Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

interview

4–7

Jerzy Wacław Klinowski, místopředseda představenstva NWR Karbonia technologie

8 –9

Doly NWR: Pohled do podzemí online odpovědnost

12–15

NWR: Kvalita života na prvním místě

č. 2 2011

Editorial Vážení čtenáři,

Interní procesy byly nastaveny tak, aby příští

nikdo z nás není osamoceným ostrovem

Zpráva o udržitelném rozvoji firmy odpovída-

v oceánu a nežije svůj život jen pro sebe.

la standardům mezinárodně uznávané meto-

Jsme součástí společnosti a prostředí,

diky Global Reporting Initiative (GRI), byla

ve kterém žijeme. To, co platí pro každého

postavena na konkrétních měřitelných cílech

jednotlivce, je obdobné i v korporátní sféře.

a reflektovala, do jaké míry se je v daném

Společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj

roce podařilo splnit. První vydání tohoto

se proto staly nedílnou součástí podnikatelské

reportu plánujeme vydat v příštím roce.

strategie firem ve vyspělém světě. Uvědomujeme si, že společenská odpovědnost NWR si uvědomuje svou odpovědnost za kva-

nestojí na slovech, ale na činech. I ten zdán-

litu života lidí v prostředí, v němž realizuje

livě nevýznamný může pomoci konkrétnímu

svou činnost. Protože se rozsah aktivit a pro-

člověku ke zvýšení kvality jeho života. Přesto

jektů naší firmy v této oblasti rozšířil natolik,

se, prosím, vážení čtenáři, seznamte v tématu

že svým významem přesahuje pouhou jednu

tohoto čísla s tím, co se nám na tomto poli

kapitolu výroční zprávy, rozhodli jsme se je

podařilo vykonat a co je výzvou pro další

poprvé detailně popsat v samostatné pub-

období.

likaci. Ta ukazuje nejen aktivity společnosti NWR na poli společenské odpovědnosti v roce 2010, ale dívá se i do budoucnosti, když mapuje, co ji čeká v následujícím období.

Petra Mašínová ředitelka korporátní komunikace NWR

Open Mine č. 2 I 2011 Vydavatel: New World Resources N.V. Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Tomáš Píša Editor: Marek Síbrt Spolupráce: Roman Grametbauer Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 24. 5. 2011 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine.

2–3 „Předpokládáme v průběhu roku postupný nárůst produkce.”

4–7

8–9

„Mohli bychom začít s výstavbou dolu třeba zítra.”

„Systém výrazně zjednodušuje práci výrobním dispečerům.”

KL=HK L G O 9 J < K  ; G J H G J 9 L = K G ; A 9 D  J = K H G F K A : A D A L Q { y z y

10–11

12–15

„Po našem koksu je díky jeho kvalitě poptávka.”

„Po několika letech práce za sebou vidíme úspěšné projekty.”

Obsah 2–3

ekonomika Výsledky za 1. čtvrtletí 2011: na cestě k dosažení celoročních cílů

17

ekonomika Jednání o mezinárodní ceně uhlí se mění

4–7

interview Jsme připraveni otevřít důl už dnes

18–19

ekonomika Vietnam – největší světový exportér antracitu

8–9

technologie Doly NWR: Pohled do podzemí online

20

odpovědnost Karvinský Dům na půli cesty Heřmánek získal Cenu kvality ČR

10–11

technologie Nová koksárenská baterie má všechna potřebná povolení

20

odpovědnost Rekordní zájem žadatelů o příspěvek

12–15

odpovědnost NWR: Kvalita života na prvním místě

21

odpovědnost Ostravská ZOO má novou expozici ryb a plazů nazvanou Papua

16–17

rekultivace Z bývalého dolu jezero a les

21

odpovědnost Nadace OKD má nového ředitele

ekonomika

interview

technologie

Výsledky za 1. čtvrtletí 2011: na cestě k dosažení celoročních cílů Ve středu 18. května 2011 oznámila společnost NWR své výsledky za první čtvrtletí roku 2011. Za silným nárůstem výnosů a zisku stálo zlepšení hospodářského prostředí v regionu střední a východní Evropy společně s globálními trendy ve vývoji cen uhlí a koksu.

60 : 40 K tomuto poměru koksovatelného a energetického uhlí v prodejním mixu se chce NWR vrátit v roce 2012.

Výroba oceli ve střední a východní Evropě byla v prvním čtvrtletí 2011 o sedm procent vyšší než v předchozím roce, což vedlo ke zvýšení poptávky po uhlí a koksu. Jak už bylo oznámeno dříve, předpokládá NWR letos těžbu 11 milionů tun uhlí a výrobu 800 tisíc tun koksu. Po prvním čtvrtletí 2011 je na nejlepší cestě tyto cíle naplnit. Předseda představenstva NWR Mike Salamon nastínil vývoj výrobních parametrů ve zbytku roku a pozitivní dopad nárůstu produkce na jednotkové náklady na těžbu: „Díky pokračujícím přípravným pracím a otvírkám v našich dolech předpokládáme v průběhu roku postupný nárůst produkce. Pomůže nám to také dále zlepšovat mix prodávaného uhlí, u něhož pro rok 2011 předpokládáme zachování poměru 50 procent koksovatelného uhlí a 50 procent uhlí energetického. V dalších měsících roku také očekáváme příznivější jednotkové náklady na vytěženou tunu. Předpokládáme také navýšení těžby

Budova London Stock Exchange

koksovatelného uhlí ke konci roku 2011 s výhledem vrátit se v roce 2012 k našemu tradičnímu poměru koksovatelného uhlí vůči energetickému uhlí v prodejním mixu, tedy k poměru 60 : 40.” Rozhodnutí vedení společnosti přejít na čtvrtletní oceňování prodávaného koksovatelného uhlí umožňuje NWR přesněji sledovat mezinárodní cenové trendy, a nepřímo tak těžit

z cenových tlaků rostoucích trhů v Asii a na dalších rozvíjejících se trzích. Mike Salamon uvedl: „Pozitivní výsledky tohoto rozhodnutí jsou patrné už v průměrných vyjednaných cenách koksovatelného uhlí na druhé čtvrtletí 2011 ve výši 215 eur za tunu, což zahrnuje prémii k celosvětovým referenčním cenám. Věříme, že tato prémie plyne z příznivé regionální dynamiky, v níž se projevuje omezená nabídka

Open Mine 2 I 2011

2

bezpečnost

rekultivace

za první čtvrtletí 2011 o tři procenta. To řadí společnost z hlediska bezpečnosti mezi nejlepší světové těžaře. Toto zlepšení je výsledkem trvalých iniciativ NWR v oblasti investic i školení jejích zaměstnanců. Dębieńsko Společnost NWR nedávno dokončila první fázi podrobné studie proveditelnosti pro otevření dolu Dębieńsko v Polsku. Firma nadále pokračuje v přípravách projektu, a budou-li dokončena všechna regulatorní a licenční řízení, je připravena zahájit stavební práce v létě 2011. Představenstvo společnosti se v červnu sešlo v Polsku, kde přijalo konečné rozhodnutí ohledně projektu Dębieńsko. Pro rok 2011 očekává NWR investice v této lokalitě ve výši přibližně 50 milionů eur. Reinkorporace do Velké Británie

koksovatelného uhlí násobená zvýšenou poptávkou, již podporuje zejména středoevropský automobilový průmysl.“ Bezpečnost NWR pokračuje ve snižování četnosti úrazů ve svých provozech, vyjádřeném poklesem ukazatele úrazové četnosti LTIFR (Lost Time Injury Frequency Rate), běžně používaného v těžebním průmyslu,

Proces reinkorporace NWR do Velké Británie byl zahájen se záměrem rozšířit přístup společnosti na mezinárodní kapitálové trhy prostřednictvím začlenění do britského indexu FTSE. Ve čtvrtek 5. května 2011 NWR oznámila úspěšné výsledky své doporučované nabídky směny všech akcií typu A ve společnosti NWR N.V., které otevřely cestu k začlenění do britského indexu FTSE během letošního léta. Tento výsledek svědčí o rostoucí důvěře investorů ve strategii společnosti. Firmou doporučená nabídka směny akcií zůstane v platnosti až

odpovědnost

do oznámení dalšího postupu. Společnost upozorňuje stávající držitele akcií typu A, kteří prozatím tuto nabídku neakceptovali, že oficiálně informovala o svém záměru stáhnout z trhu akcie NWR N.V. z londýnské, pražské a varšavské burzy cenných papírů. S akciemi NWR N.V. se na LSE a BCPP naposledy obchodovalo 3. června 2011. Delisting velmi pravděpodobně značně omezí likviditu a obchodovatelnost akcií, jejichž držitelé nabídku směny neakceptovali.

Výhled Ve výhledu do budoucna ve střední Evropě zůstává firma optimistická a věří, že je v dobrém postavení, aby využila současných příznivých podmínek na zdejším trhu. Poptávka po koksovatelném uhlí i koksu je nadále silná a místní výrobci oceli a slévárny svou produkci navyšují nebo již využívají naplno své kapacity. Radek Němeček, [email protected]

Hlavní údaje pro 1. čtvrtletí 2011 Výnosy ve výši 385 mil. eur, nárůst o 17 % EBITDA ve výši 82 mil. eur, nárůst 42 % Zisk před zdaněním ve výši 11 mil. eur Provozní cash flow ve výši 119 mil. eur, navýšení o 342 % Výše čistého dluhu se snížila o 4 % na 307 mil. eur Hodnota ukazatele bezpečnosti se zlepšila o 3 %

Open Mine 2 I 2011

3

ekonomika

interview

technologie

Jsme připraveni otevřít důl už dnes Hovoříme s Jerzym Wacławem Klinowským, místopředsedou představenstva a provozním ředitelem NWR Karbonia.

2500 lidí Přibližně tolika lidem dá práci důl Dębieńsko.

Pane řediteli, pokusme se popsat průběh prací na zprovoznění Dolu Dębieńsko. V jaké etapě se projekt v této chvíli nachází? Všechno je dnes v rukou úřadů a státní správy. V současné době usilujeme o změnu koncese, která nám byla na padesát let udělena v červenci 2008. Při projektování dolu jsme se rozhodli pro výstavbu dvou jam, které budou propojeny, a těžbu uhlí pod stropem sloje 401/1. Zjistili jsme ale, že by se nám nepodařilo dostat k několika porubům, které leží nad ní. V rámci současné koncese by tak zůstaly nevytěženy. V této souvislosti jsme připravili žádost o změnu koncese, která by navíc zohledňovala právě tyto poruby. Dovedu si představit, že takový proces vyžaduje zpracování mnoha dokumentů a je organizačně velice náročný. Při shromažďování dokladů pro žádost o uznání úpravy koncese jsme připravili dokumentaci zásob, kterou už schválilo ministerstvo životního prostředí. Před více než rokem jsme zpracovali také projekt využití ložiska, jenž popisuje, jakým způsobem ho budeme těžit. V průběhu čtyř let chceme vybudovat nové úpadní chodby pro zpřístupnění slojí. Připravili jsme

všechny nezbytné dokumenty pro schválení změny koncese, chybí nám už jen zpráva o vlivu na životní prostředí. Tedy plán, jakým způsobem bude naše investice ovlivňovat životní prostředí. Území, kde plánujeme těžit, má rozlohu 31 čtverečních kilometrů. Tuto zprávu jsme měli vlastně už hotovou, ale kvůli kompetenčnímu sporu mezi orgány státní správy se v létě 2010 celý proces zastavil. Znovu se rozjel teprve před několika měsíci. Rozumím správně, že zprovoznění dolu komplikují administrativní postupy? Pokud jde o získání rozhodnutí týkajícího se vlivu na životní prostředí, tam jsem celkem klidný, protože dříve či později tento dokument získáme. Ale důl nebudeme moci zprovoznit bez získání pozemků od majitelů areálu bývalého Dolu Dębieńsko – těžební společnosti Kompania Węglowa S.A. (KW) a Společnosti pro restrukturalizaci dolů (Spółka Restrukturyzacji Kopalń S.A., SRK). To je pro nás dnes zdaleka nejvýznamnější otázka. Kompania Węglowa S.A. vlastní okolo padesáti hektarů, dalších pět hektarů, na nichž stojí těžní věže, vlastní Společnost pro restrukturalizaci dolů. Se získáním zbylých zhruba sto dvaceti hektarů, které patří

obci Czerwionka-Leszczyny, problémy nejsou. Důl ale k běžnému fungování nutně potřebuje také pozemky patřící v současné době Kompanii Węglové S.A. a Společnosti pro restrukturalizaci dolů.

Open Mine 2 I 2011

4

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

souhlas dvou ministerstev – ministerstva národního majetku a ministerstva hospodářství. Obdobné je to i v případě jednání s SRK, Společností pro restrukturalizaci dolů. K podepsání smlouvy o koupi dvou existujících těžních věží a infrastruktury je opět nezbytný souhlas těchto dvou ministerstev. A to opět oddálí otevření dolu… Vypadá to, že první úpadnici začneme kopat teprve na konci podzimu. To samozřejmě není vhodná doba pro zahájení těchto prací, protože mrzne a padá sníh. Přitom bychom mohli začít s výstavbou dolu třeba zítra. Jsme k tomu připraveni jak po finanční, tak i věcné stránce. Čím dřív dostaneme požadovaná povolení, tím dřív zprovozníme důl a zaměstnáme lidi, kteří jsou v současnosti bez práce. Takže nás zdržuje pouze zdlouhavý proces vyřizování povolení, potvrzení a podobně. Právě to jsou ty hlavní překážky zahájení stavební činnosti. Zatím proto nemůžeme nic dělat a stojíme na místě.

Jak dlouho trvají jednání s KW a SRK. Co dalšího se dá udělat pro jejich úspěšné završení? S KW jsme začali jednat před rokem a půl a teprve

v polovině března 2011 se nám podařilo odkoupit část území a také několik důlních budov. Po zaplacení jistiny jsem se ale dozvěděl, že dokončit smlouvu bude možné teprve v září nebo říjnu 2011. Je k tomu nutný

Dá práci zhruba 2500 lidí. Nezapomínejme, že v tradiční hornické obci Czerwionka-Leszczyny, dosahuje míra nezaměstnanosti ve věkové skupině od 18 do 27 let až 25 procent a celková průměrná míra nezaměstnanosti činí rozhodně více než 30 procent. Je tedy mimořádně vysoká. Vůbec se proto nedivím, že denně dostáváme okolo padesáti šedesáti žádostí o zaměstnání. K dnešku jich máme už přes tři tisíce a k tomu bezpočet nejrůznějších dotazů. Kdo se hlásí? Lidé různých profesí. Dokonce zdravotní sestry, cukráři, pečovatelé o děti nebo magistři sociologie. Je zajímavé, že je mezi nimi také mnoho žen – a všichni chtějí pracovat na šachtě. Co je důležité a co stojí za zmínku, je fakt, že díky rozjezdu závodu bychom se stali největším plátcem daní v obci i celém okrese. Neseme náklady na hornické a další platby, a proto pravidelně přispíváme do rozpočtu samosprávních a správních orgánů. Všechny ostatní plátce daní v širokém okolí bychom nechali daleko za zády.

Jaké budou hlavní přínosy ze zprovoznění dolu pro komunitu a region?

Kolik bude stát zprovoznění dolu?

Zdůrazňuji to při každé příležitosti: otevření dolu bude znamenat ohromnou finanční injekci pro obec a region.

Půjde o investice v celkové výši zhruba 350–400 milionů eur. Odhaduji, že polovinu této částky budou tvořit náklady

Open Mine 2 I 2011

5

ekonomika

na demoliční, modernizační a stavební práce. Máme v úmyslu v rámci výstavby využít řady místních firem. Vydělají na tom demoliční, stavební, elektro, hornické i vodoinstalační a kanalizační firmy z okolí. Jsem si jistý, že je budeme potřebovat. Řekněte, prosím, co v souvislosti se vznikem dolu v obci získají zdejší občané? Jaké by v budoucnu byly další dodatečné přínosy pro místní komunitu (obyvatele)? NWR Karbonia na začátku školního roku podpořila otevření dvou tříd s hornickým zaměřením v učňovské a průmyslové škole, které jsou součástí Integrované školy v Czerwionce-Leszczynách. Škola od nás dostala peníze na vybudování elektrotechnické dílny. Ale také záruku, která je jednou z podmínek otevření hornických tříd, že žáci budou vykonávat praxi na povrchových pracovištích dolu. K tomu jsme se zavázali. Navíc chceme zavést motivační systém odměn pro žáky hornických tříd závisející na jejich prospěchu. Plánujete podporu aktivit místní komunity i v jiných oblastech? NWR Karbonia už nyní podporuje místní skautské, sídlištní a další iniciativy, jako jsou například vydávání památečních sborníků k výročí založení školy, spolupořádání sportovních akcí, šachových turnajů pro mládež i dospělé, sponzoring tomboly nebo

interview

technologie

podporování místního církevního sboru, v němž zpívá řada talentovaných lidí, kteří se zúčastňují nejrůznějších přehlídek a vystupují na veřejnosti. Bude NWR Karbonia podporovat také občany, kterých se dotkne hornická činnost? Samozřejmě! My to už děláme a k této činnosti přichází velké množství dotazů. Nenecháváme na holičkách občany žijící na území, které může být ovlivněno hornickou činností. Podle polského horního zákona je podnikatel, který chce vykonávat tuto činnost, povinen řešit hornické činnosti a odstranit její důsledky. Právě proto jsme vytvořili ve vytipovaných oblastech systém účinné pomoci pro občany. Všichni, kdo chtějí na tomto území stavět, a vědí, že se jich mohou týkat následky důlní činnosti, se na nás mohou obrátit se žádostí o příspěvek na zesílení základů domů v souvislosti s očekávaným pohybem podloží. Přinášejí mapy svých pozemků a my je srovnáváme s plány, které máme. Lze se v takové situaci vyhnout konfliktu mezi žadateli a firmou? Je to velmi citlivé téma. Vydáváme osvědčení, že daný dům bude vystaven důlním vlivům první, druhé nebo třetí kategorie, nebo naopak zůstane mimo území ovlivněné těžbou. Dohodou mezi znalci zastupujícími tyto lidi a naší společností docházíme k určitému konsenzu. Tento způsob řešení se jednoznačně

osvědčuje. Lidé tak mohou získat od 15 do 35 tisíc zlotých. Ročně dostáváme v této souvislosti sto až sto dvacet žádostí. Příspěvek vyplácíme z logických důvodů teprve ve chvíli, kdy je vybudována hrubá stavba domu do úrovně střechy. Kolik lidí nakonec peníze dostane? Ze sta žádostí vyplácíme ročně odškodnění deseti až dvaceti žadatelům. Je třeba si uvědomit, že proces výstavby domu může trvat i několik let. Takže není vůbec řečeno, že v případě, když někdo podá žádost, dostane peníze v témže roce. V každém případě jsme pro tyto účely připravili rezervu ve výši půl milionu zlotých ročně.

Můžeme už hovořit o plánech na zaměstnání konkrétního počtu pracovníků? Kolik jich bude a kdy bude potřeba, aby nastoupili do zaměstnání? Musíme být připraveni na možnost zaměstnat najednou několik stovek osob. Prozatím pracuje v NWR Karbonia, nepočítám-li kontraktory, poměrně málo stálých zaměstnanců a spolupracovníků. Ale musíme být připraveni zaměstnat ze dne na den na stálý pracovní poměr opravdu velké množství lidí. Jak jsem už podotknul, my můžeme začít pracovat na zprovoznění dolu prakticky okamžitě a zdržují nás pouze administrativní procesy.

Open Mine 2 I 2011

6

bezpečnost

rekultivace

našim lidem výdělky minimálně na úrovni celostátního průměru v hornictví, ale spíše vyšší. Chceme, aby byl systém odměňování provázán s produktivitou práce takovým způsobem, že lepší finanční výsledky firmy budou znamenat i vyšší výdělky pro zaměstnance. Máte v úmyslu využít kanadsko-americké modely, které jste poznal během řady let práce v Severní Americe?

Kolik zaměstnanců jste schopni přijmout v okamžiku, kdy získáte všechna potřebná povolení? Když konečně získáme objekty, řadu souhlasů a povolení, zaměstnáme téměř okamžitě okolo dvou set lidí. V této chvíli připravujeme podrobnou studii proveditelnosti a koncem března jsme ukončili její první etapu. V přípravě je také finanční model fungování dolu, kterému následně přizpůsobíme i politiku zaměstnanosti. Ví se už, s jakými výdělky mohou počítat horníci v novém Dole Dębieńsko? Připravili jsme už platové tarify. Snažíme se zajistit

Vyprojektoval jsem, vystavěl a řídil tam několik dolů a dařilo se mi udržovat velmi dobré vztahy s tamějšími odborovými svazy. Odboráři tam odvádějí příspěvky, z nichž si platí také vedoucího svého svazu. Každé dva roky dochází k vyjednávání o platech s odborovým svazem, který zastupuje všechny pracovníky. Jak jsem už řekl, přáli bychom si provázat systém odměňování zaměstnanců s jejich produktivitou. Co je charakteristické pro platový systém za oceánem? Platový systém ve Spojených státech nebo Kanadě zahrnuje čtyři nebo pět platových tříd, zatímco v Polsku je systém odměňování nesmírně komplikovaný. Je tu mnohem více platových tříd a také doplatky za praxi, prémie za provedení a další. K tomu je třeba přidat jubilejní odměny, hornické legitimace, třinácté a čtrnácté platy, deputát uhlí, tužkovné a další. Proto má v Polsku výplatní

odpovědnost

páska horníka rozměr A4, zatímco ve Spojených státech a Kanadě je to opravdu páska s několika konkrétními, zásadními informacemi.

Můžete dnes s čistým svědomím říci, že NWR Karbonia je otevřená společnost, která vede dialog s místními občany?

Jak to bude s rekultivacemi lokalit, které budou ovlivněny v důsledku hornické činnosti? Jste na ně připraveni?

Samozřejmě! Zvu lidi na rozhovory. Pokud má někdo jakékoliv problémy související s nedostatkem informací nebo chce položit jakoukoliv otázku týkající se budoucnosti dolu, zvu ho do našeho sídla. Navíc pravidelně pořádáme setkání s občany jednotlivých lokalit, při kterých se nás mohou ptát na všechno, co se týká plánovaných aktivit v souvislosti s dolem.

Horní zákon velmi přesně stanoví, že podnik musí předcházet důlním vlivům a zahlazovat a nahrazovat škody způsobené hornickou činností. My jsme povinni připravit tzv. provozní plán, který popisuje plánovanou činnost dolu. Jednou z jeho součástí jsou předpokládané škody na povrchu, lokality, kde se budou vlivy těžby projevovat, způsoby jejich předcházení a nápravy vzniklého stavu.

350–400 mil. eur Zhruba takovou investici si vyžádá otevření dolu Dębieńsko.

Kdo tento plán projednává a schvaluje? Provozní plán vyhodnocuje a schvaluje Obvodní báňský úřad, který průběžně dohlíží na kompenzace vzniklých škod. O toto všechno se musíme postarat. Když například snížíme hladinu vodního toku, musíme ho znovu obnovit, nebo řeku ohradit. Jde také o vliv hornické činnosti na obytné domy a další součásti infrastruktury, jako jsou například cesty, koleje a další. Náklady na tyto práce mohou dosáhnout až 3 % nákladů na produkci uhlí. To je velká zátěž, ale všichni si uvědomujeme, že jsou nutné, nedají se obejít a naprosto to chápeme.

Mají lidé o tato setkání zájem? Jaká je na nich účast? Na taková setkání přichází obvykle kolem dvou až tří set osob. Důležité je i to, že jsme navázali kontakty a spolupráci s místními médii. Novináři jsou průběžně informováni o našich záměrech a chápou potřebu co nejrychlejšího otevření závodu. Mám takovou zásadu, že vždy stojí za to informovat zainteresované strany. Čím méně faktů a záměrů se před lidmi skrývá, tím lépe. O tom nemám pochybnost. Tomasz Rozek, [email protected]

Open Mine 2 I 2011

7

ekonomika

interview

technologie

Doly NWR: Pohled do podzemí online Potřebujete vědět, co se děje v dole, zrovna když jste ve své kanceláři? Zajímá vás, zda se plynule těží a razí, nebo se naopak objevily komplikace a s nimi spojené prostoje? Je pro vás, tak jako pro celou společnost NWR, bezpečnost práce na prvním místě a chcete se ujistit, zda všechny sledované parametry odpovídají normám, a nehrozí tak žádná rizika?

Dispečeři, inspekční technici a další kompetentní osoby v těžařské firmě OKD se tyto a mnoho dalších informací dozví díky on-line aplikaci SGS 32. Ta přispívá k vyšší efektivitě a produktivitě práce, jednoduššímu řízení lidských zdrojů, řešení problémů, a především k vyšší bezpečnosti. Technický rozvoj: komplexní informace o těžbě Zavádění nejmodernějších technologií v dolech NWR s sebou přináší i nové přístupy v řízení a kontrole průběhu prací v podzemí. Práce dispečera a inspekčního technika již není založena na rutinní a únavné práci s často nesourodými a neúplnými daty a jejich složitým přepočítáváním. Informační systém SGS 32 představuje nástroj, díky kterému je možné detailně sledovat a vyhodnocovat situaci v konkrétních porubech, ražbách, ale i v jednotlivém dole nebo celém revíru, kde OKD těží. Kompetentní pracovníci pak dokážou pružně reagovat na vzniklé situace.

Stroje v dolech lze sledovat i z kanceláře

Aplikaci vyvinula česká firma Prosystem na počátku 90. let. V souvislosti s dynamickým technologickým rozvojem v těžbě černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru prošla do současnosti mnoha inovacemi a aktualizacemi. Další se navíc připravují. „Cílem je získat detailní informace o situaci v dole na sofistikované úrovni a zároveň mít možnost tato data zevšeobecnit a sledovat trendy. V obdobích před nástupem informačních technologií měli dispečeři neúplné,

navíc často obtížně vyhodnotitelné informace,“ vysvětluje poradce vedoucího odboru báňské inspekce OKD Bohumil Pavelek. Od kombajnu ke skipu v přímém přenosu Systém umožňuje z jednoho místa na povrchu sledovat situaci v jednotlivých porubech, a to od širších ukazatelů denní či měsíční těžby až po nejdetailnější úroveň jednotlivých subprocesů těžby.

Open Mine 2 I 2011

8

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

POP 2010: kamery přinášejí informace až do kanceláře

Razicí kombajn se na obrazovce zobrazuje do nejmenších detailů

z velkého množství čidel v dole přináší důležitá data týkající se bezpečnosti, například v souvislosti s koncentrací metanu nebo CO,“ zdůrazňuje Pavelek. Centrální systém přenosu dat hraje významnou a rozhodující roli z hlediska bezpečnosti práce. Jednotlivá čidla sledují přítomnost metanu a CO v jednotlivých místech v dolech. Získané informace pak umožňují regulovat proudění větrů k optimálnímu využití.

Kompetentní osoba vidí a vyhodnocuje celý proces produkce od dobývacího komplexu až k zásobníku, a to z hlediska bezproblémového chodu kombajnu, činnosti pásů od kontinuálnosti jejich provozu přes rychlost až po aktuální množství uhlí v zásobníku a jeho následný transport ke skipové nádobě. „Na základní úrovni systém výrazně zjednodušuje práci výrobním dispečerům. Nejde jen o sledování těžby a fungování technologií. Systém zároveň díky přenosu informací

Aplikace ale přináší také detailní informace o poloze, činnosti a jednotlivých technických parametrech kombajnu. Upozorňuje na případné komplikace, které by mohly mít negativní vliv na jeho bezproblémový chod. Z hlediska řízení efektivity a hospodárnosti provozu je díky systému možné v časové řadě sledovat kontinuálnost provozu komplexu a prostoje v produkci s jasným odůvodněním příčin. Obdobně to platí v případě pásových dopravníků.

Projekt POP 2010 umožnil do dolů NWR zavést nejmodernější razicí a dobývací technologie za téměř deset miliard korun. Jeho realizaci musela reflektovat i aplikace SGS 32. Jedna z jejích podsekcí nabízí pohled na všechny POP technologie v porubech a jejich aktuální provoz od nejobecnější úrovně – tedy zda jsou aktuálně v provozu, probíhá u nich překliz nebo instalace. „Na detailnější úrovni je možné nepřetržitě sledovat technické parametry kombajnu, jeho polohu a rychlost, stejně jako postup celého porubu a pozici jednotlivých sekcí. Prostřednictvím instalovaných kamer se také monitoruje aktuální dění v porubu. Lze v nich dálkově provádět překládku sekcí a v případě pluhových těles se dá distančně ovládat i jejich pohyb,“ popisuje Pavelek. Obdobný monitoring je v případě POP technologií možné provádět i v ražbách, kdy systém nabízí nepřetržitý náhled na provoz razicích kombajnů. Sleduje technické parametry a upozorňuje na případná provozní rizika. Aplikace umožňuje generovat reporty na denní, týdenní i dlouhodobější bázi, a následně tak měřit vykonávanou činnost stroje, případně upozornit na prostoje a jejich příčiny. Data jsou zároveň systémem exportována dodavateli technologie, firmě Sandvik, která na jejich základě může jednodušeji navrhovat řešení problémů a snadněji pracovat na vývoji nových technologií. V současnosti se připravují další aktualizace a postupné rozšíření stávajícího systému. Hlavním úkolem, na kterém pracují experti NWR ve spolupráci se softwarovými specialisty, je rozšíření aplikace na detailní monitoring a vyhodnocování potřebných parametrů v čelbách.

Marek Síbrt, [email protected]

Open Mine 2 I 2011

9

ekonomika

interview

technologie

Nová koksárenská baterie má všechna potřebná povolení OKK Koksovny získaly kladné kolaudační rozhodnutí týkající se nově vybudované Koksárenské baterie č. 10 v Koksovně Svoboda. Koncem dubna byl úspěšně ukončen její zkušební provoz a baterie už vyrábí ve standardním režimu.

800 000 tun Tolik koksu může každý rok ve svých čtyřech bateriích vyrobit společnost OKK Koksovny.

Od stavby ke zkušebnímu provozu Stavba nové baterie probíhala od června 2008 do října 2010. Hlavními dodavateli byly firmy HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., který budoval stavební objekty a část provozu, a VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. jako dodavatel technologie a obsluhovacích strojů. Spolu s dalšími subdodavatelskými subjekty se na staveništi při zdění baterie pohybovalo přes 200 pracovníků. Začátkem listopadu minulého roku pak byl oficiálně zahájen zkušební provoz, který trval do konce letošního dubna. „Standardní je zprovozňovat novou baterii až půl roku. Nám se to podařilo za necelé dva měsíce. To považujeme za velký úspěch,“ říká výrobní náměstek OKK Koksovny Petr Mokroš. Během zkušebního provozu byly garančními zkouškami doladěny veškeré parametry, ověřena funkčnost a bezporuchový provoz všech zařízení. „Jde o to, že v průběhu

sedmi pracovních dnů musí být dodrženy všechny parametry funkčnosti, k nimž se dodavatelé zavázali ve smlouvě. Zjednodušeně řečeno jde o počet vytlačených komor koksu za směnu a den,“ vysvětluje Mokroš.

koksování v jedné komoře je 32 hodin. Během posledních dvou měsíců roku 2010 baterie vyrobila téměř 48 000 tun slévárenského koksu. Vytápění baterie se zajišťuje vlastním koksárenským plynem. Kolaudace bez problémů

Baterie vyrábí především slévárenský koks, jehož jsou OKK Koksovny největším evropským producentem. „Jedná se o typ koksu s vyšší přidanou hodno-

V polovině března roku 2011 byl požádán stavební odbor úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz o vydání kolaudačního souhlasu. Začátkem Koksárenská dubna se proto baterie č. 10 uskutečnila kontrolní promld. korun hlídka provozu, investice které se zúčastnili zástupci kompetentních hodin orgánů státní doba koksování v jedné komoře správy. Kontrola dopadla úspěškomor ně, a tak OKK Koksovny získaly kolaudační tun souhlas, který koksu ročně firmu opravňuje k trvalému provozování stavby. tou, než má koks vysokopecní nebo otopový. Navíc po našem „Kolaudace je v českých koksu je díky jeho kvalitě podmínkách velice precizní poptávka,“ říká Mokroš. a detailní proces, kdy stavba musí splňovat přísná kritéria Baterie je projektována z hlediska bezpečnosti práce, na produkci 220 000 tun kokdopadu na životní prostředí su ročně v 56 komorách. Doba a dalších parametrů. K celému

1,6 32

56 220 000

Open Mine 2 I 2011

10

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

optimalizace koksoven (COP 2010) s celkovými náklady 63 milionů eur. „Na konci roku 2010 jsme ukončili provoz Koksovny Jan Šverma a veškerá výroba byla soustředěna do modernizovaného provozu Koksovny Svoboda. Kromě výstavby nové baterie č. 10 jako největšího projektu, který si vyžádal 1,6 miliardy korun, byla v areálu rekonstruována také baterie č. 8. To nám dává perspektivu na mnoho let dopředu,“ popisuje Mokroš. Soustředění výroby do Koksovny Svoboda vedlo ke snížení provozních nákladů a umožňuje i pružněji reagovat na poptávku po koksu. Koksárenská baterie č. 10

průběhu se v různých okamžicích a v souvislosti s rozdílnými aspekty výroby vyjadřuje celkem 15 orgánů státní správy a samosprávy,“ popisuje Mokroš. Baterie plní ekologické normy Nová koksárenská baterie splňuje nejpřísnější ekologické limity kladené zákonnými normami na provoz těchto zařízení. V rámci zkušebního provozu bylo provedeno měření hluku, koncentrace chemických škodlivin a prachu na všech pracovištích. „Posuzování vlivu na životní prostředí je v podmínkách České republiky velice detailní. Přímo na baterii jsou umístěna měřicí čidla. Při schvalovacím procesu se emise hodnotí tak, že se zakryje část baterie a přes filtry se měří jejich výše. V okolí koksovny jsou měřicí stanice, které kontinuálně sledují ovzduší a zjišťují, zda nedošlo k něčemu nestandardnímu.

Získáváme tak údaje v minutových, pětiminutových či denních intervalech. Ale sledujeme a vyhodnocujeme i dlouhodobé trendy,“ vysvětluje Mokroš. Nová baterie je typu Still, která v důsledku jiného přívodu vzduchu a plynu, než je tomu u odlišných typů baterií, pracuje s nižšími teplotami. Díky tomu produkuje nižší emise NOx. Komora také lépe těsní, a to hlavně díky použití velkého množství žáruvzdorného materiálu.

Nová baterie je klíčovou součástí Programu optimalizace koksoven Výstavba nové Koksárenské baterie č. 10 je největším investičním projektem společnosti NWR v Programu

Ve spojení s rekonstruovanou baterií č. 8 a zbývajícími dvěma funkčními bateriemi dosáhla celková roční výrobní kapacita OKK Koksovny 800 000 tun koksu. Marek Síbrt, [email protected]

Při výrobě koksu vznikají meziprodukty, jako jsou dehtový kondenzát, surový koksárenský plyn a surový dehet. Poslední dva jmenované meziprodukty se následně zpracovávají v dalších chemických provozech koksovny a dále využívají. „Celkově můžu za OKK Koksovny říct, že produkci odpadů každoročně snižujeme. Důležitý je tento fakt u nebezpečných odpadů,“ dodává Mokroš.

Open Mine 2 I 2011

11

ekonomika

interview

technologie

NWR: Kvalita života na prvním místě Cílem společnosti NWR je vytvořit v regionu, kde podniká, takové podmínky pro život, aby se tamní obyvatelé cítili dobře. Realizuje proto řadu projektů, které pomáhají zvyšovat právě kvalitu života lidí. I z tohoto důvodu se firma letos rozhodla vůbec poprvé odhalit své aktivity na poli společenské odpovědnosti. NWR navíc plánuje, že pro rok 2011 vydá i první auditovanou zprávu o udržitelném rozvoji firmy (tzv. CSR report).

190

projektů

V roce 2010 přispěla Nadace OKD na 190 projektů neziskových organizací a obcí částkou 24 milionů korun.

Moravskoslezský kraj, ve kterém skupina NWR vyvíjí svou činnost, je po několik staletí neodmyslitelně spjatý s těžkým a těžařským průmyslem. Kromě těžby černého uhlí a produkce koksu má v regionu tradici hutnictví, ocelářství a strojírenství. Místní obyvatelé proto logicky projevují zvýšenou citlivost k přístupu velkých podniků k ochraně životního prostředí, zaměstnancům a kvalitě života lidí v regionu. NWR si tento fakt uvědomuje a snaží se být ke svému okolí co nejodpovědnější. Ať už jde o firemní

kulturu, bezpečnost a pracovní prostředí zaměstnanců, kvalitu života lidí v kraji, ochranu životního prostředí či vztahy se státní správou a samosprávou, neziskovým sektorem, obchodními partnery a zákazníky. Situace v kraji je navíc specifická v tom, že důraz na odpovědné chování podniků k okolnímu prostředí, který je v západních zemích běžný už několik desítek let, nebyl pro plánovanou ekonomiku v socialistickém zřízení obvyklý. „Komunikace firem

nejen z těžařské branže, ale průmyslu jako celku se svým okolím nebyla v minulosti dostatečná a podniky ji často zcela opomíjely. Podpora občanské společnosti byla navíc místy chaotická. Rozhodli jsme se to aktivním přístupem změnit. Po několika letech práce za sebou vidíme úspěšné projekty, které pomohly zvýšit kvalitu života konkrétních lidí v často nelehké životní situaci. A o to jde především,“ vysvětluje ředitelka korporátní komunikace NWR Petra Mašínová.

Samostatná publikace shrnuje sociálně odpovědné aktivity NWR

Open Min Mine 2 I 2011

12

bezpečnost

Důkazem vysoké kvality těchto projektů je i zisk mnoha ocenění společnosti OKD, dceřiné firmy NWR. Ta v letech 2009 i 2010 zaujala druhou pozici v prestižní anketě TOP Filantrop, která hodnotí nejštědřejší firemní dárce v České republice. Navíc porota stejné soutěže udělila společnosti v roce 2009 speciální cenu ,,Skokan roku“. Proč vydáváme samostatnou publikaci? Rozsah sociálně odpovědných aktivit a projektů NWR se postupem času výrazně rozšířil. To je hlavní důvod, proč se společnost rozhodla vydat samostatnou publikaci. „Cílem vydání brožury je popsat naše aktivity v této oblasti v roce 2010, zkvalitnit naši práci tak, abychom směřovali k stanoveným cílům, a zlepšit koordinaci projektů s těmi, kterých se naše snaha týká,“ vysvětluje Petra Mašínová. Dokument je ke stažení na stránkách www.newworldresources.eu. Publikace chce přiblížit společensky odpovědné projekty NWR nejen zástupcům veřejného a finančního sektoru, zaměstnancům nebo médiím, ale i nejširší veřejnosti. V NWR se v současnosti dělá vše pro to, aby byly splněny všechny nutnosti potřebné k pravidelnému zveřejňování auditovaného CSR reportu. Společnost předpokládá, že Zprávu o udržitelném rozvoji firmy, vypracovanou Global Reporting Initiative (GRI) pro vykazování aplikace principů společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje, vydá během příštího roku. Poté bude nástrojem ke kontrole stanovených cílů. Čtyři pilíře společenské odpovědnosti NWR Koncept společenské odpovědnosti NWR stojí na čtyřech

rekultivace

hlavních pilířích: Corporate Governance, Lidé, Komunita a Životní prostředí. V oblasti řízení se skupina drží zásad Corporate Governance, které odpovídají mezinárodním normám a doporučením, ať už se jedná o vztahy k akcionářům, obchodním partnerům a zákazníkům nebo o interní procesy ve firmě. Hlavními motivy, jimiž se NWR řídí, jsou odpovědnost, prosperita, stabilita a progresivita. Firma to v této oblasti myslí vážně, o čemž svědčí i existence Etického a obchodního kodexu NWR. Ten upravuje jak chování představitelů a zaměstnanců samotné firmy, tak i zaměstnanců dceřiných společností. Jeho součástí jsou i mechanismy, na jejichž základě mohou zaměstnanci tlumočit své obavy a stížnosti související s jednáním představitelů firmy a zaměstnanců přímo předsedovi představenstva NWR, kompetentnímu nezávislému členovi představenstva a určenému zástupci společnosti odpovědnému za etické otázky. Nadace OKD – lídr v podpoře neziskového sektoru NWR pomáhá komunitě především prostřednictvím Nadace OKD. Ta během tří let své existence finančně podpořila téměř osm set projektů neziskových organizací a obcí částkou přesahující 123 milionů korun.

odpovědnost

sesterské a spřátelené firmy. Nadace v roce 2010 přispěla prostřednictvím čtyř programů (Pro zdraví, Pro radost, Pro budoucnost, Pro Evropu) a tří fondů (Krizový fond, Operativní fond, Rozvojový fond)

steps na 190 projektů neziskových organizací a obcí částkou přesahující 24 milionů korun. Zhruba 80 procent z nich se přitom realizuje v Moravskoslezském kraji. Ocenění významných projektů Nadace každoročně vyhlašuje nejpřínosnější projekty, které v jednotlivých programech podpořila. Od roku 2010 navíc oceňuje v kategorii Mediální čin redakce nebo jednotlivé novináře, kteří svou prací přispěli ke zvýšení povědomí veřejnosti o činnosti neziskového sektoru a obecně prospěšných projektech. Prvním držitelem této ceny se stal týdeník Euro díky pravidelné rubrice Pozitivní zprávy, která informuje o firemní filantropii. Vize pro rok 2011

Hlavním cílem nadace je podporovat a rozvíjet duchovní hodnoty, životní prostředí, vzdělání, sportovní či kulturní aktivity a oblast sociálnězdravotních služeb. Společnost OKD se zavázala věnovat každoročně nadaci jedno procento zisku před zdaněním. Kromě NWR a OKD jsou významnými dárci nadace

integraci hendikepovaných do pracovního procesu, a tedy i běžného života, letos čeká kvůli státním úsporám ekonomicky náročný rok. Provozovatelům dílen můžeme pomoci například příspěvkem

Nadace OKD plánuje, že v roce 2011 podpoří veřejně prospěšné aktivity neziskových organizací a obcí částkou 60 milionů korun, přičemž zhruba deset milionů korun má směřovat na pomoc chráněným a sociálně-terapeutickým dílnám. „Tato velmi potřebná zařízení, která podporují

na nové stroje nebo vybavení, aby se jejich výrobky kvalitou i cenou prosadily na trhu,“ vysvětluje plány ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek. Pomáháme hornickým sirotkům Společnost OKD je zakládajícím členem Občanského sdružení svatá Barbora. Jeho cílem je podpora těch dětí, kterým zahynul jeden z rodičů na následky pracovního úrazu při práci v dole. „Sdružení mělo v roce 2010 v evidenci 87 dětí. Jejich počet se v posledních letech v souvislosti s investicemi OKD do zvyšování bezpečnosti a nižším počtem úrazů snižuje,“ přibližuje předseda sdružení Vladislav Sobol. Cílem organizace je zabránit tomu, aby případný nedostatek peněz osiřelé děti diskriminoval ve vzdělávání, rozvoji talentu v nejrůznějších oblastech či volnočasových aktivitách. Děti tak mohou díky finančním příspěvkům například plnohodnotně studovat. Svatá Barbora jim hradí nejen školné, školní pomůcky, ubytování při studiu, poplatky v mateřských školách a zájmových sdruženích

Open Mine 2 I 2011

13

ekonomika

a kroužcích, ale i další vzdělávání, jako jsou autoškola či rekvalifikační kurzy. Organizace ale myslí také na zdraví dětí. Financuje proto ozdravné pobyty, díky kterým mohou děti pečovat o své zdraví. Dále mají možnost účastnit se dalších aktivit podporovaných sdružením, jako jsou poznávací zájezdy v ČR i zahraničí nebo jazykové kurzy v zahraničí. „Objem prostředků pro děti v meziročním srovnání roste. V roce 2009 dosáhla přímá finanční pomoc a náklady na pořádané akce 2,5 milionu korun, v roce 2010 už 2,9 milionu korun,“ říká Vladislav Sobol.

interview

Největší hodnotou firmy jsou lidé Dceřiná společnost NWR, OKD, a.s., je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. V roce 2010 dávala práci 13 693 vlastním pracovníkům a 3679 zaměstnancům dodavatelských organizací. Činnost firmy zasahuje do života takřka všech obyvatel kraje. OKD si proto uvědomuje odpovědnost nejen za své hospodaření, ale i za kvalitu života v kraji.

příspěvky na penzijní a životní připojištění, stravování, dovolenou, Vánoce, dopravu do zaměstnání, kulturní, společenské a sportovní aktivity, rekondiční pobyty nebo rekreace dětí zaměstnanců. Na prvním místě je vždy bezpečnost Bezpečnost zaměstnanců je pro NWR na prvním místě, protože firma si uvědomuje, že lidé jsou to nejcennější, co má. „Tuny

technologie

také pracovníky dodavatelských firem všech národností. V roce 2008 vyhlásila společnost OKD program SAFETY 2010, během něhož investovala více než půl miliardy korun do nákupu nejmodernějších pracovních a ochranných pomůcek. Tyto nové osobní pracovní a technické prostředky přispěly k zvýšení bezpečnosti pracovníků a zvýšily komfort pracovního prostředí.

Sponzoring: sport, kultura a vzdělávání Podpora sportu, kultury, vzdělávání a udržování hornických tradic formou sponzoringu tvoří spíše okrajovou část mezi sociálně odpovědnými projekty firmy, přesto hraje v regionu významnou roli. V oblasti sportu je těžařská společnost OKD tradičním generálním partnerem házenkářského extraligového klubu Baník OKD Karviná, který je dlouhodobě nejúspěšnějším českým týmem v domácí soutěži i evropských pohárech. Firma je od roku 2008 také generálním partnerem druholigového fotbalového klubu MFK OKD Karviná. Ten se netají ambicemi na postup do nejvyšší soutěže. V oblasti kultury je společnost OKD hlavním partnerem mezinárodního festivalu world music Colours of Ostrava, který svou originalitou přesahuje hranice nejen regionu, ale i celé České republiky. Firma také finančně podporuje divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti.

Adekvátní odměna za kvalitní práci Práce v dolech je fyzicky i psychicky náročná a nezvládne ji každý. Společnost OKD umí ohodnotit ty, kteří to dokážou. Průměrný plat ve firmě dlouhodobě výrazně převyšuje regionální i celorepublikový průměr. V roce 2010 činil 32 878 korun, u dělníků v dolech šlo o 32 583 korun. V návaznosti na kolektivní smlouvy uzavřené mezi managementem OKD, OKK Koksovny a odbory pro období 2010–2012 poskytuje firma zaměstnancům benefity, které několikanásobně převyšují nároky stanovené zákonem. Mezi hlavní z nich patří

vytěženého uhlí, vyprodukovaného koksu nebo příznivé hospodářské výsledky nemohou za žádných okolností vynahradit zdraví a životy zaměstnanců,“ tvrdí provozní ředitel OKD Leo Bayer. Firma proto neustává ve zvyšování bezpečnostních standardů a snižování rizika pracovních úrazů. Klíčové bezpečnostní ukazatele za rok 2010 potvrdily příznivý trend a ukázaly, že realizovaná opatření směřují správným směrem. Počet úrazů v dolech OKD v roce 2010 klesl o více než pětinu z 346 v roce 2009 na 271 v tom následujícím. Úrazová četnost (LTIFR) se ve stejném období snížila z 11,29 v roce 2009 na loňských 8,61. Statistika zahrnuje

Vzdělávaní lidé jako záruka budoucí perspektivy Doly OKD prošly v souvislosti s optimalizačním programem POP 2010 modernizací a jsou vybaveny špičkovými razicími a dobývacími technologiemi od významných světových výrobců (Sadvik, Bucyrus, Deilmann-Haniel). Jejich obsluha klade zvýšené nároky na kompetence pracovníků, a proto NWR přisuzuje vzdělání a kvalifikaci svých lidí klíčovou roli. Renesance hornického školství V roce 2008 byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi OKD a Střední školou techniky a služeb v Karviné, díky níž

Open Mine 2 I 2011

14

bezpečnost

došlo k renesanci hornických učebních oborů v ČR. Na konci roku 2010 se s podporou OKD připravovalo na budoucí uplatnění na pracovištích firmy více než 70 studentů v oborech Zámečník – důlní provozy a Elektrikář – důlní provozy. Studenti dostávají měsíční stipendium 1 000 Kč, jsou pro ně zajištěny letní brigády a odborné praxe, které vykonávají na povrchových pracovištích OKD. Ale především: po ukončení školy mají zajištěno zaměstnání v OKD. To je v Moravskoslezském kraji poznamenaném vysokou mírou strukturální nezaměstnanosti pro zájemce o studium klíčovou motivací. Na začátku roku 2011 pak byla uzavřena dohoda o spolupráci se Střední školou v HavířověŠumbarku. Od školního roku 2011/2012 se zde začnou ve stejných specializacích a s podporou identického rozsahu ze strany OKD jako v případě karvinské školy připravovat budoucí důlní elektrikáři a zámečníci. Akademie OKD

rekultivace

dlouhodobě spolupracuje hlavně s VŠB-TU v Ostravě, přičemž plánuje další prohloubení a rozšíření kooperace.

odpovědnost

Čtyři pilíře CSR strategie

Rekultivace vrací volné krajině život Na severní Moravě a ve Slezsku se vlivem těžby černého uhlí a činnosti těžkého průmyslu zásadně změnila nejen tvář krajiny, ale také demografické a společenské podmínky a kvalita životního prostředí. Společnost NWR si uvědomuje odpovědnost související s dopady dobývání na okolní prostředí a realizuje proto projekty, které je zmírňují. V období let 1991–2010 představovaly náklady na zahlazení následků hornické činnosti v Ostravsko-karvinském revíru 9,246 miliardy korun. V období let 1993–2000 se na náhradě důlních škod podílel rovněž stát, a to v rámci dotace na útlum hornické činnosti v ostravské části revíru částkou 2,773 miliardy korun. Od roku 2001 je tato oblast plně financována z vlastních zdrojů OKD, a to z finančních rezerv a provozních prostředků.

V roce 2010 firma v programu Akademie OKD určeném pro pomoc při studiu dětí svých zaměstnanců podporovala sedm budoucích inženýrů. Z toho po dvou na Hornicko-geologické fakultě, Fakultě strojní a Fakultě elektrotechniky a informatiky a jednoho na Fakultě stavební Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě. Firma studentům poskytuje jednak odborné zázemí při zpracování seminárních, bakalářských a diplomových prací, jednak zajištění odborných stáží. Studenti navíc mají po ukončení školy zajištěno zaměstnání v OKD.

Nejviditelnějším projevem péče o krajinu jsou sanačněrekultivační projekty, které v roce 2010 probíhaly na rozloze 857 hektarů. V realizaci bylo 55 větších rekultivačních projektů, z toho 13 akcí bylo hrazeno z veřejných prostředků a zbývajících 42 z vlastních zdrojů OKD. Celkové náklady dosáhly téměř 265 milionů korun. Z toho 148 milionů pocházelo ze zdrojů OKD, 117 milionů z veřejných financí. V projektové přípravě do roku 2015 je zahrnuto dalších asi 20 významných rekultivačních akcí.

Společnost na výchově budoucích inženýrů pro své doly

Marek Síbrt, [email protected]

Corporate Governance NWR se ve svém podnikání řídí zásadami Corporate Governance, které odpovídají nejlepší mezinárodní praxi. Jedním z úkolů managementu společnosti je podporovat dosažení firemních cílů a chránit zájmy skupiny NWR, jejích akcionářů a dalších zúčastněných stran včetně obchodních partnerů a zákazníků.

Naši lidé Péče o zaměstnance v oblasti bezpečnosti, péče o zdraví, pracovního prostředí, vzdělání a spravedlivé odměny za práci je nejvyšší prioritou NWR. Každý rok investuje velké množství energie a peněz do zlepšování bezpečnosti na pracovištích i do vzdělávání zaměstnanců.

Naše komunita NWR udržuje úzké vztahy s komunitami v regionech, kde se koncentrují hlavní aktivity společnosti, a snaží se budovat a udržovat oboustranně výhodnou spolupráci. NWR se také významně podílí na investicích do kulturních, sportovních a vzdělávacích aktivit.

Naše životní prostředí Jako těžařská firma si NWR uvědomuje dopad své činnosti na prostředí v regionech, kde probíhají její aktivity. Společnost se snaží využít všechny dostupné prostředky ke zmírnění dopadů své činnosti.

Open Mine 2 I 2011

15

ekonomika

interview

technologie

Z bývalého dolu jezero a les Průmyslová zóna v areálu bývalého dolu František v Horní Suché u Havířova byla v roce 2010 vyhlášena vítězem soutěže „Brownfield roku“ pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a agenturou CzechInvest. Poslední vozík s uhlím z dolu vyjel v polovině roku 1999. Následně proběhla revitalizace areálu a výstavba infrastruktury financovaná z veřejných prostředků a fondů EU, která skončila v roce 2009.

Ráj rybářů a fanoušků vodních sportů Rekultivace výrazně změnila okolí zóny František a plány investora projektu – společnosti OKD – na využití bývalých kalových nádrží a odvalů jsou opravdu rozsáhlé. Už teď je okolí bývalého dolu i kvůli

373 mil. Kč Celkové náklady na rekultivaci mají dosáhnout částky 373 milionů korun. průzračně čisté vodě oblíbeným místem rybářů, plavců a milovníků kempování. Projekt byl zahájen v červenci roku 2009 a jeho dokončení se plánuje na začátek roku 2014. Celkové náklady na rekultivaci mají podle uzavřených smluv dosáhnout 373 milionů korun. Ty byly uvolněny z veřejných prostředků v rámci programu Revitalizace Moravskoslezského kraje, konkrétně Projektu

č. 45 – Příprava území v rámci odstraňování škod na životním prostředí po ukončení hornické činnosti. Krajina se mění doslova před očima V dole František se od začátku hlubinné těžby v roce 1911 vytěžily miliony tun černého uhlí. Dobývání dávalo práci tisícům lidí, zároveň ale nepříznivě změnilo tvář krajiny a ovlivnilo tak životy lidí v okolních obcích. Oblast na katastru obce Horní Suchá a havířovské městské části Prostřední Suchá tak byla postižena nejen poklesy terénu, ale nacházejí se na ní i bývalé kalové nádrže, hlušinový odval a plochy pro dočasné ukládání vytěžených kalů a kamene. Pro účely revitalizace se území rozdělilo do šesti celků. Rekultivace každého z nich má své zvláštnosti i jiný cíl. V současnosti je z převážné části hotova technická rekultivace okolí dolu, která má být definitivně ukončena ještě letos. Následujícím krokem

Prostor bývalého dolu nyní láká rybáře

bude biologická rekultivace. Tři bývalé nádrže k ukládání uhelných kalů byly zavezeny hlušinou, překryty zeminou na úrovni okolního terénu a zatravněny. Zalesněný odval zůstal v největší možné míře zachován v současné podobě, upravila se pouze jeho část, aby lépe navazovala na přilehlý terén. Srdcem nově vytvořené oblasti se stalo jezero Nebesák. To je oblíbeným místem rybářů a populární lokalitou využívanou k letním vodním sportům a relaxaci. V rámci rekultivace byly zpevněny břehy jezera lomovým kamenem. Ty se postupně překryjí zeminou, zatravní a osázejí stromy. Do rekultivace byla původně zařazena i bývalá nádrž Castaldonovka, která sloužila k ukládání hlušin a elektrárenského

popílku. Situace se ale změnila: do lokality se samovolně rozšířily chráněné druhy rostlin, a proto musela být plocha z rekultivační akce nakonec vyčleněna. Způsoby provádění akce a její cíle se projednávaly stejně jako u všech rekultivačních projektů se zástupci místních samospráv a jsou v souladu s územně plánovací dokumentací města Havířov a obce Horní Suchá. Plány do budoucna V letošním roce NWR předpokládá, že na rekultivační akce vynaloží celkově zhruba 290 milionů korun, přičemž část projektů se financuje z vnitřních zdrojů firmy a část z veřejných prostředků. Koncem roku 2010 byly dokončeny rekultivační práce na 1567 hektarech

Open Mine 2 I 2011

16

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Jednání o mezinárodní ceně uhlí se mění Začátek jara je zpravidla časem, kdy se dojednávají mezinárodní ceny uhlí, a to až na rok dopředu. Termín je dán návazností na japonský fiskální rok, který začíná 1. dubna. Řadu let byla jednání poměrně snadná, protože poté, co se jeden z větších australských dolů domluvil na ceně se svým japonským odběratelem, zbytek trhu jimi dojednanou cenu akceptoval jako základ. V posledních letech se však způsob jednání o cenách podstatně změnil, zejména pokud jde o koksovatelné uhlí.

ploch poznamenaných hornickou činností, na 858 hektarech ještě probíhaly a na 109 hektarech projekty čekaly na své zahájení. Loni se v Ostravsko-karvinském revíru uskutečnilo 55 větších rekultivačních projektů s celkovými náklady 265 milionů korun. Na 148 milionů bylo investováno z interních zdrojů firmy, 117 milionů z veřejných prostředků. O tom, že se krajina na Karvinsku a Ostravsku díky rekultivacím území v posledních letech výrazně mění k lepšímu, svědčí i nová publikace „Vracíme krajině život“ mapující rekultivační projekty v regionu, která je ke stažení na webových stránkách www.newworldresources.eu.

S rostoucí industrializací Číny a dalších rozvojových ekonomik totiž rostou také ceny mezinárodně obchodovaného koksovatelného uhlí, stejně jako většiny ostatních komodit. Dodavatelé se snaží s poptávkou i rostoucími cenami držet krok, a stále větší objem produkce se proto začíná obchodovat na spotových trzích. To vyvíjí tlak na starý systém ročních smluv. V průběhu roku 2010 změnily větší těžební společnosti většinu svých kontraktů na čtvrtletní, aby mohly lépe reagovat na rostoucí ceny. I přes námitky výrobců oceli se tak drtivá většina koksovatelného uhlí nyní prodává čtvrtletně, přičemž ceny na velmi likvidním spotovém trhu udávají měřítko také pro tyto kontrakty. Podobně se vyšší aktivita obchodů na spotových trzích dotkla i energetického uhlí, kde ale kontrakty zůstaly nadále převážně na roční bázi. Důvodem je fakt, že se jedná o stabilnější trh, kde se ceny oproti koksovatelnému uhlí drží níže. Mezinárodní kontraktační cena prémiového hard coking coal v prvním čtvrtletí roku 2011 vystoupala až na 225 USD za tunu, což potvrdilo vzestupný trend z předchozích čtvrtletí způsobený zlepšující se hospodářskou situací a váznoucími globálními dodávkami. Rozsáhlé záplavy v Austrálii během tohoto čtvrtletí zásadně narušily námořní trh koksovatelného uhlí a v lednu tak vyhnaly spotové ceny až k částce 380 USD za tunu, což byl v meziročním porovnání až 70% růst. Dodavatelé

proto vstoupili do vyjednávání o cenách na druhé čtvrtletí s očekáváním vyšších zisků způsobených ztížením podmínek na trhu a nastavili základní cenu na 330 USD za tunu. Roční ceny energetického uhlí se také určují na začátku dubna. Nicméně ničivé zemětřesení v Japonsku zpozdilo jednání s japonskými výrobci elektřiny, kteří kvůli svému nejistému hospodářskému výhledu hledají možné úlevy.

Základní cena tak byla teprve nedávno nastavena na 130 USD a vypadá to, že se stane standardem pro ceny energetického uhlí. Evropské ceny uhlí zpravidla tyto mezinárodní trendy kopírují i s tím, že se v současnosti kontrakty koksovatelného uhlí v regionu mění na čtvrtletní ceny. Také regionální trh s energetickým uhlím ovlivnilo japonské zemětřesení, po kterém roste tlak na evropské vlády, aby poněkud ustoupily ze svých jaderných ambicí. To by mělo zvýšit poptávku po energetickém uhlí s patřičným dopadem na ceny. Stephen Hough, analytik trhu s uhlím a koksem, [email protected]

Marek Síbrt, [email protected]

Open Mine 2 I 2011

17

ekonomika

interview

technologie

Vietnam – největší světový exportér antracitu Globální svět se mění – na světovou scénu přicházejí noví globální hráči, vznikají nová spojenectví, posouvají se centra světového obchodu, mění se toky obchodovaného zboží.

Součástí měnícího se globálního světa jsou i fundamentální změny na světovém trhu s nerostnými surovinami, ke kterým dochází zhruba od roku 2003 a jejichž podstatou je postupná přeměna tradičních producentů a vývozců nerostných surovin v jejich spotřebitele, nebo v některých případech dokonce i dovozce. Tato situace se týká nejen Číny nebo Indie, ale i Brazílie, Indonésie a dalších mladých ekonomik. Ty se díky poměrně rozsáhlé modernizaci stávají stále významnějšími spotřebiteli mnoha komodit. Mezi rychle se modernizující státy bezesporu patří i Vietnam, asijská země s rozsáhlým nerostným bohatstvím. Na území Vietnamu se nacházejí zdroje mnoha tradičních kovových surovin (např. antimon, bauxit, chromové rudy, manganové rudy, měď, nikl, olovo, stříbro, titanové rudy, wolfram, zinek, zlato,

Vietnamský uhelný důl Núi béo

Význam nerostných surovin pro vietnamskou ekonomiku lze dokumentovat na zhruba 5% podílu těžebního průmyslu na HDP, ale zejména na faktu, že export dvou nejdůležitějších vývozních artiklů – tedy ropy a antracitu – reprezentuje tradičně zhruba pětinu celkových devizových příjmů země.

železné rudy), speciálních high tech kovů (např. kovy vzácných zemin, tzv. Rare Earth Elements – REE), nerudních surovin (apatit, baryt, fluorit, křemenné písky) i palivoenergetických surovin: země je producentem ropy, zemního plynu, ale zejména vysoce kvalitního uhlí – antracitu.

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

13,0

15,9

19,6

27,3

34,1

38,8

42,5

39,8

41,0

vývoz

4,0

5,9

7,2

11,6

18,0

29,3

32,5

19,7

19,5

spotřeba

9,0

10,0

12,4

15,7

16,1

9,5

10,0

20,1

20,5

produkce

Vietnamská produkce, vývoz a domácí spotřeba antracitu v letech 2001–2009 (mil. tun)

Open Mine 2 I 2011

18

bezpečnost

Foto: Hoang Hai Thinh

Obrovské zásoby antracitu se nacházejí zejména v provincii Quang Ninh na severovýchodě země u čínských hranic. Antracit je v oblasti dobýván jak povrchovým, tak i hlubinným způsobem. Hlavní antracitové doly se nacházejí v oblastech Cam Pha, Cao Son, Coc Sau, Deo Nai, Dong Trieu, Ha Tu, Hong Gai, Khe Cham, Mao Khe, Mong Duong a Uong Bi. V posledních letech dochází v celé oblasti k obrovskému rozvoji uhelného průmyslu a k těžko uvěřitelnému nárůstu produkce, který je tažen jednak rostoucí domácí spotřebou, a jednak zvyšující se světovou

rekultivace

poptávkou po vysoce kvalitním vietnamském antracitu. Vyznačuje se vysokou výhřevností, nízkým obsahem popela, fosforu a síry. Zásoby suroviny jsou obrovské – jen v hloubkách do 300 metrů se jedná o 3,5 mld. tun, odhady zásob ve větších hloubkách jsou řádově mnohem vyšší. Jak je patrné z tabulky, došlo kromě dynamického nárůstu produkce mezi roky 2003 a 2007 k téměř osminásobnému růstu objemu vývozu vietnamského antracitu. Vietnam se postupně stal největším světovým exportérem antracitu s velkým náskokem před Ruskem (roční export cca 9 mil. tun v roce 2007) a Čínou (roční export cca 5 mil. tun v roce 2007). Vietnamský antracit byl tradičně vyvážen do Japonska, Jižní Koreji a Číny, v posledních letech čím dál víc dominuje export do Číny. Rostoucí domácí spotřeba přiměla v roce 2007 vietnamskou vládu omezit objem vývozů, aby zajistila surovinu pro domácí uhelné elektrárny a cementárny. Domácí spotřeba by měla i nadále narůstat a dosáhnout asi 50 milionů tun v roce 2015. To by znamenalo, že země by se překlopila z vývozce uhlí v jeho dovozce. Výhradním těžařem vietnamského antracitu je státní společnost Vietnam National Coal Corporation (VINACOAL), která je spolu s Vietnam National Minerals Corporation (VIMICO) členem konsorcia VINACOMIN. Pod těžební společnost VINACOAL patří 20 dceřiných závodů, včetně tří zpracovatelských závodů v Cam Pha, Hong Gai a Uong Bi a tří

odpovědnost

Vyznačení provincie Quang Ninh, kde se nacházejí antracitové doly

dopravních terminálů v oblasti. Státní firma VINACOAL tak kontroluje většinu těžby, distribuce i vývozu vietnamského antracitu.

nadějný výskyt REE na severu Vietnamu v provincii Lao Cai stát žádanou alternativou pro dodávky této superstrategické suroviny na světový trh.

Kromě „národní“ suroviny antracitu disponuje Vietnam celou řadou dalších atraktivních nerostných surovin. Země je v rámci asijsko-pacifického prostoru významným producentem a vývozcem ropy, regionálně velmi významným producentem titanových rud a také nadějným budoucím producentem tzv. kovů vzácných zemin (REE), které jsou nezbytnou součástí mnoha supermoderních technologií. Naprostý monopol v těžbě REE získala promyšlenou strategií postupně Čína, která se v současné době podílí přibližně 95 % na světové produkci. Právě Čína se před nedávnem rozhodla omezit vývoz těchto vysoce strategických surovin na světové trhy s poukazem na rostoucí domácí spotřebu a nutnost uzavřít některé ze svých dolů z bezpečnostních nebo environmentálních příčin. Díky tomu by se mohl

Dynamický rozvoj těžebního průmyslu ve Vietnamu vytváří i řadu příležitostí vzájemné spolupráce pro české průzkumné či těžební firmy, stejně jako pro dodavatele těžební a zpracovatelské techniky pro již existující těžená ložiska. V těchto oblastech existuje celá řada vzájemně výhodných a úspěšných projektů, např. čeští geologové nedávno objevili ve Vietnamu rozsáhlé ložisko vysoce kvalitních křemenných písků. Velmi blízká spolupráce existuje také mezi partnerskými ministerstvy – Ministry of Natural Resources and Environment (Department of Geology and Minerals of Vietnam) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (Odbor surovinové a energetické bezpečnosti). Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. analytik nerostných surovin [email protected]

Open Mine 2 I 2011

19

ekonomika

interview

technologie

Dvoustranu připravil: Vladislav Sobol, [email protected]

Karvinský Dům na půli cesty Heřmánek získal Cenu kvality ČR Občanské sdružení Heřmánek z Karviné, které ve městě provozuje stejnojmenný Dům na půli cesty, získalo nejvyšší ocenění, jakého může ve svém oboru dosáhnout – Cenu kvality v sociální péči. i dobrovolníků a zároveň závazek do budoucna. „Nechceme usnout na vavřínech, zaměřujeme se například na rozvoj práce s mladšími dětmi, aby neskončily v zařízeních ústavní výchovy,“ řekl ředitel sdružení Pavel Sporysch.

Heřmánek, jehož provoz dlouhodobě podporují město Karviná a Nadace OKD, zvítězil v kategorii služeb poskytovaných osobám ohroženým sociálním vyloučením. Porota vybírala ty nejlepší z téměř stovky nominovaných. Pro Heřmánek znamená Cena kvality ocenění práce odborníků

„Do našeho zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsme například nedávno přijali čtrnáctiletou Moniku, která se sama obrátila na sociální pracovnice. Nechtěla již žít s matkou alkoholičkou, jež ji zamykala v bytě a často jí ani nedávala najíst. Monika byla ve špatném psychickém stavu a hrozilo jí umístění do dětského domova, nám se ale podařilo obnovit kontakt s její tetou, která si ji

vzala do pěstounské péče,“ popsal jeden z mnoha osudů Sporysch. O podobné příběhy se zajímala také odborná porota složená z nezávislých odborníků, která téměř rok posuzovala rovněž metodiku a postup práce s klienty. „Porotce velmi zaujaly naše individuální plány růstu, jež připravujeme společně s každým klientem. Mezi jejich nejčastější cíle patří najít a udržet si zaměstnání, dostudovat, naučit se hospodařit s penězi. Díky osvědčeným postupům

ověřeným dvanáctiletou praxí se nám to daří na výbornou,“ dodal Sporysch. Dům na půli cesty, který Heřmánek provozuje, pomohl ke vstupu do běžného života již více než 550 mladým lidem, z nichž velkou část tvoří odchovanci dětských domovů. Cenu kvality vyhlašují odborný časopis Sociální péče a Rada kvality ČR pod záštitou ministerstva práce a sociálních věcí.

Rekordní zájem žadatelů o příspěvek Nadace OKD posoudila v letošním grantovém kole 1283 projektů neziskových organizací, obcí a dalších žadatelů. Jejich počet oproti loňsku vzrostl téměř o třetinu. „Signalizuje to prestiž nadace, která se rozšiřuje i za hranice moravskoslezského regionu, a zároveň větší „hlad“ neziskových organizací, způsobený škrty

ve státním rozpočtu a dalších zdrojích,“ zhodnotil zvýšený počet žádostí ředitel nadace Jiří Suchánek. Nadace plánuje v tomto roce rozdělit 60 milionů korun, tedy třikrát více než loni. Zhruba deseti miliony chce přitom podpořit svou letošní prioritu – chráněné dílny. Přibližně

80 procent financí zůstane v Moravskoslezském kraji. „Podpoříme nejkvalitnější projekty a zároveň ty, které jsou v dnešní složité době nejpotřebnější,“ upřesnil kritéria výběru Suchánek. Záměry žadatelů vyhodnotí nezávislé grantové komise, poslední slovo bude mít správní rada. Úspěšné projekty zveřejní nadace v první polovině června.

Největší zájem byl podle předpokladů o program Pro zdraví, který podporuje například péči o seniory, zdravotně postižené občany nebo opuštěné děti. Organizace v něm žádají celkem 172 milionů korun na 539 projektů, zatímco loni podaly 355 projektů a žádaly 93 milionů korun.

Open Mine 2 I 2011

20

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Ostravská ZOO má novou expozici ryb a plazů nazvanou Papua

První žralok v ostravské ZOO, ale také varani, starobylá dravá ryba a vodní želvy byly hlav-

ními lákadly nové expozice Papua, která návštěvníkům zoologické zahrady představuje

přírodu tichomořského státu Papua – Nová Guinea. Expozice, kterou ZOO vybudovala díky grantu Nadace OKD, se slavnostně otevřela 23. dubna v rámci Dne s Nadací OKD. Cestu k expozici zpestřila nadační soutěž určená hlavně pro děti. „Při plnění veselých úkolů se soutěžící dozvěděli zajímavé informace o nových obyvatelích ZOO a samozřejmě

na ně čekala sladká odměna. Rodiče se zase mohli seznámit s aktivitami nadace i s prospěšnou činností organizací, které jsme dříve podpořili,“ upřesnil ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek. Nadačního dne v ZOO se zúčastnilo 6500 návštěvníků. „Expozice přiblíží návštěvníkům přírodu ostrova Nová Guinea a představí tamní ohrožené druhy zvířat. Jsou

především ze skupiny plazů, želv a ryb, které jsme v naší zahradě chovali zatím jen okrajově a o které mají lidé zájem,“ řekla mluvčí ZOO Šárka Kalousková. Nadace OKD se na nové expozici podílela darem ve výši 810 000 korun. Už dříve nadace přispěla ostravské ZOO částkou 1,5 milionu Kč na vybudování expozice Malá Amazonie.

Nadace OKD má nového ředitele firemní nadace v České republice, se stal Jiří Suchánek. Původně inženýr ekonomie získal ideální předpoklady pro řízení veřejně prospěšné organizace například jako šéf hudebního a sportovního festivalu SOBOfest nebo při koordinaci aktivit českého pavilonu na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Novým ředitelem Nadace OKD, která patří mezi největší

„Podpora neziskových projektů především v regionu, kde OKD působí, je jeden pohled

na činnost Nadace OKD. Ten druhý vychází z globálního světa a nejnovějších trendů v oblasti korporátní odpovědnosti firem. Neustálý vývoj, kterým skupina NWR prochází, musí být následován i vývojem v oblasti filantropie, jež je důležitou složkou celé CSR strategie firmy. Nejbližším cílem nadace je tak realizace projektů, jež budou mít dopad na území celé České republiky s možným přesahem do zahraničí,“ řekl po svém jmenování Suchánek.

Jiří Suchánek vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, zaměřil se přitom na regionalistiku, veřejnou správu a komerční komunikaci. Poté pracoval jako finanční poradce, obchodní zástupce, projektový manažer a v letech 2007 až 2009 jako ředitel festivalu SOBOfest. Od roku 2008 až do loňského prosince působil jako produkční a zástupce manažera českého pavilonu na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Open Mine 2 I 2011

21

ŠRF9EFŠR9EıKLF9N9L=D

9<9;= 

ŠRF9EFŠ HDWL;=<9Fb

GRNGBJ=?AGFM GEW;b PHGJL

=JKH=CLAN9

=BEG<=JFıBŒb L=;@FGDG?A=

FN=KLA;=

HGD=ĪFGKL

CGFGEAC9 JŝEQKDGN^NQMţALb F=J?=LAC9 ;=DWŏKLNb

9HbJ=FKLNb

=E=FLWŏKLNb

DAFbCWŏKLNb @=EA=

9JE9;A=

=JKH=CLAN9F9ŒbKHGD=ĪFGKLAKLGBbF9H=NF^ERWCD9<M± KE= B=
www.okd.cz

ZE ZEMĚ PRO ZEMI