Uran v Podještědí Na přelomu roku 2007 a 2008 proběhly tiskem i televizí zprávy o tom jak obyvatelé Podještědí protestují proti stanovení chráněného ložiskového území Osečná – Kotel a připravované těžbě uranu v této lokalitě. Proč se zvedla taková vlna odporu? Co by nám případná těžba uranu „přinesla“? Co je to uran? Uran je radioaktivní chemický prvek. Byl objeven v roce 1789 M. H. Klaprothem a byl pojmenován podle tehdy nově objevené planety Uran. Je to stříbrobílý lesklý kov, který není příliš tvrdý. Uran je v přírodě častý, ale jen ve velmi nízké koncentraci. Netvoří obvykle souvislá ložiska jako jiné kovy. Uranové minerály jsou buď samy sloučeninami těžkých kovů a uranu, nebo provázejí sloučeniny těžkých kovů. Uran se vyskytuje v rudách, které ho obsahují jen několik málo procent nebo desetin procenta. Uranové rudy obsahují i jiné radioaktivní látky. Z důvodu velmi nízké koncentrace uranu v rudě navazuje na vlastní těžbu nákladné zpracování za účelem jeho koncentrování. Větší naleziště uranu jsou v Kanadě, Austrálii, USA, Nigerii, Rusku atd. Vyskytuje se i v mořské vodě, ale jeho získávání z mořské vody je velice neefektivní. V České republice se uran těžil v Jáchymově, Horním Slavkově, Příbrami, Stráži pod Ralskem, Dolní Rožínce atd. Dolní Rožínka je jediné místo, kde se uran v ČR stále těží. Uranová ruda byla v České republice těžena již od roku 1840. Jak vypadá těžba a zpracování uranu? Uran se většinou těží hornickým způsobem. • Vzniká množství odvalů – obrovské hromady hlíny, která musela být vytěžena, ale obsahuje malé množství uranu – dále se nezpracovává, avšak je radioaktivní, znečišťuje se ovzduší radioaktivním prachem a radonovými emisemi, vlivem deště dochází ke kontaminaci povrchových vod, dochází ke kontaminaci půdy i spodních vod a to má dále vliv i na faunu a flóru. • Těžba negativně změní celkový ráz krajiny, naruší se lesní porosty, půdu nelze využít pro lesní a zemědělskou produkci. • Hluk a vibrace produkované hornickou činností ruší zvěř i lidi. • Může dojít k propadání poddolovaných oblastí. • Důsledkem těžby je klesání hladiny spodní vody a vysychání studen. • Vědecké studie prokázaly zvýšený výskyt rakoviny plic u obyvatel uranových hornických oblastí. • Velká zdravotní rizika těžba přináší horníkům, mohou pracovat jen deset let, v minulosti pracovali v uranových dolech vězňové.
Ve Stráži pod Ralskem se od roku 1967 do roku 1990 těžil uran hydrochemicky. Do zapažených vrtů se vtlačovaly silně kyselé roztoky, ty rozpouštěly uran a byly zpětně čerpány na povrch. Z výluhů byl uran vysrážen a dále zpracován. • Došlo k velké kontaminaci podzemních pitných vod. • Na vyluhovacích polích – odkalištích - byla zdevastována půda včetně rostlinného krytu. • Sanace (ozdravení, náprava) ekologických zátěží po hydrochemické těžbě ve Stráži budou trvat ještě několik desítek let.
Hydrobariéra ve Stráži p. R.
Při zpracování uranových rud (úpravny se staví nedaleko těžebního místa, aby se vytěžená ruda nemusela daleko převážet, což by skýtalo další nebezpečí) • se odstraňuje z vytěžené rudniny co nejvíce hlušiny a získává se tak menší, ale kvalitnější vytříděná uranová ruda – vznikají odvaly. Ve Stráži p. R. vznikla hydrometalurgická úpravna – pomocí kyselého loužení vznikal uranový koncentrát, po vysušení nažloutlá sraženina nazývána „žlutý koláč“ (yellowcake).
• •
vznikají odkaliště – pole na něž se vypouští vody z technologických procesů, hrozí zde reálné nebezpečí protržení hráze a kontaminace vod i půdy v okolí. dochází k znečišťování ovzduší. Nebezpečný je především radioaktivní prach a plyn radon.
Na co se uran používá? • Po obohacení (zvýšení koncentrace izotopu 235U) se z něho připraví palivo do jaderných elektráren. • Jako náplň jaderných bomb. • • • •
Vyrovnávací závaží v letadle, v ropných vrtných soupravách, … (vysoká hustota - vysoká hmotnost) Barví se jím sklo. Používá se při vyvolávání fotografií. Při výrobě protipancéřových projektilů.
Bude se v Podještědí těžit uran? O tom, že se pod Kotlem nachází bohaté ložisko uranu, se z průzkumných vrtů ví již od 60. let. O vyhlášení chráněného ložiskového území má těžařská společnost ze zákona povinnost požádat ministerstvo životního prostředí. Po vyhlášení CHLÚ může těžařská společnost začít připravovat těžbu. CHLÚ Osečná – Kotel se rozkládá na území téměř 10 km2 a spadají do něho obce Sobákov, Kotel, Osečná, Lázně Kundratice a další. Na takovém území platí určitá forma stavební uzávěry. Veškeré stavby, opravy atd. schvaluje těžařská společnost s ohledem na své zájmy – na tomto území by neměla vyrůst žádná stavba, která nesouvisí s plánovanou těžbou. O vyhlášení CHLÚ Osečná – Kotel požádal státní podnik Diamo na podzim roku 2007, protože až při současných zvýšených cenách uranu by se těžba vyplatila. Podle zastaralého horního zákona je jediným účastníkem řízení těžařská společnost, která o CHLÚ žádá. Diamo s.p. tvrdí, že po vyhlášení CHLÚ několik desítek let těžit nebude. Obce se brání, nechtějí být bezdůvodně omezovány v rozvoji. Odpůrci vyhlášení CHLÚ se obávají, že k těžbě dojde mnohem dříve a že hrozí devastace kraje Podještědí a nebezpečí kontaminace pitné vody. Zástupci obcí Osečná, Janův Důl, Světlá p. J. a města Český Dub, Strana zelených Janův Důl a občanské sdružení Naše Podještědí se snaží oddálit vyhlášení CHLÚ alespoň do doby, kdy bude horní zákon novelizován a budou tak více zohledněna práva měst, obcí i vlastníků pozemků.
Pozemní areál uranového dolu.
Jak by se změnil kraj Podještědí při zahájení těžby uranu z ložiska Osečná - Kotel? Způsob, jakým by se uran těžil v této lokalitě zatím není znám. Avšak je jisté, že by vznikly na ložiskovém území odvaly, rozsáhlá odkaliště, vrtné věže, areály pro zpracování uranových rud, pracovní zázemí pro zaměstnance těžební společnosti – jak pro horníky, tak pro kancelářské pracovníky, ubytovny, možná sídliště pro nové zaměstnance, kteří by se sem přistěhovali, někteří třeba až z Ukrajiny. Následně by se zhustila síť prodejen a služeb obyvatelstvu. Těžba by s sebou přinesla kromě velké ekologické zátěže a závažné devastace životního prostředí oblasti doposud překvapivě čisté i velkou proměnu krajinného rázu a sociální situace. Podještědí by přestalo být krajem vesniček s malebnými chaloupkami, ale vyrostly by zde areály pro těžbu a úpravu uranu a další pomocné provozy. Zvýšila by se zalidněnost oblasti a vzrostla by kriminalita. Podještědí by přestalo být lákadlem pro turisty. Potřebuje Česká republika vytěžit „kotelský uran“? Cena uranu v poslední době velmi stoupla. Hovoří se o tom, že v ložisku Osečná - Kotel je množství uranu za 120 miliard Kč (při současných cenách uranu). Jaderné elektrárny, ve kterých se uran používá jako palivo pro výrobu elektřiny, se v současnosti velmi propagují. Spotřeba elektrické energie rok od roku stoupá. Proti tomu ovšem stojí hodnota čisté přírody, krásného kraje a především zásobárna pitné vody pro 1/3 ČR, která by mohla být těžbou ohrožena. Jako protiargument můžeme také zmínit fakt, že jaderné elektrárny produkují jaderný odpad ve formě neúplně využitého jaderného paliva. Tento odpad jako každý radioaktivní materiál je nebezpečný (poločas rozpadu je desítky až stovky let) a musí být důkladně skladován po mnoho desítek let. Existují již technologie na opětovné využití tohoto odpadu v jaderných elektrárnách. Tato technologie řeší problém skladování vyhořelého paliva a snižuje potřebu neekologické těžby uranu. Palivo do jaderných elektráren se dá nakoupit na světových trzích. Při současných ziscích společnosti ČEZ je jeho cena téměř zanedbatelná (zisk za r. 2007 je 43 miliard Kč, uran na rok je za 3 miliardy Kč). Existují způsoby vyrábění elektrické energie, které jsou k přírodě mnohem šetrnější (solární, větrná, vodní, obnovitelné zdroje …). Při současném stavu životního prostředí celé naší planety, bychom měli brát maximální ohledy na důsledky našeho chování. Všichni bychom se měli snažit o snižování spotřeby elektrické energie, měli bychom šetřit vyčerpatelné zdroje (nafta, uhlí, uran,…) a využívat obnovitelné zdroje (větrná elektrárna, biopalivo, rychlerostoucí dřeviny,….). Občanské sdružení Naše Podještědí Skupina lidí se stejným zájmem – ubránit region Podještědí před těžbou uranu – se dala dohromady pod názvem Naše Podještědí. Jako občanské sdružení byla zaregistrována koncem ledna 2008 na ministerstvu vnitra. Snaží se informovat obyvatelstvo letáky, pořádá výstavy, přednášky, debaty na téma „uran v Podještědí“. Další informace najdete na webových stránkách www.nasepodjestedi.cz , s případnými dotazy se můžete obracet na emailovou adresu
[email protected] .
Shrnutí Těžařská společnost Diamo, s.p. si požádala na ministerstvu životního prostředí o vyhlášení CHLÚ Osečná – Kotel, kde by v budoucnu chtěla těžit uran. Těžba uranu velmi naruší životní prostředí, změní ráz krajiny i sociální poměry oblasti. Obyvatelé a jejich volení zástupci se obávají a nesouhlasí s neekologickou těžbou, protestují proti vyhlášení CHLÚ podle zastaralého nevyhovujícího horního zákona, podle kterého nejsou účastníky řízení.
Slovníček pojmů: CHLÚ Odvaly, haldy Odkaliště Sanace Žlutý koláč (yellowcake) ČEZ
zkratka pro chráněné ložiskové území obrovské hromady hlíny, vzniklé při těžbě a zpracování uranové rudy, více či méně radioaktivní pole, nádrž, do níž se vypouští vody z technologických procesů zpracování uranu, obsahují zvodnělý radioaktivní rmut proces při němž se odstraňují vzniklé škody, ekologické zátěže, ozdravení krajiny název pro uranový koncentrát největší producent a dodavatel elektrické energie v ČR
