Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Informační systém neziskové organizace a jeho vztah k regionálnímu rozvoji Bakalářská práce
Autor práce: Pavel Melichárek Vedoucí práce: Ing. Václav Ždímal, Ph.D.
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Informační systém neziskové organizace a jeho vztah k regionálnímu rozvoji“ vypracoval samostatně a použil jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použitých zdrojů.
V Brně, dne 29. května 2013
_____________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Václavu Ždímalovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za cenné připomínky a odborné vedení během konzultací, a také Mgr. Pavlovi Tichému, řediteli Salesiánského střediska mládeže v Brně-Žabovřeskách, za poskytnuté materiály a informace, bez kterých by nebylo možné tuto práci vypracovat.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním informačního systému neziskové organizace a vztahem tohoto systému k regionálnímu rozvoji. Teoretická část je věnována informačním systémům, neziskovým organizacím a regionálnímu rozvoji, v praktické části je prostor dán konkrétní neziskové organizaci, Salesiánskému středisku mládeže. Dále je provedeno a komentováno dotazníkové šetření, které se týká využití informačního systému SalesiániVálí klienty. Klíčová slova Informační systém, nezisková organizace, region, kvantitativní výzkum, dotazník.
Abstract This bachelor's thesis deals with examining the information system of a nonprofit organization and the relationship of this system to the regional development. The theoretical part of this thesis is devoted to information systems, nonprofit organizations and their regional development. In the practical part of this thesis the priority is given to a specific nonprofit organization, the Salesian youth center. A questionnaire survey regarding the use of the information system - SalesiániVálí by its clients was done and analyzed. Keywords Information system, nonprofit organization, region, quantitative research, questionnaire.
Obsah 1. Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 1 1.1 Úvod.................................................................................................................... 1 1.2 Cíl práce .............................................................................................................. 1 2. Teoretická část .......................................................................................................... 2 2.1 Informační systém ............................................................................................... 2 2.1.1 Vymezení pojmů .......................................................................................... 2 2.1.2 Vlastnosti informačního systému................................................................. 4 2.1.3 Typy informačních systémů ......................................................................... 6 2.2 Informační bezpečnost ........................................................................................ 7 2.2.1 Vymezení pojmů .......................................................................................... 7 2.3 Nezisková organizace ....................................................................................... 11 2.3.1 Charakteristika ........................................................................................... 11 2.3.2 Členění neziskových organizací dle právní normy .................................... 12 2.3.3 Členění neziskových organizací dle kritéria globálního char. poslání ...... 13 2.3.4 Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti ............... 14 2.3.5 Ostatní členění neziskových organizací ..................................................... 15 2.4 Regionální rozvoj .............................................................................................. 16 2.4.1 Region ........................................................................................................ 16 2.4.2 Regionální rozvoj ....................................................................................... 17 2.4.3 Teorie regionálního rozvoje ....................................................................... 18 2.4.4 Regionální rozvoj a sociální politika ......................................................... 19 3. Metodika ................................................................................................................. 20 3.1 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 21 3.1.1 Struktura dotazníku .................................................................................... 22 3.2 Charakteristika respondentů ............................................................................. 22
4. Vlastní práce ........................................................................................................... 23 4.1 Nezisková organizace: Salesiánské středisko mládeže Brno-Žabovřesky ....... 23 4.1.1 Základní informace .................................................................................... 23 4.1.2 Rozsah činnosti .......................................................................................... 24 4.1.3 Orgány střediska ........................................................................................ 25 4.1.4 Personál střediska ...................................................................................... 25 4.1.5 Schéma fungování organizace ................................................................... 27 4.1.6 Hospodaření a financování ........................................................................ 30 4.1.7 Historie....................................................................................................... 31 4.2 Informační systém neziskové organizace ......................................................... 33 4.2.1 Základní informace .................................................................................... 33 4.2.2 Údaje o návštěvnosti .................................................................................. 34 4.2.3 Informační systém v regionálním kontextu ............................................... 36 4.2.4 Diagram užití informačního systému ......................................................... 41 4.3 Zpracování a prezentování výsledků ................................................................ 43 4.4 Srovnání výsledků dotazníku s daty z informačního systému .......................... 53 5. Diskuse.................................................................................................................... 54 6. Závěr ....................................................................................................................... 56 7. Použité zdroje ......................................................................................................... 57
Seznam obrázků Obrázek 1 - Schéma fungování ................................................................................... 27 Obrázek 2 - Diagram užití .......................................................................................... 41 Obrázek 3 - Odpovědi respondentů pro jakou osobu používají SalesiániVálí ........... 43 Obrázek 4 - Odpovědi respondentů, k čemu SalesiániVálí nejčastěji používají ........ 44 Obrázek 5 - Názor respondentů na podobu uživatelského prostředí SalesiániVálí .... 45 Obrázek 6 - Názor respondentů na funkce informačního systému ............................. 46 Obrázek 7 - Názor respondentů co by na systému SalesiániVálí změnili .................. 47 Obrázek 8 - Otázka registrace do aktivit střediska ..................................................... 48 Obrázek 9 - Pohlaví respondentů ................................................................................ 49 Obrázek 10 - Věk respondentů ................................................................................... 50 Obrázek 11 - Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů .............................................. 51 Obrázek 12 - Trvalé bydliště respondentů .................................................................. 52
Seznam tabulek Tabulka 1 - Prohlížeče ................................................................................................ 34 Tabulka 2 - Operační systémy .................................................................................... 35 Tabulka 3 - Přehled středisek...................................................................................... 36 Tabulka 4 - Lokalizace přístupu ................................................................................. 37 Tabulka 5 - Trvalé bydliště ......................................................................................... 38 Tabulka 6 - Vzdálenost střediska od centra městské části .......................................... 40
Seznam příloh Příloha A: Dotazník
1. Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V současné době roste význam neziskových organizací a dopad jejich činností na společnost, jelikož se tyto organizace významně podílí na zlepšování kvality života jednotlivců a celých komunit. Ekonomické ukazatele nereflektují v úplnosti stav vyspělosti společnosti a míry rozvoje regionu, protože sociální sféra s těmito oblastmi také úzce souvisí. Regionální a sociální politika mají značný dopad na ekonomiku a jsou důležitým předpokladem pro růst. Informační systém je základním kamenem organizací v komerční i neziskové sféře a spokojenost s využíváním a kvalita samotného systému hraje důležitou roli v míře dopadu těchto organizací na celou společnost a všechny její sféry. S využitím služeb neziskové organizace souvisí také regionální umístění klientů, které je možné zjistit z dat informačního systému a dotazníkového šetření. Informační systém tak představuje významný prvek při působení neziskových organizací na region a jeho rozvoj.
1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je posoudit stav a kvalitu informačního systému, vzhledem k trvalému bydlišti klientů neziskové organizace Salesiánského střediska mládeže v Brně – Žabovřeskách. Dále dle umístění organizací podobného typu zjistit, jestli existuje spádovost určité městské části k určitému středisku mládeže a jaká oblast představuje majoritní zdroj klientely. Dílčím cílem je zjistit, jestli pomocí efektivnějších procesů a změny dílčích částí informačního systému lze dosáhnout lepšího využívání systému a tím většího dopadu neziskové organizace na daný region. Předmětem výzkumu v této bakalářské práci bude informační systém SalesiániVálí a ve spolupráci se střediskem mládeže budou vyhodnocena data o uživatelích. V této práci bude čtenář seznámen s daty o využívání informačního systému a k působení neziskové organizace v rámci regionu.
1
2. Teoretická část 2.1 Informační systém 2.1.1 Vymezení pojmů Informace Jak uvádí D. Špaček a J. Špalek (2004), za informaci je možné považovat jakékoliv interpretování dat v určitém kontextu. Je ji možné také definovat jako předávanou zprávu, poznatek či údaj o veličinách či událostech, které se stanou nebo se již staly. V různých oborech lidské činnosti je však tento pojem vnímán a chápán různě. Rozeznáváme tři složky informace:
Sdělení – obsah informace pro příjemce
Data – zrcadlí jevy, procesy a vlastnosti, které probíhají a existují v části reálného světa. Vyjadřují informace v komunikačním jazyce, mohou to být slova, čísla, diagramy, apod.
Nosič – pro přenos, sběr a zpracování dat potřebujeme fyzický prostředek – nosič dat, pokud však systém nepracuje on-line
Informační systém Dle R. Bébra a P. Doucka (2005), je informační systém množina dat, která jsou interpretována jako informace, která spolu souvisí přesně definovaným způsobem, a tvoří jednotnou soustavu. Z definice nemusí vyplývat, že informační systém je počítačový program, ačkoliv je to v současné době obvyklé. Funkcí informačního systému (IS) je získávání a tvorba informací, jejich komunikace a další užití. V užším pojetí můžeme mluvit o informačním systému jako o systému, pomocí kterého se realizuje získávání, zpřístupňování, zaznamenávání a rozšiřování informací z již existujících zdrojů. Informační systém se skládá z prvků, které tvoří jeho obsah, zároveň ale může být daný informační systém prvkem řádu vyššího – subsystému. Pro informační systém v neziskové organizaci jsou prvky nejnižšího řádu data.
2
Informatika Podle Z. Dvořáka a I. Dolnáka (2007), se informatika zabývá problémy dotýkající se poznání a realizace objektů, procesů a jevů týkajících se zpracování, přenosu a samotného získávání informací a znalostí. Tato věda zkoumá obecné vlastnosti a strukturu informace, zákonitosti jejich tvorby, přenosu, transformace a využití v různých sférách lidských činností. Architektura Informačního Systému Vazby mezi prvky:
Příčinné
Nezávislé
Zpětná vazba
Informační systém zahrnuje
Informační základnu
Technické a programové prostředky
Technologie a procesy
Určitou neziskovou organizaci
Zaměstnance
3
2.1.2 Vlastnosti informačního systému Vlastnosti charakterizovány D. Špačkem a J. Špalkem (2004) jsou následující:
Otevřenost – měla by existovat možnost doplňovat všechny komponenty systému od různých dodavatelů, kteří přímo na místě upravují systém v reakci na změny. Zamezí se tak závislosti odběratele na dodavateli.
Dynamičnost – bude se vyvíjet v závislosti na změnách vnějšího prostředí, budou aktuální a bude to garantováno na několik let.
Podpora – garance servisu na danou dobu, ale také zároveň zabezpečení rozvoje daného systému. Podpora českého systému a české nápovědy bývá také důležitým aspektem.
Kompaktnost – vnitřní propojení, které má vytvořené horizontální vazby, které jsou na stejné rozlišovací úrovni a vertikální vazby, které jsou na různých rozlišovacích úrovních.
Komplexnost – zabezpečují informace systematicky některé složky řízení a organizace, míra komplexnosti však závisí na konkrétní funkci systému.
Standardy – respektují všechny datové i technické předpisy, informační systém je kompatibilní a umožňuje vazby na okolní systémy.
Stavebnice – jednotlivé softwarové komponenty lze měnit kompletně po blocích.
Chráněnost – před zneužitím, před poškozením techniky a ztrátou či zničení dat.
4
Dle R. Bébra a P. Doucka (2005), je základním kamenem každého informačního systému kvalitní datová základna, pro využití dat v informačním systému je ale třeba absolvovat následující soustavu kroků, jež představují jednotlivé etapy práce s daty: Sběr a ukládání dat Je z hlediska časového, finančního a personálního často nejnáročnější část práce s daty. Datová základna je vytvářena především u uživatelů základního zpracování a je doplňována přebranými údaji vytvářenými uvnitř informačního systému. Uchování a údržba dat Ze získaných dat je nutné provést výběr, transformovat je do potřebného tvaru a uložit do počítačové databáze. Důraz je kladen především na aktuálnost dat, data jsou pak udržována a spravována tak, aby mohla sloužit pro potřeby daných úloh informačního systému. Provozování Chápeme jako činnosti, kdy všechny základní registry a také subsystémy jsou neustále aktualizované a je zabezpečen tok daných informací na místa jejich užití. Zároveň je zabezpečena systémová transformace do tvarů různých subsystémů konkrétního informačního systému. Doplňování dat Jedná se o rozšiřování databáze dat o nové či aktualizované informace. Může se také jednat o rozšiřování celých subsystémů. Doplňování dat se dotýká schopnosti daného informačního systému se dále vyvíjet. Zpracování dat Cílem všech informačních systémů by mělo být dát jednak přinést uživatelům přehled o datech, ale také realizovat souhrnná vyhodnocování informačních procesů. Také vyhodnocovat vazby mezi prvky, vytvářet grafické podklady, hodnotit data a tvořit statistiky. Před samotným základním zpracováním by měla být data do systému vstupující, prověřena soustavou kontrolních kroků. Využívání a distribuce dat Zpracovávaná data by se měla dostat k odpovědným osobám, případně řídícím pracovníkům, kteří na jejich základě učiní adekvátní rozhodnutí. 5
2.1.3 Typy informačních systémů Podle D. Špačka a J. Špalka (2004) můžeme informační systémy rozdělit následovně: TPS (Transaction Processing Systems) Na nejnižší možné úrovni řízení stojí operativa, jejíž důležitou součástí jsou data. Jsou využitelná pro technickou, výrobní, ekologickou i sociálně ekonomickou aktivitu, jsou nepostradatelná pro racionální fungování. Základem dobrého informačního systému je kvalitní databáze, která je definována svojí úplností, očekávanou strukturou a věcnou správností, která plyne z požadovaných funkcí systému. MIS (Management Informating Systems) Taktické řízení se nachází na vyšším stupni řízení a jsou pro něj podstatné uspořádané, profiltrované a již transformované informace, které jsou interpretací konkrétních dat. Máme tímto na mysli zejména tabulky, výpisky, digitální mapy, grafy apod. Zásadní je vybrat pouze relevantní data, která opravdu potřebujeme. DSS (Decision Support Systems) Na politické úrovni řízení jsou nutné znalosti, nebo také informace o informacích. Patří sem zejména předpisy, metody a pravidla, které postihují zákonitosti, závislosti a trendy chování. Jsou to určité modely, nejen matematicko-statistické prognózy. EIS (Executive Informating Systems) Pro nejvyšší úroveň strategického řízení, pro nějž je potřeba mít znalosti o znalostech, nebo také metaznalosti. Myslíme tím návrhy, scénáře, nápady a prognózy. Významné jsou zejména pro použití v rámci rozvoje územního celku. GIS (Geografický Informační Systém) Speciálním typem informačního systému je GIS, který je uzpůsobený zvláště na zpracování geografických dat, prezentovaných především podobou map. Mezi jeho výhody patří snadná zjistitelnost jakýchkoliv informací z map, aktualizace a možnost modelování či spojování informací z různých zdrojů. Všechny informace jsou lokalizovány a GIS umožňuje pomocí vektorových dat přiblížení bez ztráty kvality. Zároveň ale vytváří vysoké požadavky na personál, kvalitu a přesnost dat a je potřeba používat standardizaci a koordinaci.
6
2.2 Informační bezpečnost 2.2.1 Vymezení pojmů Charakteristiky informační bezpečnosti Jak uvádí M. Čandík (2005), informační bezpečnost je možné charakterizovat jako proces zajištění zachování podstatných rysů vlastnění informace. Známe tři charakteristiky informační bezpečnosti:
Utajení znamená, že informační obsah resp. manipulace s ním je dostupná jen oprávněným subjektům, které znají heslo. Utajení se realizuje šifrováním.
Integritu chápeme jako fakt, že systémové části mohou být modifikované pouze autorizovanými subjekty. Integrita dat je obvykle zabezpečována digitálními podpisy.
Použitelnost znamená, že systémové části mohou být použitelné pouze oprávněnými subjekty, kterým by ale nemělo být bráněno v přístupu k částem, do kterých mají schválený přístup.
Způsoby ohrožení informační bezpečnosti V oblasti informační bezpečnosti je možné dle M. Čandíka (2005) definovat čtyři způsoby ohrožení:
Přerušení - ztráta, nedostupnost nebo nepoužitelnost systémové části
Sledování - získání přístupu k systémové části nepovolané osobě či neautorizovaným subjektům
Modifikace - stav, kdy neautorizovaný subjekt má přístup nejen k systémovým částím, ale může s nimi také manipulovat.
Falsifikace - schopnost nepovolané osoby, zavést do systému falešná data či vykonat falešné transakce
V rámci informační bezpečnosti rozlišujeme mnoho atributů. Riziko pro nás představuje možnost určité ztráty nebo škody. Zranitelnost je slabé místo bezpečnostního systému, které může být zneužité ke způsobení ztráty nebo škody. Napadnutí je činnost, která směřuje ke způsobení škody či ztráty. Okolnosti, za kterých může docházet k potenciálním ztrátám či škodám, se nazývají ohrožení systému. Kontrolu chápeme jako ochranné opatření nebo činnost, která minimalizuje ohrožení. 7
Bezpečnost Podle R. Bébra a P. Doucka (2005), představuje bezpečnost určitou vlastnost informačního systému, který je na určité úrovni chráněn proti ztrátám či představuje stav ochrany na určité úrovni, která má zabránit ztrátám. V bezpečnosti informačních technologií zahrnuje ochranu činností úschovy, zpracovávání, distribuce a prezentace informací. Dále bezpečnost vymezuje předpoklady, že při specifikovaných podmínkách v žádném případě nedojde ke stavu ohrožení lidského zdraví, života, hodnot a prostředí. Soukromí Je dle R. Bébra a P. Doucka (2005), všeobecně chápáno jako specifikum života jedince a jeho práva a možnosti kontroly informací o sobě samém a o své činnosti, spolu s ochranou proti nežádoucímu obtěžování. Informační soukromí se vztahuje především na možnost kontroly informací osobních dat a dalších relevantních citlivých informací. Termín informační soukromí se používá pro neformální popis zajištění ochrany osobních informací, pravidel pro jejich kontrolu a poskytování třetím subjektům. Důležitou skutečností v rámci bezpečnosti a informačního soukromí je důvěra informací. Důvěrnost je definována jako vlastnost, kdy daná informace nemůže být odhalená či zneužitá neautorizovanou osobou. V mnohých případech bývá důvěrnost informací uváděna jako nejdůležitější faktor bezpečnosti. Pokud je důvěra zajištěná pouze zabráněním přístupu k daným informacím, může dojít k prolomení příslušného přístupového mechanismu. Příkladem může být využití slabých míst ve fyzické ochraně přenosových kanálů, vydávání se za někoho jiného, nebo nesprávné použití certifikátů. Pokud je ale důvěra zajištěná určitou transformací nebo ukrytím informace, hrozbou v tomto případě může být proniknutí do kryptografického mechanismu.
8
Důvěra Dle Z. Dvořáka a I. Dolnáka (2007) je důvěra zajištění, že k informaci má přístup jen ten, kdo byl k přístupu autorizován. Důvěra je vlastnost informace, která zajišťuje, že informace nebude poskytnutá, není možné ji odhalit či zneužít neoprávněným subjektem. Pojem subjekt v tomto případě nezahrnuje jen osoby, ale také technické prostředky či programové vybavení. Důvěra představuje také hierarchicky uspořádaný mechanismus, který zaručí požadovaný stupeň oprávnění na čtení a zápis informací, v určité části zabezpečovacího systému člověkem nebo strojem. Úroveň důvěry je možné vyjádřit jako náhodný proces úspěšného anebo neúspěšného pokusu o jeho přerušení. Integrita Zajištění úplnosti a přesnosti informace a také postupu zpracování. Integrita reprezentuje neporušitelnost vložené informace jakýmkoliv zásahem technické části systému či lidského činitele. Neporušitelnost je také možné vyjádřit jako náhodný proces událostí, které znamenají neautorizované vysílání, příjem či neautorizovanou transformaci informací. Dostupnost Je podle Z. Dvořáka a I. Dolnáka (2007) zajištění toho, že jen autorizovaní uživatelé mají v přístup k informacím kdykoliv, kdy potřebují k informacím přistoupit. Dostupnost je časová charakteristika, která vyjadřuje přímou závislost mezi požadavky systému
a
splněním
těchto
požadavků.
Obvykle
se
reprezentuje
v míře
pravděpodobnosti zpoždění mezi žádostí o službu a její realizací.
9
Nepopíratelnost zodpovědnosti Jak tvrdí M. Čandík (2005) systém musí zajistit prevenci proti ztrátě tím, že přesvědčí třetí nezávislou stranu o přímé zodpovědnosti subjektu za odeslání dat. Zodpovědnost je vlastnost, která zajišťuje evidenci událostí spojených s bezpečností ve vztahu k uživateli. Zajišťuje, že určité akce spojené s danou entitou mohou být zpětně sledované. V oblasti bezpečnosti mohou nastat tři základní způsoby ohrožení informací:
Porušení, nebo ztráta integrity informací
Porušení nebo ztráta důvěrnosti informací
Ztráta dostupnosti informací
Z těchto příčin je tedy na zajištění informací kladen čím dál větší důraz. Pro tento účel byly v evropských kritériích pro hodnocení bezpečnosti informačních systémů (ITSEC1) definované tyto tři kategorie uživatelů:
Správce – vykonává privilegované akce v rozsahu své plné způsobnosti
Operátor – privilegované akce může v omezeném rozsahu vykonávat v rámci pravomocí předdefinovaných správcem sítě
1
Uživatel – nemůže vykonávat privilegované operace
Information Technology Security Evaluation Criteria
10
2.3 Nezisková organizace 2.3.1 Charakteristika Podle L. M. Salamona (1997) chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které působí vně státních struktur, slouží ale v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od nestátních zájmů. Za rozhodující pokládá pět základních vlastností, které určují nestátní neziskové organizace.
Institucializovaná – mají určitou institucionální strukturu, určitou organizační skutečnost a to bez ohledu na to, jak jsou registrovány právně či formálně.
Soukromá – z institucionálního hlediska jsou oddělené od státní správy, nejsou ani státní správou řízeny. Mohou ale mít významnou státní podporu, nebo také ve vedení může působit státní úředník. Určující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ze své podstaty soukromá.
Nezisková – nepřipouští se u daných organizací, aby byly zisky vzniklé z činnosti přerozděleny mezi vlastníky či vedení organizace. Neziskové organizace svou činností mohou generovat zisk, avšak ten musí být použit na cíle, které jsou definované posláním organizace.
Samosprávná a nezávislá – jsou vybaveny vlastními strukturami a postupy, které dokáží provádět kontrolu vlastních činností. Neziskové organizace tedy nejsou ovládané zvenčí, jsou schopny řídit samy sebe a nekontroluje je ani stát či instituce, která by stála mimo ně.
Dobrovolná – organizace využívají dobrovolnou účast ve svých činnostech. Dobrovolnost se může projevovat například výkonem neplacené práce pro danou organizaci, dary či čestné účasti ve správních radách.
11
2.3.2 Členění neziskových organizací dle právní normy Dle M. Hroncové (2010), tento druh členění vychází z důrazu, který je v praxi kladen na formu institucionálního rázu neziskových organizací, a která je vymezena jen příslušnou legislativou. V právním systému je nezisková organizace vymezena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který definuje organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace:
Zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu
Občanská sdružení včetně odborových organizací
Politické strany a politické hnutí
Registrované církve a náboženské společnosti
Nadace, nadační fondy
Obecně prospěšné společnosti
Veřejné vysoké školy
Obce
Vyšší územní samosprávné celky
Organizační složky státu a územních samosprávných celků
Příspěvkové organizace
Státní fondy
Subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon
Rozhodujícími formami nestátních neziskových organizací v ČR, které jsou definované právem, jsou pak z hlediska zaměření činnosti a jejich počtu, občanská sdružení a jejich organizační složky, nadační fondy a nadace, obecně prospěšné činnosti a církve a náboženské společnosti – zvláště pak jejich účelová zařízení.
12
2.3.3 Členění neziskových organizací dle kritéria globálního charakteru poslání Na základě tohoto kritéria vymezujeme hranice mezi vzájemně, veřejně či obecně prospěšnou činností. J. Rektořík (2001) používá typologii členění neziskových organizací a na základě tohoto kritéria a organizace dělí: Organizace veřejně prospěšné Jsou organizace, které jsou založeny za účelem určitého poslání, spočívající v produkci smíšených a veřejných statků, které uspokojují potřeby veřejnosti, potažmo společnosti. Můžeme sem řadit například organizace působící v oblastech charity, ekologie, vzdělávání či zdravotnictví. Organizace vzájemně prospěšné Dané organizace jsou zakládány za účelem vzájemné podpory určitých skupin občanů, může se jednat i o právnické osoby, které spojuje společný zájem. Posláním těchto organizací je tedy uspokojování vlastních zájmů a veřejná správa dbá o to, aby se jednalo o takové zájmy, které mají ve vztahu k veřejnosti korektní charakter a neodporují tedy zájmům druhým občanům či právnických osob. Jedná se například o různé realizace aktivit v kultuře, profesních zájmů, ochrany zájmů skupin a další.
13
2.3.4 Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti Na základě předmětu činnosti jsou podle L. M. Salmona (1997) dostupné tři klasifikace pro neziskové organizace: ICNPO (The International Classification of Nonprofit Organizations) Jedná se o skupinu mezinárodní klasifikace neziskových organizací, do které spadají organizace kulturního, sportovního a volnočasového typu, vzdělávací a výzkumné, zdravotní a sociálních služeb. Dále sem patří organizace ochrany životního prostředí, komunitního rozvoje a bydlení, občanskoprávní osvěty a politické organizace. Organizace dobročinné, mezinárodní nadační aktivity, náboženství, církve, podpory a profesní spolky. OSN – COPNI (Organizace spojených národů - Classification of the Purposes of Nonprofit Institutions Serving Households) Skupina organizací systému klasifikace netržních činností, mezi které patří rekreační a kulturní služby, vzdělávací, výzkumné, sociální, náboženské a církevní a občanská sdružení. Český statistický úřad od roku 2002 na používání systému klasifikace OSN COPNI. OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) Jedná se o skupinu odvětvové klasifikace ekonomických nevýrobních činností. Spadají sem opět rekreační, kulturní a sportovní činnosti, školství, výzkum a zdravotnictví. Dále také sociální služby, kolektivní a individuální sociální služby a sociální politiky, činnosti společenských organizací a ostatní organizace.
14
2.3.5 Ostatní členění neziskových organizací Dle S. Škrabelové (2002) lze také neziskové organizace členit následovně: Vládní Typ neziskových organizací zabezpečující realizaci výkonu veřejné správy. Opodstatnění těchto organizací je dáno jejich posláním, kterým je na úrovni státu, regionu či obce a podílí se na výkonu veřejné správy. Právními formami v podmínkách ČR jsou příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace. Od roku 2001 organizační složky státu, kraje či obce. Jejich určitá část je charakterizována svou činností blížící se nestátním neziskovým organizacím. V rámci strukturálně-operacionálních definic neziskových organizací se těchto organizací týká pouze institucionalizovanost, samosprávnost, dobrovolnost a neziskovost. Nejsou založeny za účelem podnikání a z toho plynoucí produkcí zisku, který by se rozděloval mezi členy organizace. Nevládní Jde o neziskové organizace, jejichž existence vychází z principu sebeřízení společnosti. To je schopnost určitého společenství lidí, kteří žijí a spolupracují na vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své vlastní jednání. Jedná se o podílení se na veřejné politice v rámci dané občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých druhů nestátních neziskových organizací. Tomuto napomáhá i svoboda shromažďování, která představuje základní svobodu demokratického státu. Základní právní formy těchto organizací v ČR jsou zejména občanská sdružení, nadační fondy a nadace, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti a hlavně jejich konkrétní účelová zařízení. Tyto organizace jsou se zaměřením své činnosti blíže spíše jako veřejně prospěšným aktivitám, než samotné církve či náboženské společnosti.
15
2.4 Regionální rozvoj 2.4.1 Region Vymezení pojmů Podle P. Klapky a P. Toneva (2008) je možné region pojmout jako „omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě interakce přírodních a sociálněekonomických jevů a procesů a vykazující určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů“. H. H. Blotevogel (2000) regiony označuje jako „vícedimenzionální sémantická pole“ a podle P. Weichharta (1996) jsou regiony „chimérou, artefaktem nebo strukturálním principem společenských systémů“. Dále podle R. Wokouna (2008) lze regiony chápat jako „konkrétní a dynamické projevy společenských procesů, které jsou závislé jak na lidském jednání, tak na společenských strukturách a jejich vývoji“. Typy regionů Podle H. H. Blotevogela (2000) můžeme rozlišit následující typy regionů:
Reálné či analytické regiony
Regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi
Identifikační regiony
Dimenze růstu Jak zmiňuje H. H. Blotevogel (2000), setkáváme se s pěti dimenzemi růstu regionů:
Politická dimenze
Ekonomická dimenze
Sociálně-kulturní dimenze
Ekologická dimenze
Strategická dimenze
16
2.4.2 Regionální rozvoj Vymezení pojmů M. Damborský (in Wokoun et al., [2008]) tvrdí, že „dle praktického chápání je regionálním rozvojem míněno vyšší uspořádání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného
prostoru
(území)
vznikající
v důsledku
prostorové
optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Toto zvýšení a využití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel a stavu životního prostředí apod. Potenciál regionu lze hodnotit pomocí ukazatelů hrubého domácího produktu na obyvatele, míry nezaměstnanosti, průměrné mzdy, vzdělanostní struktury, kvality a dostupnosti infrastruktury apod.“ R. Peet a E. Hartwick (1999) konstatují, že „rozvoj znamená zlepšení jako komplex vzájemně propojených přírodních, ekonomických, sociálních, kulturních a politických podmínek. Myšlenka rozvoje je víra v životaschopnost a vhodnost tohoto druhu pokroku ekonomiky. Disciplinární obor nazvaný geografie se zabývá dvěma aspekty života, které jsou vzájemně provázané. Zabývá se aspektem přírody, tedy vztahy mezi společnostmi a prostředími, a aspekt prostoru, tedy regionální rozdíly ve společnosti, spolu s prostorovými vztahy mezi různými regionálními společenskými typy.“ Podle T. Krejčího (2010) platí, že „definicí regionů, regionalismu nebo i regionálního rozvoje existuje značné množství. Co je ale však všem těmto otázkám a termínům společné, je snaha o využívání komplexního (multidisciplinárního) přístupu propojování poznatků z více vědních oborů, na jejichž pomezí regionální rozvoj leží. Mezi tyto disciplíny bezesporu patří geografie, ekonomie, územní plánování, sociologie nebo demografie.“
17
2.4.3 Teorie regionálního rozvoje Dle J. Blažka a D. Uhlíře lze (2002) „teorie regionálního rozvoje klasifikovat mnoha způsoby v závislosti na přijetí různých kritérií, tradičně však bývají děleny do dvou velkých skupin. Do první skupiny jsou zařazovány teorie regionální rovnováhy (tzv. konvergenční teorie), jejichž autoři se přiklánějí k názoru, že přirozenou základní tendencí regionálního rozvoje je vyrovnání rozdílů mezi regiony. Druhou skupina pak tvoří teorie regionální nerovnováhy (tzv. divergenční teorie), jejichž zastánci jsou přesvědčeni, že v průběhu vývoje dochází spíše k dalšímu zvětšování meziregionálních rozdílů.“ Podle T. Krejčího (2010) je „méně často zmiňované dělení teorií na nabídkové a poptávkové, které je uvažováno při konstrukci konkrétní regionální politiky – od něj se odvíjí výběr nástrojů na podporu regionů. Problematickou je ovšem volba ukazatelů pro výběr nástrojů, neboť principiální otázkou je, jaké ukazatele vybrat, aby byly dostatečně objektivní a průkazné.“ J. Blažek (in Wokoun et al., [2008]) shrnuje teorie regionálního rozvoje do následujících základních skupin:
Neoklasické teorie regionálního rozvoje
Marxistické teorie regionálního rozvoje
Teorie ziskových cyklů
Teorie skupiny jádro – periferie
Kriticko-realistické teorie
Neomarxistické teorie regionálního rozvoje
Neoliberální regionálního rozvoje
Teorie regionálního rozvoje inspirované institucionálními přístupy
Sítě kontaktů a regionální „zakořenění“
18
2.4.4 Regionální rozvoj a sociální politika V. Krebs (2010) popisuje sociální politiku jako „určitou společenskou činnost, která směřuje k ovlivňování sociální reality (sféry).“ Dále J. Kadeřábková a J. Kouřilová (in Wokoun et al., [2008]) tvrdí, že posláním sociální politiky je řešení sociálních problémů na státní, regionální a lokální úrovni. Hlavním cílem sociální politiky je prevence a řešení problémů sociálního typu a zlepšování způsobu života jednotlivců. Sociální politika velmi úzce souvisí nejen regionální politikou ale také s možnostmi rozvoje regionu. Regionální i sociální politika jsou chápány jako výsledek úsilí jedince, který využívá svůj potenciál nejen k dosažení svých cílů ale také jako nezbytnou pomoc slabším jedincům ve společnosti. Propojování sociální a regionální politiky umožňuje řešit palčivé sociální problémy na státní úrovni, ale také specifické problémy na regionální úrovni. Pro zlepšení současné situace je třeba integrovat systémy obou politik a snažit se realizovat aktivity, které uspíší regionální rozvoj a také potřebné sociální změny, jež odrážejí způsob života a specifickou hodnotovou orientaci obyvatel daného regionu. K hlavním subjektům regionální a sociální politiky obce patří komunity, neziskové organizace, církevní organizace, organizace zajišťující volnočasové aktivity pro děti a mládeže a další. Významně a efektivně řeší sociální problémy zejména neziskové a nevládní organizace. Významně také posilují tyto organizace povědomí občanské spoluodpovědnosti,
odpovědnosti
a
solidarity
při
řešení
časově
a
místně
determinovaných, konkrétních sociálních problémů, které se dotýkají spoluobčanů, sousedů a minorit se specifickými sociálními problémy. Regionální a sociální politika v současné integrované a globalizované společnosti ovlivňují hospodářskou politiku a mají značný dopad na vztahy mezi ekonomickým rozvojem státu a jeho dílčími regiony. Aktivní sociální politika vytváří věcné, právní a institucionální předpoklady pro své aktivity, vychovává lidský potenciál, který pak značně ovlivňuje ekonomický rozvoj, růst a tím vylepšuje podmínky pro výkonovou ekonomiku. Fakt, že člověk přestává být pouze uživatelem různých sociálních opatření, ale stává se také jejich spolutvůrcem, je známkou vyspělé společnosti. Hlavním předpokladem je však ochota jedince převzít tuto odpovědnost, vzdělanost a také informovanost.
19
3. Metodika Práce se zabývá informačním systémem neziskové organizace a jeho vztahem k regionálnímu rozvoji. Bakalářská práce se skládá z hlavních dvou částí, první z nich je teoretická část a druhá je vlastní práce, také nazývána praktická část. Obě části jsou dále děleny na kapitoly a podkapitoly. Teoretická část je rešerší odborné literatury, zabývá se informačními systémy, informační bezpečností, neziskovými organizacemi a regionálním rozvojem. Dále jsou definovány pojmy informace, informatika, bezpečnost a soukromí, je poskytnut prostor dělení neziskových organizací, a je popsána sociální politika v kontextu regionálního rozvoje. Ve vlastní praktické části byl proveden kvantitativní primární výzkum a pro získání informací bylo využito dotazníkového šetření. Výzkum byl cílen na klienty Salesiánského střediska mládeže v Brně-Žabovřeskách, kteří jsou zároveň uživateli informačního systému SalesiániVálí. Cílem výzkumu bylo zjistit spokojenost s informačním systémem a ověřit si, jestli trvalá bydliště uživatelů reflektují skutečné informace obsažené v databázi daného informačního systému. Ze statistik SalesiániVálí jsme již před začátkem výzkumu získali data o využívání informačního systému, přístupu na webové rozhraní a také anonymní informace o PSČ trvalého bydliště aktivních uživatelů za poslední rok. Celkem byla použita data o trvalém bydlišti 5945 osob. Dotazník byl zpracován a distribuován v elektronické podobě pomocí služby Survio, která je dostupná na webové adrese www.survio.com. Elektronické dotazníky byly šířeny pomocí e-mailové komunikace a zejména byly předány k dalšímu rozšíření administrátorovi Salesiánského střediska a vedoucím jednotlivých sekcí. Dotazníky tak měly možnost dostat se k širokému spektru respondentů různých věkových skupiny, obou pohlaví a jak k samotným uživatelům informačního systému, tak i k rodičům dětí.
20
Data byla vyhodnocována pomocí programu Microsoft Excel. Absolutní četnost byla převedena na relativní vyjádření v procentech a data byla posléze vyjádřena grafy. Jednotlivé otázky byly opatřeny komentářem a dále byly doplněny o doporučené opatření do budoucna. Byly použity prostorové, výsečové grafy a jednotlivé položky byly barevně odlišeny.
3.1 Dotazníkové šetření Byl zvolen kvantitativní výzkum, dotazník byl vytvořen v dubnu 2013 a po sestavení otázek dotazníku byl proveden předvýzkum na pěti respondentech, přičemž byly zastoupeny různé věkové skupiny a pohlaví. Na základě reakcí daných respondentů byl dotazník upraven do natolik srozumitelné podoby, aby nečinilo odpovídání respondentům problémy a otázky byly dobře pochopitelné a zodpověditelné. Dotazník byl sestaven tak, aby byl vizuálně přívětivý, stručný a bylo na něj možno odpovědět do tří minut. Zároveň ale byl navržen maximálně efektivně, aby obsahoval důležité otázky a bylo na jeho základě možné získat relevantní data a odpovědi na otázky. Samotný výzkum pak probíhal od 27. 4. do 10. 5. 2013, probíhal tedy celkem 14 dní a celkový počet vyplněných dotazníků činí 113. Žádná data nebylo třeba vyřadit, nebyl zaznamenán žádný pokus o znehodnocení výzkumu. Všechny návštěvy dotazníku dle statistiky společnosti Survio byly realizovány přímým odkazem a také všichni respondenti odpověděli do jedné minuty. Z celkového počtu návštěv dotazníku bylo v 88 % případech na otázky odpovězeno a formulář byl odeslán, ve 12 % případech ale respondenti stránku opustili bez odeslání dat. Podle webové statistiky dotazníku byl největší počet zobrazení vždy konkrétní den, který byly rozeslány e-maily s pozvánkami na vyplnění dotazníku, poté návštěvnost rapidně klesala, celkem byly rozeslány tři vlny pozvánek.
21
3.1.1 Struktura dotazníku Dotazník obsahuje celkem deset otázek, z toho devět otázek je uzavřených a jedna otázka je polootevřená. Tato polootevřená otázka obsahuje pole, do kterého může každý respondent vepsat své osobní stanovisko na položenou otázku. Samotný dotazník je obsažen v příloze A. Identifikační otázky se nacházejí na konci dotazníku, aby případné respondenty neodrazovaly od zúčastnění se výzkumu a jednalo se konkrétně o otázky pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání a místa trvalého bydliště na základě patnácti nejčastějších údajů uvedených v informačním systému.
3.2 Charakteristika respondentů Dotazník je zaměřen na uživatele informačního systému SalesiániVálí, kteří navštěvují Salesiánské středisko mládeže v Brně-Žabovřeskách. Protože zmíněný informační systém používá více středisek v různých městech České Republiky, bylo snahou, aby respondenti byli klienti navštěvující Žabovřeské středisko, abychom mohli konfrontovat data o trvalém bydlišti z informačního systému s daty z dotazníkového šetření. Bylo tak dosahováno zejména cílením na konkrétní uživatele, přičemž byl dotazník rozesílán jen na e-mailové adresy klientů střediska v Žabovřeskách, nelze ale ani vyloučit, že dotazník zodpověděl někdo, komu nebyl přímo určen, výsledky tomu ale nenasvědčují.
22
4. Vlastní práce 4.1 Nezisková organizace: Salesiánské středisko mládeže BrnoŽabovřesky 4.1.1 Základní informace Na základě dokumentu určující statut střediska (2012) plyne, že Salesiánské středisko mládeže – dům dětí a mládeže Brno-Žabovřesky je veřejně prospěšná, nestátní nezisková organizace. Tato organizace má od 29. 6. 2006 statut školské právnické osoby a navazuje na činnost Salesiánského střediska mládeže, které bylo zřízeno Salesiánskou provincií Praha jako církevní organizace zřizovací listinou vydanou dne 1. 9. 1995, podle § 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, a podle §19 zákona č. 395/1991 Sb., o školských zařízeních a vyhlášky č. 432/1992 Sb., o střediscích pro volný čas dětí a mládeže. Zřizovatelem je Salesiánská provincie Praha, která je církevní organizací a sdružuje a reprezentuje členy řeholní společnosti Salesiánů Dona Boska na území České republiky a je zaevidována v Rejstříku právnických osob Ministerstva Kultury ČR. V červnu roku 2011 získalo středisko akreditaci Ministerstvo Vnitra České Republiky (MVČR) pro dobrovolnou činnost, která je účinná 3 roky a úzce spolupracuje na projektu Dobrovolnictví vypsaný organizací Hestia. Školská právnická osoba vykonává druh činnosti školského zařízení: školská zařízení pro zájmové vzdělávání, typ: středisko volného času – dům dětí a mládeže.
23
4.1.2 Rozsah činnosti Ze statutu (2012) dále plyne, středisko má následující rozsah činnosti:
Spontánní činnost pro děti a mládež realizovaná pod vedením vychovatelů v tzv. oratoři, tj. v prostorách určených pro sportovní a zábavnou činnost a v prostorách tzv. klubu, který je určen pro mládež a pro programy připravovanými s pedagogy Střediska.
Pravidelná zájmová činnost – zájmové kroužky pro mládež a děti.
Příležitostné akce, jako například divadelní představení, sportovní a jiné soutěže, filmové produkce, přednášky, koncerty apod.
Prázdninové a víkendové akce nejen pro návštěvníky střediska ale i pro další zájemce.
Aktivity pro předškolní děti bez přítomnosti rodičů nebo společné programy pro děti s rodiči.
Skupiny zaměřené na rozvoj osobnosti a na náboženské vzdělávání.
Vzdělávání dobrovolných spolupracovníků a výchova k dobrovolnictví.
Realizace vzdělávacích a výchovných programů.
Doučování.
Pomoc dětem a mládeži při sociálních obtížích a konfliktech.
Při těchto činnostech se středisko mládeže zaměřuje zvláště na preventivní a výchovné programy pro děti a mládež, kteří mají problémy se začleněním do společnosti. Koná tak v souladu s výchovně pastoračním projektem místní Salesiánské komunity a také školským vzdělávacím programem. Pro zajištění služeb je středisko oprávněné být pověřenou osobou poskytující sociálně právní ochranu dětí ve smyslu zákona č. 359/1999 Sb. (zákon o sociálně právní ochraně dětí) a také je oprávněné být registrovaným poskytovatelem sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. (zákon o sociálních službách). Středisko také poskytuje prostory pro psychologickou poradnu pro mládež, manželství a rodinu a Family Point, které zřizuje město Brno a představuje síť míst, kde mohou rodiče pečovat o malé děti.
24
4.1.3 Orgány střediska Ředitel Je statutárním orgánem školské právnické osoby jmenovaný zřizovatelem – Salesiánskou provincií Praha. Je oprávněn jednat ve všech záležitostech a má povinnosti vyplývající z těchto vztahů. Dále se samostatně podepisuje jménem organizace ve všech záležitostech spadajících do výlučné pravomoci statutárního orgánu právnické osoby a plní povinnosti dle příslušných ustanovení školského zákona. Rada Školské právnické osoby plní povinnosti plynoucí ze školského zákona a také schvaluje výroční zprávu, která zahrnuje činnost uplynulého kalendářního roku a hospodaření. Rozhoduje dále o personálních změnách v organizaci. 4.1.4 Personál střediska Zaměstnanci Personál střediska tvoří pracovníci pedagogičtí, sociální a administrativní. Pravidelný chod střediska mládeže zajišťovalo ve školním roce 2011/2012 dle výroční zprávy (2012) celkem 21 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, z toho 11 pedagogických a 10 nepedagogických. Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr pracovalo pravidelně během školního roku celkem 19 zaměstnanců, z toho na dohodu o pracovní činnosti pracovalo 7 osob a na dohodu o provedené práci osob 12. Jednorázové dohody o provedené práci byly uzavřeny s 8 osobami. Zaměstnanci jsou také školeni k zamezení úniku osobních dat z informačního systému SalesiániVálí.
25
Dobrovolníci - animátoři Z výroční zprávy (2012) je také zřejmé, že pro fungování střediska v současném rozsahu je zásadní pomoc dobrovolných spolupracovníků a také praktikantů. Na činnosti střediska se podílí 94 dobrovolníků – animátorů, kteří celkově v rámci školního roku 2011/2012 odpracovali přes 5100 hodin dobrovolné činnosti. Ve většině případů se jedná o středoškolské či vysokoškolské studenty, výjimkou ale nejsou ani pracující dospělí či lidé důchodového věku. Dobrovolníci jsou ve středisku školeni pomocí animátorských porad, úvodních školení a vzdělávacích kurzů. Jejich cílem je poskytovat animátorům potřebné informace o středisku i jeho aktuálním fungování a nabídnout prostor pro řešení nejrůznějších pracovních problémů, stejně jako pomoci dobrovolníkům v osobním i pracovním růstu. Ve školním roce 2011/2012 se uskutečnilo 7 animátorských porad a 2 zvláštní setkání, účast na poradách činila průměrně 24 animátorů. Zaměstnanci, externisté a dobrovolníci dále musí respektovat křesťanské morální principy a řídí se etickým kodexem. Studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol pedagogického zaměření umožňuje středisko mládeže ověřit si teoretické znalosti jako praktikanti. Ve školním roce 2011/2012 absolvovalo ve středisku praxi 14 studentů a studentek, pětitýdenní praxi absolvovaly také dvě studentky z Finska a celkem zde studenti strávili více než 500 hodin. Středisko je také registrovaným členem platformy Byznys pro společnost, která sdružuje organizace umožňující firemní dobrovolnictví. Středisko bylo dokonce pořádajícím členem setkání dobrovolnických organizací v Jihomoravském kraji, které bylo na firemní dobrovolnictví zaměřeno. V rámci této platformy byly realizovány společné akce například se společnostmi IBM či Provident Financial. .
26
4.1.5 Schéma fungování organizace Základní informace Z dokumentu školního vzdělávacího programu (2008) plyne, že středisko je organizačně rozděleno do sekcí a všechny jsou spravovány ředitelem střediska, kterým je Mgr. Pavel Tichý. Sekce jsou rozděleny následovně: Kroužky zájmového vzdělávání, Klub – volná oratoř a Klub maminek. Všechny tyto tři sekce mají ve středisku mládeže za úkol pedagogickou činnost a zajišťují pravidelné aktivity.
Zdroj: Salesiánské středisko mládeže Brno-Žabovřesky Obrázek 1 - Schéma fungování Jak můžeme vidět na obrázku 5, každá z pedagogických sekcí je vedena vedoucím, pod něj spadají zaměstnanci a dobrovolníci, kteří vytváří náplň a dále vedou jednotlivé aktivity a kroužky. Tyto sekce jsou doplněny podpůrnou sekcí, která jim zajišťuje potřebné zázemí technického a hospodářského rázu a do které patří zejména web administrátor, účetní, administrativní, PR pracovníci a další personál.
27
Během prázdnin středisko také organizuje různé pobytové akce s cíleným zaměřením na vybrané skupiny. Jak bylo uvedeno ve výroční zprávě (2012), během školního roku 2011/2012 bylo zajištěno 18 pobytových akcí, kterých se celkem zúčastnilo 347 osob. Na všechny akce střediska se provádí zápis skrze informační systém SalesiániVálí, na kterém je potřeba, aby byla osoba na danou aktivitu zaregistrována. Kroužky zájmového vzdělávání V rámci pedagogické sekce jsou zde kroužky pro návštěvníky od 6 do 26 let a mají různá zaměření. Nalezneme zde hudební, pohybové, dramatické, výtvarné, technické a vzdělávací a některé z nich mohou navštěvovat i dospělé osoby. Kromě získávání dovedností v různých oborech jsou i prostorem pro rozvoj sociálních schopností, a tak přispívají k celkovému vývoji klientů. Kroužky probíhají od pondělí do pátku od 14:00 hod do 19:00 hod a dispozici je 12 učeben, 2 sály a 3 venkovní hřiště. Z výroční zprávy (2012) plyne, že ve školním roce 2011/2012 fungovalo celkem 119 kroužků, které navštěvovalo dohromady 827 osob. Klub – volná oratoř Klub je pravidelně otevřený prostor pro sportovní a zábavní činnost pro děti a mládež, poskytující jim požadované zázemí. Klub je otevřen v odpoledních hodinách a k dispozici je klubovna s hernou, posilovna, místnost s kulečníkem a venkovní víceúčelové hřiště. Možnosti práce s klienty jsou zde široké a často jsou také klienti zapojeni do přípravy a realizace aktivit otevřeného klubu. Z řad návštěvníků toho klubu jsou pak nezřídka formováni dobrovolníci, kteří dále působí v oratoři. V rámci školního roku 2011/2012, jak je také uvedeno ve výroční zprávě (2012), bylo ve Volné oratoři registrováno 242 klientů a průměrná denní návštěvnost střediska dosahovala 30 osob denně.
28
Klub maminek Na základě dokumentu školního vzdělávacího programu (2008) je další sekce klub maminek, která nabízí kroužky a aktivity pro rodiče s předškolními dětmi ve věku 1 - 5 let. Cílem klubu je umožnit osobám na mateřské dovolené rozvinout a upevnit vztah s dítětem a vymanit se ze sociální izolace a navázání nových vztahů. U dětí se cílí na rozvoj komunikačních schopností s okolím a spolupráce s kolektivem, který dětem usnadňuje nástup do mateřské školy. Rodiče s dětmi si mohou vybrat aktivity hudební, vzdělávací a pohybové, v rámci klubu maminek také funguje klub Radovánek s odpoledním programem, který je veden lektorkami. Z výroční zprávy (2012), plyne, že ve školním roce 2011/2012 nabízel Klub maminek celkem 29 kroužků, registrováno v Klubu bylo 323 dospělých osob spolu s 446 dětmi. Příležitostné akce Pravidelné aktivity Salesiánského střediska mládeže jsou během školního roku doplněny o příležitostné akce, jedná se převážně o jednodenní aktivity konané v prostorách střediska. Příležitostné akce a specializované programy jsou organizačně i personálně zajištěny napříč všemi sekcemi. Velkou výhodou je pak vzájemná časová, prostorová i personální provázanost v práci jednotlivých pedagogických sekcí a tím i zajištění kontinuity návštěvnosti střediska v různých věkových kategoriích. Aktivity střediska mládeže tak doplňují příležitostné akce jako například divadelní představení, ples, zabijačka prasete, vernisáže a mnoho dalších. Středisko pořádá také tři dlouhodobější sportovní turnaje, dva jsou hokejbalové a jeden volejbalový. Dle výroční zprávy (2012) se během školního 2011/2012 těchto turnajů zúčastnilo celkem 334 osob.
29
4.1.6 Hospodaření a financování Výroční zpráva (2012) uvádí, že hospodaření střediska je v souladu s ustanovení požadavky školského zákona a řídí se rozpočtem příjmů a výdajů pro daný kalendářní rok. Chod organizace je financován zejména z následujících zdrojů:
Finanční prostředky ze státního rozpočtu.
Finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků.
Příjmy z hlavních činností a doplňkových služeb a aktivit.
Finanční prostředky přijaté od zřizovatele.
Úplata za vzdělávání a školské služby.
Příjmy z majetku ve vlastnictví školské právnické osoby.
Dary od drobných dárců a dědictví.
Granty a dotace z prostředků EU a tuzemské i zahraniční nadace.
Na financování se z řad vládních institucí podílí zejména ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a ministerstvo vnitra. Prostředky z rozpočtů územních správních celků středisko získává od Jihomoravského kraje, statutárního města Brna a městské části Brno-Žabovřesky. V rámci strukturálních fondů Evropské Unie jsou čerpány finance především z Evropského Sociálního Fondu (ESF) a v rámci operačních programů pak OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Dále přispívá nadace Dona Boska, Biskupství Brněnské a drobní dárci. Z výsledků hospodaření za rok 2011 plyne, že největší náklady zahrnovaly mzdy, spotřeba materiálu a zákonné sociální pojištění, zanedbatelnou část nákladů tvořily celkové služby. Naopak ve výnosech dominovaly provozní dotace a tržby za vlastní výkony a zboží, příspěvky tvořily minoritní část výnosů. Celkové náklady činily 7 859 000 Kč a výnosy 8 235 000 Kč.
30
4.1.7 Historie Období let 1939 - 1989 Dle M. R. Křížkové (1996) historie Salesiánského střediska v Brně-Žabovřeskách sahá do 8. 12. 1939, kdy byla pomocí P. Františka Lepaříka zahájena činnost malé oratoře, která kvůli tehdy platnému zákazu stavět trvalé stavby, byla pouze dřevěná. Postupně se i během období druhé světové války provoz nepřerušil a oratoř se rozšiřovala o první a druhou přístavbu a nabízela pestřejší činnosti jako např. divadlo, sportovní aktivity a kroužky. Po druhé světové válce středisko fungovalo až do roku 1950, kdy při zásahu v noci ze 13. 4. na 14. 4. 1950 byli všichni Salesiáni spoutáni a odvedeni do soustřeďovacího kláštera v Oseku u Duchcova. Část prostor byla zabrána svazáky a hudební školou a celý objekt byl pod správou příslušníků StB2. S mládeží bylo pracováno dále, avšak už pouze skrytě a veškeré vedení bylo v rukou dobrovolníků, kteří takto činili ve volném čase mimo zaměstnání. Další vlna zatýkání Salesiánů na Moravě nastala koncem roku 1956 a v roce 1957, sedm osob bylo odsouzeno za nedovolené protistátní shromažďování a nastoupili tresty v rozmezí od jednoho roku do tří let. Koncem srpna roku 1961 byly prostory definitivně úředně uzavřeny, předány k užívání hudební škole a vlastní chrámový prostor sloužil ZŠ na Horově ulici jako tělocvična. 18. 2. roku 1965 pak za záhadných a dosud nevyjasněných okolností prostory vyhořely a zůstaly jen nepatrné zbytky původních staveb. Spáleniště si občané upravili v rámci akce „Z“ a vybudovali na něm pro děti pískoviště a prolézačky. Hřiště opatřili po obvodu jednoduchými lavičkami a také sloupy veřejného osvětlení. V rámci akce „Z“ ještě vybudovali nad hřištěm na církevním pozemku mateřskou školu se zahradou.
2
Státní bezpečnost
31
Období let 1989 až do současnosti Z webových stránek Salesiánského střediska plyne (2010), že po sametové revoluci byl na jaře roku 1991, v rámci první vlny restitucí majetku, Salesiánům majetek vrácen. Avšak kromě pozemků, na kterých byly postavené garáže, mateřská škola a pozemku pod silnicí s částí hřiště, které byly částmi nově vybudovaného velkého městského okruhu mezi Žabovřeskami a Královým Polem. 8. 12. 1991 byla provizorně ve stávajících prostorech obnovena činnost střediska mládeže a také byla zřízena stavební komise v čele s P. Oldřichem Medem, s cílem zadat a posoudit návrhy na stavbu nových budov. Výběr zpracovatele projektové dokumentace byl proveden na základě konkurzu formou kombinované soutěže, bylo vybráno deset autorů a soutěž byla organizována jako dvoukolová. Do uzávěrky prvního kola přišlo celkem 27 návrhů, které byly anonymní a jména byla uveřejněna až po vyhodnocení tří nejlepších návrhů. Pro konečný výběr autora doporučila odborná porota provést pohovorem investora s projektanty a byl vybrán návrh č. 21 Ing. arch. Josefa Opatřila. První etapa stavebních prací započala 16. 11. 1993 a stavbu prováděly Inženýrské a průmyslové stavby Brno, stavbu hlavních částí budov prováděla společnost Moravostav Brno. Stavba byla financována díky sbírce napříč celou Českou republikou a včetně úroků v peněžních ústavech bylo vybráno 20 milionů Kč, zahraniční účastníci sbírky darovali 9 milionů Kč. V roce 1994 vznikla nadace přátel Dona Boska, jejímž cílem je z peněžních darů podporovat rozvoj mládeže v oratoři v Žabovřeskách a sloužil jako zásadní zdroj pro financování stavby střediska a dnes se tato nadace podílí na financování provozu. Dne 27. 5. 1995 v 10 hodin byl posvěcen kostel a 1. 9. 1995 začalo plnohodnotně fungovat také středisko mládeže v nově vybudovaných prostorech.
32
4.2 Informační systém neziskové organizace 4.2.1 Základní informace Informační systém SalesiániVálí je oficiálním informačním systémem Salesiánských středisek
v
České
Republice
a
je
provozovaný
na
internetové
adrese
www.salesianivali.cz. Informační systém slouží k zapisování do kroužků, klubu maminek, prázdninových aktivit, volné oratoře a dalších aktivit na základě předchozí registrace v tomto systému. Pokrývá tak všechny oblasti, kde působí Salesiánské středisko. Jedná se o informační systém typu TPS, je možné do něj přistoupit z intranetu či internetu a funguje podobně jako například univerzitní informační systém. Dále slouží také jako školní matrika, která podléhá § 28, odstavec 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, nazývaný také jako školský zákon. Dále je s údaji poskytnutými klienty nakládáno jako s údaji soukromými a jsou chráněny ve smyslu zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, nejsou poskytovány třetím osobám a klienti mají právo požádat o vymazání údajů, pokud přestanou dále středisko navštěvovat. Veškeré osobní údaje jsou uloženy výhradně v databázi informačního systému a komunikace je zabezpečena šifrovacím protokolem SSL3. Informační systém je provozován na systému Windows Server 2008, a naprogramován je technologií ASP.NET, který je součástí .NET Framework. Samotná aplikace je napsána v programovacím jazyku C# a databáze je spravována pomocí technologie Microsoft SQL Server 2008. Informační systém SalesiániVálí byl vyvinut v roce 2008 Mgr. Vojtěchem Přehnalem a Salesiánské středisko mládeže v Brně-Žabovřeskách se zásadně zasadilo o jeho rozšíření do dalších středisek v České Republice. Jméno informačního systému bylo zvoleno pro motivaci Salesiánů, má symbolizovat nasazení a snahu dosáhnout vymezených cílů.
3
Secure Sockets Layer
33
4.2.2 Údaje o návštěvnosti Každoroční období zápisů do Informačního systému je první týden v září. Dne 3. 9. 2012 byla v době zápisu sedmnáctkrát větší návštěvnost úvodní webové stránky informačního systému, než bývá návštěvnost průměrná. V absolutních hodnotách se jednalo o 1182 zobrazení úvodní stránky oproti 69 průměrným denním zobrazením. V roce 2013 bylo zaznamenáno celkem přes 30 000 návštěv, z toho bylo 45 % přímá návštěvnost, jednalo se tedy o osoby přímo přicházející na webové stránky zadáním adresy do adresního řádku. Dále 37 % návštěv bylo z odkazujících stránek, nejčastěji stránek jednotlivých Salesiánských středisek a 18 % návštěv přišlo z vyhledávačů. V rámci školního roku 2011/2012 bylo ve střediskovém informačním systému SalesiániVálí zapsáno celkem 2140 osob. Návštěvnost informačního systému vyjádřenou prohlížečem uživatele můžeme vidět níže, viz tabulka 1. Prohlížeč Firefox Chrome Internet Explorer Opera Safari Android Browser IE with Chrome Frame Mozilla Opera Mini
Absolutní četnost 11285 9603 7976 1162 490 316 265 29 29
Relativní četnost v % 36,14 30,75 25,54 3,72 1,57 1,01 0,85 0,19 0,09
Zdroj: Google Analytics Tabulka 1 - Prohlížeče Nejčastěji je zastoupen prohlížeč Firefox od organizace Mozilla, konkrétně 36,14 %. Následuje prohlížeč Chrome od společnosti Google s 30,75 % a na třetím místě je Internet Explorer od společnosti Microsoft s 25,54 %. Ostatní prohlížeče mají už dále jen minoritní podíl na celkové návštěvnosti.
34
Na další tabulce 2 vidíme zastoupení operačních systémů. Této tabulce významně dominuje operační systém Windows od společnosti Microsoft. Operační systém Windows Linux Android Macintosh iOS (not set) SymbianOS BlackBerry Sony Windows Phone
Absolutní četnost 29214 976 395 383 164 61 24 4 3 3
Relativní četnost v % 93,55 3,13 1,26 1,23 0,53 0,20 0,08 0,01 0,01 0,01
Zdroj: Google Analytics Tabulka 2 - Operační systémy Windows reprezentuje 93,55 % návštěv, na druhém místě je operační systém Linux jako celek, která má ale pouze 3,13 %. Při srovnání grafu použitých prohlížečů a operačních systému můžeme soudit, že uživatelé následují celosvětový a dlouhotrvající trend klesajícího zastoupení prohlížeče Internet Explorer na operačním systému Windows. Popularita prohlížečů Firefox a Chrome překročila Internet Explorer a v budoucnu je jejich růst na úkor Internet Exploreru dále predikován. Platforma Android je z mobilních platforem nejpoužívanější a dokonce s 1,25 % předběhla společnost Apple a její stolní operační systém Macintosh, který zaujímá 1,23 %. Mobilní operační systém od společnosti Apple iOS má pouze 0,53 % a ostatní mobilní platformy mají zanedbatelné zastoupení. Ze statistik také plyne, že 94,56 % uživatelů má na operačním systému, ze kterého přistupují na informační systém, nastavený český jazyk. Všechna data pocházejí z monitoringu služby Google Analytics a jsou z období od 1. 7. 2012 do 23. 4. 2013. Jedná se o globální statistiku přístupu na úvodní webovou stránku informačního systému a tato statistika je tedy společná pro všechna střediska v České Republice.
35
4.2.3 Informační systém v regionálním kontextu Střediska v české republice využívající informační systém Z celkového počtu 14 středisek v České Republice informační systém SalesiániVálí využívá 8 středisek, jak můžeme vidět na následující tabulce 3. Každý návštěvník webového rozhraní informačního systému ještě před samotným přihlášením volí, v rámci jakého střediska se chce přihlásit. Uživatelské účty nejsou přenosné a databáze v informačním systému jsou oddělené. Lokalizace střediska Provozují webové stránky Využívají SalesiániVálí Brno-Líšeň Ano Ano Brno-Žabovřesky Ano Ano České Budějovice Ano Ano Fryšták Ano Ne Havířov Ano Ano Hroznová Lhota Ne Ne Ostrava Ano Ano Pardubice Ano Ano Plzeň Ano Ano Praha-Kobylisy Ano Ne Rumburk Ano Ne Sebranice Ne Ne Teplice Ano Ano Zlín Ano Ne Zdroj: SalesiániVálí, Salesiánské středisko mládeže Brno-Žabovřesky Tabulka 3 - Přehled středisek V rámci Brna fungují dvě střediska mládeže, což je v České Republice výjimka, protože ve všech ostatních městech včetně Prahy se nachází středisko pouze jedno, středisko v Brně-Žabovřeskách je zároveň největší v České Republice. Obě brněnská střediska také využívají informační systém SalesiániVálí. Další města využívající informační systém jsou: České Budějovice, Havířov, Ostrava, Pardubice, Plzeň a Teplice. Pokud je středisko menší a nemá webové stránky, nepoužívá ani informační systém jako můžeme vidět na příkladech Hroznové Lhoty a Sebranic. Opačně to ale neplatí a Fryšták, Praha-Kobylisy, Rumburk či Zlín webové stránky provozují a informační systém SalesiániVálí nepoužívají.
36
Zastoupení měst v přístupu na webové stránky informačního systému Na další tabulce 4 můžeme vidět přístup na informační systém lokalizovaný službou Google Analytics, která nám poskytuje informace o přístupu na úvodní stránku informačního systému. Město
Absolutní četnost 17688 4612 3461 1750 667 548 396 254 109 103
Brno Praha České Budějovice Ostrava Plzeň Havířov Teplice Tábor Český Krumlov Nezařazeno
Relativní četnost v % 56,64 14,77 11,08 5,60 2,14 1,75 1,27 0,81 0,35 7,73
Zdroj: Google Analytics Tabulka 4 - Lokalizace přístupu Brno je v tabulce zastoupeno 56,64 % z důvodu existence dvou středisek mládeže a také díky velikosti středisek, zaujímá tak majoritní podíl. Překvapivě následuju hlavní město Praha s 14,77 %, kde informační systém SalesiániVálí není používán, ale časté cestování zaměstnanců z ostatních středisek do Prahy tento jev vysvětluje. Dále následují České Budějovice s 11,08 % a Ostrava s 5,60 %, obě města informační systém využívají. Ostatní města, ať už informační systém využívají či ne, představují pouze zanedbatelné množství návštěv.
37
Trvalá bydliště uživatelů informačního systému Na následující tabulce 5 vidíme trvalá bydliště uživatelů vyplněná v osobním profilu informačního systému SalesiániVálí v rámci subsystému Brno-Žabovřesky. Jednotlivá PSČ městských částí byla zadávána do informačního systému, byl zjišťován počet osob a data byla vyhodnocována v rámci celku anonymně. Celkem byla použita data o trvalém bydlišti 5945 osob. Statutární město Brno je rozděleno do 29 městských částí a rovněž byla vyhledávána PSČ okresu Brno-Venkov, který byl ale pro přehlednost zahrnut pod jednu položku. Trvalé bydliště Komín Královo Pole Žabovřesky Veveří Brno-Střed Medlánky Řečkovice Lesná Bystrc Nový Lískovec Bosonohy Brno-Venkov Obřany Žebětín Ostatní
Absolutní četnost 1035 865 693 667 294 286 256 246 185 175 115 113 112 107 796
Relativní četnost v % 17,40 14,55 11,65 11,21 4,94 4,81 4,30 4,13 3,11 2,94 1,93 1,90 1,88 1,79 13,38
Zdroj: Salesiánské středisko mládeže Brno-Žabovřesky Tabulka 5 - Trvalé bydliště Ze všech zjišťovaných položek bylo vybráno patnáct s nejvyšší relativní četností v procentech, zbylé městské části měly zastoupení zanedbatelné a odchylovali se pouze nepatrně, jsou tak zahrnuty v položce Ostatní. Na základě zjištěných údajů můžeme říci, že největší počet uživatelů informačního systému má trvalé bydliště v městské části Komín s 17,40 %, který se nachází v těsné blízkosti střediska mládeže, disponuje výbornou dopravní dostupností a zároveň je oblíbenou rezidenční čtvrtí. Městská část Královo Pole s 14,55 %, v které má trvalé bydliště druhý nejvyšší počet uživatelů informačního systému SalesiániVálí, také přímo sousedí se střediskem mládeže.
38
Samotná městská část Žabovřesky je překvapivě až na třetím místě s 11,65 %, je to ale dáno zejména demografickými specifiky. Městská část Veveří s 11,21 % je další oblastí sousedící s Žabovřesky a uživatelé tak geograficky pod středisko spadají. Středisko v Žabovřeskách tak plní funkci centra volného času pro velké množství osob s trvalým bydlištěm v severovýchodní části Brna. Zajímavostí je celý okres Brno-Venkov, který má zastoupení sice pouze 1,90 %, ale nachází se v tabulce výše než mnohé brněnské městské části, přestože dopravní dostupnost do střediska mládeže není ideální. Další zajímavou městskou částí je Jundrov, který přímo sousedí s Žabovřesky, přesto pouze nepatrné procento uživatelů informačního systému zde má trvalé bydliště, konkrétně 26 osob. Při zohlednění geografické i relativní dopravní blízkosti se středisko mládeže pro zdejší občany zřejmě nejeví jako atraktivní místo pro trávení volného času. Pouze
minimum
osob
zaregistrovaných
v informačním
systému
střediska
v Žabovřeskách má trvalé bydliště v městských částech Líšeň, Židenice či Vinohrady. Tito lidé tvoří naopak značnou základnu uživatelů služeb střediska mládeže v Líšni a toto středisko tak obstarává východní část Brna. Střed města zase do jisté míry obsluhuje středisko volného času Lužánky, které se nachází v městské části Černá Pole mezi Žabovřesky a Líšní. Přestože se jedná o středisko mládeže, Lužánky se svým zaměřením oproti Salesiánským střediskům mírně liší a nabízejí služby orientované na jinou klientelu. Samozřejmě je ale třeba zohlednit také fakt, že všichni uživatelé nemají vyplněné trvalé bydliště, případně trvalé bydliště mohli někteří změnit a data neaktualizovat.
39
Na další tabulce 6 můžeme vidět vzdálenost v kilometrech měřenou vzdušnou čarou od centra dané městské části do střediska mládeže na ulici Foerstrova 2. Centrum nebylo pojato administrativně či zvykově, ale čistě geograficky. Byla opět použita data 15 nejčastějších PSČ4 uživatelů SalesiániVálí. Samozřejmě v praxi je zvolena trasa, jejíž délka se odvíjí od pozemních cest, přesto nám tato tabulka může poskytnout zajímavé informace o dojížďce klientů a můžeme tak konfrontovat blízkost určité městské části s počtem klientů, která v ní má trvalé bydliště. Městská část Komín Královo Pole Žabovřesky Veveří Brno-Střed Medlánky Řečkovice Lesná Bystrc Nový Lískovec Bosonohy Brno-Venkov Obřany Žebětín
Vzdálenost v km 1,87 1,12 0,64 1,59 3,15 2,00 4,27 3,68 3,93 3,91 5,78 9 a více 5,49 6,74
Tabulka 6 - Vzdálenost střediska od centra městské části Středisko se nenachází v centru Žabovřesk, jak můžeme vidět, ale je vzdáleno 0,64 km. Geograficky velice blízko je také Královo Pole, které je vzdáleno 1,12 km a které je od Žabovřesk odděleno magistrálou, nachází se ale až na druhém místě, na prvním místě je městská část Komín vzdálena 1,87 km. Blíže středisku než Komín je také městská část Veveří vzdálená 1,59 km, která se ale přes výbornou dopravní dostupnost nachází až na místě čtvrtém. Z dat tedy plyne, že z přímo sousedících městských částí je tedy Komín geograficky nejdále, dopravní spojení je komplikovanější, ale přesto z této městské části pochází největší počet klientů. Brno-Střed je specifické už jen tím, jak velký prostor představuje, jako střed bylo zvoleno Náměstí Svobody a vzdálenost v km byla od střediska 3,15. Vzdálenost ostatních městských části, až na výjimky, roste téměř exponenciálně a vzdálenost Brna-Venkov začíná na 9 km.
4
Poštovní směrovací číslo
40
4.2.4 Diagram užití informačního systému Dle A. Cockburna (2005), use case diagram, jak bývá tento soubor pravidel také běžně v ČR nazýván, nám umožňuje vnější pohled na daný systém a odhaluje nám hranice daného systému. Oválně je ztvárněn případ užití a figurka značí účastníka. Tento diagram bývá běžně užíván pro znázornění funkcí informačního systému ve vztahu k uživatelům, jak ilustruje obrázek 6 níže.
Zdroj: Salesiánské středisko mládeže Brno-Žabovřesky Obrázek 2 - Diagram užití Nezaregistrovaný návštěvník se může zaregistrovat, nechat si vygenerovat zapomenuté heslo či zapomenuté přihlašovací údaje, může si také prohlížet volné aktivity či otevřít často kladené otázky (FAQ). Zaregistrovaný uživatel může rušit zápisy, měnit osobní údaje či heslo. V rámci svých vlastních zápisů a osobních údajů se může zapisovat do aktivit a vyhledávat je, prohlížet průkazky, místnosti, platby, zápisy či tisknout přihlášky.
41
Animátor, jehož pravomoci vychází z role uživatele, navíc vede své aktivity, může být zodpovědná osoba určité místnosti a může tisknout soupisky. Manažer je oprávněn měnit nastavení střediska, výkaz Ministerstva Školství Mládeže a Tělovýchovy (MŠMT), vytvářet, duplikovat, mazat, uzamykat či jinak upravovat aktivity. Může dále uzamykat osobní údaje, upravovat místnosti, upravovat či mazat platby, měnit role a exportovat údaje. Pravomoci animátora ale vycházejí z konkrétního charakteru práce ve středisku. Zaměstnanec je oprávněn tisknout soupisky, vyhledávat uživatele, obnovovat zápisy, posílat e-maily a SMS5 zprávy uživatelům. Dále je oprávněn tisknout doklady, nahrávat fotky, vyplácet zápisy a tisknout průkazy. Navíc disponuje právem zapsat jakéhokoliv uživatele do zavřené aktivity i přes překročení maximální kapacity osob a vidí neveřejné aktivity. Na diagramu můžeme vidět, že někteří účastníci mají společné pravomoci, zejména zaměstnanec může přistupovat do aktivit uživatele a částečně i animátora. Administrátor informačního systému se může do libovolného střediska přihlásit jako manažer, samozřejmě má ale lokální přístup do všech případů užití kteréhokoliv účastníka. Dále je oprávněn vytvořit středisko nové, stávající středisko smazat či může přidat pojišťovnu. Diagram užité nám poskytuje možnost specifikovat požadavky na systém a také optimalizovat uživatelské rozhraní. Na příkladu SalesiániVálí můžeme vidět, že se jednotlivá užití vzájemné prolínají a nabízí komplexní celek funkcí. Díky tomu může tento informační systém nabídnout odpovídající formu a obsah pro konkrétního účastníka.
5
SMS z anglického Short message service
42
4.3 Zpracování a prezentování výsledků Tato část práce je věnována vyhodnocení jednotlivých otázek, které byly obsaženy v dotazníku. Jednotlivé otázky jsou dopodrobna rozebrány a polootevřená otázka je dále roztříděna podle kategorií, jež obsahují zajímavé podněty. Číslování otázek je totožné s číslováním otázek v dotazníku, identifikační otázky byly umístěny na konci. 1. Pro jakou osobu nejčastěji používáte SalesiániVálí? První otázka v dotazníku byla poměrně zásadní, protože podle jednotlivých odpovědí lze získat představu o tom, jaká skupina klientů v dotazníku odpovídala. Byly nabídnuty tři možnosti: pro sebe, pro rodinu či blízké nebo pro někoho jiného (viz obrázek 7).
Pro jakou osobu nejčastěji používáte SalesiániVálí? 7,96%
46,02% Pro sebe Pro rodinu čí blízké Pro někoho jiného 46,02%
Obrázek 3 - Odpovědi respondentů pro jakou osobu nejčastěji používají SalesiániVálí Pokud informační systém někdo používá pouze pro sebe, lze předpokládat, že se jedná o klienta z řad studentů nebo animátora, tuto volbu zvolilo 46,02 % respondentů. V případě odpovědi, že systém užívá pro rodinu či blízké, jedná se nejčastěji o rodiče dětí nebo návštěvníky klubu maminek, z celkového počtu odpovědí tuto variantu zodpovědělo také 46,02 %. Pokud někdo používá SalesiániVálí pro někoho jiného, kdo není rodina či blízký, tuto variantu ovšem zodpovědělo poměrně velké procento respondentů, konkrétně 7,96 %. 43
2. K čemu SalesiániVálí nejčastěji používáte? Z uvedeného grafického vyjádření, jak můžeme vidět na obrázku 8, plyne, k čemu je nejčastěji informační systém využíván. Majoritní odpovědí je možnost zapisování do aktivit se 78,76 %. Druhou nejčastější odpovědí je možnost vyhledávání informací s 20,35 % a třetí možnost jiné má marginální zastoupení 0,88 %.
K čemu SalesiániVálí nejčastěji používáte? 0,88% 20,35%
Zapisování do aktivit Vyhledávání informací
Jiné
78,76%
Obrázek 4 - Odpovědi respondentů, k čemu SalesiániVálí nejčastěji používají Využívání informačního systému je dáno integrací a spojením se všemi aktivitami střediska. Samotné zapisování je nejpoužívanější, protože k vyhledávání informací je jednodušší používat webové stránky střediska a přihlášený uživatel z řad klientů může vidět pouze omezené informace.
44
3. Vyhovuje Vám podoba uživatelského prostředí SalesiániVálí? První z otázek tázající se na názoru respondenta ve vztahu k informačnímu systému je otázka spokojenosti s uživatelským prostředím, jak můžeme vidět na obrázku 9. Jedná se o velice specifickou oblast, kterou každý respondent může vnímat rozdílně, protože například přišel do styku s jinými informačními systémy a tak se mu nabízí odlišná možnost srovnání.
Vyhovuje Vám podoba uživatelského prostředí SalesiániVálí? 26,55%
Ano Ne
73,45%
Obrázek 5 - Názor respondentů na podobu uživatelského prostředí SalesiániVálí Majoritní odpovědí se 73,45 % je možnost, že uživateli současná podoba systému vyhovuje. Uživatelské prostředí SalesiániVálí lze pokládat za střídmé a specificky minimalistické, přesto se nemusí některým uživatelům zdát dostatečně intuitivní, jak si ukážeme u polootevřené otázky. 26,55 % respondentů tedy uvedlo, že se současnou podobou spokojeni nejsou.
45
4. Vyhovují Vám funkce, které poskytuje systém SalesiániVálí? Další z otázek dotazující se na konkrétní vztah uživatele k informačnímu systému se týká samotných funkcí. Klienti využívají zejména zápis do určité aktivity, pro zaměstnance je ale dostupné velké množství nástrojů, které umožňují práci s daty. Z pohledu většiny klientů tedy dle obrázku 10 systém nabízí vyhovující funkce, přestože jich není mnoho. Přínosná je například vlastnost systému, která dovoluje napsat pouze část hledaného výrazu a systém dohledá všechny výsledky i s lišícími se výrazy, pokud ovšem obsahují část klíčového slova.
Vyhovují Vám funkce, které poskytuje systém SalesiániVálí? 16,81%
Ano Ne
83,19%
Obrázek 6 - Názor respondentů na funkce informačního systému Celých 83,19 % respondentů odpovědělo, že jsou s poskytovanými funkcemi spokojeni, 16,81 % respondentů avšak spokojeno není. Z výsledků plyne, že více respondentů je ale spokojeno s nabízenými funkcemi než s uživatelským prostředím. Zřejmě ale také významně názor respondentů ovlivňuje fakt, jaké další informační systémy znají a následné srovnání jejich funkcionalit.
46
5. Co byste na systému SalesiániVálí změnili? Dle obrázku 11 na tuto otázku respondenti z 67,26 % odpověděli, že by na informačním systému nic neměnil a z 32,74 % byla odpověď jiná, tedy že by něco změnili a měli možnost napsat do políčka, co konkrétně by to bylo. U této polootevřené otázky bylo provedeno tříděných odpovědí z otevřené varianty do kategorií dle nejčastějších charakteristik.
Co byste na systému SalesiániVálí změnili? 32,74%
Nic
Jiná 67,26%
Obrázek 7 - Názor respondentů co by na systému SalesiániVálí změnili Po roztřídění do kategorií si respondenti nejvíce stěžovali na následující jevy: design a přehlednost, heslo a jeho složitost, rychlost a stabilita, problémy s registrací matky a dítěte, a aby mohli uživatelé přihlášení na určitou aktivitu vidět další účastníky. Dále se v odpovědích také objevily témata týkající se možností vyhledávání v informačním systému, někteří rodiče požadovali možnost sledovat docházku dítěte do daného kroužku či respondentům vadily technické záležitosti týkající se minimálního či maximálního věku dítěte, které lze zapsat do určité aktivity či zobrazování čísla účtu, na které je možné aktivitu zaplatit. Těmto konkrétním tématům se budeme blíže věnovat v diskusi.
47
6. Jaká forma registrace či zápisu Vám více vyhovuje? Z obrázku 12 můžeme soudit, že nadpoloviční většině respondentů vyhovuje forma zápisu skrze Internet, tuto možnost zvolilo 84,96 % osob. A pouhých 15,04 % respondentů vyhovuje osobní forma zápisu.
Jaká forma registrace či zápisu Vám více vyhovuje? 15,04%
Přes Internet Osobně
84,96%
Obrázek 8 - Otázka registrace do aktivit střediska Za efektivnější lze jednoznačně pokládat formu zápisu přes Internet, protože v době zápisů dosahuje návštěvnost webových stránek informačního systému celoročních špiček. Z toho plyne také odpovídající nízká rychlost načítání samotných stránek, přesto se však jedná o rychlejší způsob, než v případě osobního zápisu, který by kladl vysoké časové nároky jak na samotné klienty, tak zejména na zaměstnance střediska. Navíc z dat o trvalém bydlišti uživatelů můžeme soudit, že by velká část klientů musela cestovat za tímto konkrétním cílem odpovídající vzdálenosti. V případě elektronického zápisu mohou takto učinit z pohodlí svého domova.
48
7. Pohlaví respondentů Ze všech odevzdaných dotazníků bylo 72,57 % vyplněno ženami a 27,43 % muži. Jak můžeme vidět na obrázku 1, větší zastoupení žen v respondentech dotazníku přibližně odpovídá genderovému složení klientů Salesiánského střediska mládeže. Ženy lze pokládat za více religiózní, více angažované v tomto typu neziskových organizací a silnou sekcí v rámci střediska mládeže tvoří Klub maminek.
Pohlaví respondentů 27,43%
Muž
Žena
72,57%
Obrázek 9 - Pohlaví respondentů Ve výroční zprávě (2012) se uvádí, že ve školním roce 2011/2012 navštěvovalo Klub maminek celkem 769 osob, tedy rodičů i dětí dohromady a tato sekce se stala v rámci organizace velmi početným a významným prvkem. S tímto jevem úzce souvisí i dočasný nedostatek míst v předškolních zařízeních, který Salesiánské středisko mládeže částečně substituuje.
49
8. Věk respondentů Věk respondentů je rozdělen do pěti skupin, viz obrázek 2. Skupinu do 18 let s 2,62 % tvoří předškolní děti, dále studenti základních, středních škol a gymnázií. Skupinu 19 – 26 let představují studenti vysokých škol a také pracující, kteří tvoří 27,43 %. Absolventů vysokých škol je mezi klienty střediska mládeže poměrně vysoké procento, jak si ukážeme na dalším obrázku 3, takže se dá předpokládat, že také mezi studenty bude velké procento klientů navštěvovat vysokou školu. Ve středisku také funguje hojně navštěvovaný vysokoškolský klub Stretko.
Věk respondentů 7,96%
2,65% 2,65% 27,43% Do 18 let 19 - 26 let 27 - 40 let 41 - 60 let 61 a více let
59,29%
Obrázek 10 - Věk respondentů Další skupinou jsou ekonomicky aktivní obyvatelé 27 – 40 let, která je zastoupena majoritními 59,29 % a reprezentuje nejsilnější skupinu respondentů dotazníku. Přestože středisko je orientováno na mladé, informační systém SalesiániVálí vyžaduje, aby k zápisu do aktivity byli přihlášeni jak dítě, tak i rodič, takže velký počet uživatelů informačního systému pochází z řad rodičů malých dětí. Uživatelské účty rodiče a dítěte jsou vzájemně provázané. Tímto lze vysvětlit velký počet uživatelů v produktivním věku. Skupina 41 – 60 let, která se také dotýká produktivní části populace má pouze 7,96 %, oproti skupině 27 – 40 let má tak několikanásobně menší zastoupení, poslední skupina 61 a více let má pouhých 2,65 %. 50
9. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Z obrázku 3 plyne, že více než polovina respondentů má vysokoškolské vzdělání, přesně je 56,64 % a druhou nejsilnější skupinou s 32,74 % jsou respondenti se středoškolským vzděláním, patří sem vyučení i lidé s maturitou. Procentuálně stejné zastoupení má skupina respondentů se základním vzděláním, představující 5,31 % a skupina s vyšším odborným vzděláním, taktéž 5,31 %.
Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů 5,31% 32,74%
Základní Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské
56,64%
Jiné 5,31%
Obrázek 11 - Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Stejně ale jako je třeba zohlednit, že lidé s nejvyšším dosaženým vzděláním středního typu mohou být studenti vysoké školy, tak také respondenti, kteří uvedli za nejvyšší dosažené vzdělání základní, mohou navštěvovat nějaký typ střední školy.
51
10. Trvalé bydliště respondentů Data o trvalém bydlišti uživatelů získaná z výzkumu budou komparována s daty získanými z informačního systému v kapitole 4.4. Bylo vybráno 14 městských částí a Brno-Venkov na základě nejčastěji uvedených PSČ v profilech uživatelů informačního systému.
Trvalé bydliště respondentů 18,58% 2,65%
10,62% 4,42% 5,31% 5,31%
13,27% 27,43% 2,65% 2,65% 2,65% 2,65% 0,88% 0,88%
Bosonohy Brno-střed Brno-Venkov Bystrc Komín Královo Pole Lesná Medlánky Nový Lískovec Obřany Řečkovice Veveří Žabovřesky Žebětín Jinde
Obrázek 12 - Trvalé bydliště respondentů Na obrázku 4 můžeme vidět, že nejčastěji respondenti uvedli, že mají trvalé bydliště evidované v městské části Žabovřesky, kde je také provozováno samotné středisko mládeže, v procentuálním zastoupení to je 27,43 %. Druhou nejčastěji uvedenou položkou bylo Jinde s 18,58 % a třetí nejčastěji uvedenou položkou bylo Královo Pole s 13,27 %. Městská část Brno-Střed získala zastoupení 10,62 % a Bystrc a Komín shodně mají 5,31 %. Ostatní položky mají marginální zastoupení menší než 5 % a v absolutních číslech se jedná už pouze o jednotlivce, kteří uvedli, že zde mají trvalé bydliště.
52
4.4 Srovnání výsledků dotazníku s daty z informačního systému Srovnáním dat o trvalém bydlišti klientů z informačního systému s daty z dotazníkového šetření lze pozorovat vysokou relativní četnost stejných znaků. V samotném pořadí dat z dotazníkového šetření se umístění jednotlivých městských částí mírně liší, jedná se avšak o zkreslení dané zejména úzkým vzorkem respondentů a relativně malým počtem odpovědí vzhledem k počtu klientů. V informačním systému se nachází data relevantní a úplná, dotazníkové šetření tedy skutečnost částečně reflektuje, přesto největší rozdíl nastal u městské části Komín, která dle informačního systému reprezentuje 17,4 % a dle dotazníku pouhých 5,31 %. Dotazníkové šetření ale potvrzuje tendenci klientů navštěvovat konkrétní středisko mládeže v blízkosti svého bydliště, jak můžeme pozorovat na základě dat o městských částí. V rámci Brna jsou střediska od sebe relativně vzdálena a funguje tak určitá spádovost klientely v rámci městských částí.
53
5. Diskuse Na základě výsledků identifikačních otázek je možné soudit, že majoritně zastoupeny jsou mezi respondenty dotazníku ženy s 72,57 % a věk respondentů je v 59,29 % mezi 27 a 40 lety. Dále můžeme soudit, že nejčastěji volenou možností u otázky dotazující se na nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání vysokoškolské, tuto možnost zvolilo 56,64 % respondentů. Z důvodů vysokého počtu klientů klubu maminek vůči celkovému počtu klientů střediska, z charakteru odpovědí polootevřené otázky a také na základě identifikačních otázek lze předpokládat, že významné procento respondentů dotazníku byly ženy navštěvující právě zmíněný klub. Byly tak získány relevantní odpovědi týkající se zejména problémů s registracemi dětí a další specifické problémy této sekce. V této části bakalářské práce budou dále rozvedeny výsledky dotazníku a navrženy opatření pro efektivnější práci s informačním systémem, protože ten je významným nástrojem jak pro chod samotné neziskové organizace, tak i pro dopad této organizace na region. 1. Uživatelského prostředí SalesiániVálí Významná
skupina
odpovědí
v polootevřené
otázce
souvisela
s designem,
přehledností a atraktivností vzhledu informačního systému. Samotný design lze jen subjektivně hodnotit, přesto je poměrně střídmý a bez grafických efektů, je zde kladen spíše důraz na práci s místem na stránce, než na barevnost a atraktivnost. Určitě se ale nabízí prostor pro zlepšení v této oblasti, vyžadovalo by to avšak zásadní zásah do programového kódu samotného informačního systému. 2. Heslo a jeho složitost Mnozí uživatelé si také stěžovali na omezené možnosti volby hesla. V rámci bezpečnostní politiky je totiž definováno, že každé heslo musí obsahovat nejméně jedno velké písmeno, jednu číslici a jeden speciální znak. Mnozí uživatelé jsou zvyklí do několika služeb současně používat stejné heslo, které ale tyto bezpečnostní podmínky nesplňuje, takže jsou nuceni si vytvořit a pamatovat nové pro SalesiániVálí. Bezpečnostní politika je avšak určitě nadřazena pohodlí uživatelů a tyto mechanismy efektivně chrání jejich uživatelské účty před zneužitím, protože se složitostí hesla přímo souvisí doba potřebná k jeho prolomení.
54
3. Rychlost a stabilita Rychlost a stabilita informačního systému je po většinu roku naprosto bezproblémová s výjimkou doby zápisů a registrací. Středisko mládeže je si tohoto problému vědomo a každý rok pracuje na tom, aby k problémům nedocházelo, přesto se i nadále místy vyskytují. V této věci lze nalézt řešení ve zvýšení počtu serverů či volby kvalitnějšího připojení, s tímto problémem se ale potýká většina informačních systémů v době špičkové návštěvnosti. Efektivním nástrojem, jak předcházet problémům s rychlostí a stabilitou je také rozvrhnout pro různé skupiny různé doby registrací, aby byl informační systém vytěžován rovnoměrně, jak je to tomu například na mnohých univerzitních informačních systémech. 4. Registrace matky a dítěte V případě faktu, že je třeba, aby byl účet dítěte propojen s účtem matky a do aktivit pro menší děti se přihlašovali provázaně lze provést odpovídající změny v informačním systému, které by tento proces zjednodušily. Přínosná by byla také možnost mezi profily matky a dítěte přepínat bez nutnosti odhlašování a následného opětovného přihlašování. V současné době je toto přihlašování nastaveno tak, aby bylo přehledné pro vedoucí těchto aktivit, ale potom je méně pohodlné pro samotné rodiče těchto dětí, v případě změny by se sice jednalo o významný programový zásah, určitě by se ale dal nalézt kompromis, který by vyhovoval zúčastněným stranám více, než současné řešení. 5. Viditelnost ostatních přihlášených V případě poptávané funkce, aby na určitou aktivitu přihlášení uživatelé viděli jiné přihlášené uživatele, lze souhlasit, že by implementování této funkce do informačního systému bylo významným přínosem pro všechny strany. Ochrana soukromí by v tomto případě nebyla narušena a uživatelé by mohli využívat registrace efektivněji. Přílišný zásah do informačního systému by tato funkce nevyžadovala a přidaná hodnota by byla velká.
55
6. Závěr Informační systém má zásadní dopad na fungování organizací všech typů napříč celou společností a jinak tomu není ani u neziskové organizace, které byla zkoumána v této bakalářské práci. Samotné neziskové organizace pak významně působí na rozvoj společnosti a regionu, v kterém realizují svoji činnost. Cílem této práce bylo posoudit kvalitu a stav informačního systému ve vztahu k trvalému bydlišti klientů neziskové organizace. Těžištěm praktické části byl kvantitativní výzkum, dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na klienty informačního systému a Salesiánského střediska mládeže. Výzkumu se zúčastnilo celkem 113 osob a z informačního systému byly použity data o trvalém bydlišti 5945 osob a data z obou zdrojů byla vzájemně komparována. Dále bylo cílem zjistit, zda existuje spádovost určité městské části k určitému středisku mládeže. V případě využívání služeb střediska mládeže v rámci regionu bylo prokázáno, že uživatelé preferují spádové středisko mládeže, tento jev byl potvrzen z obou pramenů dat. Data z informačního systému reprezentovaly skutečný stav a dotazníkové šetření i přes relativně malý vzorek respondentů potvrdilo trvalé bydliště klientů. S funkcemi informačního systému SalesiániVálí bylo spokojeno
83,19 %
respondentů a spokojenost byla procentuálně větší než s uživatelským prostředím zmíněného systému, s kterým bylo spokojeno pouze 73,45 % respondentů. Přesto v polootevřené otázce bylo respondenty poukázáno na nedostatky informačního systému, minoritních 32,74 % respondentů navrhovalo informační systém vylepšit, majoritních 67,26 % by informační systém i nadále používalo v současné podobě a se současnými funkcemi. Překonání problémů s informačním systémem a vyšší efektivita díky novým a lepším funkcím by mohly přispět k většímu dopadu aktivit neziskové organizace na region a pomoci tak zlepšit regionální rozvoj, jelikož sociální politika a neziskové organizace obecně mají významný dopad na rozvoj regionu.
56
7. Použité zdroje BÉBR, Richard a Petr DOUCEK. Informační systémy pro podporu manažerské práce. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005, 223 s. ISBN 80-86419-79-7. BLAŽEK, Jiří a David UHL Ř. eorie re ioná ní o ro o e nástin kritika k asifikace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, 211 s. ISBN 80-246-0384-5. BLOTEVOGEL, H. H. Zur Konjunktur der Regionsdiskurse, In: Informationen zur Raumentwicklung. Nürnberg: Institut für Arbeitsmarkt, 2000. ISBN 0303-2493. COCKBURN, Alistair. Use Cases ak efekti ně mode o at ap ikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 262 s. ISBN 80-251-0721-3. ČAND K, Marek. Be pečnosť informačnýc systémo ste ano rafia a di itá na vodot ač. Ostrava: S.N., 2005, 117 s. ISBN 80-239-5962-X. DVOŘÁK, Zdeněk, Ivan DOLNÁK a Radovan SOUŠEK. Informati ácia informačné systémy a be pečnostný manažment. 1. vyd. Žilina: Žilinská Univerzita, 2007, 207 s. ISBN 978-80-8070-783-5. Historie salesiánského díla v Brně-Žabovřeskách. Oratoriáni a pří ni ci - 2. část [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://historie.brno.sdb.cz/node/26 HRONCOVÁ, Marcela. Moderní ne isko á or ani ace ák ady e í o ří ení metodika a praktické rady kostce. Praha: Ateliér vzdělávání, 2010, 55 s. ISBN 978-80-9045190-2. KLAPKA, Pavel.; TONEV, Petr. Regiony a regionalizace. In TOUŠEK, Václav.; KUNC, Josef. VYSTOUPIL, Jiří. et al. Ekonomická a sociá ní eo rafie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. s. 371-397. KREBS, Vojtěch. Sociá ní po itika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854. KREJČ , Tomáš et al. Re ioná ní ro o teorie ap ikace re iona i ace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 155 s. ISBN 978-807-3754-143. KŘ ŽKOVÁ, Marie Rút. Kni a íry nadě e a ásky 70 et působení sa esiánů Čec ác a na Mora ě. 1. vyd. Praha: Portál, 1996, 248 s. ISBN ISBN 80-7178-122-3. PEET, Richard, Elaine HARTWICK. Theories of development. New York: Guilford Press, 1999, 234 s. ISBN 15-723-0489-8. REKTOŘ K, Jaroslav et al. Or ani ace ne isko é o sektoru ák ady ekonomiky teorie a ří ení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001, 177 s. ISBN 80-86119-41-6.
57
SALAMON, Lester M. Definition of the Nonprofit Sector: A Cross National Analysis. Manchester, UK: Manchester University Press, 1997, 510 s. ISBN 0-7190-4901-6. Statut střediska m ádeže. Praha, 2012. Dostupné z: http://brno.sdb.cz/res/data/1390/151419.pdf ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Když se řekne ne isko á or ani ace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomicko-správní fakulta, 2002, 129 s. ISBN 80-2103031-3. Ško ní dě á ací pro ram. Brno, 2008. Dostupné z: http://brno.sdb.cz/res/data/1390/151417.pdf ŠPAČEK, David a Jiří ŠPALEK. Informační systémy e eře ném sektoru Distanční studi ní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, 120 s. ISBN ISBN 80-210-3503-x. Výroční prá a o činnosti e ško ním roce 2011/2012 a ospodaření roce 2011. Brno, 2012. Dostupné z: http://brno.sdb.cz/res/data/1390/151420.pdf Weichhart, Peter (1996): Die Region - Chimäre, Artefakt oder Strukturprinzip sozialer systeme. In: Brunn, Gerhard (ed.): Region und Regionsbildung in Europa. Schriftenreihe des Instituts für Europäische Regionalforschungen 1, Baden-Baden WOKOUN, René. Re ioná ní ro o ( ýc odiska re ioná ní o ro o e re ioná ní po itika teorie strate ie a pro ramo ání). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978-807201-699-0.
58
Přílohy Příloha A: Dotazník kvantitativního výzkumu
59
60
