II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HRÁDEK

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HRÁDEK

Textová část odůvodnění ÚP

Územní plán Hrádek byl spolufinancován z rozpočtu Jihomoravského kraje

LISTOPAD 2014

Odůvodnění územního plánu Hrádek

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HRÁDEK Textová část odůvodnění ÚP – obsah: II.A II.B

Postup pořízení územního plánu Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem II.C Soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území s požadavky na ochranu nezastavěného území II.D Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů II.E Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů II.F Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území II.G Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty II.G.1. Východiska řešení II.G.1.1. Krajinný ráz, historická východiska, hodnoty území II.G.1.2. Rozvojové podmínky II.G.2. Vymezení zastavěného území II.G.3. Hlavní cíle rozvoje obce a urbanistická koncepce II.G.4. Veřejná prostranství a systém sídelní zeleně II.G.5. Dopravní infrastruktura II.G.6. Technická infrastruktura II.G. 6.1. Zásobování vodou II.G. 6.2. Odkanalizování obce II.G. 6.3. Vodní toky a plochy II.G. 6.4. Protierozní opatření II.G. 6.5. Zásobení plynem a vytápění II.G. 6.6. Zásobení elektrickou energií II.G. 6.7. Spoje a radiokomunikace II.G. 6.8. Nakládání s odpady II.G.7. Zájmy obrany státu a civilní obrany II.G.8. Uspořádání krajiny a územní systém ekologické stability II.G.9. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území II.H. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch II.I. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území II.J. Vyhodnocení splnění požadavků zadání II.K. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení II.L. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. II.L.1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zem. půdní fond II.L.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Přílohy

4 4

6 6 6 6 7 7 7 7 8 8 9 12 12 13 14 15 16 16 17 17 17 19 21 21 23 23 26 26 26 27 28

Odůvodnění územního plánu obsahuje: počet listů textové části seznam výkresů grafické části

61 měřítko

3 4 5 6

1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 50 000

KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ VZTAHY

2


POUŽITÉ ZKRATKY: AČR AOPK ČR ČOV ČSN DN DP IP IS ISVS J JZ KN kap. k.ú. LP max. min. MK MO2 MŠ NN NP OP OÚ PHO PRVK PP PUPFL PÚR 2008 S s.p. STG STL SV SZ ÚAP ÚK ÚP ÚPD ÚS ÚSES V VDJ VN VVT VTL ZPF ZŠ ZÚR

Armáda České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky čistírna odpadních vod označení českých technických norem jmenovitý průměr dobývací prostor interakční prvek (obyčejně součást ÚSES) inženýrské sítě Informační systém VODA ČR v gesci Ministerstva zemědělství jižní jihozápadní katastr nemovitostí kapitola katastrální území levý přítok maximálně minimálně místní komunikace kategorie místní obslužné komunikace dle funkčního třídění ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací mateřská škola nízké napětí nadzemní podlaží ochranné pásmo obecní úřad pásmo hygienické ochrany Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje pravý přítok pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená vládou České republiky dne 20.7.2009 usnesením vlády č.929 severní státní podnik skupina typů geobiocénů (ekologické podmínky a jim příslušná rostlinná společenstva – cenóza = společenstvo) středotlaký (plynovod) severovýchod(ní) severozápadní územně analytické podklady účelová komunikace územní plán územně plánovací dokumentace územní studie územní systém ekologické stability východní vodojem elektrické vysoké napětí (el. vedení) významný vodní tok vysokotlaký (plynovod) zemědělský půdní fond základní škola Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje

3


II.A

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.1. Základní údaje O pořízení územního plánu obce Hrádek rozhodlo zastupitelstvo obce Hrádek. Pořizovatelem územního plánu je Městský úřad ve Znojmě, odbor výstavby. Určeným zastupitelem pro spolupráci je starosta obce Ondřej Kubic. Projektantem územního plánu je Ing. arch. Ladislav Brožek, Brno. 1.2. Zadání územního plánu Zadání ÚP Hrádek bylo vyhotoveno dle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a příslušných prováděcích vyhlášek. Návrh Zadání byl veřejně projednán v souladu s ust. § 47 odst.2 stavebního zákona v období od 6.3.2013 do 5.4.2013. Poté pořizovatel společně s určeným zastupitelem (v době projednání zadání Ondřej Kubic, starosta obce), v souladu s §47 odst.4 stavebního zákona, vyhodnotil uplatněné požadavky a podněty a upravil Návrh Zadání do podoby Zadání územního plánu Hrádek. V zadání nebylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území.

II.B

SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Soulad s politikou územního rozvoje Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008), schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929 vyplývá pro dané území požadavek vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních předpokladů pro příznivé přírodní podmínky, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost společenství obyvatel obce. Obec Hrádek neleží v žádné rozvojové oblasti ani na žádné ose, vymezené v Politice územního rozvoje ČR 2008, ani na její území nezasahují jiné v PÚR 2008 definované nadmístní zájmy. Územní plán zohledňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažené v „Politice územního rozvoje ČR 2008“: - (článek 14) ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví - byly zohledněny širší souvislosti okolí sídla a požadavky vyplývající z režimů zvláště chráněných území, které se nachází na území obce, včetně požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů pro území ORP Znojmo, - (článek 15) předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel – koncepce návrhu nových ploch pro výstavbu bydlení předpokládá jejich organické napojení na stávající urbanistickou strukturu obce včetně tak, aby nemohlo dojít k segregaci prostorové ani sociální, - (článek 16) při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území - v územním plánu nejsou narušeny historicky a kulturně cenné plochy architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, - (článek 17) vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí – návrh ÚP vymezuje podmínky využití ploch tak, aby v nich bylo možné umisťovat vhodné ekonomické aktivity, které nejsou v rozporu s využitím ostatních ploch v území. Stávající plochy ekonomických aktivit jsou zachovány, jsou navrženy nové plochy pro jejich doplnění. Lze rovněž využít existujících rezerv na stávajících plochách nebo intenzifikovat jejich využití, drobné nerušící ekonomické aktivity lze umístit i uvnitř obytné zóny, - (článek 19) vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (brownfield) a hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území se zachováním veřejné zeleně – po prověření bylo zjištěno, že na území obce neexistují opuštěné areály a plochy, polyfunkční využití stávajících areálů je umožněno stanovením regulativů pro plochy smíšené výrobní,

4


- (článek 20) respektovat veřejné zájmy ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí – návrh stanoví podmínky využití ploch, které zajišťují ochranu biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, návrhem prvků zeleně v krajině a nové vodní plochy jsou vytvořeny podmínky pro zvýšení retenční schopnosti krajiny, - (článek 21) vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně – s ohledem na přímou vazbu zastavěného území obce a snadnou dostupnost volné krajiny nejsou navrhovány nové souvislé plochy veřejné zeleně, stávající plochy jsou zachovány, - (článek 22) vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu – stávající turistické trasy a cyklotrasy jsou respektovány, s ohledem na charakter území bez významných turistických atraktivit nejsou nové zastavitelné plochy pro rekreaci hromadnou ani individuální navrhovány, předpokládá se rozvoj specifických forem cestovního ruchu spojených s vinařstvím. Stávající sklepní uličky jsou chráněny, ubytování je možné uvnitř obytné zóny formou pronájmu pokojů nebo zřizováním malých ubytovacích zařízení – penzionů apod., - (článek 24) vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy – po vyhodnocení potřeb v území je navržena koncepce dopravní infrastruktury, stávající síť silnic je stabilizována, síť místních komunikací je navržena doplnit pro potřebu dopravní obsluhy navržených zastavitelných ploch bydlení. - (článek 25) vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před přírodními katastrofami v území – v záplavovém území a aktivní zóně nejsou navrhovány žádné změny v území, součástí stanovených podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití je podmínka nenarušení odtokových podmínek a požadavek na vsakování a účelové využívání dešťových vod v zastavěném i zastavitelném území, - (článek 26) vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Jakékoli stavby je možné umisťovat pouze se souhlasem věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu v souladu s ustanovením § 17 vodního zákona. Každá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být posuzována s ohledem na ovlivnění odtokových poměrů v inundaci, s ohledem na možné hloubky a rychlosti vody a případné ohrožení stavby – v záplavovém území nejsou navrhovány plochy pro umisťování staveb. - (článek 28) pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území – území, jeho urbanistická koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a uspořádání krajiny, bylo řešeno tak, aby byly vytvořeny podmínky pro naplnění stanovených cílů rozvoje obce a splnění požadavků na veřejnou infrastrukturu v dlouhodobé perspektivě vývoje obce. - (článek 30) – úroveň technické infrastruktury je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i budoucnosti – řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Jihomoravského kraje, obec má vybudovaný vodovod, kanalizaci a plynovod.

Soulad s dokumentací vydanou krajem V současné době není pro řešené území platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), vydané dne 22.9.2011, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012 zrušeny. Dokumentace vymezovala v řešeném území plochy pro Územní systém ekologické stability na regionální a nadregionální úrovni. V souvislosti se zrušením ZÚR JMK byl, jako jev č. 118 – „Jiné záměry orgánů veřejné správy“, předán pro aktualizaci Územně analytických podkladů ORP Znojmo materiál „Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES“, který byl poskytnut dle dohody všech sedmi věcně a územně příslušných orgánů ochrany přírody. Součástí poskytovaného údaje o území je textová část (metodické zásady pro aplikaci v procesu územního plánování). Územní plán tento materiál zpřesňuje v měřítku a podrobnosti odpovídající zpracování předmětné územně plánovací dokumentace.

5


II.C

SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ S POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Obec má funkci základního prvku v systému osídlení. Funkci vyšší územní jednotky vzhledem k řešenému území zastává město Znojmo, kde je pro obyvatele dostupné veškeré ostatní občanské vybavení. Řešení územního plánu vychází z postavení obce v systému osídlení. Respektuje dané přírodní podmínky a nenavrhuje žádné plochy pro záměry, které by mohly ohrožovat podmínky života budoucích generací. Plochy pro bydlení jsou přiměřené vlastním potřebám obce. Předpokládá se jejich postupné zastavování tak, aby nebyla ohrožena sociální soudržnost obyvatel obce. Navržené zastavitelné plochy umožňují doplnění občanské vybavenosti a umístění vhodných ekonomických aktivit. Návrhem územního plánu nejsou ohroženy přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Jsou respektovány nemovité památky a vymezeny k ochraně objekty místního zájmu ochrany. Navržené záměry nezasahují do ploch významných krajinných prvků, vodních toků a ploch lesů, navržené plochy pro prvky ÚSES, vodní nádrž a plochy zeleně vytváří předpoklady pro další rozvíjení přírodních hodnot v území a stabilizaci krajiny. Stanovené regulativy využití území vychází z cílů územního plánování chránit přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území.

II.D

SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Hrádek je zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a příslušných prováděcích vyhlášek zvl. vyhl.č. 500/2006 Sb., o územně analytický podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace, vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a vyhl. č.502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Dokumentace je dělena na vlastní územní plán (výrokovou část) a odůvodnění. Odůvodnění je zpracováno v souladu s platným zněním vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, přílohou č. 7, část II. Obsah odůvodnění územního plánu a § 53 odst. 5 stavebního zákona. V řešeném území se vyskytují plochy zeleně, které plní důležitou funkci a podmiňují možnosti rekreace obyvatel a návštěvníků území a zeleně v krajině s významnou funkcí ekologickou. Z důvodu zajištění jejich rozvoje a ochrany jsou nad rámec vyhl. 501/2006 Sb. územním plánem vymezeny jako samostatné plochy a jsou stanoveny podmínky pro jejich využití: ZV – zeleň veřejná, ZS – zeleň soukromá a vyhrazená, ZR – zeleň rekreační, ZP – zeleň přírodní (v zastavěném území) NP – zeleň krajinná.

II.E

SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Při řešení byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu a zpracováno vyhodnocení záboru v souladu s požadavky § 4 a 5 zákona 334/1992 Sb. v platném znění a v rozsahu stanoveném přílohou č.3 vyhl. 13/1994 Sb. v planém znění v grafické i textové části. Byly respektovány požadavky zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví, ochrany vod, požární a civilní ochrany ani dalších zvláštních předpisů a požadavky vyplývající z výsledků projednání dle § 50 stavebního zákona. Nebyly vzneseny žádné mimořádné požadavky, vyplývající ze specifických vlastností území.

II.F

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality a ptačí oblast nebylo požadováno. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5 nebylo vydáno.

6


II.G

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

II.G.1. VÝCHODISKA ŘEŠENÍ II.G.1.1. Krajinný ráz, historická východiska, hodnoty území Krajinný ráz území obce Hrádek je do značné míry poznamenán velkovýrobním způsobem hospodaření na zemědělské půdě. V převážně ploché krajině je zemědělská půda sloučena do velkých pravoúhlých bloků. Významnou přírodní hodnotou jsou vodní toky procházející jižní částí území (řeka Dyje, Dyjskomlýnský náhon). V důsledku historického vývoje se na území obce významné kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty soustředěné zejména v historickém jádru obce. Kromě nejcennějších objektů a přírodních území, které byly vyhlášeny kulturními památkami nebo chráněnými územími a jsou chráněny podle platných právních předpisů, se zde nachází další hodnotné objekty, které jsou nedílnou součásti celku kulturního dědictví na území obce. Z toho důvodu vymezuje územní plán zásady ochrany těchto objektů a lokalit, v kterých se nachází. Ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví ve veřejném zájmu pro zajištění udržitelného rozvoje území, je zájmem vlastní obce a jednou z priorit, obsažených v „Politice územního rozvoje ČR 2008“.

Stav území dle mapy stabilního katastru (1824)

Nejhodnotnější částí zastavěného území tvoří historické jádro obce, dochované ve své urbanistické struktuře ve stavu odpovídajícím situaci v 19. století. Je podstatné pro identitu vlastních obyvatel obce a tvoří obraz obce pro příchozí a návštěvníky. Pro ochranu tohoto území jsou proto stanoveny zvláštní podmínky. Podkladem pro územní vymezení centra obce byla mapa stabilního katastru (archiv ČÚZK). Účelem stanovených podmínek je rovněž ochrana a harmonický rozvoj dochovaného stavebního fondu. Podmínky pro ochranu začlenění obce v krajině a ochranu nezastavěného území jsou nastaveny tak, aby nebyl dále zhoršován současný nevyhovující stav a byly vytvořeny podmínky pro realizaci opatření k postupnému zlepšování. Z tohoto hlediska je (při soudobém využití) důležitá ochrana a doplnění sadového charakteru pásu pozemků se zahradami a vinicemi na obvodu zastavěného území a prvků liniové zeleně u cest a vodních toků ve volné krajině.

II.G.1.2. Rozvojové podmínky Obec leží v dostupné vzdálenosti města Znojma, které má funkci regionálního centra, mimo jeho příměstskou oblast. Je lokálním centrem se základní občanskou vybaveností. Pozice obce v systému osídlení posiluje rozvoj v oblasti bydlení. Rozvíjí se místní vinařská tradice, víno je kvalitním místním produktem, který vyhledává stále větší počet návštěvníků. Tyto faktory dávají předpoklad postupného rozvoje turistického ruchu na území obce. V roce 1869 měla obec 337 domů a současně s historickým vývojem se počet obyvatel měnil 7


(1930 583 domů, 2238 obyvatel, 1970 255 domů, 1041 obyvatel). V současnosti zde žije 926 obyvatel (ČSÚ 1.1.2013). Na území obce zasahují suburbanizační tendence v příměstské oblasti města Znojma. Stavební rozvoj je limitován hledisky ochrany ZPF, kulturních a přírodních hodnot. V příštím období se předpokládá rozvoj místních ekonomických aktivit.

II.G.2.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území bylo vymezeno v souladu s ustanovením § 58 odst. 1 a 2 zák.č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), v platném znění. Do zastavěného území byly zahrnuty i pozemky mimo intravilán, které funkčně souvisí nebo tvoří bezprostředně napojené zemědělské zázemí u stávajících usedlostí. Jedná se o prstenec oplocených (dle místní tradice také místy neoplocených) zahrad, vinic a drobných extenzivně obhospodařovaných zemědělských ploch zejména na severním a východním okraji obce. Jako součást zastavěného území byly zahrnuty k KN vyčleněné parcely pro výstavbu rodinných domů u vodojemu, pokud na těchto plochách probíhá příprava výstavby nebo se nachází rozestavěná stavba rodinného domu.

II.G.3.

HLAVNÍ CÍLE ROZVOJE OBCE A URBANISTICKÁ KONCEPCE

Hlavní cíle rozvoje obce vycházejí ze stanovené celkové koncepce rozvoje, kterou je snaha rozvíjet území obce ve shodě se zásadami udržitelného rozvoje. To představuje na území obce Hrádek souběžnou stabilizaci stávajícího bytového fondu a další přiměřenou výstavbu v oblasti bydlení. Není žádoucí intenzivní výstavba bez důrazu na kvalitu bydlení. Jsou chráněny dochované přírodní prvky, pro zlepšení celkového nevyhovujícího stavu bude nutné vynaložit značné úsilí. Je navrženo umístění zejména liniové krajinné zeleně k doplněních prvků a posilující její ekologickou stabilitu. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou navrženy zejména na severním a východním okraji zastavěného území obce. Zde navazují na současnou novou výstavbu. Plochy na jižním okraji obce nejsou vhodné pro stavební rozvoj z důvodu možného ohrožení záplavou u řeky Dyje, na západě se nachází vinice, jejichž zastavování není rovněž vhodné pro jedinečnost jednotlivých viničních tratí (viniční trať Vinohrady ke Křídlůvkám). Plochy smíšené obytné, umožňující umístění nerušících ekonomických aktivit jsou navrženy v omezené míře doplnit, mohou být využity pouze pro umisťování činností, které nepoškozují životní prostředí. Umístění služeb a dalších vhodných ekonomických činností, včetně možné infrastruktury cestovního ruchu, je možné také uvnitř obytné zóny.

II.G 4.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ

Veřejná prostranství v obci jsou tvořena zejména koridory silnic a místních komunikací. Z hlediska vytváření obrazu obce je nejdůležitější prostor u průtahů silnic. Systém sídelní zeleně je tvořen zejména zelení na veřejných plochách a zelení zahrad v obytné zástavbě. Stávající veřejné plochy je třeba zachovat, provádět odbornou údržbu a dosadbu druhy dle příslušných stanovištních podmínek (STG), doplnit a udržovat solitérní dřeviny u objektů drobné architektury, plochy zeleně doplnit vhodným mobiliářem. Jako podklad pro úpravy a údržbu je doporučeno zpracovat generel veřejné zeleně obce a projekty pro úpravy důležitých prostor.

8


II.G 5. Dopravní infrastruktura Současný stav silniční sítě Katastrálním územím obce Hrádek prochází silnice: II/397 Hostěradice – Božice – Jaroslavice – st. hranice II/408 Brandlín – Jemnice – Hodonice - Hevlín

Požadavky na výhledové řešení silniční sítě Ve výhledovém řešení silniční sítě se v katastru obce dle vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizované stávající silniční sítě s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravě komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Předpokládá se provedení rekonstrukce křižovatky silnic II/397 a II/408, je doporučeno vybudování kruhového objezdu.

Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 " Projektování silnic a dálnic" se mimo zastavěné území předpokládají úpravy silnic II/397 a II/408 v kategorii S 7,5/70 (resp. S 7,5/60). V zastavěné části obce byly v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazeny silniční průtahy II/397 a II/408 ve funkční skupině B (sběrná), které odpovídá typ MO2 10/7,5/50. Přímá obsluha ploch u těchto silnic je částečně omezena, upřednostňováno bude napojení prostřednictvím stávajících komunikací. Požadovaný stav není na většině průtahu II/408 dosažen. Konkrétní závady jsou označeny (DZ 1, DZ 3, DZ4 a DZ5). Ochranné pásmo u silnic II. třídy činí 15 m od osy včetně průtahů silnice zastavěným územím (Silniční zákon 13/97 Sb.). Rozhledové pole u křižovatek (silnic a MK) bylo posuzováno dle ČSN 73 6102:2007, kap.5.2.9.2.

Sčítání dopravy Celostátní sčítání dopravy bylo v roce 2010 provedeno silnici II/397 (sčítací stanoviště 6-4337 a 6-4361) a na silnici II/408 (6-4337 a 6-4340), výsledky sčítávání podklady byly použity jako podklad pro výpočet hladin hluku u těchto komunikací.

Dopravní závady a jejich řešení: DZ 1 Popis: Průtah silnice II/408 obcí neodpovídá na celém úseku požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to zejména vybudováním průběžného (alespoň jednostranného) chodníku. Řešení: Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) dle zpracovávané projektové dokumentace. DZ 2 Popis: MK funkční skup. C neodpovídá na části úseku požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to vybudováním průběžného (alespoň jednostranného) chodníku. Řešení: Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je vzhledem k dostatečné šířce mezi okolní zástavbou možné, případně organizačně. DZ 3 Popis: Křižovatka silnic II/397 a II/408 spolu s větším množstvím objektů občanské vybavenosti a zastávek HD (autobus) je značně nepřehledná. Není zajištěna návaznost chodníků včetně přechodů pro chodce. Nevyhovující rozhledové poměry jsou řešeny organizačně (značka C 2 Stůj, dej přednost v jízdě). Řešení: Vybudování kruhového objezdu – probíhá projektová příprava. DZ 4 Popis: Nevyhovující šířkové poměry a technický stav MK Řešení: organizačně (zklidnění), postupné zkvalitnění konstrukce vozovky. DZ 5 Popis: Nevyhovující rozhledové poměry na napojení MK na silnice II/397 a II/408 (není hodnoceno vzájemné napojení/křížení MK). Řešení: Náhrada svislé dopravní značky C 1a Dej přednost v jízdě osazením značky C 2 Stůj, dej přednost v jízdě – většinou řešeno 9


DZ 6 Popis: Vedení cyklotras po silnici II/397 Řešení: Dokončení samostatné cyklostezky DZ 7 Popis: Nevyhovující sjezdy ze silnic na přilehlé pozemky. Řešení: Stavební úpravy (překonání příkopu propustkem) a zpevnění ÚK v návaznosti na silnici v délce min. 20 m. DZ 8 Popis: Nevyhovující technický stav účelových komunikací. Řešení: Stavebně-technické řešení, vzhledem k písčité půdě není prioritní.

Síť místních komunikací MK v obci lze zařadit do funkční skupiny D1 - zklidněné se smíšeným provozem. Výjimku tvoří MK od napojení na II/397 (u školy) směrem na západ a přecházející do ÚK k zemědělským objektům, tato MK je navržena na zařazení do funkční skupiny C. Šířkové/ směrové úpravy jsou výrazně limitovány okolní zástavbou. Vzhledem k minimální dopravní intenzitě nemá smysl zde budovat /upravovat MK tak, aby splňovaly minimální požadavky ČSN 73 6110. Spíše omezit rychlost a tonáž vozidel a u frekventovanějších MK zlepšit konstrukci vozovky (asfaltem zpevněné vrstvy).

Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle potřeb jednotlivých objektů. Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec - informativní stupeň automobilizace 2,5 1

velikost sídel. útvaru (počet obyvatel) do 20 000 1

Index dostupnosti

výsledný koeficient

1 1

1,0

Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce (1) druh objektu OÚ Kulturní dům Restaurace Hrádek Restaurace Hostan Pošta obchod Potraviny FLOOP Kadeřnictví obchod COOP Kostel škola mateřská škola TJ Hrádek Autoservis ZD Hrádek Výkrmna Třebíč Eltos dětské hřiště Hřbitov

účel.jed./1stání 25 m2 4 sedadla 6 m2 10 m2 25 m2 50 m2 3 zaměstnanci 50 m2 4 sedadla 5 žáků 5 žáků 2 návštěvníci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 4 zaměstnanci 2 návštěvníci 1000 m2

potřeba 6 20 10 6 4 2 1 3 20 6 4 6 5 5 5 2 5 4

skutečný stav Před objektem*, na MK Před objektem*, na MK Před objektem*, na MK Před objektem*, na MK Před objektem*, na MK Před objektem*, na MK Před objektem*, na MK 4 před objektem** Před objektem**, na MK na MK** na MK u objektu*** 4 před a 10 v objektu v objektu v objektu před objektem 6 před objektem 12 před objektem

*,** ,- sdílené odstavné plochy, *** vyznačit

Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. - Autobusová doprava: 10


V katastru obce se nachází tři zastávky HD. Hlavní je umístěna na jednotlivých větvích křižovatky II/397 a II/408. Částečně jsou zde vybudovány odstavné pruhy, zastávka na II/397 ve směru od Božic je umístěna na samostatné zpevněné ploše. Celkový stav je hodnoceno jako DZ 3. Zastávka Hrádek škola má vybudovánu točnu. Zastávka Hrádek zahradnictví je umístěna přímo na II/408, což je vzhledem k intenzitě dopravy a četnosti spojů / zastavení autobusu podle ustanovení ČSN 73 6425-1, čl. 6.1.1 přípustné. Docházkové vzdálenosti pro část obyvatel obce přesahují doporučenou hodnotu (500 m chůze). - Železniční doprava: Katastrem obce neprochází železniční trať, nejbližší stanicí jsou asi 6 km vzdálené Božice u Znojma (trať ČD č.246 Znojmo- Břeclav).

Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží zejména zemědělskému hospodářství. Objekty, sloužící zajištění rostlinné výroby jsou umístěny v severní části katastru obce v blízkosti silnice II/397. K dopravní obsluze přilehlých polí slouží účelové komunikace, napojené na silniční síť. Tyto cesty jsou většinou pouze lehce zpevněné štěrkem bez výraznějšího odvodnění, jejich šířka se pohybuje okolo 3-4 m (DZ 8). Jejich další rozvoj a úprava dopravně -technických parametrů (zesílení konstrukce, řádné odvodnění) je závislé na jejich dalším využití. Nevyhovující napojení na silnice II/397 a II/408 je hodnoceno jako DZ 7.

Pěší a cyklistická doprava - Pěší trasy V obci jsou vybudovány přilehlé chodníky (částečně jednostranné) v rámci úpravy průtahu II/397. U silnice II/408 nejsou chodníky (s výjimkou oblasti křižovatky s II/397) vybudovány vůbec (DZ 1). Samostatné pěší stezky se vyskytují zejména ve střední části obce, kde jsou častou pouze menší šířkou odlišeny od MK. U MK ve funkční skupině C jsou chodníky na většině úseku vybudovány, případné přerušení je označeno jako DZ 2. U MK ve funkční skupině D 1 nejsou chodníky většinou vybudovány, případné přerušení nelze vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné považovat za závadu. - Cyklistická doprava Vyšší Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu rovinatému terénu a vychází z místní tradice cyklistické dopravy. S ohledem na vyšší zátěže motorové dopravy v řešeném území není vhodné ji vést společně s touto dopravou po silnici II/397. Po polních cestách, MK a částečně po silnici II/397 jsou vedeny cyklotrasy: - EuroVelo (Baltic-Adriatic, stezka železné opony) č.13 - Green Ways Praha-Vídeň část č.48 - Moravská vinná (znojemská trasa)

Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahů silnic II/397 a II/408 zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5 m nad terénem. U všech komunikací je stanovena izofona. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 272/2011 ze dne ze dne 24. 8. 2011. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě LAeq,16h = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č. 3 je v okolí průtahu silnic II/397 a II/408, nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina L dvn rovna 60 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 50 dB. - vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce : označení komunikace II/397 sever II/397 jih II/408 západ II/408 východ

LAeq,16h dB(A) 2010 55,7 55,3 57,3 56,1

LAeq,8h dB(A) 2010 49,0 48,6 50,6 49,3

11

I60/50 dB(A) 2010 (m) 6/11 5/11 8/14 6/12

I60/50 dB(A) 2030 (m) 5/9 5/10 7/13 6/11


Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované RNDr. Milošem Liberkem a Ing. Liborem Ládyšem - Praha 2011 a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií.

II.G. 6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA II.G. 6.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav V obci je vybudován veřejný vodovod, vlastníkem je Zájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko, provoz zajišťuje společnost VAS, a.s., divize Znojmo. Veřejný vodovod je napojen na skupinový vodovod Božice. Hlavními zdroji pitné vody je dle PRVK pět vrtů – vrt Božice HV 601, o vydatnosti Q = 7,0 l/s; vrt Božice HV 602, o vydatnosti Q = 5,0 l/s; vrt Šanov HV 105, o vydatnosti Q = 5,0 l/s; vrt Hevlín HV 201, o vydatnosti Q = 2,0 l/s a vrt Hevlín HV 307, o vydatnosti Q = 5,0 l/s. Ze dvou vrtů Božice HV 601 a HV 602 je jímaná voda čerpána do úpravny vody Božice o výkonu Q = 7,0 l/s, z níž je voda přes rozvodnou síť obce Božice dále dopravována do VDJ Božice, o objemu 1 x 200 m3, s max. hladinou 250,00 m n.m., ze kterého je přivaděčem čerpáním plněn z věžový VDJ Hrádek, o objemu 200 m3, s max. hladinou 236,60 m n.m. , ze kterého je obec gravitačně zásobena. Ze skupinového vodovodu je zásobeno i dalších 6 obcí - Božice, Dyjákovice, Hevlín, Hrabětice, Šanov a Velký Karlov. Tlakové poměry ve vodovodní síti: VDJ Hrádek 236,60 m n.m. Hrádek 186 – 202 m n.m. Dle ČSN 75 5401 nemá max. doporučený hydrostatický tlak překračovat hodnotu 60 m (0,6 MPa). V odůvodněných případech může být až 70 m (0,7 MPa). Min. doporučený hydrodynamický tlak má mít v místě napojení vodovodní přípojky hodnotu 15 m (0,15 MPa) při zástavbě do dvou nadzemních podlaží. U hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,2 MPa. Při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 MPa. Tlakové poměry v obci jsou vyhovující.

Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Stávající způsob zásobení vodou zůstane zachován. Nově navržené lokality budou zásobeny prodloužením stávajících řadů.

Místní zdroje vody, jejich kvalita a ochranná pásma Na katastrálním území obce se nenachází žádné významné zdroje vody. Vodní útvary podzemních vod ID typ název útvaru útvaru 16410 svrchní Kvartér Dyje 22410

hlavní

Dyjskosvratecký úval

typ mocnost zvodnění kolektoru (m) souvislé 5-15, lokálně desítky m souvislé 15 až 50 m

geologická jednotka kvartérní a propojené kvartérní a neogenní sedimenty terciérní a křídové sedimenty pánví

Závlahy V 70 – 80 letech minulého století byl na území obce vybudován rozsáhlý závlahový systém. Závlahy jsou využívány a podmiňují do značné míry rentabilitu zemědělského hospodaření v řešeném území. Potřeba závlah v této oblasti je dána tím, že se nachází v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny. Nepříznivé vlhkostní poměry v JV části okresu zhoršují neustálé výsušné větry západní a severozápadní vlivem vysokého tlaku atlantického a proudy jihovýchodní a jižní vlivem vysokého tlaku karpatského a částečně alpského. V častých případech dochází i k větrné erozi, hlavně v jarním období. Oblast lze charakterizovat jako teplou, suchou s mírnou zimou s následujícími hodnotami v 50-ti letém průměru:

12


srážkoměrná stanice - průměrný úhrn ročních srážek - průměrný úhrn vegetačních srážek - průměrná celoroční denní teplota - průměrná denní teplota za vegetaci

Dyjákovice 524 mm 356 mm 9,1 oC 15,2 oC

Znojmo 569 mm 362 mm 8,4 oC 15,0 oC

s použitím informací: http://www.zavlahydyjakovice.eu

Nouzové zásobování (PRVKÚK) - Užitková voda - obec bude zásobena užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. - Pitná voda – v případě odstavení některého ze zdrojů vodovodu se budou nadále využívat ostatní funkční zdroje za současné regulace spotřeby zásobených spotřebišť. Při vyřazení systému za krizové situace se bude voda pro veřejnou potřebu (na pití a vaření) dovážet ze zdroje NZV – Tasovice - vrty HV-1, HOXX, HV104, nacházející se ve vzdálenosti cca 18km.

Doporučení − −

Zásobení pitnou vodou nových rozvojových ploch pro bydlení řešit napojením na stávající, dostatečně kapacitní vodovodní síť. Sledovat občasnou kontrolou místní zdroje vody (kvalitu a vydatnost) a udržovat technologickou a stavební část starších vodních zdrojů v provozuschopném stavu pro případ havárie využívaných zdrojů.

Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu do DN 500 od vnějšího líce potrubí 1,5 m.

II.G. 6.2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE Současný stav V obci je vybudován veřejný kanalizační systém. Odpadní vody jsou odváděny na čistírnou odpadních vod (ČOV) Jaroslavice. ČOV byla uvedena do provozu v roce 2003 a je projektována pro 3800 EO. Strojně-technologické zařízení ČOV je dodávkou firmy Hydrotech a.s., recipientem je vodní tok Daníž. Přes čerpací stanice jižně od obce jsou převáděny k likvidaci na ČOV Jaroslavice rovněž odpadní vody z Dyjákovic a probíhá příprava realizace napojení od obce Křídlůvky. Provozovatel: Dobrovolný svazek obcí Jaroslavice, Hrádek, Dyjákovice.

Doporučení −

−

Dešťové vody v celé obci musí být dle platné legislativy v maximální možné míře uváděny do vsaku, jímány a účelově využívány. Podle vyhlášky č.501/2006 Sb. O obecných podmínkách využívání území, § 20, odst. 5, písm. c) se stavební pozemek vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování dešťových vod, nebo jejich zdržení na pozemku v kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek, před jejich vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu. Nová zástavba bude mít oddílný kanalizační systém. Kanalizace dešťová bude odvádět dešťové vody jen ze zpevněných ploch nových komunikací. V ojedinělých případech je možné alternativně využít domovních čistíren odpadních vod nebo jim ekvivalentních technologií čištění odpadních vod, které jsou v souladu s platnou legislativou.

Ochranné pásmo - Podle zákona č.274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace: do DN 500 od vnějšího líce potrubí 1,5 m nad DN 500 od vnějšího líce potrubí 2,5 m

13


II.G. 6.3. VODNÍ TOKY A PLOCHY Útvary povrchových vod, zranitelná oblast, významné vodní toky Obec se nachází v rámci ČR v povodí Moravy, v dílčím povodí řeky Dyje. Útvar povrchových vod ID 41192000 D017 Dyje po soutok s tokem Mlýnská strouha (severní část území) a ID 41214030 D017 Dyje po soutok s tokem Jevišovka (jižní část území). Správcem útvaru je Povodí Moravy s.p. Území obce je nař.vl. 262/2012 Sb. stanoveno zranitelnou oblastí. Toky Dyje (pol. 743) a Mlýnská strouha (Dyjskomlýnský náhon – Stará Dyje, pol.749) jsou stanoveny vyhl. 178/2012 Sb. jako významné vodní toky. Vodní toky na území obce ID toku 10100002 10100171 10192183 10193115 10190794 10200865 10201114 10204657 10205388 10208531 10441656 10441659 10441660

Název toku dle CEVT MZe

Správce PMO

Dyje Mlýnská strouha, (Dyjskomlýnský náhon - Stará Dyje) bezejmenný bezejmenný bezejmenný Černá strouha bezejmenný bezejmenný bezejmenný bezejmenný bezejmenný bezejmenný Kanál Krhovice-Hevlín

PMO PMO PMO PMO PMO PMO PMO PMO LČR PMO PMO jiný jiný

Poznámka významný vodní tok významný vodní tok

zavlažovací zařízení-východ k.ú.

označení správce: PMO – Povodí Moravy, LČR – Lesy České republiky, s.p.

Ochrana před povodněmi Řeka Dyje protéká jižně od zastavěného území, významný vodní tok (vyhl. 178/2012 Sb., pol.743, číslo hydrologického pořadí 4-14-02-002. Na toku je stanoveno záplavové území a aktivní zóna záplavového území, které nezasahují do zastavěného území. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Odborem životního prostředí a zemědělství, dne 9.8.2004, č.j.JMK 16815/2004 OŽPZ-Hm a změněno současně s vymezením aktivní zóny záplavového území opatřením obecné povahy č.j. JMK 111901/2010 ze dne 31.1.2011). Záplavou jsou potenciálně ohroženy některé objekty na jižním okraji území, na objednávku obce zpracovává v současnosti firma ENVIPARTNER, s.r.o. pro obec povodňový plán. Technická opatření navržena nejsou. Mlýnská strouha (Dyjskomlýnský náhon – Stará Dyje) protéká jižní částí území, významný vodní tok (vyhl. 178/2012 Sb., pol.749, číslo hydrologického pořadí 4-14-02-079). Záplavové území a aktivní zóna stanoveny výše uvedenými rozhodnutími pro VVT Dyje. Záplavová území ID stanovení ID záplavového území 100000011 100000011 100000652 100000652

stav změněné platné

tok Dyje Dyje

Omezení v aktivní zóně záplavového území: V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb., nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí 14


pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků. Zvláštní povodeň V souladu s platnou legislativou - § 15 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb. a § 20 písm. a) vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, je v grafické části návrhu ÚP Hrádek vyznačena oblast potencionálně ohrožená zvláštní povodní, způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla Vranov. Ohrožené území na území obce leží na pravém břehu řeky Dyje, mimo zastavěné území. Z hlediska územního plánování platí v této oblasti bez dalšího omezení stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, v případě mimořádné události zde mohou být dle potřeby prováděna opatření příslušných orgánů k ochraně obyvatelstva. V této oblasti není navrhována žádná výstavba. Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem Pojem potenciálně významné riziko představuje syntézu účinků povodňového nebezpečí a na katastru obce se nevyskytuje. Vodní nádrže na území obce Na území obce se nenachází umělé vodní nádrže. Vodní tůně jihozápadně od obce jsou slepými rameny řeky Dyje. Návrh opatření - Provádět řádnou údržbu koryt vodních toků za účelem zachování stabilní průtočné kapacity koryta a dalších objektů na toku. - Na vhodných místech provádět revitalizační úpravy a úpravy k zamezení škod způsobených velkou vodou. Cílem revitalizačních úprav má být také zvýšení retenční schopnosti krajiny, samočistící schopnosti toků a zvýšení stability vodního režimu snižováním rozdílů extrémních průtoků.

Ochranná pásma v blízkosti vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák. č.254/2001 Sb. O vodách je stanoven manipulační pruh podél vodního toku, který správci toku mohou po dohodě s vlastníky pozemků užívat. Jeho šířka je pro drobné vodní toky 6 m, pro významné vodní toky (Dyje, Daníž) 8 m. Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma.

II.G. 6.4. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V rámci katastru se nevyskytují území s výrazným erozním ohrožením tekoucí vodou. Samostatné plochy pro protierozní opatření nejsou navrženy. Na svažitých zemědělských pozemcích je nutné dodržovat zásady správného hospodaření a potřební agrotechnická opatření. Pro omezení splachu orné půdy do vodních toků je třeba obnovit a udržovat břehové porosty a tam, kde se nevyskytují udržovat ochranný pás nezorněné půdy. K omezení větrné eroze jsou navrženy k doplnění prvky liniové zeleně.Vlastníci a uživatelé 15


půdy jsou povinni dodržovat ustanovení Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 334/92 Sb., především části. II. Hospodaření na zemědělském půdním fondu §3 a části III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Podle § 27 Vodního zákona jsou vlastníci pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

II.G. 6.5. ZÁSOBENÍ PLYNEM A VYTÁPĚNÍ Současný stav plynovodů Obec je plynofikována STL plynovodními rozvody. Stávající síť je vyhovující a bude rozšiřována dle potřeby nové výstavby. Na západním okraji obce je umístěna regulační stanice plynu. Katastrem obce (severně a západně zastavěného území) prochází VTL plynovod. Návrh zásobení teplem Kromě vytápění zemním plynem je možné využívat i jiných, zejména obnovitelných, zdrojů při respektování zákonných předpisů v oblasti ochrany ovzduší a životního prostředí (zplyňovacích dřevokotle, tepelná čerpadla apod). Je doporučeno provádět opatření ke snížení energetické náročnosti budov (zateplování) a využívat pro ohřev teplé vody sluneční kolektory. S tepelnou izolací budov je však v dané oblasti zapotřebí provádět také izolaci proti radonu a odvětrání budov. Ochranná pásma plynovodů Na plynovody se dle § 68 zákona č.458/2000 Sb. (energetický zákon) vztahují ochranná a bezpečnostní pásma, která jsou vymezena vodorovnou vzdáleností měřenou od povrchu plynovodu na obě strany: - NTL a STL v zastavěném území 1m - ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4m V ochranném pásmu provozovatel plynárenské soustavy uděluje podmínky a souhlas se stavební činností a s vysazováním trvalých porostů do větší hloubky než 20 cm. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásmo pro VTL plynovod do 40 barů (včetně) DN100-DN500 Bezpečnostní pásmo pro VTL plynovod nad 40 barů (včetně) nad DN500

20m 160m

Doporučení Pro vytápění využívat STL plynovodní síť a také místních zdrojů dřevní hmoty a moderní způsoby spalování ve. Rovněž doporučujeme provádět na stávajících stavbách zesilující tepelné izolace

II.G. 6.6. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrická energie pro obec Hrádek je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV ve správě E.ON a.s. ČR. Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce a bude řešen ve spolupráci se správcem sítě. Stávající i navrhovaná zařízení el. distribuční sítě jsou zakreslena v grafické části ÚP včetně příslušných ochranných pásem.

Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. 16


Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.)

Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Nový odběr (kVA) Kapacita výstavby

Počet bytů

byty

ostatní

Celkem

bydlení

45

68

72

140

ostatní

-

-

24

24

celkem obec

45

68

96

164

Předpoklad pro příští období celkem

20

30

24

54

II.G. 6.7. SPOJE A RADIOKOMUNIKACE Požadavky na nové plochy pro zařízení telekomunikací, spojů ani radiokomunikací nejsou. Na k.ú. obce se vyskytují stávající zařízení, podzemní vedení a zařízení telekomunikačních sítí, která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák.č.151/2000 Sb. Stav podzemních sítí je dle poskytnutých podkladů informativně zakreslen v grafické části ÚP. Jejich přesný průběh je nutné v případě potřeby vytyčit v terénu ve spolupráci se správcem sítě. Společnost Radiokomunikace, a. s., nemá v obci žádné jiné zájmy a zařízení.

II.G. 6.8.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Na území obce se nenachází významný producent odpadů, zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Likvidace všech druhů odpadů (komunálního odpadu i vytříděných složek) bude ze strany obce zajištěna svozem oprávněnou firmou na základě smlouvy. Pro zpracování vhodného biologického odpadu může být použita navržená plocha Z16 (obecní kompostárna) nebo jiné vhodné plochy v souladu se stanovenými podmínkami způsobu využití.

II.G.7. ZÁJMY OBRANY STÁTU A CIVILNÍ OBRANY Ochrana zájmů Ministerstva obrany ČR Řešené území není zájmovým územím Ministerstva obrany dle §175 zák.č. 183/2006 Sb.. Objekty opevnění z doby před druhou světovou válkou, které se nachází na území obce jsou v současnosti v jeho majetku jen částečně – objekty na p.č. 1017, 1033 a 1037. Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany: - Vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách - v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení VN a VVN, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Ve vzdušném prostoru, vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně. Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána. - Koridory RR směrů – zájmová území pro nadzemní stavby. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. V případě kolize může být výstavba omezena. Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany:

17


-

Zájmovém území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na stanovišti Božice. Ve vymezeném území 10 km od stanoviště lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci výškových staveb, větrných elektráren, průmyslových zón a průmyslových staveb (výrobních hal, skladů, sil, hangárů apod.), vedení VN a VVN, výkonných vysílačů, převaděčů, základnových stanic mobilních operátorů a podobných technologií v celém kmitočtovém pásmu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Výstavba a rekonstrukce staveb i územní změny mohou být v uvedeném zájmovém území Ministerstva obrany omezeny nebo vyloučeny. Ve vymezeném území 3 km od stanoviště lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci trafostanic, fotovoltaických elektráren, vedení NN, objektů s předpokládaným provozem zařízení způsobujících elektromagnetické rušení (sváření, velké elektromotory, generátory elektrického proudu apod.), rozsáhlé sady, zalesnění, těžba apod.), zřizování nebo změny velkých vodních ploch a staveb uvedených ve vymezeném území do 10 km jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany.

Opatření ochrany obyvatelstva d) Návrh ploch pro potřebu evakuace obyvatelstva a jeho ubytování při vzniku neočekávané mimořádné situace V případě mimořádné události je možné pro nouzové ubytování obyvatelstva využít objekty a plochy: objekty sportovního areálu s možností nouzového ubytování na volné ploše a využití hygienického vybavení vhodné prostory v dalších objektech nezasažených mimořádnou událostí. g) Návrh ploch pro potřebu záchranných, likvidačních a obnovovacích prací

pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Komunikační systém v zastavitelném území bude realizován s parametry dle platných předpisů a tak, aby nehrozilo znepřístupnění částí zástavby v případě neprůjezdnosti některých jeho úseků. Podobně je doporučeno dle možností zaokruhovat i sítě technické infrastruktury tak, aby bylo zabezpečeno zásobování při mimořádné situaci, havárii apod. Každá neprůjezdná jednopruhová přístupová komunikace delší než 50 m, pokud je komunikací jedinou, musí být na svém zakončení navržena se smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Délka a velikost smyčkového objezdu nebo plochy umožňující otáčení se do celkové délky jednopruhové přístupové komunikace nezapočítává. Plocha umožňující otáčení vozidla může mít tvar písmene T na konci jednopruhové komunikace s rameny minimálně dlouhými 10 m na každou stranu v šířce jednoho pruhu komunikace od osy jednopruhové přístupové komunikace nebo může být provedena rozšířením pruhu na konci komunikace na šířku minimálně 20 m v minimální délce 20 m.

II.G. 8. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY II.G. 8.1. PŘÍRODNÍ POMĚRY Objekt Bioregion

ozn. 4.1a 4.5 4

Podprovincie Migrační území Biochory 1RN 1RE 1Lh

Název Lechovický A Dyjsko-moravský Panonská Ne Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1.v.s. Plošiny na spraších 1.v.s. Širší hlinité nivy bez hrúdů 1.v.s. 18


II.G. 8.2. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zemědělský půdní fond (ZPF) Podle údajů ČSÚ zemědělsky využívané plochy zabírají v současnosti 87,3 % z výměry katastru, z toho 91,5 % připadá na ornou půdu. Pro k.ú. Hrádek u Znojma byla zpracována dokumentace jednoduché pozemkové úpravy – upřesnění přídělu (AGROPROJEKT PSO,s.r.o. Brno, 2009). Zahájení zpracování komplexní pozemkové úpravy se předpokládá v roce 2015. Rozsáhlé plochy ZPF jsou vybaveny zavlažovacím systémem. V intenzivně obdělávaném území je nedostatek krajinné zeleně. Pro zvýšení ekologické stability území jsou navrženy k založení výsadby liniových prvků zeleně, které budou mít rovněž protierozní funkci (zejména ve vztahu k erozi větrné).

Lesní porosty - plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Jako lesy jsou chápány všechny lesní porosty dřevin s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lesy jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. významným krajinným prvkem a podle lesního zákona přírodní národní bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. Lesy pokrývají pouze malou část území obce (5,2 % z rozlohy k.ú., celkem 113 ha). Soubory lesního typu a cílové hospodářské soubory Lesní oblast

35 – Jihomoravské úvaly

Soubor lesního převažující soubory: typu 1L – Jilmový luh (Quercetum alluviale(is) 1D – Obohacená habrová doubrava (Quercetum (acesorum) deluvium) 1S – (Habrová) doubrava na píscích (Carpineto) - Quercetum mesotrophicum (arenosum)

Druhy lesních porostů v řešeném území Na k.ú. Hrádek se jsou evidovány lesy hospodářské. Větší část lesního porostu tvoří větrolamy.

Plochy krajinné zeleně - plochy přírodní Krajinná zeleň patří k nejdůležitějším činitelům ekologické stability území. V rámci krajinné zeleně se uplatňují vegetační prvky nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území. Jde o porosty dřevin rostoucí mimo les, liniové prvky, které tvoří doprovodné porosty vodních toků, komunikací, porosty na mezích a další ekotonová společenstva. Plochy krajinné zeleně jsou mimořádně důležité pro zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, z toho důvodu jsou podmínky využití pro tyto plochy v územním plánu vymezeny dle vyhl. 501/2006 Sb., §16, odst. 1 jako plochy přírodní.

Prostupnost krajiny: K.ú. Hrádek není součástí ploch migračně významného území. Osa dálkového migračního koridoru zde neprochází. Jedná se o nástroje ochrany průchodnosti krajiny pro velké savce. Vytvořená síť byla navržena na základě studia rozšíření, biologie i habitatových modelů zájmových druhů. V tomto území je nepřípustní provádět změny, způsobující neprůchodnost území. Za neprůchodné se považují souvislá zástavba, úplné mechanické zábrany (protihlukové stěny, opěrné zdi, zpevněné prudké násypy a zářezy, oplocení) u komunikací, železnice a vodních toků, oplocené areály stabilním nad 2 m vysokým drátěným, betonovým, dřevěným, plechovým oplocením, průchody užší jak 10 m a další překážky.

Dobývaní ložisek nerostných surovin Zahajování těžby nových ložisek nerostných surovin se v době platnosti územního plánu nepředpokládá. Bude pokračovat těžba štěrkopísku ve stávajícím dobývacím prostoru: Dobývací prostory těžené Číslo DP Název Organizace IČ Nerost 70827 Božice V Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 25502247 štěrkopísek Ložiska výhradní

19


Číslo ložiska

Způsob Signatury těžby Českomoravský štěrk, a.s. současná GF FZ002722 Štěrkopísky 3011500 Božice 2 301150000 Mokrá, 25502247 povrchová GF FZ005242 Název

ID

Organizace, IČ

Surovina

Vynětí ploch ze ZPF uvnitř dobývacího prostoru bude probíhat postupně podle postupu těžby, dosud netěžené plochy budou do té doby řádně zemědělsky využívány. Navržené prvky ÚSES nebrání stávající nebo budoucí těžbě, budou realizovány po ukončení těžby v rámci plánované rekultivace daného prostoru.

II.G. 8.3. KONCEPCE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Návrh řešení územního systému ekologické stability pro řešené území byl v rámci prací na ÚP zpracován firmou Atregia s.r.o. Brno (Ing. Yvona Lacinová) v srpnu 2014 a je součástí grafické části ÚP. Při práci byly k dispozici podklady o řešení ÚSES na sousedních katastrech a návrh byl s tímto řešením koordinován. Podkladem pro vymezení prvků nadregionálního a regionálního ÚSES byly územně analytické podklady Jihomoravského kraje a návrh řešení ÚSES zpracovaný pro nové ZÚR JMK. Na základě výsledků projednání ÚP dle § 50 SZ bylo řešení na západní hranici upraveno s ohledem na co největší ochranu lokality dropa velkého. Trasa RBK097 je navržena po dohodě s provozovatelem štěrkopískovny (dobývací prostor 70827 Božice V., společnost Českomoravský štěrk a.s., p.Maňas, jednání dne 13.11.2014) v prodloužené trase stávajícího větrolamu napříč dobývacím prostorem odlišně od navrhovaného řešení ZÚR. Důvodem je budoucí realizace tohoto prvku v rámci rekultivace těžebního prostoru po ukončení těžby. Návrh prvku bude součástí plánu rekultivace DP). Nadregionální a regionální ÚSES Jižní částí katastru protéká řeka Dyje, která je vedena jako nadregionální biokoridor NRBK 15, reprezentující vodní a mokřadní společenstva a dřevinná společenstva hydricky mokré a zamokřené řady. V řešeném území jsou v rámci zpřesnění ÚSES v ose koridoru vymezena čtyři vložená lokální biocentra. Na nadregionálním biokoridoru řeky Dyje je v ÚAP ve východním okraji katastru vymezeno regionální biocentrum č.118 Dyjákovice. Toto biocentrum je z větší části vymezeno na katastru Dyjákovic, v řešeném území je tvořeno stávajícími břehovými a doprovodnými porosty Dyje. Regionální ÚSES prochází západním okrajem řešeného území. Regionální koridor RBK 098 spojuje regionální biocentrum „Jaroslavický rybník“ (RBC 118) s biocentrem „U Hrádku“ (RBC 117). Koridor 098 je vymezen ve stávajícím lesním porostu, do jeho trasy vložené lokální biocentrum C1 „Pod dvorem“ bude založeno na orné půdě. Po katastrální hranici mezi Hrádkem a Křídlůvkami je v ÚAP veden z RBC „U Hrádku“ regionální koridor RBK 097 směrem severovýchodním k nadregionálnímu biocentru NRBC 09 „Karlov“. Vzhledem k tomu, že podél katastrální hranice mají stávající porosty (větrolam) šířku pouze 16-22 m, je nutné tento porost rozšířit na metodikou stanovenou šířku 40 metrů. K rozšíření by mělo dojít na obou katastrech – Hradeckém i Křídlůveckém. Čtyři chybějící vložená lokální biocentra jsou navržena po metodikou požadovaných 700 m. Vymezena by měla být opět na obou katastrech – polovina na Hradeckém, polovina na k.ú.Křídlůvky. Cílová společenstva navrhovaných vložených lokálních biocenter byla s ohledem na vymezenou lokalitu druhu s národním významem – dropa velkého, stanovena jako travinobylinná. Lokalizace LBC 10 „Mezi větrolamy“ byla upravena tak, aby navazovalo na půdní blok, kde bylo mezi Agrospolem Hrádek a AOPK ČR dohodnuto hospodařením ve prospěch dropa velkého. Dle podkladu nového návrhu ÚSES ZÚR JMK se RBK097 v severní části území odklání směrem na západ na k.ú. Křídlůvky a proto jeho trasa na řešeném území za LBC 11 „Pod vinicemi“ již dále nepokračuje. Lokální (místní) ÚSES Lokální územní systém ekologické stability krajiny je v katastru Hrádek vymezen ve dvou větvích. Severně nad obcí ve směru východ – západ je trasována větev, reprezentující společenstva hydricky normální až omezené řady. Vychází z RBC „U Hrádku“ a je vedena 20


stávajícím větrolamem k biocentru C8 „Na Božicku“, vymezeném v lesním porostu poblíž katastrální hranice Dyjákovic. V úseku délky 640 metrů bude část tohoto koridoru (K12) založena výsadbou na orné půdě. Druhá větev lokálního územního systému prochází jižním okrajem řešeného území ve směru SZ - JV. Tato větev reprezentuje společenstva hydricky zamokřené řady a je vedena podél Mlýnské strouhy (koridory K 14, K 15). Lokální biocentrum C 13 „U Jaroslavic“ tvoří stávající porost, zasahující do katastru Hrádku jen malým okrajem na levém břehu náhonu. Další dvě lokální biocentra C 5 „Mezi vodami“ a C 6 „Za náhonem“ jsou vymezena na orné půdě na hrádeckém katastru. Koridor K 16, vedený z biocentra C6 směrem k rakouské hranici byl převzat z ÚAP a bude založen výsadbou na orné půdě. Východně od obce na orné půdě vymezené lokální biocentrum C7 „Za stodolami“ je součástí lokálního ÚSES, vymezeného na katastru Dyjákovice. Tento koridor bude tvořen společenstvy hydricky normálními. (Tabulková část ÚSES viz kapitola Přílohy.)

II.G. 8.4. VYUŽITÍ KRAJINY PRO REKREACI V obci a blízkém okolí se nachází významné cíle cestovního ruchu. Služby a infrastruktura cestovního ruchu mohou být budovány výhradně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce zejména přestavbou stávajících objektů v rámci ploch bydlení. V souladu se zákonnými předpisy mohou být v nezastavěném území budovány drobné objekty ke zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu (zastavení podél turistických tras, odpočívky, hygienická zařízení, informační body apod.) za podmínky, že nedojde k ohrožení zájmů ochrany přírody. Rozvoj cestovního ruchu je možný výhradně ve formách a rozsahu, které nepovedou k degradaci přírodních a kulturních hodnot území.

II.G 9. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Navržené řešení vytváří územní podmínky obce pro realizaci opatření, vedoucích ke zlepšení stavu území z hlediska udržitelnosti. Z hlediska životního prostředí se jedná zejména o vymezené prvky ÚSES, navržené interakční prvky a plochy pro protierozní opatření, která po realizaci posílí ekologickou stabilitu území. Příležitostí pro vznik pracovních míst a zaměstnanost obyvatel obce je posílení ekonomických aktivit využitím rezerv ve stávajících výrobních areálech. Je rovněž možná lokalizace nerušících služeb a podnikání uvnitř obytné zóny. Návrh ploch bydlení ve vazbě na urbanistickou strukturu obce a jejich rozsah nezakládá z územního hlediska důvody k ohrožení sociální soudržnosti společenství obyvatel obce Hrádek.

II.H

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

A

Zastavitelné plochy pro bydlení předchozího platného územního plánu včetně jeho změn byly využity jen z části. Řešení tohoto územního plánu je proto přebírá a doplňuje dílčí nové plochy, odpovídající aktuálním požadavkům obce a stavu v území. V zastavěném území je ve stabilizovaných plochách bydlení prostor pro dostavby a rekonstrukce stávajícího bytového fondu. Tyto plochy by měly být zastavovány přednostně před plochami mimo zastavěné území. Nové plochy pro bydlení mimo zastavěné území budou z větší části využitelné až po vyčerpání volných kapacit.

Odůvodnění potřeby ploch pro výstavbu Demografické údaje Počet obyvatel (SLDB 2001)

923

Počet obyvatel obce (1.1.2013)

926

Počet obydlených bytů (SLBD 2001)

292

Počet dokončených bytů 2001- 2013

39

Průměrný počet osob na byt

2,8

21


40,1

Průměrný věk obyvatel (31.12.2012)

Potřeba bytů a ploch pro novou výstavbu důvod výstavby

potřeba bytů

Přírůstek obyvatel

5

Zkvalitňování bytového fondu a snižování 1) průměrného počtu osob/byt

15

Pozice obce v systému osídlení

30

Ostatní vlivy - rezerva celkem potřeba

8 58

10 Využití ploch uvnitř zastavěného území požadavek na kapacitu nových ploch bydlení 48 celkem Potřeba hrubé plochy pro bytovou výstavbu (jedno stavební místo 0,18 ha) cca

8,65

navrženo v ÚP (ha)

8,13

1)

Pro orientační výpočet potřeby bytů k dosažení průměrného počtu obyvatel na byt, odvozeného z místních podmínek (2,6 os./byt) je použit statický model vycházející ze současných ukazatelů

Hlavním zdrojem přírůstku obyvatel v příštím období bude pravděpodobně nevýrazná migrace z nejbližšího okolí (přirozené spádové oblasti obce), motivovaná pozicí Hrádku jako lokálního centra osídlení se základní vybaveností (MŠ, škola) a dále tendence snižování průměrného počtu osob v jednotkách bytového fondu. Celkový počet obyvatel obce je stabilizovaný, dlouhodobý vývoj počtu obyvatel je ovlivněn současně probíhající migrací mimo obec směrem k vyšším centrům okresu a kraje. Změny počtu obyvatel přirozenou měnou a migrací Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Znojmo je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a migrační složky. Právě druhá z nich se používá jako indikátor pro určení atraktivity dané lokality pro bydlení. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Často, jak již bylo zmíněno výše, má migrační složka výrazně selektivní tendenci co se týče především věkových a vzdělanostních charakteristik migrantů. Rok

Stav 1.1.

2001

923

13

5

19

31

8

-12

-4

919

2002

919

8

12

11

20

-4

-9

-13

906

2003

906

9

4

14

26

5

-12

-7

899

2004

899

11

8

23

20

3

3

6

905

2005

905

10

7

31

18

3

13

16

921

2006

921

11

11

20

19

0

1

1

922

2007

922

12

9

13

8

3

5

8

930

2008

930

10

6

12

19

4

-7

-3

927

2009

927

11

4

27

20

7

7

14

941

2010

941

4

13

13

15

-9

-2

-11

930

2011

929

12

7

15

25

5

-10

-5

924

2012

924

5

9

25

19

-4

6

2

926

2013

926

915

Narození Zemřelí

Přistě- Vystě- Přírůstek Přírůstek hovalí hovalí přirozený migrační

Přírůstek Stav celkový 31.12.

7

10

15

23

-3

-8

-11

123

105

238

263

18

-25

-7

22


II.I

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

II.I.1. Nadřízené vazby kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným úřadem: stavební úřad: matriční úřad: finanční úřad:

CZ 064 CZ0647 6220 062203 620707 09628 3468

Jihomoravský Znojmo Znojmo Znojmo Obecní úřad Jaroslavice Obecní úřad Jaroslavice Znojmo

II.I.2. Širší dopravní vztahy Obec Hrádek dopravně jednoznačně spáduje k asi 18 km (po II/408) vzdálenému okresnímu městu Znojmu s dalším možným napojením na Ćechy (I/38, dále D1), respektive Rakousko. Spojení na Brno (respektive Moravu) je možné po II/397 a dále I/54. Svým významem je v dopravních vztazích převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Katastrem obce neprochází železniční trať, nejbližší stanicí jsou asi 6 km vzdálené Božice u Znojma (trať ČD č.246 Znojmo- Břeclav).

II.I.3. Širší vztahy technické infrastruktury Zásobení vodou - obec je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Božice. Vlastní zásobení obce Hrádek je gravitačně z VDJ Hrádek zásobovacím řadem, který je u obce napojen na rozvodnou síť. Odkanalizování – V celé obci je vybudována splašková kanalizační síť, odpadní vody jsou odváděny (přečerpávány) na ČOV Jaroslavice. Přes území obce jsou prostřednictvím čerpacích stanic jižně od obce převáděny na ČOV Jaroslavice také odpadní vody z Dyjákovic a po dokončení přívodu, jehož příprava a realizace v současnosti probíhá, budou stejným způsobem převáděny i odpadních vody z obce Křídlůvky. Provozovatelem je Dobrovolný svazek obcí Jaroslavice, Hrádek, Dyjákovice. Zásobení elektrickou energií - elektrická energie pro obec Hrádek je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV. Zásobení plynem – Obec je plynofikována STL rozvody zemního plynu, která je napojena na regulační stanici plynu na západním okraji obce. Komunikační vedení – územím prochází trasy komunikačních kabelů, jejich průběh je zakreslen v grafické části odůvodnění územního plánu, přesné trasy je třeba v případě potřeby vytyčit ve spolupráci se správcem vedení (Telefonica O2).

II.I.4. Nadregionální a regionální ÚSES, NATURA 2000 Nadregionální ÚSES zde není zastoupen. Regionální ÚSES je zastoupen regionálním biocentrem RBC117 a RBC118, regionálními biokoridory RBK097 a RBK098. Na k.ú. je evidována lokalita soustavy ochrany přírody NATURA 2000: CZ0624001 Meandry Dyje CZ0621031 Jaroslavické rybníky – ptačí oblast

II.J

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Zastupitelstvo obce Hrádek na základě výsledků projednání návrhu zadání ÚP Hrádek s dotčenými orgány a ostatními známými účastníky projednání schválilo zadání v souladu s § 47 odst. 5 stavebního zákona dne 27.6.2013 usn.č. 547/06/24Z.

23


Při řešení byly akceptovány veškeré požadavky. Podrobnosti řešení byly projednány v rozpracovanosti s pověřeným zastupitelem, kterým je starosta obce pan Ondřej Kubic (28.3.2014 a 1.8.2014). a) Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury Cíle zlepšování dosavadního stavu území byly promítnuty do urbanistické koncepce a koncepce rozvoje obce obsažené v grafické i textové čísti (kap. I.B a I.C) územního plánu. a.2 Požadavky na rozvoj obce Požadavky uvedení v zadání byly podkladem pro návrh změn v území, zejména zastavitelných ploch. Na základě požadavku zadání ÚP byla prověřena potřeba ploch pro bydlení v obci. Návrh územního plánu vychází z vyhodnocení aktuálnosti dříve platného územního plánu obce Hrádek (vyhláška o závazné části ÚPD nabyla účinnosti 10.6.1999), včetně Změny č.1 ÚPO Hrádek (vyhláška o závazné části ÚPD nabyla účinnosti 2.1.2006), Změny č.2 ÚPO Hrádek (vyhláška o závazné části ÚPD nabyla účinnosti 22.12.2006), Změny č.3 ÚPO Hrádek (nabytí účinnosti 13.5.2009). Nevyužité, dříve navržené zastavitelné plochy (v územním plánu obce z roku 1999, včetně změny č.1-3), byly ponechány a dílčím způsobem upraveny s ohledem na aktuální stav v území. Návrh nových zastavitelných ploch byl projednán na pracovním jednání se starostou obce. Stávající plochy výroby (dle vymezení v původním ÚP) byly nově vymezeny jako plochy výrobní smíšené s ohledem na současný způsob a tendence jejich budoucího využití. Byly navrženy nové plochy výrobní smíšené pro předpokládané potřeby spojené s rozvojem ekonomických aktivit na území obce. Plochy občanské vybavenosti jsou stabilizovány a jsou dílčím způsobem doplněny dle požadavku obce tak, aby bylo možné uspokojit nové potřeby v příštím období. Jako podklad pro zpracování územního plánu byly od příslušného Úřadu územního plánování (MěÚ Znojmo) vyžádány aktualizované ÚAP 2012. Limity využití území byly zapracovány do grafické části územního plánu, jevy vymezené nad mapovými podklady větších měřítek (1: 10 000) byly zpřesněny nad podkladem katastrální mapy. Požadavky, vyplývajících z hodnocení jednotlivých pilířů RURÚ byly vzaty v úvahu, návrhem ploch s různým způsobem využití a uspořádáním ploch v nezastavěném území byly vytvořeny územní podmínky pro zlepšení životních podmínek obyvatel obce (veřejná infrastruktura, lokalizace ekonomických aktivit, přírodní prostředí) při dodržení zásad udržitelného rozvoje. Přehled splnění konkrétních požadavků na vyhledání ploch s ohledem na předpokládaný rozvoj obce, uvedených v zadání : - bydlení s ohledem na velikost a potřeby obce – navrženy zastavitelné plochy Z1– Z10, výpočet potřeby ploch bydlení je uveden v kap. II.H - veřejné prostranství pod hřbitovem – vymezeno s ohledem na stav v území jako stávající plocha veřejných prostranství, pozemek dětského hřiště jako stávající plocha občanské vybavenosti - čerpací stanici pohonných hmot ve vazbě na průtah obcí směrem na Hevlín – umístění je možné na navržené zastavitelné ploše Z14 - rozvoj vinařství a vinařské turistiky ve vazbě na lokality se sklepy – objekty a aktivity spojené s rozvojem vinařství je možné umístit na navržené zastavitelné ploše Z13 - tábořiště v souvislosti s vodáckou turistikou na řece Dyji – plocha byla lokalizována jako stávající plocha ZR – zeleň rekreační jižně od obce - síť hlavních účelových komunikací zajišťujících zlepšení prostupnosti krajiny (i pro pěší a cykloturistiku) – stávající komunikační síť byla prověřena jako funkční s dostatečnou kapacitou rovněž pro pěší a cykloturistiku, navrženými regulativy je umožněno doplnění vybavení pro návštěvníky na vhodných místech, (odpočívky apod.)

24


-

-

-

dopravní a technickou infrastrukturu, jejíž potřeba vyplyne v návaznosti na nově vymezené plochy – součástí navržených zastavitelných ploch jsou rovněž plochy potřebné dopravní infrastruktury rozšíření vodojemu – dle informace obce bude využit stávající pozemek pod věžovým vodojemem rozšíření hřbitova – navržena plocha Z12

a.3

Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch Požadavky na urbanistickou koncepci byly akceptována a zapracovány do grafické i textové textová části územního plánu viz. bod a.2. Změny v území, kde bude třeba až v následném územním řízení prověřit splnění požadavků, vyplývajících z obecně platných zákonných předpisů, byly vymezeny jako podmíněně zastavitelné (požadavky v oblasti ochrany veřejného zdraví, ochrany archeologického dědictví). a.4

Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona Území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, s ohledem na specifikum území, kterým jsou objekty opevnění z doby před 2. světovou válkou, jsou jako samostatné plochy vyčleněny i tyto malé pozemky menší než 2000 m2. V současnosti jsou objekty opevnění zarostlé náletovou zelení. Tyto zelené enklávy jsou stanovištěm pro řadu druhů rostlin a živočichů v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině velmi cenným. Jejich účelové využití v budoucím období se z těchto důvodů a důvodu předpokládaných vyvolaných střetů se zájmy ochrany krajiny a zemědělského hospodaření nenavrhuje. Cílové využití je vymezeno jako plochy přírodní – zeleň krajinná (ZK) i přesto, že jsou jako v KN evidovaná zastavěná plocha vymezeny jako zastavěné území. V nezastavěném území byla prověřena síť účelových komunikací. Ke zlepšení nevyhovujícího stavu krajiny z hlediska ekologické stability byla navržena vhodná opatření. Jedná se zejména o vymezení ploch pro realizaci prvků ÚSES a doplnění liniové zeleně u vodních toků, silniční a cestní sítě. Nebyly zapracována protipovodňová opatření. Bylo prověřeno, že ze zpracovávané dokumentace (zpracovatelem je správně firma ENVIPARTNER, s.r.o., Brno) nevyplývá nárok na plochy v územním plánu. Jedná se o opatření organizační povahy (povodňový plán). Jsou stanoveny požadavky na ochranu zimoviště dropa velkého. Do tohoto území vstupují rovněž vymezené prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Předpokládá se, že konkrétní návrh jejich skladby bude upřesněn v době přípravy jejich realizace tak, aby byly v souladu požadavky na funkčnost prvků ÚSES, odpovídající jejich typu a na ochranu zimoviště. a.5 Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury byly akceptovány a začleněny do grafické i textové části ÚP. Řešení ploch u průtahu silnice II/408 včetně budoucí kruhové křižovatky je koordinováno se zpracovávanou projektovou dokumentací (fa. Ing. Antonín Pechal, CSc. Projektové a inženýrské služby, Lidická 42, 602 00 Brno). a.6 Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území byly zapracovány do grafické i textové části ÚP. Součástí výroku ÚP je vymezení objektů místního zájmu a stanovení zásad pro jejich ochranu. Podkladem byly materiály ÚAP ORP Znojmo, zadání ÚP a vlastní průzkumy zpracovatele pochůzkou v terénu, rešerší informací a písemných materiálů. Požadavky na ochranu významných staveb Orlovny a koupaliště, uvedené v zadání, nebyly po prověření akceptovány (dle sdělení pořizovatele byly obsaženy v zadání omylem). Místo pojmu „rotunda“ sv. Oldřicha používáme „karner“, jak odpovídá původnímu středověkému využití stavby k ukládání kosterních pozůstatků.

25


b) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutné prověřit Po prověření nebyly vymezeny. c) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Po prověření nebyly vymezeny. d) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Po prověření nebyly vymezeny. e) Případný požadavek na zpracování variant řešení Nebyl požadavek na zpracování variant. f) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění byly splněny. S ohledem na to, že nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, dokumentace tento výkres neobsahuje. V souladu s pokyny Ing.Sklenáře, tlumočenými v rámci seminářů MMR, nebyl zhotoven výřez koordinačního výkresu pro zastavěné území. Měřítko výkresu širších vztahů bylo upraveno a ohledem na charakter území a zobrazované jevy ve výkrese na 1: 50 000. Součástí grafické části odůvodnění je navíc výkres technické infrastruktury, který pro větší přehlednost samostatně zobrazuje prvky technické infrastruktury, vodních toků a záplavových území, obsažené v koordinačním výkrese současně s ostatními vrstvami informací. g) Požadavky na vyhotovení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Nebylo požadováno.

II.K

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

V současné době není pro řešené území platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), vydané dne 22.9.2011, byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012 zrušeny. ÚP zpřesňuje vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Tyto jevy jsou svým charakterem záležitostí nadmístního významu. Podkladem pro vymezení byl materiál „Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES“ a nový návrh ÚSES pro území Jihomoravského kraje zpracovaný v rámci prací na nových ZÚR.

II.L

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. II.L.1. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Tabulky přehledu ploch jsou uvedeny jako příloha textové části. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů Zásahy do odvodňovacích zařízení budou minimalizovány, a pokud k nim dojde, nesmí ovlivnit jejich celkovou funkci.

26


3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech, cestách a jejich předpokládaném porušení Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení, pokud dojde k dotčení sítě zemědělských účelových komunikací (ÚK), musí být součástí předmětné akce opatření, zajišťující, aby síť ÚK v území byla funkční a umožňovala obsluhu všech vlastnických parcel. Součástí ÚP je návrh liniových prvků zeleně s protierozní funkcí. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatření pro zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách a jejich porušení Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Vinice Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

2169 1731 120 16 0 25 1892 113 31 22 110

Návrh řešení územního systému ekologické stability pro řešené území byl zpracován firmou Atregia s.r.o. Brno (Ing. Yvona Lacinová) v srpnu 2014 a je součástí grafické části ÚP. Pro k.ú. Hrádek u Znojma byla zpracována dokumentace jednoduché pozemkové úpravy – upřesnění přídělu (AGROPROJEKT PSO,s.r.o. Brno, 2009). Zahájení zpracování komplexní pozemkové úpravy se předpokládá v roce 2015. 5. Popis řešení a vyhodnocení variant možného uspořádání Návrh nových zastavitelných ploch vychází z dříve schválené ÚPD. Zastavitelné plochy z dřívějšího územního plánu obce, včetně změn č.1-3 byly převzaty (viz tabulka přehledu předpokládaných záborů půdního fondu). Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající území tak, aby zábor zemědělské půdy byl co nejmenší a docházelo k němu pouze v nejnutnějším rozsahu a aby zastavěné území tvořilo v krajině kompaktní celek. Pracovní varianty byly posuzovány v průběhu zpracování a postupně eliminovány. Kritérii pro vyhodnocení nejvýhodnějšího řešení byly: - návaznost na zastavěné území obce - posouzení předpokládaného záboru ZPF a ochrana ploch s nejkvalitnější půdou - nenarušení zařízení pro hospodaření na ZPF – cesty, závlahy a další - ochrana volné krajiny a nenarušení hospodaření na půdních blocích - technická vhodnost lokalit k výstavbě. Návrh ploch je v souladu se základními zásadami ochrany ZPF. Většina ploch v maximální míře navazuje bezprostředně na zastavěné území obce, či plochy zastavitelné. Svým tvarem a lokalizací dotváří kompaktní půdorys sídla, aniž by vytvářely nežádoucí proluky, či narušovaly organizaci a obhospodařování přiléhajících pozemků zemědělského půdního fondu. Rozsahem plochy odpovídají velikosti a potřebám sídla. Rozsah ploch pokrývá potřeby i ve vzdálenějším časovém horizontu s ohledem na dlouhou dobu potřebnou pro investiční a projektovou přípravu lokalit pro výstavbu. Z toho důvodu se předpokládalo i omezené narůstání rozsahu zastavěného území obce severním a východním směrem, kde se nyní nachází plochy intenzivně zemědělsky obdělávané. Důvodem je ochrana volných ploch uvnitř zastavěného území jako veřejných prostranství a nepřístupnost některých záhumenních pozemků, zejména na severním okraji obce pro výstavbu, protože jejich majitelé je chtějí i nadále v příštím období využívat pro zemědělské hospodaření. Jejich zástavba se předpokládá postupně ve výhledu tak, aby zastavěné území tvořilo i nadále kompaktní celek. 27


Na základě nesouhlasného stanoviska orgánu ochrany ZPF a následného jednání pořizovatele byl návrh ploch upraven. Byly vyloučeny části ploch Z8 a Z9 tak, aby nedocházelo k narušení organizace intenzivně obhospodařovaných zemědělských ploch. 6. Návrh vyznačení současně zastavěného území obce

V rámci ÚP je nově vymezena hranice zastavěného území obce v souladu se stavebním zákonem k datu 4.8.2014. 7. Údaje o existenci dříve stanovených dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových územích, u kterých dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru Zahájení těžby nových ložisek nerostných surovin se v době platnosti územního plánu nepředpokládá. Těžba štěrkopísku ve stávajícím dobývacím prostoru bude pokračovat. II.L.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Řešení se nedotýká pozemků, určených k plnění funkcí lesa.

28


PŘÍLOHY

a)

Přehled předpokládaných záborů půdního fondu

b)

Zastavěné území - pasport

c)

Ochrana památek

d)

Ochrana přírody a krajiny

e)

Natura 2000

f)

ÚSES – tabulková část

g)

Potřeba vody, základní údaje kanalizace

h)

ÚAP SLDB 2001

i)

ÚAP 2013

j)

Historický lexikon

k)

Výpočet hygienického hlukového pásma u silnic

29


Příloha a) Přehled předpokládaných záborů půdního fondu

Označení lokality

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10

Způsob využití plochy (hlavní funkce) Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV Plochy bydlení BV

Plochy bydlení celkem Plochy občanské Z11 vybavenosti OV Plochy občanské Z12 vybavenosti OV Plochy občanské Z13 vybavenosti OV Z14 Plochy smíšené SK Z15 Plochy zeleně ZV Z16 Plochy dopravy DS Z17 Plochy smíšené výrobní VS Z18 Plochy smíšené výrobní VS Plochy s ostatním způsobem využití (mimo bydlení) celkem

Katastrální území: Hrádek u Znojma, 647349 Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

Celková plocha (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

1,15

1,15

1,15

1,15

0,07

0,07

0,07

0,07

0,05

0

0

0

1,24

1,24

0,90

0,34

0,24

0,24

0

0,20

0,72

0,72

0,72

0

0,72

0,09

0

0

0

0

0,22

0,22

0,22

0

0,22

0,65

0,57

0,57

0,57

0

1,37

1,22

1,22

0,82

0,40

5,8

5,43

4,85

1,39

1,34

0,47

0,47

0,47

0,08

0,08

0

0,08

0,30

0,30

0,13

0,17

0,41 0,15 0,25 1,24 1,64

0,33 0,085 0,25 1,24 1,64

0,06 0,03

4,54

4,395

2,91

orná půda

trvalé travní zahrady porosty

0,54

vinice

0,04

0,04

0,27 0,055 0,25

1,24 1,64 0,25

0,575

I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy (ha)

Poznámka, předchozí 3) projednávání

Zm3

1,24

Úpo - část Zm3 část

0,24

Úpo

2,7

Úpo - část Úpo Úpo - část

Zm1

0,47

Zm3

0,08

0

Úpo

0

0,30

0

0,33

0 0,38

0,25 0,86 1,43

0,18

3,64

0,265

Úpo - část 0,085

0,46

Zm3

Předpoklad záboru ZPF pro prvky ÚSES 69,40 ha, pro interakční prvky 6,42 ha Stanovení rozsahu záboru ZPF pro ÚSES je orientační, skutečný zábor bude přesněn v rámci komplexních pozemkových úprav.

Pozn.: 1) lokality Z1, Z4-Z8, Z10-12, Z14, Z15, Z17 byly schváleny jako součást zastavitelných ploch dřívějšího platného územního plánu a jeho změn 2) zastavitelná plocha uvnitř zastavěného území: Z1, Z11-Z15 3) zábor ZPF byl projednáván v rámci předchozí ÚPD: Úpo – územní plán obce Hrádek, Zm1 – Změna č.1 ÚPO Hrádek, Zm3 - Změna č.3 ÚPO Hrádek (celá plocha – část plochy),

30

Zábor PUPFL (ha)

Zm3


b) Zastavěné území - pasport PASPORT ÚDAJE O ÚZEMÍ 1. Název nebo popis údaje o území Zastavěné území 2. Vznik údaje o území a) právní předpis / správní rozhodnutí / jiný hranice vymezena zpracovatelem ÚP

b) ze dne 4.8.2014

c) vymezil Ing.arch. Ladislav Brožek 3. Územní lokalizace údaje o území a) název katastrálního/katastrálních území Hrádek u Znojma

b) číslo katastrálního/katastrálních území 647349

4. Způsob vymezení a) název dokumentu b) měřítko součást grafické části územního plánu výkresy: 1. VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1: 5 000 2. HLAVNÍ VÝKRES 1: 5 000 b) mapový podklad, nad kterým byl údaj o území zobrazen účelová katastrální mapa – vektorová, předaná pořizovatelem (MěÚ Znojmo) - stav k datu 1.3.2013

e) souřadnicový systém zobrazení transformace v S-JTSK

f) •

Formát grafické části - DGN (Microstation95)

31


c) Ochrana památek Nemovité památky Na území obce se nachází tyto nemovité památky: Číslo rejstříku 25529/7-6362 48782/7-8179 18583/7-6371 39485/7-6373 23237/7-6368 1552/7-6369 35246/7-6370 17886/7-6366 2279/7-6375 23747/7-6365

Památka kostel sv. Petra a Pavla Kaple Hřbitov, z toho jen náhrobek P.Josefa Jeronýma Heralta, kříž Boží muka Socha P. Marie Immaculaty Socha sv. Floriána Socha sv. Jana Nepomuckého Sousoší Loučení Krista s P.Marií Rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy Fara

Umístění při silnici do Jaroslavic

za vsí při silnici náves na návsi před kostelem směr Jaroslavice

č.p.117

Nenachází se zde žádné památková rezervace a další předměty ochrany ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění pozdějších předpisů).

Jako předmět místního zájmu ochrany jsou samostatně vymezeny: -

Stará škola Sousoší kalvárie u kostela Starý obecní dům č.p.14 Románský karner Sklepní uličky – pod kostelem a v severozápadní části obce poblíž hřbitova Vyhlídka u kostela

U objektů místního zájmu ochrany bude obec v souladu s platnou legislativou vytvářet podmínky pro jejich ochranu, uchování, poznávání a prezentaci a uplatní svůj zájem při projednávání záměrů na jejich změny, přípravě a realizaci stavebních a jiných aktivit, které se jich budou dotýkat. Objekty místního zájmu ochrany vždy také významné stromy v zastavěném i nezastavěném území obce a stromy, které mají zvláštní funkci, jako jsou stromy vysazené u památníků, božích muk, křížků apod. U těchto dřevin není dovolena v kruhovém pásmu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130cm nad zemí žádná, pro tyto stromy škodlivá činnost, jako např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Válečné hroby dle zákona č. 122/2004 Sb. Kraj, ORP, Obec, číslo VH Jihomoravský, Znojmo, Hrádek, CZE-6220-17505

Charakter

Popis

Jména

Pietní místo objekt

Pomník je vyroben z tmavého, leštěného kamene. Na třech stupíncích stojí pomník, který má tři díly. Na nejspodnějším jsou uvedena jména padlých. Vedle tohoto dílu jsou po obou stranách schránky na svíčky. Na prostředním dílu je věnec, pod kterým je nápis v německém jazyce. Na nejvyšším dílu je vytesaný kříž. Pomník je ukončen křížem. Okolí pomníku je vydlážděno a plocha je oplocena.

neznámé

32


Jihomoravský, Znojmo, Hrádek, CZE-6220-17552

Pietní místo objekt

Jihomoravský, Znojmo, Hrádek, CZE-6220-17558

Pietní místo deska

Pomník je vyroben z jednoho kusu přírodního kamene, do kterého je zapuštěna deska z černého mramoru s nápisem: ,,Na paměť Rudé armádě osvoboditelce". Před pomníkem je obrubníky ohraničen záhonek pro případné vysazení květin. Další plocha je vydlážděná. Pamětní deska je vyrobena z leštěné tmavé žuly. V horní části pamětní desky je křížek, pod kterým je zlatým písmem uvedeno: ,,Věnováno od příbuzných vojínům Bojanovic padlým ve světové válce r 1914-1918". Pod tímto je napsáno 15 jmen padlých. Pod jmény padlých je nápis: ,,Odpočinutí lehké dejž jim ó Pane a světlo věčné ať jim svítí ". v kapli

Neznámé

Josef Eliáš, Karel Horák, František Jelínek, Matěj Málek, Adolf Novák, Bedřich Novotný, Josef Rožnovský, František Slonek, Karel Stehlík, Rudolf Stehlík, František Svoboda, Josef Štěpán, František Vávra, Adolf Vítek

Archeologická naleziště, území archeologického zájmu Celé území obce je obecně nutno považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst.2 zák.č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

33


d) Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území nejsou

Národní park nejsou

Památné stromy nejsou

NATURA 2000 KOD N2000 CZ0624001 CZ0621031

NAZEV LOKALITY Meandry Dyje Jaroslavické rybníky

KOD USOP 3398 2286

ROZLOHA (ha) 232,2 357,04

Významné krajinné prvky, ekol. významné segmenty krajiny (EVSK) Nachází se zde další VKP vymezené přímo ze zákona ve smyslu § 3 písm. b) – lesy, ochranné lesní pásy (větrolamy), vodní toky, rybníky, údolní nivy apod. Legislativně ochranu VKP upravuje § 4 odst. 2 výše jmenovaného zákona.

Vymezené EVSK: Nejsou evidovány

Lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů: 92 Valtovicko – Drop velký (Otis tarda)

- Migrační území K.ú. Hrádek není součástí migračně významného území, neprochází tudy dálkový migrační koridor.

- Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2, §12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody.

34


e) Natura 2000 Evropsky významná lokalita Meandry Dyje Kód lokality: CZ0624001 Biogeografická oblast: panonská Rozloha lokality: 232.1792 ha Poloha: Lokalita představuje úsek řeky Dyje v údolní nivě zhruba mezi Dobšicemi a Jaroslavicemi (okr. Znojmo).

Ekotop: Geologie: Podloží je tvořeno kvartérními fluviálními, převážně hlinito-písčitými sedimenty. Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Dyjsko-svratecký úval, podcelku Dyjsko-svratecká niva. Reliéf: Horní úsek toku po Tasovice má charakter průlomového údolí, dále se řeka rozlévá do širší nivy. Pedologie: Na čtvrtohorních říčních náplavech jsou vyvinuty převážně typické fluvizemě. Krajinná charakteristika: Úsek řeky převážně přirozeného charakteru, v okolí převládají pole, obce, vinohrady, v zářezech průlomového údolí se občas vyskytují skalky a travinobylinná lada.

Biota: Dyje je zde mapována jako oživený vodní tok. V korytě se nachází porosty makrofyt, převážně lakušníků (Batrachium sp.), ve sníženině v náplavu byl zaznamenán i segment s výskytem hvězdoše (Callitriche sp.). Potoční luh v sevřenější části údolí doplněnými říčními rákosinami přechází se změnou reliéfu do mozaiky mezerovitě vyvinutých tvrdých (as. Querco-Ulmetum) a měkkých luhů (as. Salici-Populetum). Tvrdé luhy na lokalitě mají převážně charakter mladších výsadeb dubu, jasanu, lípy s vtroušeným jilmem, občas se zachovalými zbytky původního podrostu. Měkké luhy jsou doprovázeny říčními rákosinami (as. Rorippo-Phalaridetum) občas v kombinaci s říčními lemy (převážně as. Aristolochio-Cucubaletum) a vrbovými křovinami na náplavech.

Kvalita a význam: Převážně neregulovaný úsek Dyje v zájmovém území je významný zachovalostí dynamiky říčního systému. Jde také o významnou druhovou lokalitu klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia).

Zranitelnost: Území je ohroženo invazí i výsadbou nepůvodních dřevin (akát, pajasan, hybridní topoly). Z hlediska ochrany přírody jsou nežádoucí jakékoliv technické úpravy koryta.

Management: Zachovat současný stav řečiště, zamezit znečištění. Optimální by byla rozsáhlejší obnova luk v nivě.

Možné střety zájmu: Neuvedeno

Stanoviště: Celková rozloha lokality: Z toho prioritních naturových biotopů: Z toho neprioritních naturových biotopů: Z toho ostatních přírodních biotopů: Z toho X biotopů: Z toho nereklasifikovaných biotopů:

%

ha: 232.1792

10.14

23.5617

8.62

20.0277

11.17

25.9358

8.88

20.6354

0

35


Naturové biotopy: Rozloha (ha)

Podíl (%)

R/Z/G

0.01

0.00

C/A/-

0.0100

0.00

C/A/-

3.1061

1.33

C/B/C

3.1061

1.33

C/B/C

Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p.

0.4148

0.17

C/A/-

M6 Bahnité říční náplavy

0.4148

0.17

C/A/-

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

1.8565

0.79

B/B/C

M7 Bylinné lemy nížinných řek

1.8565

0.79

B/B/C

0.166

0.07

B/B/-

0.1660

0.07

B/B/-

0.189

0.08

B/B/-

0.1890

0.08

B/B/-

23.4912

10.1

B/B/-

8.3073

3.57

C/B/-

L2.4 Měkké luhy nížinných řek

15.1839

6.53

B/B/-

Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

14.2853

6.15

C/C/-

14.2853

6.15

C/C/-

Panonské dubohabřiny

0.0705

0.03

-/-/-

L3.4 Panonské dubohabřiny

0.0705

0.03

Stanoviště/Biotop 3150

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty

3260

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt

3270

6430

8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny

91E0

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty

91F0

L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty 91G0

36

-/-/-

Předmět ochrany

Ano

Ano


Ostatní přírodní biotopy Rozloha (ha)

Biotop K2.1

Podíl (%)

R/Z

Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů

3.5643

1.53

B/B

Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny

0.0404

0.01

B/B

M1.1

Rákosiny eutrofních stojatých vod

0.3380

0.14

A/A

M1.4

Říční rákosiny

12.1930

5.25

A/A

M4.1

Štěrkové náplavy bez vegetace

0.4242

0.18

A/B

Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta

9.3759

4.03

B/B

V4B

K3

Biotopy řady X Biotop X8

Rozloha (ha)

Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy

X9B

Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami

X11

Paseky s nitrofilní vegetací

Podíl (%)

0.0178

0.00

20.3687

8.77

0.2489

0.10

Druhy - Rostliny: Nejsou předmětem ochrany.

Druhy - Živočichové:

klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia

Stálá populace

Zastavující se

Zimující

Hnízdící

Podíl populace

Zachovalost

Izolace

Celkové hodnocení

A

C

A

Uvnitř/Vně

Intenzita

Plocha

70-100 A

Vlivy - vysvětlivky: Ovlivnění

150

Změny zemědělské půdy

Vně

C

50

-

402

Nesouvislá urbanizace

Vně

C

10

-

853

Regulování vodní hladiny

Uvnitř

B

100

0

941

Povodeň

Uvnitř

A

100

-

954

Invaze nějakého druhu

Uvnitř

B

40

-

Kraje: Kraj Jihomoravský Katastrální území: Dobšice u Znojma, Dyje, Hodonice, Hrádek u Znojma, Jaroslavice, Krhovice, Křídlůvky, Oblekovice, Oleksovičky, Slup, Strachotice, Tasovice nad Dyjí, Valtrovice

Mapa lokality CZ0620004:

37


Evropsky významná lokalita Jaroslavické rybníky – Ptačí oblast Kód lokality: CZ0621031 Biogeografická oblast: panonská Rozloha lokality: 357,0437 ha Poloha: Lokalita se nachází na jižní Moravě, v Dyjsko-svratecké nivě, cca 15 km JV od Znojma a 0,5 km S od obce Jaroslavice. Malé území o rozloze 2 x 1,5 km. Ekotop: Jaroslavické rybníky leží na neogénní (třetihorní) a kvartérní písčito-jílovité uloženinách a spadají do okrsku Jaroslavická pahorkatina, která je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o plochou nížinnou pahorkatinu, která se velmi mírně sklání k severovýchodu. Jde o rovinaté území tvořené rybníky a meandrujícím tokem Dyje. Převažují nivní půdy a gleje. Biota: Pozemky Jaroslavických rybníků mají historickou návaznost na areál zámku Jaroslavice. V době jeho rozkvětu byl vybudován Zámecký rybník, později však pozemky byly dlouhou dobu využívány jako orná půda a rybník byl obnoven až v roce 1948. Koncem 50. let 20. století byly vybudovány rybník Horní, výtažníky a sádky. Litorální porost tvořený rákosem se vyskytuje pouze v jeho jihozápadním cípu. Druhou největší vodní plochou je Horní rybník s 59 ha, se zcela zanedbatelnými litorálními porosty a podlouhlými ostrůvky, které vznikly při odbahňování rybníka v 80. letech minulého století. Východní část areálu tvoří 6 výtažníků o výměře 0,9-6,5 ha. Dva nejmenší při vstupu do areálu jsou využívány ke sportovnímu rybolovu a vzhledem k vysoké návštěvnosti jsou ornitologicky nevýznamné. Ostatní jsou klidnější, po obvodu zarostlé úzkým pruhem rákosu nebo orobince. Místy se tyto porosty rozšiřují do vodní plochy a zarůstají též hrázky oddělující jednotlivé výtažníky. Kvalita a význam: Na Jaroslavických rybnících se nachází jedna ze čtyř kolonií kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) v České republice. Jedná se také o významné hnízdiště řady dalších mokřadních druhů, jako jsou moták pochop (Circus aeruginosus), husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a sýkořice 38


vousatá (Panurus biarmicus). Rybníky jsou také významnou tahovou zastávkou pro řadu vodních ptáků a bahňáků. Zranitelnost: Lokalita je pod silným vlivem intenzivního rybářského obhospodařování a mysliveckého využívání. Management: zodpovědný orgán - Krajský úřad Jihomoravského kraje tradiční lidské činnosti v oblasti: chov ryb, myslivost Možné střety zájmu: Neuvedeno Stanoviště - přehled: Celková rozloha lokality:

%

ha: 357.0437

Z toho prioritních naturových biotopů:

0.68

2.4345

Z toho neprioritních naturových biotopů:

1.83

6.5439

Z toho ostatních přírodních biotopů:

1.36

4.8737

Z toho X biotopů:

0

Z toho nereklasifikovaných biotopů:

0

Naturové biotopy: Stanoviště/Biotop

3150

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu agnopotamion nebo Hydrocharition V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty

3260

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt

6510

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky

91E0

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.4 Měkké luhy nížinných řek

91F0

Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty

Ostatní přírodní biotopy Biotop

Rozloha (ha) 39

Podíl(%)

R/Z


K2.1

Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů

0.5957

0.16

B/B

Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny

0.1400

0.03

B/B

M1.1

Rákosiny eutrofních stojatých vod

2.0418

0.57

B/B

M1.4

Říční rákosiny

1.7075

0.47

A/B

M4.1

Štěrkové náplavy bez vegetace

0.3887

0.10

A/B

K3

Druhy - Rostliny: Nejsou předmětem ochrany. Druhy - Živočichové: kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) Vlivy – vysvětlivky: 200 Chov ryb, měkkýšů a korýšů 230 Lov

Uvnitř Uvnitř

Intenzita

Plocha

A B

70 70

Kraj: Jihomoravský kraj Katastrální území: Hrádek u Znojma, Jaroslavice, Oleksovičky Mapa lokality CZ0621032:

40


f) ÚSES – tabulková část Biocentra název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva vymezená výměra návrh opatření

RBC 117 U HRÁDKU Hrádek částečně funkční biocentrum regionálního významu 1 BD (2) 3, 1 (B) BD 2(3), 1 B 2 lesní, travinobylinná s dřevinami lesní - doubravy s ptačím zobem na píscích 5,36ha doplnit chybějící část na orné půdě nepřipustit rozšíření skládky pěstebními zásahy zvýšit podíl autochtonních dřevin na úkor akátu

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva vymezená výměra návrh opatření

RBC 118 DYJÁKOVICE Hrádek, Dyjákovice částečně funkční biocentrum regionálního významu 1 (B)-BC 3, 4, 5 travinobylinná s dřevinami, dřevinná, vodní a mokřadní břehový a doprovodný porost Dyje s přírodě blízkou skladbou 3,07 ha v řešeném území redukovat a postupně nahrazovat nevhodné druhy (akát, dřezovec, pajasan) v nivě dosazovat dřeviny ze společenstva habrojilmových jasenin na říční terase vysazovat dřeviny ze společenstva doubrav s ptačím zobem na píscích


C 1 POD DVOREM Hrádek chybějící biocentrum lokálního významu v trase regionálního biokoridoru 1 BD 3 lesní – doubravy s ptačím zobem lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 4,2ha vymezenou plochu orné půdy osázet domácími dřevinami dle stg ve stávající linii dřevin likvidovat akát


C 2 POD RYBNÍKEM Hrádek částečně funkční lokální biocentrum v trase nadregionálního biokoridoru 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 lesní, vodní a mokřadní lesní porost s přírodě blízkou skladbou 2,07 ha ze stávajícího doprovodného porostu Dyje odstranit akát, dřezovec a pajasan výsadbou na orné půdě rozšířit na požadovanou výměru v nivě dosazovat dřeviny ze společenstva habrojilmových a topolojilmových jasenin, na říční terase ze společenstva doubrav s ptačím zobem

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva

C 3 U NÁHONU Hrádek částečně funkční lokální biocentrum v trase nadregionálního biokoridoru 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 lesní, vodní a mokřadní lesní porost s přírodě blízkou skladbou 41


cílová minimální výměra návrh opatření

5,13 ha ve stávajícím doprovodném porostu omezovat akát a ořešák černý výsadbou dřevin na orné půdě doplnit na požadovanou výměru v nivě dosazovat dřeviny ze společenstva habrojilmových a topolojilmových jasenin, na říční terase ze společenstva doubrav s ptačím zobem

název katastrální území funkční typ a význam STG cílová společenstva typ cílového společenstva cílová minimální výměra návrh opatření

C 4 POD ŠANCEM Hrádek částečně funkční lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 lesní, vodní a mokřadní lesní porost s přírodě blízkou skladbou 3,83 ha břehové a doprovodné porosty toku udržovat výběrným způsobem snížit podíl ořešáku černého a akátu v doprovodném porostu výsadbou dřevin na orné půdě doplnit na požadovanou výměru v nivě dosazovat dřeviny ze společenstva habrojilmových a topolojilmových jasenin, na říční terase ze společenstva doubrav s ptačím zobem


C 5 MEZI VODAMI Hrádek částečně funkční lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 lesní, vodní a mokřadní lesní porost s přírodě blízkou skladbou 8,41 ha nepřipustit jednorázovou obnovu břehových porostů břehové porosty toků ponechat v co největší míře samovolnému vývoji v porostech provádět jen sanitární výběr – potlačovat akát a javor jasanolistý výsadbou dřevin na orné půdě doplnit na požadovanou výměru


C 6 ZA NÁHONEM Hrádek chybějící lokální biocentrum 1 BC-C 4 lesní, vodní a mokřadní lesní – habrojilmové a topolojilmové jaseniny 3,65 ha z břehových a doprovodných porostů toku odstraňovat akát a javor jasanolistý výsadbou dřevin na orné půdě doplnit na požadovanou výměru


C 7 ZA STODOLAMI Hrádek chybějící lokální biocentrum 1 B 2 (3), 1 BD (2) 3 lesní lesní porost s přírodě blízkou skladbou 3,15 ha na vymezené ploše orné půdy založit lesní porost vysazovat dřeviny ze společenstva doubrav s ptačím zobem a doubrav s ptačím zobem

název katastrální území funkční typ a význam STG

C 8 NA BOŽICKU Hrádek čásrečně funkční lokální biocentrum 1 BD 3 42


cílová společenstva typ cílového společenstva cílová minimální výměra návrh opatření

lesní – doubravy s ptačím zobem lesní porost s přírodě blízkou skladbou 4,95 ha pěstebními zásahy zvýšit podíl autochtonních dřevin likvidovat příměs javoru jasanolistého a akátu omezovat umělé výsadby ořešáku černého


C 9 U KŘÍŽKU Hrádek, Křidlůvky chybějící lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru 1 B-BD 2-3 lesní – doubravy s ptačím zobem na píscích porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou 3 ha; v řešeném území 1,87 ha vymezenou plochu osázet dřevinami dle stg zabránit šíření introdukovaných dřevin z větrolamu (akát, javor jasanolistý)


C 10 MEZI VĚTROLAMY Hrádek, Křidlůvky chybějící lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru 1 B-BD 2-3 lesní – doubravy s ptačím zobem na píscích porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou 3 ha; v řešeném území 1,86 ha vymezenou plochu osázet dřevinami dle stg zabránit šíření introdukovaných dřevin z větrolamu (akát, javor jasanolistý)


C 11 POD VINICEMI Hrádek, Křidlůvky nefunkční lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru 1 B-BD 2-3 lesní – doubravy s ptačím zobem na píscích porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou, travinobylinná lada 3 ha; v řešeném území 1,69 ha vymezenou plochu osázet dřevinami dle stg zabránit šíření introdukovaných dřevin z větrolamu (akát, javor jasanolistý)


C 12 PUSTINA Hrádek, Křidlůvky nefunkční lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru 1 B-BD 2-3 lesní – doubravy s ptačím zobem na píscích porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou, travinobylinná lada 3 ha; v řešeném území 1,76ha vymezenou plochu osázet dřevinami dle stg zabránit šíření introdukovaných dřevin z větrolamu (akát, javor jasanolistý)


C 13 U JAROSLAVIC Hrádek, Jaroslavice částečně funkční lokální biocentrum 1 BC-C 4 lesní – habrojilmové a topolojilmové jaseniny lesní porosty s přírodě blízkou skladbou 0,6 ha v řešeném území v břehovém porostu zvyšovat pěstebními zásahy podíl domácích druhů dřevin

43


Biokoridory název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

NRBK 15 částečně funkční nadregionální biokoridor 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 břehové a doprovodné porosty Dyje s přírodě blízkou skladbou 40 m 540 + 660 + 660 + 510 + 660 m ve stávajících porostech Dyje provádět jen sanitární zásahy likvidovat nevhodné druhy (akát, javor jasanolistý...) doplňit chybějící vložená lokální biocentra

název funkční typ a význam STG typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

RBK 097 částečně funkční regionální biokoridor 1 B-BD 2-3 dřevinná 40 m 700+700+700+680+265 m ze stávajícího větrolamu odstraňovat akát, javor jasanolistý a pajasan stávající porost doplnit novými výsadbami na šířku 40 m doplňit chybějící vložená lokální biocentra


RBK 098 částečně funkční regionální biokoridor 1 B-BD 2-3 dřevinná 40 m 650 m nepřipustit jednorázovou obnovu lesního porostu funkci regionálního koridoru zohlednit v LHP v porostech zvýšit podíl přirozené druhové skladby, hospodařit výběrným způsobem


K1 částečně funkční lokální biokoridor 1 B-BD 2-3 dřevinná – doubravy s ptačím zobem na píscích 15 m 1,45 km chybějící úsek délky 640 m založit výsadbou na orné půdě ze stávajícího porostu odstraňovat nevhodné druhy (akát, dřezovec, javor jasanolistý) při obnově porostu používat druhy přirozené skladby


K2 částečně funkční lokální biokoridor 1 BD 3 dřevinné 15 m 180 m funkci koridoru zohlednit v LHP při obnově porostu používat druhy přirozené skladby

název funkční typ a význam STG

K3 částečně funkční lokální biokoridor 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 44


typ cílového společenstva minimální šířka celková délka v k.ú. návrh opatření

porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou 15 m 1,56 km části s přírodě blízkou druhovou skladbou ponechat samovolnému vývoji z břehového porostu odstraňovat nevhodné druhy


K4 částečně funkční lokální biokoridor 1 BC-C 4, 1 B(BD) 3 porosty dřevin s přírodě blízkou skladbou 15 m 1,86 km části s přírodě blízkou druhovou skladbou ponechat samovolnému vývoji z břehového porostu odstraňovat nevhodné druhy


K5 chybějící lokální biokoridor 1 BD 3 dřevinné 15 m 740 m založit výsadbou na orné půdě k výsadbě použít dřeviny ze společenstva doubrav s ptačím zobem na píscích

45


g) Potřeba vody, základní údaje kanalizace

Potřeba vody z bilance v řešeném území - výhledový stav 2015 (dle PRVK) Počet zásobených obyvatel (2015)

916

Specifická potřeba fakt. vody obyvatelstva

80 l/os/den

Specifická potřeba fakt.vody

90 l/os/den

Specifická potřeba vody vyrobené

119 l/os/den

Průměrná denní potřeba Qp

109,1 m3/den

Max. denní potřeba Qdmax

152,8 m3/den

Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Položka

Jednotky

rok 2015

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV

obyv.

916

Počet EO

obyv.

929

Produkce odpadních vod

m3/den

111.92

BSK5

kg/den

55.76

NL

kg/den

51.11

CHSK

kg/den

111.52

46


h) Územně analytické podklady (SLDB)1 Sledovaný jev 2001 Kód obce 594148 4 Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) 36,5 5 Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 1,2 7 Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) 29,0 7 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) 38,6 9 Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec2 146 9 Vyjíždějící do škol mimo obec2 97 10 Dojíždějící do zaměstnání do obce2 76 10 Dojíždějící do škol do obce2 61 12 Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) 11,8 13 Počet trvale obydlených domů 264 13 Počet trvale obydlených bytů (TOB) 292 13 z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) 90,4 13 z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) 24,7 podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) 60,3 podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) 14,0 16 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech 13 19 Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) 98,2 20 Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) 62,3 21 Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) 37 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech 921 z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu 904 s plynem zavedeným do bytu 574 napojených na kanalizaci Poznámky 1 Údaje odpovídají územní struktuře platné ke dni sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3.2001. Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 vyjíždějící (dojíždějící) denně

47


i) Územně analytické podklady1 (2013) 1 1 1 2 2 3 3 6 8 8 8 8 8 11 11 17 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37 37 37

Sledovaný jev Nejčerstvější údaj Počet obyvatel . Přirozený přírůstek -43 Saldo migrace 63 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 14,44 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 1334 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 14,54 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 1344 Počet částí obce 15 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 23,96 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 1086 Počet uchazečů o zaměstnání 1086 Počet uchazečů - absolventů 26 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 156 Počet dokončených bytů 33 Počet dokončených bytů v rodinných domech 33 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem -4 Počet lázeňských léčeben -4 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 87,34 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 91,54 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 1,34 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 6,14 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 1,44 Podíl lesů z celkové výměry (%) 5,24 Orná půda - rozloha (ha)2 1 7314 Chmelnice - rozloha (ha)2 -4 Vinice - rozloha (ha) 2 1204 Zahrady - rozloha (ha) 2 164 Ovocné sady - rozloha (ha) 2 -4 Trvalé travní porosty - rozloha (ha)2 254 Lesní půda - rozloha (ha)2 1134 Vodní plochy - rozloha (ha)2 314 Zastavěné plochy - rozloha (ha)2 224 Ostatní plochy - rozloha (ha)2 1104 Zemědělská půda - rozloha (ha)2 1 8924 Celková výměra (ha)2 2 1695 Koeficient ekologické stability 0,164 Živě narození 53 Zemřelí 93 Přistěhovalí 253 Vystěhovalí 193 Průměrný věk 40,14 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let .

Poznámky 1 ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. 2 zdroj ČÚZK 3 období: rok 2012 4 období: 31.12.2012 5 období: 1.1.2013 6 období: 31.12.2011

48


j) Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 území: obec Hrádek (přepočet na územní strukturu 2010) 1

2

Sčítání v roce Počet obyvatel Počet domů 1869 1900 337 1880 2039 373 1890 2044 418 1900 2035 447 1910 2168 470 1921 2264 482 1930 2238 583 1950 984 275 1961 1126 257 1970 1041 255 1980 972 253 1991 840 275 2001 923 302

Poznámky 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991 a 2001 - celkový počet domů

49

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HRÁDEK

Recommend Documents