Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007
NÁVRH REFORMY SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S OVOCEM A ZELENINOU
Ing. Josef Palán
Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny
Parlamentní institut
Informační podklad č. 5.275
květen 2007
PI 5.275
2
Informační materiál pro jednání Výboru pro evropské záležitosti dne 18. května 2007
Návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou
Obsah
Úvod.................................................................................................................................................................... 3 Společná organizace trhu s ovocem a zeleninou ................................................................................................. 3 Návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou ......................................................................... 4 Pozice ČR k návrhu reformy společné organizace trhu s ovoce a zeleninou ...................................................... 8 Projednávání reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou v Radě EU............................................ 9 Pozice členských států k návrhu reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou .............................. 11
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
3
Návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Úvod Evropská unie je s 10 procentním podílem třetím největším producentem ovoce a zeleniny na světě po Asii (47 procent) a zemích Latinské Ameriky a Karibského moře (12 procent). Situace uvnitř Evropské unie je však značně rozdílná v závislosti na pěstitelských tradicích a přírodních a klimatických podmínkách. Zatímco na celkové zemědělské výrobě se ovoce a zelenina v Itálii a ve Španělsku podílí 26 až 27 procenty, například v Dánsku je to pouhých 2,7 procent. Dopad fungování společného trhu se tak silně liší podle jednotlivých zemí a regionů. Na rozdíl od jiných zemědělských aktivit je pěstování ovoce a zeleniny vysoce intenzivní a vzhledem k celkové hodnotě výroby zabírá poměrně malou část zemědělské půdy. Pěstování ovoce a zeleniny pokryté společnou organizací trhu se podílí na celkové hodnotě zemědělské produkce Evropské unie více než 15,8 procenty. Současná produkce ovoce a zeleniny v EU-27 představuje 17 % celkové zemědělské produkce EU. Je to mnohem více, než v případě obilnin (cca 10 %) a hovězího masa (cca 10 %). Přesto není tento sektor ovoce a zeleniny považován za nejdůležitější. Je to dáno tím, že pokrývá velké množství nejrůznějších druhů, která mají specifická pravidla. Rozpočtové výdaje na tento sektor jsou také nižší, než by odpovídalo poměrnému zastoupení na výrobě. Do odvětví ovoce a zeleniny plyne přibližně 3,1 % rozpočtu společné zemědělské politiky (v roce 2005 se jednalo přibližně o 1,5 miliardy EUR).
Společná organizace trhu s ovocem a zeleninou Společná organizace trhu s ovoce a zeleninou je založena na následujících principech: •
evropské normy na ovoce a zeleninu - Evropská unie zavedla normy na jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a snaží se o jejich zavedení do praxe. Podpory proto poskytuje těm producentům, kteří pěstují plody a zeleninu podle platných norem. Sama o sobě je norma předpisem, který má určit jisté charakteristiky výrobku, na který se vztahuje. V případě plodů ovoce tak například určuje například jejich tvar, velikost, objem slupky nebo jisté vlastnosti dužniny. I když jsou tyto údaje stanoveny a v mnoha případech zakotveny do právních předpisů Společenství, ve skutečnosti vycházejí z potřeb samotných výrobců, Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
4
obchodníků s ovocem a také spotřebitelů. V některých případech se dokonce dohodli producenti ovoce mezi sebou bez prostřednictví Evropské unie. Mezi výhody zavádění standard a norem uvádějí mj. lepší definování vztahů mezi výrobci a prodejci, dále jasné určení ceny dle kvality i druhu ovoce a zeleniny při zachování určitých standardních, dlouhodobě trvajících, kvalitativních nároků na plody. Stanovení norem na ovoce a zeleninu není pouze specialitou Evropské unie. Normy Evropské unie dokonce často vycházejí z předpisů, které od roku 1949 vypracovává zvláštní komise OSN, nebo z celosvětově platných mezinárodních norem. Základní rozdělení plodů na 1. a 2. kategorii bylo též uplatňováno i v České republice. Z těchto výhod těží také spotřebitelé. I oni mají jistotu, že kvalita ovoce na pultech obchodů zůstává stálá. Samozřejmě i názory spotřebitelů se různí, některým vadí fádní chuť určitých druhů ovoce a postrádají původní chutné, ale méně vzhledné plody, zatímco jiní si pochvalují stálou kvalitu lákavě vypadajícího ovoce. Zlepšení chuti a vzhledu prodávaného ovoce je v současnosti jednou z priorit Evropské unie. Snahou je i podporování ekologického pěstování; •
regulace trhu - hlavní úlohu mají uznané organizace producentů, které situaci na trhu sami řídí a v některých případech musí poskytnout vlastní finanční spoluúčast. Základním opatřením je vynětí ovoce z prodeje, aby bylo zabráněno výraznému poklesu cen a udržena stabilita trhu. Osudy takového ovoce jsou různé, může být rozdáváno i charitativním organizacím, jejichž seznam schválila Evropská komise. Současná regulace trhu platí od roku 1996, včetně změn, které byly přijaty v roce 2000;
•
obchodní režim se třetími zeměmi - po ukončení Uruguayského kola GATT v roce 1994 již neplatí, že si Evropská unie můře stanovit vývozní a dovozní podpory dle vlastního uvážení. Celková výše vývozních podpor je limitována touto dohodou a může být napadena jiným státem u Světové obchodní organizace.
Návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Evropská komise dne 26. ledna 2007 předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh na reformu společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, která by měla toto odvětví sblížit s ostatními oblastmi reformované společné zemědělské politiky. Navrhované změny vycházejí z předchozích diskusí a návrhů za poslední tři roky, kdy byl jednoznačně vysloven
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
5
názor, že za pilíř celého sektoru ovoce a zeleniny je třeba nadále považovat existenci a činnost organizací producentů ovoce a zeleniny a jejich operační programy. Návrh upravuje současný platný režim pro odvětví ovoce a zeleniny, který je stanoven v nařízeních Rady (ES) č. 2200/96 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, č. 2201/96 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny a č. 2202/96, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů. Návrh je zaměřen na zlepšení konkurenceschopnosti a tržní orientaci v odvětví ovoce a zeleniny, snížení kolísání příjmů v důsledku krizí, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny v EU, zlepšení ochrany životního prostředí a zjednodušení pravidel a snížení administrativní zátěže. Reforma by měla motivovat další pěstitele ke vstupu do organizací producentů, poskytnout organizacím producentů větší škálu nástrojů krizového řízení; umožnit začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby; požadovat minimální úroveň výdajů vyčleněných na environmentální opatření; vyžádat si vyšší finanční podporu EU pro ekologickou výrobu a propagační opatření a zrušit vývozní subvence na ovoce a zeleninu. Záměrem reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou je dosažení cca 60 % organizovanosti producentů, když současný stav v EU je kolem 35 % (v ČR kolem 30 %). Pokud by se to podařilo, byl by z velké části vyřešen základní cíl reformy což je dosažení rovnoprávného postavení sektoru ovoce a zeleniny na trhu. Navrhovaná opatření reformy společné organizace trhů s ovocem a zeleninou se zejména týkají těchto oblastí: •
Organizace producentů Cílem navrhovaných opatření v této oblasti je zjednodušení a zvýšení pružnosti fungování organizací producentů. Navrhovaná ustanovení rozšiřují působnost pravidel na nečleny organizací producentů, zvyšují motivaci k vyššímu zapojení pěstitelů ovoce a zeleniny do organizací producentů, ke slučování organizací producentů a k vytváření sdružení organizací producentů v těch regionech, kde míra koncentrace nabídky ovoce a zeleniny prostřednictvím organizací producentů je nízká (do 20 % produkce). Návrh zvyšuje pravomoc členských států při zakládání organizací producentů, jejich kontrole a uznávání. V nových členských státech (státy jež přistoupily k EU v roce 2004 nebo později) může být organizacím producentů poskytnuto maximálně pětileté přechodné období pro splnění podmínek pro jejich uznání a nové členské státy mohou organizacím producentů v přechodném období poskytnout finanční podporu k jejich
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
6
vytvoření a administrativní činnosti a poskytnout půjčku (úvěr) k financování části investic určených ke splnění podmínek plánu uznání organizací producentů. Navrhuje se, aby finanční podpora Společenství organizacím producentů v nových členských státech byla zvýšena o 10 % (z 50 % na 60 % skutečně vynaložených nákladů), jedná-li se o opatření, která budou ukončena do konce roku 2013. Tato finanční podpora je omezena 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů. Návrh začleňuje další kuchyňské byliny (bazalka, dobromysl, máta, meduňka, rozmarýn, šalvěj a tymián do společné organizace trhů s ovocem a zeleninou a zařazuje produkci a obchod bramborami (KN 0701) do režimu státní podpory. •
Řešení krizí Řešení krizí se týká předcházení a zvládání krizí na trzích ovoce a zeleniny a zahrnuje: stažení z trhu, sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení, propagaci a komunikaci, vzdělávací opatření, pojištění úrody a finanční podporu pro zřizování vzájemných fondů. V rámci stahování z trhu se navrhuje: •
aby organizace producentů mohly stahovat produkty z trhu na bázi spolufinancování 50/50 %, možnost zvýšení spoluúčasti Společenství na krytí nákladů operačního programu ve výši 60% (původně 50%) při splnění
stanovených
podmínek
(pro
vyšší
stupeň
sdružování
a
internacionálního propojení apod.); •
aby Společenství uhradilo 100 % nákladů na stažení ovoce a zeleniny za účelem jeho bezplatného rozdělení mezi dobročinné organizace a nadace a další zařízení (nápravná zařízení, školy, prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců) určené členskými státy v EU, a to až do výše 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů.
Opatření pro řešení krizí mohou být financována až do výše jedné třetiny výdajů operačního programu. •
Začlenění ploch, na nichž je pěstováno ovoce a zelenina, do režimu jednotné platby Návrh začleňuje plochy, na kterých se pěstuje ovoce a zelenina (včetně sadů a konzumních brambor), do režimu jednotné platby.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
•
7
Environmentální aspekty Zahrnutí ploch ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby znamená, že ovoce a zelenina se musí pěstovat dle pravidel podmíněnosti (cross-compliance), které jsou závazná pro všechny producenty ovoce a zeleniny, kteří dostávají přímé platby. Návrh zavádí minimální hranici pro výdaje na environmentální opatření ve výši 20 % výdajů v každém operačním programu.
•
Propagace Organizace producentů musí nadále zahrnovat propagační činnost do svých operačních plánů. V propagaci čerstvého ovoce a zeleniny návrh zavádí hlavní cílovou skupinu, kterou tvoří děti mladší 18 let a zvyšuje spolufinancování propagace ze strany EU na 60 % v případě, že propagace ovoce a zeleniny je zaměřena na děti školního věku a dospívající mládež.
•
Obchod s třetími zeměmi V obchodu se třetími zeměmi se navrhuje zrušení vývozních náhrad pro ovoce a zeleninu.
•
Zjednodušení Zjednodušení administrativy v sektoru ovoce a zeleniny přináší zavedení režimu jednotné platby, zrušení vývozních náhrad a další navrhovaná opatření v oblasti organizací producentů.
•
Obchodní normy Současná ustanovení obchodních norem pro ovoce a zeleninu, která jsou obsažena v několika právních předpisech, jsou nahrazeny výstižnějším zněním, které je obsaženo v jednom právním předpisu - společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou. Evropská komise počítá, že reforma, která nebude mít dopad na rozpočet EU, bude
schválena během roku 2007, aby mohla vstoupit v platnost v roce 2008.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
8
Pozice ČR k návrhu reformy společné organizace trhu s ovoce a zeleninou Návrh nařízení Rady, který mění nařízení Rady č. 2200/96, je prvním uceleným návrhem Evropské komise k reformě společné organizace trhu s ovocem a zeleninou. Předkládaný návrh vychází z jednotného názoru členských států EU na rozhodující roli organizací producentů v dalším vývoji tohoto sektoru. Uvedené změny posilují roli těchto organizací, a to i směrem k mezinárodnímu propojování. Lze předpokládat, že přijetím navržených změn dojde ke zvýšenému zájmu producentské sféry o členství v organizacích producentů. Zůstává však otázkou, do jaké míry se podaří uskutečnit záměr Evropské komise na dosažení cca 60 % organizovanosti, když současný stav je na 35 % (v ČR – 30 %). Pokud by se to podařilo, byl by z velké části vyřešen základní cíl reformy, a tím je dosažení rovnoprávného postavení sektoru ovoce a zeleniny na trhu. Požadavky nových členských států EU-12 na akceptaci některých národních specifik se v návrhu promítají zatím pouze v podobě možnosti čerpat nepatrně vyšší procento podpor Společenství přes operační program organizací producentů. Otevřenou otázkou zůstává, jak bude možno dílčí požadavky uplatňovat v jednotlivých prováděcích legislativních nástrojích. Dalším velmi důležitým problémem je celkové rozdělování podpor pro zpracované ovoce a zeleninu. Oddělení plateb (decoupling) u ovoce a zeleniny určené pro zpracování znamená pro hlavní pěstitelské země (Francie, Španělsko, Itálie, Řecko) riziko z hlediska oddělení podpor vázané přímo na zpracovatelský průmysl, a tím vytvoření nerovnováhy na trhu se zpracovaným ovocem a zeleninou. Podle prvních reakcí těchto zemí je obava odklonu producentské sféry od dodávek pro zpracování a naopak hledání možnosti uplatnění na trhu pro přímou spotřebu. Ze strany nových členských států EU-12 je prezentován názor, že je třeba více podporovat tyto státy. Do vyšší míry podpory požadují zahrnout i jiné druhy ovoce a zeleniny (měkké ovoce, třešně, višně a některé druhy zeleniny), které doposud podporu neměly. Požadavek vychází z názoru, že přepočet podpor bude vycházet z podmínek přístupových smluv jednotlivých států, a to vždy znamená nižší míru podpory oproti starým členským zemím EU-15 a i současnému stavu. Česká republika podporuje názor, že oddělení plateb pro zpracování ovoce a zeleniny by mělo být až po roce 2013, nebo výpočet oddělených plateb by se měl řídit postupem, který byl uplatněn v současné době u cukrovky. Objem podpor pro ČR v dosavadní metodice představuje u zpracovaného ovoce a zeleniny cca 12 mil. Kč ročně. Je využívána pouze u rajčat určených ke zpracování.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
9
Největší objem podpor je směřován do komodity rajčata, broskve a citrusy. Rozšířením podpor pro ostatní komodity (měkké ovoce apod.), jak požadují nové členské státy EU-12, by však v praxi znamenalo omezení podpor pro původní země EU-15. Řešení tohoto problému bude z hlediska reformy ovoce a zeleniny předmětem rozporu v názorech skupiny jižních států vůči ostatním zemím EU. Přes všechny očekávané potíže při projednávání jednotlivých aspektů reformy v následném období je možno již nyní s předloženým návrhem v obecné rovině rámcově souhlasit.
Projednávání reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou v Radě EU Návrh reformy se projednává na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Dosud byl návrh reformy projednáván na dvou zasedání a to: 29. ledna 2007 Na tomto zasedání Evropská komise prezentovala návrh reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou a proběhla první výměna názorů členských států k tomuto návrhu, která potvrdila, obecnou podporu k tomuto návrhu s určitými výhradami: Itálie uvedla že návrh reformy je nedostatečně ambiciózní, Rakousko požadovalo spravedlivou hospodářskou soutěž v tomto sektoru, Litva, Nizozemí a Kypr požadovaly vyšší posílení financování organizací producentů (z 50 na 60%) a posílení strukturálních příspěvků (ze 4 na 6 %); Česká republika, Estonsko a Finsko kladly důraz na osvětu k větší spotřebě ovoce a zeleniny, požadovaly princip přísné rozpočtové neutrality a vyslovily se pro posílení orientace na nové členské státy EU12, Dánsko podpořilo decoupling, zvýšení podpory konzumace ovoce a zeleniny a poskytování ovoce do škol, Bulharsko požadovalo řešení opatření pro případné krize a podpořilo zjednodušení, Maďarsko, Irsko, Polsko a Švédsko se vyslovily pro zohlednění environmentální aspektů reformy, Belgie požadovala posilování role organizací producentů a nesouhlasila s odstraněním některých podpor, Slovensko uvítalo adresnější podporu, Spojené Království a Slovinsko požadovaly rozpočtovou neutralitu a větší vyváženost krizového managementu, Lucembursko a Malta požadovaly snížení administrativní zátěže, Portugalsko vyslovilo obavy o budoucnost řady komodit, Španělsko a Lotyšsko zdůraznilo význam tohoto sektoru.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
10
Evropská komise poděkovala za převážně pozitivní přístup členských států EU. Uvedla, že řízení krizí musí být vyvážené – flexibilní postup – bylo by dobré toto navázat na organizace producentů. Může nepřímo motivovat ke vstupu do organizace producentů. Ohledně kvalitativních standardů je třeba diskutovat s producenty při zachování mezinárodních standardů. Co se týče měkkého ovoce, organizace producentů by mohly přispět k rozvoji daného odvětví. Vyslovila nutnost zachování rozpočtové neutrality. Výdaje organizace producentů jsou omezeny na 4,1%, aby byla zachována rozpočtová neutralita (průměrné výdaje se v současné době pohybují pod 3 %). Návrh Kypru na posílení strukturálních příspěvků (ze 4 na 6 %) na 6 % by znamenal navýšení o 0,5 mld. EUR. Po vyslechnutí prezentace sdělení Evropské komise a předběžných reakcí delegací na otázky související s politickými aspekty reformy odvětví vína vyzvala Rada EU Zvláštní výbor pro zemědělství, aby všechny otázky důkladně přezkoumal a aby připravil zprávu, kterou Rada na některém z příštích zasedání posoudí.
16. dubna 2007 Rada vedla rozpravu o dvou klíčových otázkách: o navrženém oddělení plateb u podpory na zpracování ovoce a zeleniny a o navrženém systému krizového řízení v odvětví ovoce a zeleniny. Rada vzala na vědomí, že velká většina delegací podporuje zásadu oddělení plateb u podpory na zpracování. Některé delegace však zastávaly názor, že oddělení plateb bude muset být prováděno postupně nebo částečně u citlivých plodin jako jsou citrusy, rajčata, bobuloviny a švestky. Navržené zavedení nástrojů krizového řízení v tomto odvětví přivítalo mnoho delegací. Mnohé z delegací podpořily začlenění krizového řízení do operačních programů organizací producentů, avšak některé byly toho názoru, že opatření krizového řízení by měla být přístupná pro všechny producenty a neměla by být omezena pouze na členy organizací producentů. Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boelová v rozpravě zdůraznila, že Evropská komise je připravena spolupracovat s předsednictvím na dosažení dohody. Prohlásila, že je připravena přezkoumat návrhy na přechodná ustanovení, nebudou-li představovat překážky na cestě k dosažení konečného cíle úplného oddělení plateb. Cílem návrhu je zatraktivnit organizace producentů a
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
11
zjednodušit jejich pravidla. Rozpočet organizací producentů je v současnosti přibližně 700 milionů EUR. Nástroje krizového řízení by dále podle návrhu měly být organizovány organizací producentů (50% spolufinancování z rozpočtu Společenství). Navrhované nástroje krizového řízení zahrnují sklízení nezralých plodů nebo jejich nesklízení, opatření na podporu trhu a informování v krizových situacích, další vzdělávání, pojištění sklizně a financování administrativních nákladů zřízení společných fondů. Stažení produktů by bylo provedeno organizacemi producentů s 50 % spolufinancováním. Rada vyzvala své přípravné orgány, aby pokračovaly v přezkumu daného návrhu s cílem usilovat o politickou dohodu na červnovém zasedání Rady EU. Stanovisko Evropského parlamentu k návrhu reformy se očekává dne 21. května 2007.
Pozice členských států k návrhu reformy společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Na zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov dne 16. dubna 2007 při projednávání bodu 7. Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní pravidla v odvětví ovoce a zeleniny a mění některá nařízení členské státy EU prezentovaly následující pozice: K otázce oddělení zpracovatelských podpor: S výjimkou Řecka většina členský států (Finsko, Lucembursko, Belgie, Itálie, Nizozemí, Rakousko, Bulharsko, Dánsko, Malta, Irsko, Estonsko, Litva, Švédsko, Slovinsko) vyjádřila ochotu akceptovat Evropskou komisí navržený princip plného oddělení plateb od produkce a považuje jej za nutný postup v kontextu kontinuity reformované Společné zemědělské politiky a prostředek, jež je plně v souladu se zelenou skříňkou. Názory delegací se však různí v metodách a časovém harmonogramu k jeho dosažení. Polsko, Lotyšsko, Kypr, Francie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko, Portugalsko, Švédsko, Česká republika požadují zavedení dostatečně dlouhých přechodných období u konkrétních citlivých produktů, nejčastěji do roku 2013 s případnou flexibilitou do roku 2011 (Slovensko, Česká republika): pro rajčata (Španělsko, Slovensko, Česká republika, Itálie, Portugalsko), citrusy (jižní členské státy EU), sušené švestky (včetně zachování minimálních cen - Francie) a sušené hrozny (Řecko). Některé delegace (Polsko, Litva, Lotyšsko) v této souvislosti požadují rozšíření přechodného decouplingu na oblast tzv. měkkého ovoce (jahody, maliny, višně apod.), u něhož v současné době není žádná podpora
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
12
pro zpracování zavedena. Řecko navíc požaduje možnost definovat citlivé produkty a postupy plně na bázi subsidiarity. Řada dalších členských států (Rakousko, Lucembursko, Belgie, Itálie, Bulharsko, Nizozemí, Malta, Irsko) včetně Dánsko, Švédska a Spojeného království vyjádřila porozumění výše uvedeným členským státům a otevřenost k nalezení kompromisu na bázi přechodných období. Co se týče začlenění režimu do systému přímých plateb některé nové členské státy (Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Česká republika) poukázaly na specifika režimu SAPS a vznesly požadavek na možnost řešit systém financování analogicky k režimu v sektoru cukru (tj. samostatná decouplovaná platba) do doby než nové členské státy přejdou na systém jednotné platby. Maďarsko v této souvislosti preferuje distribuci prostředků na základě historických podílů. Některé delegace (Dánsko, Řecko, Belgie, Švédsko, Španělsko) nepovažují navržené referenční období pro výpočet nároků za odpovídající. Dánsko požaduje za základ pro výpočet stanovit rok 2008, Švédsko rok 2003. Dánsko navíc požaduje zahrnutí skleníků a společně se Švédskem i školek do uznatelné plochy. Slovinsko požaduje do společné organizace zahrnout ranné brambory. Evropská komise otázku plného oddělení plateb vnímá v kontextu reformního procesu společné zemědělské politiky a za podmínky dodržení tohoto principu je ochotna k diskusi ohledně stanovení „krátkých“ přechodných období i míry subsidiarity členských států. K otázce řízení rizik a krizí: Členské státy (Rakousko, Finsko, Polsko, Bulharsko, Belgie, Malta, Irsko, Estonsko a Švédsko) vyjádřily podporu návrhu Evropské komise – tj. ponechání financování i řízení v rámci operačních programů organizací producentů zejména z důvodů zachování diferenciace mezi organizovanými producenty a neorganizovanými s důrazem na motivaci k organizování. Naopak Francie, Lucembursko, Kypr, Slovensko, Litva, Česká republika, Polsko, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko požadují umožnění přístupu k nástrojům na řízení rizik a krizí i nečlenům organizací producentů. Bulharsko vyjádřilo tomuto požadavku členských států otevřenost v přesně specifikovaných případech. Co se týče financování, tak Lucembursko, Kypr, Itálie, Řecko a Česká republika požadují jeho řešení mimo operační fond. Dle Itálie není začlenění do operačního fondu Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.275
13
komplementární s charakterem krizí (krize nelze dlouhodobě naplánovat, což je podstata operačního programu); Belgie je ochotna diskutovat oddělené financování pouze v případě, že nedojde k celkovému poklesu limitu 4,1% obratu organizace producentů. Maďarsko představilo vlastní řešení, kde za minimalistickou variantu považuje fond krizového řízení částečně spolufinancovaný ze zdrojů mimo společnou organizaci trhu, který bude zahrnovat nástroje pro kompenzaci poklesu příjmů zemědělců výhradně dostupný členům organizací producentů a další nástroje dostupné rovněž neorganizovaným producentům. Rakousko, Rumunsko, Itálie, Bulharsko, Belgie, Slovensko, Itálie, Spojené království zdůraznily prioritní orientaci na opatření týkající se prevence krizí. Belgie a Nizozemí požadují vyloučení nástroje „nesklízení“ ze systému krizového řízení z důvodu obtížné kontrolovatelnosti. Dánsko nesouhlasí se zaváděním systému řízení rizik v rámci společné organizace, neboť jej považuje za čistě komerční aktivitu. Dánsko, Polsko a Rumunsko postrádají jasnou definici „krizí“. Co se týče komponentu řešení krizí, tak Evropská komise není nakloněna oddělení financování, nicméně neodmítla se tímto požadavkem řady členských států zabývat. Administrace mimo organizace producentů je pro Evropskou komisi, stejně jako požadavek na navyšování prostředků nad rámec plánovaného rozpočtu společné organizace, nepřijatelná. Nad rámec dvou klíčových otázek se vyslovilo Finsko a Nizozemí pro úplné vyjmutí brambor ze společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, a to i v oblasti obchodních norem pro konzumní brambory.
Prameny: Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a kterým se mění některá nařízení (Kód Rady 5572/07) http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm http://www.mze.cz/ Zprávy ze zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ze dne 29. ledna 2007 a 16. dubna 2007
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.