Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007

Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007

NÁVRH REFORMY SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM

Ing. Josef Palán

Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny

Parlamentní institut

Informační podklad č. 5.274

květen 2007

PI 5.274

2

Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007

Návrh reformy společné organizace trhu s vínem

OBSAH Úvod........................................................................................................................................ 3 Společná organizace trhu s vínem........................................................................................... 4 Návrh reformy společné organizace trhu s vínem .................................................................. 5 Pozice ČR k návrhu reformy společné organizace trhu s vínem ............................................ 8 Projednávání reformy společné organizace trhu s vínem v Radě EU..................................... 9 Pozice členských států k návrhu reformy společné organizace trhu s vínem ....................... 11

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 5.274

3

Návrh reformy společné organizace trhu s vínem

Úvod Evropská unie je světovou jedničku na trhu s vínem. Nalézá se zde 45 procent všech světových vinic a její podíl na světové výrobě a spotřebě vína je kolem 60 procent. Vinařství v EU představuje důležitou hospodářskou činnost. Produkce vína představuje asi 10 % hodnoty zemědělské výroby ve Francii, Itálii, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku a o něco méně ve Španělsku. Spotřeba vína v posledních letech v EU však klesala, zároveň rostl objem dovozů do EU tempem kolem 10 % za rok. Ačkoliv se i vývoz z EU zvyšuje, neděje se tak takovým tempem. Strukturální přebytek se odhaduje na asi 15 miliónů hl. vína, což je zhruba 8,4 % výroby vín zemí EU. Vzhledem k rozdílnosti klimatických podmínek se víno nepěstuje na celém území Evropské unie. Největší velmoci evropského vinařství jsou Francie, Itálie a Španělsko. Srovnání těchto zemí však ukazuje, že jejich struktura je velmi odlišná. Ve Francii najdeme 27 procent vinic, které vyrobí 34 procent z celkového množství vína, což činí dokonce 49 procent hodnoty evropské produkce (EU-15). Vysoká přidaná hodnota ukazuje na značný podíl kvalitních vín, které symbolizují taková jména pěstitelských oblastí, jako je Champagne, Burgundsko nebo Bordeaux. Naopak ve Španělsku, kde je osázená plocha vinic větší (34 procent) než ve Francii, se tamní vinařství podílí na hodnotě evropské produkce (EU-15) pouze 9 procenty. Podíl méně kvalitních odrůd a pěstitelských postupů zde vedou k převážné orientaci na levná stolní vína. Podíl na ploše osázených vinic v Evropské unii(EU-15) 27,0

Podíl na množství vína vyrobeného v Evropské unii (EU-15) 34,0

Podíl na hodnotě vinařské produkce v Evropské unii (EU-15) 49,0

Španělsko

34,0

16,5

9,0

Itálie

25,0

36,0

25,0

Portugalsko

7,4

4,1

4,5

Německo

3,0

6,0

10,0

Země Francie


PI 5.274

4

Tyto rozdíly představují nemalé překážky při vytváření společné organizace trhu s vínem. Ta musí brát v úvahu nejen rozdílné klimatické podmínky v jednotlivých zemích, ale také množství použitých odrůd a tradiční postupy při výrobě vína. Vzhledem k nadprodukci vína na evropském a světovém trhu je konkurence mezi pěstitelskými oblastmi relativně silná. V posledních deseti letech přetrvává pokles spotřeby vína v EU, který je ovlivněn především poklesem spotřeby stolního vína a zvyšujícími dovozy vína ze třetích zemí. Ve struktuře spotřeby vína došlo k vyrovnání spotřeby stolního vína a jakostního vína, takže jejich podíl ve spotřebě je stejný. Zásoby vína v EU překračují jednoletou produkci a pokud by společná organizace trhu zůstala beze změny, mohla by v roce 2010 nadvýroba činit až 15 procent celkové produkce.

Společná organizace trhu s vínem První společná organizace trhu s vínem byla zavedena v roce 1970 a od té doby prošla několika změnami, naposledy v roce 1999. Tato společná organizace trhu s vínem je v rámci společné zemědělské politiky jednou z největších a nejkomplexnějších, protože kromě opatření k cenám, intervencích a obchodu ošetřuje navíc i další specifické záležitosti, jako jsou produkce, přeprava nebo enologické (výrobní) postupy. Současná podoba společné organizace trhu s vínem byla vytvořena při reformě v roce 1999 a snaží se zohlednit nejnovější trendy na evropském a světovém trhu. Je založena na těchto principech: •

regulace nabídky vína – vzhledem k tomu, že Evropská unie se stále potýká s nadprodukcí vína, jsou veškerá rozšiřování vinic zakázána až do roku 2010. Povolena je pouze opětovná výsadba na obnovu vinic. Zákaz je převážně namířen proti dalšímu rozšíření vinic produkující nekvalitní stolní vína. Každý členský stát Evropské unie totiž získal práva na novou výsadbu pro - kvalitní vína stanovené pěstitelské oblasti pro něž poptávka vykazuje rostoucí trend. Do roku 2003 bylo rozděleno celkem 68 tisíc hektarů, zvláštní pozornost byla přitom věnována začínajícím mladým vinařům. Evropská unie zároveň finančně podporuje odchod z vinohradnické činnosti. Členské státy mohou iniciovat projekty, které povedou k přechodu od vinic k jinému způsobu hospodaření. Ty mohou zahrnovat i přechod na kvalitnější produkci díky přeměně odrůdové skladby a zlepšení pěstitelských metod. Aby mohl nový systém fungovat, musí být ve členských státech vytvořeny hodnověrné registry s údaji o všech vinicích;


PI 5.274

•

5

podpora kvality vína - kvalita vyráběného vína je v Evropské unii dlouhou dobu středem pozornosti. Mezi opatření na podporu politiky kvality patří mj. soubor daných eneologických pravidel, jež je třeba zachovávat při výrobě vína. Týkají se například přidávání látek do vína nebo zvyšování stupně alkoholu atd. Dále se jedná o ochranu zeměpisných označení výrobních oblastí, zákaz mísení evropských a dovážených vín či zákaz lisování vinných kalů (usazenin), které zhoršují výslednou kvalitu vína;

•

mechanismy regulace trhu - v kategorii stolních vín, kde dosud byla garance odbytu poměrně vysoká, což vedlo k akumulaci přebytků, přistoupila Evropská unie k postupnému snižování intervenčních opatření. Výroba vína je ze své povahy velmi závislá na klimatických podmínkách. Množství a kvalita sklizně hroznového vína se mohou rok od roku výrazně lišit. Evropská unie proto reguluje trh podporou soukromého skladování, dále přiznáváním destilační prémie pro tu část sklizně hroznů, z níž se nevyrobí víno. Tato část produkce projde destilací (konzumní alkohol, průmyslové účely). Evropská unie zavedla i tzv. krizové destilační opatření v případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků. Dle Evropské komise si v letech 2001 až 2005 organizace trhu s vínem vyžádala 1,3 miliard EUR ročně.

Návrh reformy společné organizace trhu s vínem Evropská komise v rámci pokračujících reforem společné zemědělské politiky předložila Evropskému parlamentu a Radě EU dne 22. června 2006 sdělení “Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína“, ve kterém prezentuje návrh reformy společné organizace trhu s vínem. Trh s vínem se v posledních letech potýká s přebytky, které současná společná organizace trhu s vínem [Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999] není schopna řešit. Ve „Sdělení“ jsou představeny 4 možné alternativy reformy společné organizace trhu s vínem: •

zachování současného stavu s možností některých omezených úprav

•

zásadní reforma společné organizace trhu

•

reforma podle zásad reformy společné zemědělské politiky

•

deregulace trhu s vínem

a posouzeny dopady těchto čtyř možných alternativ reformy na trh s vínem.


PI 5.274

6

Evropská komise považuje za nejvhodnější variantu provedení zásadní reformy společné organizace trhu s vínem a předpokládá předložit legislativní návrhy této reformy v polovině roku 2007. Sdělení obsahuje analýzu současného stavu a střednědobou prognózu trhu s vínem, návrh cílů nové politiky EU v odvětví vína, zhodnocení čtyř možných reforem trhu s vínem a doporučení Komise k provedení zásadní reformy společné organizace trhu s vínem. Reforma v odvětví vína by měla zajistit udržitelnost pro producenty, začlenění nových členů EU Bulharska a Rumunska do společné organizace trhu s vínem a řádné dodržování mezinárodních závazků. Nová politika EU v oblasti vína má tři hlavní cíle: –

zvyšování konkurenceschopnosti producentů vína v EU (interně a externě)

–

založení režimu v odvětví vína, který bude fungovat na jasných pravidlech udržujících rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou

–

zachování tradice výroby vín v EU a posílení sociálně ekonomického rozvoje venkova.

Ze čtyř možných variant reformy společné organizace trhu s vínem Komise navrhuje provést „Zásadní reformu společné organizace trhu s vínem“, která by zahrnovala zejména tato opatření: • zrušení práv na výsadbu vinic a režimu klučení. Cílem je vyklučit v EU 400 tis. ha v období pěti let a poskytnutí prémie na klučení ve výši 6000 EUR/ha (netýká se nelegálních vinic). Zákaz výsadby vinic by mohl skončit dnem 1. srpna 2010 nebo okamžitě nebo by mohl být prodloužen do roku 2013. Každý hektar vinice vyklučený na náklady zemědělce by se stal součástí plochy způsobilé pro režim jednotné platby; • zrušení stávajících nástrojů pro řízení trhu, jako je podpora na destilaci vedlejších produktů, podpora na destilaci konzumního alkoholu a destilaci vína z odrůd s dvojím zatříděním, podpora soukromého skladování vína a hroznového moštu, podpora pro alternativní používání hroznového moštu na výrobu hroznové šťávy; • zavedení národních rozpočtových rámců pro každý členský stát vyrábějící víno na podporu restrukturalizace odvětví za zrušené nástroje pro řízení trhu s vínem. Tyto národní rozpočtové rámce by mohly členské státy používat na


PI 5.274

7

některá opatření k řešení krizí. Použití těchto finančních rámců by podléhalo některým společným pravidlům; • zjednodušení značení vín. Navrhují se zavést dvě třídy značení vín: víno bez zeměpisného označení a víno se zeměpisným označením. Vína se zeměpisným označením by se dále dělila na vína s chráněným zeměpisným označením a na vína s chráněným označením původu; • zákaz užití řepného cukru při výrobě vína. Navrhuje se snížení maximální úrovně obohacení (hroznovým moštem) na 2 % s výjimkou vinařské zóny C, ve které by maximální úroveň měla činit 1 %; • zavedení jednotného právního rámce pro označování vína etiketami. Pravidla pro označování vín etiketami by se vztahovala i na stolní vína (odrůda, ročník); • zrušení vývozních náhrad; • přesun ušetřených prostředků z reformy společné organizace trhu s vínem do tzv. národní obálky (členské státy by z této obálky financovaly restrukturalizace a krizová opatření v sektoru vína) nebo do programu Rozvoje venkova (propojení opatření v odvětví vína s plány rozvoje venkova); • přenesení schvalování nových enologických postupů z Rady na Evropskou komisi; • zrušení vinifikace moštu ze třetích zemí a mísení vín ze třetích zemí. Přijetí navrhovaných opatření v odvětví vína by mělo vést ke zjednodušení a zlepšení právní úpravy a ke zjednodušení podmínek pro výrobce. Rozpočet společné organizace trhu s vínem dle návrhu Evropské komise má zůstat zachován. Rozpočet pro tzv. národní obálky by měl být rozdělován na základě (ještě nedefinovaných) objektivních kritérií, pravděpodobně kombinace historického čerpání a podílu na rozloze vinic. Je pravděpodobné, že v případě tzv. národních obálek budou vytvořena i další opatření mimo restrukturalizaci (která má být zachována), která budou moci producenti vína využívat. Některá navrhovaná opatření mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost v odvětví vína v České republice: •

v případě klučení a zrušení zákazu nové výsadby vinic může se toto opatření stát nekontrolovatelnou formou podpory restrukturalizace a nebude možné podporovat


PI 5.274

8

klučení vinic, které byly vysázeny v rozporu s legislativou ES. Výsadba nových vinic v ČR bude ovlivňována komplikovanými vlastnickými vztahy k půdě; •

zákaz používání řepného cukru a jeho nahrazení hroznovým moštem bude znamenat asi trojnásobné zvýšení nákladů na obohacování;

•

povolení mísení vín ze třetích zemí a vinifikací dováženého moštu znamená popření základního principu českého vinařství – neboť původ vína je dán původem hroznů;

•

přechod na nové označování vína etiketami zhorší orientaci spotřebitelů v sortimentu jakostních vín s.o.;

•

v případě přesunu finančních prostředků do programu Rozvoje venkova není zajištěno, že přesunuté prostředky budou využity v sektoru vína.

Pozice ČR k návrhu reformy společné organizace trhu s vínem ČR považuje provedení reformy společné organizace trhu s vínem za nezbytnou. ČR dlouhodobě kritizuje systém destilace vína jako neefektivní mrhání prostředků rozpočtu společné organizace trhu s vínem. Pokud by byla i jen část z ušetřených cca 800 mil. EUR ročně použita na zvýšení konkurenceschopnosti vín z EU včetně ČR a nikoliv na podporu výrobců nekvalitních stolních vín, splní reforma svůj účel. ČR tato opatření nevyužívá. V případě klučení není jasné, zda se bude jednat o skutečně efektivně vynaložené prostředky (2,4 mld EUR v průběhu 5 let). Pokud bude zrušen zákaz nové výsadby, může se toto opatření stát určitou nekontrolovanou formou podpory restrukturalizace a tudíž nebude splněn jeho účel. Zrušení zákazu výsadby nových vinic umožní úspěšným producentům jednodušeji rozšiřovat výrobu, ačkoliv hlavním problémem ČR stále zůstávají komplikované vlastnické vztahy k půdě. Vývozní náhrady se týkají pouze stolních vín, ČR toto opatření nevyužívá. Zásadní je navrhovaný zákaz užití řepného cukru – jeho nahrazení zahuštěným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem by znamenalo cca 3-4 násobné zvýšení nákladů na obohacování a celkový nárůst nákladů až o 2 Kč/l,


PI 5.274

9

ČR pochybuje, zda je skutečně nutné a vhodné povolit mísení vín ze třetích zemí s víny z EU a vinifikaci dováženého moštu, jedná se o popření základního principu evropského vinařství – původ vína je dán původem hroznů. Přechod zeměpisných označení na systém PDO/PGI neznamená žádné výhody, naopak výrazné komplikace pro všechny zúčastněné. Uvádění odrůdy a ročníku u stolních vín výrazně ztíží situaci jakostních vín s.o. a zhorší se celková vnímaná kvalita evropských vín. V případě přesunu části rozpočtu do programu Rozvoj venkova není zajištěno, že přesunuté prostředky budou využity v sektoru vína a vzhledem k pohledu WTO na věc to ani zajistit nelze. ČR je toho názoru, že rozpočet EU by neměl být takto tříštěn a spíše by měly být posíleny národní obálky a rozšířen seznam opatření do nich spadající. Další možností je též rozdělení rozpočtu EU v rámci přímých plateb

Projednávání reformy společné organizace trhu s vínem v Radě EU Sdělení Evropské komise “Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína“ se projednává na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Dosud bylo „sdělení“ projednáváno na třech zasedání a to: •

18. července 2006 Na tomto zasedání Evropská komise prezentovala sdělení “Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína“ a proběhla první výměna názorů členských států k tomuto návrhu, která potvrdila, že reforma je nezbytná, ale prostředkem však nesmí být úplná liberalizace. Po vyslechnutí prezentace sdělení Evropské komise a předběžných reakcí delegací na otázky související s politickými aspekty reformy odvětví vína vyzvala Rada Zvláštní výbor pro zemědělství, aby všechny otázky důkladně přezkoumal a aby připravil zprávu, kterou Rada na některém z příštích zasedání posoudí.

•

18. září 2006 Rada vedla politickou rozpravu na základě dotazníku předsednictví EU, která se týkala určitých zásadních otázek uvedených ve sdělení Evropské komise k reformě odvětví vína. Rozprava člesnkých států se posunula do fáze, kdy již otázkou není, zda sektor reformovat či ne, ale výměna názorů nad rámcovými modalitami takového přístupu. Rada vyzvala Zvláštní výbor pro zemědělství, aby pokračoval v posuzování uvedeného sdělení a při příštím zasedání Rady předložil závěrečnou zprávu. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 5.274

•

10

24. října 2006 Na tomto zasedání Rady proběhlo podrobné jednání o všech částech „sdělení“. Všechny delegace uznaly, že je třeba provést reformu odvětví vína s cílem zvýšit konkurenceschopnost produkce vína v EU. Delegace obecně souhlasily s názory Evropské komise a s analýzou situace v odvětví. Delegace rovněž souhlasily s celkovými cíli reformy uvedenými ve sdělení a zejména se zlepšením konkurenceschopnosti odvětví. Většina delegací podpořila druhou alternativu reformy („zásadní reformu“). Některé delegace navrhly, že aspekty režimu oddělených plateb by mohly být výhodně doplněny k druhé alternativě reformy. Pokud jde o jednotlivá opatření navrhovaná Evropskou komisí, názory se více různily: -

řada delegací zdůraznila nutnost uplatňovat opatření navrhovaná Evropskou komisí vyváženým způsobem s vhodným časovým rozvržením opatření, které by odvětví umožňovalo přizpůsobit se změnám podpůrných opatření;

-

většina delegací souhlasila se zrušením současných tržních nástrojů a podpořila myšlenku zřízení vnitrostátních souborů opatření, z jejichž dané nabídky se zvolí opatření, která se provedou;

-

řada delegací vyjádřila znepokojení nad navrhovaným režimem vyklučení, který podle nich může mít nežádoucí dopady na životní prostředí v některých vinařských oblastech Společenství. Některé delegace poukázaly na to, že režim vyklučení by měl být výběrový podle regionů a jakosti. Většina delegací však souhlasila se snížením nadbytečné produkce, s cílem zlepšit tržní rovnováhu;

-

v zájmu zlepšení pověsti a jakosti vín pocházejících z EU je zapotřebí zvýšeného úsilí, pokud jde o obchodní strategii pro vína z EU, i přesnějších a jednodušších pravidel pro označování; většina delegací rovněž přivítala návrh na zpřístupnění enologických postupů schválených Mezinárodní organizací pro vinnou révu a víno (OIV), aby měli evropští producenti stejné možnosti, jaké mají producenti třetích zemí.

Na základě jednání v Radě, ve Zvláštním výboru pro zemědělství a v odborné pracovní skupině, z nichž byly sepsány stručné zprávy, si Evropská komise udělala jasnou představu o názorech jednotlivých delegací. Na základě tohoto jednání a nadcházejícího stanoviska Evropského parlamentu vytvoří Evropská komise základ, na němž může začít stavět konkrétní návrhy pro reformu odvětví.


PI 5.274

11

V přijatém usnesení Rada vyzvala Evropskou komisi k předložení konkrétního legislativního návrhu během první poloviny roku 2007.

Pozice členských států k návrhu reformy společné organizace trhu s vínem Na zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov dne 24. října 2006 při projednávání bodu 7. Sdělení Evropské komise: Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína členské státy EU prezentovaly následující pozice: NĚMECKO sdílí názor Evropské komise – konkurenceschopnost odvětví by měla být posílena již na centrální úrovni. Politika kvality musí být zacílena jiným směrem. Finanční prostředky musí zůstat ve stejném objemu v prvním pilíři. Finanční prostředky by měly být vydávány v rámci tržních mechanizmů. Národní finanční rámec musí být v souladu s cíli reformy. Klučení může mít pozitivní vliv pokud je cílené. Zákaz používání sacharózy je kontraproduktivní. Německo z těchto důvodů obecně nesouhlasí s předloženým návrhem. ITÁLIE souhlasí s Evropskou komisí v oblasti označování zeměpisného původu vína v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Systém označování je dobře zakořeněn, víno by mělo mít svou speciální legislativu, nemělo by se řídit je všeobecným nařízením. Svému účelu by postačila novelizace, ve které by byl ošetřen otevřený systém registrace pro třetí země. Zdůraznila nutnost kontinuity právních úprav. Pokud jde o enologické postupy, Itálie souhlasí s Evropskou komisí a prohlásila, že výrobci vína v EU by měli mít možnost pružně reagovat na postup třetích zemí. LUCEMBURSKO konstatovalo, že restrukturalizace by měla spočívat v lepší reakci na zájem spotřebitele. Považují za nezbytné umožnit dohledání původu vína. Nepodporuje míchání vín z EU s vínem ze třetích zemí. Rozhodnutí týkající se neenologických postupů by mělo být učiněno na úrovni Rady. Nesouhlasí se zákazem přidávání sacharózy a je rovněž proti podpoře klučení vinic. Plně podporuje nové marketingové strategie. BELGIE shrnula svou pozici do 3 bodů: 1) krize nepostihuje celý sektor; 2) jakostní vína často využívají tržní opatření; 3) spotřebitel požaduje velmi dobrou kvalitu za nízkou cenu. Reforma by tedy měla snížit převis nabídky a podpořit jakost výrobků a jejich propagaci.


PI 5.274

12

SLOVINSKO požaduje status quo, považuje evropský rejstřík za zbytečnou administrativní zátěž, měly by zůstat základní principy označování. Podporuje změnu, ale navrhované změny nepovažuje za přijatelné. Enologické postupy by měly být v souladu s pravidly OIV. Nesouhlasí se zákazem přidávání sacharózy, ani s navrhovaným opatřením týkajícím se používání moštu ze třetích zemí. RAKOUSKO požaduje, aby i nadále probíhalo zeměpisné označování dle původu révy. Pravidla označování vína byla uvedena v platnost v roce 2002, zavádění nových pravidel požaduje za zbytečné. U stolních vín nesouhlasí s Evropskou komisí. Pokud jde o enologické postupy, Rakousko vítá posílení OIV. Nesouhlasí jednoznačně se zákazem používání sacharózy, přebytky vznikají v oblastech, kde se nepřislazuje. Požaduje, aby byla zachována pravidla ochrany, aby bylo zlepšeno označení a aby byla zavedena rozsáhlá sektorová opatření na podporu prodeje. ŘECKO obecně podporuje reformu. Současný systém označování považuje za vyhovující. Označování ročníku a odrůdy u stolních vín je dle EL nerealizovatelné. Enologické postupy by měly být v souladu s požadavkem třetích zemí. Nesouhlasí s vinifikací moštů dovezených ze třetích zemí. ŠPANĚLSKO považuje za důležité, aby na byl etiketě označen ročník, geografický původ nepovažuje za nutný. Enologické postupy měly být v souladu s OIV. Souhlasí se zákazem sacharózy, současně upozornilo, že vinifikace dovezeného moštu a míchání vína s vínem ze třetích zemí bude mít neblahý vliv na kvalitu vína. SLOVENSKO požaduje, aby byl zachován současný systém značení, nesouhlasí se zákazem přidávání sacharózy do vína, preferovalo by stanovení produkčních limitů. Souhlasí s podporou propagace. Případně doporučují zrušení kategorie stolních vín. KYPR prohlásil, že návrh neobsahuje efektivní nástroj na dosažení stanovených cílů. V úvahu by měly být brány i environmentální podmínky. POLSKO podpořilo variantu č. 2 – umožní vyváženost trhu prostřednictvím národní obálky. Označování vína by mělo být zjednodušeno, enologické postupy by měly být v souladu s OIV, opatření snižování výroby by neměla být paušální. Měla by být zachována maximální flexibilita přijímaných opatření. NIZOZEMÍ nesouhlasí se zákazem přidávání sacharózy, současně prosazuje maximální množství informací pro spotřebitele. Doposud neexistuje žádný systémový přístup na úrovni EU k obecné informovanosti spotřebitele. Dodržovány by měly být výrobní postupy Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 5.274

13

doporučené OIV. Sektor by měl být schopen podpořit obecnou propagaci spotřeby vína. Nabádá k obezřetnosti při povolování vinifikace dovezených moštů. FRANCIE podporuje postup dle OIV. Segmentace nabídky PDO/PGI nepovažuje za špatnou, ale musí být zohledněny specifické podmínky. Označování může být problematické, pokud jde o bilaterální dohody. V rámci reformy by měly být vytvořeny řádné nástroje na řízení trhu, nabídka by měla být restrukturalizována. EU by mělo být méně defensivní. Franci je otevřena k přijetí flexibilních nástrojů, které si jednotlivé členské státy budou moci určit. Považuje klučení vinic za prostředek ne nástroj k dosažení cílů. ČESKÁ REPUBLIKA potvrdila nezbytnost reformy. Označení vína by mělo být dle zeměpisného původu révy. Nesouhlasí se zákazem přidávání sacharózy (přidávání sacharózy bylo srovnáno s acidifikací vín jižních států) a rovněž nesouhlasí s mícháním vín ze třetích zemí. MAĎARSKO souhlasí s revizí označování původu, národní hodnoty musí být podporovány. Ochrana zeměpisného původu by měla být rozhodnuta na národní úrovni a to i u stolních vín. Enologické postupy by měly být změněny tak, aby bylo dosaženo zlepšení trhu. Požaduje, aby mohla být na národní úrovni přijata přísnější opatření, nesouhlasí se zákazem použití sacharózy (mělo by být povoleno do 2 %), pro Maďarsko je nepřijatelné používaní moštu. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ nepodporuje jednu variantu, domnívá se, že měla být vytvořena nová varianta kombinací nejlepších návrhů z nabízených variant. Je proti zákazu přidávání sacharózy. Zdůraznila konkurenceschopnost a liberalizaci sektoru, zdůraznilo zejména politiku kvality zejména v širších souvislostech. Spotřebitelé chtějí tradiční výrobky s jasnou informací na etiketě, chtějí podpořit co nejširší sortiment na trhu včetně vín ze třetích zemí. MALTA souhlasí s klíčovými cíly reformy. Označení zeměpisného původu má velký význam při ochraně původu. Enologické postupy by měly zohledňovat poptávku. Podporováni by měli být hlavně malí výrobci. ŠVÉDSKO reformu označilo za krok správným směrem. Požaduje, aby třetí země měly stejné podmínky jako ČS. Propagace sektoru by neměla být financována ze státních peněz. Přidání sacharózy by mělo být umožněno. DÁNSKO souhlasí se zjednodušením označování (typ révy a původ), ale pravidla označování musí být v souladu s WTO. LITVA souhlasí s radikální reformou. Podporuje obohacování vína sacharózou.


PI 5.274

14

LOTYŠSKO není producentem vína, považuje systém označování za velmi důležitý. Podporuje vinifikaci dovezených moštů – spotřebitel si bude mít možnost si vybrat. IRSKO klade důraz na transparentní označování. ESTONSKO označilo za klíčové značení zeměpisného původu, enologické postupy a marketing. FINSKO považuje za důležité dosažení souladu poptávky s nabídkou. Současná pravidla považuje za jasná, preferuje uniformní označování. RUMUNSKO upozornilo, že nezbytné jsou také prostředky na kontrolu na kvality (inspekce, kontrola). Zdůrazňují, že je nezbytné postupovat v souladu s OIV. BULHARSKO se domnívá, že údaje na etiketách by měly být v souladu s přáním spotřebitele. Považuje za důležité dodržovat pravidla WTO. Enologické postupy by neměly být diskriminační vůči produktům EU. Nesouhlasí se zákazem sacharózy. EVROPSKÁ KOMISE ocenila připomínky členský států. Zdůraznila, že sice je nezbytné zohlednit požadavky zákazníků, ale neměly by být zavrženy tradiční postupy. Souhlasí s názorem, že vinaři EU musí mít stejné podmínky jako vinaři ze třetích zemí. Vinaři EU musejí být konkurenceschopní vně i uvnitř EU. Základem reformy by měly být transparentní enologické postupy, cílená pravidla marketingu, označování, etikety.

Příloha Prameny: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm http://www.mze.cz/ Zprávy ze zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ze dne 18. července 2006, 18. září 2006 a 24. – 25. října. 2006


PI 5.274

15

Vývoj dovozu a vývozu vína v EU 16

14

10

8

Dovoz Vývoz Lineární (Dovoz)

6

4

Lineární (Vývoz) 2

Rok


2010?

2009?

2008?

2007?

2006?

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0 1991

Množství (mil. hl)

12

PI 5.274

16

Rozpočet Společné organizace trhu s vínem EU Exportní náhrady Skladování Destilace Hroznová šťáva Vzdání se vinohradnictví Restrukturalizace Celkem

1400

Částka v milionech EUR

1200

1000

800

600

400

200

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok


2007

Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007

Recommend Documents