II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PÍSEK

Územní plán Písek

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PÍSEK Úvod - pojmy využívané v textových částech Územního plánu Písek Územní plán Písek (dále „ÚP“) a Odůvodnění ÚP používají pojmy stavené zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): zastavěné území je území vymezené územním plánem (postupem podle stavebního zákona §58); zastavitelná plocha je plocha vymezená k zastavění v územním plánu - vně hranice zastavěného území; přestavbová plocha je plocha uvnitř zastavěného území určená územním plánem ke změně využití; nezastavěné území je tvořeno pozemky, které nejsou zahrnuty územním plánem do zastavěného území nebo zastavitelných ploch; plocha je část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků vymezená územním plánem s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam; koridor je plocha pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy; veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby a zařízení 1. dopravní infrastruktury, 2. technické infrastruktury, 3. občanského vybavení - zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální a zdravotní služby a péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva), 4. veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu; veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (zde územním plánem); veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci; asanací se rozumí ozdravění území; hlavní využití charakterizuje funkční využití stanovené tímto územním plánem; přípustné využití je výčtem staveb, které lze v ploše umístit a vymezit jim pozemky, zařízení, změn staveb a výčtem způsobů, kterými mohou být pozemky a plochy využity; podmíněně přípustné využití stanoví výčet staveb a zařízení, které lze v dané ploše umístit na základě splnění stanovených podmínek, a výčet změn využití, které lze uskutečnit na základě splnění stanovených podmínek; nepřípustné využití může kromě vymezení nepřípustného využití označit specifické činnosti, stavby a způsoby využití, které nelze v dané ploše uplatnit; podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu mohou kromě prostorových stanovit i kapacitní limity, které nesmějí být překročeny; Vysvětlení pojmů využívaných v kapitole č. 6 ÚP: -

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení místního významu zařízení sloužící zejména pro obyvatele dané lokality a s určitou (lokálně diferencovanou) docházkovou vzdáleností;

-

občanské vybavení - zahrnuje zařízení veřejné infrastruktury a zařízení vybavenosti komerční, tzn. souhrnně zařízení pro správu a administrativu, zařízení školská a výchovná, zařízení pro kulturu,

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

29


zařízení pro tělovýchovu a sport, zařízení zdravotnictví a sociální péče, zařízení maloobchodu, služeb nevýrobních a výrobních, zařízení veřejného ubytování a stravování; -

komerční občanské vybavení - slouží např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování a další služby;

-

dosavadní využití - využití, které z funkčního nebo urbanistického hlediska není v souladu se stanoveným funkčním využitím, ale po dobu životnosti dané stavby je přípustné;

-

přípustná míra dopravní zátěže v lokalitě se vztahuje k požadovanému charakteru komunikace, zejména s ohledem na bezpečnost a výkonnost dopravy a její ovlivnění okolního prostředí;

-

pohodou bydleni se rozumí souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydleni bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydleni. Pohoda bydleni je daná zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachu a prachu, osluněním apod.;

-

lehká výroba - plošně náročnější produkce zboží pro koncového spotřebitele (tj. spotřebního zboží) s vyššími dopravními nároky. Její environmentální dopady na okolí nejsou tak velké, aby výroba tohoto typu nemohla být umisťována do blízkosti (míněno však nikoliv do přímého sousedství) obytných či jiných klidových a smíšených funkcí. Související dopravní obsluha výrobního areálu většinou zároveň představuje jeden z hlavních možných negativních dopadů tohoto typu průmyslu, proto jsou tyto plochy umisťovány v dosahu nadřazené komunikační sítě;

-

drobná a řemeslná výroba - malosériová výroba či výrobní služby, které svým charakterem a kapacitou nemění charakter území, vyjádřený hlavním využitím plochy. Provoz s malým rozsahem výměry výrobní plochy, nízkým počtem zaměstnanců a neklade zvýšené nároky na dopravní zátěž území. Za drobnou a řemeslnou výrobu nelze považovat např. klempírny, lakovny, truhlárny, betonárky a další provozy, které vyžadují vstup těžké nákladní dopravy do území;

-

nerušící služby - služby, které svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušují pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušícími službami se míní například: kadeřnictví, čistírny apod. Za nerušící služby nelze považovat například služby pro motoristy (autoservisy, pneuservisy, autoklempírny, lakovny) a provozy, vyžadující vstup těžké nákladní dopravy do území;

-

nerušící výroba - výroba, která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušící výrobou se míní například: drobná a řemeslná výroba, které odpovídají výše uvedené charakteristice; zahradní domek - v tomto územním plánu myšleno pro maximální parametry stavby daného charakteru o ploše 40 m2 a výšky hřebene max. 6 m; zemědělská malovýroba - v měřítku kapacity ustájení živočišné výroby do 49 dobytčích jednotek; zemědělská velkovýroba - v měřítku kapacity ustájení živočišné výroby nad 49 dobytčích jednotek; venkovská zástavba - je dána zejména charakterem rodinného domu venkovského typu samostatně stojící dům s výrazně obdélníkovým půdorysem, který může mít maximálně dvě nadzemní podlaží a obytné podkroví;

-

Dále Územní plán Písek pracuje s pojmy: stabilizované území je území, v němž je stávající stav využití převzat beze změny do návrhu územního plánu; územní systém ekologické stability (ÚSES) je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“ ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor, interakční prvek;

30



Seznam použitých zkratek BP - bezpečnostní pásmo BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka CO - civilní ochrana ČEZ - České energetické závody, a.s. ČOV - čistírna odpadních vod č.p. - číslo popisné ČS - čerpací stanice ČSN - česká státní norma ČSÚ - Český statistický úřad DN - dimenze potrubí EVL - evropsky významná lokalita IP - interakční prvek KN - katastr nemovitostí KPÚ - komplexní pozemkové úpravy k.ú. - katastrální území LBC - lokální biocentrum LBK, RBK, NRBK -lokální, regionální a nadregionální biokoridor LVS - lesní vegetační stupeň NN, VN - nízké, vysoké napětí OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OÚ - obecní úřad PLO - přírodní lesní oblast POÚ - pověřený obecní úřad PRVK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR - Politika územního rozvoje ČR 2008 RD - rodinný dům REZZO - registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší RS - regulační stanice ř.ú. - řešené území STL, VTL - středotlaký, vysokotlaký plynovod TI - technická infrastruktura TS - transformační stanice ÚAN - území s archeologickými nálezy ÚAP - územně-analytické podklady ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VAK - vodovody a kanalizace VKP - významný krajinný prvek VPO - veřejně prospěšné opatření VPS - veřejně prospěšná stavba ZPF - zemědělský půdní fond ZÚ - zastavěné území ZÚR - Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje ZSJ - základní sídelní jednotka (místní část)


31


a) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, RESP. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ a1) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Magistrát města Hradec Králové (dále jen MMHK) jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební zákon), úřadem územního plánování, vykonávajícím podle § 5 odst. 2 působnost ve věcech územního plánování ve svém správním obvodu. Výkonem činností úřadu územního plánování byl pověřen odbor hlavního architekta MMHK. Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona pořizuje MMHK (dále jen: pořizovatel) na žádost obce Písek „Územní plán Písek“ (dále jen: ÚP Písek). Pořízení ÚP Písek bylo schváleno zastupitelstvem obce Písek dne 20.9.2010 (o zajištění pořízení byl úřad územního plánování požádán dne 3.11.2010). Úřad územního plánování, ve spolupráci s určeným zastupitelem panem Miroslavem Kučerou (určen usnesením zastupitelstva obce Písek ze dne 20.9.2010), zpracoval v červnu 2012 návrh zadání ÚP Písek. Projednané zadání (návrh zadání zaslán dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu přílohou dopisu ze dne 22.6.2012 a vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu min. 30-ti dnů v termínu od 26.6.2012 do 26.7.2012 / oznámení vyvěšeno na úředních deskách od 25.6.2012 - do 27.7.2012) bylo schváleno usnesením zastupitelstva dne 13.8.2012. Na základě schváleného zadání zpracoval v červnu 2013 projektant (Regio, projektový ateliér s r.o., Hradec Králové - Ing. arch. Jana Šejvlová, ČKA 02778), návrh ÚP Písek – a návazně v srpnu 2013 Vyhodnocení vlivů ÚP Písek na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivu návrhu ÚP Písek na životní prostředí (SEA ÚP Písek), které bylo v zadání územního plánu požadováno, zpracovala Ing. Jitka Vavrečková, Zlaté Hory (IČ 16641922). Pořizovatel oznámil projednání návrhu ÚP Písek a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, podle § 50 odst.2 stavebního zákona, dopisem ze dne 30.9.2013 dotčeným orgánům, obci Písek, sousedním obcím a krajskému úřadu - a v souladu s ustanovení § 50 odst.3 stavebního zákona jej doručil veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úředních deskách MMHK a obce Písek dne 3.10.2013. Návrh ÚP Písek pro posouzení podle § 50, odst. 5 – 7 stavebního zákona byl krajskému úřadu předán dne 2.10.2013 (na CD nosiči). Společné jednání se konalo na MMHK dne 22.10.2013. Při společném jednání o návrhu ÚP Písek byla uplatněna stanoviska dotčených orgánů, připomínky sousedních obcí nebyly uplatněny a rovněž tak nebyly uplatněny připomínky z řad veřejnosti. Krajský úřad podle § 50, odst. 7 stavebního zákona ve svém stanovisku ze dne 12.3.2014 (žádost o stanovisko krajskému úřadu podána 17.2.2014) sdělil, že z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, s ohledem na uplatnění zájmů, neshledal takové nedostatky, které by bránily pořizovateli zahájit řízení o Územním plánu Písek, v souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona. Krajský úřad podle § 50, odst. 5 stavebního zákona uplatnil, z hlediska koncepce podle §10g zákona EIA, dne 11.3.2014 souhlasné stanovisko k vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Písek na životní prostředí s podmínkami (žádost o stanovisko podána 17.2.2014). V odůvodnění stanoviska bylo konstatováno, že při respektování navržených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce, územní plán nevyvolá žádné závažné střety s ochranou přírody a krajiny. Stanovené podmínky byly návazně zohledněny – tj. do návrhu této územně plánovací dokumentace byly zapracovány. Po ukončení projednání pořizovatel, ve spolupráci s určeným zastupitelem, vyhodnotil v souladu s ustanovením § 51, odst. 1 stavebního zákona výsledky projednání návrhu územního plánu a následně v březnu 2014 zpracoval pokyny pro dopracování návrhu ÚP Písek, které byly projektantovi předány dne 7.4 2014 – návrh ÚP Písek, upravený na základě výsledků společného jednání byl předán pořizovateli v červenci 2014. Dopisem ze dne 28.7.2014 oznámil pořizovatel dotčeným orgánům, obci Písek a sousedním obcím, datum a místo veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu ÚP Písek (vč. 32



vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území). Tento upravený a posouzený návrh ÚP Písek, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání dne 15.9.2014 bylo doručeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úředních deskách Obecního úřadu Písek a Magistrátu města Hradec Králové dne 31.7.2014 (vyhláška sejmuta 15.9.2014). Vyhláškou byla veřejnost zároveň upozorněna na možnost podávat k projednávané územně plánovací dokumentaci námitky či připomínky a to ve lhůtě do 7 dnů od veřejného projednání (dotčené osoby byly upozorněny na skutečnost, že k později uplatněným stanoviskám, připomínkám a námitkám se nepřihlíží). Veřejné projednání návrhu ÚP Písek a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území podle §52 stavebního zákona (s odborným výkladem projektanta) se uskutečnilo dne 15.9.2014 v zasedací místnosti Obecního úřadu Písek. Ve lhůtě 7 dnů od dne veřejného projednání nebyly u pořizovatele uplatněny námitky a připomínky. Pořizovatel, ve spolupráci s určeným zastupitelem, vyhodnotil výsledky projednání. Z projednání návrhu Územního plánu Písek podle § 52 stavebního zákona nevzešly požadavky na úpravy a nebyl tak uplatněn požadavek na opakované veřejně projednání návrhu Územního plánu Písek. Návazně pořizovatel přezkoumal soulad návrhu změny územního plánu v souladu s ustanovením §53, odst.4), stavebního zákona. Z průběhu řízení vyplynulo, že návrh ÚP Písek není v rozporu s požadavky uvedenými v § 53 stavebního zákona a lze jej doporučit zastupitelstvu obce Písek k vydání formou opatření obecné povahy.

a2)

VYHODNOCENÍ SOULADU NÁVRHU S POŽADAVKY ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

STAVEBNÍHO

Veškeré kroky při zpracování, pořizování a projednávání ÚP Písek probíhaly v souladu se stavebním zákonem a jeho vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, viz. kap. a1) „Postup při pořízení územního plánu“. Zároveň obsah zadání i obsah územního plánu jsou v souladu s požadavky těchto právních předpisů. Návrh ÚP Písek: - je zpracován v souladu se schváleným zadáním tohoto dokumentu, viz kap. e) textové části odůvodnění územního plánu - vyhodnocuje účelné využití zastavěného území a potřebu vymezení zastavitelných ploch, viz kap. g) textové části odůvodnění územního plánu - komplexně zdůvodňuje přijaté řešení, viz kap. f) textové části odůvodnění územního plánu - je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10 i zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - je projednán z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10 i zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, návrh řešení je v souladu se stanoviskem k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, viz kap. j) textové části odůvodnění územního plánu - je projednán s dotčenými orgány, hájícími státní zájmy podle zvláštních předpisů a s dalšími dotčenými organizacemi - o projednání návrhu ÚP Písek byly vyrozuměny všechny sousední obce, kdy ve stanoveném termínu obce neuplatnily žádné požadavky ani připomínky a lze tedy předpokládat jejich souhlas - je projednán s veřejností, v řízení o územním plánu nebyly uplatněny námitky a připomínky.

a 3) VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE §53, ODST.4) STAVEBNÍHO ZÁKONA ÚP Písek je v souladu s politikou územního rozvoje a respektuje priority pro územní plánování stanovené v tomto dokumentu --- viz kapitola b1) textové části odůvodnění územního plánu ÚP Písek je v souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a respektuje priority pro územní plánování stanovené v tomto dokumentu REGIO, projektový ateliér s.r.o.

33


--- viz kapitola b.2) textové části odůvodnění územního plánu ÚP Písek je v souladu s cíli a úkoly územního plánování --- viz kapitola c) textové části odůvodnění územního plánu. ÚP Písek je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů --- viz kapitola a) textové části odůvodnění územního plánu. ÚP Písek je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů --- viz kapitola d) textové části odůvodnění územního plánu. ÚP Písek byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a je v souladu se stanoviskem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, oddělení EIA a IPPC (dle zákona EIA) --- viz kapitola j) textové části odůvodnění územního plánu.

b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Obec Písek náleží do Královéhradeckého kraje, okresu Hradec Králové. Území se rozkládá ve středu spádového území obce s rozšířenou působností (ORP) Hradec Králové. Písek leží cca 3 km východně od Chlumce nad Cidlinou. Obec leží na státní silnici nadregionálního významu I/11, tvořící dopravní osu území ve směru západovýchodním s vazbou na Slovensko. Silnice propojuje východní Čechy se severní Moravou. Významným dopravním tahem je dálnice D11 (E67), která jako paralela vede směrem na Hradec Králové. Dálnice D11 je vedena jižně od řešeného území. Obcí prochází železniční trať č. 020 (Praha) - Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, nejbližší železniční stanice pro osobní dopravu se nachází v Novém Městě nad Cidlinou (jižně cca 0,5 km). Z hlediska širších vztahů jsou územním plánem respektovány tyto prvky nadmístního významu přesahující hranice řešeného území: 

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 69 MH (vlastní nadregionální biokoridor je veden mimo ř.ú.), regionální biokoridor RBK 1273;



silnice I/11 Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové - státní hranice ČR/Slovensko v jižní části ř.ú.;



železniční trať č. 020 (Praha) - Velký Osek - Hradec Králové v jižní části ř.ú.;



hlavní vodovodní řad procházející od zdrojů pitné vody z Písku, přes řešené území, směrem do Chlumce nad Cidlinou a zdroje vody, čerpací stanice a ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně;



plynovod VTL, vedoucí severojižně, s plynovou regulační stanicí u silnice III/32729;



záplavové území v západní části řešeného území;



aktivní zóna záplavového území;



ochranné pásmo radiových směrových spojů;



celé řešené území leží v ochranném pásmu radiolokačního prostředku (radiolokátoru letiště Pardubice - radiolokační prostředek Nepolisy);

b 1) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Územní plán je vypracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR) schválenou usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009. Řešené území leží v Rozvojové oblasti republikové úrovně OB4 Hradec Králové / Pardubice - ORP Hradec Králové, čl.43 PÚR ČR. Řešené území nespadá do rozvojových os, specifických oblastí ani do koridorů či ploch dopravní a technické infrastruktury vymezených Politikou územního rozvoje ČR 2008 34



Z obecně formulovaných Republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ze schválené PÚR ČR 2008 naplňuje předmětný ÚP zejména tyto body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. - V ÚP je kladen důraz na ochranu prvků ÚSES (vč. RBK 1273), niv toků, lesních enkláv, respektování památek místního významu a archeologických lokalit. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. - V plochách stabilizovaných a zastavitelných vytváří ÚP předpoklad pro rozvoj území zejména s ohledem na umožnění podnikání ve venkovském prostoru. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. - Při funkčním členění a lokalizaci návrhových ploch byl v ÚP vždy důsledně zvažován vliv na urbanistickou strukturu, na krajinu i další hodnoty vyžadující ochranu (viz výše). (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. - ÚP respektuje veřejnou zeleň, navrhuje zalesnění, umožňuje flexibilní využití zemědělského areálu s ohledem na nekonfliktnost s okolními klidovými funkcemi apod. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. - viz výše bod (14). (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). - ÚP respektuje stávající vedené cyklotrasy a pěší turistické trasy. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových REGIO, projektový ateliér s.r.o.

35


úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. - V ÚP jsou respektovány účelové a místní komunikace propojující krajinu a zemědělské pozemky. Regulativy je umožněno doplnění komunikací pro pěší a cyklisty. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). - viz body 22,23. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. - ÚP nenavrhuje zastavitelné plochy pro bydlení v záplavovém území, respektuje investice do půdy. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. - V ÚP je navrženo doplnění technické infrastruktury, atd., více viz např. body 19, 22-25, 30. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. - viz body 22-25. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. - V ÚP je navržen potřebný rozvoj technické infrastruktury.

b 2) VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Územní plán je vypracován v souladu se Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR) vydanými krajským zastupitelstvem 8. 9. 2011 usnesením č.22/1564/2011. ZÚR zpřesňují vymezení Rozvojové oblasti republikového významu OB4 Hradec Králové / Pardubice na území Královéhradeckého kraje. ÚP respektuje a upřesňuje prvky nadmístního významu přesahující hranice řešeného území, vymezené v ZÚR (ochranná zóna NRBK K 69 MH, RBK 1273). Z obecně formulovaných priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území naplňuje předmětný ÚP zejména tyto body: 1) tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os - ve funkčních plochách určených pro bydlení (BV) je umožněno drobné podnikání příp. občanské vybavení místního charakteru; 6) navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel - Zastavitelné lokality jsou navrženy v přímé návaznosti na zastavěné území, nejsou vytvářeny nové samoty;

36



7) vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) - ÚP chrání veškeré plochy a prvky stávající OV; 8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství - zemědělské pozemky nejsou fragmentovány a je zachována jejich prostupnost, ÚP navrhuje změny v krajině navržené k zalesnění; 9) vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní dostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění pracovních příležitostí a občanského vybavení vč. rekreace ÚP respektuje plochy DS, DZ a cyklotrasy; 14) vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech - V ÚP jsou respektovány nivy vodotečí jako cenný prostor přirozené retence, ÚP nenavrhuje zastavitelné plochy pro bydlení v záplavovém území; 17) péče o ZPF a PUPFL jako jednu z hlavních složek životního prostředí - viz bod 8); 18) ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje - ÚP respektuje zdroje vody vč. ochranných pásem; 19) ochrana území prvků ÚSES nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny - ÚSES je upřesněn a doplněn v souladu se ZÚR a Studií lokálního ÚSES pro ORP Hradec Králové; Z obecně formulovaných úkolů pro územního plánování kraje pro rozvojovou oblast OB4 Hradec Králové/Pardubice naplňuje předmětný ÚP zejména tento bod: 

vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů především ve vazbě na zastavěné území obcí, pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby;

Řešené území je dle ZÚR Královéhradeckého kraje rozděleno do dvou oblastí krajinného typu. Převážná část obce je zařazena do zemědělské krajiny, východní část obce do krajiny s výrazným zastoupením vodních ploch. V souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje je v ÚP navrženo veřejně prospěšné opatření (VPO) s možností vyvlastnění pro prvky územního systému ekologické stability : regionální biokoridor RBK 1273. Regionální biocentrum RBC 977 Chlumecká bažantnice a RBC H012 Mlékosrbský les nezasahují do řešeného území. RBC 977 se severního výběžku ř.ú. dotýká ze západní strany a RBC H012 ze severní strany. Územní plán respektuje principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vlivů zásad na životní prostředí (Posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje z hlediska vlivů na životní prostředí, EMPLA AG, spol. s r. o., 2010).

b 3) VYHODNOCENÍ SOULADU SE SOUSEDNÍMI OBCEMI Obec má severní hranici společnou s obcí Mlékosrby, severovýchodní s obcí Kosice, jihovýchodní s obcí Stará Voda a jižní a západní hranici s obcí Nové Město. Všechny zmíněné obce spadají do ORP Hradec Králové. ÚP Písek je koordinován s navazujícími územně plánovacími dokumenty (ÚPD) okolních obcí. Ze sousedních obcí nemá žádná obec zhotovený nový ÚP. Obec Kosice má zhotovený starý územní plán sídelního útvaru ÚPSÚ (z roku 1998, ve znění následujících změn), obec Mlékosrby má zhotovený starší ÚPO (z roku 2007, ve znění následující změny) a obec Nové Město ÚPO (z roku 2003). Obec Stará Voda nemá ÚPD. Vlastní koordinace s navazujícími ÚPD se týká především upřesnění ochranné zóny NRBK mezi Kosicemi a Novým Městem, umístění a zpřesnění polohy regionálního biokoridoru RBK 1273 mezi Kosicemi, Mlékosrby a Novým Městem. Pozornost byla dále věnována návaznosti prvků lokálního ÚSES. Prvky ÚSES na hranici řešeného území byly také koordinovány s dokumentem Územní studie ÚSES pro ORP Hradec Králové. V jižní části řešeného území ÚP nenavrhuje žádné zastavitelné plochy, z důvodu zamezení srůstání se sousední obcí Nové Město, která má rozvojové plochy v ÚPO k hranici řešeného území Písku. Žádoucí je zachování dvou samostatných sídel. V ÚP Písek nejsou žádné další návrhy, které by ovlivňovaly okolní obce. Obce, REGIO, projektový ateliér s.r.o.

37


které nemají platný ÚP dle stávajících právních předpisů budou následně koordinovány s ÚP Písek.

c) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Soulad s cíli územního plánování Řešení ÚP Písek je v souladu s cíli územního plánování dle § 18 Stavebního zákona. Územní plán: 

vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území;



vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje podmínky jejich využití, přičemž stanovuje koncepci prostorového uspořádání obce, která vychází z potřeby vyváženého vztahu mezi veřejnými a soukromými zájmy v území;



chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty; stanovením koncepce řešení nezastavěného území chrání a rozvíjí krajinu;



vymezuje zastavitelné plochy s ohledem na účelné využití zastavěného území a s ohledem na současné předpoklady rozvoje obce Písek;



stanoví koncepci veřejné technické a dopravní infrastruktury, včetně podmínek jejich umisťování v nezastavěném území; stanovuje podmínky umisťování staveb v nezastavěném území;

Soulad s úkoly územního plánování Řešení ÚP Písek je v souladu s úkoly územního plánování dle § 19 Stavebního zákona. Územní plán: 

respektuje a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území;



stanovuje koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce, a to s ohledem na hodnoty a podmínky v území;



je řešen na základě prověřování a posuzováni potřeb změn v území; řeší urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání území vymezením a stanovením podmínek především pro plochy s rozdílným způsobem využití a podmínek prostorového uspořádání území, stanovuje podmínky pro provádění změn v území;



vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof stanovením podmínek využití funkčních ploch a umožněním protierozní a protipovodňové ochrany;



vymezením různých druhů funkčních ploch, řešením koncepce dopravní a technické infrastruktury a řešením koncepce krajiny vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení;



vytváří v území podmínky pro zajištění civilní ochrany;

d) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné

38



povahy vydávaná podle stavebního zákona, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo projednání návrhu územního plánu oznámeno jednotlivě všem dotčeným orgánům, jichž se řešení územního plánu týká. a) Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných při společném jednání Při společném jednání o návrhu ÚP Písek (obesláno bylo 16 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě zaslalo své stanovisko 11 dotčených orgánů a krajský úřad zaslal koordinované stanovisko) byla uplatněna souhlasná stanoviska, či souhlasná stanoviska s připomínkou či podmínkou dotčených orgánů: MPO ČR, odbor hornictví a stavebnictví, Praha – MŽP ČR, Hradec Králové – MD ČR, odbor infrastruktury a územního plánu, Praha – MZd ČR, odbor investičního rozvoje, Praha – SPÚ, Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Hradec Králové - Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Hradec Králové - Krajský úřad Královéhradeckého kraje (koordinované stanovisko, vč. doplnění resp. přehodnocení stanoviska ze dne 3.2.2014), Hradec Králové - Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče - Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, Hradec Králové – Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, Hradec Králové – ČR-Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro královéhradecký a Pardubický kraj, Hradec Králové – ČR MO / VUSS Pardubice. Ve stanoviscích dotčených orgánů byly uplatněny následující připomínky: MD ČR, nábř. L. Svobody 1222/12, Praha + vyjádření ŘSD ČR, Praha - Požadavek doplnění podmínek využití, v případě plochy Z4 a Z5, (tj. na části území s předpokladem zasažení negativními vlivy z provozu silnice I/11 a železnice) specifikující, že “objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity lze definovat pouze jako podmíněně přípustné s podmínkou, že nedojde k překročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech“ Řešení: požadavek respektován a doplněn v návrhu textové části územního plánu. SPÚ, Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Hradec Králové - Upozornění na existencí hlavních odvodňovacích zařízení v území s požadavkem tyto respektovat a zohlednit v případě provázanosti na systém ÚSES Řešení: požadavek respektován a doplněn v návrhu textové části územního plánu Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Hradec Králové - Souhlas s podmínkou, že „v chráněném venkovním prostoru staveb obytné zástavby obce musí být dodrženy hygienických limitů hluku ze stacionárních zdrojů těžby i související dopravy v denní i noční době. Řešení: požadavek doplněn v návrhu textové části územního plánu. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí, oddělení zemědělství - Nesouhlas v případě navržených ploch pro těžbu štěrkopísku K2. Řešení: požadavek zapracován do návrhu územního plánu, lokalita vypuštěna. MO ČR - VUSS, Pardubice - Informace o limitech technické infrastruktury ve správě VUSS Pce v území a požadavek tyto respektovat Řešení: požadavek zpřesněn v odůvodnění územního plánu v bodě „f 6.2), vč. informace, že v územním plánu nejsou vymezeny ploch umožňující výstavbu větrných elektráren. b) Vyhodnocení připomínek sousedních obcí uplatněných při společném jednání O projednání návrhu ÚP Písek byly vyrozuměny všechny sousední obce. Ve stanoveném termínu nezaslala žádná z nich své vyjádření, proto lze důvodně předpokládat, že sousední obce (Obec Nové Město, Obec Mlékosrby, Obec Stará Voda, Obec Kosice) k tomuto návrhu nemají žádné připomínky. c) Vyhodnocení ostatních připomínek, vč. veřejnosti, uplatněných při společném jednání Při společném jednání o návrhu ÚP Písek nebyly uplatněny žádné jiné připomínky ani z řad veřejnosti. d) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 7 Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Krajský úřad podle ustanovení § 50, odst. 7 stavebního zákona ve svém stanovisku ze dne 12.3.2014 sdělil, že z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší REGIO, projektový ateliér s.r.o.

39


územní vztahy, soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, s ohledem na uplatnění zájmů, neshledal takové nedostatky, které by bránily pořizovateli zahájit, v souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona, řízení o Územním plánu Písek. e) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí, odd. EIA Na základě návrhu územního plánu Písek, vyhodnocení vlivů na životní prostředí a stanovisek dotčených orgánů vydává krajský úřad ve smyslu ustanovení § 10g zákona EIA s o u h l a s n é stanovisko k vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Písek na životní prostředí s podmínkami: Vyloučení plochy K6 (1,39 ha) z návrhu ÚP Písek V případě plochy K1 (1,81 ha) stanoveny podmínky: Provádět pravidelný monitoring vod v pískovnách Třesice a Písek, v jejich okolí a dále v jímacím území, který bude pravidelně vyhodnocován. Rozsah monitoringu bude specifikován v projektové dokumentaci monitoringu podzemního vod, jehož součástí bude i specifikace způsobu sběru, dokumentace a vyhodnocování výsledků monitoringu a zejména bude stanoven rámcový postup prací v případě vzniku havarijních nebo mimořádných situací s jasnou garancí zabránit proniknutí znečištění až do jímacího území Třesice – Písek. Řešení: Podmínky vyplývající ze stanoviska byly návazně do návrhu územního plánu ÚP Písek zapracovány v případě požadavku vyloučení lokality K6, v případě požadavku stanovení podmínek provozu pro lokalitu K1 se jedná o podrobnost nepříslušící územnímu plánu a bude uplatněna na v navazujících řízeních v souladu se stavebním zákonem. Podmínky vyplývající ze stanoviska byly návazně do návrhu územního plánu ÚP Písek zapracovány, resp. byly zohledněny doplněním návrhu (tzv. výrokové části): - Lokalita K6 je vypuštěna z návrhu řešení ÚP Písek - Lokalita K1 není omezena podmínkami provozování, neboť se jedná o procesní podmínku podrobnosti, která bude řešena v navazujících řízeních (v souladu s § 43, odst. 3 stavebního zákona). Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona k vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Písek na životní prostředí bylo respektováno. Výše uvedené požadavky a doporučení pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návazně zapracoval do „Pokynů pořizovatele k dopracování návrhu ÚP Písek – na základě výsledků společného jednání 22.října 2013“ (březen 2014). V souladu s výše uvedeným vyhodnocením byl návrh ÚP Písek upraven před veřejným projednáním. f) Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných při veřejném projednání Při veřejném projednání upraveného a posouzeného návrhu ÚP Písek, byla k částem řešení změněných od společného jednání (§ 50 SZ) - na tuto skutečnost byly dotčené orgány upozorněny uplatněna souhlasná stanoviska dotčených orgánů: MZd ČR, odbor investičního rozvoje, Praha - SPÚ, Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Hradec Králové - Krajský úřad Královéhradeckého kraje (odbor životního prostředí), Hradec Králové - Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, Hradec Králové - Státní energetická inspekce, Wonkova 1143, Hradec Králové. Při veřejném projednání návrhu ÚP Písek, uplatnil stanovisko k upravenému a posouzenému návrhu souhlasné stanovisko, v souladu s ust. §52, odst.3), Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování. Při veřejném projednání návrhu ÚP Písek nebyly uplatněny jiné námitky či připomínky. Územní plán Písek je tedy v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

40



e) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ, VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU e1) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zadání ÚP Písek bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Písek dne 13. 8. 2012, vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. ad A. - ÚP respektuje celorepublikové priority schválené v Politice územního rozvoje ČR 2008 (OB4 Hradec Králové ú Pardubice). ÚP je v souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje vydané krajským zastupitelstvem 8. 9. 2011 usnesením č.22/1564/201. Jsou respektovány a upřesněny prvky ÚSES nadregionálního charakteru (ochranná zóna NRBK) a regionálního charakteru (RBK 1273). Regionální biocentrum RBC 977 Chlumecká bažantnice a regionální biocentrum RBC H012 Mlékosrbslý les neleží v administrativním území obce, nýbrž se řešeného území pouze dotýkají v severním výběžku ř.ú. Koordinace se sousedními obcemi zajištěna. ad B. - jsou řešeny požadavky vyplývající z územně analytických podkladů - limity respektovány, navrženy plochy pro novou výstavbu RD, vymezeny prvky ÚSES, ve funkčních plochách určených pro bydlení (BV) je umožněno drobné podnikání příp. občanské vybavení místního charakteru, doplnění technické infrastruktury je umožněno, ložiska nerostných surovin zapracovány; ad C. - požadavky na rozvoj území obce: rozsah zastavitelných ploch byl stanoven v souladu s demografickým vývojem obce, celkovou urbanistickou koncepcí a potřebami obce. V rámci ploch BV je umožněno umístit občanské vybavení a nevýrobní služby místního významu. ÚP řeší komplexně doplnění dopravní a technické infrastruktury. Byly prověřeny plochy navržené k bydlení v původním ÚPO Písek z roku 2002 vč. změn. Rozvoj turistiky v souvislosti s těžbou nelze realizovat, z důvodu neukončené a dále se rozvíjející těžby; ad D. - území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití s ohledem na charakter využití území, zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, pro plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky využití, novými lokalitami nejsou tvořeny samoty, jsou respektovány veškeré přírodní hodnoty, síť polních a zemědělských cest a cyklotras, ÚP upřesnil lokalizaci prvků ÚSES, v záplavovém území nejsou navrženy zastavitelné plochy, ve volné krajině není umožněno vymezit plochy pro fotovoltaické a větrné elektrárny; ad E. - ÚP navrhuje rozšíření dopravní a technické infrastruktury (body napojení na technickou infrastrukturu budou řešeny v navazujících dokumentacích), zastavitelné plochy jsou navrženy do vzdálenějších míst od zdrojů hluku (silnice I/11 a železniční trať), dopravní napojení lokalit ze stávajících komunikací, jsou respektována ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury, občanské vybavení je umožněno v plochách BV, veřejná prostranství jsou respektována. ad F. - požadavky na ochranu hodnot jsou respektovány a dále nad rámec zadání doplněny; ad G. - veřejně prospěšné opatření je navrženo pro prvek ÚSES - RBK 1273; ad H. - zóny havarijního plánování v ř.ú nejsou, požadavky CO jsou doplněny, je respektováno ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku letiště Pardubice, ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku letiště Čáslav - radiolokační prostředek Nepolisy), záplavové území respektováno, ÚP navrhuje plochy k zalesnění, jsou respektovány CHLÚ, ložiska nerostných surovin a dobývací prostory, ÚP navrhuje plochy změn v krajině pro možné rozšíření těžby; ad I. - zastavitelné plochy Z3 - Z5 vycházejí z platné ÚPD, upřesnění vedení prvků ÚSES, doplnění IP, stabilizována plocha VZ, zastavitelné plochy jsou navrženy mimo záplavové území, OP a BP technické infrastruktury respektována, ÚP Písek neumožňuje scelení Písku a Nového Města, je respektována cestní síť, ochrana přírody a krajiny;


41


ad J. - rozvoj obce byl stanoven s ohledem na Rozvojovou oblast OB4 Hradec Králové ú Pardubice, demografický vývoj a na požadavky obce (vymezeny plochy pro bydlení); ad K. - US není požadována; ad L.- O. - jedná se o formální požadavky na kompletnost dokumentace, tyto jsou splněny;

e2) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU (výčet měněných částí návrhu ÚP po společném jednání na základě pokynů k úpravě návrhu ÚP předaných pořizovatelem) Úprava návrhu ÚP dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) včetně prováděcích vyhlášek. Dle § 52 odst. 3, v řízení o územním plánu se dotčené orgány a krajský úřad vyjadřují k měněným částem ÚP, od společného jednání (§ 50). 

pro zastavitelné lokality Z4 a Z5 byla stanovena podmínka ochrany v blízkosti silniční a železniční dopravy před hlukem (kap. 3.3) na základě požadavku příslušného DO;



v textové části (kap. 5.1) byla stanovena podmínka zachování manipulačních pruhů od hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ), jednostranné výsadby u HOZ a neumožnění zaústění odpadních vod do HOZ, na základě požadavku příslušného DO;



v textové části (kap. 6) byla doplněna podmínka ochrany v blízkosti stacionárních zdrojů těžby a související dopravy před hlukem, na základě požadavku příslušného DO;



v textové a grafické části byla vypuštěna plocha změny v krajině K6, na základě požadavku příslušného DO;



v plochách BV byl doplněn zákaz umisťování nových staveb vč. oplocení do záplavového území (kap. 6.1);



v kap. 3.3 jsou jednoznačně specifikovány vybrané body polygonů zastavitelných lokalit, které jsou vymezeny pouze na částech pozemkových parcel;



v plochách VZ byla doplněna možnost umístění agroturistiky vč. doprovodných funkcí (kap. 6.3);



v Hlavním výkrese byly vypuštěny zákresy stávajících inženýrských sítí, a další limity využití území (dobývací prostory, chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin). Ponechán je pouze návrh;



z Výkresu základního členění území byly vypuštěny plochy změn v krajině;



v grafické části ÚP byla ze zastavěného území vyjmuta p.p.č. 449/9 k.ú. Písek u Chlumce nad Cidlinou a zařazena do plochy NZ;



z přípustného využití ploch ZS (kap. 6) byla vypuštěna veřejná prostranství a pozemky s charakterem veřejné zeleně a zemědělské stavby nezbytné k obhospodařování pozemků (např. zahradní domky);

f) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ f 1) VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Písek o rozloze 435 ha (k 12/2011). Území obce Písek (kód obce 570575) tvoří jedno katastrální území - k.ú. Písek (kód k.ú. 720917) a jedna základní sídelní jednotka (Písek, kód ZSJ 120910). Obec Písek spadá v rámci Královéhradeckého kraje do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Hradec Králové, obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ) je město Chlumec nad Cidlinou. V celé obci k 31. 12. 2011 žilo trvale 233 obyvatel.

42



Zástavba Písku se rozprostírá podél Starovodského potoka, procházejícího ve směru jihovýchod - severozápad. Rozvoj obce je omezen od západu hranicí řešeného území a záplavovým územím. Urbanistické jádro obce je tvořeno trojúhelníkovou návsí, která se postupně rozšiřovala podél spletité komunikační sítě, která z centrálního prostoru vybíhala především severním směrem. Postupem času v obci vznikly tři významnější veřejné prostory, ta původní trojúhelníková náves v jižní části ZÚ s dětským hřištěm, prostor kolem hasičské zbrojnice a vodní plochy, v centru doplněný o drobný mobiliář a prostor kolem Obecního úřadu. Ze severovýchodní strany urbanistickou strukturu uzavírá zemědělské družstvo. Severně od obce se nachází hřbitov a plocha pro sport a rekreaci. Písek tvoří správně pouze jedno katastrální území, ale v řešeném území se nachází několik izolovaných samot v krajině. Jižním cípem řešeného území procházejí významné dopravní stavby (silnice I/11 a železniční trať Praha - Hradec Králové). Východně od zastavěného území se rozkládají významné plochy těžby štěrkopísku.

f 2) VÝCHODISKA ROZVOJOVÉ A URBANISTICKÉ KONCEPCE OBCE Koncepce rozvoje obce Písek vycházela z následujících principů: 

maximálně respektovat prostorové uspořádání obce při zachování vnitřní funkční propojenosti;



chránit a rozvíjet stávající urbanistické, historické a kulturně-civilizační hodnoty (památek místního významu, stavebních a krajinných dominant apod.);



vytvářet předpoklady pro trvalý a plnohodnotný rozvoj obce vzhledem k její populační základně a hierarchii v systému osídlení;



respektovat prvky vyplývající ze širších vztahů a nadřazené územně plánovací dokumentace;



iniciovat kvalitativní zlepšování života v obci vymezením rozvojových lokalit umožňujících rozvoj obytné výstavby a dalších souvisejících funkcí, zkvalitňováním veřejné infrastruktury (vč. sítí TI), zlepšováním životního prostředí a krajinného zázemí obce apod.;



vytvářet podmínky pro pracovní příležitosti pro obyvatele obce;



zajistit bezkonfliktní rozvoj funkčních složek zastavěného a nezastavěného území s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů využití území;



vytvářet předpoklady pro nové využití opuštěných či neadekvátně využívaných objektů - včetně progresivních forem podnikání;



chránit přírodně cenné složky území, zemědělský a lesní půdní fond; vytvářet podmínky pro celkové zkvalitňování extravilánové složky území;



posilovat ekostabilizační funkci krajinného zázemí obce, vytvářet předpoklady pro uchování tradičního krajinného rázu; hledat citlivé formy hospodářského a rekreačního využívání území (vč. volné krajiny), které jsou v souladu s uchováním přírodních a kulturně-historických hodnot;



v zastavěném území a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro ochranu a rozvoj ploch veřejné zeleně a přírodně-rekreačního potenciálu obce jako nedílné součásti kvalitního obytného prostředí;



vytvářet předpoklady pro udržení vysoké identifikace obyvatel s obcí a další upevnění společenských vazeb;

Obec Písek leží v Rozvojové oblasti republikové úrovně OB4 Hradec Králové / Pardubice ORP Hradec Králové. Obcí prochází významný dopravní tah (I/11) propojující východ Čech se severní Moravou a je veden dále k státní hranici ČR/Slovensko. Tato silnice spojuje obec Písek s městem Chlumec nad Cidlinou (západně 5 km) a s krajským městem Hradec Králové (východně 25 km). Písek se dále nachází v blízkosti dalších významnějších centrech osídlení - severně leží Nový Bydžov (11 km), jihovýchodně Lázně Bohdaneč (18 km) a krajské město Pardubice (30 km), jihozápadně Kolín (30 km), jižně město Přelouč (20 km) a západně Poděbrady (28 km). Jižně (cca 3,5 km) od obce Písek, mimo řešené území, prochází dálnice D 11 s exitem 68 spojující Prahu a Hradec Králové. Obec sama o sobě je jen částečně soběstačná v základních funkcích (obecní úřad, hasičská zbrojnice, víceúčelové hřiště a dětské hřiště). Chybějící funkce veřejné infrastruktury jsou pak bezproblémově dostupné ve vyšších centrech osídlení. Mateřská školka je v Chudeřicích nebo v Chlumci nad Cidlinou, za základní školou obyvatelé Písku dojíždějí do Nového Města a do Chlumce nad Cidlinou. Lékařská péče je zajištěna v Chlumci nad Cidlinou, Jičíně a Hradci Králové a sociální REGIO, projektový ateliér s.r.o.

43


služby v Chlumci nad Cidlinou. V obci úspěšně funguje Rovina a.s. nabízející občanům pracovní příležitosti. Dobré rozvojové perspektivy má obec ve vývoji počtu obyvatel, kdy od roku 2001 má mírně vzestupnou tendenci. Vývoj počtu obyvatel a další demografické údaje

Rok

1869

1890

1910

1930

1950

1970

1991

2001

2003

2009

2011

Písek

385

498

495

427

347

324

216

196

184

225

233

Počátkem roku 2012 žilo v Písku 233 obyvatel, z toho 52,4% žen. Počátkem roku 2012 tvořilo předproduktivní věkovou skupinu 0 - 14 let 36 osob (tj. 15,5%), produktivní složka ve věku 15 - 64 let byla zastoupena v počtu 148 obyvatel (63,5%) a poproduktivní složka (nad 65 let) byla tvořena 49 obyvateli (21%). Předproduktivní složka populace je zde výrazně nižší než složka poproduktivní. Průměrný věk obyvatelstva k 31. 12. 2010 dosáhl v Písku 44,2 let. Věkovou strukturu obce lze tedy z ekonomicko-sociálního hlediska označit za značně nepříznivou v porovnání s nadřazeným celkem (ORP), kdy správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové vykazoval ke stejnému datu totiž průměrný věk 41,8 let a v Královéhradeckém kraji byl ke stejnému datu průměrný věk 41,3 let. Demografickou situaci nevylepšuje ani další charakterizující důležitý ukazatel nezaměstnanost, která k 31.12.2011 dosáhla 22,8% což je třikrát vyšší nezaměstnanost než ve správní obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové (7,3%) a je nejvyšší v rámci obcí celé ORP Hradec Králové.

Odůvodnění urbanistické koncepce obce Písek Základem urbanistické koncepce územního plánu je vytvoření podmínek pro proporcionální rozvoj obce, kdy jsou při naplňování požadavků ekonomického a sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje zároveň vytvářeny podmínky pro upevnění a dotvoření environmentálního pilíře a ochranu hodnot území.

44



Cílem urbanistické koncepce je dotvoření založené urbanistické struktury vymezením zastavitelných ploch, přitom nevymezovat tyto plochy v záplavovém území, v lokalitách, kde by mohly být v kolizi s prvky ÚSES, v plochách ovlivněných dalšími limity, v plochách, kde by mohla být narušena urbanistická celistvost zástavby a nevhodně zasahujících do volné krajiny bez logické vazby na zastavěné území, v plochách navržených prvků vyplývajících z nadřazené ÚPD. Písek má svoji polohou velmi omezené možnosti rozvoje. Ze západní strany je obec limitovaná hranicí řešeného území a záplavovým územím. Z jižní strany není z urbanistického hlediska žádoucí srůstání se sousední obcí Nové Město, jehož zastavitelné plochy se dotýkají řešeného území. Z východní strany je rozvoj limitován bezpečnostním pásmem katodové ochrany plynovodu, ze severovýchodní strany je stabilizované území zakončeno zemědělským areálem a ze severní strany je rozvoj limitován prvky ÚSES a Píseckým potokem. Možností rozvoje území je jihovýchodním směrem (Z4, Z5), v proluce ve východní části (Z3) a v omezeně v severní části (Z1, Z2). V lokalitách Z1, Z2 jsou zahrnuty i pozemky obce. Zastavitelné plochy Z1 - Z5 jsou navrženy pro bydlení - venkovského typu - BV. Lokality Z1, Z2 na severu obce navazující na zastavěné území, jsou těžištěm budoucího rozvoje. Komunikační napojení těchto lokalit je ze stávajících místních komunikací. Významným limitem v území je ÚSES a ochranné pásmo silnice III. třídy, které je nutné respektovat. Lokalita Z3 je navržena v západní části v proluce s dopravním napojením ze stávající místní komunikace. Lokality Z4 a Z5 navazující na zastavěné území z jihovýchodní strany s dopravním napojením ze silnice III/32730. Limitem v území je ochranné pásmo silnice III. třídy, které je nutné respektovat. Lokality Z4, Z5 jsou převzaty v menším rozsahu z původního ÚPD a lokalita Z3 je převzata v celém svém rozsahu z původního ÚPD. V rámci ploch BV (Plocha bydlení - venkovského typu) lze integrovat i občanské vybavení lokálního významu a nerušící výrobní činnosti. Zastavitelné plochy Z1 - Z5 pokryjí požadovaný počet rodinných domů na období cca 20 let. Plochy s rozdílným způsobem využití V souladu s platnými předpisy (Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, Část druhá, Hlava I, §3, odst. 3 a 4 a Hlava II, § 4 - § 19) urbanistická koncepce a koncepce řešení krajiny ÚP obsahují následující plochy s rozdílným způsobem využití. Jejich kompletní výčet a charakteristika jsou uvedeny v kapitole 6 textové části územního plánu, kde je též specifikováno jejich hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Tyto podmínky uvedené v kapitole 6 Územního plánu Písek platí pro plochy stabilizované. Pro zastavitelné plochy, jež jsou jednotlivě v ÚP vymezeny a označeny, platí dále specifické podmínky upřesňující a doplňující podmínky uvedené v kapitolách 3.3 Územního plánu Písek. 

Plochy bydlení (dle § 4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV - zahrnují většinu zastavěného území obce. Hlavní funkcí je bydlení, tato funkce však umožňuje i příměs nerušících obslužných funkcí, které ve venkovském prostoru vždy existovaly - zemědělské samozásobitelství, občanské vybavení a služby apod. Pokud budou splněny stanovené podmínky k zajištění kvality okolního prostředí a nezvýšení dopravní zátěže nad přípustnou míru, je v plochách možné umisťovat také pozemky, stavby a zařízení charakteru zemědělská malovýroba, drobná a řemeslná výroba, služby (včetně výrobních), občanské vybavení komerční. V Písku jsou pro tuto funkci vymezeny lokality vhodně doplňující urbanistickou strukturu obce (označení Z1, Z2, Z3, Z4, Z5). Z1 a Z2 jsou vymezené v severní části obce. Lokalita Z1 je limitována od severu OP elektrorozvodů, z východu lokálním biocentrem, z jihu lokálním biokoridorem a ze západu silnicí III. třídy vč. OP. Lokalita je těžištěm rozvoje, částečně na pozemcích obce. Lokalita Z2, vymezená na pozemcích obce, je limitována od severu plochou OH, od východu silnicí III. třídy vč. OP, od jihu lokálním biokoridorem a od západu záplavovým územím. Lokalita Z3 vyplňuje proluku stávající obytné zástavby západně obce. Lokality Z4 a Z5, navržené v jihovýchodní části obce, jsou limitovány silnicí III. třídy vč. OP. Pro lokality Z4 a Z5 je stanovena podmínka prokázání v následujících povolovacích procesech, že chráněné venkovní prostory a chráněné prostory staveb nebudou ovlivňovány nadlimitními hladinami hluku ze silniční a železniční dopravy. V plochách BV, zasahujících do bezpečnostního pásma katodové ochrany, je podmínkou veškerých záměrů vyloučení vlivů katodové ochrany plynovodu.


45


Plochy bydlení - v bytových domech - BH - s touto funkcí je vymezena 1 plocha bytového domu v jižní části zastavěného území. Tato funkce je vymezena samostatně zejména z důvodu odlišných nároků na prostorové řešení. 

Plochy občanského vybavení (dle § 6 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění)

V územním plánu obce Písek obecně platí, že pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury i zařízení komerčních nebo tělovýchovných a sportovních zařízení lze umisťovat v rámci ploch bydlení popř. jako podmíněně přípustné využití v plochách dalších druhů. Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV - jsou vymezeny v územním plánu samostatně jako plochy stabilizované, jedná se o objekt obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Stavby a zařízení tohoto účelu je možno situovat v rámci jiných funkčních ploch. Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS - touto funkcí je vymezena stabilizovaná plocha sportoviště v severní části obce při silnici III/32730 směr Mlékosrby. Územní plán s touto funkční plochou zastavitelnou lokalitu nenavrhuje. Stavby a zařízení tohoto účelu je možno situovat v rámci jiných funkčních ploch. Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - jedná se o areál hřbitova v severní části obce. 

Plochy výroby a skladování (dle § 11 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ - jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu na severním okraji zastavěného území a severním okraji řešeného území. Územní plán s touto funkční plochou zastavitelnou lokalitu nenavrhuje.



Plochy veřejných prostranství (dle § 7 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění ) Plochy veřejných prostranství - PV - veřejná prostranství jsou integrální součástí všech ploch urbanizovaného území. Samostatně jsou vymezena tam, kde tvoří zároveň urbanistickou hodnotu, jíž přísluší zvláštní ochrana vedle podmínek využití stanovených dokumentací, nebo se nejvýrazněji uplatňují v urbanistické struktuře nebo dotvářejí uliční prostor. S uplatněním veřejných prostranství je v tomto územním plánu uvažováno ve všech zastavitelných plochách. Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV - u ploch zeleně na veřejných prostranstvích je prioritou jejich veřejná přístupnost a rekreační využití. Jedná se o nejcennější prvky sídelní zeleně, jejichž funkce je územním plánem chráněna a posilována.



Plochy technické infrastruktury (dle § 10, odst.4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy technické infrastruktury - TI - s touto funkcí je vymezena jedna stabilizovaná plocha severně zastavěného území, jedná se o vodárnu pro zemědělské družstvo a stabilizované plochy v severovýchodní části ř.ú., jedná se o prameniště Třesice - Písek.



Plochy zeleně (dle § 3, odst.4 vyhlášky 501/2006 Sb.,o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění)

Sídelní zeleň se uplatňuje v rámci všech ploch urbanizovaného území. Samostatným vymezením stabilizovaných ploch sídelní zeleně je v územním plánu sledována ochrana příslušné plochy jako specifické urbanistické hodnoty. V územním plánu se jedná o: Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS - plochy soukromé zeleně jsou samostatně vymezeny u zahrad, jejichž funkci je nutno stabilizovat z důvodů uchování dosavadního prostředí blízkého přírodním podmínkám, či je jejich zástavba nevhodná (např. z důvodu průchodu prvků ÚSES, polohy v záplavovém území, v bezpečnostním pásmu katodové ochrany plynovodu nebo v blízkosti zemědělského areálu apod.). V plochách ZS, zasahujících do bezpečnostního pásma katodové ochrany, je podmínkou veškerých záměrů vyloučení vlivů katodové ochrany plynovodu. 

46

Plochy těžby nerostů (dle § 17, odst.4 vyhlášky 501/2006 Sb.,o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění)



Plochy těžby nerostů - zastavitelné - TZ - s touto funkcí je vymezena stabilizovaná plocha při jihozápadním okraji Ploch těžby - nezastavitelné - NT, jedná se o zastavěné pozemky dopravní, technické infrastruktury a dalšího nezbytného zázemí těžby. Územní plán s touto funkční plochou zastavitelnou lokalitu nenavrhuje. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření Návrh veřejně prospěšného opatření v ÚP Písek vyplynul z nadřazené územně plánovací dokumentace: 

VU 1 - jedná se o veřejně prospěšné opatření za účelem vymezení prvků ÚSES regionálního charakteru (RBK 1273) vyplývající z vydaných ZÚR Královéhradeckého kraje. Územní plán stanovuje toto VPO s možností vyvlastnění; Územním plánem nejsou navrženy veřejně prospěšné stavby (VPS).

f 3) KONCEPCE ŘEŠENÍ KRAJINY A OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT V krajině řešeného území je dominantní zemědělská činnost s významnými plochami těžby. Negativem je absence krajinné zeleně a lesů. Zastavěné území obce leží při západním okraji administrativního území severně od významných dopravních staveb (silnice I. třídy a celostátní železniční trať), kolem se rozkládají plochy orné půdy. Východně od obce se nachází významné plochy těžby. Lesnatost v území je velmi malá. Krajina v Písku náleží dle nadřazené dokumentace kraje (ZÚR Královéhradeckého kraje) v severní a jižní části ř.ú. do typu krajiny zemědělské a ve východní části spadá do krajiny s výrazným zastoupením vodních ploch. V souladu s podmínkami stanovenými ZÚR územní plán Písku respektuje nutnost ochrany a hospodárného využívání zemědělského půdního fondu. Návrhem ÚSES a interakčních prvků se zvyšuje pestrost krajiny. V severovýchodní části řešeného území je navržena plocha změny v krajině K1 o rozloze 1,81 ha. ÚP navrhuje rozšíření stávajících ploch těžby zařazené do funkce Plochy těžby - nezastavitelné NT. Plochy změn v krajině s označením K2 - K5 navrhuje ÚP k zalesnění (K2 - 1,36 ha, K3 - 0,96 ha, K4 - 0,43 ha a K5 - 0,16 ha). Plochy se nacházejí v jižní části ř.ú. v návaznosti na stávající dopravní infrastrukturu, především na silnice I. a III. třídy a na celostátní železniční trať. Plochy změn v krajině s označením K2 - K5 již byly součástí předchozí schválené ÚPD. V rámci koncepce krajiny se uplatňují následující plochy s rozdílným způsobem využití (dle § 14 - 17 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění): 

Plochy zemědělské - NZ - představují intenzivně zemědělsky využívanou půdu. Jejich přirozenou součástí jsou remízky, meze, neobhospodařované ostrůvky, solitérní stromy a skupiny keřů, polní cesty.



Plochy lesní - NL - tvoří v krajině přírodní složku, jedná se o lesní porosty soustředěné v malých enklávách severovýchodně zastavěného území. Při šetrném hospodaření na těchto plochách, jejich vzájemným propojováním a návazností na krajinnou zeleň dochází k celkovému posílení ekologické stability krajiny. Plochy změn v krajině K2 - K5 navrhuje ÚP k zalesnění.



Plochy přírodní - NP - jsou vymezeny v rámci biocenter lokálního významu. Plochy přírodní - NP tvoří v krajině nejkvalitnější přírodní složku. Při šetrném hospodaření na těchto plochách, jejich vzájemným propojováním a návazností na krajinnou zeleň dochází k celkovému posílení ekologické stability krajiny. Biokoridory ÚSES jsou součástí funkčního využití ploch, na kterých jsou zakresleny. Jedná se hlavně o Plochy zemědělské - NZ, Plochy vodní a vodohospodářské W , Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské - NSpz. Po zpracování projektové dokumentace - komplexní pozemkové úpravy nebo projektu ÚSES, které dle parcel upřesní průchod biokoridoru územím bude využíván v režimu Ploch přírodních - NP.



Plochy vodní a vodohospodářské - W - jedná se o funkci obsaženou jak ve volné krajině, tak i v zastavěném území. Ochrana vodních ploch a toků prostřednictvím územního plánu spočívá mj. i ve stanovení podmínek pro jejich využívání. Vodní toky a plochy, jež jsou součástí ÚSES, je nutno využívat v souladu s podmínkami ochrany prvků ÚSES. Nejvýznamnějšími vodními toky v území jsou řeka Bystřice, Starovodský potok, Písecký potok a Mlýnská Bystřice. Mezi nejvýznamnější


47


vodní plochy lze zařadit vodní plochy vymezené v rámci plochy těžby a 2 vodní plochy v centru obce v zastavěném území a 1 plochu při východním okraji ř.ú. za hranicí zastavěného území. 

Plochy smíšené nezastavěného území přírodní, zemědělské - NSpz - jsou vymezeny z důvodu zvýšení podílu přírodní složky v zemědělsky využívaných plochách, a tam, kde je nutno omezit intenzívní obhospodařování. Jsou to plochy v nivách vodních toků, plochy se vzrostlou krajinnou zelení, plochy s výraznějším zastoupením keřových porostů. V řešeném území se nacházejí především v severní části ř.ú.



Plochy těžby nerostů - nezastavitelné - NT - jedná se o plochy určené pro těžbu nerostů v nezastavitelném území, zahrnující nezastavěné pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště), pozemky rekultivací. V ř.ú. tyto plochy zabírají rozsáhlé území východně od zastavěného území.

Prostupnost krajiny je umožněna respektováním stávajících účelových komunikací a polních cest. Kromě významu pro dopravní obsluhu území a rekreační využití mají tyto cesty také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi, zabezpečují vodohospodářskou, ekologickou a v neposlední řadě estetickou funkci. Aspekt protierozních opatření musí být promítnut do technického řešení cest - jejich odvodnění bude provedeno zatravněnými příkopy s výsadbami, nebo travnatými mezemi s výsadbami. Zahuštění sítě polních cest a tím zmenšení a rozdělení zemědělských honů je jedním z protierozních opatření. Ochrana přírody a krajiny Do řešeného území nezasahuje žádný významný krajinný prvek (VKP). V obci Písek neleží žádná z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny v platném znění) ani žádná z lokalit soustavy NATURA 2000 - ptačí oblast či evropsky významná lokalita (EVL). Je nutno respektovat významné krajinné prvky ze zákona (§ 3 písm. b zákona č.114/1992 Sb.) jsou všechny lesy, rašeliniště, mokřady, vodní toky, údolní nivy a rybníky. V řešeném území jde tedy především o malé lesní enklávy vyskytují se severovýchodně od zastavěného území (jedna v blízkosti ZÚ, ostatní na hranici ř.ú.), z vodních toků se jedná o řeku Bystřici, potok Radostovský, Písecký a Mlýnskou Bystřici, rybník východně od obce - Horní rybníček a dvě vodní plochy v zastavěném území obce. Obecná ochrana přírody a krajiny se týká všech významných krajinných prvků daných ze zákona a prvků územního systému ekologické stability (viz dále). Ostatní související hodnoty: 

stromořadí lip u hřbitova v severní části zastavěného území;



významná solitérní zeleň s parametry památných stromů v krajině i zastavěném území;



prvky systému ekologické stability;



plochy vymezené v územním plánu jako Plochy přírodní - NP a Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské - NSpz;



cestní síť v krajině vč. značených cyklotras;



urbanistická a krajinářská funkce vodních ploch a toků;



krajinný ráz Cidlinsko;

Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. V souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje územní plán respektuje a upřesňuje vymezené skladebné prvky ÚSES regionálního významu - konkrétně regionální biokoridor RBK 1273 a a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru K 69 MH.

48



Nadregionální ÚSES 

ochranná zóna NRBK K 69 MH - její upřesněná hranice je zobrazena v grafické části ÚP v koordinačním výkrese;

Regionální ÚSES 

Regionální biokoridor RBK 1273 - do ř.ú. zasahuje okrajově v severním výběžku podél Mlýnské Bystřice;

Lokální ÚSES 

Lokální biocentra LBC 1,LBC 2;



Lokální biokoridory LBK1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 5, LBK 6;

Většina prvků ÚSES neexistuje a jsou nefunkční příp. jen částečně funkční a je nutné je založit. Územním plánem byly prvky ÚSES upřesněny. ÚSES doplňují tzv. interakční prvky - např. liniové prvky v krajině podél komunikací, polních cest a vodotečí; jsou územním plánem respektovány a místy nově navrženy další či prodlouženy ty stávající - viz Hlavní výkres. Nově vymezeny jsou zde interakční prvky především podél polních cest (vč. nově navržených komunikací) a mezí. Realizace těchto prvků s významnou krajinotvornou funkcí nevyžaduje vzhledem k jejich parametrům zábory zemědělské půdy a má kromě ekostabilizační funkce i protierozní účinek. Prvky ÚSES jsou v případě biocenter vymezeny jako Plochy přírodní - NP (mimo zastavěné území), biokoridory jsou v ÚP vyznačeny hranicemi formou „překryvné funkce“ k funkcím stávajícím. Všechny prvky mají zajištěny prostorové parametry. Udržení jejich funkčnosti spočívá především ve správném způsobu hospodaření (na PUPFL obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v nivách vodotečí, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží). PŘEHLED PRVKŮ ÚSES V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ prvek ÚSES

název

RBK 1273

LBC 1

Písek

LBC 2

Ovčačka

LBK 1

popis Biokoridor regionálního významu - podél vodního toku Mlýnská Bystřice: -vodní osa v šířce min. 40m Návrh: doplnění zeleně; Orná a rybník s břehovými porosty, mezi LBK1 a LBK 2; Návrh: doplnit zeleň;

rozlišení částečně funkční nefunkční

Lesní porost, nachází se mezi LBK 3 a LBK 4;

částečně funkční

Písecký potok

Vymezený hranicí ř.ú. a LBC 1 na Píseckém potoce a orné půdě; Návrh: doplnění zeleně;

nefunkční

LBK 2

Písecký potok

Prochází od LBC 1 podél Píseckého potoka k severní hranici ř.ú. a podél ní prochází směrem k LBK 3; - vodní tok a orná půda; Návrh: doplnění zeleně (podél hlavního odvodňovacího zařízení je možné doplnit zeleň pouze jednostranně);

nefunkční

LBK 3

Bystřice - Ostrov

Regulovaný vodní tok řeky Bystřice; Návrh: doplnění zeleně s využitím stávajících dřevin;


LBK 4

Pastviny

Prochází od hranice ř.ú. směrem k LBC 2; - orná půda; Návrh: doplnění zeleně;

nefunkční

LBK 5

Pastviny

Prochází při hranici ř.ú. směrem od LBC 2; - lesní porost a orná půda; Návrh: doplnění zeleně;

nefunkční

LBK 6

Tříroháč, Kněžský rybník

Vodní tok Starovodského potoka nacházející se v jižní části na samém okraji ř.ú; - vodní tok; Návrh: doplnění zeleně;



49


Významným kritériem pro hodnocení stavu krajiny je koeficient ekologické stability (KES). KES je číslo, udávající poměr mezi plochami stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v území. Obec Písek má KES 0,12. Z hlediska KES spadá řešené území jednoznačně do kategorie „území nestabilní - neudržitelné“. Výsledek KES je však orientační hodnotou, nevyjadřuje strukturu, reprezentativnost, kvalitu ani funkčnost jednotlivých segmentů. Vodní toky a plochy Obec Písek se nachází v povodí řeky Bystřice na levém břehu (č. h. p. 1-04-03-025), jehož dílčí povodí zabírá 11,438 km2 a celkové povodí zabírá 357,684 km2. Řeka pramení jihovýchodně Pecky a v Chlumci nad Cidlinou se vlévá do řeky Cidliny jako levostranný přítok. Obcí protékají dva potoky. Písecký potok přitéká od severu a podél severního okraje a částečně západního okraje, odtéká směrem k Bystřici. Od obce Stará voda přitéká Starovodský potok, který protéká obcí a v západní části se vlévá do Píseckého potoka. Severní část řešeného území protíná v krátkém úseku Mlýnská Bystřice, která odbočuje jižně Kosic z Bystřice a západně Mlékosrbského lesa se vlévá do Cidliny. Písecký a Starovodský potok mají č. h. p. 1-04-03-026, plocha povodí 21,253 km2. V obci na Starovodském potoce je malá vodní nádrž, která se nachází v centru obce. Tato vodní plocha je vedena jako požární nádrž. Mezi další vodní plochy lze zařadit východě ležící rybníček a vodní plochu v severní části za hranicí zastavěného území. Východně obce se nachází velké vodní plochy, které vznikly těžbou písku. Rozsáhlé úpravy vodních toků ve smyslu stavebních úprav nejsou navrhovány. Doporučujeme doplnit vegetativní opevnění, pročistit koryta a tím toky začlenit do systému ÚSES. V polovině 19. století došlo k vysušení rybníků severně zastavěného území ke hranici řešeného území. V ÚP je toto místo označeno jako zaniklá vodní díla a funkčně vymezeno jako Plochy smíšené nezastavěného území - NSpz. Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích Tok řeky Bystřice je zařazen do říční sítě s vyhlášeným záplavovým územím a aktivní zónou. V Grafické části je vymezena hranice stoleté vody (Q100) a aktivní zóny pro Q100. Tyto hranice zasahují do řešeného území okrajově, na západě a v severním výběžku řešeného území. V západní části zasahuje záplavové území a aktivní zóna do zastavěného území. Územním plánem nejsou do ohroženého území umisťovány nové zastavitelné plochy. Podle Povodňového plánu Královéhradeckého kraje je v obci 13 obytných budov na seznamu ohrožených objektů. Jedná se o objekty na západě zastavěného území. Řešeného prostoru se netýká režim území zvláštní povodně pod vodním dílem. Při návrzích úprav toků a zařízení na nich je (po konzultaci se správcem toku) třeba přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i působení charakteru koryt vodotečí coby krajinotvorný prvek. Při zástavbě území je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích. Podle ustanovení § 49 vodního zákona správci vodních toků mj. mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku (u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6m od břehové čáry). Meliorace Meliorace (investice do půdy) jsou provedeny na plochách orné půdy, zejména v severním výběžku mezi řekou Bystřicí a administrativní hranicí obce a v severní části mezi zastavěným územím a částí Oktaviánov, k hranici ř.ú. V ÚP jsou zohledněny (viz Výkres předpokládaných záborů ZPF). Zemědělský půdní fond a Pozemky určené k plnění funkcí lesa Viz kap. h.1) a h.2) Odůvodnění ÚP.

50



f 4) OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT Kulturní památky V řešeném území se nenachází žádná nemovitá kulturní památka registrovaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Památky místního významu V řešeném území se nacházejí některé objekty památkové a kulturní hodnoty, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, ale tvoří nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví a některé z nich plní i funkci pozitivních lokálních stavebních dominant. Seznam těchto památek viz. kap. 2.2 a jsou vyznačeny v grafické části ÚP. Archeologické památky Archeologický průzkum katastru Písku nelze rozhodně považovat zakončený. Přesto již na základě jeho současných výsledků ho můžeme chápat v jako „území s archeologickými nálezy“ (ÚAN), ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a to ÚAN kategorie I dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR - viz Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha. Za „území s archeologickými nálezy“ lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. Obecně je nutno respektovat skutečnost, že řešené území je územím s archeologickými nálezy s prokázaným výskytem archeologického dědictví. Na území s archeologickými nálezy je stavebník povinen dle § 22 a 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav AV ČR a oprávněná organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. Naleziště: 1. vedle nového hřbitova poloha „Staré Místo“; při stavbě okresní silnice; r. 1890; mladší doba hradištní pohřebiště, (minimálně 54 hrobů), keramika, bronzové a stříbrné záušnice, jantarové a skleněné korálky; o

vyvýšenina severozápadně od vsi, západně od silnice a rybníka, u odbočky ke dvoru „Ostrov“, poloha „Staré Místo“; výkopy M Nový Bydžov, r. 1892; zbytek řadového kostrového pohřebiště z mladší doby hradištní, keramika, esovité záušnice, železný nůž, sídlištní objekt s železnými zlomky a kroužky, grafitový kadlub; v ornici novověká keramika, železný vrut a sekera;

2. nal. č. 1, hrana levobřežní cidlinské terasy východně od dvora „Ostrov“, parc. č. 115/1, ZM 10:1323-08, 285:111 mm; sběr J. Kalferst, r. 1992; středověká keramika; o

nal. č. 1; sběr Archeologický kroužek MDD Hradec Králové, r. 1993; pravěká a středověká keramika;

3. nal. č. 3, u dvora „Oktaviánov“; parc. č. 131; sběry, r. 1992; linearní keramika, broušená kamenná industrie; pozdněhradištní a středověká keramika; o

okolí dvora „Oktaviánov“; ojedinělé nálezy neolitické broušené kamenné industrie;


51


4. nal. č. 2, parc. č. 539, 540, 544, 545; sběr r. 1992; středověká keramika; 5. západní část intravilánu obce, okraj (bývalý výběžek) vypuštěného Píseckého rybníka; středověké tvrziště; Pozn.: tvrz připomínána k r. 1386, zpustla před r. 1429; tvrziště poničeno stavbou prodejny Jednota; 6. poloha "Nová hospoda", ZM 10:13-23-08, 450:050 mm; sběr P. Mládek, 17.12.2010; laténský bronzový kuželkovitý přívěsek; V kap.2.2 (výroková část ÚP) jsou vypsány hodnoty v administrativním rámci obce, které ÚP navrhuje chránit. Jedná se o hodnoty přírodní a krajinné, přírodně - civilizační a civilizační. Územní plán je často jediným nástrojem ochrany těchto hodnot. Uvedené hodnoty jsou zčásti subjektivní a obvykle tak i hůře definovatelné. I díky své „symbiotické“ povaze však mají nezastupitelné místo v území. Pomník padlým v 1. světové válce situovaný na návsi je válečným hrobem ve smyslu zákona č.122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.

f 5) KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY f 5.1) Doprava SOUČASNÝ STAV Řešené území je obsluhováno silniční a železniční dopravou. Prostřednictvím silnice III. třídy a místních komunikací, je obec napojena na silniční síť vyššího významu, konkrétně na silnici nadregionálního významu I/11. Mezi další komunikace nadregionálního významu, kterou je nutno zmínit, je dálnice D11 Praha - Hradec Králové. Vedená je mimo řešené území, ale vzdálenost exitu 68 dálnice D11 od obce Písek je cca 3,5 km. Silniční doprava Silniční doprava má pro dostupnost a obsluhu řešeného území rozhodující úlohu. Řešeným územím prochází silnice I. a III. třídy, ostatní komunikace jsou místní, resp. účelové. Státní silnice nadregionálního významu I/11 tvoří dopravní osu území ve směru západovýchodním s vazbou na Slovensko. Propojuje východní Čechy se severní Moravou. Zásadní změnu způsobilo vybudování dálnice D11 (E67), která jako paralela vede směrem na Hradec Králové, a tím došlo k významnému snížení intenzity dopravy na silnici I/11. I přesto je silnice I/11 intenzívně zatížena dopravou. Pískem prochází následující silnice: Silnice I. třídy I/11

I/32 - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové - Šumperk - Bruntál - Opava Ostrava - Český Těšín - Třinec - státní hranice ČR/Slovensko;

Silnice III. třídy III/32730

I/11 - Písek - Mlékosrby - Bydžovská Lhotka - Barchůvek;

III/32729

Chudeřice - Stará Voda - Nové Město;

Silnice I/11 je v majetku ČR a ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silnice III/32730, III/32729 je v majetku Královéhradeckého kraje a ve Správě silnic Královéhradeckého kraje. Další komunikace v území jsou místní, resp. účelové. Intenzity silniční dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr.

52



V řešeném území se nachází sčítací úsek č. 5-0030 na silnici I/11 (Nové Město nad Cidlinou III/72728). Tabulka intenzit provozu - rok 2005 Celoroční průměrná intenzita (počet vozidel v dané kategorii za 24 h) Číslo silnice I/11

Úsek 5-0030

Vymezení úseku Vyús.36 - x s 32728

T

O

M

S

5503

6937

44

12484

Legenda: T - těžká motorová vozidla a přívěsy (zvláště sčítány přívěsy, v r. 2010 již sčítány přívěsy jako součást TMV) O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla S - součet všech motorových vozidel a přívěsů

Tabulka intenzit provozu - rok 2010 Celoroční průměrná intenzita (počet vozidel v dané kategorii za 24 h) Číslo silnice I/11

Úsek 5-0030

Vymezení úseku Vyús.36 - x s 32728

TV

O

M

SV

2717

3344

49

6110

Legenda: TV - těžká motorová vozidla celkem (v r. 2010 sčítány přívěsy jako součást TMV) O - osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy M - jednostopá motorová vozidla SV- všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel)

Výsledky z r. 2010 ukazují pokles intenzit těžkých motorových vozidel - pokles o cca 51 % (zde však mohlo dojít ke zkreslení díky odlišné metodice obou sčítání v klasifikaci návěsů), pokles intenzit osobních a dodávkových vozidel o 52 %. Celkový pokles intenzity dopravy je o 51 %. Vybudování dálnice D11 snížilo intenzity, především tranzitní dopravy. Místní komunikace Místní komunikace doplňují síť silnic III. tříd a zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu. V okrajových částech jednotlivých místních částí mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 2,5 - 3m, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných, popř. dlážděných, po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňují polní cesty. Doprava v klidu Parkování vozidel je uskutečňováno na soukromých pozemcích (např. v areálu zemědělského družstva) a v profilu místních komunikací. Veřejná mimouliční parkoviště se v obci nacházejí u novostaveb RD v ulici na severu obce. Garážovací stání jsou reprezentována garážemi na vlastním pozemku. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Železniční doprava Řešeným územím je vedena jednokolejná elektrifikovaná železniční trať č. 020 (Praha) - Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, nejbližší železniční stanice pro osobní dopravu se nachází v Novém Městě nad Cidlinou (jižně 0,5 km).


53


Pěší doprava Chodníky nejsou v obci realizovány, pouze v centru obce při silnici III. třídy se nacházejí zbytky dlážděných chodníků. Řešeným územím není vedena žádná značená turistická trasa: Cyklistická doprava, cykloturistika Řešeným územím prochází značená cyklotrasa: 

č. 4289 Nové Město - Písek - Kosičky - Zvíkov - Nechanice o délce cca 19 km (lehká trasa, vedená po silnicích III. tříd a účelových komunikací, vhodné pro všechny druhy bicyklů);



č. 4290 Kladruby nad Labem (č.24) - Chlumec nad Cidlinou - Písek (ř.ú.) - Mlékosrby - Nový Bydžov - Smidary - Ohnišťany (č.181) o délce cca 39 km (lehká trasa, vedená po silnicích III. tříd a účelových komunikací, vhodná pro všechny druhy bicyklů);

Veřejná hromadná doprava osob Hromadnou přepravu osob na řešeném území zajišťují v dostatečné míře autobusy Integrované regionální dopravy Královéhradeckého a Pardubického kraje firmy Veolia Transport Východní Čechy a.s. linkou č.610550 (IREDO 103) Hradec Králové - Urbanice - Roudnice Obědovice - Mlékosrby - Chlumec nad Cidlinou. V řešeném území se nacházejí 2 zastávky (Písek, Písek - Oktaviánov). Letecká doprava a jiné druhy dopravy Přímo na řešeném území se nenachází žádný objekt či zájmový pozemní prostor letecké dopravy. Celé řešené území leží v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku (radiolokátoru letiště Pardubice - radiolokační prostředek Nepolisy) a ve vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách. Vodní doprava není v zájmovém území provozována. NÁVRH Silniční doprava Na silnicích v obci se doporučuje pouze údržba krytu a zajištění odtoku srážkové vody z vozovky. Zastavitelné plochy budou napojeny ze stávajících silnic III. tříd a místních komunikací. V rámci rozvojových lokalit (zastavitelných ploch) budou umisťovány i další komunikace pro vnitřní obsluhu území, a to v souladu s příslušnými předpisy a normami dle daného účelu, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých lokalit (zejména těch rozsáhlejších). Vedení místních komunikací uvnitř lokalit bude odvislé od konkrétního zastavovacího plánu a provedené parcelace a bude předmětem řešení navazujících dokumentací. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5m a končící nejdále 50m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy k vyvinutí křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí v křižovatkách. Podcenění tohoto problému má mnohdy za důsledek zpětný odkup pozemků od nových majitelů. Budou respektovány stávající a navržené Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS a jejich 54



ochranná pásma a Plochy veřejných prostranství - PV. Doprava v klidu Parkování vozidel bude i nadále uskutečňováno na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Územním plánem není nově samostatně navrženo žádné parkoviště, tato funkce je však přípustná v rámci jiných vhodných ploch - stabilizovaných. Parkování pro potřeby návrhových obytných lokalit (Plochy bydlení - v rodinných domech venkovské - BV) bude řešeno uvnitř těchto zastavitelných ploch. Pěší doprava Doplnění chodníků je možné podle potřeby obyvatel. Cyklistická doprava, cykloturistika V ÚP jsou stávající cyklotrasy respektovány. Veřejná hromadná doprava osob V ÚP je zastávka hromadné dopravy respektována. Vlivy na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Řešeným územím prochází silnice I. třídy, vedená jižně od zastavěného území v minimální vzdálenosti cca 450 m od obytné zástavby. Doprava na průtahu silnice I/11 je hlavním znečišťovatelem ovzduší. Zastavitelné lokality pro bydlení jsou navrženy převážně v severní a jižní části obce, vzdálené min. 300 m od silnice I. třídy a min. 225 m od železnice. Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50m a ve vzdálenosti: silnice I. třídy 50 m od osy vozovky silnice III. třídy 15 m od osy vozovky Železnice Železniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/1994 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřičských znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje Drážní správní orgán, který přitom stanoví podmínky. Letecká doprava Celé řešené

území


leží

v ochranném

pásmu

letištního

radiolokačního

prostředku 55


(radiolokátoru letiště Pardubice - radiolokační prostředek Nepolisy).Všechna uvedená OP týkající se ř.ú. územní plán respektuje.

f 5.2) Zásobování vodou SOUČASNÝ STAV V obci je vybudován veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Chlumec nad Cidlinou a posílen v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy. Jako zdroj vody skupinového vodovodu Chlumec nad Cidlinou jsou využívány zdroje Třesice Písek. Odtud je voda čerpána do úpravny vody v Chlumci nad Cidlinou (v Palackého ulici) a zní je dále čerpána do vodojemu Chlumec nad Cidlinou - 1650 m3 (257,20/262,60 m n. m.). V současné době je vodovod Chlumec posílen řadem DN 200 ve směru od Nového Bydžova z vodojemu Prasek, přes obec Zachrašťany. Přes řešené území je veden hlavní zásobní vodovodní řad ze zmíněných zdrojů směrem k Bystřici a podél ní do Chlumce nad Cidlinou. Tlakové poměry v obci jsou zajišťovány tlakovou úrovní z vodojemu Chlumec nad Cidlinou o objemu 1650 m3 (257,20/262,60 m n. m.). Hlavní zásobní řad PVC Ø 160 mm do obce je napojen na vodovod v severovýchodní části obce Nové Město. Tento řad podchází protlakem železniční trať ČD a dále pokračuje až do obce Písek. V obci z tohoto řadu odbočují rozvodné řady pro zástavbu. Na systém veřejného vodovodu obce je napojena cca 1/3 obyvatel, ostatní jsou zásobováni vodou individuálně. Vodovodní síť a tlak v ř.ú. jsou vyhovující, pitná voda dodávaná skupinovým vodovodem splňuje požadavky ČSN 757111. Majitelem a provozovatelem vodovodu je VAK Hradec Králové a.s. V severovýchodním cípu řešeného území při jeho hranici se nachází prameniště (zdroje vody) Třesice - Písek vč. ochranného pásma I. a II. stupně. NÁVRH Vodovod je nový a zcela vyhovuje. Současná vodovodní síť se v Písku nebude koncepčně měnit, jednotlivé nové objekty budou vodofikovány ze stávajícího systému. Pro navrhované lokality bude vodovodní síť doplněna novými řady a přípojkami. Kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení bude odpovídat požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou Vodovod Písek je zásoben pouze z jednoho zdroje, proto budou obyvatelé obce při jeho výpadku nebo vyřazení celého vodovodu z provozu zásobováni náhradním způsobem. Pitnou vodu je nutné dovážet v cisternách nebo jako balenou. U objektů s vlastní studní bude voda v nich použita pouze jako užitková. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou v Písku je zajištěno umělými požárními zdroji - hydrantová síť a požární nádrží při východním okraji zastavěného území a přirozenými zdroji požární vody - ze Starovodského potoka, dvěma vodními plochami v centru obce (rybníky Hejbánek a Petrovičák). Zdroje požární vody vycházejí z Požárního řádu obce Písek. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

56



Ochranná pásma Ochranná pásma vodovodní a kanalizační sítě K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3, jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500mm včetně 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500mm 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) b) c) d)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; vysazovat trvalé porosty; provádět skládky jakéhokoliv odpadu; provádět terénní úpravy;

Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vodních zdrojů je stanoveno ochranné pásmo I. a II. stupně.

f 5.3) Kanalizace a čištění odpadních vod SOUČASNÝ STAV V obci je provedena povrchová kanalizace sestávající z deseti místních stok, které jsou vyústěny na osmi místech do místní vodoteče, která prochází obcí a pod ní je zaústěna do Píseckého potoka. Na místní vodoteči jsou tři menší nádrže, které zejména v létě působí jako vyhnívací nádrže. Do vlastní kanalizace jsou zaústěny přepady ze septiků a žump, které však neplní řádně svoji funkci. V místním potoce se usazuje kal, což činí značné hygienické závady. Vlastní kanalizace neodpovídá vodohospodářským předpisům (není vodotěsná). NÁVRH Stávající stav likvidace odpadních vod bude fungovat i nadále, do doby výstavby kanalizační sítě a ČOV, přednostně v jímkách na vyvážení s atestem nepropustnosti. U novostaveb doporučujeme osazení domovních ČOV s přepadem do stávající stokové sítě. Po r. 2015 se počítá s výstavbou oddílné kanalizace, s tím že stávající kanalizace bude využívána pro odvod dešťových vod z komunikací a jednotlivých nemovitostí. Gravitační kanalizace, s přečerpáváním splaškových vod (pouze pro překonání nepříznivých výškových poměrů), bude vedena v souběhu se stávající kanalizací, aby bylo možné co nejjednodušeji přepojit stávající domovní přípojky a poté zrušit stávající septiky a žumpy (napojení musí být přímo do nové kanalizace). Veškeré splaškové vody budou novou sítí splaškové kanalizace svedeny směrem na jihozápad za obec, kde se navrhuje realizovat novou centrální čerpací stanici pro obec Nové Město a Písek. Tato čerpací stanice bude přečerpávat splaškové odpadní vody směrem na Chlumec nad Cidlinou - místní část Kladruby, kde kanalizační výtlak zaústí do stávající kanalizace a tou budou splašky svedeny dále na ČOV Chlumec nad Cidlinou.


57


V původním územním plánu obce Písek byla navržena varianta centrální ČOV pro obec Nové Město a Písek. Tato varianta byla, vzhledem k budoucím velkým provozním nákladům na tuto ČOV, změněna na centrální čerpací stanici a čerpání na ČOV Chlumec nad Cidlinou. Zákres kanalizačních stok je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zneškodnění odpadních vod, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých stok není součástí koncepce zneškodnění odpadních vod). Ochranná pásma Ochranná pásma kanalizace K bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma kanalizačních stok. Jejich vymezení i rozsah povolených činností je shodný pro kanalizaci i vodovod (viz výše).

f 5.4) Zásobování elektrickou energií SOUČASNÝ STAV Provozovatelem elektrické sítě v řešeném území je ČEZ Distribuce a.s. Způsob napájení - primérní rozvod VN 35 kV Obec Písek je napájena elektrickou energií vrchním primérním rozvodným systémem VN 35 kV, linkou VN 300. Primérní rozvod Obec je napájena z primérní kmenové linky 35 kV linky VN č. 300. Z ní jsou vedeny odbočky, které zásobují trafostanice v řešeném území. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží v řešeném území 5 transformačních stanic (distribuční), v majetku ČEZ Distribuce a.s. (HK 1371 obec Písek - sever, HK 0475 obec Písek, HK 1287 u sil. I/11, HK 0714 bývalý hostinec u sil. I/11, HK 0865 prameniště Třesice - Písek) a 2 cizí - podniková Rovina a.s.(HK 0787 těžba písku, TS sever plochy těžby). Sekunderní rozvod NN 1 kV Sekunderní rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. Výhledově je žádoucí kabelizace zemním kabelem AYKY x240+120mm2. NÁVRH Vzhledem k dostatečné kapacitě nebude v ÚP navrhována změna koncepce v tomto segmentu technické infrastruktury. Požadovaný výkon pro rozvojové plochy zajistit stávajícím vrchním a kabelovým primérním vedením o napětí 35 kV ze stávajících trafostanic. Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon posílena (v případě potřeby realizována nová trafostanice). Všechny akce týkající se elektrických rozvodů budou konzultovány s příslušným technickým odborem ČEZ Distribuce, a.s. Ochranná pásma Je nutno respektovat ochranná pásma elektrických vedení (dle zákona č. 458/2000 Sb.). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po

58



obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 12 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 20 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná po 1. 1. 2000 platí ochranná pásma: U napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: - vodiče bez izolace - 7 m od krajního vodiče na obě strany; - vodiče se základní izolací - 2 m; - závěsná kabelová vedení - 1 m; U napětí nad 35 kV do 110 kV včetně - vodiče bez izolace - 12 m; - vodiče se základní izolací - 5 m; U napětí nad 110 kV do 220 kV včetně - 15 m; U napětí nad 220 kV do 400 kV včetně - 20 m; U napětí nad 400 kV - 30 m; U závěsného kabelového vedení 110 kV - 2 m; U zařízení vlastní telekom. sítě držitele licence -1 m; Podzemní vedení všech druhů do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky - ochranné pásmo 1 m po obou stranách, nad 110 kV ochranné pásmo 3 m po obou stranách. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti. U venkovních elektrických stanic a stanic s napětím větším než 52 kV v budovách - 20 m od oplocení či vnějšího límce obvodového zdiva; U stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem do 52 kV - 7 m od vnější hrany půdorysu ve všech směrech; U kompaktních a zděných elektrických stanic do 52 kV - 2 m od vnějšího pláště; U vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění; OP výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva;


59


f 5.5) Telekomunikace a radiokomunikace SOUČASNÝ STAV Telekomunikační sítě jsou kabelizovány, všechny účastnické stanice jsou připojeny na telefonní obvod Hradec Králové, síť provozuje Telefónica O2 Czech Republic. Řešeným územím neprocházejí trasy radioreléových spojů, ale v západní části ř.ú. zasahuje ochranné pásmo radiových směrových spojů ve správě VUSS. Celé řešené území leží v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku letiště Čáslav a Pardubice (radiolokační prostředek Nepolisy). NÁVRH Nové bytové a podnikatelské stanice budou napojeny na stávající síťové rozvaděče SR. Pokud reserva v síťovém rozvaděči bude vyčerpána, bude nutno požádat provozovatele sítě o místní úpravu rozvodů. Ochranná pásma Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu. K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefónica O2, a.s. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Je nutné respektovat ochranné. Je nutno respektovat stávající radiokomunikační a telekomunikačních zařízení, vedení a příslušná ochranná pásma, včetně tras radiových směrových (radioreléových) spojů.

f 5.6) Zásobování plynem a teplem SOUČASNÝ STAV Obec Písek je plynofikována STL plynovodem z VTL RS Stará Voda. VTL RS 1200/2/1 Stará Voda je využita z cca 55%. VČP Net, s.r.o. v současnosti neeviduje žádost o rozšíření DS - ta předchází PD. Obcí prochází: VTL plynovod DN 500, PN 40 Vápno Humburky VTL plynovod DN 100, PN 40 Chlumec nad Cidlinou VTL plynovod DN 80, PN 40 Stará Voda SKAO - stanice katodové ochrany a anoda SKAO Celkový odběr v r. 2011 v kategorii DOM - 69 odběratelů - cca 94000 m3/rok. Celkový odběr v r. 2011 v kategorii MO - 3 odběratelé - cca 1000 m3/rok. NÁVRH V případě zastavění navržených zastavitelných ploch v obci bude STL plynovodní síť v obci doplněna dalšími plynovodními řady a přípojkami. Ochranná a bezpečnostní pásma Na plynárenská zařízení se vztahují podle zákonů č. 458/2000 Sb., č. 670/2004 Sb. ochranná a bezpečnostní pásma.

60



Ochranná pásma (OP) plynovodů a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4m na všechny strany od půdorysu d) ochranné pásmo SKAO činí 4m od objektu e) ochranné pásmo anodového uzemnění činí 4m na každou stranu a pásmo ovlivnění je 100m na každou stranu. Bezpečnostní pásma (BP) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Bezpečnostní pásmo (BP) je určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárii plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Velikost tohoto pásma je měřena od obrysu potrubí na každou stranu VTL plynovodu a činí 40 m u DN 500 a 15 m u DN 80 a DN 100. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu VTL plynárenského zařízení lze provádět pouze s písemným souhlasem provozovatele plynárenského zařízení.

f 5.7) Nakládání s odpady SOUČASNÝ STAV Hradecké služby a.s. zajišťují obci pravidelný svoz komunálního odpadu (1-2 × za měsíc). V rámci separovaného sběru odpadu jsou v obci rozmístěny kontejnery na plasty, papír a sklo. Sběr železného odpadu organizuje SDH Písek. Sběr nebezpečného i velkoobjemového odpadu je prováděn 2 × za rok firmou Pernt-Oro Chlumec nad Cidlinou. Nejbližší sběrná místa se nacházejí v Chlumci nad Cidlinou a v Kosicích a nejbližší sběrný dvůr v Novém Bydžově. Řízená skládka komunálního odpadu v obci není. NÁVRH Není navrhována změna koncepce nakládání s odpady v obci. I nadále se budou separovat různé druhy odpadů. Umístění sběrných míst (vč. separovaného odpadu) bude umožněno v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. V obci nebude založena žádná skládka. Veškeré případné existující i v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány. Všechny existující i případné v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.


61


f 6) KONCEPCE ÚP VE VZTAHU KE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM PŘEDPISŮM f 6.1) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, jiná rizika ÚP respektuje CHLÚ, DP a ložiska nerostných surovin. Plochy těžby zabírají rozsáhlý prostor východně zastavěného území, zařazeny jsou do Plochy těžby nerostů - nezastavitelné - NT. Malá část dobývacího prostoru, při západním okraji CHLÚ, již byla rekultivována. V rámci ÚP je tato plocha zařazena do Plochy zemědělské - NZ. ÚP navrhuje rozšířit plochy těžby o lokalitu severně stávající plochy těžby s označením K1. Jedná se o pozemek, kde se dá předpokládat dohoda o prodeji. V řešeném území obce Písek se nachází: 

chráněné ložiskové území CHLÚ č. 14540000 Písek u Chlumce nad Cidlinou (surovina: štěrkopísky, organizace: Rovina Písek a.s., Písek u Chlumce n. Cidlinou);



výhradní ložisko štěrkopísku VL Písek u Chlumce nad Cidlinou 1 č. 3145400 (surovina: štěrkopísky, nerost: písek, štěrkopísek a štěrk, těžba: dřívější z vody, organizace: Rovina Písek a.s., Písek u Chlumce n. Cidlinou);



výhradní ložisko štěrkopísku VL Písek u Chlumce nad Cidlinou č. 3145401 (surovina: štěrkopísky, nerost: písek, štěrkopísek a štěrk, těžba: dřívější z vody, organizace: Best Písek a.s., Rybnice);



nevýhradní ložisko štěrkopísku Písek u Chlumce nad Cidlinou 1 č. 5235100 (surovina: štěrkopísky, nerost: písek, štěrkopísek a štěrk, těžba: současná z vody, organizace: Rovina Písek a.s., Písek u Chlumce n. Cidlinou);



stanovený dobývací prostor DP ev. č. 70982 Písek u Chlumce (surovina: štěrkopísky, nerost: štěrkopísek, využití: se zastavenou těžbou, organizace: Best Písek a.s., Rybnice);



stanovený dobývací prostor DP ev. č. 71175 Písek u Chlumce (surovina: štěrkopísky, nerost: štěrkopísek, využití: v průzkumu - rezervní, organizace: Rovina Písek a.s., Písek u Chlumce n. Cidlinou); V řešeném území se nenachází žádné sesuvy.

Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází v kategorii s přechodným radonovým indexem geologického podloží. Pro účely posouzení radonového rizika v konkrétní lokalitě (např. při stavbě domu atd.) je třeba vždy vycházet z výsledků měření radonu v podloží na daném místě. V řešeném území není dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší evidován žádný zdroj znečištění ovzduší kategorie REZZO 1 ani REZZO 2, za významnější zdroj znečištění lze v řešeném území označit automobilovou dopravu (ř.ú. leží na silnici I/11). Odvoz a likvidaci komunálního odpadu i separovaného odpadu viz kap.f 5.7. V řešeném území není evidována žádná ekologická zátěž. V řešeném území se nevyskytují žádné lokality tzv. brownfields (poškozené nebo neadekvátně využívané plochy s negativním esteticko-urbanistickým dopadem a možnými riziky pro životní prostředí).

f 6.2) Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Zóny havarijního plánování Dle Havarijního plánu Královéhradeckého kraje nezasahuje řešené území do žádné vnější zóny havarijního plánování, v administrativním území obce se nenacházejí žádné objekty podléhající havarijnímu režimu. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl zřízen žádný stálý úkryt pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Pro tento účel je možno využít improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby. 62



Evakuace a nouzové ubytování obyvatelstva V případě potřeby provedení evakuace obyvatel bude na Obecním úřadu zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností - Hradcem Králové. Jako shromažďovací prostor lze použít sokolovny nebo tělocvičny škol okolních obcí. Pro informování obyvatel je v obci nainstalován bezdrátový místní rozhlas. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad CO a humanitární pomoci. Pro nouzové umístění materiálu lze použít obecní úřad příp. hasičskou zbrojnici. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V řešeném území se nenacházejí ohrožující objekty. V případě vzniku mimořádné události budou nebezpečné látky vezeny mimo řešené území, kde se vhodné plochy pro tyto účely nenacházejí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet Sbor dobrovolných hasičů Písek a nejbližší stálý hasičský záchranný sbor příp. soukromé firmy disponující potřebnou technickou. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou prostřednictvím cisteren a dovozu vody balené. V případě potřeby bude na budovu obecního úřadu napojen mobilní zdroj elektrické energie. Požární ochrana Zásobování požární vodou viz kapitola f 5.2). Vodovod pro nové lokality (prodloužení stávajících řadů) bude opatřen hydranty v souladu s příslušnou normou. Pro uvažovanou výstavbu bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Ochrana před povodněmi Tok řeky Bystřice je zařazen do říční sítě s vyhlášeným záplavovým územím a aktivní zónou. V grafické části je vymezena hranice stoleté vody (Q100) a aktivní zóny pro Q100. Tyto hranice zasahují do řešeného území okrajově, na západě a v severním výběžku řešeného území. V západní části zasahuje záplavové území a aktivní zóna do zastavěného území. Realizace protipovodňových opatření je přípustná v rámci náplně všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při návrzích úprav toků a zařízení na nich je třeba přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i převážně přírodní charakter koryt jednotlivých vodotečí coby krajinotvorný prvek. Za účelem zdržení vody v krajině budou na problematických pozemcích uplatňovány následující zásady: vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.). To se týká zejména rozlehlých a svažitých zemědělských ploch západně a jihozápadně od obce, kde jsou lokality se soustředěnými přítoky přívalových dešťových vod. V rámci zastavitelných ploch budou přijata taková opatření, aby po realizaci výstavby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů z povrchu urbanizovaného území.


63


Obrana státu, další specifické požadavky V obci se nenachází žádný objekt vojenského zájmu či objekt civilní ochrany. Řešené území je dotčeno vzdušným prostorem pro létání v malých a přízemních výškách (zájmové území letišť a leteckých koridorů VUSS Pardubice). Celé řešené území leží v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku - radiolokátoru letiště Pardubice - radiolokátoru letiště Čáslav - radiolokátoru Nepolisy Výstavba větrných elektráren v řešeném území není přípustná viz kap.6.

f 7) PŘEHLED LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, JEJICHŽ OCHRANA JE ZAJIŠŤOVÁNA PRÁVNÍMI PŘEDPISY NEBO ROZHODNUTÍMI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ, OBSAŽENÝCH V PŘEDCHOZÍCH KAPITOLÁCH Ochrana archeologického dědictví 

řešené území je v celém svém rozsahu územím s archeologickými nálezy;

Ochrana přírody a krajiny 

významné krajinné prvky dané přímo ze zákona;



prvky územního systému ekologické stability (např. RBK1273, prvky lokálního charakteru);



oblast krajinného rázu Cidlinsko;

Ochrana zemědělské půdy a lesa 

zemědělské půdy s třídou ochrany I. a II.;



vzdálenost 50m od okraje lesa;



lesy hospodářské;



investice do půdy, odvodňovací zařízení;

Ochrana vod a vodních zdrojů 

nezastavitelný pás podél vodotečí;



celé území se nachází ve zranitelné oblasti;



vodní zdroje vč. ochranného pásma I. a II. stupně;



záplavové území;



aktivní zóna záplavového území;

Ochrana nerostného bohatství 

dobývací prostory;



chráněné ložiskové území;



ložiska nerostných surovin;

Ochranná pásma dopravní infrastruktury 

silnice I. a III. třídy vč. ochranného pásma;



železniční dráha celostátní vč. ochranného pásma;

Ochranná pásma technické infrastruktury  64

vodovodní síť vč. ochranného pásma; REGIO, projektový ateliér s.r.o.




kanalizační stoky vč. ochranného pásma;



elektrické vedení VN 35 kV vč. ochranného pásma;



elektrické stanice VN vč. ochranného pásma;



vedení plynovodů VTL, STL vč. ochranného a bezpečnostního pásma;



regulační stanice plynovodu vč. ochranného a bezpečnostního pásma;



katodová ochrana plynovodu vč. bezpečnostního pásma;



ochranné pásmo radiových směrových spojů;



telekomunikační vedení vč. ochranného pásma;

Ochrana specifická 

řešené území v celém svém rozsahu leží v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku (radiolokátoru letiště Pardubice - radiolokační prostředek Nepolisy) a ve vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách;

g) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavěné území obce bylo v územním plánu vymezeno projektantem v souladu se zák. č. 183/2006 Sb. na základě mapy katastru nemovitostí s upřesněním podle průzkumu v terénu (k 1. 10. 2012). Hranice zastavěného území byla aktualizována v době finalizace Návrhu ÚP (3. 6. 2013) a je zakreslena v grafické části dokumentace (Hlavní výkres, Výkres základního členění). Při návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území, na jehož základě byly pro další rozvoj obce mimo zastavěné území vymezeny tzv. plochy zastavitelné („Z“). Jejich situování, rozsah a kapacita vychází z reálných potřeb a možností v území, zohledňuje prostorové podmínky obce a následující principy: 1/ Soulad mezi dimenzováním ploch na straně jedné a populační velikostí obce, dlouhodobým demografickým trendem, reálnou poptávkou po novém bydlení, rekreaci, nových ekonomických aktivitách a občanského vybavení v místě na straně druhé; 2/ Respektování vnitřní urbanistické struktury sídla s prioritním využitím již zastavěného území; 3/ V souvisle zastavěném území návaznost ploch na zastavěné území bez vytváření nových izolovaných prvků osídlení v krajině; 4/ Minimalizace expanze ploch do volné (neurbanizované) krajiny a záboru zemědělského půdního fondu (především pak půd s BPEJ I. a II. třídy ochrany ZPF); využití proluk a enkláv v zastavěném území; 5/ Vyhovující dopravní dostupnost či reálná napojitelnost nových lokalit; 6/ Reálná možnost napojení na základní sítě technické infrastruktury; 7/ Minimalizace kolizí s limity využití území (vedení technické infrastruktury včetně ochranných pásem, územní zájmy ochrany přírody a přírodních zdrojů apod.); 8/ Ohleduplnost budoucí zástavby k panoramatu obce a krajinnému rázu v dálkových pohledech, k místním dominantám (sakrální stavby, významné budovy či stromy apod.) apod.; 9/ Vhodné terénní a hydrogeologické poměry v lokalitě (vč. stability podloží a přijatelného radonového rizika); 10/ Návaznost ploch se vzájemně nekolidujícími funkcemi, vyhovující hygienické podmínky pro navrženou funkci (pro obytně-rekreační či jinou klidovou funkci např. dostatečná vzdálenost od frekventovaných komunikací, rušivých provozů, zemědělských areálů apod.); V současnosti je počet obyvatel 233. Mezi lety 2001 a 2013 přibylo v obci cca 37 obyvatel. ÚP předpokládá, že vývojová křivka bude mít mírně rostoucí tendenci jako doposud. Za posledních cca 10 let bylo v Písku postaveno 17 RD což naznačuje zájem o bydlení v obci. Pro odhad potřeby výstavby RD na období cca 10 let je uvažováno 17 RD (dáno trendem výstavby), celkem s 22 RD při REGIO, projektový ateliér s.r.o.

65


zohlednění vlivu polohy obce v rámci rozvojové oblasti republikové úrovně OB4 Hradec Králové / Pardubice. Těžištěm výstavby byly vymezeny rozvojové lokality vymezené v severní části. S ohledem na aktuální možnosti rozvoje obce, demografické údaje, velikost sídla a postavení ve struktuře osídlení byly územním plánem vytipovány plochy pro rozvoj bydlení, které umožní realizaci cca 21 RD. Odhad potřeby výstavby RD na období cca 10 let: Potřeba pro realizaci RD s přihlédnutím ke stávajícímu trendu pokračování zástavby

17 RD

Zohlednění vlivu polohy obce v rámci rozvojové oblasti republikové úrovně OB4 Hradec

5 RD

Králové / Pardubice Celkem

22 RD

Odhad kapacity pro realizaci RD v rámci zastavitelných ploch: Číslo lokality

Velikost lokality (ha)

Z1

1,68

Z2

0,4

Z3

0,57

Z4

0,38

Z5

0,25

Předpoklad využití (ha) * Komunikace, plochy pro TI - 0,17 Bydlení - 1,17 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,34 Komunikace, plochy pro TI - 0,04 Bydlení - 0,28 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,08 Komunikace, plochy pro TI - 0,06 Bydlení - 0,4 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,11 Komunikace, plochy pro TI - 0,04 Bydlení - 0,26 Jiné využití dle podmínek využití funkce* - 0,08

Uvažovaný počet RD** 11 2 4 2 2

Celkem

21

* vzhledem ke skutečnosti, že plochy pro bydlení jsou vymezeny jako venkovské (tedy se zastoupení dalších funkcí ve venkovském prostoru), je nutno v zastavitelných plochách uvažovat i s realizací staveb s jinou funkcí než bydlení (občanské vybavení a služby, hospodářské usedlosti, drobné podnikání apod.) - v Písku je počítáno s 20 % zastavitelné plochy. **je uvažovaná průměrná rozloha stavebního pozemku 1000m

2

V rámci zastavitelných ploch je tedy možno realizovat 19 - 28 RD (při zohlednění rozptylu velikosti stavebních pozemků). Lze konstatovat, že rozsah ploch pro bydlení stanovený územním plánem je pro potřeby rozvoje obce na cca 10 let adekvátní.

h) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA h 1) ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Struktura využití zemědělských pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen na 365 hektarech, což představuje asi 84 % celkové plochy řešeného území. Ve většině ho tvoří orná půda (332 ha, tj. 91 % zemědělské půdy), ovocné sady (3 ha, tj. necelé 1 % zemědělské půdy), louky a pastviny (resp. trvalé travní porosty) pokrývají 22 ha (cca 6 % ZPF). Na zahrady připadá 8 ha (2 % ZPF) a vinice a chmelnice zastoupeny nejsou. 66



Druhy pozemků (údaje k 31. 12. 2011) Celková výměra pozemků (ha)

435

Orná půda (ha)

332

Chmelnice (ha) Vinice (ha)

0 0

Zahrady (ha)

8

Ovocné sady (ha)

3

Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda celkem (ha)

22 365

Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

7 7

Zastavěné plochy (ha)

11

Ostatní plochy (ha)

45

Pedologické poměry, půdní eroze Z hlediska pedologického se v řešeném území nacházejí hnědozemě a ilimerizované půdy, průměrné kvality a lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši. Půda v řešeném území je intenzivně zemědělsky využívána, především severně zastavěného území. Trvalé travní porosty jsou minimálně zastoupeny. Část zemědělské půdy je meliorována. Zemědělské půdy na katastru obce patří mezi „půdy náchylné“ vodní erozí. Podle erozní ohroženosti půd vodní erozí ve vztahu k nové koncepci GAEC jsou pozemky klasifikovány jako „erozně neohrožené půdy“. Z hlediska potenciální ohroženosti větrnou erozí jde vesměs o „půdy mírně ohrožení“. Nejvíce ohrožená půda potenciálním ohrožení větrnou erozí se nachází jižně a jihovýchodně v ř.ú. Protierozní opatření je žádoucí realizovat zejména v rámci ÚSES, interakčních prvků, při revitalizaci vodních toků. Řešené území je zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech. Zábor ZPF bude lokalizován převážně v návaznosti na zastavěné území, nebudou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF budou vyhodnoceny. Při návrhu lokalit určených k zastavění budou upřednostňovány půdy s nižší třídou ochrany. Bude hledán optimální poměr mezi potřebami plošného rozvoje a ochranou ZPF. Ochrana ZPF, Bonitované půdně ekologické jednotky V řešeném území jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ):

třída ochrany I. II. III. IV. V.

zastoupení BPEJ 36200, 30501 31300, 32112, 32212, 35411

Stupeň ochrany ZPF je různý, zastoupeny jsou BPEJ tříd ochrany II. - IV. Meliorace byly v minulosti provedeny na plochách orné půdy v nivě řeky Bystřice a mezi Pískem a Oktaviánovem. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny - viz níže: Zemědělská prvovýroba Na zemědělských pozemcích v řešeném území hospodaří převážně společnost Rovina Písek REGIO, projektový ateliér s.r.o.

67


a.s., v malé míře 1 soukromý zemědělec. Meliorace, pozemkové úpravy Meliorace (investice do půdy) jsou provedeny na plochách orné půdy, severně od zastavěného území a v nivě řeky Bystřice (viz Výkres předpokládaných záborů půdního fondu + Koordinační výkres v Odůvodnění ÚP). Komplexní pozemkové dosud neproběhly a ani nebyly zahájeny, předpokládaný termín zahájení KPÚ je 1.12. 2013. Opatření k zajištění ekologické stability Územní plán vymezuje a zpřesňuje prvky systému ekologické stability, které jsou zde lokálního, regionálního a nadregionálního charakteru (ochranná zóna nadregionálního biokoridoru). Část prvků ÚSES je zde na zemědělské půdě (příp. podél vodotečí) a malá část na plochách PUPFL. ÚSES má pozitivní vliv na ZPF, jelikož realizací prvků ÚSES zvýší ekologickou stabilitu krajiny. Zábor ZPF se předpokládá pro tyto prvky pouze minimální a to u navrženého lokálního biocentra LBC 1 (plocha cca 2,6 ha) a lokálního biokoridoru LBK 4, část ležící mimo plochy PUPFL, (plocha cca 0,7 ha). LBC 2 a LBK 5 jsou situovány na lesních pozemcích, kde se nepředpokládá jakýkoliv zásah. RBK 1273 a LBK 1, LBK 2, LBK 3 a LBK 6 jsou v řešeném území vedeny podél vodotečí, kde se bude patrně jednat pouze o zcela minimální zábory pouze pro doplnění břehové zeleně. Zatravnění zábor ZPF nepředstavuje. ÚSES doplňují tzv. interakční prvky - většinou jde o liniové prvky v zemědělské krajině sledující polní cesty, drobné vodoteče či meze, které je navrženo ozelenit. Realizace těchto prvků s významnou krajinotvornou funkcí nevyžaduje vzhledem k parametrům zábory zemědělské půdy, má navíc funkci protierozních opatření. Zemědělské účelové komunikace Zemědělské účelové komunikace jsou v ÚP respektovány. Obsluha zemědělských pozemků, s nimiž se počítá pro hospodaření i nadále, nebyla územním plánem znemožněna. Vymezení rozvojových ploch respektuje potřeby obhospodařování ploch ZPF.

Číslo lokality

Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - zastavitelné plochy

Návrh funkčního využití lokality

celková výměra lokality (ha)

Z1

Bydlení venkovské

1,68

32001 35411 32112

Z2

Bydlení venkovské

0,40

36200

Z3 Z4 Z5

Bydlení venkovské Bydlení venkovské Bydlení venkovské

0,57 0,38 0,25

32112 36200 31300 31300

∑

68

3,28

BPEJ

Výměra zemědělské půdy dílčí Druh Třída výměra pozemku ochrany (ha) IV 1,05 orná, t.t.p. IV. 0,43 IV. 0,19 zahrada, II. 0,38 sad IV. 0,02 II. 0,57 t.t.p. III. 0,38 orná III. 0,25 orná 3,27

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,01

0,01



Číslo lokality

Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - plochy změn v krajině

Návrh funkčního využití lokality

celková výměra lokality (ha)

BPEJ

K1 K2 K3 K4 K5

Plocha těžby Les Les Les Les

1,81 1,36 0,96 0,43 0,16

32212 31300 31300 31300 31300

∑

4,72

Výměra zemědělské půdy dílčí Druh Třída výměra pozemku ochrany (ha) IV. 1,81 orná III. 1,36 orná III. 0,96 orná III. 0,43 orná, t.t.p. III. 0,16 orná

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

4,72

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Zábor ZPF pro zastavitelné plochy je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Při návrhu lokalit byly prioritně vymezeny ty na půdách s nižší třídou ochrany. Návrh ÚP vychází z možností řešeného území - tj. struktury zastavěného území, terénních podmínek, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury, sociálně-ekonomických předpokladů a reálných požadavků obce na další rozvoj. Přednostně byly vytipovány lokality v rámci zastavěného území či v jeho prolukách (Z3). Písek svoji polohou má velmi omezené možnosti rozvoje. Ze západní strany je obec limitovaná hranicí řešeného území a záplavovým územím. Z jižní strany není z urbanistického hlediska žádoucí srůstání se sousední obcí Nové Město, jehož zastavitelné plochy se dotýkají řešeného území. Z východní strany je rozvoj limitován bezpečnostním pásmem katodové ochrany plynovodu, ze severovýchodní strany je stabilizované území zakončeno zemědělským areálem a ze severní strany je rozvoj limitován prvky ÚSES a Píseckým potokem. Možností rozvoje území je jihovýchodním směrem (Z4 a Z5), v proluce ve východní části (Z3) a v omezeně v severní části (Z1 a Z2). Lokality Z3 a Z5 již byly součástí návrhových zastavitelných ploch obdobné funkce v předchozí schválené ÚPD (Územní plán obce Písek, 2002 + Změny ÚPO č. 1, 2 z let 2004-2008) a lokalita Z4 byla zařazena jako rezervní plocha v předchozí schválené ÚPD. Několik zastavitelných ploch navržených v předchozí schválené ÚPD již bylo zastavěno. Nový ÚP některé lokality oproti původnímu ÚPO zrušil příp. zmenšil. Jedná se o plochy. které se časem ukázaly jako bezpředmětné či nežádoucí (např. v jižní části, kde není žádoucí slučování obcí). V rámci řešení krajiny jsou vymezeny plochy změn v krajině K1 - K5, přičemž plochy K2 - K5 jsou situovány na půdách IIII. třídy ochrany. Plochy, nacházející se v přímé vazbě na silnici I/11, ÚP navrhuje zalesnit. Lokality byly součástí předchozí schválené ÚPD. Lokalita K1 je vymezena pro možný rozvoj těžby štěrkopísku, na půdách IV. třídy ochrany.

h 2) POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Plochy PUPFL se na řešeném území vyskytují ve dvou malých enklávách severovýchodně od zastavěného území. Lesy zabírají pouze 7 ha, tj. cca 1,6 % celkové výměry řešeného území. Lesnatost je ve správním území velmi nízká (oproti 33,3 % v ČR). Samotná obec vlastní lesní komplex na severovýchodě na hranici ř.ú. (cca 4,3 ha), ostatní lesy vlastní soukromé osoby. Celé řešené území spadá do Přírodní lesní oblasti (PLO) č.17 - Polabí (s lesnatostí 14 %). Podle funkční kategorizace se na řešeném území vyskytují lesy hospodářské. Zastoupen je zde lesní vegetační stupeň (LVS) č. 1 dubový. Do zastavěného území obce nezasahuje pásmo 50m od hranice lesa, ve kterém stavby podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2). V ÚP jsou nově navrženy plochy k zalesnění (K2 - K5). Jedná se o pozemky v jižní části administrativního území obce, především v návaznosti na dopravní stavby (silnice a železnice), o celkové rozloze 2,91 ha.


69


Ekostabilizační přínos by však měla mít realizace navrhovaných prvků ÚSES. V ÚP nejsou navrhovány zábory PUPFL. U lesních pozemků, které jsou součástí biocentra ÚSES (LBC 2), je v ÚP vyznačena funkce Plocha přírodní - NP.

i) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Stanoviskem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, k návrhu zadání ÚP Písek č.j. 12063/ZP/2012 ze dne 16. 7. 2012 je požadováno posouzení ÚP Písek z hlediska vlivů na životní prostředí dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Důvody pro komplexní posouzení vlivů na ŽP : 

předkládaný územní plán nelze dostatečně posoudit ve fázi návrhu zadání;



požadavky na územně plánovací dokumentaci jsou navrženy v rozsahu, kdy nelze vyloučit kumulativní či synergickou povahu vlivu jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona EIA;



předkládaný návrh zadání nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č.1 zákona EIA (např. bod 2.5 přílohy č. 1 v kategorii II zákona EIA /Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 t/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha/ atd.)



u předkládaného návrhu zadání není možné stanovit charakteristiky vlivů koncepce, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů na ŽP;



návrh zadání ÚP Písek obsahuje mimo jiné následující požadavek: prověřit možnosti ploch pro těžbu štěrkopísku dle platné ÚPD, případně vymezit nové plochy (vyhodnotit potřebu vymezení nových ploch);

Závěry vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj viz samostatné přílohy ÚP Písek.

j) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO S ODŮVODNĚNÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY NEBYLY ZOHLEDNĚNY K vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Návrh Územního plánu Písek“ podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů bylo vydáno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 11. 3. 2014 pod č.j. 2324/ZP/2014-Hy: SOUHLASNÉ STANOVISKO k vyhodnocení vlivů na životní prostředí návrhu ÚP Písek za těchto podmínek: • K6 (1,39 ha) - vyloučení plochy z návrhu ÚP Písek; • K1 (1,81 ha) - provádět pravidelný monitoring vod v pískovnách Třesice a Písek, v jejich okolí a dále v jímacím území, který bude pravidelně vyhodnocován. Rozsah monitoringu bude specifikován v projektové dokumentaci monitoringu podzemních vod, jehož součástí bude specifikace způsobu sběru, dokumentace a vyhodnocování výsledků monitoringu a zejména bude stanoven rámcový postup prací v případě vzniku havarijních nebo mimořádných situací s jasnou garancí zabránit proniknutí znečištění až do jímacího území Třesice - Písek; 70



Stanovisko bylo řešením ÚP Písek respektováno. Lokalita K6 byla vypuštěna. Podmínka pro lokalitu K1 není zapracována, neboť se jedná o procesní podmínku podrobnosti, která bude řešena v navazujících řízeních (v souladu s § 43, odst. 3 stavebního zákona).

k) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE V ÚP Písek nejsou navrhovány.

l) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Veřejné projednání ÚP Písek podle § 52 stavebního zákona se uskutečnilo 15.9.2014 v obci Písek, v termínu do 7 dnů od veřejného projednání nebyly písemně uplatněny námitky a připomínky (k později uplatněným námitkám se nepřihlíží).

m) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Při projednání návrhu Územního plánu Písek dle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona nebyly v zákonném termínu uplatněny u pořizovatele připomínky z řad veřejnosti. Veřejné projednání ÚP Písek podle § 52 stavebního zákona se uskutečnilo 15.9.2014 v obci Písek, v termínu do 7 dnů od veřejného projednání nebyly písemně uplatněny připomínky (k později uplatněným námitkám se nepřihlíží).


71

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PÍSEK

Recommend Documents