3

0

23

soudy

0

3

3

4

10

ČSÚ

1

0

1

4

6

18

28

13

3

62

0

10

3

3

16

19

35

15

21

90

193

381

114

83

771

ost. jmenovitě uvedené státní správa obecně MHMP a ÚMČ celkem

32


Otázka č. 19: Jak jste spokojeni se spoluprací s městskou správou? Touto otázkou počínaje se průzkum snažil zjistit reprezentativní názor pražské podnikatelské sféry na úroveň, směry a možnosti její spolupráce s institucemi městské správy, a v tom smyslu navazuje na předchozí 18. otázku. Zde je analyzována spokojenost s městskou správou na dvou organizačních úrovních, jednak jde o správu centrální (celoměstskou), jednak o správu na úrovni městských částí. V obecné poloze obojí celkové hodnocení vyznívá pro městskou správu poměrně příznivě, třebaže si nelze nevšimnout mírně nižší účasti respondentů při odpovídání této otázky (oproti většině jiných dotazů). Důvodem je zřejmě fakt, že se část pražských firem dostává do kontaktu s institucemi správy města tak zřídka, že nebyla schopna svou zkušenost interpretovat (druhým důvodem by ovšem mohla být opatrnost, i když otevřenost odpovědí v případě jiných otázek tomu příliš nenasvědčuje…).

Spokojenost se spoluprací se správou města/městských částí celé město počet odpovědí

městské části

podíl v %

počet odpovědí

podíl v %

spíše ano

172

71,1

201

78,8

spíše ne

70

28,9

54

21,2

celkem

242

100,0

255

100,0

Z uvedených údajů je rovněž zřejmé, že pro větší počet firem je pravidelnějším partnerem samospráva místních částí než samospráva města, a spolupráce s městskými částmi je také mírně lépe hodnocena.

Otázka č. 20: Jsou Vám v potřebném rozsahu známy rozvojové (hospodářsky významné, územní atd.) záměry města/městských částí? Jádrem této otázky (a následujících dvou) bylo zjistit rozsah a hloubku zájmu pražských firem o strategickou spolupráci při rozvoji města. Zatímco předcházející otázka směřovala k hodnocení všeobecných relací mezi podnikateli a správou města, tyto otázky jsou již specificky zaměřena na oblast základních znalostí o představách radnice týkajících se budoucího rozvoje města a na ochotu se na tvorbě těchto představ podílet, resp. s nimi koordinovat své vlastní aktivity. Částečně je tím současně testována úroveň, do jaké míry byly odpovědi na předchozí otázku ze strany respondentů věcně podložené. 33


Znalost rozvojových záměrů města celkem počet odpovědí

ano částečně ano ne celkem

podíl v %

54

18,0

159

53,0

87

29,0

300

100,0

Na otázku o znalostech rozvojových záměrů města (při respektování subjektivní interpretace pojmu „rozvojový záměr“) byla schopna – a ochotna – odpovědět velká většina respondentů (300). Jejich souhrnná odpověď je však poněkud rozpačitá. Výsledky lze interpretovat tak, že 82 % pražských podnikatelů přiznává, že jejich znalosti o budoucím rozvoji Prahy, reprezentované záměry městské správy, jsou jen dílčí, případně vůbec žádné (53 % částečně ano; 29 % ne)!

Otázka č. 21: Jste připraveni podílet se na tvorbě rozvojových plánů města? Také v tomto případě odpověděla rozhodná většina respondentů (296) a struktura odpovědí je – v kontextu jiných otázek průzkumu – příznivá. Skutečnost, že více než polovina pražských podnikatelů (51 %)! deklaruje svou ochotu podílet se na tvorbě městské strategie, je i pro městskou správu zavazující. Ať již je pod pojmem „podíl na tvorbě rozvojových plánů“ subjektivně chápáno cokoli, znamená takový názor přinejmenším ochotu k dialogu. Připravenost na účast při tvorbě rozvojových plánů města celkem počet odpovědí

podíl v %

ano

151

51,0

ne

145

49,0

celkem

296

100,0

Vcelku lze konstatovat, že podnikatelé si uvědomují nezbytnost své přítomnosti a nezastupitelnost při formulování budoucích rozvojových cílů a záměrů prostoru, který jak po stránce hmotné, tak i nehmotné vytváří podmínky pro jejich další existenci a vývoj. Přesto je nutné míru praktické angažovanosti podnikatelského sektoru hodnotit i do budoucna střízlivě. Dokumentuje to struktura odpovědí na další otázku.

34


Otázka č. 22: Pociťujete potřebu koordinovat svoje rozvojové záměry s městskou správou? Pocit potřeby prakticky koordinovat svoji vlastní a městskou strategii je v průzkumu pozitivně deklarován méně než polovinou pražských podnikatelů, přičemž jen necelých 20 % je „rozhodně“ připraveno tak činit. I tak jde o výsledek poměrně příznivý (zejména ve srovnání průzkumy s námi realizovanými v jiných městech) a tedy opět mimořádně zavazující pro městskou správu.

Potřeba koordinace rozvojových záměrů firem s městskou správou počet odpovědí

podíl v %

rozhodně ano

54

18,2

spíše ano

89

30,1

spíše ne

126

42,6

27

9,1

296

100,0

rozhodně ne celkem

Otázka č. 23: Jak hodnotíte kvalitu následujících služeb místní správy? Poslední částí dotazníkového šetření byla skupina otázek týkajících se kvality konkrétních služeb nabízených (přinejmenším potenciálně) městem. Jak ukazuje níže uvedená tabulka, existuje jen jediná „služba“, která si v očích podnikatelů zaslouží (takřka) mimořádné ocenění. Jde o veřejnou dopravu (!) - součet hodnocení „výborná“ a „dobrá“ je 57 %. Vcelku příznivá spokojenost je ještě s agendou „živnostenských záležitostí“ (cca 49 % kladných výroků) a (snad překvapivě) do jisté míry i s „ochotou a rychlostí při jednání na radnici“ (přes 31 % spokojených). Zde však je již největší podíl těch, kteří jsou s kvalitou spokojeni nanejvýš „dostatečně“. Toto hodnocení ostatně převládá u většiny služeb.

Poznámka: Nejpříznivěji byla hodnocena veřejná doprava. Tento výsledek se nevylučuje se skladbou odpovědí na otázku č. 7, ve které „doprava ve městě“ byla identifikována jako největší překážka podnikání. Šlo jednoznačně o kritické hodnocení úrovně silniční sítě, její kapacity, parkování apod.

35


Nejhůře jsou naopak hodnoceny „podpůrné programy pro rozvoj podnikání“, „společné investice“ a „společná propagace“ (shodně 53–54 % odpovědí uvádějících, že daná služba je špatná či zcela chybí). Kvalita služeb místní správy výborná

dobrá

dostatečná

špatná

chybí

celkem

počet

podíl

počet

podíl

počet

podíl

počet

podíl

počet

podíl

počet

podíl

20

7,0

143

50,0

94

32,9

28

9,8

1

0,3

286

100,0

nabídka pozemků a objektů pro podnikání

3

1,4

25

11, 5

102

47,0

64

29,5

23

10,6

217

100,0

připravenost investici

0

0,0

39

18,7

93

44,5

54

25,8

23

11,0

209

100,0

údržba komunikací

5

1,7

56

19,5

127

44,3

99

34,5

0

0,0

287

100,0

pronájmy městského majetku

9

4,8

30

15,9

80

42,3

56

29,6

14

7,4

189

100,0

podpůrné programy pro rozvoj podnikání

2

1,0

23

11,8

63

32,3

62

31,8

45

23,1

195

100,0

společné investice

1

0,6

24

13,7

57

32,6

31

17,7

62

35,4

175

100,0

společná propagace

3

1,5

48

24,4

41

20,8

44

22,3

61

31,0

197

100,0

stavební řízení

9

4,1

47

21,3

86

38,9

73

33,0

6

2,7

221

100,0

informační podpora podnikání

2

0,9

35

16,4

94

43,9

63

29,4

20

9,3

214

100,0

ochota a rychlost při jednání na radnici

16

6,7

59

24,6

95

39,6

64

26,7

6

2,5

240

100,0

živnostenské podnikání

12

5,2

101

43,7

104

45,0

14

6,1

0

0,0

231

100,0

0

0,0

0

0,0

2

50,0

2

50,0

0

0,0

4

100,0

82

3,1

630

23,6

1038

38,9

654

24,5

261

9,8

2665

100,0

veřejná doprava

Další odpovědi celkem

území

pro

36


4. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU Z vyhodnocení získaných informací je možné předběžně nastínit charakteristiku podnikatelského sektoru v Praze včetně jeho dalších ambicí. Jde o základní fázi hodnocení, která se však opírá o reprezentativní a významově zásadní výsledky výzkumu. Podnikatelská sféra v Praze se především jeví jako velmi sebevědomá, do blízké budoucnosti hledí se střízlivým optimismem. Na Prahu pohlíží jako na velmi atraktivní místo pro podnikání, současně však konstatuje, že velká část „přirozeného potenciálu atraktivity“ města již zřejmě byla v uplynulém období vyčerpána a bez dodatečných impulzů hrozí, že kvalita podnikatelského prostředí narazí na „meze růstu“. Tyto meze (bariéry) mají svůj externí zdroj v podobě stále více rizikových lokalizačních faktorů, jakými jsou disproporce na trhu práce a dopravní systém města, mají však také své interní zdroje uvnitř vlastního podnikatelského sektoru, konkrétně např. v nedostatečném inovačním potenciálu firem a nedostatečném využívání prostředků strukturální politiky EU. Výsledky průzkumu přitom ukazují, že pro zachování „udržitelné“ ekonomické konkurenceschopnosti Prahy nepostačí jen bezprostřední řešení uvedených slabin (v případě oněch „interních“ např. intenzivnějším tokem informací), ale že zlepšit se musí i tzv. systémové podmínky pro podnikání. Část z nich je nepochybně v rukou (centrální) státní moci a správy, kde jako největší slabiny jsou jmenovávány nedostatečná vymahatelnost práva a nízká kultura politického prostředí, nemalá část z nich však přísluší městské samosprávě. Základní výzvou, kromě trvalé péče o protikorupční prostředí, je tvorba aktivní, předvídatelné a transparentní hospodářské politiky města ve vztahu k podnikatelskému sektoru. A to hospodářské politiky budované na strategickém dialogu s podnikatelskou veřejností a využívající i náročnější nástroje spolupráce soukromého a veřejného sektoru v Praze, jakými jsou společné investice, společná propagace, ale i podpora přenosu výsledků výzkumu do produkční praxe nebo cílevědomá podpora drobného a středního podnikání.

37


5. SROVNÁNÍ AKTUÁLNÍHO PRŮZKUMU S PŘEDCHOZÍMI PRŮZKUMY „Průzkum podnikatelského prostředí v hl. m. Praze“ patří svou komplexností i rozsahem k největším průzkumům názorů podnikatelského sektoru, které kdy byly na území hlavního města realizovány. Bohatství poznatků, které přinesl, je nicméně zatíženo jednou slabinou, která je sama o sobě neodstranitelná: totiž že jde o poznatky statické – vztahující se pouze k okamžiku, kdy bylo šetření prováděno. Srovnatelně rozsáhlý průzkum byl v Praze realizován díky Útvaru rozvoje hl. m. Prahy již v roce 1995. Relativně široce založené sondy do názorového spektra pražských podnikatelů v uplynulém desetiletí dvakrát organizovala Hospodářská komora hl. m. Prahy a v roce 2008 se podnikatelské atraktivity Prahy také dotkl průzkum zadaný časopisem „Ekonom“. Každý z těchto průzkumů měl své specifické zaměření a specifické metodologické základy, což samozřejmě velmi ztěžuje jejich bezprostřední vzájemnou konfrontaci. Jak ukazuje příloha č. 3, skýtá toto srovnání bohužel relativně chudé bezprostřední výstupy, z nich nejzajímavější se týkají „Průzkumu podnikatelských aktivit v hl. m. Praze“, realizovaného na základě zadání ÚRM v roce 1995. A v tomto rámci pak nejlépe ilustruje názorový posun v uplynulých 13 letech struktura odpovědí na kladné a záporné faktory podnikání v Praze: Přednosti podnikatelského prostředí v Praze – srovnání výsledků Celkem přednosti

1995

2008

podíl

podíl

dobrý dojem/vnější obraz (image) města

19,2

21,8

dobrá místní poptávka

28,1

21,5

dostatek pracovní síly

12,3

7,2

kvalifikace pracovní síly

19,9

15,5

8,3

14,4

doprava ve městě

-

6,0


-

5,0

dobrá (kapacitní) technická infrastruktura

8,6

6,1

Jiné

3,6

2,5

100,0

100,0

příznivé kooperační vztahy

Celkem

38


Překážky podnikatelského prostředí v Praze – srovnání výsledků Celkem překážky špatný dojem/vnější obraz (image) města

1995

2008

podíl

podíl 2,8

1,2

malá místní poptávka

11,5

3,5

nedostatek pracovních sil

15,9

19,9

chybějící kvalifikace pracovní síly

16,5

13,8

nepříznivé existenční (provozní) náklady

32,7

20,3

8,1

1,9


-

8,6

doprava ve městě

-

21,8

špatná komunikace uvnitř podnik. Sféry

2,6

4,9

Jiné

9,9

4,1

100,0

100,0

problémy s technickou infrastrukturou

Celkem

Z uvedeného srovnání vyplývá několik zajímavých zjištění. Pokud jde o faktické působení jednotlivých faktorů na atraktivitu podnikatelského prostředí zdá se především, že se v uplynulých 13 letech dále zdramatizovala strukturální nerovnováha na pražském trhu práce a situace v dopravě. Naopak velmi pozitivní změnou je citelný pokles „stížností“ na vysoké existenční náklady firem. V podstatě totiž signalizují, že pražská ekonomická základna prošla v mezidobí takovou restrukturalizací, jež významně zvýšila její konkurenceschopnost. O tom paradoxně svědčí i menší závislost pražských podniků na místní poptávce. Se změnou struktury, charakterizované pojmem „tercializace“, rovněž souvisí i pokles vazby (a stížností) na technickou infrastruktura města. Citelná (a relativně rychlá) modernizace podnikatelské sféry v Praze se přitom odráží nejen v samotném růstu individuálních produkčních schopností, ale i v celkové změně kvality podnikatelského prostředí: na významu získávají dobré kooperační vztahy a dobrá image města, v němž se podniká, a ze stejného důvodu jsou „úkorněji“ pociťovány slabiny v komunikaci uvnitř podnikatelské sféry.

39

PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ HL. M. PRAHY

Recommend Documents