Horník. New World Resources mífií na burzu. Kdo pojede na Djerbu a k Jadranu? DNES V HORNÍKU

Horník

N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

17. dubna 2008 • Roãník 38

OKD nejobdivovanûj‰í tûÏafiskou firmou roku PRAHA/OSTRAVA Akciová spoleãnost OKD se stala nejobdivovanûj‰í tûÏafiskou firmou roku 2008. První místo v kategorii „Dob˘vání nerostn˘ch surovin“ jí v rámci soutûÏe 100 obdivovan˘ch firem âeské republiky 2008 pfiidûlila porota sloÏená z manaÏerÛ, analytikÛ, zástupcÛ profesních organizací a odboráfiÛ. Cenu 10. dubna na vyhlá‰ení soutûÏe pfievzala fieditelka útvaru pro PR a komunikaci Petra Ma‰ínová. Podle pofiadatelÛ nerozhodují o pofiadí ekonomické v˘sledky, ale zejména kvalita v˘robkÛ, vztahy k zamûstnancÛm, péãe o Ïivotní prostfiedí nebo charitativní a spoleãenské aktivity. „SoutûÏ povaÏujeme za prestiÏní a dÛleÏitou pro rozvoj podnikatelské kultury. V leto‰ním roce startuje svou ãinnost Nadace OKD a pfiipravujeme také dal‰í aktivity, které zajistí vût‰í transparentnost spoleãnosti, podporu regionu a dal‰í zkvalitnûní péãe o zamûstnance, takÏe v pfií‰tím roce bychom rádi zabodovali také v hlavním Ïebfiíãku,“ fiekla Ma‰ínová. Pofiadatelem soutûÏe je firma Czech Top 100, která od roku 1994 kaÏdoroãnû sestavuje Ïebfiíãky a hodnocení ãesk˘ch firem. Za cíl si klade napfiíklad zlep‰ení informovanosti o ãeském podnikatelském prostfiedí, podporu dobr˘ch vztahÛ mezi manaÏery a zprostfiedkovaní informací vefiejnosti prostfiednictvím médií.

DNES V HORNÍKU Miliony od Nadace OKD OSTRAVA (vs) Nadace OKD vyhlásila první v˘zvy na podávání projektÛ. V prvním kole chce rozdûlit 32,5 milionu korun. PfiibliÏnû 80 procent prostfiedkÛ budeme smûfiovat na podporu projektÛ realizovan˘ch v Moravskoslezském kraji. Více na str. 2

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

Kdo pojede na Djerbu a k Jadranu? strana 7

16

New World Resources mífií na burzu ,Matka’ OKD pouÏije v˘nosy na investice do ãesk˘ch dolÛ i na expanzi do ciziny PRAHA/OSTRAVA Spoleãnost New World Resources B. V. (NWR), která je matefiskou firmou, tedy jedin˘m vlastníkem akciové spoleãnosti OKD, vydá je‰tû v tomto ãtvrtletí akcie na burzách v Praze, Lond˘nû a Var‰avû. Cílem je získat prostfiedky na nové investice a na dal‰í rozvoj spoleãnosti v âeské republice i v zahraniãí, zejména v Polsku. Na tiskové konferenci v Praze to minul˘ t˘den fiekl zástupce vlastníkÛ Zdenûk Bakala.

Rozvoj prÛmyslu v tuzemsku hraje do karet NWR coby pfiednímu dodavateli uhlí a koksu. V˘nos z prodeje akcií chce kromû financování investic do dolÛ OKD pouÏít NWR také na dÛlní projekty Debiensko a Morcinek v Polsku. Poãítá se s otevfiením dolu Debiensko, licenci by mûly polské úfiady vydat bûhem nûkolika mûsícÛ. Spoleãnost NWR zároveÀ zvefiejnila loÀské hospodáfiské v˘sledky – ekonomick˘ ukazatel EBITDA (zisk pfied odeãtením úrokÛ, daní, odpisÛ a amortizace) vzrostl meziroãnû o 24 procent na 351 milionÛ eur. V˘nosy se zv˘‰ily o 10,7 procenta na 1,37 miliardy eur. Podle pfiedsedy pfiedstavenstva NWR Mikea Salamona má spoleãnost jako hlavní producent uhlí v âesku dobré pfiedpoklady k tomu, aby i dále tûÏila z rostoucí poptávky po uhlí ve stfiední Evropû. „Tento region se stal jedním z evropsk˘ch center automobilového prÛmyslu,

Spoleãnost New World Resources B. V. (NWR) vydá je‰tû v tomto ãtvrtletí akcie na burzách v Praze, Lond˘nû a Var‰avû. v˘roby bílého zboÏí i dal‰ího zpracovatelského prÛmyslu. To pfiispívá k trvalému rÛstu v oceláfiství, pro nûÏ je New World Resources pfiedním dodavatelem koksovatelného uhlí a koksu. IPO, tedy vefiejn˘ úpis akcií, znamená poãátek nové fáze v rozvoji spoleãnosti v tom smyslu, Ïe pro nás otevírá nové strategické

a finanãní moÏnosti. Podpofií nበcíl roz‰ífiit zásoby uhlí prostfiednictvím vyuÏití dal‰ích zdrojÛ uheln˘ch zásob a realizací akvizic,“ upfiesnil Salamon. Spoleãnost NWR tvofií kromû OKD také koksárenská spoleãnost OKK, druh˘ nejvût‰í producent koksu v âesku. Do skupiny patfií

také polská spoleãnost KARBONIA PL. Dal‰í podrobnosti o nabídce akcií, na jejichÏ nákup budou mít zamûstnanci spoleãnosti NWR takzvanou garantovanou alokaci (dostanou tolik akcií, o kolik si poÏádají), budou zvefiejnûny v pfií‰tích t˘dnech. Vladislav Sobol

Na Dukle padla ocelová tûÏní vûÏ. Areál se pfiipravuje na novou éru.

Padla dal‰í dominanta

Tfii minuty po ãtrnácté hodinû ...

DUKLA-ÚTLUM Ve stfiedu 16. dubna byla odstfielena jedna z dominant b˘valého dolu Dukla – 56metrová, za tepla n˘tovaná ocelová tûÏní vûÏ ãíslo 2. V letech 1958 aÏ 1961 ji postavily závody VOKD, VÎKG a EZ Praha a do provozu byla uvedena v roce 1962. Do roku 1983, do momentu zprovoznûní nové 95metrové Ïelezobetonové skipové vûÏe na pÛvodní jámû ãíslo 1, pfiestavûné na v˘du‰nou jámu ãíslo 3, slouÏila jak k tûÏení uhlí, tak i k dopravû osob a materiálu. VtaÏná neboli úvodní jáma ãíslo 2 o prÛmûru 7,5 metru a celkové hloubce 987 metrÛ byla vybavena dvûmi tûÏními zafiízeními, a to bubnov˘m tûÏním strojem ·koda 2 B 6016 a tûÏním zafiíze-

ním Köepe s tûÏním strojem ·koda 1 K 7009. Klec u bubnového zafiízení mûla tfii etáÏe, u zafiízení Köepe ãtyfii. Jednorázovû nimi mohlo fárat rychlostí 10 metrÛ za sekundu 147 horníkÛ.

„V souãasné dobû je uÏ jáma zasypána a uzavfiena betonovou ohlubÀovou zátkou,“ informoval Horníka závodní VOJ Duklaútlum Ivo Hork˘. „Po odklizení trosek a pfiedání Ïelezného odpadu

Z pÛvodních více neÏ 70 objektÛ jich zÛstane stát deset – vãetnû ãtyfi památkovû chránûn˘ch budov. Únosnost klece u bubnového tûÏního zafiízení byla propoãtena na 7,5 tuny, u zafiízení Köepe pak na 14 tun. Surové uhlí nebo materiál dopravovaly rychlostí 12 metrÛ za sekundu. Díky tûmto strojÛm se mohla na zaãátku 70. let minulého století roãní tûÏba na Dukle zdvojnásobit z pÛvodního milionu na dva miliony tun.

VOJ Zásobování bude na jámû zfiízen v souladu s projektem likvidace jam betonov˘ ohlubÀov˘ poval, ve kterém bude instalováno dosypové potrubí sahající do hloubky 25 metrÛ a plynové potrubí s odvûtrávacím komínkem. Na závûr bude na povalu vztyãen pamûtní monument se základními údaji o jámû.“ Pokraãování na stranû 2

...16. dubna ‰la tûÏní vûÏ dolÛ.

2

ÚVODEM VáÏení kolegové, dovolte mi, abych vám touto cestou alespoÀ trochu pfiiblíÏil obchodní ãinnost spoleãnosti OKD v roce 2008. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe na‰e obchodní aktivity se zamûfiují na prodej uhlí a koksu z produkce OKD a OKK na tuzemském a zahraniãním trhu, je situace na tûchto trzích prÛbûÏnû a detailnû mapována. Monitorujeme cenov˘ v˘voj na jednotliv˘ch trzích a chování v˘znamn˘ch svûtov˘ch producentÛ uhlí a koksu. Obchodní smlouvy na odbûr uhlí a koksu s tuzemsk˘mi a zahraniãními odbûrateli se uzavírají s ohledem na maximalizaci ekonomického efektu pro spoleãnost. Pro efektivní obchodní ãinnost a uspokojení poÏadavkÛ zákazníkÛ je nezbytná dokonalá koordinace v˘roby a obchodu. Proto v‰ichni pracovníci obchodu velmi oceÀují novou organizaãní strukturu OKD, která pfiinesla do na‰í práce mnohem více efektivity, zlep‰ení vzájemné informovanosti a spolupráce. Dobré hospodáfiské v˘sledky na‰í spoleãnosti závisí zejména na stabilní v˘robû. Va‰e vysoké pracovní nasazení a odbornost nám umoÏÀuje vyjít vstfiíc poÏadavkÛm zákazníkÛ jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska. Pro rok 2008 je jiÏ celá plánovaná v˘roba uhlí a koksu prodána za historicky nejvy‰‰í ceny. Vzhledem k souãasné velmi dobré situaci na trhu pak kaÏdá navíc vytûÏená tuna z jakéhokoliv dolu nám dává moÏnost dosaÏení je‰tû lep‰ích, neÏ plánovan˘ch hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ. Souãasná pozitivní trÏní situace spolu s efektivním zaji‰tûním obchodu v návaznosti na dobfie fungující v˘robu nám umoÏÀují realizovat historicky nejvy‰‰í investice, které v souãasné dobû v OKD probíhají. To pfiedurãuje budoucí rozvoj a prosperitu na‰í spoleãnosti. Zdafi BÛh a podûkování va‰í práci! Petr Otava, jr., obchodní fieditel OKD

S dfiinou chlapi poãítají Nové vedení Dolu Karviná se se‰lo s hlavními pfiedáky ze závodu Lazy DÒL KARVINÁ V‰e je v pohybu. V OKD teì snad nejv˘raznûji v Dole Karviná. Jak víme, novû vznikl 1. dubna slouãením dolÛ âSA a Lazy. Hlavním cílem této zmûny je zv˘‰it efektivitu tûÏby a bezpeãnost horníkÛ. S nov˘mi úkoly na nov˘ dÛl bylo jmenováno i nové vedení. A právû to v ãele s fieditelem Pavlem Hadravou se v pátek 11. dubna se‰lo s hlavními pfiedáky a vedoucími úsekÛ rubání a pfiíprav závodu Lazy. Chlapi se chtûli blíÏe poznat, zhodnotit v˘sledky pfiedchozího mûsíce a pfiedev‰ím si fiíct, co dále. V˘robní námûstek Josef Hájek zdÛraznil, Ïe nové vedení si uvûdomuje, Ïe na Lazech pÛsobí sehrané, konsolidované dÛlní kolektivy, které dosahují skvûl˘ch a také bezpeãn˘ch v˘sledkÛ. DÛkazem je pfiekroãení ãtvrtletních úkolÛ tûÏby i raÏby a také fiada limitních v˘ko-

Nové vedení Dolu Karviná hodlá na závodech âSA a Lazy mj. sjednotit kritéria soutûÏí o „limitní v˘kony“.

„Limit to je v˘zva. A my rádi soutûÏíme. Chceme ukázat, Ïe to jde, Ïe svou práci umíme.“ nÛ. Za ty bfieznové pak fieditel dolu podûkoval a pfiedal vedoucím kolektivÛ mimofiádné finanãní odmûny.

V dubnu mají oba závody nároãn˘ cíl. Jejich technick˘ reÏim jim ukládá nakopat 403 440 tun uhlí. JenÏe ctiÏádost tûÏafiÛ velí pokofiit

toto ãíslo o dal‰ích 20 tisíc tun. Tím by naplnili dubnov˘ business plán dolu. A právû k tomu je zamûfiena soutûÏ, snaha o pokofiení tzv. limitních v˘konÛ. A kolektivy z LazÛ, jak na schÛzce s vedením zaznûlo, zase do toho pÛjdou. KdyÏ se Horník chlapÛ ptal, co se jim vybaví, kdyÏ sly‰í slÛvko „limit“, chvíli bylo ticho. Ale pak to zaãalo: „Je toho hodnû, co ãlovûku pfielétne hlavou.“ – „Pfiedev‰ím je to dfiina, mimofiádné nasazení jak organizaãní, tak fyzické.“ – „UÏ samotn˘ technick˘ reÏim je pofiádnû na‰po-

novan˘. TakÏe ke splnûní limitu musí b˘t zcela mimofiádné nasazení v‰ech osádek, ale také pofiádn˘ kus ‰tûstí.“ – „Limit, to je v˘zva. A my rádi soutûÏíme. Chceme ukázat, Ïe to jde, Ïe svou práci umíme.“ – „Samozfiejmû, nûkde v podvûdomí je my‰lenka na v˘dûlek, mimofiádnou odmûnu.“ – „A také my‰lenka na to, co s odmûnou provedeme,“ usmívají se chlapi. Ale spoleãné veãírky jednotliv˘ch osádek, sportovní klání, v˘lety s rodinami, to uÏ je jiné téma. O nûm snad nûkdy pfií‰tû. TEXT A FOTO: Josef Lys

Vyhodnocení plnûní limitních v˘konÛ na závodû Lazy za bfiezen 2008 Hlavní pfiedák Lumír Mosler Bohumír Pitel Milan âech ¤editel Dolu Karviná Pavel Hadrava pfiedává jednomu z hlavních pfiedákÛ Liboru Poppovi finanãní odmûnu pro jeho kolektiv za bfieznov˘ limitní v˘kon.

Padla dal‰í dominanta Pokraãování ze strany 1 Podle neoficiálních informací byla tûÏní vûÏ ãíslo 2 b˘valého Dolu Dukla v Dolní Suché uÏ padesátou druhou vûÏí, kter˘ byla v ostravsko-karvinském revíru strÏena k zemi. Jak informoval Horníka technick˘ vedoucí odstfielu

17. dubna 2008

Z OKD

Jifií Eliá‰, k její demolici bylo pouÏito devût kumulativních náloÏí trhaviny Semtex 1 A o celkové hmotnosti 7,7 kilogramu, osm pfiítlaãn˘ch náloÏí o celkové hmotnosti 8 kg v˘bu‰niny Ecodanubit a 17 kusÛ elektrick˘ch roznûcovadel 0-S.

V roce 1958 ji zaãali stavût a po padesáti letech, v roce 2008, FOTO: Radek Luk‰a odstfielili, takov˘ je osud vûÏe ãíslo 2 na Dukle.

„Je to uÏ moje devatenáctá tûÏní vûÏ a pfiiznám se, Ïe mám k tûmto objektÛm zvlá‰tní vztah,<Îádná>“ fiekl pro Horník Jifií Eliá‰. „Nejvíc mi je vÏdycky líto tûch havífiÛ. Vidím, jak jsou smutní, a to jsem pak smutn˘ i já. Ale takov˘ je Ïivot. Kdybych to neudûlal já, udûlá to nûkdo jin˘.“ Z pÛvodních více neÏ 70 objektÛ jich zÛstane v areálu Dukly stát deset – vãetnû ãtyfi památkovû chránûn˘ch budov. Díky developersk˘m aktivitám skupiny RPG Real Estate a ve spolupráci s vedením mûsta Havífiova bude areál do budoucna vyuÏíván komerãnû, prÛmyslovû, ale i k volnoãasov˘m aktivitám. Jak informoval mluvãí RPG RE Petr Handl, zastupitelstvo mûsta Havífiova odsouhlasilo v úter˘ v tomto smûru zámûr zaloÏení spoleãného podniku RPG Real Estate a Havífiova. âasov˘ horizont realizace projektu v˘stavby prÛmyslové a rekreaãní zóny na území b˘valého Dolu Dukla je odhadován na rok 2010. Bohuslav KrzyÏanek

Petr Funiok Libor Popp

Vedoucí úseku

Porub âelba 140 912

TR

Stanoven˘ Skuteãnost Splnûní limit k 31. 3. 2008 Petr Weiss 65,6 m 70 m 84,45 m 2x (68 014 t) Ing. Petr Horák 139 402 92,1 m 100 m 106,15 m 1x (62 642 t) Ing. Martin Pamánek 163 102 38,9 m 40 m 41,1 m 2x (7055 t) 40 403-2 185 m 200 m 204 m 3x Radim Sagranek 40 401 40 990-2 104 m 114 m 114 m 3x

Miliony ,Pro budoucnost’ Nadace OKD uÏ pfiijímá projekty OSTRAVA (vs) Nedávno zaloÏená Nadace OKD vyhlásila první v˘zvy na podávání projektÛ. V prvním kole chce nadace rozdûlit 32,5 milionu korun. „PfiibliÏnû 80 procent prostfiedkÛ bude smûfiovat na podporu projektÛ realizovan˘ch v Moravskoslezském kraji,“ upfiesnila fieditelka Nadace OKD Blanka T˘fiová. Témûfi polovina prostfiedkÛ z prvního kola, pfiibliÏnû 15 milionÛ korun, by mûla b˘t rozdûlena mezi projekty podané v rámci programu Pro budoucnost. Do této oblasti patfií napfiíklad rozvoj regionu a zlep‰ování Ïivotního prostfiedí. „Poãítáme s vût‰ími projekty i men‰ími iniciativami. Se svou Ïádostí mÛÏe uspût velká organizace s projektem na vybudování napfiíklad bezbariérov˘ch vstupÛ stejnû jako malé sdruÏení, které chce upravit park pro dûti,“ upfiesnila T˘fiová. Peníze vûnované spoleãností OKD a také dal‰ími firmami ze skupin RPG Industries a NWR podpofií rovnûÏ zdravotní a sociální projekty, vzdûlávání, volnoãasové aktivity, kulturu a rozvoj spoleãenského Ïivota. Specialitou nadace je program Pro Evropu. V nûm si mohou poÏádat o

grant men‰í organizace, které potfiebují finance na pfiípravu projektu pro získání dotace z Evropské unie. Ve‰keré informace najdou zájemci na internetov˘ch stránkách www.nadaceokd.cz. „SnaÏili jsme se pfiipravit jednoduché pokyny a formuláfie, aby nad‰enci nestrávili více ãasu vyplÀováním stohÛ papírÛ neÏ pfiímou ãinností,“ vysvûtlila T˘fiová. Organizacím, které nemají s podáváním grantÛ zku‰enosti, jsou pracovníci i dobrovolníci nadace pfiipraveni pomoci. V‰echny Ïádosti je tfieba nadaci doruãit nejpozdûji do konce kvûtna. Dal‰í kolo dotaãních programÛ vyhlásí Nadace OKD v druhé polovinû roku.

Hlavní programy Nadace OKD Pro zdraví – podpora zdraví a sociálních projektÛ Pro budoucnost – podpora rozvoje regionu a Ïivotního prostfiedí, Pro radost a vzdûlání – podpora vzdûlávání, kultury a spoleãenského Ïivota, Pro Evropu – podpora projektÛ pro získávání dotací z Evropské unie.

17. dubna 2008

3

Z OKD

Poslanci: Havífii do penze v 65 je nesmysl âlenové hospodáfiského v˘boru parlamentu sfárali na Dole Darkov DARKOV (vs) âlenové hospodáfiského v˘boru Poslanecké snûmovny Parlamentu âR se minul˘ t˘den v OKD na vlastní oãi pfiesvûdãili, co obná‰í práce havífie. Dvouhodinové fárání na Dole Darkov je nabilo emocemi. „Myslím, Ïe po této zku‰enosti se v‰ichni pfiítomní napfiíã politick˘m spektrem shodneme, Ïe odchod do dÛchodu pro horníky v 65 letech je nesmysl,“ shrnul Bfietislav Petr (âSSD).

Poslance pfiivítali fieditel Dolu Darkov Boleslav Kowalczyk spolu se zástupcem generálního fieditele a místopfiedsedou pfiedstavenstva OKD Jánem Fabiánem. Pfiedstavili jim historii, souãasnost a pfiedev‰ím budoucnost Dolu Darkov, kter˘ má zpracován plán tûÏby nejménû na dal‰ích 20 let. Poslance zaujaly hlavnû informace o rozsáhlé modernizaci dÛlních technologií v rámci programu POP 2010. Pfií-

tomní ocenili prÛmûrnou mzdu v OKD, která patfií mezi prÛmyslov˘mi firmami v regionu k nejvy‰‰ím. Zatímco nûktefií poslanci se uÏ teì tû‰í na dal‰í návraty do podzemí, dal‰í byli rádi, Ïe mají fárání za sebou. „Dne‰ní záÏitek mi bohatû staãil. Pfií‰tû se radûji zajedu podívat na va‰e rekultivaãní projekty,“ fiekl jeden z poslancÛ, kter˘ si nepfiál b˘t jmenován.

Poslanci po vyfárání byli pro havífie nastupující na smûnu velkou atrakcí.

FOTO: Radek Luk‰a

Pro nûkteré bylo fárání záÏitkem, jiní by uÏ dolu nesjeli.

FOTO: OKD

Tak jaké to na ‰achtû bylo? DARKOV KdyÏ jich vyjely plné dvû klece z darkovského podzemí nahoru, ãekala u klece na ‰ichtu spousta obyãejn˘ch horníkÛ. Politici z Poslanecké snûmovny Parlamentu âR umounûní a ve fáraãkách pro nû byli nejen velikou atrakcí. Snad kaÏd˘ z chlapÛ by se jich moc rád zeptal, jak to teì po vlastní zku‰enosti na ‰achtû myslí s tûmi dÛchody. Uãinili jsme to proto za nû.

Vûra Jakubková (Strana zelen˘ch), Ostrava: Skvûl˘ záÏitek. Doporuãovala bych pro kolegy v parlamentu fárání alespoÀ jedenkrát t˘dnû. Pro mû to nebylo poprvé a nebála jsem se. Minule nás vedli v dole skoro po dálnici, ale teì to bylo s nosem u zemû. Co se odchodÛ do dÛchodu t˘ãe, v pûta‰edesáti by to bylo asi moc kruté. Je to tfieba fiádnû promyslet a domyslet.

Oldfiich Vojífi (ODS, pfiedseda hospodáfiského v˘boru snûmovny), Most: Bylo to fajn. U nás jsem u dfiíve byl v hnûdouheln˘ch dolech, ale tady je to jiná technologie i práce. Nároãná práce patfiící k profesím, u nichÏ je zjevné, Ïe kdyby ji mûl ãlovûk dûlat tfiicet ãtyfiicet let, tak to nevydrÏí. Proto je otázkou i expoziãní doba, co po ní tomu horníkovi nabídnout. To podle mû mÛÏe b˘t klíãové.

Bfietislav Petr (âSSD), Havífiov: Jsou tu mí exkolegové! Na ‰achtû jsem byl pûtatfiicet let a tady jsem dûlal hlavního inÏen˘ra. Bylo to nostalgické fárání. Havífiina je stejná, byÈ jsem zaznamenal nové technologie. Nejde, aby lidé odcházeli z havírny v pûta‰edesáti! Fárali jsme i proto, abychom pfiesvûdãili ostatní poslance pfii hlasování, Ïe je to nesmysl.

Karel Sehofi (ODS), Fr˘dek-Místek: Fáral jsem poprvé a musím fiíci, Ïe snad naposledy. Potvrdilo to mou domnûnku, Ïe to horníci nemají jednoduché. A dÛchody? Myslím, Ïe se tady smû‰ují dvû vûci. TotiÏ stanovení vûkové hranice pro odchod do dÛchodu s expoziãní dobou. KaÏdopádnû rozumím tomu, Ïe tak tûÏkou práci jako havífiinu nelze dûlat cel˘ Ïivot.

Cyril Zapletal (âSSD), Ostrava, Praha: Rok jsem nebyl v dole. Pfiipadalo mi to jako návrat do mládí, strávil jsem ho na Barbofie. Samozfiejmû Ïe by mûl horník moÏnost odejít do penze dfiíve. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe by dûlal do 65 let. I expoziãka je nastavena, Ïe tu málokdo zÛstane. Otázka je, kdo mu to do dÛchodu doplatí. Asi zamûstnavatel… TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Co teì, váÏení poslanci, fiíkáte na dÛchody horníkÛ? První etapa „Programu Optimalizace Produkce“ POP 2010 na Dole âSM byla uÏ zahájena

Nov˘ razicí kombajn uÏ jede DÒL âSM (syl) Ani den zpoÏdûní! âím dfiíve, tím lépe! Tûmito kritérii se fiídili na Dole âSM, kdyÏ 25. bfiezna pfievzali ve firmû SANDVIK Mining v polsk˘ch Tychách razicí kombajnu MR 340X-Ex. OkamÏitû jej totiÏ zaãali naváÏet na svou ‰achtu a spolu se strojním zafiízením pro závûs razicího komplexu byla moderní technologie uÏ následujícího dne, tedy Raziãi Jana Savaryho se s nov˘m kombajnem MR 340X-Ex dÛvûrnû seznamují. FOTO: Radomíra Grimmová

26. bfiezna, popou‰tûna do podzemí. Nov˘ v˘konn˘ kombajn je nasazen na obfárávku druhého bloku v rámci POP 2010 na raÏbu ã. 331 223. Vlastní doprava jednotliv˘ch ãástí kombajnu a ostatního zafiízení a posléze celá montáÏ byla ostfie sledována. MoÏná i proto v‰e dopadlo dobfie. ZaslouÏili se o to pfiedev‰ím pracovníci dÛlní dopravy, PCS, kolektiv Jana Savaryho, specialisté provozu pfiíprav a v neposlední fiadû i pracovníci elektro. Ve‰kerá montáÏ byla fiízena mechanikem úseku Janem

Zubou a elektromistrem Miroslavem Pipkem. Ti spoleãnû s dal‰ími specialisty získali zku‰enosti na t˘denním ‰kolení ve v˘robním závodû v Tychách. První metry chodby byly vyraÏeny uÏ 14. dubna, a to za úãasti zástupce firmy SANDVIK Wies∏lawa Kalwy. Raziãi Jana Savaryho se je‰tû sÏívají s novou technologií. Je to pro nû o to tûωí, Ïe pfieváÏná vût‰ina chodby bude raÏena pouze ve svornících. Savaryho parta v‰ak byla vybrána právû proto, Ïe zaruãuje kvalitu díla. Jistû i tento nároãn˘ úkol zvládne.

4

17. dubna 2008

Za branami OKD

Za peníze z rubání pfiístroje nemocnici Havarijní linka nonstop SluÏby mají novinku pro nájemníky Soukromá sbírka mezi havífii je asi první svého druhu RPG OSTRAVA Spoleãnost RPG Byty, sk˘ch center spoleãnosti RPG Byty OSTRAVA Zcela o vlastní vÛli se osádka rubání 1 vedoucího úseku Martina Szturce z Dolu âSM poskládala na pfiístroje pro Mûstskou nemocnici v Ostravû-Fifejdách. Chlapi mezi sebou vybrali dvanáct tisíc korun, za nûÏ pofiídili pro tamní III. oddûlení 3. interní stanice odsávaãku a pulzní oxymetr. Nepoãítaje-li sbírky na „Barborku“, je to asi první takov˘ poãin mezi havífii v na‰em revíru! „Prostû jsme se dozvûdûli, Ïe to v tom ‰pitále zoufale potfiebují,“ vysvûtloval skromnû hlavní pfiedák Roman Valchafi, kter˘ byl také povûfien pfiedáním daru. Nikdo z kolektivu tam pfiitom v poslední dobû neleÏel, pfiesto dal kaÏd˘ z horníkÛ prÛmûrnû sto korun. Jejich filozofie byla – stovka, za to jsou asi ãtyfii piva, kdyÏ si je po ‰ichtû odpustíme, pomÛÏeme oddûlení, personálu i pacientÛm. Valchafi pfiinesl do nemocnice zatím jen odsávaãku Dynamic 2 (druh˘ pfiístroj Fingertip vãas nedodal dealer), ale i tak ho tam s kolegy velebili. „Je to super. Hodnû to pomÛÏe,“ shodly se sestfiiãky. Odsávaãka na odstraÀování hlenÛ a slin u tûÏk˘ch pfiípadÛ tam

Hlavní pfiedák rubání 1 z Dolu âSM Roman Valchafi byl pfii pfiedávání daru obklopen sestfiiãkami z interny. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a jedna je, ale „z ãasÛ Marie Terezie“. Oxymetr na zji‰Èování sycení krve kyslíkem mají spoleãn˘ v‰echny tfii zdej‰í interní stanice. „Od horníkÛ jsme to opravdu neãekali. Tím více nás to tû‰í. Je vidût, Ïe mají z pozice své tûÏké a nebezpeãné profese kladn˘ vztah k

na‰emu zdravotnictví,“ komentovala dar staniãní sestra Anna Gruszková. Chlapi ze 120hlavé osádky od Szturce nevyluãují, Ïe dobroãinnou sbírku po ãase zopakují. „Nesly‰eli jsme o tom, Ïe by nûkde na ‰achtách podnikali nûco podobného,“ dodal Valchafi.

·tudáci smekli pfied záchranáfii OSTRAVA (uzi) Stoprocentní fyzická i psychická kondice a odhodlání nasadit pro Ïivot jiného ãlovûka svÛj Ïivot. S tímto dojmem odjíÏdûli z Ostravy po exkurzi u OKD, HBZS studenti oboru diplomovan˘ zdravotnick˘ záchranáfi z Vy‰‰í odborné ‰koly zdravotnické ve Zlínû.

„Zhlédli jsme na centrále v Radvanicích nejen techniku a prezentaci, ale byli i ve v˘cvikovém centru. Tam mûla právû jedna skupina cviãení. Vidûli jsme je pfiímo v akci, jak prolézají cviãnou dráhu se v‰emi pfiístroji ve stísnûném prostoru za úplné tmy a hustého d˘mu,

Budoucí diplomovaní zdravotniãtí záchranáfii mezi exponáty HornicFOTO: Vy‰‰í odborná ‰kola zdravotnická, Zlín kého muzea OKD v Ostravû.

kter˘ simuloval záchrannou akci v dole,“ popisoval TomበSembol. On i spoluÏáci dostali – a také vyuÏili – ‰anci d˘mnici na vlastní kÛÏi vyzkou‰et. Pravda, za svûtla, bez koufie a tûÏkého vybavení. BáÀské záchranáfie pak poznávali i v Hornickém muzeu OKD, respektive jeho speciální expozici. „Hodinu nám jejich b˘val˘ ãlen vyprávûl o ne‰tûstích a záchrann˘ch akcích v dolech. Je neuvûfiitelné, s jakou technikou dokázali v minulosti pracovat a pomáhat horníkÛm,“ fiekl student. Tfiída s pedagoÏkou Andreou Bílkovou v Ostravû je‰tû nav‰tívila fifejdskou hasiãskou stanici, ale ani povûstná tyã, na které se pfii poplachu sjíÏdí k autÛm, nepfiekonala záÏitky od dÛlních záchranáfiÛ. „Z toho, co jsme vidûli a vyzkou‰eli je zfiejmé, Ïe potfiebují velkou pfiipravenost,“ shodli se budoucí zdravotniãtí záchranáfii. Vylouãeno údajnû není, Ïe se k HBZS nûkter˘ pfiihlásí.

která v rámci Moravskoslezského kraje vlastní a spravuje pfies 44 000 bytÛ, zavádí v rámci dal‰ího zkvalitÀování sv˘ch sluÏeb nájemníkÛm nonstop provoz Havarijní linky. Tuto linku provozuje od ãervence roku 2007 spoleãnost RPG SluÏby, patfiící rovnûÏ do skupiny RPG Real Estate. Hlavním úãelem zfiízení této linky bylo usnadnûní Ïivota nájemníkÛm, ktefií potfiebují nahlásit havarijní stav nebo váÏnou poruchu ve svém bytû. Dfiíve museli nájemníci volat na rÛzná telefonní ãísla jednotliv˘ch dispeãinkÛ podle druhu závady, poruchy ãi havárie. Od zprovoznûní Havarijní linky jim staãí pouze jedno telefonní ãíslo 840 11 33 44. Doposud bylo moÏno na toto ãíslo volat mimo pracovní dobu Klient-

a o víkendech nonstop. V zájmu dal‰ího zkvalitÀování sluÏeb nájemníkÛm je od zaãátku bfiezna 2008 Havarijní linka v provozu nepfietrÏitû 7 dní v t˘dnu. Operátofii této linky jsou pfiipraveni pfiijmout jakékoli hlá‰ení poruchy, závady ãi havárie a zajistit vyfie‰ení vzniklé situace. Od poãátku provozování Havarijní linky spoleãností RPG SluÏby pfiijala jiÏ 9800 hovorÛ. Tuto linku mohou vyuÏívat v‰ichni nájemníci bytÛ spoleãnosti RPG Byty. BûÏné dotazy t˘kající se bydlení v bytech spoleãnosti RPG Byty mohou nájemníci i nadále adresovat na Zákaznickou linku 840 293 546 (neboli 840 BYDLIM) v pracovních dnech od 8 do 17 hodin, popfi. e-mailem na adresu [email protected].

Den Zemû poprvé na Landeku OSTRAVA Poprvé ve své 18leté historii se Den Zemû pfiesouvá z centra Ostravy do klidné, snadno dostupné ãásti, a to do Hornického muzea OKD a Národní pfiírodní památky Landek. Ve ãtvrtek 24. dubna se areál muzea Landek promûní v osvûtové a vzdûlávací centrum environmentální v˘chovy pro ‰koly i ‰irokou vefiejnost. Den Zemû je celosvûtová kampaÀ na ochranu Ïivotního

prostfiedí, která má za cíl upozorÀovat na ãinnost ãlovûka ohroÏující Ïivotní prostfiedí. Tradiãnû se akce zúãastní organizace zab˘vající se ochranou Ïivotního prostfiedí, nebudou chybût hry a soutûÏe, vûdomostní kvizy, zábavné kabarety, v˘stavy ani pohybové hry. Odpoledním pfiekvapením bude vystoupení skupiny V·EHOMÍR. Pavla Fulneãková

OKD podpofiily mladé florbalisty KARVINÁ Urputné boje svádûli v sobotu 29. bfiezna mladí florbalisté z karvinsk˘ch základních ‰kol. Îáci 4. a 5. tfiíd na turnaji pofiádaném v tûlocviãnû Z· U Lesa v Karviné-Ráji hráli ve dvou skupinách. Ve finále se stfietly t˘my Z· Prame-

ny 1 a Prameny 2. Úspû‰nûj‰í byla „jedniãka“, která si odnesla fiadu hodnotn˘ch cen. Sportovní klání finanãnû podpofiila spoleãnost OKD a také Zdravé mûsto – Karviná 2000. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka

TUR Ostrava 2008 a nové ekoaktivity OKD Festival za‰títili tûÏafii i realitní skupina RPG Real Estate OSTRAVA (vs, uzi) Festival filmÛ o trvale udrÏitelném rozvoji TUR Ostrava 2008, jehoÏ partnerem je také tûÏební spoleãnost OKD, bude zároveÀ neoficiálním startem nov˘ch aktivit OKD v oblasti ekologie a podpory Ïivotního prostfiedí. Firma kaÏdoroãnû vynakládá stamiliony korun na rekultivaãní práce a obnovu Ïivotního prostfiedí, od leto‰ního roku se ãástka nav˘‰í o dal‰í prostfiedky díky programu Pro budoucnost novû zaloÏené Nadace OKD. Nadaãní zdroje na rozdíl od financí urãen˘ch na rekultivace nebude vyuÏívat sama spoleãnost OKD, ale jednotlivé neziskové organizace nebo obce, které pfiipraví pro svÛj region zajímavé projekty. „Vedle projektÛ zamûfien˘ch na zvy‰ování kvality Ïivotního prostfiedí chceme podpofiit také ekologick˘ zpÛsob Ïivota a dal‰í formy vefiejné-

ho prosazování principÛ udrÏitelnosti,“ upfiesnila pfiedsedkynû správní rady Nadace OKD Petra Ma‰ínová. Nadace OKD se hodlá podílet rovnûÏ na aktivní záchranû a rekonstrukci v˘znamn˘ch kulturních, pfiírodních i prÛmyslov˘ch památek, které tvofií bohatství regionu. Cílem podpory je nejen zv˘‰it povûdomí o této oblasti mezi ‰irokou vefiejností, ale také usnadnit získávání prostfiedkÛ na obnovu a údrÏbu tûchto v˘jimeãn˘ch historick˘ch skvostÛ z jin˘ch zdrojÛ. Dal‰í informace o Nadaci OKD jsou k dispozici na internetov˘ch stránkách www.nadaceokd.cz. Partnerem festivalu se stala i realitní skupina RPG Real Estate. Pomoc akci zamûfiené na ekologii a Ïivotní prostfiedí souvisí s koncepcí RPG Real Estate podílet se na trvale udrÏitelném rozvoji regionu.

Ve finále se stfietla druÏstva Z· Prameny.

Zajímavosti o TUR TUR Ostrava 2008 je zamûfien na v‰echna odvûtví prÛmyslové, hospodáfiské a lidské ãinnosti a vÛbec vztahu ãlovûka k na‰í planetû. „Filmová produkce byla rozdûlena na následující témata – Îivot ve mûstû, Voda, základ Ïivota, Ochrana pfiírody a krajiny a âlovûk mezi lidmi. Prezentovány byly dokumentární filmy o délce 10 aÏ 60 minut s rokem v˘roby 2002 aÏ 2008,“ informovala Andrea Vojkovská z ostravské radnice. Mimo domácí tvÛrce na festivalu má své snímky i Kanada, Bosna a Hercegovina, KeÀa, Belgie, Slovensko, Chorvatsko, Itálie… Vítûzn˘ t˘m florbalového turnaje ÏákÛ 4. a 5. tfiíd karvinsk˘ch ‰kol.

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

...to jsi, BoÏka, myslela váÏnû, Ïe tá moje hlava je jak bowlingová koule – hladká a dûravá? Kresba: V. Novák

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny Zvífiátka mají v na‰í fotosoutûÏi vÏdy úspûch. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Pejsci za volantem osobního automobilu byli dobrou inspirací pro va‰e vtipné texty. Pfii v˘bûru tûch nejvtipnûj‰ích jsme se v redakci upfiímnû zasmáli. Stokorunu v‰ak jako obyãejnû mohou získat pouze tfii texty. Odmûnu si mohou v redakci vyzvednout: Viktor Svozil z Ostravy, Vanda Harvi‰ová ze Stonavy a Radomír Kloda z Albrechtic.

SoutûÏní foto ã. 15

„Teì vidí‰, jaké máme panstvo. KdyÏ je hlá‰eno psí poãasí, musíme jet na chatu sami!“ (sv) „Chtûl jsem sice svézt nûjakou koãku, ale ty taky nevypadበ‰patnû.“ (hv) „VÏdy pfii bouraãce mû páníãek posadí za volant a tvrdí, Ïe jsem osoba blízká.“ (kr) Vûfiíme, Ïe obdobné mnoÏství vtipn˘ch prÛpovídek k nám dorazí v reakci na soutûÏní fotografii ã. 16, zachycující pfiípravy na Helloween, rej masek populární pfiedev‰ím v USA. Uzávûrka je 22. dubna 2008. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo: 596 113 648, nebo e-mailem: renata.pavlikoSoutûÏní fotografie ã. 16

[email protected]. Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 16 zvefiejníme v dal‰ím ãísle novin.

Lazeãtí elektrikáfii sobû Nikdo je nesponzoruje, nikdo je nenutí. Pfiesto pfiijdou

Nikdo je nesponzoruje, nikdo je nenutí. Pfiesto pfiijdou. Spojuje je ‰achta. A to je silné pouto. HAVͤOV Jako hluãící skfiíÀka plná lidsk˘ch osudÛ a pfiíbûhÛ, které musí b˘t vyprávûny právû tady a teì, vypadal v pátek 11. dubna sál restaurace U ·imaly v Havífiovû. Pfies ‰edesát b˘val˘ch i souãasn˘ch elektrikáfiÛ z dolu Antonín Zápotock˘, pozdûji Lazy a nejnovûji lazeckého závodu Dolu Karviná, se tu se‰lo na pravidelné schÛzce, aby si pohovofiili o Ïivotû a zavzpomínali. Chlapi po tfiicítce i po sedmdesátce, z Havífiova, Orlové, Karviné, Ostravy, Albrechtic, Petfivaldu, Rychvaldu ãi Dobré u Fr˘dku-Místku, se vítali s kamarády, vyptávali na novinky, povídali o rodinách, ale pfiedev‰ím pfiipomínali spoleãná léta na „své“ ‰achtû. „Se‰li jsme se na elektroprÛmyslovce v Karviné, sedûli jsme v jedné lavce a stfiídavû podfiimovali. A pak jsme se potkali znovu na ‰achtû,“ tû‰ili se ze setkání stafií pfiátelé Jaroslav Malík a Boleslav Wzientek. DÛchodce, b˘val˘ provozní elektrikáfi Jifií Vengláfi si vybral místo vedle svého tehdej‰ího mistra Jana Îurovce. „My jsme zaÏili je‰tû budování socialismu. Kdo nemûl tolik smûn, kolik bylo dnÛ v mûsíci, byl slab‰ák,“ vyprávû-

JAK

Pofiadatel setkání Ladislav Bobal. li své záÏitky. „Je super, Ïe se mÛÏeme takto potkat a zavzpomínat si.“ Je zajímavé, Ïe za touto krásnou akcí zamûstnancÛ elektropracovi‰È, aÈ uÏ dÛlních, povrchov˘ch ãi slaboproudu, nestojí dÛl ani Ïádná skupina. Vymyslel ji a pravidelnû pofiádá lazeck˘ revizní technik elektro Ladislav Bobal. „Na Lazech mûli elektrikáfii vÏdycky dobrou partu a vÏdycky mi bylo líto, kdyÏ nûkdo ode‰el jinam nebo do dÛchodu a zmizel

TO VIDÍ STRYK

nám z oãí. Obe‰el jsem proto pfiátelé a známé, shromáÏdil kontakty a pozval v‰echny na schÛzku,“ vysvûtlil své pohnutky Ladislav Bobal. „To bylo na podzim roku 2003, se‰lo se nás tehdy okolo tfiiceti. Chtûl jsem je sezvat zase za rok, ale akce mûla takov˘ úspûch, Ïe chlapi rozhodli, Ïe musí b˘t do roka alespoÀ dvû. TakÏe jsme spolu uÏ podesáté.“ Lidí, ktefií se hlásí k elektrikáfiÛm z dolu Lazy, je hezká fiádka. Ladislav Bobal jich má ve svém zápisníku na 140. Znamená to pfied kaÏd˘m setkáním dohodnout termín, zajistit sál a v‰echny uvûdomit. Starosti navíc, a spolkne to i nûjaké ty peníze. V˘sledek ale stojí za to. „Ze ‰achty jsem ode‰el pfied sedmnácti lety a dnes se Ïivím jako soukrom˘ podnikatel,“ zamyslel se pro Horník b˘val˘ vedoucí elektrifikace Dolu Lazy Ladislav Juchelka. „Py‰ním se tím, Ïe patfiím ke spoluiniciátorÛm této akce a Ïádné setkání jsem zatím nevynechal. Víte, na Lazech, mezi tûmito lidmi, jsem pracoval ‰estnáct let. Na to se nedá zapomenout.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

LOJZEK

Kaj zme vlastnû bezpeãni? Kolik se teho dycki nakeca o tym, kera robota je jak nûbezpeãna, a Ïe tfiebas sfaraÈ do ‰achty se rovna sebevraÏdû. Ja, znam aji takich ludi, kefii se to fakt mysla! Pfiitym kaÏdy, kdo cosik robi, je v nûbezpeãi. Vemtû se take letce, komiÀafie ãi aji obyãejne zedniky. A v posledmi dobû hlavnû fiidiãi aut, ma‰infifii ve vlakach a, jak zme se pfied paru dÀami pfiesvûãili, aji fiidiãi lokalek. A co enem oni! Aji my, obyãejni cestujici! KdyÏ v patek naveãer pfiiletûl Na Upadnicu Poldek a zaãal vykladaÈ, Ïe se u Vfiesiny srazily dvû tramvajki a Ïe su tam ‰tyfie mrtvi a ‰tyrycet tûÏko zranûnych, nûvûfiili zme mu a mysleli se, Ïe nas chce vyvesÈ opoÏdûnym aprilem. Ale potym vrchni ZbyÀìa zapnul televizu a bylo to jasne! Enem tych mrtvych bylo o jedneho menûj a tych tûÏko zranûnych tûÏ ni ‰tyrycet. „Ale aji tak je to tragederyja!,“ pravil smutnû Antek. „TuÏ mi fieknitû, kaj je potym ãlovûk bezpeãny?! Ani doma ni, bo vam tam moÏe buchnuÈ plyn, sused moÏe podpaliÈ barak zrovna kdyÏ sladko a tvrdo spitû ...,“ pfiidal se do di‰puta Jifiik. „A kaj Ïe se to stalo?,“

zeptal sem se. „Mezi zastavkami Poruba kupali‰tû a Vfiesinu,“ pravil Jifiik. „To je tyn smûr na Kyjovice a Budi‰ovice, ni?! To je zajimava traÈ! To je skorem tajak vlak, bo projiÏìa tfiemi okresami: zaãina v Ostravû, pak se to vali pfies Novojiãinsko a koÀãi na Opavsku. Ja, ja. Tam zme se coby synci najezdili! KaÏdu nedûlu, bo v sobotu se muselo do ‰koly, zme se sedli na ‰tverku s tu zme smjetali do Svinova na nadraÏi a odtamtuì po jednokolejce staru kisÀu ãislo pût do Kyjovic a Budi‰ovic do lesa. To e‰ãe nûbylo o sidli‰Èu v Porubû ani vidu ani slechu, o kupaku nûmluvû. Enem na potoku Porubce tam byl enem taki maly stav. A jaka to byla romantika! Sedûli zme na schudkach vleãÀaku

a kochali se pfiirodu. Pravda enem v dobû, kdy byla pruvodãi v pfiednim motoraku, bo kdyÏ byla ve vleãÀaku, tuÏ nas z plo‰iny hnala do vnitfika voza,“ spominal sem na mladi. „No vidi‰. I vtedy to byla jednokolejka, lokajki se kfiiÏovaly v urãenych mistach a nikdi se nûburalo. To je v‰ecko tyn dne‰ni ulitany svût, kdy se ludû furt kajsik a za ãimsik hoÀa!,“ pyskoval Poldek. „Ale teÏ se, Poldeãku, buralo! Enem se spomeÀ na dûvûtapadesaty rok. Na zaãatku leta, esli se dobfie pamatuju, to bylo. To se v Ludgefiovicach, na trati mezi Vitkovicami a Hluãinem – tu postavili v padesatym roku – teÏ srazily dvû kisnû. V narvanych vozach v‰ak zahynul enem jeden ãlovûk. Ale bylo teÏ dosÈ tûÏko zranûnych,“ pfiipomûl sem mu. „Vitû je to smutne, ale Ïivot idû dali! A znatû tyn jak se sudce pta: ,A proã se smanÏelkou vlastnû chcete dát rozvést?’ ,ProtoÏe mi sexuálnû nevyhovuje!’ A z nabité sudni sinû se ozvalo: ,To je ale blbec! V‰em vyhovuje, jen jemu ne!’ Fajne, ni?!“ zakoÀãil smutek nûsmutek di‰put Erìa. TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

17. dubna 2008

OKD podporuje

Lazeãtí havífii se toãí nejenom na ‰ichtû, ale také na parketu

Waltz, tango a ty dal‰í Tanec patfií k Ïivotu, fiíká Lenka Roiková Jak je to s popularitou spoleãensk˘ch tancÛ a co se dnes nejvíc tanãí, jsme chtûli vûdût od taneãní mistrynû a vedoucí taneãního kurzu pro havífie Lenky Roikové. Nejdfiív jsme jí ale poloÏili zásadní otázku: Proã by vlastnû ãlovûk mûl umût tanãit?

Tak tanãí polonézu správní chlapi: hornick˘ kroj na sobû, krásnou Ïenu u sebe.

Skvûl˘ nápad z tûÏní klece Mechanici z LazÛ (a nejen oni) prokázali, Ïe dokáÏí Ïít HAVͤOV V ãem se tanãí slavnostní polonéza? Samozfiejmû – v parádních hornick˘ch krojích! Tak to alespoÀ rozhodli úãastníci kurzu spoleãenského tance pro havífie ze závodu Lazy Dolu Karviná, jehoÏ slavnostní zakonãení se konalo v pátek 4. dubna v radniãní restauraci v Havífiovû. Jak si fiekli, tak také udûlali. A v˘sledek? Obrovsk˘ úspûch! U pofiadatelÛ, u rodiny, a hlavnû u sv˘ch manÏelek. „Kroj jsem si pofiídil po tfiiceti letech na ‰achtû,“ smál se spokojen˘ mechanik pole rubání Václav Palak. „A jsem rád. TouÏil jsem po

nûm uÏ dlouho, ale teprve teì se naskytla ta správná pfiíleÏitost.“ Byl to právû on a vedoucí mechanik závodu Lazy Oldfiich Bortel, ktefií s my‰lenkou uspofiádání kurzu pfii‰li a získali pro ni i ostat-

Lenky Roikové Radek Roik. „Právû tam mi sdûlil, Ïe zná spoustu technikÛ, ktefií by mûli zájem o taneãní kurz. Slovo dalo slovo, kluci se se‰li u hlavního mechanika a dali jsme to dohromady.“

Vût‰ina tûch párÛ uÏ projevila zájem o dal‰í kurz, kter˘ by mohl zaãít v záfií. ní. I kdyÏ pÛvodní nápad se zrodil – vûfite nebo ne – v tûÏní kleci! „To jsme s Václavem fárali dolÛ a bavili se o tanãení,“ vypráví revírník pole rubání a manÏel taneãní mistrynû

Havífii z LazÛ to teì budou umût na plesech parádnû roztoãit. A to se ‰u‰ká, Ïe dal‰í kurz plánují je‰tû na podzim.

Kurz trval deset t˘dnÛ a zúãastnilo se ho patnáct párÛ. Mechaniky posílili i pracovníci úseku elektro a hlavní inÏen˘r závodu Zdenûk Hanák. Tanãilo se vÏdy v úter˘, kdy mají Ïeny na úfiadech »krátk˘« den, a to od 18 hodin, protoÏe veãer bûÏí v televizi Velmi kfiehké vztahy. Dámy, ale i nûktefií chlapi by o nû neradi pfii‰li. Cviãilo se doslova v‰ude, dokonce i v gumácích a fáraãkách, kdyÏ chlapi ãekali na klec. V˘sledek ale pfiedãil oãekávání a tak se uÏ po‰u‰kává, Ïe by akce mohla mít i pokraãování. „Ohlasy jsou opravdu skvûlé,“ pfiitakává Radek Roik. „Vût‰ina tûch párÛ uÏ projevila zájem o dal‰í kurz, kter˘ by mohl zaãít v záfií. Zveme samozfiejmû v‰echny. Je to urãitû super, kdyÏ ve vûku jiném neÏ ‰kolním si pánové a dámy osvûÏují mozky a opra‰ují dovednosti, které se uãili pfied maturitou. Myslím si, Ïe tady tito lidé ukázali, Ïe umûjí Ïít. A to je úÏasné.“ Stránku pfiipravil: Bohuslav KrzyÏanek

Myslím si, Ïe tanec patfií k základnímu spoleãenskému vzdûlání a vÛbec ke spoleãenskému Ïivotu. Lidé se tancem dobfie baví a sbliÏuje je. Proto jsou dobfií taneãníci zpravidla i dobr˘mi spoleãníky. Pfiitom není tûÏké se to nauãit. Úãastníci kurzu si navíc zopakují zásady spoleãenské etikety, to znamená dobrého chování, oblékání a podobnû. KaÏd˘ se obãas dostane do spoleãnosti a proto je dobré se v tûchto vûcech vyznat. Jak je to dnes s popularitou spoleãenského tance? Musím fiíct, Ïe pro nás, tancmajstry, je teì skvûlé období. Díky televizní soutûÏi Star Dance si mnoho lidí uvûdomilo, Ïe polku a valãík moÏná zvládnou, ale takové tango nebo latina jim uÏ dûlají problémy. Pfiitom to jsou nádherné tance a je ‰koda je neumût. Co se dnes tanãí na zábavách? Na plesech a slavnostních akcích se nejãastûji objevují valãík, waltz,

foxtrot, tango, z latinsk˘ch tancÛ pak cha-cha, jive. K tomu tfieba rock’n’roll. Setkat se mÛÏete také se sambou, rumbou nebo nûkter˘mi moderními tanci, které jsou zrovna na v˘sluní. Pfiejdûme k havífiÛm. Jak jste s nimi byla spokojena? Umûjí to na parketu roztoãit? Klobouk dolÛ, v‰ichni byli vynikající taneãníci, navíc se s nimi v˘bornû spolupracovalo. Za celou dobu kurzu se neobjevil jedin˘ problém, v‰echny tance jsme zvládli a tanãí je opravdu krásnû. Pfiipravil: Bohuslav KrzyÏanek

Co se také tanãí na bálech • WALTZ Vznikl z rakouského a nûmeckého ländlera (pfiedchÛdce valãíku) spojením s americk˘m bostonem, kter˘ byl do Evropy pfiivezen v roce 1874. ·vihov˘ tanec ve tfiíãtvrteãním rytmu. • TANGO Vzniklo v roce 1880 v argentinském Buenos Aires. Temperamentní, dynamick˘ tanec, kter˘ se na rozdíl od ostatních standardních tancÛ tanãí prudk˘mi pohyby.

• FOXTROT V roce 1913 ho zatanãil na divadle komik Harry Fox. Charakteristické li‰ãí kroky (anglicky „fox“ = li‰ka). • JIVE Afroamerick˘ rychl˘ a temperamentní tanec se dostal do Evropy kolem roku 1900. Populární v období II. svûtové války a nástupu swingové hudby. • CHA-CHA Vznikla v roce 1930 v kubánské Havanû, název od figury zvané chatch. Typická sv˘m rytmem a ostr˘m charakterem. • RUMBA Lyrick˘ tanec pocházející rovnûÏ z Kuby. Vyjadfiuje milostn˘ vztah mezi dívkou a chlapcem. Hudba je smûsí afrického a latinského rytmu. • SAMBA Pochází z Brazílie, kde se tanãí na slavn˘ch karnevalech. Na rozdíl od jin˘ch latinsk˘ch tancÛ se netanãí na místû, ale postupuje dokola parketu. Charakteristick˘ pruÏn˘ pohyb tûla.

Myslíte, Ïe umíte vyvést manÏelku do spoleãnosti? Ano, fiíkají chlapi Proã se pfiihlásili do taneãního kurzu? Umûjí teì vyvést manÏelku do spoleãnosti? Na tyto otázky odpovûdûli pro Horníka úãastníci hornického kurzu tance v Havífiovû. Václav Palak, mechanik pole rubání: Vyvést manÏelku do spoleãnosti jsem umûl vÏdycky. A protoÏe pfiíleÏitosti k tanãení je v souãasné dobû málo, dali jsme se dohromady s kolegy a jejich manÏelkami s tím, Ïe si

zatanãíme spolu. Cílem bylo zdokonalit se ve spoleãenském tanci a myslím si, Ïe tûch deset lekcí nám v‰em dalo hodnû. Pavel Letocha, vedoucí elektrifikace: Já jsem se pfiihlásil na kurz proto, Ïe uÏ o tom mluvíme doma pût let. A tak jsem si fiekl: KdyÏ uÏ jsem ta hlava rodiny, tak musím také o nûãem rozhodnout. Vyvést manÏelku do spoleãnosti pochopitelnû umím. I do taneãních. A vyvedu ji moÏná i do nûjakého dal‰ího kurzu, aÈ se zas nûãemu pfiiuãíme.

Oldfiich Bortel, hlavní mechanik: My jsme se rozhodli s kolektivem, Ïe své manÏelky budeme nejenom pravidelnû vyvádût na podnikové plesy, ale Ïe si udûláme i takové vlastní separé, kde se budeme spoleãnû bavit a na závûr pozveme rodiãe a pfiíbuzné, aby vidûli, Ïe se dá Ïít i jinak, neÏ jen ‰achtou. Souãástí kurzu byly i lekce spoleãenského chování, kde jsme se nauãili nejen, jak se chovat, ale také co si vzít na sebe a jak se obléci. TakÏe – vyvést manÏelku jsem umûl vÏdycky. Teì to ale budu dûlat lépe.

A jejich manÏelky? Monika Letochová: ManÏel se v tanci urãitû hodnû zlep‰il, ale kurz prospûl nám obûma. My jsme se hlavnû potfiebovali spolu „stancovat“ a v tom nám kurz hodnû pomohl. Do spoleãnosti samozfiejmû chodíme a kaÏd˘m rokem zajdeme i na ples Dolu Lazy. TakÏe se uÏ tû‰ím. AlÏbûta Grabovská: Myslím si, Ïe ten kurz prospûl v‰em. Nûktefií si oprá‰ili to, co uÏ umûli, nûktefií se nauãili i nûco nového. Navíc to byla

skvûlá zábava. I to spoleãenské chování jsme si oÏivili. TakÏe si myslím, Ïe to bylo pfiínosné pro v‰echny a samozfiejmû i pro nás. Jitka Bortlová: ManÏel mû umûl vyvést do spoleãnosti vÏdycky, ale kurz mu urãitû prospûl. Jeho souãástí byla i v˘uka zásad spoleãenského chování. TakÏe teì uÏ ví, jak se má chovat (smích).

17. dubna 2008

Po ‰ichtû

Panoráma

Kdo pojede na Djerbu a k Jadranu? Bowlingov˘ turnaj o Pohár Horníka vrcholí v sobotu 19. dubna v Ostravû naje bojovat nejen o prestiÏní trofej, ale také o fiadu mimofiádnû atraktivních cen – zájezdy do Tuniska na ostrov Djerba, k Jadranu a vitamínové balíãky.

Pohár týdeníku

Horník

2008

OSTRAVA (syl) V Bowling centru Sky v Ostravû-Porubû pÛjde 19. dubna o v‰echno. Ve finále 6. roãníku turnaje o putovní Pohár t˘deníku Horník budou nejlep‰í t˘my tur-

bowlingový turnaj družstev SoutûÏ neregistrovan˘ch hráãÛ, která vypukla 8. bfiezna ve ãtyfiech hernách tfií mûst za úãasti 120 druÏstev, je tak nejmasovûj‰í a nejprestiÏnûj‰í svého druhu v âeské republice. V‰em ãlenÛm finálov˘ch druÏstev pfiejeme v prÛbûhu sobotních bojÛ hodnû ‰tûstí, pohodu a dobr˘ pocit ze hry.

Co a kdy Hlavní ceny 6. roãníku se dûje Pro t˘m kapitána druÏstva ã. 25 Tomá‰e Kudelu (v bílém) v hernû Albert chybûly dva kolky k postupu do finále.

Turnaj druÏstev OKD

Vítûzové Stfiíbrné skupiny

Sobota 19. dubna,

Pro nejlep‰í druÏstvo OKD (pro kaÏdého ãlena) je pfiipraven jedenáctidenní pobytov˘ zájezd all inclusive do Tunisu na ostrov Djerba pro 2 dospûlé osoby a dítû do 12 let, vãetnû leti‰tních tax, palivového pfiíplatku a poji‰tûní léãebn˘ch v˘loh.

Vítûzné druÏstvo „Stfiíbrné skupiny“ se rovnûÏ podívá do Chorvatska na severozápadní pobfieÏí Makarské riviery do stfiediska Ba‰ko Polje. KaÏd˘ ãlen druÏstva získá t˘denní pobytov˘ zájezd s polopenzí do dependance Alem.

Bowling SKY Ostrava-Porubna

Vítûzové Zlaté skupiny V˘herci 1. ceny ve „Zlaté skupinû“ obdrÏí t˘denní zájezd pro 2 dospûlé osoby (kaÏd˘ ãlen druÏstva), do Chorvatska na severozápadní pobfieÏí Makarské riviery do stfiediska Ba‰ko Polje. Ubytováni budou v dependance Alem, souãástí poukazu je doprava a polopenze.

Cena za 2. místo obou skupin DruÏstva na druh˘ch místech obou skupin (zlaté i stfiíbrné) nav‰tíví v Chorvatsku severní Dalmácii, stfiedisko Solaris nedaleko mûsta ·ibenik. KaÏd˘ ãlen druÏstva vyhraje pobyt v rodinn˘ch chatách Tereza pro 4 osoby.

Pfiehled dosavadních vítûzÛ Poháru t˘deníku Horník Open turnaj (Zlatá skupina) 2003: Ladislav Pamula, Roman Galaã, Jifií Navrátil, Stanislav Vilá‰ek (TáÀa âerná). 2004: Martin Novák, Miroslav Novák, Martin Du‰ek (Patrik Hariger). 2005: Bfietislav Gomola, David KfiíÏ, Lubo‰ Mada (Eva Burová). 2006: Petr Mikli‰ st, Petr Mikli‰ ml., Vladimír Kostka (Zdenûk Gartus). 2007: Lumír Pecha, Stanislav âerevka, Vladan Va‰íãek, Milan Rejda

Turnaj druÏstev OKD 2003: Bohdan Hefner, Jan Mi‰ík, Stanislav Wizur (DÛl Darkov). 2004: Ivo Pefiinka, Miroslav Gold, Lumír Pecha (OKD Doprava). 2005: Bohdan Hefner, Jifií Wilczek, Jan Mi‰ík, Radim Janusz (DÛl Darkov). 2006: Milan Hradzki, Miroslav Rymorz, Milan Jarabica, Stanislav Wizur (Doly âSM+Lazy). 2007: Lumír Pecha, Stanislav âerevka, Vladan Va‰íãek, Milan Rejda

Turnaj osobností (VIP) 2003: Lubomír Schellong, Jifií DoleÏal, Zdenûk Hanák (DÛl Lazy). 2004: Josef Hejníãek, Kamil Kuãera, Milan ·míd (PrÛmyslové montáÏe) 2005: Václav Kabourek, Pavel Hadrava, Tadeusz Pieczka (DÛl Paskov). 2006: Pavel Hadrava, Tadeusz Pieczka, Zbigniew Janowski (DÛl Paskov).

Stfiíbrná skupina 2007: Oskar Weiss, Milan Kropáã, Petr Procházka, Jan Grajza

TIPY HORNÍKA Na ‰achtu za polovinu

Vystoupí Screamers

OSTRAVA Za pÛlku obvyklé ceny mÛÏete v sobotu 19. dubna nav‰tívit Národní kulturní památku DÛl Michal v Ostravû-Michálkovicích. U pfiíleÏitosti Mezinárodního dne památek a sídel vás k nûmu navíc doveze historick˘ trolejbus. Odjezdy z hlavního nádraÏí v 8.26, 10.26, 12.26, 14.26 a 16.26 hod., odjezdy z Michálkovic v 8.56, 10.56, 12.56, 14.56 a 16.56 hodin.

HAVͤOV, FR¯DEK- MÍSTEK Populární praÏská travesti skupina Screamers pfiipravila zbrusu nov˘ pofiad. V pondûlí 21. dubna od 19.00 vystoupí v sále Kulturního domu L. Janáãka v Havífiovû, ve ãtvrtek 24. dubna od 19.00 v Národním domû ve Fr˘dku-Místku.

Moravsk˘ vrabec KARVINÁ XIII. roãník severomoravské soutûÏní pfiehlídky folkové, country a trampské hudby Moravsk˘ vrabec se bude konat uÏ v sobotu 19. dubna od 14.00 ve velkém sále Mûstského domu kultury v Karviné.

JakubÛv lesní bûh VRATIMOV Pro náruÏivé sportovce a nejen pro nû je na stfiedu 23. dubna pfiipraven devítikilometrov˘ bûÏeck˘ úsek. Závod se koná od 17 hodin v lese DÛlÀák u Vratimova.

Vzpomenou Schelingera OSTRAVA Tradiãní ostravská vzpomínka na ãeského rockového boufiliváka Jifiího Schelingera (* 6. 3. 1951 – † 13. 4. 1981) se koná v pátek 18. dubna v klubu Marley na âerné louce. Vystoupí místní kapela Hastr a Jifií Schelinger Revival. Zaãíná se v osm hodin veãer.

8.00 – 8.30 – registrace zlaté a stfiíbrné skupiny 8.30 – 11.30 – hra finále zlaté a stfiíbrné skupiny 11.30 – 12.00 – vyhodnocení a pfiedání cen zlaté a stfiíbrné skupiny 12.00 – 12.15 – registrace turnaje OKD 12.15 – 13.45 – hra finále OKD 13.45 – 14.00 – vyhodnocení a pfiedání cen turnaje OKD 14.00 – 14.30 – registrace VIP druÏstev 14.30 – 17.00 – hra VIP 17.00 – vyhodnocení a pfiedání cen VIP

V Bowling Sky se 19. dubna stfietnou druÏstva kapitánÛ:

Kouzelné – pardon – kouzelní!

Megazábava v arénû OSTRAVA David Koller, Petra JanÛ, Vûra ·pinarová, Janek Ledeck˘, Dûda Mládek Ilegal Banda dal‰í vystoupí na ostravském MEGA koncertu v sobotu 19. dubna od 21.00 ve vítkovické âEZ Arénû.

Kouzlo kontrabasu HAVͤOV LahÛdku pro milovníky váÏné hudby nachystal Kulturní dÛm Radost v Havífiovû. Komorní koncert Mozaiky posluchaãe Royal Academy of Music v Lond˘nû, kontrabasisty Jifiího Slavíka se koná v úter˘ 22. dubna od 20.00.

Vivat Carolus Quartus HAVͤOV Koncertní hold Otci vlasti Karlu IV. nastudovali v roce 2006 k pfiipomenutí 690. v˘roãí jeho narození kytarista a zpûvák ·tûpán Rak a herec Alfréd Strejãek. Ve ãtvrtek 24. dubna od 19.00 jej mÛÏete zhlédnout v Kulturním domû Radost v Havífiovû.

Varhany v rukou mistra Vzpomínka na Jirku Schelingera

Konfrontace 2008 KARVINÁ V. roãník soutûÏní pfiehlídky ve hfie na elektronické klávesové nástroje Konfrontace 2008 pofiádá ve dnech 24. a 25. dubna ZU· Bedfiicha Smetany v Karviné.

Pro pfiíznivce metalu

Hrají finále

7

FR¯DEK-MÍSTEK Tradiãní metalová vichfiice v podání DJS Ravyho a Esteta vypukne v pátek 18. dubna od 20 hodin v hudebním klubu Stoun ve Fr˘dku-Místku.

KARVINÁ Mimofiádn˘ koncert je v nedûli 20. dubna v kostele Pov˘‰ení sv. kfiíÏe v Karviné-Fry‰tátû. Od 16.00 tu bude hrát italsk˘ umûlec Mario Ciferri, mj. titulární varhaník katedrály „San Giorgio Martire“ v Porto San Giorgio.

Zazní dûtské hlasy ORLOVÁ Ve dnech 17. a 18. dubna vÏdy od 8.00 do 14.00 se koná v prostorách Domu kultury mûsta Orlové krajské kolo XVIII. celostátní pfiehlídky dûtsk˘ch pûveck˘ch sborÛ.

Zlatá skupina

Kontakty sponzorÛ bowlingového turnaje

Michal Babinec (Ostrava) Jifií Klusáãek (Havífiov) Jaroslav Slavík (Karviná – Albert) Kfii‰Èan Novák (Karviná U lesa)

VÍTKOVICE TOURS s. r. o. : on-line prodej zájezdÛ do Chorvatska na www.ckvt.cz KATIM s.r.o.:

Stfiíbrná skupina

Slovenská 26/501, 733 01 Karviná-Hranice, tel.: +420 596 363 284, fax: +420 596 363 553, e-mail: [email protected]

Vilém Grygarãík (Ostrava) Ladislav Filip (Havífiov) Milan Lenghart (Karviná – Albert) Antonín Závorka (Karviná – U lesa)

THIELE GmbH & Co. KG:

DruÏstva OKD

ING Îivotní poji‰Èovna N.V.:

Michal Babinec (Ostrava) Ivo Pefiinka (Havífiov) Pavel BlaÏek (Karviná – Albert) Kfii‰Èan Novák (Karviná – U lesa)

EUREST spol. s r. o.:

e-mail: [email protected] mobil: +421 905 493 654 Hynek ·lachta – regionální fieditel e-mail: [email protected]

Ing. Zbynûk Dostál, fieditel agentury Ostrava Na Hradbách 2, 702 00 Ostrava, Czech Republic tel.: +420 596 116 710, mobil: +420 608 157 794, fax: +420 596 116 711, e-mail: [email protected], www.ing.cz

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

PRO

O KNIHU

Tajenka: Walther: Quod dubitas, ne facitas. Znalec lidského tûla

17. dubna 2008

Zábava

Ostravsk˘ baviã (Ludûk)

Ráj

Právû vylíhlé ryby

(ãesk˘ pfieklad – viz tajenka) Jízdou se spustiti dolÛ

Znaãka hliníku

Sicilská sopka

Mouãka z kurkumy

KingÛv horror

Francouzská fieka

V˘mlat (fiidãeji)

Vzorec oxidu sirnatého

·ampaÀské

Jméno zpûvaãky Langerové

ZASMÁNÍ

Slavn˘ muzikál

Cyklus menstruace

1. DÍL TAJENKY ¤ímsk˘mi ãísly 1049

Îíla (anatomicky)

Slovenská polní míra

Dámsk˘ klobouãek

Vespod

Anglická objemová jednotka

Îenské jméno

Domácky Krist˘na

Biograf

Plavidla

Kocoufii (náfieãnû)

PfiedloÏka

Sídlo v Thajsku

Jm. hereãky Gollové

...Francek vãera na turnaju v bowlingu OKD byl tak dobr˘, Ïe chce nûchat havírny a pfiejít ku profesionálÛm... Kresba: V. Novák

Pona Jihoamerick˘ kefi

Metropole Filipín

V˘Ïiva dle lékafiského receptu

Kouty

Peruánská metropole

Zesílen˘ zápor

Zkratka Dopravního podniku

Pokyn Umûlecké dílo

Polodrahokam

Stolní hra

Poslání

Produkty neutraliz.

Slov. dom. Marie

Závar do polévky

Zkr. Mez. org. novin.

Konãetina Lepenková krytina

Mytologick˘ krasavec

Slovensky „mír“

Zkratka Pohraniãní stráÏe

✿

Zápor

2. DÍL TAJENKY

Hrdinsk˘ obránce Tróje

âlensk˘ stát USA

Tajenka z minulého ãísla: Paulus: Quod ab inito vittosum est, tractu temporis convalescere non potest. Co je od poãátku chybné, to se bûhem ãasu nemÛÏe spravit. PomÛcky: Loret, tun. Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byla vylosována TaÀa Rewendová z Karviné. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

HOROSKOP Beran

21. 3. – 20. 4.

B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

Máte volnou ruku k fiadû rozhodnutí. Není nic, s v˘jimkou vlastní pohodlnosti, co by vám mohlo zabránit v realizaci va‰ich smûl˘ch pfiedstav. Hodnû dobrého mÛÏete vykonat i pro nûkteré kamarády. Mohli byste jim dokázat, Ïe pro vás jejich pfiátelství opravdu nûco znamená. Brzdit musíte sklon k hazardování se zdravím.

Rak

Lev

Panna

23. 7. – 23. 8.

Dávejte si dobr˘ pozor na osobu, o které víte, Ïe by se vám mohla za nûco pomstít. MÛÏe to b˘t nûkdo od konkurence stejnû jako poraÏená sokynû ãi sok v lásce. Jinak vás ãekají pfiíjemné záÏitky, hlavnû budete-li následující dny trávit spoleãnû s rodinou. V uvolnûné atmosféfie se dozvíte o malém tajemství.

Pocit, Ïe se kolem vás zaãíná rozprostírat jakási mlha, je jen doãasn˘. Zbyteãnû byste propadali panice a podnikali radikální kroky. Vesmírná aura se brzy rozplyne a vy budete mnohem silnûj‰í neÏ pfiedtím. Nejdfiíve se to projeví v zamûstnání, kde se vehementnû pfiihlásíte o to, na co máte nárok, kter˘ vám nûkdo upírá.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

Je vhodná doba k regeneraci organismu. VyuÏijete kaÏdé volné chvilky a pfiíznivého poãasí k pobytu v pfiírodû. Dobfie vám udûlají procházky a v˘lety na kole. Zklidní se va‰e vztahy s partnerem. Domluvíte se také s dospívajícími dûtmi, kter˘ch se dotkl jeden vበzákaz. Opût najdete spoleãnou fieã. Podafií se vám ukonãit jeden star˘ spor.

Soustfieìte pozornost na svoji finanãní situaci. Ne v‰echno se dá pfiedvídat a srovnat, ale kontrolu nad jejím dal‰ím v˘vojem získat mÛÏete. Nevûfite lidem, ktefií hodnû mluví a v‰elijak omlouvají svoji neznalost. V milostn˘ch vztazích byste se mûli tû‰it na Ïivotní lásku, ale moÏností proÏít hezk˘ románek budete mít hned nûkolik.

Ve va‰ich profesních záleÏitostech dojde k prostoji, kter˘ by vás ale vÛbec nemûl znepokojovat. Jedná se pouze o pfiechodn˘ stav, kter˘ brzy pomine. VyuÏijete poklidu k dÛkladnûj‰ímu promy‰lení sv˘ch nejbliωích plánÛ. Zbavte se ostychu a poÏádejte o pomoc vlivné pfiátele. PfiíleÏitost pfiedvést se jistû neodmítnou.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

Va‰e nynûj‰í bojová nálada se vám mÛÏe náramnû hodit. Podmínkou je, Ïe v‰echnu energii vyuÏijete k dosaÏení svého cíle. Lhostejno, jestli v zamûstnání nebo lásce. Va‰e dosavadní nespokojenost s tím, co vás trápí, jen urychlí va‰e rozhodnutí nûco zmûnit. Promluvíte si rovnûÏ s ãlovûkem, kterého podezfiíváte, Ïe vám ‰kodí, kudy chodí.

21. 1. – 19. 2.

Pocítíte pfiíliv tvÛrãí energie, kter˘ vás dovede k nejednomu úspûchu. Nûkteré va‰e nápady vám mohou zajistit nejen pfiízeÀ ‰éfa, ale i vy‰‰í finanãní ohodnocení. Nedá se pfiitom vÛbec fiíci, Ïe byste se v zamûstnání pfietrhli. Necháte za sebe pracovat své mozkové závity. Venu‰e s Lunou varují, abyste nestavûli chvilkovou rozko‰ nad opravdovou lásku.

„A co je to ãestnost?“ „KdyÏ nûkomu nûco slíbí‰, tak to musí‰ za v‰ech okolností dodrÏet.“ „A moudrost?“ „Nikomu nic neslibovat!“ ✿ StûÏuje si pán v domovû dÛchodcÛ na svoji manÏelku: „Nevadí mi, Ïe koufií moje cigarety, pije moji slivovici a sebere mi dÛchod, ale kdyÏ si sedne k obûdu a smûje se na mû m˘ma vlastníma zubama, tak to uÏ je moc!“ ✿ Bavili se chlapi a jeden se ptá Pepy, jestli doma myje nádobí. „Já? Já jsem doma NùKDO!“ – „Jak to?“ – No, manÏelka vÏdycky pfiijde domÛ a fiíká: „Nûkdo by mûl vynést ko‰... nûkdo by mûl dojít nakoupit...“

SUDOKU JAK LU·TIT SUDOKU: KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

24. 8. – 23. 9.

Velkou bitvu svedete se sv˘m velk˘m nepfiítelem – sv˘mi vlastními slabostmi. Ledacos nasvûdãuje tomu, Ïe nedopadnete ‰patnû, i kdyÏ o drtivém vítûzství se je‰tû hovofiit nedá. V citové sféfie pro vás bude velmi dÛleÏit˘ sex, ale platí to jen pro stálé partnerské svazky. Strach z odcizení, kter˘ vám svazoval ruce i jazyk, rychle zmizí.

22. 12. – 20. 1.

✿

„Zapamatuj si Románku, Ïe v Ïivotû jsou nejdÛleÏitûj‰í dvû vûci, ãestnost a moudrost.“

22. 5. – 21. 6.

Budete se starat hlavnû o druhé, takÏe byste mohli pfiehlédnout pfiíleÏitost zmûnit místo nebo dosáhnout vedoucí funkce. Nahraje vám náhoda v podobû ‰éfova hnûvu. Pfiíãinou bude nedbalost kolegy. Rodina od vás oãekává vstfiícn˘ pfiístup pfii fie‰ení leto‰ní dovolené, vyplÀte její pfiání a objednejte pobyt u mofie.

24. 9. – 23. 10.

Dcera se vrátí domÛ pozdû v noci z kina a matka vyzvídá: „Tak co, jaké to bylo, Irmo?“ „Dûsné, mami. Musela jsem si tfiikrát pfiesednout.“ „Nûkdo tû snad obtûÏoval?“ „Jo, ale aÏ ten ãtvrt˘.“

od 17. do 23. dubna 2008

S nadhledem odpovíte na úfiední dopis a prozíravû odloÏíte podpis smlouvy s nejasn˘m obsahem. Právû na va‰i je‰itnost spoléhá osoba, která vám ji pfiedloÏí k podpisu. S prima lidmi se seznámíte pfii náv‰tûvû v˘stavy nebo sportu. Intuitivnû vycítíte, Ïe vysílají na stejn˘ch vlnách jako vy.

22. 6. – 22. 7.

Chlubí se tfii chovatelé, jaké mají pfiírÛstky. První fiíká: „Já mám husu a ta má tfiicet kilo.“ Druh˘ fiíká: „Já mám b˘ka a ten má po tfiech mûsících tfii metráky.“ A ten tfietí dodává: „To já mám doma stokilovou slepici a ta mi je‰tû vafií!“

20. 2. – 20. 3.

Sv˘m nejbliωím dáte dÛleÏit˘ pocit bezpeãí a jistoty. MÛÏe se to projevit jak vytvofiením skvûlé atmosféry doma, tak pomocí pfii fie‰ení sloÏit˘ch situací. V práci se nedá nutit k nesmyslnému spûchu jenom proto, aby se nadfiízení pfiedvedli. Hrozí vám, Ïe udûláte chybu, kterou nechají jen na vás. Vyh˘bejte se ru‰n˘m místÛm.

NÁ·

RECEPT

Marinované ro‰tûnky Potfiebujeme: 4 ro‰tûnky, pepfi, sÛl, olej, 4 dkg másla, 3 lÏíce rajãatového keãupu. Marináda: 2 lÏíce oleje, 1 cibule, 1 lÏíce vinného octa, 1 strouÏek ãesneku, 1/2 lÏiãky cukru, petrÏelka, oregano, 1 lÏíce hofiãice, tabasco, worcester. Odblanûné ro‰tûnky nafiízneme na obvodu na nûkolika místech, naklepeme, opepfiíme, potfieme marinádou a necháme do druhého dne. Pfied pfiípravou ro‰tûnky

V¯ROKY

z marinády vyjmeme, otfieme stûrkou, osolíme, vloÏíme do rozehfiátého oleje, rychle opeãeme po obou stranách a pfieneseme na nahfiáté talífie. Olej od opékání slijeme, na pánev pfiidáme máslo, keãup, marinádu a ‰est lÏic vody, povafiíme asi minutu a nalijeme na ro‰tûnky. Hned je podáváme se smaÏen˘mi bramborov˘mi hranolky. Pfiíprava marinády: cibuli pokrájíme na plátky, rozetfieme ãesnek, petrÏelku nasekáme na drobné kousky a v‰e spoleãnû promícháme s ostatními pfiísadami.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„U‰lechtil˘ ãlovûk peãuje o své blaho tím, Ïe si hledí uchovat Epikuros mládí.“
„Vhodnû mluvit není tak tûÏké, jako vhodnû mlãet.“ Rochefoucauld

„Dát prÛchod slzám je správné, pláãem se zbavujeme hnûvu.“ Ovidius


„Moudfií mluví, aby nûco fiekli, Platon blázni, jen aby mluvili.“

✧ BLAHOP¤EJEME • Dne 13. 4. 2008 oslavil Ïivotní jubileum 85 let nበtatínek a dûdeãek pan Jaroslav Va‰át, b˘val˘ pracovník Dolu Mír. Do

dal‰ích let mu pfiejí hlavnû zdraví a pohodu na zaslouÏeném odpoãinku syn, snacha a vnuci. B114/16

17. dubna 2008

9

Servis

Beskydy jsou místem, kam by na‰inci nejãastûji pozvali své hosty

Zlat˘ trojúhelník pod Lysou horou BESKYDY Co ukáÏe havífi hostÛm odjinud? Beskydy! Tak se vyjádfiila naprostá vût‰ina dotázan˘ch v anketû o turistickém ruchu (Horník ã. 9). A právû to je dÛvod k pfiedstavení nûkter˘ch aktuálních i pfiipravovan˘ch projektÛ v této malebné ãásti regionu. Její dominantu – Lysou Horu – si ostatnû radûji neÏ symboly prÛmyslu zvolil do svého znaku i Moravskoslezsk˘ kraj.

Pfiímo v podhÛfií Lysé hory v nedávné dobû vznikla na tuzemské pomûry ojedinûlá spolupráce – Beskydsk˘ trojúhelník. „Tfii obce, a to âeladná, Fr˘dlant nad Ostravicí a Ostravice, se spojily, aby spoleãnû lákaly náv‰tûvníky,“ vysvûtloval Metodûj Novák, jenÏ tuto aktivitu mediálnû zastupuje. Kofieny turistiky, jak ji známe dnes, podle nûho sahají aÏ do 19. století. To byl kraj

Fr˘dlant nad Ostravicí, âeladná, Ostravice ãili Beskydsk˘ trojúhelník.

oblíben˘ nejen mezi umûlci, ktefií mu vzdávali hold, ale i obyãejn˘mi lidmi, ktefií se sem jezdili rekreovat. „Nesmíme si b˘t konkurencí,“ upfiesnila Vûra Golová, místostarostka âeladné. Tato pÛvodnû dvoutisícová ves uÏ není známa coby bydli‰tû milionáfiÛ „beskydské Beverly Hills“, mûní se totiÏ v typickou turistickou destinaci. La‰ské markrabství, lázeÀské polárium, koÀsk˘ ranã, túry na Ondfiejník - to je ãeladensk˘ hrot Beskydského trojúhelníku. V létû zde otevfiou novou radnici s vyhlídkovou vûÏí pro turisty. Konkrétní obrysy dostává stavba aquaparku i lyÏafiského areálu. Branou do Beskyd se pak naz˘vá dal‰í vrchol trojúhelníku, Fr˘dlant nad Ostravicí. V loÀském roce zaznamenalo mûsto dvacetiprocentní nárÛst náv‰tûvnosti. Takov˘, Ïe pfiestaly staãit ubytovací kapacity. Proto mimo jiné pfiebudují star˘ kulturní dÛm na hotel o 180 lÛÏkách a konferenãní centrum. „Vydejte se od nás v létû, v zimû kter˘mkoliv smûrem, a cesta vás vÏdy zavede do krásné pfiírody,“ uvedl místostaros-

Dominanta Beskyd, nejvy‰‰í vrchol Lysá Hora, z ptaãí perspektivy. ta Bohumil Dolansk˘. Fr˘dlant, to je nejen v˘hled na beskydské panoráma, ale i podhorské leti‰tû, rybárna ve Staré Vsi, tenisové kurty ãi relaxaãní objekt Kotelna vytvofien˘ ze skuteãné v˘topny. Pro „kolafie“ chystají hlavní beskydskou cyklotrasu. Poslední „‰picí“ Beskydského trojúhelníku je Ostravice, nástupní místo pro v˘‰lapy na Lysou horu, Smrk a okolní kopce. „I u nás jsou ambice stát se v brzké budoucnosti

Jedna z bran do beskydsk˘ch hor, Ostravice.

Fr˘dlantsk˘ projekt supermoderního hotelu.

Vyblbnou se dûcka, ale i dospûlí

Koupou se v pivu PÍSEK Zatímco koupele v ‰ampaÀském b˘vají záleÏitostí rozeÏran˘ch, cáchání se v poctivém budûjovickém pivu je pr˘ pro kaÏdého. Na ãesko-polsko-slovenském pomezí v Bahenci v Písku u Jablunkova totiÏ mají pivní lázeÀ. „Je to v˘jimeãná, léty provûfiená receptura,“ fiekl Alexandr Hradil, kter˘ jedné z beskydsk˘ch kuriozit ‰éfuje. Základem je koupel s pivními pfiísadami a regenerace na lÛÏku z ovesné slámy.

To málo, co se údajnû smí o koupeli prozradit, je teplota vody mezi 35 aÏ 37 °C. „MnoÏství a kvalitu ingrediencí jako je pivní kal ãi pivní kvasnice a pofiadí jejich pfiidávání tajíme,“ doplnil Hradil. Blahodárné úãinky má lázeÀ na koÏní problémy ãi ‰patné prokrvování konãetin, oãi‰Èuje i organismus pfies póry v pokoÏce. A co se samotného pití t˘ãe, ãlovûk trÛnící v kádi si mÛÏe ãepovat rovnou z pípy pfied sebou…

MOSTY U JABLUNKOVA Pro caparty, ‰koláky, omladinu, ale i jejich mámy a táty. Tak to vypadá ve Ski Areálu v Mostech u Jablunkova. Na v˘chod od Lysé hory je to zfiejmû nejvût‰í a nejvybavenûj‰í sportovní a relaxaãní centrum v cel˘ch Beskydech. „Na‰ím zámûrem je vytvofiit zázemí pfiátelské pro rodinky s dûtmi. Proto zde máme tolik rÛznorod˘ch atrakcí, aby si vybrali jak nejmen‰í, tak i jejich dospívající sourozenci,“ informoval Alois Martynek, fieditel Technick˘ch sluÏeb, které areál provozují. Nyní, po zimû, to tam mûní na adrenalinov˘ park,

mezi jehoÏ hlavní lákadla má patfiit „Gorolszus“ neboli bezmála 250 metrÛ dlouh˘ se‰up dolÛ z kopce na lanû ve speciálním sedáku. Ve Ski Areálu je moÏné vyblbnout se i na bobové dráze, trampolínách, lanové dráze, zastfiílet si z luku, zajezdit si na terénních bicyklech ãi svahov˘ch kolobûÏkách. Chystají tady dokonce umûlé horské pleso. Pro nejmen‰í dûti je „dfievûné mûsteãko“ se skluzavkami, prolézaãkami, domky. âtyfitisícová obec Mosty u Jablunkova má i vlastní men‰í aquacentrum a patfií k hlavním cílÛm náv‰tûvníkÛ nejen té tû‰ínské ãásti beskydsk˘ch hor.

Lanové centrum je vdûãn˘m místem dûtského dovádûní.

Bobová dráha by mûla pfiib˘t v budoucnosti je‰tû jedna.

Pivafii soutûÏí o srub na horách NO·OVICE Srub v Beskydech jako hlavní cena v soutûÏi? Nûco takového v tuzemsku je‰tû nebylo. No‰ovick˘ pivovar Radegast to slibuje pivafii, jenÏ bude nejúspû‰nûj‰í ve sbûru víãek z „lahváãÛ“ nebo stíracích kuponÛ v restauracích. „Vítûz získá srub do osobního trvalého vlastnictví,“ upfiesnili v pivovaru s tím, Ïe velké finále o dal‰ích 31 tisíc cen se uskuteãní na konci kvûtna. Kde jinde, neÏ v okolí symbolu no‰ovického piva na Pustevnách, sochy boha Radegasta.

moderní turistickou obcí. Turistick˘ potenciál se sãítá s letním areálem a koupali‰tûm. V kvûtnu zahájí provoz i sportovnû oddechové centrum,“ nechala se sly‰et Alexandra Byrtusová za projekt Ostravice Sport. Ten má plány snad je‰tû megaloman‰tûj‰í neÏ u sousedÛ – golfové hfii‰tû s 18 jamkami se spojí se ãtyfiicetikilometrovou bûÏeckou trasou vãetnû lyÏafiského okruhu pro mezinárodní závody. Stránku pfiipravil Radek Luk‰a

Co máme za humny OSTRAVA Siluety hor, symfonie Leo‰e Janáãka, básnû Petra Bezruãe, duch zbojníka Ondrá‰e, mystick˘ pohansk˘ bÛh Radegast. To jsou Beskydy, nejv˘chodnûj‰í pohofií v âeské republice, obklopené na jedné stranû Polskem a na dal‰í Slovenskem. Region charakterizuje pfiíroda, kultura, ale také dobrodruÏství, odpoãinek. VyÏití v Beskydech najdou milovníci turistiky, letního i zimního sportování a adrenalinov˘ch aktivit. Stejnû tak ti, kdoÏ pasou po památkách a historii – vÏdyÈ dfievûné domky ãi kostelíky tady stavûli od poloviny XVI. století. Dochovává se lidová tvofiivost a tradice, konají se festivaly oslavující folklor ãi slavného rodáka Janáãka. Beskydy Moravskoslezské i Tû‰ínské jsou „propojeny“, a to po pádu hranic v unii i fakticky s polsk˘m Beskidem Âlànskim (Ustroƒ, Wis∏a, Bia∏sko-Bia∏a) a slovensk˘mi Kysucami (Turzovka, O‰ãadnica). Více o tom, co máme za humny, lze najít i na webu na www.beskydy.cz, www.beskydy-info.cz ãi www.beskydyobce.cz.

10

17. dubna 2008

Inzerce

EVROPSKÁ PŮJČKA •soukromý investor •všem, bez registru

R84/16

OKD, a.s., VOJ Zásobování

a prokazování příjmů •směnka až 500 000 Kč

se sídlem Ostrava 1, Gregorova 3, PSâ 701 00

Nabízím spolupráci + auto + tel.

vyhla‰uje vefiejné zakázky: RaÏby provozních dÛlních dûl a práce s nimi spojené (OKD 953/08)

Vila Vyšehrad Luhačovice Vila, kterou v minulosti pravidelně navštěvovali čtenáři našich novin, je nyní

R50/16

R97/16

R98/16

Dob˘vání ãerného uhlí a práce s tím související (OKD 952/08)

Volejte 739 320 273

opět v provozu.

Je po kompletní rekonstrukci a s možností ubytování i s polopenzí za výhodné ceny.

RaÏba pfiekopov˘ch a dlouhodob˘ch dÛlních dûl (OKD 119/08)

Pro více informací

Vybavování a likvidace porubÛ a dÛlních dûl a sluÏby s tím související (OKD 954/08)

tel. 577 102 064, 775 640 810

Oznámení o zahájení zadávacího fiízení dle zákona ã. 137/2006 Sb., o vefiejn˘ch zakázkách, bylo uvefiejnûno na internetu v uvefiejÀovacím subsystému informaãního systému vefiejn˘ch zakázek (IS VZ US) dne 11. 4. 2008 na formuláfiích „Oznámení o zakázce - Vefiejné sluÏby“ pod evidenãními ãísly VZ 60016453, 60016452, 60016450 a 60016448. Zde je moÏno si vyhledat potfiebné informace k pfiedloÏení Ïádostí o úãast.

PÛjãka na klíã Nov˘ zahraniãní investor! Rychle v‰em i bez pfiíjmu. ¤e‰íme exekuce i SMùNKA. Nabízím spolupráci: auto + telefon

Kontaktní osoba: Ing. Ivan Brodsk˘, tel. 596 262 222

Tel.: 739 320 273

R89/16

www.vilavysehrad.cz

nepoÏaduje Ïádnou akontaci (zálohu) úroková sazba je pevná, nemûnná schválení do 10 minut v kanceláfii

R96/16

R93/16

JARNÍ ÚVùROVÁ AKCE!

od 20 000 do 400 000 Kã bez ruãitele 70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.333 Kã 150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.777 Kã 300.000 Kã – splátka jiÏ od 5.444 Kã RPSN jiÏ od 9,51%

NEVADÍ!

R2/16

JSTE V BANKOVNÍM REGISTRU? Va‰ím fie‰ením je nebankovní pÛjãka. MÛÏete Ïádat i bez partnera. Ostrava,  606 790 691 Karviná,  606 790 697 Orlová,  606 790 683 Havífiov,  606 790 698 Tfiinec,  558, 329 036, 606 790 696

DOVOLENÁ S DOPRAVOU R94/16

Podhájska, Krkono‰e, Polské Tatry, poznávací zájezdy. Informace po‰tou. vnitfiní organizaãní sloÏka nezapsaná v obchodním rejstfiíku

vyhla‰uje v˘bûrové fiízení na SL ãíslo fiádku 112

V˘poãet zásob ãerného uhlí v dob˘vacím prostoru Louky Termín doruãení pfiihlá‰ek: 28. 4. 2008 Kontaktní osoba: Ing. Waclawik Petr, ved. oddûlení geologie, tel.: 596 451 257

Matky na MD, dÛchodci, zamûstnaní, nezamûstnaní ¤e‰íme exekuce

R99/16

ã.p. 1077, 735 34 Stonava

Expresní pÛjãky! R100/16

DÛl âSM

10/16

tel.: 602 726 283, www.ckaztour.cz

OKD, a. s.

602 676 414, 602 644 266

ZAMùSTNANCÒM OKD ZDARMA ✧ PRODEJ • ·tûÀata ãivavy bez p. p., odãervená, oãkovaná, oba rodiãe u nás k vidûní. K odbûru 1. 5. 2008. Cena: pes dlouhosrst˘ 7 000 Kã, pes krátkosrst˘ 8 000 Kã. Inf. na tel.: 732 950 703. B111/16 • ·tûÀata maltézského psíka bez p. p., oãkovaná, odãervená, nauãená na granulky. Cena 4 000 Kã. Inf. na tel.: B112/16 724 872 687. • ·tûÀata nûm. ovãáka. Cena dohodou. Inf. na tel.: 723 677 126 nebo e-mail: [email protected]. B113/16

P¤EHLED AKTUÁLNÍCH V¯BùROV¯CH ¤ÍZENÍ, KTERÁ BUDOU ZAHÁJENA V DUBNU

2008

• Investice stavební (ISTAV) • Investice strojní (ISTR) – samostatná v˘bûrová fiízení – spoleãná v˘bûrová fiízení • Opravy stavební (OSTAV) • Opravy strojní (OSTR) – samostatná v˘bûrová fiízení – spoleãná v˘bûrová fiízení • Zahlazování následkÛ hornické ãinnosti (ZNHâ)

75, 76 34 – 19, 48, 73, 145 6, 9, 293, 311, 420, 806 – –

Górnik

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

17 KWIETNIA 2008 • ROCZNIK 5

NUMER 16

Ostrawska siedziba najbardziej podziwianej czeskiej firmy górniFot. Bogus∏aw Krzy˝anek czej.

Spó∏ka OKD na topie Najbardziej podziwiana firma górnicza PRAGA, OSTRAWA (bk) Spó∏ka w´glowa OKD zosta∏a najbardziej podziwianà firmà górniczà w 2008 roku. Pierwsze miejsce w kategorii „Eksploatacja surowców mineralnych” przyzna∏o jej w ramach rankingu 100 najlepszych firm w Republice Czeskiej jury skompletowane z mened˝erów, analityków, przedstawicieli organizacji bran˝owych i zwiàzków zawodowych. Nagrod´ odebra∏a w ubieg∏ym tygodniu w Pradze dyrektor zespo∏u ds. PR i komunikacji OKD Petra Ma‰ínowa. „Konkurs uwa˝amy za presti˝owy i wa˝ny dla rozwoju kultury prowadzenia dzia∏alnoÊci gospodarczej. W tym roku rozpoczyna dzia∏alnoÊç Fundacja OKD. W przygotowaniu sà inne inicjatywy, które prze∏o˝à si´ na wi´kszà transparentnoÊç spó∏ki, bardziej skutecznà pomoc dla regionu oraz dalszà popraw´ poziomu troski o zatrud-

nionych. W przysz∏ym roku ch´tnie zaj´libyÊmy nale˝ne miejsce tak˝e w g∏ównej konkurencji” – powiedzia∏a Petra Ma‰ínowa. Jak poinformowa∏ doradca zespo∏u ds. PR i komunikacji OKD Vladislav Sobol, wed∏ug organizatorów o lokatach w konkursie nie decydujà wyniki ekonomiczne, lecz przede wszystkim jakoÊç produkcji, podejÊcie do pracowników, troska o Êrodowisko naturalne oraz inicjatywy charytatywne i spo∏eczne. Organizatorem konkursu jest firma Czech Top 100, która od 1994 roku corocznie zestawia rankingi czeskich firm. Do jej g∏ównych celów nale˝y na przyk∏ad lepsze informowanie o czeskim Êrodowisku gospodarczym, poparcie dla dobrych stosunków pomi´dzy mened˝erami czy poÊrednictwo w przekazywaniu spo∏eczeƒstwu informacji za poÊrednictwem mediów.

NWR zadebiutuje na gie∏dzie Oferta publiczna to nowe mo˝liwoÊci strategiczne i finansowe PRAGA, WARSZAWA, LONDYN (bk) Holenderska spó∏ka New World Resources BV (NWR), wy∏àczny udzia∏owiec ostrawskiej spó∏ki w´glowej OKD, zamierza uzyskaç zgod´ na wprowadzenie akcji na rynki podstawowe gie∏d w Londynie, Pradze i Warszawie. Ofert´ planuje jeszcze w drugim kwartale bie˝àcego roku. O swych planach poinformowa∏a w czwartek 10 kwietnia w oficjalnym komunikacie. „Pozycja wiodàcej grupy górnictwa w´glowego w regionie pozwala nam czerpaç korzyÊci z rosnàcego popytu na w´giel w Europie Ârodkowej. (…) Pierwsza oferta publiczna oznacza poczàtek nowego wa˝nego etapu rozwoju spó∏ki, poprzez stworzenie nowych mo˝liwoÊci strategicznych i finansowych. Pomo˝e nam zrealizowaç cel zwi´kszenia rezerw w´gla dzi´ki wykorzystaniu dodatkowych zasobów oraz przej´ciom innych spó∏ek“ - powiedzia∏ cytowany w komunikacie prezes NWR, Mike Salamon.

Oferta w Czechach i Polsce Planowana oferta ma sk∏adaç si´ z mi´dzynarodowej oferty skierowanej do inwestorów instytucjonalnych oraz oferty publicznej w Czechach i Polsce, skierowanej do inwestorów indywidualnych. „Ponadto, wszyscy uprawnieni pracownicy New World Resources, zarówno w Czechach jak i Polsce, b´dà mogli kupiç udzia∏y w oddzielnej ofercie skierowanej do pracowników“ - napisano w komunikacie. Oferta b´dzie obejmowaç zarówno ju˝ istniejàce, jak i nowe akcje serii A. „Oferta nowych akcji

Gie∏dowy debiut NWR to dobry znak, jeÊli chodzi o dalsze inwestycje w modernizacj´ kopalƒ OKD. Na zdj´ciu: pulpit sterowniczy nowego kombajnu chodnikowego Sandvik w podziemiach KopalFot. Bogus∏aw Krzy˝anek ni „Darków”. umo˝liwi spó∏ce finansowanie dodatkowych przedsi´wzi´ç wykorzystujàcych mo˝liwoÊci rozwoju (w tym dalsze dzia∏ania wydobyw-

Wszyscy uprawnieni pracownicy NWR b´dà mogli kupiç udzia∏y w oddzielnej ofercie. cze, wspólne przedsi´wzi´cia z innymi spó∏kami lub strategiczne przej´cia nowych i nieeksploatowanych kopalni) oraz programu inwestycyjnego“- g∏osi komunikat. New World Resources, dzia∏ajàc poprzez swojà spó∏k´ zale˝nà

Wyniki finansowe NWR za rok 2007 AMSTERDAM Razem z komunikatem opublikowano 10 kwietnia w Amsterdamie wyniki finansowe spó∏ki NWR za rok 2007. Poni˝ej najwa˝niejsze dane. ● W 2007 roku przychody skonsolidowane z dzia∏alnoÊci kontynuowanej NWR wzros∏y o 10,7% do 1,367 mld euro - z 1,235 mld euro w 2006 roku. ● Wynik EBITDA wzrós∏ w 2007 roku o oko∏o 24 % do 351 mln euro z 283 mln euro w 2006 roku. Mar˝a EBITDA za ca∏y 2007 rok wynios∏a 26% wobec 23% przed rokiem. ● W 2007 roku spó∏ka NWR sprzeda∏a oko∏o 13,1 mln ton w´gla, z czego ponad 7,7 mln ton stanowi∏ w´giel koksujàcy, oraz oko∏o 1,3 mln ton. koksu.

OKD, jest czo∏owym producentem w´gla kamiennego w Europie Ârodkowej i najwi´kszym w Czechach, zarówno pod wzgl´dem przychodów, jak i wielkoÊci wydobytego w´gla. Obecnie NWR aktywnie prowadzi dwa projekty górnicze w Polsce - w rejonie wydobywczym D´bieƒsko i Morcinek. Na poczàtku roku udokumentowane i prawdopodobne rezerwy w´glowe spó∏ki wynosi∏y oko∏o 419 milionów ton. Ponad po∏ow´ stanowi∏ w´giel koksujàcy.

Na dywidend´ po∏owa zysku „Strategia rozwoju New World Resources zak∏ada zwi´kszenie wydajnoÊci produkcji i przep∏ywów pieni´˝nych w krótkim horyzoncie czasowym oraz powi´kszenie bazy surowcowej spó∏ki w perspektywie d∏ugoterminowej. Spó∏ka zamierza zwi´kszyç dost´p do z∏ó˝ poprzez rozbudow´ istniejàcych kopalƒ spó∏ki oraz aktywne poszukiwanie nowych mo˝liwoÊci rozwoju w Europie Ârodkowej, a tak˝e na innych rynkach, które uzupe∏nia∏yby obecne dzia∏ania spó∏ki“- czytamy w komunikacie. New World Resources planuje przeznaczaç na dywidend´ oko∏o 50% zysku netto „powsta∏ego w ramach pe∏nego cyklu biznesowego“ – podano w komuniakcie.

Jastrz´bska Spó∏ka W´glowa na pomaraƒczowo Delegaci X Zgromadzenia Ogólnego Kongresu Polaków w RepuFot. Martyna Rad∏owska-Obrusnik blice Czeskij.

Obradowa∏ Kongres Polaków w RC CZESKI CIESZYN (mro) Staronowym prezesem dziewi´cioosobowej Rady Kongresu Polaków w RC wybrano na sobotnim Zgromadzeniu Ogólnym KP Józefa Szymeczka. Zdecydowa∏o o tym gremium 114 delegatów wy∏onionych podczas 38 sejmików gminnych oraz 45 przedstawicieli 28 organizacji polonijnych zrzeszonych w Kongresie Polaków w RC. Kongres reprezentuje blisko 60-tysi´cz-

nà rzesz´ Polaków – obywateli Republiki Czeskiej. GoÊçmi obrad byli m.in. hetman województwa morawsko-Êlàskiego EvÏen To‰enovsk˘ (który zaznaczy∏, ˝e jego dziadek by∏ te˝ Polakiem), ambasador RP w Pradze Jan Pastwa, pochodzàcy z Zaolzia, ze Âmi∏owic, by∏y premier RP, eurodeputowany Jerzy Buzek oraz prezydent Europejskiej Unii Wspólnot Polonijnych Tadeusz Adam Pilat.

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

JASTRZ¢BIE-ZDRÓJ (bk) Jastrz´bska Spó∏ka W´glowa, potencjalny partner OKD przy eksploatacji z∏ó˝ kaczyckiego „Morcinka”, zaprezentowa∏a z okazji 15lecia firmy swoje nowe logo. „Pozycja, którà zajmuje spó∏ka na krajowym i mi´dzynarodowym rynku, sprawia, ˝e musi ona zwracaç wi´kszà uwag´ na wszystko, co zwiàzane jest z jej z wizerunkiem“ – przekaza∏a dla „Górnika“ rzecznik JSW Katarzyna Jab∏oƒska-Bajer.

„Jednym z jego elementów jest logo, b´dàce znakiem rozpoznawczym firmy. Po 15 latach przyszed∏

czas na jego zmian´. JSW SA musi byç postrzegana jako dobrze zorganizowane i nowoczesne przedsi´-

biorstwo, a dotychczas obowiàzujàce logo tego nie potwierdza∏o“. Nowe logo zosta∏o wy∏onione w konkursie, w którym wzi´∏o udzia∏ 80 autorów. Jest bardzo proste w formie, bez zb´dnych ozdobników, a przez to niezwykle czytelne. „Ma te˝ inne kolory, bo spó∏ka to ju˝ nie tylko w´giel, ale równie˝ koks. W∏aÊnie dlatego kolor zielony zastàpi∏ pomaraƒczowy, który jest charakterystyczny dla koksowni“ – doda∏a Katarzyna Jab∏oƒska-Bajer.

,Dukla’: Nadszed∏ czas na wie˝´ HAWIERZÓW Na terenie wewn´trznej jednostki organizacyjnej (VOJ) OKD Dukla-Restrukturyzacja trwa likwidacja zabudowaƒ powierzchniowych by∏ej kopalni „Dukla“. W Êrod´ 16 kwietnia nadszed∏ czas na wysadzenie jednego z jej symboli – 56-metrowej stalowej wie˝y szybowej nr 2. Akcj´ wykona∏ kierownik techniczny robów strza∏owych Jifií Eliá‰. Dukielskà „dwójk´” wybudowano w latach 1958 do 1961 w ramach szerokiej rekonstrukcji hawierzowskiej kopalni. Uruchomiona zosta∏a w 1962 roku i a˝ do roku 1983, do momentu uruchomienia nowej ˝elbetowej wie˝y basztowej nr 3, s∏u˝y∏a zarówno do

odstawy urobku, jak i transportu ludzi i materia∏ów. Szyb by∏ wyposa˝ony w dwa urzàdzenia wyciàgowej i jednorazowo mog∏o nim zje˝d˝aç z szybkoÊcià 10 metrów na sekund´ 147 górników lub z szybkoÊcià 12 m na sekund´ 21,5 tony ∏adunku. Jak poinformowa∏ kierownik ruchu VOJ Dukla-Restrukturyzacja Ivo Hork˘, po usuni´ciu szczàtków wie˝y, na zr´bie szybu po∏o˝ona zostanie zgodnie z planem likwidacji p∏yta zamykajàca. Na niej – górniczym zwyczajem – ustawiony zostanie pamiàtkowy monument z podstawowymi informacjami na temat szybu. Tekst i fot. Bogus∏aw Krzy˝anek

12

17. dubna 2008

Sport

Semifinále, dal‰í krok k obhajobû? Karviná Ïije bojem házenkáfiÛ proti Dukle Praha o postup do finále

Karvinsk˘ házenkáfi Ondfiej ·ulc (vlevo) jako by vyhlíÏel postup do FOTO: Ivo Dudek finále. KARVINÁ (tam) Dukla Praha, to je pfiekáÏka karvinsk˘ch házenkáfiÛ v semifinále play off. Klub s velkou tradicí a ambiciózním t˘mem souãasnosti. První semifinálové utkání se hrálo vãera po uzávûrce tohoto vydání v karvinské hale. Forma obhájce titulu z Karviné má stoupající tendenci. Vrásky na ãele trenéra Rastislava Trtíka v‰ak dûlá zdravotní stav hráãÛ: „Trápí nás viróza. Tfii hráãi se uzdraví a dal‰í tfii onemocní. NemÛÏeme se toho zbavit,“ zoufal si kouã je‰tû pfied prvním zápasem.

zápase. Diváci si tak od házené na chvíli odpoãinou a budou se tû‰it na dal‰í zápas. KdyÏ jsme hráli ve dvou dnech dvakrát doma, na ten druh˘ zápas byla náv‰tûva vÏdy slab‰í. To se snad zmûní,“ dodal Pelech. Hodnû vzruchu bylo kolem návratu Romana PoÏárka do kádru Baníku. Talentovan˘ pivot odehrál sezonu na hostování ve Fr˘dkuMístku, kter˘ Karviná ve ãtvrtfinále vyfiadila. A stáhla si PoÏárka na zbytek play off zpátky. „Nelíbilo se to hlavnû funkcionáfiÛm Dukly, ale postupovali jsme pfiesnû podle fiádÛ. PoÏárek nás tak posílit mohl,“ vysvûtlil manaÏer Pelech. A trenér Trtík dodal: „Je to pfiíjemné posílení t˘mu pfied rozhodujícími zápasy sezony. Vûfiím, Ïe Roman do muÏstva bez problémÛ zapadne a zv˘‰í na postu pivota konkurenci.“

Baník OKD Karviná mÛÏe v boji o finále poãítat i s Romanem PoÏárkem a Martinem Farka‰ovsk˘m. V Karviné v‰ichni vûfií v postup. ZároveÀ v‰ak chtûjí, aby si semifinálové boje uÏili i diváci. „Z tohoto pohledu je Dukla atraktivním soupefiem, navíc uÏ jde v play off do tuhého. Vûfiím, Ïe nás v tom diváci nenechají,“ fiekl manaÏer klubu Miroslav Pelech. „Také se nám zamlouvá zmûna systému, kdy se stfiídá pofiadatelství po jednom

Zájezd na Duklu, podpofite házenkáfie KARVINÁ (red) Fan klub ve spolupráci s oddílem HCB OKD organizuje zájezd do Prahy na druhé semifinálové utkání. Odjezd je v sobotu 19. 4. ve 2.30 ráno, návrat v noãních hodinách. Po utkání je v plánu krátká náv‰tûva centra Prahy. Cena zájezdu je 400 Kã, pfiihlá‰ky na tel. 777 020 131.

Dal‰í dobrou zprávou je návrat Martina Farka‰ovského po sérii zranûní. „KdyÏ je Martin zdrav˘, je to hráã pro bundesligu. Doufám, Ïe to v play off ukáÏe,“ ocenil kvality slovenského borce Trtík. Ten si pochvaluje také formu brankáfiÛ: „Dvojice Marjanoviã – Mrkva je vyrovnaná, kaÏd˘ navíc chytá jin˘m stylem. Mûli bychom toho v semifinále vyuÏít,“ plánoval Rastislav Trtík. A Nemanja Marjanoviã dodává: „Pfies Duklu chceme pfiejít do finále, to je jasn˘ cíl. A doufám, Ïe s Tomá‰em Mrkvou k tomu v˘znamn˘m zpÛsobem pfiispûjeme.“ O víkendu hraje Baník odvetu na palubovce Dukly, ve stfiedu se semifinálová série vrací opût do Karviné.

Hodil kartu a byl konec Ragbyov˘ provinilec Petr Kozubík: Rozhodãího jsem se ani nedotkl! HAVͤOV (tam) Hraje ragby od sedmi let a poprvé dostal kartu. Zadák Havífiova Petr Kozubík na ni ale nevhodnû reagoval a bude za to potrestán. UÏ teì toho lituje a ãeká na trest. V utkání proti Vy‰kovu jste prohrávali 0:15, kdyÏ jste byl vylouãen. Co se tam stalo? „Mûl jsem Ïlutou kartu a prostû jsem vypûnil. Rozhodãí totiÏ viditelnû stranil domácímu t˘mu. Protestoval jsem proti tomu a dostal je‰tû jednu Ïlutou, a tím pádem i ãervenou kartu. Tu jsem rozhodãímu vytrhl z ruky a hodil na zem. To bylo v‰echno.“

Jste pruìas? „Hraji ragby od sedmi let a Ïádnou kartu jsem nikdy nedostal, ani Ïlutou. Byl to úlet, za kter˘ jsem se spoluhráãÛm i trenérÛm omluvil. Nûktefií byli na‰tvaní, protoÏe zápas jsme prohráli kontumaãnû, ale doufám, Ïe omluvu ode mnû pfiijali.“ Jak˘ oãekáváte trest? „Od klubu asi dostanu nûjakou

finanãní pokutu, s tím poãítám. Ale trest od svazu asi bude hor‰í. Vím o pfiípadu jednoho hráãe, kter˘ rozhodãího pra‰til a nemohl pak hrát cel˘ rok. Snad to nebude tak pfiísné.“ UÏ jste se pouãil pro pfií‰tû? „Urãitû, vÛbec se k rozhodãím pfiibliÏovat nebudu. A karty jim nechám, aÈ si je rozdávají, jak chtûjí (smích).“

Nûkteré zprávy hovofiily o tom, Ïe jste rozhodãímu nadával, roztrhal mu karty a nakonec inzultoval. To není pravda? „Já jsem mu vÛbec nic nefiekl, jen jsem pfii‰el, sebral mu kartu, hodil ji na zem a ode‰el. To ostatní jsou v˘mysly. Zkuste si tu plastovou kartu roztrhnout, to nejde. A inzultace? Podle fiádÛ to za inzultaci povaÏováno bude, pfiestoÏe jsem se rozhodãího vÛbec nedotkl.“

Liga mistrÛ je prodûleãná KARVINÁ (tam) Házenkáfii Baníku OKD Karviná bojují o obhajobu titulu. UÏ teì je ale krajnû nejisté, Ïe by se v pfiípadû úspûchu znovu pfiihlásili do Ligy mistrÛ. Bliωí vysvûtlení nám podal jejich manaÏer Miroslav Pelech (na snímku Pavla Majera). „LoÀská úãast v Lize mistrÛ znamenala pro na‰i pokladnu zátûÏ ãtyfii a pÛl milionu korun. Fotbalov˘m klubÛm, které na úãasti v Lize mistrÛ v˘raznû zbohatnou, mÛÏeme jen závidût. V házené se prostû doplácí i na úãast v hlavní soutûÏi Ligy mistrÛ, coÏ je v˘smûch. Je pfiece nesmyslné, abychom shánûli peníze od sponzorÛ na úãinkování v Lize mistrÛ a nemûli Ïádnou ‰anci na jejich navrácení.

Oceláfii získali Miroslava Kováãika T¤INEC (tam) Tfiineck˘ klub uÏ intenzivnû pracuje na podobû hokejového i realizaãního t˘mu pro pfií‰tí sezonu. Po trenérovi Antonínu StavjaÀovi se stal dal‰í v˘raznou posilou slovensk˘ reprezentant Miroslav Kováãik. 29let˘ útoãník a také úãastník dvou svûtov˘ch ‰am-

pionátÛ by se mûl stát v˘raznou vzpruhou pro tfiineckou ofenzivu. „Kováãik má zku‰enosti ze ‰védské a ruské ligy a také z ãeské extraligy, kde získal v roce 2004 titul se Zlínem. Vûfiíme, Ïe bude posilou,“ podotkl mluvãí oceláfiÛ Ivo Pullmann.

FC Baník láká fanou‰ky na Bazaly

Na ãtyfii stovky ostravsk˘ch fanou‰kÛ pfiijely do Mladé Boleslavi podpofiit Baník, bodÛ se v‰ak nedoãkaly (3:1). Uvidíme v sobotu, jak tato poráÏka ovlivní náv‰tûvu na utkání proti âesk˘m Budûjovicím. ·éfové klubu chápou, Ïe hráãi v boji o poháry diváckou podporu potfiebují, proto vymysleli pro fanou‰ky dal‰í akci: „Kdo si v pfiedprodeji zakoupí vstupenku na sobotní duel s âesk˘mi Budûjovicemi, mÛÏe si vyÏádat zcela zdarma také lístek na nበpfií‰tí domácí souboj s Kladnem,“ informoval pfiedseda pfiedstaFOTO: Pavel Majer venstva Baníku TomበTrucha.

Z

V¯SLEDKÒ

FOTBAL I. liga: Mladá Boleslav–Baník Ostrava 3:1 (9. a 57. Rajnoch, 42. Rolko–32. Svûrko‰), po 25. kole: 1. Sparta 53, 2. Slavia 53, 3. Brno 45, 4. Teplice 44, 5. Baník 42. MSFL: Bystrc–Karviná 1:1, FM–Zábfieh 0:1, po 20. kole: 1. Znojmo 43, 2. Olomouc B 40, 3. Mutûnice 40, …5. Karviná 32, 6. Fr˘dek-Místek 31. Divize E: Orlová–R˘mafiov 1:0, Napajedla v. Ostrava B 1:3, Hranice–Havífiov 2:2, po 20. kole: 1. Ostrava B, 2.

CO

Ragby je tvrdá hra, ale Petr Kozubík to tentokrát pfiehnal, i kdyÏ FOTO: archiv rozhodãího fyzicky nenapadl.

Mezinárodní federace sice kaÏd˘m rokem slibuje, Ïe to bude lep‰í a lep‰í, ale zÛstalo jen u slibÛ. Cestování, noclehy, palubovka, míãe a dal‰í nepfiímé náklady nás v Lize mistrÛ postupnû ãím dál více finanãnû zatûÏují. To si v Ïádném pfiípadû nemÛÏeme nechat líbit. Jsou jen dvû moÏnosti, jak z celé vûci ven: buì se podmínky Ligy mistrÛ zmûní k lep‰ímu uÏ od pfií‰tího roãníku, nebo budeme hrát jin˘ pohár. Sice ménû atraktivní, ale také ménû finanãnû nároãn˘. Teì se ale soustfiedíme na ãeské play off, abychom si postup do nûkterého z evropsk˘ch pohárÛ vÛbec vybojovali.“ Miroslav Pelech

Velké Losiny 36, 3. Kravafie 35, 4. Orlová 32, …16. Havífiov 18. Okresní pfiebor A1A: Doubrava–B. Rychvald 2:0, Sn Orlová–H. Îukov 3:1, TJ Petfivald–VûfiÀovice 1:1, Louky–I. Petrovice 1:2, Domaslavice–Tûrlicko 1:4, V. Bohumín–FK Bohumín B 1:3, B. F. Orlová–Havífiov B 2:3, po 16. kole: 1. I. Petrovice 41, 2. Tûrlicko 35, 3. Sn Orlová. HÁZENÁ O 5. – 8. místo: PlzeÀ–Fr˘dek-Místek 36:35.

NÁS âEKÁ

SOBOTA Fotbal – I. liga: Baník Ostrava v. âeské Budûjovice (19). MSFL: Karviná–Mutûnice (16, BaÏantnice), Fr˘dek-Místek–Jihlava B (10.15), divize E: Havífiov–Vsetín (16), okresní pfiebor: B. F. Orlová–Doubrava, Havífiov B–V. Bohumín, Tûrlic-

ko–Louky, VûfiÀovice–Sn Orlová a H. Îukov–B. Rychvald (v‰e 15.30). NEDùLE Fotbal – divize E: Baník Ostrava B–Hranice (10.15, Sareza Poruba), okresní pfiebor: Bohumín B–Domaslavice a I. Petrovice–TJ Petfivald (oba 15.30).

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: [email protected] Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: [email protected] • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.

Karvinky L I S T N E J E N P R O H AV Í Ř E D O L U K A R V I N Á

ROâNÍK I.

âÍSLO 1

17. dubna 2008

VáÏení spolupracovníci, DÛl Karviná má za sebou první úspû‰né dny a vychází jeho úvodní mutaãní stránka, respektive dvû, v t˘deníku Horník (str. 4 a 9). Dlouho jsme ve vedení uvaÏovali o názvu na‰eho ‰achetního listu. Nakonec to vyhrál krátk˘ a ze jména dolu vycházející název „Karvinky“. Této stránky chceme vyuÏívat k pfiedávání informací ze Ïivota a v˘sledkÛ Dolu Karviná. Jsem rád, Ïe spojení dolÛ probûhlo podle plánu a pfiipravujeme první spoleãné projekty a organizaãní zmûny, které by mûly zaãít pfiiná‰et pozitivní v˘sledky v organizaci práce, provozu a v ekonomice. Byl bych velice rád, abyste v „Karvinkách“ ãetli pouze pozitivní zprávy o Dole Karviná. K tomu mÛÏe pfiispût kaÏd˘ z vás, zamûstnancÛ na‰eho dolu, sv˘m dílem. Ke spoleãnému úsilí nám v‰em pfieji hodnû hornického ‰tûstí. Zdafi BÛh Ing. Pavel Hadrava, fieditel Dolu Karviná

Plán 278 000 1 610

Skuteãnost 250 000 1 244

Rozdíl -28 000 -366

% 89,9 77,3

V˘robní v˘sledky za leden – bfiezen 2008 závod âSA TûÏba, tuny Prov. metráÏ celkem, m

Plán 828 000 4 370

Skuteãnost 857 000 4 304

Rozdíl 29 000 -66

% 103,5 98,5

Rozdíl 41 500 -34

% 123,9 96,5

V˘robní v˘sledky za bfiezen 2008 závod Lazy TûÏba, tuny Prov. metráÏ celkem, m

Plán 173 500 964

Skuteãnost 215 000 930

závod Lazy TûÏba, tuny Prov. metráÏ celkem, m

Plán 448 240 2 908

Skuteãnost 537 250 2 635

Rozdíl 89 010 -273

% 119,9 90,6

Provoz kolovny na závodû Lazy Od 16. bfiezna je na závodû Lazy v provozu úschovna kol se samoobsluÏn˘m provozem. Pfiedtím bylo nutno v kolovnû provést men‰í technické úpravy, které zajistí bezpeãné uloÏení kol a motocyklÛ. Byla instalována halogenová svûtla s pohybov˘mi ãidly, k hákÛm na zavû‰ení kol navafieny fietízky k uzamãení kol a hlavnû instalován snímaã karet ASEP s elektronick˘m zámkem. Do kolovny mají takto pfiístup jen ti zamûstnanci, kter˘m byl vstup povolen systémem ASEP. Tímto se cel˘ proces úschovy jízdních kol a motocyklÛ zjednodu‰il, zrychlil a hlavnû zamûstnanci si mohou svá jízdní kola a motocykly uschovávat a vyzvedávat v kteroukoli dobu, aniÏ by byli odkázáni na provozní dobu kolovny. Pro zv˘‰ení bezpeãnosti uloÏen˘ch jízdních kol a motocyklÛ budou v prostorách

kolovny nainstalovány je‰tû dvû vnitfiní kamery. V souãasné dobû se pfiipravují technické prostfiedky pro úpravu kolovny na závodû âSA, kde dojde v blízké dobû k zavedení stejného systému. O provádûn˘ch úpravách a termínech budou zamûstnanci vãas informováni prostfiednictvím v˘vûsek na bûÏn˘ch místech. Co se ale zatím nedafií? Ne v‰ichni uÏivatelé kolovny znají „Provozní fiád kolovny“. Tento je vyvû‰en v kolovnû a na informaãní ceduli u dÛlních úsekÛ ve správní budovû. Lze doporuãit, aby si ho ve vlastním zájmu v‰ichni pozornû pfieãetli a dodrÏovali ho. Podle dosavadních ohlasÛ zamûstnancÛ je zavedení tohoto systému pfiínosem. Vlastislav Kuruc, vedoucí útvaru obrany a ochrany

Bfieznov˘ neúspûch nesrazil raziãe na kolena.

Dubnové v˘sledky raziãÛ naznaãují, Ïe bfieznov˘ neúspûch je nesrazil na kolena. vedeného Jánem Kubekem. Pfii raÏbû ã. 14 004, budoucí v˘du‰né chodby porubu ã. 14 030, vyrazil 162 m, pfiestoÏe na této ãelbû byla v prosinci loÀského roku provedena zásadní zmûna – instalace kombinovaného vûtrání s hlavním foukacím lutnov˘m tahem. Kolektiv pfiekroãil technick˘ reÏim o 22 m. Na únor byl stanoven technick˘ reÏim ve v˘‰i 1500 m, kter˘ jsme pfiekroãili o 52 m. K 10. únoru byl dokonãen 1. okruh tohoto roku – kolektiv Lubo‰e Herinka pod vedením vedoucího úseku Radima Neuwerta pfiedal okruh ã. 11 232 k instalaci. Kolektiv Zdena Gardonû 21. února ohlásil splnûní limitního v˘konu. Na raÏbû ã. 11 411 vyrazil za 31 pracovních dnÛ 348 m s prÛmûrn˘m denním postupem 11,22 m. To znamená pfiekroãení o 41 m a splnûní na 113,35 %. Zde bych chtûl vyzvednout u‰lechtil˘ postoj kolektivu, kter˘ z odmûny vûnoval 10 000 korun na konto OS svatá Barbora.

závod âSA TûÏba, tuny Prov. metráÏ celkem, m

V˘robní v˘sledky za leden – bfiezen 2008

Úspû‰n˘ vstup raziãÛ do leto‰ního roku Po nepfiíli‰ vydafieném závûru loÀského roku se raziãské kolektivy závodu âSA okamÏitû, od prvního pracovního dne roku 2008, zakously do plnûní úkolÛ roãního plánu. Ten stanoví vyrazit 14 800 m, z toho 580 m v rámci investic. V lednu jsme vyrazili 1508 m, tj. 15 m nad stanoven˘ technick˘ reÏim a o 248 m víc, neÏ ukládal plán. Vynikajícího v˘sledku dosáhl kolektiv hlavního pfiedáka Zdena Gardonû, kter˘ pod vedením vedoucího úseku Radima Neuwerta vyrazil 250 m. Tento v˘sledek je dÛleÏit˘ z nûkolika dÛvodÛ. Kolektiv pfiipravuje okruh v 11. kfie 24. sloji pro nasazení nové technologie v rámci POP 2010 a hned od 2. 1. 2008 se pfiihlásil k vytvofiení standardního limitního v˘konu. Své úkoly pfiekroãil kolektiv Milo‰e Horníka z úseku pfiíprav

V˘robní v˘sledky za bfiezen 2008

Hned 1. února podal pfiihlá‰ku k vytvofiení standardního limitního v˘konu kolektiv Michala Babince a 21. února kolektiv Tibora Kalocsaie, oba pod vedením vedoucího úseku Ing. Bogdana Weglarzyho, na raÏbách chodeb ã. 14 071 a 14 072, pfiipravující blok ã. 14 091 ve spodní lávce 40. sloje 4. kry. V nelehk˘ch geologick˘ch podmínkách 13. kry 25. sloje, v oblasti s nejdel‰í vzdálenosti na dopravu materiálu a nejdel‰ím odtûÏením pro jedno pracovi‰tû, pfiekroãil kolektiv Radka Kopeckého, vedoucího úseku Ing. Bogdana Weglarzyho druh˘ mûsíc za sebou technick˘ reÏim. Do posledního mûsíce I. kvartálu – bfiezna jsme vstupovali s optimismem 300 m vyraÏen˘mi nad plán, 67 m nad technick˘ reÏim za období od poãátku roku. Bfieznov˘ reÏim ve v˘‰i 1495 m provozní metráÏe jsme ale splnili pouze na 83 %. Nafárání tektoniky na ãelbû ã. 11 411, dokonãení raÏby ã. 14 071, zavalení kfiíÏe ã. 14 003 x 14 030,

pfieru‰ení raÏby ve 13. kfie apod. zapfiíãinily v˘padek ve v˘‰i 251 m a propad do neplnûní plánu o 66 m. Pfiesto je tfieba za dosaÏené v˘sledky v bfieznu vyzvednout v˘sledky nûkter˘ch kolektivÛ. Na raÏbû v ohradníku ã. 22 3402/1, kolektiv fy Alpex Janusze Gurdy, fiízen˘ vedoucím úseku Jerzym Zachwiejou, kolektiv Tibora Kalocsaie vedoucího úseku Ing. Bogdana Weglarzyho na raÏbû ã. 14 072 vyrazili po 225 m. Dosavadní v˘sledky dubna naznaãují, Ïe nás bfieznov˘ neúspûch nesrazil na kolena. Od konce bfiezna, díky vy‰‰í mocnosti uhlí ve spodní lávce, dosahuje v˘borné v˘sledky kolektiv Pavla Dubovského s denním postupem minimálnû 12 m. Dne 7. 4. 2008 splnil limitní v˘kon kolektiv Tibora Kalocsaie a 11. 4. 2008 kolektiv Michala Babince. Kalocsaiovci vyrazili 346 m, s prÛmûrn˘m denním postupem 11,16 m. Babincovi ho‰i pak 342 m a dosáhli prÛmûrn˘ postup 11,03 m. Za to patfií podûkování v‰em pracovníkÛm, ktefií svou kaÏdodenní poctivou prací pfiispûli k dosavadním v˘sledkÛm. Zdenûk Sembol, vedoucí provozu pfiíprav

SamoobsluÏn˘ provoz úschovny kol se pfiipravuje také na závodû âSA.

Den otevfien˘ch dvefií pro zamûstnance Dolu Karviná „Den otevfien˘ch dvefií u fieditele“ pro zamûstnance Dolu Karviná bude kaÏdou stfiedu od 13.30 do 14.30 hod. takto: stfieda – sud˘ t˘den: na Dole Karviná, 1. poschodí, kanceláfi fieditele

stfieda – lich˘ t˘den: na závodû Lazy, 2. poschodí, ã. dvefií 215 KaÏd˘ zájemce se dohodne alespoÀ 2 dny pfiedem na sekretariátû fieditele, kl. 2030 (pfiípadnû 596 352 030, linka OKD 8512030).

Karvinky L I S T N E J E N P R O H AV Í Ř E D O L U K A R V I N Á

ROâNÍK I.

âÍSLO 1

17. dubna 2008

Orientaãní bezpeãnostní celík V oblasti severních ãástí dob˘vacích prostorÛ závodu âSA se setkáváme s pojmem „orientaãní bezpeãnostní celík“, zkrácenû OBC. Co to je a co to znamená pro provozovanou hornickou ãinnost? Z vyhlá‰ky âBÚ ã. 22/1989 Sb. se dozvíme: Pro ochranu pfied prÛvaly vod ze zvodnûl˘ch nebo plynonosn˘ch horizontÛ nebo zatopen˘ch dÛlních dûl musí b˘t urãen orientaãní bezpeãnostní celík nebo ochrann˘ celík. Celík musí mít takovou mocnost, vlastnosti a prostorovou polohu, aby z hlediska uvedeného nebezpeãí zaji‰Èoval bezpeãnost práce a provozu. Z v˘sledkÛ dfiívûj‰ího vrtného prÛzkumu je zji‰tûno, Ïe karbonské souvrství upadá smûrem k severu do Dûtmarovické vym˘tiny. Na pokryvu karbonsk˘ch hornin se nachází nejv˘znamnûj‰í hydrogeologick˘ útvar tzv. Detritov˘ horizont. Tento kolektor je tvofien písky, ‰tûrkopísky a zvûtral˘m povrchem karbonsk˘ch hornin a je zvodnûl˘. Plo‰nû nelze pfiesnû vyjádfiit jeho roz‰ífiení uÏ vzhledem k tomu, Ïe údaje jsou zji‰Èovány pouze bodovû z povrchov˘ch nebo dÛlních vrtÛ. Mocnost detritového

horizontu se pohybuje od cca 10 m na jiÏním okraji do 100 m a více smûrem na sever. Obecnû se povaÏuje detritov˘ horizont za dÛvod pro zafiazení oblasti jako nebezpeãné prÛvaly vod i horninového materiálu, vãetnû nebezpeãn˘ch exhalací metanu. Na základû tûchto údajÛ byl pro tuto oblast stanoven orientaãní bezpeãnostní celík o mocnosti 150 m. Tento celík tedy lemuje detritov˘ horizont na vzdálenost 150 m. Pro moÏnost provádûní hornick˘ch prací v OBC stanovují bezpeãnostní pfiedpisy urãitá pravidla. Základem je provádûní zabezpeãovacích vrtÛ, které ovûfiují pfiiblíÏení dÛlního díla k detritu. Jejich umístûní a smûrování je dáno projektem, kter˘ schvaluje OBÚ. Na základû pfiízniv˘ch v˘sledkÛ tûchto vrtÛ je moÏno pokraãovat v dal‰í raÏbû a v koneãném v˘sledku je moÏno pro dob˘vací práce stanovit zmen‰en˘ orientaãní bezpeãnostní celík nebo ochrann˘ celík, kter˘ opût schvaluje OBÚ. Z historie jsou v‰ak známy i pfiípady v 11., 13. a 14. kfie, kdy zabezpeãovací vrty prokázaly pfiítoky v fiádu desítek aÏ stovek litrÛ za

minutu a tlaku aÏ 2,5 MPa, pfiípadnû v˘ron metanu. V takovém pfiípadû mÛÏe dojít aÏ ke zmûnû tvaru plánovaného porubního bloku. Jeden z historicky nejsloÏitûj‰ích pfiípadÛ na Dole âSA se stal v sedmdesát˘ch letech minulého století pfii raÏbû pfiekopu ã. 07003, kdy nûkolika zabezpeãovacími vrty byly zji‰tûny pfiítoky o velikostech aÏ 2000 l/min. ProtoÏe v té dobû nebyly úvodní kolony zabezpeãovacích vrtÛ antikoroznû chránûny, do‰lo pozdûji k jejich prorezavûní a k neregulovateln˘m pfiítokÛm do dÛlního díla. Situace musela b˘t fie‰ena stavbou finanãnû nároãn˘ch protiprÛvalov˘ch hrází a nepfietrÏit˘m ãerpáním do poloviny devadesát˘ch let minulého století, kdy postupnû do‰lo k vysílení pfiítoku. Závûrem lze tedy fiíci, Ïe orientaãní bezpeãnostní celík, jeho stanovování a upfiesÀování slouÏí k zaji‰Èování bezpeãnosti práce a provozu a zabezpeãovací práce provádûné v souvislosti s pravidly dan˘mi BP zároveÀ slouÏí k prÛzkumu, ovûfiení rozsahu a vlastností nebezpeãného horizontu, v na‰em pfiípadû detritu. Ing. Oldfiich Mrázek

Na závodû âSA vûnují bezpeãnosti práce mimofiádnou pozornost. Ilustraãní foto

V˘voj bezpeãnosti vI. ãtvrtletí na závodû âSA V prvním ãtvrtletí bylo na závodû âSA evidováno 30 pracovních úrazÛ. Z nich se 23 fiadí do kategorie registrovan˘ch, tedy úrazÛ, které zpÛsobily pracovní neschopnost postiÏeného del‰í neÏ 3 dny. PfiestoÏe jde o nárÛst oproti stejnému období roku 2007 o 3 evidované úrazy, pfiízniv˘ trend byl naopak zaznamenán v kategorii registrovan˘ch úrazÛ, kde do‰lo k poklesu o 3 úrazy. Podrobnûj‰í anal˘zou bylo zji‰tûno: zdroje úrazÛ - 9x pád horniny (30 %) - 9x ruãní manipulace s bfiemeny (30 %) - 6x pád pfii chÛzi (20 %) - 6x strojní zafiízení (20 %) nejãastûj‰í pfiíãina úrazÛ - 18x poru‰ení pracovní káznû postiÏen˘m ZaráÏející skuteãnost vyplynula z rozboru délky praxe zamûstnancÛ, ktefií utrpûli pracovní úraz. Dvacet z nich (67 %) má praxi del‰í neÏ 10 let. Tato skuteãnost stojí za zamy‰lení, zda za vznikem pfieváÏné ãásti pracovních úrazÛ není rutinérsk˘ pfiístup k práci a podceÀování moÏn˘ch rizik pfii bûÏn˘ch ãinnostech. I kdyÏ v 1. ãtvrtletí roku 2008 do‰lo ke sníÏení poãtu registrovan˘ch úrazÛ oproti stejnému období

roku 2008, nelze v˘voj pracovní úrazovosti hodnotit pfiíznivû. V lednu 2008 do‰lo ke smrtelnému pracovnímu úrazu zamûstnance dodavatelské organizace ALPEX PBG. Tato tragická událost zásadním zpÛsobem mûní pohled na celé hodnocení období. K tomuto úrazu do‰lo pfiesto, Ïe byla ve druhé polovinû roku 2007 pfiijata celá fiada technick˘ch, organizaãních i v˘chovn˘ch opatfiení pro zv˘‰ení úrovnû bezpeãnosti práce, která vyplynula z prÛbûhu ‰etfiení obdobn˘ch mimofiádn˘ch událostí. Samotné pfiijetí opatfiení a jejich zapracování do fiídících aktÛ organizace v‰ak samo o sobû na‰i bezpeãnost na pracovi‰tích v dole nezv˘‰í. V‰ichni si musíme uvûdomit, Ïe k tomu je pfiedev‰ím potfieba tato opatfiení znát a fiídit se jimi pfii kaÏdodenní práci, postupovat vÏdy podle provozní dokumentace a v maximální moÏné mífie eliminovat rizika vypl˘vající z práce v podzemí. Pracovníci na v‰ech úrovních fiízení nesmûjí pfiehlíÏet nebezpeãné pracovní postupy a riskantní chování nûkter˘ch jednotlivcÛ, ktefií si chtûjí takzvanû „usnadnit“ práci. Je nepopirateln˘m faktem, Ïe bezpeãná práce není vÏdy tou nejménû namáhavou variantou, jak splnit zadan˘ úkol. Je v‰ak nejjistûj‰í cestou k tomu, abychom se po ‰ichtû vraceli domÛ zdraví.

Úrazovost za bfiezen 2008 DÛl âSA DÛl Povrch Ukazatel 2008 2007 Rozdíl 2008 2007 Rozdíl 2008 2007 Rozdíl Poãet evidovan˘ch úrazÛ 5 49 1 5 4 1 0 0 0 Poãet registrovan˘ch úrazÛ 5 4 1 5 4 1 0 0 0 Z toho smrteln˘ch 0 0 0 0 0 0 0 0 0 závaÏn˘ch 0 0 0 0 0 0 0 0 0 hromadn˘ch 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Znázornûní OBC v oblasti 11. kry závodu âSA.

Limitní v˘kony za leden – bfiezen K pokusu o dosaÏení limitních v˘konÛ se v bfieznu pfiihlásilo 10 kolektivÛ úsekÛ rubání a pfiíprav. V poli pfiíprav splnily parametry limitních v˘konÛ dva kolektivy. Byl to kolektiv raziãÛ hlavního pfiedáka Libora Poppa, kter˘ vyrazil 114 m a kolektiv hlavního pfiedáka Petra Funioka, kter˘ vyrazil 204 m. Tyto kolektivy jsou fiízené vedoucím úseku Radimem Sargankem. V poli rubání se podafiilo naplnit parametry limitních v˘konÛ tfiem kolektivÛm. Jde o kolektivy hlavního pfiedáka Bohumíra Pitela a vedoucího úseku Petra Horáka, kter˘ mûl mûsíãní postup 106,15 metru, hlavního pfiedáka Lumíra Moslera a vedoucího úseku Petr Weisse s mûsíãním postupem 84,45 m a hlavního pfiedáka Jifiího Marka veden˘ vedoucím úseku Martinem Pamánkem, kter˘ docílil postupu 41,10 m.

Vyhodnocení limitních v˘konÛ v tûÏbû a metráÏi za období 1 – 3/2008 kolektiv

poãet pfiihlá‰ek

poãet splnûní

3 2 2 3 3 3 3 3 3 3

1 2 1 2 2 3 1 2 0 3

1 2 1 1 1 34

1 2 1 0 0 21

ZÁVOD LAZY Martin DzierÏa Lumír Mosler Bohumír Pitel Jifií Marek Jifií Burdek Petr Funiok Ondfiej ·piãka Bartolomûj Kovács Marek Gallik Libor Popp

ZÁVOD âSA Tadeusz Szwed Martin Brada Zdeno GardoÀ Tibor Kalocsai Michal Babinec celkem

Úrazovost za leden – bfiezen 2008 DÛl âSA DÛl Povrch Ukazatel 2008 2007 Rozdíl 2008 2007 Rozdíl 2008 2007 Rozdíl Poãet evidovan˘ch úrazÛ 21 17 4 21 17 4 0 0 0 Poãet registrovan˘ch úrazÛ 15 16 -1 15 16 -1 0 0 0 Z toho smrteln˘ch 0 0 0 0 0 0 0 0 0 závaÏn˘ch 0 0 0 0 0 0 0 0 0 hromadn˘ch 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Mladá smûna L I S T N E J E N P R O H AV Í Ř E D O L U Č S M

ROâNÍK II.

âÍSLO 4

17. dubna 2008

Zatím nám to ‰lape! Je za námi první kvartál a tímto je vytvofien prostor pro krátké zhodnocení dosaÏen˘ch v˘sledkÛ na závodû sever Dolu âSM. TûÏebnû jsme navázali na úspû‰né v˘sledky minulého roku a za kvartál jsme vytûÏili nad stanoven˘ DTP + 45 879 tun. Leden a bfiezen byly úspû‰né, pouze v únoru jsme mírnû klop˘tli v plnûní technického reÏimu, coÏ bylo ovlivnûno tektonikou v nejkapacitnûj‰ím severském porubu 293 102. V˘roba v pfiípravách uÏ nejde tak „po másle“ jako v rubáních, neboÈ jsme v bfieznu nesplnili reÏim o 51 metrÛ, ale v lednu a únoru to bylo na jedniãku. Nejvût‰ím problémem, se kter˘m se snad pot˘kají v‰echny ‰achty, je nedostatek lidí, o kvalifikovan˘ch hornících ani nemluvû. V souãasné dobû je závod sever v podstavu – 27 lidí a to trvá jiÏ víc neÏ rok. Na‰im personalistÛm se stále nedafií pfiekonat urãit˘ odpor lidí k práci v podzemí a pfii malém mnoÏství nov˘ch pracovníkÛ, ktefií nakonec zÛstanou hornictví vûrni, a pfiirozen˘ch odchodech, se pak zuÏuje i v˘bûr vhodn˘ch adeptÛ pro vedení

hornick˘ch prací, pfiedákÛ na rÛzn˘ch úrovních, coÏ se mÛÏe zaãít promítat jak do v˘konÛ, tak i kvality odvedené práce. Nûkdo mÛÏe fiíct: „Co to je podstav 27 lidí?“, ale kdyÏ si vynásobíte poãet lidí poãtem smûn za mûsíc a tfiemi mûsíci prvního kvartálu, tak se dostaneme na objem smûn, kter˘ je nutn˘ na vybavení jednoduchého porubu, a to uÏ je pofiádn˘ kus práce. Pfied námi je dovolenkové období a kaÏd˘ zamûstnanec si zaslouÏí své dva t˘dny volna, takÏe vûfiím, Ïe personalisté zaberou a do léta doplníme stavy, abychom letní v˘robní úkoly se ctí ustáli. Nedílnou souãástí kaÏdého hodnocení je rovnûÏ shrnutí bezpeãnosti. Od zaãátku roku jsme zaevidovali, vãetnû dodavatelÛ, 48 úrazÛ (o 26 ménû neÏ v roce 2007) a zaregistrovali 8 úrazÛ (o 7 ménû neÏ v roce 2007), mimofiádné události se nám zatím vyh˘bají a v bfieznu zaãala na závodû komplexní provûrka OBÚ, která, doufám, potvrdí dobré v˘sledky bezpeãnosti na závodû sever.

A co bude dál? V souãasné dobû fini‰ují práce na dokonãení vybavení razicího kombajnu MR 340, kter˘ je první technologií programu POP 2010 na Dole âSM. Vûfiím, Ïe tento stroj potvrdí své kvality pfii raÏbû nového úvodu v 33. sloji a kolektiv Jána Savaryho plynule pfiesedne na nov˘ typ kombajnu. Souãasnû s nasazením nové technologie se zapoãaly práce na centrální klimatizaci z povrchu závodu jih s rozvodem na oba závody Dolu âSM a pro DÛl Darkov. Centrální klimatizace bude velk˘m kvalitativním skokem ve zlep‰ování podmínek na pracovi‰ti. Dal‰ím stûÏejním úkolem je dokonãení obfárání porubu 320 207, do kterého bude nasazena kompletní nová technologie v prÛbûhu záfií a fiíjna. K tûm v‰em úkolÛm schází uÏ jen taková „maliãkost“, jako splnûní v˘roby ve druhém kvartálu a mÛÏeme se tû‰it na dovolenou. A k tomu nám v‰em pfieji kus hornického ‰tûstí. Zdafi BÛh! Ing. Zby‰ek Folwarczny, Závodní dolu závodu sever

ÚdrÏba tûÏního zafiízení je podobná bûhu na dlouhé tratû TûÏním zafiízením a jámám je nutno vûnovat v˘jimeãnou pozornost a trvale vytváfiet podmínky pro zaji‰tûní bezpeãnosti a spolehlivosti provozu s ohledem na dÛleÏitost tûchto klíãov˘ch zafiízení, na kter˘ch je závisl˘ provoz dolu a bezpeãnost pracovníkÛ. KaÏdá ãást tûÏních zafiízení má svou dÛleÏitost, ale s ohledem na ãasovou nároãnost pfiípadn˘ch oprav a rekonstrukcí má jáma a její vybavení v˘jimeãné postavení. Ostatní ãásti tûÏních zafiízení – ãásti tûÏních strojÛ, dopravní nádoby, lana, ãásti náraÏí apod. lze pfii potfiebû vymûnit v pomûrnû krátkém ãasovém období ve voln˘ch dnech, vytvofiením t˘denní nebo dvout˘denní v˘luky. U jam je situace podstatnû hor‰í, protoÏe pfii nezaji‰tûní trvalé, potfiebné údrÏby, a samozfiejmû nezaji‰tûní podmínek pro docílení této údrÏby, dochází k situaci, kdy je nutno mûnit a rekonstruovat obvykle vût‰í úsek jámy, kter˘ se nezrealizuje ani za t˘den, mûsíc ani za rok, vût‰inou tato rekonstrukce vyÏaduje nûkolikaleté období. Pak uÏ jen záleÏí na v˘chozím stavu jámy pfii zahájení rekonstrukce v její intenzitû, aby se vãas stihly provést potfiebné v˘mûny bez ohroÏení bezpeãnosti provozu. Zvlá‰È tûÏká a závaÏná je situace ve v˘du‰n˘ch jámách se skipov˘m tûÏním zafiízením a velmi agresivním prostfiedím s ohledem na provozní zatíÏení tûÏních zafiízení a znaãné korozivní úbytky jednotliv˘ch ãástí tûÏních zafiízení v jámû a vlastní jámové v˘stroje. V takov˘ch podmínkách nutno volit takové materiály a nátûry, které budou korozivnímu prostfiedí ve vût‰í mífie odolávat, aby objem údrÏby nestoupal, ani nezÛstával na stejné úrovni, ale aby zásadnû klesal. Pro jámovou v˘stroj jam s velmi agresivním prostfiedím je nutno volit v˘chozí materiály s prodlouÏenou Ïivotností. Jedná se zejména o hlavní ãásti jámové v˘stroje, a to rozpony a prÛvodnice. Jámy se pÛvodnû v minul˘ch dobách vystrojovaly rozponami proveden˘mi z otevfien˘ch U, I profilÛ, prÛvodnice pak z uzavfieného profilu 150x 150 mm, tl. 10 mm. U prÛvodnic byla Ïivotnost tak malá, Ïe byly nahrazeny uzavfien˘m profilem tlou‰Èky 16 mm. I toto fie‰ení se ukázalo jako nedostateãné, i kdyÏ se Ïivotnost prodlouÏila, protoÏe na plochách styku s kolov˘m vedením dochází v dÛsledku neustálého obnaÏování povrchu k velmi rychlému postupu koroze. PÛvodní ocelové prÛvodnice bûÏného provedení profilu 150 x 150 x 16 mm mají ve velmi agresivním prostfiedí v˘du‰né jámy malou Ïivotnost, v prÛmûru 8 let. Korozivní úbytky se objevují jen na ãelní plo‰e a na ãásti boãních ploch, kde dochází ke styku s kolov˘m vedením dopravních nádob. Na ostatních plochách je koroze zanedbatelná.

Proto byly navrÏeny prÛvodnice s nerezovou úpravou, která spoãívá v navafiení nerezov˘ch desek tl. 5 mm na ãelní plochu a polovinu boãních ploch základního svafiovaného profilu ocelové prÛvodnice. První prototypy byly instalovány v jámû v fiíjnu 1996 a na konci roku 2008 dokonãíme celou v˘mûnu ocelov˘ch prÛvodnic za ocelovo-nerezové na v‰ech tazích skipového tûÏního zafiízení. V únoru 2000 byla provedena demontáÏ prÛvodnice – jednoho kusu – za úãelem promûfiení a zaji‰tûní korozivních úbytkÛ. Z provedeného mûfiení vypl˘vá, Ïe korozivní úbytky nejsou nebo jsou zanedbatelné. Rozdílné hodnoty mûfien˘ch rozmûrÛ jsou zpÛsobeny tolerancemi pfii vlastní v˘robû. V roce 2005 (po devítiletém provozu) byla provedena následná demontáÏ prÛvodnice, která mûla potvrdit pÛvodní v˘sledky mûfiení. Mohu konstatovat, Ïe úbytek opotfiebení nerezového plá‰tû se zvût‰il (nedosahuje 15procentního úbytku opotfiebení) a Ïe tato dlouhodobá „maratonská“ práce splnila své oãekávání, protoÏe korozivní úbytky jsou minimální. Ing. Ervín BardoÀ, vedoucí provozu dÛlní dopravy

Hodnocení kvality raÏeb za bfiezen I na konci bfiezna byla provedena kontrola kvality raÏeb. Tato kvalita byla posouzena na devatenácti dÛlních dílech a ty byly raÏeny celkem patnácti raziãsk˘mi kolektivy. Pfii pohledu na v˘sledky pfiíprav na obou závodech na‰eho podniku a srovnání s v˘sledky v únoru je vidût zhor‰ení proti minulému mûsíci. V rámci Dolu âSM bylo v bfieznu vyhodnoceno 1112 m, coÏ je o 261 m ménû neÏ v únoru, ale sraÏeno bylo 18 700 Kã, a to je o 11 600 korun více. Z toho vypl˘vá, Ïe prÛmûrná sráÏka 16,80 Kã za hodnocen˘ metr se li‰í od tûch z pfiedcházejícího mûsíce o 11,60 více, a to je dÛvod k zamy‰lení. Ke zlep‰ení kvality tedy nedo‰lo. Bez závad na kvalitû byly úspû‰né tfii kolektivy – ALPEX 5, ALPEX 4 a ALPEX 3, ale musíme vyzdvihnout osádku J. Savaryho, která mûla nejvíce posuzovan˘ch metrÛ a skonãila na devátém místû. Nejvût‰í postihy byly za volné prostory za TH u kolektivu A. Karáska a VOKD na závodû sever. Nedostateãné obloÏení obvodu TH

Námûty na zlep‰ení bezpeãnosti Vedení Dolu âSM se obrátilo na v‰echny své zamûstnance s v˘zvou na zlep‰ení stavu bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, kter˘ je po prvních tfiech mûsících leto‰ního roku rozhodnû neuspokojiv˘. Mimofiádná událost, jeÏ se v únoru odehrála na závodû jih, je dÛkazem, Ïe kontrola dodrÏování bezpeãnostních pfiedpisÛ a technologick˘ch postupÛ je skuteãnû záleÏitostí kaÏdého zamûstnance a ne jen nûkolika vyjmenovan˘ch zamûstnancÛ, ktefií mají bezpeãnost práce pfiímo v popisu práce. Zákoník práce uvádí, Ïe základním právem zamûstnance je právo na zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a dále také souãasnû stanovuje, Ïe jeho povinností je oznamovat svému nadfiízenému nebo orgánu dozoru nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bez-

peãnost a nebo zdraví pfii práci, a podle sv˘ch moÏností úãastnit se na jejich odstraÀování. To je cesta, kterou se rozhodlo vedení Dolu âSM jít. Pomozte i vy fie‰it otázky související s bezpeãností a ochranou zdraví pfii práci, a to formou va‰ich poznatkÛ a návrhÛ na zlep‰ení stavu bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, a provozu na Dole âSM. VloÏte své návrhy do skfiínek umístûn˘ch ve vestibulech závodÛ pro NÁMùTY NA ZLEP·ENÍ BEZPEâNOSTI. V‰echny va‰e názory budou odborn˘mi zamûstnanci a vedením dolu peãlivû prozkoumány a pfiípadnû aplikovány v praxi, a vûfime, Ïe se spoleãn˘m úsilím nás v‰ech podafií sníÏit poãty pracovních úrazÛ, které pfii tvrdé a tûÏké hornické práci bohuÏel nelze úplnû vym˘tit.

Odchody do dÛchodu V bfieznu leto‰ního roku ode‰li na zaslouÏen˘ odpoãinek následující dlouhodobí zamûstnanci Dolu âSM. Pan Petr GLATZ byl zamûstnancem Dolu âSM od 1. února 1999. Do dÛchodu odchází z funkce plynomûfiiãe ze závodu jih. Pan Miroslav METELKA byl zamûstnancem Dolu âSM od 6. kvûtna 1975.

Do dÛchodu odchází z funkce lokomotiváfie v úseku vertikální dopravy materiálu ze závodu jih. Pan Pavel Rais byl zamûstnancem Dolu âSM od 19. prosince 1968. Do dÛchodu odchází z funkce fiidiã vysokozdviÏného vozíku v úseku nádvofií na závodû jih. Do dal‰ích let jim pfiejeme, aÈ si starobní dÛchod plnû uÏijí ve zdraví, spokojenosti a pohodû.

Liga rubaãÛ

za leden – bfiezen 2008

za bfiezen 2008 Pofi. Pfiedák 1. Dàbek 2. ·palek 3. Koval 4. Szczotka 5. Langer 6. Wowry

Skut. 62 659 28 757 39 126 35 851 43 780 16 581

Proc. 110,7 104,6 104,3 103,0 99,0 90,1

Liga raziãÛ Pofi. Pfiedák Skut. 1. Gorecki 72 2. Szotkowski 18 3. Kuczyƒski 99 4. Savary 195 5. Kufa 27 6. ·otola 101 7. Alpex 662 8. Karásek 27 9. Tolnay 25 10. Kuha 4

Liga rubaãÛ Pofi. Pfiedák 1. Szczotka 2. ·palek 3. Valchafi 4. Dàbek 5. Langer 6. Koval 7. Wowry

Skut. 118 726 75 943 65 437 155 106 128 519 107 705 50 790

Proc. 106,4 105,9 105,5 104,3 102,3 99,9 98,7

Liga raziãÛ

za bfiezen 2008

Na snímku provádí kontrolu a mûfiení tlou‰Èky nerezového obalu na nové prÛvodnici Karel KonFoto R. Grimmová derla.

u kolektivu A. Karáska a náklon TH obloukÛ u kolektivu R. Goreckeho na závodû sever. Dále scházející rozpínky u kolektivu R. Szotkowskeho na závodû jih a ve dvou pfiípadech za smûrovou odchylku dÛlního díla do 30 cm u kolektivu ALPEX 7 a R.Goreckeho. Z uvedeného vypl˘vá, Ïe nejvût‰í pozor si musejí dát kolektivy, které mají problémy s v˘lomy a ty zakládat. Dále je nutno dbát na správné dodrÏení náklonu TH obloukÛ, kontrolovat stanoven˘ poãet rozpínek a smûrové vedení díla. Tento poznatek je asi nejdÛleÏitûj‰ím povzbuzením zejména pro ty osádky, kter˘m to tentokrát nevy‰lo tak, jak si to pfiedstavovaly. Popfiejme proto raziãÛm v horních patrech tabulky trvalou formu a tûm na spodních pfiíãkách na‰eho Ïebfiíãku podstatné zlep‰ení a vymanûní se ze sráÏek nad 16,80 Kã na 1 bm. Pokud se toto podafií naplnit, mÛÏeme se urãitû tû‰it na dal‰í zlep‰ení v kvalitû raÏeb. To je vlastnû i stál˘m cílem celého snaÏení v‰ech osádek vãetnû zainteresovan˘ch THP. Jifií Va‰íãek

za leden – bfiezen 2008 Proc. 118,0 110,0 104,2 102,6 100,0 84,2 79,3 75,0 62,5 36,4

Pofi. Pfiedák Skut. 1. Szotkowski 189 2. Gorecki 310 3. Karásek 113 4. Kufa 222 5. Kuha 62 6. Alpex 2214 7. ·otola 342 8. Kuczyƒski 325 9. Savary 386 10. Tolnay 82

Proc. 141,3 117,0 109,7 105,7 101,6 95,6 94,2 88,8 86,0 81,2

Paskovák L I S T N E J E N P R O H AV Í Ř E D O L U PA S K O V

ROâNÍK V.

âÍSLO 4

17. dubna 2008

Ojedinûlá ukázka dÛlních pracovi‰È Cviãná ‰tola slouÏí uchazeãÛm o zamûstnání i zvídavé vefiejnosti Na Dole Paskov je vybudována v tûsné blízkosti závodu Stafiíã cviãná ‰tola, která slouÏí pro pfiípravu, za‰kolování a získávání prvních praktick˘ch zku‰eností z dÛlního prostfiedí v rámci úvodního za‰kolení novû pfiijíman˘ch zamûstnancÛ, hlavnû tûch bez hornického vzdûlání. Cviãná ‰tola je ale pfiístupná rovnûÏ vefiejnosti. Nabízí jedineãnou moÏnost podívat se, jak vypadají jednotlivá pracovi‰tû, vãetnû pouÏívané dÛlní techniky. Prohlídka je doprovázena v˘kladem prÛvodce. V˘klad je vÏdy pfiizpÛsoben struktufie náv‰tûvníkÛ. Snahou je docílení pûkného záÏitku, aÈ uÏ se jedná o odborníky nebo dûti z matefiské ‰koly. Cviãná ‰tola je ojedinûl˘m projektem – ukázkou dÛlního prostfiedí a hornick˘ch ãinností. Stroje a mechanismy jsou pfieváÏnû funkãní a nûkteré slouÏí i jako trenaÏéry. O jedineãnosti projektu cviãné ‰toly, jak˘ch ve svûtû mnoho neuvidíte, svûdãí i náv‰tûvy jak z celé âeské republiky, tak z Evropy a ostatních ãástí svûta. Je vybudována jako podzemní objekt v hloubce okolo 5 metrÛ. Na 200 metrÛ chodeb jsou umístûna pracovi‰tû v technologické posloupnosti jako ve skuteãném dole. Hned pfii vstupu do cviãné ‰toly se nachází tûÏní klec, kde si náv‰tûvníci udûlají pfiedstavu, jak˘m zpÛsobem horníci fárají do dolu, jak je tûÏní klec vedena pfii jízdû v jámû a jaká jsou její bezpeãnostní zaji‰tûní. První expozice znázorÀuje raÏení dlouhého dÛlního díla v uhelné sloji s pfiibírkou kamene pomocí ruãního vrtání, trhací práce a mechanizovaného nakládání. Dílo je vybaveno vrtacím kladivem VK 24 s pneumatickou podpûrou, ‰krabákov˘m nakladaãem NS-5, schématem provádûní trhací práce a separátním vûtráním, osazen˘m ventilátorem LUK-630. Zaji‰tûní dÛlního díla je provedeno obloukovou ocelovou v˘ztuÏí K-08 a paÏením Ïelezobetonov˘mi paÏnicemi. Druhá expozice v dal‰í chodbû je vybavena progresivnûj‰í technologií, a to vrtacím vozem HVJR-1H a nakladaãem s boãním v˘klopem na housenicovém podvozku typu NLH702. V˘bavu raÏeného díla tvofií

Ve cviãné ‰tole se náv‰tûvníci setkávají se stejn˘m prostfiedím, jako v dole. hfieblov˘ dopravník TH 600, závûsná dráÏka ZD-80 se zvedacím zafiízením, ventilátor s tlumiãem hluku pro separátní vûtrání, signalizaãní zafiízení a jiskrovû bezpeãné telefony. Dal‰í expozice vypovídá o dÛlní dopravû. Jedná se o dopravu na pásov˘ch dopravnících ovládan˘ch automatikou MJM za pouÏití prvkÛ fiady 10 – 23 a dopravu na úklonn˘ch tratích pomocí závûsné dráÏky ZD-80 vybavené brzdn˘mi vozíky, spojovacími táhly a nekoneãn˘m lanem. ZpÛsob horizontální kolejové dopravy znázorÀuje dÛlní lokomotiva DH-30 H. Finální expozicí je stûnov˘ porub v délce asi 30 metrÛ. Horní ãást je vybavena zafiízením pro tûÏbu uhlí ve specifick˘ch podmínkách uloÏení slojí s nízkou mocností, plynodajností a nebezpeãím prÛtrÏí. V porubu je nainstalována pluhová souprava PL-8A vãetnû kotvení K-40, které stabilizuje soupravu proti samovolnému posunu. Zaji‰tûní vyrubaného prostoru v porubu je demonstrováno posuvn˘mi v˘ztuÏemi Hemscheidt a DVP 6. V dolní úvrati porubu je instalována ukázka dal‰ího tûÏního zafiízení, a to kombajnu KSV 6. V této ãásti porubu je i ukázka zaji‰tûní vyrubaného prostoru pouÏitím individuální hydraulické v˘ztuÏe IHV s kovov˘mi stropnicemi DS-1000. Souãástí porubu je hfieblov˘ dopravník TH 601, dorozumívací hovorové jedno-

tky typu EZT-3, vãetnû ovládacího panelu v prostoru tûÏní tfiídy. Úvodní chodba cviãné ‰toly je vybavena jako tûÏní tfiída porubu. K základnímu vybavení patfií vozová s˘pka s kolejov˘m posunovaãem PM 150, sbûrn˘ hfieblov˘ dopravník, drtiã DR-1, hydraulick˘ agregát HA 30/16 a vrátek VTA-1000 pro dopravu hmot. V celém objektu cviãné ‰toly je instalováno bezpeãnostní zafiízení. Jde o hrázové dvefie a vûtrní objekty, protiv˘buchové uzávûry, ãidla pro mûfiení nebezpeãn˘ch plynÛ v dole, protipoÏární ãidla, ochranné prvky pro elektrická zafiízení a ochranné prvky automatizované linky MJM. V objektu je instalována i dÛlní trafostanice. Cviãná ‰tola ve Stafiíãi je ojedinûlou, zajímavou a vûrohodnou ukázkou dÛlních pracovi‰È, dÛlní techniky, zpÛsobu raÏení, dob˘vání uhlí a práce horníkÛ v podzemí dolÛ. Budete-li se chtít podívat do cviãné ‰toly, ukázat dûtem, rodinn˘m pfiíslu‰níkÛm nebo znám˘m, jak skuteãnû vypadá pracovi‰tû v podzemí dolu, objednejte si náv‰tûvu na tel. ãísle: 558 493 381.

Jan Kopel, lektor stfiediska vzdûlávání

Dobu ãerpání dovolené urãuje zamûstnavatel! Aãkoliv zákoník práce platí jiÏ více neÏ ãtyfiicet let – star˘ zákoník práce nabyl úãinnosti 1. ledna 1966, platil do 31. 12. 2006 a od 1. 1. 2007 platí nov˘ zákoník práce – pfiesto mezi zamûstnanci pfietrvávají nûkteré mylné pfiedstavy o jejich právech. Jednou z nich je pfiedstava, Ïe zamûstnanec má právo urãit si sám dobu ãerpání ãásti dovolené na zotavenou. Omyl! Ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce zcela jednoznaãnû stanoví, Ïe dobu ãerpání dovolené urãuje zamûstnavatel. Postup, kter˘ je pfii ãerpání dovolené nutno zachovat, je blíÏe rozveden v Pracovním fiádu Dolu Paskov, se kter˘m byli zamûstnanci seznámeni a do nûhoÏ mohou kdykoli nahlédnout. Zákoník práce sice stanoví

povinnost urãit ãerpání dovolené podle rozvrhu ãerpání dovolené stanoveného s pfiedchozím souhlasem odborové organizace, ale ani na ãerpání takto naplánované dovolené nevzniká zamûstnanci právní nárok – nemÛÏe si tedy ãerpání takto naplánované dovolené vynutit napfiíklad soudní cestou. Nutno uvést, Ïe na Dole Paskov k Ïádn˘m podstatn˘m problémÛm pfii ãerpání dovolené nedochází. Rozvrhy ãerpání dovolené se zpracovávají vÏdy na pfiíslu‰né kalendáfiní ãtvrtletí, pfiiãemÏ ust. ãl. 10.3 ãásti III platné kolektivní smlouvy, zaruãuje kaÏdému zamûstnanci právo ãerpat souvisle nejménû dva t˘dny dovolené v nejatraktivnûj‰ím roãním období ãerven aÏ záfií. Jediná moÏnost, kdy o ãerpání

dovolené rozhoduje zamûstnanec, je v podmínkách OKD, a.s. upravena v ust. ãl. 10.4 ãásti III. Kolektivní smlouvy OKD, a.s. na léta 2006 – 2008, kde je zakotveno právo zamûstnance 1x roãnû ãerpat dovolenou v rozsahu 1 dne v pfiípadû, kdy z váÏn˘ch osobních dÛvodÛ, které mu nebyly pfiedem známy, nebyl pfiítomen v práci. Toto právo v‰ak musí zamûstnanec uplatnit nejpozdûji následující pracovní den. Neuplatní-li je, platí, co bylo fieãeno v˘‰e – nástup dovolené urãuje zamûstnavatel. Mgr. Jifií Siegelstein, vedoucí sociálnûprávního odboru

V˘znamné akce v minulém období • V úter˘ 8. dubna se konala konference základní odborové organizace Dolu Paskov. Jednání probûhlo ve velkém sále Dolu Paskov ve Stafiíãi. Za vedení na‰eho dolu se rokování odboráfiÛ zúãastnil fieditel dolu Ing.Vladislav Szmek a závodní dolu závodu Stafiíã Ing. Jifií HÛla. • Ve stfiedu, ãtvrtek a pátek 9., 10. a 11. dubna se uskuteãnilo na Dole Paskov slavnostní setkání pfii pfiíleÏitosti Ïivotních a pracovních v˘roãí zamûstnancÛ. V prÛbûhu slavnostního obûda bylo pfiítomn˘m podûkováno za vykonanou práci a dále si vyslechli informaci o souãasném dûní na dole. • Dne 9. dubna se zúãastnilo 23 dárcÛ krve. Za 40 bezpfiíspûvkov˘ch darování krve byli ocenûni: Petr Bátor, Michal Hlobil, Jifií Hoffman, Radek Ko‰ík, ·tefan Kula, Jaromír Melichafiík, Dalibor Mik‰aník, Petr Nováãek, Jan Ondrejka, Václav Procházka, Martin Sikora, Du‰an Slanina, Rudolf Stuchlík, Radim ·kovron, Gejza Takács, Ladislav Vavru‰a, Jaroslav Zubko a Miroslav Îilinãár. Za 80 bezpfiíspûvkov˘ch odbûrÛ byli ocenûni: Marek Bla‰ko, Roman Kyãmer a Jaroslav Závodsk˘. Za 120 bezpfiíspûvkov˘ch odbûrÛ byli ocenûni: Anton Babilonsk˘ a Jan Kavan. • Dne 10. dubna se zúãastnilo 31 jubilantÛ: Pavel Kapustka a Vratislav Procházka, ktefií ukonãili pracovní pomûr z dÛvodu nemoci z povolání. Miloslav Barto‰ek, Petr Pejko a Pavel Vesel˘, ktefií skonãili pracovní pomûr na následky pracovního úrazu. Imrich Dobrocsanyi, Milan ·rubafi a Jindfiich ·urma, ktefií skonãili pracovní pomûr z dÛvodu obecného onemocnûní. Jifií DoleÏel, Vlastimil Jifiíãek, Jaroslav KaluÏa a Marcel Palyusik, ktefií ukonãili pracovní pomûr odchodem do plného invalidního dÛchodu. Lubomír Hrabec, TomበJefiábek, Stanislav Koláfi, Franti‰ek Kozub a Miroslav Vá‰a, ktefií skonãili pracovní pomûr z dÛvodu odchodu do starobního dÛchodu. Miroslav Málek a Jan Smetana, ktefií skonãili pracovní pomûr z dÛvodu organizaãních a racionalizaãních zmûn. Dále bylo pfiítomno sedm padesátníkÛ a pût ‰edesátníkÛ. • Dne 11. dubna se zúãastnilo 19 jubilantÛ: Milan Karol, Vladimír Lipina a Petr Va‰novsk˘, ktefií skonãili pracovní pomûr z dÛvodu obecného onemocnûní. Karol Altznauer, Miroslav Baránek, Marek Jurík a Ladislav Pecha, ktefií ukonãili pracovní pomûr odchodem do plného invalidního dÛchodu. Alois Berek, Marie Burdková, Miroslav Havránek, Jan Heger, Emil Hranec, Vojtûch Jurásek, Ale‰ Jufiica, Milan Ka‰ík, Antonín O‰Èatka, Ondfiej Srník, Josef Tom‰Û a Jan Závodn˘, ktefií v‰ichni skonãili pracovní pomûr odchodem do starobního dÛchodu.

V˘robní v˘sledky rubáÀov˘ch kolektivÛ v mûsíci bfieznu 2008 TûÏní Vedoucí úseku úsek T2 Leszek Zareba T3 Michal Hykl T4 Pavel Balon T5 Jifií Drábek T6 Roman Gajdzica T6 Roman Gajdzica T7 Franti‰ek Fujera MimorubáÀová tûÏba Celk em

Pfiedák

Porub

TûÏba ROTP (t) Tomasz Szadziewicz 080 203/1 12 623 Petr Prokop 084 364 9 974 Petr Zeman 082 359 18 548 Vladislav Horák 059 604 9 544 Ivan Hudec 065 632/1 3 702 Ivan Hudec 063 541 569 Stanislav Vymûtal 080 7242/1 313 Ostatní 4 727 60 000

V pfiípravách se na dosaÏen˘ch v˘sledcích nejvíce podílely tyto kolektivy: Dílo 063 5340/3 775 343 416 141 775 341

Kolektiv Opálka Hantschel Illek Grossinger

Celkem m 93 89 81 71

V˘robní v˘sledky v mûsíci bfieznu 2008 DÛl Paskov

Plán

Skuteãnost

Rozdíl

%

TûÏba, tuny MetráÏ, m

83 000 1 258

60 000 1 100

-23 000 -158

75 87,4

V˘robní v˘sledky za leden – bfiezen 2008 DÛl Paskov

Plán

TûÏba, tuny MetráÏ, m

274 600 3 689

Skuteãnost

Rozdíl

%

223 000 3 570

-51 600 -119

81,2 96,8

2007 12 8 0 8 0 0

Rozdíl -8 -5 0 -5 0 1

Úrazovost v mûsíci bfieznu 2008 Ukazatel Poãet evidovan˘ch úrazÛ – celkem Poãet registrovan˘ch úrazÛ – v dole Poãet registrovan˘ch úrazÛ na povrchu Poãet registrovan˘ch úrazÛ celkem Z toho smrteln˘ch závaÏn˘ch (hospitalizace nad 5 dnÛ)

2008 4 3 0 3 0 1

BLAHOP¤EJEME V dubnu 2008 slaví svá Ïivotní jubilea tito zamûstnanci Dolu Paskov. 50 let – Viktor Broke‰, Ing. Daniel Dani‰, Stanislav Duda, Jaroslav ëurina, Antonín Foldyna, Milan Jufiica, Ivan Lebdu‰ka, Vûroslav Perutka, Augustin ·oka. 55 let – Ing. Jaroslav Bílsk˘, Jifií Kohout, Jaroslav Krysmánek, Lubomír Kuric, Pavel MajtáÀ, Jan Pieknik, Miroslava Sasínová, Václav ·lajs, Dagmar Trãková, Jifií Veselka. 60 let – Du‰an Baìura, Ing. Jan Li‰tvan, Ing. ·tefan Rapi. V‰em jubilantÛm srdeãnû gratulujeme a do dal‰ích let pfiejeme pevné zdraví, osobní a rodinnou pohodu, pracovní úspûchy a ‰tûstí v zamûstnání. Oznamujeme v‰em pfiátelÛm a znám˘m, Ïe v pátek 11. dubna 2008 zemfiel po tûÏké nemoci ve vûku 64 let dlouholet˘ dÛlní zamûstnanec na‰eho dolu a starosta obce Stafiíã, pan Günter Zajitz. Poslední rozlouãení se zesnul˘m se bude konat dnes, tj. 17. dubna 2008, ve 14 hodin v kostele ve Stafiíãi. âest jeho památce.

Darkovák L I S T N E J E N P R O H AV Í Ř E D O L U D A R K O V

ROâNÍK XVI.

SLOVO

âÍSLO 5

¤EDITELE

První ãtvrtletí roku 2008 jsme na Dole Darkov z pohledu v˘robnûekonomick˘ch v˘sledkÛ zvládli úspû‰nû. Celková v˘roba ve v˘‰i 1 203 128 tun znamenala pfiekroãení provádûcího plánu o 166 928 tun, tedy na 116 procent. V dole jsme vytûÏili 1 160 tis. tun ROTP (plnûní na 115,3 %), v úpravnû vyrobili z uheln˘ch kalÛ 43 128 tun odbytov˘ch sortimentÛ uhlí. Prodej uhlí za první tfii mûsíce roku dosáhl 1 083 986 tun, z toho uhlí vhodného pro koksování (UVPK) 764 279 tun. Také úkoly provádûcího plánu v metráÏi (7453 metrÛ, tj. 468 metrÛ nad PZ) byly splnûny. VyraÏením 6958 metrÛ provozní metráÏe jsme pfiekroãili plán o 438 metrÛ, v investiãní metráÏi pfiedstavuje 495 metrÛ dal‰ích 30 metrÛ navíc. Na tomto místû se musím zmínit o novém razicím kombajnu MR 340 X, kter˘ pfiipravuje budoucí porub 40 203. Od posledního t˘dne února do konce kvartá-

lu komplex vyrazil úctyhodn˘ch 329 metrÛ. V˘sledky ve v˘robû se pozitivnû promítly do ekonomické bilance. DÛl Darkov pfiekroãil za první ãtvrtletí rozpoãtovan˘ hospodáfisk˘ v˘sledek o 147 mil. Kã. V reakci na kvalitní hospodáfiské v˘sledky Dolu Darkov i ostatních dolÛ za první ãtvrtletí 2008 generální fieditel OKD, a. s., Dr. Klaus-Dieter Beck rozhodl o v˘platû mimofiádné odmûny. Kmenoví zamûstnanci OKD i pracovníci dodavatelsk˘ch firem ji pfievzali ve v˘platû za mûsíc bfiezen. Letos poprvé mÛÏeme s mírn˘m optimismem hodnotit oblast bezpeãnosti práce. Pfies velmi nepfiízniv˘ zaãátek roku je koneãná bilance prvního ãtvrtletí, ve srovnání s loÀsk˘m rokem, kladná. I kdyÏ DÛl Darkov jako celek splnil stanovené ukazatele (v˘sledky úrazovosti uvádíme na jiném místû Darkováka), musím vyzvednout zejména v˘sledky závodu 3, kter˘ dokázal

17. dubna 2008 sníÏit poãet registrovan˘ch úrazÛ na polovinu, ãímÏ v˘raznou mûrou pfiispûl ke koneãnému efektu. Doufám, Ïe závod 2 na v˘sledky „trojky“ naváÏe. Závûrem chci v‰echny zamûstnance upozornit na blíÏící se v˘luku, která probûhne ve dvou blocích, v období 1.–4. a 8.–11. kvûtna. Chystáme se na opravy obou linek odkamenûní na úpravnû, montáÏ tfiídiãe HRI na 1. lince odkamenûní, v˘mûnu otûrov˘ch plechÛ velkokapacitního zásobníku na 10. patfie, na plánované roãní prohlídky a revize na obou oddûleních tûÏních jam. PÛjde hlavnû o klíãová tûÏní zafiízení v˘du‰né jámy Mír 4 a vtaÏné jámy Mír 5 závodu 2. Pfies v˘lukové práce, budeme pokraãovat v tûÏbû omezeného mnoÏství uhlí. Proto v této dobû plánujeme provoz nûkter˘ch porubÛ a raÏeb. Práce o v˘luce mají zabezpeãit budoucí bezporuchové období ve v˘robû a moÏnost vytûÏení suroviny na povrch a její následné zpracování na úpravnû. Ing. Boleslav Kowalczyk

Bilancujeme mûsíãní v˘sledky rubání a pfiíprav Oba závody Dolu Darkov naplnily technick˘ reÏim (TR) v tûÏbû na 100 procent. V bfieznu jsme jako podnik celkem vytûÏili 244 279 m3 âOP. Závod 2: 120 556 m3 âOP, závod 3: 123 723 m3 âOP.

stûhoval ze závodu 3 na DÛl âSM, ze kterého fárá do oblasti PZ. Dokonãil vybavování porubu 236 510 a zahájil tûÏbu v nároãn˘ch geologick˘ch podmínkách. Musel pfiekonávat pfiesmykové

Kolektiv Rostislava Walici v bfieznu vytûÏil 25 092 tun a dosáhl postupu 149,6 metru. Na závodû 2 se kolektiv Z. Rzidkého v prÛbûhu první dekády mûsíce pfiestûhoval z porubu 337 213 do porubu 340 205. V souãtu obou pracovi‰È ale natûÏil pouh˘ch 22 301 t. Kolektiv R. Badury vytûÏil 44 184 t z porubu 337 802. Kolektiv M. Prekopa dostal v bfieznu za úkol dokopat porub 339 301, vãetnû pfiípravy na likvidaci. Koneãné zabudování stûny a manipulaãní pokosy mu zÛstaly na duben. Kolektiv Polalpex 1 (Tomczyk) se vymûnil s Rzidkého osádkou. V obou porubech (337 213 a 340 205) dodavatelé vytûÏili 46 619 t. Kolektiv Polcarba se v bfieznu pfie-

pásmo s pfiibírkou kamene o plo‰e v pilífii aÏ 50 m2. V tûchto podmínkách se pfii postupu porubu 32,2 m za v˘sledky nemusí stydût. Na závodû 3 kolektiv pfiedáka R. Walici vytûÏil v porubu 40 301j, s 22 sekcemi, 25 092 t a dosáhl postupu 149,6 m. Dodavatelsk˘ kolektiv Polalpex 2 (Witek) vytûÏil 121 238 t (porub 40 202), nicménû pfies nejvy‰‰í tûÏbu na podniku v˘sledkem nesplnil oãekávání. Bfieznov˘ TR pfiípraváfii závodu 2 nesplnili. Celkem vyrazili 1556 m (TR na 99,4 %): z toho 1434 m provozní metráÏe (PM) a 122 m investiãní metráÏe (IM). Vlastní kolektivy vyrazily 719 m PM a dodavatelé

715 m PM. Nesplnûní TR v provozní metráÏi zapfiíãinily v pfievaÏující mífie v˘padky raÏeb ve 36. sloji, 5. kfie, zejména raÏby 236 521 (kol. Alpex 2). Na‰i dodavatelé se cel˘ mûsíc pot˘kali s nepfiízniv˘mi dÛlnû-geologick˘mi podmínkami a s ãast˘mi v˘padky elektrické energie. Z vlastních kombajnov˘ch kolektivÛ závodu 2 docílila nejlep‰ího v˘sledku osádka J. Novotného (155 m). Dafiilo se také kolektivu M. Frola (150 m). Mezi vlastními „klasiky“ dominoval kolektiv J. PrÛchy (50 m). Z dodavatelÛ dosáhl nejlep‰ího v˘sledku kombajn. kolektiv Alpex 4 (231 m). Závod 3 v bfieznu vyrazil 861 m (TR na 100,7 %). Z toho bylo 806 m PM (vlast. zam. 213 m, dodavatelé 593 m), 55 m IM (dodavatelsky). Nejhodnotnûj‰ího v˘konu mezi vlastními kombajn. kolektivy dosáhli pfiípraváfii P. Borového (201 m). Z dodavatelsk˘ch kolektivÛ si zaslouÏí uznání Alpex 7 (Wojcik). Na tfiídû 340 223 vyrazil pomocí nového razicího kombajnu MR 340 X celkem 297 metrÛ. (vm, er)

V hodnocení bezpeãnosti práce pfievládají klady Pfii hodnocení prvních tfií mûsícÛ roku 2008 mÛÏeme v oblasti bezpeãnosti práce srovnat nûkteré ukazatele se stejn˘m obdobím loÀského roku. DÛleÏit˘m zji‰tûním je to, Ïe v uvedeném období na na‰em podniku nedo‰lo k Ïádnému závaÏnému úrazu. Pfiiznejme si ale, Ïe charakter nûkter˘ch úrazov˘ch dûjÛ byl takov˘, Ïe neb˘t pfiísloveãného hornického ‰tûstí, mohlo v‰e dopadnout zcela jinak. Pokud srovnáme ostatní bezpeãnostní ukazatele, mÛÏeme konstatovat, Ïe DÛl Darkov jako celek dokázal, pfies ‰patn˘ zaãátek, v této oblasti naplnit stanovené cíle. Ve srovnání s rokem 2007 se nám podafiilo sníÏit poãet registrovan˘ch i evidovan˘ch úrazÛ a naplnit limity úrazové ãetnosti i závaÏnosti. Zlep‰ení je patrné zejména u závodu 3, kter˘ systematicky podkroãuje stanovené limity. Stejnû tak dodavatelsk˘m organizacím se podafiilo v závûru 1. kvartálu zvrátit nepfiízniv˘ v˘voj úrazovosti a pfiispût ke kladnému v˘sledku. Posledních pár dnÛ schází do konce druhého bloku soutûÏe o Darkovského permoníka, kter˘ bude uzavfien tento mûsíc. V kate-

gorii provozovan˘ch a vybavovan˘ch porubÛ je po dvou mûsících v ãele kolektiv BASTAV, v tûsném závûsu za ním jsou kolektivy M. Prekopa a Z. Glogara. V kategorii ãeleb si prvenství udrÏela osádka F. Kuriaka, následovaná kolektivy R. Valenãíka a ALPEX 10. Vûfiím, Ïe mírnû, ale pfiece jen optimistick˘ trend ve v˘voji úrazovosti, se nám podafií udrÏet i v dal‰ích mûsících. Ing. Milan Macura, vedoucí OBHP

Personální zmûny Ing. Vladislava Szmeka, kter˘ byl jmenován fieditelem Dolu Paskov, nahradil od 1. 4. 2008 ve funkci hlavního inÏen˘ra Dolu Darkov ing. Milan Andr˘sek, dosavadní závodní dolu závodu 2. Od stejného data byl v˘konem funkce závodního dolu závodu 2 povûfien ing. Pavel Zajíãek, dosavadní hlavní inÏen˘r závodu 3. Na tomto postu ho nahradil ing. Lubo‰ Dúbravka, dosud vykonávající funkci vedoucího provozu pfiíprav.

Pofiadí kolektivÛ podle kvality vyraÏen˘ch dÛlních dûl Březen 2008 V bfieznu pracovalo bez finanãní ztráty dvanáct pfiípraváfisk˘ch kolektivÛ. Sedm vlastních a pût dodavatelsk˘ch. Pofiadí (pfiedák, kontrolovaná metráÏ, závod nebo dodavatelská firma): 1. Borov˘, 202 m, z. 3, 2. Zguda 2, 195 m, ALPEX 4, 3. Novotn˘, 168 m, z. 2, 4. Frolo, 146 m, z. 2, 5. Hamarcsik, 137 m, z. 2, 6. Mackowiak 6, 89 m, ALPEX 3, 7. ·pernoga, 78 m, z. 2, 8. Kuczera 1, 75 m, POLALPEX 5, 9. Kuczera 2, 48 m, POLALPEX 10, 10. PrÛcha, 41 m, z. 2, 11. Mackowiak 4, 34 m, POLALPEX 6, 12. Kodenko, 33 m, z. 2. Dal‰í pofiadí: 13. Mackowiak 2 (POLALPEX 8), 14. Kielbasa 3 (ALPEX 1), 15. Zguda 3 (ALPEX 2), 16. Mackowiak 3 (ALPEX 7), 17. BartoÀ (z. 2), 18. Kielbasa 1 (ALPEX 9), 19. Trawinski (z. 2), 20. Fojt (z. 2), 21. Masiarek (ALPEX 13).

Leden – březen 2008 Za první tfii mûsíce roku si ãisté konto v kolonce sráÏek za kvalitu vyraÏen˘ch dÛlních dûl drÏí sedm kolektivÛ. Z toho ãtyfii jsou vlastní a tfii dodavatelské: (v závorce ze jménem pfiedáka je kontrolovaná metráÏ) 1. Hamarcsik (374 m), 2. PrÛcha (148 m), 3. Kuczera 1 (130 m), 4. Kuczera 2 (123 m), 5. Kodenko (104 m), 6. Kielbasa 2 (93 m), 7. Kuriak (74 m). Dal‰í pofiadí: 8. Borov˘, 9. Novotn˘, 10. Valenãík, 11. Mackowiak 3, 12. Zguda 2, 13. Zguda 3, 14. Mackowiak 2, 15. Mackowiak 4, 16. Trawinski, 17. Kielbasa 3, 18. Frolo, 19. Kielbasa 1, 20. BartoÀ, 21. ·pernoga, 22. Mackowiak 6, 23. Fojt, 24. Masiarek.

Pût limitních v˘konÛ: jednou rubání, ãtyfiikrát pfiípravy O limitní v˘kon (LV) v bfieznu usilovalo osm kolektivÛ Dolu Darkov. Pût osádek mohlo na konci mûsíce ohlásit: splnûno! Za jmény hlavních pfiedákÛ uvádíme poãet LV letos, následují vedoucí úseku, ãíslo pracovi‰tû, stanoven˘ LV, dosaÏená skuteãnost a v˘‰e plnûní. Rubání: Rostislav Walica (2), Ivan Hrub˘, 40 301j, 21 430 t, 25 092 t, 117,1 %. Pfiípravy – kombajn: Jan Novotn˘ (3), Libor Chrobok, 339 543.1 a 339 523.7, 140 m, 155 m, 110,7 proc.. Marian Frolo (2), Libor Chrobok, 337 821, 140 m, 150 m, 107,1 %. Pavel Borov˘ (2), Jifií Pavelka, 40 342, 160 m, 201 m, 125,6 %. Pfiípravy – klasika: Jan PrÛcha (2), Libor Chrobok, 340 523, 50 m, 50 m, 100 %.

Nejlep‰í dodavatelské kolektivy se pfiedstavují Vyhla‰ujeme nejlep‰í dodavatelské kolektivy podle v˘sledkÛ dosaÏen˘ch v prvním ãtvrtletí roku 2008 (bilance za mûsíce leden – bfiezen). TûÏba: POLALPEX 2 (p. Witek) 359 010 tun. Klasická raÏba: POLALPEX 6 (p. Mackowiak) 190 metrÛ. Kombajnová raÏba: ALPEX 7 (p. Mackowiak) 770 metrÛ.

Zku‰enosti s provozem úsekov˘ch klimatizaãních jednotek s uzavfien˘m obûhem vody Základy klimatizace dÛlních pracovi‰È na závodû 2 Dolu Darkov byly poloÏeny v roce 2004. V té dobû se zaãal projevovat úbytek dÛlních vûtrÛ z dÛvodu likvidace hlavních v˘du‰n˘ch dÛlních dûl na lokalitách Gabriela a pomocn˘ závod (PZ). Zvy‰ování teploty i vlhkosti vûtrÛ v podzemí ovlivÀoval také postup otvírky a pfiípravy do vût‰ích hloubek. Cestou ke zlep‰ení mikroklimatick˘ch podmínek byl nákup chladicích zafiízení. První chladící jednotka typu DV 150 byla nasazena na PZ pro raÏbu ãelby 239 562 a pracovala v tzv. otevfieném okruhu chladicí vody. Systém zajistil sníÏení teploty na dÛlních pracovi‰tích. Na druhé stranû se ale vyznaãoval vysok˘mi náklady na ãerpání odpadní vody na povrch. Vedení Dolu Darkov proto rozhodlo provozovat chladicí jednotky v tzv. uzavfieném okruhu chladicí vody. V prÛbûhu uplynul˘ch ãtyfi let bylo nakoupeno devût souprav úsekov˘ch klimatizaãních jednotek typu DV 150 (jeden kus DV 350) se

zpûtn˘m chladiãem RK 450, které pracují v reÏimu uzavfieného okruhu chladicí vody. Jeho podstatou je odebrání tepla daného pracovi‰tû a pfiedání do zpûtn˘ch chladiãÛ, které jsou umístûny ve v˘du‰n˘ch vûtrech. Operativnû se pfiemisÈují v dÛlním poli závodu 2, do rubání a pfiíprav s nejhor‰ími mikroklimatick˘mi podmínkami z hlediska teplotní zátûÏe zamûstnancÛ. Klimatizaãní jednotky ochlazují ovzdu‰í pracovi‰È o 10 – 12 stupÀÛ C. Uzavfien˘ okruh tvofií: chladící jednotka DV 150 nebo DV 350, zpûtn˘ chladiã RK 450 nebo RK 600 (firma Wat), dvojit˘ potrubní fiád, obûhové ãerpadlo 80-CV-03/6 stupÀÛ (firma SH – Servis Hranice) a 2 ks ventilátorÛ. MontáÏ a zprovoznûní chladicích systémÛ provádûlo zpoãátku nûkolik zamûstnancÛ b˘valého technického rozvoje, ktefií byli pozdûji zaãlenûni do nového úseku dÛlní klimatizace. Doslova „za pochodu“ se uãili zvládat kompletní problematiku údrÏby, obsluhy a provozu tûch-

to sloÏit˘ch zafiízení. Úsek dnes tvofií 16 dûlníkÛ a 1 THZ, ktefií mají na starosti 12 jednotliv˘ch chladiãÛ vûtrÛ typu DV a navazujících strojních ãástí klimatizaãních jednotek. Za necelé ãtyfii roky provozování klimatizaãních jednotek typu DV150/RK 450 (pozdûji pak i centrální klimatizace) mÛÏeme konstatovat, Ïe se na Dole Darkov plnû osvûdãily. Bez nich by práce na nûkter˘ch pracovi‰tích nebyla vÛbec moÏná. V‰ichni zamûstnanci by si proto mûli uvûdomit jejich v˘znam a podle toho k nim pfiistupovat. UÏ se nûkolikrát stalo, Ïe pravdûpodobnû dopravní ãety zachytily pfii dopravû materiálu o klimatizaãní jednotku DV 150. Do‰lo k jejímu posunutí, po‰kození hadic a úniku chladiva. Zastavení klimatizaãní jednotky a její oprava nejen zhor‰ují mikroklimatické pomûry na pracovi‰ti, ale vyÏadují si znaãné finanãní náklady. Zamûstnanci klimatizovan˘ch pracovi‰È mají za povinnost vûnovat pozornost také ãi‰tûní chladiãÛ, aby se nesniÏovala úãinnost chlazení

dÛlních vûtrÛ. V dÛlním prostfiedí dochází k nalepení prachu na vlhkou soustavu trubek umístûn˘ch v chladiãích vûtrÛ, a tím je znemoÏnûn pfienos chladu z chladicí kapaliny na ovzdu‰í. Proto je minimálnû 1krát za 24 hodin zapotfiebí sousta-

vu trubek vyãistit vytryskáním proudem vody. Îádáme hlavnû mechaniky úsekÛ rubání a pfiíprav, aby tuto jednoduchou údrÏbu, která ale v˘raznû ovlivÀuje kvalitu pracovního prostfiedí, spolehlivû zajistili. Vedoucí klimatizace závodu 2

Kompresor chladící jednotky DV 350 v podzemí Dolu Darkov.