ICT zpravodaj. ICT zpravodaj. únor Deloitte Česká republika

ICT zpravodaj únor 2015 • Data governance – IT nebo byznysová úloha? • Prognózy pro technologie, media a telekomunikace na rok 2015 (Rok 2015 bude pro mobilní platby zlomový)

ICT zpravodaj Deloitte Česká republika


Data governance – IT nebo byznysová úloha? V dnešní době všechny společnosti vnímají důležitost informací. S jejich rostoucím významem zároveň roste potřeba mít je co nejdříve, co nejúplnější, co nejvíce relevantní a konzistentní. Důsledkem je rostoucí důraz na řízení informací a jejich zdroje – data. Trendem se stává disciplína data governance, která si klade za cíl zlepšit přístup k datům ve společnosti a jejich řízení. Jaké jsou tedy hlavní aspekty fungující data governance? Co to znamená zavádění data governance v praxi? Jaké jsou přínosy? A je to spíše úloha pro IT nebo pro byznys? Odpověď na otázku, co to vůbec je data governance, není zdaleka jednoznačná. I proto je její vnímání napříč obory a společnostmi často odlišné. Existuje řada definic, obvykle plných silných termínů, jako jsou zodpovědnost za data, autorita, nebo datová disciplína, avšak o podstatě data governance mnoho neříkají. Do toho je ještě třeba odlišit disciplíny data governance a information governance (správa informačních aktiv). Institut pro data governance DGI (The Data Governance Institute) definuje data governance jako „systém rozhodovacích práv a zodpovědností za procesy vztažené k řízení informací, který je utvářen modely popisujícími kdo, kdy, jak a za jakých podmínek může pracovat s daty“. Jinak vyznívající definici pak používá organizace MDM Institute, která data governance popisuje jako „formální organizaci lidí, procesů a technologií, která umožňuje nakládat s daty jako s organizačními / informačními aktivy“. Jedno je z těchto definic zřejmé – zdaleka nejde pouze o otázky IT zabezpečení dat nebo čištění dat, jak v některých případech bývá data governance interpretována. Hlavním účelem data governance je podchytit správu dat, jejích řízení a práci s nimi především z pohledu byznysových uživatelů dat (dále „byznys“). Cílem je nastavit efektivní přístup k datům a řešení datových požadavků, řízení definice obsahu dat, jejich šíření a zabezpečení, řízení datové konzistence, procesy řešení datové nekvality, apod.

Data governance program Zavést a udržovat v chodu data governance tedy není projekt, ale dlouhodobý celopodnikový program, který se dotýká každého uživatele dat. Motivací pro takový program bývají často: •• chybějící celopodniková strategie pro rozvoj datových služeb, •• drahé datově orientované projekty, •• nekonzistence datové architektury, v níž existuje hodně systémů a navzájem se překrývající množiny dat (které navíc dávají odlišné výstupy), •• nejasnosti ohledně toho, kdo definuje obsah dat, a kdo je zodpovědný za informace z nich vytvořené, •• malá znalost dat na straně uživatelů a neefektivní kooperace při zadávání a řešení datových požadavků s IT oddělením (pomalá datová dodávka; byznys si stěžuje, že mu IT nerozumí; IT si stěžuje, že mu byznys nedává jasné zadání, a proto si ho musí dělat samo), •• chybějící jedna verze pravdy – řada reportů, ale odlišná čísla v nich, •• nízká kvalita dat, přičemž není jasné, kdo ji má řešit a jak, •• ambice získávat a zpracovávat data z webu či ze sociálních sítí, využívat cloud, pracovat s daty dceřiných společností, přičemž však neexistují strategie ani kompetence, jak s takovými daty nakládat a jak je řídit, •• tlak regulatorních orgánů na řízení dat (dnes typicky Solvency II pro pojišťovny) či tlak mateřských společností, které data governance program již řeší. Pro vznik data governance programu je nutné především aktivní zapojení seniorního managementu a jeho přesvědčení, že data governance posune společnost byznysově dál. To není samozřejmostí, protože přínosy data governance nejsou vidět na první pohled tak zřetelně jako třeba při implementaci nového CRM systému.

2


Dále je třeba si uvědomit, že neexistuje jeden univerzální postup, jak zavést data governance – vždycky je nutno zohlednit, co v dané společnosti aktuálně funguje a co ne (z čeho se vychází), jaká je kultura a organizační nastavení, jak je společnost veliká, jaký je charakter zpracování dat a datových potřeb, apod. Důležité je proto v prvé řadě vyjasnit, zda je o data governance vůbec zájem. Pokud ano, pak dalším krokem musí být vymezení, čeho chce organizace zavedením data governance dosáhnout. Je to vyšší kvalita dat? Je to snížení nákladů na IT projekty nebo operativu řešení datových požadavků? Nebo je to efektivnější využití dat v marketingu? Data governance je vždy nutno chápat jako prostředek, nikoliv cíl. I proto se mnohdy naráží na to, jak spočítat business case data governance a změřit její přínosy. Součástí vymezení cílů musí být i zmapování problémů současného stavu a toho, co tyto problémy společnost stojí (třeba vynaložené náklady na datové orientované projekty, které neměly očekávaný přínos, chybná obchodní rozhodnutí na základě nekonzistentních dat, drahý provoz všech systémů, ztráta pozice na trhu, protože konkurence pracuje s daty lépe, atd.). Teprve na konci této – řekněme přípravné – fáze je pak možné nastavit konkrétní strukturu, harmonogram a specifické měřitelné cíle data governance programu.

Role byznysu Role byznysu v data governance je v prvé řadě postavena na vymezení jasné zodpovědnosti a kompetencí uživatelů dat v protikladu k IT (především otázky vlastnictví dat, zodpovědnosti za datovou kvalitu, za věcný obsah dat, apod.). Data governance v tom kopíruje snahu o větší zapojení byznysu v práci s daty tak, jak to vidíme i v dalších datových oblastech – hlavně v Business Intelligence a dolování dat. Všeobecným trendem je vytvořit takové podmínky, aby uživatel ideálně sám mohl přistoupit k datům, zpracovat je a použít pro svůj (byznysový) účel (selfBI, interaktivní reportingové nástroje, atd.) Podobně data governance prostřednictvím zaváděných byznysových rolí, hlavně vlastníků dat a datových stevardů, převádí větší míru zapojení na uživatele.

Kvalitní data governance program se skládá ze čtyř klíčových aspektů, které je třeba řešit či nastavit:

Protože někdo jako vlastníci dat ve většině společností zavedeni nejsou (minimálně formálně), bývá jejich určení dost obtížnou úlohou. Za prvé to znamená nejdříve identifikovat, jaké jsou informační oblasti v dané společnosti, a kdo by za ně měl být zodpovědný a na jaké seniorní úrovni. Za druhé to znamená dosáhnout, aby byznysoví uživatelé na sebe tuto zodpovědnost, ale i pravomoc a vliv, oficiálně vzali. V praxi se pro úspěšnost určení datových vlastníků ukazují i zdánlivé maličkosti – třeba přejmenování běžně používaného pojmenování vlastníků dat na vlastníky definic (protože vlastníci dat byznysovým uživatelům znějí moc technicky/IT).

•• Role byznysu •• Organizační model •• Procesy •• Porozumění datům (slovníky)

Vlastník dat definuje obsah dat a pojmy, které informace z dat reprezentují. Tím se stává ústřední rolí jak při běžném provozu datových služeb (tj. říká, co z dat chceme dostat), tak i ve strategii jejich rozvoje (říká své vize a očekávání, jak byznysově data využívat). Přímým přínosem jeho role je, že ve společnosti vůbec vznikají jednotné definice pojmů, na jejichž základě jsou data a jejich transformace dodávány (jedna verze pravdy).

3


Druhou zaváděnou rolí je datový stevard jako role, která má být za svůj útvar primární spojkou pro řešení datových požadavků kladených na IT, viz obr. 1. Lze ho vnímat jako „datově nejvíce znalého“ odborníka ve svém útvaru, který efektivně překládá požadavky byznysu do informací srozumitelných lidem z IT oddělení. Určení datových stevardů obecně bývá snazší, protože bez ohledu na data governance program už jsou nějakým způsobem datové požadavky řešeny, a ví se (byť třeba neformálně), kdo je datovým expertem v daném útvaru. Nakonec se nejvíce řeší nastavení, jak moc má být stevard ten, kdo ví, jaká chce data, nebo ten, kdo ví, jaké chce informace. Zde se totiž překrývá na jednu stranu s uživateli (informace), na druhé straně s BI / IT analytiky (data).

Byť to není doporučováno, skončí někdy implementace data governance i tak, že se datoví stevardi nezavádějí v byznysových útvarech, ale přímo v datovém týmu (nejčastěji Business Intelligence). Výhodné je to zejména v případech, kdy jsou v týmu dostatečně byznysově erudovaní datoví analytici, kteří mají přímou komunikační vazbu s byznysem.

4

Obr. 1: Vazby mezi jednotlivými rolemi data governance. Zdroj: © 2014 Deloitte Česká republika Byznys

Byznysové cíle

Data

Uživatelé

Datová potřeba Definuje byznisový pojem

Vlastník definic Definuje obsah dat

Testování a akceptace

Datový stevard Shromažďuje potřeby = požadavky

Byznysový pojem

IT

BI / IT analytik Zadání


Organizační model U organizačního nastavení data governance je třeba řešit základní otázku, jaký model vlastně zvolit – dnes je ve více než 80 % případů integrován federativní model, který vychází z nejčastějšího stávajícího stavu: •• Centrální role data governance jsou shromážděny v rámci jednoho týmu a usazeny pod sponzora data governance •• Byznysové role jsou usazeny v jednotlivých odborných útvarech (datoví stevardi, vlastníci dat, ale i procesní manažeři) •• IT role zůstávají součástí IT, oddělen je případně tým Business Intelligence Trendem, který přichází ze zemí vyspělejších v oblasti data governance, je větší orientace na centralizaci IT a datově orientovaných rolí data governance institutu do jednoho týmu (příkladem centralizovaných federativních modelů data governance na globální úrovni jsou často bankovní domy, např. JPMorgan Chase, Bank of America nebo SunTrust). Ale k tomu nelze dospět velkým třeskem, nýbrž postupnou (a dlouhodobou) evolucí. Dovolit si to může společnost, která má už s efektivním fungováním data governance a jeho rolí nějaké zkušenosti. Centrální tým data governance má celopodnikový přesah, a proto je důležité jeho umístění v organizaci (a jeho sponzorování). Běžnou praxí bývá zařazení přímo pod CEO nebo pod sponzora týmu Business Intelligence. Součástí týmu jsou role zodpovědné za bezpečnost dat, podnikovou a datovou architekturu i za datovou kvalitu. V případě datové kvality je zařazení do data governance týmu o to zásadnější, že se tím tato oblast vymezuje z čistě IT sféry do primárního zájmu byznysu. Ten má především definovat, co považuje za kvalitní data (čistota, úplnost, konzistence, včasnost, …), a jak chce kvalitu měřit. Hlava celého programu bývá označována jako CDO – Chief Data Officer.

Zajímavostí je, že na našem trhu roste poptávka po zavedení této funkce (různě pojmenované), a to i bez jasně definovaného data governance programu. Reflektuje to skutečnost, že společnosti u nás vnímají reálnou potřebu zlepšit svůj přístup k datům a spolupráci mezi byznysem a IT. Zároveň se čeká, že CDO s sebou data governance program nebo alespoň jeho základy přinese. Tomu odpovídá i průzkum institutu Dataversity. Ten v loňském roce mezi 221 významnými společnostmi v USA, jež spustily data governance program, identifikoval jeho iniciaci právě příchodem CDO ve více než 60 % případů. Ve federativním modelu je nutné ještě organizačně definovat společnou exekutivní platformu mezi centrálním týmem a ostatními rolemi data governance (IT, byznys). Tato platforma – výbor – zastřešuje agendy strategického rozvoje datových služeb, prioritizace, sjednocení a eskalace datových potřeb, i šíření informací. Určuje také podmínky vzniku pracovních skupin, které řeší jednotlivé funkce (třeba distribuci dat, regulatorní soulad) a datové projekty. Data governance program tady vystupuje jako zastřešující organizační prvek pro běžnou operativu i rozvojové iniciativy. Procesy Aby data governance mohla fungovat, je nutné její provoz a řízení podpořit v interních procesech společnosti. A to od procesů, které určují, jak stanovit jednotlivé role a jejich zodpovědnosti, až po procesy řízení datových požadavků a dalších funkcí (řešení datových nekvalit, soulad s architektonickými standardy, atd.) Souhrn procesů – směrnice data governance – je mnohdy primárním výstupem první fáze implementace data governance. Podle výše zmiňovaného výzkumu Dataversity ve více než 70% případů sloužila tato směrnice jako hlavní podklad pro schválení funkčního modelu data governance.

5


Porozumění datům Posledním klíčovým aspektem data governance je jak zajistit porozumění datům a sladit datovou terminologii s byznysovým využitím. Nelze řídit data, aniž bychom věděli, co znamenají (a to ne pouze technicky, ale v prvé řadě uživatelsky). Zavedení nebo rozvoj datových a byznysových slovníků jde tak často ruku v ruce s data governance programem, kdy je cílem pomoci uživatelům s odpověďmi na základní otázky: •• Co vůbec máme za data? (uživatelský popis datových struktur) •• Co tyto data znamenají? (napojení na byznysové pojmy) •• Odkud a kam data tečou? (evidence datových toků) •• Jaké máme definice a kdo za ně odpovídá? •• Jaký je vztah na byznysové procesy – co za data/pojmy v nich používáme? Na co má datová změna dopad? Jak již bylo zmíněno, univerzální data governance program, který by šlo vzít a jako balík nasadit do libovolné společnosti jako řešení jejích datových problémů, neexistuje. Nejlepším návodem pro jeho úspěšnou implementaci a chod je zapojit všechny čtyři vyjmenované klíčové prvky – role byznysu, organizace, procesy a slovníky. Pak už záleží na kondici a stavu dané společnosti, zda bude implementace zaměřená více na organizační nastavení nebo třeba na slovníky.

A jaké jsou potom přínosy? Uvádí se snížení pracnosti na řešení datových požadavků (i v desítkách procent), větší flexibilita k datovým změnám, efektivnější sdílení informací a distribuce dat, jedna verze pravdy, zvýšení kvality dat a další. V praktickém světě se dobrou cestou ukazuje spojit data governance program s nějakou související datovou iniciativou – třeba s implementací nového datového systému nebo jiného datového řešení či se zajištěním souladu s regulací. Datová iniciativa se pak stává pilotem, na kterém lze program odladit a zároveň demonstrovat jeho přínosy pro společnost. Pavel Pešout, Ph.D., je senior konzultantem ve společnosti Deloitte. Zaměřuje se na oblasti řízení informací, Business Intelligence a data governance, s jejíž praktickou realizací má zkušenosti z řady významných institucí. Jeho doménou je zejména finanční odvětví, ale i projekty v energetickém a telekomunikačním sektoru. Můžete ho kontaktovat na adrese: ppesout[@]deloitteCE.com.

6

ICT zpravodaj únor 2015

Prognózy pro technologie, media a telekomunikace na rok 2015 (Rok 2015 bude pro mobilní platby zlomový)

• Data governance – IT nebo byznysová úloha?

Oproti loňskému roku vzrostou letos objemy plateb prováděných pomocí chytrých telefonů v kamenných obchodech o více než 1000 %. Mobilní peněženka sice nenahradí tu tradiční, ale rok 2015 bude znamenat zlomový krok zákazníků směrem k platbám pomocí chytrých telefonů. Vyplývá to ze 14. vydání zprávy společnosti Deloitte s názvem Prognózy pro technologie, média a telekomunikace na rok 2015 (TMT Predictions 2015). Dále společnost Deloitte očekává, že vydavatelskému sektoru budou i nadále dominovat tištěné knihy a budou představovat 80 % veškerých výnosů z prodeje knih v amerických dolarech, a že v roce 2015 budou podniky rychleji než zákazníci zavádět nové technologie jako 3D tisk, tzv. internet věcí (IoT) a drony.

• Prognózy pro technologie, media a telekomunikace na rok 2015 (Rok 2015 bude pro mobilní platby zlomový)

Oproti předchozím prognózám pro daný sektor, které předpovídaly, že prodej chytrých telefonů bude stagnovat, očekává Deloitte v roce 2015 více než 1 miliardu aktualizací, což naznačuje, že trh zatím nedozrál a ani u něj nedošlo ke stagnaci. „Chytré telefony se již běžně používají pro zjišťování stavu na účtu, pro převod finančních prostředků a online transakce, ale zatím se stále celosvětově nepoužívají jako mobilní peněženky,“ uvedl Zdeněk Křížek, partner v oddělení ICT poradenství a řízení rizik ve společnosti Deloitte a dodal: „Očekáváme, že rok 2015 bude prvním rokem, kdy dojde k vyřešení všech hlavních požadavků na mobilní technologie a platby pomocí chytrých telefonů tak budou jednodušší a jejich zabezpečení bude uživatelsky vstřícné.“

„Minulý rok naznačil odklon od desetiletí trvajícího trendu zaměření informačních technologií (IT) na zákazníka, což dokládá například pouze mírný vzestup nositelných technologií, jako jsou chytré brýle. V roce 2015 ale společnost Deloitte očekává, že v této oblasti teď budou hrát prim spíše podniky, protože nositelné technologie, 3D tisk, drony a IoT odpovídají spíše potřebám podniků než jednotlivých spotřebitelů a umožňují jim dosahovat vyšších zisků,“ doplnil Petr Viktora, partner v oddělení ICT poradenství společnosti Deloitte, který vede tým Deloitte Digital. Dále bude trh v roce 2015 podle letošních Prognóz pro technologie, média a telekomunikace ovlivněn následujícími významnými faktory: Technologie •• Konec zaměření IT na spotřebitele? V roce 2015 se na zavádění technologií začnou více soustředit spíš podniky a dojde k obratu desetiletí trvajícího opačného trendu – kdy se k zavádění technologií jako chytré telefony s velkými obrazovkami a tablety uchylovali v první řadě jednotliví spotřebitelé. •• Tzv. „internet věcí“ (IoT) se soustředí opravdu na věci, ne na lidi – V roce 2015 bude více než 60 % z jedné miliardy celosvětových bezdrátových přístrojů IoT zakoupeno, zaplaceno a používáno podniky – přestože se média zaměřují na spotřebitele ovládající své termostaty, osvětlení a elektrické přístroje (od praček po rychlovarné konvice). Očekává se, že prodej hardwaru speciálně určeného pro IoT dosáhne 10 miliard dolarů. Opravdový úspěch však zažívají služby podniků umožněné těmito přístroji: cca 70 miliard dolarů.

7


•• Drony: aktuální téma a úzce specializovaný segment – V roce 2015 budou drony používány v mnoha oblastech v průmyslu i ve státní správě. Společnost Deloitte očekává, že se prodá přibližně 300 tisíc kusů dronů (známých také jako bezpilotní letouny nebo UAV) pro civilní využití a uživatelská základna se tak rozroste na více než jeden milion kusů. Přestože soukromí spotřebitelé nebo polosoukromí spotřebitelé koupí většinu z nich, většina skutečné hodnoty bude pocházet z jejich využití v podnicích. •• 3D tisk znamená revoluci: ale ne tu, co myslíte – V roce 2015 se na světě prodá téměř 220 tisíc 3D tiskáren v hodnotě 1,6 miliardy amerických dolarů, ale není pravděpodobné, že by „v každé domácnosti byla továrna“. Společnost Deloitte očekává, že přibližně 80 % hodnoty všech 3D tiskáren budou vlastnit společnosti spíše než jednotliví spotřebitelé, což znamená, že ke skutečné revoluci dojde na trhu pro podniky. •• Baterie pro chytré telefony: lepší, ale ne zázračné – Při výběru nových chytrých telefonů bude pro spotřebitele i nadále klíčovým faktorem dlouhá životnost baterií. V roce 2015 se technologie lithium-iontových dobíjecích baterií (Li-Ion) používaných ve všech chytrých telefonech zlepší jen nepatrně, oproti modelům z roku 2014 se stejnými rozměry a napětím nebudou mít letošní modely více než o 5 % větší objem a kapacitu článku (mAh). •• Boom v oblasti výdejních míst: pro spotřebitele plus, pro obchodníky výzva – Počet výdejních míst, kde je možné vyzvednout objednávky z e-shopů, dosáhne v Evropě v roce 2015 půl milionu, což je oproti loňsku nárůst o 20 %. Tento způsob prodeje umožňuje kupujícím vyzvednout si zboží zakoupené online na různých místech, jako je například speciální oddělení v obchodě, obchodní centrum nebo bezpečnostní schránka umístěná na veřejně přístupných místech.

•• Nanosatelity jsou na vzestupu, ale trhu nedominují – Do konce roku 2015 bude na oběžné dráze více než 500 nanosatelitů (nanosatelity s hmotností do 10 kg). Nanosatelity jsou oblíbené z mnoha důvodů: jsou levnější než klasické družice, mají menší hmotnost, snáze se staví i testují a je jednodušší je vypustit na oběžnou dráhu. Přestože se jejich schopnost plnit složitější úkoly zvyšuje, je pravděpodobnější, že spíš rozšíří stávající trh s velkými satelity, ale nenahradí je. Média •• Krátká videa: budoucnost televize, ale ne budoucnost s velkým B – Celosvětově bude během roku celkový čas strávený sledováním online krátkých videí a jiných programů kratších než 20 minut představovat méně než 3 % všech zhlédnutých videí. Společnost nepředpokládá, že by krátkometrážní videa na internetu převládla nad tradičními televizními formáty obvyklé délky. Jsou sice budoucností televizní zábavy, ale ne budoucností s velkým B. Společnost dále neočekává, že by krátká videa co do počtu hodin nebo tržeb získala převahu. •• Generace, která nechce utrácet, utrácí za technologie, média a telekomunikace – V roce 2015 bude mít v této oblasti vedoucí postavení generace Y z oblasti Severní Ameriky a každý průměrně utratí za tradiční nebo digitální obsah zhruba 750 dolarů. A za co generace Y utrácí? Za placené televizní vysílání, hudbu, počítačové hry, knihy, živé sportovní přenosy, online video a dokonce za tištěné noviny. •• Tisk přežívá, alespoň u tištěných knih – výnosy z prodeje tištěných knih budou pětkrát vyšší než u e-knih. E-knihy zatím nenahradily knihy tištěné, tím se liší od CD, tištěných novin a časopisů, jejichž prodej klesl. Mladí lidé (ve věku mezi 18 a 34 lety) tíhnou k tištěným knihám podobně jako starší generace a čtou v podobné míře jako lidé starší a za tištěné knihy jsou ochotni platit.

8

ICT zpravodaj únor 2015 Telekomunikace

• Data governance – IT nebo byznysová úloha? • Prognózy pro technologie, media a telekomunikace na rok 2015 (Rok 2015 bude pro mobilní platby zlomový)

•• Bezkontaktní platby pomocí mobilních telefonů se (konečně) rozhýbaly – Konec roku 2015 bude celosvětově znamenat průlom ve využívání mobilních telefonů pro platby v kamenných obchodech. Bude to první rok, kdy dojde k vyřešení předpokladů pro jejich zavedení ve větším měřítku – uspokojení potřeb finančních institucí, obchodníků, spotřebitelů a prodejců elektronických přístrojů. V roce 2015 bude celosvětově cca 10 % chytrých telefonů využíváno k platbě v kamenném obchodě alespoň jednou za měsíc, v polovině roku 2014 to bylo asi 0,5 % (v největší míře v Japonsku) z cca 450 milionů chytrých telefonů. •• Trh s novějšími verzemi chytrých telefonů poprvé přesáhne jednu miliardu – V roce 2015 se celosvětově prodá 1,35 miliardy chytrých telefonů, ale více než miliarda z nich budou jen obměny – nové telefony pro ty, kteří už chytrý telefon mají. Výměna starších chytrých telefonů za modernější může trvat déle, ale hnací silou růstu bude v oblasti chytrých telefonů i nadále velikost obrazovky, rychlost, velikost paměti, software a design.

•• S boomem gigabitového připojení se propast mezi uživateli internetu prohlubuje – Celosvětově poroste počet domácností s vysokorychlostním internetem přibližně o 2 % na 725 milionů a průměrná rychlost připojení se ve většině zemí zvýší o 20 %. V roce 2015 bude rozdíl mezi uživateli s přístupem k nejrychlejšímu připojení a uživateli s běžnou rychlostí připojení výraznější, situace se bude v jednotlivých domácnostech lišit především u širokopásmových aplikací jako online video. Všechna vysokorychlostní připojení jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Ve 14. vydání globální zprávy společnosti Deloitte s názvem Prognózy pro technologie, média a telekomunikace na rok 2015 jsou zveřejněny pro následujících 12-18 měsíců prognózy týkající se klíčových trendů v oblasti technologií, médií a telekomunikací. Celou zprávu naleznete zde.

9

ICT zpravodaj únor 2015

Kontakty Petr Viktora +420 246 042 495 [email protected]

• Data governance – IT nebo byznysová úloha? • Prognózy pro technologie, media a telekomunikace na rok 2015 (Rok 2015 bude pro mobilní platby zlomový)

Zdeněk Křížek +420 246 042 677 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2015 Deloitte Česká republika

ICT zpravodaj. ICT zpravodaj. únor Deloitte Česká republika

Recommend Documents