Hospodaření a činnost Mateřské školy Moravské Budějovice, příspěvkové organizace

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra ekonomických studií

Hospodaření a činnost Mateřské školy Moravské Budějovice, příspěvkové organizace

Bakalářská práce

Autor: Lada Bartošová

Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D.

2013

Anotace Bakalářská práce se věnuje Mateřské škole Moravské Budějovice, příspěvkové organizaci. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit efektivnost hospodaření Mateřské školy Moravské Budějovice, příspěvkové organizace s přidělenými finančními prostředky v letech 2005 až 2010. Dílčím cílem bylo upozornit na zjištěné nedostatky a problémy a navrhnout opatření k jejich odstranění. Při analýze hospodaření jsem vycházela z účetních výkazů mateřské školy, z teoretických poznatků a ze zkušeností z praxe v oboru. Moje návrhy by škola mohla využít v dalším období. Práce by mohla být přínosem jak pro školu, tak i pro zřizovatele školy.

Klíčová slova Mateřská škola, Kraj Vysočina, Město Moravské Budějovice, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Summary The bachelor thesis deals with the nursery school in Moravské Budějovice, a statefunded institution. The goal of the bachelor thesis was to evaluate how efficient the nursery school in Moravské Budějovice was at managing allocated finance from 2005 to 2010. A partial goal was to point out discovered shortcomings and problems and tosuggest measures to get rid of them. When analysing economic activities, I issued from accounting statements of the nursery school, from my theoretical knowledge and practical experience from the branch. My suggestions could be used by the school in the following period of time. The work could contribute both to the school and to the school’s founder.

Key words Nursery school, the Vysočina Region, the town of Moravské Budějovice, the Ministry of Education, Youth and Sports

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za vedení při zpracovávání bakalářské práce, za její odborné rady, čas který mi věnovala a trpělivost, kterou

se

mnou

měla.

Samozřejmě

bych

také

chtěla

poděkovat

paní

Bc. Jitce Simandlové, ředitelce Mateřské školy v Moravských Budějovicích za poskytnutí rad a informací. Současně děkuji všem rodičům Mateřské školy Moravské Budějovice, kteří věnovali čas mému dotazníku a byli ochotni ho vyplnit. Na závěr bych poděkovala mé rodině.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2012 ………………………… Podpis

Obsah Úvod ......................................................................................................................................8 1. Příspěvková organizace .......................................................................................................9 1.1 Veřejná ekonomika ........................................................................................................9 1.2 Veřejný sektor ...............................................................................................................9 1.3 Neziskové organizace ..................................................................................................10 1.4 Vznik a registrace příspěvkové organizace .................................................................11 1.5 Vize, poslání, funkce a cíle příspěvkové organizace ...................................................12 1.6 SWOT analýza.............................................................................................................13 1.7 Kontrolní systém ve školství .......................................................................................14 1.8 Školský systém ČR od historie po současnost ............................................................14 1.9 Organizace předškolního vzdělávání ...........................................................................16 1.10 Řízení školství ...........................................................................................................16 2. Hospodaření příspěvkových organizací ............................................................................17 2.1 Rozpočetnictví neziskových organizací ......................................................................17 2.1.1 Přímé výdaje na vzdělávání ......................................................................................18 2.1.2 Provozní výdaje ........................................................................................................20 2.2 Školné ..........................................................................................................................21 2.3 Účetnictví ....................................................................................................................22 3. Charakteristika Mateřské školy Moravské Budějovice.....................................................25 3.1 Historie města Moravské Budějovice ..........................................................................25 3.2 Historie MŠ v Moravských Budějovicích ...................................................................26 3.3 Základní charakteristika školy .....................................................................................27 3.4 Personální zajištění chodu mateřské školy ..................................................................28 3.5 Školní jídelna ...............................................................................................................28 4. Poslání, vize a cíle školky .................................................................................................29 4.1 Poslání MŠ...................................................................................................................29 4.2 Vize MŠ .......................................................................................................................29 4.3 Cíle MŠ ........................................................................................................................29 4.3.1 Hlavní strategické cíle ..............................................................................................29 4.4 Popis systému řízení ....................................................................................................31 4.4.1 Popis funkcí v organizaci .........................................................................................32

5 Analýza hospodaření mateřské školy ............................................................... 33 5. 1 Analýza hospodaření za rok 2005 ..............................................................................35 5.2 Analýza hospodaření za rok 2006 ...............................................................................37 5.3 Analýza hospodaření za rok 2007 ...............................................................................38 5.4 Analýza hospodaření za rok 2008 ...............................................................................40 5.5 Analýza hospodaření za rok 2009 ...............................................................................41 5.6 Analýza hospodaření za rok 2010 ...............................................................................42 5.7 Souhrnný přehled o financování podle zdrojů v letech 2005 – 2010 ..........................44 5.7.1 Příspěvky od Kraje Vysočina ...................................................................................44 5.7.2 Příspěvky od zřizovatele...........................................................................................44 5.8 Tvorba a čerpání fondů ................................................................................................45 5.9 Zhodnocení výsledků hospodaření s prostředky kraje ................................................47 5.10 Zhodnocení výsledků hospodaření s prostředky zřizovatele .....................................47 5.11 Okamžitá likvidita .....................................................................................................48 5.12 Kontroly ve škole za rok 2005 – 2010.......................................................................48

6 SWOT analýza ................................................................................................. 50 6. 1 Silné stránky ...............................................................................................................50 6. 2 Slabé stránky ..............................................................................................................50 6. 3 Příležitosti ...................................................................................................................51 6. 4 Hrozby ........................................................................................................................51

7 Efektivnost fungování neziskové organizace MŠ Moravské Budějovice ....... 53 8 Souhrn .............................................................................................................. 59 Závěr.................................................................................................................... 62 Literatura ............................................................................................................. 64 Internetové zdroje..................................................................................................................64 Právní předpisy......................................................................................................................65 Dokumenty MŠ .....................................................................................................................65

Úvod „Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce.“(Robert Fulghum) Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala problematiku hospodaření školy a její činnosti. Zaměřila jsem se, na Mateřskou školu Moravské Budějovice, kde pracuji. Chtěla bych, aby tato práce posloužila mateřské škole a zřizovateli k porovnání nákladů v uvedených letech a pomohla k lepšímu čerpání finančních prostředků. Cílem práce je vyhodnotit efektivnost hospodaření školy s přidělenými finančními prostředky v letech 2005 - 2010. Upozornit na problémy a následně navrhnout jejich odstranění. V první kapitole se chci věnovat veřejnému sektoru a neziskovým organizacím, mezi něž mateřská škola patří. Zabývám se vznikem příspěvkových organizací. Přiblížením a osvětlením sestavování rozpočtu, dále účtováním v neziskových organizacích. V druhé kapitole se budu věnovat přímo Mateřské škole Moravské Budějovice, kterou jsem si vybrala a ve které pracuji jako ekonomka. Stručně bych v této kapitole chtěla popsat historii města Moravských Budějovic a Mateřské školy Moravské Budějovice. Dále se budu věnovat analýze hospodaření za roky 2005 – 2010. Údaje budou čerpány ze zákonů, účetních výkazů, jako jsou Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát organizace, interní směrnice a metodické pokyny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a zřizovatele. Ve třetí kapitole budu hodnotit efektivnost hospodaření školy s přidělenými finančními prostředky. Uvedeny budou i výsledky kontrol v organizaci, které ve sledovaných letech škola měla. Čtvrtou kapitolu bych věnovala činnosti mateřské školy. Zaměřím se na SWOT analýzu školy. Pro zjišťování spokojenosti rodičů byl vytvořen dotazník se zaměřením na spokojenost dětí ve škole, informovanost rodičů s akcemi školy, jejich spokojenost s personálním obsazením, s kvalitou jídla v jídelně, s prostředím ve škole a na případné připomínky rodičů. Tento dotazník bude základním podkladem k doporučení vedení školy k další činnosti.

8

1. Příspěvková organizace 1.1 Veřejná ekonomika Příspěvkové organizace jsou důležitou složkou národního hospodářství, zasahují do třetího sektoru, kterým kultivují prostředí společnosti. Definice podle Bénarda: „veřejná ekonomika zahrnuje veškeré sociálně ekonomické činnosti řízené státem, které produkují netržní statky a uskutečňují transfery důchodů a bohatství mezi občany.“ Posláním veřejné ekonomiky je produkovat veřejné statky a služby, řešit důsledky selhání trhu a předcházet důsledkům selhání trhu.

Veřejná ekonomika je řízena

institucemi veřejné správy. Patří k nejmladším oblastem obecné ekonomie a veřejný sektor považuje za jeden ze svých pilířů. (Halásek, 2007) Veřejná ekonomika je vědní disciplína, která zkoumá struktury a zákonitosti fungování ekonomického systému konkrétního celku v konkrétním čase. Podstatným znakem každé ekonomiky je vzájemné porovnání ekonomických výsledků s vynaloženými náklady. Posuzuje efektivní vynaložení nákladů a cílem veřejné ekonomiky je uspokojování společenských potřeb a ne finanční efekt. (Halásková, Kovář, 2004) Veřejná ekonomika se zabývá těmito částmi národního hospodářství: -

Ekonomikou obrany

-

Ekonomikou veřejné správy

-

Ekonomikou školství

-

Ekonomikou zdravotnictví

-

Ekonomikou justice

-

Ekonomikou dopravy

-

Atd.

(Halásková, Kovář, 2004) Já se ve své práci zaměřím na oblast školství. Ve školství pracuji již 12 let.

1.2 Veřejný sektor Národní hospodářství se člení podle hlediska financování na ziskový sektor (tržní) a neziskový sektor (netržní).

Ziskový sektor je financován z prostředků získaných

z prodeje statků. Neziskový veřejný sektor je financován z veřejných financí. Neziskový soukromý sektor je financován ze soukromých financí, ale může být financován 9

i z veřejných financí. Neziskový sektor se dále člení na sektor veřejný, sektor soukromý a sektor domácností. (Rektořík, 2007) Na definici veřejného sektoru neexistuje jednoznačná definice. Podle Haláska je to: „část národního hospodářství, která je vlastněna orgány veřejné správy nebo zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby pro obyvatelstvo na neziskovém principu, je řízena veřejnou správou a podléhá veřejné kontrole.“ (Halásek, 2007) U služeb ve školství lze říct, že se nejedná o statky čistě veřejné i statky smíšené. Je možné vyloučení ze spotřeby. Neustálý vzrůstající počet spotřebitelů znamená tlak na kapacitu a přetížení a tím může dojít ke snížení kvality pro všechny spotřebitele. U těchto smíšených statků není problém kohokoli ze spotřeby vyloučit. Vzdělávání u těchto statků může být poskytováno také na tržním principu. V Česku je velká část vzdělávání poskytována veřejně, jak u středního školství, tak u veřejného vysokého školství, u mateřských škol se rodiče podílejí příspěvkem na úhradu nákladů - školným. Role soukromých poskytovatelů ovšem začíná stoupat. I oni ovšem dostávají příspěvky z veřejných prostředků a dalším příjmem je školné. (Rektořík, 2007) Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují velikost a strukturu veřejného sektoru patří: - ekonomické faktory - historické faktory - demografické faktory - kulturně náboženské faktory - politické faktory (Peková, 2008)

1.3 Neziskové organizace Nezisková organizace je pojem, který je používán, aniž by byl definovaný nějakým právním předpisem. O neziskových organizacích se zmiňuje zákon o dani z příjmu, ale ani tady není pojem blíže vysvětlen. Předpisy pro vedení účetnictví zavedly nový pojem – nevýdělečné organizace. Neziskové organizace jsou organizace, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, jsou založeny za účelem uspokojování potřeb, který je prvořadý. Mezi vládní neziskové organizace jsou zařazeny obce, kraje 10

a státní fondy a organizace jimi zřizovaná. Neziskové organizace jsou právnické osoby, které mají svého zřizovatele a založeny jsou podle různých právních předpisů. Jsou vedeny v seznamu ekonomických subjektů, který vede Český statistický úřad, a mají přiděleno IČO. Nevládní neziskové organizace potom mohou vznikat v nestátní sféře v oblasti školství, zdravotnictví, kultury a dalších pro uspokojování potřeb obyvatel v různých oblastech lidské činnosti. (Růžičková, 2007)

1.4 Vznik a registrace příspěvkové organizace Podklady pro zpracování této kapitoly byly čerpány z publikace Neziskové organizace (Růžičková, 2007). Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu vykonává hlavní činnost stanovenou zvláštním zákonem nebo zřizovací listinou. Hlavní činnost může být prováděna za úplatu. Organizace hospodaří s peněžními prostředky ze státního rozpočtu, s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžními dary od právnických a fyzických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky z rozpočtu územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků EU. Příspěvková organizace je povinna si počínat tak, aby nedošlo ke zhoršenému výsledku hospodaření. Zřizování příspěvkových organizací územními samosprávnými celky je zcela v kompetenci příslušných zastupitelstev (kraj a obce). rejstříku.

Zapisují se do obchodního

Návrh na zápis nově založené příspěvkové organizace do obchodního

rejstříku je podáván do 15 dnů ode dne, kdy organizace vznikla. Návrh podává zřizovatel. Zřizovatel vydává i rozhodnutí o vzniku, sloučení, rozdělení nebo zrušení příspěvkové organizace. Ve zřizovací listině zřizovatel vymezí práva a povinnosti příspěvkové organizace. Podrobně vymezí nakládání s majetkem, rozsah hlavní i doplňkové činnosti. Tvorba a požití fondů vyplývá z rozpočtových pravidel, až na fond kulturních a sociálních potřeb, který je řízen vyhláškou Ministerstva financí. Obvyklý zdroj pro vytváření a dotaci fondů je zisk z hlavní nebo vedlejší činnosti. Mezi příspěvkové organizace byla nově od ledna 2003 zařazena předškolní školská zařízení a školy. Školám, předškolnímu vzdělávání a obcím nastaly nemalé problémy. 11

Představitelé škol byli postaveni do role statutárních zástupců. Kromě každodenního chodu školy jim nastaly povinnosti v obstarávání smluvních vztahů, personálních a mzdových záležitostí, vedení účetnictví a další úkoly. Organizace zřízené státními orgány jsou neustále podfinancované. Nedostatek finančních prostředků pak vede k zhoršování celkového fyzického stavu majetku. Řeší se jen havarijní stav majetku.

1.5 Vize, poslání, funkce a cíle příspěvkové organizace Tato kapitola byla celá čerpaná z publikace Organizace neziskového sektoru (Rektořík, 2007) Vize je první krok k založení organizace a k vypracování strategického plánu. -

Má být krátká

-

Dívá se do budoucnosti

-

Má být srozumitelná

-

Může ji sdílet společně i několik organizací

Ukázka vize: například: Chceme zvyšovat vzdělanost dětí. Poslání má již konkrétní charakter. Musí být výstižný, aby odlišil danou organizaci od jiných organizací se stejným zaměřením. -

Mělo by vycházet ze základní filozofie neziskové organizace

-

Mělo by ctít morální zásady

-

Mělo by být podkladem ke stanovení cílů

Poslání musí být obsaženo v dokumentech: -

Žádost o registraci

-

Zřizovací listina

-

Stanovy

-

Zápis do rejstříku

-

Výroční zprávy o hospodaření

-

Audity

Prostřednictvím funkcí je naplňováno poslání organizace. Funkce jsou:

12

- primární funkce (hlavní) - sekundární funkce (zabezpečovací) Cíle jsou odvozeny od poslání. Je to stav, kterého má být dosaženo v určitém období. Podle funkce dělíme cíle: -

Cíle primární

-

Cíle sekundární

Podle času dělíme cíle: -

Cíle dlouhodobé (10 -15 let)

-

Cíle střednědobé (3 -10 let)

-

Cíle krátkodobé (pod 3 roky)

-

Cíle operativní

1.6 SWOT analýza I v neziskovém sektoru se používají nástroje uplatňované v tržním sektoru, jsou v některých případech přizpůsobeny zaměření neziskových organizací. Nelze začít s plánováním činnosti, když nejsou dokonale prozkoumány vnitřní a vnější faktory působící na činnost neziskové organizace. Je to spojení dvou analýz. A to vnitřního prostředí, kam patří silné a slabé stránky a vnějšího prostředí, kam patří příležitosti a hrozby. (Rektořík, 2007) S – silné stránky W – slabé stránky O – příležitosti T- hrozby Při tvorbě SWOT analýzy je zapotřebí umět správně zhodnotit postavení organizace, nadefinovat silné a slabé stránky, stejně jako váhy pro jejich ohodnocení a podobně i příležitosti a hrozby vnějšího prostředí. Výsledkem je potom strategie, kterou by organizace měla zvolit pro budoucí rozvoj zaměřený na využití příležitostí a odstranění hrozeb prostředí. (Rektořík, 2007) 13

1.7 Kontrolní systém ve školství Celá tato kapitola je čerpána z knihy Kontrolní systém veřejné správy a veřejné sektoru (Rektořík, Šelešovský, 2003) Česká školní inspekce je orgánem státní správy řízená přímo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a je organizační složkou státu. Sídlí v Praze a má dislokovaná pracoviště přizpůsobena územně správnímu členění státu. Inspekce hodnotí výsledky vzdělávání, personální a materiálně technické podmínky. Kontroluje hospodaření s předělenými finančními prostředky státního rozpočtu. Předkládá návrh na vyřazení školy ze sítě. Územní samosprávní celky vytvořily systém finanční kontroly, kterým zajišťují finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých příspěvkových organizací a organizačních složek. Kontrolu provádí pravidelně, nejméně jedou ročně. Vnitřní kontrolní systém je hospodárný, efektivní a účelný výkon státní správy. Každý vedoucí organizace je povinen zavést vnitřní kontrolní systém, musí ho udržovat a zajistit jeho fungování.

1.8 Školský systém ČR od historie po současnost Toto je čerpáno z internetových stránek kraje Vysočina. Marie Terezie způsobila převrat v historii vzdělávání zavedením povinné školní docházky. Reforma, která byla zpochybňovaná, se stala nejvýznamnějším začátkem školství. Od jejího zavedení měl povinnost se vzdělávat každý, což vydrželo až dodnes. Vzdělávání člověka začíná už v předškolním věku. V tuto dobu se na rozvíjení intelektu a přípravě na vstup do základní školy podílí rodiče, ostatní členové rodiny, učitelky v mateřské škole a okolí, ve kterém se dítě pohybuje. Od šesti do patnácti let je pro každého člověka povinná základní škola. Vyučování je bezplatné a probíhá v mateřském jazyce dítěte. S touto myšlenkou přišel až J. A. Komenský. Studijní plán je přesně rozvržen, učitelé musí vyučovat podle státem zadaných osnov. Základní škola je také ještě rozdělena na první a druhý stupeň. V prvním stupni, tj. od první až do čtvrté třídy, probíhá výuka pouze s jedním učitelem, maximálně s někým jiným na výuku cizích jazyků. Má to svůj smysl, děti spíše věří jedné osobě, na kterou jsou zvyklé, než velikému množství různých učitelů. Na tomto 14

stupni je výuka často názorná, což je pro lepší pochopení dané látky pro děti velice přínosné. Druhý stupeň, tj. pátá až devátá třída, je naopak charakteristický tím, že skoro každý předmět vyučuje jiný učitel. Zde je již o mnoho menší osobní vztah mezi učitelem a žákem. Po ukončení povinné školní docházky se každý žák rozhoduje, kam dál. Může již vzdělávání ukončit, což je v dnešní době ale spíše raritou. Většina žáků jde na střední školy, gymnázia, konzervatoře a učební obory. Doba dalšího vzdělávání je zpravidla čtyři roky, ale může být i kratší. Od středního stupně je i bohatá nabídka soukromých středních škol a gymnázií. Každý si má právo dle finanční situace a intelektu rozhodnout, co pro něj bude nejlepší. Na středních školách jsou pro žáky novinkou odborné předměty, které jsou dané podle typu školy. Každý předmět většinou vyučuje jiný učitel. Je tak zajištěna mnohem větší odbornost vzdělávání. Významné je také spojení teorie s praxí, což je dobré k dosažení co nejlepší přípravy pro další budoucí školu či zaměstnání. Střední škola je zakončena maturitou, kterou ale nemusí dělat či úspěšně zvládnout všichni. U nás se opět zavedla státní maturita. Státní maturita tímto srovnala úroveň maturit na jednotlivých školách. Ukončení střední školy znamená pro žáka další křižovatku ve vzdělání. Může nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu. V tuto chvíli by si student již měl být jistý, čím se chce v budoucnosti zabývat a tomu přizpůsobit výběr vysoké školy. Pokud nechce studovat ještě mnoho let, může nastoupit na vyšší odbornou školu, která trvá dva až tři roky a studium je zakončené absolutoriem. Nejvyššího možného vzdělání může student dosáhnout studiem na vysoké škole. Spousty vysokých škol však stojí poplatky a můžou být pro studenta nejen psychicky náročné, ale i finančně náročné. Z tohoto důvodu je dnes možnost stipendií. Mohou o něj ale zažádat pouze žáci s výbornými výsledky. Vysoké školy také často nabízejí studentům pobyty v cizích zemích. Tyto pobyty jsou velice užitečné a efektivní, protože slouží nejen na zdokonalování dané praxe, ale i k procvičení a zlepšení cizích jazyků. Po absolvování vysokoškolského studia mohou studenti pokračovat v doktorských programech. Přístup ke vzdělávání je definován v Listině základních práv a svobod, kde je napsáno, že každý má právo na vzdělávání.

15

1.9 Organizace předškolního vzdělávání Čerpáno ze Školského zákona č. 561/2004 Sb. Organizace předškolního vzdělávání je pro děti od tří do šesti let. Ředitel školy stanoví po dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádosti o přijetí dětí do předškolního vzdělávání. Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájení školní docházky. Dítě může být do školy přijato i v průběhu školního roku. V období července a srpna lze přijmout do mateřské školy děti z jiné školy, a to nejvýše na dobu, po kterou má jiná škola přerušen provoz. Ředitel školy může po předchozím písemném oznámení zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání: -

Dítě se bez omluvy nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny

-

Zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz školy

-

Ukončení doporučil v průběhu zkušebního pobytu lékař nebo školské poradenské zařízení

-

Zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání ve škole nebo úplatu za školní stravování ve stanoveném termínu a nedohodne si s ředitelem jiný termín úhrady

1.10 Řízení školství Školství je řízeno a spravováno veřejnou správou. Státní správu vykonávají ředitelé škol a školských zařízení, obce, kraje, Česká školská inspekce, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné orgány. Samosprávu vykonávají obce, kraje a rady škol. (Rektořík, 2007) Školský zákon č. 561/2004 Sb., definuje tyto základní pojmy a činnosti, kterými se jednotlivé orgány zabývají: Zřizovatel: -

Vydává zřizovací listinu

-

Rozhoduje o změnách zřizovací listiny

-

Rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení školy

-

Jmenuje a odvolává ředitele školy a stanoví jeho plat 16

-

Schvaluje rozpočet školy

-

Schvaluje zlepšený hospodářský výsledek školy

-

Schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školy a způsob hospodaření s nimi

Ředitel -

Je statutárním zástupce školy a rozhoduje ve věcech školy

-

Jmenuje ho a odvolává zřizovatel

-

Předkládá radě návrh rozpočtu školy

Rada -

Dbá na řádné hospodaření školy s jejím majetkem, včetně finančních prostředků

-

Schvaluje rozpočet školy a roční účetní závěrku

-

Schvaluje vytváření dalších peněžních fondů školy

-

Schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření

2. Hospodaření příspěvkových organizací 2.1 Rozpočetnictví neziskových organizací Nástrojem finančního plánování je rozpočet. Každá nezisková organizace by měla mít definované poslání a cíle. Pomocí rozpočtu se potom cíle konkretizují a vyjadřuje se jejich hodnota v peněžních jednotkách.

Rozpočet je také nedílnou součástí plánu

činnosti organizace. V průběhu daného období slouží rozpočet k porovnávání předpokladů se skutečností. (Rektořík, 2007) Rozpočet může být: -

Vyrovnaný – příjmy se rovnají výdajů

-

Přebytkový – příjmy jsou větší než výdaje

-

Schodkový – příjmy jsou menší než výdaje

(Peková, 2008) Podle Rektoříka se pracuje s těmito typy rozpočtů: Programový rozpočet – je nejznámější a nejpoužívanější typ. Je rozdělen do programů. Ukazuje na jedné straně předpokládané náklady jednotlivého programu a na druhé 17

straně předpokládané zdroje jednotlivého programu. Navazuje na plán činnosti organizace a je východiskem pro tvorbu dalších typů rozpočtu. Je přehledný. Má dvě části – náklady a výnosy. Zdrojový rozpočet – ukazuje, z jakých zdrojů bude organizace hradit náklady. Je vhodný pro organizace, kde je více finančních zdrojů. Rozpočet finančních toků, cash flow – navazuje na programový rozpočet a upravuje ho ke skutečným tokům finančních prostředků. Tento typ je důležitým nástrojem operativního finančního řízení. Existují i další typy jako např. investiční rozpočet. Rozpočet je jedním ze zásadních dokumentů, které charakterizují činnost organizace. Měl by být schválen nadřízenými orgány. Přípravu rozpočtu provádí ředitel, ekonom nebo účetní. Návrh se potom předkládá nadřízenému orgánu, který jej posléze schválí. (Rektořík, 2007)

2.1.1 Přímé výdaje na vzdělávání Zřizovatel mateřské školy je Město Moravské Budějovice, v poskytování výdajů se řídí pokyny Krajského úřadu Kraje Vysočina, které definují skladbu nákladů a jejich strukturu. Podle stránek Kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz je závazné následující členění nákladů. Náklady se skládají se z těchto položek: -

mzdových prostředků,

-

sociálního a zdravotního pojištění,

-

přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb,

-

ostatních nákladů vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

-

výdajů na učební pomůcky, na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle zákona poskytovány bezplatně,

-

výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků.

18

MŠMT ČR provádí rozpis přímých vzdělávacích výdajů na jednotlivé kraje normativní metodou prostřednictvím republikových normativů a počtu dětí (mateřské školy), žáků (základní a střední školy) a studentů (vyšší odborné školy). Krajský úřad provádí rozpis přímých vzdělávacích výdajů jednotlivým školám a školským zařízením

normativní metodou prostřednictvím krajských normativů

a počtu dětí, žáků, studentů, stravovaných, ubytovaných, které školy a školská zařízení uvedou ve svých statistických výkazech. Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu hradí školy a školská zařízení z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů a z prostředků zřizovatele. Například z darů fyzických nebo právnických osob. Nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu mají školy a školská zařízení, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení. Krajský úřad mateřským školám sestaví rozpočet na příští rok podle počtu dětí přihlášených k 30. 9. podle krajských normativů. S takto sestaveným rozpočtem musí organizace vyjít. Není možné ho překročit a nedočerpané prostředky se musí vracet zpět na účet kraje. Aby bylo možné porovnat výdaje na vzdělávání, je nutné využívat poměrové ukazatele. Nejčastěji se využívá podíl hrubého domácího produktu (HDP). Pro porovnání uvádím například rok 2007, kdy výdaje na vzdělávání v České republice byly 4,20 % HDP. Před námi byly například státy jako Německo s 4,50 % HDP, Francie 5,59 % HDP a Rakousko 5,40 % HDP. Za námi bylo například Slovensko s 3,60 % HDP a Bulharsko s 4,10 % HDP. V roce 2008 Česká republika dala na vzdělávání 4,08 % HDP, průměr vyspělých zemí byl přitom o 1,6 % vyšší. Když se podíváme ještě na údaje z roku 2009, tak Česká republika dala na vzdělávání 4,40 % HDP. Procenta HDP jsem čerpala z internetových stránek Českého statistického úřadu. Dále jsem porovnala rozpočet na školství v letech 2008 - 2010. Čísla čerpána ze stránek MŠMT.

19

rok

MP v tis. Kč

NIV celkem v tis. Kč

Odvody v tis.

ONIV v tis.

Kč

Kč

2008

71.505.126

51.347.337

17.971.586

1.170.416

2009

71.560.592

52.229.808

18.789.364

541.420

2010

74.821.564

54.223.211

19.509.081

1.089.272

Tabulka 1 Porovnání normativního rozpisu rozpočtu (zpracováno autorem)

2.1.2 Provozní výdaje Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Školský zákon podrobně upravují jednotlivé prostředky nákladových položek provozních nákladů a provozních výnosů. Provozní výdaje zahrnují výdaje na úhradu energií, opravy majetku, odpisy majetku, nákup kancelářského, školního a hygienického materiálu, úhradu poštovného, telefonu, nájemného, pojistného, pořízení nábytku do škol atd. Zřizovatel hradí i veškeré investiční výdaje. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Každý rok musí příspěvkové organizace předložit svému zřizovateli rozpočet na příští rok. Jestliže jej zřizovatel schválí, tak pro organizace je závazný. Zřizovateli se odevzdávají výkazy Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát a Příloha. Zřizovatel si sám dále může určit svůj výkaz, který jim musí organizace vyplňovat pro jeho potřebu. Jestliže organizace vykazuje hospodářský výsledek zisk, tak zřizovatel rozhoduje, zda si organizace může peníze ponechat anebo je musí vrátit na jeho účet zpět. Při

zpravování

rozpočtu

se

vychází

ze

skutečností

předchozího

roku

a z předpokládaného růstu nebo poklesu např. energie, atd. Peněžní prostředky, se kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny. Úhrady nesmí překračovat její rozpočet.

Jestliže je výše nákladů větší a dojde ke zhoršenému

hospodářskému výsledku, je organizace povinna učinit opatření, které zajistí jeho vyrovnání. 20

Jestliže hospodářský výsledek za běžný rok skončí ztrátou, je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí z rezervního fondu organizace nebo z rozpočtu zřizovatele. O vlastních příjmech si organizace rozhoduje sama. Školská právnická osoba může mít vedle své hlavní činnosti také doplňkovou činnost. V doplňkové činnosti vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejich zaměstnanců a majetku. Doplňková činnosti musí být financována z finančních prostředků získaných touto činností a náklady a výdaje musí být vedeny odděleně. Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy. Vždy tvoří rezervní a investiční fond. Rezervní fond je tvořen z kladného HV a prostředky z něj lze použít k úhradě zhoršeného HV, k úhradě sankcí, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady. Investiční fond je tvořen z odpisů hmotného a nehmotného majetku a prostředky z něj se používají na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Školy také vytvářejí fond kulturních a sociálních potřeb. Ten je tvořen základním přídělem ze mzdových prostředků. Do roku 2010 to byly 2 % ze mzdových prostředků, v roce 2011 je to 1 % ze mzdových prostředků. Čerpání FKSP podléhá zvláštním předpisům.

2.2 Školné Školský zákon stanoví možnost výpočtu příspěvku rodičů na financování nákladů předškolního zařízení, tak aby rodiče se podíleli na celkových nákladech. Děti docházející do mateřské školy platí školné podle vnitřního předpisu o úhradě za předškolní vzdělávání, který vydává ředitel. Stanoví se základní výše úplaty tak, aby nepřesáhla 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních výdajů na dítě v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů, poskytnutých ze státního rozpočtu. Zákonnému zástupci dítěte, které nedocházelo do mateřské školy ani jeden den kalendářního měsíce, se základní částka za příslušný kalendářní měsíc snižuje na polovinu. 21

V tomto roce skočilo osvobození od úplaty zákonnému zástupci dítěte, který pobírá sociální příplatek. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované obcí se poskytuje bezúplatně. Zákonnému zástupci dítěte, kterému je délka docházky do mateřské školy omezena na dobu nejvýše pěti kalendářních dnů v kalendářním měsíci nebo nejvýše na 4 hodiny denně se úplata za školní snižuje z důvodu: -

pobírání rodičovského příspěvku rodičem dítěte

-

příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu

Platbu za kalendářní měsíc je možno provést převodem z účtu nebo hotovou platbou. A v předpise je vždy stanoveno do kdy tento předpis platí. Čerpáno ze Školského zákona č. 561/2004 Sb.

2.3 Účetnictví Pro zpracování této části bakalářské práce jsem použila zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky, směrnici o účetnictví, publikaci J. Rektoříka Organizace neziskového sektoru (2007) a Veřejná ekonomika a veřejná správa, Martina Halásková, Jiří Kovář (2004). Účetnictví je uspořádaná soustava informací, které v peněžním vyjádření zachycuje, měří a hodnotí hospodářskou činnost příslušného subjektu. Zachycuje stav pohyb majetku a závazků, náklady a výnosy, příjmy a výdaje a výsledek hospodaření. (Rektořík 2007) Plní tyto funkce: -

Evidenční

-

Analytická

-

Kontrolní

(Rektořík, 2007) Pro zachycení účetních zápisů slouží v každé organizaci účetní systém. A to systém jednoduchého účetnictví a systém podvojného účetnictví. V jednoduchém účetnictví mohou účtovat např: občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, honební 22

společnosti. Podvojné účetnictví se vede v plném nebo zjednodušeném rozsahu. (Rektořík, 2007) Pro srovnatelnost účetních dat vydává ministerstvo financí prováděcí vyhlášky. Součástí každé vyhlášky je i směrná účetní osnova, která obsahuje seznam účtů. Účty jsou uspořádány do deseti účtových tříd. Postupy účtování jsou součástí Českých účetních standardů. Zde jsou metodické pokyny k účtování. Podle účtové osnovy si každá účetní jednotka sestaví účetní rozvrh. Uvede zde i analytické účty. Sestavování účetního rozvrhu je požadováno Zákonem o účetnictví každý rok. A je také součástí vnitřní směrnice pro vedení účetnictví. (Rektořík, 2007) V účetnictví se provádí kontrola formální a věcné správnosti, kontrola podvojnosti zápisu.

Kontrola položek deníku však nezaručuje ještě věcnou správnost. Ta se

prokazuje až inventarizací majetku a závazků. (Rektořík, 2007) Provádění inventarizace musí být zajištěno vnitřní směrnicí. K provedení inventarizace jmenuje vedoucí účetní jednotky inventarizační komisi a stanoví plán inventarizací. O provedení inventarizace musí být proveden zápis, který podepíší všichni členové inventarizační komise. Archivuje se po dobu pěti let. (Rektořík, 2007) Archivace účetních písemností: 10 let – účetní závěrky a výroční zprávy, mzdové listy 5 let – účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy, odpisové plány, seznamy účetních knih, inventurní soupisy (Rektořík, 2007) Organizace jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu, jestli nestanoví zákon jinak. Účetní doklady musí být průkazné a musí obsahovat označení dokladu, obsah účetního případu, peněžní částku, okamžik sestavení dokladu, podpis. Účetní zápisy musí účetní jednotka provádět průběžně a nesmí být prováděny mimo účetní knihy. Účetní jednotky sestavují účetní závěrky v termínech stanovených zákonem.

Účetní závěrku tvoří:

rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace. Může také zahrnovat výkaz o peněžních tocích nebo přehled o peněžních tocích. (Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví)

23

Příspěvková organizace vytváří tyto peněžní fondy: -

Rezervní fond

-

Fond investiční

-

Fond odměn

-

Fond kulturních a sociálních potřeb

(Halásková, Kovář, 2004) Příspěvková organizace může rozdělovat zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen zhoršený hospodářský výsledek z minulých let. Rozděluje ho do fondů odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku, do fondu rezervního do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku a do fondu rezervního bez omezení. Tvorbu do fondu provede organizace až po schválení zřizovatelem. Zůstatky fondů se ke konci roku převádí do následujícího roku. (Rektořík, 2007) Rezervní fond motivuje organizaci k vytváření lepšího hospodářského výsledku. Lze například použít na úhradu zhoršeného výsledku hospodaření a k úhradě sankcí. (Rektořík, 2007) Fond investiční se například tvoří z odpisů, z přídělů z hospodářského výsledku a výnosy z prodeje majetku. A požívá se například na financování pořízení majetku a na financování oprav a udržování majetku. (Rektořík, 2007) Fond odměn se používá na dofinancování prostředků na platy. (Rektořík, 2007) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen z 1 % ročního objemu mezd. Je naplňován zálohově. Používá se k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb. Je určen zaměstnancům v pracovním poměru. Příspěvková organizace musí sestavovat každý rok rozpočet fondu a stanovit jeho čerpání. Prostředky se ukládají na samostatný účet u bank. Z fondu se může přispívat například na stravování zaměstnanců, na dovolené pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Lze přispívat na kulturní, sportovní a tělovýchovné akce, ale i na vzdělávací kurzy.

Z fondu lze poskytnout

i sociální výpomoc v neočekávané sociální situace nejvýše 15 000 Kč nebo 30 000 Kč v případě živelné pohromy. Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnou z fondu půjčku k překlenutí tíživé situace nejvýše ve výši 20 000 Kč nebo 50 000 Kč při živelné pohromě se splatností 5 let. Z fondu lze poskytovat zaměstnancům i dary 24

například za mimořádnou aktivitu, při životních výročích, nebo při odchodu do důchodu. (Rektořík, 2007)

3. Charakteristika Mateřské školy Moravské Budějovice 3.1 Historie města Moravské Budějovice Čerpáno z internetových stránek www.mbudejovice.cz Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz či Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice) jsou město, které leží mezi Jihlavou a Znojmem. Nadmořská výška města je 465 metrů nad mořem. Je obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou i tyto přilehlé vesnice Jackov, Lažínky, Vranín a Vesce. Město patřilo majitelům Bítovského hradu a panství Lichtenburkům, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly městem poddanským. Dalšími majiteli města byl rod Valdštějnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár (r.1532). Ve vězení na Špilberku, po bitvě na Bílé hoře, byl uvězněn a brzy zemřel poslední z Valdštejnů – Zdeněk Brtnický a město tak konfiskací za pohledávky vůči císaři získali páni ze Schaumburka. Prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy shořela polovina města. Město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se až v dalším století (r. 1736) stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, kteří spravovali město. V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad a samotné město se stalo součástí okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a město se tak stalo městem okresním.

Mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována

železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice. V období první republiky bylo postaveno mnoho veřejných staveb. Například Sokol i Orel, pro okresní úřady a okresní soud byla vystavěna moderní budova (dnešní léčebna 25

dlouhodobě nemocných). Nákladem Městské spořitelny byla postavena budova Masarykovy obecné školy (dnes ZŠ TGM). Vystavěla byla i spořitelna na dnešním náměstí Míru. Roku 1921 přistoupilo město k dlouho zvažované elektrifikaci. Nejvyšší nezaměstnanost byla na počátku roku 1935, kdy bylo v moravskobudějovickém okrese až 1604 osob zcela či částečně bez práce. Tíživou sociální situaci nezaměstnaných se město snažilo řešit veřejnými pracemi a to i za cenu svého značného zadlužení. Velký otřes znamenal pro obyvatele moravskobudějovického okresu mnichovský diktát ve druhé světové válce. Mnoho občanů padlo ve válce. V dnešní době mají Moravské Budějovice okolo 7695 obyvatel. Průměrný věk obyvatelstva je 37 let. Jsou zde dvě středních škol, tři základní školy, jedna základní umělecká škola a tři mateřské školy.

3.2 Historie MŠ v Moravských Budějovicích Čerpáno z kroniky Mateřské školy Moravské Budějovice. První doložená zpráva o škole se datuje na 24. 10. 1981. Mateřská škola se začala stavět v březnu 1979. Koncem roku 1981 bylo prostavěno 4250000 Kč. Do konce školního roku pokračovaly práce na stavbě bazénu a sauny v suterénu. Provoz školy byl zahájen 26. října 1981. Jako samostatný právní subjekt začala mateřská škola fungovat od 1. 1. 2003. V minulém období došlo k postupnému rozvoji nové organizace tak, aby fungovala efektivně ke spokojenosti rodičů i zřizovatele. V nedávné době došlo ke zrušení MŠ Jiráskova, která prostorově nevyhovovala hygienickým předpisům. Po rekonstrukci bývalé základní umělecké školy na ulici Šafaříkova se do ní přestěhovala zrušená MŠ Jiráskova, kde vzniklo pro děti příjemné prostředí i s vybavením zahrady. Od září 2003 po uzavření MŠ Vesce jsou děti z přilehlých obcí i odlehlejších částí města sváženy do MŠ Fišerova školním autobusem. Tím se alespoň částečně vyřešila nevýhodná poloha MŠ ve Fišerově ulici, která má největší kapacitu. Příspěvková organizace slučuje v současné době tři samostatné budovy – MŠ Husovu, MŠ Šafaříkovu a MŠ Fišerovu. 26

3.3 Základní charakteristika školy Čerpáno z www.msmorbudejovice.com Mateřská škola Moravské Budějovice, příspěvková organizace, Fišerova 1340, Mor. Budějovice, IČO: 75023644, Tel: 568421401 Odloučená pracoviště: MŠ Šafaříkova 1306 MŠ Husova 485 www stránky školy: msmorbudejovice.com emailová adresa: [email protected] Ředitelka MŠ:

Jitka Simandlová

Zástupce ředitelky pro MŠ Husova: Božena Michalová Zástupce ředitelky pro MŠ Šafaříkova: Hana Vorlíčková Zřizovatel: Město Moravské Budějovice Kapacita: 235 dětí Počet tříd: 10 Provozní doba: 5.45 – 16.00 MŠ Fišerova 6.30 – 15.30 MŠ Husova 6.30 – 16.30 MŠ Šafaříkova Mateřská škola Moravské Budějovice je škola, která poskytuje vzdělání a výchovu žákům od 3 do 7 let v souladu se zřizovací listinou z 1. 1. 2003. Je samostatnou příspěvkovou organizací na dobu neurčitou se sídlem v Moravských Budějovicích. MŠ zabezpečuje předškolní vzdělání a její činnost je vymezena zákonem č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. MŠ se skládá z těchto částí: mateřská škola Fišerova (kapacita je 100 žáků), mateřská škola Husova (kapacita je 40 žáků), mateřská škola Šafaříkova (kapacita je 96 žáků), u všech MŠ jsou kuchyně.

27

3.4 Personální zajištění chodu mateřské školy Vedení školy je zajištěno ředitelem (statutárním orgánem), zástupcem ředitele pro školku Husovu a Šafaříkovu. Výuka je zajištěna 19 učitelkami MŠ. O chod školy se na správním úseku stará školnice, údržbář, několik uklízeček a kuchařek, vedoucí školní jídelny a ekonomka. Ředitel je statutárním orgánem organizace, který je jmenován a odvoláván zřizovatelem, za podmínek stanovených školským zákonem. Ředitel zodpovídá za chod školy, plní úkoly vedoucího a je oprávněn jednat jménem MŠ. Ředitel může být odvolán z funkce zřizovatelem z několika důvodů. Především z důvodu organizačních změn (jejichž důsledkem je zrušení vykonávané funkce), nedoplnění si znalostí nutných k výkonu této funkce, pozbytí některého z předpokladů pro výkon funkce ředitele školy, nebo závažného porušení (nebo neplnění) právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, které bylo zjištěno inspekční činností ČŠI, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány. (Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) Školní rok/Zaměstnanci Pedagogičtí pracovníci Nepedagogičtí pracovníci 2005/2006

17

12

2006/2007

17

12

2007/2008

17

12

2008/2009

17

12

2009/2010

19

12

Tabulka 2 Pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci (zpracováno autorem)

3.5 Školní jídelna Ve školní jídelně se uskutečňuje školní stravování dětí v době jejich pobytu ve škole. Školní jídelna zajišťuje také stravování zaměstnanců školy. Obědy zákonní zástupci žáků platí buď v kanceláři u ekonoma mateřské školy, kde lze zajistit i odhlášení žáků z obědů, tak i inkasem z účtu.

28

4. Poslání, vize a cíle školky 4.1 Poslání MŠ -

vést dítě ke zdravému životnímu stylu

-

přiměřeně rozvíjet fyzické, psychické a sociální stránky dítěte

-

učit dítě životu v sociální skupině, rozvíjet toleranci a vzájemnou empatii

-

budovat zdravé sebevědomí a sebejistotu dítěte

-

aby děti uměly dobře komunikovat a vyjádřit svůj vlastní názor

-

připravovat dítě ke vstupu do základní školy a k celoživotnímu učení

4.2 Vize MŠ Filozofií školy je vytvořit mateřskou školu rodinného typu s úzkými vazbami na rodiče. Vytvořit bezpečné prostředí pro všechny děti, kde budou děti prožívat plnohodnotné, radostné dětství ve společnosti svých kamarádů. Kde budou respektovány jejich zájmy, potřeby a individualita a kde budou mít příležitost prožívat, zkoumat, tvořit, zkoušet, samy se rozhodovat a spolupracovat s ostatními. Vize školky je: Budeme vytvářet takové podmínky, aby se děti do mateřské školy těšily.

4.3 Cíle MŠ Cílem mateřské školy je „absolvent“ MŠ, který se umí samostatně rozhodovat, orientuje se bez větších problémů v nových situacích i problémech úměrně svému věku, snaží se o kreativní hledání optimálních variant, je schopný komunikace s lidmi, je empatický, asertivní, ale nejedná agresivně. Je připraven cíleně přijímat další poznatky, učení ho zajímá a je schopný pracovat ve skupině. Uvědomuje si svoje silné i slabší stránky a přiměřeně věří ve svoje síly.

4.3.1 Hlavní strategické cíle Z těch bych upozornila například na tyto: Záměr: vytvoření optimálních podmínek pro předškolní vzdělávání

29

-

Cíl 1: Udržovat technický stav budov na přijatelné úrovni, provádět přiměřenou údržbu, po dohodě se zřizovatelem naplánovat rozsáhlejší rekonstrukci MŠ Husova a rekonstrukci bazénu v MŠ Fišerova

-

Cíl 2: Postupně vybavovat zařízení novým nábytkem (MŠ Husova), pomůckami, knihami, hračkami, snažit se o modernizaci všech prostor, respektovat potřeby dětí a trendy předškolního vzdělávání

Záměr: Udržet vysokou odbornou úroveň pedagogického sboru -

podporovat zájemce o další studia

-

umožnit účast na dalším vzdělávání pracovníků

-

oceňovat publikační činnost učitelů

-

získávat pro práci kvalitní učitele

-

odměňovat kvalitní práci, iniciativní návrhy

-

prezentovat úspěchy školy a konkrétní zásluhy jednotlivých pracovníků

-

umožnit svobodnou volbu metod a seberealizaci při výchově a vzdělávání

Záměr: dostatek financí pro rozvoj školy -

škola nakládá s přidělenými finančními prostředky racionálně v souladu s koncepcí rozvoje školy

-

škola získává další finanční prostředky oficiálními cestami (zapojení do projektů)

Záměr: systematické zvyšování kvality pedagogické práce -

činnosti k rozvoji zvládání jednoduché zrakové a sluchové percepce

-

rozlišování základních grafických tvarů, obrazců a symbolů

-

převyprávění slyšeného děje, vyvozování informací z předčítaného textu, domýšlení, jak by mohl tento text pokračovat, hodnocení předčítaného textu a další kreativní činnost s aplikováním obsahů textů do běžného života dítěte

-

činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)

-

činnosti

zaměřené

k

seznamování

se

s

elementárními

číselnými

a matematickými pojmy a jejich symboliku (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci. 30

-

Činnosti zaměřené na zvládání základů mezilidské komunikace, umět vyjádřit svoje touhy i potřeby, činnost na rozvoj emoční inteligence – chápat druhé, ale nepodlehnout nátlaku

-

Činnosti na rozvoj chápání zákonitostí přírody a jejich pravidel, vytváření povědomí o nutnosti ochrany přírody, probouzet zájem o experimentování, zkoumání a práci s přírodninami

Dochází k hodnocení podmínek, průběhu i výsledků práce a přijímají se opatření ke zvyšování kvality.

4.4 Popis systému řízení Čerpáno z vnitřní směrnice MŠ. Ředitel školy: -

rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak.

-

odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy

-

odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb

-

vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření

-

vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle zákona zřizuje

-

odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení

Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán, projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel školy k názorům pedagogické rady přihlédne. Pedagogickou radu tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále: -

stanovuje organizaci s podmínky provozu školy a školského zařízení 31

-

odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu v souladu s účelem, na který byly přiděleny

-

předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupy stanoveného ministerstvem

-

rozhoduje o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle §34 a ukončení předškolního vzdělávání podle §35 Školského zákona.

Zástupce ředitele: -

zastupuje ředitele v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu

-

plní samostatné úkoly stanovené popisem práce

Organizační schéma školy (vypracoval autor)

Ředitelka školy

zástupkyně

Zástupkyně

ekonomka

ředitelky

ředitelky

školy

učitelky a školnice MŠ Husova

Údržbář MŠ

vedoucí školní jídelny

učitelky, školnice a uklízečka MŠ Fišerova

Kuchařky učitelky a školnice

MŠ Husova

MŠ Šafaříkova

Šafaříkova Fišerova

4.4.1 Popis funkcí v organizaci

Řízení lidských zdrojů – Nové zaměstnance přijímáme na základě pohovoru. V komisi vždy sedí ředitelka MŠ, ekonom MŠ a vedoucí střediska, na které se nový zaměstnanec přijímá. Po přijetí je zaměstnanci založena složka, do které se mu vkládá 32

pracovní smlouva, platový výměr a zaměstnancem dodané dokumenty k uzavření smlouvy. Novému zaměstnanci je přidělena jedna osoba, která ho provede provozem a vše mu ukáže a v počátečním období je mu nápomocna k zapracování. Controlling -

provádí ředitelka MŠ. Máme vypracované stupně kontrol. Např.

v účetnictví se provádí kontrolu čerpání rozpočtu, stav pokladny a účtů, stav zásob na skladě atd. ICT – zaměřujeme se na vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT. Strategický a marketingový management – ředitelka dohlíží na plnění vize a cílů organizace. Kontroluje a sleduje zpětnou vazbu. Management financí – zajišťuje ředitelka, zástupkyně, ekonom a vedoucí školní jídelny.

5 Analýza hospodaření mateřské školy Vedení účetnictví v MŠ Moravské Budějovice, Fišerova 1340, Moravské Budějovice se řídí zákonem č. 563/91 Sb. o účetnictví, vyhlášky 505/2002 Sb. v platném znění a předpisy souvisejícími. MŠ účtuje v soustavě podvojného účetnictví, účetním obdobím je jeden kalendářní rok. Během účetního období se účtuje o skutečnostech, které s ním časově i věcně souvisí. Postupy účtování, odepisování, oceňování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek je MŠ povinno dodržovat podle pokynů ministerstva financí a během účetního období je nesmí měnit. Účtový rozvrh obsahuje syntetické a analytické členění účtů. Během účetního období je možno účtový rozvrh podle potřeb MŠ doplňovat. Pro zpracování účetnictví využívá MŠ, v souladu s § 33 zákona o účetnictví výpočetní techniku, projekčně programová dokumentace je uložena na EÚ. Jedná se o program OZOGOLD, distributor programu je OZO s. r. o, Liberec.

33

Účetnictví musí být vedeno průkazným způsobem, musí být úplné a správné, aby věrně zobrazovalo hospodářské skutečnosti. Všechny účetní případy musí být doloženy účetními doklady. Účetní zápisy jsou seřazeny v účetních knihách. Účetnictví MŠ je sledováno podle středisek. Čtyřikrát ročně je MŠ povinna sestavit účetní závěrku, kterou předkládá v tištěné podobě prostřednictvím městského úřadu Moravské Budějovice a prostřednictvím internetu Krajskému úřadu kraje Vysočina. Tvoří ji: ROZVAHA, VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY, PŘÍLOHA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY. Případně další výkazy požadované zřizovatelem. Roční účetní závěrka musí být podepsána ředitelkou MŠ, která je statutárním zástupcem MŠ nebo jejím zástupcem. Správnost provedení schvaluje zřizovatel. V souladu s § 9 zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví účtuje MŠ v soustavě podvojného účetnictví. K analýze hospodaření mateřské školy bylo využito informací zveřejněných v účetních výkazech za období 2005 až 2010. MŠ hospodaří s prostředky přidělenými ze státního rozpočtu, z rozpočtu zřizovatele a s finančními prostředky získanými vlastními aktivitami. Náklady, takto vzniklé, jsou pak rozděleny podle jednotlivých zdrojů financování. Mezi výnosy se započítávají dotace ze státního rozpočtu, dotace od zřizovatele a vlastní příjmy. Vlastní příjmy tvoří platby rodičů za školku a úroky. Mezi náklady se počítají neinvestiční náklady a provozní náklady. Z dotací ze státního rozpočtu se financují mzdové prostředky, odvody (sociální a zdravotní pojištění), ostatní platby za provedenou činnost, fond kulturních a sociálních potřeb a ostatní neinvestiční výdaje. Do ostatních neinvestičních nákladů placených ze státu patří například: zákonné pojištění pracovníků, pracovní oděvy, učební pomůcky, vzdělávání pedagogických pracovníků, cestovné a úhrada náhrady za nemoc. Finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele se používají především na provoz školy. Čerpají se převážně na učební pomůcky, vzdělávání nepedagogických pracovníků, cestovné, nákup majetku, spotřeba materiálu, spotřeba potravin ve školní jídelně, spotřeba energií (plyn, voda, elektřina), 34

opravy budov a zařízení, cestovné a školení provozních pracovníků, služby (např. telefonní poplatky, revize, odpady, internet), ostatní náklady (např. bankovní poplatky, pojištění zaměstnanců). 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Krajský úřad

6528000

7014000

7202000

7422000

7963000

8297000

Zřizovatel

1203000

1290896

1220000

1455000

1689500

1650000

Vlastní příjmy

1125707,61

1077481,93

1119992,39

1284485,33

1146804,46

1554700,84

Celkové

8856707,61

9382377,93

9541992,39

10161485,33

10799304,46

11501700,84

6528000

7014000

7202000

7422000

7963000

8297000

2328707,61

2363547,26

2339288,45

2739379,41

2835878,92

3204523,10

8856707,61

9377547,26

9541288,45

10161379,64

10798878,92

11501523,10

0

4830,67

703,94

105,69

425,54

177,54

příjmy Náklady neinvestiční Náklady provozní Celkové náklady Hospodářský výsledek Tabulka 3 Souhrn hospodaření (vlastní zpracování z výkazu Zisku a ztrát)

výdaje

2005

2006

2007

2008

2009

2010

mzdy a odvody

6453735

6955801

7147965

7353331

7185623

8216079

spotř. materiál

1164624

1199162

1304148

1419364

1525088

1843906

energie

691503

701935

661766

918533

978259

908566

opravy

30846

17804

23422

11262

17703

14222

služby

441734

444646

346517

329561

399291

401833

Tabulka 4 Porovnání nákladů v jednotlivých letech (vlastní zpracování z výkazu Zisku a ztrát)

5. 1 Analýza hospodaření za rok 2005 Celkové příjmy mateřské školy dosáhly v roce 2005 výše 8 856 707,61 Kč. Z toho činila dotace od krajského úřadu 6 528 000 Kč a dotace od zřizovatele 1 203 000 Kč. Ke zlepšení

příjmové

stránky

přispěly

především

vlastní

příjmy

ve

výši

1 125 707,61 Kč. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech ve sledovaném roce měla tržba za stravné a školné ve výši 1 113 441,50 Kč. Největší objem finančních prostředků 35

dotace od krajského úřadu tvořily mzdové prostředky ve výši 4 714 000 Kč a zákonné odvody a FKSP ve výši 1 746 000 Kč. Celkové náklady 8 856 707,61 Kč. Oproti tomu provozní náklady tvořily jen malou část z celkových nákladů, a to 2 328 707,61 Kč. Mzdové náklady – 4 714 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění - 1 645 733 Kč, FKSP – 94 002 Kč a ONIV – 74 265 Kč tvoří značnou část finančních prostředků určených pro neinvestiční výdaje. Zvýšená potřeba finančních prostředků v oblasti provozních nákladů byla způsobena především vyššími nároky na spotřebu materiálu v částce 1 164 624,40 Kč, spotřebu energií (vody, plyn, elektřina) v částce 691 503,06 Kč, opravy (budov a zařízení DHM) v částce 30 845,50 Kč a služby (telefonní poplatky, internet apod.) v částce 441 734,65 Kč. Po porovnání celkových výnosů a celkových nákladů byl hospodářský výsledek 0 Kč.

Graf 1: Příjmy 2005 (zpracováno autorem)

36

Graf 2 Výdaje 2005 (zpracováno autorem)

5.2 Analýza hospodaření za rok 2006 Celkové příjmy mateřské školy dosáhly v roce 2006 výše 9 382 377,93 Kč. Z toho činila dotace od krajského úřadu 7 014 000 Kč a dotace od zřizovatele 1 290 896 Kč. Ke

zlepšení

příjmové

stránky přispěly především

vlastní

příjmy

ve

výši

1 077 481,93 Kč. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech ve sledovaném roce měla tržba za stravné a školné ve výši 1 073 989,30 Kč. Největší objem finančních prostředků dotace od školského úřadu tvořily mzdové prostředky ve výši 5 079 000 Kč a zákonné odvody a FKSP ve výši 1 876 079 Kč. Celkové náklady 9 377 547,26 Kč. Oproti tomu provozní náklady tvořily jen malou část z celkových nákladů, a to 2 363 547,26 Kč. Mzdové náklady – 5 079 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění - 1 774 999 Kč, FKSP – 101 802 Kč a ONIV – 58 921 Kč tvoří značnou část finančních prostředků určených pro neinvestiční výdaje. Zvýšená potřeba finančních prostředků v oblasti provozních nákladů byla způsobena především vyššími nároky na spotřebu materiálu v částce 1 199 162,45 Kč, spotřebu energií (vody, plyn, elektřina) v částce 701 935,10 Kč, opravy (budov a zařízení DHM) v částce 17 804,10 Kč a služby (telefonní poplatky, internet apod.) v částce 444 645,61 Kč. Po porovnání celkových výnosů a celkových nákladů byl hospodářský výsledek 4 830,67 Kč.

37

Graf 3 Příjmy 2006 (zpracováno autorem)

Graf 4: Výdaje 2006 (zpracováno autorem)

5.3 Analýza hospodaření za rok 2007 Celkové příjmy mateřské školy dosáhly v roce 2007 výše 9 541 992,39 Kč. Z toho činila dotace od krajského úřadu 7 202 000 Kč a dotace od zřizovatele 1 220 000 Kč. Ke

zlepšení

příjmové

stránky přispěly především

vlastní

příjmy

ve

výši

1 119 992,39 Kč. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech ve sledovaném roce měla tržba za stravné a školné ve výši 1 088 141 Kč. Největší objem finančních prostředků dotace od školského úřadu tvořily mzdové prostředky ve výši 5 217 000 Kč a zákonné odvody a FKSP ve výši 1 930 965 Kč.

38

Celkové náklady 9 541 288,45 Kč. Oproti tomu provozní náklady tvořily jen malou část z celkových nákladů, a to 2 339 288,45 Kč. Mzdové náklady – 5 217 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění - 1 827 026 Kč, FKSP – 103 939 Kč a ONIV – 54 035 Kč tvoří značnou část finančních prostředků určených pro neinvestiční výdaje. Zvýšená potřeba finančních prostředků v oblasti provozních nákladů byla způsobena především vyššími nároky na spotřebu materiálu v částce 1 304 147,60 Kč, spotřebu energií (vody, plyn, elektřina) v částce 661 766,42 Kč, opravy (budov a zařízení DHM) v částce 23 421,90 Kč a služby (telefonní poplatky, internet apod.) v částce 346 516,53 Kč. Po porovnání celkových výnosů a celkových nákladů byl hospodářský výsledek 703,94 Kč.

Graf 5: Příjmy 2007 (zpracováno autorem)

Graf 6: Výdaje 2007 (zpracováno autorem)

39

5.4 Analýza hospodaření za rok 2008 Celkové příjmy mateřské školy dosáhly v roce 2008 výše 10 161 485,33 Kč. Z toho činila dotace od krajského úřadu 7 422 000 Kč a dotace od zřizovatele 1 455 000 Kč. Ke

zlepšení

příjmové

stránky přispěly především

vlastní

příjmy

ve

výši

1 284 485,33 Kč. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech ve sledovaném roce měla tržba za stravné a školné ve výši 1 257 337,50 Kč. Největší objem finančních prostředků dotace od školského úřadu tvořily mzdové prostředky ve výši 5 388 000 Kč a zákonné odvody a FKSP ve výši 1 965 331 Kč. Celkové náklady 10 161 379,64 Kč. Oproti tomu provozní náklady tvořily jen malou část z celkových nákladů, a to 2 739 379,41 Kč. Mzdové náklady – 5 388 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění - 1 859 011 Kč, FKSP – 106 320 Kč a ONIV – 68 669 Kč tvoří značnou část finančních prostředků určených pro neinvestiční výdaje. Zvýšená potřeba finančních prostředků v oblasti provozních nákladů byla způsobena především vyššími nároky na spotřebu materiálu v částce 1 419 363,52 Kč, spotřebu energií (vody, plyn, elektřina) v částce 918 532,87 Kč, opravy (budov a zařízení DHM) v částce 11 261,50 Kč a služby (telefonní poplatky, internet apod.) v částce 329 560,75 Kč. Po porovnání celkových výnosů a celkových nákladů byl hospodářský výsledek 105,69 Kč.

Graf 7: Příjmy 2008 (zpracováno autorem)

40

Graf 8: Výdaje 2008 (zpracováno autorem)

5.5 Analýza hospodaření za rok 2009 Celkové příjmy mateřské školy dosáhly v roce 2009 výše 10 799 304,46 Kč. Z toho činila dotace od krajského úřadu 7 963 000 Kč a dotace od zřizovatele 1 689 500 Kč. Ke

zlepšení

příjmové

stránky přispěly především

vlastní

příjmy

ve

výši

1 146 804,46 Kč. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech ve sledovaném roce měla tržba za stravné a školné ve výši 1 141 610 Kč. Největší objem finančních prostředků dotace od školského úřadu tvořily mzdové prostředky ve výši 5 398 000 Kč a zákonné odvody a FKSP ve výši 1 787 623 Kč. Celkové náklady 10 798 878,92 Kč. Oproti tomu provozní náklady tvořily jen malou část z celkových nákladů, a to 2 835 878,92 Kč. Mzdové náklady – 5 398 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění - 1 679 843 Kč, FKSP – 107 780 Kč a ONIV – 226 377 Kč tvoří značnou část finančních prostředků určených pro neinvestiční výdaje. ONIV větší v důsledku uspoření peněz ze slevy na SP, která byla v tomto roce umožněna. Zvýšená potřeba finančních prostředků v oblasti provozních nákladů byla způsobena především vyššími nároky na spotřebu materiálu v částce 1 525 087,81 Kč, spotřebu energií (vody, plyn, elektřina) v částce 978 258,97 Kč, opravy (budov a zařízení DHM) v částce 17 703 Kč a služby (telefonní poplatky, internet apod.) v částce 399 290,64 Kč. Po porovnání celkových výnosů a celkových nákladů byl hospodářský výsledek 425,54 Kč.

41

Graf 9: Příjmy 2009 (zpracováno autorem)

Graf 10: Výdaje 2009 (zpracováno autorem)

5.6 Analýza hospodaření za rok 2010 Celkové příjmy mateřské školy dosáhly v roce 2010 výše 11 501 700,84 Kč. Z toho činila dotace od krajského úřadu 8 297 000 Kč a dotace od zřizovatele 1 650 000 Kč. Ke

zlepšení

příjmové

stránky přispěly především

vlastní

příjmy

ve

výši

1 554 700,84 Kč. Nejvyšší podíl na vlastních příjmech ve sledovaném roce měla tržba za stravné a školné ve výši 1 442 379,50 Kč. Největší objem finančních prostředků dotace od školského úřadu tvořily mzdové prostředky ve výši 6 061 000 Kč a zákonné odvody a FKSP ve výši 2 155 079 Kč.

42

Celkové náklady 11 501 523,10 Kč. Oproti tomu provozní náklady tvořily jen malou část z celkových nákladů, a to 3 204 523,10 Kč. Mzdové náklady – 6 061 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění - 2 034 260 Kč, FKSP – 120 819 Kč a ONIV – 80 921 Kč tvoří značnou část finančních prostředků určených pro neinvestiční výdaje. Zvýšená potřeba finančních prostředků v oblasti provozních nákladů byla způsobena především vyššími nároky na spotřebu materiálu v částce 1 843 905,87 Kč, spotřebu energií (vody, plyn, elektřina) v částce 908 566,44 Kč, opravy (budov a zařízení DHM) v částce 14 221,50 Kč a služby (telefonní poplatky, internet apod.) v částce 401 833,38 Kč. Po porovnání celkových výnosů a celkových nákladů byl hospodářský výsledek 177,54 Kč.

Graf 11: Příjmy 2010 (zpracováno autorem)

Graf 12: Výdaje 2010 (zpracováno autorem)

43

5.7 Souhrnný přehled o financování podle zdrojů v letech 2005 – 2010 5.7.1 Příspěvky od Kraje Vysočina rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

dotace

6528000

7014000

7202000

7422000

7963000

8297000

Tabulka 5 Příspěvek od Krajského úřadu Vysočina (vlastní zpracování z Výkazu zisku a ztrát)

5.7.2 Příspěvky od zřizovatele rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

dotace

1203000

1290896

1220000

1455000

1689500

1650000

Tabulka 6 Příspěvek od zřizovatele Města Moravských Budějovic (vlastní zpracování z Výkazu zisku a ztrát)

44

5.7.3 Porovnání HV

rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

HV

0

4830,67

703,94

105,69

425,54

177,54

Tabulka 7 Hospodářský výsledek (vlastní zpracování z Výkazu zisku a ztrát)

5.8 Tvorba a čerpání fondů Zůstatky na účtech fondů se ke konci roku převádí do následujícího roku. Fond rezervní – ten se tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku z minulých let. Škola ho prozatím nečerpala. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

0

0

0

4830,67

5537,61

5643,30

příjem

0

0

4830,67

706,94

105,69

425,54

čerpání

0

0

0

0

0

0

Stav

0

0

4830,67

5537,61

5643,30

6068,84

Stav k 1.1.

k 31.12. Tabulka 8 Rezervní fond (Vlastní zpracování na základě výkazu Rozvaha)

45

Největší částka se převedla do fondu rezerv v roce 2007. Jednalo se o výsledek hospodaření předešlého roku. V dalších letech se částky převodu do fondu pohybovaly v rozmezí do tisíce korun. Je zde vidět, že organizace má nastavený rozpočet s maximálním využitím finančních nákladů a tím minimální úsporou. Fond Kulturních a sociálních potřeb (FKSP) – ten je tvořen 1 % ze mzdových prostředků. V předešlých letech bych tvořen 2 %.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

10553

22755

28838

30650

41779

56898

příjem

94002

101080

103939

107123

115662

120819

čerpání

81800

0

102127

95994

100543

100293

Stav

22755

28838

30650

41779

56898

77424

Stav k 1.1.

k 31.12. Tabulka 9 FKSP (Vlastní zpracování na základě výkazu Rozvaha)

V roce 2005 bylo čerpáno FKSP na kulturu 32 000 Kč, na stravování zaměstnanců 49 800 Kč. V roce 2006 bylo čerpáno FKSP na kulturu 45 400 Kč, na stravování zaměstnanců 49597 Kč. V roce 2007 bylo čerpáno FKSP na kulturu 46 650 Kč, na stravování zaměstnanců 49 977 Kč a na dary k životnímu jubileu 5 500 Kč. V roce 2008 bylo čerpáno FKSP na kulturu 45 999 Kč a na stravování zaměstnanců 49 995 Kč. V roce 2009 bylo čerpáno FKSP na kulturu 44 585 Kč, na stravování zaměstnanců 50 958 Kč a na dary k životnímu jubileu 5 000 Kč. V roce 2010 bylo čerpáno FKSP na kulturu 44 630 Kč, na stravování zaměstnanců 53 163 Kč a na dary k životnímu jubileu 2 500 Kč. Fond odměn a investiční fond organizace netvoří.

46

5.9 Zhodnocení výsledků hospodaření s prostředky kraje Mateřská škola Moravské Budějovice jako samostatný právní subjekt vznikla od roku 2003. Já jsem se soustředila na porovnávání let 2005 – 2010. Čerpání mzdových prostředků v letech 2005 – 2010 bylo shledáno jako efektivní a účelné. Způsob odměňování vychází z vnitřního platového předpisu. A organizace má zpracované i kritéria na přiznávání osobních příplatků a odměn. Příplatky za vedení se vyplácí v souladu s platnými právními předpisy. Čerpání ostatních neinvestičních nákladů od kraje se z objemu celkového příspěvku od kraje pohybuje v roce 2005 ve výši 74 265 Kč, což je 1,14 % z celkového množství finančních prostředků. V roce 2006 ve výši 58 921, což je 0,8 %. V roce 2007 ve výši 54 035 Kč, což je 0,8 %. V roce 2008 ve výši 68 669 Kč, což je 0,9 %. V roce 2009 ve výši 71 000 Kč, což je 0,9 %. V roce 2010 ve výši 80 921 Kč, což je 0,9 %. Čerpalo se na cestovné, další vzdělávání pedagogických pracovníků, ochranné pracovní prostředky, zákonné pojištění zaměstnanců a školní potřeby. Od roku 2009 se čerpalo i náhrady za nemoc.

5.10 Zhodnocení výsledků hospodaření s prostředky zřizovatele Finanční prostředky od zřizovatele byly čerpány na provoz školy. Největší objem finančních prostředků byl ve sledovaných letech použit na úhradu energií, nákup majetku, učebních pomůcek, čisticích prostředků, úhrady za telefony, odpad, internet, zabezpečení školy a jiné služby. Ve sledovaných letech škola nepřekročila rozpočet finančních prostředků. V letech 2006 - 2010 skončila s kladným výsledkem hospodaření. Vlastní příjmy tvořily příjmy za školku, tzv. školné. O tyto příjmy se škole snižuje rozpočet od zřizovatele. Škola musí, již při sestavování rozpočtu odhadnout, kolik finančních prostředků vybere od rodičů za školku v příštím roce.

47

Škola sice odepisuje majetek, ale město jí na odpisy finanční prostředky neposkytuje a tak vždy ke konci roku se odpisy z účetnictví odúčtují. Proto nemá ani zřízen investiční účet.

5.11 Okamžitá likvidita Při analýze hospodaření v letech 2005 – 2010 jsem si vybrala na ukázku okamžitou likviditu podniku. Likvidita nám ukazuje schopnost organizace hradit své závazky. U soukromého ziskového sektoru se podle Kraftové pohybuje tato likvidita okolo hodnoty 0,2. Okamžitá likvidita se vypočítá: LI

okamžitá likvidita

Pe

peníze a jejich ekvivalenty

KZv

krátkodobé závazky

LI = Pe / KZv

(Kraftová, 2002)

Okamžitá

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1,13

1,07

0,99

0,97

1,05

1,08

likvidita Tabulka 10 Okamžitá likvidita (Zpracováno autorem, rozvaha MŠ)

Výpočty byly prováděny vždy k poslednímu dni v roce. Jak je patrné, tak organizace má dobrou schopnost hranit své závazky. Jednotlivé roky se pohybují v průměru okolo jedné. Je to dáno tím, že škola hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a její HV neskončil ve sledovaných letech ve ztrátě.

5.12 Kontroly ve škole za rok 2005 – 2010 Ve škole proběhla v roce 2005 kontrola od zřizovatele na hospodaření s veřejnými prostředky. Při kontrole nebyly zjištěny významné nedostatky ani rozpory se závaznými 48

právními předpisy. Kontrola doporučila vypracovat vnitřní směrnici, která bude systém řídící kontroly konkretizovat, nebo zpracovat systém řídící kontroly do stávající směrnice o oběhu účetních dokladů. V roce 2006 proběhla kontrola od zřizovatele na hospodaření s veřejnými prostředky. Při kontrole nebyly zjištěny nedostatky. V tomto roce proběhla i kontrola České školní inspekce. Kontrola byla zaměřená na výchovu ke zdraví v předškolním vzdělávání. Bylo zjištěno, že personální řízení je standardní a podporuje rozvoj osobnosti dítěte. Školní vzdělávací program je v souladu se všemi stanovenými kritérii. Podmínky k výchově ke zdraví jsou standardní a neohrožují její realizaci. Přesto navrhlo změnu denního režimu a vybavení tříd dětským nábytkem. V roce 2007 proběhla kontrola zřizovatele na hospodaření s veřejnými prostředky. Při kontrole nebyly zjištěny nedostatky. Proběhl i audit hospodaření, který v organizaci provedla firma APOGEO AUDIT s. r. o. I tato kontrola proběhla bez závad. V roce 2008 proběhla kontrola od zřizovatele na hospodaření s veřejnými prostředky. Při kontrole nebyly zjištěny nedostatky ani rozpory se závaznými právními předpisy. Kontrola Všeobecné zdravotní pojišťovny na kontrolu oznamovací povinnosti a kontrolu plateb pojistného a termínu splatnosti. Proběhla bez závad. V roce 2009 proběhla kontrola Úřadu práce na docházku dětí mladších čtyř let a skutečnost, zda jejich docházka do MŠ není v rozporu s poskytování dávky státní sociální podpory (rodičovského příspěvku). Kontrolou se zjistily 2 případy, kdy došlo k porušení zákona o státní sociální podpoře. Matkám obou dětí byl vyčíslen přeplatek na dávce státní sociální potřeby (rodičovský příspěvek). Evidence mateřské školy je vedena přehledně a bez závad. V tomto roce byla provedena i kontrola Okresní správou sociálního zabezpečení na kontrolu nemocenského pojištění a důchodové pojištění. Kontrola proběhla bez závad. V roce 2010 byla provedena kontrola Všeobecné zdravotní pojišťovny na kontrolu oznamovací povinnosti a kontrolu plateb pojistného a termínů splatnosti. Kontrola proběhla bez závad. Proběhla také kontrola zřizovatele na hospodaření s veřejnými prostředky. Při kontrole nebyly zjištěny nedostatky. Vnitřní kontrola probíhá v organizaci každé čtvrtletí, před odesláním závěrkových výkazů. 49

6 SWOT analýza Na vypracování SWOT analýzy se podíleli všichni zaměstnanci a proto si myslím, že má větší vypovídací schopnosti o organizaci, než kdyby ji zpracoval jen statutární zástupce organizace. Přidělovaná známka je 1 – 5. Kde jednička je maximální a pětka je minimální. Na stanovení poměru a známek se konzultačně podílela i ředitelka školy.

6. 1 Silné stránky - kvalitní učitelé – všichni učitelé mají potřebné vzdělání k výkonu své profese a dále se vzdělávají, aby ve výuce mohli používat nové metody a trendy. - rekonstrukce MŠ – dvě ze školek jsou po celkové rekonstrukci, jde i o vybavení novým nábytkem a o rekonstrukci hřiště na MŠ Šafaříkova. - cizí jazyky – rodiče mají možnost své děti přihlásit do kroužku anglického, ale i německého jazyka. Výuka probíhá přímo ve školce. - provozní doba – je uzpůsobena, aby vyhovovala jak rodičům, kteří potřebují děti předat do školy do 6:00 hodin, tak rodičům, kteří zase potřebují, aby jejich dítě bylo ve školce déle. - alternativní vzdělávací program – je měněn co tři roky, aby děti při docházce do MŠ prošly všemi etapami. Jde o rok s Krtečkem, o rok hledání klíčů k městu a ke světu a o rok ruce, zaměřen na rodinu, pomáhání si atd.

6. 2 Slabé stránky - vybavení tříd – některé třídy na MŠ Husova jsou vybaveny starším nábytkem, který již začíná být nevyhovující. - vybavení zahrady MŠ Fišerova – bylo by potřeba dovybavit zahradu novými prvky pro děti.

50

- málo financí - s tímto probléme se potýká většina škol. S rozpočtem vycházíme jen na nákup nejnutnějších věcí. - prostorové řešení MŠ Husova – zde by byla potřeba celková rekonstrukce školy

6. 3 Příležitosti - dopravní hřiště – školce by pomohla jeho výstavba ve výuce dětí - rekonstrukce bazénu – bazén je v havarijním stavu a město na opravu nemá peníze, jeho oprava by ze školky opět udělala jedinou školku na Budějovicku s bazénem. Bazén využívali i okolní školky k výuce plavání. - logoped na MŠ – při stále se zhoršující výslovnosti dětí by kvalifikovaný logoped pro MŠ byl přínosem. - vyšší porodnost – zde by školce pomohlo, kdyby mladí lidí z města neodcházeli a mohli zde najít pracovní uplatnění. - spolupráce s ostatními školami – ta by se mohla více rozvíjet

6. 4 Hrozby - nedostatek financí – při neustálém snižování přídělu do školství by mohlo dojít k tomu, že škola nebude mít peníze na pokrytí základních výdajů. - nízká porodnost – dětí ubývá a může dojít k uzavření některé ze škol. - nezaměstnanost – rodiče bez práce nebudou mít finanční prostředky k tomu, aby děti dávali do školky. - ničení našeho majetku – již tak málo finančních prostředků se musí vynakládat na opravy poničeného majetku na hřištích.

51

Silné stránky

poměr

známka

výsledek

Slabé stránky

poměr

známka

výsledek

Kvalitní učitelé

0,4

1

0,4

Vybavení tříd

0,2

3

0,6

0,2

4

0,8

MŠ Husova Rekonstrukce

0,2

1

0,2

Vybavení zahrady MŠ

MŠ

Fišerova Cizí jazyky

0,2

2

0,4

Málo financí

0,4

1

0,4

Provozní doba

0,1

3

0,3

Prostorové

0,2

2

0,4

řešení MŠ Husova Alternativní

0,1

2

0,2

vzdělávací program 1,5

2,2

Příležitosti MŠ

poměr

známka

výsledek

Hrozby MŠ

poměr

známka

výsledek

Dopravní

0,2

4

0,8

Nedostatek

0,3

1

0,3

0,3

1

0,3

0,2

2

0,4

0,2

2

0,4

hřiště

Rekonstrukce

financí 0,2

1

0,2

bazénu Logoped na

porodnost 0,1

2

0,2

MŠ Vyšší

nezaměstnano st

0,3

1

0,3

porodnost

Spolupráce s

Nízká

Ničení našeho majetku

0,2

2

0,4

ostatními MŠ 1,9

1,4

52

SWOT MATICE Interní faktory

Silné stránky (1,5)

Slabé stránky (2,2)

Externí faktory

S

W

Příležitosti (1,9)

Poloofenzivní

O Hrozby (1,4) T

Po vyhodnocení SWOT matice nám vyšla ke zvolení poloofenzivní strategie. To co školu nejvíce ovlivňuje ve vnitřním prostředí (W) je rozpočtové omezení ve financích. Z vnějšího prostředí (O) by školu nejvíce ovlivnila rekonstrukce bazénu a vyšší porodnost v regionu. Měla by se zaměřit na opravu bazénu, s kterým by byla jako jediná v okolí jedinečná. Důležité pro školu bude nadále posilovat své postavení na trhu.

7 Efektivnost fungování neziskové organizace MŠ Moravské Budějovice Efektivnost v neziskovém sektoru se hodnotí velice obtížně. Nejsou doposud vytvořené metodiky na stanovení výkonových a finančních kritérií, které by spolehlivě vystihovaly tvrdá měřítka efektivnosti. Proto jsem zvolila metodu, která je založená na posouzení spokojenosti klientů s poskytovanou službou – předškolní vzdělávání dětí. Vytvořila jsem dotazník zaměřený na spokojenost dětí ve škole, informovanost rodičů s akcemi školy, jejich spokojenost s personálním obsazením, s kvalitou jídla v jídelně, s prostředím ve škole a na případné připomínky rodičů. Dotazník je uveden v přílohách mé bakalářské práce. Tento dotazník byl rozdán rodičům dětí, které navštěvují mateřskou školu v Moravských Budějovicích. Bylo vydáno 50 dotazníků a 35 se vrátilo vyplněných, což představuje 70 % návratnosti. 53

Vyhodnocení dotazníku pro rodiče. Otázka 1: Chodí vaše dítě do MŠ rádo? Vždy

30 rodičů

Občas

5 rodičů

Vůbec

nikdo

Otázka 2: Orientujete se ve vyvěšených informacích? Bez problémů

30 rodičů

S občasnými problémy

5 rodiče

Neorientuji

nikdo

Otázka 3: Sledujete týdenní vzdělávací plán? Pravidelně

30 rodičů

Občas

5 rodiče

Nesleduji

nikdo

Otázka 4: Navštěvujete odpolední akce MŠ? Vždy

27 odpovědí

Občas

8 rodiče

Nenavštěvuji

nikdo

54

Otázka 5: Máte nějaké návrhy na nové akce? 1 x připomínka – nedělat akce ve středu z důvodu úředního dne v zaměstnání rodičů 1 x návrh na víkendový pobyt s rodiči 1 x návrh na batikování a malování na trička 1 x návrh na setkání s canisterapeutickými psy 31 bez odpovědi

Otázka 6: Těší se vaše dítě do MŠ zejména proto, že …. Je zvídavé a chce toho hodně vědět

24 rodičů

Nemusíte dítě část dne opatrovat

0 rodičů

Dítě se naučí podřizovat a bude se řídit pravidly 2 rodiče Jiné důvody

5 x možnost poznat nové vrstevníky 2 x naučí se více, jak kdyby bylo doma 2

x zvykne si na nové děti

Otázka 7: Považujete MŠ za důležitou? Protože připraví vaše dítě na školu

9 rodičů

Protože MŠ spolu s rodinou pomůže

4 rodiče

dítěti vyrovnat se s problémy Protože MŠ poskytne dítěti možnost hrát 20 rodičů si s kolektivem stejně starých dětí Jiné důvody

2 x odpověděli, že se naučí respektovat ostatní

55

Otázka 8: Jaké učitelce více důvěřujete Starším s dlouholetou zkušeností

0 rodičů

Mladší vyškolené nejnovějšími poznatky

0 rodičů

Nezáleží na stáří ani zkušenostech, nýbrž na osobnosti učitelky

31 rodičů

Důvěra ke všem učitelkám

4 rodiče

Otázka 9: Navštěvujete den otevřených dveří? Ano

25 rodičů

Ne

4 rodiče

Občas

6 rodiče

Otázka 10: Jste spokojeni se složením jídelníčku a kvalitou jídla? Ano

33 rodičů

Ne

nikdo

Občas

2 rodiče napsali, že oběda není dost, dítě se hned doma ptá na jídlo

Otázka 11: Využíváte konzultační hodiny? Ano

31 rodičů

Ne

2 rodič

Občas

2 rodič

56

Otázka 12: Jste spokojeni s čistotou a jejím udržování v budově MŠ? Ano

35 rodičů

Ne

nikdo

Otázka 13: Vypráví vám dítě o dění v MŠ? Ano

35 rodičů

Ne

nikdo

Otázka 14: Navštěvujete internetové stránky MŠ? Ano

31 rodičů

Ne

2 rodič

Občas

2 rodič

Otázka 15: Máte nějakou špatnou zkušenost s MŠ? Ano – jakou 2 x nespokojenost, že do MŠ chodí nachlazené děti, které přenáší bacily na ostatní, učitelky by tyto děti neměly ponechávat v kolektivu. 2 x upozornění na nadměrný hluk v budově MŠ, rodiče doporučují záclony, nebo nějaké opatření na snížení hluku, dítě si stěžuje na bolest hlavy a chraptí Ne

31 rodičů

Otázka 16: Myslíte si, že je vyslyšen váš názor? Ano

31 rodičů

57

Ne

nikdo

Nevím

4 rodiče

Otázka 17: Na co bychom se měly zaměřit (zavést, zlepšit, změnit) v rámci provozu či vybavení MŠ? 2 x návrh na čistění zubů po obědě, v rámci zdrav. prevence 2 x rodičům chybí přístřešek pro kočárky a stojan na kola 2 x odhlučení tříd

Závěr k dotazníku: Při vyhodnocení dotazníku můžeme říci, že rodiče jsou s činností MŠ spokojeni. Jejich připomínky, zejména odhlučení tříd, zřízení přístřešku na kočárky a stojanu na kola se bude škola v rámci svých finančních možností snažit řešit. Akce pro rodiče a děti se bude škola snažit organizovat v neúřední dny. Děti nejsou nuceny do jídla, pokud jim strava nechutná, mají možnost svoji porci odnést. Děti si jídlo mohou přidat v jakémkoli množství. Pokud je tedy dítě po příchodu domů hladové tak hlavním důvodem je, že je vybíravé v jídle. Přístřešek na kočárky zatím není z finančních důvodů možný, stojan na kola bude zakoupený a umístněný před budovu mateřské školy ještě v tomto roce. Po konzultaci s hygienickou stanicí nechá škola přeměřit hladinu hluku ve třídách a přijme doporučená opatření.

58

8 Souhrn Každoroční příděly škola vyčerpá téměř na 100 %, jak je patrné z hospodářského výsledku v jednotlivých letech. Finanční příděly od zřizovatele využívá hlavně na zajištění provozu školy. I když se částka přídělu od zřizovatele od roku 2005 do roku 2010 zvýšila o 447 000 Kč, stále škola ze svého rozpočtu nic neušetří. Výdaje z rozpočtu zřizovatele jdou na energie a to v průměru asi 8 %. Škola se snaží o úsporu v hlídání cen na trhu a hledání nejlevnějších dodavatelů.

Což se sice projevuje na spotřebě energie, ale již méně to je patrné

v celkové ceně vyjádřené v penězích. Největší nárůst energií byl v roce 2008. Došlo zde k přesunu z nevyhovující budovy školky Jiráskova do nové budovy školky na ulici Šafaříkova. Tato školka je větší o dvě třídy, je zde zabudovaná v kuchyni vzduchotechnika, která pracuje na elektrickou energii a kuchyň je také nově vybavena přístroji, které taktéž spotřebovávají elektrickou energii. Proto také došlo k celkovému nárůstu. V roce 2010 došlo k zateplení školky na ulici Fišerova a to se projevilo úsporou ve výši 69 693 Kč oproti roku 2009. Spotřební materiál a pořízený nový majetek činí v průměru 14% z celkového čerpání rozpočtu. V roce 2010 školka Fišerova obměnila již zastaralý nábytek ve všech čtyřech třídách. To se projevilo na zvýšení částky oproti roku 2009 o 318 818 Kč. Do spotřebního materiálu můžeme zařadit i různé učební pomůcky, které škola nakupuje. Patří sem i spotřeba výkresů, pastelek a různého výtvarného matriálu, různé kancelářské potřeby, čisticí prostředky apod. Myslím si, že je dobře, že se škola snaží o nákupy nových učebních pomůcek a výměnu zastaralého nevyhovujícího nábytku. Za služby škola ze svého rozpočtu čerpá v průměru asi 4 %. Jde hlavně o služby za telefon, internet a zabezpečení školky. Tyto částky se pohybují v jednotlivých letech v průměru na stejné úrovni. Školné, které škola sama vybírá a činní v průměru asi12 % z celkových příjmů školy, by škole pomohlo, kdyby si o něj nemusela snižovat rozpočet od zřizovatele. Tyto peníze by potom mohla dále použít dle svého uvážení. A toto bych se snažila prosadit u zřizovatele, aby školce vybrané peníze za školné ponechal a nesnižoval jí rozpočet.

59

Kdyby došlo k úspoře rozpočtu u zřizovatele, tak by škola ráda vybavila v dalších letech novým nábytkem školu Husovu. Jestli se městu podaří sehnat dotaci na opravu školy Husova, tak by mělo dojít k celkové rekonstrukci s výměnou oken a zateplením budovy. Tato dotace se zřizovateli potom určitě vrátí v úspoře za energie. Škola by ráda opravila i nefunkční bazén na škole Fišerova. Zřizovatel ovšem v rozpočtu zatím peníze na opravu nenašel. V oblasti komunikace školy se zřizovatelem není problém. Zřizovatel pravidelně provádí kontrolu provozu a hospodaření školy. O průběhu kontroly vydává zřizovatel zprávu. Všechny provedené kontroly byly bez připomínek. Pokud by zřizovatel zjistil nedostatky, vyvolává řízení se zodpovědnými osobami a následují sankce od udělení napomenutí až po odvolání odpovědných osob. Bývají také uplatňovány finanční postihy. Škola komunikuje se zřizovatelem i při sestavování rozpočtu nebo při žádostech o jeho navýšení. Myslím si, že provozní rozpočet školy na to, že z něj je potřeba hradit náklady na provoz a údržbu tří budov není moc vysoký. Škola musí hodně hlídat čerpání rozpočtu v průběhu roku, kdy se hradí jen nezbytně nutné náklady. K většímu čerpání, zbývající částky rozpočtu dochází většinou až v konci roku. Sehnat finanční dary od sponzorů, je v období finanční krize a krachu několika podniků v Moravských Budějovicích, zcela nemožné. Finanční příděly od krajského úřadu škola čerpá v plné výši. V žádném z uvedených roků finanční prostředky nevracela. Z krajského úřadu škola hradí hlavně platy zaměstnanců a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Toto v průměru tvoří 99,1 % z celkového přídělu z kraje. Ráda bych se zaměřila na problémy se mzdovými prostředky na platy. Toto je problém, který se týká všech škol. Mzdové prostředky škola dostává od krajského úřadu na základě vypočteného normativu na děti. Není zde podle mě zohledňováno, že nepedagogičtí pracovníci (zejména uklízečky a školnice), kteří již v tuto dobu pobírají skoro minimální plat, uklízí pořád stejné prostory, i když je ve škole například o deset dětí méně. Škola ovšem na ně do rozpočtu dostane stejně jako na učitele částku, která vychází z počtu dětí. 60

Výkon zaměstnanců v těchto prostředcích není zohledněn. V loňském roce ministerstvo zavedlo, že se mzdové složky rozdělí na platy pedagogů a nepedagogů. Před tímto rozdělením si škola mohla sama rozhodnout, jak finanční prostředky použije, což si myslím, že bylo daleko lepší, než nově zavedený systém. V něm si škola nemůže finanční prostředky sama přesouvat. Tím došlo ke snížení již tak malých platů nepedagogů.

V průměru v organizaci došlo ke snížení platů nepedagogických

pracovníků o 8 %. Pedagogové si polepšili v letošním roce zavedením nové platové tabulky. Ovšem ministerstvo školám neposlalo na toto navýšení tarifů dost finančních prostředků. A tak škola zase musí řešit otázku, kde ušetřit. Nelíbí se mi, že v médiích se objeví informace o navýšení platů, ale ve skutečnosti organizace na jejich pokrytí v plné výši nemá dost finančních prostředků. A tak dochází k odebrání osobního příplatku i k přesunu zaměstnanců do nižšího platového stupně. Dle mého názoru, k tomu navýšení platů nemělo dojít, když v rozpočtu chybí finanční prostředky. Finanční prostředky, které škola dostává od státu na ostatní neinvestiční výdaje, to je v průměru 0,9 % z celkového rozpočtu kraje, škole sotva stačí na pokrytí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, úhrady na nemoci zaměstnanců, cestovného a zákonného pojištění zaměstnanců, které již musí škola z půlky hradit z finančních prostředků zřizovatele. Již několik let zpět škole nezbývá z rozpočtu kraje na nákup školních potřeb pro děti. Vše musí hradit z rozpočtu zřizovatele. Jako problém v oblasti dalšího vzdělávání bych viděla minimální možnost přesunu finančních prostředků, není možné uspokojit počet žadatelů o další vzdělávání. Protože vyšší dotace od kraje není možná a na financování z prostředků města také nezbývá, tak si učitelé musí náklady na vzdělávání hradit sami. Jako možné řešení bych viděla, kdyby si škola mohla alespoň část prostředků ze školného nechat na pokrytí těchto potřeb a nemusela o školné snižovat rozpočet u zřizovatele. Pro své zaměstnance škola zajišťuje závodní stravování, na které přispívá z fondu kulturních potřeb každému zaměstnanci 9 Kč na jeden oběd. V minulých letech zaměstnancům poskytovala z toho fondu i finanční částky na masáže, kulturní vystoupení a dětské tábory.

61

Závěr Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit efektivnost hospodaření školy s finančními prostředky v letech 2005 – 2010. Upozornit na problémy a navrhnout opatření. Mateřská škola Moravské Budějovice je příspěvková organizace a jejím zřizovatelem je Město Moravské Budějovice. Byla zřízena za účelem poskytování služby předškolního vzdělávání. Je složena ze tří školek. Do všech tří školek dochází v průměru celkem 235 dětí. Školky jsou kapacitně naplněny na sto procent. Podle dotazníku, který jsem zpracovala, jsou jak děti, tak i rodiče se školkou spokojeni. Při zápisu dětí do školky dochází i k tomu, že některé děti nemohou být z kapacitních důvodů přijaty. Už i tento velký zájem o školku ukazuje na to, že se zde učitelky dětem plně věnují. Což potom rodiče vidí u dětí, když nastoupí do školy. Ve školce jsou dva jazykové kroužky (angličtina a němčina), kde učitelky nenásilnou formou dětem tento jazyk představují a zprostředkovávají prvotní základní poznatky. Toto jim potom pomůže v začátcích ve škole. Myslím si, že škola v tomto směru pracuje výborně. Důležité pro školu zůstává, aby měla do dalších let naplněnou kapacitu dětí. Od toho se potom odvíjejí její finanční možnosti. Škola hospodaří s příspěvky jak od zřizovatele, tak od Kraje Vysočina. Má i vlastní příjmy za školné. Největším nákladem jsou pro školu platy a odvody za zaměstnance. Ty tvoří v průměru za sledované roky 72 % celkových nákladů v organizaci. Platy se ve škole stanoví podle platové tabulky dané legislativou. Škola ve sledovaných letech hospodařila s vyrovnaným rozpočtem a její hospodářský výsledek se v průměru pohyboval ve výši 1 041 Kč, což hlavně ovlivnil rok 2006, kdy byl hospodářský výsledek 4 830,67 Kč. V ostatních letech se hospodářský výsledek nedostal nad vypočítaný průměr. Podle výsledků kontrol, které byly provedeny ve škole, škola hospodaří efektivně a hospodárně. I činnost školy je rodiči i zřizovatelem vnímána pozitivně. Při rozboru hospodaření za jednotlivé roky jsem zjistila, že se škola snaží hledat nejlevnější dodavatele energie. Měla by v tomto pokračovat i nadále. To jí zajistí nemalé úspory

62

v rozpočtu. Další možnosti pro efektivní čerpání rozpočtu uvádím v následujících opatřeních. Škola by měla zajistit, aby nedocházelo k plýtvání u čisticích prostředků, kancelářských a školních potřeb. Myslím si, že zde by mohlo dojít k úspoře v čerpání výdajů. Tady bych viděla zavedení karty na výtvarný materiál pro jednotlivé třídy. Zde by byla potom možnost porovnat jednotlivé čerpání po třídách. Spotřeba školních potřeb se ve škole zatím sleduje na jednotlivé školy, kde se porovnává spotřeba po školách, ale není hlídaná spotřeba po třídách. Spotřebu čisticích prostředků bych řešila tak, že každá uklízečka by si na měsíc načerpala a podepsala čisticí prostředky a tím by došlo ke kontrole spotřeby u jednotlivých pracovníků. Zatím je prováděna kontrola také jen po školách. Tímto by mohlo dojít k nějaké úspoře a k zamezení plýtvání s přidělenými prostředky, protože si každý zodpovědný pracovník bude zodpovídat za čerpání těchto prostředků. U kancelářských potřeb bych viděla úsporu v kopírování. Myslím si, že některé učitelky nevyužijí list na kopírování pro děti z obou stran a tím dochází zbytečně k větší spotřebě kopírovacího papíru. Nápravu bych viděla v poučení učitelek, aby využívaly papír z obou stran. Zavádění sešitu na zapisování listů ke kopírce se ve škole, kde jsem pracovala dříve, neosvědčilo. Docházelo k tomu, že počet listů v sešitě nesouhlasil s počty listů vykázanými na kopírce a proto se potom od toho ustoupilo. Protože ceny zboží a služeb se stále zvyšují a rozpočet školy se navyšuje jen minimálně, větší úspory se nedají předpokládat. Myslím si, že se mi podařilo splnit cíl práce a upozornit na problémy ke kterým jsem navrhla opatření ke zlepšení.

63

Literatura HALÁSEK, Dušan. Veřejná ekonomika. 2. vydání. Opava: Optys, 2007. ISBN 8085819-60-0. HALÁSKOVÁ, Martina a Jiří KOVÁŘ. Veřejná ekonomika a veřejná správa. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola báňská, 2004. ISBN ISBN:80-248-0587-1. KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-778-2. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: Aspi, 2008. ISBN 978-80-7357-358-4. REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEŠOVSKÝ. KOLEKTIV. Kontrolní systém veřejné správy a veřejné sektoru. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-72-6. REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika veřejného sektoru. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN ISBN 80-210-3505-6. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace. 8. vydání. Praha: Anag. ISBN ISBN 807263-343-0.

Internetové zdroje Město Moravské Budějovice: historie [online]. Moravské Budějovice, 2007 [cit. 201209-03]. Dostupné z: http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&p1=1914 Mateřská škola Moravské Budějovice: dokumenty [online]. Moravské Budějovice, 2011 [cit. 2012-10-07]. Dostupné z: http://wqww.msmorbudejovice.com/documents/37.html

64

Kraj Vysočina : financování [online]. Jihlava, 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/financovani-regionalniho-skolstvi/d-4003665/p1=10634

Ministerstvo financí České republiky: státní závěrečný účet [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_62819.html?year=PRESENT -regionalniho-skolstvi/d-4003665/p1=10634

Český statistický úřad: výdaje na vzdělání [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/1607-11-r_2011-7/d4003665/p1=10634 Wikipedie: citát [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Fulghumr

Právní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 505/2002 Sb., o účetnictví

Dokumenty MŠ Školní vzdělávací program MŠ Moravské Budějovice Směrnice o čerpání FSKP Směrnice o účetnictví Organizační směrnice Kronika Mateřské školy Moravské Budějovice Výkaz Zisku a ztrát rok 2005 -2010 Rozvaha rok 2005- 2010

65

Přílohy Příloha 1 Dotazník ..................................................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 2 Výkaz zisku a ztrát rok 2005 ...................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 3 Výkaz zisku a ztrát rok 2006 ...................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 4 Výkaz zisku a ztrát rok 2007 ...................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 5 Výkaz zisku a ztrát rok 2008 ...................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 6 Výkaz zisku a ztrát rok 2009 ...................................... Chyba! Záložka není definována. Příloha 7 Výkaz zisku a ztrát rok 2010 ...................................... Chyba! Záložka není definována.

Seznam tabulek Tabulka 1 Porovnání normativního rozpisu rozpočtu ................................................................. 20 Tabulka 2 Pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci ..................................................................... 28 Tabulka 3 Souhrn hospodaření.................................................................................................... 35 Tabulka 4 Porovnání nákladů v jednotlivých letech ................................................................... 35 Tabulka 5 Příspěvek od Krajského úřadu Vysočina ................................................................... 44 Tabulka 6 Příspěvek od zřizovatele Města Moravských Budějovic ......................................... 44 Tabulka 7 Hospodářský výsledek .............................................................................................. 45 Tabulka 8 Rezervní fond ............................................................................................................. 45 Tabulka 9 FKSP .......................................................................................................................... 46 Tabulka 10 Okamžitá likvidita .................................................................................................... 48

Seznam grafů Graf 1: Příjmy 2005 ...............................................................................................................................36 Graf 2 Výdaje 2005 ................................................................................................................................37 Graf 3 Příjmy 2006 ................................................................................................................................38 Graf 4: Výdaje 2006 ...............................................................................................................................38 Graf 5: Příjmy 2007 ...............................................................................................................................39 Graf 6: Výdaje 2007 ...............................................................................................................................39 Graf 7: Příjmy 2008 ...............................................................................................................................40 Graf 8: Výdaje 2008 ...............................................................................................................................41 Graf 9: Příjmy 2009 ...............................................................................................................................42 Graf 10: Výdaje 2009 .............................................................................................................................42 Graf 11: Příjmy 2010 .............................................................................................................................43 Graf 12: Výdaje 2010 .............................................................................................................................43

66

67