II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část odůvodnění územního plánu - Obsah 1.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................................................................................................... 3 1.1.1 Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem .................................... 4 1.1.2 Širší vztahy ............................................................................................................................................................. 5 1.1.3 Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury ................................................................................... 5 1.1.4 Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů.................................................................................................. 6 1.2 Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu .... 6 1.3 Přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území .................................. 6 1.3.1 Přírodní podmínky .................................................................................................................................................. 6 1.3.2 Životní prostředí ..................................................................................................................................................... 8 1.3.3 Sociodemografické podmínky, bydlení a hospodářské podmínky ....................................................................... 10 1.3.4 Limity využití území .............................................................................................................................................. 16 1.4 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................................................................ 25 1.4.1 Zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty .................................................................................................. 26 1.4.2 Přehled zastavitelných ploch................................................................................................................................ 30 1.4.3 Plochy přestavby .................................................................................................................................................. 41 1.4.4 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití ........................................................................... 48 1.4.5 Charakteristika jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití ....................................................................... 50 1.4.6 Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek ....................................................................................... 52 1.4.7 Koncepce dopravní infrastruktury ........................................................................................................................ 57 1.4.8 Koncepce technické infrastruktury ....................................................................................................................... 62 1.4.9 Systém sídelní zeleně. ......................................................................................................................................... 75 1.4.10 Koncepce uspořádání krajiny ............................................................................................................................... 75 1.4.11 Ochrana přírody a krajiny ..................................................................................................................................... 75 1.4.12 Územní systém ekologické stability ..................................................................................................................... 76 1.4.13 Pokud byly stanoveny plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území, uvede se odůvodnění ............................................................................................................................. 78 1.4.14 Účelné využití zastavěného území a potřeba vymezení zastavitelných ploch .................................................... 78 1.4.15 Důsledky řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje ................................................................... 78 1.4.16 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ........................................................................................... 79 1.5 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ................................................................................................................................................. 79 1.6 vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.................................................................................................................................................................... 80 1.6.1 Použitá metodika .................................................................................................................................................. 80 1.6.2 Struktura půdního fondu v území ......................................................................................................................... 80 1.6.3 Bonitované půdně ekologické jednotky................................................................................................................ 80 1.6.4 Investice do půdy ................................................................................................................................................. 82 1.6.5 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby ............................................................................ 82 1.6.6 Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy ........................................................................ 82 1.6.7 Opatření k zajištění ekologické stability ............................................................................................................... 82 1.6.8 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení ........................................................................................................... 82 1.6.9 Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek v katastru dotčených předpokládaným záborem ZPF .... 112 1.6.10 Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF pro stavební funkce a zeleň .......................................... 113 1.6.11 Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF pro ÚSES ...................................................................... 114 1.6.12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa ....... 115 1.7 Příloha č.1 – Bilance návrhu konceptu řešení (varianta č.1, č.2 a č.3) ................................................................. 116 1.8 Příloha č.2 – Hluková studie (z průzkumů a rozborů) ............................................................................................ 117

Územní plán Osek nad Bečvou – Koncept

2

Seznam použitých zkratek: ÚSES – Územní systém ekologické stability STZ – zákon č.183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění ÚP – územní plán EVL – evropsky významná lokalita SLBD – sčítání lidu, bytů a domů k.ú. – katastrální území NRBK – nadregionální biokoridor PRÚOOK – Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje VDJ – vodojem ÚAP – územně analytické podklady OK - Olomoucký kraj

Grafická část odůvodnění plánu II.a-1 II.a-2 II.a-3 II.b II.c-1 II.c-2 II.c-3

Koordinační výkres (varianta č.1) Koordinační výkres (varianta č.2) Koordinační výkres (varianta č.3) Výkres širších vztahů Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (varianta č.1) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (varianta č.2) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (varianta č.3)

1: 5000 1: 5000 1: 5000 1: 50000 1: 5000 1: 5000 1: 5000

1. TEXTOVÁ ČÁST Územní plán Osek nad Bečvou je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatele, Obcí Osek nad Bečvou a zpracovatelem, Ing.arch. Stanislavem Vrubelem dne 23.12.2008. Výchozí podklady pro zpracování územního plánu: 1. Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009 2. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje vydané Zastupitelstvem OK dne 22.2.2008 3. Územně analytické podklady Olomouckého kraje, projednané Zastupitelstvem OK dne 27.4.2007 4. Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje vč. aktualizace, která byla schválena Zastupitelstvem OK dne 17.2.2006. 5. Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, vydaný formou obecně závazné vyhlášky OK č. 2/2004 6. Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje, vydaný nařízením OK – 2004 7. Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje 8. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje – 08/2004 9. Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje – 02/2006 10. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje – 04/2004 11. Územní energetická koncepce Olomouckého kraje, schválená Zastupitelstvem OK dne 17.3.2004 12. Územní plán sídelního útvaru Osek nad Bečvou vč. jeho dvou změn 13. Územní plán Osek nad Bečvou – průzkumy a rozbory 2009 14. Územní plán Osek nad Bečvou – Zadání 15. Územně analytické podklady ORP Lipník nad Bečvou, 2008 16. Podklady a konzultace s objednatelem v průběhu zpracování ÚP Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


3

17. Návrh regionálního ÚSES ČR – ÚTP – 1996 18. Další podpůrné podklady (sčítání dopravy, mapa radonového indexu geologického podloží,…). Územní plán Osek nad Bečvou je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon – SZ) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Obec Osek nad Bečvou má zpracovaný a platný územní plán (zpracovatel: Alfa projekt – 1996) vč. jeho dvou změn. Důvodem pro pořízení nového územního plánu je potřeba uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj aktuální rozvojové záměry obce. Začátkem roku 2009 byly zpracovány průzkumy a rozbory, které shromáždily údaje u o současném stavu území, o jeho záměrech a problémech. Na základě průzkumů a rozborů byl zpracován návrh zadání územního plánu Osek nad Bečvou, který byl projednán, dle požadavků upraven dle stavebního zákona a konečný text Zadání byl Zastupitelstvem obce Osek nad Bečvou schválen dne 17.9.2009 na svém 32. zasedání. Na základě schváleného Zadání byl zpracován koncept řešení územního plánu Osek nad Bečvou ve dvou variantách.

1.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z hlediska koordinace využití území z hlediska širších vztahů bylo řešení koordinováno s okolními obcemi a jejich schválenými, případně rozpracovanými ÚPD. Rozsah území řešeného územním plánem je dán rozlohou katastrálního území obce Osek nad Bečvou, které tvoří správní území obce Osek nad Bečvou. Rozsah řešeného území ve správních hranicích obce má celkovou výměru 1303 ha s 1080 trvale bydlícími obyvateli (stav SLBD 2001). Řešené území (k.ú. obce Osek nad Bečvou) leží v okrese Přerov, kraji Olomouckém a spadá do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Lipník nad Bečvou. Řešené území nesousedí s územím jiného kraje. Řešené územími obcí: 1. 2. 3.

území (správní území obce Osek nad Bečvou) sousedí s následujícími správními Veselíčko Lipník nad Bečvou Hlinsko

Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


4. 5. 6. 7. 8.

4

Oldřichov Sušice Radslavice Prosenice Radvanice

Řešené území (správní území obce Osek nad Bečvou) sousedí se správním územím obce s rozšířenou působností Přerov, a to na společné hranici se správními územími obcí Radvanice, Prosenice, Radslavice, Sušice a Oldřichov. 1.1.1

Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Navržené řešení je plně v souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Všechny jevy z ní vyplývající pro řešené území jsou zapracovány a zohledněny v řešení územního plánu. Pro řešené území z hlediska územně plánovací dokumentace vydané krajem nevyplývají žádné konkrétní požadavky. Konkrétně jsou respektovány tyto dokumenty: o Politika územního rozvoje ČR byla schválená usn. vlády č.929 ze dne 20.7.2009, o Zásady územního rozvoje , které Zastupitelstvo Olomouckého kraje, příslušné podle ustanovení § 7 odst. 2 písmene a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v souladu s ustanovením § 36 odst. 4 téhož zákona a dle § 171 a následných zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, po projednání na zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. února 2008 a v souladu s usnesením UZ/21/32/2008, formou opatření obecné povahy vydal Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. o PRÚOOK o Zadání územního plánu Osek nad Bečvou Z nadřazené ÚPD, ani z hodnocení dalších širších vztahů předmětného území nevyplývají.

žádné další požadavky pro řešení

Z hlediska Zásad územního rozvoje Olomouckého (ZUR OK) kraje leží řešené území – správní území osek nad Bečvou – na rozvojové ose OS 5, která byla vymezena Politikou územního rozvoje ČR. Dále je v ZUR OK řešené území zařazeno do specifické oblasti s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby, území je také navrženo na vymezení specifických oblastí, ve kterých se projevují z hlediska vzájemného srovnání obcí Olomouckého kraje problémy z hlediska udržitelného rozvoje. Podle koncepce dopravy územím procházejí stávající nebo navržené dopravní koridory a trasy – dálnice D1, vysokorychlostní tratě, koridor vodní cesty D-O-L, elektrifikovaná železniční trať č.280 v rámci II. koridoru a silnice I/47. Z hlediska ÚSES územím prochází nadregionální biokoridor NRBK 143 a regionální biocentrum RBC 340 Rybáře. Řešeným územím dále prochází trasa VN a 2 x VVN (Blahutovice – Prosenice – Otrokovice) a trasa VTL a VVTL plynovodu (VVTL DN 700/PN63 Hrušky-Příbor). V souladu se ZUR OK je proveden zákres ploch chráněného ložiska těžby štěrkopísků (CHLÚ 00870000) a výhradního ložiska těžby štěrkopísků (B3-008700) a je zajištěna jejich ochrana. Z hlediska PRUOOK (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje) pro řešené území nevyplývají konkrétní požadavky. Dalšími podklady jsou: o ÚAP Olomouckého kraje ze kterých vyplývá požadavek na respektování: -evropsky významné lokality Žebračka (Natura 2000) o Územně technické podklady Olomouckého kraje ze kterých vyplývá požadavek na respektování: -záplavové území (záplavové území Bečvy) -evropsky významné lokalita Žebračka (Natura 2000) -regionální biocentrum RBC 340 Rybáře -nadregionální biokoridor 143 (v trase řeky Bečvy) Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


1.1.2

5

Širší vztahy

Obec Osek nad Bečvou se nachází v okrese Přerov (v jeho centrální části, cca 9 km od Přerova, 3 km od Lipníka nad Bečvou), západně od Hranic. Zastavěné území obce je v nadmořské výšce cca 220-230 m nad mořem. Komunikační sítí I. a III. třídy je obec vhodně napojena na vyšší sídelní centra – Přerov, Bystřice pod Hostýnem, Hranice a Lipník nad Bečvou. Z hlediska vyjížďky a dojížďky za prací odhadujeme (z důvodu neexistence relevantních podkladů a dat), že obec Osek nad Bečvou má deficitní bilanci vyjíždějících a dojíždějících za prací. Vyjíždějící obyvatelé směřují zejména do vyšších center v sídelní struktuře – Přerova, Lipníku nad Bečvou, Hranic nebo Bystřice p.H.. (výjimečně Olomouce). Město Přerov vytváří významné regionální centrum osídlení se silnou vazbou na Olomouc. Přestože organizační struktura osídlení přestala fungovat na administrativně stanovených vztazích a vazbách, nadále existuje vazba mezi bývalou spádovou obcí Lipník nad Bečvou jako ORP, vazba na Přerov je znovu posílena spádovostí k Přerovu jako k městu s vyšší vybaveností a službami. Jedná se o spádovost především ke školství, státní správě, zdravotnictví, pracovním příležitostem, kulturou a službami. Z hlediska širších územních vztahů je obec začleněna do systému nadřazené silniční sítě, do regionálního systému ekologické stability a rovněž je napojena na nadřazené sítě technické infrastruktury. Řešení územního plánu bude vycházet a respektovat nadřazenou ÚPD – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Z hlediska širších územních vztahů je obec začleněna do systému nadřazené silniční sítě, do regionálního systému ekologické stability a rovněž je napojena na nadřazené sítě technické infrastruktury. Obce Osek nad Bečvou se dotýkají další strategické dokumenty, kterými jsou: • Strategie rozvoje mikroregionu Lipensko • Strategie rozvoje MAS Záhoří-Bečva, o.s. Z uvedených strategických dokumentů žádné konkrétní požadavky pro řešení předmětného území nevyplývají. 1.1.3

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Řešeného území se z hlediska dopravy dotýkají zájmy silniční dopravy – navržená trasa dálnice D1,stávající silnice I. a III. třídy a soustava místních a účelových komunikací. Řešeným územím obce prochází silnice: I/47 - Vyškov - Přerov - Ostrava III / 43612 Osek nad Bečvou-Veselíčko III / 43419 Sušice – Oldřichov – Osek nad Bečvou které zajišťují obslužnou funkci pro přilehlou zástavbu (v zastavěném území obce silnice III.třídy) a zároveň napojují obec v rámci širších územních vztahů. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy. Železniční spojení je umožněno prostřednictvím železniční zastávky v Oseku nad Bečvou, která leží na železniční trati č.280, železniční stanice je umístěna v Přerově, Lipníku nad Bečvou nebo Hranicích. Řešeným územím dále procházejí navržené trasy vysokorychlostní tratě, vodní cesty D-O-L. Řešeným územím jsou vedeny nadřazené sítě technické infrastruktury – vedení vysokého napětí 22 kV, velmi vysokého napětí VVN 100,200 a 400 kV spolu s rozvodnou Prosenice. V území jsou také situovány vysokotlaké a velmivysokotlaké plynovody. Z hlediska zásobování vodou je obec napojena na skupinový vodovod Lipník nad Bečvou Odbočka Osek nad Bečvou - Nové Dvory je napojena na větev Přerov - Lipník nad Bečvou, z azbestocementu DN 500. Obec je zásobena buď ze skupinového vodovodu Přerov, z vodojemu Čekyně, obsahu 1 x 5000 m3, max. hladina 277,00 m3. Dále je řešené území napojeno na rozvody STL plynovodu a sdělovací rozvody (napojení na regulační stanici VTL/STL situované mimo řešené území). Odkanalizování obce je řešeno v rámci navržené koncepce odkanalizování obce – koncepce jednotné kanalizace s napojením na ČOV Osek nad Bečvou. ČOV je využívána i obcí Veselíčko. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


6

1.1.4

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Z hlediska širších územních vztahů je obec začleněna do systému ÚSES. V řešeném území jsou umístěny prvky regionálního a místního systému ÚSES, které navazují na prvky ÚSES na okolních katastrech. Do řešeného území dále zasahuje ochranná zóna a nadregionální biokoridor K 143 (vodní a nivní osa). Dále se v řešeném území nachází EVL Žebračka - Natura 2000. V území se nachází také regionální biocentrum RBC 340 Rybáře (v ose neregionálního biokoridoru K 143. V řešeném území jsou vymezeny prvky ÚSES – biocentra a biokoridory, řešení je dále doplněno interakčními prvky. Všechny navržené prvky ÚSES mají zajištěnou adekvátní návaznost na prvky ÚSES , které jsou navrženy v územních plánech sousedních obcí.

1.2 Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Splnění pokynů Zadání územního plánu Osek nad Bečvou: Všechny požadavky zadání územního plánu Osek nad Bečvou jsou splněny. Ve variantách se odrazilo potvrzení územního rozhodnutí o umístění kravína v jižní části obce, proto na tuto skutečnost reaguje i řešení předložených variant s výjimkou varianty č.3, která na požadavek objednatele byla dopracována a v jejím řešení se odráží nerespektování umístění kravína v jižní části obce s návazností výrazně odlišnou urbanistickou koncepci jižní části obce – převážně umístění ploch pro bydlení a ploch smíšených s bydlením. Koncept byl zpracován ve třech variantách v návaznosti na požadavky Zadání a objednatele.

1.3 Přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území 1.3.1

Přírodní podmínky

Geomorfologické a geologické poměry Do řešeného území zasahují celkem dva geomorfologické celky – Moravská brána, a Nízký Jeseník. Většina území přísluší k Moravské bráně, zastoupené podcelkem Bečevská brána (okrsek Bečevská niva v jižní části území, okrsek Jezernická pahorkatina v severní části území), okraj severozápadní části přísluší k celku Nízký jeseník, podcelku Trštická pahorkatina, okrsku Čekyňská pahorkatina. Z geologického hlediska jde o tektonicky relativně pokleslé území (prolom) vyplněné různorodými nezpevněnými neogénními (mladotřetihorními) a kvartérními (čtvrtohorními) sedimenty – v povrchových vrstvách především sprašovými hlínami a sprašemi (v pahorkatinné části), svahovými hlínami (v širokém pásu podél úpatí Nízkého Jeseníku), fluviálními písčitými štěrky (podél Bečvy a ostrůvkovitě v pahorkatinné části) a povodňovými písčitými hlínami a hlinitými písky (v nivě Bečvy). Reliéf území je poměrně plochý (v pahorkatinné části) až rovinatý (v široké nivě Bečvy). Půdní poměry Půdní pokryv řešeného území je podle Syntetické půdní mapy České republiky (MZ a MŽP ČR, 1991) poměrně pestrý. V pahorkatinné části dominují hnědozemě a luvizemě (illimerizované půdy) na sprašových hlínách, a to jak typické, tak i pseudoglejové (s občasným přebytkem vody v půdním profilu), místy přecházející v černozemě na spraších. Na náplavy široké bečevské nivy a potočních niv přítoků Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


7

Bečvy je vázán plošný výskyt půd trvale ovlivněných podzemní vodou – typických a glejových fluvizemí (nivních půd). Klimatické poměry Řešené území se nachází dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) převážně v teplé klimatické T 2 s dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje podle polohy od 7 do 8,5 OC. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17 až 18,5 OC, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou –2 až -3 OC. Roční úhrn srážek činí v dlouhodobém průměru 650 – 700 mm. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen - srpen), nejméně ve druhé polovině zimy (leden - březen). Charakteristiky proudění vzduchu jsou výrazně ovlivněny reliéfem (zejména protáhlým tvarem Moravské brány). V prostoru Moravské brány lze předpokládat převládající proudění z jihozápadního a severovýchodního kvadrantu. Lokální klimatické rozdíly jsou způsobeny především proměnlivým osluněním různě orientovaných svahů. Pro údolní polohy je příznačný výskyt teplotních inverzí, v údolí Bečvy často značného plošného rozsahu. V chladném období roku bývají inverze nezřídka doprovázeny mlhami. Hydrologické poměry Území přísluší celé do povodí řeky Bečvy. Hlavním tokem území je řeka Bečva, protékající jižně od Oseku. Bečva ještě v 19. století bohatě meandrovala a v území se zachovala řada jejích starých ramen. V dnešní době protéká územím v podobě upraveného vypřímeného a značně odpřírodněného toku. Přírodě blízká část s náplavy vznikla po povodních v roce 1997 a je připravována k vyhlášení jako maloplošné chráněné území. Říční síť tvoří kromě vlastní Bečvy především jejích několik pravostranných přítoků, stékajících z okraje Nízkého Jeseníku jako jsou Lubeň a Trnávka. Nivou Bečvy protéká mlýnský náhon Strhanec využívající části starých ramen Bečvy, který je napájen od Oseckého jezu a vlévá se opět do Bečvy v Přerově. Dalším vodním tokem v nivě Bečvy je Libuška, Tok pramenící jižně od Hlinska se vlévá v katastru Oldřichova do starého ramene Bečvy, které pak nese jeho jméno až do soutoku s hlavním upraveným korytem Bečvy. Vodních ploch je v území několik, většinou vznikly jako výsledek těžby štěrkopísků. Jedná se zejména o rybářsky využívanou plochu mezi oseckým mlýnem a ČOV, rekreační vodní plochu zvanou Jadran, ležící mezi Strhancem a Bečvou pod oseckým jezem, dvě vodní plochy se nachází jihovýchodně od oseckého mlýna a další vodní plochy mezi meandrem Bečvy a Bečvou Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se zájmové území nachází v biogeografické provincii středoevropských listnatých lesů, na pomezí karpatské a hercynské podprovincie. Karpatská podprovincie je reprezentována v území Hranickým bioregionem a patří k ní výrazně větší a méně členitá jižní část území. Hercynská podprovincie je v území reprezentována Nízkojesenickým bioregionem a přísluší k ní menší a členitější severní část. Regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV, 1987) řadí území na pomezí fytogeografických obvodů Karpatské mezofytikum (zastoupeného fytogeografickým okresem Moravská brána) a Českomoravské mezofytikum (zastoupeného fytogeografickým okresem Jesenické podhůří). Původní vegetaci území tvořily v nivě Bečvy Střemchové jaseniny Pruno-Fraxinetum místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae, v pahorkatinné části Čekyňské pahorkatiny lipové dubohabřiny Tilio-Carpinetum.


12/2009


1.3.2

8

Životní prostředí

Kvalita ovzduší Podle posledního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí (Věstník MŽP, únor 2009) se obec nenachází v oblasti oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší na 46,5 území SO ORP Lipník (tj. na území všech obcí) došlo v roce 2007 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Oproti předchozím létům je to výrazné snížení znečistění ovzduší. V obci není významnější zdroj znečistění ovzduší, s výjimkou dopravy, jejíž frekvence v posledním období v souvislosti s budováním rychlostních komunikací výrazně poklesla. Dalším plošným zdrojem je větrná eroze z pozemků orné půdy. Stacionární zdroje znečistění ovzduší v území chybí, postupně s nárůstem cen topných médií přibývá znečistění ovzduší z lokálních topenišť. Kvalita vody Kvalita povrchových a podzemních vod je v řešeném území plošně snižována zejména vlivem smyvu půdních částic a hnojiv ze svažitých pozemků v severní části katastru a komunálními vodami, volně tekoucími odlehčovacím kanálem z jihozápadního okraje obce . Vlivy skládek (i starých) na kvalitu vod jsou závislé zejména na lokalizaci skládek ve vztahu k vodotečím a horizontům podzemních vod a na povaze ukládaného materiálu. V současné době je skládka Rybáře sanována. Snížení kvality vody v řadě vodních toků souvisí i s narušením jejich přirozených samočisticích schopností vlivem regulací (příp. i zatrubnění) některých úseků a absence přirozené břehové dřevinné vegetace. U drobnějších toků hraje významnou roli také jejich malá vodnost. V případech některých toků (zejm. u Bečvy) se na snížení kvality vody podstatně podílejí zdroje znečištění nacházející se ve výše ležících částech povodí. Půda Velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy v severní části katastru mimo nivu Bečvy jsou v různé míře postiženy půdní erozí, a to jednak vodní, jednak větrnou. Míra aktuálního působení vodní eroze závisí na řadě faktorů (zejm. na sklonu a délce neděleného svahu, charakteru půdy, způsobu obhospodařování, druhu pěstované plodiny a intenzitě a délce srážek) a nelze ji tudíž bez podrobných analýz detailně specifikovat. Rozvoj větrné eroze je podmíněn zejména otevřeným terénem s malým podílem vzrostlé dřevinné vegetace, náchylností obnažené půdy k působení větrné eroze a příhodnými větrnými a vlhkostními poměry. Nejvíce ohroženy větrnou erozí jsou návětrné svahy, obnažená temena hřbetů a rozsáhlejší plošiny Přímé zásahy do reliéfu řešeného území jsou výrazné - zářezy a náspy železnice, vytěžené prostory, výrazné ohrázování systému vodních ploch pod oseckým mlýnem, nízké hráze v nivě, navážky, regulovaná koryta menších toků, odvodňovací příkopy, umělé zazemňování starých ramen vodních toků, uměle vytvořené koryto Bečvy (zčásti však přirozeně přemodelované povodní v roce 1997). Aktuální stav krajiny, vegetační kryt, kostra ekologické stability Řešené území má charakter kulturní krajiny. Na základě typu reliéfu lze území rozdělit na jednotlivé krajinné celky. Členitější pahorkatinná severní část území je tvořena Jezernickou pahorkatinou a okrajovým svahem Čekyňské pahorkatiny Oderských vrchů s údolími potoků Trnávky a Lubeně , rozčleněná výrazným tělesem železnice. Jedná se o bezlesé území s minimem rozptýlené zeleně a velkými vodní erozí ohroženými plochami orné půdy. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


9

Rovinatá jižní část území v široké nivě má místy ráz relativně harmonické lužní krajiny s náhonem Strhanec, regulovaným (částečně vlivem povodně v roce 1997 revitalizovaným) tokem řeky Bečvy a výraznými zbytky odstavených bečevských ramen, z nichž nejvýraznější je částečně napájeno tokem Libušky. zatímco západně od oseckého náhonu vznikl mezi Strhancem a Bečvou jakýsi ostrov sloužící převážně rekreaci (chatová zástavba, rodeové závody, výletní restaurace, prostor mezi Bečvou a ramenem Libuška je intenzivně využíván pro těžbu štěrkopísků, Plochy orné půdy se tu střídají s vytěženými a zatopenými prostory, plochami těženými, deponiemi skryté ornice a podorničí, ladem ležícími půdami. jedná se o druhotná ruderální společenstva, většinou bez ekologické hodnoty. Obdobná situace je i v prostoru západně od ČOV (ladem ležící půda, ruderální společenstva. Největší ekologický význam v krajině mají vegetační společenstva blízká přírodním, důležitá pro uchování přirozeného genofondu krajiny. Plochy s těmito společenstvy vytvářejí kostru ekologické stability krajiny a jsou obvykle obecně označovány jako ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). V řešeném území byly některé ekologicky cennější segmenty vylišeny v rámci zpracování dokumentací místního územního systému ekologické stability (viz též kapitola Územní systém ekologické stability). Základní součástí kostry ekologické stability jsou lesní porosty, kterých je v katastru velmi málo, břehové porosty Strhance, Bečvy, odstaveného ramene Bečvy (Libuška), Trnávky a Lubeňě, bezejmenného toku protéksjícíjo od Chabrova do Strhance. Sídelní zeleň Charakteristická sídelní zeleń je v Oseku tvořena typickými plochami zahrad směřujícími k hlavní ulici. v současné době, kdy došlo a bude patrně nadále docházet k poklesu frekvence dopravy na silnici Přerov - Lipník n.B jsou tyto plochy naprosto unikátním fenoménem sídelní zeleně v obci, skýtající možnost vybudování rozsáhlého veřejného parkově upravené prostranství. základem těchto parkových ploch je již roztroušená výsadba okrasných dřevin. Krajinná zeleň Plochy krajinné zeleně slouží pro zachování a obnovu přírodních hodnot území. Do zastavěného území sídel zasahují většinou podél vodních toků. Významné plochy krajinné zeleně jsou tvořeny břehovými porosty Strhance, Bečvy, odstaveného ramene Bečvy (Libuška), Trnávky a Lubeně, bezejmenného toku protékajícíh od Chabrova do Strhance, porosty kolem poldru v severní části území, porosty na starých hrázích a podél odvodňovacích příkopů jižně od oseckého jezu. Ladem ležící plochy Na poměrně rozsáhlých plochách řešeného území se nacházejí nevyužité prostory ležící ladem, často zdevastované těžbou štěrkopísků, deponiemi hlíny, převážně zarostlé náletovými dřevinami a pleveli. Skládky V území se nachází dle ÚAP dvě: Osek nad Bečvou Osek nad Bečvou

99993189 Stávající skládka Osek nad Bečvou 11301001 Rybáře

V současné době je však již skládka Rybáře odvezena. Hluk Hlavním zdrojem hluku je v území silniční doprava, její intenzita však v poslední době poklesla v souvislosti s budováním rychlostní komunikace R 35. Méně výrazné jsou negativní dopady nadměrného hluku ze železniční dopravy. Podrobněji se problematikou hluku z dopravy zabývá kapitola analyzující dopravu. Výhledově bude severní část katastru obce hlukově postižena výstavbou dálnice D1 a vysokorychlostní trati. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


10

Ochrana krajinného rázu K zabezpečení ochrany krajinného rázu katastru existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/1992 Sb. Zákon v § 12 odst. 1 praví: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině." Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 zákona č. 114/1992 Sb.) souhlas orgánu ochrany přírody. Výraznou ochranu je třeba věnovat krajinnému rázu široké nivy Bečvy. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V řešeném území dosud nebyly vyhlášeny památné stromy. Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit dle § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za zvláště chráněné. V současné době jsou zvláště chráněné druhy rostlin vyjmenovány v příloze č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. a zvláště chráněné druhy živočichů v příloze č. III téže vyhlášky. V řešeném území jsou lokalitami se zjištěným výskytem zvláště chráněných druhů organismů především náhon Strhanec (EVL). Lze ovšem předpokládat daleko vyšší skutečné rozšíření zvláště chráněných druhů organismů, a to zejména ve vazbě na další existující ekologicky významné segmenty krajiny, zejména stará ramena Bečvy. Podmínky ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou uvedeny v § 49 a § 50 zákona č. 114/1992 Sb. a v § 15 a § 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Základem ochrany zvláště chráněných druhů organismů je komplexní ochrana jejich stanovišť a v případě rostlin i bezprostředního okolí. 1.3.3

Sociodemografické podmínky, bydlení a hospodářské podmínky Historický vývoj První písemná zmínka o obci je z roku 1374.

Charakteristická urbanistická struktura zástavby zemědělskými usedlostmi nebyla zásadně narušována rozvojem výstavby v období po roce 1945, kdy došlo k výrazné změně domů, které se stávají ve velké většině čistě obytnými. Socializace zemědělství nevnesla do struktury obce nové měřítko, neodpovídající přirozenému měřítku ve venkovském prostoru, protože plocha zemědělské výroby je situována severozápadně od obce bez přímého dopadu na zastavěné území obce a svým hmotovým řešením navazuje na urbanistickou strukturu obce.


12/2009


11

Demografické charakteristiky Demografické charakteristiky obce Osek nad Bečvou jsou uvedeny v předcházející kapitole. Je využito zdrojů SLBD 2001.(pramen-ČSÚ ČR), případně dalších podkladů ČSÚ. Z výše uvedených údajů je patrný setrvalý stav snižování počtu trvale bydlících obyvatel až do roku 1991, kdy dochází ke zlomu a počet obyvatel opět roste až na 215 v roce 2008. V současné době má obec 208 trvale bydlících obyvatel, což lze považovat za mírný výkyv. Počet obyvatel (vždy k 31.12.): Rok Počet obyvatel 1990 1040 1991 1051 1992 1073 1993 1063 1994 1082 1995 1099 1996 1095 1997 1081 1998 1081

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet obyvatel 1082 1087 1097 1106 1097 1120 1125 1160 1208

Počet obyvatel – dle MV ČR k 1.1.2009 Obec Osek nad Bečvou Součet

Počet obyvatel 1182 1182

Muži nad 15 let – 508 osob, ženy nad 15 let – 501 osob. Celkem nad 15 let – 1009 osob. Struktura obyvatelstva podle věku a ekonomické aktivity Věková struktura obyvatel je v zásadě vyvážená, přesto částečně odráží obvyklý trend venkovských sídel. Částečně uspokojujícím je počet obyvatel v předproduktivním věku. V předproduktivním věku je 177, tj. cca 14,65% z celkového počty trvale bydlících obyvatel, v produktivním věku je 894 osob, tj. cca 74% a v poproduktivním věku je 137 osob, tj. cca 11,34% obyvatel ze všech trvale bydlících osob. Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatel obce převládají osoby se základním a odborným vzděláním bez maturity nad dalšími (vyššími) stupni vzdělání.

889

236

367

211

18

53

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

základní a neukončené

Celkem Osek nad Bečvou

vyučení a střední odborné bez maturity

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

1

3

Z hlediska ekonomických odvětví převládá průmysl a ostatní odvětví nad odvětvími zemědělství a lesnictví , stavebnictvím a dalšími odvětvími. v tom podle odvětví ekonomické činnosti

Ekonomicky aktivní celkem

z toho

zemědělství, lesnictví


průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomu-

ostatní odvětví

12/2009

nezjištěno


12

ženy Osek nad Bečvou

545

a rybolov

238

nikace

62

173

61

37

44

155

13

Z hlediska vyjížďky za zaměstnáním a do škol: Pracující vyjíždějící z obce za prací

Osek nad Bečvou

s dobou cesty

v% v% z vyjížděz pracujících celkem jících celkem celkem

celkem

335

Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

z toho denně

71,4

304

do 29 minut

90,7

30 - 59 minut

60 minut a více

98

21

185

v% ze žáků, studentů a učňů

celkem

105

48,8

Do zaměstnání vyjíždí podstatná část trvale bydlících ekonomicky aktivních obyvatel obce. Struktura bytového fondu Struktura bytového fondu je obdobná jako u podobných obcí. Přiměřená je míra neobydlenosti stávajících objektů, která při SLBD 2001, činila 51 domů z celkového množství 310 domů, z toho 303 domů je rodinných domů. Trvale obydlené domy

Neobydlené domy

z toho rodinné domy 1970

1980

1991

počet Osek nad Bečvou

308

305

průměrné stáří domu v letech

2001

302

310

v%

303

97,7

z toho sloužící k rekreaci

celkem

44

51

1

Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí: Velikost bytu s1 obytnou místností Osek nad Bečvou

se 2 pokoji

27

90

Byty v domech postavených v období

se 3 pokoji 123

se 4 a více pokoji

do roku 1919 vč. nezj.

126

1920 - 1945

48

1946 - 1980

64

1981 - 1990

133

70

1991 - 2001 52

Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí:

vodovodem Osek nad Bečvou

362

Trvale obydlené byty vybavené koupelnou splachovapřipojením nebo cím na plyn sprch. záchodem ze sítě koutem v bytě v bytě 331

349

333

Domácnosti ústředním nebo etážovým topením

bytové

hospodařící

280

367

399

Počet bytů se 2 a více cenzové cenz. domácnostmi 405

36

Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí: Plocha trvale obydlených bytů 2 vm celková Osek nad Bečvou

35 610

obytná 22 343

Počet obytných místností s plochou 8 a více 2 m 1 149


Na 1 trvale obydlený byt připadá Počet osob v bytech

1 073

2

m obytné plochy 61,05

obytných místností s plochou 8 a více 2 m 3,14

cenzových domácností

osob

2,92

12/2009

1,10


13

Demografické tendence Z výše uvedených údajů vyplývá, že demografická struktura obyvatel je v zásadě dobrá (až na některé charakteristiky), dostupnost a napojení sídla na obce a města vyššího řádu je vyhovující, obec leží v rozvojové ose OS 5 dle koncepce Politiky územního rozvoje ČR a sousedí s s rozvojovou oblastí RO 3 vymezenou v ZÚR OK, proto lze předpokládat rozvoj obce do budoucna. Rozvoj bude realizován výstavbou nových objektů na návrhových plochách a v prolukách k zastavění. Tabulka vývoje počtu obyvatel

2020

1. Realistická varianta

2. Optimistická varianta

1320 obyvatel

1400 obyvatel

Při stanovení návrhového počtu obyvatel obce jsme vycházeli z retrospektivního vývoje počtu obyvatel obce, ze státních a evropských prognóz, které předpokládají postupný úbytek a stárnutí populace. Zároveň předpokládáme rozvoj sídla v návaznosti na koncepci rozvoje OK dle ZÚR OK (rozvojová osa OS 5 – dle Politiky územního rozvoje ČR) a určitý stupeň reemigrace (reurbanizace), který je možno očekávat v souvislosti s následujícími ekonomickými faktory: -restrukturalizace sekundárního sektoru -liberalizace nájemného v bytových domech a z toho vyplývající sociální dopady na obyvatelstvo ve městech -zájem o bydlení mimo centra měst. -dobrá dopravní dostupnost -existence technické infrastruktury v obci Z hlediska přípravy územního rozvoje obce Osek nad Bečvou se domníváme, že nemá-li se obec připravit sama o možnost zvýšení počtu obyvatelstva přílivem imigrantů, případně potenciálních pracovních příležitostí v terciéru (obchod, služby, školství, zdravotnictví apod.) měl by návrh územního plánu počítat s vývojem počtu obyvatel podle optimistické varianty. Pouze dostatečná nabídka vhodných rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a pracovní aktivity (podnikání) může naplnit očekávání obce v tomto směru tj. skutečný nárůst počtu obyvatelstva a s tím spojený ekonomický růst obce. Zpracovatel ÚP zapracoval optimistickou variantu rozvoje obce , tj. cílový stav 1400 obyvatel k roku 2020. Současně byla při návrhu velikosti zastavitelných ploch zohledněna majetkoprávní nedostupnost některých pozemku, případně další vlivy, které blokují některé pozemky v rámci navrženého zastavitelného území – proto byla plošná výměra zastavitelných ploch mírně předimenzována. Charakteristika zástavby V současnosti je urbanistická struktura obce v zásadě vybudována a stabilizována. Zástavba obce Osek nad Bečvou charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél silnic a ostatních místních komunikací. Starší obytná struktura je tvořena volně stojícími nebo řadově stojícími objekty-„grunty“ (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem), které tvoří typickou formu zastavění. Doplňkem této urbanistické struktury je zástavba „domkařskou“ strukturou a se zástavbou po roce 1945 jako již téměř čistě obytnou. Původní zástavba tvoří jasně vymezený návesní prostor tzv. ulicovky s dominantou kostela a další vybaveností. Výraznou dominantou v urbanistické kompozici je objekt kostela. Mladší obytná struktura je tvořena řadové nebo samostatně stojícími objekty bydlení s původně výraznou hospodářskou funkcí (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem). Zástavba poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu již téměř jako zástavba čistého bydlení. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


14

Zástavba je převážně jedno a dvoupodlažní se sedlovými střechami, jejichž hřeben je téměř vždy rovnoběžný s přilehlou komunikací. Prostorovou dominantou místního významu je objekt kostela, který je situován v ploše návesního prostoru. Z měřítka stávající urbanistické struktury se vyděluje středisko zemědělské výroby, které je však situováno v severní poloze od obce bez přímého pohledového vztahu ke stávajícímu zastavěnému území obce. Původní zástavbu lze charakterizovat jako typicky venkovskou s doplňkovými funkcemi jako jsou zemědělská výroba, průmyslová výroba a s dalšími činnostmi, současná forma zástavby se spíše přiblížila městskému typu rodinného bydlení, které je charakterizováno jasnou dominancí funkce bydlení – čisté bydlení. Součástí obce je také několik samostatně zastavěných území: 1. Rybáře – zastavěná část s vazbou na obec Oldřichov 2. „Myslivecká chata“ – myslivecká chata s obytnými objekty 3. Plochy rozvodny Prosenice – rozvodna VVN/VN 4. Plochy rekreace v návaznosti na Lipenský splav 5. Plochy rekreace a sportu (vybavenosti) v návaznosti na vodní plochu Jadran. 6. Plocha technického vybavení – ČOV. 7. Plochy rekreace v lokalitě myslivecké chaty. Architektonická hodnota objektů Nemovitá kulturní památka V řešeném území se nachází kulturní památky zařazené do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o tyto kulturní památky: 1. Farní kostel Povýšení sv. Kříže s ohradní zdí (35 982/8-504) – farní kostel Povýšení sv. Kříže je jednolodní barokní stavbou z roku 1791, ohradní zeď je z lomového kamene z 18. Století. Ve vstupních pilířcích niky se sádrovými sochami sv. Antonína a sv. Floriána. Z vnitřní strany průčelního pilíře zazděná deska břidlice kruhového tvaru s vyrytým křížem, monogramem a vročením 1862. 2. Soubor dvou soch: sv. Juda Tadeáš, sv. Jan Nepomucký (19 337/8-505) – po stranách vstupu na hřbitov, pískovcové barokní sochy z roku 1748. Socha sv. Judy Tadeáše – barokní sochařská práce místní provenience z roku 1748. Socha sv. Jana Nepomuckého – barokní sochařská práce místní provenience z roku 1748. Území archeologického zájmu Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Památky místního významu Na k.ú. obce Osek nad Bečvou jsou rozmístěny tzv. „památky místního významu“ na které se sice nevztahuje ochrana podle zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, nicméně dotvářejí kolorit obce a jejich zachování „in situ“ považujeme za nezbytné. Jde o tyto objekty: • Kaplička sv. Anny • Kamenný kříž u kostela • Sochy sv.Cyrila a Metoděje • Socha P. Marie před č.p. 38 Objekty vybavenosti a výroby se chovají k vesnickému prostředí vhodně - použitými materiály, hmotovou skladbou a tvarem střech s výjimkou bývalého nákupního střediska, které je řešeno s plochou střechou. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


15

Obyvatelstvo, bytový fond Struktura ploch pro bydlení je v současné obci v zásadě stabilizována. V obci se vyskytují převážně dva typy bydlení. Jedná se jednak o bydlení předměstského typu tj. čisté bydlení nebo bydlení v kombinaci s drobnou výrobou příp. drobným zemědělským hospodařením a vedle toho o tradiční venkovské bydlení, které je kombinováno s výraznějším vlivem zemědělského hospodaření na bytovou funkci. V obci jsou plochy hromadného bydlení (bydlení v bytových domech). Statistické údaje jsou uvedeny v předchozí části textové části. Předpokladem růstu počtu obyvatel v návrhovém období územního plánu mohou být následující vlivy: * nižší pořizovací náklady na bydlení (hlavně ceny stavebních pozemků) ve venkovských sídlech příměstského typu oproti městskému bydlení * dostatečný návrh ploch pro bydlení * vybudování komplexních veřejných sítí technické infrastruktury v obci * vliv podstatného snížení výstavby v městském prostředí a postupné zvyšování počtu bytů v rodinných domech * postupné snižování závislosti obyvatel na prostředcích hromadné dopravy * dobrá dojížďková vzdálenost do sídel vyššího významu Stanovení předpokládaného počtu obyvatel a domů v návrhovém období – do r. 2020 Navrhovaný počet obyvatel : k roku 2020 celkový počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

1400 obyvatel 1400 obyvatel

Při stanovení výhledového počtu obyvatel obce jsme vycházeli z retrospektivního vývoje počtu obyvatel obce, ze státních a evropských prognóz, které předpokládají postupný úbytek a stárnutí populace. Zároveň předpokládáme určitý stupeň reemigrace (reurbanizace), který je možno očekávat v souvislosti s následujícími ekonomickými faktory: -restrukturalizace sekundárního sektoru -liberalizace nájemného v bytových domech a z toho vyplývající sociální dopady na obyvatelstvo ve městech -zájem o bydlení mimo centra měst. Očekáváme, že se poměr zaměstnanosti v jednotlivých sektorech změní ve prospěch sekundárního a terciálního sektoru na úkor sektoru primárního. Rovněž lze předpokládat zvýšení poměru obyvatel se středním a vyšším vzděláním. Pro odhad vývoje počtu obyvatel a domů na sklonku návrhového období územního plánu je nutno vzít v úvahu určité nahodilé faktory: -předpokládanou cca 70-ti procentní reálnost zastavění navržených pozemků (hlavně z důvodu majetkoprávních vztahů). Pro výpočet navrženého počtu bytů je navržen orientační koeficient : počet domů x 1,25. To znamená, že většina navržených domů bude jednobytových. Předpoklad počtu obyvatel na 1 byt je 2,5-3 osoby. Potřeba domů a bytů pro předpokládaný nárůst obyvatel: Celkový čistý přírůstek Domů +192 obyvatel

+70

Bytů

Obyvatel celkem

+88

218

Pro zachování standartu při předpokládaném mírném nárůstu počtu obyvatelstva a poměrně vysokém přirozeném odpadu domovního fondu z titulu věku je potřeba v návrhovém období uvažovat Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


16

s novou výstavbou cca 90 bytových jednotek (bytů). Při započítání přirozeného odpadu domovního fondu – cca 10 rodinných domů – je reálná potřeba návrhových ploch cca 80 rodinných domů. Ekonomický potenciál Současná ekonomická základna obce je založena na zemědělské a průmyslové bázi. Výrobní aktivity jsou představovány zemědělskou činností. Dále je ekonomická aktivita představována průmyslovou výrobou v obci i mimo obec – dojíždění do zaměstnání (viz.SLBD). Pro obec a její zázemí znamená velkou hrozbu resktrukturalizace výrobní základny, tak jak probíhá v celé české společnosti a proto je třeba hledat možnosti nového ekonomického rozvoje obce, případně profitovat z územního rozvoje sídel vyššího řádu. Zemědělská výroba Řešené území se nachází v tradičně zemědělské oblasti. Hlavní zemědělskou výrobní funkci mají v obci zemědělští podnikatelé, kteří se zabývají v současné době živočišnou i rostlinnou výrobou v řešeném území. V obci je jeden zemědělský podnik a celá řada soukromě hospodařících zemědělců ( celkem 55 subjektů). Stávající plocha zemědělské výroby je z hlediska urbanistické koncepce stabilizována a v současné době využita (i k nezemědělským činnostem). V této souvislosti je navrženo stabilizování této plochy v území a případný návrh jejího dalšího rozvoje. Menší samostatné plochy zemědělské výroby jsou umístěny v jižní části obce Osek nad Bečvou a dále v lokalitě Rybáře jsou situovány dvě plochy zemědělské výroby. Řada soukromě hospodařících zemědělských podnikatelů působí v zastavěném území v plochách a objektech zemědělské výroby v těsné návaznosti na plochy bydlení nebo v objektech a plochách bydlení, kde je zemědělská činnost doplňkovou funkcí bydlení. Průmyslová a řemeslná výroba, sklady Průmyslová výroba je v obci zastoupena. Jedná se o řadu podnikatelských subjektů z nichž největší je ALBO – stolařství, plochy výroby v lokalitě Osečanka (stavebniny, pneuservis, obchodní provozy a ČSPH), dále plocha v návaznosti na zemědělský areál v severní části obce, a objekt v jižní části obce a plochy bývalého mlýna (dnes MVE). Další MVE je situována u Oseckého jezu v lokalitě Jadran. Lesní hospodářství V řešeném území je v době zpracovávání ÚP 17 ha lesních pozemků, což je 1,3 % z celkové výměry katastrálního území. Z hlediska dřevinné skladby jsou na katastrálním území zastoupeny převážně listnaté nebo smíšené porosty. Jedná se výhradně o lesy hospodářské-produkční. Lesy zvláštního určení ani lesy ochranné se v řešeném území nevyskytují. Na k.ú. Osek nad Bečvou v lesích hospodaří Lesy ČR- obec Osek nad Bečvou, případně jednotliví drobní vlastníci. 1.3.4

Limity využití území

Limity využití území vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí. V textové části jsou popsány všechny limity využití území, které se v řešeném prostoru nachází. V grafické části jsou uvedeny jen zobrazitelné limity využití území (1:5000).


12/2009


17

Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území přírody Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná V území se nevyskytují. V přípravě je návrh ochrany části koryta Bečvy jako maloplošného chráněného území. Ostatní chráněná území přírody Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Přírodní park K ochraně krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může orgán ochrany přírody dle § 12 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. zřídit přírodní park. V řešeném území nejsou přírodní parky zastoupeny. Památné stromy V území nejsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb.. Natura 2000 V území se nachází evropsky významná lokalita vedená pod názvem Bečva – Žebračka, zahrnující zde tok Srhance. Lokalita je biotpem hrouzka Kesslerova, velevruba tupého. Celková výměra lokality činí 2,65 ha. Zranitelné oblasti. Obec Osek nad Bečvou není zařazena do zranitelných oblastí ve smyslu přílohy č.1 nařízení vlády č. 209/2007, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit dle § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za zvláště chráněné. V současné době jsou zvláště chráněné druhy rostlin vyjmenovány v příloze č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. a zvláště chráněné druhy živočichů v příloze č. III téže vyhlášky. V řešeném území jsou lokalitami se zjištěným výskytem zvláště chráněných druhů organismů především EVL Strhanec. Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb. je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


18

rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými částmi ÚSES jsou interakční prvky. Limity využití území jsou skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES, začleněné do závazné části ZÚR Olomouckého kraje.nadregionální biokoridor K 143, a regionální biocentrum 340 Rybáře.. Ochrana nerostných surovin Chráněné ložiskové území (CHLÚ) Na katastrálním území obce Osek nad Bečvou se v souladu s platnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění nachází chráněné ložiskové území: • Chráněné ložiskové území těžby štěrkopísků – CHLÚ-00870000. Dobývací prostor (DP) Na katastrálním území obce Osek nad Bečvou se v souladu s platnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění nenachází dobývací prostor. Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry V řešeném území se nenachází žádné chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ve smyslu § 34 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích. Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nacházejí vymezená výhradní ložiska nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon): • Výhradní ložisko nerostných surovin – štěrkopísky – B3-008700 Poddolovaná území V území není evidováno Geofondem ČR poddolované území, Sesuvná území V území nejsou evidována žádná sesuvná území. Stará důlní díla V území nejsou evidována žádná stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Ochrana lesa Lesy jsou chráněny prostřednictvím zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Kategorie lesa Lesy se člení dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb. podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Většina lesů v řešeném území je zařazena do kategorie lesů hospodářských (dle § 9 zákona č. 289/1995 Sb.).


12/2009


19

Ochranné pásmo lesa Pro dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa jakoukoliv činností související s územním plánováním je potřebný podle § 14 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb. souhlas příslušného orgánu státní správy lesů. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a léčebných lázní Ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů I. stupně Na k.ú. řešené obce se nenachází žádný zdroj léčivých vod, ani jeho ochranné pásmo I. stupně. Ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů II. stupně Na k.ú. řešené obce se nenachází žádný zdroj léčivých vod. Ochrana podzemních a povrchových vod Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Na k.ú. řešené obce se nenachází Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vyhlášený vodárenský tok, vodohospodářsky významný vodní tok Na k.ú. řešené obce se nenachází vyhlášený vodárenský tok. Ochranné pásmo vodního zdroje Na k.ú. řešené obce se nenachází vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů. Provozní pásmo pro údržbu vodních toků Řešení respektuje provozní pásmo podél drobných vodních toků - jehož šířka je dána hodnotou 6 m od břehové čáry na obě strany toku a u významného vodního toku (Bečva) – jehož šířka je dána hodnotou 8 m od břehové čáry na obě strany toku. Provozní pásmo vodního toku vyplývá z § 49, odst. 2, písm. b) a c) zákona 254/2001 Sb., kterým se stanoví oprávnění při správě vodního toku. Ochrana před záplavami Hranice záplavového území Na k.ú. Osek nad Bečvou je vyhlášeno záplavové území řeky Bečvy, o němž rozhodl Okresní národní výbor v Přerově, odbor vodního, lesního hospodářství a zemědělství pod zn. Vod. 746/89-235/1Ha, dne 22.6.1989, na návrh Povodí Moravy č.j. 201/5614/89 ze dne 25.4.1989. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15.7.1989. Záplavové území je území přilehlé k vodnímu toku, které může být zaplaveno při povodních. Činnosti v území budou plně respektovat zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), především však §66 a 67. Ochrana ovzduší Oblast vyžadující zvláštní ochranu ovzduší Řešené území není územím vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Ochrana staveb Ochranné pásmo zemědělského družstva Ochranné pásmo pro případnou kumulaci dobytka není pro řešené území vyhlášeno. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


20

Ochrana staveb melioračního odvodnění V řešeném území jsou situovány podzemní stavby melioračního odvodnění. Ochranné pásmo veřejného pohřebiště (hřbitova) Ochranné pásmo veřejného pohřebiště (hřbitova) stanovuje zákon.č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů. Pohřebiště se v řešeném území vyskytuje – OP = 100 m. Ochrana památek Území archeologického zájmu Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. (zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) Archeologické naleziště V řešeném území se nenachází. Archeologická památka V řešeném území se nenachází. Památková rezervace V řešeném území se nenachází. Ochranné pásmo památkové rezervace OP památkové rezervace není stanoveno. Památková zóna V řešeném území se nenachází. Ochranné pásmo památkové zóny V řešeném území se nenachází. Nemovitá kulturní památka V řešeném území se nachází kulturní památky zařazené do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o tyto kulturní památky: 1. Farní kostel Povýšení sv. Kříže s ohradní zdí (35 982/8-504) – farní kostel Povýšení sv. Kříže je jednolodní barokní stavbou z roku 1791, ohradní zeď je z lomového kamene z 18. Století. Ve vstupních pilířcích niky se sádrovými sochami sv. Antonína a sv. Floriána. Z vnitřní strany průčelního pilíře zazděná deska břidlice kruhového tvaru s vyrytým křížem, monogramem a vročením 1862. 2. Soubor dvou soch: sv. Juda Tadeáš, sv. Jan Nepomucký (19 337/8-505) – po stranách vstupu na hřbitov, pískovcové barokní sochy z roku 1748. Socha sv. Judy Tadeáše – barokní sochařská práce místní provenience z roku 1748. Socha sv. Jana Nepomuckého – barokní sochařská práce místní provenience z roku 1748. Ochranné pásmo nemovité kulturní památky V řešeném území se nenachází.


12/2009


21

Ochrana technické infrastruktury Koridoru technické infrastruktury Ochranné pásmo koridoru technické infrastruktury V řešeném území se nenachází. Pro zásobování vodou (Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) Ochranné pásmo přívodního a zásobovacího řadu ÚPD respektuje ochranné pásmo vodovodního řadu: -do průměru 500 mm včetně činí 1,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany -u průměru nad 500 mm činí 2,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Pro čištění odpadních vod (Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) Ochranné pásmo ČOV OP není v území situováno. Ochranné pásmo kmenové stoky ÚPD respektuje ochranné pásmo kanalizačních stok: -do průměru 500 mm včetně činí 1,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany -u průměru nad 500 mm činí 2,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. OP není v území situováno. Pro zásobování elektrickou energií (zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) Při řešení výstavby a realizaci veškerých záměrů v řešeném území bude nutné mimo jiné přihlédnout k ochranným pásmům elektroenergetických zařízení. Tato musí odpovídat zákonu č. 458 / 2000 Sb., kde § 46 stanovuje: (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče veden na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení110 kV g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

7 m, 2m, 1 m, 12 m, 15 m, 20 m, 30 m, 2 m, 1 m.

(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


22

a)

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším jak 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení , výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé, nebo výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti ohrožující vedení, spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života , zdraví , nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy , nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu.Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky , za kterých byl udělen. (12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy , nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. (13) Veškeré výjimky pro výstavbu plošných a podobných zařízení (parkoviště, hřiště apod.) nutno projednat se správcem sítě. U venkovního vedení NN se vzdálenosti od budov řídí příslušnými technickými normami (ČSN 33 3300/83). (14) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. § 45 (4) Ochranná pásma stanovená dle dosavadních předpisů a výjimky o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po skončení účinnosti tohoto zákona. Pro zásobování plynem (zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) Ochranné pásmo plynovodu podle průměru potrubí Ochranná pásma plynovodů stanoví Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích 458/2000 Sb. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu. Ochranná pásma (podle § 26 zák. č. 458/2000 Sb.): -u ostatních plynovodů a přípojek 4m -u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m -u technologických objektů 4m


12/2009


23

Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisů a výjimky z nich, udělené před nabytím účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., zůstávají v platnosti. Bezpečnostní pásmo regulační stanice Bezpečnostní pásma plynovodů stanoví Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích 458/2000 Sb. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Bezpečnostní pásma: -regulační stanice vysokotlaké 10 m Bezpečnostní pásmo VVTL velmi vysokotlaké plynovody (VVTL): -VVTL do DN 300 -VVTL do DN 500 -VVTL nad DN 500

100 m 150 m 200 m

Bezpečnostní pásmo VTL vysokotlaké plynovody (VTL): Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Bezpečnostní pásma: vysokotlaké plynovody (VTL): -VTL do DN 100 -VTL do DN 250 -VTL nad DN 250

15 m 20 m 40 m

Pro zásobování teplem Ochranné pásmo výrobny tepla V řešeném území se nevyskytují. (zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) Ochranné pásmo tepelného vedení V řešeném území se nevyskytují. (zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) Pro přenos informací (Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích ve znění pozdějších novel) Ochranné pásmo kabelů a zařízení telekomunikací Ochranné pásmo, chránící podzemní dálkový kabel včetně zařízení, jež je jeho součástí je široké 2 m a probíhá v celé délce kabelové trasy. Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích ve znění pozdějších novel. Ochranné pásmo radiokomunikační stavby a zařízení Ochranné pásmo není v řešeném území stanoveno. Radioreléová trasa V řešeném území se nevyskytují.


12/2009


24

Ochrana dopravní infrastruktury Pozemních komunikací (zákon 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) Ochranné pásmo dálnice, rychlostní silnice Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích. U dálnice je stanoveno ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého jízdního pásu. Ochranné pásmo silnice I. třídy Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích. U silnice I. třídy směrově rozdělené je vzdálenost ochranného pásma 50 m od osy přilehlého jízdního pásu. Ochranné pásmo silnice II. třídy nebo III. třídy Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích, silniční ochranné pásmo, z něhož vyplývá vzdálenost pásma od osy vozovky silnice II. třídy a III. třídy - 15 m. Rozhledové pole úrovňových křižovatek pozemních komunikací V rozhledovém poli nesmí být nic, co by ztěžovalo rozhled. Zejména nesmí být v rozhledovém poli vysazovány stromy a keře, zřizovány zídky a ploty, uskladňovat posypové, stavební a jiné hmoty a provádět jakékoliv zemní úpravy, pokud by pro rozhled nepříznivě zasahovaly do výše větší než 0,9 m nad vozovkou. Rozhled nesmí být omezován ani stavbami jakéhokoliv určení. Drah (zákona č. 266/1994Sb. o drahách) Ochranné pásmo železnice celostátní vysokorychlostní Ochranné pásmo je stanoveno dle zákona č. 266/1994Sb. „o drahách“, a to ve vzdálenosti 100 m od krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy (pro dráhy celostátní vysokorychlostní). Území koridoru trasy VRT Brno-Ostrava, zakreslený v grafické části ÚPD dle ZÚR OK, chránit před výstavbou a takovými změnami funkčního využití území, které by ve výhledu mohly ztížit či znemožnit jejich výstavbu. Ochranné pásmo železnice celostátní, regionální Ochranné pásmo je stanoveno dle zákona č. 266/1994Sb. „o drahách“, a to ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo vlečky V řešeném území se nevyskytují. Vodních cest V řešeném území není žádná vodní cesta. Zvláštní zájmy – obrana státu Ochranné pásmo vojenského výcvikového prostoru V řešeném území se nevyskytují. Hranice vojenského výcvikového prostoru Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


25

V řešeném území se nevyskytují. Ochrana nezastavitelnosti území výhledových záměrů V řešeném území jsou do doby realizace, rozhodnutí o realizaci nebo rozhodnutí o opuštění záměru územně hájeny tyto plochy zakreslené v grafické části (ve výkresu limitů využití území a dále ve výkresech jednotlivých profesí: -koridor průplavního spojení D-O-L v trase uvedené v ZÚR OK (Řešeným územím prochází trasa průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Ve smyslu usnesení Vlády České republiky č. 635 ze dne 11.12.1996 je jeho trasa chráněna v rámci směrných částí územních plánů velkých územních celků. Státní plavební správa jako orgán státní správy a státního dozoru ve vnitrozemské plavbě tuto trasu sleduje v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.) -koridor pro trasu VRT v trase uvedené v ZÚR OK Hranice územních jednotek Hranice okresu a kraje Hranice okresu V řešeném území se nevyskytují. Hranice kraje V řešeném území se nevyskytují. Hranice obce Hranice obce vymezuje území obce, které je tvořeno jedním nebo více katastrálními územími. Území obce Osek nad Bečvou je tvořeno k.ú. Osek nad Bečvou. (zákon 367/1990 Sb., o obcích) Hranice katastrálního území Katastrálním územím se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí. Hranice katastrálního území je ohraničením takového souboru nemovitostí. (zákon 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR). Hranice řešeného území Hranice řešeného území je totožné s hranicí obce – Osek nad Bečvou.

1.4 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Navržené řešení vychází z potřeb a požadavků obce Osek nad Bečvou, jejich občanů a dalších zainteresovaných stran. Řešení bylo konzultováno se zástupci obce Osek nad Bečvou. Následně byl návrh vypracován s využitím Zadání ÚP Osek nad Bečvou a nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., a prováděcích vyhlášek. Členění ploch s rozdílným využitím území bylo zpracováno v souladu s vyhláškou č.501/2006 Sb. a dále bylo využito dokumentu „Metodika digitálního zpracování územně plánovací dokumentace pro GIS“ – T-Mapy s.r.o., 29.6.2007. Všechny jevy, limity využití území a další prvky udržitelného rozvoje jsou respektovány v navrženém řešení a koncepce rozvoje sídla z nich vychází. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


26

1.4.1

Zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty Navržené řešení vychází z potřeb obce definovaných v Zadání ÚP a projednaných na veřejných jednáních. Variantní řešení bylo požadováno v zadání, proto jsou navrženy tři varianty rozvoje obce. První dvě varianty již reagují na potvrzení územního rozhodnutí o umístění objektu kravína v jižní části obce. Varianta třetí, zpracovaná na požadavek objednatele, nerespektuje umístění kravína v jižní části území a umisťuje zde plochy pro bydlení v smíšené plochy s bydlením. Řešení navazuje na průzkumy a rozbory ze začátku roku 2009. Koridory a trasy dopravní a technické infrastruktury jsou stabilizovány a nejsou navrhovány žádné zásadní přeložky ani nové trasy. Jsou pouze provedeny lokální úpravy trasy vzdušného vedení VN-22 kV a dále lokální úpravy tras STL plynovodu v místech rozvojových ploch. Prvky dopravní a technické infrastruktury jsou nově navrženy v místech rozvojových ploch v souladu se zadáním a celkovou urbanistickou koncepcí obce. V rámci návrhu variant jsou zapracovány trasy vedení VVTL DN 700/PN63 Hrušky-Příbor a trasa vedení VVN 400 kV č. 456 Nošovice (Blahutovice) – Prosenice. Je také zapracován požadavek na rozšíření rozvodny Prosenice. Dále jsou stabilizována a respektována stávající silnice I. a III. třídy, stávající trasa železniční trati č.280 včetně železniční zastávky a navržené trasy dálnice D1, vodní cesty D-O-L (průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe) a trasa vysokorychlostní tratě (VRT). Výsledné řešení navazuje na zvažovaná řešení v rámci zpracování variantních řešení předloženého konceptu řešení. Plochy změn z hlediska ploch pro bydlení, hromadné rekreace, technické infrastruktury a ploch smíšeného využití, ploch výroby a skladování navazují na stávající dopravní skelet obce a také navazují na sítě technického vybavení území. Převažující funkcí bude i nadále funkce bydlení a také plochy bydlení dominují plochám změn při návrhu zastavitelného území v obou variantách řešení. Obec Osek nad Bečvou se nachází v území, které neposkytuje mnoho možností na její harmonický a vyvážený rozvoj v návaznosti na stávající nebo navrhované limity a bariéry v území. V severní části řešeného území je situována trasa železniční tratě č.280, která ovlivňuje území z hlediska hlukové zátěže, dále je zde navržena trasa vodní cesty D-O-L a trasa vysokorychlostní tratě (VRT). Severní část je také omezena ochranným pásmem hřbitova. Z jižní strany je situováno vzdušné vedení VN č.9 vč. ochranného pásma, dále je zde situováno záplavové území Bečvy s vodním tokem Bečvy a Strhance, prvek soustavy NATURA 2000 (Strhanec) a v neposlední řadě ochranné pásmo zemědělské stavby – haly pro skot s dojírnou, která také omezuje rozvoj ploch pro bydlení v této lokalitě. Ze západní strany jsou vedeny vzdušná vedení do areálu rozvodny Prosenice vč. dalšího uvažované trasy VVN Nošovice – Prosenice. Rozvoj obce východním a západním směrem je nežádoucí, protože by vedl k dalšímu obestavování stávající silnice I/47, která je značně dopravně zatížená, je významným zdrojem hluku a prachu v území a neposkytuje dostatečný komfort pro návrh ploch pro bydlení. Ze západní strany je rozhodujícím limitem také území nevhodné k zástavbě z hlediska geomorfologického a geologického reliéfu. Z jižní strany je také limitem v rozvoji nadregionální a regionálního systému ÚSES, který nedovoluje v tomto směru jakýkoliv rozvoj. Z jižní strany je jistým omezením, tedy limitem rozvoje, potvrzené územní rozhodnutí na umístění stavby kravína, což reflektují první dvě varianty. Ze severní strany je také limitujícím faktorem stávající plocha zemědělského areálu. Areál je jen částečně funkční a řada objektů a plochy je nevyužitých, ale jsou pro další využití nedostupné z hlediska majetkoprávní nedostupnosti. Rostlinná výroba v území funguje a z hlediska údržby kulturní zemědělské krajiny a z hlediska ekonomické základny území je tento fakt pozitivním jevem. Existence stávajícího zemědělského areálu je respektována a z hlediska umisťování rozvojových ploch je to bariéra, kterou je nutné respektovat ať už z hlediska zápachu, tak i z hlediska případné hlukové zátěže. Rozvoj východním směrem je také značně problematický z hlediska spádových poměrů v území z hlediska odkanalizování území. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Ochrana přírodních hodnot území. Ochranou a respektováním přírodních hodnot území je myšlena zejména ochrana následujících prvků: Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


27

Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou v území Oseku nad Bečvou lesy, vodní toky, jezera a údolní nivy. Lesy se v území nachází v malých výměrách převážně v nivě Bečvy podél toku a jeho ramen, u Strhance,omezeně též v pahorkatinné části území. Hlavním vodním tokem území je řeka Bečva, protékající jižně od Oseku. Bečva ještě v 19. století bohatě meandrovala a v území se zachovala řada jejích starých ramen. V dnešní době protéká územím v podobě upraveného vypřímeného a značně odpřírodněného toku. Přírodě blízká část s náplavy vznikla po povodních v roce 1997 a je připravována k vyhlášení jako maloplošné chráněné území – národní přírodní památka. Toto mapoplošné chráněné území by se stalo pravděpodobně součástí regionálního biocentra Rybáře. V území obce se kromě vlastní Bečvy nachází několik jejích přítoků. Z okraje Nízkého Jeseníku stéká Lubeň a Trnávka, nivou Bečvy protéká mlýnský náhon Strhanec využívající části starých ramen Bečvy, který je napájen od Oseckého jezu a vlévá se opět do Bečvy v Přerově. Dalším vodním tokem v nivě Bečvy je Libuška, pramenící jižně od Hlinska se vlévá v katastru Oldřichova do starého ramene Bečvy, které pak nese jeho jméno až do soutoku s hlavním upraveným korytem Bečvy. Jezer je v území několik, jsou umělá a většinou vznikla jako výsledek těžby štěrkopísků. Jedná se zejména o jezero mezi oseckým mlýnem a ČOV, jezero zvané Jadran, ležící mezi Strhancem a Bečvou pod oseckým jezem, 2 jezera jihovýchodně od oseckého mlýna a další jezera mezi meandrem Bečvy a Bečvou. Výhledově v území vznikne několik dalších jezer jako následek těžby štěrkopísků. Podstatné je jejich zapojení do krajiny a využití v rámci ekosystému nivy. Údolní nivy jsou v území reprezentované zejména širokou nivou Bečvy, která zaujímá velkou část výměry území obce. Krajinnému rázu široké nivy Bečvy je třeba věnovat výraznou pozornost a ochranu. Lokality Natura 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se vyskytuje část evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 Bečva – Žebračka, kód lokality: CZ0714082, reprezentovaná náhonem Strhanec , který je unikátní lokalitou s výskytem velevruba tupého (Unio crassus) Všechny uvedené jevy v území jsou limitujícími prvky či bariérami, které výrazně ovlivňují urbanistický návrh rozvoje obce Osek nad Bečvou. 1. 2.

3.

Pro návrh urbanistické koncepce rozvoje obce Osek nad Bečvou byly rozhodující tyto fakty: obec se bude rozvíjet s hlavní funkcí bydlení, která vyžaduje kvalitní a ničím zásadně nerušené plochy bez možných budoucích střetů v území obec se bude rozvíjet jako rostoucí sídlo s rostoucím počtem trvale bydlících osob. Tento fakt stále více a více podporuje poptávka po stavebních pozemcích v obci hlavně investorů z Přerova a okolí, kteří hledají klidné bydlení v okolních obcích s krátkou dojížďkovou vzdáleností a vybaveností obce inženýrskými sítěmi. Obě tyto podmínky obec splňuje, proto je značný zájem o výstavbu rodinných domů v tomto území. Další rozvoj bude výrazným faktorem při stabilizaci a rozvoji stávající obce v návaznosti na rozvoj dalších služeb a doprovodných činností. V první a druhé variantě je respektováno potvrzení územního rozhodnutí pro umístění objektu kravína v jižní části obce (potvrzení odvolacím orgánem – KÚOK), ve variantě třetí toto potvrzení územního rozhodnutí není zohledněno a v jižní části obce jsou navrženy převážně plochy pro bydlení a smíšené aktivity s bydlením.


12/2009


28

Při zhodnocení rozvojových podmínek obce, zhodnocení bariér rozvoje obce a při zhodnocení majetkoprávních vztahů z hlediska možné majetkoprávní nedostupnosti pozemků byly navrženy tyto tři varianty rozvoje obce: 1. Varianta č.1 - rozvíjet obec převážně severovýchodním směrem, kdy převážná část návrhových ploch pro bydlení by navazovala na stávající a navržené místní komunikace a na stávající a navržené sítě technického vybavení. Část plochy pro bydlení je vymezeno ve východní části obce a část v jihovýchodní části a část jako zástavbu proluk v jihozápadní části obce. Tato varianta má nevýhody z hlediska blízkému vztahu se železniční tratí a částečně zasahuje do ochranného pásma hřbitova-tato část musí být respektována, protože byla předmětem řešení změny č.2 stávajícího ÚPNSÚ a v současné době probíhají projektové práce na zainvestování předmětných pozemků. Výhodou řešení je vhodná orientace sklonu svahu z hlediska oslunění stavebních pozemků a vztah ke stávající koncepci odkanalizování. Plochy pro zemědělskou výrobu navazují na stávající areál zemědělské výroby a v této vazbě ja navržena i plocha promyslové výroby při silnici III.třídy – směr Veselíčko. V severní části obce jako přechod mezi plochou zemědělské výroby a plochami bydlení je navržena smíšená plocha pro drobnou výrobu, služby a podnikání v kombinaci s doplňkovým bydlením. V návaznosti na plochu hřbitova je navržena plocha krajinné zeleně s plochou záchytného parkoviště pro nákladní automobily. V návaznosti na stávající plochu sokolovny a výletiště se sportovním hřištěm je navržena plochy sportu a rekrace pro umístění sportovního areálu. Tato variant prověřuje umístění obchvatu silnice III. třídy č. 43419, která míjí zastavěné území obce z východní strany a napojuje se přímo na silnici I/47 mimo zastavěné území obce. Dále jsou vymezeny návrhové plochy pro umístění fotovoltaických elektráren (FVE), které odrážejí konkrétní záměry investorů, které byly získány při sběru záměrů v rámci průzkumů a rozborů. Plochy pro FVE jsou určeny jen pro tento druh staveb a to jako staveb dočasných, kdy pozemky budou opět uvedeny do původního stavu a převedeny zpět do ploch ZPF. V rámci protipovodňových opatření je navržen poldr v severozápadní části obce a několik záchytných příkopů-průlehů pro odvedení extravilánových vod. V místě stávající ČOV je navrženo její rozšíření z důvodu úpravy a rozšíření technologie čištění odpadních vod. V této variantě jsou dále vymezeny rezervní plochy pro bydlení a smíšené plochy jako uvedení dalších směrů rozvoje obce v případě jejich zařazení do ploch změn po vyčerpání navržených ploch. Z hlediska podpory cestovního ruchu navázaného na nadregionální trasu cyklostezky a cyklotrasy Bečva je vymezena rozvojová plocha rekreace v lokalitě U Jadranu. Na tuto plochu navazuje návrh záchytného parkoviště severně za Strhancem s přímou vazbou na silnici I/47, kdy by byla separována automobilová doprava od dopravy bezmotorové. Další záchytné parkoviště je navrženo u Oseckého mostu. Propojení obou záchytných parkovišť s plochami a aktivitami cyklotrasy Bečva bude řešeno lávkami pro pěší a cyklisty. Tato varianta předpokládá zachování stávajícího funkčního využití výrobních a zemědělských areálů v jižní části obce a zakreslení ploch budoucího kravína (dle platného a potvrzeného územního rozhodnutí). 2.

Varianta č.2 - rozvíjet obec severovýchodním a severozápadním směrem, kdy převážná část návrhových ploch pro bydlení by navazovala na stávající a navržené místní komunikace a na stávající a navržené sítě technického vybavení. Část plochy pro bydlení je vymezeno ve východní části obce a část v jihovýchodní a jižní části (jako zástavbu proluk a vymezení plochy pro bytové domy). Tato varianta má nevýhody z hlediska blízkému vztahu se železniční tratí (přestože plochy v severozápadní části jsou od železnice vzdálený dále než část ploch ve variantě č.1) a částečně zasahuje do ochranného pásma hřbitova-tato část musí být respektována, protože byla předmětem řešení změny č.2 stávajícího ÚPNSÚ a v současné době probíhají projektové práce na zainvestování předmětných pozemků. Výhodou řešení je vhodná orientace sklonu svahu z hlediska oslunění stavebních pozemků a vztah ke stávající koncepci odkanalizování a ostatním sítím technického vybavení území. Plochy pro zemědělskou výrobu navazují na stávající areál zemědělské výroby a v této vazbě ja navržena i plocha průmyslové výroby při silnici III.třídy – směr Veselíčko. V této variantě je při silnici III.třídy směr Veselíčko umístěno také záchytné parkoviště nákladních automobilů (ve vazbě na plochy výroby a skladování a silnici III.třídy). V severní části obce jako přechod mezi plochou zemědělské výroby a plochami bydlení je navržena smíšená plocha pro drobnou výrobu, služby a podnikání v kombinaci s doplňkovým bydlením. V návaznosti na plochu hřbitova je navržena plocha sídelní zeleně s plochou sportu a rekreace, která dále navazuje na stávající plochu sokolovny a výletiště


12/2009


29

se sportovním hřištěm s navrženou plochou sportu a rekrace pro umístění sportovního areálu. Dále jsou vymezeny návrhové plochy pro umístění fotovoltaických elektráren (FVE), které odrážejí konkrétní záměry investorů, které byly získány při sběru záměrů v rámci průzkumů a rozborů. Plochy pro FVE jsou určeny jen pro tento druh staveb a to jako staveb dočasných, kdy pozemky budou opět uvedeny do původního stavu a převedeny zpět do ploch ZPF. V rámci protipovodňových opatření je navržen poldr v severozápadní části obce a několik záchytných příkopů-průlehů pro odvedení extravilánových vod. V místě stávající ČOV je navrženo její rozšíření z důvodu úpravy a rozšíření technologie čištění odpadních vod. V této variantě jsou dále vymezeny rezervní plochy pro bydlení a smíšené plochy jako uvedení dalších směrů rozvoje obce v případě jejich zařazení do ploch změn po vyčerpání navržených ploch. Z hlediska podpory cestovního ruchu navázaného na nadregionální trasu cyklostezky a cyklotrasy Bečva je vymezena rozvojová plocha rekreace v lokalitě U Jadranu. V této lokalitě je dále vymezena rozvojová plocha individuální rekreace (zahrádková lokalita). V této variantě je navrženo záchytné parkoviště je navrženo u Oseckého mostu. Propojení záchytného parkoviště s plochami a aktivitami cyklotrasy Bečva bude řešeno lávkou pro pěší a cyklisty. Tato varianta předpokládá přestavbu stávajícího funkčního využití výrobních a zemědělských areálů v jižní části obce z ploch zemědělské výroby a výroby a skladování na plochy smíšených aktivit s vyloučením bydlení jako izolační plochy mezi dalšími zastavitelnými plochami a ploch budoucího kravína (dle platného a potvrzeného územního rozhodnutí). Uvedené řešení umožňuje vymezit plochy pro bydlení i v jižní a jihozápadní části obce. V této variantě jsou dále vymezeny dvě plochy občanského vybavení u Oseckého mostu jako plochy pro umístění komerční vybavenosti vztahující se k trasy cyklotrasy Bečva – jedná se o konkrétní záměr investora v území. 3.

Varianta č.3 - rozvíjet obec severovýchodním a severozápadním směrem, kdy převážná část návrhových ploch pro bydlení by navazovala na stávající a navržené místní komunikace a na stávající a navržené sítě technického vybavení. Část plochy pro bydlení je vymezeno ve východní části obce a část v jihovýchodní a jižní části (jako zástavbu proluk a vymezení plochy pro bytové domy). Tato varianta má nevýhody z hlediska blízkému vztahu se železniční tratí (přestože plochy v severozápadní části jsou od železnice vzdálený dále než část ploch ve variantě č.1) a částečně zasahuje do ochranného pásma hřbitova-tato část musí být respektována, protože byla předmětem řešení změny č.2 stávajícího ÚPNSÚ a v současné době probíhají projektové práce na zainvestování předmětných pozemků. Výhodou řešení je vhodná orientace sklonu svahu z hlediska oslunění stavebních pozemků a vztah ke stávající koncepci odkanalizování a ostatním sítím technického vybavení území. Plochy pro zemědělskou výrobu navazují na stávající areál zemědělské výroby a v této vazbě ja navržena i plocha průmyslové výroby při silnici III.třídy – směr Veselíčko. V této variantě je při silnici III.třídy směr Veselíčko umístěno také záchytné parkoviště nákladních automobilů (ve vazbě na plochy výroby a skladování a silnici III.třídy). V severní části obce jako přechod mezi plochou zemědělské výroby a plochami bydlení je navržena smíšená plocha pro drobnou výrobu, služby a podnikání v kombinaci s doplňkovým bydlením. V návaznosti na plochu hřbitova je navržena plocha sídelní zeleně s plochou sportu a rekreace, která dále navazuje na stávající plochu sokolovny a výletiště se sportovním hřištěm s navrženou plochou sportu a rekrace pro umístění sportovního areálu. V této variantě nejsou vymezeny žádné návrhové plochy pro umístění fotovoltaických elektráren (FVE). V rámci protipovodňových opatření je navržen poldr v severozápadní části obce a několik záchytných příkopů-průlehů pro odvedení extravilánových vod. V místě stávající ČOV je navrženo její rozšíření z důvodu úpravy a rozšíření technologie čištění odpadních vod. V této variantě jsou dále vymezeny rezervní plochy pro bydlení a smíšené plochy jako uvedení dalších směrů rozvoje obce v případě jejich zařazení do ploch změn po vyčerpání navržených ploch. Z hlediska podpory cestovního ruchu navázaného na nadregionální trasu cyklostezky a cyklotrasy Bečva je vymezena rozvojová plocha rekreace v lokalitě U Jadranu. V této lokalitě je dále vymezena rozvojová plocha individuální rekreace (zahrádková lokalita). V této variantě je navrženo záchytné parkoviště je navrženo u Oseckého mostu za stávající plochou sportu a rekrace s příjezdní komunikací ze stávající silnice III.třídy Osek n.B.-Oldřichov.. Propojení záchytného parkoviště s plochami a aktivitami cyklotrasy Bečva bude řešeno lávkou pro pěší a cyklisty. Tato varianta předpokládá přestavbu stávajícího funkčního využití výrobních a zemědělských areálů v jižní části obce z ploch zemědělské výroby a výroby a skladování na


12/2009


30

plochy smíšených aktivit s přípustným bydlení a další okolní plochy jsou navrženy převážně pro bydlení. Varianta nezohledňuje umístění kravína (dle platného a potvrzeného územního rozhodnutí). Uvedené řešení umožňuje vymezit plochy pro bydlení i v jižní a jihozápadní části obce. V této variantě jsou dále vymezeny dvě plochy občanského vybavení u Oseckého mostu jako plochy pro umístění komerční vybavenosti vztahující se k trasy cyklotrasy Bečva – jedná se o konkrétní záměr investora v území. U všech variant je řešeno rozšíření plochy rozvodny Prosenice. Tento záměr je nyní projekčně zpracováván a došlo již k výkupu pozemků. Dále je u všech variant navržena vodní plocha severně od stávající plochy čistírny odpadních vod. U všech tří variant jsou také navrženy trasy (směrové úpravy trasy) silnice III/43419 a účelové komunikace (Osek n.B. – Dolní Újezd). Součástí navržené koncepce je i návrh jednotlivých prvků ÚSES, které vycházejí z generelu místní plánu ÚSES a dalších relevantních podkladů. Tento návrh byl doplněn o síť interakčních prvků. Interakční prvky jsou většinou vymezeny podél původních účelových komunikací v návaznosti na původní a stávající držbu jednotlivých zemědělských pozemků. Dále na přání zástupců obce byly vymezeny nové plochy krajinné zeleně. Tímto systémem dojde k výraznému posílení ekologické stability řešeného území a dále k ochraně zemědělské půdy před větrnou a vodní erozí. Bude také posílena protipovodňová ochrana území a obce. Při návrhu všech rozvojových ploch bylo přihlíženo k tomu, aby nevznikaly zbytkové plochy zemědělské půdy nebo plochy špatně zemědělsky obhospodařovatelné, dále se přihlíželo na stávající koncepci inženýrských sítí, dopravního řešení a to vše s ohledem na ochranu stávajících hodnot území. V rámci návrhu urbanistické koncepce byly stabilizovány plochy sídelní zeleně, které budou plnit funkci rekreační a pobytové plochy, případně izolační zeleně. Plochy sídelní zeleně se budou doplňovat s navrženou plochou veřejného prostranství v centru obce s návazností na stávající vybavenost obce. Dominantou centrálního prostoru bude objekt kostela. Všechny kulturní hodnoty byly v návrhu ÚP Osek nad Bečvou respektovány.

1.4.2

Přehled zastavitelných ploch

Zastavitelné plochy jsou uvedeny v grafické části ÚPD a vymezují zastavitelné plochy pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. Zastavitelné plochy jsou uvedeny v grafické části ÚPD a vymezují zastavitelné plochy pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití.

Varianta č.1: Označení plochy: Určení plochy:

Specifické koncepční podmínky:

Z1 Plocha je určená pro: • VZ-zemědělská a lesnická výroba • SV-plochy smíšené výroby, služeb a bydlení • RS-plochy sportu • DP-plochy parkovišť • ZP-parky, historické zahrady • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako


12/2009

Územní plán Osek nad Bečvou – Koncept Prověření změn územní studií: Podmínka pro rozhodování změnách RP: Etapizace:

31 rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

o

Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z2

Určení plochy:


Prověření změn územní studií: Podmínka pro rozhodování změnách RP: Etapizace:

o

Plocha je určená pro: • DP-plochy parkovišť • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu ¾ U plochy DP sledovat návaznost na EVL NATURA 2000 - Strhanec Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z3

Určení plochy:



o

Plocha je určená pro: • RS-plochy sportu • DP-plochy parkovišť • ZP-parky, historické zahrady • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu ¾ Respektovat OP nadzemního vedení VN Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z4

Určení plochy: Specifické koncepční podmínky: Prověření změn územní studií: Podmínka pro rozhodování změnách RP: Etapizace:

o

Plocha je určená pro: • VF-fotovoltaické elektrárny ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy: Určení plochy:



Z5 Plocha je určená pro: • VZ-zemědělská a lesnická výroba • SO-plochy smíšené výroby, služeb • SZ-plochy smíšené zemědělské • BI-bydlení individuální 12/2009

Územní plán Osek nad Bečvou – Koncept Specifické koncepční podmínky:


o

32 • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z6


o

Plocha je určená pro: • RI-individuální rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z7


o

Plocha je určená pro: • VF-fotovoltaické elektrárny ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Sledovat návaznost na prvky ÚSES-IP a vodní plochy Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z8


o

Plocha je určená pro: • RI-individuální rekreace • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy: Určení plochy: Specifické koncepční podmínky:

Prověření změn územní studií:

Z9 Plocha je určená pro: • BI-bydlení individuální ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu ¾ Využití ploch pro výstavbu bydlení je podmíněno splněním ukazatelů legislativních předpisů platných na úseku ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v dalším stupni přípravy území Požadavek není uplatněn.


12/2009

Územní plán Osek nad Bečvou – Koncept Podmínka pro změnách RP: Etapizace:

rozhodování

33

o

Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z10

Určení plochy:

Specifické koncepční podmínky: Prověření změn územní studií: Podmínka pro rozhodování změnách RP: Etapizace:

o

Plocha je určená pro: • RI-individuální rekreace • DS-silniční doprava • VP-průmyslová výroba a sklady ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z11


o


Označení plochy:

Z12


o

Plocha je určená pro: • TE-energetika ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z13


o

Plocha je určená pro: • TV-vodní hospodářství ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Respektovat omezení OP nadzemního vedení VVN Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.


Z14 Plocha je určená pro: • DP-plochy parkovišť ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Sledovat návaznost na prvky ÚSES a EVL NATURA 2000-Strhanec ¾ Před Strhanec realizovat přemostění jen pro pěší a cyklisty (propojení s plochou Z15)


12/2009


34 Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

o


Označení plochy:

Z15

Určení plochy: Specifické koncepční podmínky:


o

Plocha je určená pro: • RC-plochy cestovního ruchu ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Sledovat návaznost na prvky ÚSES a EVL NATURA 2000-Strhanec ¾ Před Strhanec realizovat přemostění jen pro pěší a cyklisty (propojení s plochou Z14) Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z16


o


Označení plochy:

Z17


o


Označení plochy:

Z18


o

Plocha je určená pro: • VF-fotovoltaické elektrárny ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Sledovat návaznost na prvky ÚSES-IP a vodní plochy Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.



12/2009


35

Varianta č.2: Označení plochy:

Z1

Určení plochy:



o

Plocha je určená pro: • VZ-zemědělská a lesnická výroba • SV-plochy smíšené výroby, služeb a bydlení • RS-plochy sportu • ZP-parky, historické zahrady • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z2



o

Plocha je určená pro: • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z3


o

Plocha je určená pro: • VF-fotovoltaické elektrárny ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.



Z4 Plocha je určená pro: • RS-plochy sportu • DP-plochy parkovišť • ZP-parky, historické zahrady • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava • OK-plochy komerčních zařízení • DP-plochy parkovišť • RH-plochy hromadné rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako


12/2009



36 rozvolněnou zástavbu ¾ Respektovat OP nadzemního vedení VN Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

o


Označení plochy:

Z5


o

Plocha je určená pro: • VF-fotovoltaické elektrárny ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z6

Určení plochy:



o

Plocha je určená pro: • VZ-zemědělská a lesnická výroba • SO-plochy smíšené výroby, služeb • SZ-plochy smíšené zemědělské • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z7


o


Označení plochy:

Z8


o

Plocha je určená pro: • TV-vodní hospodářství ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Respektovat omezení OP nadzemního vedení VVN Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.



12/2009


37

Označení plochy:

Z9


o


Označení plochy:

Z10


o


Označení plochy:

Z11

Určení plochy:


o

Plocha je určená pro: • RI-individuální rekreace • DS-silniční doprava • VP-průmyslová výroba a sklady • DP-plochy parkovišť • BI-bydlení individuální ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z12

Určení plochy:



Plocha je určená pro: RC-plochy cestovního ruchu • DS-silniční doprava • RI-individuální rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Sledovat návaznost na prvky ÚSES a EVL NATURA 2000-Strhanec ¾ Před Strhanec realizovat přemostění jen pro pěší a cyklisty (propojení s plochou Z14) Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o



12/2009


38

Označení plochy:

Z13


o


Označení plochy:

Z14


o



Z1

Určení plochy:



o

Plocha je určená pro: • VZ-zemědělská a lesnická výroba • SV-plochy smíšené výroby, služeb a bydlení • RS-plochy sportu • ZP-parky, historické zahrady • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z2



o

Plocha je určená pro: • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.


Požadavek není uplatněn. 12/2009


39

Označení plochy:

Z4

Určení plochy:



o

Plocha je určená pro: • RS-plochy sportu • DP-plochy parkovišť • ZP-parky, historické zahrady • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava • OK-plochy komerčních zařízení • DP-plochy parkovišť • RH-plochy hromadné rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu ¾ Respektovat OP nadzemního vedení VN Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z6

Určení plochy:



o

Plocha je určená pro: • VZ-zemědělská a lesnická výroba • SO-plochy smíšené výroby, služeb • SZ-plochy smíšené zemědělské • BI-bydlení individuální • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu obce jako rozvolněnou zástavbu Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z7


o


Označení plochy:

Z8


o

Plocha je určená pro: • TV-vodní hospodářství ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Respektovat omezení OP nadzemního vedení VVN Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.




40

Označení plochy:

Z9


o


Označení plochy:

Z10


o


Označení plochy:

Z11

Určení plochy:


o

Plocha je určená pro: • RI-individuální rekreace • DS-silniční doprava • VP-průmyslová výroba a sklady • DP-plochy parkovišť • BI-bydlení individuální ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

Z12

Určení plochy:



Plocha je určená pro: RC-plochy cestovního ruchu • DS-silniční doprava • RI-individuální rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty ¾ Sledovat návaznost na prvky ÚSES a EVL NATURA 2000-Strhanec ¾ Před Strhanec realizovat přemostění jen pro pěší a cyklisty (propojení s plochou Z14) Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o



Z13 Plocha je určená pro: RI-individuální rekreace • DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty


•

12/2009


41 Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

o


V rámci urbanistické koncepce rozvoje obce jsou vymezeny následující rezervní plochy: Varianta č.1: R1 – rezervní plocha pro situování ploch individuálního bydlení – BI R2 – rezervní plocha pro situování ploch smíšené výroby, služeb a bydlení – SV R3 – rezervní plocha pro situování ploch individuálního bydlení – BI Řešení ÚPD nenavrhuje do rezervních ploch žádné aktivity, které by znemožnily v budoucnu využití těchto rezervních ploch. Varianta č.2 a 3: R1 – rezervní plocha pro situování ploch individuálního bydlení – BI R2 – rezervní plocha pro situování ploch individuálního bydlení – BI R3 – rezervní plocha pro situování ploch smíšené výroby, služeb a bydlení – SV Řešení ÚPD nenavrhuje do rezervních ploch žádné aktivity, které by znemožnily v budoucnu využití těchto rezervních ploch. 1.4.3

Plochy přestavby

Plochy přestavby jsou vymezené plochy, kde dojde v zastavěném území ke změně funkčního využití. Plochy přestavby jsou uvedeny v grafické části ÚPD, jedná se o tyto plochy: Varianta č.1: Označení plochy:

P1

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy SZ – plochy smíšené zemědělské ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.



12/2009


42

Označení plochy:

P2,3,5,6,7

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VZ – zemědělská a lesnická výroba Plocha je nově určená pro: • plochy SZ – plochy smíšené zemědělské ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P4

Určení plochy:


Plocha byla původně určená pro: plochy RH – hromadné rekreace Plocha je nově určená pro: • plochy DP –plochy parkovišť • plochy DS-silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a EVL NATURA 2000 Strhanec. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o


Označení plochy:

P8

Určení plochy:




Plocha byla původně určená pro: plochy VD – drobná výroba a výrobní služby Plocha je nově určená pro: • plochy OK – plochy komerčních zařízení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o


P9

Plocha byla původně určená pro: • plochy VD – drobná výroba a výrobní služby • plochy BI-bydlení individuální Plocha je nově určená pro: • plochy SV – plochy smíšené výrobní, služeb a bydlení Specifické koncepční podmínky: ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B. 12/2009



o


Označení plochy:

P10

Určení plochy:



43

o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VP – průmyslová výroba a sklady Plocha je nově určená pro: • plochy DS – silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.


P1

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VZ – zemědělská a lesnická výroba • plochy VP-průmyslová výroba a sklady Plocha je nově určená pro: • plochy SO – plochy smíšené výroby a služeb ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P2,3,5,6,7

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VZ – zemědělská a lesnická výroba Plocha je nově určená pro: • plochy SZ – plochy smíšené zemědělské ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.



12/2009


44

Označení plochy:

P4

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy RH – hromadná rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P8

Určení plochy:



Plocha byla původně určená pro: plochy VD – drobná výroba a výrobní služby Plocha je nově určená pro: • plochy OK – plochy komerčních zařízení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o


Označení plochy:

P9

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VD – drobná výroba a výrobní služby • plochy BI-bydlení individuální Plocha je nově určená pro: • plochy SV – plochy smíšené výrobní, služeb a bydlení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P10

Určení plochy:


o

Plocha byla původně určená pro: • plochy RH – hromadné rekreace Plocha je nově určená pro: • plochy BI –bydlení individuální ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.




45

Označení plochy:

P11

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy SZ – plochy smíšené zemědělské ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P12

Určení plochy:



Plocha byla původně určená pro: plochy RH – plochy hromadné rekreace Plocha je nově určená pro: • plochy DP – plochy parkovišť ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o


Označení plochy:

P13

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VD – drobná výroba a výrobní služby Plocha je nově určená pro: • plochy SV – plochy smíšené výrobní, služeb a bydlení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.



Prověření změn územní studií:

P14 Plocha byla původně určená pro: • plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy DS – silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn.


12/2009

Územní plán Osek nad Bečvou – Koncept Podmínka pro změnách RP: Etapizace:

rozhodování

46

o



P1

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VZ – zemědělská a lesnická výroba • plochy VP-průmyslová výroba a sklady Plocha je nově určená pro: • plochy SV – plochy smíšené výroby, služeb a bydlení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P2,3,5,6,7

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VZ – zemědělská a lesnická výroba Plocha je nově určená pro: • plochy SZ – plochy smíšené zemědělské ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P4

Určení plochy:



Plocha byla původně určená pro: plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy RH – hromadná rekreace ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o



12/2009


47

Označení plochy:

P8

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy VD – drobná výroba a výrobní služby Plocha je nově určená pro: • plochy OK – plochy komerčních zařízení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P9

Určení plochy:



Plocha byla původně určená pro: plochy VD – drobná výroba a výrobní služby • plochy BI-bydlení individuální Plocha je nově určená pro: • plochy SV – plochy smíšené výrobní, služeb a bydlení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o


Označení plochy:

P10

Určení plochy:


o

Plocha byla původně určená pro: • plochy RH – hromadné rekreace Plocha je nově určená pro: • plochy BI –bydlení individuální ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P11

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy SZ – plochy smíšené zemědělské ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.




48

Označení plochy:

P12

Určení plochy:



o

Plocha byla původně určená pro: • plochy RH – plochy hromadné rekreace Plocha je nově určená pro: • plochy DP – plochy parkovišť ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Označení plochy:

P13

Určení plochy:



Plocha byla původně určená pro: plochy VD – drobná výroba a výrobní služby Plocha je nově určená pro: • plochy SV – plochy smíšené výrobní, služeb a bydlení ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. •

o


Označení plochy:

P14, 15

Určení plochy:



1.4.4

o

Plocha byla původně určená pro: • plochy BIs – bydlení individuální smíšené Plocha je nově určená pro: • plochy DS – silniční doprava ¾ Plochu je nutné napojit na technickou a dopravní infrastrukturu. ¾ Sledovat návaznosti na okolní plochy a objekty. ¾ Objekty v ploše navázat na urbanistickou strukturu ¾ Zohlednit sousedství plochy individuálního bydlení při návrhu objektů v ploše přestavby Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn. Požadavek není uplatněn.

Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití

Seznam ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou v územním plánu vymezeny: PLOCHY BYDLENÍ BI BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ BIs BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ SMÍŠENÉ BH BYDLENÍ HROMADNÉ Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


49

PLOCHY REKREACE RH PLOCHY HROMADNÉ REKREACE RS PLOCHY SPORTU RC PLOCHY CESTOVNÍHO RUCHU RI PLOCHY INDIVIDUÁLNÍ REKREACE PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV PLOCHY VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI OH VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ A SOUVISEJÍCÍ SLUŽBY OK PLOCHY KOMERČNÍCH ZAŘÍZENÍ PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS SILNIČNÍ DOPRAVA DP PLOCHY PARKOVIŠŤ DZ DRÁŽNÍ DOPRAVA PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TV VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ TE ENERGETIKA PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PLOCHY SMÍŠENÉHO VYUŽITÍ SZ PLOCHY SMÍŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ SV PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBY, SLUŽEB A BYDLENÍ SO PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBY A SLUŽEB PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VZ ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ VÝROBA VP PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY VD DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY VF FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ WP VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY-POLDRY WT VODNÍ PLOCHY A TOKY PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ ZP PARKY, HISTORICKÉ ZAHRADY PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ K PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Z PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY LESNÍ L PLOCHY LESNÍ


12/2009


1.4.5

50

Charakteristika jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití Pro návrh řešení je prioritní zachování vesnického prostředí.

Zásady urbanistického návrhu vycházejí z potřeby stabilizovat a rozvíjet stávající funkce a hodnoty v území, a podporovat činnosti které jsou dány změněnými společenskými podmínkami (např. výrobní služby, čistá výroba), dále stabilizovat a rozvíjet přírodní potenciál území. Hlavní potřeba v budoucnu bude směřována k vytvoření plně funkčního lokálního systému ekologické stability a vyrovnání demografické struktury obce. Podporovat přestavbu starých zemědělských usedlostí pro funkci bydlení a výrobních služeb. Usměrňovat umisťování občanské vybavenosti a služeb do centrální části obce hlavně formou vestavby do stávajících objektů. Plochy bydlení Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Plochy pro bydlení jsou dále členěny na: BI-bydlení individuální (čisté bydlení v rodinných domech), BIs-bydlení individuální smíšené (bydlení v rodinných domech s dalším doplňkovým využitím těchto ploch) a BH-bydlení hromadné (bydlení v bytových domech). V souvislosti s požadavky na plochy BIs je možné a žádoucí do těchto ploch umisťovat i další nerušící činnosti – veřejná prostranství, občanskou vybavenost, nerušící služby a drobnou výrobu. Plochy jsou převážně určeny k bydlení v uvedených formách. Plochy změn navazují na stávající zastavěné území a vytvářejí kompaktní urbanistickou strukturu sídla. Plochy smíšeného využití Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Smíšené plochy jsou dále členěny na: SZ-plochy smíšené zemědělské (plochy zemědělské výroby v přímé návaznosti na plochy bydlení, plochy je možné využít i pro další činnosti – drobná výroba, služby s vyloučením bydlení), SV-plochy smíšené výroby, služeb a bydlení (plochy smíšeného využití drobné výroby, služeb a možného bydlení v těchto plochách) a SO-smíšené plochy výroby a služeb (v těchto plochách bude umožněno jejich smíšené využití drobnou výrobu, služby, případně další činnosti s vyloučením bydlení v těchto plochách). Plochy jsou určeny ke smíšenému využití území jako přechod mezi plochami bydlení a výroby, a umožňují variabilnější využití. Plochy rekreace Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Plochy rekreace jsou dále členěny na: RH-plochy hromadné rekreace (jedná se o venkovní sportovní areály hřišť a zařízení), RS-plochy sportu (jedná se o plochy sportovních areálů s možností výstavby sportovních hal a zařízení), RC-plochy cestovního ruchu (jedná se o plochy kempů, objektů a zařízení cestovního ruchu vč. příslušného vybavení) a RI-plochy individuální rekreace – zahrádkářské osady (jedná se o plochy individuální rekreace). Plochy jsou určeny pro umisťování staveb a zařízení pro rekreaci s doplňkovými službami a využitím. Plochy občanského vybavení Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Plochy rekreace jsou dále členěny na: OV-plochy veřejné vybavenosti (jedná se o plochy pro veřejnou vybavenost převážně nekomerčního charakteru), OH-veřejná pohřebiště a související služby (jedná se o plochu hřbitova a navazujících služeb a zařízení) a OK-plochy komerčních zařízení (jedná se o plochy pro umísťování komerčních staveb a zařízení). Plochy dopravní infrastruktury Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro dopravně obslužné činnosti v území komunikace. Plochy dopravní infrastruktury jsou dále členěny na: DS-silniční doprava (jedná se o plochy dopravních staveb silničních jako jsou dálnice, silnice, místní a účelové komunikace, komunikace pro pěší a navazující stavby a zařízení, DP-plochy parkovišť (jedná se o plochy záchytných parkovišť nemístního Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


51

charakteru) a DZ-drážní doprava (jedná se o plochy železniční dopravy, železničních staveb a zařízení). Ve všech plochách s rozdílným způsobem využití lze z hlediska dopravního napojení a řešení umisťovat místní a účelové komunikace, plochy parkovišť a odstavných ploch lokálního charakteru, komunikace pro cyklisty a pěší a navazující stavby a zařízení. Plochy technické infrastruktury Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro situování staveb a zařízení technické infrastruktury – čistírny odpadních vod, rozvodny, stavby a zařízení vodovodů a navazujících staveb a zařízení. Plocha technické infrastruktury jsou dále členěna na: TV-vodní hospodářství (jedná se o plochy pro umisťování staveb vodohospodářských-vodovody a kanalizace, čistírny odpadních vod a pod, vč. souvisejících staveb a zařízení), TE-energetika (jedná se o plochy pro umisťování staveb energetických vč. souvisejících staveb a zařízení). Plochy veřejných prostranství Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro situování staveb a zařízení veřejných prostranství a prostorů, návsí, náměstí, parků a parkově upravených ploch vč. souvisejících staveb technické a dopravní infrastruktury a staveb občanského vybavení. Plochy výroby a skladování Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro situování staveb a zařízení zemědělské a nezemědělské výroby. Plochy výroby a skladování jsou dále členěny na: VZ-zemědělská a lesnická výroba (jedná se o plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu vč. navazujících staveb dopravní a technické infrastruktury a další související vybavenosti, VP-průmyslová výroba a sklady (jedná se o plochy pro průmyslovou výroby a skladování vč. navazujících staveb dopravní a technické infrastruktury a další související vybavenosti), VD-drobná výroba a výrobní služby (jedná se o plocha drobné výroby a výrobních služeb převážně sousedící s plochami pro bydlení, z hlediska charakteru plochy nesmí mít jejich využití negativní vliv na okolní plochy bydlení) a VF-fotovoltaické elektrárny (jedná se o plochy určené pouze pro umístění staveb fotovoltaických elektráren jako staveb dočasných, po ukončení jejich činnosti budou plochy opět rekultivovány na plochy zemědělského půdního fondu. Plochy sídelní zeleně Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují území jako veřejně přístupné plochy zeleně s rekreační, izolační, mikroklimatickou a estetickou funkcí – ZP-parky, historické zahrady. Plochy vodní a vodohospodářské Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují vodní plochy a toky – WT-vodní plochy a toky, a plochy suchách poldrů obce jako ochranou před povodněmi – WP-vodohospodářské plochy - poldry. Plochy lesní Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro výsadbu lesních porostů z hlediska malého podílu lesů v území s částečnou návazností na prvky územního systému ekologické stability, L-plochy lesní. Plochy krajinné zeleně Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro výsadbu krajinné zeleně z hlediska malého podílu krajinné zeleně v území s částečnou návazností na prvky územního systému ekologické stability, K-plochy krajinné zeleně.


12/2009


52

Plochy zemědělské Budou rozvíjeny v souladu s požadavky na využití území k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití dle tohoto územního plánu. Vymezují plochy pro produkční zemědělskou výrobu v rámci zemědělské krajiny. Zastavění těchto ploch nad rámec navržené urbanistické koncepce není dovoleno. Plochy je možné oplotit v rámci pasteveckých ploch formou ohradníků, které umožní prostupnost krajiny. Oplocení s podezdívkou nebo drátěné oplocení není přípustné. Koncepce rekreačního využití krajiny Rekreační využívání krajiny obyvateli obce Osek nad Bečvou je vázána na přítomnost lesních komplexů převážně mimo řešené území, vodních toků a jejich niv, vodní nádrže a plochy, jezdeckého areálu, areálu U Jadranu, vodní plocha Balaton a pod. Řešení územního plánu rozvíjí plochy krajinné zeleně pro zkvalitnění estetického vzhledu obce a zvýšení biodiversity krajiny a plochy pro rekreační využití v návaznosti na cyklostezku Bečva a Jantarovou stezku. 1.4.6

Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek Obyvatelstvo, bytový fond

Struktura ploch pro bydlení je v současné obci v zásadě stabilizována. V obci se vyskytují převážně dva typy bydlení. Jedná se jednak o bydlení předměstského typu tj. čisté bydlení nebo bydlení v kombinaci s drobnou výrobou příp. drobným zemědělským hospodařením a vedle toho o tradiční venkovské bydlení, které je kombinováno s výraznějším vlivem zemědělského hospodaření na bytovou funkci. V obci jsou plochy hromadného bydlení (bydlení v bytových domech). Statistické údaje jsou uvedeny v předchozí části textové části. Stanovení předpokládaného počtu obyvatel a domů v návrhovém období – do r. 2020 Navrhovaný počet obyvatel : k roku 2020 celkový počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

1400 obyvatel 1400 obyvatel

Zahájení výstavby v plochách pro bydlení v lokalitě Z3 je možné až po 75% zastavění ploch pro bydlení v lokalitách Z1 a Z2. Zastavěním se rozumí vydání územního rozhodnutí na stavby v území. (varianta č.1). Zahájení výstavby v plochách pro bydlení v lokalitě Z4 je možné až po 75% zastavění ploch pro bydlení v lokalitách Z1 a Z2. Zastavěním se rozumí vydání územního rozhodnutí na stavby v území. (varianta č.2 a 3). Bilance jednotlivých ploch změn pro bydlení jsou uvedeny v Příloze č.1 tohoto elaborátu. Občanské vybavení Návrh občanského vybavení vychází ze skutečných potřeb obyvatelstva a obce, protože urbanistické ukazatele jako základní materiál pro návrh vybavenosti přestal plnit svou úlohu. Základní vybavenost je třeba dělit do dvou skupin: 1.Vybavenost obecní je taková, která slouží obecní potřebě a je společensky řízena nebo usměrňována . Jedná se o skupiny vybavenosti veřejně správní, kulturní, sportovní, sociální, zdravotnické, školské, církevní... 2.Vybavenost ostatní je vybavenost , která vzniká na tržních principech. Tato vybavenost je značně proměnlivá a závislá na podnikatelských aktivitách. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


53

Ad 1. Z hlediska obecní vybavenosti je nutno charakterizovat její jednotlivé skupiny: Školství a výchova V obci Osek nad Bečvou je školská vybavenost zastoupena základní školou v centrální části obce. Objekt školy je stabilizován i v návrhovém období. Dále je v centru obce situována mateřská škola. Objekt školy je stabilizován i v návrhovém období. Mimoškolní činnost a volnočasové aktivity Mimoškolní činnost a volnočasové aktivity jsou zajišťovány jednotlivými školskými (v obci i mimo obec) zařízeními mimo sídlo a dále je možno využívat venkovní plochy sportovních aktivit. Stávající plochy pro školství a výchovu jsou stabilizovány, nové nejsou navrhovány. Veřejná správa, kultura Obecní úřad, kulturní dům - Sokolovna, hasičská zbrojnice Uvedené objekt jsou svou polohou v obci vhodně lokalizovány, objekt OÚ je lokalizován v centru obce při silnici I/47, objekt hasičské zbrojnice je lokalizován poblíž kostela v centru obci při MK a Sokolovna je umístěna v severní části obce při MK směr železniční zastávka. Objekty jsou stabilizovány i v návrhovém období. Ostatní služby správního charakteru jsou umístěny v dalších sídlech. Stávající plochy pro veřejnou správu a kulturu jsou stabilizovány, nové nejsou navrhovány. Tělovýchova a sport V obci se nenachází žádný samostatný objekt tělovýchovného zařízení. V rámci objektu základní školy je vybudována tělocvična, kterou využívají obyvatelé obce i k mimoškolním činnostem. Hřiště-venkovní sportoviště (křižovatka směr Oldřichov) V obci je jedno venkovní sportoviště, které je situováno ve východní části obce. Plocha slouží jako venkovní sportoviště menšího rozsahu bez objektu zázemí. Hřiště-jezdecký areál (Býčí louka) V obci je jedno venkovní sportoviště-jezdecký areál, který je situován v jihovýchodní části obce pod silnicí III.třídy. Plocha slouží jako venkovní jezdecké závodiště. Hřiště-venkovní sportoviště (mezi bytovkami) V obci je jedno venkovní sportoviště, které je situováno v západní části obce. Plocha slouží jako venkovní sportoviště menšího rozsahu bez objektu zázemí s vazbou na stávající bytové domy. Stávající plochy pro tělovýchovu a sport jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány v obou variantách a to: • Sportovní areál v návaznosti na objekt sokolovny a výletiště se sportovním hřištěm (var.č.1) • Sportovní areál v návaznosti na objekt sokolovny a výletiště se sportovním hřištěm a dále plochy pro sport naproti hřbitova (var.č.2 a 3) • Plochy pro sport (jezdecký areál) v jihovýchodní části obce) • Plocha pro sport-jako přestavba plochy bydlení – ve východní části obce v návaznosti na stávající hřiště.


12/2009


54

Zdravotní a sociální péče Zdravotnictví je v obci zastoupeno lékařskou ordinací praktického lékaře v objektu bývalé pošty. V obci se nenachází žádné zařízení sociální péče. V obci je situován hřbitov v severní části obce. Stávající plochy pro zdravotní a sociální péči jsou stabilizovány, nové nejsou navrhovány. Vybavenost ostatní (komerční) Do této skupiny vybavenosti patří zařízení obchodu a služeb (pohostinství, ubytovny,….), fungující na principu tržního hospodářství. Základem je poskytování takových služeb, které jsou z hlediska hygienického přípustné v obytném území z důvodu jeho těsné návaznosti na plochy bydlení. Stávající plochy pro vybavenost ostatní - komerční jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány a to:

• Plochy komerční vybavenosti u Oseckého mostu po umístění vybavenosti ve vazbě na cyklotrasu Bečva (var.č.2 a 3). • Plochy pro komerční vybavenost v návaznosti na Osečanku jako přestavba plochy průmyslu a skladování. Rekreace a cestovní ruch

Velkou část řešeného území tvoří zemědělsky využívaná půda. Obec má ve svém správním území plochy individuální rekreace. Jedná se o plochy zahrádkářských osad. Objekty hromadné rekreace – hotely, rekreační střediska,… - nejsou v území situovány. Z dalších forem krátkodobé rekreace je dále možno jmenovat: -sportovní činnost na stávajících sportovních plochách -vycházky do okolí -společenské a taneční zábavy -zahrádkaření na pozemcích rodinných domů a chat Stávající plochy pro rekreaci a cestovní ruch jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány a to: • Plochy pro rozšíření rekreačního areálu U Jadranu (ve všech variantách)-hromadná rekreace – kemp, tábořiště,…. Ve variantě č.1 je plocha větší a umožňuje umístění kapacitnějšího zařízení hromadné rekreace, ve variantách č.2 a 3 je respektován („narovnáván“) stávající stav bez většího rozvoje • Plochy pro individuální rekreaci v lokalitě U Jadranu (var.č.2 a 3) • Plochy pro individuální rekreaci v západní části obce (všechny varianty). Ekonomický potenciál Současná ekonomická základna obce je založena na zemědělské a průmyslové bázi. Výrobní aktivity jsou představovány zemědělskou činností. Dále je ekonomická aktivita představována průmyslovou výrobou v obci i mimo obec – dojíždění do zaměstnání (viz.SLBD). Pro obec a její zázemí znamená velkou hrozbu resktrukturalizace výrobní základny, tak jak probíhá v celé české společnosti a proto je třeba hledat možnosti nového ekonomického rozvoje obce, případně profitovat z územního rozvoje sídel vyššího řádu. Zemědělská výroba Řešené území se nachází v tradičně zemědělské oblasti. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


55

Hlavní zemědělskou výrobní funkci mají v obci zemědělští podnikatelé, kteří se zabývají v současné době živočišnou i rostlinnou výrobou v řešeném území. V obci je jeden zemědělský podnik a celá řada soukromě hospodařících zemědělců ( celkem 55 subjektů). Stávající plocha zemědělské výroby je z hlediska urbanistické koncepce stabilizována a v současné době využita (i k nezemědělským činnostem). V této souvislosti je navrženo stabilizování této plochy v území a případný návrh jejího dalšího rozvoje. Menší samostatné plochy zemědělské výroby jsou umístěny v jižní části obce Osek nad Bečvou a dále v lokalitě Rybáře jsou situovány dvě plochy zemědělské výroby. Řada soukromě hospodařících zemědělských podnikatelů působí v zastavěném území v plochách a objektech zemědělské výroby v těsné návaznosti na plochy bydlení nebo v objektech a plochách bydlení, kde je zemědělská činnost doplňkovou funkcí bydlení. Stávající plochy pro zemědělskou výrobu jsou stabilizovány, případně je navržena přestavba na plochy smíšené zemědělské, nové jsou navrhovány a to: • Plochy pro rozšíření plochy stávajícího zemědělského areálu o plochy nové-návrhové pro zemědělskou výrobu, ve variantě č.1 je plocha pro zemědělskou výrobu větší s větším rozvojovým potenciálem v návaznosti na stávající plochu VZ, ve variantách č.2 a 3 se nepředpokládá taková expanze zemědělských činností v území a proto jsou rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu vymezeny v menším rozsahu. Vymezení rozvojových ploch je v území značně problematické dle analýzy území je severní část obce tou nejvhodnější. • Přestavba stávajících ploch zemědělské výroby v zastavěném obytném území na plochy smíšené zemědělské, do těchto ploch je zahrnuta také jedna plocha v rámci stávajícího bydlení venkovského, která by měla být přestavěna na plochy smíšené zemědělské. Průmyslová a řemeslná výroba, sklady Průmyslová výroba je v obci zastoupena. Jedná se o řadu podnikatelských subjektů z nichž největší je ALBO – stolařství, plochy výroby v lokalitě Osečanka (stavebniny, pneuservis, obchodní provozy a ČSPH), dále plocha v návaznosti na zemědělský areál v severní části obce, a objekt v jižní části obce a plochy bývalého mlýna (dnes MVE). Další MVE je situována u Oseckého jezu v lokalitě Jadran. Stávající plochy pro průmyslovou a řemeslnou výrobu a skladování jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány a to: • Plochy pro průmyslovou zónu v severozápadní části obce při stávající silnici III. třídy (směr Veselíčko). • V plochách zemědělské výroby jsou připuštěny i nezemědělské výrobní provozy. • Plochy pro fotovoltaické elektrárny – ve variantě č.1 je uvedena maximalistická varianta, která je dále modifikována ve variantě č.2, kde jsou plochy již zmenšeny a řešení je pro území vhodnější, ve variantě č.3 nejsou pro fotovoltaické elektrárny vymezeny žádné plochy. Dále jsou navrženy plochy smíšených aktivit, které umožňují umisťování podnikatelských a výrobních aktivit někdy i v kombinaci s bydlením (např. rodinné firmy – podnikání a bydlení). Lesní hospodářství V řešeném území je v době zpracovávání ÚP 17 ha lesních pozemků, což je 1,3 % z celkové výměry katastrálního území. Z hlediska dřevinné skladby jsou na katastrálním území zastoupeny převážně listnaté nebo smíšené porosty. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


56

Jedná se výhradně o lesy hospodářské-produkční. Lesy zvláštního určení ani lesy ochranné se v řešeném území nevyskytují. Na k.ú. Osek nad Bečvou v lesích hospodaří Lesy ČR- obec Osek nad Bečvou, případně jednotliví drobní vlastníci. Plochy pro lesní hospodářství nejsou v území situovány, nové nejsou navrhovány, uvedené provozy je však možné umisťovat v plochách zemědělské nebo průmyslové výroby a skladování. Plochy pro dopravu V řešeném území jsou samostatné plochy pro dopravu určeny pro plochy dálnice, silnic, MOK a účelových komunikací. Dále pro parkoviště před hřbitovem. Stávající plochy pro dopravu jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány a to: • Plochy nových silnic a komunikací • Plochy záchytných parkovišť osobních automobilů v lokalitě U Jadranu (var.č.1) a u Oseckého mostu varianty č.2 a 3 – každá v jiné poloze). • Plocha záchytného parkoviště nákladních automobilů-var.č.1-u hřbitova, ve variantách č.2 a 3 je záchytné parkoviště vymezeno při silnici III.třídy směr Veselíčko. • Plocha parkoviště v lokalitě pod areálem firmy Albo-při jižní záhumení komunikaci. Plochy pro technickou vybavenost Z hlediska stabilizovaných ploch pro technickou infrastrukturu je v území stabilizována plocha Rozvodny Prosenice v západní části správního území obce, plochy ČOV v jihozápadní poloze obce, plochy čerpací stanice vodovodu v severní části obce a plocha technického zabezpečení obce (terénní úpravy) v jižní části obce. Stávající plochy pro technickou vybavenost jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány a to: • Plochy pro rozšíření rozvodny Prosenice • Plochy pro rozšíření areálu ČOV v jihozápadní poloze od obce Funkční plochy zeleně Funkčně samostatnými plochami zeleně se rozumí volné (nezastavěné) plochy s trvalou vegetací mimo zemědělsky obhospodařované pozemky. Zeleň těchto ploch má především funkce rekreační, krajinotvornou a estetickou. Funkčně samostatné plochy zeleně se v území člení na plochy sídelní zeleně, plochy krajinné zeleně a plochy lesů. Z těchto ploch se v řešeném území nachází veřejné zeleň kolem silnice I/47 v zastavěném území (ulicovka), která umožňuje vytvořit centrální prostor obce. Stávající plochy zelen (sídelní) jsou stabilizovány, nové jsou navrhovány a to: • Plochy sídelní zeleně v lokalitě pod Albem • Plochy sídelní zeleně u hřbitova • Část ploch v centru obce bude přestavěno na plochy veřejných prostranství (plochy návsí, parků,…..) Bilance jednotlivých ploch změn pro bydlení jsou uvedeny v Příloze č.1 tohoto elaborátu.


12/2009


1.4.7

57

Koncepce dopravní infrastruktury

1.4.6.1 Úvod Řešeného území se z hlediska dopravy dotýkají zájmy silniční dopravy – navržená trasa D1 (v současné době vydáno územní rozhodnutí) a stávající silnice I. a III/ třídy a soustava místních a účelových komunikací. Zastavěným územím obce prochází silnice I. a III.třídy, které zajišťují obslužnou funkci pro přilehlou zástavbu (v zastavěném území obce) a zároveň napojují obec v rámci širších územních vztahů. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy. Železniční spojení je umožněno prostřednictvím železniční stanice Přerov, Lipník nad Bečvou nebo železniční zastávky Osek nad Bečvou. 1.4.6.2 Stávající stav Silniční doprava (silnice a dálnice) Dálnice Řešeným územím prochází trasa dálnice D1 – na tuto stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí. D 1 Praha - Brno - Přerov - Lipník n/B (úsek Přerov - Lipník n/B - stavba 0137). Součástí stavby bude dálniční odpočívá, která je řešena na trase dálnice D1 v západní části řešeného území. Rychlostní silnice Řešeným územím neprochází žádná rychlostní silnice ani se s jejím umístěním na k.ú. obce Osek nad Bečvou neuvažuje v návrhu ani ve výhledu. Silnice I.tř. I/47 - Vyškov - Přerov - Ostrava, silnice prochází zastavěným územím obce a z této silnice jsou přímo dopravně napojeny jednotlivé nemovitosti. Silnice dále napojuje obec na okolní sídla vyššího řádu. Jedná se o silnici se živičným krytem, která je v území stabilizována a nepředpokládá se s úpravou její trasy. Silnice zajišťují přímou obsluhu jednotlivých pozemků a nemovitostí. Silnice II.tř. Silnice II. třídy se v řešeném území nevyskytují. Silnice III.tř. Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy: III / 43612 Osek nad Bečvou-Veselíčko Silnice III./43612 prochází zastavěným územím obce (severozápadní části obce) a tvoří spojnici obce Osek n.B. a obce Veselíčko. Silnice zajišťuje přímo obsluhu přilehlých objektů a pozemků v obci.Jedná se živičnou vozovku šířky 7 m. Silnice je v k.ú. i zastavěném území obce stabilizována. Výhledově pak budou další stabilizované úseky upravovány v současné trase s případným odstraněním dopravních závad. V rámci nová trasy dálnice D1 bude v místě křížení trasa silnice upravena. III / 43419 Sušice – Oldřichov – Osek nad Bečvou -jedná se o asfaltovou silnici, která je v území stabilizována a nepředpokládá se v návrhovém období s úpravou její trasy. Případné další úpravy se budou týkat zlepšení technických parametrů stávající trasy. Silnice je částečně vedena zastavěným územím obce. Silnice řeší přímou dopravní obsluhu přilehlých staveb a pozemků. Na silnicích III.třídy není nutné navrhovat zklidňující opatření při vjezdech do obce z důvodu zanedbatelné dopravní zátěže na těchto silnicích.


12/2009


58

Silniční ochranná pásma Pro ochranu dálnic, silnic a místních komunikací a jejich styk s okolím mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma vymezená ustanoveními §30 - §34 zákona č.13/1997 Sb. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku, b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I.třídy a ostatních místních komunikací I.třídy, c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II.třídy nebo III.třídy a místní komunikace II.třídy. Dopravní zátěž Dopravní zátěž ze silniční dopravy Údaje o dopravních intenzitách jsou převzaty ze sčítání dopravy na silniční a dálniční síti z roku 2000 a 2005, zhotovené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, Praha 4. V řešeném území jsou umístěny tyto sčítací body: • Na silnici I/47 – 7-0340 : T-2997, O-6331, M-46, S-9374 Další sčítací body nejsou v území situovány. Dopravní zátěž ze železniční dopravy

-

Dopravní zátěž ze železniční dopravy je uvedena v hlukové studii. Dopravní denní zátěž tratě č.270 představuje: rychlíků: 76 osobních vlaků: 22 lokomotivních vlaků: 21 nákladních vlaků: 149

Kategorie silnic Dálnice, rychlostní silnice a silnice I.,II. a III.tř. mimo zastavěné území se zatříďují do kategorií dle zásad ČSN 73 6101, průtahy silnic v zastavěném území a místní komunikace se zatříďují do kategorií dle zásad ČSN 73 6110. S výjimkou novostaveb většinou nemají zpravidla stávající komunikace parametry odpovídající příslušným normovým kategoriím, v důsledku stísněných poměrů daných hranicemi sousedních nemovitostí je však obtížné šířkové a směrové parametry komunikací výrazně zkvalitnit. Kategorie silnic a MK: -Výhledová dálnice D1 D 27,5/120 -Silnice I/47 S 11,5/80 -silnice III. třídy MS 7 /40 (B2) -místní komunikace MO 7/30 (C3,2) a (D1) Místní a účelové komunikace Místní komunikace Komunikační skelet obce tvoří průtah silnice (sběrné komunikace) III.tříd – v zastavěném území MS B2. Sběrné komunikace mají převážně průjezdnou funkci a dopravní obsluha okolních objektů má u nich pouze doplňkový význam. Pro vlastní dopravní obsluhu slouží síť obslužných komunikací funkční třídy C3 (jejich zatřídění vyplývá z vazby na sběrné komunikace a z polohy komunikací v sídelním útvaru). Vyloženě obytné zóny lze považovat za komunikace funkční třídy D1. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


59

Obslužné komunikace funkční třídy C3 mají přímou vazbou na sběrné silniční průtahy. Šířky těchto komunikací jsou často minimální, při nízkých dopravních intenzitách však plní dostatečně svoji přístupovou funkci. Nově navržené komunikace musí být realizovány v předepsaných parametrech. Místní komunikace doplňují silniční skelet obce. Stávajících místních komunikací se budou v návrhovém období týkat dílčí úpravy trasy, šířky a povrchu vozovky. Místní komunikace jsou v obci rozděleny do následujících funkčních tříd: -funkční třídy C3 - MO 7/30 (navazují na silnice II. a III. třídy v obci, zpřístupňují objekty a území, někdy jsou ukončeny i slepě) -funkční třídy D1 (dopravně zklidněné komunikace, převážně jednosměrné ve stávající zástavbě, a obousměrné v nově navrhovaných lokalitách, které zpřístupňují pouze obytnou zástavbu – obytné ulice, šířka průjezdného pruhu min. 3,5 m, tyto ulice budou opatřeny svislými dopravními značkami D49a,a D49b, max. povolená rychlost je 20 km/h). Komunikací tohoto funkčního typu je navrženo dopravní napojení navržených ploch pro bydlení v jihozápadní části obce. Účelové komunikace (zemědělská doprava) Zemědělská doprava se odehrává po silnicích I. a III.třídy, po stávajících místních komunikacích, a po stávajících účelových komunikacích. Síť účelových komunikací je v současné době stabilizována. V budoucnu ( s ohledem i na majetkoprávní vztahy) není vyloučeno vybudování nových účelových komunikací, které zpřístupní jednotlivé vlastnické parcely. Účelové komunikace lze budovat v souladu s regulačními podmínkami ve všech funkčních plochách dle přípustnosti v návrhovém období územního plánu pro zpřístupnění jednotlivých pozemků (z důvodů vlastnické držby). Doprava v klidu Problematiku dopravy v klidu lze rozdělit na dva základní druhy: parkování a odstavování vozidel. Parkováním se rozumí umístění vozidla do prostoru mimo jízdní pruhy po dobu nezbytně nutnou k vykonání určité činnosti, odstavování je umístění vozidla na delší dobu, v níž se vozidlo nepoužívá, zpravidla v místě bydliště majitele či sídla provozovatele vozidla. Odstavování vozidla je řešeno zásadně na soukromých pozemcích, někdy formou garážování. Na veřejných prostranstvích a u objektů vybavenosti je třeba řešit parkování pro krátkodobé účely. V uličních prostorech je možné parkovat pouze v takových místech, která splňují podmínky stanovené zákonem č.361/2000 Sb. U objektů a plochy veřejné vybavenosti jsou v současné době řešeny žádné plochy parkovacích stání. Další stupeň ÚPD prověří nutnost budování dalších parkovacích ploch. Pěší a cyklistický provoz Pěší a cyklistický provoz: V současné době jsou vybudovány v obci nesoustavné jednostranné a oboustranné dlážděné chodníky podél silnic III/třídy, které prochází zastavěným územím obce. Cyklistický provoz se v současné době odehrává po stávajících silnicích I. a III.třídy, MOK a účelových komunikacích. V řešeném území je dále vybudována regionální cyklotrasa Bečva podél řeky Jantarová stezka, dále je přes řešené území vedena cyklotrasa Greenway ve sněru od Oldřichova – Osek n.B. – Veselíčko, značená cyklotrasa hlavní č.5 Oldřichov-Osek n.B.-Lipník n.B.. Hromadná autobusová doprava V obci jsou umístěny autobusové zastávky na silnici I/47 a to: • Točna • U základní školy • U Osečanky • V západní části obce • O rozvodny V obci jsou umístěny autobusové zastávky na silnici III/43419 a to: • U sportoviště Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


60

Docházková vzdálenost zastávek HD v obci - 400 m - pokryje převážnou část obce včetně nových návrhových lokalit. Lokalita Rybáře (v návaznosti na zastavěné území obce Oldřichov) využívá zastávku autobusů v obci Oldřichov. Umístění zastávek pro zastavení autobusů je stabilizováno. Nové zastávky HD nejsou navrhovány. Hluk ze silniční dopravy Hluková zátěž je předmětem hlukové studie – příloha dokumentace P+R. Železniční doprava Zařízení ČD a vlečky Řešeným územím prochází elektrifikovaná železniční trať ČD celostátního významu č.270 Bohumín - Přerov - Česká Třebová. Trať je součástí II. mezinárodního železničního dopravního koridoru. V současnosti je u ČD investorsky připravovaná optimalizace traťového úseku Přerov - Hranice. Poloha železniční zastávky Osek nad Bečvou je stabilizována. Vysokorychlostní trať Úlohu nadregionálního a celoevropsky dopravně integrovaného systému má funkčně plnit nová železniční trať s parametry vysokorychlostní železnice (VRT). Trasa VRT v Olomoucké aglomeraci bude napojena na stávající síť ČD propojením s tratí č.270 v žst. Brodek u Přerova, Dluhonice a Prosenice. Tím může být využito tratě VRT k realizaci dopravních vztahů aglomerace s dalším územím státu i prostřednictvím tratě č.280. Území koridoru trasy VRT Brno - Ostrava, zakreslený v grafické části dle ZÚR OK, je třeba chránit před výstavbou a takovými změnami funkčního využití území, které by výhledově mohly ztížit jeho výstavbu. Trasa VRT bude respektována a z této trasy jsou vyloučeny návrhové plochy a takové funkční využití území, které by ztížily nebo znemožnily jejich výstavbu. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádné stávající dopravní zařízení ani objekty vodní dopravy, ani vodní doprava není v území provozována. V řešeném území se nenalézá žádná stávající sledovaná vodní cesta. Řešeným územím prochází trasa průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe. Ve smyslu usnesení vlády ČR č.635 z r.1996 je jeho trasa chráněna v rámci směrných částí územních plánů velkých územních celků. Státní plavební správa jako orgán státní správy a státního dozoru ve vnitrozemské plavbě tuto trasu sleduje v souladu se zákonem č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V předmětném území se předpokládá vedení průplavního kanálu umělým korytem v trase Přerov Lýsky - Lipník n/B - Bělotín. Území koridoru trasy průplavu Dunaj - Odra - Labe, zakreslený v grafické části dle ZÚR OK, je třeba chránit před výstavbou a takovými změnami funkčního využití území, které by výhledově mohly ztížit jeho výstavbu. Trasa průplavního spojení D-O-L bude respektována a z této trasy jsou vyloučeny návrhové plochy a takové funkční využití území, které by ztížily nebo znemožnily jeho výstavbu. Letecká doprava Na katastrálním území obce Osek nad Bečvou se nenachází dopravní zařízení letecké dopravy. Nejbližší civilní letiště, kde je provozována veřejná letecká doprava, jsou provozována v Brně (letiště Brno-Tuřany). Úřad pro civilní letectví podle svého vyjádření nepředpokládá střet zpracovávané ÚPD se zájmy civilního letectví. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


61

1.4.6.3 Návrh řešení Na silnicích III.třídy není nutné navrhovat zklidňující opatření při vjezdech do obce z důvodu nízké dopravní zátěže na těchto silnicích. Na silnici I. třídy z hlediska plynulosti a bezpečnosti dopravy zklidňující opatření také nejsou navrhována. V území bylo provedeno vyhodnocení hlukové zátěže z průjezdné dopravy obcí. Na základě průzkumů a rozborů, hlukové studie a znalosti území lze konstatovat, že navržená koncepce obou variant je v souladu s příslušnou legislativou na úseku nepříznivých účinků hluku a vibrací. Silnice budou respektovány a budou i nadále v území plnit svoji funkci. Silnice dostatečně vyhovují stávající dopravní zátěži v území. Na silnici III/43419 (Osek n.B. – Oldřichov) je navržena úprava směrového trasování silnice v nebezpečné zatáčce. Totéž řešení je navrženo také na stávající účelové komunikaci ve směru z Oseka n.B. – Dolní Újezd. V rámci návrhu dopravního řešení byla navržena koncepce dopravy v klidu – odstavování a parkování vozidel u objektů občanského vybavení. Všechny tyto plochy jsou navrženy jako součást ploch pro dopravu nebo ploch veřejné zeleně. Jsou navrženy parkoviště před objektem OÚ a u plochy hromadné rekreace a ostatních objektů vybavenosti a výroby. Návrh řešení respektuje ochranná pásma dopravní infrastruktury – 15 m od osy silnice III.třídy. Stávající síť místních obslužných komunikací zůstává bez zásadních změn stabilizována a je navržena doplňující síť místních komunikací (MK), které napojují navržené – rozvojové plochy v obci (bydlení, smíšená plocha). MK jsou z hlediska dopravního zatížení zatříděny do dvou kategorií – funkčních tříd – C3 a D1. Na stávajících komunikacích bude docházet k jejich bodovým úpravám a odstaňování nepřehledných a nebo kapacitně nedostačujících úseků. V rámci varianty č.3 je navrženo propojení navržené místní obslužné komunikace se stávající MK v lokalitě u Sokolovny – jako přestavby území z plochy bydlení na plochy silniční dopravy. Účelová – zemědělské doprava – se odehrává po stávajících silnicích I. a III.třídy a dále po stávajících a navržených místních a účelových komunikacích. Stávající stav vyhovuje současným a budoucím potřebám z důvodu malé dopravní zátěže zemědělskou dopravou a vyhovujícím zpřístupněním zemědělských pozemků. Z hlediska zpřístupnění jednotlivých vlastnických parcel bude možné budovat účelové komunikace v krajině v návaznosti na stanovené přípustnosti v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití. Pěší doprava se odehrává po nesoustavné síti jednostranných chodníků podél silnic I. a III.třídy. tato siť bude dobudována tak, aby v rámci celého zastavěného území a zastavitelných ploch byly vybudovány alespoň jednostranné chodníky podél silnic III. třídy. Cyklistický provoz se v současné době odehrává po stávajících silnicích I. a III.třídy, místních komunikacích (MK) a účelových komunikacích. Tento stav zůstane zachován. V obci jsou umístěny autobusové zastávky na silnici III/43419 a I/47 vč točny autobusů na silnici I/47. Další zastávka je situována u rozvodny Prosenice. Docházková vzdálenost zastávek HD v obci - 400 m - pokryje převážnou část obce včetně nových návrhových lokalit. Další zastávka není v řešeném území situována ani se s jejím návrhem neuvažuje. Umístění zastávek pro zastavení autobusů je stabilizováno. Dojde pouze k úpravě technických parametrů v rámci stávajících ploch dopravy. Z hlediska kapacit odstavných a parkovacích stání jsou navrženy dostatečné plochy. Kapacity navržených odstavných a parkovacích míst: Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


Druh objektu

62

Poč. míst Stav/návrh

OÚ + škola sokolovna a sportovní areál

stav 15

stav/0 V rámci veřejného prostranství 5/10-podél silnice III.třídy - stav

Záchytná parkoviště jsou bilancována v rámci bilancí návrhových ploch v Příloze č.1 tohoto elaborátu. Stávající parkovací plochy u jezdeckého areálu budou upraveny z hlediska technických a dopravních předpisů. 1.4.8

Koncepce technické infrastruktury

Při zpracování ÚPO obce Osek nad Bečvou se vycházelo z dostupných podkladů (dokumentace různých stupňů), průzkumů a rozborů, se správci jednotlivých inženýrských sítí a z vlastního průzkumu zájmové oblasti. V lokalitě řešeného katastrálního území je nutno dodržovat předepsaná ochranná pásma vyplývající ze zákona, vyhlášená stavebním úřadem nebo z podnětů jiných orgánů státní správy a případně jinými orgány než stavebními úřady. Projekty staveb zasahujících do ochranných pásem je nutno předem projednat se správci sítí. Případné výjimky stanoví správce. Pro prostorové uspořádání sítí je nutno dodržet ustanovení ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Počet obyvatel : -stávající (SLBD 2001) : 1182 obyvatel -navržený (do roku 2020) 1400 obyvatel První písemná zmínka o obci je z roku 1374. Obec se rozprostírá na ploše 1303 ha a leží v nadmořské výšce 225 m. V obci nalezneme plnou občanskou vybavenost, je zde síť obchodů a služeb, pošta, škola, mateřská školka, zdravotnická pracoviště, sportovní,kulturní a celospolečenská zařízení. Obec má rovněž plně vybudovánu infrastrukturu, je zde vodovod, plyn, kanalizace s napojením na ČOV a další inženýrské sítě. V obci je evidováno okolo 208 podnikatelských subjektů. V obci je taktéž zaznamenávána individuální výstavba rodinných domků a je zde očekáván mírný nárůst v počtu obyvatel. Obec Osek nad Bečvou je členem mikroregionu Lipensko.

Zásobování vodou Stávající stav Obec Osek nad Bečvou leží v nadmořské výšce 225 m.n.m. v okrese Přerov . Podkladem pro zpracování této části byly : - informace správců inženýrských sítí - vlastní průzkum na místě V souladu s ustanovením vodního zákona č. 254/2001 Sb.,ve znění dalších předpisů se vodohospodářské stavby (rybník, retenční nádrž, kanalizace, čistírna odpadních vod, atd.) provozují podle manipulačních, provozních nebo kolaudačních řádů. Obec má veřejný vodovod, který je v majetku i provozovaný VaKem Přerov, a.s., provoz Lipník nad Bečvou. Jedná se o skupinový vodovod Lipník nad Bečvou. Odbočka Osek nad Bečvou - Nové Dvory je napojena na větev Přerov - Lipník nad Bečvou, z azbestocementu DN 500. Obec je zásobena buď ze skupinového vodovodu Přerov, z vodojemu Čekyně, obsahu 1 x 5000 m3, max. hladina 277,00 m3 Gravitační přívod pro obec Osek nad Bečvou je z PVC DN 200. Stáří a stav vodovodu: 1982 Materiál a profil hl. řadů: PVC 200, 150 V rámci lokality Osek nad Bečvou není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


63

V obci je vybudován veřejný vodovod, v případě přerušení dodávky vody budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Minimální množství vody v době krizového zásobování pro obec je na první dva dny 5,5 m3/den a na další dny je to 16,5 m3/den. Tlakové poměry Osazení vodojemu je pro zásobování obce dle vyjádření provozovatele vyhovující. Návrh akumulace vodojemu Akumulace vodojemu je pro zásobování obce dle vyjádření provozovatele vyhovující. Ochranná pásma Ochranné pásmo přívodního a zásobovacího řadu ÚPD respektuje ochranné pásmo vodovodního řadu: -do průměru 500 mm včetně činí 1,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany -u průměru nad 500 mm činí 2,5 m od vnějšího líce potrubí vodorovně na obě strany. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Návrh řešení ÚPD počítá se zachováním stávajícího systému zásobování obce vodou-napojení na skupinový vodovod Přerov. ÚPO počítá se zachováním napojení obce Osek nad Bečvou na skupinový vodovod (na stávající rozvody, vodojem a čerpací stanici). Návrh počítá se stávající distribuční sítí, která bude postupně rozšiřována s ohledem na územní rozvoj obce. Veřejné řady budou dimenzovány s ohledem na zásobování území požární vodou. Vodovodní řad bude upraven v návaznosti no požadované hodnoty a parametry (rozmístění hydrantů, odběrních míst,…). Nové rozvody pitné vody budou realizovány v rozvojových lokalitách obytné a smíšené funkce. Nově navrhované lokality v obci budou napojeny na veřejný vodovod. Vodovodní řady jsou navrhovány zaokruhované nebo větevné. Potřebná akumulace vody pro zásobování obce pitnou a užitkovou vodou, včetně uvažovaného nárůstu plánované zástavby, bude zajištěna kapacitou stávajícího vodojemu. V rámci zástavby v zastavěném území a zastavitelných plochách je možné provádět přeložky a úpravy stávajících tras technické infrastruktury. Výpočet potřeby vody : Počet zás. obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná Voda fakturovaná pro obyvatele Spec. potř. fakt. obyvatelstva Spec.potř.fakt.vody Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba

Nz VVR VFC VFD Q S,d QS Q s,v Qp Qd

obyv. mil.m3/r mil.m3/r mil.m3/r l/(os.den) l/(os.den) l/(os.den) m3/d m3/d

2000 954 0,05493 0,04493 0,037 104 126 155 150,49 225,74

2020 983 0,0596406 0,0518614 0,0439314 120 142 163 163,40 228,76

PRVKOK – Voding Hranice s.r.o.


12/2009


64

Odkanalizování Stávající stav Obcí Osek nad Bečvou protéká potok Lubeň, který je ve správě SMS Přerov, jižně pod obcí ve vzdálenosti cca 70 m teče vodní náhon Strkanec a ve vzdálenosti cca 200 m řeka Bečva. V obci jsou tyto závody a provozovny: V Oseku je vybudována jednotná kanalizace, na níž je v současnosti napojeno 85 % obyvatel, zbývajících 15 % má jímky na vyvážení. Kanalizace byla postupně budována v letech 1973 - 1977, materiálem jsou betonové trouby profilů DN 300 - 1200. Celková délka stokové sítě v Oseku je cca 8 km. Čistírna odpadních vod v Oseku nad Bečvou byla uvedena do provozu v roce 1990. ČOV pracuje na principu dlouhodobé aktivace s úplnou stabilizací kalu. ČOV sestává z těchto stavebních objektů: - šneková čerpací stanice - hrubé česle - jemné strojně stírané česle (Door) - vertikální lapák písku - 2 samostatné biologické jednotky (aktivační a dosazovací nádrž) - kalojem - kalové pole V současnosti ČOV likviduje odpadní vody z Oseku a Veselíčka (včetně místní části Tupec), původně byla ČOV uvažována pro napojení i dalších obcí Pavlovice, Sušice, Oldřichov, Dolní Újezd, Skoky, Staměřice a Radslavice - celkem 5200 EO. Dnes je ČOV využita z cca 20 - 30 %. Likvidace kalu v zemědělství. • •

Údaje o stávající kanalizaci délka kanalizační sítě ČOV

8 080 m 262,3 m3/d

Návrh řešení Stávající rozvod obecní kanalizace zůstane stabilizován a dobudován v zastavěném území a zastavitelných plochách, a bude sloužit jako jednotná kanalizace zaústěná na stávající ČOV. Jednotná kanalizace bude opatřena odlehčovacími komorami. Bude realizován navržený systém záchytných příkopů proti přívalovým vodám v severní části obce, vody budou svedeny do vodních toků, případně do jednotné kanalizace. Příkopy při napojení na jednotnou kanalizaci budou opatřeny lapači splavenin. Každý investor bude na svém pozemku realizovat taková opatření, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů a aby zajistil vsak nárůstu odváděných dešťových vod z pozemku. Splaškové vody budou řešeny dobudováním jednotné kanalizace, která bude svedena do nejnižšího místa v obci kde bude situována ČOV. Kanalizace je navržena jako gravitační s jedním povodím. Do doby vybudování kanalizační sítě v obci (hlavně návrhových ploch), bude veškerá nová zástavba povolována za předpokladu vybudování domovní ČOV nebo žump, do kterých budou sváděny splaškové odpadní vody z objektů. Žumpy budou umístěny tak, aby po vybudování kanalizace a napojení na ČOV mohla být žumpa zrušena a provedeno přímé napojení kanalizační přípojkou na obecní kanalizaci. Dešťové vody budou sváděny do zvláštních jímek pro další využití, nebo budou vypouštěny do stávající jednotné nebo dešťové kanalizace , případně přímo do recipientu. Odvádění dešťových vod z nově zastavovaného území do toku nesmí způsobit zhoršení odtokových poměrů, tj. musí být řešeno tak, aby nedocházelo ke zvýšení stávajícího odtokového součinitele a dešťové vody byly v maximální možné míře zdrženy nebo zachyceny k vsakovaní v dané lokalitě – formou vsaků a nádrží na dešťovou vodu. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


65

Vlastníci pozemku jsou povinni zajistit, aby nedocházelo k zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. Celou stávající stokovou síť navrhujeme upravit tak, aby splňovala všechny požadavky zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ve znění pozdějších předpisů a příslušných norem, především ČSN 73 67 01 – stokové sítě a kanalizační přípojky. Situování stok je zřejmé z grafické dokumentace – Hlavní výkres – koncepce technické infrastruktury. Koncepce odvádění a likvidace odpadních vod je v souladu s PRVKOK. Likvidace odpadních vod: Výhledově je již nepravděpodobné napojení dalších obcí, dle původního záměru, na v současnosti navrženou ČOV o kapacitě 5200 EO. Proto bude kapacita ČOV při rekonstrukci upravena na kapacitu 2000 EO. Jedná se o likvidaci odpadních vod z Oseku a Veselíčka. Stávající ČOV bude rekonstruována (bude osazena jemnobublinná aerace), bude provedena také výměna stávající šnekové stanice. V dalším období bude rovněž nutná rekonstrukce nejstarších úseků kanalizace. V rámci návrhu řešení likvidace odpadních vod v obci Osek nad Bečvou bude stabilizován a dobudován v místech územního rozvoje systém jednotné kanalizace s ČOV v obci Osek nad Bečvou – v řešeném území obce Osek nad Bečvou. Znečistění odpadních vod z obce Osek nad Bečvou: Množství splaškových odpadních vod Q24 163,4 m3.d-1 Navržený počet trvale bydlících obyvatel 1400 osob Množství EO v obci 1540 EO Znečistění odpadních vod odtékajících na ČOV (splaškových), se započítáním navrženého přírůstku obyvatel a dalších rozvojových záměrů (množství technologických vod bude upřesněno až dle konkrétních záměrů v území): BSK5 CHSK NL RL N Pc

1540 EO x 0,054 kg.ob-1.d-1 = 1540 EO x 0,120 kg.ob-1.d-1 = 1540 EO x 0,055 kg.ob-1.d-1 = 1540 EO x 0,125 kg.ob-1.d-1 = 1540 EO x 0,011 kg.ob-1.d-1 = 1540 EO x 0,0025 kg.ob-1.d-1 =

83,16 kg.d-1 184,8 kg.d-1 84,7 kg.d-1 192,5 kg.d-1 16,94 kg.d-1 3,85 kg.d-1

Výpočet množství splaškových vod -Splaškové sítě se dimenzují na max. hodinový odtok splašků. Do výpočtu nejsou zahrnuty odpadní vody živočišné výroby, protože ty jsou shromažďovány v jímkách zem. družstva a pak vyváženy. Množství splaškových vod se stanoví podle vzorce: Qh = Q m x k x 2

kde -Qm je maximální denní spotřeba vody (l.d-1) -k koeficient denní nerovnoměrnosti (3,5) pro 400 obyvatel -hodnota 2 je dána hodnotou rezervy 100% Qh = 228,76 x 3,5 x 2 = 1601,32 m3.d-1 Qh = 18,53 l.s-1 -Průměrné množství splaškových vod je totožné s průměrnou potřebou pitné vody. Do výpočtu nejsou zahrnuty odpadní vody živočišné výroby, protože ty jsou shromažďovány v jímkách zem. družstva a pak vyváženy. Celkový průměrný denní přítok splaškových vod na ČOV: Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


66

Q24 = 163,40 m3.d-1 Maximální denní přítok splaškových vod na ČOV: Qd = Q24 x kd ( kd - koeficient denní nerovnoměrnosti) = 163,40 x 1,5 = 245,1 m3. d-1 Výpočet množství dešťových vod Množství dešťových vod ze zastavěného území a zastavitelných ploch je předmětem této kapitoly. Dešťové vody jsou svedeny do jednotné kanalizace nebo přímo do otevřených příkopů. Množství dešťových vod se stanoví podle vzorce: Q=φxSxi Kde -φ je součinitel odtoku, zpracovatel stanovil vzorový hektar, který odpovídá navrženému využití území, a odvodil z něj průměrný součinitel odtoku v hodnotě 0,24 -S je sběrná plocha (ha) -i intenzita 15 minutové srážky při periodicitě 0,5 , tj. 150 l.s-1.ha-1 Qh = 0,21 x 146 x 150 Qh = 4599 l.s-1

Odpadové hospodářství Stávající stav Svoz odpadu Svoz odpadu je v obci zajištěn. Odpad je ukládán ve 110 l nádobách a je odvážen na skládku mimo k.ú. obce Osek nad Bečvou. V obci Osek nad Bečvou je prováděn sběr separovaného odpadu do sběrných nádob. Sběr zvlášť nebezpečného a nebezpečného odpadu zajišťuje pro obec zajišťuje 2x za rok odborná firma. Odvoz stavebního odpadu si zajišťují občané dle potřeby sami na určené skládky. Na území obce Osek nad Bečvou není provozován sběrný dvůr odpadů. Obec má schválenou OZV o odpadech. Zákon č. 185/2001Sb. o odpadech stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Množství odpadů a nebezpečných či průmyslových odpadů podnikatelských aktivit není možné stanovit. Tato bilance bude upřesněna až na základě konkrétních investičních záměrů v následujících projektových dokumentací. Skládkování Na k.ú. obce Osek nad Bečvou není situována řízená ani černá skládka odpadu. Na k.ú. Osek nad Bečvou jsou povoleny terénní úpravy v lokalitě Balaton. Odpady jsou odváženy mimo řešené-katastrální území obce Osek nad Bečvou. Orientační výpočet množství odpadu od obyvatelstva: (pouze pro bytový fond) -počet obyvatel 1208 osob Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


-odpad -hmotnost na 1 m3 -celkem odpadu za den -celkem odpadu za rok

67

0,55 kg.d-1 0,8 t 0,84 m3 306,6 m3

Návrh řešení Likvidace komunálního odpadu bude v návrhovém období řešena svozem a odvozem mimo řešené území. Na řešeném území se skládkování odpadu nenavrhuje. Respektovat plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje. Na řešeném území se skládkování odpadu nenavrhuje. Všechny subjekty v řešeném území – nové i stávající – musí mít zajištěn odvoz a likvidaci odpadů specializovanými firmami. Umístění nádob či kontejnerů na odpad musí jednotliví investoři řešit na svých vlastních pozemcích bez nároků na veřejná prostranství. Odpad musí být separován – tříděn již u původců – právnické, fyzické osoby, popř. obec. Obec na základě vyhlášky bude proto požadovat třídění odpadů obyvatelstvem. Za tímto účelem jsou v řešeném území umístěny sběrná stanoviště separovaného odpadu. Stanoviště musí být veřejně přístupné s obsluhou nebo bez obsluhy. Likvidace odpadu bude v návrhovém období řešena svozem a následným odvozem mimo řešené území. Na řešeném území se skládkování odpadu nenavrhuje. Na poli nakládání s odpady v Osek nad Bečvou je aktuální zejména: • zamezit vytváření divokých skládek, i formou represívních opatření, • zajištění odvozu inertního odpadu výhradně na povolené skládky - variantním řešením k individuálnímu odvozu je přistavení velkoobjemového kontejneru. • Rekultivovat případné stávající černé skládky a ekologické zátěže Doporučit lze též rozšíření sortimentu ve sběru tříděného odpadu (např. o papír, textil). Orientační výpočet množství odpadu od obyvatelstva: (pouze pro bytový fond) -počet obyvatel 1400 osob -odpad 0,55 kg.d-1 -hmotnost na 1 m3 0,8 t -celkem odpadu za den 0,96 m3 -celkem odpadu za rok 351,3 m3

Zásobování elektrickou energií Stávající stav Podkladem pro zpracování stávajícího stavu zásobování el. energií v obci Osek nad Bečvou byly konzultace na SME RZ Přerov o technických údajích a zkreslení trafostanic včetně distribučních rozvodů NN, dále vlastní prohlídka katastru. V současné době je obec plynofikována. Nadřazené sítě a zařízení V řešeném území se nadřazené sítě ani zařízení nenachází. Nadřazené sítě VVN Obec Osek nad Bečvou je obklopena trasami vzdušného vedení VVN ze západní, severní a východní strany od zastavěného území: - trasa č.251 a 252

-

220 kV (trasy jsou vedeny v souběhu)


12/2009


68

- trasa č.253 a 254 220 kV (trasy jsou vedeny v souběhu) - trasa č.403 400 kV - trasa č.416 400 kV. - trasa č.402 400 kV. - trasa č.577/578 110 kV. - trasa č.418 400 kV. Sítě a zařízení VN 22 kV Vzdušné vedení VN 22 kV č.9 je vedeno přes řešené území od jihu k jednotlivým transformačním stanicím-jedná se o odbočky z hlavního vedení č.9. Přes řešené území je trasa VN č.9 22 kV průchozí. Další průchozí trasou VN 22 kV je trasa vedení č. 42, která je vedena severně od obce, z tohoto průběžného vedení jsou vedeny jednotlivé přívody k trafostanicím v obci. Vedení č. 9 a 42 je neseno betonovými a dřevěnými sloupy, k podpětí dle průzkumu mezi obyvateli nedochází. Distribuční rozvod NN: Distribuční rozvody NN jsou provedeny v obci v hlavních trasách převážně vrchním vedením. Odbočky k jednotlivým odběrným místům jsou většinou provedeny svody na podpěrných bodech, nebo závěsným kabelem, ukončenými v přípojkových skříních na rodinných domech. Místy jsou holé vodiče nahrazeny nově závěsným vodičem AES. Veřejné osvětlení: Trasa vrchního vedení je většinou souběžná s distribučními rozvody NN a jejich podpěrných bodů je využito na umístění výbojkových svítidel. Místy jsou umístěny sadové stožáry. Stávající stav trafostanic (v řešeném území): Trafostanice v obci Osek nad Bečvou: DTS 3654 Osek – Sm VAK DTS 91322 Osek – ZD Sušárna DTS 91323 Osek – ZD Středisko DTS 3300 Osek – MŠ DTS 3297 Osek – U hřiště DTS 91324 Osek – ALBO Stolárna DTS 91325 Osek – ZD Drůbežárna DTS 91326 Osek – ZD Macourek DTS 3296 Osek – U potoka DTS 91321 Osek – ZD Podolší DTS 3298 Osek – Podolší DTS 3299 Osek - ČOV Návrh řešení Stávající vzdušné vedení VN 22 kV a VVN 100,200 a 400 kV– je stabilizováno. Návrh nepředpokládá přeložky VN-22kV ani VVN 100,200 a 400 kV. Návrh předpokládá vybudování nových distribuční trafostanic v lokalitách územního rozvoje (dle výkresové dokumentace). V souvislosti s návrhem ploch pro fotovoltaické elektrárny budou vybudovány nové trafostanice v ploše této elektrárny a bude na stávající vzdušné vedení VN napojena novým vedením VN, případně budou osazeny přímo do trasy stávajícího vedení VN. Stabilizovat stávající rozmístění všech ostatních trafostanic, realizovat případné posílení tranformátorů stávajících trafostanici obce v návaznosti na rozvojové záměry územního rozvoje a vybudování nových trafostanic v místech územního rozvoje. Koncepce zásobování obce elektrickou energií umožňuje zásobování elektrickou energií území celé obce (neuvažuje se s vytápěním objektů a příp. přípravou TUV). Do nových ploch rozvoje obce zavést rozvody nízkého napětí a veřejného osvětlení. Návrhová bilance potřeby elektrické energie: Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


69

ÚP Osek nad Bečvou rozděluje volné stavební plochy na plochy s rodinnými domy, smíšené plochy výroby a služeb, sportu, rekreace a vybavenosti. Vstupní údaje pro výpočet návrhové bilance: Budovy pro bydlení: Elektrizace bytů Max. soudobý příkon bytu Soudobost pro skupinu bytů

stupeň A 7,00 kW dle ČSN 33 2130, Příloha 2

Budovy pro podnikatelské aktivity: Pro potřebu výpočtu bylo stanoveno kvalifikovaným odhadem měrné zatížení soudobým příkonem 10 W/m2 podlahové plochy. Byty Poč.bytů

Počet

Pb

72

7,0

Podnikatelské a jiné aktivity ha

Pp (kW/ha)

Výpočtový výkon KW 192

Smíšená pl.

3,09

100

309

Výrobní pl.

1,74

125

217

vybavenost

7,62

20

152 870

Při konečném trafostanice.

výpočtovém výkonu 870 kW budou navrženy v místech územního rozvoje nové

Stávající trafostanice budou stabilizovány, případně posíleny. Budou vybudovány nové trafostanice: • t-001-Osek – u hřbitova • t-002-Osek – FVE (v jižní části řešeného území) • t-003-Osek – v severní části obce • t-004-Osek – v západní části obce (průmyslová zóna) • t-005-Osek – FVE (v západní části řešeného území) • t-006-Osek – FVE (v severovýchodní části řešeného území) • t-007-Osek – v jižní straně obce • t-008-Osek – centrum obce • t-009-Osek –FVE (v severní části řešeného území) • t-010-Osek – FVE (v severní části řešeného území) (uvedené navržené trafostanice pokryjí novou potřebu elektrické energie, v seznamu nových trafostanic jsou trafostanice v maximalistické variantě, jejich úprava bude provedena dle vybrané varianty v návrhu ÚP) Z hlediska využití návrhových ploch s rodinnými domy bude stávající vrchní distribuční vedení NN rekonstruováno a přípojky NN k RD budou kabelem ve výkopu. Nové trasy kabelových rozvodů NN v návrhových plochách budou vedeny v chodnících a zelených pásech k nim přilehlých. Nově bude vybudován okruh veřejného osvětlení na nově vzniklé komunikaci mezi návrhovými plochami pro bydlení v místě navržených rodinných domů. Trasy VO budou uloženy souběžně s rozvody NN v chodnících a zelených pásech k nim přilehlých.


12/2009


70

V souvislosti s uvažovanou výstavbou energetického zdroje Blahutovice a vyvedením výkonu z tohoto zdroje musí být respektována územní rezerva pro vedení VVN 2x400 kV. Je navržena rozvojová plocha pro rozšíření stávající rozvodny Prosenice směrem k obci Osek nad Bečvou.

Zásobování teplem Stávající stav Obec Osek nad Bečvou leží v nadmořské výšce 225 m.n.m. v okrese Přerov. Z hlediska ČSN 060210 se město obec rozkládá v místě s oblastní výpočtovou teplotou –15oC. Počet dnů v topném období činí 218 dní. V řešeném území není provozován zdroj ani rozvod centrálního zásobování teplem. V současné době jsou v řešeném území umístěny lokální kotelny jednotlivých objektů. Obec Osek nad Bečvou je v současné době plně plynofikována NTL plynovodem. V obci jsou převážně využíván pro vytápění a přípravu TUV zemní plyn (STL), pevná paliva a spalování biomasy a částečně elektrická energie. Starší rodinné domky jsou vytápěny částečně lokálními topidly na tuhá paliva, novější domy a bytovky jsou vybaveny domovním ústředním vytápěním nebo etážovým vytápěním na zemní plyn, tuhá paliva nebo el. energii. Pro přípravu TUV jsou rovněž používána zařízení na zemní plyn, tuhá paliva nebo el.zásobníky TUV. Zdrojem tepla zemědělských objektů jsou lokální topidla na elektřinu, případně lokální topidla na tuhá paliva. Návrh řešení Obec Osek nad Bečvou je zásobena zemním plynem, proto navržené řešení počítá s využití zemního plynu v rozsahu celého řešeného území. Koncepce zásobování teplem je řešena na základě systému lokálního vytápění rodinných domků a samostatných kotelen pro objekty občanské vybavenosti a podnikatelské sféry. Plynofikované zdroje v řešeném území budou osazovány kotli s vysokou účinností a nízkým obsahem NOX ve spalinách. Palivo – energetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat využití zemního plynu pouze s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie, a to jen v nezbytné míře. V budoucnu lze rovněž počítat s využíváním netradičních zdrojů energie, jako jsou sluneční kolektory zvl. pro přípravu TUV, tepelná čerpadla apod. Koncepce zásobování teplem neuvažuje s využitím centrálního zásobování tepla. Navržené řešení respektuje Územní energetickou koncepci Olomouckého kraje.

Zásobování plynem Stávající stav Napojení plynovodu obce Osek nad Bečvou Obec Osek nad Bečvou byla plynofikována vybudováním plynovodního vedení NTL, které je napojeno na VTL plynovod prostřednictvím regulační stanice – VTL/STL – mimo řešené území. Přívodní STL řad je veden ze severní části řešeného území podél silnice III/43612 až k do prostoru restaurace Osečanka, kde je umístěna regulační stanice STL/NTL. Rozvod plynovodní sítě v řešeném území Osek nad Bečvou Místní NTL rozvody plynu v obci Osek nad Bečvou jsou vedeny převážně ve veřejných plochách podél bytové výstavby tak, aby pokryly celou zastavěnou část obce. Materiál všech těchto rozvodů, včetně přivaděče, je polyethylen. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


71

Nadřazené vedení plynovodní sítě v k.ú. Vedení VTL Řešeným územím prochází tyto trasy VTL plynovodu ve správě SMP a.s. Ostrava, provozní oblast Olomouc: -DN 500 č. 642167 -DN 200 č. 6431015 -DN 500 č. 642036 Vedení VVTL Řešeným územím prochází tyto trasy VTL plynovodu ve správě Transgas, s.p., Limuzská 12/3135, 100 98 Praha 10: -DN 700 , VVTL č. 631104 – Transgas ( v souběhu s trasou VVTL plynovodu je veden dálkový optický kabel v majetku Transgas). Návrh řešení ÚPD respektuje stávající rozvody STL, včetně přívodního řadu obce a navrhuje jejich rozšíření v rámci výstavby nových lokalit. V ochranných pásmech plynovodů nevysazovat zeleň, aby při provádění pravidelné údržby a při odstraňování poruch nebyla ničena příp. poškozována. Návrh ÚPD respektuje vybudované plynovodní řady. V rámci řešení navrhujeme rozšíření plynovodní sítě STL v návaznosti na realizaci navrhované výstavby tak, aby bylo zásobováno plynem celé zastavěné území obce včetně navržených ploch k zastavění. V souvislosti s uvažovanou výstavbou nové trasy VVTL plynovodu musí být respektována územní rezerva pro vedení VVTL plynovodu DN700/63PN63 Hrušky-Příbor, vč. koridoru 200 m od osy trasy vedení na obě strany. Bilance potřeby plynu pro stávající a navržené objekty bydlení, vybavenosti a výroby (odborný odhad zpracovatele ÚPD) -vychází z metodiky směrnice č. 12 ČPP Druh použití

Průměrná spotřeba plynu m3.rok-1.odb.-1

Qm3.hod-1.odb.-1 Q1m3.hod-1.odb.-1.souč.

Příprava jídel (vaření)

150

1,2

0,19

Příprava TUV (ohřev)

500

2,2

0,36

3000

2,8

1,53

Vytápění RD Součet

2,08 m3.hod-1 Potřeba plynu: (kvalifikovaný odhad zpracovatele ÚPD)

A) Obyvatelstvo V obci Osek nad Bečvou je plyn v převážné míře využíván pro TUV, vytápění a vaření v rodinných domcích – kategorie obyvatelstvo. Předpokládá se s 95% plynofikací objektů (odběrů v roce 2015-91, z toho 95% celkem 69+19=88 odběrů). -TUV+vaření+vytápění 72 odb. x 2,08 = 149,76 m3.h-1 72 odb. x 3650 = 262800 m3.r-1 -TUV+vaření 0 odb. x 0,6 = 0 m3.h-1 Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


72

0 odb. x 650 = 0 m3.r-1 zbytek objektů je řešen jinými druhy energií Obyvatelstvo celkem: Objekt-odb. 72 odb., návrh 394 odb., stav celkem

Hodinová spotřeba m3.h-1 149,76 819,52 969,28 m3.h-1

Roční spotřeba m3.r-1 262800 1438100 1700900 m3.r-1

B) Maloodběry Maloodběry celkem: Objekt-odb. stav+návrh celkem

Hodinová spotřeba m3.h-1 100 100 m3.h-1

Roční spotřeba m3.r-1 136363 136363 m3.r-1

Výpočet potřeby plynu v plochách výrobních a smíšených bude upřesněn (pro neznalost případných aktivit) v následné předprojektové dokumentaci jednotlivých investičních záměrů. C) Velkoodběry Objekt-odb. 1 ks – ZD.-návrh Plocha smíšených aktivit Celkem

Hodinová spotřeba m3.h-1 10 12 22 m3.h-1

Roční spotřeba m3.r-1 25000 29000 54000 m3.r-1

D) Rekapitulace bilance Horní Nětčice

Počet odběratelů

tis. m3/r

m3/hod.

obyvatelstvo

466

1700,9

969,28

maloodběry

-

136,363

100

velkoodběry

2

54

22

1891,263

1091,28

Celkem:

Celkový předpokládaný odběr zemního plynu: 1891,263 tis. m3/r.

Vodní toky Stávající stav Řešené území - se nachází v okrese Přerov. Vodní plochy a toky spadají do povodí Moravy. Vodní plochy a toky -v řešeném území jsou situovány následující vodní toky a plochy: k.ú. Osek nad Bečvou Povodí Moravy a.s, Brno: řeka Bečva Zemědělská vodohospodářská správa, úz. pracoviště Přerov: Lubeň Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


73

Strhanec Libuška Meliorační svodnice Záplavová území Na k.ú. Osek nad Bečvou zasahuje vyhlášené záplavové území řeky Bečvy, o němž rozhodl Okresní národní výbor v Přerově, odbor vodního, lesního hospodářství a zemědělství pod zn. Vod. 746/89-235/1-Ha, dne 22.6.1989, na návrh Povodí Moravy č.j. 201/5614/89 ze dne 25.4.1989. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15.7.1989. Záplavové území je území přilehlé k vodnímu toku, které může být zaplaveno při povodních. Veškerá činnost v zátopovém území se řídí zákonem č. 254/2001 Sb. Do řešeného území zasahuje záplavové území řeky Bečvy z povodně roku 1997. Rozliv povodně 7/1997 byl stanoven dle informací pracovníků Povodí Moravy a.s., informací jednotlivých obcí, okresních úřadů, leteckých snímků geodetického zaměření maximálních dosažených hloubek podle stop na objektech a informací místních občanů. Dle hydrologických údajů platných na řece Bečvě v roce 1997 ,(Q100 v Dluhonicích 744 m3s-1), byla povodeň v červenci 1997 s vypočtenou kulminací v Dluhonicích 838 m3s-1 s 20% nejistotou větší než stoletá voda. Dle vládního projektu „Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997“ ,jehož nositelem je ČHMÚ, byla povodeň na Bečvě stanovena jako stoletá s tím, že budou přehodnoceny N-leté vody. V každém případě byla povodeň v červenci 1997 největší známou povodní, proto záplavové území je navrženo na základě skutečných rozlivů. Záplavové území z povodně roku 1997 není dosud vyhlášeno, proto je uváděno jen jako informační pramen. Meliorace – odvodnění zemědělských pozemků Ve k.ú. řešeného území jsou situovány plochy odvodnění pozemků. Meliorační detail je v majetku majitelů jednotlivých pozemků, svodná zařízení jsou v majetku ZVS. Návrh řešení Respektovat trasy vodních toků a melioračních svodnic, zachovat je ve své původní přirozené stopě bez jejich úprav či zatrubňování. Respektovat doprovodnou zeleň vodních toků. Realizovat navržený systém záchytných příkopů proti přívalovým vodám v severní části obce bude napojen na tuto dešťovou kanalizaci svedenou do vodního toku. Každý investor bude na svém pozemku realizovat taková opatření, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů a aby zajistil vsak nárůstu odváděných dešťových vod z pozemku. Stabilizovat stávající suchou nádrž – poldr v severovýchodní části obce. Vybudovat novou suchou nádrž – poldr v severozápadní části obce. Vybudovat novou vodní plochu v jihozápadní části obce. Urbanistické záměry v území nevyvolávají žádné požadavky na směrové úpravy vodních toků. Nejsou navrhovány změny tras vodních toků ani jejich zatrubňování. Kolem vodních toků je potřeba zachovat alespoň jednostranný manipulační pás v šířce 8 m u Bečva a 6 m u ostatních drobných vodních toků, aby bylo možné vykonávat údržbu vodních toků pomocí techniky. Návrh řešení respektuje stanovené záplavové území, vyhlášené rozhodnutím OkÚ Přerov, referátem životního prostředí, pod zn. Vod. 746/89-235/1-Ha, dne 22.6.1989, na návrh Povodí Moravy č.j. 201/5614/89 ze dne 25.4.1989. Záplavové území je zakresleno v grafické části dokumentace. Vlastnící pozemků jsou povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny (§27 zákona č. 254/2001 Sv. o vodách) Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


74

Návrh řešení nezhoršuje odtokové poměry v území.

Sdělovací kabely – místní síť-Telefonica O2 a.s. Stávající stav Obec je plně telefonizována a kapacita sítě plně postačuje stávajícím i návrhovým potřebám obce. Návrh řešení Obec je plně telefonizována a kapacita sítě plně postačuje stávajícím i návrhovým potřebám obce. V této části návrhu ÚP nejsou na řešení kladeny žádné požadavky.

Dálkové kabely V řešeném území se nachází dálkové kabely a zařízení , které jsou ve správě společnosti Telefonica O2, a.s. -viz. grafická dokumentace V této části návrhu ÚP nejsou na řešení kladeny žádné požadavky.

TV signál Televizní a rozhlasový signál (FM-VKV) je v současné době šířen výhradně od pozemních vysílačů vzdušnou cestou. Jednotlivé systémy příjmů v obci: -individuální příjem v obci -antény u RD -individuální příjem rozšířený -anténa + přijímací soustava /parabola) + zesilovač Příjem televizního signálu je z televizního vysílače: Brno – Kojál 9. Kanál (NOVA) 29. kanál (ČT1) 46 kanál (ČT2) Jihlava-Javořice 11. kanál (TV NOVA) 25. kanál (ČT 1) 42. kanál (ČT 2) 59. kanál (Prima) Třebíč-Klůčovská hora 11. kanál (TV NOVA) 28. kanál (ČT 1) 45. kanál (ČT 2) V této části návrhu ÚP nejsou na řešení kladeny žádné požadavky.

Radioreléové spoje

Katastrálním územím obce Osek nad Bečvou neprochází žádné RR trasy. Na k.ú. Osek nad Bečvou je umístěna žádné základnová stanice mobilního operátora v ploše čistírny odpadních vod. V této části návrhu ÚP nejsou na řešení kladeny žádné požadavky.

Místní rozhlas Místní rozhlas je v obci ve vyhovujícím stavu a je stabilizován. Do nových míst územního rozvoje budou jeho rozvody rozšířeny.

Kabelová televize

Obec Osek nad Bečvou nemá vybudovaný rozvod kabelové televize. Její rozvod v obci je

přípustný.


12/2009


75

Radonové riziko

Podle podkladů Univerzity Palackého v Olomouci (1997) se celé řešené území (katastrální území) nachází v kategorii velmi nízkého radonového rizika. Z tohoto závěru nevyplývají na řešení územního plánu žádné požadavky.

1.4.9

Systém sídelní zeleně.

Charakteristická sídelní zeleń je v Oseku tvořena typickými plochami zahrad směřujícími k hlavní ulici. v současné době, kdy došlo a bude patrně nadále docházet k poklesu frekvence dopravy na silnici Přerov - Lipník n. B. jsou tyto plochy naprosto unikátním fenoménem sídelní zeleně v obci, skýtající možnost vybudování jak veřejného prostranstvítak i parkově upravené sídelní zelně. Základem těchto ploch je již roztroušená výsadba okrasných dřevin na soukromých pozemcích.. 1.4.10 Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází z požadavků udržitelného rozvoje území. • podpora udržitelného zemědělství - plochy zemědělské (včetně protierozních opatření v severní části řešeného území), •

zajištění podmínek rekreace - plochy krajinné zeleně, plochy rekreace,

•

zajištění těžby nerostných surovin a vhodné následné začlenění vytěžených loch do systému zeleně a rekreace

•

podpora ekologické stability území - vymezení územního systému ekologické stability, ploch krajinné zeleně,

Prvořadým cílem koncepce udržitelného rozvoje krajinotvorných hodnot je ochrana stávajících přírodně nejcennějších území. Jsou to lesy, vodní toky, jezera, niva Bečvy, stávající krajinná zeleň.

1.4.11 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírodních hodnot území. Ochranou a respektováním přírodních hodnot území je myšlena zejména ochrana následujících prvků: Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou v území Oseku nad Bečvou lesy, vodní toky, jezera a údolní nivy. Lesy se v území nachází v malých výměrách převážně v nivě Bečvy podél toku a jeho ramen, u Strhance,omezeně též v pahorkatinné části území. Hlavním vodním tokem území je řeka Bečva, protékající jižně od Oseku. Bečva ještě v 19. století bohatě meandrovala a v území se zachovala řada jejích starých ramen. V dnešní době protéká územím v podobě upraveného vypřímeného a značně odpřírodněného toku. Přírodě blízká část s náplavy vznikla po povodních v roce 1997 a je připravována k vyhlášení jako maloplošné chráněné území – národní přírodní památka. Toto mapoplošné chráněné území by se stalo pravděpodobně součástí regionálního biocentra Rybáře. V území obce se kromě vlastní Bečvy nachází několik jejích přítoků. Z okraje Nízkého Jeseníku stéká Lubeň a Trnávka, nivou Bečvy protéká mlýnský náhon Strhanec využívající části starých ramen Bečvy, který je napájen od Oseckého jezu a vlévá se opět do Bečvy v Přerově. Dalším vodním tokem v nivě Bečvy je Libuška, pramenící jižně od Hlinska se vlévá v katastru Oldřichova do starého ramene Bečvy, které pak nese jeho jméno až do soutoku s hlavním upraveným korytem Bečvy. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


76

Jezer je v území několik, jsou umělá a většinou vznikla jako výsledek těžby štěrkopísků. Jedná se zejména o jezero mezi oseckým mlýnem a ČOV, jezero zvané Jadran, ležící mezi Strhancem a Bečvou pod oseckým jezem, 2 jezera jihovýchodně od oseckého mlýna a další jezera mezi meandrem Bečvy a Bečvou. Výhledově v území vznikne několik dalších jezer jako následek těžby štěrkopísků. Podstatné je jejich zapojení do krajiny a využití v rámci ekosystému nivy. Údolní nivy jsou v území reprezentované zejména širokou nivou Bečvy, která zaujímá velkou část výměry území obce. Krajinnému rázu široké nivy Bečvy je třeba věnovat výraznou pozornost a ochranu. Lokality Natura 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se vyskytuje část evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 Bečva – Žebračka, kód lokality: CZ0714082, reprezentovaná náhonem Strhanec , který je unikátní lokalitou s výskytem velevruba tupého (Unio crassus) Projektant garantuje nezhoršení kvality ovzduší v návaznosti na zvolené řešení s ohledem na podrobnost dokumentace – územní plán. 1.4.12 Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými prvky (částmi) ÚSES jsou biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Ve vztahu k nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES jsou závaznou dokumentací pro řešení územního plánu ZÚR Olomouckého kraje z roku 2008, které v opatřeních obecné povahy obsahují prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Do řešeného území zasahuje nadregionální biokoridor K 143, tvořený dvěma osami, reprezentujícími nivní a vodní ekosystémy a ochrannou zónou. Nadregionální biokoridor prochází jižní části řešeného území podélně nivou Bečvy. Vodní osa NRBK je vázána na toka břehy řeky Bečvy, nivní osa je vedena v zásadě souběžně s ní, střídavě po obou stranách řeky. V místě západně od oseckého náhonu je nivní osa vedena podél Strhance i podél vlastního toku Bečvy. Zde byla provedena úprava osy nivní, která tu prochází ve dvou trasách a do územního plánu byla osa nivní zakreslena pouze podél Strhance. Protože stávající zahrádky na „ostrově“ neumožňují nivní osu vést po Strhanci v šířkových parametrech, které jí náležejí (minimálně 50 m), je do nivní osy zahrnuta i část pozemků podél bezejmenného toku doprovázeného porosty dřevin. V nivní ose NRBK K 143 je vloženo regionální biocentrum RBC 340 Rybáře, které se rozkládá v prostoru starého ramene Bečvy (Libuška) a dnešního koryta Bečvy a v navazujícím prostoru mezi Bečvou a Strhancem. Biocentrum zaujímá rozlohu 90,36 ha. V území regionálního biocentra probíhá těžba štěrkopísků, jejíž následná rekultivace doposud není v souladu se zásadami tvorby ÚSES (rozsáhlé a hluboké vodní plochy, většinou s nevhodnou ichtiofaunou, zavážení vytěžených ploch cizorodým materiálem a z toho plynoucí narušení přirozeného proudění podzemní vody v nivě). Proto je třeba tuto rekultivaci uvést do souladu se zásadami tvorby ÚSES (vodní plochy s povlovnými břehy, nezavážení vytěžených ploch cizorodým materiálem, ochrana přirozeného proudění podzemní vody v nivě). Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


77

Návrh lokálního (místního) ÚSES řešeného území je částečně převzatý z platného územního plánu, upraven tak, aby vyhovoval dopravnímu řešení v území a navazoval na řešení ÚSES v sousedících katastrech, jak je znázorněn v územně analytických podkladech zpracovaných v roce 2008 ve výkrese záměrů ORP Lipník nad Bečvou a ORP Přerov. Do nivní osy nadregionálního biokoridoru jsou vložena dvě lokální biocentra. Navržená síť místního ÚSES v řešeném území v návaznosti na nadregionální ÚSES zahrnuje tři větve reprezentující podmáčená stanoviště a jednu větev reprezentující mezofilní stanoviště jdoucí úpatím Nízkého Jeseníku (Čekyňská pahorkatina) Podmáčená stanoviště reprezentuje větev vycházející z regionálního biocentra Rybáře sledující tok Strhance, dále dvě větve navržené v údolních polohách, ve vazbě na vodní toky Trnávku a Libeň. Mezofilní větev prochází v řešeném území úpatními svahy Nízkého Jeseníku v obecném východozápadním směru. Do řešeného území vstupuje z katastru Veselíčko, v řešeném území je do ní vloženo lokální biocentrum Chřiby, dále poměrně komplikovaně podchází dálnici D1 a směřuje do lokálního biocentra Doly. Odtud pokračuje západním směrem do katastru Radvanic, kde je do ní vloženo biocentrum Na vinohradech. V biocentru Doly se odděluje další větev mířící severu do katastru Veselíčko, kde je do ní vloženo lokální biocentrum Na debří. Oproti řešení v dosud platném územním plánu byla mezofilní větev upravena a vypuštěno lokální biocentrum v severozápadním okraji katastrálního území Osek nad Bečvou (maximální délka lokálního biokoridoru lesních společenstev je 2 000 m). Limitující prostorové a funkční parametry ÚSES Jednou z podmínek zabezpečení funkčnosti základních skladebných částí ÚSES (a tedy i systému jako celku) je dodržení jejich limitujících prostorových parametrů. V případě biocenter je limitujícím parametrem minimální potřebná výměra, v případě biokoridorů jsou limitujícími parametry maximální přípustná délka a minimální potřebná šířka. Interakční prvky žádné limitující parametry stanoveny nemají. Limitující prostorové parametry pro biocentra a biokoridory v rozlišení podle jejich biogeografického významu a podle typů požadovaných cílových společenstev jsou uvedeny v základní metodické příručce pro tvorbu ÚSES – Rukověti projektanta místního územního systému ekologické stability z roku 1995. Základních skladebných částí ÚSES v řešeném území se týkají následující limitující parametry: Minimální velikost lokálních biocenter • • • •

společenstva lesní – minimální výměra 3 ha; společenstva luční – minimální výměra 3 ha; společenstva mokřadní – minimální výměra 1 ha; společenstva kombinovaná – minimální výměra 3 ha;

Maximální délka lokálních biokoridorů a možnost jejich přerušení: • společenstva lesní – maximální délka 2 000 m, možnost přerušení do 15 m; • společenstva mokřadní – maximální délka 2 000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami; • společenstva luční – maximální délka 1 500 m, možnost přerušení i 1 500 m; • společenstva kombinovaná – maximální délka 2 000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami; Minimální šířka lokálních biokoridorů: • společenstva lesní – minimální šířka 15 m; • společenstva mokřadní – minimální šířka 20 m; • společenstva luční – minimální šířka 20 m. Parametry interakčních prvků nejsou stanoveny. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


78

1.4.13 Pokud byly stanoveny plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území, uvede se odůvodnění Plochy s rozdílným způsobem využití byly zařazeny dle členěné příslušné vyhlášky. Dále bylo využito projektu Sjednocení jako podrobnějšího podkladu pro členění ploch s rozdílným způsobem využití a dále potřeby vymezit plochy s rozdílným způsobem využití v návaznosti na specifika území. Z důvodu řešení vleklého problému vztahu ploch bydlení a zemědělské výroby byly v územním plánu vymezeny přestavbou plochy smíšené zemědělské, které by měly zajistit soulad funkčního využití území v řešeném území. 1.4.14 Účelné využití zastavěného území a potřeba vymezení zastavitelných ploch V současné době je stávající zastavěné území využito bez větších proluk a nezastavěných ploch v rámci zastavěného území – s výjimkou plochy v návaznosti na stávající plochy hromadného bydlení v západní části obce, proto bylo nezbytné vymezit návrhové ploch v návaznosti na zastavěné území. Nevymezením těchto rozvojových ploch by byl zastaven další možný rozvoj obce a její další růst. Potřeba vymezit návrhové plochy pro bydlení vyplynuly z požadavků místních obyvatel, kteří chtějí stavět rodinné domy v obci Osek nad Bečvou a dále ze zkušeností představitelů obce zájem investorů o koupi pozemků na výstavbu rodinných domů. Popis demografických východisek a rozvoje obce byly provedeny v předešlých kapitolách. 1.4.15 Důsledky řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje Navržené řešení podporuje všestranný rozvoj obce a celého správního – řešeného - území. Z hlediska: a. horninového prostředí a geologie návrh ÚP nenavrhuje žádné řešení, které by mělo na tuto oblast negativní vliv. Návrhem prvků ÚSES a protipovodňovými opatřeními se zamezí větrné a vodní erozi. b. Vodního režimu nejsou navrhovány žádná negativní opatření. Likvidace odpadních vod je řešena v návaznosti na navržené řešení – návrh ČOV na k.ú. Osek nad Bečvou. Návrh ÚSES zamezí vodní erozi. Z hlediska stávajících vodních zdrojů – studní – zůstává stávající stav beze změn. Návrhem protipovodňovými opatřeními dojde k vytvoření protipovodňové ochrany obce bez závažných zásahů do vodního režimu, dále požadavek na vsaky a nezhoršení odtokových poměrů v území stabilizuje vodní režim v území. c. Hygieny životního prostředí je zajištěn soulad mezi jednotlivými plochami s rozdílným využitím. Návrh řešení respektuje požadavky zákona č. 258/200 Sb. a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Návrh urbanistické koncepce rozvoje sídla v úrovni územního plánu garantuje nezhoršení kvality ovzduší a životního prostředí nad přípustnou míru. Na úrovni řešení územního plánu je zajištěn soulad mezi plochami bydlení a ostatními funkcemi v území, hlavně plochami zemědělské výroby. d. Ochrana přírody a krajiny je řešena v návrhu ÚSES a dalších kapitolách. Je navrženo takové řešení, které stabilizuje stávající hodnoty v území a navrhuje další opatření ke zlepšení ochrany přírody a krajiny – ÚSES,… e. Zemědělský půdní fond je stabilizován a řešením co nejméně narušen, je zajištěna ochrana zemědělských pozemků prvky ÚSES v návaznosti na větrnou a vodní erozi. Obhospodařování pozemků není nijak omezováno nevhodnými zásahy do zemědělské krajiny. f. Pozemků určených k plnění funkcí lesa – tyto jsou stabilizovány a respektovány vč, ochranného pásma. Návrh řešení nenavrhuje žádný zábor PUPFL. g. Veřejné a dopravní infrastruktury jsou stabilizovány stávající prvky dopravní a technické infrastruktury a v návaznosti na plochy rozvoje obce jsou navržena rozvody a trasy nové. Nadřazené prvky dopravní a technické infrastruktury jsou všechny respektovány. h. Sociodemografických podmínek je zajištěn návrhovými plochami další rozvoj obce tak, aby bylo zajištěno všestranné rozvíjení obce – plochy bydlení, plochy pracovních aktivit, plochy zeleně. i. Bydlení jsou všechny plochy stabilizovány a navržena jsou návrhové plochy zaručující další rozvoj sídla. j. Rekreace - jsou navrženy rozvojové plochy z hlediska vhodnosti územních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Je dále umožněno formou vestaveb do stávajících objektů rozvíjet agroturistiku a navazující aktivity. Jsou stabilizována stávající cyklostezky, plochy individuální a hromadné rekreace a Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


79

dále jsou navržena v návaznosti na cyklotrasu Bečva nové plochy rekreace a v této návaznosti také záchytná parkoviště. k. Hospodářských podmínek jsou navrženy rozvojové plochy výroby a skladování, plochy zemědělské výroby a plochy smíšené zástavby. Tyto plochy zajistí vznik nových pracovních míst přímo v obci a zajistí tím její další rozvoj. 1.4.16 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Navržené řešení je plně v souladu s cíli územního plánování. Zvláště jsou chráněny architektonické a urbanistické hodnoty území v rámci ochrany památek a urbanistického obrazu sídla, která návrh ÚP respektoval a vhodně na něj navázal dalšími rozvojovými lokalitami. Území je chráněno jak možným využitím jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, tak i dalšími prvky ochrany, které jsou uplatněny z hlediska zákonů a dalším opatření (PUPFL, ÚSES,…). V územním plánu jsou respektovány kulturní památky obce Osek nad Bečvou a také památky místního významu, na které se sice nevztahuje ochrana podle zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, nicméně dotvářejí kolorit obce a jejich zachování „in situ“ považujeme za nezbytné. Dále je uplatněna požadavek na ochranu archeologických nálezů: Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Urbanistické hodnoty území obce jsou maximálně chráněny urbanistickým návrhem, který respektuje současnou urbanistickou struktury a rozvíjí ji novým návrhem zastavitelných ploch. Z hlediska architektonických hodnot jsou stanoveny regulativy prostorového uspořádání území, které budou maximálně navazovat na současnou zástavbu a budou vytvářet jednotný celek obce. Ochrana nezastavěného území je řešena v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, kdy nezastavěné a nezastavitelné plochy obklopují samotné sídlo a vytváření plochy přírodních a zemědělsky využívaných území. Jedná se převážně o plochy zemědělské půdy, plochy lesní a plochy krajinné zeleně. Součástí tohoto území jsou také plochy dopravy silniční a plochy vodní a vodohospodářské.

1.5 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Zpracování vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území bylo požadováno, protože byl uplatněn požadavek na vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a současně nebyl vyloučen významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast a to s odůvodněním, že řešení návrhu ÚPn Osek nad Bečvou může ovlivnit území Natura 2000, jehož část zasahuje do řešeného území.


12/2009


80

1.6 vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1.6.1

Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu dle zákona 334/1992 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb. 1.6.2

Struktura půdního fondu v území

Z hlediska využití území je dle údajů katastru nemovitostí katastrální území Osek na Bečvou členěno takto: plocha (ha)

podíl ploch (%)

Výměra celkem

1 302,75

100,00

Zemědělská půda celkem

1 086,71

83,42

968,55 55,28 31,56 31,32

74,36 4,24 2,42 2,40

Lesní pozemky

16,45

1,26

Vodní toky a plochy

61,38

4,71

Zastavěné plochy

24,42

1,87

113,75

8,74

z toho

orná půda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty

Ostatní plochy

Z uvedeného přehledu vyplývá, že zemědělské půda pokrývá více než čtyři pětiny z celkové výměry řešeného území a j v převážné míře zorněna. Ostatní kultury mají řádově menší zastoupení. Podíl lesních pozemků je v tomto území hluboce pod celostátním průměrem. Velká část ploch ZPF v nivě Bečvy leží ladem, případně je dočasně vyňata a využívána pro těžbu štěrkopísků

1.6.3

Bonitované půdně ekologické jednotky

Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


81

odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Převážná část řešené území leží v klimatickém regionu T3 –teplém, mírně vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 3. Z hlavních půdních jednotek se v řešeném území nacházejí

01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. Nachází se v malé výměře v severovýchodní části katastrálního území obce 06 – Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu. Nachází se v malé výměře v severovýchodním cípu katastrálního území obce. 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Nachází se v menší výměře v severozápadním okraji katastrálního území obce. 09 - Šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry režimem. V území se nachzejí v širokém pásu v okrajových partiích úpatí Nízkého Jeseníku severně od zastavěného území obce. 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. V území se nacházejí v menších výměrách na úpatí Nízkého Jeseníku severozápadně a severovýchodně od zastavěného území obce 11 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry. V území se nacházejí v menší výměře na úpatí Nízkého Jeseníku severně od zastavěného území obce. 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobné, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. V území se nacházejí v menší výměře na úpatí Nízkého Jeseníku severně od zastavěného území obce. 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. V území se nacházejí ve velmi malých výměrách v nivě Bečvy v blízkosti jejího koryta. 22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. V území se nacházejí v malých výměrách v nivě Bečvy v blízkosti jejího koryta. 55 - Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černíce arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. V území se nacházejí v nivě Bečvy. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. V území se nacházejí na nízké terase Bečvy, leží na nich téměř celé zastavěné území obce. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. V území se nacházejí na nízké terase Bečvy, jižně od zastavěného území obce. 59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. V území se nacházejí v nivě Bečvy ve dvou lokalitách – jižně od zastaveného území a v jihovýchodní části katastru. 64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabé skeletovité. V území se nachází v jedné menší lokalitě severně od ČOV. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


82

V řešeném území je do první třídy ochrany zařazeno 469,4 ha nejcennější zemědělské půdy, do druhé třídy ochrany 215,2 ha vysoce kvalitní zemědělské půdy. Dá se tedy říci, že celkem 684,5 ha zemědělské půdy, tj. 63% zemědělské půdy v území má vysoký stupeň ochrany a mělo by být zemědělské výrobě odnímáno, pouze ve výjimečných případech, převážně pro potřeby obnovy ekologické stability v krajině případně jiniové stavby zásadního významu. 1.6.4 Investice do půdy Na části zemědělské půdy v katastru bylo v minulosti vybudováno odvodnění (zakresleno v grafické dokumentaci). 1.6.5

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby V katastrálním území Osek nad Bečvou se nachází částečně funkční areál zemědělské prvovýroby. V obci působí řada soukromých zemědělců, kteří podnikají většinou v plochách obytné zástavby nebo v přímé návaznosti na ni. 1.6.6

1.6.7

Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy Zemědělská půda v řešeném území je soustředěna do větších pozemků orné půdy. V území neproběhla komplexní pozemková úprava a ani se zatím o jejím zpracování neuvažuje. Opatření k zajištění ekologické stability

Pro zajištění ekologické stability v řešeném území je součástí předkládané dokumentace návrh místního ÚSES. 1.6.8

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Demografické charakteristiky obce Osek nad Bečvou jsou uvedeny v předcházející kapitole. Je využito zdrojů SLBD 2001.(pramen-ČSÚ ČR), případně dalších podkladů ČSÚ. Z výše uvedených údajů je patrný setrvalý stav snižování počtu trvale bydlících obyvatel až do roku 1991, kdy dochází ke zlomu a počet obyvatel opět roste až na 215 v roce 2008. V současné době má obec 208 trvale bydlících obyvatel, což lze považovat za mírný výkyv. Počet obyvatel (vždy k 31.12.): Rok Počet obyvatel 1990 1040 1991 1051 1992 1073 1993 1063 1994 1082 1995 1099 1996 1095 1997 1081 1998 1081

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet obyvatel 1082 1087 1097 1106 1097 1120 1125 1160 1208

Počet obyvatel – dle MV ČR k 1.1.2009 Obec Osek nad Bečvou Součet

Počet obyvatel 1182 1182

Muži nad 15 let – 508 osob, ženy nad 15 let – 501 osob. Celkem nad 15 let – 1009 osob. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


83

Demografické tendence Z výše uvedených údajů vyplývá, že demografická struktura obyvatel je v zásadě dobrá (až na některé charakteristiky), dostupnost a napojení sídla na obce a města vyššího řádu je vyhovující, obec leží v rozvojové ose OS 5 dle koncepce Politiky územního rozvoje ČR a sousedí s s rozvojovou oblastí RO 3 vymezenou v ZÚR OK, proto lze předpokládat rozvoj obce do budoucna. Rozvoj bude realizován výstavbou nových objektů na návrhových plochách a v prolukách k zastavění. Tabulka vývoje počtu obyvatel

2020

1. Realistická varianta

2. Optimistická varianta

1320 obyvatel

1400 obyvatel

Při stanovení návrhového počtu obyvatel obce jsme vycházeli z retrospektivního vývoje počtu obyvatel obce, ze státních a evropských prognóz, které předpokládají postupný úbytek a stárnutí populace. Zároveň předpokládáme rozvoj sídla v návaznosti na koncepci rozvoje OK dle ZÚR OK (rozvojová osa OS 5 – dle Politiky územního rozvoje ČR) a určitý stupeň reemigrace (reurbanizace), který je možno očekávat v souvislosti s následujícími ekonomickými faktory: -restrukturalizace sekundárního sektoru -liberalizace nájemného v bytových domech a z toho vyplývající sociální dopady na obyvatelstvo ve městech -zájem o bydlení mimo centra měst. -dobrá dopravní dostupnost -existence technické infrastruktury v obci Z hlediska přípravy územního rozvoje obce Osek nad Bečvou se domníváme, že nemá-li se obec připravit sama o možnost zvýšení počtu obyvatelstva přílivem imigrantů, případně potenciálních pracovních příležitostí v terciéru (obchod, služby, školství, zdravotnictví apod.) měl by návrh územního plánu počítat s vývojem počtu obyvatel podle optimistické varianty. Pouze dostatečná nabídka vhodných rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a pracovní aktivity (podnikání) může naplnit očekávání obce v tomto směru tj. skutečný nárůst počtu obyvatelstva a s tím spojený ekonomický růst obce. Zpracovatel ÚP zapracoval optimistickou variantu rozvoje obce , tj. cílový stav 1400 obyvatel k roku 2020. Současně byla při návrhu velikosti zastavitelných ploch zohledněna majetkoprávní nedostupnost některých pozemku, případně další vlivy, které blokují některé pozemky v rámci navrženého zastavitelného území – proto byla plošná výměra zastavitelných ploch mírně předimenzována.

Popis jednotlivých navržených lokalit záborů ZPF s významnějším dopadem na zemědělské pozemky:

Varianta č.1: Lokalita č. B/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,973 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. A II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


84

strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,793 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/3 □ Lokalita o celkové výměře 1,758 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,14 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/4 □ Lokalita o celkové výměře 1,056 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,12 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


85

navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/5 □ Lokalita o celkové výměře 0,089 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v bytových domech v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/6 □ Lokalita o celkové výměře 1,313 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,12 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/7 □ Lokalita o celkové výměře 1,06 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena zahradou v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,1 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy.


12/2009


86

Lokalita č. B/8 □ Lokalita o celkové výměře 1,93 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,18 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/9 □ Lokalita o celkové výměře 3,478 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,22 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/10, 11, 12 a 13 □ jedná se o lokality, které zastavují stávající proluky v obci v rámci zastavěného území. Viz. bilance záborů ZPF. Lokalita č. B/14 □ Lokalita o celkové výměře 3,67 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,44 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy byla převzata z platného územního plánu (Změna č.2). Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy.


12/2009


87

Lokalita č. B/15 □ Lokalita o celkové výměře 0,34 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,02 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy byla vymezena na požadavek vlastníka pozemku. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/1 □ Lokalita o celkové výměře 1,57 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,57 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,456 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,456 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/3 □ Lokalita o celkové výměře 1,569 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,569 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


88

z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/4 □ Lokalita o celkové výměře 0,24 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,24 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/5 □ Lokalita o celkové výměře 0,845 ha, mimo zastavěné území, je tvořena TTP v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,845 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/6 □ Lokalita o celkové výměře 3,16 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I.třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 3,16 ha. Lokalita leží částečně na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,243 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,243 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


89

zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/2 □ Lokalita o celkové výměře 2,3 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 2,3 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Plocha je vhodně navázán na přilehlou silnici III. třídy. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/3 □ Lokalita o celkové výměře 1,45 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,45 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. V/4 □ Lokalita o celkové výměře 4,957 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v II. a III. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 4,957 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. V/5 □ Lokalita o celkové výměře 0,939 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a TTP ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,939 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu zemědělské výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. V ploše v současné době probíhá proces územního řízení na umístění objektu kravína pro skot. Podnět byl podán vlastníkem pozemků a současně stavebníkem kravína (jedna osoba). Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


90

nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/6 □ Lokalita o celkové výměře 2,88 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 2,88 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. V/7 □ Lokalita o celkové výměře 2,29 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 2,29 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu zemědělské výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. V současné době je značný tlak na rozvoj zemědělské výroby v obci , proto byla vymezena plochy pro zemědělskou výrobu v přímé návaznosti na stávající areál bývalého zemědělského družstva, jehož pozemky jsou v současné době nedostupné. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/8 □ Lokalita o celkové výměře 0,57ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,57 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. V/9 □ Lokalita o celkové výměře 1,65 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v III. a IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,65 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části řešeného území. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. R/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,942 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, zahradou a TTP ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,942 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


91

►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu pro vlastníka jezdecké stáje pro další rozvoj agroturistiky a podnikání v obci. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. R/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,98 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,98 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu budoucího obecního sportoviště, kdy v současné době nemá obec žádný sportovní areál vhodný pro kopanou a další sportovní činnost. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,6ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,6 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – suchý poldr v severozápadní části obce pro zachycení přívalových vod. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,28 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v II. a IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,28 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – vodní plochu v západní části obce na podmáčených pozemcích, které se jen velmi těžko udržují (dnes rákos a nálety). Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/3 □ Lokalita o celkové výměře 0,18 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou ve IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,18 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – příkop pro odvedení přívalových vod. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


92

Lokalita č. T/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,278 ha, mimo zastavěné území, je tvořena TTP, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,278ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce stávající ČOV. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu technické vybavenosti v návaznosti na zastavěné území stávající ČOV a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozšíření stávající plochy čistírny odpadních vod, která je zastaralá a bude nutné provést její rekonstrukci a úpravu technologie, která si vyžádá zvětšení stávajícího areálu ČOV. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. T/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,9 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,9 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části řešeného území v návaznosti na zastavěné území obce stávající Rozvodny Prosenice. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu technické vybavenosti v návaznosti na zastavěné území stávající Rozvodny Prosenice a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozšíření stávající plochy Rozvodny Prosenice, kde je potřebné z hlediska zásobování širokého okolí elektrickou energií provést dostavbu (rozšíření) stávající rozvodny o další pole. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Plochy D/1 – D/16 řeší odstranění dopravních závad, umístění nových silnic a místních a účelových komunikací, a ploch parkovišť které dopravně napojují navrženou urbanistickou koncepci rozvoje sídla. Plochy Z/1 – Z/19 řeší umístění ploch krajinné a sídelní zeleně, které zapojují sídlo do krajinných struktur (mimo prvků ÚSES) a vytváření vhodné obytné prostředí v plochách sídelní zeleně jako parkově či sadovnicky hodnotných veřejně přístupných ploch. Plochy VP/1 a VP/2 řeší vymezení veřejných prostranství v centrální části obce uvnitř zastavěného území. Varianta č.1 navrhuje z hlediska záborů ZPF lokality o celkové výměře 92,076 ha s předpokládaným reálným záborem ZPF 69,638 ha.

Varianta č.2: Lokalita č. B/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,973 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. A II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


93

ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,793 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/3 □ Lokalita o celkové výměře 1,758 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,14 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/4 □ Lokalita o celkové výměře 1,056 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,12 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


94

Lokalita č. B/5 □ Lokalita o celkové výměře 3,38 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou a zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,2 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v rodinných domech v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/6 □ Lokalita o celkové výměře 1,313 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,12 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/7 □ Lokalita o celkové výměře 1,06 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena zahradou v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,1 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/8 □ Lokalita o celkové výměře 2,27 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,2 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


95

►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/9 □ Lokalita o celkové výměře 0,38 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,02 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/10, 11, 12 a 13 □ jedná se o lokality, které zastavují stávající proluky v obci v rámci zastavěného území. Viz. bilance záborů ZPF. Lokalita č. B/14 □ Lokalita o celkové výměře 1,14 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a TTP v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,06 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/15 □ Lokalita o celkové výměře 3,67 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,44 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy byla převzata z platného územního plánu (Změna č.2). Plochy byla vymezena na požadavek Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


96

vlastníka pozemku. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Plocha B/16 – neobsazeno Lokalita č. B/17 □ Lokalita o celkové výměře 0,24 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,02 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/18 □ Lokalita o celkové výměře 1,047 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,4 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/1 - neobsazeno Lokalita č. S/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,896 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,896 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


97

rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/3 □ Lokalita o celkové výměře 0,522 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,522 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/4 - neobsazeno Lokalita č. S/5 □ Lokalita o celkové výměře 1,25 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a TTP v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,25 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/6 □ Lokalita o celkové výměře 4,23 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I.třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 4,23 ha. Lokalita leží částečně na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy.


12/2009


98

Lokalita č. V/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,243 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,243 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,851 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,851 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Plocha je vhodně navázán na přilehlou silnici III. třídy. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/3 □ Lokalita o celkové výměře 1,45 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,45 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. V/4 □ Lokalita o celkové výměře 4,957 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v II. a III. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 4,957 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou.


12/2009


99

Lokalita č. V/5 □ Lokalita o celkové výměře 0,939 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a TTP ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,939 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu zemědělské výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. V ploše v současné době probíhá proces územního řízení na umístění objektu kravína pro skot. Podnět byl podán vlastníkem pozemků a současně stavebníkem kravína (jedna osoba). Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/6 □ Lokalita o celkové výměře 2,88 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 2,88 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby – umístění fotovoltaické elektrárny. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Případný zábor ZPF a umístění stavby FVE bude řešen jen na dobu určitou. Lokalita č. V/7 □ Lokalita o celkové výměře 1,23 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,23 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu zemědělské výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. V současné době je značný tlak na rozvoj zemědělské výroby v obci , proto byla vymezena plochy pro zemědělskou výrobu v přímé návaznosti na stávající areál bývalého zemědělského družstva, jehož pozemky jsou v současné době nedostupné. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy.

Lokalita č. R/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,562 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, zahradou a TTP ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,562 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu pro vlastníka jezdecké stáje pro další rozvoj agroturistiky a podnikání v obci. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


100

Lokalita č. R/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,98 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,98 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu budoucího obecního sportoviště, kdy v současné době nemá obec žádný sportovní areál vhodný pro kopanou a další sportovní činnost. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. R/3 □ Lokalita o celkové výměře 3,14 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ovocnými sady, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 3,14 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu budoucího obecního sportoviště-hasičského areálu sportovního výcviku, kdy v současné době nemá obec žádný sportovní areál vhodný pro kopanou a další sportovní činnost. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. R/4 □ Lokalita o celkové výměře 0,73 ha, mimo zastavěné území, je tvořena TTP, v IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,73 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozvoje cestovního ruchu nemístního výzbamu. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,6ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,6 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – suchý poldr v severozápadní části obce pro zachycení přívalových vod. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


101

Lokalita č. W/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,28 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v II. a IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,28 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – vodní plochu v západní části obce na podmáčených pozemcích, které se jen velmi těžko udržují (dnes rákos a nálety). Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/3 □ Lokalita o celkové výměře 0,18 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou ve IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,18 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – příkop pro odvedení přívalových vod. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. T/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,278 ha, mimo zastavěné území, je tvořena TTP, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,278ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce stávající ČOV. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu technické vybavenosti v návaznosti na zastavěné území stávající ČOV a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozšíření stávající plochy čistírny odpadních vod, která je zastaralá a bude nutné provést její rekonstrukci a úpravu technologie, která si vyžádá zvětšení stávajícího areálu ČOV. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. T/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,9 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,9 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části řešeného území v návaznosti na zastavěné území obce stávající Rozvodny Prosenice. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu technické vybavenosti v návaznosti na zastavěné území stávající Rozvodny Prosenice a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozšíření stávající plochy Rozvodny Prosenice, kde je potřebné z hlediska zásobování širokého okolí elektrickou energií provést dostavbu (rozšíření) stávající rozvodny o další pole. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. O/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,45 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,45 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


102

navrhuje rozvojovou plochu občanské vybavenosti v návaznosti na cyklostezku Bečva, kde se uvažuje se zřízením obslužných provozů – občerstvení, agroturistika apod. z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. O/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,39 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,39 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu občanské vybavenosti v návaznosti na cyklostezku Bečva, kde se uvažuje se zřízením obslužných provozů – občerstvení, agroturistika apod. z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Plochy D/1 – D/13 řeší odstranění dopravních závad, umístění nových silnic a místních a účelových komunikací, a ploch parkovišť které dopravně napojují navrženou urbanistickou koncepci rozvoje sídla. Plochy Z/1 – Z/18 řeší umístění ploch krajinné a sídelní zeleně, které zapojují sídlo do krajinných struktur (mimo prvků ÚSES) a vytváření vhodné obytné prostředí v plochách sídelní zeleně jako parkově či sadovnicky hodnotných veřejně přístupných ploch. Plochy VP/1 a VP/2 řeší vymezení veřejných prostranství v centrální části obce uvnitř zastavěného území. Varianta č.2 navrhuje z hlediska záborů ZPF lokality o celkové výměře 84,884 ha s předpokládaným reálným záborem ZPF 60,672 ha.

Varianta č.3: Lokalita č. B/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,973 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. A II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,793 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,04 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


103

►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/3 □ Lokalita o celkové výměře 1,84 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,14 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/4 □ Lokalita o celkové výměře 1,056 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,12 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/5 □ Lokalita o celkové výměře 3,38 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou a zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,2 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v rodinných domech v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


104

v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/6 □ Lokalita o celkové výměře 1,313 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,12 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/7 □ Lokalita o celkové výměře 1,06 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena zahradou v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,1 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/8 □ Lokalita o celkové výměře 2,27 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,2 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


105

navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/9 □ Lokalita o celkové výměře 0,38 ha, uvnitř zastavěného území, je tvořena ornou půdou v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,02 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/10, 11, 12 a 13 □ jedná se o lokality, které zastavují stávající proluky v obci v rámci zastavěného území. Viz. bilance záborů ZPF.

Lokalita č. B/14 □ Lokalita o celkové výměře 1,58 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a TTP v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,24 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/15 □ Lokalita o celkové výměře 3,67 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,44 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plochy byla převzata z platného územního plánu (Změna č.2). Plochy byla vymezena na požadavek vlastníka pozemku. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


106

vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Plocha B/16 – neobsazeno Lokalita č. B/17 □ Lokalita o celkové výměře 0,24 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,02 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/18 □ Lokalita o celkové výměře 1,047 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I. a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,4 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. B/19 - neobsazeno Lokalita č. B/20 □ Lokalita o celkové výměře 0,5 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I.třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,03 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu bydlení v RD v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou demografickou projekci vývoje počtu obyvatel, která předpokládá s nárůstem obyvatel v obci z hlediska přílivu obyvatel z okolních území. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Předmětná plocha těsně navazuje na připravovanou zástavbu rodinných domů na sousedních parcelách. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


107

stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/1 - neobsazeno Lokalita č. S/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,456 ha, mimo zastavěné území, je tvořena zahradou v I.a II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,456 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/5 □ Lokalita o celkové výměře 2,02 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a TTP v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 2,02 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jižní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. S/6 □ Lokalita o celkové výměře 4,23 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I.třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 4,23 ha. Lokalita leží částečně na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu smíšené zástavby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,243 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,243 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


108

předpokládanou dalšího rozvoje obce. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,35 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,35 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Plocha je vhodně navázán na přilehlou silnici III. třídy. Tento předpoklad je v současné době podložen reálným stálým zájmem o výstavbu v obci a dále umístěním obce na rozvojové ose dle ZUR OK. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. V/7 □ Lokalita o celkové výměře 1,23 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,23 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu zemědělské výroby v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. V současné době je značný tlak na rozvoj zemědělské výroby v obci , proto byla vymezena plochy pro zemědělskou výrobu v přímé návaznosti na stávající areál bývalého zemědělského družstva, jehož pozemky jsou v současné době nedostupné. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. R/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,562 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, zahradou a TTP ve II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,562 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu pro vlastníka jezdecké stáje pro další rozvoj agroturistiky a podnikání v obci. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy.


12/2009


109

Lokalita č. R/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,98 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,98 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu budoucího obecního sportoviště, kdy v současné době nemá obec žádný sportovní areál vhodný pro kopanou a další sportovní činnost. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. R/3 □ Lokalita o celkové výměře 3,14 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ovocnými sady, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 3,14 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu budoucího obecního sportoviště-hasičského areálu sportovního výcviku, kdy v současné době nemá obec žádný sportovní areál vhodný pro kopanou a další sportovní činnost. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. R/4 □ Lokalita o celkové výměře 0,73 ha, mimo zastavěné území, je tvořena TTP, v IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,73 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována ve východní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu sportu a rekreace v návaznosti na zastavěné území a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozvoje cestovního ruchu nemístního výzbamu. Navržené řešení rozvíjí stávající urbanistickou strukturu obce ať již původní nebo nově založenou novou zástavbou z poslední doby. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,6ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,6 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – suchý poldr v severozápadní části obce pro zachycení přívalových vod. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy.


12/2009


110

Lokalita č. W/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,28 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou v II. a IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,28 ha. Lokalita leží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – vodní plochu v západní části obce na podmáčených pozemcích, které se jen velmi těžko udržují (dnes rákos a nálety). Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. W/3 □ Lokalita o celkové výměře 0,077 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou a zahradou ve IV. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,077 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v severní části obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu vodohospodářskou – příkop pro odvedení přívalových vod. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. T/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,278 ha, mimo zastavěné území, je tvořena TTP, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,278ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihozápadní části obce v návaznosti na zastavěné území obce stávající ČOV. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu technické vybavenosti v návaznosti na zastavěné území stávající ČOV a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozšíření stávající plochy čistírny odpadních vod, která je zastaralá a bude nutné provést její rekonstrukci a úpravu technologie, která si vyžádá zvětšení stávajícího areálu ČOV. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. T/2 □ Lokalita o celkové výměře 1,9 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v I. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 1,9 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v západní části řešeného území v návaznosti na zastavěné území obce stávající Rozvodny Prosenice. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu technické vybavenosti v návaznosti na zastavěné území stávající Rozvodny Prosenice a stávající urbanistickou strukturu obce a na předpokládanou dalšího rozvoje obce. Jedná se o plochu rozšíření stávající plochy Rozvodny Prosenice, kde je potřebné z hlediska zásobování širokého okolí elektrickou energií provést dostavbu (rozšíření) stávající rozvodny o další pole. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. O/1 □ Lokalita o celkové výměře 0,45 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,45 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení Ing.arch. Stanislav Vrubel, Bohuslávská 1326, Lipník n.B.

12/2009


111

navrhuje rozvojovou plochu občanské vybavenosti v návaznosti na cyklostezku Bečva, kde se uvažuje se zřízením obslužných provozů – občerstvení, agroturistika apod. z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Lokalita č. O/2 □ Lokalita o celkové výměře 0,39 ha, mimo zastavěné území, je tvořena ornou půdou, v II. třídě ochrany. Reálný zábor ZPF činí cca 0,39 ha. Lokalita neleží na odvodněných pozemcích. ►Návrhová plocha je situována v jihovýchodní části obce v návaznosti na zastavěné území obce. Plocha nevytváří izolované „satelitní“ plochy bez vztahu k urbanistické struktuře obce. Řešení navrhuje rozvojovou plochu občanské vybavenosti v návaznosti na cyklostezku Bečva, kde se uvažuje se zřízením obslužných provozů – občerstvení, agroturistika apod. z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Lokalita je také vhodně dopravně napojena a také vhodně navazuje na stávající trasy inženýrských sítí. Navržená plocha nevytváří nevhodně obhospodařovatelné okolní plochy pro zemědělskou výroby a nevytváří zbytkové plochy zemědělské půdy. Plochy D/1 – D/13 řeší odstranění dopravních závad, umístění nových silnic a místních a účelových komunikací, a ploch parkovišť které dopravně napojují navrženou urbanistickou koncepci rozvoje sídla. Plochy Z/1 – Z/18 řeší umístění ploch krajinné a sídelní zeleně, které zapojují sídlo do krajinných struktur (mimo prvků ÚSES) a vytváření vhodné obytné prostředí v plochách sídelní zeleně jako parkově či sadovnicky hodnotných veřejně přístupných ploch. Plochy VP/1 a VP/2 řeší vymezení veřejných prostranství v centrální části obce uvnitř zastavěného území. Varianta č.3 navrhuje z hlediska záborů ZPF lokality o celkové výměře 72,606 ha s předpokládaným reálným záborem ZPF 50,462 ha. Bilance záboru ZPF: V bilančním přehledu jsou u ploch pro bydlení uváděny kromě celkové výměry lokality také plochy reálného záboru, tj. zastavěné plochy pro jednotlivé domy včetně nutného zázemí. (cca 200 m2 na jeden dům). Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. Varianta č.1 navrhuje z hlediska záborů ZPF lokality o celkové výměře 92,076 ha s předpokládaným reálným záborem ZPF 69,638 ha. Varianta č.2 navrhuje z hlediska záborů ZPF lokality o celkové výměře 84,884 ha s předpokládaným reálným záborem ZPF 60,672 ha. Varianta č.3 navrhuje z hlediska záborů ZPF lokality o celkové výměře 72,606 ha s předpokládaným reálným záborem ZPF 50,462 ha. Zábory pro základní prvky ÚSES byly vyhodnoceny pouze orientačně – cca 55,934 ha, z toho 46,305 ha pro biocentra, 5,624 ha pro biokoridory a 4,005 ha pro plošné interakční prvky. Konečné výměry a lokalizace lze upřesnit pouze při realizaci pozemkových úprav, kde jsou prvky ÚSES součástí polyfunkční kostry.


12/2009


1.6.9

Přehled bonitovaných půdně předpokládaným záborem ZPF

112

ekologických

jednotek

v

katastru

dotčených

BPEJ

třída ochrany

BPEJ

třída ochrany

BPEJ

třída ochrany

3.09.00

I.

3.21.12

IV.

3.58.00

II.

3.10.00

I.

3.22.12

IV.

3.59.00

III.

3.11.10

III.

3.55.00

IV.

3.64.01

IV.

3.20.11

IV.

3.56.00

I.


12/2009


113

1.6.10 Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF pro stavební funkce a zeleň


12/2009


114

1.6.11 Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF pro ÚSES


12/2009


115

1.6.12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Jako lesní půdní fond jsou chápány pozemky určené k plnění funkcí lesa dle § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon). V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Zastoupení lesních pozemků je v řešeném území je vice než nízké. V území se nachází 17,84 ha lesa, což je 1,4% z celkové výměry katastru. Všechny lesy v území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských (dle § 9 zákona č. 289/1995 Sb.). Druhová skladba lesních porostů je zejména v závislosti na různých stanovištích proměnlivá, v porostech převažuje dub letní, topol, jasan, olše, vrby a topoly. Místy je významně rozšířen nepůvodní akát, někde na pozemku lesa najdeme pouze bez černý. Vyhodnocení vychází ze Směrnice ministerstva zemědělství o postupu při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa č. 31/2000 ze dne 15. 2. 2000. Všeobecné údaje o lesích v řešeném území Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou definovány zákonem č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) v § 3 odst. 1. V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Navrhované řešení územního plánu Osek nad Bečvou nepředpokládá žádný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nedojde k dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES) se může částečně promítnout do změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních, z ekologického hlediska žádoucích dřevin. Navrhovaná opatření V souvislosti se začleněním řady lesních porostů území do návrhu ÚSES bude třeba postupně změnit dřevinnou skladbu ekologicky méně hodnotných porostů. Návrh řešení navrhuje rozšíření lesních ploch novými rozvojovými lesními plochami z důvodu zvýšení ekologické stability území a zamezení větrné a vodní erozi. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa V územním plánu obce Osek nad Bečvou není navržen žádný zábor pozemku určeného k plnění funkce lesa.


12/2009


116

1.7 Příloha č.1 – Bilance návrhu konceptu řešení (varianta č.1, č.2 a č.3)


12/2009


117

1.8 Příloha č.2 – Hluková studie (z průzkumů a rozborů)


12/2009

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents