I. CÍLE PRŮZKUMU A METODOLOGIE

Závěrečná zpráva - sociologický průzkum městských komunit - Moravské předměstí

I. CÍLE PRŮZKUMU A METODOLOGIE Společnost AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje předložit závěrečnou zprávu sociologického průzkumu městských komunit realizovaného v zájmové oblasti Moravské předměstí Města Hradce Králové v termínu od 5.11. do 12.11.2001. Cílem sociologického šetření bylo zprostředkovat vedení města (odboru rozvoje města) nezávislou zpětnou vazbu názorů a postojů obyvatel této části Hradce Králové a identifikovat jednotlivé obsahové roviny. Jednalo se především o: - identifikaci míry spokojenosti obyvatel s životem na Moravském předměstí, - formulaci nejzávažnějšího problému MČ z pohledu obyvatel a preference směrů, rozvoje vybavenosti a sociální infrastruktury městské části, - identifikaci struktury a spádovosti aktivit obyvatel, - preferenci směrů rozvoje společenských aktivit občanů, - identifikaci pocitu bezpečí, - migrační tendence a míru sepětí obyvatel s městskou částí. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánů města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích, které povedou ke zkvalitňování podmínek života obyvatel Moravského předměstí.

Za AUGUR Consulting s.r.o.

Doc.Ing.Ivan Hálek,CSc.

AUGUR Consulting s.r.o.

Mgr. Marián Svoboda


I.1. Použitá metoda sběru dat a způsob výběru vzorku respondentů Pro postihnutí dané problematiky bylo využito kvantitativního přístupu standardizovaného dotazníku, distribuovaného k respondentům prostřednictvím osobního kontaktu školenými tazateli. Vzhledem ke specifikám složení populace Moravského předměstí (rozvrstvení sociálně demografických charakteristik, které nekopírují strukturu běžné populace města) a pro zaručení vysoké míry reprezentativity výsledků průzkumu byla využita metoda prostého náhodného výběru. Základním východiskem

a současně tzv. oporou náhodného

výběru byl

aktuální registr obyvatel, z něhož (na základě náhodného kroku) byl ve spolupráci se zadavatelem sestaven výběrový soubor respondentů. Cílem bylo zaručit, aby každý obyvatel Moravského předměstí měl stejnou šanci být součástí výběrového souboru.

I.2. Velikost výběrového souboru a struktura vzorku dotázaných Výběrový soubor tvořil panel z 600 jmen a adres hledaných respondentů. Po kontrole a vyřazení neúplných dotazníku bylo dále při analýze statisticky pracováno se souborem 497 respondentů. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel Moravského předměstí, kteří jsou starší 18 let (základní soubor) je početnost výběrového souboru dostatečně velká ve vztahu k přípustné výběrové chybě. Při určení rozsahu vzorku respondentů bylo počítáno s výběrovou chybou 5%, tzn., že výsledky lze s 95% jistotou vztáhnout na základní soubor. Početnost vzorku respondentů a způsob jejich výběru zaručují reprezentativitu výsledku a vysokou míru jejich validity.

I.3. Struktura vzorku dotázaných

pohlaví muži ženy Celkem


% 47,0 53,0 100

2


věk 18 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 let a více Celkem

% 23,4 31,0 30,8 14,9 100

vzdělání základní nebo vyučen(a) středoškolské vysokoškolské Celkem

% 21,9 57,3 20,8 100

aktivita dělník zaměstnanec řídící pracovník podnikatel nezaměstnaný důchodce žena v domácnosti nebo na mateřské dovolené student(ka), učeň-učnice Celkem

% 6,7 38,8 6,3 12,2 3,4 17,0 5,7

stav svobodný(á), žijící samostatně svobodný(á), žijící s další osobou ve společné domácnosti, na koleji apod. rozvedený(á), žijící samostatně rozvedený(á) žijící s dětmi a ve spol. domácnosti rozvedený(á) žijící s dětmi a s dalšími osobami ve spol. domácnosti ženatý, vdaná, bezdětný(á) nebo nežijící s dětmi ve spol. domácnosti ženatý, vdaná s dětmi, případně dalšími osobami ve spol. domácnosti vdovec, vdova Celkem

% 8,1 15,4


10,1 100

3,1 4,6 3,1 17,6 46,5 1,6 100

3


I.4. Organizace sběru dat a validita výsledků šetření

Instruktážní školení tazatelů proběhlo dne 5. 11. 2001 dle norem SIMAR. Celkem se na sběru dat (tazatelů).

(dotazování) podílelo 62

terénních pracovníků

Kromě externích spolupracovníků AUGUR Consulting s.r.o. z

celorepublikové tazatelské sítě se na sběru dat podíleli také studenti Biskupského gymnázia B. Balbína. Z instruktážního školení byl pořízen protokol. Po skončení dotazování byla provedena náhodná kontrola průběhu interakcí metodou telefonického interwiev na 6% dotázaných respondentů. Pro potřeby srovnání názorů a postojů obyvatel Moravského předměstí v čase byl z dotazovaných respondentů vytvořen tzv. panel jmen a adres.


4


II. SPOKOJENOST S ŽIVOTEM V MĚSTSKÉ ČÁSTI

II.1. Emocionální hodnocení spokojenosti občanů s životem v městské části Moravské předměstí Více než polovina respondentů (50,9%) uvádí, že je spíše nebo rozhodně spokojena s životem na Moravském předměstí a téměř třetina respondentů (31,1%) uvedla středovou variantu „nepřemýšlím o tom, mám zde určité zázemí, a tak zde žiji“. Nespokojenost projevuje téměř pětina respondentů (18,0%). Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Když vezmete v úvahu všechny okolnosti života (možnost pracovního uplatnění, kulturního vyžití, úrovně bydlení, životního prostředí, mezilidských vztahů apod.). Jak se celkově cítíte ve Vaší městské části - Moravské předměstí?

spíše spokojen(a) 39,30% rozhodně spokojen(a) 11,60%

rozhodně nespokojen(a) 2,70%

nepřemýšlím o tom, mám zde určité zázemí, a tak zde žiji 31,10%

spíše nespokojen(a) 15,30%


5


Nejmenší míru spokojenosti s životem na Moravském předměstí projevuje nejmladší věková kategorie respondentů (46,0%). Naproti tomu občané z nejvyšší věkové skupiny jsou spokojeny ve třech pětinách případů (60,0%). Přehledně jsou výsledky odpovědí uvedeny v grafu.

Jak se celkově cítíte ve Vaší městské části? (z hlediska věku) 46,00%

18 - 29 let

48,30%

30 - 44 let

52,40%

45 - 59 let

60,00%

60 let a více

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

rozhodně a spíše spokojen(a)

Vyšší míru spokojenosti s životem na Moravském Předměstí projevuje skupina obyvatel s nejnižším a nejvyšším stupněm vzdělání. Středoškoláci projevují nižší spokojenost. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Jak se celkově cítíte ve Vaší městské části? (z hlediska vzdělání)

55,60%

VŠ

47,50%

SŠ

57,30%

základní a vyučen 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

rozhodně a spíše spokojen(a)


6


Muži projevují větší spokojenost s životem v městské části než ženy. Názorně tento stav dokumentuje graf.

Jak se celkově cítíte ve Vaší městské části?

55,30%

54% 52%

46,90%

50% 48% 46% 44% 42%

muži

ženy určitě a spíše spokojen(a)

Studenti (učni), podnikatelé, ženy v domácnosti a řídící pracovníci (manažeři) projevují nejnižší míru spokojenosti s životem na Moravském předměstí. Kvantifikace odpovědí jsou uvedeny v tabulce.

aktivita (zaměstnání)

určitě a spíše spokojen(a) (%)

nezaměstnaný

66,6

dělník

61,3

důchodce

60,8

zaměstnanec

47,8

řídící pracovník, manažer

46,6

žena v domácnosti a na mateřské dovolené

46,1

podnikatel, živnostník, majitel s příjmem

45,6

student, učeň

45,6


7


II.2.

Míra

spokojenosti

obyvatel

Moravského

předměstí

s konkrétními

skutečnostmi, které ovlivňují jejich životní prostor

Nejvyšší míru spokojenosti projevují občané Moravského předměstí s dostupností běžných nákupů, s osobním soukromím uvnitř bytu a vztahy s ostatními nájemníky. Podrobně jsou výsledky uvedeny v tabulce podle zaznamenaných četností.

Spokojenost s podmínkami respondenta uvnitř

zcela spokojen(a)

jeho bytu, domě, ve kterém bydlí a

(%)

v bezprostředním okolí dostupnost běžných nákupů

76,1

osobní soukromí uvnitř bytu

69,5

vztahy s ostatními nájemníky

60,7

čistota uvnitř domu

58,0

dostupnost služeb (běžných)

56,2

technický stav bytu

55,8

bezpečnost uvnitř domu

51,4

technický stav domu

47,8

možnosti sportovního vyžití

45,2

možnosti kulturního vyžití

44,3

dodržování nočního klidu v blízkosti domu

42,2

bezpečnost v blízkosti domu

38,4

možnosti parkování

33,7

hlučnost v bezprostřední blízkosti domu

32,2

čistota v okolí domu

29,5

možnosti získání práce

22,0


8


Nejvyšší míru nespokojenosti projevují obyvatelé Moravského předměstí s možností získání práce v městské části, možnosti parkování, čistoty a hlučnosti v okolí jejich domu. Podrobně je míra nespokojenosti prezentována v následující tabulce.

Spokojenost s podmínkami respondenta uvnitř

zcela nespokojen(a)

jeho bytu, domě ve kterém bydlí a

(%)

v bezprostředním okolí možnosti získání práce v MČ

45,9

možnosti parkování

42,1

čistota v okolí domu

38,9

hlučnost v bezprostřední blízkosti domu

35,6

dodržování nočního klidu v blízkosti domu

27,6

bezpečnost v blízkosti domu

24,5

možnosti kulturního vyžití

22,4

technický stav domu

21,6

čistota uvnitř domu

20,5

možnosti sportovního vyžití

20,0

dostupnost služeb (běžných)

19,7

bezpečnost uvnitř domu

19,4

technický stav bytu

14,2

osobní soukromí uvnitř bytu

13,6

vztahy s ostatními nájemníky

11,2

dostupnost běžných nákupů

10,1


9


Tři oblasti života, u kterých projevují obyvatelé městské části Moravské předměstí největší nespokojenost, byly podrobeny podrobnější analýze. Z výsledků analýzy vyplývá, že na nemožnost získání práce si stěžují častěji občané z věkové kohorty 45 - 59 let a nejmladší skupina obyvatel (18 - 29 let). Nejnižší míru nespokojenosti se všemi třemi sledovanými skutečnostmi projevují občané z nejvyšší věkové skupiny. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Nespokojenost obyvatel s možností získání práce, s parkováním a s čistotou v nejbližším okolí domu? (podle věku)

41,60% 18 - 29 let

37,70% 51,40%

36,20% 53,90%

30 - 44 let

40,00%

40,90% 45 - 59 let

41,10% 53,40%

33,80% 20,00%

60 let a více

30,80%

0,00%

10,00%



20,00%

30,00%

možnost parkování

40,00%

50,00%

60,00%

čistota v nejbližším okolí domu

10


Občané s nejnižším stupněm vzdělání si častěji než ostatní vzdělanostní kategorie stěžují na problémy s parkováním a možností získat práci. Názorně výsledky dokumentuje graf.

Nespokojenost obyvatel s možností získání práce, možností parkování a s čistotou v nejbližším okolí domu (z hlediska vzdělání)

41,40% 37,50%

VŠ

38,50% 54,10% 41,20%

SŠ 33,00%

36,60%

základní a vyučen

51,20% 39,10%

0%

10%


20%

30%

možnost parkování

40%

50%

60%


Z hlediska pohlaví se odpovědi zásadněji neliší. Graf uvádíme pro úplnost.

Nespokojenost obyvatel Moravského předměstí s možností získání práce, s možností parkování a s čistotou v nejbližším okolí domu (podle pohlaví) 47,60%

44,20% 50%

43,40%

40,70%

41,60%

35,50% 40% 30% 20% 10% 0%

muži



ženy možnost parkování


11


Z následující tabulky vyplývá, že na možnost získat práci v městské části si stěžují nejčastěji nezaměstnaní a studenti. Nedostatek parkovacích míst trápí nejčastěji podnikatele a na čistotu okolí domu si stěžují nejvíce studenti a řídící pracovníci.

Nespokojenost obyvatel Moravského

možnosti

možnosti

čistota

předměstí podle zaměstnání

získání práce

parkování

v nejbližším

v MČ

okolí domu

(%)

(%)

(%)

nezaměstnaný

92,3

37,5

37,5

student, učeň

52,3

29,8

54,2

řídící pracovník, manager

48,3

50,0

46,7

dělník

46,7

51,6

41,9

podnikatel, živnostník, majitel s příjmem

46,7

57,9

36,8


46,2

48,1

42,3

zaměstnanec

42,4

45,9

34,8

důchodce

39,3

19,1

31,3


12


III. NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PROBLÉM MČ Z POHLEDU OBYVATEL A PREFERENCE SMĚRŮ ROZVOJE VYBAVENOSTI A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY MĚSTSKÉ ČÁSTI III.1. Charakteristika nejzávažnějšího problému městské části Moravské předměstí z pohledu obyvatel Z analýzy volné otázky (otázka bez nabízených variant) vyplývá, že za nejzávažnější problém městské části Moravské předměstí považuje více než pětina respondentů (23,8%) nedostatek parkovacích míst, nedostatečnou údržbu veřejných ploch (22,8%) a kriminalitu (20,6% dotázaných). Podrobně jsou výsledky seřazeny do tabulky podle zaznamenaných četností. Téměř čtvrtina respondentů (23,7%) na otázku neodpověděla.

Nejzávažnější problém městské části Moravské odpovědělo 76,3% respondentů předměstí z pohledu respondentů parkování (příjezd k domu, vysoký provoz, 23,8 křižovatky, nová cesta ke kapličce - ul. Domečkova apod.) úklid veřejných ploch (nepořádek, psí exkrementy, 22,8 špinavé silnice, posyp chodníků v zimě, odvoz odpadků, úklidové služby, stav podchodů, technická péče) kriminalita (výtržnictví, vandalismus, opilí lidé, 20,6 drogy, zabezpečení majetku, kriminalita mládeže, skinheads, sprejeři, špatná práce policie, hluk, veřejný a noční klid apod.) absence hřišť a sportovišť (hřiště pro mládež, 6,4 sportovní vyžití, cyklostezky, vyžití pro mládež, lázně, sauna apod.) absence obchodů (sportovní zboží, Carrefour 4,1 přelidněno, vietnamské obchody apod.) Benešova třída (anonymita Benešovky, 3,9 zprovoznění Benešovky) kultura, zábava, chybí rockový klub apod. 3,4 málo parků, zeleň, málo laviček 1,9 veřejná doprava (autobus na Slezské předměstí, 1,8 MHD, změny zastávek autobusů, autobusy pro invalidy apod.) neví 4,2 ostatní 7,1 celkem 100% Do kategorie „ostatní“ jsou zařazeny varianty odpovědí jejichž zaznamenané četnosti jsou statisticky nevýznamné. Do kategorie „ostatní“ patří: zrušení pobočky KB, nedostupnost pošty, komunikace mezi lidmi, nezaměstnanost, znečišťování ovzduší, vzhled sídliště, anonymita, moc hospod, nedostatečné osvětlení, prázdné nebytové prostory, soukromí v bytě, zateplení paneláků, bydlení, únik tepla ve starších bytech, zavést domovníky v panelácích.apod.


13


III.2. Priority investic do jednotlivých oblastí z pohledu obyvatel Moravského předměstí

Současně s volnou otázkou byl respondentům nabídnut široký seznam oblastí života a bylo zjišťováno na pětibodové škále, jak intenzivně hodnotí občané potřebu investic do těchto jednotlivých oblastí. Otázka: Představte si, že jste primátorem Hradce Králové a máte možnost ovlivnit městský rozpočet ve prospěch rozvoje Vašeho sídliště Moravské předměstí. Na uvedených stupnicich označte, jako hodně byste investoval(a) do jednotlivých oblastí. Uvědomte si, že když někde přidáte, jinde musíte ubrat. V následující tabulce jsou sestupně seřazeny oblasti podle výše investice, kterou jim občané přisuzují.

Oblast života

Velká investice (%)

údržba zeleně, úklid veřejných ploch bezpečnost občanů rozšíření počtu parkovacích míst pro auta vybavení a provoz škol výstavba dětských hřišť a sportovišť ochrana životního prostředí vybudování zóny pro trávení volného času občanů přímo v naší městské části podpora tvorby pracovních míst přímo v sídlišti nebo blízkém okolí výstavba a údržba komunikací výstavba a provoz sportovních zařízení výstavba a provoz kulturních zařízení opravy a zateplování domů a bytů podpora drobného podnikání v místě zdravotnické služby odvoz odpadků rozšíření a zvýšení dostupnosti služeb rozšíření sítě obchodů přímo v sídlišti městská hromadná doprava, veřejná doprava, dopravní spojení telefonní síť variantu „jiné“ uvedlo 17,7% respondentů

49,8 46,8 46,2 45,0 43,1 41,1 39,4 37,8 29,7 29,0 28,6 27,8 27,7 24,3 23,8 23,8 19,5 13,2 6,9

Jiné: lepší osvětlení, vybudovat velké parkoviště, rockový klub, služby, koše na psí výkaly, bytová výstavba, kamerový systém, fotbalový stadion, zdravotnictví, náboženské aktivity, zrušení vietnamských obchodů, koupaliště, rekonstrukce paneláků, centrum pro mladé, rozvoj továrny v Roudničce, rozvoj staveb, policie atd.


14


III.3. Spokojenost obyvatel s rozsahem a kvalitou obchodní sítě a služeb na Moravském předměstí Z analýzy volné otázky vyplývá, že téměř třetina respondentů (32,2%) neuvedla žádný typ obchodu, který postrádá a další téměř pětina dotázaných (17,2%) uvádí, že na Moravském předměstí jsou všechny typy obchodů zastoupeny dostatečně. Nejčastěji postrádají obyvatelé Moravského předměstí „domácí potřeby, železářství, elektro, galanterii a textil“. Podrobně jsou absentující typy prodejen seřazeny do tabulky podle zaznamenaných četností.

Scházející typy obchodů

odpovědělo 67,8% respondentů

domácí potřeby, železářství, elektro

25,6

galanterie, textil

23,2

pekařství, potraviny, večerka, masna - uzeniny

5,4

sport, potřeby pro rybáře, potřeby pro cyklisty

3,9

rychlé občerstvení, cukrárna, mléčný bar,

3,3

polotovary, lahůdky, kavárna potřeby pro kutily, papírnictví, modelářství

2,4

kosmetika, drogérie

2,1

čajovna, obchod s orientálním zbožím

1,8

obuv, brašnářství

1,8

hodinářství, klenoty

0,9

zelenina, prodejna zdravé výživy

0,6

trafika

0,6

všechny typy obchodů jsou zastoupeny dostatečně

17,2

ostatní

7,0

neví

4,2

Celkem

100

Ostatní: potřeby pro výtvarníky, nábytek, sex shop, hudebniny, počítačová prodejna, zverimex, videopůjčovna, night klub atd.


15


Téměř dvě pětiny respondentů (38,2%) neuvedly službu, která jim na Moravském předměstí schází a více než desetina (11,4%) dotázaných žádnou službu nepostrádá. Nejčastěji by občané ocenili čistírnu oděvů a posílení policie. Názorně zjištěné výsledky prezentuje tabulka.

Scházející služby

odpovědělo 61,8% respondentů

čistírna (prádelna, mandlovna)

17,2

posílit policii, ochrana bezpečnosti

6,6

opravna elektrospotřebičů

3,6

kadeřnictví

3,3

bankomat, banka

2,0

pošta

2,0

pedikúra, manikúra, kosmetika

1,7

nepořádek, úklid

1,3

posilovna, bazén, sauna

1,0

všechny typy služeb jsou zastoupeny dostatečně

11,4

ostatní

43,1

neví

6,8

Celkem

100

Ostatní: disco klub, noční klub, barevné kopírování, školka, veřejné WC, krejčovství, výkup druhotných surovin, videopůjčovna, instalatér, autoopravna, zahradnictví, roznáška novin atd.


16


IV. STRUKTURA A SPÁDOVOST AKTIVIT OBYVATEL V následujících tabulkách je podrobně prezentována spádovost a struktura jednotlivých aktivit obyvatel Moravského předměstí. IV.1. Pracovní činnosti Z tabulky č.1.A. vyplývá, že téměř tři pětiny obyvatel (58,7%) vykonávají hlavní pracovní činnost mimo Moravské předměstí a další více než pětina občanů (21,0%) hlavní pracovní činnost nevykonává. Tabulka č. 1.A. Pracovní činnost Hlavní činnost

Pracovní

činnosti

Hlavní pracovní činnost Vedlejší pracovní a výdělečná činnost Vzdělávání

Svépomocí doma v bytě, v domě 9,4

Na sídlišti Moravské před.

Ve středu města

Mimo město v okolí

Nevykonávám tuto aktivitu

Celkem

10,9

42,1

16,6

21,0

100

10,8

5,9

8,0

6,3

69,0

100

14,5

2,7

23,0

5,8

54,0

100

Pro hlubší vhled do zkoumané problematiky uvádíme v tabulce č.1.B. srovnání místa

výkonu stávajících pracovních aktivit obyvatel Moravského

předměstí a jejich postoj k investicím do rozšíření pracovních příležitostí na Moravském předměstí a do rozvoje drobného podnikání. Tabulka č. 1.B. Hlavní pracovní činnost vykonává

Původní podíly respondentů podle místa výkonu hlavní pracovní činnosti v současnosti Původní % původ. podíly abs. podílů

Z původních podílů podporuje vznik pracovních míst v městské části

Abs.

% původ.

Z původních podílů podporuje rozvoj drobného podnikání

Abs.

podílů

% původ. podílů

Ve svém bytě na sídlišti

45

9,5

13

28,9

9

20,0

Na moravském předměstí

52

11,0

17

32,7

22

42,3

Ve středu města

197

41,7

85

42,1

61

31,0

Mimo město

77

16,3

31

39,7

21

27,3

Nevykonává prac. činnost

101

21,4

35

34,7

17

16,8

celkem

472

100,0

181

37,9

130

27,5


17


Jak vyplývá z tabulky 1.B., více než dvě pětiny respondentů (42,1%) z těch, kteří vykonávají svou hlavní pracovní činnost v centrální části Hradce Králové, (41,7%) je pro vznik pracovních příležitostí přímo na Moravském předměstí a téměř třetina z těchto respondentů (31%) je pro podporu drobného podnikání na sídlišti. Obdobně se k rozvoji pracovních míst na Moravském předměstí a podpoře drobného podnikání staví skupina těch, kteří pracují mimo město.

IV.2. Obslužné činnosti Více než tři čtvrtiny dotázaných (77,8%) uskutečňují své denní nákupy na Moravském předměstí, ale více než polovina dotázaných (54,7%) příležitostně nakupuje ve středu města. Podrobně je lokace využívání jednotlivých druhů služeb uvedena v tabulce č.2.

Tabulka č. 2 Služby Hlavní činnost

Služby

Denní nákupy Příležitostné nákupy Zdravotní služby Čištění praní apod. Údržba bytu,domu Drobné opravy Opravy automobilů Ostatní služby

Svépomocí doma v bytě, v domě 0,6 0,6


Ve středu města


Nevykonávám tuto aktivitu

Celkem

77,8 31,4

10,6 54,7

1,4 11,2

9,6 2,1

100 100

0,2

49,2

45,3

2,4

2,9

100

75,1

3,4

8,5

0,2

12,8

100

82,9

5,7

2,2

0,6

8,6

100

66,1 14,4

14,3 5,7

10,8 23,4

0,4 22,0

8,4 34,5

100 100

5,0

13,5

51,4

3,6

26,5

100

IV.3. Volnočasové aktivity Pouze 24,2% respondentů uvádí, že realizuje sportovní aktivity na Moravském předměstí a méně než desetina dotázaných uvádí, že přímo v městské části navštěvuje kino, divadlo nebo výstavy. Méně než pětina respondentů (19,3%)


18


na Moravském předměstí tráví víkendy. Podrobně je lokace aktivit spojených s volným časem uvedena v tabulce č. 3. Nejčastěji tráví svůj volný čas obyvatelé Moravského předměstí ve středu města ve večerních hodinách. Tabulka č. 3 Volný čas Hlavní činnost

Svépomocí doma v bytě, v domě 5,9


Ve středu města


Nevyužívám tyto aktivity

Celkem

24,2

23,8

19,9

26,2

100

Návštěva výstav

0,2

1,6

58,4

4,7

35,1

100

Návštěva kina, divadla Procházky

0,6

8,5

73,8

1,4

15,7

100

1,0

45,5

6,5

34,7

12,3

100

Víkendy

16,0

19,3

2,7

58,1

3,9

100

Hobby, zahrádka

30,3

6,5

2,5

31,3

29,4

100

Posezení

Dopoledne

13,7

6,7

11,5

2,2

65,9

100

s

Odpoledne

21,7

14,8

22,8

5,4

35,3

100

přáteli

Večer

28,1

17,6

40,3

2,9

11,1

100

Jiné

11,6

6,6

16,1

8,9

56,8

100

Volný čas

Sport


19


Nejčastěji tráví svůj volný čas občané se svými dětmi a ostatními členy rodiny, nebo „ve dvou“. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

S kým obvykle trávíte svůj volný čas?

70,90% v neorganizovaných skupinách (např. diskotéky, koncerty)

18,90% 10,20% 74,80%

v organizovaných skupinách (např. sport)

15,20% 9,90% 23,00% 43,40%

s několika svými přáteli 9,90% 23,00% 33,60%

s dětmi nebo rodinnými příslušníky

58,40% 15,50% 27,80%

ve dvou

56,70% 40,60%

sám individuálně

23,20%

36,20%

18,20% 36,40%

v jiné "sestavě"

45,50%

0,00%

10,00%

velmi často

20,00%

30,00%

občas

40,00%

50,00%

60,00%

70,00%

80,00%

nikdy

V jiné sestavě: se spolupracovníky, v armádě, se sousedkou, v církvi, se psem, v zájmovém spolku, s rodinou atd.


20


V. PREFERENCE SMĚRŮ ROZVOJE SPOLEČENSKÝCH AKTIVIT V.1. Podmínky pro další rozšíření společenského života občanů na Moravském předměstí

Více než dvě třetiny respondentů (69,3%) by uvítaly vytvoření podmínek pro další rozšíření společenského života na Moravském předměstí. Opačný postoj má téměř třetina dotázaných (30,7%). Názorně tuto skutečnost dokumentuje graf.

Uvítal(a) byste, kdyby byly na Moravském předměstí vytvořeny podmínky pro další rozšíření společenského života občanů?

ano 69,30%

ne 30,70%


21


Z následujícího grafu vyplývá, že se snižujícím se věkem respondentů vzrůstá požadavek na vytváření dalších podmínek pro rozšíření společenského života občanů. Další rozšiřování podmínek společenského života požaduje devět z deseti respondentů (89,4%) z nejmladší věkové skupiny (18 - 29 let), ale pouze 47,2 % občanů ve věku 60 let a více.

Uvítal(a) byste, kdyby byly na Moravském předměstí vytvořeny podmínky pro další rozšíření společenského života občanů? (podle věku)

18 - 29 let

89,40%

10,60%

30 - 44 let

69,70%

30,30%

45 - 59 let

63,70%

36,30%

60 let a více

47,20%

52,80%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

ano

80,00%

100,00%

ne

Požadavek na vytváření podmínek pro další rozšíření společenského života občanů má také souvislost se vzděláním. Čím vyšší má respondent vzdělání, tím častěji vznáší tento požadavek. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Uvítal(a) byste, kdyby byly na Moravském předměstí vytvořeny podmínky pro další rozšíření společenského života občanů? (podle vzdělání)

základní nebo vyučen(a)

61,20%

38,80%

středoškolské

70,00%

30,00%

vysokoškolské

75,30%

24,70%

0,00%

ano


20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

ne

22


U mužů a žen se odpovědi významněji neliší. Graf uvádíme pro úplnost.

Uvítal(a) byste, kdyby byly na Moravském předměstí vytvořeny podmínky pro další rozšíření společnenského života občanů? (podle pohlaví)

muži

70,70%

29,30%

ženy

68,10%

31,90%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

ano

100,00%

ne

Jak vyplývá z následující tabulky, nejvyšší zájem o rozšíření podmínek společenského

života

na

Moravském

předměstí

v domácnosti a na mateřské dovolené, dělníci,

projevují

studenti,

ženy

nezaměstnaní občané a řídící

pracovníci. Naproti tomu nejnižší zájem projevují důchodci.

Zájem občanů o rozšíření podmínek společenského života na Moravském předměstí podle zaměstnání

ano

ne

celkem

student, učeň

89,4

10,6

100


85,2

14,8

100

dělník

81,3

18,8

100

nezaměstnaný

81,3

18,8

100

řídící pracovník

80,0

20,0

100

zaměstnanec

67,6

32,4

100

podnikatel

67,2

32,8

100

důchodce

45,7

54,3

100

Z výsledků výzkumu vyplývá, že rozšíření možností společenského života pro všestrannější využití volného času by občané městské části využívali během celého


23


dne. V dopoledních hodinách rozšíření těchto možností preferují více než dvě pětiny občanů, kteří jsou v té době přítomni na sídlišti a stejný podíl těch, kteří dopoledne tráví volný čas mimo město. Odpoledne by se k těmto počtům obyvatel přidalo 35,3% občanů, kteří dosud tráví volný čas ve středu města a ve večerních hodinách se dá očekávat, že by se do zóny volného času v městské části přesunula téměř polovina těch, kteří jsou zvyklí trávit volný čas ve středu města.


24


V.2. Preference jednotlivých možností společenského života podle umístění U skupiny respondentů, kteří projevují zájem o další rozšiřování podmínek společenského života na Moravském předměstí (69,3%) byla zjišťována jejich preference rozmístění volnočasových (společenských) aktivit a možností v rámci městské části. Více než tři pětiny dotázaných (62,3%) by preferovaly rovnoměrné rozptýlení volnočasových možností v rámci sídliště. Větší společenské centrum naproti tomu upřednostňují téměř dvě pětiny dotázaných (37,7%). Názorně tuto skutečnost dokládá graf.

Preferoval(a) byste, aby byly jednotlivé možnosti společenského života (trávení volného času) situovány spíše do jednoho většího centra nebo byste upřednostňoval(a) jejich rozptýlení do různých míst na sídlišti?

větší společenské centrum 37,70%


rovnoměrné rozptýlení volnočasových možností v rámci sídliště 62,30%

25


Rovnoměrné rozptýlení možností společenského života do různých míst na sídlišti upřednostňuje nejčastěji věková skupina (45 - 59 let) a nejmladší občané (18 - 29 let). Blíže graf.

Preferoval(a) byste, aby byly jednotlivé možnosti společenského života (trávení volného času) situovány spíše do jednoho většího centra nebo byste upřednostnoval(a) jejich rozptýlení do různých míst na sídlišti? (podle věku) 35,60%

64,40%

30 - 44 let

43,40%

56,60%

45 - 59 let

32,30%

67,70%

42,40%

57,60%

18 - 29 let

60 let a více

0,00%

20,00%

větší společenské centrum

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

rovnoměrné rozptýlení volnočasových možností v rámci sídliště

Větší společenské centrum preferují častěji dělníci, zaměstnanci a skupina nezaměstnaných. Podrobně jsou výsledky uvedeny v tabulce.

Preference jednotlivých možností společenského života podle umístění z hlediska aktivity (zaměstnání)

řídící pracovník

rovnoměrné větší rozptýlení společenské volnočasových centrum možností v rámci (%) sídliště (%) 75,0 25,0

celkem (%)

100


73,9

26,1

100

podnikatel

68,4

31,6

100

důchodce

65,7

34,3

100

student, učeň

64,3

35,7

100

nezaměstnaný

57,1

42,9

100

zaměstnanec

55,9

44,1

100

dělník

53,8

46,2

100


26


V.3.

Zájem

obyvatel

Moravského

předměstí

o

účast

na

jednotlivých

společenských aktivitách Jestliže v předchozí kapitole byly identifikovány lokace a struktura stávajících aktivit obyvatel Moravského předměstí, v této kapitole je analyzován zájem obyvatel o účast na případných aktivitách, tedy i těch, které v současné době na Moravském předměstí absentují nebo jsou zastoupeny nedostatečně. Otázka: Kterých forem společenských aktivit byste se Vy osobně účastnil(a), kdyby byly na sídlišti Moravské předměstí k dispozici?

Jednotlivé společenské aktivity

pravidelně % 48,0

občas % 51,4

nikdy % 0,6

celkem % 100

46,6

52,8

0,6

100

46,4

53,2

0,4

100

návštěvy kina

37,8

62,2

0,0

100

posezení v kvalitním restauračním zařízení (se salonky) doplňující vzdělávání (např. jazykové kurzy, autoškola apod.) relaxace sportovního typu (squash, bowling, posilovna apod.) návštěvy výstav, galerie, uměleckých děl

35,6

64,4

0,0

100

33,8

65,1

1,1

100

32,3

66,7

1,0

100

26,3

73,3

0,4

100

návštěvy klubu (obchodní jednání, setkání se zajímavými lidmi) diskotéky, taneční zábavy

24,3

74,6

1,1

100

23,1

75,8

1,1

100

zájmová činnost (např. filatelisté, pěstitelé okrasných rostlin, taneční, hudební, pěvecké soubory apod.) posezení v pivnici

22,6

77,0

0,4

100

18,5

80,6

0,9

100

návštěvy počítačové kavárny s internetem

15,9

82,0

2,1

100

relaxace v herně (šipky, herní automaty apod.)

9,3

88,8

1,9

100

veřejná činnost (např. občanských sdružení apod.)

5,8

93,3

0,9

100

relaxace na scateboardových rampách

4,0

93,3

2,8

100

plavání v universálním plaveckém bazénu (všechny generace) návštěvy čajovny (kavárny apod.) pro soukromá posezení návštěvy knihovny, případně artotéky se studovnou

variantu jiné uvedlo pouze 5,4 % respondentů Jiné: herna stolního tenisu, park, koncerty, lezecká stěna, hřiště na hokej, rockový klub, bazén venkovní, bojová centra, divadlo, hřiště pro matky s dětmi, pizzerie, náboženský klub, hokej, turistika pro důchodce, zařízení na hlídání dětí, počítačové herny, závody motokár, obnovení lyžařského svahu, divadlo, tenisové kurty, klub důchodců, sprejování na vyhrazených stěnách.


27


Zájem o možnost pravidelně navštěvovat plavecký bazén vyjádřily tři pětiny občanů do 44 let, mezi nimi hlavně ženy v domácnosti, studenti, ale i nadpoloviční počty respondentů z řad podnikatelů a zaměstnanců, především respondentů s dětmi, ale i svobodných občanů. Tato aktivita by se těšila všeobecnému zájmu obyvatel a možno ji považovat za jeden z významných faktorů rozvoje komunikace, vztahů mezi lidmi a identifikace se sídlištěm. Novou formou trávení volného času je návštěva čajovny (kavárny). Pravidelně by ji chtělo navštěvovat 71,1% nejmladších respondentů (18-29 let), ale také polovina mladší střední věkové skupiny a dvě pětiny respondentů skupiny (45-59 let). Návštěvníky by byly více než dvě pětiny občanů všech druhů zaměstnání a 85,4% studentů. Ačkoliv by mezi návštěvníky převažovali občané s vysokoškolským vzděláním (52%), čajovnu by navštěvovalo i více jak dvě pětiny občanů se základním vzděláním. Opět se jedná o prostředí s předpoklady pro společenská setkání všech skupin obyvatelstva a tedy o prostředí podporující vzájemnou komunikaci obyvatelstva městské části. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájem o pravidelnou návštěvu knihovny by měly téměř dvě třetiny obyvatel nejmladší věkové skupiny (18-29 let) a polovina občanů do 44 let. Zájem v ostatních skupinách se pohybuje kolem dvou pětin občanů prakticky bez větších rozdílů v pracovním zařazení s mírnou početní převahou vysokoškoláků (50%), proti občanům se základním vzděláním (40%). Na dalším místě v pořadí preferencí respondentů je návštěva kina přímo v městské části. Výsledky ukazují, že by to uvítaly dvě pětiny občanů, kteří dnes tvoří největší skupinu návštěvníků kina z řad obyvatel městské části ve středu města (74,1%). Ve stupnici preferovaných volnočasových aktivit figuruje vysoko také posezení v restauraci. Zajímavé je, že požadavkem (35,6%) respondentů je možnost posezení v kvalitní restauraci, a že pravidelné posezení v pivnici je na stupnici preferencí mnohem níže (18,5%). Na dalším, neméně významném místě je požadavek více než jedné třetiny (33,8%) respondentů na možnost pravidelného doplňování vzdělání. Je preferována zejména nadpolovičním počtem nejmladších respondentů do 29 let (54,9%), ale má svoji váhu i v preferencích střední (39,2%) a starší střední věkové skupiny (25,5%). AUGUR Consulting s.r.o.

28


Pravidelně se chtějí vzdělávat především studenti 54,2%), řídící pracovníci (44,4%), ale také třetina podnikatelů a stejný podíl zaměstnanců. Zajímavá je podpora možnosti pravidelného vzdělávání ze strany 50% nezaměstnaných. Rostoucí zájem o pravidelné vzdělávání je patrný u všech vzdělanostních skupin respondentů. Téměř třetinou respondentů (32,3%) je požadována dostupnost pravidelné sportovní činnosti. V současné době provozuje sport ve středu města třetina respondentů do 44 let a mimo město dalších 20% této věkové skupiny. Podle jejich vlastního vyjádření však lze očekávat, že by více než dvě pětiny (41,8%) nejmladších respondentů (do 29 let) a více než jedna třetina respondentů střední věkové skupiny (35,1%) ve věku 30-44let,

přesunuly své sportovní aktivity do

prostoru Moravského předměstí (kdyby tam byly pro sport vytvořeny odpovídající podmínky). Více než jedna čtvrtina respondentů projevuje zájem pravidelně navštěvovat výstavy, kdyby byly pořádány přímo v městské části Moravské předměstí. Tuto možnost by chtěla využít více než třetina řídících pracovníků (37,0%), ale také třetina studentů a žen v domácnosti. Využily by jich téměř dvě pětiny těch, kteří dnes navštěvují výstavy ve středu města (58,2%). Čtvrtina respondentů projevuje zájem navštěvovat společenský klub, jako místo pro obchodní a přátelská setkání. Pravidelně by klub navštěvovala téměř třetina zaměstnanců (30,0%) a řídících pracovníků (29,6%), ale také téměř čtvrtina podnikatelů (23,2%) a pětina důchodců(20,0%). Zajímavé je, že by tuto možnost využila i více než jedna čtvrtina studentů (27,1%). Na sídlišti by tedy byla životaschopná i tato, v Čechách netradiční forma mezilidské komunikace.


29


VI. POCIT BEZPEČÍ OBYVATEL VI.1. Hodnocení práce Policie ČR a městské policie

Více než polovina respondentů (56,8%) je spokojena (spíše a naprosto) s prácí Policie ČR a městskou policií v místě svého

bydliště. Blíže výsledky

dokumentuje graf.

Jak jste spokojen(a) s tím, jak se policie (městská i státní) stará o bezpečnost občanů v místě Vašeho bydliště? spíše spokojen(a) než nespokojen(a) 50,10% jsem naprosto spokojen(a) 6,70%

spíše nespokojen(a) než spokojen(a) 33,70%

jsem naprosto nespokojen(a) 9,50%

Nejvyšší míru spokojenosti s prací policie v místě svého bydliště projevují občané z nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Spokojenost s prací policie (městská i státní) v místě bydliště z hlediska věku 63,50%

18 - 29 let

55,00%

30 - 44 let

50,70%

45 - 59 let

62,50%

60 let a více

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

70,00%

spíše a určitě spokojen(a)


30


Nejvyšší míru spokojenosti

s prací policie v místě svého bydliště projevují

občané s vysokoškolským vzděláním. Blíže graf.

Spokojenost s prací policie (městská i státní) v místě bydliště z hlediska vzdělání

VŠ

65,70%

52,70%

SŠ


58,60%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

spíše a určitě spokojen(a)

Muži jsou s prací policie v místě svého bydliště spokojenější než ženy. Rozdíl není statisticky významný. Blíže graf.

Spokojenost s prací policie (městská i státní) v místě bydliště podle pohlaví 59,10%

59% 58%

54,80%

57% 56% 55% 54% 53% 52%

muži

ženy určitě a spíše spokojen(a)


31


VI.2. Pocit ohrožení občanů Moravského předměstí

Nejvíce se obyvatelé Moravského předměstí obávají

krádeží kol,

vykradení sklepa, garáže, vykradení automobilu a bytové krádeže. V následující tabulce jsou seřazeny jednotlivé druhy trestné činnosti a přestupků proti pořádku podle míry (intenzity), kterou jim přisuzují obyvatelé Moravského Předměstí z hlediska pocitu ohrožení.

Ohrožení občanů určitými druhy zločinnosti

cítím se velmi ohrožen

střed

vůbec se necítím ohrožen

celkem

(%)

stal(a) jsem se obětí tohoto trestného činu (%)

(%)

(%)

krádež kola

49,1

14,9

20,3

15,7

100

vykradení sklepa, garáže apod.

39,2

21,7

33,1

6,0

100

vykradení automobilu

38,8

21,6

34,6

5,0

100

bytová krádež

36,5

28,5

32,1

2,9

100

krádež auta

28,1

26,9

40,7

4,3

100

výtržnictví

27,4

31,1

39,6

1,9

100

rvačka

24,0

27,5

46,6

1,9

100

oloupení na ulici

23,7

29,0

45,4

1,9

100

loupež

21,9

28,6

48,5

1,0

100

ublížení na zdraví

21,2

31,6

46,8

0,4

100

výroba a distribuce drog

18,0

15,8

65,8

0,4

100

kapesní krádež

15,9

28,0

46,8

9,3

100

pomluva

14,0

17,4

66,9

1,7

100

organizovaný zločin

13,0

21,1

65,5

0,4

100

znásilnění

12,6

16,5

70,5

0,4

100

vražda

7,9

10,7

81,4

0,0

100

vydírání

5,4

14,3

78,6

1,7

100


(%)

32


VI.3. Postoj občanů k ochraně svého bezpečí a svého majetku Jak vyplývá z analýzy výsledků, téměř polovina dotázaných uvádí, že v posledních dvou letech podnikli (oni nebo jiný člen rodiny) nějaká opatření ke zvýšení osobní bezpečnosti nebo ochraně majetku. Blíže graf.

Podnikl(a) jste Vy nebo jiný člen Vaší rodiny v posledních dvou letech nějaké(á) opatření ke zvýšení osobní bezpečnosti nebo ochraně majetku? ano 45,50%

ne 54,50%


33


Nejčastěji občané provedli v poslední dvou letech různé formy preventivních (neaktivních) opatření k ochraně svého majetku a svého bezpečí. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Jaká opatření jste v posledních dvou letech učinil(a) Vy nebo některý ze členů Vaší rodiny k ochraně bezpečí nebo majetku?

zavedli jsme zamykání vchodu do domu, domácí telefon apod.

76,20%

pořídili jsme si bezpečnější vstupní dveře, bezpečnější okna

60,50%

23,80%

39,50%

přemístili jsme cennější věci ze sklepa, garáže apod.

56,90%

v průběhu dne se navzájem informujeme o místě pobytu

47,80%

52,20%

domluvili jsme si dohled nad bytem

47,10%

52,90%

v nočních (brzkých ranních) hodinách nevycházíme z bytu

38,60%

43,10%

61,40%

37,40%

62,60%

opatřili jsme si osobní obranné prostředky (slzný plyn, pistoli)

28,40%

71,60%

navštěvujeme (navštěvovali jsme) kurzy sebeobrany

10,60%

opatřili jsme si psa

0,00%

10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00%

ano


89,40%

ne

34


VI.4. Lokace rizikových ohnisek ohrožení z pohledu obyvatel V následující kapitole je analyzováno, ve kterých částech Moravského předměstí (konkrétních ulicích a místech) se obyvatelé cítí být výrazněji ohroženi kriminalitou. V tabulce jsou jednotlivá místa seřazena podle četností přesně tak, jak byla

uvedena respondenty a následně kategorizována. Z celkového počtu (497

dotázaných) jich 41,0% uvedlo konkrétní místo, kde se cítí být ohroženi kriminalitou a 59,0% respondentů nebezpečné místo neuvedlo.

Místo ohrožení

(odpovědělo 41,0% respondentů)

Benešovka (Benešova třída)

41,2

podchody (obecně)

17,6

u garáží (bez upřesnění)

8,3

u klubů a heren, klub Salinger, restaurace

7,4

Kozlovka, u hospod apod. parkoviště pod tř. E. Beneše

5,4

sklepy (obecně)

3,4

temné ulice (obecně)

3,4

ostatní

13,3

celkem

100

Do kategorie „ostatní“ je zařazen výčet ulic a míst, jejichž zaznamenané četnosti jsou statisticky nevýznamné. Do kategorie „ostatní“ patří: parkoviště pod ochozy, U Hvězdy, ul. Pod Zámečkem, ul. Selichova, všude, u Carrefouru, u polikliniky, ul. Brožíkova, ul. Ševčíkova, háječek u Aralu, ul. Durychova, lesopark, Staré Město, ul. Na Rozhraní, u školy, výtahy, ul. Masarykova atd.


35


Kromě identifikace místa, kde se respondenti cítí být výrazněji ohroženi kriminalitou, byl identifikován také důvod ohrožení. Z následující tabulky vyplývá, že nejčastěji se respondenti cítí být na výše uvedených místech ohrožení především z důvodu nebezpečí přepadení a krádeží. Podrobně jsou výsledky prezentovány v tabulce.

Důvod ohrožení nebezpečí přepadení

(odpovědělo 34,6% respondentů) 39,0

nebezpečí krádeže (okradení)

14,0

výtržnictví

9,3

opilí lidé

8,7

pochybná individua, bezdomovci, úchylové apod.

6,9

neosvětlené místo, temné místo

6,4

drogy

3,5

vykrádání aut

2,3

kriminalita (obecně)

2,3

ostatní

7,6

Celkem 100% Ostatní: anonymita, časté rvačky, nepřehledné místo, mládež, vandalizmus, nebezpečí znásilnění, Romové, obtěžování atd.

Téměř tři čtvrtiny respondentů (71,8%) se cítí být na těchto (nebezpečných) místech ohroženi především ve večerních hodinách (po setmění) a v noci. Názorně výsledky dokumentuje graf.

Doba ohrožení večer a v noci 10,00%

večer (po setmění) 37,10%

v noci 24,70%

ostatní 17,00%

stále 11,20%

Ostatní od 22.00 hod., 22.00 - 1.00 hod., 17.00 - 7.00 hod., 22.00 - 4.00 hod., ráno, 22.00 - 6.00 hod., odpoledne a večer, ve 23.00 hod., 21.00 - 5.00 hod., 20.00 - 2.00 hod., od 20.00 hod., 19.00 - 24.00 hod., 20.00 - 23.00 hod., od 19.00 hod., 19.00 - 5.00 hod., 22 - 5.00 hod. atd.


36


VII. MIGRAČNÍ TENDENCE A SEPĚTÍ OBYVATEL S MORAVSKÝM PŘEDMĚSTÍM VII.1. Zájem občanů setrvat na Moravském předměstí Více než dvě třetiny respondentů (66,8%) jsou připraveny setrvat na Moravském předměstí, naproti tomu ovšem více než čtvrtina dotázaných (29,0%) přemýšlí o přestěhování. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Přemýšlel(a) jste, zda setrváte i nadále v dosavadním bydlišti, nebo případně zvolíte jiné místo ke svému životu? setrvání na Moravském předměstí

67,80%

přestěhování do jiné okrajové lokality Hradce

18,20%

přestěhování do středu Hradce Králové

7,50%

přestěhování do jiného města

3,30%

ostatní

3,20%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00% 40,00%

50,00%

60,00%

70,00%

Ostatní: Třebechovice pod Orebem, klidnější místo, Praha, vesnice, maloměsto, jiná země apod.

Devět z deseti respondentů (90,1%) z nejvyšší věkové kategorie (60 a více let) je rozhodnuto setrvat na Moravském předměstí. Z nejmladší věkové kategorie má stejný názor pouze 57,8% dotázaných. Podrobně jsou výsledky uvedeny v grafu.

Zájem obyvatel setrvat na Moravském předměstí podle věku 90,10%

60 let a více 70,90%

45 - 59 let 60,50%

30 - 44 let

57,80%

18 - 29 let 0,00%


20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

37


Se snižujícím se vzděláním roste počet respondentů, kteří chtějí setrvat na Moravské předměstí. Blíže graf.

Přemýšlel(a) jste, zda setrváte i nadále v dosavadním bydlišti, nebo případně zvolíte jiné místo ke svému životu? (podle vzdělání) 18,80%

VŠ

62,50%

20,80%

SŠ

67,50%

12,50%


71,20% 10%

20%

setrvání na Moravském předměstí

30%

40%

50%

60%

70%

80%

přestěhování do jiné lokality Hradce Králové

Mezi muži a ženami jsou rozdíly statisticky nevýznamné. Graf uvádíme pro úplnost.

Přemýšlel(a) jste, zda setrváte i nadále v dosavadním bydlišti, nebo případně zvolíte jiné místo ke svému životu? (podle pohlaví) 69,20%

67,00% 70% 60% 50% 40%

19,00%

17,00%

30% 20% 10% 0%

muži setrvání na Moravském předměstí


ženy přestěhování do jiné lokality Hradce Králové

38


VII.2. Preference jednotlivých městských částí Hradce Králové z hlediska atraktivity bydlení

Z analýzy

vyplývá,

že

z pohledu

obyvatel

Moravského

předměstí je

nejatraktivnější částí Hradce Králové pro téměř čtvrtinu dotázaných (24,6%) Nový Hradec Králové. Pouze necelá pětina obyvatel Moravského předměstí (19,9%) hodnotí svou městskou část jako nejatraktivnější k bydlení. Podrobně výsledky dokumentuje graf.

Vezměte v úvahu všechny aspekty, které souvisí s kvalitou bydlení (poloha v rámci města, technický stav domu, kultura, sport, služby, pracovní uplatnění, životní prostředí, čistota, bezpečnost atd.) Která část Hradce Králové je podle Vás nejatraktivnější? 24,60%

Nový Hradec Králové 19,90%

Moravské předměstí

18,50%

Malšovice 12,30%

Hradec Králové 6,00%

Roudnička

3,90%

Třebeš

3,30%

Malšova Lhota

3,10%

Slezské předměstí Pražské předměstí

1,80%

Svobodné Dvory

1,40% 1,20%

Svinary Kukleny

1,00%

Věkoše

1,00%

Plačice

0,60%

ostatní 0,00%

1,40% 5,00%

10,00%

15,00%

20,00%

25,00%

v prvé řadě

Ostatní: Pouchov, Plácky, Rusek, Piletice


39


Na druhé místo by z hlediska atraktivity bydlení obyvatelé Moravského předměstí zařadily opět Nový Hradec Králové a Malšovice. Blíže graf.

Vezměte v úvahu všechny aspekty, které souvisí s kvalitou bydlení. Kterou část Hradce Králové byste z hlediska atraktivity bydlení zařadil(a) na druhé místo?

15,40%

Nový Hradec Králové

14,90%

Malšovice 12,80%

Moravské předměstí 9,90%

Třebeš

9,50%

Roudnička 8,00%

Hradec Králové 4,60%

Slezské předměstí

3,40%

Kukleny

3,20%

Pražské předměstí Svobodné Dvory

2,90%

Svinary

2,90% 2,50%

Malšova Lhota Plačice Rusek Piletice Pouchov

2,10% 1,90% 1,50% 1,10% 3,40%

ostatní 0,00%

2,00%

4,00%

6,00%

8,00% 10,00% 12,00% 14,00% 16,00%

v druhé řadě

Ostatní: Věkoše, Plotiště nad Labem, Placky, Březhrad


40


VIII. OBECNÉ ZÁVĚRY A NÁMĚTY Cílem výzkumu, jehož výsledky jsou předloženy v této závěrečné zprávě, bylo poskytnout oddělení rozvoje Magistrátu Města Hradec Králové podklady pro vypracování projektů, jejichž cílem je upřímná snaha magistrátu omezit vliv některých negativních vlivů, které obyvatelům městské části Moravské předměstí zhoršují životní podmínky a výrazně rozšířit možnosti všestranného vyžití všem věkovým a sociálním skupinám v této části města. Magistrát velmi správně opřel tento svůj záměr o těsnou spolupráci s obyvateli městské části, o jejich zkušenosti, potřeby a podněty. Agentura AUGUR Consulting s.r.o. byla pouze prostředníkem mezi obyvateli a magistrátem a provedeným výzkumem chtěla poznat, zaznamenat a systematizovat názory obyvatel městské části Moravské předměstí

s využitím

poznatků sociologie města. Výsledkem této podrobné zprávy je přehled poznatků a námětů pro jejich možná využití. Výsledky provedeného sociologického výzkumu ukazují, že máme před sebou názory kulturně vyspělých obyvatel sídliště, žijících v těsném spojení s velkoměstem, které jim dává schopnost citlivě a náročně vnímat úroveň jejich bydliště, jeho okolí, sousedské a širší společenské vztahy. Zejména změny, kterými město Hradec Králové prošlo v uplynulých deseti letech se odrážejí ve změnách aktivit a postojů obyvatel sídliště, zbavují je anonymity a formují jejich aktivní vztah k přeměnám vlastních životních podmínek. Jejich názory mají kritický charakter a proto, že se opírají o individuální zkušenost, se často omezí povrchovým viděním jevů, které jim znesnadňují intenzívnější prožívání života v kontextech sídelního celku. Zde je tedy namístě shrnout jejich pocity a názory, hledat podstatu jejich příčin a zařazením do komplexních souvislostí rozvoje města postupně vytvářet prorozvojové podmínky života městské části Moravské předměstí. Metodika užitá ve výzkumu byla zaměřena na získání informací o kvalitě života obyvatel v městské části Moravské předměstí. Kvalita života byla posuzována: 

informacemi o úrovni zajištění základních potřeb obyvatel jako jsou bydlení, životní prostředí, bezpečí, dostupnost pracovních aktivit, dostupnost služeb,


41




informacemi o úrovni osobního rozvoje obyvatel jako jsou společenské a kulturní vyžití a ostatní složky trávení volného času a zejména,



ochotou obyvatel rozšířit okruh svých dosavadních aktivit, případně přesunout dosavadní aktivity ze středu města a okolí městské části dovnitř, do Moravského předměstí a tím vytvořit další významné integrační prvky sídliště jako svébytného sociálního komplexu.

Poznatky soustředěné v rámci výzkumu od obyvatel městské části Moravské předměstí

Úroveň bydlení Spokojenost obyvatel se situací uvnitř domů a bytů, tedy s technickou úrovní bytů, vnitřní čistotou a vybaveností domů, s osobním soukromím uvnitř bytu a s dobrými vztahy s nájemníky, výrazně kontrastuje se značnou

nespokojeností

občanů s pořádkem a úrovní čistoty kolem domů a s vysokou hlučností v prostředí městské části. Čistota okolí domů a snížená úroveň hlučnosti jsou významnými hodnotami obyvatel sídliště.

Životní prostředí

Druhým nejzávažnějším problémem městské části je z pohledu jeho obyvatel nedostatečná údržba veřejných ploch, zeleně a celkově nedostatečná ochrana přírodního prostředí. Intenzita vnímání tohoto problému roste směrem k mladším věkovým skupinám respondentů. Je výrazně vyjádřena potřebou a ochotou převážné většiny obyvatel sídliště trávit volný čas procházkami po sídlišti a to jak v pracovní dny, tak i o víkendech. Ochrana přírodního prostředí, zeleně a čistota veřejných ploch, jsou významnými hodnotami obyvatel městské části Moravské předměstí.


42


Bezpečnost občanů Třetím nejzávažnějším problémem je pro obyvatele městské části bezpečnost osob a majetku a různé druhy kriminální činnosti. Zvýšení bezpečnosti a intenzívnější potlačování kriminality v městské části požaduje nadpoloviční většina starší střední generace a téměř polovina respondentů v ostatních věkových skupinách. Přestože je nadpoloviční většina občanů spokojena s činností Policie ČR a městské policie v místě svého bydliště, požadují všichni respondenti intenzívnější ochranu z její strany. Jak ukázaly výsledky výzkumu, cítí se téměř polovina respondentů ohrožena některými trestnými činy. Nejvíce se obyvatelé Moravského předměstí obávají

krádeže kola, vykradení sklepa, garáže, vykradení či zcizení

automobilu a bytové krádeže. Skutečnými oběťmi těchto krádeží se však dosud staly mnohem nižší podíly respondentů. Například obětí krádeže kol bylo třikrát méně a bytové krádeže dvanáctkrát méně než těch, kteří se krádeže obávají. Pocit ohrožení nemusí odrážet nebezpečnost činu (např. počet občanů s pocitem ohrožení kapesní krádeží netvoří ani dvojnásobek počtu skutečně okradených). Jak vyplývá z analýzy výsledků, téměř polovina dotázaných uvádí, že v posledních dvou letech podnikla opatření ke zvýšení osobní bezpečnosti nebo ochraně svého majetku. Ve většině případů jde o preventivní (neaktivní) opatření. Dvě pětiny respondentů lokalizovaly místa nejvyššího pocitu ohrožení. Jsou to Benešova třída, podchody, okolí garáží, klubů a restaurací. Občané se v těchto místech obávají přepadení nebo okradení a to zejména ve večerních a nočních hodinách. Zvýšení bezpečnosti se pro obyvatele městské části stalo jednou z hlavních priorit.

Dostupnost pracovních aktivit Z hlediska kariérní perspektivy občanů je zajímavé, jaká očekávání a případné aspirace spojují respondenti s

případným

přenosem či rozšířením svých

dosavadních pracovních aktivit do oblasti Moravského předměstí, kdyby k tomu byly vytvořeny náležité podmínky.


43


Významné skupiny respondentů, bez ohledu na dosavadní místo výkonu své hlavní pracovní činnosti, vyslovily podporu vytváření nových pracovních míst a rozvoji drobného podnikání přímo uvnitř městské části Moravské předměstí, nebo v její bezprostřední blízkosti. Z toho lze usuzovat, že tyto skupiny by patrně uvažovaly o změně místa své pracovní činnosti blíže k sídlišti. Vytvoření nových pracovních příležitostí v blízkosti městské části by mohlo sehrát úlohu významného integračního prvku pro obyvatelstvo Moravského předměstí a jejich identifikaci se sídlištěm. Polovina dělníků by přivítala vytvoření pracovních míst přímo v městské části a čtvrtina by měla zájem o rozšíření drobného podnikání na sídlišti. Také téměř dvě třetiny zaměstnanců podporují vytvoření pracovních míst v městské části a necelá třetina podporuje rozvoj drobného podnikání. Ještě výraznější zájem na rozšíření pracovních míst a rozvoj podnikání projevili řídící pracovníci a podnikatelé. Polovina řídících pracovníků by přivítala rozvoj podnikání na sídlišti a dvě pětiny podnikatelů by ze středu města a jeho okolí přesunuly některé své aktivity do sídliště. Největší zájem

na

rozšíření

možnosti

zaměstnání

přímo

v městské

části

projevili

nezaměstnaní a studenti. Skutečností ovšem zůstává, že nemalé podíly respondentů nepodpořily rozvoj drobného podnikání a s ním související vznik nových pracovních příležitostí v městské části v níž sami žijí. Dávají tím najevo jistou rezervovanost své případné pracovní angažovanosti v malých podnicích. Z těchto rozporuplných zjištění lze učinit závěr, že lidé, zvyklí pracovat v závislé činnosti, dosud zcela nedůvěřují drobnému podnikání jako hlavnímu a především stabilnímu zaměstnání a zdroji svých příjmů. Patrně by uvítali vytvoření pracovních příležitostí v blízkosti městské části nějakým velkým investorem. Drobné podnikání v městské části je spíše spojeno s rozvojem vedlejších pracovních příležitostí atraktivních spíše pro řídící pracovníky a stávající podnikatele. K výraznějšímu sepětí obyvatel se sídlištěm by tedy přispělo vytvoření podmínek pro vstup většího investora s transparentním podnikatelským záměrem do blízkosti Moravského předměstí.


44


Dostupnost služeb

Základní nákupy a nákupy potravin provádí většina obyvatel přímo na sídlišti, bez ohledu na to, kde pracuje. Svědčí o tom také zjištění, že obyvatelé jsou spokojeni s kvalitou základní obchodní sítě. Pouze některé skupiny respondentů postrádají specializované obchody typu domácí potřeby, železářství, elektro, galanterie a textil.Tito respondenti jsou zpravidla z rodin s dětmi. Nejčastěji by občané ocenili čistírnu oděvů s prádelnou a mandlovnou a posílení policejní ochrany. Jedna čtvrtina až jedna třetina těch, kteří si opravují automobily svépomocí nebo v opravnách ve středu města, by uvítala rozšíření těchto služeb na Moravském předměstí. Z občanů, kteří využívají zdravotní služby, se téměř polovina orientuje na střed města. Třetina z nich požaduje rozšíření těchto služeb na sídlišti.

Nedostatek parkovacích míst

Nedostatek parkovacích míst se prolíná jako „problém“ v řadě zjišťovacích otázek a svědčí o několika skutečnostech. Použitím náhodného výběru bylo prokázáno, že ve struktuře obyvatel sídliště jsou významně zastoupeny vrstvy řídících pracovníků a podnikatelů, které denně užívají automobilu jako nezbytného prostředku pro svou práci. Vedle těchto skupin s vyššími příjmy trápí nedostatek parkovacích míst také ostatní kategorie respondentů v celém spektru sociálně demografických charakteristik. Proto se vedle nedostatku parkovacích míst dostávají mezi významné problémy městské části celková dopravní situace, přístupnost jednotlivých částí sídliště, křižovatky apod. Nedostatek parkovacích míst způsobuje mimo jiné také vyplnění všech odstavných ploch automobily, což omezuje

pohyb

chodcům, snižuje přehlednost ulic, zvyšuje možnost úrazu dětí apod. Nedostatek parkovacích míst tak signalizuje širší problém městské části. Na druhé straně nízká podpora respondentů rozvoji hromadné dopravy svědčí o tom, že hromadná doprava osob a spojení s centrem

(okolím) je v této městské části úspěšně

vyřešena a není pociťována jako problém.


45


Rozvoj společenských aktivit Více než dvě třetiny respondentů by uvítaly vytvoření podmínek pro další rozšíření společenského života na Moravském předměstí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že se snižujícím se věkem respondentů vzrůstá požadavek na vytváření dalších podmínek pro rozšíření společenského života občanů. Více než tři pětiny dotázaných by preferovaly rovnoměrné rozložení možností pro aktivní trávení volného času v prostoru sídliště. Rozšířené možnosti společenského života a podmínky pro všestrannější trávení volného času by občané městské části využívali během celého dne.

Vlastní plavecký bazén Největší zájem projevili občané o možnost pravidelně navštěvovat plavecký bazén. Tato aktivita by se těšila všeobecnému zájmu obyvatel a možno ji považovat za jednu z tradičně příjemných forem setkávání lidí a identifikaci se sídlištěm.

Otevření čajovny Novou formou trávení volného času je návštěva čajovny. Pravidelně by ji chtěly navštěvovat tři čtvrtiny nejmladších respondentů, ale také značná část příslušníků starších věkových skupin. Opět se jedná o prostředí s předpoklady pro společenská setkání všech skupin obyvatelstva městské části.

Otevření knihovny Tradiční formou kontaktů lidí a zdrojem šíření vzdělanosti je v českých zemích návštěva knihovny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájem o pravidelnou návštěvu knihovny by měly téměř dvě třetiny obyvatel nejmladší věkové skupiny a polovina


46


občanů do 44 let. Zájem v ostatních skupinách se pohybuje kolem dvou pětin občanů.

Vybudování kina Na dalším místě v pořadí preferencí respondentů je návštěva kina přímo v městské části. Výsledky ukazují, že by to uvítaly dvě pětiny občanů, kteří dnes tvoří největší skupinu návštěvníků

kina z řad obyvatel městské části ve středu

města.

Kvalitní restaurace Nepřekvapuje, že ve stupnici preferovaných volnočasových aktivit figuruje posezení v restauraci. Zajímavé snad je, že dvojnásobně převyšuje počet těch, kteří by dali přednost posezení v pivnici. Není sporu o tom, že i tato volnočasová aktivita je v českých podmínkách akcentovaným prostředím pro komunikaci mezi lidmi.

Rozvoj dalšího vzdělávání Na dalším místě je požadavek více než jedné třetiny respondentů na možnost pravidelného doplňování vzdělání. Je preferována zejména nadpolovičním počtem nejmladších respondentů, ale má svoji váhu i v preferencích střední a starší střední věkové skupiny. Pravidelně se chtějí vzdělávat především studenti, řídící pracovníci, ale také třetina podnikatelů a stejný podíl zaměstnanců. Velmi zajímavý je požadavek na možnost pravidelného vzdělávání ze strany poloviny dotázaných nezaměstnaných. Rostoucí zájem o další vzdělávání přímo v městské části je patrný u všech vzdělanostních skupin respondentů.


47


Rozvoj sportu Téměř třetinou respondentů jsou požadována dostupnost pravidelné sportovní činnosti. V současné době provozuje sport mimo městskou část polovina oslovených respondentů. Podle jejich vlastního vyjádření lze očekávat, že by značná část z nich přesunula své sportovní aktivity do prostoru Moravského předměstí, kdyby tam byly pro sport vytvořeny odpovídající podmínky.

Kulturní akce a výstavy Více než jedna čtvrtina respondentů se vyslovila, že by pravidelně navštěvovala výstavy, kdyby byly pořádány přímo v městské části Moravské předměstí. Této možnosti by využily téměř dvě pětiny těch, kteří dnes tvoří převážnou část obyvatel sídliště navštěvujících výstavy ve středu města.

Společenský klub Čtvrtina respondentů se vyslovila pro pravidelnou návštěvu společenského klubu jako místa pro obchodní a přátelská setkání. Zajímavé je, že i tato v Čechách netradiční forma setkávání lidí zaujala čtvrtinu dotázaných studentů. Rozvoj společenských aktivit v městské části Moravské předměstí se tak stává z pohledu občanů žádaným, atraktivním a tím i důležitým integračním faktorem obyvatelstva s městskou částí.

Migrační tendence a sepětí obyvatel s Moravským předměstím Více než dvě třetiny respondentů jsou připraveny setrvat na Moravském předměstí, avšak dvacet devět procent přemýšlí o přestěhování. Pro necelou


48


pětinu respondentů by byla cílovým místem některá jiná okrajová čtvrť města a pro necelou desetinu střed města Hradce Králové. Do jiného města by se přestěhovalo pouze něco přes tři procenta občanů. Zatímco z nejstarších občanů by se přestěhoval jeden z deseti, z nejmladší věkové kategorie mají stejný názor více než dvě pětiny dotázaných. Pouze necelá pětina obyvatel Moravského předměstí hodnotí svou městskou část jako nejatraktivnější místo k bydlení. Pro téměř čtvrtinu dotázaných je jím Nový Hradec Králové. V pořadí klesající atraktivity bydlení následují Malšovice, Hradec Králové (centrum) a Roudnička. Na druhé místo by z hlediska atraktivity bydlení obyvatelé Moravského předměstí zařadili opět Nový Hradec Králové a Malšovice. Náměty, které na základě těchto zjištění vznikly, jsou vlastně významnými hodnotami pociťovanými obyvateli městské části Moravské předměstí. Tyto hodnoty zůstávají pro mnohé občany na úrovni skrytých osobních přání, jiní si je uvědomují jako své zájmy a pokouší se je individuálně, avšak často s malým výsledným efektem realizovat. Nerealizované zájmy vedou občany k apatii a lhostejnosti k problémům městské části. Odpoutávají je od přirozené odpovědnosti, kterou by chtěli a mohli sami nést i za jevy, které jsou za dveřmi jejich bytů a domů, jak to prokázali v tomto výzkumu. Proto je tolik důležité znát hodnoty, které občané vyznávají a podporovat jejich zájmy vytvářením podmínek ze strany Magistrátu Města Hradec Králové. Proto je tolik důležité respektovat zájmy občanů při koncipování projektů zvelebování Moravského předměstí, zapracovat je do připravovaných projektů a počítat s nimi jako s významnými sociálními silami, které tyto projekty přivedou k životu. Poselství, které nesou názory občanů shromážděné prostřednictvím tohoto výzkumu, spočívají v ochotě a chuti obyvatel městské části intenzivněji společně prožívat svůj život, intenzivněji spolu

při všech příležitostech

komunikovat, vzdělávat se, sportovat, kulturněji žít, a tím nabývat sebevědomí občana, který lehce unese odpovědnost za svoje sídliště. Magistrát Města Hradec Králové, všechny jeho složky včetně policie, by měly obyvatelům v tomto pomáhat.


49

I. CÍLE PRŮZKUMU A METODOLOGIE

Recommend Documents