ŘÍJEN CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

ŘÍJEN 2013

CI2, o.p.s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V

HODONÍNĚ,

2004-2013 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

www.ci2.co.cz

Obsah Obsah ................................................................................................................. 2 Cíle průzkumu .................................................................................................... 3 Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím .................................... 3 Metoda dotazování ............................................................................................. 4 CI2, o.p.s. ........................................................................................................... 4 Socio-demografické složení respondentů ........................................................... 5 SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, 2013 .................................................. 7 Spokojenost s obcí, jako s místem, kde lidé žijí či pracují .................................. 8 Spokojenost s jednotlivými oblastmi života v Hodoníně ..........................................13 Spokojenost se základními veřejnými službami .....................................................14 Osobní hodnocení prioritních oblastí života ve městě ..............................................15 Třídění a kompostování komunálního odpadu ........................................................16 Subjektivní hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě ...............................................18 Kvalita služeb ve městě ......................................................................................20 Dostupnost služeb ve městě ...............................................................................22 Kvalita jednotlivých oblastí života ve městě ..........................................................24 Hodnocení socioekonomických oblastí ve městě ....................................................26 Hodnocení zapojení obyvatel do veřejného dění ....................................................28 Hodnocení a doporučení ................................................................................... 30 Doporučení plynoucí z výsledků průzkumu ............................................................32 Příloha 1: Použitý dotazník ............................................................................... 34

Strana 2

http://www.ci2.co.cz

Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření „Spokojenost občanů s místním společenstvím Hodonína“ bylo zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické indikátory. Cílem průzkumu bylo: • • •

Zhodnotit spokojenost obyvatel Hodonína. Navrhnout doporučení ze strany zpracovatele. A porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření s průzkumy, které byly provedeny v letech 2004, 2006 a 2009.

Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Grafy a tabulky jsou doplněny vysvětlujícím textem, který upozorňuje na nejdůležitější zjištění.

Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím Indikátor ECI1 A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Jsou jimi: 1. Spokojenost obyvatel s místním společenstvím 2. Uhlíková stopa města (místní příspěvek ke globální změně klimatu) 3. Mobilita a místní přeprava cestujících 4. Dostupnost veřejných prostranství a služeb 5. Kvalita místního ovzduší 6. Cesty dětí do a ze školy 7. Nezaměstnanost 8. Zatížení prostředí hlukem 9. Udržitelné využívání území 10. Ekologická stopa města Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí a pracují a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, která tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, čímž se z něj stává klíčový indikátor místní udržitelnosti.

European Common Indicators (ECI) – Společné evropské indikátory jsou v českých podmínkách nejznámější a nejvyužívanější sadou udržitelného rozvoje na místní úrovni. Sada byla vyvinuta v roce 2001 na popud Evropské komise a byla testována v několika desítkách evropských měst. 1

Strana 3


Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik města Hodonína byla část dotazníku zachycující spokojenost obyvatel s místním společenstvím mírně upravena a doplněna. Dále bylo do dotazníku včleněno několik otázek týkajících se nakládání s komunálním odpadem. Dotazník byl téměř identický s těmi, které byly distribuovány při totožném šetření v letech 2004, 2006 a 2009. Z toho důvodu je možné zhodnotit základní trendy vývoje jednotlivých aspektů ve městě. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) s využitím proškolených tazatelů. Šetření proběhlo v průběhu července 2013 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni kvótním výběrem dle základních charakteristik (věk, pohlaví). Výsledky dotazníkového šetření byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené CI2, o.p.s. Zpráva se věnuje indikátorům ECI A.1 a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a závěrečných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách CI2, o.p.s. (http://indikatory.ci2.co.cz). Dotazníkové šetření se zabývalo rovněž zjištěním mobility a místní přepravy a otázkami bezpečí. Tyto výsledky jsou uvedeny v samostatných zprávách.

CI2, o.p.s. CI2, o.p.s. je nestátní nezisková organizace zaměřená na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost a vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností. V oblasti indikátorů udržitelnosti je CI2, o.p.s. společnost převzala agendu od iniciativy TIMUR, o.s.

Strana 4


Socio-demografické složení respondentů V roce 2013 bylo v rámci dotazníkového šetření vybráno 600 dotazníků. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (52,5 %) nad muži (47,5 %), což odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Nejvíce je ve vzorku zastoupena věková skupina nad 65 let (21,9 %). Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (46,8 %) či důchodců (27,4 %). Ve vzorku dále převažují osoby se středoškolským vzděláním (59,9 %).

Pohlaví Muž

Žena

47,5%

52,5%

Vzdělání Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

13,1% 26,9%

59,9%

Strana 5


Zaměstnání

46,8%

50,0% 40,0%

27,4%

30,0% 20,0% 11,3%

10,1%

10,0%

4,4%

0,0% Student

Zaměstnaný

Nezaměstnaný

Důchodce

Na rodičovské dovolené

Věková skupina 25,0%

21,9%

20,0%

17,4%

17,5%

16,0% 13,9%

13,4%

15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

15 - 24

25 - 34

35 - 44

45 - 54

55 - 64

nad 65

Co se týče místa bydliště dotázaných, tak největší zastoupení je z částí města Bažantnice (26,2 %), centrum (24,0 %) a sídliště JV (22,4 %).

Bydliště respondentů 30,0% 25,0%

26,2%

24,0%

22,4%

20,0% 12,9%

15,0%

7,7%

10,0% 5,0%

2,3%

3,3% 0,7%

0,5%

0,0% Sídliště JV

Strana 6

Sídliště Bažantnice U Centrum Kasárna + Nesyt, Větrná nemocnice okolí Kapřiska hůrka

Pánov

Rybáře


Titulkový indikátor

Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete?

8,2%

17,4%

26,8%

47,7%

velmi spokojen(a)

mírně spokojen(a)

mírně nespokojen(a)

velmi nespokojen(a)

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM,

2013

Strana 7


Spokojenost s obcí, jako s místem, kde lidé žijí či pracují Z šetření vyplývá, že většina respondentů (65,1 %) je s životem ve městě spokojena, nicméně srovnáme-li tento výsledek s předchozími lety, zjišťujeme, že spokojenost obyvatel je o 6,7 procentních bodů nižší.

Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete?

8,2%

17,4%

26,8%

47,7%

velmi spokojen(a)

mírně spokojen(a)


velmi nespokojen(a)

Pokles spokojenosti pokračoval a historicky dosáhl nejnižších hodnot: V roce 2013 narostl počet velmi nespokojených, spíše nespokojených a dokonce i velmi spokojených. Vše nastalo na úkor spíše spokojených osob (pokles o 8 procentních bodů).

Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

3,7% 12,4%

6,7%

6,2%

24,4%

22,3%

47,5%

55,8%

47,7%

25,7%

21,4%

15,6%

17,4%

2004

2006

2009

2013

26,8%

58,1%

velmi spokojen(a)

Strana 8

8,2%

mírně spokojen(a)


velmi nespokojen(a)


Jak jste spokojen(a) s Hodonínem, jako s místem, kde žijete či pracujete? 25,7% 21,4% 15,6% 17,4%

velmi spokojen(a)

58,1% 47,5% 55,8% 47,7%

mírně spokojen(a)

velmi nespokojen(a)

2006 2009

12,4%

2013

24,4% 22,3% 26,8%


2004

3,7% 6,7% 6,2% 8,2%

Dále byly odpovědi na klíčovou otázku rozděleny podle základních charakteristik respondentů – podle pohlaví, vzdělání věku, sociálního zařazení a bydliště. Z výsledků plyne, že více jsou spokojeny ženy, osoby vzdělanější, mladší (ve věku 25-34 let) a zaměstnaní či na rodičovské dovolené. Nejnespokojenější skupinou jsou nezaměstnaní (56,7 % nespokojených). U míry spokojenosti rozdělené dle místa bydliště je nutné brát v potaz množství respondentů z jednotlicých částí. Lze říci, že spokojenější jsou obyvatelé čtvrti U nemocnice, Bažantnice a Rybářů.

Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Pohlaví 100% 80%

5,1%

11,6%

26,5%

27,0%

60% 40%

50,2%

44,9%

20% 0%

16,5%

18,2%

Muži

Ženy

velmi spokojen(a)

Strana 9

mírně spokojen(a)


velmi nespokojen(a)


Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

8,1%

8,4%

26,6%

26,5%

38,2%

49,1%

47,7%

21,1%

16,2%

17,4%

Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

9,2% 31,6%

velmi spokojen(a)

mírně spokojen(a)


velmi nespokojen(a)

Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Věk 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

6,3% 39,2%

7,8%

9,5%

10,4%

7,3%

6,9%

23,3%

25,7%

24,0%

28,0%

23,7%

53,4% 41,8%

51,2%

27,5%

12,7%

15,5%

12,4%

18,8%

13,4%

15 - 24

25 - 34

35 - 44

45 - 54

55 - 64

velmi spokojen(a)

Strana 10

52,4%

42,0%

46,9%

mírně spokojen(a)


nad 65

velmi nespokojen(a)


Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Sociální zařazení 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

6,1%

6,1% 24,9%

37,9%

0,0% 15,4%

11,0%

15,0%

20,9% 41,7%

53,8% 44,8%

52,7% 43,9% 36,7% 12,1%

16,2%

Student

Zaměstnaný

velmi spokojen(a)

23,3%

30,8%

Důchodce

Na rodičovské dovolené

6,7% Nezaměstnaný

mírně spokojen(a)


velmi nespokojen(a)

Spokojenost s místem, kde žijí či pracují vs. Bydliště 100% 90% 80%

7,0% 27,3%

70%

10,8%

6,7%

7,4%

4,5%

24,7%

0,0% 15,8%

32,4%

15,8%

50,0%

66,7%

50% 50,8%

100,0%

65,9%

47,3%

52,6%

42,6%

41,9%

30%

50,0%

20% 10%

0,0%

15,9% 31,1%

60% 40%

0,0% 8,3%

14,8%

0% Sídliště JV

16,2%

25,0%

17,6%

15,8%

13,6%

0,0% Sídliště Bažantnice U Centrum Kasárna + Nesyt, Větrná nemocnice okolí Kapřiska hůrka

velmi spokojen(a)

Strana 11

21,3%

mírně spokojen(a)


0,0% Pánov

Rybáře

velmi nespokojen(a)


Občané měli rovněž možnost vyjádřit svou úroveň spokojenosti s městem jako místem k životu či k práci na bodové stupnici (0 je nejnižší spokojenost a 10 nejvyšší spokojenost). Nejvyšší spokojenost ve všech skupinách panovala v roce 2004. Při pohledu na tento indikátor z roku 2013 z hlediska pohlaví a vzdělání, nelze konstatovat, že zde panují významnější rozdíly.

Index spokojenosti s místem, kde žiji či pracuji (10 - největší spokojenost; 0 - nejmenší spokojenost) 7,0 6,8

6,8 6,6 6,4

6,2

6,2

6,2

6,1

6,0 5,8 5,6 2004

2006

2009

2013

Index spokojenosti s místem, kde žiji či pracuji (10 - největší spokojenost; 0 - nejmenší spokojenost) 6,2

6,3 6,2 6,2 6,1

6,2 6,1

6,1

6,1

6,0

6,0

6,0

6,0 5,9 5,9 5,8 Celkem

Strana 12

Muži

ženy

ZŠ

SŠ

VŠ


Spokojenost s jednotlivými oblastmi života v Hodoníně V následujících šesti otázkách hodnotili respondenti na stejné 11ti stupňové škále (0 = nespokojenost, 10 = spokojenost) spokojenost s jednotlivými základními oblastmi života v Hodoníně.

Jak jste spokojen s: (10 - nejvíce spokojen; 0 - nejméně spokojen) 2004

2006

2009

6,2 6,3

6,3

2013

8,0 7,0

7,0

6,9 6,3

6,0

6,0

5,7 5,8

6,4 6,2 6,5

6,6

6,3

6,0

5,4

5,3

5,1 5,0 5,3

5,0 4,0

3,1

3,4 3,2 3,4

3,0 2,0 1,0 0,0 mezilidskými vztahy

možnostmi provozovat své záliby a koníčky

se základními veřejnými službami

kvalitou okolního životního prostředí

možnostmi zaměstnání ve Vašem městě

možnostmi účastnit se místního plánování

Z grafu vyplývá, že u většiny ukazatelů došlo oproti roku 2009 k mírnému nárůstu spokojenosti. To je v kontrastu s titulkovým indikátorem. Nejvíce jsou lidé spokojeni s možností provozovat své záliby a koníčky. Na pomyslném druhém místě se umístila spokojenost s veřejnými službami a s kvalitou okolního životního prostředí. Nejníže byla ohodnocena spokojenost s možnostmi zaměstnání.

Strana 13


Spokojenost se základními veřejnými službami V otázce číslo 4 se respondenti vyjadřovali k základním veřejným službám ve městě.

Jak jste spokojen(a) se základními veřejnými službami (10 - nejvíce spokojen; 0 - nejméně spokojen) 2004

2009

2013

fungování Technických služeb Hodonín

fungování Městské policie

6,9 6,7 6,9 7,2

fungování Městského úřadu Hodonín

6,1 5,8 5,8 6,4

6,0 6,2 6,3 7,0

střední školy

městská hromadná doprava

6,5 6,6 7,1 7,3

základní školy

6,5 6,4 6,4

6,7 6,9 7,0 7,6

mateřské školy

7,4

6,2 6,6 7,0 7,6

zdravotní služby

sociální služby

6,1 5,7 6,2

6,0 5,9 6,0 6,7

7,2

8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

2006

Spokojenost s veřejnými službami ve městě v polovině případů v roce 2013 oproti roku 2009 narostla a u zhruba u poloviny poklesla. Žádná rostoucí položka však nedosáhla hodnoty roku 2004. Respondenti jsou nejvíce spokojeni s fungování technických služeb ve městě a s městskou hromadnou dopravou. Nejméně jsou obyvatelé města spokojeni se sociálními službami a s fungováním Městského úřadu Hodonín. Nejvyšší nárůst spokojenosti nastal u zdravotních služeb, kdy oproti roku 2009 narostla o 4 desetiny bodu.

Strana 14


Osobní hodnocení prioritních oblastí života ve městě Respondenti měli dále za úkol seřadit jednotlivé oblasti života, které rovněž hodnotili z hlediska spokojnosti, podle svých osobních priorit (1= nejvíce důležitý, 6 = nejméně důležitý). Výsledky z roku 2013 naznačují, že lidé mírně přehodnotili důležitost jednotlivých oblastí.

Hodnocení důležitosti daných oblastí, 2004-2013 (1 = nejdůležitější, 6 = nejméně důležité) 2004

2006

2009

2013

6,0

5,35,25,3 4,8

5,0 4,0 3,0

2,72,8 2,7 2,3

3,1 2,82,9 2,3

možnost zaměstnání

mezilidské vztahy

3,33,5 3,3 2,9

3,8 3,43,3 3,4

4,0 3,8 3,5 3,4

2,0 1,0 kvalita okolního základní veřejné možnost životního služby uplatnit vaše prostředí zájmy a záliby

možnost účasti na místním plánování

Největší důležitost lidé přikládají možnostem zaměstnání. Na druhém místě se umístila oblast mezilidských vztahů. Položky kvalita okolního životního prostředí, základní veřejné služby a možnost uplatnit vaše zájmy a záliby v hodnocení důležitosti dosáhly srovnatelného množství bodů Na nejnižších příčkách se, i přes zvýšení hodnocení důležitosti, umístila možnost účastnit se místního plánování.

Strana 15


Třídění a kompostování komunálního odpadu Dále byly umístěny otázky na separování komunálního odpadu a o informovanosti o třídění a tříděné biologicky rozložitelného, kompostovatelného odpadu (BRKO)? Výsledky ukazují, že nejvíce obyvatel třídí plasty (79 %) a papír (74 %), 14 % netřídí vůbec a že míra třídění komunálního odpadu oproti roku 2009 mírně poklesla. Naopak míra třídění kompostovatelného odpadu i povědomí o něm významně narostlo.

Které složky komunálního odpadu třídíte? 90,0% 80,0%

73,9%

78,8%

70,0% 57,5%

60,0% 50,0% 40,0%

30,8%

30,0% 20,0%

15,9%

13,9%

jiné

žádné

10,0% 0,0% papír

plasty

sklo

tetrapak

Které složky komunálního odpadu třídíte? Rok 2009

90,0% 80,0%

74,5%73,9%

Rok 2013

79,9%78,8% 64,7% 57,5%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

30,8%

30,0%

18,5%

20,0%

15,9% 8,9%

10,0%

15,0%13,9%

0,0% papír

Strana 16

plasty

sklo

tetrapak

jiné

žádné


Třídíte biologicky rozložitelný, kompostovatelný odpad (BRKO)? 100,0%

Rok 2009

Rok 2013

90,0%

88,5%

80,0% 68,2%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

31,8%

30,0% 20,0%

11,5%

10,0% 0,0% ano

ne

Máte informace o třídění biologicky rozložitelného, kompostovatelného odpadu (BRKO)? 60,0%

Rok 2009 48,2%

50,0% 40,0%

35,8% 29,4%

30,0% 20,0%

Rok 2013

22,7%

24,7%

19,0% 12,0% 8,2%

10,0% 0,0% ano

Strana 17

ne

jen zběžně

tato problematika mě nezajímá


Subjektivní hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě Pocit bezpečí je subjektivním faktorem, který nevypovídá o tom, zda je město či jeho vybrané lokality doopravdy nebezpečné, nicméně odráží pocity občanů, kteří v něm bydlí. Pocit bezpečí je pro hodnocení kvality obyvatelstva velmi důležitý. I v této oblasti zůstalo v roce 2013 zachováno stejné pořadí jako v předešlých letech. Pozitivní je, že se ve všech možnostech zvýšil pocit bezpečí. Podle respondentů je nejvíc bezpečné nechat přes noc otevřené okno. Být přes den doma s nezamknutými dveřmi se umístilo na druhém místě. Nejhůře jsou hodnoceny alternativy pohybu v noci venku (chodit v noci po veřejných prostranstvích a po hlavních ulicích).

Jak bezpečné je podle vás, 2013 (10 - nejvíce bezpečné, 0 - nejméně bezpečné) Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště…)?

4,2

Chodit v noci po hlavních ulicích?

5,3

Nechat přes noc otevřené okno?

6,7

Být přes den doma s nezamknutými dveřmi?

6,5

Jak bezpečné je podle vás, 2004-2013 (10 - nejvíce bezpečné, 0 - nejméně bezpečné) 2013

Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště…)?




2009

2006

2004

3,4

4,2 5,0 4,7 4,3

5,3 5,5 5,0 6,2

5,7

6,7 7,1 7,3

6,5

6,3 5,8

Oproti spokojenosti hodnotili občané i důležitost jednotlivých alternativ. V oblasti bezpečnosti se na prvním místě ocitla možnost chodit v noci po hlavních prostranství, kterou na prvním nebo druhém místě označilo 28,1 % respondentů, která na prvním místě setrvává i ve čtvrtém sledovacím procesu.

Strana 18


Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště…)?

22,8%


28,1%


23,9%


25,2%

Důležitost hodnocení alternativ, 2004-2013 2013

2009

Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště…)?

2006

2004 22,8% 24,6% 24,1% 23,8% 28,1% 32,3% 32,0% 30,1%




Strana 19

23,9% 21,8% 21,6% 18,2% 25,2% 21,3% 22,3% 27,9%


Kvalita služeb ve městě Vybrané služby hodnotili respondenti oproti předcházejícím možnostem velmi kladně. Některé z nich vyrovnaly či předstihly hodnoty z úvodního sledování z roku 2004. Respondenti jsou nejvíc spokojeni s kvalitou knihovny (průměrný index kvality v roce 2013 byl 7,3). O tři desetiny překonala rok 2009 spokojenost s kvalitou kina (index 7,1). Poklesla naopak spokojenost s kvalitou kulturního domu (index 5,6).

Zhodnoťte, prosím, kvalitu následujících služeb ve městě, 2013 (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) Knihovna

7,3

Kulturní dům

5,6

Muzea a výstavní síně

6,5

Kino

7,1

Sportovní zařízení

7,1

Zhodnoťte, prosím, kvalitu následujících služeb ve městě, 2004-2013 (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) 2013

2009

2006

2004

7,3

7,7 7,4

Knihovna 5,6 Kulturní dům


Strana 20

6,9

6,5 6,5 6,5


Kino

6,2 6,1

5,7

8,0

7,0

6,8

7,1

6,4 7,1 7,3 7,2 7,2


Dle hodnocení důležitosti zvítězil těsně kulturní dům před sportovními zařízeními. Nejméně důležité jsou dle obyvatel muzea a výstavní síně. Pořadí se oproti předchozím letům mírně změnilo.

Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Knihovna

18,8%

Kulturní dům

24,1%


12,3%

Kino

21,3%


23,5%


2009

2006

2004

18,8% 19,5%

Knihovna

19,3%

19,8% 20,8%

Kulturní dům


21,8% 24,1% 25,3%

12,3% 14,0% 11,9% 12,2%

Kino 16,7%

21,3% 20,9% 22,8% 23,5%


Strana 21

22,7%

25,7% 26,5%


Dostupnost služeb ve městě V oblasti dostupnosti základních veřejných služeb byla většina položek hodnocena lépe než při předcházejícím šetření v roce 2009, což je velmi pozitivní zpráva. Pouze jedna alternativa překonala zatím nejúspěšnější rok – 2004. Nejlépe byla v roce 2009 posuzována dostupnost škol (index 7,3), následovaná dostupností praktických lékařů a veřejné dopravy. Nejhůře byly hodnoceny sociální služby a azylové byty a nemocnice.

Jak dostupné jsou následující základní služby, 2013 (10 - nejvíce dostupné, 0 - nejméně dostupné) Veřejná doprava

7,1

Školy

7,3

Policie

6,6

Sociální služby a azylové byty

6,2

Nemocnice

6,4

Praktičtí lékaři

7,2

Jak dostupné jsou následující základní služby, 2004-2013 (10 - nejvíce dostupné, 0 - nejméně dostupné) 2013

2009

2006

2004

7,1 7,30 6,9

Veřejná doprava

7,3 7,37 7,4

Školy

Policie

Sociální služby a azylové byty

Nemocnice


Strana 22

6,6 6,48 6,4

8,3

8,4

7,6

6,2 5,86 5,6 6,3 6,4 6,21 6,6

8,1

7,2 7,03 7,4 6,9


Z hlediska důležitosti byly nejvíce hodnoceny lékařské služby – praktičtí lékaři 30,2 % všech odpovědí na prvním a druhém místě a nemocnice 23,8 % odpovědí, tedy stejných možností jako v předchozích šetřeních. Pozn.: Tato otázka nebyla v roce 2006 do šetření zahrnuta. Chybí tedy srovnání.

Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Veřejná doprava

16,1%

Školy

14,5%

Policie

9,3%

Sociální služby

6,1%

Nemocnice

23,8%


30,2%


2009

2006

2004

12,4%

Veřejná doprava

16,1%

10,5% 11,6%

Školy

14,5%

13,5% 9,3% Policie

15,7%

11,0% Sociální služby a azylové byty

6,1% 5,4% 4,5% 23,8%

Nemocnice

28,1% 31,1%


26,9%

30,2%

29,4%

Strana 23


Kvalita jednotlivých oblastí života ve městě Respondenti rovněž hodnotili kvalitu různých oblastí života ve městě. V tomto případě došlo u všech položek ke zlepšení oproti roku 2009. Nejvyšší index spokojenosti je zaznamenán u odvozu odpadů a čištění ulic (7,0). Kvalita veřejných prostranství, hlučnost ve dne i kvalita veřejných parků a zahrad je hodnocena indexem 6,4. Kvalita zastavěných prostor byla hodnocena nejhůře s indexem 5,9.

Zhodnoťte kvalitu následujících položek, 2013 (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) Hlučnost v noci

6,1

Hlučnost ve dne

6,4

Kvalita ovzduší

6,2

Odvoz odpadů a čištění ulic

7,0

Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve…

5,9

Veřejná prostranství (náměstí, ulice…)

6,4

Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně

6,4

Zhodnoťte kvalitu následujících položek, 2004-2013 (10 - nejvíce kvalitní, 0 - nejméně kvalitní) 2013

2009

Hlučnost v noci

2004

5,4

Hlučnost ve dne

5,2

Kvalita ovzduší

5,1 5,4

Odvoz odpadů a čištění ulic Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) Veřejná prostranství (náměstí, ulice…)


Strana 24

2006

6,1 6,1 6,4 6,4 6,5 6,4 6,2 6,2 7,0 6,6 6,7 7,3

5,9 5,8 5,8 6,3 6,4 6,1 6,4 6,1 6,1 6,7


Nejdůležitější jsou pro občany veřejné parky a zahrady, zeleň obecně (21,2 %). Na druhé straně se umístily zastavěné prostory (7,3 %) a hlučnost ve dne (9,5 %). Oproti roku 2009 poklesla důležitost kvality ovzduší.

Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Hlučnost v noci

17,8%

Hlučnost ve dne

9,5%

Kvalita ovzduší

15,9%

Odvoz odpadů a čištění ulic

16,3%

Zastavěné prostory

7,3%

Veřejná prostranství (náměstí, ulice…)

12,0%


21,2%


2009

17,8%

Hlučnost v noci

Hlučnost ve dne

12,6% 9,5% 9,1% 15,9%

Kvalita ovzduší

22,8% 16,3% 14,1%

Odvoz odpadů a čištění ulic Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) Veřejná prostranství (náměstí, ulice…)


Strana 25

7,3% 8,1% 12,0% 13,3% 21,2% 20,0%


Hodnocení socioekonomických oblastí ve městě Všechny sledované jevy byly hodnoceny nejhůře ze všech alternativ, přesto oproti roku 2009 u dvou z nich nastal mírný nárůst. V roce 2013 se index spokojenosti pohyboval od 2,7 do 5,2 bodů. Respondenti byli nejvíc spokojeni s možností odborné rekvalifikace. Méně pak byli spokojeni s výběrem investičních akcí realizovaných městem. Nejmenších hodnot dosáhl index spokojenosti u možnosti úroveň nezaměstnanosti v obci.

Jaký je váš názor na následující možnosti, 2013 (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem

4,9

Hospodaření s majetkem obce

4,5

Úroveň nezaměstnanosti v obci

2,7

Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města)

4,6

Možnost odborné rekvalifikace

5,2

Jaký je váš názor na následující možnosti, 2004-2013 (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) 2013

2009

2006

2004

4,9 5,1 5,3

Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem

4,5 4,9 5,1


Úroveň nezaměstnanosti v obci 2,1 Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) Možnost odborné rekvalifikace

Strana 26

5,9

5,5

2,7 2,9 4,6 4,3 4,9 4,9 5,2 4,9

5,7

6,1


Hodnocení důležitosti jednotlivých oblastí, byla v případě třech možností vyrovnaná. Nejvýš ostatní převyšovala podpora novým podnikatelským záměrům (24,8 %). Oproti předchozím sledováním poklesla míra hodnocení důležitosti u úrovně nezaměstnanosti v obci.

Důležitost hodnocení alternativ, 2013 Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem

14,8%


22,1%


21,2%


24,8%


17,2%


2009

Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem

2006

2004

14,8% 12,9% 15,4% 22,1%


17,6% 16,1% 21,2%



36,3% 34,4% 24,8% 17,3% 14,4% 17,2%


Strana 27

15,9% 19,7%


Hodnocení zapojení obyvatel do veřejného dění Poslední sada otázek se zabývala možnostmi obyvatel zapojit se do veřejného dění ve městě. Spokojenost se u všech 4 otázek oproti předchozímu šetření v roce 2009 výrazně zvýšila. Největší spokojenost panuje u účasti v komunálních volbách/referendech (index 7,3). Naopak nejmenší spokojenost byla u možnosti podílet se na místním plánovacím procesu (index spokojenosti byl 5,1).

Jaký je váš názor na následující možnosti, 2013 (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) Účast v komunálních volbách/referendech

7,3

Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad

6,1

Stát se členem místních zájmových organizací, spolků

5,9

Podílet se na místním plánovacím procesu

5,1

Jaký je váš názor na následující možnosti, 2004-2013 (10 - největší spokojenost, 0 - nejmenší spokojenost) 2013

2009

2006

2004

5,5




Strana 28

7,3

6,2

Účast v komunálních volbách/referendech

5,3

4,3

7,2 7,5

6,1 6,3

6,8

5,9 6,1 6,0

5,1 5,2 5,2


Z hlediska důležitosti, přikládají obyvatelé největší důraz účasti v komunálních volbách/referendech (33,8 %). Podobně jako u míry spokojenosti je v míře důležitosti hodnocena nejméně možnost podílet se na místním plánovacím procesu.

Důležitost hodnocení alternativ, 2013


33,8%


26,8%


20,6%


18,9%


2009

2006

2004

27,6%


25,0% Podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad



Strana 29

33,8% 32,8%

26,8% 27,1% 29,1% 30,6% 20,6% 22,6% 19,6% 19,4% 18,9% 22,6% 18,5% 25,0%


Hodnocení a doporučení Výsledky spokojenosti s místním společenstvím v Hodoníně ukazují dvě tváře. První z nich je hodnocení titulkového indikátoru, tedy jak jsou obyvatelé spokojeni s městem jako s místem pro život a práci. Výsledek je mírně znepokojující. Spokojenost oproti poslednímu měření poklesla o 6,4 procentních bodů. Je tak nejhorší ze všech sledování a i v celorepublikovém srovnání je velmi nízká. Druhou tváří je nárůst spokojenosti oproti roku 2009 u většiny sledovaných parametrů. Lze sledovat jakýsi obrat ve vnímání jevů obyvatelstvem, který se zatím neprojevil u obecného hodnocení spokojenosti obyvatel. Za tímto rozdvojením lze rovněž sledovat nespokojenost občanů spíše s celostátními jevy než s místní úrovní. Následující tabulka ukazuje souhrnnou spokojenost s jednotlivými aspekty kvality života. V tabulce jsou uvedeny výsledky za roky 2004, 2006, 2009 a 2013. Trend mezi roky 2004 a 2013 a roky 2009 a 2013 je naznačen šipkami a vývoje z hlediska udržitelnosti podbarvením.

Index průměrné spokojenosti/kvality/bezpečnosti 10 = největší spokojenost až 0 = nejmenší spokojenost Rok 2004

Rok 2006

Rok 2009

Rok 2013

Zhodnocení vývoje (od roku 2004)


6,8

6,2

6,2

6,1

↘

→

6,3

6,0

5,7

5,8

↘

↗

6,9

6,4

6,2

6,5

↘

↗

7,0

6,6

6,2

6,3

↘

→

6,3

6,0

5,3

6,3

→

↗

3,1

3,4

3,2

3,4

↗

↗

5,4

5,1

5,0

5,3

→

↗

7,2

6,2

5,7

6,1

↘

↗

6,7

6,0

5,9

6,0

↘

→

7,6

7,0

6,6

6,2

↘

↘

7,6

7,0

6,9

6,7

↘

↘

Spokojenost se středními školami

7,3

7,1

6,6

6,5

↘

→

Spokojenost s mětskou hromadnou dopravou

7,4

6,4

6,4

6,5

↘

↗

Hodnocená oblast Spokojenost s místem, kde žiji či pracuji Spokojenost s mezilidskými vztahy Spokojenost s možnostmi provozovat své záliby a koníčky Spokojenost se základními veřejnými službami Spokojenost s kvalitou okolního životního prostředí Spokojenost s možnostmi zaměstnání ve Vašem městě Spokojenost s možnostmi účastnit se místního plánování Spokojenost se zdravotními službami Spokojenost se sociálními službami Spokojenost s mateřskými školami Spokojenost se základními školami

Strana 30


Rok 2004

Rok 2006

Rok 2009

Rok 2013



7,0

6,3

6,2

6,0

↘

↘

7,2

6,9

6,7

6,9

↘

↗

6,4

5,8

5,8

6,1

↘

↗

5,8

6,3

5,7

6,5

↗

↗

7,3 5,0

7,1 5,5

6,2 4,3

6,7 5,3

↘ ↗

↗ ↗

4,7

5,0

3,4

4,2

↘

↗

Spokojenost - sportovní zařízení

7,2

7,2

7,3

7,1

→

↘

Spokojenost- kino Spokojenost - muzea a výstavní síně Spokojenost - Kulturní dům Spokojenost - knihovna Dostupnost - praktičtí lékaři Dostupnost - nemocnice Dostupnost - sociální služby (např. pečovatelská služba, domov důchodců)

6,4

5,7

6,8

7,1

↗

↗

7,0

6,5

6,5

6,5

↘

→

6,9 8,0 6,9 8,1

6,1 7,4 7,4 6,6

6,2 7,7 7,0 6,2

5,6 7,3 7,2 6,4

↘ ↘ ↗ ↘

↘ ↘ ↗ ↗

6,3

5,6

5,9

6,2

→

↗

Dostupnost - policie

7,6

6,4

6,5

6,6

↘

→

Dostupnost - školy

8,4

7,4

7,4

7,3

↘

→

Dostupnost - veřejná doprava Kvalita - veřejné parky a zahrady, zeleň obecně Kvalita - veřejná prostranství (náměstí, ulice…) Kvalita - zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) Kvalita - odvoz odpadů a čištění ulic Kvalita ovzduší

8,3

6,9

7,3

7,1

↘

↘

6,7

6,1

6,1

6,4

↘

↗

6,1

6,4

Hodnocená oblast Spokojenost s fungování Městského úřadu Hodonín Spokojenost s fungováním Technických služeb Spokojenost s fungováním Městské policie Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? Nechat přes noc otevřené okno? Chodit v noci po hlavních ulicích? Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, hřiště…)?

↗

6,3

5,8

5,8

5,9

↘

↗

7,3

6,7

6,6

7,0

↘

↗

6,2

5,4

5,1

6,2

→

↗

Kvalita - hlučnost ve dne

6,4

6,5

5,2

6,4

→

↗

Kvalita - hlučnost v noci Možnost odborné rekvalifikace Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) Úroveň nezaměstnanosti v obci Hospodaření s majetkem obce

6,4 6,1

6,1 5,7

5,4 4,9

6,1 5,2

↘ ↘

↗ ↗

4,9

4,9

4,3

4,6

↘

↗

2,1 5,5

2,9 5,1

4,9

2,7 4,5

↗ ↘

 ↘

Strana 31


Hodnocená oblast Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem

Spokojenost s možností podílet se na místním plánovacím procesu Spokojenost s možností stát se členem místních zájmových organizací, spolků Spokojenost s možností podávat přímé žádosti/dotazy na místní úřad Spokojenost s možností s účastí v komunálních volbách/referendech


Rok 2006

Rok 2009

Rok 2013

5,9

5,3

5,1

4,9

↘

↘

5,2

5,2

4,3

5,1

→

↗

6,0

6,1

5,3

5,9

→

↗

6,8

6,3

5,5

6,1

↘

↗

7,5

7,2

6,2

7,3

↘

↗

Hodnocení trendu Hodnocení vývoje


Rok 2004

Nelze hodnotit

↗

→

↘

rostoucí

stagnující

klesající

pozitivní

neutrální

negativní

Doporučení plynoucí z výsledků průzkumu 1. Výsledky ukazují subjektivní hodnocení spokojenosti, které nemusí odpovídat faktickému vývoji daného jevu (např. dostupnosti nemocnice). To však neznamená, že tento subjektivní pocit nemá váhu – je naopak velmi důležitý z hlediska místní veřejné správy, procesu místní Agendy 21 a rozhodování o konkrétních aktivitách a službách. 2. Ve městě je (ve srovnání s jinými městy, které provádějí tento průzkum) poměrně vysoký podíl velmi nespokojených občanů (8,2 %). Od roku 2004 se více než zdvojnásobil. Doporučujeme se zaměřit na tuto skupinu, zjistit hlavní příčiny nespojenosti (zda jsou to příčiny vnitřní či vnější) a pokusit se pozitivními aktivitami zvýšit jejich spokojenost. Cílem do budoucna je přesunout část občanů z tuto skupiny do méně vyhrocené kategorie "spíše nespokojen" či "spíše spokojen". 3. Vodítkem je, že nejméně spokojeni jsou nejčastěji nezaměstnaní obyvatelé Hodonína. Doporučuje věnovat úsilí a finanční prostředky rekvalifikacím, vytváření nových pracovních míst či organizaci obecně prospěšných prací. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost (delší než 12 měsíců) má kritický dopad na spokojenost obyvatel a sociální klima ve městě. 4. Nad 10 % velmi nespojených občanů je v místních částech Sídliště Větrná hůrka a Rybáře (zde bezmála 16 %). Na tyto místní části by se proto měla soustředit pozornost města. 5. Oproti roku 2009 nastal nárůst spokojenosti prakticky u všech dílčích aspektů spokojenosti. Z tohoto trendu však platí několik výjimek. Velké meziroční rozdíly (v tomto případě mezi lety 2009 - 2013) ukazují na oblasti, na něž by se

Strana 32


měla soustředit pozornost příslušných úřadů a institucí. 6. Největší pokles spokojenosti v období 2009 - 2013 nastal u:      

spokojenosti s kulturním domem (-0,5) spokojenosti s mateřskými školami (-0,4) hospodaření s majetkem obce (-0,4) spokojenosti s knihovnou (-0,4) spokojenosti se základními školami (-0,3) hodnocení dostupnosti veřejné dopravy (-0,3)

7. Největší nárůst spokojenosti v období 2009 - 2013 nastal u:  hodnocení hlučnosti ve dne (+ 1,2)  hodnocení kvality ovzduší (+1,1)  Spokojenost s možností s účastí v komunálních volbách/referendech (+1,1)  Spokojenost s kvalitou okolního životního prostředí (+1,0)  Hodnocení bezpečnosti chůze v noci po hlavních ulicích (+1,0) To jsou tedy oblasti, které se výrazněji (v očích občanů) zlepšily a toto zlepšení by bylo vhodné zachovat. 8. Vodítkem pro opatření vyplývající z průzkumu spokojenosti je také absolutní srovnání výsledků z roku 2013. Průměrné známky s hodnotou kolem 5 a nižší jsou znakem kriticky hodnocených oblastí. Opět platí, že v těchto oblastech je největší prostor pro zlepšení, ať už faktické (viz. zmíněná nezaměstnanost), nebo z hlediska komunikace ve vztahu v k veřejnosti (PR):  Úroveň nezaměstnanosti v obci (2,7)  Spokojenost s možnostmi zaměstnání ve Vašem městě (3,4)  Bezpečnost chůze v noci po veřejných prostranstvích (4,2)  Hospodaření s majetkem obce (4,5)  Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města) (4,6)  Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem (4,9)  Spokojenost s možností podílet se na místním plánovacím procesu (5,1) 9. Zachovat by se naopak měla poměrně vysoká úroveň spokojenosti (přesahující známku 7) u následujících oblastí:  Spokojenost s knihovnou (7,3)  Hodnocení dostupnosti školy (7,3)  Spokojenost s možností s účastí v komunálních volbách/referendech (7,3)  Hodnocení dostupnosti praktických lékařů (7,2)  Spokojenost se sportovními zařízeními (7,1)  Spokojenost s kinem (7,1)  Hodnocení dostupnosti veřejné dopravy (7,1)  Hodnocení kvality odvozu odpadů a čištění ulic (7,0)

Strana 33


Příloha 1: Použitý dotazník

Strana 34


Strana 35


ŘÍJEN CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Recommend Documents