OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY

OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŽKY 1.

kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby

2.

co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité

3.

o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti

4.

na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy

KDO: SUBJEKTY SOUKROMOPRÁVNÍCH VZTAHŮ •

fyzické vs. právnické osoby - definice právnické osoby (§ 20 NOZ): organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uznává - právnické osoby dle NOZ:

- korporace (§ 210, společenství osob) - fundace (§ 303, účelově vyčleněný majetek) - ústavy (§ 402, určené k provozování činnosti společensky nebo hospodářsky užitečné) - právnické osoby podle jiných právních předpisů

•

právní osobnost subjektů práva (dosud způsobilost k právům)

•

svéprávnost subjektů práva (dosud způsobilost k právním úkonům)

PRÁVNÍ OSOBNOST U FYZICKÝCH OSOB - pojem právní osobnosti: způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 NOZ) - nezcizitelná vrozená, samotným rozumem a citem poznatelná práva (§ 19) - od narození do smrti (§ 23 an.) - zákonná domněnka: má se za to, že se dítě narodilo živé - i nasciturus, vyhovuje-li to jeho zájmům - řízení o prohlášení za nezvěstného (§ 66 an.) - řízení o prohlášení za mrtvého (§ 71 an.) - lhůty tří-, pěti- a sedmileté k prohlášení za mrtvého

SVÉPRÁVNOST U FYZICKÝCH OSOB •

stávající právní úprava svéprávnosti u fyzických osob

- dosažením zletilosti (18 let) - v omezené míře před dosažením zletilosti - v plné míře před dosažením zletilosti jen na základě přiznáním svéprávnosti (min. 16 let) - pracovní způsobilost (15 let) - jen omezení, nikoli zbavení svéprávnosti

- jen v mezích omezení duševní poruchou - nejdéle na tři roky, poté opětovné rozhodnutí soudem

CO: PŘEDMĚT OBČANSKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ

• co nelze považovat za věc: fyzickou osobu, lidské tělo a jeho části, živého tvora • pojem nemovitosti ve stávajícím občanském zákoníku: pozemky + stavby spojené se zemí pevným základem; stavba není součásti pozemku • pojem nemovitosti v novém občanském zákoníku: pozemky + podzemní stavby; stavba včetně všeho, co je zapuštěno do pozemku nebo upevněno v jeho zdech je součástí pozemku

PROMLČENÍ vs. PREKLUZE •

pojem promlčení a jeho dopad na právo, resp. právní nárok

•

pojem prekluze a jeho dopad na právo, resp. právní nárok

•

základní promlčecí lhůty v NOZ: obecná tříletá promlčecí doba (3) možnost sjednání kratší, resp. delší promlčecí lhůty při zachování minimální (1) a maximální promlčecí lhůty (15) nelze však sjednat v neprospěch slabší strany

•

speciální promlčecí lhůty v NOZ: právo na náhradu škody a vrácení bezdůvodného obohacení (10), při zaviněném způsobení škody, či bezdůvodného obohacení 15) práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10) právo na pojistné z životního pojištění (10) právo ze smlouvy o smlouvě budoucí (1)

DRŽBA + DETENCE •

pojem držby: - faktický, právem chráněný stav - držení věci (corporalis possessio) + vůle věc vlastnit (animus possidendi) - držba poctivá (v dobré víře) vs. držba nepoctivá (ve špatné víře) - držba věci vs. držba práva - pravá držba: ten, kdo se v držbu nevetřel svémocně ani nevloudil lstí - má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá - ochrana držby: žaloba na ochranu držby proti vypuzení z držby - prekluzivní lhůta: zamítnutí žaloby na ochranu, či uchování držby po uplynutí 6-týdenní subjektivní prekluzívní lhůty, která běží od okamžiku, kdy se žalobce dozví o narušení svého práva a o osobě, která hrozbu ohrožuje, a 1-roční objektivní lhůtě běžící od okamžiku, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé

•

vydržení: - pojem vydržení - vydržecí doby u movitých a nemovitých věcí (3 roky, 10 let)

•

zadržovací právo: - pojem zadržovacího práva (jen u věcí movitých) - nezákonná detence (v případě zmocnění se věci násilně, či lstí) - zpeněžení zadržené věci (ve veřejné dražbě, prodejem zástavy)

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA DLE NOZ •

způsoby nabytí vlastnického práva: - přivlastnění: věc, která nikomu nepatří, si lze přivlastnit; za takovou věc se považuje movitá věc,kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet; opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu; nález: má se za to, že nalezená věc není věcí opuštěnou; kdo věc najde, nesmí ji považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji, musí ji vrátit tomu, kdo ji ztratil oproti úhradě nutných nákladů a nálezného ve výši 10% - přírůstek věci: plody patří vlastníkovi pozemku; plody, které vydá zvíře, náleží vlastníkovi zvířete - zpracování věci: věc zpracovaná vlastníkem nemovité věci naleží tomuto vlastníkovi; v případě věci vlastněné několika vlastníky tomu, kdo přispěl materiálem či prací k hodnotě výsledku, příp. všem spoluvlastníkům - stavba: stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku; soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil neoprávněně stavbu na cizím pozemku, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA OD NEOPRÁVĚNÉHO (NEVLASTNÍKA) •

právní úprava před NOZ: - bývalý OZ: „nemo plus iuris transferre posset, quam ipse habet“, tedy „nikdo nemůže na jiného převést více práv než sám má“

•

nová právní úprava NOZ (§ 1109): - základní norma: vlastníkem věci je ten, který získal věc nezapsanou ve veřejném rejstříku, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění strany převést vlastnické právo na základě řádného titulu, pokud k nabytí vlastnického práva došlo: 1) v dražbě 2) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti 3) za úplatu od někoho, komu jí vlastník svěřil 4) od neoprávněného dědice 5) při obchodu s cennými papíry, či na komoditní burze - ten, kdo nabyl movitou věc od podnikatele, vydá ji vlastníkovi, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo mu byla svémocně odňata a že od její ztráty, či odnětí uplynuly nejvýše tři roky

VZNIK MANŽELSTVÍ •

vznik manželství (§ 656 an.) - vznik svobodným a souhlasným projevem muže a ženy - veřejně a slavnostně za přítomnosti dvou svědků - občanský sňatek: před orgánem veřejné moci - církevní sňatek: před orgánem církve nebo náboženské společnosti - další formy uzavření sňatku: před velitelem plavidla, letadla, diplomatickou misí - právní následky sňatku: byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky; byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek - zákonné překážky uzavření sňatku: nezletilost (výjimečně od 16 let možnost soudního přiznání svéprávnosti), omezení svéprávnosti, uzavřené a trvající manželství nebo registrované partnerství, příbuzenský poměr - prohlášení manželství za neplatné bylo-li uzavřeno, i když tomu bránila zákonná překážka

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ •

společné jmění manželů - vznik společného jmění manželů - předmět společného jmění manželů: jmění (vč. zisku z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, podíl v obchodní společnosti) + závazky (výjimky: závazky z majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, závazky převzaté jen jedním z manželů bez souhlasu druhého, které se netýkají běžných potřeb rodiny) - výjimky za společného jmění manželů: - věci sloužící k osobní potřebě jednoho z manželů - věci získané darem - věci nabyté děděním - věci nabyté jako náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech - věci nabyté za výlučný majetek jednoho z manželů - smluvní modifikace společného jmění manželů - zánik společného jmění manželů - vypořádání společného jmění manželů - dohodou bývalých manželů - rozhodnutím soudu - uplatněním zákonné domněnky

ZÁNIK MANŽELSTVÍ •

zánik manželství rozvodem (§ 755 an.) - mají-li manželé nezletilé dítě, nelze manželství rozvést, dokud soud nerozhodne o poměrech dítěte po dobu po rozvodu - nesouhlasný rozvod: zjišťování příčin rozvratu manželství - ztížený rozvod: i napříč rozvratu nepřípustnost rozvodu, byl-li by v rozporu se zájmem nezletilého dítěte (zjišťuje se dotazem na opatrovníka) nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství - souhlasný rozvod: oba souhlasí; soud nezkoumá příčiny rozvratu, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů ohledně rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvod, je pravdivé; ke dni řízení o rozvod trvalo manželství nejméně 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí, tedy netvoří rodinné společenství; manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů a svého bydlení, příp. výživného pro dobu po rozvodu manželství

DĚDICKÉ PRÁVO •

obecná ustanovení: - dědické právo vzniká smrtí zůstavitele - pořizovací způsobilost: i nezletilý, který dovršil patnáct let, ale jen formou veřejné listiny - dědí se na základě dědické smlouvy, ze zákona, ze závěti, příp. kombinací jednotlivých důvodů - nenabude-li dědic dědictví ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona - dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadá v podobě tzv. odúmrti státu - dědic má právo dědictví odmítnout, ale jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, je lhůta tříměsíční; soud může lhůtu prodloužit; odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jakoby ho nikdy nenabyl - uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká; odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou, či jen zčásti, je jeho odmítnutí neplatné; prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat - dědic, který dědictví neodmítnul, se může dědického práva předem zříci; nebo se dědictví před soudem vzdát ve prospěch jiného dědice

PRÁVNÍ INSTITUTY DĚDICKÉ NEZPŮSOBILOSTI A VYDĚDĚNÍ •

dědická nezpůsobilost

- nedědí ten, kdo se vůči zůstaviteli nebo jeho blízkým dopustil úmyslného trestného činu, nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli zejména tím, že zůstavitele - k sepsání závěti lstí svedl, či donutil - zůstavitele k projevu vůle donutil - projev jeho poslední vůle zfalšoval, zničil •

neopomenutelný dědic - děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jejich potomci - neopomenutelný nezletilý dědic musí dostat alespoň ¾ jeho zákonného dědického podílu - neopomenutelný zletilý dědic alespoň ¼ jeho zákonného dědického podílu

•

institut vydědění - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže - v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci nebo ve stáří - o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by projevovat měl - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže trvale vede nezřízený život

DĚDĚNÍ NA ZÁKLADĚ DĚDICKÉ SMLOUVY DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI •

dědění na základě dědické smlouvy:

- smlouva uzavřená mezi zůstavitelem a dědicem - vždy formou veřejné listiny - maximálně do výše ¾ celé pozůstalosti •

dědění ze závěti:

- vlastnoruční, holografní závěť - závěť alografní, sepsaná jiným, s vlastnoručním podpisem zůstavitele - závěť alografní, sepsaná jiným, bez podpisu zůstavitele - závěť pořízená veřejnou listinou - závěti s úlevami: závěť ústní, závěť zaznamenána starostou obce, velitelem letadla - závěť a podíly zákonných dědiců

DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA VYPOŘÁDÁNÍ DĚDICTVÍ •

dědění ze zákona:

- 1. dědická třída: zůstavitelovi děti a jeho manžel, každý stejným dílem; nedědí-li děti, nabývají dědictví stejným dílem děti dětí - 2. dědická třída: manžel, rodiče, spolubydlící se zůstavitelem po dobu min. jednoho roku, odkázáni výživou na zůstavitele, resp. o něj pečovali; manžel minimálně polovinu pozůstalosti - 3. dědická třída: zůstavitelovi sourozenci, resp. jejich děti, spolubydlící - 4. dědická třída: prarodiče zůstavitele - 5. dědická třída: prarodiče rodičů zůstavitele; prarodič otce zůstavitele polovinu pozůstalosti, prarodiče matky zůstavitele rovněž polovinu - 6. dědická třída: děti dětí sourozenců zůstavitele, děti prarodičů zůstavitele •

vypořádání dědictví: - dědická dohoda - potvrzení nabytí dědictví soudem - žaloby o určení pravého dědice

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO I.

•

soudní soustava ČR - okresní soudy (celkem 86, v Praze s názvem obvodní soudy) - krajské soudy (celkem 8, v Praze s názvem Městský soud v Praze) - vrchní soudy (celkem dva, v Praze a v Olomouci) - Nejvyšší soud (v Brně) - Nejvyšší správní soud (v Brně)

•

mimo soudní soustavu: Ústavní soud (konkrétní, předběžná, abstraktní kontrola ústavnosti)

•

pravomoci soudů: - občanskoprávní spory (občanské, obchodní, rodinné spory) - pracovněprávní spory - správně soudní věci (přezkum správních rozhodnutí) - trestní věci (řízení před soudem navazující na přípravné řízení)

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO II.

•

věcná příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech: na krajských soudech spory týkající se duševního vlastnictví, jinak zbytek až na výjimky na okresních soudech - v pracovněprávních věcech: na krajských soudech věci týkající se zákonnosti stávky, či kolektivních smluv, jinak zbytek na okresních soudech - ve správně právních věcech: některé otázky týkající se volebního práva přímo u NSS, zbytek na krajských soudech - v trestních věcech: věci s dolní hranicí od pěti let výše, zbytek na okresních soudech

•

žaloba a její základní náležitosti (označení účastníků řízení, žalobní iterace, žalobní petit)

•

průběh soudního jednání (zahájení, dokazování, koncentrace, rozhodnutí, poučení)

•

dokazování a druhy důkazů (svědecká výpověď, listiny, ohledání, znalecké posudky aj.)

•

druhy soudních rozhodnutí (usnesení, rozsudek vč. jeho zvláštních forem, platební rozkaz)

•

řádné opravné prostředky (odvolání, odpor)

•

mimořádné opravné prostředky (dovolání, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost)

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO III. •

místní příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech soud místa bydliště žalovaného, resp. sídlo právnické osoby - v trestních věcech soud, v jehož obvodu došlo ke spáchání trestného činu

•

základní zásady soudního řízení - zásada apelační - zásada suspenzívní - zásada devolutivní - zásada veřejnosti a ústnosti - zásada dispozitivní - zásada oficiality - zásada kasační - zásada akuzační

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO I. •

vznik závazkového vztahu (§ 1721 an. NOZ) - smluvní vznik závazkového vztahu (oferta-nabídka, přijetí-akceptace) - mimosmluvní vznik závazkového vztahu (náhrada škody, bezdůvodné obohacení) - smlouva o smlouvě budoucí (roční prekluzívní lhůta) - obsah závazků (dát, konat, zdržet se, strpět) - spotřebitelské smlouvy (běžné, uzavírané distančním způsobem)

•

změny závazkového vztahu (§ 1879 an. NOZ) - narovnání - novace - prodlení dlužníka - prodlení věřitele - postoupení pohledávky - převzetí dluhu - přistoupení k dluhu

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO II. •

zánik závazků (§ 1908 an. NOZ) - splnění dluhu - dohoda (na rozdíl od novace a narovnání nevzniká nový závazek) - nemožnost plnění (nikoli za ztížených podmínek, či s většími náklady) - prominutí dluhu - uplynutí doby - odstoupení od smlouvy (při podstatném porušení smlouvy, ex tunc) - smrt dlužníka, věřitele (jen při osobním závazku) - započtení (nelze u pohledávek na výživném na nezl., náhrad za škodu na zdraví) - výpověď (uplynutím výpovědní lhůty) - splynutí (v jedné osobě)

•

zajištění závazků (§ 2010 an. NOZ) - smluvní pokuta (nezávisle na vzniku škody, moderační právo soudu) - ručení (podmínka předchozího vyzvání dlužníka) - dohoda o srážkách ze mzdy - zástavní smlouva - zajišťovací převod práva - jistota (stačí i formou zřízení zástavního práva) - uznání dluhu (písemně, konkludentně)

NÁJEM - pojem nájmu (dočasné úplatné užívání) - podnájmu (se souhlasem, bez souhlasu pronajímatele) - předmět nájmu (věci nemovité a věci nezuživatelné movité) - podstatné náležitosti nájemní smlouvy k bytu: písemná forma, právní fikce po 3 letech trvání nájmu - nájemné (problematika regulace nájemného, možnost navýšení jednou ročně max. o 20%) - práva a povinnosti z nájmu bytu (vady, zpřístupnění, povinnost oznámit počet osob v bytě do dvou měsíců, jistota do výše max. šestinásobku nájemného atd.) - automatické prodloužení nájemní doby (max. nad dva roky, nevyzve-li pronajímatel ve lhůtě tří měsíců nájemce, který v bytě nadále bydlí, aby tento opustil - přechod nájmu bytu (osoby blízké bezprostředně, jiné osoby jen se souhlasem pronajímatele; na dobu 2 let s výjimkou osob mladších 18 let a starších 70 let; jiný režim u družstevních bytů) - vznik a zánik společného nájemní práva manželů, trvání nájemního práva po smrti jednoho z manželů, po rozvodu manželství (řešení dohodou, soudně, nutnost zajistit náhradní bydlení) - zánik nájmu bytu (dohoda, výpověď – písemná forma, s či bez tříměsíční výpovědní lhůty) - výpovědní důvody z nájmu bytu na straně pronajímatele (porušení povinností nájemce, trestný čin proti pronajímateli, veřejný zájem, jiný závažný důvod, ale i potřeba pronajímatele aj.) - žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu bytu (ve lhůtě dvou měsíců)

OBECNÁ USTANOVENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU •

pojem obchodní korporace, obchodní společnosti, podnikání obchodního závodu, podnikatele, prokury, obchodní firmy: - obchodní korporace: obchodní společnosti + družstva - obchodní společnosti: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost - podnikání: soustavná činnost, samostatně prováděná podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku - obchodní závod (podnik): věc hromadná, soubor hmotných, nehmotných i osobních složek podnikání - podnikatel: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, či jiného zákonného oprávnění - prokura: zmocnění zapsané v OR, ke všemu (vč. úkonů vyžadujících zvláštní plnou moc) - obchodní firma: pojem, nezaměnitelnost, přechod obchodní firmy

OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH •

pojem a druhy obchodních společností: - korporace, tedy právnická osoba založená za účelem podnikání - znaky obchodní společnosti: sdružení osob, smluvní základ, za účelem dosažení zisku - osobní (osobní forma účasti společníků na podnikání, nepovinné vklady, ručení za závazky celým majetkem) vs. kapitálové obchodní společnosti (majetková účast společníků na podnikání, povinné vklady, vytváření základního kapitálu, omezená forma ručení)

•

založení a vznik společnosti: - dvoufázový charakter založení společnosti; společenská smlouva vs. zakladatelská listina; - zápis do obchodního rejstříku (návrh nutné podat do 6 měsíců od založení); u kapitálových společností formou veřejné listiny; - zpětné uznání jednání společníků před vznikem společnosti za jednání společnosti za předpokladu schválení tohoto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti

•

základní kapitál a vklad společníka: - základní kapitál: souhrn všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků do společnosti - vklad společníka: souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) a jiných penězi ocenitelných hodnot vložených společníkem do společnosti s výjimkou závazku v podobě provedení prací či služeb (nepeněžitý vklad), vše za účelem nabytí či zvýšení účasti ve společnosti formou podílu - nepeněžitý vklad: věci movité (např. výrobní prostředky) i nemovité, nehmotné statky (např. know-how, průmyslová práva)

OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH •

podíl společníka: - podíl společníka: vyjádření účasti společníka ve společnosti a z ní plynoucích práv a povinností - oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl - podíl může být předmětem občanskoprávních vztahů, může být převeden na jiného, může být předmětem zástavního práva, předmětem dědictví, může být rozdělen - kvantitativní stránka podílu: velikost podílu jako procentuelně vyjádřený rozsah, v němž společník vykonává svoje společenská práva - kvalitativní stránka podílu: majetková práva a povinnosti (právo na podíl na zisku, právo na vypořádání, vkladová povinnost, povinnost kompenzovat ztráty společnosti), nemajetková práva a povinnosti (právo podílet se na řízení společnosti, právo na informace, povinnost zdržet se konkurenčního jednání) - při zániku účasti společníka ve společnosti, či zániku společnosti bez její přeměny, vzniká společníkovi nárok na vypořádací podíl, resp. nárok na podíl na likvidačním zůstatku

•

zánik společnosti: - zánik s likvidací - zánik bez likvidace při přeměnách společností (fúze, rozdělení) - převod jmění na společníka

OSOBNÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI •

veřejná obchodní společnost: - společnost, kde alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem - společníkem v.o.s. může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba - vhodná pro drobné, střední formy podnikání, kde společníci spojují své individuální znalosti a dovednosti - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: všichni společníci - zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, ztrátu nesou společníci rovněž rovným dílem;

•

komanditní společnost: - společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) - forma společnosti s dlouhou tradicí (již od 12. stol.), využívaná zejména v SRN a v Rakousku; bývá občas zařazována mezi tzv. smíšené společnosti s prvky jak osobních, tak kapitálových společností - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: všichni komplementáři - komanditisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad určený společenskou smlouvou

KAPITÁLOVÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI •

společnost s ručením omezeným: - společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků - společníci ručí za závazky společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti - výše minimálního vkladu každého společníka: 1,-Kč - vznik společenskou smlouvou, příp. zakladatelskou listinou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: jeden nebo více jednatelů - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto kontrolní orgán, stanoví-li tak společenská smlouva

•

akciová společnost: - společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě - pojem akcie: cenný papír, s nimž jsou spojeno majetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na zisku společnosti (právo na dividendu) i nemajetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na řízení společnosti - společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, jednotliví akcionáři za závazky společnosti svým majetkem neručí - výše základního kapitálu: 2.000.000 Kč nebo 80.000 EUR - statutární orgán: představenstvo společnosti - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto povinný kontrolní orgán společnosti dohlížející na výkon působnosti představenstva