II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VLČICE

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VLČICE

II.A TEXTOVÁ ČÁST

Obsah

str.

A. Důvody pro pořízení Územního plánu Vlčice, použité podklady

1

B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

7

C. Údaje o splnění Zadání územního plánu Vlčice, úpravy po projednání C.1 Údaje o splnění zadání C.2 Úpravy po projednání návrhu územního plánu dle § 50 odst. 2 stavebního Zákona C.3 Úpravy po projednání návrhu územního plánu dle § 50 odst. 3 stavebního zákona a po posouzení Krajským úřadem Olomouckého kraje

8 8

D. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení

9 10 11

E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty E.1 Východiska navrženého řešení – přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení E.2.1 Základní urbanistická koncepce E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití E.2.3 Bydlení E.2.4 Občanské vybavení E.2.5 Výroba E.2.6 Rekreace, cestovní ruch E.2.7 Systém sídelní zeleně E.2.8 Doprava E.2.9 Vodní hospodářství E.2.10 Energetika a elektronické komunikace E.2.11 Likvidace komunálních odpadů E.2.12 Územní systém ekologické stability

12 23 23 27 31 31 33 37 37 38 45 49 54 54

F. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

61

G. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa

62

12

66 H. Výsledek přezkoumání Územního plánu Vlčice H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 66 H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 69 H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 72 H.4 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 72 I. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

73

A. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VLČICE, POUŽITÉ PODKLADY a) Údaje o zadání, podkladech a postupu práce Územní plán Vlčice je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem, Obcí Vlčice a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne 10. 11. 2010. Výchozími podklady pro zpracování územního plánu byly: -

Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009;

-

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, vydaná formou opatření obecné povahy Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22.4.2011 usnesením č. UZ/19/44/2011;

-

Územně analytické podklady Olomouckého kraje (Institut regionálních informací, s.r.o., Brno), projednáno v Zastupitelstvu Olomouckého kraje dne 27.4.2007;

-

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, jehož aktualizace byla schválena Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 17.2.2006;

-

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, vydaný ve formě obecně závazné vyhlášky Olomouckého kraje č. 2/2004;

-

Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje, vydaný nařízením Olomouckého kraje v r. 2004;

-

Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje;

-

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice spo. s r.o., srpen 2004);

-

Plán oblasti povodí Odry (Pöyry Environment a.s. Brno);

-

Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje (Dopravní projektování, spol. s r.o., Ostrava, únor 2006);

-

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (Ecological Consulting, spol. s r.o., Olomouc, duben 2004);

-

Územní energetická koncepce Olomouckého kraje; schválená Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 17.3.2004;

-

Územně analytické podklady ORP Jeseník, Aktualizace č. 2 (prosinec 2012);

-

Územní plán obce Vlčice (Ing. arch. Ivo Koudelka, leden 2004), schválený Zastupitelstvem obce Vlčice dne 31. 1. 2005;

-

Územní plán Vlčice – průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., květen 2011);

-

Zadání územního plánu Vlčice, schválené Zastupitelstvem obce Vlčice dne 14. 9. 2011;

-

Vedení VTL plynovodu – Bílá Voda (E 010) a VTL plynovodu Žulová – Javorník (E15) – studie (Stavoprojekt Olomouc, 2012);

-

Bernartice – vodovodní přivaděč od Bergova (Ag POL s.r.o., září 2011);

-

Návrh komplexní pozemkové úpravy, k.ú. Vlčice u Javorníka (ORIS Olomouc, červenec 2009);

1

-

Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);

-

Rychlebské hory a Lázně Jeseník – turistická mapa (Klub českých turistů, 2008);

-

Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000, 2005 a 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha);

-

Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

-

Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

-

www.geofond.cz.

Územní plán Vlčice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje ČR. Obec Vlčice má zpracovaný územní plán (Ing. arch. Ivo Koudelka, leden 2004), schválený Zastupitelstvem obce Vlčice dne 31. 1. 2005. Důvodem pro zpracování nového územního plánu je především nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje a zapracovat do něj aktuální rozvojové záměry obce. V květnu 2011 byly zpracovány průzkumy a rozbory, jejichž cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových záměrech. Na základě těchto průzkumů a rozborů byl zpracován návrh zadání Územního plánu Vlčice, který byl projednán dle § 47 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a upraven dle vznesených připomínek a požadavků. Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Vlčice dne 14. 9. 2011. Na základě schváleného zadání byl v prosinci 2011 zpracován návrh řešení Územního plánu Vlčice. Návrh řešení Územního plánu Vlčice byl projednán s dotčenými orgány, s Krajským úřadem Olomouckého kraje a se sousedními obcemi dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a upraven dle vznesených připomínek v listopadu 2012. Projednání bylo ukončeno před novelou stavebního zákona účinnou od 1. 1. 2013, proto pořizovatel následně projednal návrh územního plánu již podle § 50 odst. 3 novelizovaného stavebního zákona s veřejností a zároveň požádal o stanovisko krajský úřad sle § 50 odst. 7 a 8. Na základě zaslaných stanovisek byl návrh územního plánu v srpnu 2013 znovu upraven.

2

b) Obsah a rozsah elaborátu územního plánu Územní plán Vlčice obsahuje: I. Územní plán Vlčice I.A Textová část I.B Grafická část 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres dopravy 4. Výkres vodního hospodářství 5. Výkres energetiky a spojů 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000

II. Odůvodnění územního plánu Vlčice II.A Textová část II.B Grafická část 7. Koordinační výkres 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 9. Výkres širších vztahů

1 : 5000 1 : 5000 1 : 50 000

Výkres č. 1. Výkres základního členění území obsahuje vymezení hranice obce Vlčice, hranice katastrálních území, hranice zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby a vymezení koridoru územní rezervy pro výstavbu VTL plynovodu Žulová – Javorník. Dále je v tomto výkrese vyznačena stanovená etapizace výstavby pro zastavitelné plochy č. Z6 a Z16. Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Výkres č. 3. Výkres dopravy obsahuje samostatný návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. Výkres č. 4. Výkres vodního hospodářství obsahuje samostatný návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. 5. Výkres energetiky a spojů obsahuje samostatný návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Výkres č. 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a veřejných prostranství, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů, nutný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na bezprostřední okolí. Je zpracován formou výřezu z Koordinačního výkresu Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1. 3

c) Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) : Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to : a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jejich vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Seznam použitých zkratek BP BPEJ BTS ČOV ČSÚ DTS EA EO HPJ k. ú. LBC LBK LHP MVE NN OP ORP OZKO

-

bezpečnostní pásmo bonitní půdně ekologické jednotky Base Transceiver Station – základnová převodní stanice čistírna odpadních vod Český statistický úřad distribuční trafostanice ekonomicky aktivní ekvivalentní obyvatel hlavní půdní jednotka katastrální území lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářský plán malá vodní elektrárna nízké napětí ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 4

PHM PÚR RBC RBK RC RD RSU SLDB SO SOB STG TO TPM TTP ÚAP ÚPS ÚSES VDJ VN VTL VVN ZPF ZÚR OK ZVN

-

pohonné hmoty politika územního rozvoje regionální biocentrum regionální biokoridor rekreační celek rodinný dům vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) sčítání lidu, domů a bytů spádový obvod specifická oblast skupina typů geobiocénu telefonní obvod tržní produkce mléka trvalé travní porosty územně analytické podklady účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability výrobně dobytčí jednotka vysoké napětí vysokotlaký velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje zvláště vysoké napětí

Přehled citovaných zákonů a vyhlášek -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.;

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

5

-

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády ČR č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a jejich registru;

-

zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

-

vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany;

-

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Obec Vlčice leží v severní části Olomouckého kraje, v západní části okresu Jeseník. Na jihu sousedí s obcí Žulová (k. ú. Tomíkovice) a s obcí Skorošice (k. ú. Dolní Skorošice, Petrovice u Skorošic), na západě a severozápadě s obcí Uhelná (k. ú. Nové Vilémovice, Uhelná) a na severovýchodě s obcí Bernartice (k. ú. Buková u Bernartic). Vyjížďka z prací a občanskou vybaveností je orientována především na město Jeseník, dále pak na město Javorník a na obec Žulovou. Dopravní vazby řešeného území zajišťuje především silnice I/60 Jeseník – Javorník – státní hranice, která je nejvýznamnější dopravní trasou v řešeném území. Jejím prostřednictvím je zajištěno spojení obce s Jeseníkem na jihu a s Javorníkem na severu. Současně napojuje celou oblast na polskou silniční síť přes hraniční přechod Javorník, Bílý Potok – Paczkow. Z nadřazených sítí technické infrastruktury procházejí řešeným územím pouze dálkové optické kabely přenosové sítě Českého Telecomu a.s. Vazby obce Vlčice na okolí jsou do značné míry determinovány přírodními podmínkami území a polohou obce v Javornickém výběžku s dopravními vazbami na města Jeseník a Javorník a obec Žulovou. Obklopení Javornického výběžku státní hranicí je, i přes zvýšení její prostupnosti, stále významnou rozvojovou bariérou celého mikroregionu. Na stabilitě osídlení řešeného území se podepisuje zejména poloha obce, transformace osídlení po II. světové válce a řada sociodemografických faktorů, zejména značná míra nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v širším regionu. Za výrazně omezující faktor rozvoje je proto nutno považovat nevyvážené hospodářské podmínky řešeného území i regionu. Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i celého spádového obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Jeseník, je do značné míry determinující nízká hustota osídlení, značný počet katastrů (sídel) a výrazné ovlivnění osídlení přírodními podmínkami. V rámci SO ORP Jeseník existují tradiční značné rozdíly mezi mikroregiony Jesenicka a Javornicka. Rozvoj Javornicka je dlouhodobě omezen (i z historického pohledu) zejména špatnými hospodářskými podmínkami. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Jeseník a širší srovnání počet ORP Jeseník Šumperk průměry ORP Olomoucký kraj ČR

obcí

katastrů částí

částí / výměra km2/ obec km2 obec 2,6 30,0 719 2,4 857 23,8

obyvatel

obyvatel na část obec obce km2 1 719 655 57 2 002 829 84

24 36

59 96

63 87

30,7

58,8

59,0

2,1

405,1

14,3

49387,8

1 609

837

122

30,5

63,0

72,9

2,8

382,3

15,4

45159,9

1 609

837

122

Zdroj: Malý lexikon obcí 2010, ČSÚ, data pro rok 2009

7

41 255 72 078

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VLČICE, ÚPRAVY PO PROJEDNÁNÍ C.1 Údaje o splnění zadání Požadavky schváleného Zadání územního plánu Vlčice jsou splněny s výjimkou těchto bodů: e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 1. Dopravní infrastruktura 2. Prověřit a případně převzít do územního plánu významnější dopravní záměry obsažené v platném Územním plánu obce Vlčice: - koridor přeložky silnice III/4537 - napojení silnice III/45313 na silnici I/60. Koridor přeložky silnice III/4537 není vymezen dle platného územního plánu, napojení na přeložku silnice I/60 bude řešeno podrobnější dokumentací v rámci plochy vymezené pro přeložku silnice I/60 (plocha č. Z3). Silnice III/45313 není napojena na přeložku silnice I/60, územní plán ponechává napojení na stávající trasu I/60. 1. Technická infrastruktura 2.1 Vodní hospodářství 5. Navrhnout způsob likvidace odpadních vod. Prověřit platnost návrhu splaškové a jednotné kanalizace včetně tří ČOV dle platného územního plánu. Územní plán přebírá návrh řešení platného územního plánu na vybudování splaškové kanalizace zakončené na ČOV ve Vlčicích a v Bergově; s návrhem jednotné kanalizace s ČOV ve Vojtovicích už nový územní plán nepočítá – vzhledem k počtu trvale bydlících obyvatel je tento záměr nereálný. 2.2 Energetika, spoje 3. Zapracovat do územního plánu návrh výstavby VTL plynovodu DN 200, PN 40 Žulová – Javorník dle Aktualizace č. 1 ZÚR Olomouckého kraje. Navržená trasa VTL plynovodu Žulová – Javorník je v rámci koridoru vymezeného v ZÚR OK upravena tak, aby co nejméně omezovala možnosti územního rozvoje centrální části obce. Zároveň je do územního plánu zapracován koridor územní rezervy pro nové vedení trasy tohoto plynovodu podle studie Vedení VTL plynovodu Javorník – Bílá Voda (E 010) a VTL plynovodu Žulová – Javorník (E 15), která ji umisťuje do nové polohy s ohledem na maximální respektování zastavěných a zastavitelných území dotčených obcí.

8

C.2 Úpravy po projednání návrhu územního plánu dle § 50 odst. 2 stavebního zákona Na základě výsledků společného jednání o návrhu Územního plánu Vlčice dle § 50, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, byly v listopadu 2012 provedeny následující úpravy návrhu územního plánu z prosince 2011:

• Zastavitelná plocha dopravní infrastruktury – silniční DS č. Z3 určená pro vybudování přeložky silnice I/60 byla rozšířena tak, aby zahrnovala koridor pro vedení přeložky v šířce 100 m (50 m od osy přeložky na obě strany). Zároveň byl vypuštěn návrh konkrétního řešení křižovatek uvnitř vymezené plochy a návrh ochranného pásma navržené přeložky. Do textové části byl doplněn požadavek na nutnost vybudování dostatečně kapacitního přemostění nad regionálním biokoridorem č. 825 tak, aby byla zajištěna průchodnost pro srnčí zvěř.

• Zastavitelná plocha občanského vybavení veřejné infrastruktury OV č. Z4 byla upravena tak, aby do plochy dopravní infrastruktury – silniční DS č. Z3 nezasahovala.

• Pro zastavitelné plochy č. Z5 a Z17, které zasahují do ochranného pásma stávající silnice I/60, bylo stanoveno podmíněně přípustné využití – výstavba na těchto plochách podléhá souhlasu územně příslušného silničního správního úřadu.

• Pro navržené plochy přestavby č. P11 a P12 (plochy rekreace se specifickým využitím RX), situované v zámeckém parku, byla stanovena podmínka, že tyto plochy musí vhodně doplňovat funkci parku, sloužit veřejnosti a být veřejně přístupné.

• Pro navrženou zastavitelnou plochu výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD č. Z14, navazující na zámecký park, byla stanovena podmínka, že na této ploše se připouští pouze stavby a zařízení technického zázemí pro údržbu parku.

• Pro navrženou zastavitelnou plochu smíšenou obytnou venkovskou SV č. Z6 a navrženou zastavitelnou plochu výroby a skladování – zemědělská výroba VZ č. Z16 byla stanovena etapizace výstavby.

• Bylo upraveno vymezení lokálního biocentra L18 i některých dalších lokálních částí ÚSES tak, aby bylo v souladu s Komplexními pozemkovými úpravami.

• Trasa navrženého VTL plynovodu DN 200, PN 40 Žulová – Javorník dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 je vyznačena jako návrh, pro trasu dle zpracované studie je vymezen koridor územní rezervy.

• Pro navrženou zastavitelnou plochu výroby a skladování – zemědělská výroba VZ č. Z16 byl stanoven požadavek, že výstavba na této ploše je podmíněna výsadbou ochranné zeleně po obvodu plochy.

• Nad navrženou zastavitelnou plochou č. Z6 byl doplněn návrh odvodňovacího příkopu. • Do Odůvodnění územního plánu byla doplněna informace o tom, že dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 leží obec Vlčice ve vymezeném rekreačním celku Rychlebské hory.

9

C.3 Úpravy po projednání návrhu územního plánu dle § 50 odst. 3 stavebního zákona a po posouzení Krajským úřadem Olomouckého kraje Na základě výsledků společného jednání o návrhu Územního plánu Vlčice dle § 50, odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, byly v srpnu 2013 provedeny další úpravy:

• Navržená zastavitelná plocha smíšená obytná venkovská SV č. Z1 byla zmenšena tak, nezasahovala blíž než 30 m od hranice lesa.

• Pro navrženou zastavitelnou plochu výroby a skladování – zemědělská výroba VZ č. Z16 byl stanoven požadavek, že stavby objektů je možno realizovat pouze v severní polovině plochy (v jižní polovině pouze manipulační plochy apod.) a jejich výška nepřesáhne výšku stávajících objektů v přilehlém zemědělském areálu.

• Do Odůvodnění byly doplněny údaje o chybějícím evidovaném ložisku stavebního kamene. Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje k návrhu Územního plánu Vlčice podle ust. § 50 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno dne 20. 2. 2013 pod čj. KUOK 18689/2013, sp. zn. KÚOK/16186/2013/OSR/7129 329.2. – A/10. Na základě tohoto stanoviska byla provedena úprava výkresu č. 9. Výkres širších vztahů – byl doplněn zákres územní rezervy pro VTL plynovod, návrh vodovodu Bergov – Bernatice a návrh lokálních částí ÚSES. Dále byla provedena úprava návrhu územního plánu dle novely stavebního zákona, která vstoupila v platnost k 1. 1. 2013.

10

D. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE V Územním plánu Vlčice je vymezen pouze jeden záměr nadmístního významu, který není obsažen v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1, a to návrh vodního zdroje a vodovodního řadu pro obec Bernartice dle zpracovaného projektu Bernartice – vodovodní přivaděč od Bergova (AgPOL s.r.o., září 2011). Vodní zdroje HV101 – HV103 a vodojem 2 x 25 m3 pro obec Bernartice jsou navrženy v k. ú. Vlčice v místní části Bergov. Z vodojemu do obce Bernartice je navržen vodovodní řad DN 100 v délce cca 2,7 km na území obce Vlčice. Tento návrh je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Olomouckého kraje a s Územně analytickými podklady ORP Jeseník.

11

E. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY E.1 Východiska navrženého řešení – přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území a) Přírodní podmínky •

Geomorfologická a geologická charakteristika

Geomorfologické podmínky – tvary reliéfu – ovlivňují možnosti využití území, např. náklady na budování technické infrastruktury, údržbu komunikací apod. Průměrná nadmořská výška řešeného území je 339 m n.m. Řešené území je na západě a jihozápadě hornaté, poměrně členité, směrem k severovýchodu a východu přechází do mírně zvlněné pahorkatiny. Nejvyšší bod řešeného území je na západě obce – přes 750 m n.m., nejnižším je místo na severu, kde Vlčický potok opouští území obce (cca 300 m.n.m). Členitý a zajímavý reliéf vytváří poměrně atraktivní podmínky pro bydlení i rekreaci. Řešené území se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfologických jednotkách: systém: Hercynský provincie: Česká vysočina subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava oblast: Krkonošsko-jesenické podhůří (sever a východ řešeného území) celek: Vidnavská nížina podcelek: Vidnavská nížina celek: Žulovská pahorkatina podcelek: Žulovská pahorkatina okrsek: Tomíkovická pahorkatina oblast: Jesenická oblast (západ a jih řešeného území) celek: Rychlebské hory podcelek: Travenská hornatina okrsek: Hřibovská hornatina Z geologického hlediska je řešené území tvořeno především proterozoickými horninami (hornatý západ řešeného území, který je rozčleněn zařízlými údolími). Sever řešeného území tvoří zejména kvartérní sedimenty, východ žuly, granodiority. V řešeném území se nacházejí čtyři významné geologické lokality: -

Kóta Suť (ID 2555) – drobně zrnitá dvojslídná gieraltowská ortorula – výchoz o rozměrech 15 x 8 m a výšce 4 m.

-

Vlčice – Studená Voda (ID 2556) – jeden z mála výchozů „vlčického“ metagabra.

-

Nová Véska (ID 2557) – kontakt amfibolitů, porfyroidů a rul podskupiny Hraničné.

-

Vlčice – lom v gabru (ID 603) – lůmek v lese s výchozy hornin.

12

• Klimatické podmínky Řešené území leží na rozhraní chladné a mírně teplé klimatické oblasti. Klima je determinováno nadmořskou výškou, část území na severu a východě je možno zařadit do klimatické oblasti mírně teplé – MT 7, výše položenou západní část území do klimatické oblasti chladné – CH7. Roční úhrn srážek je průměrný, sněhové podmínky ve vyšších partiích vytvářejí podmínky pro zimní sporty. Vybrané klimatické charakteristiky klimatických oblastí (chladná) CH 7 10 –30 140 – 160 -3 až -4°C 15 – 16°C 500 – 600 mm 350 – 400 mm 100-120

Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů: Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

(mírně teplá) MT 7 40 –50 110 – 130 -2 až -3°C 16 – 17°C 400 – 450 mm 250 – 300 mm 60-80

Relativní četnost směru větrů v % směr četnost v %

S 6,9

SV 5,5

V 4,8

JV 3,1

J 6,2

JZ 26,9

Z 16,4

SZ 10,4

klid 19,8

V řešeném území výrazně převládá jihozápadní a západní proudění větrů.

• Nerostné suroviny V řešeném území se nenacházejí výhradní ložiska, ložisková území ani dobývací prostory nerostných surovin, pouze evidované ložisko stavebního kamene D 3169500 Hraničná – Vojtovice.

• Poddolovaná území, stará důlní díla Na řešeném území se nacházejí dvě poddolovaná území, která jsou pozůstatkem hornické činnosti v minulosti : Klíč 4113 4116

Název Vlčice u Javorníka Vlčice u Javorníka – Hřibová

Stáří do 19. stol. do 19. stol.

Surovina polymetalické rudy železné rudy

Rozsah ojedinělá ojedinělá

Dále se v řešeném území nachází hlavní důlní dílo: Klíč

Název, lokalita

10372

Jáma, Vlčice

Rok ukončení provozu neznámé

13

Surovina

Druh díla

polymetalické rudy

šachta

• Sesuvná území V řešeném území se sesuvná území nenacházejí.

• Přírodní hodnoty Oblast krajinného rázu a její charakteristiky Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 spadá obec Vlčice do krajinného celku Javornické úpatí (Nisské Slezsko). Jde o vrcholně středověkou zemědělskou krajinu. Na jihozápadu je celek ohraničen hřebenem Rychlebských hor a na severu je krajina otevřena až k Sudetskému podhůří. V tomto krajinném celku je žádoucí udržení typické sídelní struktury dlouhých spádnicových řetězových vsí v rovinách a úbočích, obklopených otevřenou zemědělskou krajinou s dominantní zemědělskou funkcí, v úpatí výrazně přecházejících v krajinu lesozemědělskou. Je nutno rozvíjet fenomén menších singularit (vytěžené a často zatopené lomy a doly, úzké potoční nivy apod.). Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. V řešeném území se nachází jeden registrovaný významný krajinný prvek – Park Vlčice – rok registrace 1996, rozloha 346748 m2; cílem ochrany je zachování historického prvku se sbírkou významných dřevin a ochrana hnízdícího ptactva.

14

b) Životní prostředí

• Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší v řešeném území mají malé místní zdroje znečištění a částečně i doprava. Situaci ovlivňuje i chybějící plynofikace obce. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Olomouckého kraje, kterým se vydává Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje. Program snižování emisí Olomouckého kraje je dále aktualizován a vyhodnocován (nařízení Olomouckého kraje č.3/2009). Primárním cílem je dosáhnout doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Olomoucký kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na které se pravidelně monitorují imisní situace, se nachází v Jeseníku (č.1080), hodnoty však nejsou pro řešené území reprezentativní. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) nepatří řešené území obce Vlčice k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Situace z hlediska znečištění ovzduší zůstává příznivá i podle nejnovějších dostupných údajů. S ohledem na stávající příznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je žádoucí využít existujících možností k udržení a zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a dbát o kvalitní údržbu zpevněných ploch a komunikací.

• Radonové riziko Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až střední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu lze konstatovat, že na řešeném území převládá kategorie středního radonového indexu a přechodová kategorie radonového indexu. Střední kategorie se vyskytuje předvším v západní polovině území, v údolích podél vodních toků a ve východní polovině území převládá přechodová kategorie radonového indexu. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu.

c) Demografie

• Sociodemografické podmínky Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden ze tří hlavních předpokladů (pilířů) udržitelného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Obyvatelstvo, bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně propojený systém osídlení. Tento systém se postupně vyvíjí, značnou setrvačnost má demografický vývoj a zejména vlastní systém bydlení.

15

Zaměstnanost (především v regionálním pohledu) má prvořadý význam pro prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Zjištění těchto podmínek slouží pro upřesnění koncepce rozvoje území obce (prognózy vývoje počtu obyvatel a bilance vývoje bytového fondu). Prognóza slouží jako podklad pro přiměřený návrh ploch pro bydlení a technické infrastruktury obce. Počet obyvatel ve Vlčicích dlouhodobě klesal už v období do druhé světové války, zejména vlivem těžkých hospodářských podmínek v tomto odlehlém pohraničním regionu. Důsledky II. světové války se výrazně promítly do dalšího poklesu počtu obyvatel. Mírný růst nastal v padesátých letech minulého století, avšak byl rychle vystřídán poklesem. Na vývoj počtu obyvatel mají dlouhodobě vliv: •

Poloha obce v Javornickém výběžku, dlouhodobě vykazujícím problémy v hospodářském rozvoji.

•

Malá velikost obce, omezující i vlastní vybavenost.

•

Vysoká úroveň nezaměstnanosti v celém regionu.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území od roku 1869 je patrný z následující tabulky. rok počet obyvatel

skutečnost prognóza 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2025 2030 1772 1661 830 754 619 569 445 459 422* 410

*podle sdělení obce

Podle údajů ČSÚ bylo v na začátku r. 2011 v obci 434 trvale bydlících obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických podmínek (pokles počtu obyvatel v některých regionech, zejména ve městech) považovat za průměrný. V řešeném území se tak stále více projevuje úbytek počtu obyvatel migrací, avšak ani vývoj přirozenou měnou není pozitivní. Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ)

8 6 13 4 4 3 6 5 5 7

přistěhovaní 19 31 29 33 33 57 42 14 14 14

vystěhovaní 22 35 16 27 44 40 33 44 32 18

přirozená měna -1 -4 -9 5 1 -1 3 -1

saldo migrace -3 -4 13 6 -11 17 9 -30 -18 -4

změna celkem -4 -8 4 6 -6 18 8 -27 -18 -5

6

29

31

-1

-2

-3

rok

stav 1.1.

narození

zemřelí

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

466 462 454 458 464 458 476 484 457 439 434 průměr

7 2 4 4 9 4 5 8 5 6 5

16

Věková struktura obyvatel řešeného území vykazovala zejména vysoké zastoupení obyvatel v poproduktivním věku. Podíl dětí (věkové skupiny 0-14 let) byl však také velmi nadprůměrný – 19,0 % (r. 2001), počet dětí poklesl z 87 na 79 (do roku 2009). Průměrný věk žijících obyvatel – 39 let v r. 2001, byl vyšší než srovnatelný průměr okresu Jeseník (38 let) a stejný jako průměr ČR. Do roku 2009 průměrný věk stoupl na 41 let, v ČR na 40,2 let. Dlouhodobý vývoj bude doprovázet „stárnutí“ obyvatel, které se promítá do poklesu potřeb školských kapacit a naopak růstu potřeb sociálně zdravotních zařízení a služeb. Věková struktura obyvatel (ČSÚ, SLDB, r. 2001) celkem územní jednotka Česká republika řešené území Bergov Dolní Les Vlčice Vojtovice

10230060 459 32 12 373 42

věková skupina 0-14 podíl 0-14 1654862 16,2 % 87 19,0 % 5 15,6 % 3 25,0 % 64 17,2 % 15 35,7 %

věková skupina nezjištěno průměrný věk nad 60 podíl 60+ 1883783 18,4 % 3483 39 96 20,9 % 0 39 10 31,3 % 0 45 5 41,7 % 0 51 73 19,6 % 0 39 8 19,0 % 0 32

Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím v rozvoji osídlení je možno předpokládat (v optimističtější variantě) stagnaci počtu obyvatel v obci, a to asi na úrovni 410 – 420 obyvatel do roku 2025. V případě vysoké nezaměstnanosti a omezené bytové výstavby však nelze vyloučit další mírný pokles počtu obyvatel.

• Hospodářské podmínky Jak již bylo uvedeno, rozhodujícím faktorem prosperity a růstu počtu obyvatel v území je nabídka pracovních míst v dojížďkovém regionu obce, v případě obce Vlčice zejména v Javorníku a Žulové. 17

Podle definitivních výsledků sčítání z roku 2001 bylo v obci 202 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž vyjíždělo za prací 124 osob. Současný počet pracovních míst v řešeném území je odhadován asi na 40 – 50, především ve službách, drobném podnikání a výrobě. Ekonomická aktivita (ČSÚ, SLDB, r. 2001)

Česká republika okres Jeseník řešené území

ekonomicky podíl nezamíra EA podíl EA vyjíždě- podíl aktivní (EA) EA městnaní neza- v zemědě v zemědě jící vyjížděv% městnalství lství za prací jících nosti 5253400 51 % 486937 9,3 % 230475 4,4 % 2248404 22 % 21765 51 % 3125 14,4 % 1500 6,9 % 8145 37 % 202 44 % 48 23,8 % 30 14,9 % 124 61 %

V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost mírně nadprůměrnou úroveň – v lednu 2011 bylo v obci 72 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v obci byla velmi vysoká – 35,6 %, v mikroregionu Javorníku 26,3 %, Jeseníku 15,6 %, při průměru ČR 9,7 %. Vzhledem k malé nabídce pracovních příležitostí v řešeném území a značné závislosti na vyjížďce za prací je nutno zásadní posílení územně plánovacích předpokladů pro rozvoj podnikání (zvýšení zaměstnanosti) považovat za zásadní úkol. Zároveň je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že závislost na regionu Javornicka v nabídce pracovních příležitostí zůstane i v budoucnosti dominantní. Hlavní řešení problémů nezaměstnanosti je na makroekonomické a regionální úrovni, možnosti územního plánu jsou v tomto směru omezené (nabídka ploch pro podnikání, zlepšení infrastrukturních podmínek a organizace území).

• Bydlení Počet trvale obydlených bytů v řešeném území je pro rok 2011 odhadován na cca 160. Podle výsledků sčítání bylo v roce 2001 v obci 154 trvale obydlených bytů, z toho 129 bytů v rodinných domech. Značný podíl – 14,4 % (26 bytů) vykazovaly trvale neobydlené byty, signalizující jak rekreační funkci obce, tak i rezervy v intenzitě využití bytového fondu. V obci je 47 objektů rodinné rekreace (podle sdělení obce, na základě evidence plateb za odpad). Celkový rozsah druhého bydlení, jehož část tvoří i tzv. neobydlené byty, je odhadován na cca 60 jednotek druhého bydlení. Druhé bydlení mírně zvyšuje počet přítomných obyvatel v obci, zejména v době rekreační sezóny. Bytový fond (ČSÚ, SLDB, r. 2001) byty celkem Česká republika okres Jeseník řešené území Bergov Dolní Les Vlčice Vojtovice

4366293 16164 180 13 9 143 15

trvale obydlené neobydlené byty v bytových v rodinných celkem % k rekreaci domech domech 3827678 2160730 1632131 538615 12,3 % 175225 14530 6906 7338 1634 10,1 % 50 154 24 129 26 14,4 % 18 13 0 13 0 0,0 % 0 6 0 6 3 33,3 % 3 126 24 101 17 11,9 % 9 9 0 9 6 40,0 % 6 celkem

18

Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, SLDB, r. 2001)

ČR okres Jeseník řešené území

byty postavené v období celkem 1946-1980 1980-1991 abs. % abs. % 3827678 1868940 48,8 % 627486 16,4 % 44301 22285 50,3 % 7138 16,1 % 154 47 30,5 % 18 11,7 %

1991-2001 abs. % 313769 8,2 % 3569 8,1 % 13 8,4 %

Očekávaný rozsah nové bytové výstavby vychází z následujících předpokladů: -

Je možno předpokládat odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,4 % z výchozího počtu obydlených bytů ročně, přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, převod na druhé bydlení – rekreační účely apod.

-

Na přírůstek počtu bytů vyvíjí tlak i neustálé zmenšování průměrné velikosti domácností (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces, protože snižuje nároky na sociálně zdravotní péči.

-

Z předpokládané změny počtu obyvatel.

Na základě odborného odhadu je očekávána do roku 2025 realizace cca 10 – 15 bytů. Závěrem je však nutno poznamenat, že odhadnout potřebu nových ploch pro obytnou výstavbu ve Vlčicích je poměrně obtížné. Obec je malá, mohou sem směřovat zájmy jednotlivých investorů i z okolního regionu, hledajících plochy pro realizaci obytné i rekreační výstavby (Vojtovice). Zda však nová výstavba bude realizována, závisí na skutečné dostupnosti pozemků, na jejich ceně, na celkové ekonomické situaci (např. veřejné podpoře nové bytové výstavby), apod. Z uvedeného důvodu je doporučeno vymezit v územním plánu určité plošné rezervy pro novou bytovou výstavbu. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce rok obec celkem Bergov Dolní Les Vlčice Vojtovice

obec-část obce obec celkem Bergov Dolní Les Vlčice Vojtovice

obyvatel 2011 422 31 22 346 23

obydlených bytů 2011 2025 160 170 12 13-14 8 9-10 130 135 10 11-12

2025 410-420 30-35 20-25 335 20-25

nových bytů do r. 2025 v bytových dov rodinných domech (BD) mech (RD) 0 10-15 0 1-3 0 1-3 0 7-9 0 1-3

úbytek bytů do r. 2025 5-7 0-1 0-1 3-5 0-1

druhé bydlení obytných jednotek r. 2011 r. 2025 60 70 5 5 10 10-11 30 31-33 15 16-17

Nárůst druhého bydlení bude realizován zejména formou převodu obytných objektů na rekreační. Ve Vlčicích je 24 bytů v bytových domech, jejich počet zůstane zachován.

19

d) Kulturní a historické hodnoty území Obec slovanského původu je připomínaná poprvé v r. 1248 v zakládací listině, kterou vratislavský biskup daroval rytíři Vrocivojovi k osazení 40 lánů "nad říčkou Vlčicí" s podmínkou, že tam mají být usazeni Poláci, ale na německém právu. Prvním známým majitelem vsi po Vrocivojovi byl rytíř Albert Schoff, uváděný v r. 1371; v majetku Schoffových dědiců se ves udržela až do r. 1558. Zřejmě za Schoffů bylo ve vsi postaveno rytířské sídlo – tvrz, chráněná vodním příkopem a rybníkem; část rybníka zůstala zachována až dodnes. Již v 15. století zde byla sklárna, v následujícím století je doložena tvrz s dvorem, pivovarem a sladovnou, snad i železnou hutí. V r. 1582 přešla ves s tvrzí do rukou Alberta z Maltitz, který kolem r. 1600 vybudoval ve Vlčicích nový kostel a pravděpodobně byl i stavebníkom pozdně renesančního zámku, vystavěného na místě gotické tvrze. Koncem 16. století se v okolí Vlčic objevují další osady. Prvně jsou zmiňovány roku 1567 Vojtovice, které byly založeny pravděpodobně krátce předtím na místě zaniklé stejnojmenné středověké vsi. Jsou největší a nejstarší z drobných osad, které kolem Vlčic vznikly. Vojtovice byly převážně zemědělskou vsí, r. 1836 se zde však připomíná také lisovna lněného oleje, potašovna a stoupa; od r. 1812 zde fungovala škola. Na katastru Vojtovic vznikla kolem r. 1760 dřevařská a pastevecká osada Nová Véska. V r. 1599 byla založena osada mlatců - zahradníků Dolní Les u staršího stejnojmenného panského dvora a koncem 17. století osada zahradníků a podruhů Hřibová, nazvaná podle stejnojmenné hory. Osada Bergov byla založena parcelací panských pozemků r. 1800. Majitelům vlčického velkostatku patřil zdejší mlýn a pila, počátkem 20. století zde byla postavena i menší elektrárna. Za sedmileté války pobýval ve Vlčicích v létě roku 1759 hlavní stan rakouské císařské armády. Po vymření rodu Maltitzů v roce 1791 se vlčické léno dostalo do rukou hraběcího rodu Schaffgotschů, který se zasloužil o další rozkvět celého statku i vsi. Za hraběte Josefa Schaffgotsche v r. 1829 byl jednopatrový zámek čtvercového půdorysu částečně adaptován v empírovém slohu, v letech 1844-1845 dal hrabě František Schaffgotsch vysadit kolem zámku rozsáhlý přírodně krajinářský park o rozloze takřka 40 ha. I po zrušení poddanství ovlivňoval do značné míry život vlčické vsi i okolních osad zdejší velkostatek, který měl roku 1900 rozlohu 724 hektarů, dvůr, lesní revír, z průmyslových podniků lihovar, výrobu marmelády, pilu s mlýnem a elektrárnou v Bergově. Zámek byl po roce 1945 využit pro školu, později sloužil správním a kulturním potřebám obce. Následně byl do r. 1992 využíván jako rekreační středisko OKD, Báňské stavby Ostrava, a.s. Všechny části obce byly až do první světové války bez výjimky německé, teprve po roce 1918 se zde objevila nepatrná česká menšina. K nejzávažnějšímu zlomu došlo po roce 1945, kdy odsunuté německé obyvatelstvo jen z menší části nahradili čeští osídlenci. Počet obyvatel v obci prudce poklesl; osada Hřibová již nebyla dosídlena a kolem r. 1965 zcela zanikla.

20

Nemovité kulturní památky V Ústředním seznamu kulturních památek ČR jsou evidovány tři objekty : 25454/8-1231

Kostel sv. Bartoloměje k. ú. Vlčice u Javorníka, parc. č. 38 stav. Jednolodní kostel z 19. století, přistavěný ke gotické věži v barokním stylu.

41625/8-1230

socha sv. Jana Nepomuckého k. ú. Vlčice u Javorníka, parc. č. 2159/1 Pozdně barokní sochařská práce ze 2. čtvrtiny 18. století.

51206/9-92

kostel sv. Ignáce k. ú. Vojtovice, parc. č. 13 st. Původně středověký kostel, přestavěný naposledy klasicistně na přelomu 18. a 19. století

Dále se v řešeném území nacházejí památky místního významu: -

zámek ve Vlčicích se zámeckým parkem kaplička se sousoším Krista na hoře Olivetské od Rafaela Kutzera u ohradní zdi kostela kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Dolním Lese z r. 1905 bývalá elektrárna z 19. stol. ve Vlčicích starý mlýn z 18. stol. ve Vlčicích kříže, kapličky, boží muka, pomníky.

Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy, v centrální části Vlčic jsou vymezeny tři lokality s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických situací.

e) Limity využití území Limity využití území omezují změny v území z důvodů ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Limity využití území obce Vlčice jsou :

• limity využití území, vyplývající ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje: - I/60 Lipová – lázně – Javorník, přeložky a obchvat - VTL plynovod Žulová – Javorník - vymezení regionálního biocentra č. 486 Hřibová - vymezení regionálních biokoridorů č. 824 a 825

21

• limity využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí: - významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - registrovaný významný krajinný prvek dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – Park Vlčice - ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon) - nemovité kulturní památky dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: - 25454/8-1231 kostel sv. Bartoloměje - 41625/8-1230 socha sv. Jana Nepomuckého - 51206/9-92

kostel sv. Ignáce

-

ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů

-

poddolovaná území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a jejich registru: - 4113 Vlčice u Javorníka - 4116 Vlčice u Javorníka – Hřibová

-

ochranná pásma silnice I/60 50 m a silnic III/4537 a III/45313 15 m od osy komunikace v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

-

rozhledová pole křižovatek pozemních komunikaci dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

-

ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-

ochranná pásma vodních zdrojů dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: - ochranná pásma vodních zdrojů V1 a V2 I. a II. stupně stanovená rozhodnutím OÚ Jeseník ze dne 12.2.2002, č.j. 5390/2001.2002/RŽP/R-35/Vo-231/2 - ochranná pásma vodních zdrojů zemědělského areálu (2a, 2b, 2c) I. a II. stupně stanovená rozhodnutím ONV Šumperk ze dne 29.5.1989, č.j. Voda 312/R255/89-Sa-235+ - ochranná pásma vodního zdroje bytového domu I. a II. stupně stanovená rozhodnutím ONV Šumperk ze dne 1.12.1989, č.j. Voda 2386/R-522/89-Sa-235

-

ochranná pásma vedení VN 22 kV – bez izolace 7 (10) m od krajního vodiče (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb.,

22

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů -

ochranná pásma vedení VN 22 kV – pro vodiče s izolací základní/pro kabelové vodiče – 2/1 m od krajního vodiče, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

-

ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu (údaj v závorce platí pro zařízení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

-

ochranná pásma zděných/vestavěných trafostanic VN/NN 2 /1m od objektu, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

-

ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

-

radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení E.2.1 Základní urbanistická koncepce Řešeným územím Územního plánu Vlčice jsou tři katastrální území – Dolní Les, Vlčice u Javorníka a Vojtovice; obec Vlčice má pět místních částí – Dolní Les, Vlčice, Bergov, Vojtovice a Novou Vésku; bývalá místní část Hřibová je již pustá. Celková rozloha řešeného území je 1864,49 ha, z toho 555,26 ha, tj. 29,8 % zaujímají lesy. Zemědělské pozemky zaujímají rozlohu 934,77 ha, tj. 50 % území obce; z toho je 840,39 ha orné půdy, tj. 89,9 %. Obec Vlčice leží zčásti ve Vidnavské nížině (východní část obce), zčásti v hornaté oblasti Rychlebských hor (západní a jižní část obce); převládajícími funkcemi obce jsou funkce obytná, rekreační, výrobně zemědělská a částečně i obslužná; ve Vojtovicích a v Dolním Lese rekreační funkce převládá. Zástavba Vlčic tvoří souvislý pás ve směru jihozápad – severovýchod podél toku Studená voda; její komunikační osu tvoří ve východní části silnice III/4537, v západní části místní komunikace. Silnice I/60 protíná zástavbu Vlčic v centrální části ve směru sever – jih. Obytná zástavba má různorodý charakter a tvoří ji starší obytná zástavba, nové rodinné domy a dva bytové domy, z nichž jeden je momentálně prázný a před rekonstrukcí. Ve Vlčicích je soustředěna téměř veškerá občanská vybavenost obce – v centru Vlčic je základní škola, mateřská škola, obecní úřad, prodejna potravin, hostinec, kostel, hřbitov a fotbalové hřiště. V centru Vlčic se nachází také areál zámku (v soukromém vlastnictví, v současné době nevyužitý) se zámeckým parkem a rybníkem. Ve východní části Vlčic jsou situovány dva největší výrobní areály v obci – dvě farmy Statku Vlčice. 23

Vojtovice leží na jihozápadním okraji řešeného území, jejich zástavba je soustředěna podél Mlýnského potoka a silnice III/45313; v západní části (osada Nová Véska) je zástavba soustředěna podél místní komunikace. Zástavbu Vojtovic tvoří převážně původní usedlosti, využívané vesměs pro rekreační účely, jen ojediněle jsou zde nové rodinné domy. V centru Vojtovic je kostel sv. Ignáce, jiná zařízení občanského vybavení zde nejsou. V západní části Vojtovic je zemědělská farma (Ludvík Schneider). Osada Dolní Les leží na severovýchodním okraji řešeného území; zástavba je soustředěna kolem Dolnoleského rybníka a tvoří ji původní usedlosti, využívané převážně k rekreačním účelům. Jediným objektem občanského vybavení je kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Osada Bergov leží jižně areálu zámeckého parku, při silnici I/60. Převažuje zde obytná výstavba, dále je zde areál stolařství a dřevovýroby. Osada Hřibová již zanikla, východně Hřibové je samota se dvěma rekreačně využívanými objekty. Zastavěné území je vymezeno k 1. 12. 2011. Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území a vytvoření předpokladů k zabezpečení udržitelného rozvoje v území. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Z hlediska budoucího rozvoje obce Vlčice jsou hlavními prioritami dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu, podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zlepšení kvality životního a obytného prostředí a ochrana sídelní a krajinné zeleně. Obec Vlčice je nutno vnímat jako stabilizované sídlo SO ORP Jeseník, s vyváženým podílem obytných, výrobních a rekreačních funkcí. Rozvojové možnosti obce jsou podmíněny zachováním atraktivity bydlení a využitím rekreačního potenciálu řešeného území i širšího regionu. Základním problémem řešeného území je nerovnovážný stav hospodářského pilíře řešeného území; posílení hospodářských podmínek je třeba řešit především s ohledem na kvalitu bydlení, rozvoj rekreace a infrastrukturní podmínky území (dopravní obslužnost lokalit) a na podmínky ochrany přírody a krajiny. Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských podmínek a podmínek soudržnosti obyvatel území) je předpokládán mírný růst počtu obyvatel ve střednědobém časovém horizontu na cca 410 – 420 obyvatel v r. 2025, při odpovídajícím rozvoji obytných, výrobních, rekreačních a obslužných funkcí řešeného území; potřebu nové bytové výstavby (pro trvalé bydlení) během tohoto období odhadujeme asi na 10 – 15 bytů. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu územního rozvoje jednotlivých funkčních ploch, zejména pro bydlení a podnikání.

24

Z hlediska budoucího rozvoje řešeného území jsou hlavními prioritami: -

dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst rozvoj rekreačních funkcí obce ochrana před povodněmi a před vodní erozí zlepšení kvality životního a obytného prostředí ochrana ovzduší a vod rozvoj sídelní a krajinné zeleně ochrana kulturních, historických a urbanistických hodnot.

Navržená urbanistická koncepce respektuje stávající urbanistickou strukturu a charakter zástavby, tj. sídelní útvar s převažující nízkopodlažní obytnou zástavbou, ve Vojtovicích a v Dolním Lese s významnou rekreační funkcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v prvé řadě na nezastavěných plochách uvnitř zastavěného území (dostavby proluk) a v bezprostřední a logické návaznosti na ně. V zájmu zachování kontinuity rozvoje řešeného území jsou do územního plánu přebírány téměř všechny rozvojové plochy, obsažené v platném územním plánu. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad: -

jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území je vymezen dostatečný rozsah zastavitelných ploch pro novou obytnou výstavbu včetně příslušných veřejných prostranství, zejména ploch veřejně přístupné zeleně jsou navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování je navržen rozvoj dopravní a technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy.

Převážná většina navržených zastavitelných ploch a ploch přestavby je soustředěna ve Vlčicích – jde zejména o plochy pro bydlení (plochy smíšené obytné venkovské SV), plochy občanského vybavení (plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury OV, plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední OM), plochy pro výrobu a skladování (plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ, drobná a řemeslná výroba VD), plochy dopravní infrastruktury – silniční DS pro přeložku silnice I/60, plochy veřejných prostranství PV a plochy veřejné zeleně ZV. Větší rozsah ploch smíšených obytných venkovských SV je navržen také ve Vojtovicích, a to jako plochy přestavby na zborech původní zástavby. Největší rozsah navržených rozvojových ploch představují tedy plochy smíšené obytné venkovské SV, určené pro bydlení venkovského charakteru, tj. s určitým podílem zařízení drobné výroby, příp. zemědělské malovýroby, apod.; přípustná je zde také výstavba zařízení občanského vybavení a výstavba rekreačních objektů. Tyto plochy jsou navrženy jednak jako plochy zastavitelné, jednak jako plochy přestavby na místech původní zástavby. Nejrozsáhlejší zastavitelné plochy jsou navrženy v lokalitě Záhumenní (plochy č. Z6, Z7); pro plochu č. Z6 se vzhledem k jejímu rozsahu stanovuje etapizace výstavby – v 1. etapě bude výstavba realizována v západní části plochy, po jejím zastavění pak ve 2. etapě východní část plochy. Další zastavitelné plochy jsou navrženy jako dostavba proluk ve Vlčicích (plochy č. Z2, Z8 a Z10), v Bergově (plocha č. Z20) a Pod Hřibovou (plocha č. Z1). Plochy přestavby jsou navrženy v západní části Vlčic (plochy č. P2 – P10), ve Vlčicích na Dolním Konci (plocha č. P13), v Dolním Lese (plocha č. P14) a ve Vojtovicích (plochy č. P15 – P22).

25

Pro rozvoj občanského vybavení veřejné infrastruktury OV jsou navrženy dvě zastavitelné plochy, a to plocha v lokalitě U Školy (plocha č. Z4) pro blíže nespecifikovaná zařízení a plocha v lokalitě Za Potokem (plocha č. P 23) pro výstavbu bytů pro seniory. Pro rozvoj komerčních zařízení malých a středních OM je vymezena plocha v lokalitě U Hřiště (plocha č. Z5); vzhledem k tomu, že tato plocha zasahuje do ochranného pásma stávající silnice I/60, stanovuje se pro její využití podmínka, že výstavba na této ploše podléhá souhlasu územně příslušného silničního správního úřadu. Pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu jsou navrženy dvě plochy rekreace se specifickým využitím RX, a to plochy dvou bývalých zemědělských objektů v zámeckém parku, které jsou navrženy k přestavbě na zařízení agroturistiky (plochy č. P11 a P12). Vzhledem k tomu, že tyto plochy leží v zámeckém parku, který je registrovaným významným krajinným prvkem a zároveň je vymezen jako lokální biocentrum ÚSES, připouští se pouze takové využití těchto ploch, které bude vhodně doplňovat funkci parku, bude sloužit veřejnosti a bude veřejně přístupné. Nejvýznamnějším záměrem dopravním v řešeném území je návrh přeložky silnice I/60 mimo centrum Vlčic; pro přeložku je vymezena zastavitelná plocha dopravní infastruktury – silniční DS (plocha č. Z3), a to jako koridor o šířce 100 m (50 m od osy přeložky). Stávající zástavba, která leží v této ploše, může být až do doby realizace přeložky udržována a užívána bez omezení. Plochy veřejných prostranství PV zahrnují plochy pěších a vozidlových komunikací; zastavitelné plochy jsou navrženy pro vybudování nových místních komunikací pro zajištění dopravní obsluhy v lokalitě Záhumenní (plocha č. Z15) a pro příjezd do zámeckého parku (plocha č. Z13). Zastavitelná plocha veřejných prostranství – veřejná zeleň ZV je navržena v lokalitě U Zámku, navazuje na stávající veřejnou zeleň a na zámecký park (plocha č. Z12). Pro rozvoj výroby a skladování jsou ve Vlčicích vymezeny jednak zastavitelné plochy zemědělské výroby VZ – pro rozšíření zemědělské farmy včetně případné výstavby bioplynové stanice (plocha č. Z16), jednak zastavitelné plochy drobné a řemeslné výroby VD – v návaznosti na zámecký park plocha pro vybudování technického zázemí pro údržbu parku (plocha č. Z14), ve východní části Vlčic plocha pro vybudování sběrného dvora (plocha č. Z9) a v Bergově plocha bez bližší specifikace v návaznosti na stávající areál dřevovýroby (plocha č. Z19). Pro plochu č. Z16 se vzhledem k jejímu rozsahu stanovuje etapizace výstavby – v 1. etapě bude výstavba realizována v severní části plochy, v návaznosti na stávající areál farmy, teprve po jejím zastavění může být realizována výstavba v jižní části plochy, přičemž v jižní polovině plochy se nepřipouští výstavba objektů, pouze výstavba manipulačních ploch apod. Stavby realizované v severní polovině plochy nesmí svou výškou přesahovat stávající objekty v přilehlém zemědělském areálu. Výstavba na ploše č. Z16 je dále podmíněna výsadbou ochranné zeleně po obvodu areálu. Zastavitelné plochy technické infrastruktury TI jsou vymezeny ve Vlčicích pro výstavbu ČOV (plocha č. Z11) a v Bergově pro vybudování vodního zdroje a vodojemu pro obec Bernatice (plocha č. Z17) a pro výstavbu ČOV (plocha č. Z18). Vzhledem k tomu, že plocha č. Z17 zasahuje do ochranného pásma stávající silnice I/60, stanovuje se pro její využití podmínka, že výstavba na této ploše podléhá souhlasu územně příslušného silničního správního úřadu. V bývalé osadě Hřibová je vymezena plocha zeleně se specifickým využitím ZX – plocha přestavby, určená pro ekologické aktivity – ekologické hospodaření, ekologickou výuku a výchovu, ekologické stavební experimenty apod. (plocha č. P1). 26

Koncepce návrhu dopravního řešení, řešení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability jsou podrobně popsány v následujících kapitolách. Územní plán Vlčice není zpracován ve variantách.

E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití Pro potřebu rozhodování o využití ploch je celé řešené území rozčleněno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny: • •

podmínky pro využití ploch s určením: hlavního využití (převažujícího účelu využití) přípustného využití (využití, které lze v ploše obecně připustit s podmínkou, že nebude negativně ovlivňovat hlavní využití) podmíněně přípustného využití (využití, které lze v ploše obecně připustit, avšak s určitou omezující podmínkou) nepřípustného využití (využití, které se v dané ploše nepřipouští) podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu.

Podmínky pro využití ploch a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Tyto podmínky je nutno respektovat při rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objektů, zařízení, areálů a činností na jednotlivých pozemcích. Dále je nutno při rozhodování o využití ploch respektovat limity využití území, kterými může být využití ploch omezeno. V územním plánu jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití: plochy rekreace (§5): - plochy rekreace se specifickým využitím

RX

plochy občanského vybavení (§6): - plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura

OV

- plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

OM

- plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

OS

- plochy občanského vybavení – hřbitovy

OH

- plochy občanského vybavení se specifickým využitím

OX

plochy veřejných prostranství (§7): - plochy veřejných prostranství

PV

- plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

ZV

plochy smíšené obytné (§8): - plochy smíšené obytné venkovské

SV

27

plochy dopravní infrastruktury (§9): - plochy dopravní infrastruktury – silniční

DS

plochy technické infrastruktury (§10)

TI

plochy výroby a skladování (§11): - plochy výroby a skladování – zemědělská výroba

VZ

- plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba

VD

plochy vodní a vodohospodářské (§13)

VV

plochy zemědělské (§14)

NZ

plochy lesní (§15)

NL

plochy přírodní (§16)

NP

plochy smíšené nezastavěného území (§17)

NS

plochy zeleně: - plochy zeleně soukromé a vyhrazené

ZS

- plochy zeleně se specifickým využitím

ZX

Charakteristika jednotlivých typů ploch Plochy rekreace se specifickým využitím RX Zahrnují plochy dvou bývalých zemědělských objektů (líhně kuřat) v zámeckém parku, které jsou navrženy k přestavbě na zařízení agroturistiky. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura OV Zahrnují stávající a navržené pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, kulturu a veřejnou správu, a to včetně ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků apod. Jde o plochy, které mají jednoznačný účel (funkci) a které v územním plánu považujeme za nutné pro tento účel chránit. Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední OM Zahrnují navržené pozemky staveb a zařízení občanského vybavení určených zejména pro obchod a služby, dále pro ubytování, stravování a administrativu, a to včetně ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků apod. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS Zahrnují stávající plochu fotbalového hřiště včetně provozního zázemí, ploch veřejné zeleně, ploch veřejných prostranství apod.

28

Plochy občanského vybavení – hřbitovy OH Zahrnují plochu stávajícího hřbitova. Připouští se zde pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s funkcí a provozem hřbitova. Plochy občanského vybavení se specifickým využitím OX Zahrnují plochy areálu zámku. Protože jeho budoucí využití není známo, stanoví se jako přípustné využití bydlení, občanské vybavení a rekreace (pouze jako využití stávajícího objektu), včetně příslušné dopravní a technické infrastruktury. Plochy veřejných prostranství PV Zahrnují plochy stávajících i navržených místních a pěších komunikací. Připouštějí se zde zejména stavby související s dopravní funkcí plochy. Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň ZV Zahrnují stávající i navržené samostatné plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkově upravená zeleň). Připouštějí se zde drobné stavby a zařízení pro účely kulturní a církevní, relaxační, rekreační, sportovní, apod. Plochy smíšené obytné venkovské SV Zahrnují převážnou část stávající i navržené zástavby. Charakteristické je zde prolínání funkcí – funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná (občanské vybavení), výrobní (zemědělské usedlosti, drobná a řemeslná výroba), případně i rekreační – objekty rodinné rekreace. Plochy dopravní infrastruktury – silniční DS Zahrnují pozemky stávajících silnic a plochy navržené přeložky silnice I/60. Připouštějí se zde pouze takové stavby a zařízení, které neomezí hlavní využití ploch a nejsou v rozporu se silničním provozem. Stávající zástavba, která leží v navržené ploše přeložky silnice I/60, může být až do doby realizace přeložky udržována a užívána bez omezení. Plochy technické infrastruktury TI Zahrnují stávající i navržená plošná zařízení technické infrastruktury (ČOV, vodojemy, apod.) včetně souvisejících staveb a zařízení. Jde o plochy monofunkční, určené pro konkrétní využití. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ Zahrnují stávající i navržené areály zemědělské výroby. Hlavní využití těchto ploch představují stavby a zařízení zemědělských provozů pro živočišnou a rostlinnou výrobu, připouštějí se také stavby pro nezemědělskou výrobu a skladování, stavby skleníkových areálů a zahradnictví, stavby pro chov zvířat pro sportovně rekreační účely, sběrny surovin a sběrné dvory, stavby pro obchod, služby, ubytování a stravování, apod. 29

Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD Zahrnují stávající a navržené areály staveb a zařízení pro řemeslnou a drobnou výrobu a výrobní a technické služby včetně souvisejících skladů, obchodních ploch a administrativních budov, stavby pro nakládání s odpady, apod. Nepřipouští se zde realizace staveb a zařízení výroby a výrobních služeb s negativními vlivy přesahujícími vlastní areál. Plochy vodní a vodohospodářské VV Zahrnují stávající a navržené vodní nádrže a toky. Připouští se zde pouze výstavba zařízení protipovodňové ochrany, technické vodohospodářské stavby, úpravy pro zlepšení retenčních schopností krajiny, stavby mostů a lávek, stavby malých vodních elektráren, apod. Plochy zemědělské NZ Zahrnují plochy zemědělského půdního fondu včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch ostatních, ploch účelových komunikací apod. Součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Jsou učeny především pro zemědělskou prvovýrobu (rostlinná výroba, pastevní chov skotu a ovcí) a připouštějí se na nich v zásadě pouze takové stavby, které jsou v souladu s jejich prvořadou funkcí, tj. stavby pro zemědělskou prvovýrobu, dále pak stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena. Plochy lesní NL Zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální prvky územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat především takové stavby, které jsou v souladu s jejich prvořadou funkcí, tj. stavby pro lesní hospodářství a myslivost; dále se připouštějí stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena. Plochy přírodní NP Zahrnují plochy regionálního a nadregionálního významu územního systému ekologické stability a plochy lokálních biocenter. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability. Na těchto plochách je realizace jakýchkoliv staveb a zařízení výrazně omezena, nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat. Plochy smíšené nezastavěného území NS Zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (náletovou zeleň), zejména zeleň podél vodních toků. Součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze takové stavby, které neohrozí jejich ekostabilizační funkci.

30

Plochy zeleně soukromé a vyhrazené ZS Zahrnují plochy stávajících zahrad, které nejsou součástí ploch bydlení. Připouští se zde pouze stavby oplocení a stavby přístřešků pro ukládání nářadí a zemědělských výpěstků. Plochy zeleně se specifickým využitím ZX Zahrnují plochy zahrad v severní části bývalé osady Hřibová. Jsou určeny k realizaci ekologického hospodaření, ekologickou výuku a výchovu, rozvoj a výuku tradičních řemesel a ekologické stavební experimenty.

E.2.3 Bydlení V řešeném území předpokládáme do r. 2025 realizaci celkem cca 10 – 15 bytů v rodinných domech. Rozsah a kapacita navržených zastavitelných ploch v územním plánu by však měla být vyšší než je přepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Celková kapacita navržených zastavitelných ploch určených pro bydlení je: lokalita Záhumenní I. (plocha č. Z6)

cca 15 RD

lokalita Záhumenní II. (plocha č. Z7)

cca 5 RD

dostavby proluk Vlčice a Bergov (plochy č. Z2, Z8, Z10, Z20)

cca 8 RD

plochy přestavby Vlčice a Dolní Les (plochy č. P2 – P10, P13, P14)

cca 15 RD

plochy přestavby Vojtovice (plochy č. P15 – P22)

cca 15 RD

Celková kapacita zastavitelných ploch navržených pro výstavbu rodinných domů je cca 28 RD, tj. asi 30 bytů. U značné části navržených ploch přestavby s kapacitou cca 30 RD předpokládáme spíše rekreační využití – objekty rodinné rekreace.

E.2.4 Občanské vybavení Rozsah zařízení občanské vybavenosti v obci je poměrně omezený, odpovídá však potřebám obce této velikosti, za širší škálou občanského vybavení dojíždějí obyvatelé do Javorníku, Jeseníku, příp. do Žulové. a) Zařízení veřejné infrastruktury

• Zařízení školství V obci je základní škola s kapacitou 9 tříd a cca 40 – 50 míst a mateřská škola s kapacitou cca 25 míst. Obě zařízení zůstávají beze změny.

• Zařízení zdravotnická V obci nejsou žádná zdravotnická zařízení, nová se nenavrhují.

31

• Zařízení sociální péče V obci nejsou žádná zařízení sociální péče, pro výstavbu sociálních bytů pro seniory je navržena plocha přestavby č. P23.

• Zařízení kulturní a církevní V objektu pohostinství je sál, knihovna je umístěna v budově obecního úřadu. V obci působí ochotnické divadlo – Vlčická opona. Z církevních zařízení je ve Vlčicích kostel sv. Bartoloměje, ve Vojtovicích kostel sv. Ignáce a v Dolním Lese kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Nová zařízení se nenavrhují.

• Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad je umístěn v centru Vlčic, společně s knihovnou a poštou, hřbitov na severním okraji centrální části Vlčic. Zařízení zůstávají beze změny. Pro případný další rozvoj občanského vybavení veřejné infrastruktury je navržena zastavitelná plocha Z4, navazující na areál školy. Její konkrétní využití není stanoveno. b) Zařízení sportovní a tělovýchovná Jediným sportovním zařízením v obci je fotbalové hřiště. Areál zůstává beze změny. c) Zařízení komerčního typu V centru obce je pohostinství a prodejna potravin. Drobné provozovny služeb jsou umístěny v obytné zástavbě. Pro případný rozvoj zařízení občanského vybavení komerčního typu je navržena zastavitelná plocha Z5, navazující na areál fotbalového hřiště. Zařízení občanského vybavení mohou být rovněž realizována v jiných funkčních plochách, zejména v plochách smíšených obytných venkovských, v souladu s podmínkami pro jejich využití.

32

E.2.5 Výroba a) Zemědělská výroba Struktura zemědělského půdního fondu výměra (ha)

Vlčice u Javorníka celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Dolní Les celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Vojtovice celkem zemědělské pozemky orná půda TTP

podíl na výměře v řešeném území (%)

podíl na výměře zemědělských pozemků (%)

1622 999 719 240

100 62 44 15

100 72 25

97 87 80 5

100 90 82 2

100 92 6

146 88 42 42

100 60 29 29

100 48 48

Z pedologického hlediska jde o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy, hlinitopísčité až písčité, mělké, většinou středně skeletovité až skeletovité. Obec Vlčice je zařazena do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terénní poměry nejsou příznivé, terén je zvlněný, silně členitý a značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s částečným omezením náročnějších druhů plodin. Jde o oblast vhodnou pro pěstování obilovin, brambor, zeleniny, řepky, technických plodin, v živočišné výrobě je to pastevní chov skotu a ovcí. Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B2 – bramborářská střední, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-žitný. Meliorace – v řešeném území jsou zastoupeny velkoplošnými i lokálními odvodňovacími akcemi. Celkem je odvodněno 405 ha zemědělských pozemků. Organizace zemědělské výroby Provoz středisek živočišné výroby může mít negativní vliv na okolí – zejména zápach. V územním plánu jsme proto vymezili navržená ochranná pásma, v nichž může docházet k negativním vlivům. V tomto území není vhodné umísťovat stavby vyžadující hygienickou ochranu (školská a dětská zařízení, budovy sloužící k obytným, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům, apod.). Pro návrh ochranných pásem zařízení živočišné výroby jsme jako nejvhodnější vodítko použili Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek (zpracoval ing. M. Klepal, Brno). Výpočty jsou orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu. Převládající směr větrů je jihozápadní, korekce dle četnosti větru se omezuje 30 % v kladném i záporném smyslu.

33

Relativní četnost směru větrů v % S 6,9

SV 5,5

V 4,8

JV 3,1

J 6,2

JZ 26,9

Z 16,4

SZ 10,4

klid 19,8

součet 100

1/8 calmu = 2,475 směr větru S SV V JV J JZ Z SZ

podíl 6,9 5,5 4,8 3,1 6,2 26,9 16,4 10,4

Vysvětlivky: En = K = EKn = rOP =

podíl + 1/8 calmu 9,375 7,975 7,272 5,575 8,675 29,375 18,875 12,875

x8

+

korekce

75,0 63,8 58,2 44,6 69,4 235,0 151,0 103,0

-25 -36,2 -41,8 -55,4 -30,6 + 135 + 51 +3

-25 -30 - 30 - 30 - 30 + 30 + 30 +3

aktuální směr J JZ Z SZ S SV V JV

emisní číslo korekce v % emisní číslo korigované poloměr ochranného pásma

Statek Vlčice – Tamara Bečičková – hospodaří na 700 ha zemědělských pozemků v řešeném území. Ve Vlčicích má společnost dvě farmy pro chov krav bez tržní produkce mléka a ovcí. Jde o pastevní chov, skot je ve stájích umístěn jen v zimním období. Farma pro živočišnou výrobu – šest stájí pro chov skotu – 590 VDJ, stáj pro 50 ks ovcí, administrativní budova, sklad obilí se zpracovnou krmných směsí, garáže, sklad sena, močůvkové jímky. kategorie zvířat krávy bez TPM ovce

skutečný počet ks 590 VDJ 50

průměrná váha kg 500 50

počet standardizovaných ks 590 50

emisní konstanta 0,005 0,0015

emisní číslo 2,95 0,075

En = 3,025 korekce = 10 % (odvoz hnoje mimo areál farmy) EKn =2,7225

K EKn rOP

S - 30 1,90575 180,50

SV V + 30 + 30 3053925 3053925 256,87 256,87

JV +3 2,80417 224,95

J - 25 2,04187 187,74

JZ - 30 1,90575 180,50

Z - 30 1,90575 180,50

SZ - 30 1,90575 180,50

rOP = 181 – 257 m. V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany. Na areál farmy navazuje plocha navržená pro rozvoj zemědělské výroby, příp. i pro vybudování bioplynové stanice (plocha č. Z16); konkrétní využití plochy (kapacita živočišné výroby, apod.) není zatím ujasněno. Pro plochu č. Z16 se vzhledem k jejímu rozsahu stanovuje etapizace výstavby – v 1. etapě bude výstavba realizována v severní části plochy, v návaznosti na stávající areál farmy, teprve po jejím zastavění může být realizována výstavba v jižní části plochy, přičemž v jižní polovině plochy se nepřipouští realizace objektů, může být využita pouze jako manipulační plocha, apod. Výstavba na ploše č. Z16 je dále podmíně34

na výsadbou ochranné zeleně po obvodu areálu, výška nových staveb nesmí přesáhnout výšku stávajících objektů přilehlého zemědělského areálu. Farma u zámku – stáj pro skot – 80 VDJ, sklad obilí, budova bývalého lihovaru (bez využití), čerpací stanice PHM. kategorie zvířat krávy bez TPM

K EKn rOP

S - 30 0,28 60,49

skutečný počet ks 80 SV + 30 0,52 86,09

V + 30 0,52 86,09

průměrná váha kg 500 JV +3 0,412 75,39

počet standardizovaných ks 80 J - 25 0,3 62,92

JZ - 30 0,28 60,49

emisní konstanta 0,005 Z - 30 0,28 60,49

emisní číslo 0,4 SZ - 30 0,28 60,49

rOP = 61 – 86 m. V ochranném pásmu se nachází objekt bydlení, který je součástí statku a po rekonstrukci bude využíván zčásti pro kanceláře a zčásti pro bydlení. Mimo areál farmy v bývalém zámeckém parku jsou dva objekty (dříve líhně kuřat) ve špatném stavu, nevyužívané, které jsou navrženy k přestavbě na ubytovací zařízení – zařízení agroturistiky (plochy č. P11 a P12). Vladimír Lačňák (Vlčice) – celkem obhospodařuje 27 ha zemědělských pozemků. 12 ks skotu je celoročně umístěno na pastvinách. Záměrem je na místě bývalé hospodářské budovy u rodinného domu výstavba nového víceúčelového skladu a otevřeného přístřešku pro skot. V územním plánu jsou objekty zahrnuty do plochy smíšených obytných venkovských. Miroslav Burda (Vlčice) – celkem obhospodařuje 44 ha zemědělských pozemků. U rodinného domu jsou sklady sena, strojů, chov 40 ks krav bez tržní produkce mléka je celoročně umístěn na pastvinách. V územním plánu jsou objekty zahrnuty do plochy smíšených obytných venkovských. Ludvík Schneider (Vojtovice) – celkem obhospodařuje 57 ha zemědělských pozemků. V samostatné stáji má umístěn chov 12 ks sportovních koní a 25 ks skotu. Záměrem je chov 70 ks krav bez tržní produkce mléka, výstavba přístřešku a stáje pro skot. Ochranné pásmo nenavrhujeme protože objekty budou umístěny v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny. V územním plánu zůstává areál beze změny. Jiří Kovařík (Vojtovice) – celkem obhospodařuje 25 ha zemědělských pozemků. U rodinného domu má stáj pro 15 ks skotu, skot je ve stáji umístěn jen v zimním období. Ochranné pásmo nenavrhujeme. V územním plánu jsou objekty zahrnuty do plochy smíšených obytných venkovských.

35

b) Lesní hospodářství Lesy v řešeném území jsou zařazeny do lesní oblasti č. 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku. Jsou zastoupeny velkými lesními komplexy, menšími lesními celky, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků. Lesnatost katastrální území

Vlčice u Javorníka Dolní Les Vojtovice celkem

výměra (ha)

výměra lesních pozemků (ha)

1622 97 146 1865

508 5 513

podíl na výměře řešeného území (%) 31 3 28

Věková a druhová skladba – jde o různověké porosty od 1 do 110 let. Převažujícím porostním typem je smrk (60 – 75 %), vyšší příměsí jsou javor, lípa, jedle, borovice, modřín, buk a dub, menším procentem jsou zastoupeny habr, jedle, jasan, bříza, osika, jeřáb a olše. Lesy České republiky s. p. Hradec Králové – Lesní správa Javorník ve Slezsku – mají právo hospodařit na většině lesních pozemků v řešeném území. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Javorník je zpracován s platností od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017. Lesy hospodářské – lesy podle § 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v nichž jiný důležitý veřejný zájem nevyžaduje odlišný způsob hospodaření. Do kategorie lesů hospodářských jsou zařazeny všechny lesní porosty v řešeném území. Lesy ochranné ani lesy zvláštního určení v řešeném území nejsou zastoupeny. Obec Vlčice má ve vlastnictví celkem 2 ha lesních pozemků. Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen menší výměry. Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na lesních pozemcích s platností od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017.

c) Průmyslová výroba, výrobní služby V obci nejsou žádné průmyslové areály, pouze několik menších provozoven drobné výroby – stolařství ve Vlčicích (zahrnuto do ploch obytných smíšených venkovských SV), autoopravna ve Vlčicích a stolařství a dřevovýroba v Bergově. Pro rozšíření areálu v Bergově je vymezena zastavitelná plocha č. Z19. Další dvě zastavitelné plochy drobné a řemeslné výroby VD jsou navrženy ve Vlčicích – plocha pro vybudování sběrného dvora (plocha č. Z9) a plocha pro vybudování technického zázemí pro údržbu parku (plocha č. Z14).

36

E.2.6 Rekreace, cestovní ruch Řešené území je intenzivně rekreačně využíváno, dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 leží ve vymezeném rekreačním celku (RC) Rychlebské hory. Rekreační celek Rychlebské hory je součástí geomorfologických celků Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny. Zalesněná údolí Rychlebských hor s nízkou intenzitou rekreačního využití mají vysoký rozvojový potenciál. Z přírodních podmínek je nutno zdůraznit i čisté ovzduší a nízkou hustotu osídlení širšího regionu. Rekreační celek Rychlebské hory je nutno vnímat jako specifický RC, s řadou problémů v hospodářských podmínkách území i soudržnosti obyvatel území. Je tvořen menšími obcemi a vykazuje poměrně značný pokles počtu obyvatel jako celek i u naprosté většiny obcí. Intenzita nové bytové výstavby je zde nízká. Oblast leží stranou hlavních rekreačních zájmů a má předpoklady pro rozvoj klidových forem pobytové rekreace. Významné jsou vazby na Polsko. Spádovým centrem tohoto krajinného celku je město Javorník. Podpora a rozvoj cestovního ruchu v tomto území je jedním z předpokladů budoucího ekonomického rozvoje, pro posílení nabídky pracovních míst a možností podnikání je tento rozvoj nezbytný. V obci je k r. 2011 evidováno 47 objektů užívaných k rekreaci. Ke druhému bydlení, široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy, je však využívána značná část trvale neobydlených bytů, nejen ty, které slouží k rekreaci; mnohé z nich přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu. Rozsah druhého bydlení je tedy odhadován celkově na cca 60 jednotek. Ubytovací zařízení v současné době v obci nejsou. V územním plánu předpokládáme nárůst počtu objektů druhého bydlení na cca 70, a to jak změnou funkčního využití stávajících objektů (převody na objekty rodinné rekreace), tak i novou výstavbu, zejména na vymezených plochách přestavby – na zborech původní zástavby, především v západní části Vlčic a ve Vojtovicích. Pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu jsou navrženy dvě plochy rekreace se specifickým využitím RX, a to plochy dvou bývalých zemědělských objektů v zámeckém parku, které jsou navrženy k přestavbě na zařízení agroturistiky (plochy č. P11 a P12). Územím obce Vlčice nejsou vedeny žádné značené turistické trasy, pro cykloturistiku jsou v území vedeny dvě cyklistické trasy – č. 6043 Žulová – Javorník – Bílý Potok a č. 6045 Buková – Hraničky – Dolní Fořt. Nové turistické ani cykloturistické trasy se nenavrhují.

E.2.7 Systém sídelní zeleně Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou lesní masivy, které pokrývají téměř 30 % jeho rozlohy; jsou situovány zejména v západní části řešeného území, na svazích Rychlebských hor. Z krajinářského hlediska je významná také doprovodná zeleň vodních toků – zejména Vojtovického potoka, Mlýnského potoka, Studené vody, Vlčického potoka a jejich přítoků. Zeleň v zastavěné části obce tvoří převážně soukromé zahrady u obytné zástavby a rekreačních objektů. Významnou plochou veřejně přístupné zeleně ve Vlčicích je především zámecký park s rozlohou téměř 3 ha a s porosty domácích i exotických dřevin. Další samostatné plochy veřejně přístupné zeleně jsou v centru Vlčic, parkově upravené plochy jsou také součástí objektů a areálů občanského vybavení.

37

V územním plánu jsou vyznačeny čtyři druhy ploch systému sídelní zeleně, a to: a) plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň ZV b) plochy občanského vybavení – hřbitovy OH c) plochy zeleně soukromé a vyhrazené ZS d) plochy zeleně se specifickým využitím ZX. Navržená koncepce systému sídelní zeleně v řešeném území respektuje stávající plochy veřejné zeleně a doplňuje je několika novými plochami. a) Stávající plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň jsou respektovány; plocha zámeckého parku je začleněna do lokálního biocentra ÚSES. Navrhuje se nová plocha v centrální části obce, v návaznosti na stávající plochu a na zámecký areál (plocha č. Z12). b) Plochy občanského vybavení – hřbitovy zahrnují plochu stávajícího hřbitova ve Vlčicích; jeho rozšíření se nenavrhuje. c) Plochy zeleně soukromé a vyhrazené zahrnují stávající samostatnou zahradu v lokalitě Pod Hřibovou. d) Plochy zeleně se specifickým využitím jsou navrženy v severní části bývalé osady Hřibová, a to jako plochy přestavby s navrženým využitím pro ekologické hospodaření, ekologickou výchovu a výuku, rozvoj a výuku tradičních řemesel, ekologické experimentální stavebnictví, apod. (plocha č. P1).

E.2.8 Doprava a) Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení Výchozí stav dopravy na pozemních komunikacích Základní dopravní kostru řešeného území (komunikační systém vyššího dopravního významu) představují v současné době silnice I/60 (Jeseník – Javorník – státní hranice), III/4537 (Vlčice – Buková – Bernartice) a III/45313 (Žulová – Skorošice – Vlčice). Význam silnice I/60 lze označit za nadregionální. Komunikace je páteřním silničním tahem oblasti Javornicka, kterou od jihu zpřístupňuje směrem od Olomouce a od severu z Polska, prostřednictvím hraničního přechodu Javorník, Bílý Potok – Paczków. Význam ostatních silničních komunikací je lokální, slouží spojení Vlčic s místními částmi a se sousedními obcemi nebo zajišťují vazby na nadřazené tahy. Dopravní zatížení silnice I/60 je nízké, odpovídá z hlediska kvality dopravního provozu vyšším stupňům úrovně kvality dopravy (odhadem stupeň B). Údaje o intenzitách dopravy na ostatních silničních komunikacích a na síti místních komunikacích nejsou k dispozici.

38

Obr.: Výsledky sčítání dopravy na silniční síti v řešeném území (rok 2010; ŘSD ČR))

39

Výsledky sčítání dopravy na silniční síti v řešeném území (ŘSD ČR)

Stan. č. Sil. č.

7-3420

7-3426

I/60

I/60

Úsek mezi:

Vlčice, křiž. se sil. III/4537 – Javorník, začátek zástavby

Žulová, křiž. se sil. II/456 – Vlčice, křiž. se sil. III/4537

těžká motoro- voz./24 hod. rozdíl v % vá vozidla – proti součet všech nákladní aupředchotomobily a mot. vozidel zímu sčía přívěsů soupravy tání

Rok

motocykly, osobní vozidla a dodávky

1990

1466

139

1605

-

1995

222

863

1085

-32

2000

1551

287

1848

+70

2005

1194

244

1438

-22

2010

995

75

1070

-25

1990

1466

139

1605

-

1995

222

863

1085

-32

2000

1551

287

1848

+70

2005

1194

244

1438

-22

2010

995

75

1070

-25

Na silniční komunikace v řešeném území navazuje síť místních a účelových komunikací, které zajišťují obsluhu zástavby, polních a lesních pozemků a zemědělských areálů, které nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů. Síť místních komunikací ve Vlčicích je charakteristická neorganizovaným živelným uspořádáním vyplývajícím z aktuálních potřeb obce. Z hlediska technického jde o jednopruhové komunikace s nehomogenní šířkou vozovky (nejednoznačnou kategorií). Místní komunikace mají především obslužný charakter, dle ČSN 73 6110 odpovídající z hlediska urbanisticko – dopravního funkční skupině C (místní komunikace III. třídy). Účelové komunikace zahrnují polní a lesní cesty, doplněné příjezdovými komunikacemi k rozptýleným lokalitám zástavby (jde vesměs o veřejně přístupné účelové komunikace) a k zemědělským areálům. V případě lesních a polních cest jde o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou. Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické značené trasy. Infrastrukturu silniční dopravy v řešeném území dále doplňují obslužná dopravní zařízení. Všeobecně se k nim řadí autobusové zastávky, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a případně odpočívky. Ve Vlčicích se nachází v současnosti celkem 5 autobusových zastávek (viz Hromadná doprava osob) a rozptýlené parkovací plochy situované především v centru obce. Jiná zařízení silniční dopravy se v řešeném území nenacházejí. Základní koncepce řešení dopravy na pozemních komunikacích Dopravní koncepce Územního plánu Vlčice vychází z nadřazených rozvojových dokumentů – z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), z Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013 a ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) ve znění Aktualizace č. 1. V územním plánu je v souladu s nadřazenými dokumentacemi navržena přeložka silnice I/60 Lipová-lázně – Javorník. Jde o záměr nadregionálního významu, jehož smyslem je v řešeném území vytvořit podmínky pro plynulejší a bezpečnější převádění tranzitní dopravy mimo zastavěná území obcí a pro zkvalitnění dopravních vazeb v oblasti česko-polského příhraničí. Přeložka silnice I/60 je zároveň veřejně prospěšnou stavbou, v 40

ZÚR OK vedenou pod označením D07 (I/60 Lipová-lázně – Javorník, přeložky a obchvat). V územním plánu je záměr upřesněn a je pro něj vymezena zastavitelná plocha dopravní infrastruktury – silniční DS (plocha č. Z3). Plocha Z3 je vymezena jako koridor o šířce 100 m (50 m od osy komunikace na obě strany), a to v celé její délce; zahrnuje i větve budoucích křižovatek se stávající trasou I/60 – technické řešení křižovatek není navrženo. V jižní části navržené přeložky je nutno vybudovat dostatečně kapacitní přemostění nad regionálním biokoridorem č. 825, aby byla zajištěna průchodnost pro srnčí zvěř. Ostatní silniční síť v řešeném území je považována za stabilizovanou, předpokládají se pouze úpravy zlepšující její parametry a běžná údržba. Dopravní systém nižšího významu (místní a účelové nebo veřejně přístupné komunikace), z jehož tras je obsluhována většina řešeného území, je pro stávající rozsah zástavby v obci dostatečný. Nové úseky místních komunikací jsou navrženy pouze ve vztahu ke stávajícím nebo navrženým plošně významnějším zastavitelným plochám, jejichž dopravní obsluha je obtížně řešitelná ze stávajících úseků komunikací. V územním plánu jsou tedy navrženy pouze dva nové úseky místních komunikací: -

návrh místní komunikace vedené od stávající silnice I/60 podél severního okraje zástavby ve Vlčicích pro zajištění dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch smíšených obytných venkovských Z6 a Z7; komunikaci je doporučeno řešit jako obousměrnou jednopruhovou s výhybnami

-

návrh místní komunikace zpřístupňující zámecký park ve Vlčicích a přilehlé rozvojové plochy; komunikaci je doporučeno řešit jako obousměrnou jednopruhovou s výhybnami.

Dopravní obsluha ostatních zastavitelných ploch bude řešena ze stávajícího komunikačního systému. V celém řešeném území, a to i mimo zastavitelné plochy nebo zastavěná území, je tedy přípustné realizovat nové místní, veřejně přístupné nebo i ostatní účelové komunikace a zlepšovat technické parametry stávající komunikační sítě. V případě účelových komunikací jde zejména o polní cesty navržené v rámci komplexních pozemkových úprav, jejichž úseky jsou vyznačeny v grafické části. V případě úprav technických parametrů komunikací jde o jejich lokální úpravy (např. dílčí úpravy křižovatek spočívající v uvolnění rozhledových polí nebo ve zlepšení průjezdnosti úpravou poloměrů obrub křižovatek, šířkové homogenizace jednotlivých úseků, doplnění výhyben a obratišť, úpravy komunikačních prostorů pro vymezení parkovacích stání podél hlavního dopravního prostoru, realizace chodníků nebo stezek pro cyklisty nebo úpravy zařízení veřejné hromadné dopravy), které vzhledem k omezené rozlišovací schopnosti územního plánu nelze zobrazit v grafické části. Při realizaci výše uvedených úprav a nových místních nebo veřejně přístupných účelových komunikací je nutno respektovat zejména příslušné dopravní právní předpisy a oborové normy a vedení sítí technické infrastruktury. Ostatní zásady, které nutno respektovat, jsou uvedeny v textové části I.A., podkapitole D.1.1 Doprava silniční. Dopravní prognóza intenzit silniční dopravy Pro výchozí zatížení silniční sítě z r. 2010 je v územním plánu provedena orientační prognóza k r. 2025 (střednědobý časový horizont) a k r. 2035 (dlouhodobý časový horizont), založená na výpočtových mechanismech TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. Prognóza však nezahrnuje výsledný stav po dobudování kompletní přeložky silnice I/60 (není k dispozici vhodný model IAD).

41

Výhledové dopravní zatížení na silniční síti bez vlivu realizace silničních přeložek

Stan. č. Sil. č.

7-3420

7-3426

I/60

I/60

těžká voz./24 hod. rozdíl v % motorová vozidla – proti součet všech nákladní předchozím mot. vozidel automobily a u období a přívěsů soupravy

Úsek mezi:

Rok

motocykly, osobní vozidla a dodávky

Vlčice, křiž. se sil. III/4537 – Javorník, začátek zástavby Žulová, křiž. se sil. II/456 – Vlčice, křiž. se sil. III/4537

2010

995

75

1070

2025

1304

80

1384

+ 29,4

2035

1493

83

1576

+ 17,9

2010

995

75

1070

2025

1304

80

1384

+ 29,4

2035

1493

83

1576

+ 17,9

Z provedené prognózy a rozboru dosavadního vývoje dopravního zatížení je zřejmé, že v oblasti Vlčic je intenzita dopravy na silnici I/60 dlouhodobě stabilizovaná v rozpětí cca 1000 – 2000 voz/24hod. Tyto hodnoty lze obecně na silnicích I. třídy považovat za nižší (výkyvy zatížení v letech 1995 – 2005 mohly být způsobeny hospodářskou situací v regionu poklesu, v r. 2010 pak i s přispěním změny metodiky sčítání dopravy). Dosažení limitních intenzit provozu (kapacity komunikací nebo dosažení limitních úrovní kvality dopravy), které by vyvolaly nutnost dalších úprav komunikační sítě, se ve střednědobém (rok 2025) ani dlouhodobém časovém horizontu (rok 2035) neočekává (viz následující tabulku). Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie silnic, rychlostních silnic a místních sběrných komunikací Typ komunikace silnice I. třídy silnice III. třídy

Návrhová kategorie S 9,5 S 7,5 S 6,5

Rozpětí úrovňových intenzit pro požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy (voz./24hod.) 8000 14000 8000 13000 1000 4000

Požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy C-D E E

Výstavba přeložky silnice I/60 má tak své opodstatnění především ve zkvalitnění významného dopravního tahu v příhraničním regionu a po jeho zprovoznění lze očekávat výrazné snížení intenzit dopravy v centru obce. Takto provedený rozbor, založený pouze na růstových koeficientech, však poskytuje pouze zkreslené údaje (neuvažuje např. s případnou změnou dopravních vazeb apod.) a poskytuje hrubou představu o dopravních tocích v řešeném území. d) Provoz chodců a cyklistů Infrastruktura pěší a cyklistické dopravy je ve Vlčicích zastoupena komunikacemi s vyloučeným provozem motorové dopravy (např. stezky pro chodce) a chodníky podél komunikací. Bezkolizní provoz chodců je v centrální části obce zajištěn prostřednictvím chodníků vybudovaných podél silnice I/60. V ostatních částech obce chodci využívají prostory místních nebo silničních komunikací (krajnice), avšak vzhledem k nízkým intenzitám dopravy je tento 42

stav považován za vyhovující. Dopravní řešení územního plánu obecně navrhuje pro bezkolizní pohyb chodců preferovat oddělení dopravy chodců od dopravy vozidlové a prosazovat opatření pro zvýšení bezpečnosti tohoto druhu dopravy. Nové chodníky (které jsou územním plánem považovány za součást prostorů komunikací) nebo stezky pro chodce je tedy přípustné realizovat dle místní potřeby, a to i v úsecích s nízkým provozem a zejména v případech, kdy to místní podmínky vyžadují (např. nepřehledné úseky nebo úseky se zvýšeným pohybem chodců). Cyklisté v řešeném území využívají pro běžný provoz především stávající síť silnic a místních komunikací. Na silnici I/60 nejsou intenzity provozu cyklistů vysoké, dle sčítání dopravy provedeného ŘSD ČR v r. 2010 jde o průměrnou hodnotu cca 68 cyklistů/24 hod. Na ostatních silničních komunikacích a na síti místních nebo účelových komunikací nebylo sčítání cyklistů prováděno. Samostatné komunikace pro cyklisty nejsou v řešeném území vybudovány. Rekreačnímu provozu slouží značené cykloturistické trasy, které jsou vedeny po stávajících komunikacích (viz přehled). Přehled značených cykloturistických tras na území Vlčic ev. číslo / ozn.

průběh trasy

6043

Žulová – Javorník – Bílý Potok

6045

Buková – Hraničky – Dolní Fořt

pozn.: vedena po silnici III/45313 od Skorošic, severním směrem po účelových komunikacích na Uhelnou a Javorník vedena od Bukové (trasy č. 6042) po silnicích III/4537, I/60 a III/45313 do Vojtovic a dále přes Hraničky severovýchodním směrem do Uhelné a Dolního Fořtu

Infrastruktura cyklistické dopravy je v řešeném území považována za stabilizovanou, vzhledem k nízkým intenzitám silničního provozu na silničních průtazích není nutno navrhovat opatření k segregaci silniční a cyklistické dopravy. Záměry podporující rozvoj cyklistické dopravy je přípustné realizovat za předpokladu dodržení stejných zásad jako pro upravování technických parametrů komunikací (viz textovou část I.A., podkapitola D.1.1 Doprava silniční). Jde např. o vybudování stezek pro cyklisty v zastavěném území i mimo ně nebo vymezení cykloturistických tras ve stopách stávajících komunikací.

e) Statická doprava – parkování a odstavování vozidel Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích, odstavování a garážování nákladních automobilů ve výrobních a podnikatelských areálech. Pro určování potřeb statické dopravy je rozhodujícím parametrem dosažitelný stupeň automobilizace. Stupeň automobilizace je pro územním plán stanoven v hodnotě 1 : 2,5; jeho dosažení lze v podmínkách regionu předpokládat k závěru spíše dlouhodobého časového horizontu (rok 2035). Podrobnost územního plánu však neumožňuje detailní rozlišení potřeb jednotlivých objektů bytových domů, občanské vybavenosti, sportovišť nebo jiných zařízení. Z tohoto důvodu je přípustné realizovat parkovací a odstavné kapacity dle potřeby, a to bez přesného vymezení v grafické části územního plánu jako součást jednotlivých funkčních ploch a v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich využití.

43

f) Veřejná doprava a zařízení veřejné dopravy Základ veřejné dopravy v řešeném území tvoří především autobusová hromadná doprava osob. Pro její zajištění se v obci nachází celkem pět autobusových zastávek. Jejich dostupnost je v centrální části obce dostatečná, mimo standardní dostupovou vzdálenost (cca 500 m, cca 7 – 8 min. chůze běžnou rychlostí) se nacházejí některé lokality situované mimo souvislou zástavbu – např. oblast kolem Dolnoleského rybníka, východní část Vojtovic nebo lokalita Bergov. Stávající stav infrastruktury veřejné dopravy v území je považován za dostatečný za podmínky, že nebudou rušena stávající zařízení veřejné dopravy. Komunikační síť v oblastech, které se nacházejí mimo dostupovou vzdálenost, neumožňuje provoz pravidelné konvenční autobusové dopravy a s ohledem na nízký počet vyjíždějících obyvatel (dle SLBD z r. 2001 pouze do cca 14 %) není ani další rozvoj infrastruktury veřejné dopravy v těchto lokalitách navrhován. Doplnění vybavení u stávajících zastávek (přístřešky, zastávkové pruhy) bude řešeno samostatnou dokumentací, a to přednostně v plochách dopravních. Provoz veřejné dopravy je zařazen do integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK).

g) Ostatní druhy dopravy Pro potřeby územního plánu se ostatními druhy dopravy rozumí doprava letecká, vodní a ostatní zařízení dopravy (např. hippotrasy). Zařízení letecké ani vodní dopravy se v řešeném území nenacházejí. Pro realizaci hippotras nebo hippostezek Územní plán Vlčice nenavrhuje žádné konkrétní záměry. Jejich realizace je, vzhledem k jejich přírodnímu charakteru (zpravidla nejsou vymezovány stavebními úpravami), připuštěna ve všech funkčních plochách dle územně – technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich využití.

h) Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací V řešeném území je nutno respektovat: silniční ochranná pásma: - k ochraně silnic I. a III. tříd bude mimo souvisle zastavěné území respektováno silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: - 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy (silnice I/60) - 15 m od osy vozovky pro silnice III. třídy (silnice III/4537, III/45313) rozhledová pole křižovatek: - na křižovatkách budou respektována rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102

44

podmínky pro ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací: - negativní účinky hluku jsou v řešeném území kvantifikovány z předpokládaného provozu běžné silniční dopravy pro venkovní prostor, a to v zastavěném území. Výpočty hlukových imisí jsou provedeny pouze v okolí silnice I/60 pro známé intenzity dopravy vycházející z celostátního sčítání dopravy z roku 2010 a pro r. 2025 a 2035 dle Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy. Orientační výpočet je proveden bez započítání vlivu nové výstavby a vlivu navržených dopravních prvků na silniční síti. Vzhledem k nehomogenním podmínkám v okolí průtahu je uvažováno s odrazivým i pohltivým terénem. Hluk ve venkovním prostoru pro území podél silnice I/60

Typ terénu

Výpočtový rok

2010 Odrazivý

2025 2035 2010

Pohltivý

2025 2035

LAeq (do) pro den / noc ve vzdálenosti od zdroje hluku: 8m

10 m

15 m

20 m

30 m

50 m

54,3 / 46,3 55,1 / 46,9 55,5 / 47,2 53,2 / 45,3 54,0 / 45,8 54,4 / 46,1

53,3 / 45,3 54,1 / 45,8 54,5 / 46,2 53,1 / 45,1 53,8 / 45,6 54,3 / 45,9

51,6 / 43,6 52,4 / 44,2 52,8 / 44,5 50,7 / 42,7 51,4 / 43,2 51,9 / 43,5

50,4 / 42,4 51,2 / 43,0 51,6 / 43,3 48,7 / 40,7 49,5 / 41,3 49,9 / 41,6

48,7 / 40,7 49,4 / 41,2 49,9 / 41,5 45,8 / 37,9 46,6 / 38,4 47,1 / 38,7

46,3 / 38,4 47,1 / 38,9 47,5 / 39,2 42,1 / 34,1 42,9 / 34,6 43,3 / 35,0

LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/2006 Sb.

60/50

60/50

(pozn.: pro pohltivý terén uvažováno s výškou posuzovaného bodu 3,5 m, ve výpočtu nejsou uplatněny další korekce, sklon vozovky mezi cca 3 – 4 %) Vypočtená intenzita hluku na průtahu silnice I/60 podává předběžnou hrubou představu o jeho působení v okolí komunikace. Z provedených výpočtů vyplývá, že k překračování nyní platných hygienických limitů nedochází ani v bezprostředním okolí komunikace (a to ani pro nejvyšší zatížení z r. 2000). Vzhledem k předpokladu, že silnice I/60 převádí nejvyšší dopravní zatížení v území, není nutno uplatňovat žádné podmínky doložení splnění hygienických hlukových limitů při situování budov vyžadujících ochranu z hlediska hygienického (působení hluku) v blízkosti silničních komunikací.

E.2.9 Vodní hospodářství a) Zásobování pitnou vodou Ve Vlčicích a v Bergově je od roku 1998 vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku obce. Zdrojem vody pro vodovod jsou dva vrty V1 a V2 situované v západní části Vlčic. Maximální vydatnost zdrojů je 0,7 l/s (z toho V1 0,42 l/s a V2 0,28 l/s). Vrty jsou vystrojeny čerpadly, která čerpají vodu do vodojemu Vlčice 2 x 50 m3 (437,00 – 434,25 m n.m.). Z vo45

dojemu je voda gravitačně dopravena do rozvodné sítě obce. Vydatnost vodních zdrojů je pro obec Vlčice nedostatečná. Dle souhrnné technické zprávy z ledna 1997 je nižší vydatnost zdrojů vynahrazena větším objemem akumulace, který pokrývá 130 % denní potřeby pitné vody v obci. Vodovodní síť je rozdělena do tří tlakových pásem. Horní tlakové pásmo je pod vlivem vodojemu Vlčice 2 x 50 m3, ve středním a dolním tlakovém pásmu je tlak regulován pomocí redukčních ventilů umístněných na řadu DN 100. Rozvodná vodovodní síť je provedena z materiálu PVC a rPE DN 50 – DN 100 v celkové délce cca 5 km. V současné době je na vodovod napojeno cca 75 % obyvatel. Vojtovice a Dolní Les jsou zásobeny pitnou vodou z individuálních zdrojů. Vodní zdroje obce Vlčice (V1 a V2) mají stanovená ochranná pásma I. a II. stupně dle rozhodnutí OÚ Jeseník dne 12.2.2002, č.j. 5390/2001.2002/RŽP/R-35/Vo-231/2. Vodní zdroje zemědělského areálu (2a, 2b a 2c) mají stanovená ochranná pásma I. a II. stupně dle rozhodnutí ONV Šumperk ze dne 29.5.1989, č.j. Voda 312/R-255/89-Sa-235+. Vodní zdroj bytového domu má stanovená ochranná pásma I. a II. stupně dle rozhodnutí ONV Šumperk ze dne 1.12.1989, č.j. Voda 2386/R-522/89-Sa-235. Výpočet potřeby vody k r. 2025 je proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973. Údaje o spotřebě vody obyvatel jsou převzaty z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVKOK). bytový fond – trvale bydlí- 370 obyv x 100 l/os/den = 37 000 l/os/den = 37,00 m3/den cích napojených na vodovod 370 obyv x 20 l/os/den = 7 400 l/os/den = 7,40 m3/den vybavenost základní obyvatelstvo Qp = 37,00 + 7,40 Qp = 44,40 m3/den = 0,51 l/s Qm = Qp x kd kd = 1,5 3 Qm = 66,60 m /den = 0,77 l/s Územní plán předpokládá potřebu vody obyvatel napojených na veřejný vodovod (k. ú. Vlčice u Javorníka a místní část Bergov) ve výši Qm = 66,60 m3/den, tj. 0,77 l/s. Z orientačního výpočtu vyplývá, že stávající akumulace pitné vody vodojem Vlčice 2 x 50 m3 pokryje 100% denní potřebu pitné vody. Dle ČSN 73 6650 se má využitelný objem vodojemů rovnat 60% maximální denní potřeby, stávající akumulace pitné vody je tedy dostačující. Dále z orientačního výpočtu vyplývá, že stávající zdroje pitné vody s maximální vydatností 0,7 l/s jsou nedostačující, proto bude potřeba vybudovat nový vrt o minimální vydatnosti 0,1 l/s pro pokrytí potřeb pitné vody. Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody je v územním plánu navrženo napojit co nejvíc staveb na stávající vodovodní síť, a tu rozšířit o další vodovodní řady DN 50 až DN 100 v délce cca 2,5 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 až DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.

46

V centru obce je na navrženém řadu DN 100 nezbytné osadit redukční ventil z důvodu zajištění tlaku vody pro realizované rodinné domy v souladu s požadavky zákona č. 274/2001 Sb., a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. Nově navržený redukční ventil by měl být osazen na stejnou kótu a seřízen na stejné hodnoty jako stávající redukční ventil osazený na řadu DN 100 poblíž zámku, z důvodu možného zokruhování sítě. Pro stávající a navržené zastavitelné plochy nacházející se nad vodojemem Vlčice 2 x 50 m3 bude potřeba pitnou vodu přečerpat přes ATS. Do doby, než bude navržený vodovod vybudován, bude zajištěno zásobení pitnou vodou individuálně (ze studní), stejně jako zásobování ploch stávajících a navržených, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody. Dle PRVKOK a ÚAP ORP Jeseník je v jihovýchodní části k. ú. Vlčice u Javorníka navržen vodní zdroj a vodovodní řad pro obec Bernartice. Dle sdělení obce Bernartice a dle zpracovaného projektu Bernartice – vodovodní přivaděč od Bergova (AgPOL s.r.o., září 2011) jsou vodní zdroje HV101 – HV103 a vodojem 2 x 25 m3 pro obec Bernartice navrženy v k. ú. Vlčice v místní části Bergov. Z vodojemu do obce Bernartice je navržen vodovodní řad DN 100 v délce cca 2,7 km na území obce Vlčice. Ve výkrese č. 4. Výkres vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů. Jejich polohu a dimenze je nutno považovat za orientační a upřesnit je podrobnější projektovou dokumentací. Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu ve Vlčicích je v zásadě v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Olomouckého kraje (PRVKOK) a se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK). Rozdíl mezi PRVKOK a Územním plánem Vlčice je jednak u návrhu vodních zdrojů a akumulace pro obce Bernartice (PRVKOK uvažuje pouze s vodním zdrojem a v jiné lokalitě), jednak v návrhu akumulace pro Vlčice (PRVKOK navrhuje vybudovat větší akumulaci, nejspíš z důvodu, že v PRVKOK je uvedena chybná velikost stávající akumulace, a to 2 x 30 m3 místo 2 x 50 m3).

b) Likvidace odpadních vod V obci Vlčice není vybudována kanalizace, likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v žumpách a domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. V zastavěných částech obce se nachází několik stok dešťové kanalizace, které jsou vyústěny do Mlýnského potoka. V nezastavěných částech řešeného území jsou vybudovány systémy melioračních příkopů a propustků v celkové délce cca 3,5 km, kterými jsou odváděny dešťové vody do recipientů. Územní plán navrhuje ve Vlčicích a v místní části Bergov vybudovat stoky splaškové kanalizace v celkové délce cca 6 km se zakončením na dvou samostatných čistírnách odpadních vod. Kapacita ČOV ve východní části k. ú. Vlčice u Javorníka je navržena 350 EO, kapacita ČOV v místní části Bergov 50 EO. Pásma ochrany prostředí jsou vymezena v souladu s TNV 75 6011 „Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“. U ČOV ve východní části Vlčic je navrženo 25 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude krytá a bez vlastního kalového hospodářství a u ČOV v místní části Bergov 20 m od areálu ČOV za předpokladu, že ČOV bude zakrytá, bez odvětrávání.

47

Ve Vojtovicích, v Dolním Lese a v objektech mimo dosah navržené kanalizace je navržena likvidace odpadních vod individuální v žumpách s vyvážením odpadu či v domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Ve výkrese č. 4. Výkres vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok. Jejich poloha bude upřesněna podrobnější projektovou dokumentací. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad, retenční nádrže, rybníky, vsakovací zařízení) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy, příp. trativody do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. Navržená výstavba veřejné splaškové kanalizace ve Vlčicích je v zásadě v souladu s s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Olomouckého kraje (PRVKOK) a se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK). Dle PRVKOK a ÚAP ORP Jeseník je navržena splašková kanalizace se zakončením na ČOV i ve Vojtovicích. Ve výhledu do roku 2025 má v k. ú. Vojtovice žít 20 – 25 obyvatel, proto územní plán ve Vojtovicích s výstavbou ČOV neuvažuje a počítá i nadále s individuálním čištěním odpadních vod v žumpách s vyvážením odpadu či v domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Výstavba kanalizace a centrální ČOV je nereálná z důvodu vysokých pořizovacích nákladů.

c) Odtokové poměry, vodní toky a plochy Převážná část území spadá do ČHP 2-04-04-026 – povodí Vojtovického potoka. Severozápadní část území spadá do ČHP 2-04-04-028 – povodí Vlčického potoka, západní část území spadá do ČHP 2-04-04-027 – povodí Lánského potoka. Studená voda pramení v západní části k. ú. Vlčice u Javorníka na úpatí Vápeného vrchu a protéká středem zastavěného území Vlčic. Pravobřežním přítokem Studené vody na území Vlčic je Mlýnský potok, který propojuje Vojtovický potok a Studenou vodu. Jižní a východní okrajovou části řešeného území protéká Vojtovický potok, který pramení v k. ú. Nové Vilémovice na úpatí Hraničního vrchu. V západní části území na úpatí vrchu Suť pramení Vlčický potok, který protéká nezastavěnou severozápadní částí řešeného území. Správcem Vlčického potoka, jeho bezejmenných přítoků, Vojtovického potoka od křížení se silnicí I/60 a jeho bezejmenných přítoků vlévajících se do něj za tímto křížením je Povodí Odry, s.p. Správcem Vojtovického potoka od pramene po křížení se silnicí I/60, jeho bezejmenných přítoků po toto křížení, Studené vody a jejích bezejmenných přítoků jsou Lesy ČR, s.p. Mlýnský potok a bezejmenný levobřežní přítok Studené vody, na kterém se nachází Dolnoleský rybník, jsou ve správě obce. Do řešeného území nezasahují žádná stanovená záplavová území ani aktivní zóny záplavových území. Na území obce Vlčice jsou dvě významnější vodní plochy – rybníky, které mají krajinnotvorný význam. První se nachází v k. ú. Dolní Les a nazývá se Dolnoleský rybník. Územním plánem je navržena revitalizace Dolnoleského rybníka. Druhý rybník se nachází v k. ú. Vlčice u Javorníka v zámeckém areálu.

48

Na základě zpracovaných Komplexních pozemkových úprav je navrženo vybudování sedmi nových vodních ploch v povodí Vojtovického potoka, Mlýnského potoka a Studené vody; navržené vodní plochy budou mít krajinotvorný význam. V souvislosti s návrhem obnovy malé vodní elektrárny v Bergově je navržena revitalizace náhonu Mlýnského potoka, který protéká západně od Bergova. Při realizaci přeložky silnice I/60 je třeba dbát na to, aby nedošlo k porušení průtoku Mlýnského potoka a jeho náhonu a k poškození vyrovnávací jímky na náhonu (parc. č. 1831/2, k.ú. Vlčice u Javorníka). Pro zachycení přívalových vod ze zemědělských pozemků ve střední zastavěné části Vlčic územní plán navrhuje nad plochou Z6 vybudovat záchytný odvodňovací příkop v celkové délce cca 0,7 km, zaústěný do dešťové kanalizace, kterou budou přebytečné dešťové vody svedeny do Studené vody. Typ vody pro vodní toky nacházející se na území obce Vlčice dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení č. 169/2006 Sb. není stanoven. Povrchové vody v obci spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 108 (Vojtovický potok po státní hranici) a 109 (Lánský potok po státní hranici) a jsou dle Plánu oblasti povodí Odry potencionálně rizikové, přírodní vodní útvary. Podzemní vody spadají do vodního útvaru 64312 (Krystalinikum severní části Východních Sudet – SZ část), který je z hlediska kvantitativního a chemického dle Plánu oblasti povodí Odry hodnocen jako nerizikový vodní útvar. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u ostatních vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové hrany, za účelem údržby vodního toku.

E.2.10 Eergetika a) Zásobování elektrickou energií Výroba elektrické energie – podle vyhledávače licencí pro výrobu elektrické energie Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se na území obce Vlčice nachází jedna sluneční (fotovoltaická) elektrárna s výkonem 160 kW, provozovaná společností Moravia Solar spol. s r.o. V územním plánu se uvažuje s obnovou malých vodních elektráren (MVE) ve Vlčicích (MVE 1, p.č. 208) a v Bergově (MVE 2, p.č. 190). Dále se předpokládá rozšíření malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti, pokud cena této energie bude dále výrazně dotována. Nadřazená soustava ZVN a VVN – územím obce Vlčice vedení nadřazené soustavy ZVN – 400 kV, VVN – 220 a 110 kV neprocházejí a s výstavbou vedení těchto kategorií se na území obce Vlčice neuvažuje.

49

Distribuční soustava VN – obec Vlčice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 73, napájené z transformační stanice 110/22 kV Česká Ves, která je na území obce Vlčice propojena s vedením VN 72 vyvedeným z téže transformační stanice. Páteřní vedení VN 73 je provedeno jako nadzemní na betonových podpěrných bodech, v dimenzi 3 x 120 AlFe. Distribuční soustavu VN dále tvoří 9 distribučních trafostanic – DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 1 480 kVA, napojených přípojkami z hlavní linky VN 73, z toho do sítě NN dodává 6 trafostanic výkon 730 kVA, ostatní distribuční trafostanice jsou odběratelské. Přes DTS JE_9184 je vyveden výkon sluneční elektrárny do sítě VN – 22 kV. Přípojky VN k jednotlivým DTS jsou provedeny vodiči AlFe s různými průřezy, DTS JE_0501 je napojena zemním kabelem. Technický stav zařízení VN – 22 kV včetně trafostanic je převážně dobrý, dimenze hlavního napájecího vedení 3 x 120 AlFe je dostatečná. Přehled distribučních trafostanic (DTS) je uveden v následující tabulce: Číslo DTS podle ČEZ

Název umístění trafostanice

Typ DTS

Výkon DTS (kVA)

DTS JE_0155

Vlčice – Vojtovice

dvousloupová

100

DTS JE_0156

Vlčice – Bergov

dvousloupová

100

DTS JE_0157

Vlčice – Dolní

dvousloupová

160

DTS JE_0158

Vlčice – U Obecního úřadu

ocelová příhradová

160

DTS JE_0159

Vlčice – Horní

ocelová příhradová

160

DTS JE_0501

Vlčice – Dolní les

jednosloupová

50

DTS JE_9182

Vlčice – ZD Rychleby

čtyřsloupová

100

DTS JE_9183

Vlčice – ZD Rychleby - sýpka

dvousloupová

400

DTS JE_9184

Vlčice – FVE Moravia Solar

betonová kompaktní

250

Bilance příkonu a transformačního výkonu Vzhledem k tomu, že se s plošnou plynofikací obce Vlčice do r. 2025 neuvažuje, předpokládá se, že elektrickým vytápěním bude vybaveno cca 15 % bytů a část objektů druhého bydlení (stupeň elektrizace C), u ostatních bytů se uvažuje se stupněm elektrizace B. Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude v řešeném území následující: 25 bytů – stupeň elektrizace C (vaření el. energií.+ smíšené vytápění el. energií přímotopné a akumulační) 150 bytů – stupeň elektrizace B (vaření el. energií) Podílové maximum bytů (Bmax) – podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky stanoven na 2,85 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 12 kW/byt. Pro objekty druhého bydlení se uvažuje s příkonem 1,0 kW/objekt, pro cca 15 těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kW/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů Bmax je následující: Bmax = 150 x 2,85 + 25 x 12 + 65 x 1,0+ 15 x 5 = 868 kW

50

Podílové maximum vybavenosti (Vmax) je stanoveno z měrného ukazatele – 0,6 kW/byt, pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 100 kW. Vypočtené podílové maximum vybavenosti – Vmax je následující: Vmax = 170 x 0,6 + 100 = 232 kW Potřeba transformačního výkonu VN/NN (PDTS) – je stanovena s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PDTS = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 1 320kVA Výkon odběratelských DTS 9182, 9183 a 9184 (750 kVA) se považuje za dostatečný. Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Vlčice zajistit k r. 2025 cca 2 070kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne cca 590 kVA proti současnému stavu. Potřebný příkon pro obec bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z linek VN 72 a 73, které jsou pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzovány. V několika případech prochází nadzemní vedení VN – 22 kV územím navrženým k zástavbě. Přeložky stávajících nadzemních vedení VN – 22 kV se nenavrhují ani nevylučují. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma nadzemního vedení VN – 22 kV se doporučuje použití závěsných kabelů k přetažení kolizních úseků. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny třemi novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou, z toho DTS – N1 a DTS – N2 ve Vlčicích, DTS – N3 ve Vojtovicích. Nové trafostanice se navrhují jako venkovní, napojené nadzemní kabelovou přípojkou VN – 22 kV, v případě napojení DTS – N3 se navrhuje využití stávajících podpěrných bodů sítě NN. Umístění nových trafostanic je situováno do míst s navrhovanou výstavbou, příp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku transformačního výkonu, s možností posunu podle místních podmínek v řádu desítek metrů. Rozvodná síť NN – převážná část rozvodné sítě NN v obci Vlčice je nadzemního provedení, s vodiči AlFe na betonových podpěrných bodech. Technický stav rekonstruované rozvodné sítě NN je velmi dobrý. Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno elektrickou energií 160 trvale obydlených bytů, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Nová rozvodná síť NN bude v souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Lokální nedostatek příkonu v síti NN je možno řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

51

b) Zásobování plynem V současné době se plynárenská zařízení na území obce Vlčice nenacházejí. V souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) ve znění Aktualizace č. 1 je do územního plánu zapracován návrh výstavby vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 Žulová – Javorník, a to v trase dle ZÚR OK s drobnou odchylkou v rámci vymezeného koridoru tak, aby co nejméně omezovala možnosti územního rozvoje centrální části obce. Zároveň je do územního plánu zapracován koridor územní rezervy pro nové vedení trasy tohoto plynovodu podle studie Vedení VTL plynovodu Javorník – Bílá Voda (E 010) a VTL plynovodu Žulová – Javorník (E 15), která ji umisťuje do nové polohy s ohledem na maximální respektování zastavěných a zastavitelných území dotčených obcí. Upravená trasa VTL plynovodu dle územní studie by měla být zapracována do Aktualizace č. 2 ZÚR OK a následně pak může být převzata již jako návrh do Územního plánu Vlčice. Pro plošnou plynofikaci trubním rozvodem plynu nemá obec Vlčice v současné době ekonomické předpoklady. Po výstavbě VTL plynovodu a v souvislosti s vývojem cen na trhu paliv je možno případnou plynofikaci obce znovu zvážit.

c) Zásobování teplem Obec Vlčice leží podle ČSN 06 0210 – mapy oblastí nejnižších venkovních teplot na rozhraní oblastí s výpočtovou teplotou te = - 18oC a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem=13oC (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 256, střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,5oC. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce 340 – 470 m. Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekt bytového domu a objekty vybavenosti. Tepelná energie je zajišťována především spalováním pevných paliv a dřevní hmoty Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD a objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a vybavenosti zůstane zachován. V palivo-energetické bilanci je preferováno využití dostupných pevných paliv včetně biomasy pro 85 % bytů, převážnou část objektů druhého bydlení (individuální rekreace), vybavenosti a podnikatelských aktivit. Doplňkovým topným mediem bude elektrická a solární energie. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 15 % bytů v RD a část objektů druhého bydlení. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie.

52

d) Elektronické komunikace Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umožňující přenos signálů a dat (přenos digitálních informací, signálů pro systémy kabelové televize, internetové propojení a připojení, elektronická pošta, hlasové – telefonní služby apod.) po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. Podle jednotné telekomunikační pevné sítě provozované a.s. Telefónica O2 Czech Republic obec Vlčice včetně místních částí Bergov, Dolní Les a Vojtovice telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Vlčice jako součást telefonního obvodu (TO – 58) Olomoucký kraj. Digitální telefonní ústředna Vlčice má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Telefonní účastníci ve správním území obce Vlčice jsou napojeni na digitální ústřednu prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je provedena úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Jeseník prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě a.s. Telefónica O2. Elektronické komunikační služby v území nabízí kromě a.s. Telefónica O2 dalších cca 8 operátorů na pevné a mobilní síti v různém rozsahu. Územím obce Vlčice procházejí optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02; jejich trasy jsou zřejmé z grafické části dokumentace. Pokrytí území televizním signálem – území je pokryto pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače Jeseník - Praděd, který šíří programy vysílací multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 programů ČRo – veřejnoprávní multiplex), multiplexu 2 (TV Nova, TV Prima, TV Barandov, Nova Cinema a Prima Cool) a multiplexu 3 (Public TV, Prima LOVE). Řada dalších českých i zahraničních televizních programů je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) a prostřednictvím některých operátorů na pevné a mobilní síti. Pokrytí území rozhlasovým signálem – území je v pásmu AM – DV a SV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů Ostrava – Svinov (SV), Prostějov – Dobrochov (SV) a Uherské Hradiště – Topolná (DV). Území je dále pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV z rozhlasového vysílače Jeseník - Praděd. Digitální rozhlasové vysílání je možno zachytit na televizním 54. kanále z vysílače Jeseník – Praděd. Mobilní telefonní síť – na území obce Vlčice jsou dostupné všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile (TMO), Telefónica O2 (O2) a Vodafone (VDF). Základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS) nejsou v řešeném území provozovány. Radioreléové spoje – tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace přenos dat a telefonních hovorů. Nad územím obce Vlčice je provozováno několik tras radioreléových spojů mezi neznámými koncovými body. Předpokládá se, že k r. 2025 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30% rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 220 telefonních účastníků. Podmínky pro rozvoj elektronického komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.

53

E.2.11 Likvidace komunálních odpadů Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém měst a obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, vydaný ve formě obecně závazné vyhlášky Olomouckého kraje č. 2/2004 ze dne 17. 9. 2004, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Vlčice mezi tyto původce nepatří a nemá plán odpadového hospodářství zpracován. Likvidaci komunálních odpadů (komplexní nakládání s odpady) v řešeném území provádí společnost Technické služby Jeseník a.s., Otakara Březiny 168, 790 01 Jeseník. Odpady jsou zpracovány a ukládány na skládky mimo řešené území. V širším okolí obce existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V územním plánu je navržena plocha pro vybudování sběrného dvora (plocha č. Z9).

E. 2.12 Územní systém ekologické stability Cílem vymezení územního systému ekologické stability je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu.

• Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace skladebných částí ÚSES byly zohledněny při zapracování do územního plánu jen částečně. V plochách pro skladebné části ÚSES v místech, kde neexistují vhodné porosty a společenstva pro zajištění funkcí biokoridoru nebo biocentra, bylo vymezení provedeno tak, aby se s ohledem na účelné členění krajiny blížilo k minimálním parametrům, tj. mírně větší než je minimum s přihlédnutím k aktuálnímu členění pozemků a krajinářsky vhodnému a účelnému vymezení. Výrazně větší výměry biocenter a šířky biokoridorů jsou navrženy v lesích (snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách) a v území s vhodnými porosty a společenstvy. Parametry navrženého ÚSES pro lesní společenstva: - lokální biokoridor – maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m - lokální biocentrum – minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m) - regionální biocentrum – minimální výměra je 30 ha, resp. podle biotopu - regionální biokoridor – je složen z jednoduchých regionálních biokoridorů o maximální délce 700 metrů a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter. 54

Parametry navrženého ÚSES pro luční společenstva: - lokální biokoridor – minimální šířka je 20 metrů, maximální délka 1 500 m s možností přerušení i na 1 500 m - lokální biocentrum – minimální velikost 3 ha.

• Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být lesy – potenciální přírodní ekosystémy luhů olšin, doubrav, dubobučin a bučin v podrobnějším členění dle STG. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, které mají ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. Návrh vymezení ÚSES v územním plánu vychází ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 a z Návrhu komplexní pozemkové úpravy, k.ú. Vlčice u Javorníka (ORIS Olomouc, červenec 2009). Návrh komplexních pozemkových úprav je do územního plánu přebírán v celém rozsahu až na dvě výjimky: -

vymezení regionálního biocentra č. 486 Hřibová dle komplexních pozemkových úprav neodpovídá vymezení v ZÚR OK, v územním plánu je tedy vymezeno tak, aby bylo se ZÚR OK v souladu; s tím souvisí i drobná úprava vymezení regionálního biokoridoru č. 825 v prostoru Hřibové

-

vymezení regionálního biokoridoru č. 825 v jižní části k.ú. Vlčice u Javorníka podél toku Vojtovického potoka dle komplexních pozemkových úprav neodpovídá vymezení v ZÚR OK, v územním plánu je tedy vymezeno tak, aby bylo se ZÚR OK v souladu a biokoridor vedený po toku Vojtovického potoka je ponechán jako lokální.

Pozn. V průběhu prací na územním plánu jsme trasu regionálního biokoridoru RK 825 v části probíhající jihovýchodně od vlčického zámeckého parku konzultovali se zpracovatelem generelu ÚSES (L. Bureš, Ekoservis Jeseníky). Na základě tohoto jednání jsme uvažovali o možnosti přesunu této části regionálního biokoridoru na k. ú. Dolní Skorošice (tzn. v místě, kde regionální biokoridor dle ZÚR opouští údolnici Vojtovického potoka jej vést přes Lánský vrch na Kaní horu – RBC). Tato úvaha vyplynula ze současného trasování RK 825 v ZÚR OK, které je krajinářsky nelogické (vkládání jakoby hřbetního nebo údolnicového pruhu porostů do celků mírně svažitých polí), zemědělsky nehospodárné (zbytečné rozčleňování polí a nadbytečný zábor zemědělské půdy pro tři vložená lokální biocentra) a ekologicky nikoliv nezbytné (možnost zkrácení trasy regionálního biocentra a využití ekologicky modálnějšího průběhu biokoridoru přes k. ú. Dolní Skorošice). Jelikož však územní plán musí ZÚR OK respektovat, je do územního plánu zapracována trasa dle ZÚR a uvažovanou změnu trasování lze iniciovat při její další aktualizaci. Pak by část tohoto regionálního biokoridoru mohla být z Územního plánu Vlčice vypuštěna.

55

• Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny Regionální úroveň je v řešeném území reprezentována regionálním biokoridorem RK 824, mezofilní bučinné (uvedeno označení dle ZÚR a v závorce značení dle Územního plánu Vlčice; R1 až R3), regionálním biocentrem 486 Hřibová, mezofilní bučinné (R4) a regionálním biokoridorem RK 825 (R5 až R21). Lokální úroveň je tvořena mnoha lokálními trasami, které reprezentují stanoviště a potenciální přirozená společenstva. Navíc jsou v území vymezena antropicky podmíněná luční stanoviště v trase lokálních biokoridorů a biocenter podél úpatí Rychlebských hor. Skladebné částí lokálního ÚSES: • lesní, případně lesní a vodní • -

L1 až L3 – lokální trasa vedená podél Vlčického potoka, stanoviště vlhčí a většinou živinami bohatější L4 až L7 – doplňující propojení, posílení regionálního biokoridoru, stanoviště středně vlhká a středně živná, většinou v zemědělské krajině L8 až L11 – trasa se odpojuje z biokoridoru L7 a prochází zámeckým parkem, stanoviště vlhčí a živinami obohacená L12 až L14 – propojení dvou biokoridorů (na Vlčickém a Vojtovickém potoce) přes Dolnoleský rybník, stanoviště středně vlhká a mokřadní, středně živná a obohacená L15 až L22 – trasa vedená po Vojtovickém potoce, stanoviště vlhčí a většinou živinami bohatější luční L23 až L28 – trasa vedená pod lesními komplexy Rychlebských hor na jejich úpatí.

Označení prvku

Funkce, funkčnost

STG

Rozměr Charakter ekotopu

Cílové společenstvo, návrh opatření

Regionální úroveň Regionální biokoridor RK 824 (dle ZÚR OK cílové ekosystémy mezofilní bučinné) R1 RBK, částečně 34AB3, 835 m druhotné smrčiny postupná změna funkční 3B3 s bukem a modřínem druhové skladby R2 LBC vložené, 3B3 4,4 ha převážně smíšené lesy, postupná změna částečně část smrčiny druhové skladby funkční R3 RBK nefunkční 3B3 770 m převaha smrčin postupná změna druhové skladby Regionální biocentrum 486 Hřibová, mezofilní bučinné R4 RBC, částečně 4AB3, 78,2 ha druhotné smrčiny postupná změna funkční 4B3, 3B3 s modřínem bukem, druhové skladby bukové porosty, smrčiny Regionální biokoridor RK 825, mezofilní bučinný, až mezofilní hájový R5 RBK částečně 4AB3 515 m druhotné smrčiny postupná změna funkční 4B3 s modřínem a bukem druhové skladby R6 LBC vložené, 4AB3 4,4 ha druhotné smrčiny cílem jedlobučina částečně 5AB3 s vtroušeným bukem, funkční bučina

56

R7

R8 R9 R10

R11

RBK, částečně funkční LBC vložené funkční RBK, částečně nefunkční LBC vložené, částečně funkční RBK, částečně existující

5B3

510 m

bučina, smrčina

5AB3

8,3 ha

jedlobučina, smrčiny

4B3 5BC4 4AB3

680 m

jedlobučina, smrčiny, jasany, kleny druhotné smrčiny s bukem

3AB,B3 3BC4

770 m

3BC5, 34AB3, 4AB3 3AB3

10,4 ha

3,8 ha

R12

LBC vložené, funkční

R13

RBK funkční

R14

LBC vložené, funkční RBK částečně chybějící LBC vložené, částečně chybějící RBK chybějící LBC vložené chybějící RBK chybějící LBC vložené, částečně existující

3BC5, 34AB3 3B3

7,2 ha

3B3

3,2 ha

3B3

590 m

3B3

2,9 ha

3B3

450 m

3B3, 3BC45

3,2 ha

RBK částečně chybějící

3BC45 3B3

380 m

R15 R16

R17 R18 R19 R20

R21/Dol. Skor.

530 m

675 m

postupná změna druhové skladby

změna druhové skladby dle STG postupná změna druhové skladby

křižuje rozptýleně zasta- doplnění chybějících věné údolí Mlýnského dřevinných porostů potoka k Vojtovickému potoku, louky, smíšené lesy a jasanové olšiny lipová dubobučina na balvanitém svahu dubobučina, jasanové olšiny dubobučina louky, jasanové olšiny, dubobučiny louky, jasanová olšina s buky, kleny louky, pole, křížení silnice pole pole, louky, lesní remíz pole, louky, břehové a nivní porosty Vojtovického potoka – jasanové olšiny louky, nivní porosty jasanových olšin

postupná změna druhové skladby založení biokoridoru založení lesního biocentra založení lesního biokoridoru založení lesního biocentra

dolesnění

Lokální úroveň

•

lokální trasa vedená podél Vlčického potoka od regionálního biocentra Hřibová, stanoviště vlhčí a většinou živinami bohatější L1 LBK funkční 34BC4 260 m údolnice toku vodní, lesní v komplexech lesů L2 LBC funkční 3B3 2,8 ha jasanové olšiny, lesní 3BC4 smíšené smrkobukové porosty L3 LBK, částečně 3BC45, 2200 m potok, převážně bez vodní, lesní chybějící 3B3 břehových porostů založení břehového (vrby, olše) porostu

57

• L4 L5

L6

L7

doplňující propojení, posílení regionálního biokoridoru, stanoviště středně vlhká a středně živná, většinou v zemědělské krajině LBK funkční 34BC4 690 m údolnice toku vodní, lesní v komplexech lesů LBK částečně 4B4, 890 m lesy a pruhové porosty lesní chybějící 4AB3 v zemědělské krajině – založení porostů převážně listnaté – buk, v chybějících částech klen, lípa LBC částečně 4AB3 3,5 ha kyselá bučina, smíšené lesní chybějící porosty, zarůstající dolesnění louky LBK částečně 4AB3 870 m smíšené porosty, dolesnění existující 3AB3 zarůstající louky

•

trasa se odpojuje z biokoridoru L7 a prochází zámeckým parkem, stanoviště vlhčí a živinami obohacená L8 LBK částečně 3BC4 1080 m břehové porosty vodní, lesní chybějící 4BC45 potoka, v zástavbě dolesnění Bergova chybějící L9 LBC funkční, 3B3,4 33,9 ha zámecký park, vodní, lesní, luční složené 3BC4,5 dubobučiny, podmáčené doubravy, mokřady, L10 LBK částečně 3BC45 1010 m břehové porosty vodní, lesní existující Studené vody, louky, doplnění břehových porostů zahrady, pole vodní, lesní L11/Buk LBK částečně 3BC45 (650 m) břehové porosty Studené vody, louky, doplnění břehových existující zahrady, pole porostů

•

propojení dvou biokoridorů (na Vlčickém a Vojtovickém potoce) přes Dolnoleský rybník, stanoviště středně vlhká a mokřadní, středně živná a obohacená L12 LBK částečně 3BC45 630 m břehové porosty vodní, lesní chybějící Studené vody a toku doplnění břehových z Dolnoleského rybníka, porostů louky, zahrady, pole L13 LBC funkční, 3B4 7,2 ha rybník a zabuřenělé vodní složené mokřady rekonstrukce rybníka, částečně dosadba břehových porostů L14 LBK částečně 3B34 1230 m louky, pole, pruhové lesní chybějící porosty dosadba chybějících částí

•

trasa vedená po Vojtovickém potoce, stanoviště vlhčí a většinou živinami bohatější L15 LBK, částečně 3BC45 520 m mezernaté až chybějící lesní, vodní chybějící břehové porosty toku, doplnění břehových pole, louky porostů L16 LBC chybějící 3BC4 3,8 ha pole, tok a jeho lesní 3B3 břehový porost založení lesního porostu L17 LBK částečně 3BC4 590 m pole, tok a jeho lesní, vodní chybějící břehový porost doplnění břehových porostů

58

L18 L19 L20 L21 L22/Buk

LBC, částečně chybějící LBK částečně chybějící LBK částečně chybějící LBK částečně chybějící LBK funkční

3BC4 3B3,4 3B3

2,9 ha

3BC4

3,1 ha

3BC4

1210 m

3BC4

(310 m)

450 m

dubobučiny, břehové část polí a luk dolesnit porosty toku, louky, pole louky, pole lesní založení lesního porostu lesní, vodní tok a jeho břehový porost doplnění břehových porostů pole, tok a jeho lesní, vodní břehový porost doplnění břehových porostů tok a jeho břehový lesní, vodní porost doplnění břehových porostů

Luční

•

trasa vedená pod lesními komplexy Rychlebských hor na jejich úpatí L23/Uhe LBK funkční 3B3 (650 m) louky luční 4AB3 L24 LBC částečně 4AB3 2,9 ha louky a ponechaliny luční funkční extenzivní druhově bohaté mezofilní louky L25 LBK funkční 4AB3 600 m louky a neudržované luční 5AB3 travní porosty, skupiny dřevin L26 LBK funkční 4AB3 1260 m louky a neudržované luční 5AB3 travní porosty, skupiny dřevin L27 LBC funkční 4AB3 6,3 ha louky luční 5AB3 L28 LBK funkční 5AB3 1 700 m; louky, zarůstající luční a nekosené louky 4B4 vzd. LBC 1 700 m

Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese, pro každou úroveň je číslování zvlášť; označení prvků lokální úrovně L, regionální úrovně R; prvky zasahující na k. ú. jiné obce mají uveden jeho název (Buk – Buková u Bernartic, Dol. Skor. – Dolní Skorošice, Pet – Petrovice u Skorošic, Uhe – Uhelná) -

význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti: LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor RBC regionální biocentrum, RK regionální biokoridor

-

STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)

-

rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce – prvek dále pokračuje na sousední území

-

charakter ekotopu – stručný popis stavu

-

cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.

59

Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů, lze v území Vlčic charakterizovat jako polopropustné bariéry. Přerušení biokoridorů silnicemi nebo zástavbou zde nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s místními komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

60

F. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zástavba obce Vlčice je poměrně rozvolněná a uvnitř zastavěného území existují určité rezervy možného rozvoje obce mimo vymezené zastavitelné plochy a plochy přestavby. K novému využití je navržena řada ploch zborů – zejména v západní části Vlčic a ve Vojtovicích; tyto plochy jsou až na tři výjimky vymezeny jako plochy smíšené obytné venkovské SV. Navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny převážně uvnitř zastavěného území, na dosud nezestavěných plochách a prolukách mezi stávající zástavbou, mimo zastavěné území pak v bezprostřední návaznosti na ně. Potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel, která předpoklá do r. 2025 realizaci cca 10 – 15 bytů v rodinných domech. Celková kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných venkovských je cca 30 bytů, navržených ploch přestavby rovněž cca 30 bytů; to představuje poměrně značné územní rezervy – v případě vymezených ploch přestavby v západní části Vlčic, ve Vojtovicích a v Dolním Lese však předpokládáme, že značná část těchto ploch bude využita pro výstavbu objektů druhého bydlení, a nelze ji tedy započítávat do demograficky odvozené potřeby bytů pro trvalé bydlení. Důvodem pro vymezení výše uvedeného rozsahu ploch určených pro obytnou výstavbu je především skutečnost, že zajištění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografického pilíře. Možnost využití těchto ploch i pro tzv. druhé bydlení, tedy pro rekreační využití, je zároveň v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, kde pro specifickou oblast SOB3 Jeseníky – Králický Sněžník je stanoven požadavek „Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat rozvoj rekreace a lázeňství…“.

61

G. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a v souladu se Společným metodickým doporučením Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011.

• Použité podklady -

údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách z podkladů ÚAP údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz – listopad 2012

• Kvalita zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu 7 – MT4 – mírně teplý, mírně vlhký, sever katastrálního území Vlčice u Javorníka a celé katastrální území Dolního Lesa do klimatického regionu 6 – MT3 – mírně teplý (až teplý). Do klimatického regionu 8 MCH – mírně chladný, vlhký je zařazena místní část Hřibová a část katastrálního území Vojtovice. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci jsou následující: 32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu. 34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 62

51 - Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách. 52 - Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 68 - Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.

• Zábor půdy pro navržené plochy Celkový předpokládaný zábor půdy je 49,73 ha, z toho je 42,02 ha zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění

Zastavitelné plochy SV plochy smíšené obytné venkovské OV plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura OM plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VD plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba PV plochy veřejných prostranství DS plochy dopravní infrastruktury – silniční ZV plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň TI plochy technické infrastruktury Zastavitelné plochy celkem Plochy přestavby OV plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura SV plochy smíšené obytné venkovské ZX plochy zeleně se specifickým využitím RX plochy rekreace se specifickým využitím Plochy přestavby celkem Plochy ostatní VV plochy vodní a vodohospodářské K plochy komunikací Plochy ostatní celkem Návrh celkem

63

zábor půdy celkem (ha)

z toho zemědělských pozemků (ha)

7,44 1,16 0,66

7,12 1,13 0,66

5,75 1,00

5,58 0,95

1,05 9,00 0,30 0,48 26,84

0,44 8,30 0,26 0,46 24,90

0,23 7,11 0,99 0,52 8,85

0,15 4,36 0,75 0,00 5,26

7,89 6,15

7,22 4,64

49,73

42,02

Zábor půdy pro navrženou přeložku silnice I/60 je pouze orientační, v souladu s metodickým pokynem do něj není zahrnuta celá zastavitelná plocha dopravní infrastruktury – silniční DS (plocha Z3-DS), která zahrnuje koridor pro vedení trasy přeložky o šířce 100 m, ale pouze průměrná šířka tělesa komunikace 30 m. V grafické příloze je zakreslena celá plocha koridoru a osa silnice, ze které vyhodnocení záboru půdy vychází. Meliorace – celkem se předpokládá zábor 16,13 ha odvodněných zemědělských pozemků.

• Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen orientačně; je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Převážná část ploch potřebných pro územní systém ekologické stability je navržena na zemědělských pozemcích, pouze část ploch potřebných pro biokoridory a biocentra v západní části řešeného území je vymezena na lesních pozemcích.

• Posouzení záboru zemědělských pozemků Pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce byly využity přednostně volné proluky uvnitř zastavěného území, řada ploch zborů původní zástavby je navržena k opětovnému využití jako plochy přestavby. Další zastavitelné plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Největší zábor zemědělských pozemků představuje návrh přeložky silnice I/60 – 8,30 ha. Tento návrh je obsažen v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje a do Územního plánu Vlčic je přebírán. Další významnější zábor zemědělských pozemků představuje návrh plochy pro rozvoj zemědělské výroby – 5,58 ha (plocha č. Z16); tato plocha je do územního plánu zapracována na základě požadavku vlastníka pozemku a přilehlé farmy. Pro plochu je stanovena etapizace postupu výstavby. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v převážně v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V. Zábor půdy ve třídě ochrany II je 5,90 ha, tj. 14 % z celkového záboru zemědělských pozemků.

• Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,06 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha K6 K12 celkem

funkční využití plochy komunikací plochy komunikací

zábor (ha) 0,03 0,03 0,06

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské

Jde o plochy komunikací, jejichž návrh jsme převzali z projektu komplexních pozemkových úprav. Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se 64

souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z1 – SV, Z3 – DS, Z20 – SV, P1 – ZX, P2 – SV, P3 – SV, P15 – SV, VV4, VV7, K2, K5, K6, K8, K10, K11.

65

H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VLČICE H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a) Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Pro hodnocení širších vztahů obce Vlčice je výchozím podkladem vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy. V rámci PÚR ČR 2008 byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – spádové území ORP Jeseník patří do SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník (tvoří je spádové území ORP Bruntál, Jeseník, Králíky, Rýmařov, Šumperk). Řešeného území se dotýká pouze část kritérií a úkolů definovaných v PÚR ČR, s ohledem na širší vnímání řešeného území je text zařazen v celé šíři. Vymezení SOB 3: Území obcí z ORP Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýmařov a Šumperk. Důvody vymezení: a) Potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. b) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků, které jsou chráněnou krajinnou oblastí, pro rekreaci a lázeňství. c) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství – pro rozvoj lázeňství nemá obec Vlčice předpoklady; pro rozvoj rekreace jsou v územním plánu navrženy plochy přestavby určené pro výstavbu zařízení agroturistiky, k rekreačním účelům lze využít také objekt zámku b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu – ekologická zemědělská výroba i dřevozpracující výroba je v obci provozována a v územním plánu jsou pro ni vymezeny další zastavitelné plochy c) zlepšení dopravní dostupnosti území – obcí prochází silnice I/60, která je páteřním silničním tahem oblasti Javornicka, kterou od jihu zpřístupňuje směrem od Olomouce a od severu z Polska; obec je tedy velmi dobře dopravně dostupná. Pro zlepšení plynulosti dopravy je navržena přeložka silnice I/60 mimo zastavěnou část obce.

Úkoly pro územní plánování: 66

V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení – obec Vlčice nepatří k hlavním pólům ani střediskům ekonomického rozvoje oblasti b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko – obec Vlčice leží na významném republikovém dopravním tahu, silnici I/60; její dopravní dostupnost je tedy velmi dobrá; pro zlepšení plynulosti dopravy a odstranění dopravních závad je na trase silnice I/60 navržena řada dílčích přeložek – jedna z nich i na území obce Vlčice c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras – řešeným územím procházejí stávající cykloturistické trasy; záměry rozvoje systému dálkových tras směrem na Polsko v řešeném území nejsou známy d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity – pro rozvoj rekreace v řešeném území jsou vymezeny dvě plochy přestavby, určené pro vybudování zařízení agroturistiky, pro rozvoj rekreace lze využít i objekt zámku; obecně je možná výstavba objektů rodinné rekreace v plochách smíšených obytných venkovských SV; ekologické zemědělství i dřevozpracující výroba jsou již v obci provozovány, pro jejich rozvoj lze využít jak stávající výrobní areály, tak navržené zastavitelné plochy výroby a skladování e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství – zemědělská výroba podhorského typu je zde rozvinuta, podíl trvalých travních porostů dle evidence nemovitostí není příliš vysoký, ve skutečnosti je ale vyšší; tento problém ale nelze územní plánem řešit, je to otázka organizace zemědělské výroby f) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Králického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území – obec Vlčice leží na okraji Jeseníků stranou hlavních rekreačních zájmů, má předpoklady především pro rozvoj klidových forem pobytové rodinné rekreace; v územním plánu jsou vymezeny dvě plochy přestavby, určené pro vybudování zařízení agroturistiky; k rekreačnímu využití může býti využit i objekt zámku g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu – obcí prochází silnice I/60, která prostřednictvím silnice I/44 napojuje obec na silnici I/11 a umožňuje tak spojení s Ostravou.

b) Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s územně plánovací dokumentací vydanou Olomouckým krajem Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje (dále jen ZÚR) Olomouckého kraje (dále jen ZÚR OK) byla vydána formou opatření obecné povahy Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22. 4. 2011 usnesením UZ/19/44/2011. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 je potvrzeno zařazení obce Vlčice do specifické oblasti SOB 3. Současně je navrženo zpřesnění 67

úkolů pro územní plánování – řešeného území se dotýkají obecné úkoly, zejména požadavky na vymezování dostatečných ploch pro bydlení, v oblasti technické infrastruktury, rekreace a dopravy; viz kap. A3 ZÚR OK, znění bodu 13: 13. Hospodářský rozvoj a sociální soudržnost podporovat zejména ve vymezených oblastech se specifickými problémy uvedených v odst. 9 a 11. Vytvářet zde podmínky pro: 13.1. přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení – v územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro novou obytnou výstavbu v rozsahu odpovídajícím předpokládanému demografickému vývoji 13.2. zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury – v územním plánu jsou vymezeny plochy pro rozvoj zařízení občanského vybavení, pro vymezené zastavitelné plochy je současně navržena i odpovídající dopravní a technická infrastruktura 13.3. územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny – v územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj výroby a skladování i pro rozvoj občanského vybavení; pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno přípustné i nepřípustné využití tak, aby byla zajištěna ochrana obytného prostředí i krajiny 13.4. optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině – stávající areály a zastavěné plochy jsou stabilizované. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) ve znění Aktualizace č. 1 jsou na území obce Vlčice vymezeny následující záměry, týkající se území obce Vlčice: - I/60 Lipová – lázně – Javorník, přeložky a obchvat (veřejně prospěšná stavba D 07) - VTL plynovod Žulová – Javorník (veřejně prospěšná stavba E 15) - vymezení regionálního biocentra č. 486 Hřibová - vymezení regionálních biokoridorů č. 824 a 825. Všechny uvedené jevy jsou do Územního plánu Vlčice zapracovány v souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, s drobnou odchylkou ve vymezení navržené trasy VTL plynovodu Žulová – Javorník, která je v rámci koridoru vymezeného v ZÚR OK upravena tak, aby co nejméně omezovala možnosti územního rozvoje centrální části obce. Zároveň je do územního plánu zapracován koridor územní rezervy pro nové vedení trasy tohoto plynovodu podle studie Vedení VTL plynovodu Javorník – Bílá Voda (E 010) a VTL plynovodu Žulová – Javorník (E 15), která plynovod umisťuje do nové polohy s ohledem na maximální respektování zastavěných a zastavitelných území dotčených obcí. Upravená trasa VTL plynovodu dle územní studie by měla být zapracována do Aktualizace č. 2 ZÚR OK a následně pak může být převzata již jako návrh do Územního plánu Vlčice.

Dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 leží obec Vlčice ve vymezeném rekreačním celku (RC) Rychlebské hory, který je součástí geomorfolo68

gických celků Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny. Rekreační celek Rychlebské hory je nutno vnímat jako specifický rekreační celek, s řadou problémů v hospodářských podmínkách území i v oblasti soudržnosti obyvatel území. Je tvořen menšími obcemi a vykazuje poměrně značný pokles počtu obyvatel jako celek i u naprosté většiny obcí. Intenzita nové bytové výstavby je zde nízká. Oblast leží stranou hlavních rekreačních zájmů a má předpoklady pro rozvoj klidových forem pobytové rekreace. Spádovým centrem tohoto krajinného celku je město Javorník, významné jsou vazby na Polsko. Podpora a rozvoj cestovního ruchu v tomto území je jedním z předpokladů budoucího ekonomického rozvoje, pro posílení nabídky pracovních míst a možností podnikání je tento rozvoj nezbytný.

H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) takto: § 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V územním plánu Vlčice jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace zakončené na ČOV; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch, umožňujících výstavbu rodinných domů, návrhem ploch pro rozvoj občanského vybavení a návrhem nových ploch zeleně na plochách veřejných prostranství. Realizací záměrů obsažených v územním plánu Vlčice nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení, a to ani pro současné generace ani pro generace budoucí. (2) Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál území. Územní plán Vlčice vymezuje především nové rozvojové plochy pro obytnou výstavbu a občanské vybavení a s tím související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu; potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel. Zajištění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografického pilíře. Dále vymezuje zastavitelné plochy výroby a skladování, čímž vytváří předpoklady pro vytvoření nových pracovních míst a pro posílení hospodářského pilíře.

69

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních předpisů. Ochrana veřejných zájmů v řešeném území, vyplývajících ze zvláštních předpisů, je definována v zadání územního plánu a je v územním plánu respektována. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Přírodní hodnoty na území obce Vlčice jsou reprezentovány především rozsáhlými souvislými lesními celky a břehovými porosty vodních toků, regionálními částmi územního systému ekologické stability – regionálním biocentrem č. 486 Hřibová, regionálními biokoridory č. 824 a 826 a registrovaným významným krajinným prvkem – zámeckým parkem. Tyto přírodní hodnoty jsou v územním plánu respektovány a nedotýkají se jich navržené změny v území (s výjimkou návrhu dvou ploch přestavby v jižní části zámeckého parku). Kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území představují nemovité kulturní památy – kostel sv. Bartoloměje ve Vlčicích, kostel sv. Ignáce ve Vojtovicích a socha sv. Jana Nepomuckého a památky místního významu (zámek ve Vlčicích, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Dolním Lese, bývalá elektrárna a starý mlýn ve Vlčicích, zachovalé objekty lidové architektury, kříže, kapličky, pomníky); veškeré tyto památky územní plán respektuje. Ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků je zajištěna stanovením přípustného a nepřípustného využití nezastavěných a nezastavitelných ploch, kdy na těchto plochách se s výjimkou omezeného rozsahu staveb, zejména staveb dopravní a technické infrastruktury, nepřipouští žádná nová výstavba. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především pro obytnou výstavbu, jejich potřeba vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel.

§ 19 Úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty – tato zjištění a posouzení byla nedílnou součástí zpracování územního plánu – viz předchozí text. b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území – navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu jednotlivých sídel doplňuje návrhem dostavby proluk a rozvíjí ji do nových ploch, při důsledném respektování a zachování jejich charakteru. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, pro výstavbu zařízení občanského vybavení a pro vybudování ploch veřejně přístupné zeleně. Pro posílení ekonomických podmínek území (pracovní příležitosti) jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování. Pro zlepšení širších dopravních vazeb je navržena přeložka silnice I/60 do nové trasy mimo centrum obce. Součástí územního plá-

70

nu je návrh rozvoje sítí a zařízení technické infrastruktury a vymezení územního systému ekologické stability. c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání – budoucí rozvoj obce je zaměřen zejména na rozvoj obytné funkce a na udržení a zlepšení příznivého životního a obytného prostředí, proto jsou navrženy především plochy určené pro novou obytnou výstavbu a pro výstavbu zařízení občanského vybavení a plochy zeleně na veřejných prostranstvích. Vzhledem ke svému charakteru navržené zastavitelné plochy nevyvolávají rizika z hlediska ochrany veřejného zdraví ani životního prostředí. Z geologické stavby území nevyplývají z hlediska koncepce rozvoje obce žádná rizika. Pro hospodárné využití veřejné infrastruktury jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch situovaných v bezprostřední návaznosti na vybudované komunikace s inženýrskými sítěmi. d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb – pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu, omezující intenzitu využití pozemků a maximální výšku zástavby. e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území – podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jsou pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby byl zachován stávající charakter zástavby, tj. převládající nízkopodlažní zástavba rodinných domů. f) Stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) – pořadí změn v území není stanoveno, výstavba na jednotlivých zastavitelných plochách bude probíhat individuálně dle zájmu investorů. g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem – ve Vlčicích ekologické ani přírodní katastrofy nehrozí, záplavové území není v řešeném území stanoveno. h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn – vzhledem k tomu, že převážná většina zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, se nedá očekávat, že by náhlé hospodářské změny výrazným způsobem ovlivnily rozvoj obce. i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení – převážná většina navržených zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, tedy pro rozvoj sídelní struktury. j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území – navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny uvnitř zastavěného území nebo v bezprostřední návaznosti na ně, v lokalitách s vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturou. k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany – požadavky z hlediska civilní ochrany nebyly k územnímu plánu vzneseny.

71

l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – na území obce Vlčice se nenacházejí plochy vhodné pro asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy; je zde ovšem řada ploch zborů původní zástavby, které jsou navrženy k přestavbě. m) Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak – záměry navržené v Územním plánu Vlčice nebudou mít negativní vlivy na území, kompenzační opatření se proto nestanovují. n) Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů – v územním plánu nejsou vymezeny žádné plochy pro využívání přírodních zdrojů. o) Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče – při zpracování Územního plánu Vlčice byly využity veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešenému území a k dané problematice.

(2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Územní plán Vlčice vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tj. pro vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce. Posouzení vlivů na životní prostředí ani na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast nebylo požadováno.

H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán Vlčice je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

H.4 Vyhodnocení souladu Územního plánu Vlčice s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Bude doplněno po projednání návrhu Územního plánu Vlčice.

72

I. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem k tomu, že v zadání Územního plánu Vlčice neuplatnil příslušný dotčený orgán požadavek ani na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, ani na vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, není vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracováno.

73