Autor Organizace Název textu Blok Datum Poznámka
Ing. Vladimír Neužil, CSc. KONEKO Marketing spol. s r.o. Koncepční řešení v oblasti energetiky BK1 - Energetika Prosinec 2001 Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
Koncepční řešení v oblasti energetiky 1. Vyhodnocení možnosti snižování dopadů výroby a tepla na kvalitu ovzduší, a to zejména s důrazem na zvyšování efektivnosti a na šetrné nakládání s energiemi Základním cílem energetického systému určitého územního celku nebo ucelené aglomerace je pokrýt na svém území plnou energetickou potřebu, zvyšovat efektivitu, spolehlivost a bezpečnost města v oblasti energetického zásobování při respektování všech vnějších vazeb (doprava, průmysl, obchod, služby). Z pohledu dlouhodobé koncepce ochrany ovzduší je za rozhodující priority nutno považovat: ! minimalizaci imisní zátěže řešeného území z energetických zdrojů města působících na jeho území i mimo toto území ! minimalizaci emisí ze spalování paliv pro výrobu tepla (i u zdrojů umístěných mimo území a určených pro zásobování města) ! pokrytí palivoenergetických potřeb města ! racionalizaci spotřeby energie a tepla K uvedeným prioritám jen dodejme, že v současné době ve vazbě na poslední mezinárodní události se do popředí zájmu mohou dostat i další kritéria. V době zadávání koncepce ochrany ovzduší samozřejmě platila obecná kritéria, která musí každá podobná koncepce splnit, tzn. včetně vyhodnocení rizikových faktorů, které mohou navrženou koncepci provázet. Toto hledisko potenciální rizikovosti se v současné době významným způsobem zdůraznilo v souvislosti s praktickým vyhodnocováním možných následků teroristických útoků na USA a státy, které USA podporují. Akcentování tohoto staronového hlediska strategické zajištěnosti zásobování energiemi je proto součástí návrhu koncepce a lze jej označit jako: ! diverzifikace zásobování aglomerace palivy a energií. Pro energetický management města by se tedy mělo jednat o dlouhodobé hledání rovnováhy mezi cenou, ekologickou přijatelností a případně finančním výnosem ve prospěch jiných obecních aktivit v případě, kdy obec je vlastníkem energetických společností. Vedle toho je však třeba klást důraz i na bezpečnostní hlediska zásobování řešeného území palivy a energií a na vytváření podmínek pro možnost rychlého přechodu na rezervní zdroje pro případ neočekávaného výpadku hlavního zdroje. Pro vlastní rozhodovací proces je v současné době rozhodující skutečnost, že město je spoluvlastníkem tří klíčových dodavatelů energie na svém území (Pražská teplárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s. a Pražská energetika, a.s.) a dále je majoritním akcionářem Pražských služeb, a.s. s dalším významným energetickým zdrojem – Spalovna Malešice, a.s. Současně je ovšem i významným konzumentem
2
všech druhů energie a to v různých objektech a společnostech, jejichž je buď výhradním majitelem nebo spoluvlastníkem. Tato dvojí role snižuje operační prostor města k omezování negativních dopadů celého energetického systému na spravovaném území. Základní principy, které mohou vést k omezení emisí z provozování energetického systému a imisní zátěže spravovaného území, je možno v hrubých obrysech vyznačit takto: ! regulace (omezování) spotřeby tuhých a kapalných paliv ! rozvoj další plynofikace a zásobování systémy CZT ! zvyšování efektivnosti a účinnosti energetických zdrojů ! rozvoj využití nízkoemisních energetických zdrojů ! podpora úsporných a racionalizačních opatření v místě spotřeby dodávkového tepla ! omezování ztrát ! rozvoj využití obnovitelných zdrojů Komplexní řešení všech naznačených opatření je však v území tak složitém jako je pražská aglomerace mimořádně náročným problémem. K tomu, aby jednotlivé společnosti, které vytváří celý energetický systém, byly ochotny k uplatňování výše uvedených základních principů, musí být vedeny především svými ekonomickými zájmy. A v tomto ohledu je postavení energetického managementu města v poněkud schizofrenní situaci: na jedné straně je v jeho zájmu zvyšování ekonomických výnosů distribučních společností a na druhé straně je i v jeho ekonomických zájmech snižování spotřeby energií. Konkurence a volný přístup na trh jsou důležité atributy, ale nelze je ani přeceňovat a to zejména v takovéto městské aglomeraci. Ekologická politika je samozřejmě nejvýznamnějším a legitimním nástrojem ovlivňování energetické koncepce a strategie, ale nemůže být jediným nástrojem. V této souvislosti je nutné velmi zodpovědně zvážit důsledky možných strategických kroků v oblasti energetiky. Jedná se zejména o privatizaci sektoru energetiky, protože plánovací a koncepční strategie oblasti energetiky je vždy dlouhodobá záležitost s horizontem dopadů „počáteční rozhodnutí – následný dopad“ cca 8 až 10 roků. Právě z tohoto hlediska je nutné považovat „město“ za jediného vlastníka, kterého se všechna správná i špatná rozhodnutí budou v budoucnosti plně dotýkat a který nemůže tuto přímou část infrastruktury „sama sebe“ jednoduše odepsat jako nepovedenou investici a opustit ji. Toto však může učinit jakýkoli jiný privátní investor, který není svou podstatou na město vázán. Energetické zdroje emisí Hl. město Praha již v této oblasti ochrany ovzduší prakticky využilo rozhodující podíl možností s nejvyšším potenciálem omezování emisí z bodových i plošných 3
zdrojů. Výsledkem toho jsou trvale snižující se emise oxidu síry, uhlíku a prachu. Opatření, která MHMP nejdříve zaváděl, jsou v oblasti záměny pevných a kapalných paliv za paliva plynná popř. rozšiřování sítí centralizovaného zásobování teplem nebo využití elektrické energie. U velkých zdrojů znečišťování ovzduší byla záměna tuhých paliv plynnými (případně kapalnými s nízkým obsahem síry) prakticky dokončena. Určitý potenciál dalšího omezování emisí v rámci energetického systému města je především v plošných zdrojích, kde se může nalézat ještě určitý potenciál náhrady tuhých paliv ušlechtilými formami energie. V této souvislosti je však třeba upozornit na několik skutečností. Postupná liberalizace cen jednotlivých druhů paliv a energie vede v současné době ke zvyšování podílu tuhých paliv. Určitý podíl odběratelů z řad obyvatelstva a kategorie malých podniků a živnostenských provozoven (plošné zdroje – lokální otopy) dnes zvažuje návrat k levnějším způsobům otopů. To se týká především elektrických přímotopů, které vykázaly na začátku 90. let snad nejvyšší dynamiku rozšíření a které se následně staly koncem 90. let asi nejkritizovanějším otopným systémem. Ovšem zvýšení cen se citelně dotklo i zemního plynu. Tato situace (návrat k tuhým palivům) nemusí nutně nastat v nejcitlivějších oblastech pražské aglomerace, kterou je centrum města a oblast Pražské památkové rezervace. Zde by návrat k tuhým palivům byl poměrně obtížný z důvodů, které přináší skladování paliva, manipulace a odvozem popela, které by pravděpodobně výrazným způsobem snížily ekonomickou výhodu nižší ceny paliva. Vysoké ceny za nájemné v této oblasti Prahy také dávají možnost předpokládat, že uživatelé bytového fondu a komerčních prostor jsou většinou ekonomicky poměrně silné subjekty, které se nevzdají již dosaženého komfortu vytápění. Město navíc v této oblasti má k dispozici nadstandardní regulační nástroje. Návrat k ekologicky méně šetrným palivům nebo zachování současného stavu tak může být problémem v okrajových částech Prahy a v regionech s vysokým podílem starších rodinných domků. Řešení této situace je velice komplikované a lze konstatovat, že město nemá v podstatě žádné přímé nástroje jak tomuto trendu zabránit. Významným nástrojem pro omezení emisí se může stát proces stavebního povolení nového otopného systému, kdy je nutno zajistit při kolaudaci fyzickou likvidaci původního kotle na tuhá paliva. Pokud však již kolaudace proběhla, může se stát, že řada stavebníků z řad obyvatelstva si ponechala původní kotle na tuhá paliva ve studené rezervě a pro jejich nové využití již o rekolaudaci nepožádá. Dle poznatků řešitele jsou dokonce takto uchované kotle dnes obyvatelstvem využívány pro spalování domovního odpadu a v rodinných domcích i pro likvidaci biologického odpadu ze zahrad.
4
Proces stavebního povolení na nový otopový systém s novými kotli na tuhá paliva by měl upřednostňovat taková spalovací zařízení, která splňují emisní požadavky „Ekologicky šetrných výrobků“ a vysoké účinnosti využití paliva (text k ekologicky šetrným výrobkům je uveden v přílohové části bloku BK 2). Využití kotlů na ekologicky šetrná tuhá paliva, za které je považováno dřevo a dřevní odpad ve formě dřevných briket je třeba v podporovat i když nelze zaručit, že v nich nebudou spalovány dřevní odpady s impregnací a nátěry s vysokým podílem POPs a TK (to však apriori nelze zaručit u žádného kotle na tuhá paliva). Jako další významný nástroj, který může vést k šetrnějšímu využívání provozovaných energetických zdrojů pro lokální vytápění, je trvalá osvětová činnost, kterou by mělo město provádět. Informační systém města má oproti jednotlivých společnostem, které se snaží své potenciální zákazníky zahltit obrovským přísunem informací, výhodu v tom, že může být vnímán jako nestranný. Poskytované informace však nesmí mít tendenční charakter, musí být pravdivé, snadno pochopitelné a stručné. Moderním trendem u kategorie středních zdrojů je využití kotlů s kondenzačním režimem. V těchto kotlích, které jsou beze sporu velice hospodárné vzhledem ke své vysoké účinnosti však s ohledem na nízkou teplotu spalin dochází ke zvýšené tvorbě primárního NO2, což s ohledem na požadované imisní parametry může jejich širší uplatnění problematizovat. Problému kondenzačních kotlů je v dalším textu věnována samostatná pozornost. Sféra spotřeby Dalším krokem k snižování emisí na území Prahy je kontrola a řízení spotřeby energie ve veřejných a státních objektech. Předběžné energetické audity (viz ÚED) provedené v objektech MHMP a u několika budov města ve správě správcovských organizací prokázaly, že jsou možnosti jak ovlivňovat spotřebu a snižovat náklady na energii a vodu. V závěrech auditů se ukazuje, že existuje prostor pro úspory energie a tím i pro omezení emisí na řešeném území i pro úspory finančních prostředků z rozpočtu města a městských částí. Zákon o hospodaření energií ukládá povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovy energetickému auditu s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota: ! u organizační složky státu, ! u organizační složky krajů a obcí, ! u příspěvkové organizace, ! u právnických a fyzických osob. Pokud energetické zařízení a budova byly (povinně) podrobeny energetickému auditu (nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace), je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu (vedle 5
ministerstev, Státní energetické inspekci, příslušnému finančnímu úřadu, okresnímu úřadu, kraji) i obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova. Městu se tak naskýtá možnost na základě získaných informací ovlivňovat: ! využití ekonomicky efektivního potenciálu na úspory energie na vlastním majetku hl. města Prahy ! využití ekonomicky efektivního potenciálu na úspory energie na majetku jiných spolufinancovaných organizací ! rozšiřování získaných zkušeností mezi ostatní odběratele energie ve ! ekonomicky efektivní projekty včetně například realizací projektů formou EPC – Energy Performance Contracting, které přináší nejen úspory energie a znečišťujících emisí, ale především finanční úspory a návratnost investic. Výše uvedené potřebné i vynucené aktivity se neobejdou bez účinného strategického plánování a řízení. Proto by měla být sledována možnost posílení role města v rámci energetického managementu, která je v plném souladu se současnými evropskými trendy. Doporučované založení energetické agentury města, orgánu schopného koordinovat aktivity hl. města Prahy v oblasti energetiky, však musí být koordinováno s úsilím o dosažení co nejnižších emisí, neboť jedině tak se může stát zárukou pro naplňování všech strategických záměrů města jak z pohledu energetického, tak i z pohledu environmentálního. Založení Energetické agentury města bude vyžadovat určitý finanční kapitál pro nastartování činnosti. Aby touto potřebou nebyl příliš zatížen stávající rozpočet hl. města Prahy, je doporučováno využití programu Evropské unie SAVE II, který ve své kapitole věnované energetickým agenturám podporuje jejich zakládání a financuje část jejich rozpočtu v prvních třech letech činnosti. Je však třeba zdůraznit, že existence Energetické agentury města je podmínkou pro získávání příslušných dotací EU. 2. Návrh opatření v oblasti energetického systému města s cílem omezení emisí Při definování věcně a časově konzistentního souboru opatření, která povedou k omezování emisí a budou trvale respektovat energetické potřeby města, je možno specifikovat několik zásadních skupin nástrojů, které se obecně nabízejí při koncepčním řešení vazby energetiky a ochrany ovzduší. Tyto nástroje je možné zhruba rozdělit na legislativní (obecně platné zákony, speciální vyhlášky v pravomoci města), ekonomické, podpůrné, dobrovolné dohody. Ekonomické nástroje byly podrobně popsány v samostatné studii DHV, proto zde přinášíme jen jejich stručný přehled:
6
Ekonomické nástroje používané při ochraně ovzduší ! daně ! poplatky ! sankční platby ! dotace ! obchodovatelná emisní povolení ! dobrovolné dohody ! měkké půjčky ! ekologická pojištění ! regulace cen Ekonomické nástroje používané v ČR (Praze) ! daňová politika ! poplatky ! sankční platby - limity ! dotace ! obchodovatelná emisní povolení ! dobrovolné dohody ! měkké půjčky ! ekologická pojištění ! regulace cen V oblasti legislativní je zásadní právní úpravou stávající zákon o ochraně ovzduší č. 309/91Sb. v pozdějším znění a navazující zákony a vyhlášky všeobecně platné. V současné době vrcholí i příprava nového zákona o ovzduší, tento zákon však podle posledních informací vstoupí v platnost nejdříve v polovině roku 2002, tedy v době ukončení prací na „Dlouhodobé koncepci ochrany ovzduší v hl. městě Praze“. Pro řešení ochrany ovzduší a při hledání systémových nástrojů ve vztahu k energetickému systému řešeného území lze vyjít ze dvou zákonů, které v posledním období vstoupily v platnost. Jedná se o zákony: Zákon č.406/2000 Sb., o hospodaření energií (účinnost od 1.1.2001) a Zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, „energetický zákon“ (účinnost od 1.1.2001). Zákon o hospodaření energií podle § 4, odst. 4 uvádí: „Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit Územní energetickou koncepci (ÚEK) v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis“. Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu ÚEK. Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí je v plném znění uvedena v samostatné kapitole v rámci tohoto bloku. Usnesením Rady hlavního města Prahy číslo 0329 ze dne 27.2.2001 bylo rozhodnuto vyzvat SEVEN, o.p.s., v souladu s § 50 odst.1, písm.d) zákona o zadávání 7
veřejných zakázek k podání nabídky na dopracování Územního energetického dokumentu hl. města Prahy do formy návrhu Územní energetické koncepce hl. města Prahy a na její aktualizaci včetně aktualizace a zpracování vstupních dat. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen "Program") je dokument vyjadřující cíle týkající se snižování spotřeby energie, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí (§ 5 tohoto zákona). Mezi některými opatřeními pro zvyšování hospodárnosti užití energie zákon o hospodaření energií v § 6 uvádí: (4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy, uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. (6) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody, stanovené vyhláškou. (7) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci a údržbu těchto zařízení. Organizační složky státu, krajů a obcí, příspěvkové organizace a fyzické či právnické osoby s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota, mají povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu (§ 9 tohoto zákona). Tato povinnost se vztahuje i na každou fyzickou či právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu. Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v energetickém hospodářství v objektech resp. provozech prověřovaných fyzických nebo právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška. U nové stavby nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník popřípadě vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.
8
Povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace, fyzické a právnické osoby jsou povinny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovu energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Význam pro Koncepci (dílčí závěr): Zákon tedy obsahuje podmínky pro provozovatele otopných soustav, jejichž splnění má význam pro další snižování spotřeby tepla a energie. Vedlejším efektem nicméně důležitým pro Dlouhodobou koncepci ochrany ovzduší v hl. městě Praze jsou další možnosti ve snižování emisí. Za jednotlivá opatření, na které mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu je možno uvést: ! energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie ! zvyšování úrovně tepelně izolačních vlastností budov ! rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla ! modernizace výrobních a rozvodných zařízení energie ! moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření ! rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie ! osvětu, výchovu a vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií ! vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií ! zpracování územních energetických koncepcí
„Energetický zákon“ nahradil zákon č.222/1994 Sb. Obsahuje ustanovení, která se dotýkají možnosti jejich uplatnění při správní činnosti v energetice na úrovni hl. města Prahy. Zákon se zásadním způsobem dotýká výrobců elektrické energie z kogeneračních jednotek, obnovitelných zdrojů a provozovatelů distribučních sítí elektrosoustavy. Zákon stanoví předmět podnikání v energetických odvětvích, kterým je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie.
9
Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě státního souhlasu, kterým je licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Licence se uděluje na dobu určitou, nejméně na 25 let, a to na: a) výrobu elektřiny b) výrobu plynu c) přenos elektřiny d) přepravu plynu e) distribuci elektřiny f) distribuci plynu g) uskladňování plynu h) výrobu tepelné energie i) rozvod tepelné energie Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem se uděluje na dobu určitou, a to nejméně na 5 let. Licence na přenos elektřiny a přepravu plynu jsou vydávány jako výlučné pro celé území České republiky. Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží: a) ministerstvu b) Energetickému regulačnímu úřadu c) Státní energetické inspekci Tento zákon nově zřizuje Energetický regulační úřad jako ústřední správní úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. V působnosti Energetického regulačního úřadu je podpora hospodářské soutěže a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií. S cílem zajistit spolehlivé a hospodárné dodávky elektřiny při zajištění ochrany životního prostředí na území České republiky, tento zákon uskutečňuje trh s elektřinou na základě regulovaného přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám (dále jen "regulovaný přístup") a možnosti výstavby výroben elektřiny a přímých vedení podle podmínek stanovených tímto zákonem; ceny za přenos a distribuci elektřiny, za systémové služby a ceny elektřiny pro chráněné zákazníky reguluje Energetický regulační úřad. Regulovaný přístup k přenosové soustavě a k distribučním soustavám se uskuteční od 1.ledna 2002. Trh s elektřinou je otevírán postupně takto:
10
a) Od 1. ledna 2002 jsou oprávněnými zákazníky koneční zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 40 GWh v roce 2000 nebo v ročním období od 1. července 2000 do 30. června 2001. Právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své výroby držitelé licence na výrobu elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem větším než 10 MW. b) Od 1. ledna 2003 jsou oprávněnými zákazníky koneční zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 9 GWh v roce 2001 nebo v ročním období od 1. července 2001 do 30. června 2002. Právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své výroby všichni držitelé licence na výrobu elektřiny. c) Od 1. ledna 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci, odebírající elektřinu ze sítí vyššího než nízkého napětí, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 100 MWh v roce 2003 nebo v ročním období od 1. července 2003 do 30. června 2004. d) Od 1. ledna 2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci. Výrobce má např. právo: a) Připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud je držitelem licence na výrobu elektřiny a splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a zajištění dopravy přenosovou soustavou a distribučními soustavami (dále jen "Podmínky připojení a dopravy") a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy, stanovené prováděcím právním předpisem. b) Nabízet elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. c) Dodávat elektřinu prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v případě splnění požadovaných podmínek. d) Dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují. Provozovatel přenosové soustavy je např. povinen: a) Připojit k přenosové soustavě zařízení každého a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje Podmínky připojení a dopravy a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy. b) Zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě. c) Zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla, které mají přednostní právo na přenos. 11
Provozovatel distribuční soustavy je např. povinen: a) Připojit k distribuční soustavě zařízení každého a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje Podmínky připojení a dopravy a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy. b) Na základě žádosti chráněného zákazníka nebo provozovatele distribuční soustavy, který nemá právo volby dodavatele uzavřít s ním smlouvu o dodávce elektřiny a na základě této smlouvy jim dodávat elektřinu za regulované ceny zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k distribuční soustavě. c) Zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k distribuční soustavou. d) Zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou s výjimkou distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla, které mají přednostní právo na distribuci. Provozovatel distribuční soustavy je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla v množství, způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Tento zákon nově zřizuje „operátora trhu“, který je např. povinen zpracovávat na základě smluv o dodávce elektřiny mezi výrobci, provozovatelem přenosové soustavy, provozovateli distribučních soustav, oprávněnými zákazníky a obchodníky bilance nabídek a poptávek na dodávku a odběr a předávat je provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům distribučních soustav. Podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou. Obnovitelnými zdroji pro účely tohoto zákona jsou: a) vodní energie do výkonu výrobny elektřiny 10 MWe b) sluneční energie c) větrná energie d) geotermální energie e) biomasa a bioplyn Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají, pokud o to požádají a pokud splňují Podmínky připojení a dopravy, podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce. Výrobci provozující zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla mají, pokud o to požádají a technické podmínky to umožňují, právo k přednostnímu 12
zajištění dopravy elektřiny přenosovou soustavou a distribučními soustavami. Toto právo se vztahuje pouze na množství elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla za účelem jeho dodávek fyzickým či právnickým osobám a pro technologické účely. Význam pro Koncepci (dílčí závěr): Může dojít k nárůstu počtu záměrů na vybudování zdrojů pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie, což by mohlo v určitých exponovaných částech intravilánu k nárůstu emisí NOx. Město může pro objekty ve svém majetku (pokud bude splňovat kritérium oprávněného zákazníka) vyjednat výhodnější podmínky dodávky ZP u jiné distribuční společnosti než je Pražská plynárenská, a.s. a Pražská plynárenská, a.s. je povinna tyto dodávky zajistit prostřednictvím své distribuční soustavy. Totéž může provést prostřednictvím např. Pražské teplárenské, a.s. Vytvoření konkurenčního prostředí může v konečném efektu vést ke snížení ceny plynu. Pražská plynárenská, a.s. může naopak nabídnout lepší cenu pro ECKG a tím přispět ke zreálnění dodávky dálkového tepla do levobřežní části Prahy. I tento manévr by v konečném efektu mohl vést k pozitivním ekonomickým dopadům na konečného odběratele. Uplatnění zákona přináší v praxi možnosti snížení imisní zátěže řešeného území i potřebnou diverzifikaci zdrojů. Výkon veřejné správy hl. města Prahy v oblasti energetiky Výkon veřejné správy je obecně při plnění úkolů samosprávy hlavního města Prahy dán v rozsahu stanoveném zákonem č.131/2000 Sb., o hl. městě Praze nebo zvláštními zákony a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. V oblasti energetiky pak má obec právo pro svůj územní obvod nebo jeho část vytvořit vlastní energetickou koncepci a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis ve vazbě na zákon o hospodaření s energií č.406/2000 Sb. Pokud energetické hospodářství a budova byly podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu obci, která je místně příslušná podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova. Nástroje, které může město v této souvislosti uplatnit vyplývá z povinností vlastníků budov (nebo společenství vlastníků jednotek): 1. nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody, stanovené vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu 2. musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu
13
stanoveném vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu, přitom konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci a údržbu těchto zařízení 3. (kromě výjimky uvedené v zákoně o hospodaření energií) se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, stanovenými vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu 4. sledovat dodržování povinnosti štítkování energetických spotřebičů dodržovat vyhlášku hl. města Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu a v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy, uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy 5. zajišťování energetických auditů objektů 6. zajišťování účinnosti užití energie v objektech v majetku hl. města Prahy
O realizaci záměrů v oblasti energetického systému města město rozhoduje i v souvisejících oblastech životního prostředí (ochrana ovzduší, vodní hospodářství, posuzování vlivu na životní prostředí). V souvisejících oblastech životního prostředí (např. ochrana ovzduší) může stanovit obecně závaznou vyhláškou: ! městské zóny s omezením provozu zdrojů znečišťování ovzduší ! zvláštní požadavky na druh paliva pro malé zdroje znečišťování ovzduší Zpracování koncepce ochrany ovzduší s přihlédnutím ke složení fondu paliv, předpokládá kontrolu dodržování povinností výrobců, dovozců a prodejců paliv, stanovených zvláštním předpisem upravujícím požadavky na kvalitu paliv, způsob jejich dodávky a prodej a za porušení stanovených povinností ukládá pokuty; vodní hospodářství, posuzování vlivů na životní prostředí). Speciální vyhláška jako nástroj řízení kvality ovzduší pak může obsahovat: ! kvalitativní znaky paliv distribuovaných na území města ! kontrolní mechanizmy povinností výrobců, dovozců a prodejců paliv a způsob jejich dodávky ! restriktivní nástroje za porušení povinností výrobců, dovozců a prodejců paliv a způsob jejich dodávky Za významný podpůrný systémový nástroj řízení kvality ovzduší je pozice města při potvrzování žádostí o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na zavádění alternativních zdrojů energie z hlediska dostupnosti CZT v dané lokalitě. Dalším nástrojem pro snižování spotřeby energie ve městě, zejména pak u ostatních spotřebitelů, jsou dobrovolné dohody. Tyto dobrovolné dohody s 14
nejvýznamnějšími spotřebiteli energie na území města se mohou stát významným nástrojem hl. města Prahy při naplňování závazků České republiky ke snižování všech sledovaných emisí i emisí CO2 ve vazbě na Kjótský protokol. Pokud by pro pražskou aglomeraci byly vypsány regionální emisní stropy, mohou se dobrovolné nástroje stát nadějnou alternativou pro jejich dosažení zvláště u emisí NOx. Souhrn možností ovlivňování rozvoje pražské energetiky magistrátem Na závěr kapitoly je uveden souhrn systémových prostředků, které vyplynuly z předchozího textu a které má MHMP k dispozici pro řízení kvality ovzduší v energetické oblasti. Komunální energetický management má na jedné straně za povinnost dbát na minimalizaci ekologických dopadů energetických zdrojů (včetně ovzduší), na druhé straně je nezbytné respektovat zastupitelskou funkci obce a to ve smyslu všeobecně prospěšné koncepční funkce zastupitelstva obce pro členy obce , tzn. pro voliče. Z výše uvedených pohledů lze v širších souvislostech definovat činnost komunálního energetického managementu jako cílené hledání dlouhodobého optima mezi ekologickou přijatelností energetických zdrojů, cenou produktů energetiky, strategickou únosností energetických koncepcí a současně i z hlediska případných obecních příjmů plynoucích z obecního vlastnictví energetických společností. Takto pojímaná funkce energetického managementu může v přiměřené míře využívat pro dosažení dlouhodobých cílů zejména legislativních ekologických požadavků, ale tyto jsou pouze jedním z možných nástrojů ovlivňování energetického rozvoje. V obecné rovině jsou k dispozici následující nástroje ovlivňování regionální energetické politiky: ! Územní plán a to ve vztahu na zákon 244/92 Sb. „Hodnocení vlivu životní prostředí“ ! hlavní ekologické zákony s příslušnými prováděcími vyhláškami, tj. zákon 309/91 Sb. „o ochraně ovzduší“ ve znění zákona 211/94 Sb. včetně vyhlášky 117/97 a 97/2000, zákon 185/2001 Sb.„o odpadech“ a zákon „o vodách“ a kanalizační řád ! zákony o kompetencích a působnosti krajů, včetně místních předpisů a daní ! hlavní energetické zákony 406/2000 Sb.„zákon o šetření energií“ a 458/2000 Sb. „energetický zákon“ a to zejména co se týká prováděcích vyhlášek č.150/2001 a 151/2001 zákona 406/2000 Sb. ! činnost představitelů obce ve správních a dozorčích radách energetických společností vlastněných obcí ! činnost magistrátního energetického managementu v odborných a poradních orgánech ustanovovaných k účelům vytváření energetické politiky a strategie zastupitelskými orgány města a to případně včetně Městské energetické agentury (jde v zásadě o jednu z možných forem městských odborných orgánů 15
s eventuální pravomocí rozhodovat o přidělování účelových a pobídkových dotací uvolňovaných do energetiky městem a to na základě strategie schválené městskými zastupiteli ! motivační a pobídková činnost pro podporu záměrů města a to formou nízko úročených nebo bezúročných půjček, dílčích dotací, nulovou daní apod; uvedené formy ovlivňování trendů musí být dlouhodobě součástí rozpočtu města a nelze uvažovat s jednorázovými akcemi (např. tzv. “ekologické miliardy“) Výše uvedené legislativní (dané ze zákona a prováděcích vyhlášek) a přímé nástroje (z titulu výkonu vlastnického práva) je možné vhodně kombinovat pro dosažení potřebných (případně i plánovaných) cílů. Obecně jsme tyto cíle formulovali jako dosažení minimálního impaktu znečištění při vynaložení přiměřených nákladů na opatřování energií (palivo, elektrická energie, teplo, TUV, chlad) a zachování přiměřené diverzifikace významných zdrojů z hlediska paliva a územních částí z hlediska dosažitelných druhů energie. 3. Systematický přehled technických prostředků pro omezování spotřeby paliv Racionalizace spotřeby energie a tepla Racionalizace spotřeby energie a tepla je způsobem snižování energetické náročnosti, který se ze strategického hlediska jeví zásadně pozitivně, pokud nedochází ke změnám v použitých palivech a zdrojích ani v dopravních cestách. V takovém případě totiž dochází pouze ke snížení absolutních potřeb a nedochází ke změně strategické bezpečnosti. Zpracovaný ÚED Prahy vyčísluje potenciál úspor na úrovni 6326 TJ (tzn. 10,4 % spotřeby energií po přeměnách), současně však uvádí pouhých 541 TJ v oblasti veřejné správy, které jsou městem přímo ovlivnitelné. Navíc je převážná část úspor umístěna do oblasti zateplování a úspory TUV, což je oblast investičně nejnáročnější s velmi obtížně vyhodnotitelnou objektivní úsporou energie. Doporučujeme proto orientaci v oblasti energetických úspor zaměřit tam, kde může město úspory přímo ovlivnit. Z tohoto hlediska lze priority snižování energetické náročnosti definovat následujícím způsobem: Oblast veřejné správy a obecních bytů. Důsledné zpracování energetických auditů se zadáním priorit racionalizačních opatření: 1. preference organizačních opatření vedoucích k úsporám 2. náhrada smluv „o provozování zdrojů a otopných soustav“ smlouvami typu “provozovací kontrakting s motivací oprávněných úspor“, v jednotlivých případech i typu „EPS“ tedy šetřícím kontraktingem s výrazným podílem investic od kontraktora ve prospěch kontrahenta (město) 16
3. zateplování jako podmiňující doplněk obnovy a revitalizace bytového fondu s individuelně stanovenou minimální mírou požadovaných úspor a stanoveným způsobem prokazování úspor 4. kombinovaná výroba elektrické energie a tepla s možností ostrovního provozu zdroje elektrické energie pro vlastní objekt Distribuční energetické společnosti Město jako významný vlastník energetických společností může ovlivňovat energetické ztráty přenosu tepla a elektrické energie, a to ovlivňováním investiční politiky obou společností. V případě obou městských společností se jedná zejména o Pražskou energetiku, která dle ÚED udává 9 % ztráty v rozvodech, což je hodnota o více než 20 % převyšující celostátní průměr. Tuto informaci je nutno objektivně doložit a stanovit konkrétní koncepční řešení jak tyto ztráty výrazně snížit. Moderní zdroje tepla s vysokou účinností Magistrát by mohl vhodnou formou podporovat rekonstrukce starších zdrojů nebo výstavbu nových zdrojů, pokud bude jejich účinnost významně vyšší než minimum požadované vyhláškou č. 150/2001 k zákonu č.208/2000 Sb.. Toto zvýšení musí být natolik významné, aby představovalo úsporu paliva minimálně 10 % oproti vyhlášce 150 a zvýhodnění může být jenom pobídkové (např. časově omezené snížení – odpuštění daní), které zlepší podmínky pro výstavbu obvykle významně investičně náročnějšího zdroje. Do kategorie zdrojů s vysokou účinností patří v oblasti plynových kotlů kotle kondenzační. Vysoké účinnosti je dosaženo kondenzací významné části vodní páry obsažené ve spalinách a tento kyselý kondenzát je odváděn do kanalizace. Vysoká účinnost (kondenzační provoz) je ovšem dosažena pouze tehdy, když otopný systém napojený na kotel kondenzaci skutečně umožňuje (kombinace parametrů otopného systému – jmenovité teploty – a ohřevu teplé vody). Pokud podmínky splněny nejsou nebo jenom s malým ročním využitím, je významné zvýšení investice zcela zbytečné. Druhým omezení provozu respektive nasazení kondenzačních kotlů je pozitivně zvýšený podíl jedovatých oxidů dusíku (NO2) v sumě oxidů dusíku NOx a to z obvyklého poměru 97 : 3 (pro výpočty emisí byl zvolen jednotně poměr 95 : 5) na poměr až 70 : 30 (NO : NO2). Z tohoto důvodu nedoporučujeme podporovat plošné rozšiřování kondenzačních kotlů (závěsné kotle a kotle pro rodinné domy), ale pouze pro větší zdroje na obytný blok apod., kde je kontrola zdroje výrazně lepší , účinnější a vzhledem k vyšším komínům i účinnější rozptyl.
17
Magistrátem nevlastněné objekty a fyzické či právnické osoby magistrátem neřízené V této oblasti nemůže hl. město Praha uplatňovat prostředky přímého řízení, ale může využívat nepřímých nástrojů a to jak v oblasti lokální daňové politiky, tak přímou podporou finanční nebo naopak stanovením místních kritérií (např. v rámci stavebního řízení), která k racionalizaci spotřeby energie povedou. Spotřeba paliv v území Z hlediska vztahu k ochraně ovzduší má základní význam jednak sumární spotřeba jednotlivých druhů paliv a jednak zdroje, ve kterých jsou tato paliva využívána. Stav popisovaný v ÚED (rok 1998) je již současnou skutečností překonán (např. vytěsnění hnědého mosteckého uhlí z velkých zdrojů v Praze). Z hlediska vlivu na ovzduší jsou nejvýznamnější zdroje na tuhá paliva, která představují dle ÚED cca 16,6 % spotřeby paliv v území, ale jsou dominantním zdrojem prašných aerosolů a SO2 ze spalování paliv na stacionárních energetických zdrojích. Z tohoto hlediska je naprosto nezbytné při stanovování energetické politiky rozlišovat prakticky nekontrolovatelné plošné zdroje s nejnižší účinností transformace paliva (domácnosti na tuhá paliva) a velké, technicky i kontrolně dobře ošetřené zdroje na tuhá paliva. Velké zdroje na tuhá paliva Na území hl. města prahy jsou v současné době pouze dva významné velké zdroje na černé uhlí a to Cementárna Radotín a Teplárna Malešice (dvojice inovovaných práškových kotlů). Cementárna Radotín zřejmě již charakterem výroby bude z hlediska použitého paliva minimálně ovlivňovat emise do ovzduší z hlediska prašných aerosolů a proto zde nebude žádný zásadní důvod, proč nutit Cementárnu Radotín k záměně paliv (respektive vhodným náhradním palivem je topný olej, který má obvykle měrný obsah síry (g/MJ) nepříliš odlišný od nízkosirnatého černého uhlí – i v rámci zákonných emisních limitů může být emise SO2 při otopu cementářské pece topným olejem vyšší než při otopu černým uhlím (další informace jsou uvedeny v kapitole 2.4.2. - stav plnění emisních limitů na technologických stacionárních zdrojích – výroba cementu). V Teplárně Malešice jsou v současné době v provozu již jen dva kotle SES Tlmače každý o výkonu 108 MWt, které prošly rekonstrukcí a ekologizací (a dva kotle každý o výkonu 116 MWt na ZP). V roce 2000 bylo na zdroji spotřebována směs uhlí v celkovém množství 3.967 TJ (cca 220 tis. tun). Dle sdělení managementu Pražské teplárenské, a.s.1 byly parametry kotlů při jejich rekonstrukci upraveny tak, aby byly emisní limity pro NOx dodrženy s 25% rezervou a směs nízkosirného paliva 1
Ing. Rybka, výrobní ředitel, Pražská teplárenská, a.s., 23. 10. 2001 18
je volena tak, aby byly bezpečně dodrženy i krátkodobé koncentrace SO2 pod hranicí 1.100 mg/m3. Uhelné kotle mohou být využívány jak převážně v režimu teplárenském s převahou výroby tepla – pro dodávku tepla do soustavy CZT, tak převážně v režimu teplárenském s vysokou výrobou elektrické energie a nízkou dodávkou tepla. Ve strategických záměrech společnosti je dále zahrnuta představa zcela zrušit spotřebu tuhých paliv po roce 2010, kdy by již zřejmě retrofitované uhelné kotle nevyhověly budoucí legislativě. Deficit vyráběného tepla by měl být nahrazen dálkovým teplem z odsířeného zdroje Mělník 1. Teplárna Malešice by teoreticky mohla utlumovat provoz na tuhá paliva, protože její výkon pro CZT není rozhodující, platí však, že Teplárnu Malešice – část kotlů na uhlí - je nezbytné považovat za zdroj strategicky nezastupitelný s poměrně nízkou teritoriální zranitelností a s možností poměrně slušné akumulace paliva na dispoziční skládce teplárny. Vlivnost obou výše jmenovaných zdrojů na ovzduší v přízemní vrstvě je dostatečně regulována jak platnými emisními limity, tak rozptylovou schopností výstupů spalin do ovzduší (komíny s dostatečnou statickou výškou i energetickou vydatností spalin pro jejich rozptyl). Otázkou z hlediska ochrany ovzduší je provozování teplárenského zdroje Malešice s významným podílem výroby elektrické energie (částečný kondenzační provoz) v období, kdy není požadován významný topný výkon do CZT. Tento výkon může být však ekonomicky i ekologicky přijatelný, pokud prokazatelně snižuje ztráty elektrické energie v přenosu do místní sítě. Z hlediska dlouhodobé strategie je možné uvažovat v případě potřeby s prodloužením životnosti zdroje za horizont roku 2010 s jeho intenzivnějším využívání jedině při jeho odsíření nebo i s kombinací denitrifikace, odsíření a s úrovní emise prašných aerosolů do 20 mg/m3. Plošné zdroje na tuhá paliva Do plošných zdrojů na pevná paliva patří v Praze především domácnosti a jejich podíl (jedná se zejména o rozptýlenou zástavbu a okrajové části Prahy) je lokálně z hlediska ochrany ovzduší významný. Jedná se o mimořádně obtížně regulovatelný lokální zdroj přízemního znečištění srovnatelný topném období s účinky silného automobilového provozu. Z výše uvedeného hlediska je nezbytné hledat vhodné nástroje pro eliminaci tohoto způsobu vytápění v městské aglomeraci. Proto je také nutné hledat vhodné nástroje pro omezování tohoto způsobu vytápění. Vzhledem k současnému vývoji cen zemního plynu a s ním úměrně rostoucí ceně zkapalněného plynu (propan, resp.propan-butan) nelze předpokládat vysokou účinnost dotovaných konverzí na plyn a je proto nezbytné uvažovat s lokálními kontrolovatelnými zdroji pro větší počet domácností (blokové zdroje) v soustředěné zástavbě a dotovaný přechod na biopaliva (pelety) nebo nová vyvíjená směsná paliva (uhlí s biomasou) s odpovídajícími kotli 19
ÚT s kontrolovaným režimem spalování a účinnou regulací výkonu. Stav, kdy v území zůstanou v zásadě zachovány kotle schopné spalovat tuhá paliva, znamená potenciální nebezpečí odpadů v těchto kotlích a to se všemi negativnímu důsledky (zhoršená kvalita ovzduší s potenciálním obsahem nejjedovatějších polychlorovaných uhlovodíků) pro okolí těchto zdrojů. Toto nebezpečí roste i v závislosti na politice magistrátu v oblasti sběru odpadů a platby za odpady. Nedořešená recyklace odpadů (oddělený sběr plastů bez jejich využití, respektive zpracování) spolu s nedořešenou problematikou obalů a to zejména plastových pro nápoje mohou stav zhoršování ovzduší jenom umocnit. Jisté zlepšení stavu je možné dosáhnout účelovými vyhláškami v oblasti řízení energetiky – tzn. např. předepsaná lokální kvalitativní omezení paliv distribuovaných do území, ale spalování odpadů vyloučit nelze. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit význam cílené osvěty mezi obyvatelstvem stran nebezpečí plynoucích ze spalování odpadů v lokálních topeništích na tuhá paliva. Významným prvkem se dále může stát důsledná propagace kotlů na tuhá a plynná paliva, které obdržely ochrannou známku „Ekologicky šetrný výrobek“, které jsou uvedeny v následujících tabulkách. Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené atmosférickým hořákem Název DESTILA DPE Automatic HYDROTHERM - Eurothemp Kalme HYDROTHERM - Eurothemp Mistral, Multitemp Scirocco MODRATHERM ODRA EKO
specifikace kotel vybavený atmosférickým hořákem
palivo ZP, PB
výrobce Destila
kotel teplovodní litinový
ZP
Stiebel
kotel teplovodní litinový
ZP
Stiebel
ZP, PB ZP, P
Modra Odra
ZP
BOSCH
SUPRASTAR
kotel teplovodní ocelový kotel teplovodní litinový kotel teplovodní litinový o výkonu 45-117 kW kotel teplovodní litinový do výkonu 42 kW
ZP
THERM 25E a 25EZ
kotel teplovodní litinový
ZP, P
VIADRUS G 100 ECO VIADRUS G 27 ECO VIADRUS G 27 ECO GL VIADRUS G 34
kotel teplovodní litinový článkový kotel teplovodní litinový kotel teplovodní litinový kotel teplovodní litinový článkový kotel teplovodní litinový článkový pro ústřední vytápění kotel teplovodní litinový článkový pro ústřední vytápění
ZP ZP, PB ZP, PB ZP, PB
BOSCH Thermon a ŽD ŽD ŽD ŽD
ZP
ŽD
ZP
ŽD
SUPRASTAR
VIADRUS G 90 ECO VIADRUS G100ECO Gladiátor
Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu Název specifikace IDEAL CONCORD SUPER SERIE 4 kotel teplovodní
20
palivo ZP
výrobce Prodemco
Teplovodní kotle průtočné na plynná paliva do výkonu 50 kW Název
specifikace
palivo
výrobce
CERAPUR CERASTAR a CERAMINI závěsné plynové kotle
závěsné kondenzační kotle
ZP, PB
BOSCH
závěsné kotle
ZP, PB
BOSCH
nástěnné teplovodní průtočné kotle pro ústřední vytápění
ZP, PB
Destila
teplovodní kotel - systém AR
ZP
Interconti
závěsný teplovodní průtočný kotel nástěnné kondenzační kotle pro ústřední vytápění
ZP, PB
K-IMPORT
ZP
H&I
nástěnné kondenzační kotle pro ústřední vytápění
ZP
Procom
nástěnný teplovodní kotel
ZP
Protherm
ZP
Thermona
ZP ZP
Thermona Thermona
DESTILA TANGO 23 T LINEA AMICA verse 3a CSP LUNA BLUE NEFIT ECOMLINE HRtml PROCOM BOHEMIA typ. řada MZ a THR (e.l.m.leblanc) PROTHERM 24 - KTV – EKO THERM DUO 50 (T) THERM PRO 14 THERM PRO 14 TKX
závěsný plynový kotel pro ústřední vytápění závěsný teplovodní průtočný kotel závěsný teplovodní průtočný kotel
Teplovodní kotle pro ústřední vytápění na spalování biomasy Název ATMOS DC 100 ATMOS DC S-GS ATMOS Kombi C20 a C40 ATMOS Kombi CS KWB (USV, USD, USZI) KWB (USV, USD, USZI) VERNER P 25 a P 45
specifikace kotle ústředního vytápění kotle ústředního vytápění zplyňovací kotle ústředního vytápění teplovodní kotle 18-40 kW teplovodní kotle 100-120 kW teplovodní kotle 15-100 kW pro ústřední vytápění kotle ústředního vytápění
palivo dřevo dřevo dřevo, uhlí dřevo, uhlí biomasa biomasa dřevo
výrobce Atmos Atmos Atmos Atmos
Verner
Světlé a tmavé infrazářiče na plynná paliva Název specifikace DIFOTHERM - RAYONRAD GAZ tmavé plynové infrazářiče KASPO světlé plynové infrazářiče
palivo ZP, PB ZP, PB
výrobce Adrian CZ Kaspo
Výše uvedená spalovací zařízení by měla být preferována i při stavebním řízení jako šetrná k životnímu prostředí. Porovnáním s platnými emisními faktory pro střední zdroje lze konstatovat, že emisní koncentrace NOx jsou výrobci nebo dovozci uvedených kotlů a hořáků garantovány od cca 50 do 35 % emisního limitu.
21
Mezi výrobky oceněné ochrannou známkou „Ekologicky šetrný výrobek“ patří i: Brikety z dřevního odpadu Název BOBR
specifikace brikety z dřevního odpadu
výrobce Bohemia Brikety, sro.
V oblastech, které jsou v ÚED popsány jako využitelné z hlediska obnovitelných zdrojů (v pražské aglomeraci se jedná především o již výše zmíněnou biomasu v blokových výtopnách a účelová paliva vyrobená z biomasy (pelety) nebo s podílem biomasy (kombinovaná paliva) a dále pak o tepelná čerpadla a to jak na teplo v půdě nebo ze vzduchu, tak ve vhodných lokalitách ze spodní vody. Řešení s tepelnými čerpadly jsou však investičně náročná z hlediska vlastního zdroje (míněno např. včetně vrtů, čerpadel, vsakovacích studní apod., ale i z hlediska nutnosti přestavby vytápěcího systému na nízkoteplotní, případně i se zlepšením izolačních vlastností stavební konstrukce (zateplení). Kapalná paliva Podíl kapalných paliv v území je cca 2,6 % a představuje proto z hlediska ochrany ovzduší nepříliš významný podíl. Z hlediska výhledu v zásobování území palivy je vhodné počítat spíše se stagnací nebo dokonce mírným růstem spotřeby kapalných paliv, která mohou sloužit jako zálohové palivo pro zdroje s dvoupalivovými systémy a v období regulace ke zlevňování provozu zdrojů v předpokládaném špičkovém tarifu na dodávce zemního plynu. Z hlediska ochrany ovzduší je nezbytné regulovat kvalitu topného oleje a to jak z hlediska obsahu síry (odsířené oleje), tak z hlediska obsahu palivového dusíku v hořlavině topného oleje a limitovat tyto dva prvky ve složení paliva dodávaného na území města. Zemní plyn Zemní plyn tvoří již v současné době 80,8 % podílu spotřeby paliv v území. Další rozšiřování spotřeby zemního plynu (v ÚED uvažovaný nárůst až na téměř 92 % (optimistická růstová varianta rozvoje) se jeví jako nepřiměřeně vysoká. Jednoznačně předpokládatelný podíl zemního plynu na zásobování nových objektů soustředěné zástavby by měl být do značné míry eliminován úsporami ve spotřebě stávajících spotřebitelů (vyšší úroveň regulace, zateplování, cílené vytápění v průmyslových objektech apod.) a inovací plynových spotřebičů. Výhodnější poměry pro vlastní výrobu elektrické energie, tzn. např. razantní růst ceny elektrické energie ve srovnáním s růstem ceny plynu, by mohly
22
výraznějším způsobem ovlivnit spotřebu zemního plynu v území, ale tím i celkovou spotřebu paliv v území (oproti předpokladům ÚED). Zdroje mimo území hl. města Prahy Rozvoj CZT se zdroji mimo území hl. města Prahy Z věcného i teritoriálního hlediska lze pro hl. město uvažovat z existujících zdrojů dva: ! stávající zdroj – Energotrans Mělník. Tento zdroj je sice využíván velmi úspěšně, ale přesto lze zvážit zvýšení přepravní kapacity teplovodu i za cenu vysoké dopravní práce, protože se jedná o teplovod vybudovaný a zdroj tepla má ještě více než dostatečnou výkonovou rezervu. Problém vyššího využívání tohoto zdroje je v omezených parametrech dodávaného tepla. Z tohoto hlediska by měla být zadána studie, která by se měla zabývat dlouhodobou strategií snižování nutných maximálních parametrů dodávaného tepla (z hlediska potřeb zákazníků) a to v návaznosti na technickoekonomickou studii zvýšení přepravní kapacity tohoto teplovodu. ! jediným, v této době existujícím mimopražským zdrojem s dostatečnou kapacitou pro rozvoj respektive pro včlenění do CZT Prahy, je ECKG Kladno (viz samostatná kapitola). Všechny úvahy o eventuelním zapojení ECKG do systému zásobování Prahy teplem je však nutno odvodit především technickoekonomické studie, která musí akcentovat především reálně podloženou odpověď na čtyři otázky: 1. Cena tepla na prahu zdroje a to včetně podmínek (výkon, práce, sumární roční dodávka) a dlouhodobého výhledu. 2. Trasa a provedení teplovodu (nadzemní, podzemní), majetkové vztahy k pozemkům a vliv na provedení teplovodu. 3. Cena dopravy jednotky tepla do Prahy v závislosti na stejných podmínkách jako cena tepla na prahu zdroje. 4. Vliv ECKG na kvalitu ovzduší v Praze ve variantách (a) autonomní existence zdroje se zaměřením na dodávky tepla v kladenském regionu s výrazným podílem výroby elektrické energie a (b) při vyvedení cca 100 MWt do levobřežní části Prahy. Obecně lze konstatovat, že tendence k plnému využití kapacity přenosových soustav ze vzdálenějších zdrojů dalším napojováním odběratelů na území Prahy povede k snížení pružnosti těchto soustav. Pro provozovatele jde jistě o oprávněný záměr podmíněný ekonomickými hledisky. V praxi ochrany ovzduší to však může skýtat určitá rizika. V období, kdy dochází k epizodám se sníženou schopností odvětrávání městské kotliny bude nutno nasadit rezervní zdroje na území města, což může celou situaci ještě zhoršit. (Pozn. Z tohoto hlediska se jeví jako nezbytné ověřovat skutečný dopad regulace velkých zdrojů znečištění v případech regulace –
23
studie vlivnosti zdrojů na vybrané sídelní aglomerace - viz. kap. Vliv mimopražských zdrojů na ovzduší v Praze). Dálkové teplo dodávané ze zdrojů mimo území Prahy by mělo být přednostně využíváno pro otop bytů v husté zástavbě, kde eliminace spalovacích zdrojů má své jednoznačné environmentální opodstatnění. Odčerpávání potřebné výkonové rezervy však může mít negativní dopad na lokální kvalitu ovzduší. Z tohoto pohledu je nutno pečlivě zvažovat napojování velkých nákupních center v okrajových částech Prahy na CZT z Mělníka. Zde se jako ekologicky vhodná alternativa jeví vybudování vlastních tepelných zdrojů, které by byly schopny splnit přísné (a na základě třeba dobrovolné dohody) i individuálně stanovené emisní limity. V těchto případech se otevírá možnost vybudování ukázkových projektů kogeneračních jednotek nebo demonstrační jednotky s palivovými články na zemní plyn. Projekty by bylo možné podpořit případnou kapitálovou spoluúčastí Pražské plynárenské, a.s. Vliv mimopražských zdrojů na ovzduší v Praze Z hlediska platnosti nového energetického zákona, který předpokládá postupnou liberalizaci trhu s elektrickou energií, je (z hlediska strategie v oblasti ochrany ovzduší) v podstatě nemožné předpokládat dodavatele elektrické energie, protože skutečný dodavatel bude vybrán oblastním distributorem na základě nabídek různých dodavatelů. V zájmu magistrátu proto musí být mimopražští dodavatelé tepla. V současné době se jedná o Energotrans (Mělník I). Tepelný zdroj je odsířený a jeho vliv na hl. město Prahu byl posuzována v roce 1999. Výsledek posouzení ukázal, že roční četnost potenciálně vlivného posouzení (úroveň přízemního znečištění v úrovni do 20 mg/m3) je v úrovni do cca 100 hodin a četnost vyššího přídavku znečištění (tzn. významného) je do 20 hodin ročně. Toto hodnocení odpovídá velikosti zdroje, vzdálenosti zdroje od Prahy a četnosti větrů a stavů stability v ovzduší pro tento směr. Poněkud jiná je situace zdroje, který by mohl být pro Prahu využíván a to zdroje ECKG Kladno, který přichází v úvahu, jako potenciální mimopražský zdroj pro zásobování levobřežní části Prahy. Tento zdroj leží ve směru výrazně četnějších severozápadních směrů větru a vzdálenost zdroje je menší. Kogenerační výroba tepla a elektrické energie Kogenerační výrobu tepla na území hl. města Prahy je nutno vidět z hlediska ochrany ovzduší ve dvou úrovních. Primárně se jedná o velké teplárenské zdroje, kde je v současné době významná výroba elektrické energie z uhlí (Teplárna Malešice), sekundárně se jedná o kogenerační výrobu z plynových motorů (v budoucnosti z plynových turbin nebo z palivových článků). 24
V obou úrovních kogenerační výroby je nezbytná metodika rozdělení úspor z kogenerační výroby a nákladů na kogenerační výrobu, co se týče obou vyráběných komodit – tzn. tepla a elektrické energie. Důvodem je skutečnost, že odběratelem, a proto i plátcem jednotlivých komodit jsou většinou různé subjekty a bez spravedlivé a kontrolovatelné metodiky může dojít k poškozování jednoho subjektu vůči druhému (např. účelovým přesunem nákladů – přesuny nákladů s poškozováním např. koncových plátců tepla jsou známé). V úrovni výroby tepla a elektrické energie ve velkých uhelných teplárnách je možné uvažovat s účelovým omezováním např. dílčí výroby kondenzační el. energie (při přebytku výroby tepla) s cílem snížení výroby tepla z uhlí a tím snížení vlivu zdroje na ovzduší. Odůvodnění je možné např. tím, že kondenzační energie není energií kogenerační (vynucenou výrobou tepla), která dle zákona 208/2000 Sb. nemá přednostní přístup do přenosové sítě. V úrovni kogenerační výroby tepla a elektrické energie např. plynovými motory, je třeba kontrolovat již v úrovni projektu skutečně prokazatelné předpoklady pro lokální využití elektrické energie, které pak může snížit přenosové ztráty v nn síti a zvýšit účinnost celkové přeměny užití energie z paliv. Výhodnější poměry pro vlastní výrobu elektrické energie, tzn. např. razantní růst ceny elektrické energie ve srovnáním s růstem ceny plynu, by mohly výraznějším způsobem ovlivnit spotřebu zemního plynu v území, ale tím i celkovou spotřebu paliv v území. Ze strategických důvodů je však třeba doporučit realizaci takových systémů (zejména v působnosti magistrátu) jako dvoupalivových (ZP a PB, nebo ZP a nízkosirný olej) a to z důvodů snadné zranitelnosti a obtížné záměny v případě poruch a havárií na jediném nosiči energie. Palivové články V současné době se v technicky pokročilých zemích připravují projekty aplikace palivových článků a to s čistým vodíkem nebo zemním plynem jako palivy. Palivové články vysokoteplotní (solid oxide fuel) jsou předmětem velmi intenzivního výzkumu a vývoje. Doporučujeme podpořit demonstrační projekt tepelné centrály s kogenerační výrobou tepla a elektrické energie na bázi palivových článků na zemní plyn, protože tento kogenerační způsob výroby elektrické energie a tepla má předpokládané nejnižší zatěžující výstupy do ovzduší. Obecně je možné na demonstračním projektu ověřit vhodnost uplatnění z hlediska velikosti jednotek, regulačních charakteristik a začlenění do integrovaného energetického systému. Poznámka: Globálním trendem je připravit aplikace v dopravě se zaměřením především na oblasti hromadné městské dopravy (autobusy s hybridními pohony), které by nahradily dosavadní pokusy s autobusy na kapalný plyn nebo vysoce stlačený zemní plyn a plynový motor.
25
Obnovitelné zdroje energie Do vnitrozemských obnovitelných zdrojů energie (OZE) se obvykle započítávají následující: ! sluneční energie s využitím pro ohřev teplonosné látky ! sluneční energie pro přímou konverzi ne elektrickou energii (fotovoltaické články) ! potenciální a kinetická energie vody ! energie větru ! geotermální energie ! biomasa ! sekundární paliva Pro pražskou aglomeraci mají z hlediska střednědobého vývoje význam: ! ! ! !
sluneční energie s využitím pro ohřev teplonosné látky geotermální energie biomasa sekundární paliva
Fotovoltaické články lze v současné době považovat za zdroj perspektivní až v dlouhodobém horizontu, významnější potenciál vodní energie je prakticky vyčerpán (zbývá teoretický potenciál na úrovni 1,7 MW s nízkým využitím výkonu) a energii větru lze v městské aglomeraci využívat pouze teoreticky. Zbývající OZE mají své místo v energetické koncepci, avšak z hlediska ochrany ovzduší různou významnost. Budeme proto možnosti jednotlivých druhů OZE blíže charakterizovat z hlediska koncepčního přístupu k ochraně ovzduší: Sluneční energie s využitím pro ohřev teplonosné látky Solární energie využívaná pro ohřev teplonosné látky je v nejčastějším a průmyslově rozvinutém případě jímána tzv. solárními kolektory. Tyto kolektory jsou standardně dodávány v celé řadě typů a to v závislosti na efektivnosti využívání dopadající sluneční energie. ÚED Prahy ohodnotil potenciál energie využitelné kolektory na cca 120.000 MWh, což představuje 560.000 standardních kolektorů střední třídy s cenou samotné dodávky kolektorů 5,6 mld. v současných cenách. Sluneční kolektory představují z hlediska ochrany ovzduší jednoznačný kladný přínos, protože samy svým provozem neprodukují žádné znečišťující látky a na druhé straně šetří energii, jejímž užitím v každém případě znečišťující látky vznikají. Z tohoto hlediska jsou tedy kolektory jednoznačně přínosné.
26
Jinou otázkou je strategie rozvoje této technologie v městské zástavbě vícepodlažních objektů a to navíc tak, aby ekonomické vyhodnocení bylo přijatelné pro potenciálního investora. V tomto případě je zcela nezbytné přijmout strategii, že kolektorový systém je součástí střechy domu a jeho instalace je součástí generální opravy nebo rekonstrukce střechy. Obecně lze uvažovat o využití kolektorového systému tehdy, lze-li efektivně na střechu instalovat tolik kolektorů, aby mohl být kolektory kryt průměrný příkon pro TUV v mimotopném období. V takovémto případě lze instalovat kolektorový systém s akumulací i na objekty připojené na CZT, které pracují s akumulační (zásobníkový ohřívač) přípravou TUV a to bez vysokého rizika výkonové penalizace při nedodržení sjednaného výkonového diagramu. V každém případě je vždy nutná lokální analýza energetickým auditem, která v širších souvislostech posoudí možnost ekonomické realizace solárních kolektorů a může doporučit eventuelní podporu tohoto systému např. poskytováním zvýhodněných půjček na výstavbu. Geotermální energie Geotermální energie již byla zmíněna v souvislosti s racionalizací vytápěcích systémů. Dokument ÚED uvádí mapu Prahy, ze které vyplývá v některých lokalitách hustota potenciálního výkonu až 20 MW na km2, a to při použití systémů „solanka – voda“ a zemních sond. Geotermální energie je opět druh energie, který je šetrný k ovzduší (toto již není zcela jednoznačné vzhledem k podzemním vodám – nutnost čerpání a zpětného vsakování podzemní vody). Z tohoto hlediska je podpora instalace tepelných čerpadel voda - voda i voda - vzduch žádoucí. Skutečná reálná úroveň využívání tepelných čerpadel je spojena s analýzou existujících systémů vytápění a s reálnou funkční koncepcí pro začlenění tepelného čerpadla do tohoto systému nebo možností a ceny rekonstrukce vytápěcího systému. Vzhledem k tomu, že instalace tepelných čerpadel je již v současné době preferována, a to jednak časově omezenou daňovou úlevou a jednak výhodným tarifem pro domácnosti, které mají TČ instalováno (platí pouze na území, kde působí PRE), je vhodné, aby město tuto podporu (ve spolupráci s firmou, kterou částečně vlastní) rozšířilo na vybrané právnické osoby (např. družstva vlastníků bytů nebo na pražské obce apod.), protože v takovém případě by mohl být systém využívání geotermální energie TČ rozšířen i na budoucí menší sídelní celky a to logicky ve fázi přípravy stavby a v průběhu stavebního řízení. Biomasa Na území hl. města Prahy je ohodnocen energetický potenciál v dosud produkované odpadní biomase (především sláma) na 170 TJ/rok. Samotné spalování
27
biomasy (a co se týče řepkové slámy, která tvoří 30 %, zejména) je velmi problematické z hlediska emisí znečišťujících látek. Dosavadní provedená měření prokázala u zařízení do 200 kW (která nepatří do kategorie pravidelně sledovaných a kontrolovaných zdrojů) vysoké emise komplexních uhlovodíkových sloučenin, a to i při dodržení požadavků na emise základních znečišťujících látek na zdroje na tuhá paliva od 200 do 1.000 kW. Tato skutečnost nás vede k názoru, že spalování biomasy lze realizovat pouze v zařízeních, která budou patřit do kategorie středních zdrojů a budou proto pravidelně kontrolována. Zdroj biomasy se však obvykle vyskytuje v území s rozptýlenou zástavbou. Je proto nezbytné předpokládat hledání vhodných kombinovaných systémů dálkového a lokálního vytápění (a dodávky TUV), které by tuto skutečnost zodpovědně a ekonomicky přijatelně reflektovaly. Z tohoto hlediska máme na mysli kombinace s dodávkou pelet z biomasy nebo kombinovaných paliv (biomasa a uhlí) pro zdroje určené pro tato paliva. Nepředpokládáme využití biomasy pro horký způsob výroby bioplynu (zplyňování biomasy), protože se v současné době jeví tento způsob využití biomasy jako ekonomicky nepřijatelný a nepřiměřeně technologicky komplikovaný, ačkoliv teoreticky umožňuje i kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie v plynovém a nikoliv jenom v parním cyklu. Sekundární paliva Samostatnou kapitolu využívání odpadních zdrojů energie jsou sekundární paliva, ke kterým na území hl. města patří především čistírenské kaly, komunální odpad a skládkový plyn. Čistírenské kaly Samotné využívání energetického obsahu čistírenských kalů (vznikajících v rozsahu milionové městské aglomerace) je ekologicky příznivým momentem, který kromě jiného omezuje výrazným způsobem únik plynných složek z procesu rozkladu kalů do ovzduší. V současné době je již 35 % potenciálu Pražské čistírny odpadních vod energeticky využíváno a ve výstavbě je další etapa. Plné využívání energie z čistírenských kalů je proto žádoucí i z hlediska ochrany pražského ovzduší. Mimo příznivý vliv fermentace kalů s využíváním odpadního bioplynu na ovzduší je nezbytné připomenou pilotně odzkoušenou technologii fluidního dosušování kalů a využití jako sekundárního plniva na cementářských pecích se současnou solidifikací těchto kalů v produktech vyráběných z cementu.
28
Komunální odpad Výstavba a provozování spalovny městských odpadů v Malešicích s parametry výstupů do ovzduší na úrovni běžných standardů v EU je vhodným základem pro termické zneškodňování tohoto odpadu a současně pro využívání tepelné energie v odpadech. Lze předpokládat, že nastartovaný trend sběru dobrovolně předtříděného odpadu bude pokračovat i v diferencovaném zneškodňování a využívání odpadu (viz rovněž nový zákon o obalech, který byl v době zpracování tohoto textu projednáván). Z tohoto hlediska je třeba vyřešit i zvláštní vztahy, které má město jako současný vlastník jak Spalovny Malešice, tak současně jako neopominutelný vlastník Pražské teplárenské. Jedná se o výkupní ceny tepla ze Spalovny od pražské teplárenské, které jsou diskriminující. Tato diskriminace se negativně projevuje jak v ceně za termickou likvidaci odpadu, tak v možném rozvoji dalších technologií ve Spalovně Malešice (podrobný popis tohoto zdroje je uveden v samostatné příloze). Skládkový plyn Skládka komunálního odpadu je vybavena sběrnými sondami pro odběr skládkového plynu a tento plyn (původně pouze bez využití spalovaný a proto pouze produkující znečišťující látky do ovzduší) je již využíván pro výrobu el. energie plynovými motory, což je technologie vhodná pro potenciální využívání energie skládek odpadu. Z tohoto hlediska je vhodné podporovat tento způsob ochrany ovzduší před výrony metanu a využití tohoto skládkového plynu. 4. Návrh časových horizontů pro aktualizaci energetických potřeb města Následující text vychází ze 7. části ÚED (Kapitola II Aktualizace datových podkladů) a je z něj patrné, jak složité je pořídit primární data o spotřebě paliv a energií na území HLMP. Rovněž signalizuje i určitá úskalí, která jsou s pořízením primárních údajů od jednotlivých distribučních společností spojena. Současně poskytuje představu o tom, jaké metodické přístupy autoři ÚED použili při modelování spotřeby ostatních druhů paliv, pro něž chyběly přímé údaje od jejich distributorů. Tato kapitola byla již před časem (v červnu 2001) umístěna na internetové stránce ATEM k diskusi s tím, že by mohla být prospěšná pro formulování závěrečného doporučení v Koncepci k periodicitě aktualizace energetických potřeb města. Základní otázkou kromě periodicity pořizování kompletních energetických dat, kterou tato pasáž textu vyvolává je zda příště zvolit stejný metodický postup. Způsob zpracování údajů o spotřebě paliv a energií, který autoři ÚED použili, byl (jak vyplývá z následujícího textu) velice náročný jak na čas, tak zřejmě i na
29
finanční prostředky. Na druhé straně pravidelné aktualizace zpracované v této podrobnosti by umožňovaly sledování trendů vývoje spotřeby. První aktualizace by rovněž mohla již být provedena s využití výsledků z letošního sčítání lidu, bytů a domů, což by ji mohlo výrazným způsobem zpřesnit. Aktualizace datových podkladů Pro periodické zpracovávání údajů o energetických stávajících i výhledových potřebách města, které mohou být využity při zpracování koncepce ochrany ovzduší je nezbytná koordinace mezi pracemi na Dlouhodobé koncepci ochrany ovzduší v hl. městě Praze a zpracováním Územní energetické koncepce města. Ta se dle zákona č. 406/2000 Sb. zpracovává na období 20 let. Za podmínky zajištění aktuálnosti dat o energetické potřebě města považují autoři ÚED zejména: ! zajištění jejich aktuálnosti a použitelnosti v reakci na měnící se podmínky ! zpracování energetického dokumentu nebo energetické koncepce jako otevřeného materiálu, schopného pravidelné aktualizace datových a jiných podkladů ! zprůchodnění datových toků pro automatizované doplňování energetických údajů v městském informačním systému od jednotlivých distributorů energie pověřenou organizací (správcem dat) Bez přímé součinnosti jednotlivých distribučních společností není možné provést dostatečně přesné vybilancování spotřeby všech druhů paliv a energie. Uvolnění datových podkladů od jednotlivých společností je politicky i hospodářsky velice citlivá otázka a musí být dlouhodobě předem smluvně zajištěno tak, aby se nemuselo čekat na výsledky následných jednání představenstev firem. Smluvním partnerem pro předání dat by mělo být jednoznačně hl. m. Praha. Struktura datových podkladů, které jsou od distributorů energií požadovány, je z jejich pohledu nestandardní. Úprava dat do požadované formy je pracnou a časově náročnou operací. Je třeba ve spolupráci se správci dat v jednotlivých organizacích navrhnout způsob úpravy podkladů tak, aby bylo možno v co největší míře použít jejich standardizovaných výstupů. Upravený výstup dat pro aktualizaci energetických veličin v městském informačním systému by poté bylo možno zahrnout do informačních systému jednotlivých distributorů energie jako každoroční export s neměnnou strukturou. Nedílnou součástí definice podmínek a formy předání datových podkladů je i stanovení způsobu zabezpečení datových podkladů před případným zneužitím. Proto je nezbytné:
30
! poskytnout organizacím, které předávají data k aktualizaci, dostatečné věrohodné garance (smluvní formou), že jimi poskytnutá data nebudou zneužita k jinému účelu ! definovat okruhy uživatelů s různou úrovní přístupových práv a technicky zabezpečit ochranu předaných dat Aktualizace, úprava, doplnění a verifikace datových podkladů představuje: ! technické zabezpečení samotného převzetí datových podkladů od jednotlivých správců na základě sjednaných smluv ! sjednocení formy archivace datových podkladů na stejnou úroveň (převod do společného softwarového produktu) ! úprava struktur databází – odstranění přebytečných dat a převedení adres spotřebních bodů do normalizované podoby pro možnost zpracování dat v GIS ! vyčlenění údajů týkajících se pouze řešeného území – např. Pražská plynárenská, a.s. a PRE, a.s. zásobují v současné době i mimopražské lokality ! dopočet nesledovaných nebo chybějících údajů (např. modelový výpočet spotřeby paliv v lokálních topeništích ! provedení kontrol – detekce řádových chyb formou porovnání souvisejících veličin (např. porovnání instalovaného výkonu – spotřeby paliva – emise škodlivin) ! porovnání úplnosti databází jejich srovnáním s předcházejícími lety – vyhodnocení trendů vývoje Za další neopominutelné datové podklady potřebné pro kontrolu aktualizovaných dat i výpočet energetické a emisní bilance je emisní databáze REZZO 1 pořizovaná v ČHMÚ ve spolupráci s ČIŽP každoročně na úrovni celé ČR (s možností exportu dat jen pro zdroje ležící na území hl. města Prahy). Dále emisní databáze o středních zdrojích, která spadá do kompetence Odboru ochrany životního prostředí MHMP. Nejproblémovější oblastí je provádění aktualizace údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší. Protože ze zpoplatnění byly vlivem zákona o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami č. 211 vyloučeny všechny malé zdroje spalující koks, dřevo, zemní plyn, svítiplyn, petrolej a topný olej s obsahem síry do 0,3 % je celkové procento takto aktualizovaných zdrojů v Praze velmi malé. Navíc aktualizace a archivace dat o malých zdrojích je velmi různorodá (výsledky šetření o evidenci malých zdrojů znečišťování ovzduší na vybraných městských částech jsou uvedeny v samostatné příloze). Zde by mohl významných způsobem napomoci i Informační systém o životním prostředí v Praze – odbor informatiky MHMP. Návrh periodicity zpracování dat o energetické potřebě řešeného území tedy vychází z různých úrovní podkladů.
31
kategorie zdrojů
periodicita
kontrola
velké zdroje REZZO 1
každoročně
distribuční společnosti
střední zdroje REZZO 2
každoročně
distribuční společnosti
malé zdroje REZZO 3
1 x za 5 let
distribuční společnosti, ČSÚ, stavební odbory MČ
Obyvatelstvo
1 x za 10 let
distribuční společnosti, ČSÚ, stavební odbory MČ
Vlastní Dlouhodobá koncepce ochrany ovzduší v hl. městě Praze by měla být aktualizována alespoň v pětiletém cyklu. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že je velice obtížné získat údaje o předpokládaném vývoji spotřeby paliv od jejich významných spotřebitelů v časovém horizontu 10 let. Z toho důvodu by bylo vhodné zpracovávat podobné koncepční materiály ve dvou časových horizontech a to pro pětiletý a desetiletý výhled. Vždy by však měla být tato aktualizace prováděna ve vazbě a s dostatečným časovým odstupem (cca 1 rok) na zpracování aktualizace Územní energetické koncepce tak, aby údaje o energetických vstupech mohly být přímo využity. 5. Návrhy na doplnění Územního energetického dokumentu Byl předložen návrh na zpřesnění podkladů pro imisní modelování při spotřebě tuhých paliv v kategorii obyvatelstvo v roce 2010. Návrh vycházel z následujícího zdůvodnění: ÚED ve všech variantách k roku 2010 v plošných zdrojích vytěsňuje z plošné spotřeby totálně tuhá paliva. Tuhá paliva jsou ponechána pouze na třech zdrojích v kategorii REZZO 1: Teplárna Malešice, Cementárna Radotín a Cukrovar Modřany. Při nárůstu cen zemního plynu i elektřiny pro otopové účely, lze však jen ztěží předpokládat, že obyvatelstvo přejde plošně na otop zemním plynem nebo elektřinou. Z toho důvodu bylo navrženo upravit údaje ÚED pro rok 2010 a „modelově vrátit“ do celého propočtu spotřeby paliv na území hl. m. Prahy určitý podíl tuhých paliv. Zpracovatelé Koncepce se shodli s jejím zadavatelem na tom, že pro modelové výpočty bude do podkladové databáze o spotřebě paliv k roku 2010 zahrnuta určitá zbytková spotřeba tuhých paliv (TP) v kategorii „obyvatelstvo“. Při této operaci bylo dohodnuto vyjít z následujících principů: ! základem pro výpočet se stala databáze „byty“, která obsahuje kromě jiného následující údaje pro jednotlivé UO: počty bytů v RD a v bytových domech, z toho počty bytů otápěných TP, průměrnou plochu bytů
32
! dalším údajem převzatým z ÚED byla celková spotřeba TP v kategorii „obyvatelstvo“ cca 2.200 TJ/rok (horizont zpracování ÚED – 1999) ! pro účely řešení „Koncepce“ se nadále předpokládala reálné omezení spotřeby TP v kategorii „obyvatelstvo“ jen o 75 % na území hl. m. Prahy do roku 2010, tj. na úroveň cca 550 TJ/rok ! úprava dat nebyla provedena plošně, ale podle charakteru jednotlivých oblastí: o v UO Městské památkové rezervace (MPR) byla současná spotřeba omezena na 10 % o v UO, kde doposud není k dispozici dostatečně dimenzovaná el. síť není možno předpokládat její další posílení2 a není ani k dispozici rozvodná plynovodní síť, byla zachována současná spotřeba TP (rozvojové záměry s rozvojem sítí na ZP v těchto UO byly konzultovány PP, a.s.) o ve zbývajících UO byla stávající spotřeba snížena úměrně podle velikosti otápěné plochy v bytech v RD a bytových domech dopočtem tak, aby celková spotřeba TP byla redukována na předpokládaných 25% ! jako palivo po otop TP bylo uvažováno HUTR splňující podmínky naší budoucí legislativy ! měrná plocha bytů v rodinných domech byla zvolena 75 m2 na jeden byt 6. Závěry a doporučení Závěry a doporučení odpovídají jednotlivým kapitolám, které se týkají dlouhodobé koncepce ochrany ovzduší v hl. městě Praze lze shrnout do následujících bodů. Racionalizace spotřeby energie a tepla ! V oblasti veřejné správy a obecních bytů se zaměřit na důsledné zpracování auditů se zadanými cíly. Zadávání cílů upravovat podle charakteru a velikosti auditovaného objektu s preferencí ekonomicky prokazatelných úspor a současně se zpracovanou, vyhodnocenou a reálně proveditelnou variantou nejvyšší ekonomicky návratné míry využití obnovitelných zdrojů energie. Kombinace velkých úprav (revitalizace) a oprav stavebních objektů s provedením energetického auditu a aplikací jeho závěrů do projektu těchto úprav (oprav) je nezbytná. ! V oblasti distribučních společností (PRE, PT, PP, PV) se zaměřit na stav a účinnost sítí. Při hodnocení záměrů přivedení plynu a CZT do nových sídelních, obchodních, průmyslových, administrativních aj. celků požadovat kalkulaci ceny dopravy plynu (tepla) do tohoto celku jako závazný hodnocený ukazatel efektivnosti užití energie. 2
Ing. Kotulák, odbor energetiky MHMP 33
! Při schvalování výstavby nových zdrojů podporovat výstavbu zdrojů s výrazně vyšší účinností než je požadovaná minimální účinnost dle vyhlášky MPO č.150/2001. Malé kondenzační plynové kotle a kogenerační jednotky nepreferovat v soustředěné zástavbě a v oblastech s vysokou úrovní NOx. U větších energetických zdrojů vázat zástavbu kondenzačních kotlů na kontrolovanou emisi NO2 a kontrolovaný rozptyl spalin zejména v období nízkého zatížení kotlových jednotek. Spotřeba paliv v území ! V otázce velkých zdrojů na tuhá a kapalná paliva postupovat uvážlivě a preferovat dvoupalivový provoz (kombinace se zemním plynem), který je strategicky přijatelnější a výhodnější než jednopalivový provoz bez možnosti akumulace paliva (zemní plyn). Ochranu ovzduší spíše realizovat koncepčně novým technologickým zařízením (nízkoemisní hořáky, odsíření) nebo sezónním provozem (investičně méně náročná varianta). Obě varianty vyhodnotit ekonomicky i z hlediska ochrany ovzduší. ! Plošné zdroje na tuhá paliva (domácnosti, rodinné domy) jednoznačně omezovat a to specifikací vlastností paliv dodávaných do městské aglomerace, preferencí přechodů na jiná paliva a jiné způsoby vytápění. Realizovat demonstrační projekty pro dosud běžně nepoužívané kombinace (tepelná čerpadla, moderní kotle na pelety z biomasy později na kombinovaná paliva) a na základě vyhodnocených demonstračních projektů (včetně vyhodnocení změny impaktu do ovzduší) stanovit preference záměn. ! V otázce kapalných paliv preferovat existující dvoupalivové systémy s přísnějším limitováním síry a palivového dusíku v kapalných palivech dodávaných do městských zdrojů. ! Významný nárůst spotřeby zemního plynu do území se vzhledem k již současné vysoké míře plynofikace jeví obecně jako strategicky nežádoucí. Nárůst spotřeby plynu by se měl do značné míry odehrát spíše v oblasti přechodu na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (a to s preferencí větších výkonů nebo více jednotek – zajištěný výkon včetně možností místního ostrovního provozu ve vybraných objektech). Spolu s Pražskou plynárenskou připravit demonstrační projekt kotelny (teplárny) s palivovými články na zemní plyn. Zdroje mimo území Hl. města Prahy ! Zpracovat technickoekonomickou studii vyšší přepravní kapacity teplovodu Energotrans z Mělníku I za cenu vyšší přepravní práce a možnosti snižování požadovaných parametrů tepla u odběratelů. Studie vlivu komplexu elektráren Mělník I až III na území Prahy byla provedena. ! Zpracovat studii možností realizace přívodu tepla z ECKG Kladno s výstupem skutečné ceny dopravy tepla (komerční podmínky výstavby – výkup pozemků,
34
provedení trasy, úvěry apod.) do levobřežní části systémů CZT v Praze, aby mohla být posouzena využitelnost tohoto zdroje pro Prahu. Současně provést studii vlivu zdroje ECK na území Prahy. Kogenerační zdroje tepla ! Kogenerační zdroje tepla již byly zmíněny. Je však nezbytné stanovit závaznou metodiku rozdělení nákladů a úspor na jednotlivé vyráběné komodity (elektrická energie a teplo) a to pro ty případy, kde konečným plátcem je domácnost resp. malý uživatel, aby bylo zaručeno, že cena tepla bude odvozována od skutečných nákladů a nikoliv podle změn na trhu s elektrickou energií. Při povolování rekonstrukcí kotelen na kogenerační jednotky vždy vyžadovat dosažení stejné nebo nižší úrovně emisí oproti současnému stavu. Obnovitelné zdroje energie ! Solární energie pro ohřev TUV (solární kolektory) je zařízení, které je vhodné podporovat v případě rekonstrukcí a generálních oprav šikmých střech, pokud energetický audit prokáže ekonomickou oprávněnost tohoto záměru (v případě objektů s CZT např. soběstačnost solárního systému mimo topné období). ! Geotermální energie, respektive využívání tepelných čerpadel a to jak voda – voda, tak vzduch – voda je žádoucí zejména v souvislosti s nahrazováním přímého elektrického vytápění. V současné době jsou však již systémy TČ pro domácnosti podporovány (sazby PRE, daňové úlevy). Dlouhodobě by bylo vhodné podpořit tento způsob opatřování tepla i u právnických osob, aby mohl být v přiměřené míře aplikován i při projektování menších výrobních (provozních) objektů nebo sídelních celků. V těchto případech je nezbytná spolupráce s hydrology již ve fázi projednání stavební dokumentace pro územní řízení. ! Biomasa je vhodná pro spalování v kontrolovatelných středních zdrojích v okrajových částech Prahy (náhrada klasických tuhých paliv). Pro vytěsnění uhlí z rozptýlené zástavby se jeví jako možná kombinace výtopen na biomasu, distribuce pelet do domácností a budoucí využití připravovaných kombinovaných paliv (uhlí + biomasa). ! Sekundární paliva jsou již v Praze do značné míry využívána nebo se jejich využití rozšiřuje (spalování komunálního odpadu, využívání bioplynu z čistírenských kalů, skládkový plyn). Všechny tyto aktivity je vhodné podporovat s tím, že se sice ve všech třech případech jedná o centralizované a kontrolovatelné zdroje, ale funkce a provozování Spalovny Malešice je silně závislá na chování občanů z hlediska produkce a přetřídění odpadu. Optimální složení odpadu, jeho využití, cena zneškodnění a výstup do ovzduší jsou proto závislé i na vztahu obec – občan v oblasti nakládání s odpady.
35
