TEDOM, s.r.o. Mgr. Pavel Kaufmann, Ing. Michal Říha 2

Obsah TEDOM, s.r.o. Mgr. Pavel Kaufmann, Ing. Michal Říha

2

Kogenerační zařízení s mikroturbínou Jan Hladík

5

Energetické audity v teplárenských společnostech – úvod do problematiky Ing. Josef Karafiát, CSc.

8

Rozúčtování nákladů na vytápění na konečného spotřebitele při poměrovém měření tepla Ing. Vilibald Zunt

11

Provozní zkušenosti s vývojem a nasazením optimalizace procesu spalování v Teplárně Otrokovice a.s. Ing. Stanislav Kratochvíl

15

Program Evropské unie ISPA v oblasti životního prostředí Milan Podsedníček

17

Z činnosti Sdružení

20

Aktuality

23

CONTENS − INHALT

24

časopis podnikatelů v teplárenství

Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Ředitel výkonného pracoviště: Ing. Miroslav Krejčů, MBA Bělehradská 458, 530 09 Pardubice 9 tel.: 040/ 641 4440 fax: 040/ 641 2737 e−mail: [email protected] URL: http://www.tscr.cz IČ: 42940974, neplátci DPH bankovní spojení: KB Pardubice č.ú.: 35932−561/0100 Registrace: OŽU Pardubice č. j. 00/08001/S−133 Redakce a inzerce: Teplárenské sdružení České republiky Kontaktní osoba: Olga Stará Bělehradská 458, 530 09 Pardubice 9 tel.: 040/ 641 4440 fax: 040/ 641 2737 e−mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Michal Říha − předseda, Mgr. Pavel Kaufmann − místopředseda, Prof. Ing. Jaroslav Kadrnožka, CSc. − čestný člen, Ing. Jiří Bartoň, CSc., Ing. Josef Bubeník, Doc. Ing. Karel Brož, CSc., Ing. Jiří Cikhart, DrSc., Prof. Ing. Bedřich Duchoň, CSc., Ing. Vladimír Kohout, Ing. Vojtěch Kvasnička, Olga Stará, Ing. Miroslav Vincent, Ing. Václav Wagner, Ing. Vilibald Zunt Výroba a distribuce: Grafická úprava, sazba: Anna Benešová Tisk: Garamon, s.r.o. Hradec Králové Distribuce: Ferda Česká reklamní počta Hradec Králové Zaregistrováno: Ministerstvo kultury ČR, ev. číslo MK ČR − E − 6736 ze dne 10. 1. 1994 ISSN 1210 − 6003 Časopis vychází s podporou České energetické agentury. Vychází jako dvou− měsíčník v nákladu 1500 ks a toto číslo vyšlo 30. 8. 2002. Cena předplatného je 480 Kč a 780 Kč pro zahraničí.

4/ 2002 ročník 12 Na obálce: Kogenerační dvojčata firmy TEDOM, s.r.o. ve Svitavách

Veškerá autorská práva k časopisu 3T −Teplo, technika, teplárenství vykoná− vá vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou správnost jednot− livých příspěvků ručí autor. Rukopisy redakce nevrací. V případě přijetí díla k uveřejnění redakce autora o této skutečnosti uvědomí. Právní režim vydání nabídnutých autorských děl se řídí autorským zákonem v platném znění a dal− šími navazujícími právními předpisy. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v tištěné podobě v časopise 3T, jakož i v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD − ROM nebo v jiné formě, jiným způsobem v elektronické podobě. Autor− ská odměna je poskytnuta jednorázově do 1 měsíce po uveřejnění příspěvku ve výši dle ceníku vydavatele.

3T 4/2002

1

TEDOM, s.r.o.

PŘEDSTAVUJEME . . .

V roce 1990 Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj rozhodlo podpořit ekologické energetické projekty a nastartovat tak soukromou iniciativu v energetice. Bylo to v době neekologických uhelných elektráren a velké snahy politiků udělat něco pro zlepšení špatného životního prostředí. Kritéria dotačního programu na podporu ekologic− kých projektů oslovila zaměstnance Výzkumného ústavu jaderných elektráren v Dukovanech, ing. Josefa Jelečka, který vycítil příležitost konečně realizovat svůj dlouhodobý záměr, na který předtím žádný z jeho zaměstnavatelů neslyšel. Přihlásil tedy svůj projekt „Malá domácí teplárna se spalovacím motorem poháněným zemním plynem“. Tento projekt byl obdobou jeho ročníkové práce na katedře tepelně energetických strojů a zařízení VUT FS Brno. Ovšem místo poměrně drahého leteckého turbínového motoru do projektu použil levný, velkosériově vyráběný motor ze Škody Favorit. Projektu byla přidělena dotace 350 000 korun na vývoj a stavbu prototypu a jeho následné zkoušky. To byl začátek dnešního holdingu Tedom s.r.o. S prvním prototypem se začala budovat firma, jejíž jméno vzniklo zkratkou tehdejší vize − teplo domova. Roky 1992 a 1993 byly ve znamení zkoušek prototypu a budování základů Společ− nosti. Byla to pochopitelně léta odříkání a práce, která u okolí mnohdy vyvolávala úsměv a nedůvěru. V roce 1994 se však již firma začala rozjíždět a situace umožnila přijetí prvních zaměstnanců. Původní kogenerační jednotka byla neustále vylepšována, ale hlavně prodávala elektřinu, a tím přinášela alespoň minimum prostředků na existenci firmy. Opravdu byly začátky tak těžké, ptáme se zakla− datele, generálního ředite− le společnosti TEDOM, s.r.o., ing. Josefa Jelečka. „Kdybych měl dnes začí− nat znovu, asi bych se hodně rozmýšlel. Opus− tit dobře placené místo a dát se na nejistou dráhu ve vlastní firmě bylo těžko obhajitelné i před vlastní rodinou. Ale už v roce Ing. Josef Jeleček generální ředitel TEDOM, s.r.o. 1992 jsme prodali první tři jednotky MT 22, v roce 1993 pak pět strojů, z toho jeden o elektrickém výkonu 130 kW. V roce 1994 se prodalo celkem 46 strojů a firma začala konečně pracovat na plné obrátky. Dnes se ročně prodá kolem 120 strojů, tedy každé tři dny jeden. O roz− voji hovoří jasně následující výsledky. Od roku 1995 vzrostly tržby společnosti ze 43 na takřka 300 miliónů v loňském roce. Zisk před zdaněním činil v roce 1995 celkem 1,7 miliónu korun. V roce 2000 to bylo 27,5 mi− liónu korun a letos počítáme se ziskem kolem 50 milió− nů korun před zdaněním. Úměrně tomu se zvýšil i počet zaměstnanců. Z několika nadšenců v garáži na začátku přes prvních 15 zaměstnanců v roce 1995 až po dnešní takřka stovku. Z hlediska celého holdingu TEDOM se bavíme o údajích za rok 2001 – zisk 69 mil. Kč a obrat 801 mil. Kč při cca 300 zaměstnancích. Plá− novaný zisk holdingu TEDOM na rok 2002 je 95 mil. Kč při obratu cca 1 mld. Kč při asi 330 zaměstnancích. I přes počáteční překážky se TEDOM dokázal rozšiřo− vat. Koncem roku 1991 vznikla společnost TEDOM − VKS, s.r.o., Hořovice, která se stala vývojovým a výrob− ním závodem kogeneračních jednotek. V Hořovicích po− sléze vyrostl na zelené louce i nový výrobní závod a v roce 1999 nová administrativní budova. V TEDOM VKS, s.r.o., se naši inženýři kromě vývoje nových typů kogenerač− ních jednotek neustále věnují zdokonalování typů již

2

3T 4/2002

prodávaných, a to zejména s cílem zlepšit jejich technické parametry a zvýšit spolehlivost, životnost a komfort pro− vozu. Cílevědomou prací v této oblasti se naše výrobky stá− vají tradičně spolehlivým zbožím, což dokazuje i trvalý růst dodávek na nejvyspělejší trhy západní Evropy.” Tím nám přímo nahráváte na další otázku. Domácí trh by vás v současné době asi neuživil, kdy jste se začali ohlížet po zahraničí? „Společnost TEDOM začala na zahraničních trzích aktivně působit na přelomu let 1994 a 1995. Našemu rozhodnutí předcházela důkladná analýza možností uplatnění kogeneračních jednotek TEDOM na silně konkurenčních zahraničních trzích. Záhy jsme však zjis− tili, že přestože jsou naše výrobky kvalitativně srovnatel− né, cenově dokonce výhodnější než konkurenční, nikdo na nás venku nečeká. Průmyslový trh totiž není pouze o ceně a kvalitě, nýbrž i o důvěře, tradici, značce a servi− su. Proto bylo nutné najít v zahraničí partnerské firmy, které by byly schopny plnit nejen obchodní a servisní funkce, nýbrž eliminovat i nedůvěru k neznámé firmě z východu a zkrátit vzdálenost mezi námi jako výrobcem a konečným uživatelem. Pomineme−li Slovensko, kde řadu let dobře funguje naše obchodní a servisní zastoupení

Kontrola kogenerační jednotky před expedicí

Vy ale sami nejste výrobci motorů pro kogenerační jednotky... „My nakoupené motory upravujeme pro náročný pro− voz v kogenerační jednotce. Vlastní kogenerační jednot− ky navrhujeme a sestavujeme podle přání a možností zákazníka. Naše jednotky se od roku 1992 prodávaly pod označením MT, a to ve výkonech od 22 kW do 140 kW s motory Škoda, Zetor a Liaz. V roce 1996 uvedla firma na trh ucelenou typovou řadu jednotek s motory Cater− pillar o výkonu 190 − 3800 kW. V roce 1997 byla rozšíře− na řada nejmenších jednotek o typ Plus 22. V roce 2000 byl představen prototyp nové kogenerační jednotky o výkonu 22 kW pod názvem Premi. Zároveň s tím byla inovována i řada jednotek MT, které nyní nesou název Cento. Do konce roku 2001 bylo instalováno více než 800 kogeneračních jednotek TEDOM v celkem 22 zemích světa. V průběhu roku 2003 počítáme s instalací tisící ko− generační jednotky. Nedali jsme se však nikdy cestou vý− hradních zástupců výrobců motorů, čímž jsme si nechali

Svitavské kogenerační dvojče při transportu

vždy svobodu výběru dodavatele. Vybíráme si motorové řady, které nám a našim zákazníkům nejlépe vyhovují.“ Jak se TEDOM dostal do teplárenství jako výrobce a distributor tepla, konkurenční firmy totiž zpravidla nabízejí pouze dodávku kogenerační jednotky? „Naše kogenerační jednotky byly u nás vždy prodává− ny a instalovány na základě ekonomických propočtů vhodnosti nasazení. Obchodní politika firmy směřovala především do provozů komunálních tepelných hospo− dářství měst a obcí, kde je nainstalována převážná větši− na kogeneračních jednotek TEDOM. Prvotní snaha o zlepšení ekonomiky provozu tepelných hospodářství pouze nasazením kogenerační jednotky vždy ukázala při komplexním pohledu na celý systém dalších možností ekonomických investic do navazujících systémů. Reali− zovat další investiční činnost bylo možné již pouze uza− vřením vyššího smluvního vztahu (například nájemní smlouvy s povinností zajistit potřebné investice) s majitelem celého zařízení – nejčastěji s městem. V roce 1994 převzal TEDOM aktivity Podniku bytového hospo− dářství Třebíč a podnikání firmy se rozšířilo o novou oblast výroby tepla a elektrické energie. Tato oblast se kromě výroby kogeneračních jednotek stala druhou nosnou aktivitou vznikajícího holdingu TEDOM.“ Pochopili jsme, že vaše obchodní filozofie není jen kogenerační jednotky prodávat, ale starat se i o jejich provoz, který je ekonomický, pokud se dobře daří pro− dat i druhý produkt, jímž je teplo. „První krok v teple vedl do výše zmíněného tepelné− ho hospodářství města Třebíče, které naše 100% dceři− ná společnost Třebíčská tepelná společnost s.r.o. provo− zuje na základě nájemní smlouvy s městem Třebíč od roku 1994. V současné době dodává kolem 350 TJ tepla za rok a prostřednictvím kogeneračních jednotek TEDOM, které má ve svých kotelnách instalovány, vyrá− bí více než 5,5 GWh elektrické energie ročně. V Třebíči teplem zásobujeme přes 7200 domácností. V této společ− nosti jsme nainstalovali i kotel spalující biomasu, který pro− vozujeme již druhým rokem. I zásluhou provozu tohoto kotle jsme mohli snížit cenu tepla pro naše odběratele. Na základě zkušeností TEDOMU z Třebíče jsme se v roce 1996 zúčastnili výběrového řízení na rekonstrukci

3T 4/2002


a které ze setrvačnosti chápeme jako zahraničí stále jen napůl, pak náš první výpad za hranice vedl do Španělska. To proto, že právě zde se nám podařilo najít kvalitní− ho partnera v podobě firmy Levenger. Společně s touto společností jsme ve Španělsku uvedli od roku 1995 do provozu skoro tři desítky kogeneračních jednotek, které představují průřez celým naším výrobním progra− mem. Další spolupráci se podařilo navázat v Itálii, ve Francii, v Dánsku či Polsku. První instalace už máme za sebou i ve Švýcarsku, Rusku, Bělorusko, Kazachstánu, Gruzii, v Lotyšsku, Maďarsku, ale i v Německu, USA, Chile nebo Číně. Chystáme se i na Mexiko, kde je veli− ce slušný poměr ceny zemního plynu a elektřiny. Je zají− mavé, že na západ od nás najdeme spíše uplatnění pro stroje menších výkonů, zatímco naši východní partneři dávají přednost větším strojům. Domácí odběratelé se zajímají o celou výkonovou škálu strojů. Rád bych připomněl ještě několik úspěchů v zahrani− čí. V Lotyšsku TEDOM vyhrál veřejnou soutěž na vybu− dování energetického zdroje na skládce odpadů v Rize a porazil dokonce i takový gigant, jako je Skanska. V maďarském Sárospataku jsme se vypořádali i se zadá− ním, které požadovalo 96% roční využití provozní doby kogenerační jednotky TEDOM CAT 1000 SP. Nesplně− ní garančních měření a deklarovaných údajů, včetně ročního využití, hrozilo postihem, či dokonce vrácením jednotky. Díky splnění všech podmínek nám tato naše první maďarská instalace otevřela dveře na zdejší trh. Ten je motorové kogeneraci příznivě nakloněn poměrně níz− kou cenou plynu, garantovanou vládou na čtyřleté obdo− bí, a docela slušnou výkupní cenou elektřiny. I proto je konkurence v motorové kogeneraci v Maďarsku vysoká. Škoda jen, že podobné podmínky nemáme u nás. Chybí nám jasné vyjádření kompetentních orgánů, zda chtějí dále podporovat motorovou kogeneraci. V opač− ném případě pak jasné vyjádření, co s motorovou koge− nerací, která je již v provozu a na niž stát přispíval nemalými částkami, jak dotacemi, tak výhodnými půjč− kami. Vypadá to totiž, že jsme tak bohatý stát, že můžeme pořád vyhazovat peníze oknem.“

3


a provoz tepelného hospodářství v Ivančicích. Ve společ− nosti Teplo Ivančice, s.r.o., vlastní TEDOM 59% podíl na obchodním jmění. Produkce tepla zde představuje 75 TJ, elektrické energie pak 2,5 GWh za rok. Později roz− šířil TEDOM portfolio o provozování dalších tepelných společností. Ve městě Jeseník má od ledna 1998 v proná− jmu zdejší tepelný systém a vlastní 55 % Jesenické tepelné společnosti, s.r.o. Celoroční výroba tepla v této soustavě je 110 TJ, elektřiny pak 2,4 GWh. Ještě v tomtéž roce přibyla tepelná soustava ve městě Příbor. V dubnu 1998 zde vznikla Příborská tepelná společnost, s.r.o., o rok později přejme− novaná na TEDOM ENERGO, s.r.o., s 80% podílem TEDOM, s.r.o. V lokalitě Příbor produkuje ročně kolem 33 TJ tepla a 1,8 GWh elektřiny. Tato společnost se podílí i na jiných provozních aktivitách firmy TEDOM, s.r.o. V závěru roku 1998 zvítězil TEDOM, s.r.o., v soutěži na rekonstrukci a provoz tepelně energetického systé− mu ve městě Volyň. Zde byl v roce 1999 komplexně zrekonstruován tepelný zdroj a soustava se stala další provozní jednotkou v rámci společnosti TEDOM, s.r.o. Roční výroba tepla ve Volyni je necelých 19 TJ, elektři− ny pak 0,5 GWh. Od července 1999 TEDOM ENERGO, s.r.o., provozuje po dokončení rozsáhlé modernizace sou− stavy a instalaci kogenerační jednotky TEDOM CAT 2000 o elektrickém výkonu 2 MW rovněž tepelně energetický systém města Svitavy s roční výrobou tepla 121 TJ a necelých 9 GWh elektřiny. V roce 2000 byla společně s firmou EKOL Brno založena společnost TENERGO Brno, a.s., určená především k provozování tepelně ener− getických systémů na Slovensku. TENERGO Brno, a.s., v současné době provozuje jeden systém v Bratislavě, v městské části Devínská Nová Ves, a začíná provozovat energetický systém ve východoslovenské Snině. Od loňského roku provozuje TEDOM ENERGO, s.r.o., tepelné hospodářství ve Světlé nad Sázavou s prodejem 55 TJ a Zruči nad Sázavou s cílovým prodejem 65 TJ. Ve Světlé nad Sázavou bylo jako tepelného zdroje využi− to odpadního tepla ze Skláren Bohemia.Ve Zruči nad Sázavou bude za pomoci SFŽP vybudován fluidní zdroj na spalování různých typů tuhých paliv a budou zde zre− konstruovány tepelné rozvody pro dodávky tepla v místní průmyslové zóně a pro propojení s dosavadním, již mo− dernizovaným systémem na sídlišti.“ Jaké je vlastně postavení společnosti TEDOM, s.r.o., a jejich kogeneračních jednotek v české energetice? „Firmou vlastněné a spoluvlastněné společnosti dodá− vají teplo a elektřinu v městských tepelně energetických systémech − v Třebíči, Ivančicích, Jeseníku, Příboře, Vo− lyni, Svitavách, Zruči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou a ze samostatně provozovaných kogeneračních jednotek v Třebíči, Humpolci, Jihlavě, Zruči nad Sázavou, Voticích a doma ve Výčapech při celkovém instalovaném tepelném výkonu kolem 186 MW a instalovaném elektrickém výko− nu kolem 10,3 MW ročně zhruba 750 TJ tepla a 24 GWh elektřiny. S novými akvizicemi bychom se letos chtěli dostat přes hranici 1000 TJ vyrobeného tepla. Celkově je ze zhruba 800 motorových kogeneračních jednotek instalovaných u nás 630 Made in TEDOM. Z nich 127 pracuje do energetické sítě, ostatní pro vlastní

4

3T 4/2002

spotřebu. Podle našich odhadů je u nás v motorové koge− neraci instalován výkon 80 až 100 MWh, z toho na naše stroje připadá 60 MWh. Stejným poměrem by dopadl i odhad porovnání vyrobené elektřiny. Ze zhruba 270 GWh elektřiny vyrobených motory u nás bylo na strojích TEDOM natočeno zhruba 160 GWh. Do zahraničí jsme dodali motory s celkovým instalovaným výkonem kolem 40 MW. Samozřejmě se jedná o více či méně přesné odhady, jelikož přesná statistika u nás neexistuje. To občas poškozuje motorovou kogeneraci, protože při její obhajobě nám často chybějí přesná čísla a další údaje.“ V tomto čísle publikujeme také odborný článek o ply− nových spalovacích mikroturbínách. Patří k vašim kon− kurentům? „Samozřejmě. Jejich největší výhodou jsou velmi malé provozní náklady. Díky jejich masovému nasazení se dokonce podařilo i citelně snížit investiční náklady na jejich pořízení. My ale nespíme. Uspěli jsme u Minis− terstva průmyslu a obchodu ČR v rámci programu pod− pory výzkumu a vývoje PROGRESS s projektem výzku− mu a průmyslové aplikace Stirlingova motoru o výkonu kolem 10 až 20 kW. Ministerstvo na tento úkol poskytne devět miliónů korun s podmínkou, že stejnou částku

Kogenerační jednotka TEDOM v Tepelném hospodářství města Příbor

přihodí TEDOM. To bude nejlepší odpověď na konku− renční mikroturbíny, protože jejich největší výhody – níz− ké náklady na servis − docílíme podobně a navíc přibu− de možnost použití takřka všech paliv, včetně biomasy (jedná se o vnější spalování). Očekáváme i velmi vyso− kou spolehlivost. Do konce roku 2003 bychom rádi před− vedli naše výsledky. Nebojte se, určitě s nimi čtenáře vašeho časopisu včas seznámíme.“ Novinkou společnosti TEDOM je využití kogenerač− ních jednotek při spalování skládkového plynu a bioply− nu. Skládkový plyn jímaný z pražských skládek komu− nálního odpadu v Ďáblicích a Chabrech by měl do kon− ce roku roztáčet čtyři kogenerační jednotky s celkovým instalovaným výkonem 3,84 MW. Při současných již do− statečných cenách elektrické energie se už vyplácí vyrábět elektřinu právě z těchto obnovitelných zdrojů, a to nejen pro vlastní spotřebu, ale i pro prodej do elektrické sítě. Za rozhovor poděkovali Mgr. Pavel Kaufmann a Ing. Michal Říha

Kogenerační zařízení s mikroturbínou Jan Hladík

Úkolem malých kogeneračních zdrojů pro výrobu tep− la a elektřiny je dosáhnout maximálního využití vyrobe− ného tepla při výrobě elektřiny. Jedná se vesměs o zaří− zení, u nichž není hlavním produktem elektřina, ale energie tepelná vyrobená převážně pro CZT. Elektřina vyrobená z kogeneračních jednotek je doplňkovým pro− duktem, který má ovšem výrazný dopad na ekonomiku provozu zdroje a současně je významným producentem elektřiny, především v době odběrových špiček. Pro vlast− ní kogenerační zařízení je pak výsledkem obrácené pořa− dí priorit výroby, tedy v první řadě elektřina a jako doplň− kový produkt energie tepelná neboli teplo pro CZT. Současná výroba tepla a elektřiny znamená výrazně nižší spotřebu paliva a tím i sníženou produkci emisí oproti oddělené výrobě v elektrárnách na tuhá paliva. Z tohoto ekologického důvodu je kogenerace podpo− rována v mnoha vyspělých zemích státními a místními orgány. Současná výroba tepla pro CZT je převážně do− dávána z větších tepláren, kde však jsou její výhody zne− hodnocovány vyššími investičními i provozními náklady rozvodů, složitějším správním procesem i rizikem zneu− žití monopolu firmy provozující tepelné síťě a zdroje. Tento společenský i technický vývoj výrazně poukazuje na význam menších a středních kogeneračních zdrojů. Jejich výhodou přitom zůstává možnost poměrně levné a jednoduché záměny paliva v budoucnosti. Technicky může být současná výroba tepla a elektřiny zajištěna např. plynovými motory či spalovacími turbínami. Spalovací turbíny jsou používány již několik desítek let v leteckých motorech a poněkud kratší dobu i k tep− lárenským účelům. Zejména vývoj jejich účinnosti je stále prudký a v posledních letech i u malých jednotek. Použí− vá se velmi kvalitních, tedy i drahých materiálů pracujících při vysokých teplotách. Na tomto základě jsou turbíny zpra− vidla investičně nákladnější. Malé turbíny však mají mi− nimum pohyblivých dílů, díky čemuž jsou náklady na údržbu a provoz výrazně nižší, a to i při zvýšené život− nosti daného zařízení. Vzhledem k nižším provozním ná− kladům se vyšší investice zpravidla během několika let za− platí a v následujícím období se zařízení stává výdělečným. Hlavní přednosti mikroturbín je vysoká spolehlivost a životnost, minimální náklady na údržbu, plně auto− matizovaný provoz (snazší regulovatelnost výkonu),

malá hmotnost a rozměry zařízení, nízký obsah škodli− vin ve výstupních spalinách, minimální stavební úpra− vy, tichý provoz a nepotřebnost mazacího oleje a chladicí kapaliny. Provoz mikroturbíny Významnou technickou novinkou se stává mikrotur− bína nové generace na výrobu elektrické energie, která je v současné době nejvíce rozšířena ve Spojených stá− tech. Provoz byl také zahájen v České republice, kon− krétně v Českém Brodě. Jedná se o kogenerační jednot− ku s malou spalovací turbínou na zemní plyn o výkonu 28 kWel a 60 kWt. V porovnání s běžně známými plynový− mi motory pracuje na principu rotačního pohybu obdobně jako letecký motor. K turbíně je na hřídeli přidán vysokofrekvenční generátor, který pracuje až na 96 tis. ot./min.. To umožňují vzduchová ložiska, ve kte− rých je hřídel uložena. Topná voda dosahuje hodnot 60 až 80 °C. Zařízení je instalováno v kotelně panelové− ho sídliště a do provozu bylo uvedeno v únoru 2001. Pořizovací cena kogenerační jednotky činila 1,8 milió− nu korun.

Řez plynovou mikroturbínou

Princip startu a funkce jednotky Jednotka startuje z elektrické sítě (možno startovat z baterie, pokud je jí jednotka vybavena), přičemž generá− tor je používán jako motor. Roztočením soustrojí začne kompresor vzduchu stlačovat vzduch, který je přiváděn do spalovací komory. Posléze je do spalovací komory vpuštěn plyn a směs je elektricky zapálena. Jakmile začne směs hořet a expandovat přes turbínu, je vypnut motor a soustrojí je schopno udržet se v provozu na plyn. Poté jsou otáčky zvýšeny na provozní a soustrojí je automaticky

3T 4/2002

TEPLO, TECHNIKA, TEPLÁRENSTVÍ

Článek pojednává o nové technologii výroby energie, která v USA zaznamenává již stovky aplikací, byla instalována a je provozována také v České republi− ce. Jedná se o kogenerační jednotku s malou spalo− vací turbínou, která pro svou minimální provozní péči a ekologické přednosti našla uplatnění na blo− kové kotelně v Českém Brodě.

5

přifázováno k síti nebo provozováno mimo rozvodnou soustavu. Jednotka je schopna najetí na plný výkon do 120 sekund. Generátor vyrábí elektrický proud zpra− vidla na kmitočtu 10 až 16 kHz. Potom je usměrňován a ve střídači upraven na potřebných 50 Hz. Výkonná elektronika umožňuje velmi rychlou a přesnou regulaci změn zatížení. Prostorové umístění Při výběru lokality musíme vzít v úvahu tato hlediska: montáž, veřejnou přístupnost, potrubí paliva, elektric− ké propojení, volné prostory pro přístup obsluhy, pří− vod vzduchu, výfukové potrubí a hlukové požadavky. Turbína je konstruována buď pro vnitřní, nebo venkov− ní provoz. Měla by být umístěna na pevné rovné ploše, která by unesla její váhu. Výrobce doporučuje připevně− ní nebo uchycení zařízení, ale není potřeba, protože za− řízení nemá téměř žádné vibrace. Požadavky na průtok vzduchu Otvory pro vstup vzduchu nesmějí být omezeny a do− dávaný vzduch musí mít ve všech vstupech stejnou teplotu a stejný tlak. Turbína má samostatné filtry pro turbogenerátorový vzduch a pro chladicí vzduch elek− tronických zařízení. V prašném prostředí je nutná zvý− šená údržba těchto filtrů. Omezení vstupního vzduchu nebo i teploty má vliv na výkon turbíny. Připojení paliva


Turbína spaluje plynná paliva a potřebuje pro řádný provoz čistý a suchý plyn. Dodávaný plyn musí udržovat minimální tlak při maximálním průtočném množství.

6

Kotelna „Jahodiště“ − Český Brod

Před turbínou by měl být instalován uzavírací ventil, filtr, odvzdušňovací ventil a regulátor tlaku. Regulátor tlaku musí být dimenzován tak, aby zabránil zmenšení průto− ku při daném tlaku. Ke špičkové spotřebě paliva dochá− zí při plném výkonu ze studeného startu po dobu asi 2 min. Při tomto startu turbína požaduje zhruba 1,5 ná− sobek jmenovité spotřeby. Výfukové potrubí musí mini− malizovat celkový protitlak na turbínu, který ovlivňuje výkon turbíny. Nadměrný nebo kolísavý protitlak by mohl poškodit turbogenerátor. Připojení k síti Vysokofrekvenční generátor je k distribuční síti připo− jen přes plně řízený můstek, jehož výstupní frekvence a tvar vlny jsou určovány sítí. Toto zařízení není schopno samostatného provozu bez síťového napětí, pokud není vybaveno bateriovým zdrojem, protože generátor je vy− užíván pro start turbínové jednotky. V tomto případě se nemůže vyhovět těm distribuč− ním společnostem, které vyžadu− jí mechanické blokování stykačů pro odběr a dodávku do sítě. Výpadek síťového napětí vyhod− nocují releové ochrany jako po− ruchu během několika mili− sekund. Jedná se o ochranné funkce − podpětí, přepětí, nízká nebo vysoká frekvence, popřípa− dě rychlost jejich změny, které jsou nastavitelné dle momentál− ní potřeby. Sdělovací spojení

Funkční schéma

3T 4/2002

Komunikace s turbínou může být dosaženo přímo přes panel displeje turbíny. Dále má výstup− ní relé pro následující provozní stavy: pohotovost, chod, zatížení, porucha, odstavení. Sdělování úplných funkčních údajů a říze− ní je možné přes sériový port RS 232. Zařízení může pracovat

autonomně, pokud se nevyžaduje externí řízení. Turbí− na může být ovládána zapnutím nebo vypnutím. Připo− jení k síti může být ovládáno při různých úrovních ener− getického výkonu a v různých režimech, kdy je výkon turbíny přizpůsobován místnímu zatížení nebo sledová− na ochrana proti zpětnému proudu do veřejné sítě. Tur− bína je také vybavena zařízením pro automatický opětný start po odstaveních způsobených zařízením nebo sítí. Tím se zvyšuje pohotovost celého zařízení.

Během provozu nebyla zaregistrována jediná připo− mínka ze strany občanů bydlících v přímém sousedství kotelny. Pro zlepšení hlukových podmínek bylo instalo− váno koleno na vyústění odvodu spalin nad střechou objektu. Měření emisí: Měření při jmenovitém Naměřené hodnoty Cppm výkonu

Údržba Mikroturbína je výrobek s vyspělou technologií, který vyžaduje pouze malou údržbu. Použitím vzduchových ložisek se odstraňuje potřeba mazacího oleje a mazacího olejového systému a významně se zkracují doby potřebné pro údržbové operace. Provozovatel zařízení provádí jen údržbu palivového a vzduchového filtru. Údržbu ostat− ních součástí zařízení provádí servisní firma.

Hodnoty přepočtené na n.p. a 15% O2

O2

CO

NO

NO2

%

ppm

ppm

ppm

CO

NOx

Maximum

18,4

38

2

0

107

9

Minimum

18,3

32

1

0

92

5

mg/m3 mg/m3

Vyhodnocení ročního provozu KJ Termín zahájení provozu: 9. 2. 2001 Termín odečtu údajů: 9. 2. 2002 Počet provozovaných hodin provozu: 7954 Počet startů: 236 Vynucené odstávky: poruchy v distribuční síti porucha kompresoru plynu − po 4000 hod. kontrola a čištění vzduchového a palivového filtru. 98 170 m3 440 833 kWh 198 937 kWh 0,87 Kč / kWh 0,03 Kč / kWh 10 let 9 let 440 833 kWh 178 937 kWh 15 %

(uvažuje se o další možnosti navýšení vlastní spotřeby)

Kogenerační jednotka v suterénu obytného domu − SRN

Závěr Malá spalovací turbína pohánějící generátor na vý− robu elektřiny je zatím v České republice jediná s pro− vozem v Českém Brodě. Spolu s ostatními instalovaný− mi spalovacími plynovými motory však začíná vytvářet konkurenční postředí vůči velkým elektrárnám. Výroba elektřiny se tak ve spojení s výrobou tepla začíná přesou− vat před práh uživatelů. Masovějšímu rozvoji těchto účin− ných technologií dosud brání nastavení ekonomických parametrů uměle regulovaného trhu s energiemi. Každopádně je nutné s mikroturbínami počítat jako se „zdroji budoucnosti“.

kontakt

3x mikroturbína na ČOV − USA

Jan Hladík Městské tepelné hospodářství Kolín, spol. s r.o. Klenovecká, 28000 Kolín II tel.: 0321/ 721 343 fax: 0321/ 721 343 mobil: 0602/ 303 319 e−mail: hladik.jan@mth−kolin.cz

3T 4/2002


Spotřeba plynu: Výroba tepla: Výroba elektřiny: Palivové náklady: Provozní náklady: Doba návratnosti investice: Prostá návratnost: Prodej tepla: Prodej elektřiny: Podíl vlastní spotřeby el.:

7

Energetické audity v teplárenských společnostech – úvod do problematiky Ing. Josef Karafiát, CSc.

Článek je prvním zamyšlením nad problematikou zpracování energetických auditů v teplárenských společnostech. Po úvodní charakteristice legislativ− ního rámce a prezentaci obsahové struktury ener− getického auditu je hlavní pozornost věnována vý− kladu rozdílů mezi tímto novým prvkem, mezi kla− sickým chápáním pojmu „audit“ a mezi tradičním pojetím podnikatelského záměru. Závěrečná část článku se věnuje nejvýznamnějším rizikům a příle− žitostem, se kterými se budou energetičtí auditoři a teplárenské společnosti setkávat v procesu přípravy a realizace energetických auditů.

ä návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor (včetně ekonomického vyhod− nocení a vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí), ä závěrečný posudek energetického auditora obsahu− jící závazné výstupy energetického auditu včetně evidenčního listu. Podrobnější specifikace rozsahu činností prováděných v rámci energetického auditu a vzory vstupních a výstupních sestav jsou poměrně podrobně popsány v příslušných paragrafech a přílohách vyhlášky č. 213. Cíle podnikatelských záměrů a cíle energetických auditů

Legislativní rámec


Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ukládá povinnost podrobit energetické hospodářství energetic− kému auditu všem fyzickým a právnickým osobám s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláš− kou stanovená hodnota (§ 9, odstavec 3 zákona). Vy− hláška MPO č. 213/2001 Sb. v § 10 stanovuje tuto hod− notu ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie. Podle příslušného zákona č. 406/2000 Sb. je vlastník energetického hospodářství, které bylo povinně podro− beno energetickému auditu, povinen poskytnout na vy− žádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, SEI, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle mís− ta, v němž se nachází posuzované energetické hospodář− ství (§9, odstavec 2 zákona). Energetický audit může zpracovat pouze energetický auditor – fyzická osoba zapsaná do seznamu energetic− kých auditorů vedeného MPO.

Náležitosti energetického auditu specifikuje již citova− ná vyhláška MPO č. 213 ze dne 14. června 2001. Podle této vyhlášky musí být energetickému auditu podrobeny energetické vstupy a výstupy (nákupy a prodeje paliv a ener− gií), vlastní energetické zdroje, rozvody energie a význam− né spotřebiče energie (budovy a technologie) v rámci pří− slušného posuzovaného energetického hospodářství. Písemná zpráva o energetickém auditu musí obsahovat: ä hodnocení současné úrovně provozovaného energe− tického hospodářství a budov (identifikační údaje, popis výchozího stavu, zhodnocení výchozího stavu), ä celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor obsaženou v návrhu opatření ke snížení spo− třeby energie,

8

3T 4/2002

V případě teplárenských společností, jejichž primární úlohou je výroba, distribuce a obchod s energií, nikoliv spotřeba energií, je třeba důsledně rozlišovat pojmy „podnikatelský záměr“ a „energetický audit“, a to jak z věcného, tak i z procesního hlediska. Po věcné stránce je úlohou podnikatelského záměru zvýšit tržní hodnotu podniku, tj. dosáhnout určitých fi− nančních cílů. Tato úloha je schematicky znázorněna na obrázku č. 1. Cílem podnikatelského záměru je tedy maximalizace obchodních zisků a tržní ceny podniku při respektová− ní všech současných a budoucích finančních toků, ale v podstatě bez ohledu na energetické účinnosti vlastních technologických procesů. Typickým příkladem je pro− ces rozhodování, zda instalovat protitlakou, či odběro− vou turbínu, nebo zda instalovat plynový, či uhelný kotel, kdy o výběru té které technologie nerozhodují energetické účinnosti zařízení, ale pouze investiční a provozní náklady, tedy finanční ukazatele.

Náležitosti energetického auditu

Obr. 1 Základní úloha podnikatelského záměru

Hlavním smyslem energetického auditu je dosáhnout snížení vlastní spotřeby energie a snížení celkové ener− getické náročnosti technologických procesů. Tato úlo− ha je schematicky znázorněna na obrázku č. 2. Cílem energetického auditu je snížit energetickou náročnost výroby, distribuce a vlastní spotřeby energie v podniku s respektováním části současných finančních toků, ale v podstatě bez ohledu na celkový obchodní obrat, zisk a tržní cenu společnosti.

Obr. 4 Proces přípravy a realizace energetického auditu

Proces přípravy a realizace podnikatelských záměrů a energetických auditů Po procesní stránce je zpracování podnikatelského záměru zpravidla rozděleno do několika po sobě násle− dujících etap, jak je znázorněno na obrázku č. 3. Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru má jasně definovaný start (záměr), průběh (návrh, vý− běr, projekty) a závěr (realizace). V případě, že se v některé etapě tohoto procesu prokáže nereálnost zá− měru, lze proces kdykoliv zastavit. Zpracování energetického auditu pro teplárenské spo− lečnosti je po procesní stránce příslušnou vyhláškou vyžadováno jako jednoetapový a jednorázový úkon, jak je znázorněno na obrázku č. 4.

Zhodnocení vztahu mezi podnikatelským plánem a energetickým auditem Základním cílem majitele teplárenské společnosti je ekonomický úspěch, základním cílem nařizovatele ener− getického auditu (státu) je snížení energetické náročnos− ti. K dosažení ekonomického úspěchu jsou zpracovávány a realizovány podnikatelské záměry uvnitř společnosti. K dosažení energetických úspor mají sloužit výsledky ener− getických auditů zpracovávaných vně společnosti, navíc podrobených veřejné kontrole (povinnost předložit je SEI a orgánům státní správy a místní samosprávy). Energetický auditor bude muset nejen pracovat s reál− nými technickými a cenovými daty (jež jsou často před− mětem obchodního tajemství), ale bude muset i navrhovat varianty opatření, tedy část investičního programu audito− vané společnosti. Tato obecná poloha problému v sobě sa− mozřejmě zahrnuje řadu rizik, nejasností, ale i příležitostí. Rizika energetických auditů

Obr. 3 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru

K hlavním rizikům a nejasnostem při zpracování ener− getických auditů teplárenských společností budou patřit: ä zvládnutí procesu získávání vstupních dat a nakládání s těmito daty, ä zvládnutí procesu návrhu energetických úsporných opatření vzhledem k investiční náročnosti a obchod− ním cílům auditované společnosti.

3T 4/2002


Obr. 2 Základní úloha energetického auditu

Proces přípravy a realizace energetického auditu má definovaný start (povinnost danou zákonem č. 406), průběh (podrobnosti a náležitosti specifikované vyhláš− kou č. 213), ale prozatím chybí závěr (realizace vybrané varianty). Zákon č. 406 ukládá povinnost splnit opatře− ní a lhůty stanovené v rozhodnutí SEI (realizaci vybra− ných variant dle výsledků energetického auditu) pouze organizačním složkám státu, krajů a obcí a příspěvkovým organizacím, nikoliv však fyzickým nebo právnickým oso− bám. Nikde tudíž není definována povinnost pro teplá− renské společnosti řídit se doporučeními energetické− ho auditora a fyzická realizace vybrané varianty bude záležet pouze na vlastním uvážení a přesvědčení teplá− renské společnosti o efektivnosti takovéto akce.

9


10

Zvládnutí procesu získávání vstupních dat a nakládání s těmito daty v sobě skrývá riziko, že auditorovi by měly být poskytnuty informace mající často charakter obchod− ního tajemství (např. smlouvy na dodávky paliv a někte− rých služeb) a tyto informace by měl auditor uvést ve zprávě o auditu jako výchozí podmínky hodnocení. Riziko ani tak netkví v auditorovi samotném, který bude samozřejmě vázán smlouvou o nešíření informací, jako v povinnosti předložit výsledky auditu (zprávu) na vyžádání orgánům státní správy a samosprávy, čímž se de facto část důvěrných obchodních informací může stát informacemi veřejnými. Zvládnutí procesu návrhu energetických úsporných opatření vyžaduje nalezení kompromisu mezi možným a potřebným. Energetický auditor je povinován navrh− nout nejefektivnější opatření (variantu dosažení úspor ve spotřebě energie) bez ohledu na výši potřebných investic. Samozřejmě teoreticky lze prohlásit, je−li inves− tičně nejnáročnější řešení zároveň ekonomicky nej− efektivnější, proč si na něj třeba nepůjčit a okamžitě ho nerealizovat. Prakticky však významnou roli hrají otázky schopnosti auditované společnosti investovat, její bilan− ce účetních aktiv a pasiv, míra zadluženosti atd., což jsou ukazatele ovlivňující tržní hodnotu společnosti. Významnou roli bude také hrát vlastní investiční pro− gram auditované firmy, která např. může investovat pří− slušné prostředky do projektů s větší mírou výnosnosti (např. do rozvoje obchodní činnosti), než je míra výnos− nosti projektů na úsporu spotřeby energie. Energetický auditor je rovněž povinován nalézt nejefek− tivnější opatření (variantu dosažení úspor ve spotřebě ener− gie) bez ohledu na vnější obchodní podmínky firmy. Vnější obchodní podmínky jsou v současnosti tvořeny především pravidly regulace energetického trhu. Za stávajícího způ− sobu regulace cen tepla se může ukázat, že snížení nákla− dů na vlastní spotřebu nebo snížení palivových nákladů může snížit výchozí základnu pro výpočet prodejních cen tepla domácnostem a tím tak paradoxně zhoršit hospo− dářské výsledky firmy nebo že důsledná regulace odbě− ratelských stanic a distribučních tepelných sítí může sní− žit rozsah nabízených služeb při dodávkách elektrické energie ze zdroje a tím tak opět paradoxně zhoršit hospo− dářské výsledky auditovaného subjektu. Řešení těchto otázek samozřejmě předpis obsahu a způ− sobu zpracování energetického auditu nepostihuje (a ani nemůže postihovat) a bude pouze na citu a odborné erudici auditora, do jaké míry se s těmito fakty vypořádá. Příležitosti energetických auditů K hlavním příležitostem zpracování energetických auditů teplárenských společností budou patřit: ä zpracování uceleného souboru informací o zaříze− ních a energetických procesech, ä odkrytí rezerv a odstranění provozní slepoty. Teplárenské společnosti již zpravidla mají zpracovány dostatečně kvalitní a dobře strukturované soubory tech− nických informací o zařízeních zdroje, méně platné je toto tvrzení v případě tepelných sítí (s výjimkou případů, kde

3T 4/2002

je zpracován GIS). Větším problémem však bývají soubory informací o vnitřních energetických tocích, tj. např. o vlastní spotřebě tepla pro otop, vlastní spotřebě tepla pro technologie ( např. pro odsíření), množství tepla pouš− těného (propouštěného) přes redukce, informace o pravděpodobných ztrátách tepla v rozvodech, chybách měření, „černých“ odběrech atd. Na tomto poli může být práce energetického auditora velmi přínosná. Odkrytí rezerv a odstranění provozní slepoty bude hlavním obsahem navrhovaných energetických úspor− ných opatření. Rezervy vyplývají zpravidla z kvalitativně rozdílných úrovní technologie jednotlivých částí systé− mu (např. modernizovaný zdroj s vysokou úrovní řízení a regulace a zastaralé odběratelské stanice pouze s možností mechanického ovládání). Provozní slepota je důsledek migrace pracovníků, sni− žování jejich počtu a pověřování „tradičních“ odborní− ků novými úkoly a novými funkcemi. Typickým proje− vem provozní slepoty je odpověď na otázku „proč se to dělá“ − odpověď „protože se to tak dělalo vždy“. Závěr Účelem tohoto článku bylo upozornit na skutečnost, že zpracování energetického auditu teplárenských spo− lečností představuje určitá specifika, a to nejen technic− ká, ale i procesní. Samozřejmostí je, že energetický auditor musí ovládat poměrně složitou problematiku výroby energie (zejména kombinované), distribuce energie (tepelných sítí) a spotře− by energie (odběratelských stanic, budov a technologic− kých spotřebičů). Samozřejmostí by také mělo být, že auditor v rámci své profesní cti a obecných požadavků energetické legislativy bude navrhovat a prosazovat ener− geticky nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější energe− ticky úsporná opatření. Samozřejmostí však nemusí být nalezení té „správné“ hranice, od kdy se auditor ještě nevměšuje do podnikatel− ských práv majitelů společnos− kontakt ti a od kdy auditor ještě nepo− Ing. Josef Karafiát, CSc. škozuje některé podnikatelské ORTEP, s.r.o., Braunerova 21 180 00 Praha 8 – Libeň a obchodní aktivity auditova− tel.: 02/ 8384 0357 né společnosti. fax: 02/ 8384 2155 mobil: 0602/ 212 624 e−mail.: [email protected]

Rozúčtování nákladů na vytápění na konečného spotřebitele při poměrovém měření tepla Ing. Vilibald Zunt

Článek je reakcí na článek Ing. Miroslava Vincenta – SBD MÁJ Brno otištěném v minulém čísle, který se snažil hodnotit výsledky termoregulace a zavede− ní elektronických RTN po necelém jednoročním využívání. Bohužel hodnocení je vedeno úzkým po− hledem a bez širší úvahy a tím zkresleno, neboť ne− hledá celkové příčiny stavu, ke kterému došlo. Pou− ze se problémů a nesprávného přístupu správce domu (rozúčtovatele nákladů) dotkl a neřešil je v celém důsledku a příčinách. Proto tento článek doplňuje řešení problému a ukazuje na neshodu popisované užité metodiky s platnou legislativou a doporučuje řešení k opti− málnímu vyúčtování nákladů na vytápění v souladu s platnou legislativou, a to na tom samém příkladu objektu.

V článku se autor snaží hodnotit výsledky termoregu− lace a zavedení elektronických RTN po necelém jedno− ročním využívání. Bohužel hodnocení je vedeno úzkým pohledem a bez širší úvahy a tím zkresleno, neboť ne− hledá celkové příčiny stavu, ke kterému došlo. Pouze se problémů a nesprávného přístupu správce domu (rozúčtovatele nákladů) dotýká a neřeší je v celém dů− sledku a příčinách. Hned v úvodu autor konstatuje, že „je patrné, jaký dopad může mít metodika rozúčtování nákladů na vytápění pro konečné− ho spotřebitele podle dříve platné vyhlášky MPO ČR 245/95 Sb. v porovnání s novou vyhláškou platnou od roku 2002“. Toto konstatování je však velmi zavádějící, neboť problémy jsou neoprávněně shozeny na legislativu. Autor zapomněl na § 6, odst. 4 vyhlášky č. 245/95 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/98 Sb. Správná dikce výše uvedeného by měla být „je patrné, jaký dopad může mít nedodržení dikce vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění pro konečného spotřebitele podle dříve platné vyhlášky MPO ČR 245/95 Sb. ve znění vy− hlášky č. 85/98 Sb. dle § 6 odst. 4“. Dikce tohoto § zní: „Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorům s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosa− hované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednot− ce“ . Z uvedeného je jasně vidět, že vyhláška č. 85/98 Sb. nestanovovala žádnou metodiku rozúčtování spotřební složky, ale ponechávala výpočtovou metodu na majiteli

domu s podmínkou, že tato výpočtová metoda musí za− jistit objektivnost vyúčtování, to je vyúčtovat dle dosahova− né vnitřní teploty v bytě či nebytě. To vše v souladu s návaznými předpisy, především s občanským zákoníkem. Vyúčtování, tak jak je v článku popsáno, je provedeno dle spotřeby tepla v jednotlivých místnostech a ne jak vy− hláška ukládá. Je to především způsobeno tím, že vyúčto− vání spotřební složky s užitím indikátorů na radiátorech je provedeno dle normy vztažené k těmto indikátorům, to je EN ČSN 834 a 835. Je však nutné podotknout, že ten, kdo dle této normy provádí vyúčtování, zapomněl si pře− číst obecné ustanovení platnosti této evropské normy, že normu před jejím užitím je nutné přizpůsobit platné legislativě a podmínkám v zemi, kde bude užita. To se ovšem v daném případě nestalo a v ČR je to dosti ob− vyklý způsob. Dále je nutné podotknout, že pokud je tato norma či spíše řečeno metodika výpočtu z této normy užita, je to na základě dohody mezi majitelem domu a ná− jemníky. V ČR nemají normy obecnou platnost, pokud nejsou přímo do legislativy vtaženy. Jejich užití pak je pouze na základě dohody. Tato norma do legislativy vta− žena není. Znovu zdůrazňuji, že metodika dle této nor− my rozúčtovává náklady dle spotřeby tepla. Proto pro možnost jejího užití v ČR a přiblížení se platné legislati− vě se po korekcích dle této normy užívá ještě korekce podle polohy místností, případně doplněnou o další výpočtovou metodu zajišťující dikci vyhlášky. Zde je však první část problému. Korekce podle polo− hy místností by měly být stanoveny dle tepelných ztrát jednotlivých místností převzatých např. z projektové do− kumentace domu. Pak v takto stanovené korekci je i vazba na světovou stranu a nemělo by docházet k tomu, co pisatel článku uvádí. Bohužel je běžnou praxí, že korek− ce podle polohy místností jsou stanoveny od oka, případ− ně z informačních údajů z literatury. Dalším problémem je, že v případě, že má uživatel bytu trvale po celou topnou sezónu uzavřený radiátor a k temperování míst− nosti mu stačí pouze stoupačky, případně vnitřní kon− strukce domu, má náměr na indikátoru nulový. Pokud tento nulový náměr násobím jakoukoli korekcí, dostá− vám vždy nulu a tím uživatel bytu není vůbec do rozú− čtování spotřební složky vtažen. Pak nastává situace, že uživateli bytu z této místnosti je vyúčtována pouze spo− třební složka a při její velikosti 30 % je z této místnosti vyúčtován náklad pouze na průměrnou teplotu v otop− ném období cca 9 až 10 °C. Při její velikosti 50 % je vyúč− tován náklad odpovídající cca 12 až 13 °C. On však i v této


ísla č o h é l u n i nek z m á l č a n e c k rea

3T 4/2002

11

Celý princip je následný: Náměry po korekci v součtu za byt se sečtou za celý dům a podělí se započitatelnou plochou (definova− ná vyhláškou) celého domu a je získán průměrný ko− rigovaný náměr na 1 m2 v domě. Tímto průměrným náměrem vynásobím plochu bytů a získám průměr− ný náměr na byt. K tomuto průměrnému náměru na byt přičtu korigovaný náměr na byt (dle kterého se nyní rozúčtovává běžně spotřební složka) a získám spotřební číslo, dle kterého rozúčtuji náklad spotřeb− ní složky mezi byty. Tímto způsobem byty s nulovým či minimálním náměrem vtáhnu do vyúčtování spo− třební složky, a to na úrovni průměrného náměru odpovídajícího vyúčtované teplotě cca 16 °C.

1P−Z

č.b.

1P−JZ

č.b.

SVOB−J

č.b.

1P−JV

č.b.

1P−V

č.b.

3P−V

Celkem

6−2p

21

0

0

1−2p

14

2

20

3

20

4

25

5

17

19

1.

7

21

8

28

9

19

10

18

11

22

12

16

13

24

21

2.

14

20

15

15

16

13

17

18

18

16

19

24

20

20

18

3.

21

21

22

18

23

25

24

16

25

24

26

18

27

18

20

4.

28

22

29

21

30

17

31

15

32

14

33

26

34

24

20

5.

35

18

36

16

37

13

38

20

39

16

40

16

41

20

17

6.

42

19

43

18

44

21

45

12

46

19

47

19

48

27

19

7.

49

20

50

22

51

24

52

18

53

16

54

15

55

23

20

8.

56

16

57

15

58

24

59

19

60

19

61

20

62

23

20

č.b.

3P−Z

Pochopitelně je možné si navrhnout vlastní výpočto− vou metodu, která cíl daný vyhláškou a občanským zákoníkem zajistí. Uvedená metoda je ověřena a v obdob− ných variantách je již užívána ke spokojenosti všech zúčastněných stran. Pokud uvedenou metodu užiji v dotčeném domě, je roz− ptyl vyúčtované průměrné teploty v rozmezí 16 až 23 °C. Na obr. č. 2 je uveden grafický náhled. V tabulce č. 2 jsou uvedeny vyúčtované teploty po bytech a patrech.

Př

Podlaží


12

Aby k tomuto nedocházelo, je nutné užít i vhodnou výpočtovou metodu a dle ní vypočítat z korigovaného náměru spotřební číslo, dle kterého je pak možné vyúčtování služby vytápění provést. Tím dojde k optimál− nímu naplnění cíle stanoveného vyhláškou i občanským zákoníkem. Po analýze vyúčtování tepla několika set bytů, včetně registračního měření teploty v bytě u několika bytů, které vykazují nulové náměry, jsem dospěl např. k následné výpočtové metodě spotřebního čísla.

č.b.

místnosti má teplotu na úrovni min. cca 17 až 18 °C. Tím jsou náklady od tohoto uživatele přeneseny na ostat− ní uživatele bytů v domě a dochází tím k porušení občanského zákoníku v několika § a k naplnění podsta− ty § 451 až 454 občanského zákoníku, kdy se tento nájemník obohacuje na úkor ostatních v domě, a to na základě rozúčtování od majitele domu. Podotýkám, že majitel nese plnou odpovědnost za objektivní vyúč− tování nákladů a na tomto příkladě je vidět, že majitel domu tuto svou povinnost neplní, neboť vyúčtování ne− provedl v souladu s § 6 odst. 4 vyhlášky 85/98 Sb a neužil výpočtovou metodu, která by tomuto zabránila. Nová vyhláška č. 372/91 Sb. mění dikci z vyúčtování dle vnitřní teploty na dikci vyúčtování dle dodaného tep− la. Dodaným teplem se ovšem nemyslí dodané teplo radi− átorem a na něm indikovaným náměrem, ale i dodaným teplem stoupačkami a vnitřní konstrukcí domu. Tudíž je opět nutné užít výpočtovou metodu, která toto zajistí. Velikost spotřební složky ve výši 50 % na to nestačí. Dále je nutné si uvědomit, že každý dům má svoji tepel− nou stabilitu. Ta se pohybuje dle konstrukce domu na úrovni cca 19 – 16 °C. U doisolovaných domů s vyměněnými úspornými okny je možné ještě uvažovat o 1 °C méně. V každém případě by se tato teplota při zpracování projektu regulace a měření pro dům měla vyhodnotit a pro dům tím určit. To znamená, že každý uživatel bytu musí ve vyúčtování tuto minimální teplotu strpět. Pokud provedu analýzu z údajů pro popisovaný dům při základní a spotřební složce 50 % a dle korigovaných náměrů na indikátorech, zjistím, že z 90 bytů je 12 bytů (cca 13,3 %) vyúčtováno na průměrnou teplotu pod 16 °C (12 až 15 °C). Rozptyl ve vyúčtování je od vyúčtované průměrné teploty za byt 12 až 28 °C. Na obr. č. 1 jsou gra− ficky znázorněny rozdíly ve vyúčtování. V tabulce č. 1 jsou zaznamenány teploty, na které bylo vyúčtování bytů prove− deno, a to ve stejné úrovni, jako autor ilustroval náměry.

9.

63

21

64

20

65

20

66

14

67

20

68

17

69

26

20

10.

70

19

71

22

72

16

73

19

74

21

75

19

76

22

20

11.

77

20

78

18

79

18

80

14

81

20

82

24

83

21

19

12.

84

26

85

19

86

24

87

15

88

22

89

23

90

22

21

24

21

22

21

21

18 Tab. 1

3T 4/2002

21

22

1P−Z 1P−Z

č.b. č.b.

1P−JZ 1P−JZ

č.b. č.b.

SVOB−J SVOB−J

č.b. č.b.

1P−JV 1P−JV

č.b. č.b.

Celkem Celkem

č.b. č.b.

0

0

1−2p

17

2

20

3

20

4

23

5

19

20

1.

7

21

8

24

9

19

10

19

11

21

12

18

13

22

21

2.

14

20

15

17

16

17

17

19

18

18

19

22

20

20

19

3.

21

21

22

19

23

22

24

18

25

22

26

19

27

19

20

4.

28

21

29

20

30

19

31

17

32

17

33

23

34

22

20

5.

35

19

36

18

37

17

38

20

39

18

40

18

41

20

19

6.

42

20

43

19

44

21

45

16

46

19

47

19

48

23

20

7.

49

20

50

21

51

22

52

19

53

18

54

18

55

22

20

8.

56

18

57

18

58

22

59

19

60

20

61

20

62

22

20

9.

63

21

64

20

65

20

66

17

67

20

68

19

69

23

20

10.

70

20

71

21

72

18

73

19

74

21

75

19

76

21

20

11.

77

20

78

19

79

19

80

17

81

20

82

22

83

21

20

12.

84

23

85

19

86

22

87

17

88

21

89

21

90

21

21

23

21

22

21

21

20

21

22

3P−V 3P−V

3P−Z 3P−Z

20

č.b. č.b.

č.b. č.b.

6−2p

1P−V 1P−V

Podlaží Podlaží

Př

Pokud srovnání obojího promítnu do nákladů, jsou korekce podle polohy jednotlivých místností stanoveny dle někteří uživatelé bytů původním provedeným vyúčto− tepelných ztrát a nejnižší vyúčtovaná průměrná teplota váním vytápění bez výpočtové metody poškozeni až v domě je na úrovni teploty zajišťující tepelnou stabilitu o 2305 Kč/rok a někteří zvýhodněni až o 1600 Kč/rok. domu, pak pokud je vyúčtovaný náklad pro byt vyšší než 40 % proti průměru, je nutné považovat tento náklad Chtěl bych upozornit i na dikci v nové vyhlášce č. 372/ za oprávněný, neboť si jej způsobuje uživatel bytu sám, 2001 Sb. v § 4 odst. 4, kdy je připuštěn rozptyl nákladů a to buď přetápěním bytu, nebo nadměrným a nepři− 40 % oproti průměrnému nákladu vztaženému na 1m2. Zde se pisatel článku domnívá, že oproti předchozí legislativě je situace řešena. Ovšem není tomu tak. Je nutné si uvědomit, že vyhláška je metodická a musí proto být pro každý dům dohod− nutá pravidla o poskytování a rozúčtování služeb, která by měla být přílohou nájemní smlou− vy nebo smlouvy o správě domu. Pokud bych např. připustil mož− nost vyúčtovaného nákladu pro některý byt v domě na úrovni − 40 %, dostávám se při průměrné teplotě v topném období v domě 21 °C v dotčeném bytě na vyúčto− vanou teplotu pouze 14 °C. V pří− Obr. 1 Celkový rozdíl nákladů − vámi provedené vyúčtování padě, že je tepelná stabilita domu např. na úrovni 16 °C, bude takto provedené vyúčtování v rozporu s občanským zákoníkem, neboť by umožnilo, aby se uživatel v dot− čeném bytě obohatil na úkor ostatních. Proto je nutné v soula− du s teplotou zajišťující tepelnou stabilitu domu stanovit i nejnižší možné % oproti průměru vztaže− nému na 1 m 2 pro daný dům. V některém domě to může být např. 20 % nebo 25 či 30 %. Z hlediska horní hranice + 40 % Obr. 2 Celkový rozdíl nákladů − přepracované vyúčtování je situace obdobná. Pokud jsou


Tab. 2

3T 4/2002

13


měřeným větráním. Pokud nebude v metodice a pravi− dlech pro dům toto ustano− vení § 4 odst. 4 takto ošet− řeno, může dojít k tomu, že bude docházet mezi jed− notlivými uživateli bytu při rozúčtování ke „krádežím tepla“, a i když by se majitel domu domníval, že vyúčto− vání provedl podle vyhláš− ky, není tomu tak a vyúčto− vání bude v rozporu nejen se smyslem vyhlášky, ale i s občanským zákoníkem. Dále bych při této pří− ležitosti chtěl upozornit na nesprávně stanovený vzorec v příloze č. 2 vyhláš− ky 372/2001 Sb. Tento vzo− rec platí pouze v omezené míře. Doporučuji i nadále užívat vzorec z metodic− kého pokynu k vyhlášce č. 245/95 Sb., který platí bez omezení v celém spek− tru případů. Výše uvedené by mělo být zohledněno v metodic− kém pokynu k vyhlášce č. 372/2001 Sb., který se připravuje, a v případě možné nejbližší novely této vyhlášky i ve vyhlášce samé. Závěrem bych považoval za důležité zdůraznit, že re− gulace je povinně stanove− na zákonem č. 406/2000 Sb. a upřesněna vyhláška− mi č. 151/2001 Sb. a 152/ 2002 Sb. Poměrové měře− ní není žádnou legislativou stanoveno, je proto instalo− váno na základě dohody, a proto v případě, že se ma− jitel domu rozhodne pro jeho instalaci v souladu s § 692 odst. 3, uživatel instalaci a servis musí umožnit, ale zároveň musí majitel domu s uživateli jednotek stanovit pravidla a projednat je s nimi a tato pravidla se pak stávají pří− lohou k nájemní smlouvě či smlouvě o správě domu.

14

kontakt Ing. Vilibald Zunt Tab. 3

3T 4/2002

Jaromírova 41, 128 00 Praha 2 mobil: 0602/ 269 281 e−mail: [email protected]

Provozní zkušenosti s vývojem a nasazením optimalizace procesu spalování v Teplárně Otrokovice a.s. Ing. Stanislav Kratochvíl

Teplárna Otrokovice (TOT) začala první teplo dodávat v roce 1970, kdy byla do provozu uvedena její výtopen− ská část. V roce 1976 zahájila činnost teplárenská část. V dubnu 1992 byla FNM ČR založena akciová společ− nost Teplárna Otrokovice. Teplárna je dnes součástí sku− piny MUS a jejím majoritním vlastníkem je od března společnost Synergoinvest S.A. se sídlem ve Švýcarsku. V současné době probíhá proces integrace TOT do sku− piny, jehož cílem je zejména realizace synergických efektů, kterých lze dosáhnout jednotnou a ve skupině vzájemně provázanou strategií. Technologii teplárenské kotelny tvoří 3 hnědouhelné vysokotlaké bubnové kotle s práškovými hořáky (výroba 1. BZKG), každý o výkonu 88 MW při parametrech páry 125 t/h, 9,4 MPa, 540 °C. Strojovna má 2 turbogenerá− tory, TG1 je protitlaká turbína s odběry 3,6 MPa, 1,4 MPa a 0,6 MPa s generátorem o výkonu 25 MW. TG2 je kondenzační turbína s regulovanými odběry 1,4 MPa a 0,15 MPa s generátorem o výkonu 25 MW. Jde tedy o kombinovanou výrobu a o dodávky páry, horké vody 125/70 °C a elektrické energie pro průmysl a obyvatelstvo. K nejvýznamnějším zákazníkům a odbě− ratelům TOT patří Barum Continental, TOMA, Alia− chem Fatra Napajedla, Moravan, Energetika Male− novice, obchodní areál Centro Zlín, města Otrokovice a Napajedla a městská část Zlín−Malenovice. Tepelnou energii ze 77 % spotřebovává místní průmysl, 17 % do− dávek tepla slouží pro potřeby obyvatelstva, zbývající část je dodávána do terciární sféry. Postupné budování automatického řídicího systému (ŘS) od firmy Honeywell bylo v TOT zahájeno v roce 1994. Při nasazení ŘS na prvním kotli byla zachována tehdejší stávající struktura a rozsah regulačních smyček. S postup− ným získáváním zkušeností s provozem a s nasazováním

ŘS na zbývající 2 kotle v letech 1995 a 1996 byl nastolen požadavek na rozšíření a zlepšení regulací kotlů a řízení provozu kotelny. Bylo provedeno několik nezávislých měření na kotelně a po jejich vyhodnocení byl firmou Honeywell HTC v roce 1997 vytvořen matematický model spalovacího procesu kotle. Po roce byly dokon− čeny úpravy základního řízení kotlů, které byly pří− pravou na nasazení vyššího stupně řízení pro optima− lizaci spalování. Na základě zmíněných poznatků byl HTC vyvinut prediktivní regulátor ACC (Advanced Com− bustion Control), který byl uveden do provozu v roce 1999 spolu s optimalizátorem spalování pro jednotlivý kotel. Za rok byl provozně nasazen centrální regulátor tlaku ve společné sběrně MPC (Master Pressure Contro− ler), který byl doplněn manuálním režimem ELA (Eco− nomic Load Allocation) on−line pro výkonové rozvažo− vání kotlů při výstupu páry do společné parní sběrny. Po dalších provozních měřeních a vyhodnoceních účinností jednotlivých kotlů, zejména díky histori− začnímu datovému serveru PHD, byla vloni uvedena do provozu automatická ekonomická alokace zátěže s optimalizací (ELA on−line). Letos od ledna do dubna probíhaly komplexní provozní zkoušky kompletního řešení MPC/ELA/ACC na kotlích K3 až K5. Současně byly zahájeny práce na vývoji SW pro řízení dodávky elektrické energie – TLC (Tie Line Control), v druhé polovině letošního roku by měly začít první provozní zkoušky. Na schématu jsou zobrazeny hlavní části optimalizace řízení kotlů spolu s naznačením technologických vazeb. Na základě denních nasmlouvaných dodávek elektrické energie (TLC) a dále v závislosti na centrálním zadavači


Článek se zabývá popisem modernizace stávající technologie teplárny s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny s nasazením decentralizovaného řídicího systému spolu s řešením optimalizace spalování použitím algoritmů vyšší úrovně. Algorit− my vyvinula firma Honeywell Praha ve spolupráci s Teplárnou Otrokovice a.s. Toto pracoviště poskytlo technologické zařízení pro provozní testování vyví− jených algoritmů. Jde o řešení řízení výroby v kotelně s více výrobními jednotkami pracujícími do společné parní sběrny.

Velín Teplárny Otrokovice a.s.

3T 4/2002

15


požadovaného výstupního tlaku na společné parní sběr− ně za kotli vypočítá regulátor MPC požadovaný celkový SP (setpoint) množství paliva. TLC je SW produkt v současné době vyvíjený oddělením HTC v Praze. Má být řešen pro řízení výroby elektrické energie s ohledem na dodávku a vlastní spotřebu elektřiny tak, aby byla ga− rantována sjednaná dodávka a dále optimalizován zisk jak v rámci smluvních podmínek (toleranční rozmezí), tak při variabilitě výroby z protitlakých a kondenzačních strojů. Uvažované režimy nasazení TLC jsou dva – řízení v reálném čase a off−line režim pro tvorbu plánu. V současné době jsou v TOT výše uvedené záležitosti v tomto bodu realizovány manuálně na úrovni tepelné− ho technika (plán) a operátorů strojovny (výroba). Pro operátory kotelny a optimalizaci řízení kotelny má TLC

další význam – zavádí do centrálního regulátoru MPC další informaci o časových změnách na požadované množství vyrobené páry. MPC obsahuje v sobě prediktivní MIMO (multipl−in− put multipl−output) regulátor. Tento nadřazený regu− látor výstupního tlaku ve společné parní sběrně kotlů K3 až K5 reaguje na měření tlaku a množství páry a zadává celkový požadavek na množství paliva tak, aby při zvládnutí přechodových jevů splnil předpo− klad udržení tlaku v parní sběrně v zadaném limitu. Celkové množství paliva (SP) z výstupu MPC je ná− sledně v části ELA přerozděleno na jednotlivé kotle na základě ekonomických kritérií (cenových a účin− nostních křivek) a s přihlédnutím k rozdílným dyna− mikám jednotlivých kotlů. Ekonomická alokace obsahuje dva moduly. On line (operátorský) pro řízení v reálném čase (4 režimy: auto, oper. offset a optim., manual, off) a Off line (inženýr− ský) pro podporu plánování a rozhodování o provozních variantách (v TOT se zatím nevyužívá, ale do budoucna

16

3T 4/2002

se předpokládá jeho nasazení). V operátorském režimu lze dále nastavit HI/LO limity pro omezení intervalu otáček podavačů paliva (řízeny frekvenčními měniči Yaskawa) a limity INC/DEC pro omezení rychlosti zvy− šování/snižování tepelného výkonu. Pro beznárazové přechody mezi jednotlivými režimy obsahuje ELA funk− ci PRESET, která se automaticky uplatňuje při přepíná− ní mezi těmito režimy. Každý kotel má pak nad svým základním řízením (regulacemi) ještě ACC regulátor, který řeší optimální poměr paliva a vzduchu v hořácích kotle v různých re− žimech. ACC regulátor na základě požadavku množství paliva z ELA reguluje a koordinuje správný poměr pali− vo/vzduch do jednotlivých hořáků kotle zejména při vý− konových změnách. Dochází tak ke stabilizaci procesu hoření, zlepšení emisí a jsou potlačovány nežádoucí čas− té akční zásahy výkonových členů regulace. Optimalizátor spalování je postaven na vysoce přes− ném a rychlém provozním měření O 2 (analyzátory Yokogawa) a měření emisí CO a NO x (analyzátory Servomex Xentra) ve spa− linách přímo v druhém tahu kotle. Na základě změřených grafů závislostí emisí CO a NOx na poměru palivo/vzduch pro jednot− livé výkonové úrovně pro− vozu kotle spolu s účin− nostní křivkou vyhodnocu− je optimalizátor optimální poměr palivo/vzduch pro dosažení co nejvyšší účin− nosti při současném nepře− kročení emisních limitů.

Jaký je přínos optimalizace? Na základě získaných výsledků bylo prokázáno zvýšení účinnosti u jednotlivých kotlů o 1 až 1,5 % při garantová− ní dodržení emisních limitů. Celé zařízení je navíc provo− zováno v optimálních podmínkách, což výrazně přispívá k zvýšení jeho životnosti. Vyhodnocení nasazení komplex− ního řešení MPC/ELA/ACC pro celou kotelnu není do− sud hotovo. Konzervativní odhad pro přímé úspory v palivu je 2 až 3 % při průměrné roční spotřebě 280 tisíc tun hnědého mosteckého uhlí. Celkové řešení umožnilo optimalizovat automatický provoz kotelny Teplárny kontakt Otrokovice, kdy lze kompen− Ing. Stanislav Kratochvíl Teplárna Otrokovice a.s. zovat a regulovat velké změ− Objízdná 1777 ny v odběru páry a elektřiny. 765 39 Otrokovice tel.: 067/ 7649 311 fax: 067/ 7921 600 mobil: 0723/ 582 017 e−mail: [email protected]

Program Evropské unie ISPA v oblasti životního prostředí Milan Podsedníček

Úvod Česká republika společně s dalšími devíti asociovaný− mi zeměmi čerpá od roku 2000 peníze z předkohezního fondu ISPA („Instrument for Structural Policies for Pre – Accession“). Peníze z tohoto nástroje jsou rovným dílem určeny na zlepšení dopravní infrastruktury a zlep− šení životního prostředí. Pomoc je poskytována na zá− kladě nařízení EU a zahrnuje jednotlivé ucelené projekty, stadia projektů, které jsou technicky a finančně nezávis− lé. Smyslem této pomoci asociovaným zemím je nejen realizace jednotlivých projektů, ale rovněž slouží k přev− zetí příslušné legislativy v oblasti dopravy a životního prostředí. Pomoc v rámci ISPA v oblasti životního prostředí se realizuje na základě podpisu Memoranda o vzájem− ném porozumění mezi vládou ČR a EU a Národní stra− tegií ISPA, která uvádí seznam prioritních oblastí ochra− ny resp. zlepšení životního prostředí. Národní strategie byla předložena ke schválení do EU. Pomoc nemůže být v rozporu s těmito národními prioritami. Oblasti, na které EU poskytuje finanční pomoc v oblasti životního prostředí, jsou: ä zajištění jakosti a množství vod, ä nakládání s odpady, ä ochrana klimatu a kvalita ovzduší. Program ISPA přispívá k přípravě přistoupení kandi− dátských zemí k Evropské unii v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti ve vztahu k politice v oblasti život− ního prostředí. Pomoc poskytovaná z programu ISPA přispěje k cílům stanoveným v „Přístupovém partnerství“ a v odpovídají− cích národních strategických dokumentech pro zlepše− ní životního prostředí.

Pomoc ze strany EU oprávněným zemím je stanovena na období let 2000 až 2006. Na realizaci programu ISPA v uvedených letech vyčlenila EU více než 7 miliard EUR. Tato částka se mezi jednotlivé oprávněné země rozdělu− je na základě rozlohy, počtu obyvatel, výše HDP na oby− vatele a stavu životního prostředí. Podle těchto kritérií byl stanoven podíl jednotlivým zemí takto: Bulharsko

8,0 − 12,0 %

Česká republika

5,5 − 8,0 %

Estonsko

2,0 − 3,5 %

Litva

4,0 − 6,0 %

Lotyšsko

3,5 − 5,5 %

Maďarsko

7,0 − 10,0 %

Polsko

30,0 − 37,0 %

Rumunsko

20,0 − 26,0 %

Slovensko

3,5 − 5,5 %

Slovinsko

1,0 − 2,0 %

Podíl stanovený pro pomoc České republice předsta− vuje přibližně 70 milionů EUR, přičemž pomoc na zlep− šení životního prostředí a zlepšení dopravní struktury se dělí rovným dílem, tedy každá oblast může ročně získat okolo 35 milionů EUR ročně.

Realizace programu evropského společenství ISPA v ČR a předkládání žádostí o podporu Poskytovaná podpora v rámci ISPA musí být v souladu s prioritami programu ISPA pro ČR v oblasti životního prostředí uvedenými v Národní strategii ISPA, která bude v budoucnu aktualizována v návaznosti na aktualizaci priorit. V současné době je největší prioritou ČR výstavba a rekonstrukce čistíren odpadních vod (ČOV) a kanali− zace v aglomeracích od 2 000 do 10 000 obyvatel ve smys− lu směrnice EU 91/271/EHS. Při podpisu kapitoly „Životní prostředí“ v rámci přístupových vyjednávání požádala Česká republika o odklad závazků vyplývají− cích z uvedené směrnice, a to v tom smyslu, že povinnost vybavit či napojit na ČOV veškeré aglomerace nad 2000 obyvatel bude posunuta do roku 2010. Přitom směrnice EU 91/271/EHS ukládá tuto povinnost členským zemím EU do roku 2005. Nicméně jak již bylo výše uvedeno, pomoc je možno žádat i na další prioritní oblasti, a to jak na projekty


ISPA („Instrument for Structural Policies for Pre− Accession“) je významný ekonomický nástroj ochra− ny a zlepšení kvality životního prostředí a dopravní infrastruktury kandidátských zemí na období let 2000 − 2006. V oblasti životního prostředí může Čes− ká republika získat grant až ve výši 35 milionů EUR ročně. Od počátku zavedení tohoto finančního ná− stroje podepsala Česká republika finanční memo− randa na 5 projektů v oblasti nakládání s městskými odpadními vodami.

3T 4/2002

17

směřující k ochraně či monitorování kvality ovzduší, stej− ně jako na oblast nakládání s odpady. Navrhovaná technická řešení musí kromě technických parametrů, které jsou uvedeny v příslušných právních normách ČR, rovněž splňovat základní legislativní poža− davky směrnic Evropské unie. Z pohledu Evropské unie se jedná o příspěvek na ko− financování projektu. Jinými slovy, projekty, které mo− hou být zařazeny do programu ISPA, musejí mít sdruže− né financování, tedy peníze by měly přicházet z různých zdrojů. Pomoc ze strany EU v žádném případě nemůže a nebude suplovat nedostatek peněz ve státním rozpoč− tu, respektive v rozpočtech obcí. Pomoc musí mít přímý dopad na zlepšení životního prostředí. Celkové náklady na opatření, na něž může být poža− dována podpora, nesmí být (kromě podpory na příprav− né studie) nižší než 5 milionů EUR. Opatření, na něž je požadována podpora, musí mít charakter: ä samostatného investičního projektu, nebo ä finančně a technicky samostatné části investičního projektu, nebo ä skupiny věcně souvisejících investičních projektů, nebo ä rámcového investičního projektu.


Kromě investičních projektů z některého výše uve− deného opatření nebo v jejich kombinaci může být poskytnuta podpora na přípravné studie vztahující se k některému výše uvedenému investičnímu opatření. Státní fond životního prostředí ČR na základě směr− nice Ministerstva životního prostředí o spolufinancová− ní projektů ISPA přispívá žadatelům na zpracování vlastní žádosti o spolufinancování, na zpracování tendrové dokumentace pro výběrové řízení a rovněž je možno získat finanční příspěvek na vlastní realizaci opatření (programy 1.1.; 1.2.; 1.3. příslušné směrnice o spolufi− nancování, platné od června 2001).

18

Žadatelé

Formy a výše podpory ä Podpora v rámci ISPA může být poskytnuta formou návratné (teoretická možnost − půjčky s nižším úro− kem anebo s delším splátkovým kalendářem) či ne− návratné finanční výpomoci, což je v současné době jediná forma pomoci. ä O druhu a formě podpory rozhoduje Řídící výbor ISPA, který je orgánem Evropské komise a je složen ze zástupců členských států Evropské unie, v jehož pravomoci je schvalování grantů pro projekty ISPA na základě předložené kompletní žádosti. ä Celková výše podpory požadované z prostředků ISPA může dosáhnout nejvýše 75 % přípustných investič− ních nákladů (tj. s přímým vztahem na zlepšení ži− votního prostředí). Nelze zahrnout například cenu za výkup pozemků, DPH apod. Do spolufinancování nelze zahrnout práce spojené s přípravou projektu, které započaly před podepsáním finančního memo− randa. Kromě případů návratné finanční výpomoci je výše podpory snížena o částku spolufinancování z jiného zdroje. ä Výše podpory z ISPA je určena výpočtem zahrnu− tým v ekonomické analýze projektu a zohledňuje především: − schopnost předkladatele projektu uhradit vlastní podíl financování z výnosů poplatků stanovených pro konečné uživatele projektu podle principu „znečišťovatel platí“ při zachování ekonomické únosnosti výše poplatků pro obyvatelstvo; − zajištění spolufinancování formou nenávratné/ návratné finanční podpory od mezinárodních finančních institucí a domácích podpůrných programů a dotačních titulů. Z těchto důvodů je třeba kalkulovat s maximálním 75 % podílem financování z programu ISPA pouze jako s teoretickým limitním řešením pro projekty bez jakých− koli výnosů. Podle dosavadních zkušeností se podíl EU na projektech schválených pro realizaci v ČR pohybuje na úrovni 62 – 70 %. ä Na udělení podpory není právní nárok. O výši pod− pory rozhoduje Řídící výbor ISPA EU.

Podpora v rámci ISPA je určena především pro násle− dující právnické subjekty: ä obce, ä sdružení obcí, ä subjekty, v nichž mají města nebo obce trvale více než 90 % majetkovou účast, ä organizační složky státu, ä státní podniky, ä obchodní společnosti, v nichž má stát trvale více než 90 % majetkovou účast, ä ostatní státní organizace. V žádném případě nemůže pomoc získat soukromý subjekt.

3T 4/2002

Žádost o podporu, její náležitosti a postup Žádosti o podporu z programu ISPA se v rámci ČR v oblasti životního prostředí podávají na Státní fond ži− votního prostředí ČR (dále jen „Fond“) a projednávají se ve třech etapách. V první etapě se registrují záměry všech žadatelů, vklá− dají se do databáze návrhů projektů ISPA a konfrontují s prioritami Národní strategie ISPA a s ostatními strate− gickými přístupovými dokumenty. Databáze návrhů pro− jektů ISPA je průběžně aktualizována a předkladatelé zasílají na vyzvání Fondu minimálně 1x ročně aktualizo− vanou zprávu o svém projektovém záměru.

Současný stav vyřizování žádostí o podporu V roce 2000 předložila Česká republika EU dva projekty. První projekt předložilo město Brno, jedná se o rekon− strukci a výstavbu kanalizační sítě v části Líšeň. Celkové investiční náklady činí 39,27 MEUR, z toho přípustné náklady představují 28,84 MEUR, příspěvek ISPA činí 17,84 MEUR, což pokrývá 63 % přípustných nákladů a 45,4 % celkových nákladů na tento projekt. Druhý projekt předložilo město Ostrava. V tomto případě se jedná o rozšíření kanalizační sítě v části Muglinov, kde celkové investiční náklady dosahují 40,72 MEUR. Z toho přípustné náklady představují 24,84 MEUR, příspěvek ISPA činí 16,64 MEUR, což po− krývá 67 % přípustných nákladů a 41 % celkových ná− kladů na tento projekt. Oba projekty byly schváleny Řídícím výborem ISPA v Bruselu v říjnu, resp. listopadu roku 2000 a na oba pro− jekty bylo 7. února 2001 podepsáno Finanční memoran− dum. V současné době probíhá mezinárodní výběrové řízení na hlavního inženýra a před dokončením je přípra− va dokumentace pro mezinárodní tendr. V roce 2001 byly Řídícím výborem ISPA schváleny cel− kem tři projekty. ä Na svém zasedání dne 16. července 2001 schválil Ří− dící výbor ISPA projekt, který předložila Severočeská vodárenská společnost, a.s., na dostavbu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění vod v podkrušnohorské oblasti. Celkové investiční náklady tohoto projektu jsou 21,57 MEUR, z toho přípustné

náklady činí 19,80 MEUR, příspěvek ISPA je 12,87 MEUR, což pokrývá 65 % přípustných nákladů a 59,67 % celkových nákladů projektu. ä Na svém zasedání 22. října 2001 Řídící výbor ISPA schválil projekt, který předložil Svaz vodovodů a ka− nalizací Jihlavsko, a.s., na odkanalizování a čištění měst− ských odpadních vod krajského města Jihlavy. Celko− vé investiční náklady na projekt činí 15,39 MEUR, z toho přípustné náklady představují 14,80 MEUR, příspěvek ISPA je 9,62 MEUR, což pokrývá 65 % pří− pustných nákladů a 62,5 % celkových nákladů. ä Třetím projektem je dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě města Olomouce, který Řídící výbor ISPA schválil na svém zasedání dne 19. listopadu 2001. Celkové investiční náklady na projekt činí 14,672 MEUR, z toho přípustné náklady představují 14,462 MEUR, příspěvek ISPA je 10,123 MEUR, což představuje 70 % přípustných nákladů a 69 % cel− kových nákladů. Pro realizaci projektů je po jejich schválení nutné po− depsat Finanční memorandum, tedy dohodu mezi EU a ČR, zastoupenou Ministerstvem financí, která určuje podíl EU a české strany na realizaci projektu. Po pode− psání Finančního memoranda se připraví tendrová dokumentace jednak na „supervisora“ – hlavního inže− nýra, jednak na dodavatele stavby a vypíší se meziná− rodní výběrová řízení. Výběrová řízení jak na hlavního inženýra, tak na dodavatele v souladu s ustanovením § 64 zákona č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších před− pisů podle rámcové dohody o účasti ČR na programu pomoci Evropského společenství, uzavřená mezi vládou ČR a EU, platná od 6. 8. 1997, publikovaná ve sbírce zá− konů ČR číslo 207/1997, částka 73, str. 4451 a Practical Guide to Phare, ISPA & Sapard contract procedures (Praktický průvodce smluvními postupy Phare, ISPA a Sapard). Na všechny tři projekty schválené v roce 2001 byla podepsána Finanční memoranda koncem roku 2001, resp. začátkem roku 2002. V současné době probíhá u všech tří projektů příprava tendrové dokumentace na výběr „supervisora“ (správce stavby) a na zhotovitele. Z výše uvedeného velmi stručného popisu postupu pro vyřízení žádosti vyplývá, že jde o poměrně zdlouhavou proceduru, která s ohledem na řadu okolností od po− dání první části žádosti na Fond až po vlastní realizaci může v lepším případě trvat 2 roky, ale též 5 let. Nejvý− znamnějším faktorem je kvalitní připravenost projektu a celého realizačního týmu okolo projektu, jejich flexi− bilita s níž budou rychle reagovat na doplňující otázky a požadavky z EU, zejména pak v závěrečné fázi přípra− vy projektu a v době, kdy je projekt již odeslán do EU. Nicméně s ohledem na mož− nost získat grant až do výše 75 % uznatelných nákladů se trpělivost určitě vyplatí.

kontakt Milan Podsedníček Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 4 tel.: 02/ 6799 4452 e−mail: [email protected]

3T 4/2002


Ve druhé etapě jsou vybrané projekty dopracovány do formy, ve které lze projekt předložit Evropské komi− si k předběžnému vyjádření. Do třetí etapy, zahrnující celkové vypracování přihláš− ky ISPA v anglickém jazyce, jsou postoupeny pouze pro− jekty, které v daném období úspěšně prošly výběrem v 1. a 2. etapě. Definitivní výběr konkrétního projektu a navržení výše příspěvku na financování z ISPA prová− dí výhradně Pracovní skupina ISPA – životní prostředí (dále jen „Pracovní skupina ISPA“), následně Koor− dinační výbor ISPA a potvrzuje Řídící výbor ISPA na základě případného doporučení Evropské komise. Projekty vybrané Pracovní skupinou ISPA jsou následně předloženy poradě vedení MŽP ke schválení. Podrobný postup při vyřizování žádostí včetně nezbyt− ných dokumentů najdete ve Směrnici Ministerstva život− ního prostředí o předkládání žádostí o podporu z prog− ramu Evropského společenství ISPA z 8.ledna 2001. Tato směrnice je k dispozici jak na Fondu, tak na interneto− vých stránkách na adrese www.sfzp.cz. Celý proces přípravy žádostí do Bruselu trvá s ohledem na přípravu investora (žadatele) od 6 měsíců až po ně− kolik let. Přitom nejvíce záleží na přístupu a vůli právě investora, kdy v mnoha případech vidina zisku peněz předčí jeho vlastní možnosti, a to nejen finanční.

19

Evropský týden pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, dálkové vytápění a chlazení

Ve 43. týdnu roku 2002 – přesněji 21. až 25. října – bude evropská ve− řejnost v jednotlivých státech a jejich městech upozorňována na význam− nou součást sektoru zajišťujícího ži− votně nezbytnou potřebu – energii, a to hned ve třech formách: elektři− na, teplo, chlad. Teplárenské společ− nosti provozující zdroje kombinova− né výroby elektřiny a tepla a systémy dálkového vytápění a chlazení, sdru− žené pod národními teplárenskými asociacemi a mezinárodní organizací Euroheat & Power, budou v médiích, na tiskových konferencích, ve svých zařízeních v rámci dnů otevřených dveří, na seminářích pořádaných v tomto období seznamovat veřej− nost s přínosy moderních technolo− gií, které v tomto oboru umožňují úsporu paliv. Současně umožňují je− jich diverzifikaci, zahrnující širokou

škálu od uhlí z domácích zdrojů, přes světové palivo 21. století − zem− ní plyn, zelená paliva – biomasu a bioplyn, až po „obtížné“ odpady. Snížení produkce CO2 je již uzná− vanou hodnotou – v pilotních pro− jektech Joint Implementation a ob− chodování s emisemi měřitelnou a vyjadřovanou konkrétními částka− mi za tunu CO2. Marketingová skupi− na Euroheat zahrnula tento přínos do návrhu motta, které prozatím exis− tuje ve dvou pracovních návrzích:

skutečnosti, že se reprezentanti mezi− národního teplárenského sektoru sejdou v Praze a prostřednictvím tisko− vé konference seznámí veřejnost České republiky s dlouhodobými perspektivami zásobování energií ze zdrojů, které splňují požadavky vy− soké účinnosti, bezpečnosti a spoleh− livosti a přispívají ke snižování zátěže životního prostředí. Jednotlivé člen− ské společnosti TS ČR jsou vyzvány, aby se uspořádáním vlastních akcí připojily ke kolegům ze zahraničí.

„KVET, dálkové vytápění a chlazení – zelená výhoda“ nebo alternativně: „KVET, dálkové vytápění a chlazení – úsměv pro životní prostředí“. Za zahajovací akci bude považována schůzka „Utility Forum“ členských teplárenských společností Euroheat & Power a Marketingové komise této organizace, které se uskuteční 22. a 21. 10. 2002 v Praze. Teplárenské sdružení České republiky, které bude schůzky organizovat ve spolupráci s Pražskou teplárenskou, a.s., využije

Zhodnocení „Evropského týdne pro kombinovanou výrobu elektři− ny a tepla, dálkové vytápění a chla− zení“ bude na mezinárodní úrovni 25. listopadu v Bruselu, odkud je akce vyhlášena, na pracovní večeři pořádané pro evropské politiky Euroheat a Evropským energetic− kým fondem.

Z ČINNOSTI SDRUŽENÍ

Projekt roku 2002 v systémech dálkového vytápění a chlazení Výzva k soutěži, vyhlášené Teplá− renským sdružením ČR pro tepláren− ské a projektové společnosti a jejich realizované projekty (rekonstruova− né i nové zdroje a sítě), uvedené do provozu v letech 2000 – 2002 bude na začátku září distribuována po celé republice. Soutěž bude pro− vázet usměvavé logo, které má v barvách TS ČR (červené a modré) symbolizovat přívod teplé a odvod ochlazené vody ze systémů dálkové− ho vytápění a „lidskou – spokojenou tvář“ − dvojznačně těch, kteří tyto systémy realizují, a jejich spokoje− ných zákazníků. Účastníkem soutěže by měly být projekty, jimiž se mohou tepláren− ské a spolupracující projektové společnosti pochlubit městům, obcím, stávajícím i potenciálním zá− kazníkům z bytového sektoru, prů− myslu i sektoru služeb a občanské vybavenosti, široké odborné i laické veřejnosti v České republice, kde

20

3T 4/2002

zajišťují služby v oblasti zásobování a hospodaření energií a současně přispívají k udržování a tvorbě život− ního prostředí snižováním ekologic− ké zátěže. Z přihlášených projektů vybere komise TS ČR semifinálové pro− jekty, za jejichž bližším poznáním a informacemi do prezentačního bulletinu se vydá pracovník výkonné− ho pracoviště TS ČR. Na odborné výstavě a konferenci o zásobová− ní teplem a chladem Teplárenské dny 2003 vyhlásí komise za účasti zá− stupců České energetické agentury, Státního fondu životního prostředí ČR, Energetické komise Svazu měst a obcí ČR a Vědeckotech− nické rady TS ČR vítězné projekty, jimž bude předáno ocenění. Pre− zentační bulletin Projektů roku 2002 v systémech dálkového vytá− pění a chlazení bude úspěšné pro− jekty v zásobování teplem a chla− dem přibližovat cílovým skupinám

v politické, odborné i správní sféře. Teplárenské sdružení ČR věří, že zvýšená publicita pozitivních příkladů prospěje nejen konkrét− ním realizátorům – teplárenským a projektovým společnostem, které se na projektech podílejí, ale obec− ně pomůže zvýšit prestiž teplárenství v České republice. Věříme také, že nezůstane u toho− to zahajovacího ročníku a infor− mace o úspěšných projektech v zá− sobování teplem i chladem budou touto formou každý rok pronikat k širšímu okruhu politiků i veřej− nosti a budou získávat další přízniv− ce těchto technologií.

Půjdeme do EU? Na evropské energetické scéně pro− bíhají intenzivní diskuse o Směrnici o KVET a souvisejících oblastech – Směrnice EU o obchodu s emisemi, Směrnice o službách poskytovaných společnostmi zásobování energií. Euroheat & Power jako mluvčí mezi− národního sektoru KVET, dálkového vytápění a chlazení prosazuje a hájí zájmy provozovatelů těchto systémů, které vychází z praktických podmínek nutných pro efektivní provoz zařízení pro zabezpečení zásobování zákazní− ků při současné úspoře paliv a snížení produkce emisí. V úvodu velmi rozsáhlého návrhu EU Směrnice o KVET – Vysvětlujícím memorandu Evropské komise − je situaci v kandidátských zemích věno− ván oddíl: „Souvislosti vyplývající pro kandi− dátské země Akce EU prosazující kombinova− nou výrobu elektřiny a tepla (dále KVET – zahrnující všechny rozsahy včetně „kogenerace“) jsou velmi dů− ležité pro kandidátské země, zejmé− na střední a východní Evropy, kde je KVET a zvláště dálkové vytápění po mnoho let důležitou součástí sys− tému zásobování energií. Většina zemí střední a východní Evropy má v KVET podíl přinejmenším 10 %

výroby elektřiny a některé podstatně vyšší („Evropský přehled o kogene− raci“, COGEN EUROPE, 1999). Dálkové vytápění je dokonce rozšíře− nější ve střední a východní Evropě

se sítěmi dálkového vytápění ve větši− ně velkých měst a tržní podíly dálko− vého vytápění jsou v rozsahu 13 – 70 % (Dálkové vytápění v Evropě − Country by Country Survey 2001, Euroheat & Power, 1999). V souladu s přehledy Euroheat & Power (Dálkové vytápění v Evropě – přehled 1999) je téměř 40 % oby− vatelstva střední a východní Evropy zákazníky dálkového vytápění, což představuje 41 mil. uživatelů v porov− nání s přibližně 20 mil. v EU. Energetický sektor je ve většině zemí střední a východní Evropy obec− ně charakterizován vysokou potře− bou tepla a značným potenciálem pro energetické úspory. Obecné podmínky mnoha systémů dálkové− ho vytápění ve střední a východní

Evropě nejsou dobré, někdy s předi− menzovanými kapacitami a starými sítěmi dálkového vytápění, s potře− bou renovace. Toto často vyúsťuje v relativně nízkou účinnost systému. Současně je dálkové vytápění někdy vystaveno konkurenci jiných ener− getických zdrojů. Akce EU k prosazo− vání KVET by tudíž měly v této oblasti poskytnout stabilní a podpůrný rámec pro KVET a dálkové vytápění. V tomto kontextu by bylo obzvláště důležité chránit existující infrastruk− turu dálkového vytápění, která se dostává do ohrožení z důvodu nedo− statku renovace a současně vlivem konkurence individuálních způsobů vytápění. Směrnice o KVET by mohla v této oblasti poskytnout pravidla a záměry k prosazování vysoce účinné KVET a dálkového vytápění. Moder− nizace sítí dálkového vytápění a posun ke KVET namísto k výtopenským sys− témům by mohl být v mnoha přípa− dech důležitým prvkem v budoucím úsilí ke zlepšení energetické účinnos− ti v kandidátských zemích.“ *) Podrobné informace a zprávy o meziná− rodních jednáních z oblasti KVET, dálko− vého vytápění a chlazení, jsou k dispozici na výkonném pracovišti Teplárenského sdružení ČR. *) Pracovní překlad TS ČR (l´u)

Výdaje na energii ukrajují stále vět− ší díl rodinného rozpočtu. Ještě v roce 1990 to bylo kolem 5 % při 10% podílu nákladů na bydlení z celkových výdajů domácnosti. Do roku 2001 se podíl výdajů za energii zdvojnásobil a přehoupl se přes 10 % při zhruba 19% podílu nákladů na bydlení, kam vedle spo− třeby energií řadíme především nájem, údržbu bytu, spotřebu vody a likvidaci komunálního odpadu. Přestože domácnost na teplo pro vytápění a ohřev vody spotřebuje čty− ři pětiny energie a na ostatní činnosti pouze pětinu, při různých kombina− cích paliv a energie neodpovídají tomuto poměru finanční náklady na vydanou energii. V případě velmi levného způsobu vytápění může do− konce domácnost zaplatit za čtyři

pětiny energie na vytápění a ohřev vody méně než za zbylou pětinu energie, kterou představuje univer− zální elektřina. Proto by se v porov− náních neměly objevovat pouze ná− klady na vytápění a ohřev vody, ale celkové porovnání spotřebované energie. Připravili jsme pro naše čtenáře porovnání nákladů na spotřebova− nou energii v 1. pololetí 2002 pro rodinný dům a byt při čtyřech základ− ních způsobech vytápění – dálkové vytápění, zemní plyn, elektřina aku− mulační i přímotopná a hnědé uhlí se starým a novým kotlem. U rodinného domku počítáme s celoroční spotřebou 25 000 kWh (90 GJ) a u bytu v činžovním či pa− nelovém domě s celoroční spotře− bou 13 890 kWh (50 GJ). Celoroční

spotřeba je rozdělena v poměru 80 % teplo pro otop a přípravu TUV, 5 % tepelná úprava potravin, 15 % ostatní energie. Mimo teplo lze roz− dělit celoroční spotřebu energie pro pololetí na polovinu. U tepla dělíme celoroční spotřebu v RD v poměru 80 % otop a 20 % teplá voda. U bytu se díky zateplení a regulaci vytápění blíží spotřeba tepla poměru otop 70 % a teplá voda 30 %. Vzhledem ke změně ceny zemního plynu po 1. dubnu jsme rovněž rozdělili tuto spotřebu. U ohřevu vody je možné celoroční spotřebu rozdělit na čtvr− tiny. U vytápění v 1. čtvrtletí tabulko− vě spotřebujeme 42 % celoroční spo− třeby zemního plynu, ve druhém čtvrtletí pak 13 % (za 1. pololetí tedy dohromady 55 %). U ostatních paliv je rozdělení energie na otop


Náklady na energii v domácnosti v 1. pololetí 2002

3T 4/2002

21


na 1. a 2. pololetí rovněž v souhrn− ném poměru 55 % ku 45 %, přesto− že některé statistiky uvádějí dokon− ce poměr 60:40. U dálkového vytápění a elektřiny počítáme se 100% účinností přemě− ny, u zemního plynu a moderních uhelných kotlů s 80% účinností a u starých uhelných kotlů s účin− ností 60 %. V případě zemního ply− nu je výhodnější jej při vytápění po− užít i na tepelnou úpravu potravin. Výhřevnost u hnědého uhlí počí− táme 18 MJ/kg, tedy 5 kWh/kg. U elektřiny pro akumulační vytápění je rozdělena spotřeba ve vysokém a nízkém tarifu v poměru 10 % : 90 %. U přímotopného elektrického vytá− pění pak v poměru 5 % : 95 % ve pros− pěch nízkého tarifu. Porovnáváme pouze cenu energie a pravidelné měsíční paušální plat− by. Další náklady, zejména investiční a provozní mají natolik individuál− ní charakter, že jimi naše porovná− ní nechceme zkreslovat. U dálko− vého vytápění jsme do porovnání zadali ceny před vstupem do domov−

22

3T 4/2002

ní výměníkové stanice 0,60 Kč/kWh (167 Kč/GJ, to odpovídá konečné ceně 220 Kč/GJ); 0,80 Kč/kWh (222 Kč/GJ, tedy cena pro byty kolem 300 Kč/GJ); 1,00 Kč/kWh (278 Kč/GJ, což odpovídá průměr− né ceně v ČR ve výši 340 Kč/GJ); 1,20 Kč/kWh (333 Kč/GJ resp. 390 Kč/GJ) a 1,40 Kč/kWh (389 Kč/ GJ při konečné nejvyšší ceně člena Sdružení zhruba 440 Kč/GJ). U zemního plynu je varianta mini−

mální daná nižší sazbou za plyn 0,72 Kč/kWh v 1. a 0,66 Kč/kWh ve 2. čtvrtletí a maximální s cenami 0,75 Kč/kWh a 0,69 Kč/kWh. U aku− mulačního vytápění je použit tarif D26 s jističem do 3 x 32 A pro byt a do 3 x 40 A u rodinného domku a u přímotopného tarif D45 s jisti− čem do 3 x 25 A pro byt a do 3 x 32 A u rodinného domku. Hnědé uhlí kategorie ořech bylo ohodnoceno průměrnou cenou 1700 Kč za tunu. (pk)

Tabulka porovnání nákladů na spotřebu energie v 1. pololetí 2002 Byt 7333 kWh /52,8 % celoroční spotřeby RD 13200 kWh /52,8 % celoroční spotřeby (cena 1 kWh energie od 1,06 do 1,85 Kč) (cena 1 kWh energie od 1,04 do 1,84 Kč) Uhlí (nový kotel) Uhlí (starý kotel) CZT (0,60 Kč) E. akumulační CZT (0,80 Kč) Zemní plyn min. Zemní plyn max. CZT (1,00 Kč) E. přímotop CZT (1,20 Kč) CZT (1,40 Kč)

7755 Kč 8583 Kč 8795 Kč 9944 Kč 9983 Kč 10 464 Kč 10 696 Kč 10 722 Kč 12 104 Kč 12 361 Kč 13 550 Kč

Uhlí (nový kotel) Uhlí (starý kotel) CZT (0,60 Kč) E. akumulační CZT (0,80 Kč) Zemní plyn min. Zemní plyn max. CZT (1,00 Kč) E. přímotop CZT (1,20 Kč) CZT (1,40 Kč)

13 768 Kč 15 274 Kč 15 658 Kč 16 739 Kč 17 818 Kč 17 970 Kč 18 396 Kč 19 978 Kč 20 354 Kč 22 138 Kč 24 298 Kč

Proud z kombinované výroby za pevnou cenu

Hospodárnost nových teplárenských zařízení

Dodavatelská firma a poskytovatel služeb „Ge− tec Energie AG“ z Hannoveru vystupuje jako „ke koupi připravený třetí“. Nabídne provo− zovateli sítě cenu za kWh. Ten je pak povinen tuto cenu včetně zákonem stanoveného pří− platku a náhrady za nevyužití sítě zaplatit pro− vozovateli zdroje kombinované výroby elek− třiny a tepla (KVET). „Třetí“, t. j. Getec, pak musí odkoupit elektřinu od provozovatele sítě za tuto souhrnnou cenu. Provozovatelé sítí nabízejí za nevyužití sítí 1,2 až 1,8 cent/kWh. Getec je obchodník s elektřinou, má vlastní okruh zákazníků (vojenské objekty, banky, průmysl, hotely aj.). Výhodou pro provozo− vatele zdrojů KVET je pevná cena, kterou mo− hou dostávat za elektřinu, což jim umožňuje snáze plánovat svůj vývoj. V prvním tako− vém realizovaném procesu se podařilo oži− vit teplárenský agregát 1,8 MW e, který stál již před vyřazením z provozu. V přípravě jsou další případy. Getec přitom přebírá všechny úkoly spojené s dodávkou proudu, včetně analýzy průběhu dodávky a pokynů pro provozovatele zdroje k optimalizaci pro− vozu (zakódované zprávy přes internet). Getec má zájem o zdroje s výkony ≥ 1MW e, může však odebírat proud i z menších zařízení tvořících větší virtuální jednotku (elektrárnu), jinak by bylo získávání údajů z rozptýlených malých jednotek příliš nákladné.

Pro podmínky podle nového německého tep− lárenského zákona byla vypracována studie porovnávající vlastní výrobní náklady tepla z monovýroby a z malých teplárenských cen− trál, a to jak při doplnění výtopny o kombi− novanou výrobu elektřiny a tepla, tak i při zřízení nové malé teplárny. Její investiční ná− klady se liší od doplnění stávající výtopny jen o stavební složku. Výpočty byly založeny na těchto předpokladech: − nová miniteplárna i doplněná výtopna má jen jeden teplárenský modul s jedním spa− lovacím motorem konvenčního typu, elek− trický výkon max. 2 MWe, − proud se dodává do veřejné sítě za běžných obchodních podmínek, stejné platí i pro od− běr zemního plynu, − předpokládá se napájení do sítě středního napětí a poskytování náhrady za nevyužití sítě, − je zahrnuto osvobození od ekologické daně.

Energie a Management č. 10/2002, str. 17

Německé teplárenství v roce 2001 V roce 2001 dosáhl přihlášený odběr více než 57 000 MW t vzrostl tedy o 0,8 %. Vedle průmyslu a veřejných budov je zásobováno asi 4,5 mil. bytů. Na trhu s teplem zabírá centra− lizované teplo 12 %, přičemž v bývalé NDR je to 28 %, v západní části SRN jen 8 %. V aglomeracích a velkoměstech je podíl CZT často 30 %. Zhruba 80 % tepla se dodává z kombinované výroby. Palivem v teplárnách a výtopnách je ze 42 % zemní plyn a ze 39 % černé uhlí.

Výpočty pro jednotky 100, 500 a 2000 kW ukázaly, že: − při doplnění výtopny jsou výrobní náklady na teplo u nejmenší jednotky při 4000 h pro− vozu ve srovnání s monovýrobou o 15 % vyšší, u jednotky pak 500 kW asi o 3 %. U nejmenší jednotky se náklady vyrovnají s náklady v monovýrobě při 5500 h. U jed− notky 2000 kW jsou již při 4000 provozních hodin náklady o 5 % nižší, − při stavbě nové miniteplárny jsou výsledky horší. Při 4000 h jsou náklady vyšší u všech tří jednotek (100kW o 20 %). Nejmenší jednotka se dostává na stejné náklady jako monovýroba tepr ve při 7000 h provozu. Při 5500 h jsou náklady u jed− notky 500 kW o 3 % a u jednotky 2000 kW o 18 % nižší než v monovýrobě. Při 7000 h provozu se u jednotky 500 kW dosahují nižší náklady o 9 % a u největší jednotky pak o 22 %. Pod podmínkami nového zákona se rozumí poskytování veškerých příplatků, které zákon stanovuje. Euro Heat č. 6/2002, str. 38

Energie a Management č. 8/2002, str. 20

Finský teplárenský blok V centrále zásobující komplex pro výrobu celulózy a papíru byl na začátku r. 2002 uve− den do provozu blok s kondenzační odběro− vou turbínou o výkonu 240 MWe . Při vyvede− ní tepelného výkonu 160 MW t (100 MW t v páře pro technologické potřeby a 60 MWt v horké vodě pro obytné oblasti) se elektric− ký výkon soustrojí zmenší na 205 MWe. Kotel s cirkulujícím fluidním ložem spaluje kůru, odpady z pily, piliny a rašelinu. V ročním průměru připadá na rašelinu 45 – 55 %, 35 – 50 % na dřevním biomasu a 10 % na polské uhlí, které je rovněž záložním palivem. Vlivem nízké spalovací teploty jsou emise NOx a SOx malé, přesto je kotel vybaven ještě přídavnou denitrifikací s nekatalytickou čpav− kovou redukcí SNCR. Power, č. 3/2002−May−June, str. 5

Německá centrála na bioplyn V Möckern se staví centrála na využití bioplynu vyvíjeného ze 12 400 t/r vsazeného materiálu. Plynový motor má výkon 250 kWe a 390 kWt. Získané teplo − 2300 MWht/r – bude využito v novém centralizovaném systému k zásobování obytné oblasti. Euro Heat č. 3/2002, str. 10

Masokostní moučka jako palivo V teplárně Elberfeld se od dubna t.r. spaluje jako přídavné palivo (max 100 t/den). Dováží se v uzavřených zásobnících a potrubím se dopravuje do topeniště. Moučka jako pří− davné palivo se používá v mnoha německých elektrárnách poté, co bylo zakázáno její zkrmování. Euro Heat č. 5/ 2002, str. 6

Teplárenský zákon platný od dubna t.r. má stabilizovat hospodárný provoz stávajících zařízení ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, napomáhat k rozvoji výroby v malých blokových teplárnách a zavést na trh palivové články. Politici a průmysl ohlašují termíny instalace stovek malých agregátů s palivovými články k vytápění vícerodinných domů, sku− tečnost je však jiná. Náklad na výrobu prou− du v takových zařízeních je dnes ještě téměř pětkrát vyšší než dosažitelné výnosy. Dodávka a instalace agregátu 5 kW stojí nejméně 30 tisíc Eur. Jen náklady na údržbu činí až 3000 Eur/r. K tomu je nutno přičíst dnes ještě těžko kalkulovatelné náklady na náhra− du článků, jejichž skutečnou životnost lze jen stěží odhadnout. Agregáty s palivovými člán− ky také dosud nepřekročily stadium demon− stračních projektů. Naproti tomu mohou být podle nového zákona se stejnou bonifikací nasazeny malé spalovací motory s výkonem do 50 kW, které jsou na rozdíl od palivových článků technicky vyzrálé a jejichž investiční i provozní náklady jsou podstatně nižší. Euro Heat − KWK Spezial 2002, str. 25

Bloková teplárna na důlní plyn Lohberg − Osterfeld Důl Lohberg v Dinslaken těží 2,6 mil t/r vysoce kvalitního koksovatelného uhlí. Životnost zásob přesahuje 15 let. Množství důlního plynu činí max. 16 – 20 tis.m3/h s obsahem methanu 30 až 60 %. Důlní plyn se dostává z hloubky 1000 m, filtruje se, čistí cyklonovým odlučovačem a předehřívá. Spaluje se ve 20 válcových motorech s jed− notkovým výkonem 2,717 MWe a tepelným výkonem 2,712 MWt. Tepelný výkon mobilní kotelny je 4,5 MW t. Teplota ve vodní síti je 115/70 °C. Roční výroba činí cca 30 000 – 35 000 MWhe a 40 000 MWht. Elektrická účin− nost teplárny je 40,6 % (při cos ϕ = 0,8), tepelná 41 %, celkový stupeň využití paliva činí 81,6 %. Euro Heat − KWK Spezial 2002, str. 36 ä Nové ultrazvukové měřiče tepla Multical CDE mohou být v teplárenství použity rovněž např. ke kontrole úniku nebo poruchy potrubí a rovněž k omezování výkonu nebo průtoku. Euro Heat č. 1−2/2002, str. 30 ä Ceny tepla v SRN vzrostly v r. 2001 v západních zemích průměrně o 10,7 %, ve východní části (býv. NDR) o 14 %. Euro Heat č. 1 − 2/2002, str. 4 ä Změněné podmínky a technický vývoj ve− dou k novým vztahům při účtování dodávky tepla jednotlivým uživatelům. Stále více tep− lárenských podniků tak samo v rámci své servisní služby provádí toto účtování. Euro Heat č. 5, str. 15

Bulletin SEV, č. 12/ 2002, str. 63

AKTUALITY

Aktuality

Jsou palivové články energe− tickým zdrojem budoucnosti?

3T 4/2002

23

ä Italský parlament přijal usnesení, podle kte− rého se má znovu posoudit využití jaderných elektráren, které byly referendem v r. 1987 odmítnuty.

Contens

Inhalt

Cogeneration Plant with Microturbine

Kogenerationsanlage mit der Mikroturbine

Jan Hladík The article deals with the new technology for energy production which has been used in many applications in the USA and which is also in operation in the Czech Republic. It is a cogeneration unit with a small combustion turbine. Due to minimum operational maintenance requirements and environment−friendly properties it has been applied in the block boiler room in Ceský Brod.

Jan Hladík Der Artikel behandelt die neue energetische Produktionstechnologie, die in den USA schon in hunderten Applikationen vorkommt und in der Tschechis− chen Republik auch schon installiert und in Betrieb gesetzt wurde. Es handelt sich um eine Kogenerationseinheit mit einer kleinen Verbrennungsturbine, die durch ihre minimale Betriebsinstandhaltung und umweltfreundliche Vorteile im Blockkesselraum in Český Brod zur Geltung gebracht wurde.

Energetic Audits in District Heating Associations – Introduction Ing. Josef Karafiát, CSc. The article presents initial discussion about energetic audits in district heating associations. Besides the introductory characteristics of corresponding legisla− tion and presenting the content structure of energetic audit, main attention is paid to explanation of the differences of the new element, that is the difference between traditional viewing of the term „audit“ and common understanding of a business plan. Final part of the article deals with the significant risks and op− portunities that the auditors and district heating associations will most likely meet in the process of preparation and realization of energetic audits.

Calculation of Heating Costs for Final Consumer with the Use of Ratio−Based Heat Measuring Method Ing. Vilibald Zunt The article presents the response to the article of Ing. Miroslav Vincent – SBD MÁJ Brno published in the previous issue that tried to evaluate the results of thermo−regulation and introduction of electronic RTN after almost a year peri− od of their use. Unfortunately, the evaluation is very narrow−viewed without broa− der considerations and thus it is distorted because it does not find the overall reasons for the present state. The author has only given a touch to the problems of the building administrator (the subject that calculates the costs) not seeing the whole context. This article therefore completes solution to the problem that shows the distur− bance of described methodology with valid contemporary legislation. The au− thor recommends the solutions to optimal cost calculation for heating in com− pliance with current legislation using the same object as an example.

Operational Experience with the Process of Optimising the Burning Process in the Heating Station Otrokovice a.s. Ing. Stanislav Kratochvíl The article describes modernisation process of the heating station with combi− ned production of heat and energy using the de−centralised control system and optimal burning based on higher−level algorithms. The algorithms have been developed by the company Honeywell Prague in co−operation with the Heating Station Otrokovice a.s. The latter has provided the technology for operational testing the developed algorithms. The production control is in question using several production units working together into a common steam−collecting centre.

European Union ISPA programme in the field of environment Milan Podsedníček ISPA („Instrument for Structural Policies for Pre−Accession“) is a significant economic tool for protection and quality of the environment and transport in− frastructure of the candidate countries for the period of 2000 – 2006. In the field of environment, the Czech Republic can acquire a grant amounting up to 35 millions EUR per a year. Since the introduction of this financial tool, the Czech Republic has signed financial memoranda for 5 projects in the field of municipal waste water management.

Energetische Auditen in Heizkraftwerkgesellschaften − Einführung in die Problematik Dipl. − Ing. Josef Karafiát, CSc. Der Artikel bedenkt die Problematik der Verarbeitung der energetischen Audi− ten in Heizkraftwerkgesellschaften. Nach der Einführungscharakteristik des le− gislativen Rhamens und der Präsentation der inhaltlichen Struktur der energe− tischen Auditen wird die Hauptaufmerksamkeit der Erläuterung der Unterschi− ede zwischen diesem neuen Element, zwischen dem klassischen Verstehen des Begriffs „Audit“ und zwischen der herkömmlichen Auffassung der Unterne− hmensvorhabens gewidmet. Der abschliessende Teil des Artikels widmet sich den bedeutendsten Risiken und Gelegenheiten, mit denen sich die energetis− chen Auditoren und Heizkraftwerkgesellschaften im Vorbereitungs− und Um− setzungsprozess der energetischen Audite treffen werden.

Die Kostenberechnung für die Heizung zum Endverbraucher bei der verhältnismässigen Wärmemessung Dipl. − Ing. Vilibald Zunt Der Artikel ist die Reaktion auf den in der vorigen Ausgabe erschienenen Arti− kel von Dipl.−Ing. Miroslav Vincent − SBD MÁJ Brno, der sich bemühte, die Ter− moregulationsergebnisse und Einführung der elektronischen RTN nach der weniger als einem Jahr dauernden Ausnützung zu bewerten. Leider ist die Bewer− tung ein wenig beschränkt, ohne breitere Überlegungen durchgeführt und dadurch auch verzerrt, denn es werden keine Gesamtursachen des Zustandes gesucht, zu dem es kam. Er hat die Probleme und das unrichtige Herangehen des Hausverwalters (d.h. des Kostenverrechners) nur berührt und hat sie in ihren ganzen Folgen und Ursachen nicht gelöst. Deswegen ergänzt dieser Artikel die Problemlösung und zeigt auf die Uneinig− keit der beschriebenen gebrauchten Methodik mit der gültigen Gesetzgebung und empfiehlt die Lösung zur optimalen Kostenberechnung für die Heizung mit dem Einklang mit der gültigen Gesetzgebung und zwar bei demselben Beispiel.

Die Betriebserfahrungen mit der Entwicklung und dem Einsatz der Optimierung des Verbrennungsprozesses in Teplárna Otrokovice a.s. (Heizkraftwerk Otrokovice A.G.) Dipl. − Ing. Stanislav Kratochvíl Der Artikel behandelt die Beschreibung der Modernisierung der bestehenden Heizkraftwerktechnologie mit der kombinierten Wärme− und Stromprodukti− on mit dem Einsatz des dezentralisierten Steuerungssystems gemeinsam mit der Lösung der Verbrennungsoptimierung durch den Einsatz der Algorithmen ei− nes höheren Niveaus. Die Algorithmen entwickelte die Firma Honeywell Praha in der Zusammenarbeit mit der Firma Teplárna Otrokovice, a.s. (Heizkraftwerk Otrokovice, A.G.). Diese Arbeitsstätte bot die technologische Anlage für die Betriebsprüfungen der entwickelten Algorithmen. Es geht um die Lösung der Produktionssteuerung im Kesselraum mit mehreren Produktionseinheiten, die in den gemeinsamen Dampfsammelraum arbeiten.

EU−Programm ISPA auf dem Gebiet der Umwelt

CONTENS − INHALT

Milan Podsedníček ISPA („Instrument for Structural Policies for Pre−Accession“) ist ein bedeuten− des wirtschaftliches Instrument für den Umweltschutz und für die Verbesse− rung der Umweltqualität und der Verkehrsinfrastruktur der Beitrittskandida− ten für den Zeitraum 2000 – 2006. Auf dem Gebiet der Umwelt kann die Tsche− chische Republik einen Grant bis in der Höhe von 35 Millionen Euro jährlich erhalten. Vom Anfang der Einführung dieser Finanzquelle an unterschrieb die Tschechische Republik die Finanzmemoranden für 5 Projekte auf dem Gebiet der Behandlung mit dem städtischen Abfallwasser.

24

3T 4/2002

TEDOM, s.r.o. Mgr. Pavel Kaufmann, Ing. Michal Říha 2

Recommend Documents