Pavel Řežábek, Michal Křepelka Strategie

CO SE DĚJE NA TRZÍCH

S ELEKTŘINOU A PLYNEM

20.10.2016

Pavel Řežábek, Michal Křepelka Strategie

AGENDA

 Co určuje cenu elektřiny?  Plyn: bude ještě levnější?

CENY ELEKTŘINY STAGNUJÍ NA NÍZKÝCH ÚROVNÍCH ELEKTŘINA

Vývoj velkoobchodní ceny elektřiny Německo, EUR/MWh, baseload year-ahead forward 40

 Ceny elektřiny se v únoru 2016 dotkly hranice 20 EUR/MWh (year-ahead baseload) – nejnižší cena od počátku obchodování na EEX v 2002, od doby rostou

35

30

 Velkoobchodní cenu ovlivnil zejména • Vývoj na trhu globálních komodit (uhlí, ropa) • Nejistota ve vývoji trhu s povolenkami EU-ETS • Pokračující rozvoj OZE

25

20

2

8-16

6-16

4-16

2-16

12-15

10-15

8-15

6-15

4-15

2-15

12-14

10-14

8-14

6-14

4-14

2-14

12-13

10-13

15

VELKOOBCHODNÍ CENA ELEKTŘINY V ČR PATŘÍ K NEJNIŽŠÍM V EU ELEKTŘINA

Velkoobchodní ceny elektřiny na rok 2017 v EU (EUR/MWh) 26,3

51,2

30,3 34,0

29,8

Legenda

< 30

43,9

40 - 50 > 50

43,4

3

29,0

39,2

30 - 40

Pozn.: říjen 2016, burzovní data

35,8

29,0

31,0 38,0 37,9

VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU CENU ELEKTŘINY STANOVUJÍ ZEJMÉNA UHELNÉ ELEKTRÁRNY ELEKTŘINA

Výrobní - variabilní náklady (€/MWh)

Ilustrativní nákladová křivka v střední Evropě EUR/MWh, 2015 ve střední Evropě jsou závěrné zdroje zejména černouhelné, resp. plynové elektrárny a cena elektřiny proto reaguje silně na vývoj cen uhlí, plynu a CO2 povolenek

OZE

Mimošpičková

Špičková

poptávka

poptávka

Cenu elektřiny určují provozní náklady poslední elektrárny nutné pro vyrovnání dané poptávky

Jádro

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Průměrná disponibilní výrobní kapacita (GW) 4

Plyn

ZA POSLEDNÍ 3 ROKY CENY KLESLY ELEKTŘINY ZEJMÉNA KVŮLI CENÁM ČERNÉHO UHLÍ A RŮSTU VÝROBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ELEKTŘINA

Rozklad ceny elektřiny (10/2013 – 10/2016) Německo, EUR/MWh, year-ahead forward 40 37,8

-3,0

-1,1

35

-0,7

-3,3

29,7

30

25 Elektřina 10/2013

5

Pokles ceny uhlí (z 93 na 62 USD/t)

Pokles ceny plynu (z 25 k 16 EUR/MWh)

Pokles CO2 ceny (z 5,8 EUR/t na 5,0 EUR/t)

Růst OZE

Elektřina 10/2016

VÝVOJ CEN UHLÍ JE DO ZNAČNÉ MÍRY URČOVÁN CENOU ROPY UHLÍ

Vývoj cen paliv 70

60

 Ropný trh je zdaleka nejlikvidnějším komoditním trhem na světě, tím ovlivňuje ostatní energetické komodity

50

 Ropa tvoří část těžebních a

40

dopravních nákladů na uhlí (cca 10-15%)

30

Ropa (USD/bbl, Brent)

6

Černé uhlí (USD/t, ARA)

9-16

8-16

7-16

6-16

5-16

4-16

3-16

2-16

1-16

12-15

11-15

10-15

9-15

8-15

7-15

6-15

5-15

4-15

2-15 3-15

1-15

20

CENU ČERNÉHO UHLÍ PODPOŘIL NÁRŮST IMPORTŮ DO ČÍNY KVŮLI OMEZENÍ TĚŽBY V ČÍNĚ UHLÍ

Objem dovozů uhlí do Číny mil. tun/měsíc

 Situace na uhelném trhu se stabilizuje poté, co importy uhlí do Číny začaly opět růst – v červenci byly nejvyšší za poslední dva roky

30 25

 Hlavním důvodem růstu importů

20

je snižování lokální těžby (celkem o 10-15%), které vyhlásila čínská vláda

15

 Ceny uhlí v Číně od té doby

10

raketově rostou a čínská vláda omezení těžby postupně uvolňuje

5

7-16

5-16

3-16

1-16

11-15

9-15

7-15

5-15

3-15

1-15

11-14

9-14

7-14

5-14

3-14

1-14

0

 Ceny uhlí se odrazily ode dna, ale zůstávají závislé na nejistém vývoji čínského uhelného trhu

DALŠÍ VÝVOJ BUDE ZNAČNĚ OVLIVNĚN ENERGETICKO-KLIMATICKÝMI CÍLI 2030 Členské státy schválily 23. 10. 2014 tři klimaticko-energetické cíle pro rok 2030:

min. 40 % Snížení emisí skleníkových plynů oproti stavu v 1990

min. 27 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie

min. 27 % Energetických úspor oproti predikcím z roku 2007

 Závazný na celoevropské úrovni  Parciální cíl pro EU ETS: 43% redukce oproti 2005 do 2020  Případně zpřísněný po globální klimatické dohodě

 Závazný na celoevropské úrovni  U elektřiny to znamená 47% podíl OZE na spotřebě  Případná podpora bude více exponovaná na trh (tržně stanovené feed-in premium)

 Indikativní na celoevropské úrovni  Motivován zejména snížením dovozní závislosti  EK navrhne prioritní sektory pro realizaci energetických úspor

 Cíl pro propojení elektrifikačních soustav – 10 % do 2020 a 15 % do 2030 – v ČR dávno splněno  Na strategické cíle navazují další úpravy, např. Market design, Market Stability Reserve pro CO2 atd. 8

CENY POVOLENKY JSOU BLÍZKO HISTORICKÝCH MINIM Cena povolenky EUR/t, Cal17 COP 21 dohoda

9

 Cenu povolenku ovlivňuje zejména regulatorní nejistota, částečně i vývoj cen komodit

Hollande oznamuje FR carbon floor

8

 V Evropském parlamentu probíhá finalizace podoby Směrnice EU ETS, její výsledná podoba je značně nejistá

7

 V systému EU-ETS existuje stále BREXIT

6

5

4

9

obrovský přebytek povolenek, jehož odčerpání bude trvat mnoho let

VÝROBA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ BUDE NARŮSTAT KVŮLI AMBICIÓZNÍM EVROPSKÝM CÍLŮM 47

▪ Mnoho evropských států (vč. ČR) je blízko splnění cíle výroby z OZE pro rok 2020, kapacity chybí zejména v Německu, Francii a Británii

34 27

27

▪ Kvůli schváleným klimaticko-

20

energetickým cílům bude rozvoj OZE výrazně pokračovat i po roce 2020

16

▪ Rychlý vývoj vede ke snížení 2014

2020

2030

Podíl OZE na celkové spotřebě energie v EU jako celku, % Podíl OZE na celkové spotřebě elektřiny v EU jako celku, %

investičních nákladů a zlepšení parametrů OZE, malých kogeneračních zdrojů elektřiny i technologií pro skladování energie

VÝROBA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ DÁLE ZLEVŇUJE Výsledky aukcí na podporu velké pozemní fotovoltaiky v Německu EUR/MWh

Podpora offshore větrných farem v Evropě EUR/MWh

170

92

IV/2015

11

85

VIII/2015

80

XII/2015

73*

72

VIII/2016

* Nezahrnuje náklady na vyvedení výkonu do sítě

-62%

103

-22%

UK 2010

DE Vattenfall 2015 (aukce)

64

NL Dong DK 2016 Vattenfall (aukce) 2016 (aukce)

I MIMO EVROPU ZAČÍNAJÍ BÝT OBNOVITELNÉ ZDROJE PRVNÍ VOLBOU PRO ZVÝŠENÍ DODÁVKY ELEKTŘINY  Nejnižší cena stanovená v aukci pro větrné elektrárny byla 28 USD/MWh (Maroko)

 Aktuálně nejnižší cena za PV byla kolem 29 USD/MWh (Chile)

 Často jsou podmínky

28

pro investování do OZE v evropských zemích často horší než v rozvojovém světě

 OZE se budou stále více rozvíjet mimo EU, což bude tlačit cenu technologií níže 12 Poznámka: Uvedené výsledky jsou finální tarify vyjma USA, kde mají výrobci z OZE ještě dodatečný příjem 10 - 15 USD/MWh

EVROPSKÁ RADA SE ZAVÁZALA K INDIKATIVNÍMU CÍLI SNÍŽIT SPOTŘEBU ENERGIE O MINIMÁLNĚ 27% DO ROKU 2030

EU

EU úsporný cíl 2030 PJ, primární energie

 Motivem pro energetické

78 775

úspory je zejména snížení dovozní závislosti energií

57 506

-27%

 Cíl je definován jako úspora z očekávané spotřeby v roce 2030

 Komise dokonce navrhuje snížení spotřeby o 30%

 Závěry Rady explicitně

Referenční spotřeba 2030 (z projekce 2007)

13

Absolutní cíl 2030

nezmiňují, zda budou úspory v primární nebo konečné spotřebě energie, ale Komise navrhuje plnění cíle v obou variantách

NÁKLADY NA DODATEČNÉ ENERGETICKÉ ÚSPORY JSOU OD URČITÉ HRANICE VYŠŠÍ NEŽ VÝSTAVBA NOVÝCH OZE ILUSTRATIVNÍ

Ilustrativní nákladová křivka energetických úspor pro ČR EUR/PJ

 Nastavení přísného cíle by zatížilo českou ekonomiku dodatečnými náklady ve výši stovek mld. CZK

Náklady na nové OZE

 Úspory mohou

Ekonomicky neutrální oblast

Ekonomicky výhodné energetické úspory 14

Ekonomicky nevýhodné energetické úspory

Dosažitelné energetické úspory PJ

být výrazně dražší než výstavba obnovitelných zdrojů

AGENDA

 Co určuje cenu elektřiny?  Plyn: bude ještě levnější?

I VÝVOJ CENY PLYNU JE ÚZCE SPOJEN V CENOU ROPY PLYN

Vývoj cen paliv 70

26

60

23

 Ropný trh ovlivňuje vývoj 50

20

na dalších energetických trzích

 Ceny plynu ovlivňuje ropa

Ropa (USD/bbl, Brent)

16

9-16

6-16 7-16 8-16

4-16 5-16

2-16 3-16

1-16

11 11-15 12-15

20 8-15 9-15 10-15

14

4-15 5-15 6-15 7-15

30

2-15 3-15

17

1-15

40

Plyn (NCG, EUR/MWh, pravá osa)

přímo i přes dlouhodobé kontrakty zejména v Asii, kde je cena plynu stále navázána na ropné deriváty

RŮST TĚŽBY ROPY SE LETOS POD VLIVEM NÍZKÝCH CEN ZASTAVIL Meziroční růst těžby ropy Mil. barelů/den

ROPA

 Meziročně těžba ropy stagnuje, což je dáno i mimořádnými výpadky v těžbě (Nigérie, Kanada), mírně klesá i těžba v USA

 Naopak některé klíčové producenty (OPEC, Rusko) vedly nízké ceny k vyšší těžbě, aby zvýšeným objemem kompenzovali ušlé příjmy

 Zásoby ropy jsou stále na historických maximech navzdory rychle rostoucí poptávce

 Postupně dochází k vyrovnávání trhu kvůli rostoucí poptávce a očekávané stagnaci nabídky (OPEC, omezování investic), což by mohlo vést ke stabilizaci cen

17

VLIVEM NÁRŮSTU CEN ROPY Z POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH DOCHÁZÍ K OBNOVOVÁNÍ TĚŽBY Z BŘIDLIC V USA ROPA Cena ropy a aktivní ropné vrty 70

700

60

600

50

500

40

400

30

300

20

200

10

100

0

0

Cena ropy (USD/bbl) Počet aktivních vrtů v USA (pravá osa)

18

 Rostoucí ceny zastavily propad těžby v USA a vrací zpět do trhu těžbu zejména z břidlic

 Těžba z břidlic je ekonomická při cenách vyšších než 40 USD/bbl, při růstu ceny ropy nad 60 USD/bbl jsou očekávány výrazné investice do rozvoje těžby

 Flexibilita těžby z břidlic tak vytváří cenový strop i dno pro globální ceny ropy

CENY NA EVROPSKÝCH BURZÁCH SE VYVÍJEJÍ VELMI PODOBNĚ PLYN

Ceny plynu v Evropě EUR/MWh, Cal17 20



Ceny plynu v Evropě jsou úzce spjaté kvůli dostatečnému propojení



Středoevropská cena je tak ovlivněna globálními drivery, zejména vývojem na největším plynovém trhu NBP v Británii

18 16 14 12 10

TTF (Nizozemí)

NBP (Velká Británie)

NCG (Německo)

CEGH (střední Evropa)

TRH S PLYNEM BUDE V PŘÍŠTÍCH LETECH ČELIT NOVÝM KAPACITÁM LNG Z AUSTRÁLIE A USA, CENY PLYNU TAK BUDOU SPÍŠE STAGNOVAT PLYN

Roční přírůstek zkapalňovací kapacity LNG ve světě Mil.tun LNG



Navzdory nízkým cenám plynu nové zkapalňovací kapacity rostou – do roku 2018 celková světová kapacita vzroste téměř o třetinu



O těchto projektech (USA, Austrálie) bylo rozhodnuto v období vyšších cen plynu



Přebytek plynu na světových trzích bude držet cenu plynu nízko, blízko dnešních úrovní

Nárůst celkové kapacity LNG o 30%

RUSKO A NORSKO ZŮSTÁVAJÍ HLAVNÍ IMPORTÉŘI DO EU, PODÍL ZKAPALNĚNÉHO PLYNU LNG ALE STOUPÁ PLYN Podíl importů plynu do EU v procentech LNG

 V EU se spotřebuje okolo 450 16 Rusko 36

Severní Afrika

15

mld. bcm plynu ročně, z toho pouze třetina je pokryta vlastní produkcí plynu

 Rusko je klíčový dodavatel, ale jeho význam postupně klesá, jak se zvyšuje cenová konkurence na trhu

 V posledních letech rostou 33

Norsko

21

zejména importy zkapalněného plynu LNG (Katar, Nigérie), které mají potenciál dále růst a vytlačovat „tradiční“ dodavatele

VÝROBA ELEKTŘINY Z PLYNU JE DÍKY LEVNĚJŠÍMU PLYNU STÁLE KONKURENCESCHOPNĚJŠÍ PLYN Srovnání nákladů na výrobu elektřiny z uhlí a plynu

16

 Pomalu opět roste výroba elektřiny 32

z plynu, protože výroba z účinných plynových elektráren je již levnější než z průměrných černouhelných zdrojů

 Růst výroby elektřiny z plynu by se Výrobní náklady plynových elektráren (účinnost 50-60%) Výrobní náklady černouhelných elektráren (účinnost 36-45%) 22

měl odrazit na růstu spotřeby plynu v budoucnu