Informatika pro základní školy
1. díl Libuše Kovářová Vladimír Němec Michal Jiříček Pavel Navrátil
Nakladatelství a vydavatelství
www. computer medi a. cz
R
Tematické rozdělení dílů Obsah prvního dílu Historie informací a práce s informacemi Seznámení s počítačem Hardware a software počítače Bezpečnost a hygiena práce s počítačem Operační systém Windows Malování ve Windows Počítačové sítě Internet a jeho služby Elektronická pošta
Obsah druhého dílu Další služby internetu Ochrana osobních údajů při práci s internetem Textový editor Microsoft Word Grafi ka (rastrová a vektorová, prohlížeče obrázků) Vektorový grafi cký editor Zoner Callisto Digitální fotoaparát a kamera Skener
Obsah třetího dílu Tabulkový procesor Microsoft Excel Prezentační manažer Microsoft PowerPoint Ochrana počítače před viry a nevyžádanou el. poštou Další zařízení počítače Moderní počítačové technologie Komprimace souborů Práce s multimédii a zvukem
3
Informatika pro základní školy
1. díl
Obsah Historie informací ............................................ 8 Informace ............................................................................ 8 Starověk ............................................................................. 9 Středověk .......................................................................... 10 Novověk ............................................................................ 10
Práce s informacemi ...................................... 12 Jak rozlišit dobré a špatné informace? ................................... 12 Kde vzít kvalitní informace? .................................................. 12
Seznámení s počítačem ................................... 13 Z čeho se počítač skládá? .................................................... 13 Monitor ............................................................................. 14 Klávesnice ......................................................................... 15 Myš .................................................................................. 16 Další přídavná zařízení ......................................................... 16
Uvnitř počítače .............................................. 18 Základní deska ................................................................... 18 Procesor .......................................................................... 19 Operační paměť počítače (RAM) ........................................... 19 Zdroj ................................................................................ 20 Pevný disk (harddisk) .......................................................... 20 Přídavné karty .................................................................... 20 Optická mechanika .............................................................. 21 Síťová karta ....................................................................... 21
Hardware a software ..................................... 22 Hardware .......................................................................... 22 Software ........................................................................... 22
Zapnutí a vypnutí počítače ............................... 23 Uživatelský účet ................................................................. 23
Bezpečnost a hygiena práce u počítače .............. 24 Bezpečnost při používání počítače ......................................... 24 Správné umístění monitoru ................................................... 25 Správné sezení - zdravá záda ................................................ 26 Protáhněte se... ................................................................. 27
Operační systémy .......................................... 28 Operační systém Windows............................... 28 Pracovní plocha Windows ..................................................... 29 Ikony ................................................................................. 29 4
Hlavní panel ....................................................................... 31 Okno ve Windows ................................................................ 33 Více oken najednou .............................................................. 36
Složky, soubory a programy ............................. 37 Složka (adresář) ................................................................. 37 Soubor .............................................................................. 38 Program ............................................................................ 39 Kalkulačka – spuštění programu ............................................ 39
Malování ....................................................... 40 Základní popis programu Malování ......................................... 40 Nástroje I .......................................................................... 41 Ukládání dokumentu v Malování ............................................. 42 Otevírání dokumentu v Malování ............................................ 43 Nový dokument v Malování ................................................... 43 Nástroje II ......................................................................... 43 Nástroje III ........................................................................ 47 Kopírování objektů v Malování ............................................... 50 Text v obrázku
................................................................. 51
Překlopení a otáčení obrázku, roztažení a zkosení obrázku ......... 52
Schránka ve Windows ..................................... 53 Práce se soubory a složkami ............................ 54 Přejmenování ..................................................................... 54 Kopírování ......................................................................... 54 Přesouvání – přemístění ....................................................... 55 Mazání .............................................................................. 56 Zástupci ............................................................................ 56 Průzkumník ........................................................................ 58
Počítačové sítě .............................................. 60 Internet ....................................................... 61 Jak vznikl internet? ............................................................. 61 Jak funguje internet?........................................................... 61 Internetový prohlížeč ........................................................... 62 Internetové adresy .............................................................. 63 Hypertextové odkazy ........................................................... 65 Vyhledávání na internetu ...................................................... 66 Stahujeme data z internetu .................................................. 71
Zajímavé služby internetu ................................ 75 Wikipedie – otevřená encyklopedie ......................................... 75 Facebook ........................................................................... 75 5
Informatika pro základní školy
1. díl
YouTube ............................................................................. 75 Dětský portál - server Alík .................................................... 76 On-line zpravodajství a časopisy ............................................ 76
Elektronická pošta (e-mail) ............................... 77 E-mailová adresa ................................................................ 77 Struktura elektronické zprávy ............................................... 78 Způsoby práce s e-mailem .................................................... 78 Práce s e-mailem prostřednictvím WWW služby ...................... 79 Práce s e-mailem prostřednictvím poštovního programu- Microsoft Outlook 2007 ..................................................................... 84
Dobré mravy při práci s e-mailem ..................... 88
6
Informatika pro základní školy
1. díl
Historie informací Informace Minislovníček Informace je zpráva, kterou se lidé dozvídají, získávají ji nebo si ji předávají.
Minislovníček Předávání informací se nazývá komunikace. Ta probíhá prostřednictvím nějakého nosiče, například slov, písmen, obrázků nebo zvuků.
Ahoj
Informace je jedním ze základních stavebních kamenů civilizace. Dovedete si představit, jak by vypadal svět bez předávání informací? Zkusme si představit pravěk. Lidé žili v tlupách, jedli pouze syrové jídlo a spali v jeskyních. Měli oheň, bez kterého by umřeli zimou a hlady. Pořád se o něho musel někdo starat, protože když vyhasl, byl s kmenem konec. Vývoj šel dál. Jednoho dne čirou náhodou někdo přišel na to, že když do sebe bude tlouci dvěma křemeny poblíž suché trávy, oheň se od jiskry rozhoří sám. Zázrak! Dokážete si představit, co tato informace znamenala pro celou civilizaci? Kolik kmenů (základů budoucích civilizací) by vymřelo jen proto, že ve vhodnou chvíli nedokázali vyrobit teplo, zbraň proti šelmám a nástroj pro dlouhodobější úpravu a uchovávání potravin, čili oheň? A informace o tom, že oheň se dá nejen získat při požáru, ale i vyrobit, se předávala dál. Z generace na generaci ji pak pralidé přijímali jako fakt, jako něco samozřejmého, něco, co se prostě ví. A časem někdo jiný přišel na to, že oheň je možné vyrobit i jinak – například třením dřívek. A později i pomocí síry, kterou škrtali po drsném povrchu. Anebo odpálením trhaviny. Jinými slovy – je mnoho způsobů jak rozdělat oheň. V minulosti tisíce lidí umíralo jen kvůli tomu, že nevěděli jak na to. Že neměli k dispozici tu správnou informaci.
„Vždyť to říkám, když chceš oheň, musíš křesat jedním kamenem o druhý. Vznikne jiskra a od té zapálíš oheň!“
Pamatujte Bez předávání informací by lidé nebyli zdaleka tak vyspělí, jako jsou dnes. Možná bychom byli na úrovni šimpanzů, lezli bychom po stromech a jedli syrové maso.
8
Dokážete si představit, že bychom si nepředávali informace? Že bychom museli každý sám objevit všechno to, co považujeme za důležité? Kolik z nás by bylo bez předchozích zkušeností, bez rady a učení schopno vymyslet způsob rozdělávání ohně? Nebo výroby tkanin, využití elektřiny?
Informatika
Historie informací
Starověk Každá civilizace přistupovala k získávání, uchovávání a přenášení informací jinak. Už ve starověku existovaly civilizace, které považovaly získávání informací a objevování nových věcí za velmi důležitou složku své existence. Informace se získávaly a přenášely dál zejména v odvětvích důležitých pro život, například v zemědělství, hrnčířství nebo tesařství, ale i v astronomii, se kterou souviselo střídání ročních období. Nicméně i tak bylo přenášení informací nahodilé, chaotické a pomalé. Informace se předávaly převážně ústně, novinky z dalekých krajů se dovážely pomocí lodí a privilegovaným vládcům sloužili k předávání informací (například o průběhu bitev) pěší či jízdní poslové.
Něco navíc Šáchor papírodárný (Cyperus papyrus) – rostlina sloužící k výrobě papyru již v období starého Egypta. Dosahuje výšky od dvou do pěti metrů a pro svůj růst vyžaduje velmi vlhké stanoviště; hojně byla pěstována například v deltě Nilu.
Poznámka: Různé doplňující informace o tom, jak se dá co provést jinak, s čím vším se můžete setkat, a případné tipy jak to udělat naleznete vždy v tomto žlutém rámečku. Zpočátku se informace předávaly vyryté na hliněných destičkách či vytesané do kamene. Pak někoho napadlo vyrobit z rostliny (nazvané dnes šáchor papírodárný) papyrus – to byl předchůdce dnešního papíru. Nebyl ovšem zdaleka tak kvalitní jako papír, který používáme a známe z dnešní doby. K předávání informací do „druhého života“ sloužily stěny hrobek, zdobené nápisy, malbami a reliéfy znázorňujícími výjevy ze skutečného života. Tyto hrobky jsou pro nás v dnešní době neocenitelnou pomůckou ke zkoumání způsobu života dávných civilizací.
Formy předávání informací ve starověku Hliněná destička
Není přesně známo, jak se papyrus ve starověku vyráběl, a také se dnes doposud nepodařilo vyrobit papyrus takové kvality, která by se vyrovnala té původní. K výrobě se z rostliny využívala dřeň trojhranných stonků, která se nařezala na tenké plátky, dlouho se máčela ve vodě. Plátky se pak několik dní lisovaly tak, aby se překrývaly a vytvářely souvislou plochu. Pláty papyru se následně sušily, zbavovaly nerovností a zarovnávaly se u něj nerovné okraje. Jednotlivé listy se mohly slepovat pomocí škrobové kaše - vytvářely pak i několik metrů dlouhé dokumenty, které se stáčely do svitků. Více se o papyru můžete dozvědět například na stránkách:
Kamenná deska
Svitek papyru
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Papyrus.
9
Hardware počítače
Seznámení s počítačem
Přídavná zařízení – periferie počítače
Digitální kamera
Tiskárna Digitální fotoaparát
Skener
Sestava počítače v typické základní podobě
Externí pevný disk
Soustava reproduktorů Mikrofon USB disk
Nejčastější přídavná zařízení k počítači
Nejčastější zařízení, která lze k počítači připojit, jsou tato: • Tiskárna – slouží k vytištění textu, obrázku nebo jiného dokumentu z počítače na papír. Existuje mnoho druhů tiskáren – černobílé nebo barevné, inkoustové nebo laserové apod. Jedná se o zařízení výstupní. • Reproduktory – slouží k reprodukci zvuku. Díky nim může počítat hrát. Existuje obrovské množství druhů reproduktorů, od malých až po velké reprosoustavy. Jedná se o zařízení výstupní. • Mikrofon. Pomocí mikrofonu lze do počítač mluvit – nahrávat vlastní hlas nebo například komunikovat s kamarádem pomocí internetu. Mikrofon je zařízení vstupní. • Skener − zařízení určené ke snímání obrazové předlohy do počítače. Díky skeneru je možné do počítače nasnímat třeba část novin, stránku knihy, naši kresbu nebo fotografii a tu pak dále zpracovávat. Skener je zařízení vstupní. • USB disk a externí pevný disk jsou specifická přídavná zařízením. Slouží jako externí diskový prostor, pomocí kterého je možné přenášet data z jednoho počítače na druhý. USB disk lze využít například i k zálohování dat. • Digitální fotoaparát a kamera. K počítači je možné připojit i digitální fotoaparát nebo digitální videokameru. Obrázky vyfocené digitálním fotoaparátem lze v počítači upravovat, retušovat a následně vytisknout, video natočené digitální kamerou pak stříhat, ozvučovat, doplňovat titulky, efekty a komentářem.
Minislovníček Periferie jsou jinými slovy přídavná zařízení počítače. Jedná se o komponenty, které lze k počítači připojit a které rozšiřují jeho funkce.
Něco navíc USB zařízení – je externí zařízení, které se připojuje k počítači pomocí tzv. USB rozhraní za pomoci USB kabelu. V současnosti existuje velké množství periferií, které se připojují k počítači právě prostřednictvím USB (např. digitální fotoaparát, USB disk či externí pevný disk, tiskárna, skener apod.). Na obrázku vidíte dva USB konektory na přední straně skříně počítače.
17
Informatika pro základní školy
1. díl
4.
Vyjmenujte alespoň tři součásti, ze kterých se skládá osobní počítač.
5.
Uveďte, jaké typy monitorů v současné době existují.
6.
Jak se nazývá zařízení, které umožňuje snímat obrazovou předlohu do počítače?
Uvnitř počítače Ještě než se pustíme do práce s počítačem, představme si blíže některé ze základních komponentů, které jej tvoří. Jak již bylo řečeno, základ počítače tvoří počítačová skříň, ve které jsou instalovány a vzájemně propojeny všechny důležité interní komponenty a součástky. Jsou to zejména: základní deska, procesor, operační paměť, pevný disk, zdroj počítače, přídavné karty a optická mechanika (CD-ROM či DVD mechanika).
Uvnitř počítače
Základní deska
Zdroj počítače
Paměťový modul operační paměti RAM
Chladič procesoru s ventilátorem
Procesor
Patice procesoru
Optická mechanika
Pevný disk
Grafická karta
Základní deska Něco navíc Základní deska – je označována také jako motherboard či mainboard.
18
Do počítačové skříně se nejprve připevňuje základní deska. Říká se jí také motherboard (mateřská deska) nebo taky mainboard (hlavní deska). Na ní je velké množství součástek − integrovaných obvodů, vodivých spojů, konektorů a slotů. Motherboard tvoří jakousi páteř propojující jednotlivé komponenty. Některé se zasouvají přímo do ní (procesor, paměť RAM), jiné se připojují pomocí slotů (harddisky, grafické karty). Pomocí konektorů se připojují periferie.
Informatika pro základní školy
1. díl
Zdroj
Pevný disk počítače Disková plotna Zápisová a čtecí hlava
Je jasné, že počítač nebude fungovat bez proudu, u, Zdroj počítače vždycky ho musíte připojit do zásuvky, kde jee 230 V. A zdroj je tam proto, že součásti počítačee potřebují napětí mnohem menší: 5 V nebo 12 V. Ale výkon (odběr proudu) nemá počítač zrovna a nejmenší – průměrně kolem 300 W (pro srovnání – lustr mívá jednu žárovku 100 W nebo tři žárov žárovky 40 W. Ale to jsme nezapočítali od odběr dběr m monitoru, který je většinou napá napájen ájen j zvlášť!) Není se tedy co divit, žže i po počítačový zdroj musí být ochlazován ován ventilátorkem.
Pevný Pev vný disk (harddisk) k) Vychylovací raménko
Něco navíc Ukládání záznamu na pevném disku Data jsou ukládána na principu magnetického záznamu a to na tzv. diskových plotnách, kterých má harddisk obvykle několik (záleží na kapacitě disku). Plotny se rychle otáčejí (obvykle rychlostí 7200 ot/min) – data jsou zaznamenávána (a také zpětně z ploten čtena) pomocí čtecích a zápisových hlav. Ty jsou umístěny na vychylovacích raménkách a nedotýkající se přímo povrchu ploten, nýbrž jsou nad nimi ve vzdálenosti několika mikrometrů. Detail čtecí a zápisové hlavy
Pevný disk (neboli harddisk) slouží k trvalému ukládání dat. P Je to tedy paměť, ve které jsou uloženy jak všechny programy (nap (například i samotný operační systém), tak i datové soubory (dok (dokumenty). A protože se s pojmem paměť budeme setkávat častě těji, ěji, řekněme řek si, čím je harddisk výjimečný. Je to největší typ paměti, se kter kterým rým sse v počítači setkáte, dnešní harddisky mají kapacitu stovek gigabytů (GB) ( aaž jednotek terabytů (TB). Běžně jsou v současnosti v nových počítačích k di dispozici dispozi pevné disky o kapacitě 300–500 GB. Navíc je to paměť, k e se po vypnutí počítače. která je trvalá – nemaže
Přídavné karty
Žebrovaný chladič Grafická karta
Grafický adaptér Také se říká grafická karta nebo videoadaptér. aptér. Přeý mom vádí informace z procesoru na tvar, který nitor umí zpracovat. Důležitou informací je velikost grafické paměti, na které pak záviisí rozlišení adaptéru (kolik bodů – pixelů – vodorovně a kolik svisle je schopen zobrazit), it), řekresa obnovovací frekvence (kolikrát za vteřinu př překres-
Ventilátor umístěný na grafickém čipu
Konektor pro připojení k základní desce
lí obraz na monitoru). Velikost grafické paměti aměti se dnes počítá od desítek až po stovky MB. Největšíí pa paměť aměť potřebují Konektory pro grafické karty na hry s propracovanou grafikou iko ou (prokreslené p připojení monitorů detaily na pozadí, rychlý pohyb...), a protože by se procesor dost zdržoval propočítáváním podrobností obrazu, brazu, mají dražší adaptéry přímo v sobě druhý pomocný grafický procesor (akcelerátor). Grafická karta se zasunuje do příslušného slotu základní desky tak, aby její konektory (např. pro připojení monitorů) byly přístupné zvenčí. U méně výkonných počítačů může být jednodušší grafický adaptér integrován přímo na základní desce.
20
Informatika pro základní školy
1. díl
Bezpečnost a hygiena práce u počítače Bezpečnost při používání počítače Co může být na práci s počítačem riskantního? Na co si dát pozor? I když je skoro celý počítač napájen jen napětím 5 nebo 12 voltů, přesto do něj vede ze zásuvky napětí nebezpečných 230 voltů. Nebojte se, při správném používání počítače vám nehrozí žádné nebezpečí – obdobně jako při zapínání televize či DVD přehrávače. Zapnutí počítače, stisknutí tlačítka na klávesnici nebo na myši je zcela bezpečné. Je ovšem nutné dodržovat několik jednoduchých zásad.
Základní bezpečnostní zásady při používání počítače:
Pamatujte Jednou z nejvíce tepelně namáhaných částí počítače je procesor. Teplo, které procesor produkuje, je nutné odvádět mimo jeho tělo – to zajišťuje žebrovaný chladič s ventilátorem přiléhající těsně k vrchní straně pláště procesoru.
1.
Vyvarujte se zasahování do nepřístupných částí počítače! Nemyslíme si, že byste na tom byli jako Hugo na obrázku vpravo, ale může se stát, že někdo počítač opravoval a zapomněl ho zakrytovat. Takový počítač není určen k práci! Ihned na to upozorněte vyučujícího.
2.
Podobně se může stát, že z počítače jsou vytažené nějaké kabely. Nesnažte se je sami připojit, i kdybyste byli přesvědčeni, že vám od nich žádné nebezpečí nehrozí. Můžou být vadné a jejich zapojením může dojít k poškození počítače.
3.
Kryty počítače mívají všelijaké mřížky a otvory sloužící k větrání. NEZAKRÝVEJTE JE, nepokládejte na ně sešity, časopisy, krabice... Počítač, kterému je teplo, se na rozdíl od vás nezpotí, ale některé jeho součásti se mohou přehřát a zničit, nebo – v tom horším případě – způsobit požár. Pokud se vám bude zdát, že z počítače, se kterým pracujete, vychází podezřelý pach spálené elektroinstalace, upozorněte na to ihned vyučujícího či jinou dospělou osobu!
Hugo! Vodou ne! I děti už vědí, že elektrická zařízení se vodou nehasí! K tomu slouží speciální hasicí přístroje, které by měly být někde po ruce.
Samozřejmě, pokud je v učebně centrální vypínač elektrického proudu, je vhodné ho použít a všechny počítače jím naráz od napětí odpojit!
Ne!
24
4. Veškerou manipulaci s elektroinstalací (napájecí kabely počítačů, centrální jističe počítačové učebny) by měla provádět pouze oprávněná osoba, tedy vyučující.
Informatika
Bezpečnost a hygiena při práci s počítačem
Poznámka: Pozor na vysunovací klávesnici! Pokud je stůl správně vysoký, pak to většinou znamená, že klávesnici máte vzhledem ke své výšce velmi nízko. Proto vás to nutí se hrbit. Máte-li nastavitelnou výšku židle, nastavte si ji níž, tak, abyste měli rovná záda i při psaní na této nízké klávesnici.
Protáhněte se... I když budete dodržovat správné zásady sezení u počítače, neznamená to, že vaše záda netrpí dlouhodobým sezením a nehýbáním se. Svalstvo zad vám tuhne, začne vás bolet za krkem... Přestože třeba nejste příznivci pohybu, měli byste si automaticky navyknout na pár protahovacích cviků. Každých deset minut (dívejte se na hodinky v pravé dolní části monitoru nebo si zpočátku nastavte stopky nebo mobil, abyste nezapomněli) se posaďte co nejrovněji, ramena zatáhněte dozadu a tlačte je dolů. Vydržte tak deset sekund. Pak pomalu skloňte hlavu napravo a nalevo. Poté se podívejte doprava a doleva, až nejdál, jak to jde. Nakonec hlavou rychle několikrát zatřepte – to už se nesnažte „jít až nadoraz“, jenom aby se vám trochu rozhýbaly svaly. Celé cvičeníčko vám zabere maximálně 30 sekund.
•
Podívejte se na obrázek − jak vidno, Hugo sedí dost nedbale. Řekněte (poznačte si vpravo do rámečku), co všechno je na obrázku špatně.
............................................................... ......... ................................................................ ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ........................................................................... ...........................................................................
•
Zkuste se doma podívat na své pracovní místo a promluvit si s rodiči o tom, zda vyhovuje hygienickým zásadám při práci s počítačem.
...........................................................................
27
Informatika pro základní školy
1. díl
Operační systémy Operační systém – tento pojem zní velmi odborně a zdálo by se, že bude obtížné jej pochopit. Nelekejte se ale, operační systém je totiž jen „program“ – tedy software v počítači, který má ovšem zcela výjimečnou funkci. Je to ten nejdůležitější program v počítači, protože řídí a ovlivňuje všechny ostatní programy, které jsou v počítači nainstalovány.
Něco navíc Systém Windows není jediný operační systém pro osobní počítače. Existují i další oblíbené, jako například Linux, MAC OS, Solaris apod. My se ale budeme zabývat pouze operačním systémem Windows, protože je nejrozšířenější, a najdete ho tedy na většině počítačů.
A co tedy přesně dělá operační systém? Právě operační systém zařídí, že když pohnete myší na stole, posune se šipka na monitoru. Právě operační systém dokáže to, že když na klávesnici stiskneme klávesu s písmenem A, zobrazí se na monitoru písmeno A. Chcete hrát hru? Spustíte ji a nezajímá vás, kde je uložená, v kolika částech, kde má obrázky, videa, zvuky... To všechno si pamatuje operační systém. Napsali jste dopis a chcete ho uložit? Stačí dát pokyn a o všechno se postará operační systém. To je jen několik příkladů nepostradatelnosti operačního systému. Pamatujte: Operační systém je základní program v počítači. Je velmi důležitý a musí být nainstalován na každém počítači. Bez operačního systému by na počítači nebylo možné spustit žádný program ani s ním pracovat.
Operační systém Windows Nejpoužívanějším operačním systémem na světě je Windows. Má mnoho verzí. Určitě jste už slyšeli pojmy jako Windows XP nebo Windows Vista apod. Tučňák - oficiální logo operačního systému Linux
Na prvním obrázku níže vidíte operační systém Windows XP, donedávna nejpoužívanější typ systému Windows. Na následujícím obrázku je jeho nástupce, operační systém Windows Vista.
Operační systémy Microsoft Windows
Pracovní plocha operačního systému Windows XP
28
Pracovní plocha operačního systému Windows Vista
Software počítače
Operační systémy
Obsah okna může být pokaždé jiný. Záleží na tom, jaké okno jsme právě spustili, zda je to program, nebo složka. Je jasné, že okno s kalkulačkou bude vypadat jinak než okno se složkou (o adresářích – složkách – se zmíníme dále v učebnici). Pamatujte: Vzhled oken může být různý. Systém Windows umožňuje nastavit si barvu i různou podobu oken tak, jak vám bude vyhovovat. Rovněž v různých verzích Windows vypadají okna trochu odlišně, některá mohou u dolního okraje obsahovat například stavový řádek či v horní části panel nástrojů a jiná nikoliv. Základní ovládání okna a význam základních tlačítek je ale vždy stejný.
Titulní lišta okna / přesouvání okna Titulní lišta okna je modrý pruh v jeho horní části. V modrém pruhu vlevo se zobrazuje název okna. Pokud na modrém pruhu stisknete a držíte levé tlačítko myši, můžete s oknem táhnout na jinou pozici na ploše. Přesun okna po ploše
V pravém horním rohu okna (v pravé části titulní lišty) jsou umístěna tři tlačítka. Slouží k provádění tří velmi častých operací s oknem - k minimalizaci okna, maximalizaci okna (a k návratu z maximalizace okna do původního stavu) a uzavření okna.
Minimalizace okna K minimalizaci slouží první tlačítko zleva. Pokud okno minimalizujete, znamená to, že se odsune do pozadí. Okno se nezavře, stále pracuje a je otevřené, ale pouze není vidět na pracovní ploše. A kde tedy okno je, když není vidět? Na hlavním panelu. Zde je vidět, i když je minimalizované – ve formě stisknutého tlačítka. Návrat z minimalizace lze provést například právě klepnutím na tlačítko na hlavním panelu. Okno pak bude vráceno do původní velikosti na původní pozici.
Obnovení z minimalizovaného stavu z hlavního panelu - klepnutím myší na tlačítko minimalizovaného okna
Maximalizace okna K maximalizaci slouží prostřední tlačítko v pravém horním rohu okna. Maximalizace zvětší okno na největší možnou velikost na pracovní ploše. Tlačítko se používá například tehdy, pokud chcete pracovat pouze s jedním programem a chcete jeho užitnou plochu využít co nejvíce.
Něco navíc Okno můžete maximalizovat také tak, že poklepete (2x klepnete) levým tlačítkem myši na modrý pruh okna – jeho titulní lištu.
2x 35
Software počítače
Operační systémy
Složky, soubory a programy I když se ovládání počítačů stále více zjednodušuje, jsou věci, které se prostě naučit musíte. Jistě jste už slyšeli pojmy jako složka, adresář, soubor. Co to ale vlastně znamená?
Složka (adresář) V počítači je velké množství nejrůznějších dat. Obrázky, dokumenty, tabulky, programy. Jsou jich tisíce a počítač má všechna tato data uložena na svém harddisku. Ovšem aby se v takovém množství dat někdo vyznal, musí být nějak utříděna. A právě ke třídění dat se používají složky. Kdyby nebylo složek, měli byste všechny dokumenty a programy na jednom místě, bylo by jich strašně moc, a než byste našli, co potřebujete, trvalo by to velmi dlouho. Například místo stovek fotek z prázdnin je dobré vytvořit si složku Prázdniny 2009 a Prázdniny 2008 a hned víte, kam které fotky patří. A kdyby to nestačilo, můžete ve složce Prázdniny 2009 udělat další dvě podsložky – Lyže a Moře. A uvnitř složky Lyže pak ještě Alpy a Jeseníky. V každé složce už bude jen pár fotek a vy budete hned vědět, kde hledat fotku, na které jedete na vleku v Jeseníkách. Pamatujte: Je dobré vědět, že složce se říká i adresář. Tento pojem řada lidí používá dodnes, a proto význam slova adresář je shodný se slovem složka.
Stromová struktura Jak jsme si ukázali, jedna složka ve Windows může obsahovat další složky. Ty pak mohou obsahovat další a další vnořené podsložky. Protože toto větvení připomíná větve stromu v přírodě, nazýváme je i v počítačích stromová struktura.
Stromová struktura
Disk C Pr á zdnin 2008
y dopis.doc
Pr á zdnin 2009
y
Ly ž e
Alpy Alpy01.jpg
Moře
J e s e ník
y
Pokud si odmyslíte to, kořen stromové struktury (tohoto pomyslného počítače) je nahoře, tak podobnost s větvemi stromu je vskutku velmi blízká...
Alpy02.jpg
37
Informatika pro základní školy
1. díl
Malování Minislovníček Grafický editor je program, pomocí kterého lze v počítači kreslit obrázky.
Pamatujte Program Malování najdete pod nabídkou Start Programy Příslušenství.
Už jsme si řekli, že pomocí počítače můžete mimo jiné i malovat. K tomu slouží speciální programy, kterým se říká grafické editory (editovat = tvořit, upravovat). Je jich celá řada. Některé z nich náleží mezi placené programy, jiné (a dokonce velmi kvalitní) jsou i volně šiřitelné. Na počítači s operačním systémem Windows už máte jeden grafický editor připravený, jen ho použít. Jedná se o program Malování. Je spíše jednodušší, ale i s jeho pomocí můžete nakreslit docela hezké obrázky. Program Malování spustíte tak, že v nabídce Start vyberete položku Programy, pak položku Příslušenství a v ní najdete Malování.
Základní popis programu Malování Opět jde o okno programu se známým ovládáním. Všimněte si názvu okna. Je složen z názvu dokumentu a názvu programu. A protože náš dokument zatím nebyl pojmenován, dostal automaticky jméno Bez názvu. Název okna je proto Bez názvu – Malování. Teprve až obrázek pojmenujete a uložíte, uvidíte, že se změna jména promítne i do názvu tohoto zatím nepojmenovaného dokumentu. Po spuštění vypadá okno programu Malování tak, jak je vidět na následujícím obrázku.
Program Malování Panel nástrojů
Pomocí čtverečků po stranách a v rozích (tzv. úchopných bodů) je možné měnit velikost ,,papíru“, tzn. bílé plochy určené ke kreslení.
Nastavitelné parametry nástroje
Panel barev
Zvětšování / zmenšování okna aplikace Malování
Na bílou plochu „papíru“ uprostřed budete kreslit. Pokud máte kreslicí plochu větší, než je velikost okna, jsou vpravo i u dolního okraje okna známé posuvníky, pomocí kterých je možné dokumentem „rolovat“. Poznámka: Velikost kreslicí plochy si můžete upravit podle své potřeby, a to tak, že ji buďto zmenšíte, nebo zvětšíte za pomoci úchopných bodů, které se nacházejí po stranách a v rozích bílé plochy. 40
Software počítače
Malování
V levé dolní části je umístěna paleta barev. Barva se zvolí klepnutím levým tlačítkem myši na čtvereček. Zvolená barva se ukazuje ve čtverečku úplně vlevo. 14. Pro zopakování zmenšete okno asi na třetinu výšky i šířky a přesuňte je do horního levého rohu. 15. Pak okno zmenšete tak, aby bylo dlouhé a úzké, a posuňte je co nejvíc vpravo. 16. Změňte tvar okna na čtverec o hraně přibližně 10 cm. 17. Posuňte okno doprostřed obrazovky.
Nástroje I Něco navíc
Tužka, guma Vyberte nástroj Tužka a pokuste se nakreslit následující obrázek. Pokud se vám některá část nepovede, vyberte nástroj Guma a nesprávné čáry vymažte. Při gumováčtvereček. ní můžete měnit velikost gumy – pod panelem nástrojů vyberte větší
Copak to máme vlastně nakresleno? Už vám obrázek něco připomíná? Správně, je to třeba „strýček Skrblík“, který nechce dát 20 korun za vstupenku na fotbal, proto kouká přes plot. A vůbec se mu nelíbí, že jeho družstvo prohrává, tak mu nakreslete i vrásky.
Mezi nejznámější programy pro špičkové zpracování grafiky patří například Adobe Photoshop (jedná se o placenou aplikaci), mezi volně šiřitelné grafické editory (opět velmi kvalitní) patří GIMP. GIMP můžete stáhnout ze stránky http://www.gimp.cz/. Vyzkoušejte ho, stojí docela za to... ....
Oficiální logo grafického editoru GIMP
Máte-li obrázek nakreslený, podívejte se na něj ještě jednou důkladněji. Zvláště na ruce. Jak je máte nakreslené? Nemáte náhodou prsty průhledné ? Nebo třeba useknuté ? Jestliže ano, použijte opět gumu pro opravu.
Nástroj Plechovka Teď obrázek vybarvěte nástrojem Plechovka . Bod, který vybarvuje, je špička proudu vytékající barvy. Kam umístíte tento bod, tam se barva vlije a rozlije – buď po celé ploše prázdné stránky, nebo jen v ploše tvaru, který je ohraničený čarami. Zde vybarvujete nástrojem Plechovka oko...
41
Software počítače
Schránka ve Windows
Schránka ve Windows Možná si nyní říkáte, co pojem schránka znamená. I když samozřejmě nemáme na mysli poštovní schránku z ulice, určitá podobnost s ní tu přece jenom je. Tuto schránku vytváří operační systém Windows pro snadné přenášení dat. Do schránky můžete vložit celé soubory i složky, ale také jen části dokumentů (části textu, výřez obrázku) a přenést je na jiné místo, do jiného programu apod. Díky schránce tak můžeme snadno kombinovat různé typy dokumentů (do textu přidávat obrázky, písničky, grafy…), či opakovaně vkládat stejné tvary či obrázky nebo i celé adresáře, aniž byste je museli znovu v kopiích pracně vytvářet. Naštěstí se dnes nesetkáte s programem, který by schránku nepodporoval (snad jen stařičké programy vytvářené ještě pro operační systém DOS – předchůdce Windows).
Princip schránky
rl
Ct
+
Schránka
C
C
Zkopíruje data do schránky.
rl
Ct trl
C
+
x
+
C ttrl
V
V
Vloží data ze schránky na aktuální pozici v programu.
Vyjme data d do schránky.
C trl
X
Práce se schránkou je poměrně jednoduchá – tuto činnost jste si již zkoušeli v programu Malování. Zopakujte si tedy ještě jednou zkopírování obrázku do schránky v aplikaci Malování a jeho vložení ze schránky opět do Malování. Vytvoříte si tak zcela stejnou kopii obrázku vedle jeho původního originálu.
Ukázka použití schránky v aplikaci Malování
+
rl
Ct
1. Výběr celého obrázku
vloženého obrázku. 4. Posunutí Vedle originálu je jeho stejná kopie.
C
zkopírování 2. Jeho do schránky
rl
Ct
+
V
do stejné 3. Vložení aplikace ze schránky
28. Pokud si troufáte objevovat i neznámé, pak si vyzkoušejte přenos dat mezi aplikacemi. Nejprve v aplikaci Malování vytvořte obrázek a zkopírujte jej do schránky. Pak spusťte textový editor WordPad (prostřednictvím nabídky Start Programy Příslušenství WordPad) a vložte do jeho dokumentu obrázek ze schránky. Takto můžete kombinovat text v textovém editoru s vkládanými obrázky z Malování.
53
Informatika pro základní školy
1. díl
Práce se soubory a složkami Už víme, co je to program. Víme, co je složka (adresář) a co soubor. Abyste si mohli mezi všemi těmito složkami a soubory udělat pořádek, musíte se naučit soubory a složky přejmenovávat, kopírovat, přesouvat je nebo mazat. Poznámka: Naučit se kopírovat, přesouvat nebo mazat soubory a složky je velmi užitečné. Díky tomu například budete umět zkopírovat kamarádovi oblíbenou hru, vymazat nepovedenou fotografii z digitálního fotoaparátu nebo přemístit domácí úkoly na USB disk pro paní učitelku.
Přejmenování Každou složku nebo soubor můžete přejmenovat. Lze to provést několika způsoby. Nejjednodušší je ten, že klepnete na soubor nebo složku levým tlačítkem myši a pak za malou chvilku ještě podruhé. Ne však na ikonu, ale na její název, čili na písmenka pod obrázkem. Jméno se po chvilce označí (obvykle modře) a vy pak můžete napsat nový název. U přejmenování souborů pozor na příponu za tečkou. Tečku a to, co Přejmenování názvu složky je za ní, nechejte tak, jak to bylo! Upozornění: Pozor u přejmenovávání souborů. Soubor musí mít vždy nějakou příponu. Pokud byste ji změnili při přejmenování, mohlo by se stát, že soubor by již nebylo možné otevřít v tom programu, ve kterém byl vytvořen!
Kopírování Kopírování souborů nebo složek patří mezi nejčastěji prováděné operace. Kopírování vždy probíhá mezi dvěma složkami. Najednou musíte mít na ploše otevřenou složku se zobrazením toho, co chcete kopírovat, a pak složku do které chcete kopírovat. Obě složky by měly být vidět tak, aby se nepřekrývaly – tedy nejlépe vedle sebe. Samo kopírování je pak velmi jednoduché. Stačí jen objekt (soubor nebo složku) z jedné složky přetáhnout do druhé složky a přitom mít na klávesnici stisknutou klávesu Ctrl.
Kopírování souborů či složek
rl Ct
+ Kopírování probíhá tažením objektu (např. souboru) levým tlačítkem myši spolu s podržením klávesy Ctrl.
54
Internet
Internet Internet je největší počítačovou sítí na světě. Propojuje miliony počítačů doslova z každého koutu naší planety. Na internetu se nachází obrovské množství informací, obrázků, videí, programů, slovníků, pořadů, a vůbec všechno možné, co vás jen napadne.
Jak vznikl internet? Počátky internetu nejsou až tak pradávně historické – sahají do 60. let minulého století. Tehdy americká armáda zadala společnosti RAND Corporation úkol vymyslet síť, která by umožňovala komunikaci mezi velitelstvími vojsk a přečkala i atomovou válku. Na základě těchto výzkumů vznikla v roce 1969 testovací síť Arpanet, která spojovala především univerzity. Síť se neustále rozrůstala, měnila svoji podobu i účel a hlavně – připojovaly se další a další sítě. Tato původně univerzitní síť dala základ tomu, čemu dnes říkáme internet. Největší rozšíření internetu nastalo až po roce 1990. Do té doby byly připojeny především školy, úřady, výzkumná pracoviště a další nevýdělečné instituce. Když se začali připojovat i ostatní uživatelé, internet se stal nástrojem pro nabídky zboží a služeb. Počet připojených sítí i počítačů pak rostl závratným tempem. Dnes se počet počítačů připojených k internetu pohybuje kolem 580 000 000 (odhad z ledna roku 2009).
Poznámka Internet se pro stále více lidí začíná stávat předmětem každodenní potřeby. Pomocí internetu můžete vyhledat třeba výsledek zápasu americké NHL, najít momentální počasí v Jihoafrické republice nebo program kin ve vašem městě. Můžete vyhledávat informace, získávat obrázky nebo hudbu a popovídat si s kamarády bez ohledu na to, zda jsou právě ve vedlejším domě, nebo v Austrálii.
Jak funguje internet? Internet propojuje miliony počítačů na světě. Propojeny jsou ale velmi chytře. Na rozdíl od běžné sítě jsou totiž počítače, resp. servery v internetu propojeny zdánlivě chaoticky. Každý uzel (server) je spojen hned s několika jinými servery. Díky tomu vzniká jakási pavučina spojení, kde žádný počítač není centrální a každý má stejnou důležitost jako jiný počítač připojený k internetu.
Internet
Internet je tvořen mnoha miliony vzájemně propojených počítačů.
61
Internet
Služba WWW
Zajímavé služby internetu
Stránka on-line encyklopedie Wikipedie.cz
Internet představuje bezednou studnici informací, materiálů ke stažení, žení, zajímavých služeb, odkazů, zábavy... I vy si jistě najdete své oblíbené webové stránky či službu, ke kterým se budete často a rádi vracet. Zde je několik ěkolik zajímavých tipů.
Wikipedie – otevřená encyklopedie Na adrese www.wikipedie.cz najdete českou verzi nejrozsáhlejší encyklo-pedie na internetu. Nevíte například, jak pracuje motor? Stačí zadat do dialogu na hlavní stránce slovo motor a hned se zobrazí stránka s detailním popisem a výkladem o motoru. Stejně tak ale můžete zadat další pojmy, které vás zajímají co do objasnění a výkladu – svižník, papyrus, tiskárna, žárovka, přehrada, procesor, prostě cokoliv vás jen napadne. A že zrovna vaše slovo ve wikipedii není? I to je možné, ale velmi elmi pravděpodobně je brzy někdo doplní, nebo je tam můžete doplnit i vy sami. Všechny echny články na wikipedii totiž vytvářejí dobrovolníci – tzv. wikipedisté z celého světa. a.
Na serveru YouTube.com naleznete spoustu zajímavých videí...
Facebook Server www.facebook.com je oblíbený server er pro komunikaci mezi kamarády, přáteli a kolegy olegy na celém světě. Facebook je server, na který erý se každý uživatel musí zaregistrovat. Do tohoto ohoto svého prostoru pak může vkládat své fotografie, videa poznámky apod. a zveřejňovat ovat je jen tomu, komu chce.
YouTube YouTube je server pro sdílení videosouborů. rů. Na stránkách www.youtube.com dnes najdete te nahrávky celé řady pořadů, rozhovorů, ale le i obrovské množství domácích videí. Svooje video na YouTube může vložit doslova a každý, stačí se jen zaregistrovat. Pokud sii tak nahrajete návštěvu u babičky a chce-te ji ukázat celému světu, stačí nahrávku umístit na YouTube. Určitým problémem tohoto serveru je porušování autorských práv. Právě proto, že na server může kdokoliv umístit jakékoliv video, často se zde nacházejí pirátské kopie filmů nebo písniček.
75
Internet
Elektronická pošta
Elektronická pošta (e-mail) Jak již bylo řečeno, internet slouží ke komunikaci mezi počítači. Poměrně značná část komunikace se děje za pomoci webových stránek, ale probíhá i jiným způsobem. Pokud byste si měli tipnout, která další služba (hned po službě WWW) je nerozšířenější, asi byste uhodli, že je to elektronická pošta neboli e-mail. Pokud například budete chtít poslat někomu dopis, můžete to udělat klasicky tak, že si sednete k listu papíru, perem napíšete text, dopis zalepíte do obálky a odnesete ho na poštu. Nebo můžete využít modernějších způsobů, například právě elektronické pošty. Zkuste odhadnout, za jak dlouho dorazí klasický dopis lodí či letadlem, který zasíláte svému kamarádovi do Austrálie, a za jak dlouho mu dorazí elektronický dopis do jeho e-mailové schránky? V prvním případě to bude jistě několik dní, v případě e-mailu je to otázka desítek sekund či minut (podle toho, jak rychle bude váš e-mail procházet jednotlivými poštovními servery). Když si ještě představíte, že váš kamarád sedí právě v okamžiku příchodu vašeho e-mailu u počítač, může vám během několika málo minut přijít zpět jeho odpověď. Na odpověď klasickou poštou byste čekali dny či týdny... Neporovnatelné, že ☺?
Rychlost doručení tradičního dopisu a e-mailu
dny
dny až týdny počítač Huga
počítač Aleny
Rozdíl v rychlosti doručení klasického dopisu a e-mailu je zřejmý...
sekundy až minuty
Hlavní výhody e-mailu: Rychlost
V současnosti především firmy, ale i jednotlivci upřednostňují rychlost doručení informace, což klasický dopis na rozdíl od e-mailu nemůže splnit.
Spolehlivost V případě, že je správně vyplněna elektronická adresa příjemce e-mailu a příjemce má funkční e-mailovou schránku, je to vysoce spolehlivá služba.
Přílohy
E-mail může obsahovat i přílohy v digitální podobě (soubory, dokumenty, obrázky, zvuky apod.). Sdílení těchto příloh je tak velmi pohotové a umožňuje průběžnou editaci i týmovou práci.
E-mailová adresa Pokud chce uživatel pracovat s elektronickou poštou (e-mailem), vždy musí mít zaregistrovánu svoji e-mailovou adresu a společně s ní vlastně i e-mailovou schránku na příslušném serveru.
E-mailová adresa
[email protected] Text před znakem @ určuje název poštovní schránky. Název si může uživatel určit sám, tedy pokud již není obsazený. Na internetu nemohou být dvě e-mailové adresy se stejným názvem. Název může obsahovat písmena anglické abecedy nebo číslice, naopak NESMÍ obsahovat písmena s háčky a čárkami. Většinou je za název zvoleno jméno či přezdívka.
Znak @ (zavináč) slouží k oddělení názvu e-mailové schránky (vlevo) od názvu serveru, na kterém je schránka zřízena (vpravo).
Text za znakem @ tvoří název serveru, na kterém je poštovní schránka zřízena. Tento název nemůže držitel e-mailové adresy nijak ovlivnit.
77
Informatika pro základní školy
1. díl
Dobré mravy při práci s e-mailem Existuje řada doporučení a nepsaných pravidel, kterými by se měl uživatel elektronické pošty řídit. Velmi také souvisí s pravidly společenského a slušného chování; měli byste si je tedy osvojit a dodržovat je. Zde je výčet těch nejdůležitějších.
Na co pamatovat při používání e-mailu: 1. Podpis na konci e-mailu
Dobrým zvykem je na konci e-mailu uvést svůj podpis (tedy vypsat své jméno a příjmení). Také je vhodné připojit svoji zpáteční e-mailovou adresu (zejména je-li odlišná od té, ze které e-mail posíláte). Rovněž u objednávek nebo jiných závazných aktů je vhodné připojit svou skutečnou poštovní adresu.
2. Čeština v e-mailu Pokud si nejste jisti, že příjemce dokáže váš e-mail spolehlivě přečíst (posíláte-li například e-mail kamarádovi do zámoří), pište text e-mailu bez háčků a čárek (tedy bez tzv. české diakritiky). Dotyčný může pracovat na počítači, jehož operační systém nepodporuje češtinu, a text s diakritikou by se nemusel zobrazit správně.
3. Přílohy e-mailu
Neposílejte e-mailem přespříliš velké přílohy (převyšující několik MB). Mějte na paměti, že mnoho uživatelů (podobně třeba jako vy) má své e-mailové schránky na veřejných serverech. I když většina těchto serverů v současnosti nabízí poměrně velkou kapacitu schránky, není „nafukovací“... Také stahování e-mailu s příliš objemnou přílohou může trvat (při pomalejším připojení k internetu) neúměrně dlouho, což jistě příjemci pošty nebude příjemné.
4. Nerozesílejte nevyžádané e-maily (spam)
Vyvarujte se rozesílání hromadných a nevyžádaných e-mailů (tedy tzv. spamu). Je to velmi rozšířený nešvar, který obtěžuje příjemce pošty stahováním reklam a nabídek, o které nemají zájem. Navíc je rozesílání takových hromadných e-mailů (tedy jednoho e-mailu většímu počtu příjemců) regulováno zákonem.
Na co si dát pozor při poskytování osobních dat:
88
1. Poskytnutí osobních dat a adresy
Dejte si pozor, komu (tedy jakému adresátovi a jakému serveru) poskytujete své osobní údaje (datum narození, věk, adresu apod.). Pokud můžete, nejprve si prověřte, o jakou osobu jde (pokud ji tedy neznáte) a zda korespondenční adresu poskytujete věrohodnému subjektu (například firmě, prostřednictvím jejíhož elektronického obchodu si objednáváte dodávku nějakého zboží).
2. Neposkytujte své přístupové údaje
Nikdy (skutečně NIKDY !) nezasílejte prostřednictvím e-mailu své přístupové údaje (tedy přihlašovací jméno a heslo) ke své e-mailové schránce. Obdobné upozornění platí i pro ty z vás, kteří třeba již mají svou vlastní platební kartu – nikdy neposkytujte hesla a přístupy k nim! Nereagujte na e-mail (který přichází jakoby z banky, u níž máte své finanční konto zřízeno), který po vás žádá poskytnutí právě hesla k vašemu účtu k „nějakému ověření“. Se vší pravděpodobností by se totiž jednalo o podvržený e-mail útočníka, který se snaží vylákat přístupy. Banka nikdy nepožaduje tyto údaje prostřednictvím e-mailu, zásadně tyto věci projednává se svým klientem jen na své pobočce u přepážky.
3. Poskytnutí e-mailové adresy
Dobře si rozmyslete, komu poskytnete svou e-mailovou adresu. Nejste povinni ji sdělovat, zvláště ne cizím lidem, kteří by vás pak mohli svými e-maily obtěžovat, vydírat... Jejich počínání pak již může hraničit s trestním stíháním. Jestliže k něčemu podobnému dojde, neváhejte a oznamte to důvěryhodné osobě (rodiči, svému vyučujícímu či přímo policii). Vhodnější je ovšem takové situaci předejít právě uvážlivým poskytováním kontaktů...
