Autor Organizace Název textu Blok Datum Poznámka
Ing. Josef Sadílek Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Doprava v klidu - 2. část BK3 - Doprava a územní plánování Červenec 2001 Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
Doprava v klidu – 2. část Jedním ze základních nedostatků pro současné řešení dopravy v klidu zůstává skutečnost, že do dnešního dne nebyl zpracován komplexní návrh zajišťující součinnost všech prvků spolupůsobících při řešení dopravy v klidu pro celé území města a obsahující vazby i na ostatní prvky, které s tímto řešením bezprostředně souvisí (legislativa, ekonomie, informatika atd.). K řešení dopravy v klidu na území hl. m. Prahy nelze přistupovat plošně, ale je třeba ho diferenciovat na řešení v centrální oblasti města a městských částí a na řešení na ostatním území hl. m. Prahy.
Centrální oblast města a městských částí Řešení dopravy v klidu na území centra města a v centrech městských částí bylo a zůstává i nadále tíživým problémem. K dosažení uspokojivých výsledků je k němu nutné přistupovat striktně i za pomoci nepopulárních legislativních opatření, jejichž dodržování musí být pravidelně kontrolováno a z nedodržování těchto opatření musí být vyvozovány citelné postihy pro řidiče. Především na území PPR je řešení dopravy v klidu předmětem již několikaletého řešení a je zde k dispozici řada materiálů mapujících současný stav a navrhujících již konkrétní řešení. Nejaktuálnější materiál, který navrhuje i komplexní řešení tohoto problému je „Pražská památková rezervace, aktualizace urbanistické studie“ (Studie PPR), ÚRM, 2000.
Ostatní území města K řešení dopravy v klidu na zbývajícím území hl. m. Prahy lze přistupovat ve většině případů bez zásadních regulačních opatření a řídit se zde zásadami Vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že situace v parkování a odstavování vozidel v tomto území města nebyla kritická, nebyla v předchozích letech ani podrobněji řešena. V současné době, po předchozí věcné a legislativní přípravě, začínají práce na „Lokalizační studii pro výstavbu veřejných hromadných garáží“ (Lokalizační studie). Zmapována je i situace dopravy v klidu na území 57 pražských sídlišť v rámci zpracovávané akce „Regenerace pražských panelových sídlišť“, ÚRM, 2000.
Urbanistická studie PPR V následujícím textu jsou ve stručnosti uvedeny závěry a doporučení k řešení dopravy v klidu, které vyplynuly ze zpracované US PPR. 2
Ze zpracované dokumentace je zřejmé, že i když bude na území města a PPR přijatelně využívána MHD a podaří se z území PPR úspěšně převést průjezdnou dopravu na nadřazenou komunikační síť, zůstává zde značný objem cílové a zdrojové dopravy. O jejím rozsahu si lze učinit představu podle potřebné kapacity parkovacích stání stanovené dle Vyhlášky hl. města Prahy č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu na území hl. m. Prahy. Bilanční pravidla vyhlášky aplikovaná na výhledovou kapacitu bytových a nebytových funkcí, a to i s uplatněním všech přípustných redukcí, vyvolávají nárok na cca 50 000 odstavných a parkovacích stání. V současné době je však na území PPR k dispozici cca 27 000 stání a převážná část těchto stání je na komunikacích PPR. Maximální kapacita parkovacích možností území PPR je následující – na veřejných komunikacích 16 500 stání, v malých garážích a dvorech 8 000 stání, ve velkých garážích 12 000 stání a ve spádovém území PPR 3000 stání. Celkem může být tedy k dispozici max. 39 500 stání. Z uvedeného rozboru vyplývá, že i při realizaci všech potencionálních kapacit garáží (a do nich jsou zahrnuty i kapacity z mnoha hledisek sporné), při optimálním využití dvorních prostorů a při zachování stávající kapacity parkovacích možností na veřejných komunikacích a náměstích je vyloučeno uspokojit všechny nároky na odstavování vozidel vypočtené dle platných ukazatelů. Za tohoto stavu byla při řešení PPR zkoumána otázka tzv. „únosné míry dopravy“ tak, aby řešené území PPR bylo přijatelně dopravně obslouženo a aby byly únosné i negativní dopady automobilové dopravy na životní prostředí. Při stanovení „únosné míry dopravy“, a tím i výhledového počtu parkovacích stání na území PPR, se vycházelo z předpokladu regulace parkování v centru města a po zvážení všech dalších aspektů bylo stanoveno hodnotou cca 30 000 stání. Výhledová nabídka počtu stání předpokládá pokrytí potřeb na parkování vozidel pro trvale bydlící a návštěvníky nocující na území PPR (cca 18 000 stání). Pro nebytové funkce na území PPR tedy zbývá cca 12 000 stání. Hodnota 30 000 stání je považována z hlediska obsluhy území za nezbytnou a současně ještě akceptovatelnou s ohledem na životní prostředí, propustnost uličních profilů, požadavky památkové ochrany a funkční využití území.
3
Stávající nabídka stání k roku 1999 Oblast veřejné komunikace Hradčany Malá Strana Staré Město Nové Město I. Nové Město II Nové Město III Vyšehrad PPR celkem Smíchov Letná Těšnov Vinohrady mimo PPR celkem Celkem
kapacita stání hromadné garáže
hlídaná parkoviště
malé garáže a dvory
celkem
1 018 1 589 4 165 2 108 2 963 3 328 340
139 208 98 30 378 457 0
0 0 1 420 490 2 450 650 0
480 783 785 575 1 630 1 120 135
1 637 2 580 6 468 3 203 7 421 5 555 475
15 511
1 310
5 010
5 508
27 339
712 150 0 870
110 31 80 129
0 0 0 390
84 155 0 362
906 336 80 1 751
1 732
350
390
601
3 073
17 243
1 660
5 400
6 109
30 412
Stanovení výhledových potřeb odstavných stání je založeno na výpočtu, jehož základ tvoří demografické údaje pro jednotlivé urbanistické obvody vztažené k roku 2010, vycházející z datové základny aktualizace US PPR a předpokladu dostatečné nabídky kapacity záchytných parkovišť P + R situovaných mimo centrum města ve vazbě na kolejovou hromadnou dopravu Výhledová nabídka stání k roku 2010 Oblast veřejné komunikace Hradčany Malá Strana Staré Město Nové Město I. Nové Město II Nové Město III Vyšehrad PPR celkem Smíchov Letná Těšnov Vinohrady mimo PPR celkem Celkem
kapacita stání hromadné garáže
hlídaná parkoviště
malé garáže a dvory
celkem
831 1 318 3 656 1 747 1 831 2 731 295
50 80 34 0 328 363 20
680 300 1 760 1 330 4 210 2 040 0
550 1 119 945 835 1 975 1 470 190
2 111 2 817 6 395 3 912 8 344 6 604 505
12 409
875
10 320
7 084
30 688
572 140 0 875
60 0 80 129
800 1 200 400 1 190
117 155 0 815
1 549 1 495 480 3 009
1 587
269
3 590
1 087
6 533
13 996
1 144
13 910
8 171
37 221
4
Při lokalizaci jednotlivých hromadných garáží bylo přihlédnuto k technickým a územním možnostem, ale zejména byl brán zřetel na jejich akceptovatelnost s ohledem na životní prostředí a archeologické podmínky. Ze seznamu potencionálních kapacit byly vyloučeny ty garáže, které neuspěly při projednávání studií a podrobných dokumentací s orgány stání správy a městskými částmi. (Jedná se například o lokality garáží: Újezd, Hládkov, Zítkovy sady, Mariánské náměstí atd).
Lokalizační studie na výstavbu veřejných hromadných garáží Doprava v klidu na ostatním území města nebyla zatím podrobněji řešena komplexní celoměstsky zpracovávanou dokumentací. Jedním z prvních kroků k řešení tohoto problému je v současné době zadávaná „Lokalizační studie na výstavbu veřejných hromadných garáží“. Pro prvou fázi této studie bylo Městskými částmi Praha 1 – 15 navrženo cca 206 lokalit na základě jimi zadaných studií dopravy v klidu. Podle předem stanovených kritérií vybrala pracovní skupina jmenovaná zástupcem ředitele MHMP a složená z pracovníků ÚRM, OUR MHMP, DOP MHMP, OZP MHMP a OPP MHMP 32 lokalit vhodných k výstavbě veřejných hromadných garáží a navrhla je k zařazení do Lokalizační studie. Časový harmonogram Lokalizační studie předpokládá, že do 30. 9. 2001 by měl ředitel Odboru pořizování podkladů a dokumentací zajistit výběrové řízení na zpracovatele této studie a do 30. 6. 2002 by měl předložit Radě HMP výsledek lokalizační studie s návrhem dalšího postupu výstavby veřejných hromadných garáží.
5
