Roèník II
;~:
..;., '1,\\
~
J.
~ ~~
,
V blízkosti vánoèních svátkù pøipomenul bych aspoò osobní vzpomínku, kterak na krásu vánoc se díval Boží služebník P .Antonín Šuránek. Øíká toto: Vánoce jsem prožíval nejhloubìji. Všecko bylo tak tiché, posvátné a pøitom plné radostí. Ale takové tajemné radosti, jaké není podobné. Štìdroveèerní obøady jsem sledoval velmi pozornì, oplatek s medem jsem z ruky tatíèkovy pøijímal jako nìco posvátného. Zpìvy koledníkù mì dojímaly. Mìl jsem dojem, že je to Panna Maria se svatým Josefem, kteøí chodili po domech betlémských. A mìl jsem -patrnì dle výkladu rodièù -to pøesvìdèení, že na Štìdrý den není nikdo bez pøístøeší, že se lidé rádi a štìdøe každého ujmou. A jaksi mì to velice tìšilo. A když tatíèek po veèeøi vzali Písmo svaté a èetli o narození Pánì, èekal jsem témìø ta slova andìlù:
Aj, zvìstují vám radost
velikou!
, .1'"'r~~ ,~-.~i"--: ~. ;-
.c C
jsem
Poøád se mi to zdálo èímsi novým. Proto rád naslouchal té písni: Nesem vám
noviny, poslouchejte, z betlémské krajiny, pozor dejte. A v koledách ta slova: Pøišel nás
~::,.;,;;.
nauèit
pravdu
znát
a jak
se vždy máme
milovat. Nebo: Boha znát a jak ho máme milovat. Nedovedu to vypsat, ale cítím to, že od nejhlubšího dìtství právì Vánoce mìly velký vliv na mùj duchovní rùst. Ze všech vánoèních písní jsem však nejradìji slýchal a pozdìji i zpíval: Zpívala Synu Matièka, chtíc aby spal. Je tam dojemnì spojena radost i bolest, pøítomnost i budoucnost, dìtství i zralé mužství, jesle i køíž: Brzo ty Matku opustíš. Položíš hlavu na svùj køíž, bys spasil svìt. Tušil jsem svým dìtským srdcem velikou lásku Syna Božího k nám! K sobì, ke všem lidem! A uèil jsem se milovat druhé, myslet na druhé, obìtovat se pro druhé. A pak pastýøi u jeslí: Jak jsem to cítil, že je Pán Bùh miloval, když jim dal oznámit narození Ježíškovo. Jak jsem je vidìl živì i s tìmi dary, které pøinesli. Jak jsem je mìl rád za to, že tak chvátali do stáje. A radoval jsem se z toho, že jsem na papírovém betlémku vidìl s pastýøi i nìkteré jejich dítì. V koledách jsem to slýchával: Vzhùru vstaòte, bratøi, vzhùru! Jaksi jsem chápal pocity tìch pastýøù a prožíval s nimi radost velikou, ale tichou, nevýslovnì tichou... Tolik vzpomínka a i pro ni platí pro nás všecky: Nám, nám narodil se.
RADOSTNÉ VANOCE. Otec Petr Michal
,
Zpiváte Ano,
si nìkdy
doma
si
i doma, nejenom obèas
v kostele?
zazpívám,
nìkdy
sama
a
nìkdy
s
dìtmi. Jsou to dosti vzácné chvilky, protože reprodukovaná hudba nás všechny pohlcuje více, než je zdrávo. Pamatuji se na své dìtství, kdy jsme doma nemìli televizi ani rádio a moje maminka s námi zpívala mnohem èastìji než já se svými dìtmi, což mne mrzí. A ;pivaji K ~.
o t.' t ké kol an dyocumhudb Pa rl p a
e a a. roto ;sme tentokráte pozvali
èi hraji na nìkterý
Ano, u nás je možné violoncello, klavír, flétnièku Mùžete
hudebni
nástroj i Vaše dìti?
slyšet vícero nástrojù, napø. housle, nebo kytaru a k tomu také hlasy.
nám bllZe pøedstavit
svoji rodinu?
k rozhovoru osobu, kterou v kostele tolik nevidime jako knìze ...'výroèí s kt~,"!,ml J~me rozh<:,:,o-
Mohla bych zaèít takto: bylo nás pìt, protože pocházím z rodiny, kde nás vskutku pìt bylo, tedy rodièe a tøi dìti. Teï je nás také pìt. Manžel Karel, se kterým jsme letos oslavili dvacáté svatby, je zamìstnán jako instalatér a doma je trochu nìco jako Ferda Mravenec -práce všeho druhu. Umí totíž opravit
ry JlZ.ve~'. ale slyslme prostrednlctvlm hlasu
témìø vše, co se v domácnosti pokazíme my, ostatní èlenové
nebo jejich
není málo.
hudebniho
nástroje snad ještì více -varhanici paní Jarmilu Šnerchovou.
porouchá domácnosti,
léty provozu, nebo co a musím øíci, že toho
Máme tøi dìti: Jaromírovi je 19 let, studuje posledním rokem elektrotechnickou prùmyslovku ve Frenštátì a chystá se na jaøe maturovat. Mimo studium elektrotechniky navštìvuje Základní umìleckou školu v Ostravì, kde se již osmým rokem uèí hrát na violoncello. Kdysi zaèínal hrát na klavír a byl mou tajnou nadìjí na pøíštího varhaníka, u klavíru však nezùstal a pøešel na nástroj, který mu více vyhovuje a s nímž si rozumí. Kromì maturity jej na jaøe èeká také absolventský koncert v ZU$. Kromì hry na violoncello si Jaromír rád zahraje na kytaru a k tomu docela obstojnì zpívá. Dcera Jana má 15 let, chodí do 9. tøídy a právì se rozhoduje pro své budoucí povolání. Vzhledem k tomu, že také ona již osm let hraje na housle v ZU$ a a docela jí to jde, rozhodla se zkusit štìstí na konzervatoøí v Ostravì. Kromì hry na housle také ráda zpívá, chodí do školního pìveckého sboru a I také posiluje náš kostelní sbor. Poslední dobou ji baví také kuchtìní v domácnosti, kde mi dosti pomáhá. Nejmladší v rodinì je Jirka, tomu je osm a pùl roku a chodí do tøeti tøídy. Je to velmi živý kluk, baví jej spousta vìcí, jako napø. bruslení na ledních i koleèkových bruslích, jízda na kole, fotbal a
podobnì. Je vždycky pro všechno hned nadšený. Poslední dobou zaèal rantù, velice se na nì
chodit na schùzky ministpøipravuje a už se tìší, až
bude moci asistovat u oltáøe. Nebude asi pøekvapením, že také Jirka chodí do hudební školy a hraje na houslièky.
OkénkonovojièÚlské farnosti
I strana
Když už jsme u tìch hudebních aktivit naší rodiny, musim podotknout, že manžel Karel, aèkoliv nemá hudební vzdìlání, má hudbu a zpìv rád, sám se kdysi nauèil hrát na kytaru a pìknì zpivá, v kostelním sboru posiluje bas.
Tobyla Va-fesouèasnárodina,o kterou se staráte,ale hudebnì nadanijsou i Va-fi
sourozenci. Ano, to je pravda. Moje starši sestra Ludmila je houslistkou v Janáèkovì filharmonii v Ostravì a poèítám-Ii dobøe, bude tomu již 40 let, kdy zaèala na své první houslièky. Také její dìti Petr, který se uèí na flétnièku a Pavel, který studuje housle na Masarykovì univerzitì, jsou jaksi zasaženi rodinným hudebním syndromem. Nebo• mùj nejstarší bratr Oldøich, který kdysi hrával na housle, potom na klarinet a posléze pøesedlal na zpìv, se nyní k houslím vrátil, hraje v amatérském orchestru ve Valašském Meziøíèí, také tam zpívá v kostelním sboru a k hudbì vede i své tøi syny, z nichž nejstarší Tomáš studuje hru na violu na konzervatoøi v Kromìøíži, prostøední Petr se chystá k pøijímacím zkouškám na konzervatoø v Ostravì -hraje na violoncello, a nejmladší Danek pokouší housle. Nevím, odkud pøímo to rodinné zatížení pochází, snad že naše maminka i tatínek velmi pìknì a rádi zpívali a všem nám poskytli základní hudební vzdìlání v hudební škole. Jsou to také høivny od Boha a na nás je, abychom je množili a pøedávali dále.
Prouaïte nám je.ftì nìco o sobì,máte ještì jiné konièkykromì hudby? Na jiné koníèky mi nezbývá moc èasu, protože kromì varhanièení jsem na plný úvazek zamìstnaná. Døíve jsem ráda èetla, provozovala jsem ruèní práce jako vyšívání, pletení a šití, což mne bavi dodnes, jen na to není èas. Ale jinak také v souvislosti s údržbou .rodinného krbu. docela ráda vaøím. Taky ~i obèas poslechnu pìknou hudbu z nahrávky nebo zajdu na pìkný koncert. 2ivý koncert mne vždycky inspiruje k další práci se sborem, když vidím a hlavnì Okénkonovojièinskéfamosti
slyším, že každá trpìlivá práce na skladbì ve svém výsledku rozdává radost a pohodu.
V"ljJomenete si jeltì na Vale zaèátkya jak jste sek varhanámdostala? .Tak jako moji sourozenci i já jsem zaèínala jako dítì hrát na housle. Pozdìji, když jsme doma mìli klavír, zkouše!a jsem na nìj zpamìti brnkat odposlouchané melodie, jako napø. Vídeòský valèík nebo Pro Elišku a podobnì. V podstatì na housle mne to pøíliš nebavilo a na klavír jsem zase skoro nic neumìla. Když mi bylo 15 let a tìšila jsem se, jak housle a vùbec muziku odložím, odcházel ze $panìlské kaple varhaník Jiøí Zahradník na studia a nebyla za nìj náhrada. Tak pan Kaštovský pøišel za mnou a øekl, že umím trochu hrát a zbytek že se nauèím a že budu varhaníkem, než nìkoho najdou natrvalo. Zaèátky byly krušné, neumìla jsem hrát podle not, spoustu písnièek jsem vùbec neznala, a tak jsem se vždy pøed nedìlí jednu nauèila a tu pak hrála. Nebyla to žádná sláva, když jsem hrála úplnì poprvé, lidé zpívali jinak, já jinak hrála, a tak jsem po mši sv. utekla, abych nemusela poslouchat výtky P. Veleby. Otec Veleba byl ale zlatý èlovìk, velmi shovívavý a dobrosrdeèný, bral mé neúspìchy s humorem a velice mne povzbuzoval. Umožnil mi, abych mohla do $panìlské kaple chodit cvièit a Èasem se mé hraní dalo i poslouchat. Pozdìji mne p. Kaštovský dovezl k prof. Rybkovi, kde jsem se ètyøi roky ve høe na varhany zdokonalovala. Nikdy jsem si nemyslela, že bych dokázala hrát podle not obìma rukama, nìkdy i nohama a k tomu ještì zpívat a dnes vím, že bez obrovské høivny od Boha a bez pochopení rodièù a ostatních farnikù, snad i bez mnoha modliteb bych toho nebyla schopna.
Kdyžje lpatný varhanik, tak se lidem lpatnì "ljJivá,ale jak se hraje varhanikovi, když lidé neumìji "ljJivata jak to zieplit ? Varhanika mùžeme tymìnit, ale vlechny farniky ne. Zaènu od konce: všechny farníky skuteènì nemùžeme vymìnit, ale varhaní2 strana
ka nìkdy také bohužel ne, protože jsou stále (alespoò v našem kraji) ještì na vymøení. A že farníci neumìjí zpívat? Všichni asi ne, ale pøevážná èást ano. O tom jsem se již nìkolikrát pøesvìdèila napø. na nìkterých akcích farnosti nebo když jsem párkrát mimoøádnì pøi mši sv. zasedla mezi lidi do lavic. A pøi pohledu z kùru toho mohu také vidìt spoustu: že mnoho lidí vùbec nemá kancionály, nìkteøí mají, ale zavøené, že ani nìkteøí bývalí zpìváci Ondráše v kostele nezpívají, že ani maminky nevedou dìti ke zpìvu písní, protože jim kancionál ani nevezmou ani samy nezpívají. Je smutné, že taková ètyø až pìtièlenná rodina s dorùstajícími dìtmi má jeden, pøípadnì žádný zpìvník a na mši sv. jsou jako na sjezdu ryb. Pamatuji si jako dítì, že moje maminka každému z nás, když jsme zaèali èíst, poøídila Boží cestu a vím, jak velice jsem se tìšila, až budu umìt zpívat z tohoto zpìvníku. Také se pamatuji, že oba moji rodièe i sourozenci se aktivnì do zpìvu zapojovali. Dnešní farníci spoléhají na to, že si kancionál pùjèí v kostele, jsou pohodlní si v nedìli donést ten svùj. Ale pokud vím, zásoba kancionálù v kostele není tak veliká a je spíše pro starší lidi, kterým je již obtížné si knížku nosit, nebo pro pøípady všedních dní, kdy vìøící jdou na mši sv. a pak pøímo do zamìstnání a pod. A zase jsme u dobré vùle. Kdo zpívat chce, ten si nebude hledat dùvody, proè to nejde. Místo všech tìchto slov je však možné jen pøipomenout, že kdo pøi mši sv. zpívá, dvakrát se modlí.
Jakáje Vašespolupráces ostatnlmivarhaniky zfarnosti ? Ve farním kostele a ve ~panìlské kapli se v nìdìle støídám s naším mladým nadìjným varhaníkem Tomášem Klvaòou, Okénkonovojièínské farnosti
který ještì pøed nìkolika roky vùbec nemìl tušení, že jednou bude hrát a ani neumìl noty. Z Boží vùle byl varhanní hudbou osloven a svou pílí, snahou a pravidelným cvièením dosáhl dnešní své dobré varhanické úrovnì. Ale Tomáš ví, že co je dobré, je jen na trojku, a tak se ve høe na varhany stále zdokonaluje u p. Marka na ZU~ v Ostravì. Ve všední dny pak hrává také nìkdy Tomáš a jindy p. Nováková ze ~enova. A spolupráce? nejvíce vlastnì spolupracuji s Tomášem pøi nedìlních ranních bohoslužbách a ve sboru, kde Tomáš také zpívá a podle potøeby doprovází sbor na varhany.
Zažila jste v souvislosti s varhanami nìjakou veselou pøihodu? Jediná pøíhoda, která mne rozesmála, se stala v dobì, kdy se opravovaly varhany a já jsem hrála na elektrofonické varhany v blízkosti hlavního oltáøe. Tenkrát pøijedné svatbì si energická nevìsta brala asi velmi citlivého muže, který byl pøi manželském slibu a pak pøi blahopøáních pøíbuzných tak dojatý, že slzel jako pøi pohøbu. Možná to ode mne bylo nesprávné, ale tenkrát jsem se tomu musela usmívat, i když mi ho bylo trochu líto, nebo• mne napadlo, že se ani snad ženit nechtìl, byli totiž oba ještì velmi mladí. Jinak se u varhan zažívají spíše trapasy, když napø. si se scholou domluvím, že budeme zpívat ordínarium P. Bøízy a já klidnì zaènu hrát jiné od P. Olejníka nebo jindy, když schola nacvièí žalm jinak, než je to napsáno, a já pak nemohu doprovázet jejich zpìv. Ale toto se stává zøídka. Jiné trapasy vyplývají z varhaníkovy nesoustøedìnosti a nepøipraveností.
Bylajste vždyckyna kùru jen jako varhani-
ce? Vždycky
tomu tak nebylo. Kolem roku 3 strana
1972-73, kdy jsem ještì netušila, že nìkdy budu varhanièit, jsem zaèala chodit zpívat do $panìlské kaple, kde v té dobì zaèínal mládežnický sbor. V dobì nejvìtšího rozkvìtu toho sboru nás bývalo kolem tøiceti zpìvákù, což bylo dost s ohledem na to, že jsme byli všichni ve vìku od 13 do cca 25 let a vzhledem k tomu, že ve farním kostele P. Marie Nanebevzaté pùsobil hlavní chrámový sbor, kterému jsme tenkráte øíkali "cherubíni" a který èítal také pøes 20 lidí. Náš "mladší" sbor vedl p. prof. Petr Hrubiš z Pøíbora, tehdy již starý pán, který obìtavì dojíždìl i s nìkterými svými dìtmi a nacvièovali s námi celé mše, napø. velikonoèní, vánoèní a také na pou• kP. Marii Bolestné. I když tenkrát všichni èlenové sboru nebyli výbornými, ba ani dobrými zpìváky, výsledky kolektivní práce byly nádherné. Je pravdou, že tenkrát køes•anská mládež nemìla mnoho jiných možností, jak se sejít, a toto byla výborná pøíležitost, která navíc mìla úèel. S nacvièenými sborovými zpìvy jsme nìkdy jeli také hostovat do jiných farností, napø. do Libhoštì, na Starý Jièín a do $e-
nova.
A co dnešnlfaml sbor? Dnešní farní sbor je složitá vìc. Právì pøi vzpomínání na nìkdejší zpívání se nemohu ubránit tomu, abych neposuzovala. Ale to by bylo na dlouhé povídání, a tak na tomto místì bych chtìla vyslovit neskromné pøání: aby sbor byl stabilní alespoò o 20-ti osobách a aby bylo více mužských hlasù, a• už tenorových nebo basových. Tìm, kteøí se cítí být a opravdu jsou stálými zpìváky, dìkuji za jejich pøístup a Okénkonovojièínskéfarnosti
prosím je, aby neustávali ve své èinnosti. A tìm, kteøí se bojí mezi nás pøijít nebo hledaji dùvody, proè nemohou do sboru chodit, bych chtìla pøipomenout, že Bùh nám dal svobodnou vùli a je jen na nás, abychom se správnì rozhodli.
Jak oslavujeteŠtìdrýden? Myslím, že se nijak nelišíme od ostatních køes•anských rodin. Snad jen, že u nás je pøedvánoèní a vánoèní atmosféra ponìkud poznamenána nervozitou a spìchem v souvislosti s pøípravou vánoèních zpìvù a programu sboru. Bezprostøednì pøed svátky je nutno èastìji zkoušet a pokud se z naší rodiny tøi úèastníme zkoušek, je potom nutné nìkteré domácí pøípravné práce trošku odbýt nebo vynechat. Ne že bych pøíliš trvala na vygruntování celého bytu, ale každá hospodynì má lepší pocit, je-Ii všechno podle jejích pøedstav. Ovšem s pøibývajícím vìkem a povinnostmi varhaníka a sbormistra jsem ze svých pøedstav slevila a nìkteré domácí práce se u nás vynechávají, aniž by tím vánoèní pohoda trpìla. V posledních letech se snažíme o to, abychom se kromì postu od masa postili i od televize, pøestože nabídka pohádek a jiných pìkných programù je velice bohatá. Dìtem se to možná nìkdy nelíbí, ale je jistì lepší, když si tu vánoèní pohodu vytvoøíme sami, než si ji nechat vnucovat médii. A tak když dopoledne dokonèíme vánoèní pøípravy, odpoledne si již slabouèce pustíme vánoèní hudbu, pøípadnì se s Jirkou uèíme koledy na veèerní oslavu. Vìtšinou také zajdeme ještì k mým rodièùm s vánoèním blahopøáním. Veèeøíme brzy, tak kolem 17 hodin, abychom si staèili zazpívat koledy a potìšit se s dárky. Na pùlnoèní mši sv. jdeme všichni, já sama se na ni tìším, ale vždy mám trochu obavy, jak vyzní náš zpìv, zda vše dobøe dopadne. Teprve pøi závìreèném Narodil se Kristus Pán a cestou domù si oddechnu a plnì vnímám tu pohodu a slavnostnost Vánoc.
A na závìr nám prouad'te, co letos o Vánocichmùžemeslyšetz duchovnihudby. Jistì se ve vánoèní nebo pøedvánoèní 4 strana
dobì bude konat nìjaký koncert v našem kostele nebo jinde. Ale asi chcete slyšet, co bude zpívat sbor. Vzhledem k poètu zpìvákù se nemùžeme pouštìt do velkých obsáhlých skladeb, a proto zkoušíme kratši vánoèni skladbièky, kterými budou ozdobeny vánoèni bohoslužby. Máme pár nových vìcí a také oprášíme starší skladby, které jsou tak nìjak tradièni a líbivé. Nejkrásnìjší duchovní hudba by ovšem nemìla být tako-
V Okénku novojièinské farnosti v loòském roce v krátkém JýÈIuo historii Španìl5kékaple byla mimo jiné také Z1IÚnkao ;eslièkách z této kaple. Pnmo u rystavenýchjeslièek se mùžeme krátce seznámitse starši i novodobou historii Rád bych sepozastavilprávì u této novodobìjši historie, protože jsem jej{ pHmý úèastnik.
Okénkonovojièínské farnosti
vá, která o Bohu promlouvá, ale taková, která vychází z našich srdcí. Ze srdcí nás všech, kteøí vánoèní i jiné písnì budeme sami zpívat jako modlitbu. Taková hudba bude jistì milá Bohu a prospìšná í nám. Jako varhanice Vás všechny zvu na vánoèní bohoslužby ne k poslechu zpìvù sboru, ale pøijd'te spoleènì vytvoøit jeden velký sbor a oslavit spoleèných zpìvem narození našeho Pána.
Již jako ministrant jsem obdivoval tento velký betlém. Velice brzo jsem poznal jeho složitou stavbu, kterou v té dobì øídila paní Èernochová. Pomocí jejích pokynù se vybudovala krajina a pozadí. Figurky si již stavìla sama, já jsem jí marnì nabízel svou pomoc, stejnì jako mí vrstevníci. Teprve donesení fotografií jeslièek, které jsme doma stavìli pøed každými vánocemi ji obmìkèilo na tolik, že jsem mohl podávat figurky. Pozdìji jsem je podle jejích pokynù rozestavoval sám. Po smrti profesora Hýže se mùj tatínek domluvil s duchovním otcem Velebou, že si naše rodina vezme na starost právì tyto jeslièky. Mìl již vytvoøenou pøedstavu o tom, jak a z èeho budoucí betlémskou krajinu vytvoøí. Nebyl v tomto žádným nováèkem. Vždy• nám malým dìtem vytvoøil Betlém, který u nás doma obdivovali nejen naši kamarádi, ale i dospìlí. Ještì v letních mìsících se zaèalo s tvorbou krajiny. Nebylo to však jednoduché. Doma nebylo místo, v kostele to také nešlo, a tak se výroba pøesunula do velkoskladu drogerie, kde dìlal tatínek vedoucího skladu. Mìli tam velké stoly, na kterých se balilo zboží. Vždy o sobotách se tyto stoly promìnily v ponk, na kterém se strouhalo, øezalo a lepilo. Tak vznikaly polotovary, které se ještì v sobotu, nejpozdìji v nedìli, pøevážely na dvoukoláku do $panìlské kaple. Pøi této práci nám vydatnì pomáhal mùj kamarád František Urban, který se na tvorbì jeslièek podílel zároveò s námi od samého zaèátku. Ve $panìlské kapli nám byla na dokonèovací práce vyhrazena oratoø nad lurdskou kaplí. Zde se zformované plátno muselo naklížit, aby drželo požadovaný tvar. Zde vznikl další zádrhel. Klih nebyl do vlhka dobrý, a tak se musel použít jiný prostøedek. Ten však do vytvrzení, které trvalo asi týden, silnì zapáchal a dráždil sliznici. A tak se pøi mši svaté ozývalo kýchání a kašel. Otec Veleba vše pøijímal 5 strana
s nadhledem. Øíkal mému tatínkovi: "Mistøe, já to lidem vysvìtlím, oni si zvyknou a nakonec a• se každý nadýchá, kolik mùže, a zbytek a• nechá ostatním." Tak byly postupnì vytvoøeny ètyøí díly lehké konstrukce, které mají pøipomenout betlémskou krajinu. Byla vytvoøena podle fotografií dnešního Betléma a jeho okolí. Krajina byla pøizpùsobena všemu, co se dalo z pøedchozích jeslièek použít. V dobì, kdy jsem pomáhal paní Èernochové stavìt jesliè.ky, jsem si všimnul figurky, která mìla ruku se sekyrou na otoèném èepu. Tato figurka již byla uzpùsobena na pohyb. Podaøilo se sehnat motorek ze starého gramofonu, který mìl málo otáèek, sestrojit excentr, pøipojit k figurce tá:'lo a figurka se opìt pohybovala. To byl impuls k tomu, že se postupnì zaèaly pøidávat další pohyby. Tatínkovým snem bylo, aby figurky došly pøed Ježíška, zde zùstaly chvíli stát a potom se pohybovaly dál. Nebylo to však jednoduché. V srpnu 1970 mìl tatínek nemocenskou. Brzy ráno mì probudil s vysvìtlením, že už pøišel na to, jak by mìl pohyb fungovat. Ještì rozespalému mi pøedvádìl princip pohybu pomoci vidlièky. Hned se také pustil s nadšením, i pøes protesty mé maminky, do práce. Horší bylo to, že jsme mìli málo zkušenosti z mechaniky a skoro žádné technické zázemí. Vše se doslova dìlalo na kolenì. Kostra pásu byla za mìsíc hotova, bylo nutné nìkde nechat udìlat cívky, které mají udržet pás ve svislé poloze a zároveò jej budou pohánìt. První cívky udìlal ze døeva František Urban na stojanové vrtaèce. Tento pás již potøeboval silnìjší motor. K dispozici jsme mìli pouze vysokootáèkový motor z ventilátoru. Ten zase vyžadoval pøevody. Tak se na Štìdrý den zaèaly pohybovat figurky pøed Ježíškem a my jsme si pøáli, aby vše fungovalo alespoò v tento den. K našemu pøekvapení se tento pohyb osvìdèil a všem návštìvníkùm se líbil. Vyžadoval však velkou údržbu. Pøevody byly pomocí øemenic a kožených øemínkù ze šicího stroje. Ty se vytahovaly, musely se mazat a neustále zkracovat. A tak jsme nìkdy prožili více hodin pod jeslièkami, než u nich. Odmìnou za tuto námahu nám byly rozzáøené oèi dìtí, které nechtìly jít domù.
Štìdrý veèer Radost nad štìdrostí Boha Otce vyjadøovali už naši pøedkové tím, že po západu slunce slavnostnì veèeøeli a svým dìtem dávali dary. Dokonce hospodáøi nabídli i zvíøatùm ze svých pokrmù. Veèeøe dnešního dne se nazývá štìdrou veèeøí a prožívá se neobyèejnì radostnì a štìdøe.
Vónoèn{stromeèek Svíèky znázoròují, že Pán Ježíš je svìtlem svìta. Svým narozením pøinesl svìtlo pravdy a života všem lidem. Baòky, kolekce a ostatní ozdoby jsou jako ovoce na tomto stromeèku. Pán Ježíš je pro nás stromem života.On nám dává mnoho darù, pøedevším své tìlo ve svatém pøijímání jako chléb pro vìèný život. To znamená, že celý vánoèní stromeèek je symbolem Pána Ježíše. Pro nás køes•any není tedy jenom pìknou ozdobou na Vánoce, a proto na nìm nemusí být zbyteènì mnoho ozdob a sladkostí.
Betlém ajeslièky Jsou druhou ozdobou køes•anských rodin na $tìdrý veèer. Stavìní jeslièek pochází od sv. Františka z Assisi, který byl velkým ctitelem narozeného Jezulátka. Kéž není ani jedna rodina, v které by nemìli tuto radostnou ozdobu Vánoc, protože je mnohem podstatnìjší než vánoèní stromeèek. V adventní dobì je prostor, aby rodièe spolu s dìtmi zhotovili betlém jeslièky, aby se takto spolu pøipravovali na radostnou atmosféru Vánoc. Okénkonovojièínské farnosti
6 strana
Letos na ~tìdrý den pøipadá 4. nedìle adventní, proto ještì dopoledne prožíváme pøípravnì. K této pøípravì patøí nejen mše svatá, ale i pøíprava Vánoc. Strojí se stromeèek, pøipravuje se štìdroveèerní veèeøe, stùl a vùbec celý byt a hlavnì se pøipravují dárky. Protože letos máme z 24.12. na 25.12 slavit jubilejní Den rodiny, chtìl bych uvést urèitý sled slavení tohoto dne. Mìl by se slavit ve farnosti a pak pøedevším ve vlastní rodinì. 24.12. v 15.30 -vánoèní mše svatá z vigilie slavnosti Narození Pánì, kdy s dìtmi a rodièi na závìr bude otevøen betlém ve ~panìlské kapli. Koledy a hlavnì mše svatá narozeného Ježíše nás uvedou do celého jubilejního dne a Vánoc. Po mši svaté zaèíná v rodinách veèeøe. Bude jistì prožívána individuálnì dle zvykù rodín. Bylo by pìkné, kdyby nejprve zaznìlo slovo Písma o Ježíšovì narození z evangelia podle Matouše 1, 18-23 nebo Lukáše 2, 1-7. Tento text by mìl nejlépe èíst otec rodiny nebo starší syn. Pøitom se pøináší svìtlo z Betléma, které i letos, doufejme, si budeme moci donést z kostela. Pøi jeho svìtle pak by mìla zaznít koleda Narodil se Kristus Pán a po ní by mohl otec nebo matka zaèít modlitbu pøed jídlem dle knížky Rodina se modlí, napøíklad " Vìèný Bože, v tuto pøesvatou noc nám zazáøilo pravé svìtlo, Ježíš Kristus, prosíme tì, dej abychom s vírou pøijali svìtlo jeho pravdy, a v nebi mìli vìènou úèast na jeho slávì, skrze Krista našeho Pána. Amen. " Je zde nìkolik možností. Pak již zaèíná veèeøe, pøí niž je nejlépe ticho nebo doprovod koled dle situace. Pak celá rodina jde ke stromeèku, který se poprvé rozsvítí a mùže se zazpívat koleda Nesem vám noviny nebo podobná. Umí-Ii nìkterý z èlenù rodiny hrát na hudební nástroj, mùže zpìv doprovázet. Celá rodina pøijde ke stromeèku a maminka mùže vzít nádobu se svìcenou vodou, v které je zelená vìtvièka, a posvìtí místnost, v které je stromeèek. Pak se pøedávají a rozbalují dárky. Je èas radosti, vzpomínáni, lásky, vdìènosti a upevòování toho, co by mìlo být samozøejmé. V žádném pøípadì zde není prostor pro televizi a sledování i sebelepší pohádky. K tomu tento veèer nebyl Bohem dán. Tento veèer by mìl být zakonèen spoleènou modlitbou, napøíklad: "Pane Ježíši, který jsi se dnes z lásky k nám,lidem, narodil, pøijmi naši vdìènost za Tvou lásku. Naše duše ti chtìjí vyzpívat píseò chvály, jako kdysi andìlé nad Betlémem, naše srdce se modlí k Tobì, jako kdysi pastýøi u Tvých jeslí. Ježiši, vlej do naši duše mír a pokoj, který jsi nám pøinesl z nebe, posilni naši víru, chraò nás od všeho zlého na tìle i na duši a dej nám své požehnání.
Amen." Pokud Jste se nezúèastnili podveèerní mše svaté, bylo by vhodné zakonèit tento krásný veèer úèastí na pùlnoèní mši svaté ve farním kostele, aby nás sám Bùh mohl obdarovat svým narozeným Synem. Okénkonovojiéínské farnosti
7 strana
K dopoledni slavnosti Narození Pánì patøí urèitì slavnostní bohoslužba v kostele a pak pøiprava k slavnostnímu obìdu, který by mìl na první svátek být víc než záležitostí opìt rodiny. Pøed obìdem by mìla být spoleèná modlitba, kterou zaèíná otec. Mùže se zapálit svíce, pokud nebylo doneseno betlémské svìtlo již v noci a stále hoøí. Ježíš má být svìtlem í naší rodiny. K tomu je vhodné pøeèíst dnešní úryvek evangelia Jan 1, 1-14, pøípadnì zazpívat koledu nebo se pomodlit Andìl Pánì. Odpoledne patøí urèitì rodinì, kdy je možné jít na procházku, navštívit betlém ve $panìlské kapli, modlit se, nechávat doznívat celý slavnostní den, být dìti s rodièi a opaènì. Tato možnost je pøedevším inspirací pro ty, kteøí nevìdí, jak by se mìl prožívat tento nádherný èas. Pokud máte i jiné krásné prožitky z tìchto okamžikù, zkuste se o nì podìlit na stránkách našeho Okénka a tak inspirovat druhé a obohatit jejich Vánoce.
Možná se domníváte, vybídl ke štìdrému daru. sice neoddiskutovatelným Jistì
charita
své staré,
použije
nemocné,
Sbírka
má však
že píšu tyto øádky, abych Vás Omyl. Finanèní stránka sbírky je faktem,
tyto
ale o to v tuto chvíli
prostøedky
pro lidi, o nìž
èi na humanitární i jiné
rozmìry,
nejde.
peèuje,
pro
úèely.
Na
poèátku
ku,
okolo
venl Pánì èeká
dùležitìjší.
Mezi
ty hlavní
Èeská
nìco
pøišdho
ro-
slavnosti (TH
Zje-
králù)
nás
neobryklého.
biskupská
konfe-
stanovila biskupská konference formovat veøejnost k sociálnímu cítìní. Vidíme všichni kolem sebe tu lhostejnost k osudu druhých, nezájem, sobectví... Snad koledníci se
rence povìnla charitu organizovánlm sblrky na chudé a sociálnì slabé
svou, .~o.kladnièkou m.o~~u pøipom.enout,- že když m~jí s.v~doml Jim, mohu ho mlt I Já, nebo, ze kdyz to šlo kdYSI, muze to jít í dnes. Celá tato akce pak mùže napomáhat k soucítìní
Sblrka
s trpícími, Al vìøící, svìtu
obnovovat
.
zvìstovali
pomoci nejde.
úctu k životu,
jiným. Vždy•
naše sobectví,
.-
k rodinì
apod.
má navazat
.
O I . I -. t e Je u I rozmer uc ovnl. s ovuJeme ce ou vereJnos , i nevìøící. Vycházíme tak z našich kostelù, abychom t
d
Krista.
h
Bez velkých
Pokorou
-velkou
natáhnout
slov,
svými
pokorou,
èiny. Ochotou
bez které
ruku je tak tìžké,
to dìlat
pro naši pýchu,
pro
pro naše pohodlí.
A tak se dostávám lidí pro tuto službu? i vedoucí skupinek,
k jádru
ovlem neprobìh. ne v naš~ch kostelech, a/~
muže
sta~
zvonl
trl
runami
na hlavì
to známé vìci.
Najde
se dost ochotných
Najde se dost nadšených dìti, najdou kterým mimochodem musí být víc jak
na starou
h-
dovou tradici chozeni k led lk o A .Vám 00 n ~. vno, I .se
jdeme
ze u .vas zaklucI "My
s koa spusti
tn králové
k vám..."
se 18
let? Odpovìï se dovíme v lednu. Mrzelo by mne, kdyby nìkdo na koledníky èekal marnì. Vždy• informace o sbírce budou i v televizi, urèitì i v tisku, budou chodit i složenky. Zda
se opravdu
milí ètenáøi. Zájemci se charity
-813
A všem,
doèkají
I Vy se mùžete mohou pøihlásit
všichni,
bude
zapojit, na faøe
záležet
i na Vás,
i Vy mùžete èi pøímo na
pomoci. telefonu
637. kdo pøíspìjí,
ale hlavnì
PÁN BUH
Okénkonovoji"ínskéfarnosti
tìm,
ZAPLA
co pomohou
...
• fff
8 strana
Píseò o Bernardettì
I
Paní ve výklenkuzdvíhánanejvýšzvolna,ba pouènì pravou ruku s køehkýmiprsty a dìlá pøescelou tváø veliký, takøkasvítící køíž,takjak to Bernardettaještì u nikoho nevidìla. Zdá se,že køíž zùstáváa vznášíseve vzduchu.TváøPanípøitom velice zvážní.... Mírné násilí Paní kreslí veliký a nevýslovnì vznešenýkøížrukou Bernadettynajejí vlastní èelo. Takhle líèí Werfel ve své knize "Píseò o Bernardettì" P .Maria uèí Bernardettu dìlat køíž.
, jak
Nepotøebovali bychom mnozí z nás, aby nás také P.Maria uèila dìlat køíž místo tìch neurèitých pohybù kolem hlavy?
Panuje pøedsudek, že vìøícím se èlovìk stává pouze, pokud se narodí ve vìøící rodinì a je ve víøe vychován. Ano, zde je vìtší pravdìpodobnost, podobnì jako v rodinì kuøákù je vìtší pravdìpodobnost, že i potomek se stane kuøákem. Dala jsem dìtem za úkol zjistit, co znamená slovo KONVERTITA. To slovo oznaèuje èlovìka, který nevìøil èi nebyl ve víøe vychován, a pøesto se stal vìøícím. Pokud se zamyslíme nad existencí tohoto slova, musíme dojít k názoru, že vzniklo-Ii oznaèení, musí zákonitì existovat i lidé, které tímto slovem oznaèujeme, tedy existují konvertité. A vìøte, že v naší spoleènosti je jich mnoho. Nikdo je k víøe nenutil a nevedl, a pøesto v existenci Boha uvìøili. Existuje také silná pøedstava mnohých z nás, že vìøící lidé jsou z devadesáti procent tvoøeni starými babièkami, které se nudí, a proto chodí do kostela. Knìží jsou pošetilci a jejich vìrným obrazem je bylinkáø z filmu "Slunce, seno ". Jeptišky jsou zamraèené a zlé ženy, které z dùvodu své ošklivosti nenašly muže, a proto šly do kláštera... Vìøte, že v Brnì jsem vidìla plné kostely studentù, kteøí studovali medicínu a pøírodovìdné obory, fyziku a také práva. Potkala jsem knìze mladé a velmi vzdìlané, kteøí mnohdy zaèali studovat teologii až po ukonèeni jiné vysoké školy, protože Bùh je povolal do služby a oni neøekli ne. Potkala jsem jeptišky, které svou krásou ducha, jež se jim zrdcadlila v oblièeji, uchvátily mne i spoustu mých pøátel. Chod'te a hledejte, setkávejte se a ptejte se, ètìte a až poté sud'te a øíkejte své názory. Pokud chceme o Bohu hovoøit, musíme jej nejprve po-
znat...
Uk
t ousnou
. SI
sek ze svého hodli !
k
Tak
bych
.
nadepsal
svou
úvahu
o
možnosti
evangelizace
.
k I " ké k " d -. È é I -" té d b - D b . h " é vato IC clr VI v nesni sou asn s OZI o e. o ryc I m ne dobrých pøíkladù, jak evangelizovat, najdeme ve svém okolí jistì mnoho a mùžeme si je kdykoliv ve svobodné spoleènosti
ou-
po-
vyzkoušet, máme-Ii k tomu dobrou vlastní vùli a ochotu uèinit to, co není zrovna v souladu s mým vlastním já a co nemám napsáno v popisu své práce (povinností), za kterou jsem placený.
~
I Okénkonovojièínskéfarnosti
Mám však v úmyslu hovoøit pouze o jednom jediném pøíkladu, tj. "Ukousnout si kousek ze svého pohodlí". Pøed nìkolika dny 9 strana
pozdì veèer zazvonil nám nìkdo na zvonek u domovních dveøí. Starší drobná žena v podzimním èase na kole objíždìla èleny rádia Proglas a roznášela nám zpravodaj (buletin), v nìmž jsem si pøeèetl výzvu "Hledáme kapry" (podobné doruèovatele jako byla ona). Bylo mnì z toho trochu smutno, že se na tuto èinnost nenašel nìkdo mladší. Byl jsem pøítomen na schùzi katolického spolku a vidìl jsem neochotu èlenù pøijmout nìkterou funkci. Ani ve všech farních kroužcích nemusí být vše zcela ideální. Na jedno takové setkání
byl pozván významný knìz salezián, aby pøednesl svùj projev. Asi v polovinì jeho projevu se zaèali nìkteøí pøítomní ze svých židlí zvedat a odcházet. Proè? Le prý je veèer dobrý poøad v televizi. Èiníme-Ii jakoukoliv bohumilou charitativní èinnost a dostaneme-Ii za ni zaplaceno, svou odmìnu jsme již obdrželi. Co však mùžeme uèinit navíc (ve svém volnu), nemìli bychom se tomu bránit. Jen tak mùžeme posloužit sobì do nebeského království a bližnímu svému v jeho potøebách, starostech i evangelizaci. Jak mùžeme pak kritizovat jiné, když sami nejsme ochotni pøinášet sebemenší obìti. Pouze samá modlitba na vše nestaèí. Dìravá støecha, tøeba na kostele, potøebuje opravu rukou Tonoucího jen modlitbou nevytáhneme a vlastní neèinností evangelizovat, tak se sotva kdo o vìcech víry dozví. Nech• to udìlají jiní (knìz), nìkdo chytøejší. Tak zni naše výmluvy, než abychom sami danou situaci zvážili a zapojili se aktivnì do práce na vinici Pánì. Kdyby napøíklad P.Holík plnil jen své knìžské povinnosti, pak by nevzniklo vysílání rádia "Proglas., které zaèalo témìø z jeho pracovního stolu, až dosáhlo dnešních úspìšných rozmìrù. Bez jeho velkého úsilí a jeho obìtavých pomocníkù by se sotva nìco podobného podaøilo. Co na to ostatnì øíci? Proè tak èiní? Mohl se pøece nechat unášet proudem pøíkazu a moudrosti svých nadøízených a biskupù. "Modli se a pracuj., øekl Bùh. To platí i o minulých volbách. Kousek cesty do volebních místností bylo mnohým zatìžko ujít. Podivuji se nad neochotou mnohých vìøících odøíci si nìkdy nìco pro spásu a dobro jiných. Jeden nezamìstnaný nadával na souèasný režim, že se o nìj nepostará. Nìkolik piva cigarety dennì však požadoval a musel je mít. Co pak jeho žena a dìti? Dívat se jen sám na sebe a dožadovat se vlastní potøeby a pohodlí bez vlastního pøièinìní, to je pøinejmenším velmi smutné.
Tentokrát jsme se pøi nedìlní chom podìkovali za svùj kostel, prostor setkávání Boží horizontály tomu jsme pøipojili podìkování za
bohoslužbì sešli, abyza jeho posvìcení, za s lidskou vertikálou. K úrodu a prosby za farní
spoleèenstvi a obec, ve které žijeme. O slavnostn! výzdobu se postaraly pøedevším nejmenší farníci -dìti, které svými kresbami oživily prostor nad obìtním stolem. S chutí lsme si na závìr bohoslužby zazpívali Hymnu Velkého jubilea. Sváteèní odpoledne, jiskøící záplavou letos tak
., Draklada . Jaromlr BOK 12 fi" " .[/na mìla, na~efar nost možnost slavit Den farnosti, v pofadi již 8.jubilejni den Velkého jubilea roku 2000.
høejivého podzimního sluníèka, jsme mohli strávit spoleènì Okénkonovojièínskéfarnosti
10 strana
~
s našimi dìtmi v blízkosti Oèní studánky. Po úvodní modlitbì a podìkování se mladší èást farního spoleèenství za èasto velmi zaujaté asistence nás dospìlejších rozbìhla vypustit své draky a dráèky. Sešla se jich pìkná plejáda barev i tvarù -vytvoøené domácky nebo zakoupené, poskakující nemotornì po oranici i létající ve výšce, kde nahánìly strach pilotùm pøelétávajících letadel. Dosažená rekordní délka 300 m vymotaného motouzu u jednoho z nich je toho dostateèným dùkazem. Užili jsme si zábavy, legrace i vzájemné ochotné pomoci a bádání, jak dostat i ty ménì úspìšné pøece jen nahoru, napøíklad zatížením ocasu suchou vìtvièkou. Závìr setkání probìhl už tradiènì v Orlovnì v LouÈce, kde se ti, kteøí ještì nebyli zcela vyèerpáni bìháním za drakem, mohli vyžit bìháním za míèem. My dospìlejší pak strávit zbytek odpoledne v družném hovoru pøi èaji nebo kávì za úèasti otce Aloise a jáhna Antonína. Když jsme se po závìreèné spoleèné modlitbì rozcházeli, byla již tma a každý z úèastníkù si s sebou domù odnášel nejenom pìknou upomínku -malovaného dráèka, ale i radost ze spoleènì prožitého dne.
Den farnosti jáhen Antonín GLOGAR
Pomalu,nebo spišvelikým kvapemse bliti konec Jubilejniho roku.
Mìli jsme mnoho možností využít darù Velkého jubilea. Jedním z posledních byl Den farnosti a Den díkù za úrodu. V tento den dìkujeme za svùj kostel, za své pastýøe, za farní spoleèenství, ve kterém žijeme. K tomu pøipojujeme podìkování za úrodu a prosby za obec a vlast. U nás se uskuteènil 22.10. v našem farním kostele a potom odpoledne setkání formou tradièní drakiády. Tento den byl požehnán i nádherným poèasím: teplá podzimní nedìle plná slunce, mírný vìtøík -akorát vhodný pro papírové draky. Nìkteøí se vznášeli opravdu vysoko, jako by chtìli pøitáhnout naše srdce až k nebeským výšinám. To byl jeden nádherný zážitek. Druhý bylo to smutnìjší: kromì farního spoleèenství mladých rodin témìø nikdo. Pøitom nešlo jen o bìháni s draky po poli. To bylo spíš radostí dìtí (možná i nìkterých zúèastnìných tatínkù). Ale hezké a dùležité pro život farnosti bylo posezení v pøíjemné spoleènosti, pøi dobré kávì v blízké Orlovnì. Je pravdou, že bìhem Jubilejního roku se témìø celá farnost zapojila a mnoho z nás se zúèastnilo slaveni nìkterého z jubilejních dnù. Je jistì také pravda, že každému to nevyjde zúèastnit se všech akcí. Jsou rùzné povinnosti èi rùzné dùležité události v rodinì, nemoc apod. Ale pravdou také je, že nìkteré jsem nevidìl nikdy, nebo pouze v kostele pøi mši
svaté. Chceme ve farnosti spolupracovat, poznávat se, vytváøet krásnou Boží rodínu. Ale pokud se nedokážeme sejít na pøírozené lidské rovinì, u normálního "povykládání si" a poznávání navzájem, nemùžeme nikdy vytváøet Uakékoliv) opravdové spoleèenství a hezkou famí "rodinu". Jestliže tvrdíme, že máme víru, chceme tvoøit spoleÈenství, jsme vìøícími køes•any, musíme to dokázat svými skutky -nejen slovy a modlitbou. "Víra, když se neprojevuje navenek skutky, je uvnitø mrtvá" (Jak 2,17). Okénkonovojiéinskéjamosti
JI slrana
Márnice nemusí být jen pro mrtvé ... Jolana ORLíKOVÁ
.Misto,
které naháni trochu strachu a tajemna...
.Mlsto, které je povìrami a povìstmi.. .
odpradávna opøedeno mnoha
.Misto, které se stává èekárnou pfed poslednim odpoèinkem...
Tím vším mùže být prostor nacházející se vìtšinou u høbitova známý jako márníce. V Šenovì však zaèala márníce podezøele ožívat ne, nebojte se, žádné nadpøírozené úkazy zde nejsou! To jenom touha zdejších famíkù po spoleèném setkání i mimo zdí kostela donutila k tomuto øešení. Protože naše farn:>st nemá faru aní jíné místo ke spoleèným setkáním, a• už dìtí nebo dospìlých, požádali jsme obec o možnost užívání již mnoho let opuštìných prostor v blízkosti kostela. Jelikož toto místo k pùvodnímu úèelu jíž nebude využíváno, obec nenamítala, za což jí také touto cestou dìkujeme. Zaèal velký úklid, aby bylo vše pøipraveno do 8. Jubílejního dne -Dne za úrodu.
famostí a díkù
Po slavné mši svaté, pøi níž v obìtním prùvodu mnoho z farníkù pøinášelo symbolické dary ze své úrody jako podìkování Bohu za jeho štìdrost a ochranu, se velká èást farnosti pøesunula ke spoleènému agapé do upravených prostor za kostelem. Pøi velmi srdeèném a pøátelském posezení jsme mohli zakusit hodnotu daru farní rodíny, do které nás Bùh pøedurèil a dal nám v ní každému své místo. Abychom nenechali dlouho èekat na další pøíležitost k setkání, naše dìtí spolu s maminkami a babièkami uskuteènily malou slavnost -pletení adventních vìncù -do každé rodiny pak vznikl tento symbol oèekávání Ježíšova pøíchodu. Èást dìtí také tvoøíla adventní lucernièky, které jsou pøinášeny k obìtnímu stolu na zaèátku každé adventní mše svaté. Celá slavnost byla zakonèena modlitbou v kostele, kdy ve tmì rozrážené pouze svìtélky adventních lampièek dìtí, shromáždìných okolo oltáøe, vnímal mnohý z nás krásu tìchto dìtských srdcí a pøedevším pravou podstatu adventu. Adventu, který nespoèívá v úklidu a shánìní se po všem hmotném, ale v touze pøíblížit se blíž Ježíši.
,---~
Pokud chcete zažít hmatatelnì atmosféru Betlémské noci, pøijmìte pozvání všichni. nejen ze Šenova a Kunína kjiž
tradiènímu'putovdn/ kjeslièkdm" vestøeïu27.12.2000. Spoleèný zaèátek je ve 14,30 v kostele v Šenovì nebo Kun/nì.- A pak se, tak jako pastýøi. vydáme hledat Ježíše. položeného v jeslích na senì, abychom mu zazpívali a podìkovali. že z lásky k nám pøišel na tuto zem. (Doporuèujeme vzít dobrou obuv!) Okénkonovojièinskéfarnosti
12 strana
Ohradila se cfrkev prostøednictvfm cfkevnfch hodnostáøù proti pfsnièce Mevfdek Z Bogoty, kterou zpfvá skupina Lucie? Jaký názor na tuto melodickou pfseò o drogách
~l!J~~~~~~-Pokud se mi doneslo, soukromì se proti rozporuplnému textu této písnì ohradíl o.arcibiskup Jan Graubner a rektor knìžského semináøe P.Vojtìch Šíma. Píseò je urèitì melodická a touto melodií pøitažlivá, pøedevším pro ty, kteøí jsou vyznavaèi podobného žánru. Ale to• vše, co je na ní .pìkné". Text sám o sobì pùsobí rozporuplnì. Vùbec mi z nìj napøíklad nevyplynulo, že by písnièka mluvila o drogách. V jakém smyslu? Narážka na medvídka z Bogoty je jasnou narážkou na Ježíše Krísta, protože se zpívá, že medvídek usnul na køíži. Text jakoby mìl vánoèni ladìní, ovšem ve smyslu hanlivém, který z Ježíše dìlá medvídka, jakoby hraèku, nìco nežívého, vymyšlenou loutku, nìco pohádkového. Bogota v písní víc zní jako Golgota. V øímských psech a jejich úøadech vidím zøejmou narážku na øímskou církev ve smyslu papež a jeho úøad, na biskupy. Sjíždìní na saních o Vánocích øímských psù a jejich úøadù je dle mého pohledu narážka na slavení Vánoc, v jejichž centru je narozený Ježíš. Kalichem...pustí do bøíška, jak to má rád -je nejpravdìpodobnìji narážka na Nejsvìtìjší obì• -mši svatou, pøi které se pije z kalicha. Øímským psùm a jejich úøadùm maxipes Herodes vánoèní slib dal dnes -je opravdu tìžko øíct, co se tím myslí -snad papež, který dává poselství Vánoc církvi? Co textem této písnì chtìli sami tvùrci øíci, to by museli vysvìtlit pøedevším oni. To, co píši, jsou pøedevším mé úvahy, které mi vyplynuly z poslechu zmínìného textu písnì. Ale jsem pøesvìdèen, že narážka na Krista, øímskou církev, Vánoce, køíž, mši svatou, je víc
než jasná. Zároveò bych chtìl upozornít, že exístují ho moc. Vìtšinou se jedná o líbivé melodie tùm nerozumíme pro nedostateènou znalost kazet s bytostmi až pøímo pøíšernými s rohy,
22.òjna 22.øfjna
písnì, které pøímo vzývají satana, opìvují jeoblíbených skupin urèitého druhu, jejichž texangliètiny... Ovšem obaly kompaktù, desek a tesáky a sršícíma oèima, hovoøí o svém.
bylo vybránopro potøebypapežskéhomisijního díla Kè 25.500.se uskuteènilafarní drakiáda na Svinci se zakonèenímv Orlovnì v Louèce 27.òjna probìhl v ZŠKomemkáfarní dìtský sportovníden 28.liftopadu se úèastnilanaše mládežDne vdìènostiza stvoøenív centrupro mládež ve Starévsi nad Ondøejnicí 2.liftopadu jako každoroènìprobìhla dušièkovápobožnostna høbitovì 4.liftopadu uskuteènilse koncertdìtskéhopìveckéhosboru Ondrášekve Španìlské kapli lO.pros;nce se uskuteènilaMikulášskánadílka
5023.12
17.00
FARNí KOSTEL -ADVENTNí
NE 24.12.
07.15,
10.15
08.45
KUNiN, LIBHOŠ• -MŠE
10.15
ŠENOV -MŠE
15.30 17.00 22.00
ŠPANÌLSKÁ KAPLE"~V ANOÈNf MŠE SV. PRÓ D~TI A RODiÈE SE ZP~VEM KOLED o ŠENOV- PULNOÈN1MŠESV. ,," "cf' /./. o C /. KUNíN, LIBHošrPuLNOCNí.MŠESV.
23.00
FARNf KOSTEL.- PULNqÈNfMŠI;"SY...
07.15,
10.15
08.45
KUNíN, LIBHOŠ• -MŠE SV. /. /.
10.00 10.15
HUKOVICE -MŠE SV. ./.'c SENOV -MŠE SV. o
18.30
ŠPANÌLSKÁ KAPLE-MšE
pASMO MLADEŽE
FARNf KOSTEL -ADVE~TNf SV.
##
o/.
o
07 .15, ~0.15 08.45
KUNíN, LIBHošf -MŠE .; SENOV- MŠE SV.
18.30
PA 29.12.
09.00
/.
/././.00
o/./.
SV. o
FARNí KOSTEL;;/.Mš~sv:/.
ZILlNA -MŠE
15.00
/./././.,
/.
08.30 10.15
/././././.
FARNí.KOSTEL~M$E
'"
ÚT 26.12
/.,##
/.
'"
PO 25.12
MŠE SV.
SV...
SV.
/./././.
*/.c,/.
SV:';, co/.
,,'
"""
/.
" ; /.
DÙM D~TI Š
A MLÁDEŽEo-PoHADKA RODIÈU PRO ;;0 "o D~TI. PAN~LSKÁ KAPLE -MŠES~./. .: /. ; /.o/. /. ORLOVNA LOUÈKA -FARNf SPORTOVNf DEN;
18.00
FARNI KOSTEL- KONCER~DYC~by~t;~YDBY; ./. ;.:.:"" /.0 i.: 07.15,10.15 FAR NI KOSTEL-iM$E SV,':i'i i/" ,;
NE 31.12
23.00
PO 01.01
07.15,10.15 08.45
UT 02.01
15.30
:~:!:
S PRq~BqiY DO NOVÉHO ROKU o
°i/."i':"i#ii"'.iii)i':/././. FARNfKOSTEL- M$ESV.
KUNíN, LIBHO$f -MŠE SV.
10.15ŠENOV-M$ESV. 18.30
,";
ONDRAš.:",/./., .: i /.iii'ii/. ':':io/.
ŠPANÌLSKA
, KAPLE -M$E
FARNI KOSTEL-DuCHOVNí
SV, KONCERT DÌTSKÉHO PÌVECKÉHO SBORU
JITØENKA. KROMÌ UVEDENÝCH JSOU BOHOSLUŽBY I V NASLEDUJíCíCH TERMíNECH V~EDNIDNY UT,CT
06.45 18.00
PO,ST
18.00 $PANÌLSKÁ KAPLE
pA
17.00
POHYBlIvY
'BETLÉM
VANOèNlcH§.vATClcH
FARNiKOSTEL FARNI KOSTEL FARNIKOSTEL VE ŠPANÌLSKÉ A VANOÈNlcH
V KAPLI (O PØIPADNÝCH ZMÌNAcH
KAPLI
BUDE OTEVØEN
PRAzDNINAcH
24.12.
VŽDY 10.00-11.30
PO ODPOLEDNí A 14.00-16.00
BUDE VEØEJNOST INFORMOVÁNA NA VÝVÌSCE
MŠi SV.,
DALE
O
A PO KAŽDÉ MŠi SV.
NA DVEØícH KAPLE),
Vydává Rimskokatolická farnost Nový Jitin, Lerolinova 24, Nový Jièin, 74101, tel 707698 Dotazy, pfipomfnky, podnìty a pfispévky možno podat formou schránky s kJgem èasopisu ve farním chrámu nebo na fale, ti u AntUrbana mlad!iho (703197) Vydáno pro vnitfni
potfebu farnosti
Zdravím Vás, milé dìti a všichni,kteøíse takjako já tìšíte na Vánoce,které už, už •ukají na dveøe. Víteproè mámerádi Vánoce?Myslíte,že kvùli dárkùm? To by bylo málo! Myslím, žeje to proto, že jsme si tak trochu v tyto dny blíže a jsme na sebe hodnìjší. Vánocejsou vlastnì svátkyrodiny, v letošnímroce si to uvìdomujemeo to víc, že na tento den pøipadá Jubilejní den rodiny. Bùh poslal svého syna na zemjako dítì, které budevyrùstatv rodinì, takjako my. Svatárodinajepøíklademvšemnašimrodinám.Zvláš• na Vánocesi uvìdomujemetyto souvislosti. V køest'anské rodinì by mìl být tím nejdùležitìjšímo vánocíchJežíš-nejvìtší dar nebeskéhoOtce. Povímvám skuteèný pøíbìhjedné našírodiny:
P
o obìdì, 15. prosince nás èekalo doma pøekvapení. Pøi vstupu do bytu jsme zjistili, že nás vykradli. Nemìli jsme doma kdovijaké bohatství. Vánoèní úspory a dáreèky pøipravené na obdarování byly však pryè... Když jsme se z toho poøádnì vzpamatovali, zasedli jsme k rodinné poradì. Maminka pqy~echla: "Co udìláme s Vánocemi ?• Z pochmurné nálady nás probral tatínek sesvýlTíc.návrhem: "Darujeme si navzájem levné dárl
V
..,,:'4'.( ';
N
'.
a ~tìd. rý ve.èe!?ylo\\kpaš~mup~ø~
'.,,':'...,!::~:
'.'
i;~C
,,:ar:i:~nf;p~ stró~e.m
v$iké množství malých
ball~~~' Za~~\JSm~,~b~,qvat 'i: ,¾.~,~'Ch~.d~,r~~u~~ral k~nce. .. Po prvé lsm,e Ván_~ce ~~ollll.;;;v;e~!Iš~h!~p~ojl a)~dost.Byly ~~~~ nejbohatšl Vánoce. Stredef{) nasl. rodiny se s~t~!~vdú Ježíš. /\:' : , .' c. ~ , ,~" c!:;' • "\".I;:J.Á\\ "4}\;l:! M ì se tento prl~h hodnì líbí! A tak slnkáff1;c.že n~budu tento rok reptat, že chci hodnì a pokud možno velkých dárkù, jinak to bude otrava, a jestli nenapadne sníh, tak to taky žádné poøádné Vánoce nejsou. Ne, nic takového!!
P
án Ježíš pøišel kvùli mnì na tuto zem i kdyby nespadla ani jedna vloèka snìhu a i kdybych pod stromeèkem našel jenom zabalené ponožky. Pøesto o ten nejvìtší dárek Vánoc nepøijdu -Bùh chce mít místo v mém srdci a já Ho s radostí pøíjmu!!!
A ještì jeden vánoènípøíbìhpro našenejmenší:
K
dyž se v Betlémì narodil Pán Ježíš a andìlé oznámili pastýøùm tuto radostnou novinu, šli se hned dítìti poklonit. A když do chlévu vešli i tøi králové z Východu, okolostojící stromy už nemohly vydržet zvìdavostí. Natahovaly svoje štíhlé kmeny, aby mohly uvidìt spící dítì. Ty, kterým se to podaøilo, vyprávìly potom kýváním vìtví a šumìním listí ostatním, co
.\ ~
vidìly.
H
rdá palma se naklonila k vonící olivì a øekla jí: .Pojïme se i my poklonit Spasiteli a dáme Mu své dary." Uslyšela to blízko stojící jedle a tiše poprosila: ..Vezmìte i mì s sebou." ..A co bys ty mohla darovat dítìti? Vždy• vy, jehliènaté stromy, kromì pichlavého jehlièí nic nemáte."
P
o tìchto tvrdých slovech se jedlièka neodvážila namyšleným stromùm odpovìdìt, vzdychla si a smutnì spustila svoje vìtve. Tak velmi toužila vidìt malého Ježíše. Jeden z andìlù, který hlídal u dveøí, všechno vidìl a slyšel a bylo mu jedlièky líto. Rozhod se, že jí pomùže. Povzbudil ji, aby šla do chléva a o ostatní a• se nestará.
J
edlièka hned vešla a když vstoupila dovnitø, vidìla, jak palma právì položila k jeslím svùj nejkrásnìjší list. Oliva zakývala svými vìtvemi a chlév se naplnil vùní jejího oleje. Oba stromy se samozøejmì pyšnì vypnuly. Potom pøed jeslíèky pøedstoupila jedle a skromnì se poklonila. Tehdy andìl sòal z nebe jednu z množství hvìzd a položil ji jedliÈce na hlavu. Ta zazáøila ve svìtle hvìzdy tak silnì, že palma i oliva si musely vìtvemi pøikrýt oèi, aby neosleply. Dítì v jeslích si všimlo palmového listu i cítilo vùni olivového oleje, ale nejvíc Ho zaujalo svìtlo. Radostnì se usmívalo a záøivýma oèièkama se dívalo na jedlièku.
K
dyž se potom stromy vracely na své místo v lese, andìl se naklonil k jedliÈce a øekl ji: .Ode dneška budeš oslavovat svátek narození Pána Ježlše svojí zelenou krásou a lidé si na památku dnešnl noci budou zdobit jehliènaté stromy a na jejích vìtvlch rozžlhat svìtla."
O
d té doby vánoèní stromeèky pøipomínají lidem tajemství, které jedlièka vidìla vonu první tichou a svatou noc.
Pøeji Vámvšem,malým i velkým,a• si nenechátenièímpokazit tu pravou vánoèníra.dost.Radostz toho, že Ježíšse narodil do Vašehosrdce i celé Vaší rodiny!
VášFarníèek
