Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

č. 2 2010

téma

4–7

Máme PERSPektivu

interview 10–14

Michal Kuča fotoreportáž

22

Colours of Ostrava

Editorial Vážení čtenáři, před dvěma lety jsme společně s Mikem Salomonem, předsedou představenstva NWR, ohlásili program „Safety 2010“, který obsahoval řadu opatření ke zvýšení bezpečnosti práce v našich dolech. Od té doby jsme připravili mnoho projektů, soutěží a především jsme investovali přes půl miliardy korun do nových ochranných a technických pomůcek pro zaměstnance. Věřili jsme, že ke zvýšení bezpečnosti podstatně přispějí také investice do moderních těžebních technologií pořízené v rámci projektu POP 2010. Jsem potěšen mimořádným úspěchem těchto aktivit, které vedly k poklesu množství evidovaných pracovních úrazů téměř o polovinu ve srovnání s rokem 2007. Abych byl konkrétní – počet registrovaných úrazů přepočtený na miliony odpracovaných hodin (tzv. koeficient LTIFR) klesl z hodnoty 15,33 v roce 2007 až na hodnotu 8,08, které jsme dosáhli v prvních třech čtvrtletích roku 2010. Naším cílem je dále zvyšovat bezpečnost práce pod zemí tak, abychom do roku 2015 snížili ukazatel úrazové četnosti až k číslu 5. Péčí o bezpečnost zaměstnanců patří NWR již nyní mezi těžaři do evropské špičky. Pokud se nám podaří naše plány uskutečnit, budeme se moci směle srovnávat i s těmi nejvyspělejšími světovými firmami. Pevně věřím, že i v příštích číslech Open Mine přineseme stejně dobré zprávy, a to nejen na poli bezpečnosti práce. Příjemné čtení Klaus-Dieter Beck výkonný ředitel New World Resources N. V.

Open Mine č. 2 I 2010 Vydavatel: New World Resources N. V. Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Vladislav Sobol Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 22. 12. 2010 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine

Obsah 2–3 aktuality Hospodářské výsledky za 3/4 roku 2010 4–7

4-7

téma Máme PERSPektivu

8 aktuality První rok s Continuous Improvement 9 aktuality Představení společnosti: Bogdanka 10–14 interview Michal Kuča 15 příběh Kam po škole? Perspektivu má těžební průmysl

10–14

16–17 nadace OKD Ceny Nadace OKD 2010 18 těžba ve světě Bitva o těžební daň pokračuje 19 těžba ve světě Brusel chce zavřít ztrátové doly, OKD se to netýká

18–19

20–21

sponzoring

22

fotogalerie

Státní energetickou koncepci nelze měnit každý rok, říkají experti Léto v OKD

Open Mine 2 I 2010

1

aktuality

Hospodářské výsledky za 3/4 roku 2010 Hlavní údaje • Pokračujeme v dosahování produkčních a prodejních cílů pro rok 2010. – Těžba 11,5 mil. tun uhlí a produkce 1 mil. tun koksu – Externí prodeje 10,5 mil. tun uhlí (5,5 mil. tun koksovatelného a 5,0 mil. tun energetického uhlí) a 1,1 mil. tun koksu

Komentář předsedy představenstva (redakčně kráceno) „V průběhu třetího čtvrtletí roku 2010 jsme dosáhli významného posunu v naplňování naší dlouhodobé strategie zvyšování efektivity a návratnosti našich existujících aktiv, při současném sledování všech příležitostí k rozšiřování našeho podnikání tak, abychom mohli stanout v čele konsolidace těžebního a koksárenského průmyslu ve střední a východní Evropě.

• Přesvědčivé výsledky v říjnu 2010, kdy jsme dosáhli produkce 1164 tis. tun uhlí a 95 tis. tun koksu. • Poptávka zůstává na vysoké úrovni, zejména v oblasti koksovatelného uhlí a koksu. • Výsledky za první tři čtvrtletí roku 2010 odrážejí vyšší výnosy dosahované díky vyšším objemům prodeje koksovatelného uhlí a koksu a vyšším cenám v porovnání se stejným obdobím roku 2009. – Těžba uhlí 8,09 mil. tun a produkce koksu 732 tis. tun – Celkové externí prodeje 7566 tis. tun uhlí a 812 tis. tun koksu, což znamená růst o 9 % (uhlí), respektive o 63 % (koks) způsobený zlepšením podmínek na trhu – Konsolidované výnosy z pokračujících činností ve výši 1124 mil. EUR (nárůst o 45 %). Nárůst výnosů v segmentu těžby uhlí o 32 %, nárůst výnosů v segmentu výroby koksu o 159 % – EBITDA z pokračujících činností dosáhla výše 302 mil. EUR, což znamená nárůst o 173 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2009; hodnota EBITDA za třetí čtvrtletí 2010 se zvýšila o 19 % ve srovnání s druhým čtvrtletím 2010 – Náklady těžby na tunu činily 73 EUR, což představuje šestiprocentní navýšení při konstantní měnové bázi ve srovnání s prvními devíti měsíci roku 2009 a udržení nákladů na úrovni prvního pololetí 2010 – Přepočtený zisk na akcii druhu A za první tři čtvrtletí roku 2010 činí 0,60 EUR • Další zlepšování bezpečnosti: Koeficient úrazovosti LTIFR v důlních provozech se v prvních devíti měsících roku 2010 snížil o 23 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2009. • Práce na projektu Dębiensko pokračují sestavováním týmu a angažováním poradců pro zpracování studie proveditelnosti a v pořizování potřebných pozemků a infrastruktury. • NWR uvažuje o reinkorporaci ve Velké Británii, aby získala možnost zařazení do indexu FTSE. Dokončení procesu se předpokládá během první poloviny roku 2011.

Těžba uhlí byla v tomto období ovlivňována konkrétními geologickými vlivy působícími v některých těžených slojích, což vedlo k nižší dosažené produkci za čtvrtletí, než jsme očekávali. Během tohoto období jsme rovněž zaznamenali přechodný pokles produkce surového železa v našem regionu, což u ně­ kterých našich odběratelů vedlo k přesunu části objednávek koksu až na čtvrté čtvrtletí. Nadále jsme však na nejlepší cestě k dosažení produkčních a prodejních cílů pro tento rok, tj. těžby uhlí ve výši 11,5 mil. tun a prodej na úrovni 10,5 mil. tun, produkce 1,0 mil. tun koksu a jeho prodeje v rozsahu 1,1 mil. tun. Opakování těchto faktorů ve čtvrtém čtvrtletí neočekáváme, takže k žádnému nežádoucímu dopadu na naše výsledky za celý rok by dojít nemělo. Velmi dobrých výsledků dosahovaly naše provozy v říjnu, kdy bylo vytěženo 1164 tis. tun uhlí a vyrobeno 95 tis. tun koksu. Předpokládáme, že ve stejné míře produkce budeme pokračovat do konce roku 2010, což jen podtrhuje naši schopnost dosahovat stanovených cílů. Naše neustálá pozornost, kterou věnujeme kontrole nákladů, nám umožnila udržet náklady těžby na tunu na stejné úrovni od konce června 2010. Toto úsilí bude pokračovat společně se snahou dosáhnout našich celoročních produkčních i obchodních cílů. NWR těží z výsledků svých nedávných investičních programů. Nové stěnovací komplexy pořízené v rámci programu POP 2010 produkují v průměru přibližně 2860 tun uhlí na porub a den, tedy o 72 % více oproti původním technologiím, a přispívají tak k efektivnějšímu a zároveň bezpečnějšímu provozu v našich dolech. V říjnu 2010 jsme zahájili zkušební provoz v nově postavené koksárenské baterii, a tak nic nebrání úspěšnému završení programu COP 2010 do konce tohoto roku.

Open Mine 2 I 2010

2

aktuality

V našich polských investičních projektech se chystají významné kroky, zejména v projektu Dębiensko, kde sestavujeme tým světové úrovně a skupinu poradců, kteří vypracují podrobnou studii proveditelnosti. Vedle toho pokračuje pořizování pozemků a infrastruktury. Předpokládáme, že v Dębiensku začneme s výstavbou v průběhu roku 2011.

New World Resources dokončila novou koksárenskou baterii

Vedle toho jsme 5. října 2010 oznámili svůj záměr reinkorporovat společnost ve Velké Británii, což by nás mělo kvalifikovat pro zařazení do indexu FTSE. Smyslem navržené reinkorporace je vyšší atraktivita společnosti pro širší okruh investorů v Evropě i celosvětově. Za předpokladu splnění příslušných regulatorních, daňových a dalších povinností předpokládáme, že reinkorporace bude dokončena v průběhu první poloviny roku 2011. Všeobecné podmínky na trhu nadále vykazují pozitivní signály a poptávka ze strany ocelářských firem a producentů energie ještě více potvrzuje náš optimismus z předchozího roku, pokud jde o náš střednědobý a dlouhodobý výhled pro oblast střední Evropy. Jak jsme však již dříve uvedli, regionální trh zůstává poněkud nestabilní, neboť odběratelé z ocelářského průmyslu jsou nadále ve svých objednávkách opatrní. Produkce oceli na trzích našich odběratelů se za první tři čtvrtletí roku 2010 podle Světového sdružení pro ocel zvýšila ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 o 36 %, přesto však produkce oceli stále ještě zůstává 13 % pod úrovní stejného období roku 2008. Aktualizace cen platných pro čtvrté čtvrtletí roku 2010, kterou jsme zveřejnili minulý měsíc, představovala určitý pokles, přesto však věříme, že ceny v nadcházejícím roce budou ovlivňovány pozitivními dynamickými faktory. V současné době vyjednáváme s našimi odběrateli o cenách energetického uhlí na rok 2011 a o dosažených výsledcích budeme trh včas informovat.“

Mike Salamon, předseda představenstva NWR

Nová koksárenská baterie už pracuje naplno.

Společnost OKK Koksovny („OKK“), součást těžební černouhelné skupiny New World Resources, uvedla do zkušebního provozu nově vybudovanou koksárenskou baterii v ostravské Koksovně Svoboda v České republice. Baterie – klíčová součást investičního programu COP 2010 – bude plně funkční v prvním čtvrtletí 2011. Umožní OKK soustředit veškerou produkci koksu do jediné výkonnější koksovny. Výstavba nové baterie začala v polovině roku 2008 v rámci projektu COP 2010 a představovala investici ve výši 1,6 mld. korun (63 mil. EUR). Nové technologie instalované v baterii splňují nejvyšší standardy legislativy Evropské unie i České republiky v oblasti životního prostředí. „Spuštění nové baterie nám umožní přesunout veškerou naši produkci koksu do jednoho provozu a dále tak zvýšit efektivitu OKK. Výroba koksu má v našem regionu dlouhodobou perspektivu a my jsme nyní lépe připraveni zajistit dodávky našim zákazníkům z nových, moderně vybavených provozů,“ komentoval oznámení Jan Fabián, provozní ředitel NWR. „Zahájili jsme zkušební provoz nové baterie, jeho součástí bude provedení série měření, jež jsou předepsána před plným spuštěním do provozu,“ doplnil Michal Kuča, ředitel společnosti OKK Koksovny. Výstavba nové baterie typu Still s pěchovanou vsázkou a 56 komorami probíhala za plného provozu koksovny. Po jejím dokončení bude možné definitivně ukončit výrobu v Koksovně Šverma, která dovršila svou životnost. Po přesunu výroby do Koksovny Svoboda bude celková roční kapacita produkce dosahovat 850 kt vysokopecního a slévárenského koksu. NWR v roce 2009 vyrobila 0,8 milionu tun koksu. Objemy prodejů koksu externím odběratelům v tomto období dosáhly 0,7 milionu tun, z toho zhruba 45 procent tvořil vysokopecní koks, 25 procent slévárenský koks a 30 procent jiné typy koksu. Očekávaná produkce koksu pro rok 2010 činí 1 milion tun a očekává se, že 58 procent tohoto objemu bude tvořit vysokopecní koks, 29 procent slévárenský koks a 13 procent jiné typy koksu.

Open Mine 2 I 2010

3

téma

Máme PERSPektivu „Když jsme v roce 2008 rozhodli o masivních investicích do nových těžebních technologií a ochranných pomůcek pro zaměstnance, které neměly do té doby v OKD obdoby, byl to pravděpodobně ten nejlepší krok, který jsme mohli v předkrizovém roce provést. Vedl totiž k podstatnému zlepšení naší produktivity a konkurenceschopnosti,“ říká Klaus-Dieter Beck, generální ředitel OKD. Investiční program POP 2010 je dnes úspěšně dokončen, a to je nejlepší příležitost ohlédnout se zpět a podívat se, jak velkou proměnu v důlních provozech OKD způsobil. Zároveň se podíváme, jaké kroky OKD chystá do dalších let. V roce 2008 začala ve společnosti OKD nová éra v technologickém vybavení pro stěnování. Projekt POP 2010 (Program optimalizace produktivity) byl největším investičním projektem v historii firmy a zároveň jednou z největších investic v České republice vůbec, srovnatelnou s výstavbou nových automobilek nebo podobně rozsáhlých provozů. Analýza provedená v roce 2007 došla k závěru, že jeden z největších problémů, které brání dalšímu zlepšování porubového výkonu, spočívá v nedostatečném

řízení nadloží. Stáří mechanizovaných výztuží, které se v té době používaly, v průměru přesahovalo 10 let a jejich jmenovitá nosnost se pohybovala pouze mezi 400 až 600 tunami.

a automatickými prvky, které zlepší bezpečnost horníků díky možnosti dálkového ovládání a sledování technologií. Z investic OKD profitoval celý region

Bylo rozhodnuto, že dojde ve třech etapách k výměně podstatné části dobývacích technologií (celkem 15) za nejmodernější automatizované dobývací komplexy (mechanizované výztuže, porubové dopravníky, podporubové dopravníky, dobývací kombajny, dobývací pluhy, elektroinstalace atd.). Zvláštní důraz byl kladen na konstrukci mechanizovaných výztuží s cílem alespoň zdvojnásobit nosnost výztuží ve srovnání se stávajícími provozovanými výztužemi. Tyto výztuže byly také vybaveny nejmodernějšími elektrohydraulickými ovládacími prvky, které mají zajistit efektivní využití zvýšené únosnosti, Nízké sloje 2 komplexy

Od dubna 2008 začaly ve výrobním závodě firmy BUCYRUS v Lünen probíhat zkoušky prototypů výztuží za přítomnosti odborníků z jednotlivých dolů. Poté se testovala kompatibilita celých dobývacích komplexů. Zkoušky probíhaly za přítomnosti zástupců všech dolů a na základě jejich připomínek byly provedeny příslušné úpravy technologií tak, aby zařízení odpovídalo specifickým podmínkám jednotlivých dolů. Po úspěšném ukončení zkoušek se spustila výroba jednotlivých dílů technologie

Střední sloje 5 komplexů

Vysoké sloje 3 komplexy

Jednotka

Starý

Nový

Starý

Nový

Starý

Nový

Rozsah výztuže

m

0,7–1,5

0,6–1,4

1,0–2,8

1,3–3,1

2,6–5,6

2,6/2,8–5,5/6,0

Šířka výztuže

m

1,5

1,5

1,5

1,75

1,5

1,75

Hmotnost výztuže

t

7,7

9,4

14,5

27,1

22/26

36,1-37,7

mm

260

260

235

380

300/320

400

Nosnost 320 bar

t

340

340

260

726

420

804

Nosnost 450 bar

t

424

456

370

1021

600

1131

kN/m2

660

667

690

1001

800/1000

1246

PF6 900/2 × 400 800/2 × 315

PF6 900/3 × 500

2 × 450/760 2 × 300/660

2 × 500/960

Průměr stojky

Odpor výztuže 450 bar Typ dopravníků, šířka a příkon

-/mm/kW

Dobývací kombajn / pluh a tažný výkon

kW/kN

PF4 PF3 PF6 PF6 800/2 × 315 822/2 × 400 800/3 × 315 900/3 × 500 2 × 315

2 × 400

2 × 200/436

2 × 420/742

Srovnání parametrů stávajících a nových technologií.

Open Mine 2 I 2010

4

téma

ve výrobních závodech po celé Evropě včetně Francie, Německa, Polska, České republiky a Maďarska. „Program modernizace důlních technologií v OKD tak měl velmi pozitivní vliv i na zaměstnanost v regionu,“ zdůrazňuje projektový manažer Richard Pavlík. „Řada místních firem, FITE, Strojferr, Ferram, Bastro a další, se na výrobním procesu podílely podstatnou měrou,“ dodává. Výrobní etapa projektu POP 2010 zahrnovala i program kontroly kvality. V průběhu této etapy společnost OKD úzce spolupracovala se zkušenými kontrolory kvality firmy RAG z Německa, kteří osobně dohlíželi na výrobu v jednotlivých závodech po celé Evropě. Jednotlivé technologické postupy byly podrobeny detailní kontrole, byly provedeny desítky laboratorních rozborů materiálů a byly zkontrolovány stovky svarů. Na konci března 2008 byl zahájen jeden z největších logistických projektů v Evropě, když se z mnoha evropských výrobních závodů včetně centrály firmy Bucyrus v Lünen vyexpedovalo zhruba 150 000 různých kusů technologie. „Představte si kolonu více než 1100 kamionů, které přepravily celkem 21 000 tun technologií a náhradních dílů,“ upřesňuje Pavlík. Všechny mechanizované výztuže v projektu POP 2010 byly zkonstruovány jako dvojstojkové s pevnou stropnicí a osovou vzdáleností 1,75 m. Vzhledem k rozměrům jednotlivých prvků nových sekcí, které se dříve nepoužívaly, bylo nutné provést rekonstrukci vertikálních (jámy) a horizontálních (chodby) přepravních cest. Po důkladné logistické přípravě byly na všech dolech OKD naloženy jednotlivé kusy zařízení na zvláštní přepravní plošiny, spuštěny do jámy a po kolejích dopraveny do důlní překládkové stanice. Následně se jednotlivé prvky přeložily na závěsnou drážku a dopravily do montážní komory v blízkosti porubu. Montáž mechanizovaných výztuží se prováděla pomocí mechanizovaných zvedacích zařízení v montážní komoře. Po ukončení montáže se za přítomnosti odborníků z firmy Bucyrus mechanizovaná výztuž vtáhla do porubu a nainstalovala do výchozí pozice.

Vzhledem k rozměrům jednotlivých sekcí bylo nutné rekonstruovat hlavní přepravní cesty v dolech.

Bez odpovídajícího vzdělání jsou nové technologie k ničemu Souběžně s výrobou, přepravou a instalací technologií probíhalo školení budoucích operátorů nových dobývacích technologií v rámci rozsáhlého školicího programu. Školení, při kterém se horníci učili ovládat dobývací technologie nové generace, probíhalo částečně v centrále společnosti Bucyrus v Lünen, částečně na jednotlivých dolech a v poslední fázi, kdy se zprovozňovaly dobývací technologie v dole, přímo na důlním pracovišti v reálných podmínkách. Školicího programu se účastnilo několik desítek horníků z každého dolu včetně horníků z rubáňových kolektivů, odborných pracovníků v zámečnických a elektro

profesích a vedoucích pracovníků z různých úrovní vedení dolu. První zkušenosti s provozováním dobývacích a razicích technologií nové generace prokázaly, že důkladné školení pracovníků provozovatele na všech úrovních řízení je alfou i omegou úspěchu při nasazení těchto moderních technologií. Všechny hlavní technologické uzly jsou vybaveny vysokou mírou automatizace řízení s on-line monitoringem provozních údajů. Každá jednotlivá porubová výztuž (sekce) je vybavena a řízena vlastním nezávislým počítačem, který dle potřeby spolupracuje s počítači v ostatních sekcích a také s hlavním počítačem v porubu. Pokud je celý dobývací komplex provozován v plně automatickém

Průměrný porubový výkon (t) Ostatní poruby

POP 2010

Průměrný výkon na člověka a směnu (t) Ostatní poruby

POP 2010

Důl Karviná

1990

2898

38

48

Důl Darkov

1347

5043

22

80

Důl ČSM

923

2797

18

48

Srovnání parametrů stávajících a nových technologií.

Open Mine 2 I 2010

5

téma

Mechanizované výztuže. Váží desítky tun, ale jejich nosnost je obrovská.

režimu, instalovaný systém elektrohydraulického ovládání řídí přesuny stěnového pancéře a jednotlivých sekcí (s hmotností až 37 tun) po průjezdu kombajnu, hlídá možné kolizní stavy mezi kombajnem a výztuží, spouští automatický systém vodních postřiků apod.

Způsob práce celého dobývacího komplexu či jeho jednotlivých částí lze naprogramovat přímo na pracovišti nebo dálkově z povrchového pracoviště. Veškeré provozní údaje, stav práce dobývacího komplexu, současnost a historii jízdy kombajnu lze díky stovkám zabudovaných

Jednotka

Stávající typ SANDVIK AM 50

Nový typ SANDVIK MR 340

t

23

52

Celkový příkon

kW

155

353

Výkon rozpojovacího orgánu

kW

100

200

V

500

1000

Průměr izolační hlavy

mm

650

1050

Maximální profil

m

16

34

MPa

80

100

o

16

18

Hmotnost

Napětí

Maximální tvrdost hornin Maximální úklon čelby

2

Srovnání parametrů stávajících a nových technologií.

senzorů monitorovat na libovolném počítači napojeném na podnikový intranet. „Nové technologie úplně změnily celý náš byznys. Těžební průmysl je jeden z těch, v němž nyní dominuje elektronika a výpočetní technika.“ Už dnes jsme schopni důlní zařízení dálkově ovládat, ale nemáme možnost vidět, co přesně dělá. V budoucnu převezmou dálkově monitorované kamery práci lidí, kteří jsou nyní vystaveni prachu a nepříznivým mikroklimatickým podmínkám,“ řekl Klaus-Dieter Beck v nedávném rozhovoru pro časopis Open Mine. Poté, co se dořešily počáteční problémy při nájezdu technologií, byly první dobývací komplexy postupně od poloviny roku 2008 úspěšně uváděny do provozu a předávány rubáňovým kolektivům v jednotlivých porubech. Již po prvních dnech provozu bylo zřejmé, že očekávání vkládaná do nových technologií se splní a že nové technologie zcela zjevně překonají výkon-

Open Mine 2 I 2010

6

téma

PERSPektiva 2015 OKD má za sebou obrovský skok v inovacích a produktivita se začíná postupně blížit špičkovým důlním provozům v Německu či Spojených státech amerických. Úspěšné završení programu POP 2010 je však začátkem tohoto snažení, nikoliv jeho koncem. Pro nadcházející pětileté období management firmy připravil navazující rozvojový program, který nese jméno PERSPektiva 2015. Tentokrát se nejedná jen o technologický rozvoj, ale zaměřuje se na zlepšení v celé řadě provozních oblastí. O co se jedná? People/Lidé • Lidé jsou to nejcennější, co společnost má; chceme všem našim zaměstnancům zajistit přiměřenou mzdu za odvedenou práci. Efficiency/Produktivita • Chceme dosáhnout postupného zvýšení celkové produktivity na 5 t/hl/sm do konce roku 2015 (+ 4 % ročně). • Plánujeme investice do obměny technologií ve výši nejméně 1 miliardy Kč ročně. • Počítáme se zavedením pracovních postupů zjištěných v rámci programu trvalého zlepšování (Continuous Improvement) do každodenní praxe. Reserves/Zásoby • Budeme pokračovat v otvírkách nových oblastí za účelem zajištění dlouhodobé budoucnosti společnosti OKD nejméně do roku 2030. • Zahájíme proaktivní komunikační strategii před podáním nových žádostí o povolení hornické činnosti, abychom veřejnosti ukázali přínos našich aktivit pro místní obce a města i svou snahu chránit v co největší míře životní prostředí Safety/Bezpečnost • Zapojíme všechny zaměstnance do procesu trvalého zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem snížit ukazatel úrazové četnosti z 12 v roce 2009 na 5 do konce roku 2015. • Budou pokračovat investice do nejmodernějších bezpečnostních zařízení spolu s bezpečnostními programy a aktivitami. Predictability/Předvídatelnost • Chceme být spolehlivým partnerem pro všechny naše odběratele i dodavatele.

nost starých technologií. Od zahájení projektu POP 2010 bylo dosud zprovozněno celkem 10 nových dobývacích a 19 razicích komplexů. Všechny nově instalované a zprovozněné důlní technologie patří mezi nejvýkonnější v rámci jednotlivých důlních podniků. Měřeno produktivitou (na tuny/ pracovníka/směnu) dosahují některé dobývací komplexy, např. na Dole Darkov, až čtyřnásobné produktivity ve srovnání s průměrnou hodnotou v rámci dolu.

Méně úrazů, méně nemocí z povolání Nově nainstalované technologie mají zásadní vliv nejen na produktivitu práce v OKD, ale také velmi pozitivně ovlivňují hygienické prostředí na pracovištích a podstatně snižují výskyt pracovních úrazů. Dobývací technologie pracující v automatickém, případně v poloautomatickém režimu, vedou k nižší

pracnosti a ke snížení počtu pracovníků v porubech. Podstatně vyšší nosnost mechanizovaných výztuží zlepšují stropní podmínky a tím dochází k nižšímu počtu úrazů od padající horniny. Nově nainstalovaný automatický systém vodního postřiku uhelného pilíře a okolního masivu podstatně, až o 60 procent, snižuje prašnost v porubech, což bezpochyby vede k nižšímu výskytu nemocí z povolání. Nová razicí technika Podstatně vyšší produktivita nových dobývacích komplexů vytváří vyšší nároky na kvalitu ražených důlních děl k budoucím porubům. Kvůli potřebám větrání a klimatizace je nutné razit důlní díla ve větších profilech a s ohledem na rozměry technologie nainstalované na úvratích musí důlní díla vykazovat vyšší odolnost vůči tlaku před postupujícím porubem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byla rozsáhlá modernizace dobývacích technologií v rámci projektu POP 2010 doplněna nákupem nové razicí techniky. V rámci první a druhé etapy projektu POP 2010 bylo v období od ledna 2008 do února 2009 uvedeno do provozu na dolech Darkov, Karviná a ČSM celkem devět výkonných razicích komplexů firmy SANDVIK s razicím kombajnem MR 340 Ex (typ nové generace). Razicí kombajn je vybaven nově vyvinutým postřikem Jet Rohr, jehož stoprocentní efektivita při zhášení vzníceného metanu se ověřovala ve zkušebně Vědeckovýzkumného uhelného ústavu v Radvanicích. Razicí kombajny mají vyšší instalovaný výkon a mohou razit větší profily chodeb. Každý kombajn je vybaven automatickou vizualizací raženého profilu. Za účelem usnadnění a urychlení instalace svorníkové výztuže jsou razicí kombajny MR 340 vybaveny dálkově ovládaným manipulačním ramenem s výkonným hydraulickým svorníkovacím zařízením, které umožňuje vyztužení sousedních vrstev horniny pomocí lepených svorníků. V neposlední řadě jsou tyto komplexy vybaveny moderním a bezpečnějším kombinovaným větracím systémem spolu s odprašovací technikou firmy CFT.

Open Mine 2 I 2010

7

aktuality

První rok s Continuous Improvement Projekt Continuous Improvement (Trvalé zlepšování) běží v OKD od loňského roku. Zaměstnanci uvěřili, že budou nadřízení brát jejich návrhy skutečně vážně. A desítky z nich byly skutečně uvedeny do praxe.

Na projektu Trvalého zlepšování nejsou cenné jen úspory nákladů a zvýšení bezpečnosti, ale také zájem řadových zaměstnanců zlepšit věci kolem sebe k lepšímu.

„Firmě zvyšují produktivitu práce a náklady šetří o stamiliony korun,“ zdůrazňuje Leo Bayer, provozní ředitel OKD. Zaměstnanci si zase pochvalují, že se mohli více zapojit do řešení problémů ve firmě a usnadnit si každodenní práci. Nejlepším důkazem, že se projekt skutečně ujal, jsou neformální „kluby zlepšovatelů“, které vznikly v řadě provozů firmy. Naposledy zabodovali mechanici z důlní dopravy Dolu Darkov se svým návrhem na úpravu sklopné plošiny skipových dopravních nádob. Plošina v podobě ocelové desky umožňuje provádět revize jámy, práce v jámě a výjimečnou jízdu lidí. V místě podepření desky i na plošině samotné však při každém použití ulpělo množství těživa, které bylo nutné odklízet. Při dvacetinásobném použití za měsíc mluvíme o hodinách neoblíbených činností.

Po dohodě s výrobcem skipových nádob byla část plošiny nahrazena roštěm z pásové oceli, kterým drobnější kousky uhlí jednoduše propadnou. Jednodušší je i samotná manipulace s plošinou, která je po této úpravě podstatně lehčí.

Continuous Improvement v číslech (1/2010 – 9/2010): • Počet přihlášených nápadů: 833 • Počet nápadů schválených k realizaci: 608 • Úspory pro firmu (predikce):

244 mil. Kč • Náklady na realizaci opatření:

35 mil. Kč

Zajímavé zlepšení, které šetří lidi i čas, zase zavedli do praxe na Dole ČSM. V rámci ochrany proti vznícení hořlavých částic v důlním prachu horníci v porubech pravidelně provádí práškování jemně mletým vápencem. Původní stacionární práškovací zařízení bylo ale těžké a jeho použití vyžadovalo k transportu na místo určení zapojení důlní dopravy. Nové řešení funguje na principu podtlaku. Horníci tak vystačí s lehkou coulovou hadicí napojenou na přívod stlačeného vzduchu. Dvěma mužům nyní stačí pouhých třicet minut na důkladné vypráškování 30 metrů důlního díla. Dodavatel ručních práškovacích zařízení nicméně garantuje plnou účinnost až do vzdálenosti 60 metrů a výkon až 6 m3 za hodinu. Zařízení se osvědčilo a do revíru jich půjde dalších padesát.

Open Mine 2 I 2010

8

aktuality

Představení společnosti: Bogdanka Společnost NWR usiluje o naplnění vize formulované již v okamžiku jejího vstupu na burzu v roce 2008 – stát se konsolidátorem celého odvětví v regionu. Nedávná nabídka NWR na převzetí akcií emitovaných společností Lubelski Węgiel „Bogdanka“ S.A. (dále jen „Bogdanka“) přesně zapadá do této strategie. Argumentů pro spojení obou společností lze najít víc – obě společnosti mají podobnou strukturu zákazníků, přínosem je také silná základna rezerv (přibližně 658 mil. tun) či produktová a geografická diverzita. Obě společnosti se také snaží využívat příležitostí k růstu, generovaných rostoucí regionální výrobou automobilů a poptávkou po energii. Nabízená cena 100,75 PLN za akcii, tj. celkem 3,427 milionů PLN (cca 857 milionů EUR), se však zdála současným vlastníkům nízká a z obchodu sešlo. Přestože akcionáři Bogdanky nabídku NWR nakonec odmítli, je velmi pravděpodobné, že není poslední svého druhu. NWR již dříve avizovala, že chce být během privatizace polských těžebních společností aktivní a bude hledat příležitosti pro další růst na středoevropském trhu. Na stránkách Open Mine proto postupně představíme klíčové hráče na polském trhu s uhlím.

část akcií zůstala v rukou zaměstnanců (asi 10 %) a státu (4,3 %). Důlní pole Bogdanky má rozlohu 57 km2, je tedy zhruba dvojnásobně velké ve srovnání s aktivními doly OKD na Karvinsku. Denní objem těžby se na Bogdance pohybuje okolo 23–24 tisíc tun uhlí. Za celý rok se jedná o více než 5 milionů tun. Bogdanka se tak řadí k největším hráčům na trhu s černým uhlím v Evropě – aktuál­ ně je sedmičkou na evropském trhu dle objemu těžby, NWR drží páté místo. Společný podnik by mohl těžit okolo 25 mil. tun uhlí ročně a stal by se tak dvojkou na evropském trhu. V polském kontextu patří Bogdanka k nejziskovějším dolům v zemi. Na celkové produkci uhlí v zemi se podílí zhruba sed-

NWR a Bogdanka / / Co mají společného? • Podobná struktura zákazníků • Silná základna rezerv (celkem 658 mil. tun) • Produktová a geografická diverzita • Růst generovaný výrobou automobilů v regionu a poptávkou po energii

mi procenty, do roku 2014 by tento podíl měl podle rozvojového plánu společnosti vzrůst na 12 procent. Mezi její největší zákazníky patří například elektrárny Kozienice, Polaniec a Ostroleka.

Bogdanka patří k nejziskovějším polským černouhelným dolům.

Důl Bogdanka Důl Bogdanka se nachází v Lublinském vojvodství ve východní části Polska nedaleko polsko-běloruských hranic. Černé uhlí se zde těží od poloviny 70. let. Společně s Bogdankou byl tehdy budován také důl Stefanów, kvůli náročným podmínkám však byla těžba zahájena pouze na Bogdance. Moderní těžební technologie však nabízí nové možnosti, jak zpřístupnit zásoby uhlí i v této lokalitě. K otevření dolu Stefanów by mohlo dojít v příštím roce. Vlastníkem dolu byl až do roku 2009 polský stát, kdy byl důl částečně zprivatizován vstupem na varšavskou burzu. V březnu letošního roku pak Polsko prodalo dalších 46,7 procent akcií za 1,1 miliar­ dy PLN. Většinovými vlastníky dolu jsou v současnosti penzijní fondy, minoritní

Open Mine 2 I 2010

9

Michal Kuča Před více než čtyřiceti lety spojil svůj život s Ostravskem, černým uhlím a koksem a nikdy toho nelitoval. Michal Kuča, ředitel společnosti OKK Koksovny.

Co vás přivedlo k práci v koksovnách?

Kolik koksoven bylo tehdy v provozu?

Abych byl upřímný, do koksoven jsem přišel úplně náhodou. Začínal jsem v hornictví. V roce 1968 jsem nastoupil jako hornický učeň na tehdejší Důl 1. máj. Mezitím jsem vystudoval průmyslovku a vysokou školu v oboru hlubinného dobývání. Po škole jsem se vrátil na „svůj“ důl a pracoval tam v různých funkcích, až jsem se v roce 1990 stal jeho ředitelem. Po sedmi letech mě tehdejší šéf OKD Viktor Koláček zavolal, že potřebuje člověka do čela koksoven. A když prý tolik kritizuji koksaře, že jsou moc vybíraví, ať jim to jdu vysvětlit. Poslali mne tehdy s úkolem co nejrychleji koksárenské provozy uzavřít, neboť s jejich provozem bylo spojeno příliš mnoho problémů. No a vida: Jsem tu dvanáct let a koksovny jsou pořád v plném provozu. A pokud jde o uhlí, po pár měsících v koksovnách jsem konečně pochopil, kolik různých druhů černého uhlí existuje a jak důležité je dobře jednotlivé druhy při výrobě koksu rozlišovat.

Dvě, stejně jako dnes. Koksovna Šverma v té době měla dvě baterie, koksovna Svoboda tři baterie. Dnes máme čtyři baterie o celkovém počtu 226 komor. Koksovna Šverma má jednu baterii, její životnost se však pomalu chýlí ke konci. V koksovně Svoboda jsme vybourali dříve odstavenou baterii č. 10 a v průběhu října byla spuštěna do provozu baterie nová. Je to složité postavit novou koksárenskou baterii? Je to velké technické dílo. Sám jsem si to původně neuměl představit. Bylo to nezapomenutelné a úplně nové. Mě i mé kolegy z NWR překvapilo především zdění těla baterie. S nadsázkou jsme říkali, že je to takové chlapské lego. Jenomže děti si hrají s malými kostkami a my si tady „hráli“ s velkými. Jsou z dinasových a šamotových cihel mnoha různých velikostí a tvarů. Celkem bylo na stavbu nové baterie použito cca 500 různých tvarovek,

většinou z dinasu. Je to speciální materiál s vysokým obsahem oxidů křemíku. Spolu s maltou a šamotem se tu spotřebovalo 9,5 tisíce tun žáruvzdorného materiálu. V čem je výstavba nejnáročnější? Baterie se po dokončení vyzdívání vysouší a nahřívá až do teplot přesahujících tisíc stupňů. Materiál při tom samozřejmě pracuje. To zdivo je žhavé a neustále roste až do přesně určeného tvaru a velikosti. Proto i při samotném zdění záleží na milimetrové přesnosti. Jakmile je baterie jednou vyhřátá, už nikdy není možné její tvar upravovat. Také veškeré strojní zařízení baterie určené k nasouvání uhlí dovnitř a vytlačování hotového koksu ven se pohybuje na vzdálenostech 15-17 metrů v milimetrových tolerancích. Jakékoliv odchylky by působily velké technické problémy. A konečně veškeré topné kanály, kterými se baterie vytápí, nejsou osazeny nějakými trubkami. Jsou to vlastně jen díry v těch kostkách cihel, tvarovkách, které na sebe přesně navazují a tvoří „trubky“ přímo ve svém těle. Pokud

Open Mine 2 I 2010

10

interview

by na sebe nedosedaly naprosto přesně, nedocházelo by ke správnému vytápění a baterie by nemohla plnit svůj účel. Jak se vám dařilo dosahovat toho přesného zdění při výstavbě baterií? Cihly na výstavbu baterie dostáváme od specializovaného výrobce, který je dělá už ve formách naprosto přesně. Garantuje jejich přesný rozměr i jejich definovanou tvárnost teplem. Ta vychází z toho daného materiálu, z obsahu křemíku v něm. Při samotné výstavbě je strašně důležité hlídat zdění, uložení cihel a množství spojovacího materiálu. Na každé místo musí přijít správný typ cihly. Je třeba si uvědomit, že v té baterii je několik tisíc různých tvarů cihel. Riziko chyb je tedy při stavbě velké. Cihly jsou všechny označené a jsou přesně ukládány také na palety, které předáváme stavební firmě. Přes to všechno nad výstavbou bdí mnoho lidí, stavba se pravidelně zaměřuje přesnými optickými přístroji. Měřicí přístroje ale byly známé a používané už před sto lety a kvalita lidské práce, konkrétně zedníka, byla tehdy možná lepší, než je dnes. Vznikl při výstavbě nějaký problém, kterému jste museli čelit? Problém byl právě s nedostatkem zkušených zedníků v celém širokém regionu. Za posledních třicet let se tu žádná baterie nezdila. Ti, kteří to předtím uměli, už vyšli ze cviku anebo odešli do důchodu. Dodavatelská firma, která pro nás zdění zajišťovala, si proto vyškolila obrovské množství nových mladých lidí a dnes z toho právem profituje – je z ní znovu evropská špička v oboru. Dneska zdí v Třineckých železárnách a má zakázky také ze Švédska nebo Jihoafrické republiky. Čím baterii vytápíte? Vlastním koksárenským plynem. Vyrábíme ho jako vedlejší produkt koksování. Při nahřívání uhlí se z něj uvolňují veškeré vázané prchavé látky. Vzniká tak plyn, který čistíme. Z toho plynu oddělujeme

dehet, benzol, musíme jej očistit také od těžkých kovů nebo síry. Zůstává jen čistý technický plyn. Asi polovinu produkce spotřebujeme k vytápění vlastních baterií, zbytek prodáváme teplárnám. Kdybychom stavěli úplně novou koksovnu, museli bychom na její úvodní vysoušení a vytápění použít zemní plyn. Ale to není náš případ, my jedeme nonstop. Jak často se to stává, že se někde staví koksárenské baterie? Takových zakázek asi není mnoho. Koksárenské baterie měly dříve životnost mezi 10–20 lety podle způsobu vytápění a kvality údržby. Dnes máme řadu nových materiálů a technologií, které umožňují provádět některé opravy za provozu a za tepla, a životnost baterií se začala prodlužovat. V celém odvětví nyní vznikla jakási sinusoida, kdy všechny firmy v průběhu 3–5 let obnovují své provozy a ty jsou pak dalších třicet let v běhu. A tak dneska staví Poláci ve svých koksovnách, staví Třinec, stavíme my. Arcelor Mittal

» Naše technologie v zásadě neprodukuje žádné konečné odpady. Všechny látky vzniklé při výrobě mají své využití.« také přezdíval jednu baterii. Obdobně se na stavbu chystají železárny US Steel v Košicích. Najednou se všichni dostáváme do cyklu výměny. Znamená to tedy, že úplně nové baterie prakticky nevznikají, vždycky jde o obnovu provozů, které už existovaly? Většinou je to obnova staré baterie, ze které ale v praxi zůstane jen základová deska. Vzhledem k okolní existující infrastruktuře se využívá původní umístění – je tam zbudováno kolejiště, přísun uhlí, napojení na obrovské energetické zabezpečení (elektřinu a páru – pozn. red.), takže jinde by lokalizace nové baterie byla mnohem nákladnější i technicky složitější.

Jak dlouho se tady v regionu vyrábí koks? Kupříkladu nyní zavíraná Koksovna Šverma je stará zhruba 110 let, naše další Koksovna Svoboda má sto let. V regionu byly i starší koksovny, ty už jsou však utlumeny. Změnila se technologie koksování během té doby výrazně? Představte si to na příkladu automobilů. První auta, která se kdysi dávno objevila na silnicích, i dnešní auta jsou v základních principech stejná. Ta dnešní jsou však bezpečnější, výkonnější a méně škodí životnímu prostředí. Podobné je to i s koksárenskými bateriemi. Výroba koksu ale oproti dřívějšku klesla. Není vám líto, že už mnohé koksovny zanikly? Svět se změnil. Dříve platilo, že kdo ovládal zdroje uhlí a oceli, ten ovládal svět. Dnes mají přednost jiné materiály, tolik kompozitních materiálů a umělých hmot před padesáti nebo sto lety nebylo. Tehdy se hodně zbrojilo. To byla samá ocel. Dnešní armády nejsou tak velké, i když jsou mnohem výkonnější, a spousta zbraní je na bázi soudobých materiálů. Také stavebnictví začíná používat jiné materiály než dřív, spotřeba oceli v tomto odvětví už tak obrovská není. A když není obrovská spotřeba oceli, klesá i spotřeba koksu. Kapacity koksoven, které tu byly, se staly nadbytečnými, proto musely být uzavřeny. Obce a města se snaží tyto provozy vytlačovat na okraj svých území, protože je vnímají jako zátěž pro životní prostředí? Vnímáte to podobně? Snaha lidské společnosti omezovat negativní vlivy na život a na přírodu je naprosto legitimní a správná. Na druhé straně je to i obrovské politikum. Legislativní normy, které se dnes vztahují na koksovny, jsou tak přísné, že naše zatížení životního prostředí je nesrovnatelně nižší, než bylo třeba před dvaceti lety. Hutě, koksovny a těžký průmysl pochopitelně nikdy nebudou svou činností zvelebovat

Open Mine 2 I 2010

11

interview

životní prostředí, vždycky budou do jisté míry představovat zátěž. Jde jen o to stanovit optimální hranici. Existují technické možnosti, jak ochranu životního prostředí v těchto provozech dále zlepšovat, ale od určité hranice jsou i minimální posuny v kvalitě životního prostředí už tak neskutečně nákladné, že je jednodušší takovou činnost ukončit. Koksovny jsou dnes v situaci, kdy zatěžují životní prostředí mnohem méně než kupříkladu silniční doprava v jejich okolí. Co s tím tedy budeme dělat? Zavřeme koksovnu a přitom budeme chtít dál jezdit auty? Anebo zároveň řekneme, že zrušíme automobily a vrátíme se do kočárů a na koně? Lidé si však stále spojují koksovny se špínou, prachem, popílkem a podobně. To už je tedy naprostá minulost? Absolutně. Když jsem poprvé přijel do Ostravy, byl jsem se projít na Černé louce (čtvrť v centru Ostravy – pozn. red.) nedaleko tehdejší koksovny Karolína. Bylo mi patnáct a měl jsem na sobě světlou košili. Po procházce Ostravou byl límec od košile tak černý, že nešel vyprat. Dnes, když jdu u nás na baterii v bílé košili, tak je sice zaprášená, ale vyperu ji a druhý den si ji mohu znovu vzít na sebe. Takový je to rozdíl. Takže přece jen je v těch technologiích posun – v redukci emisí a v bezpečnosti provozu? V OKK proběhla rozsáhlá vlna ekologizace koksárenských provozů krátce předtím, než jsem nastoupil – došlo k jejich odprášení, odsíření a hermetizaci jednotlivých provozů. To byly investice v řádech miliard korun. Nyní je naším úkolem především udržovat tyto provozy v perfektním stavu, takže ta zlepšení a inovace jsou relativně menší.

rušných částí města Ostravy a případná nehoda by mohla mít dopad na velkou skupinu obyvatel. Proto věnujeme největší pozornost právě těmto provozům, které jsou pod neustálým dohledem početného týmu specialistů. Jaké vedlejší produkty při výrobě koksu vznikají a na co se využívají?

A pokud jde o bezpečnost? Asi nejsložitější částí koksovny je koksochemický provoz. Čistíme surový koksárenský plyn, k tomu používáme mimo jiné stovky tun kyseliny sírové. Separujeme také čpavek. Tato část našich provozů tedy s sebou nese největší bezpečnostní rizika – obě naše koksovny jsou na okraji

Základním produktem je koks a také koksový prach. Vedlejšími produkty jsou technický plyn používaný pro teplárny i pro naše vlastní vytápění a dále látky, které ze surového plynu oddělíme. Úplně nejzákladnější je dehet. V minulosti se dehet a jeho součásti používaly na opravy méně zatížených silnic a chodníků,

dnes už se na tyto účely používá přírodní asfalt. Dehet spolu s benzolem prodáváme specializovaným firmám, největším odběratelem je společnost Deza z Valašského Meziříčí. Tam se dále zpracovávají na tvrdou smolu, která je základním prvkem pro výrobu hliníku a také podkladem pro výrobu některých například anilinových barviv. Takže výrobky z uhlí a koksu jsou všude kolem nás? Ano. Je to další pokračování výrobního řetězce, který začíná u nás. Všude kolem nás najdete výrobky, které se neobejdou bez uhlí nebo koksu, jde třeba o plasty a hnojiva. Například čpavek z našich kokso­ven upravujeme pomocí kyseliny

Open Mine 2 I 2010

12

interview

sírové na chlorid amonný a z něj se vyrábí hnojivo, které má kyselý charakter. Je o něj obrovský zájem na jižní Moravě, kde jsou půdy spíše zásadité. Celou naši produkci pravidelně prodáme již na začátku roku. Jaký objem tvoří tyto vedlejší produkty? Jedná se o 5–6 % obratu, ale tyto výrobky z našich chemických provozů nám naopak dělají největší starosti. Ne jejich prodej, ale bezpečná výroba a manipulace s nimi. Zbývá při vaší výrobě nějaký odpad, který byste museli speciálně ukládat, nebo se všechno využije? Naše technologie v zásadě neprodukuje žádné konečné odpady. Všechny látky vzniklé při výrobě mají své využití. Přepracujeme uhlí a za námi nezůstávají odpady, které bychom někam ukládali. Takže po vás zůstává jen čistý vzduch a čistá voda? Destilovanou vodu ani čistý kyslík od nás samozřejmě nevypouštíme, nějaké zbytky různých látek nebo exhalace v nich jsou, samozřejmě naprosto v rámci zákonem stanovených norem. Jde o tak nízké koncentrace, že jejich úplné vyčištění v našich provozech by bylo neskutečně nákladné a ve skutečnosti není ani potřebné. Například do ústřední čističky odpadních vod města Ostravy přivádíme fenoločpavkové vody. Živí se jimi bakterie, které na čističce aktivně působí při čištění odpadních vod od jiných nežádoucích látek. Kdybychom jim neposkytovali „potravu“ my, musela by se jim do čističky dodávat. Takže jim vlastně pomáháme. Říkal jste, že je mnoho druhů uhlí i koksu. Které je nejlepší pro koksování? Jak uhlí v pravěkých močálech vznikalo, dělily různé vrstvy od sebe tisíce let. Z toho pak vznikaly sloje, které jsou dnes od sebe v hlubinách odděleny vrstvami kamene. Uhlí procházelo různým způsobem prouhelnění při jiných teplotách. Při horotvorných procesech působily jiné chemické látky, lišil se tlak v těch

horninách – to vše mělo vliv na konkrétní složení uhlí. Je to jako otisk prstu. V našich laboratořích dokážeme přesně určit, odkud jaké vzorky uhlí jsou. Pro výrobu koksu lze přitom používat jenom některé druhy uhlí vhodné pro koksování. Nelze vyrobit koks z uhlí, které nemá koksovací vlastnosti. Znamená to, že uhlí je schopné při určitých teplotách bobtnat a spojovat se s jiným uhlím. Některé složky v něm obsažené vyprchají. Při chladnutí pak tuhne, získává vyšší pevnost, houževnatost, zůstává v něm ale zachované velké množství uhlíku, který je nositelem vlastností, pro něž se koks vyrábí, především vysoké výhřevnosti.

»Koksovny dnes zatěžují životní prostředí mnohem méně než kupříkladu silniční doprava v jejich okolí.« Používají se při výrobě koksu nějaké příměsi? Ne. To není jako v kuchyni – posolit, osladit, přidat prášek do pečiva. My řídíme vlastnosti koksu tím, jak při vsázce kombinujeme různé typy uhlí. Právě správné namíchání uhlí dělá kvalitu koksu. A pak také technologie dané koksovny: používané teploty, šířka komor a doba koksování. Je to velmi exaktní postup, zkušenost sdílená mnoha generacemi koksařů. Kolik druhů uhlí musíte před koksováním smísit? Pro dobrou a kvalitní výrobu koksu je obvykle třeba 10–15 typů uhlí ve směsi vsázky, která jde do pece. Mezi koksaři se traduje, že když počet druhů uhlí ve směsi klesne k pěti, jde o mimořádný stav. My už léta vyrábíme ze tří, maximálně pěti typů uhlí ve směsi. Ale je to dané tím, že do jisté míry už k nám přicházejí uhlí svým způsobem „směsná“. Každý důl má více slojí, ve kterých těží, a i na malé ploše jsou leckdy díky různým tektonickým poruchám ve stejné sloji různé typy uhlí. Máme tedy tři až

pět druhů směsných uhlí a ty používáme do další uhelné směsi. Jaké druhy koksu a s jakými vlastnostmi vyrábíte? Ve velkých objemech se vyrábí dva typy koksů – vysokopecní a slévárenský. Koks vysokopecní se používá pro tavení železné rudy na surové železo ve vysokých pecích. Koks slévárenský se používá na přetvoření tohoto surového železa na různé typy oceli. Každý má naprosto jiné charakteristiky. Vysokopecní koks má zrnitost od 20 do 80 mm, slévárenský se pohybuje v rozmezí od 80 do 200 mm. Pevnost vysokopecního koksu je mnohem nižší. Slévárenský koks musí být pevnější, aby vydržel obrovskou váhu surového železa a šrotu a přitom stále hořel, dokud neroztaví to železo. Výroba obou základních typů koksu se liší použitím jiné směsi uhlí, jiné teploty a doby koksování. Z patnácti až osmnácti tun z jedné pece vznikne okolo deseti až dvanácti tun kvalitního koksu pro vysoké pece a slévárny, zbytek jsou vesměs otopové koksy tříděné podle velikosti. Například malý hrášek se používá ve speciálních malých zařízeních na výrobu ferroslitin. Kromě toho vzniká také koksový prach, ten se používá na spékání železné rudy. To vlastně nejsou velké kusy železa, ale hlína, která obsahuje určité množství železa. Tu je potřeba nejdříve spéci dohromady a koksový prach je pro tyto účely nejvhodnější. Část koksu putuje i do výroby izolačních hmot pro stavebnictví… Ano, dříve jsme tomu říkali skelná vata, ale v podstatě jde o roztavený kámen. Některé typy minerálů lze roztavit a rozdělit na jemná vlákna, která pak mají vynikající izolační vlastnosti. Tavit kámen elektřinou by ale šlo hodně špatně, plyn má také nízkou výhřevnost. Pro tyto účely je speciální slévárenský koks prakticky nenahraditelný. Když se vrátím na začátek, říkal jste, že jste působil na dole jako učeň. Jak k tomu došlo? Já jsem původem z východního Slovenska. Veškeré moje kořeny jsou tam, z celé rodiny jsem tu jediný. Na sklonku

Open Mine 2 I 2010

13

interview

kopce tady v okolí, ale před dvanácti lety jsem s tím musel přestat, stav mých kolen byl velmi špatný. Shodou okolností jsem se tehdy pustil do golfu, přijal jsem ho jako svou životní filozofii. Tomu sportu vděčím za mnohé, dneska jsem schopen chodit do schodů naprosto normálně. Nejvíc se tedy ve volném čase pohybuji po golfových hřištích v okolí. Jsou tu krásná hřiště v Čeladné, můj domovský klub je pod vrchem Javorový, opět v Beskydech, krásné parky jsou v Šilheřovicích nebo Kravařích. Teď jste na nich hostili PGA Tour…

šedesátých let se u nás objevili náboráři z dolů. Sice jsem už byl přijatý na dvě průmyslové školy, ale rozhodl jsem se, že i přes nesouhlas rodičů půjdu na hornického učně.

to je dobře. Když jsem někdy moc rozohněný, ona je ta kotva, která mě vždycky dovede přibrzdit. A mám také dceru.

Ano, to je obrovská akce a je nedoceněná. Dostat sem akci tohoto typu stálo obrovské úsilí. U nás pořád přežívá názor, že golf je sport pro zbohatlíky a namyšlené lidi, což je nesmysl. Golf má na celém světě obrovské množství příznivců, kteří ho hrají nebo se o něj zajímají. Na světě jsou celé regiony, které žijí jenom z golfu, nejen ze hřišť, ale také z výroby vybavení nebo poskytování služeb. Buduje se spousta nových hřišť a turisté pak přicházejí do míst, kde dřív nic nebylo. Najednou ta oblast žije a rozvíjí se. Česká republika je v tomto směru taková zatím neobjevená destinace.

Ta asi nepracuje v koksovnách…

Zmínil jste golf a životní filozofii…?

Co vás na tom lákalo?

Vystudovala logistiku dopravy na ČVUT a nyní pracuje v hutích Arcelor Mittal v Ostravě. Nejdřív nakupovala strategické suroviny, železnou rudu, uhlí, koks pro celou huť. Dneska má na starost nákup služeb.

Ve fotbalu nebo jiných kolektivních sportech je vždycky nějaký rozhodčí, kterého se hráči snaží obelhat, a je tam soupeř, kterého se snaží zničit. V golfu není soupeř, kterého je třeba zničit, mým soupeřem je hřiště. A moje hlava. Poruším-li pravidla, trestám sám sebe. V tom je onen rozdíl. Říkám-li, že jsem přijal golf jako filozofii života, chci tím říci, že za své chyby se trestám sám a sám sobě nelžu. To nikam nevede.

Nevím, možná něco neznámého, to, že je to chlapská práce, těžko říct. V každém případě tohle rozhodnutí zásadním způsobem ovlivnilo můj život. Nelituji toho. Stal se ze mě patriot zdejšího kraje. Rodiče už vás pak vzali na milost…? Rodiče se k tomu pak už nevyjadřovali. Brali mě takového, jaký jsem, stejně věděli, že by s tím nic nesvedli. Ne, že bych byl vyloženě tvrdohlavý, ale když jsem si dal nějaký cíl, tak jsem za ním šel. Já se jen málokdy otáčím zpátky, abych si říkal, co by bylo, kdyby… Vaše rodina působí také v oboru? Moje paní je učitelka na základní škole, jsme tedy naprosto rozdílných profesí, ale

Říkal jste, že se z vás stal patriot zdejšího kraje. Bydlíte v Ostravě? Bydlím kousek od Ostravy v malé obci jménem Albrechtice, je tam klid a ticho.

Kdy jste byl naposledy hrát? Máte štěstí, že tam Albrechtice pořád ještě stojí, že? Albrechtice stojí na tzv. Bludovické vymýtině, takže pod nimi uhlí není. Žijete v kraji víc než 40 let. Kde to máte nejraději? Dřív jsem hodně lyžoval, takže znám

Půjdu zítra (úsměv). S mým pracovním vytížením je dost těžké vyšetřit si a naplánovat dost volna – golf je sportem, který vyžaduje hodně času. Když jednou hrajete, nikdy ho nemáte dost. Hraji ale mnohem méně, než bych chtěl a než bych potřeboval mít odehráno k výkonnosti, kterou teoreticky mám mít, alespoň podle mého handicapu.

Open Mine 2 I 2010

14

příběh

Kam po škole? Perspektivu má těžební průmysl Společnost OKD se vrátila k podpoře hornického školství a nabídla výhody při studiu a perspektivu všem zájemcům o studium oborů důlní elektrikář a důlní zámečník. Tomáš Siuda je jedním ze studentů, kteří se rozhodli tuto možnost využít. „Ostatní studenti ve škole o nás tvrdí, že jsme mediální hvězdy a ve škole se moc snažíme. Ale my jen chceme jít do práce pořádně připraveni. Závidí nám zajímavější praxi a podporu, kterou nám OKD poskytuje,“ říká student, který právě zahájil druhý ročník studia. Jistota práce, která má budoucnost Budoucí důlní zámečníci a elektrikáři dostávají měsíční stipendium 1000 Kč, praxi absolvují na šachtě a v létě firma zájemcům nabízí brigádu. Úspěšní absolventi mají zajištěnou práci v OKD minimálně na tři roky. „V našem regionu není vůbec jednoduché najít práci. Navíc slušně zaplacenou. S OKD mám jistotu, že po studiu budu pracovat s nejmoderněj­ šími stroji ve významné firmě a s dobrým platem. Podle mě má tahle práce budouc­ nost a perspektivu. Na Karvinsku se uhlí jen tak těžit nepřestane,“ tvrdí Siuda. Vyučením podpora hornických studentů ze strany OKD nekončí. Kdo se rozhodne ve studiu pokračovat, má dál nárok na stipendium, které se podle stupňů školy zvyšuje. Na maturitní nástavbě studenti dostávají 2000 Kč měsíčně, na vysoké škole 3000 Kč. Děti zaměstnanců OKD, které se do stipendijního programu zapojily, dostávají ještě o tisícovku víc. Pokračování rodinné tradice Tomáš Siuda pochází z tradiční hornické rodiny, jeho otec i strýcové jsou zaměstnanci OKD. Má na co a na koho navazovat. Pro studium se ale podle svých slov rozhodl sám při Dni otevřených dveří, kde se dozvěděl všechny podmínky týkající se studia důlního oboru s podporou OKD. „U nás v rodině všichni chlapi pracovali a pracují na šachtě. Už od dětství mi

Většina spolužáků tvrdí, že chtějí zůstat v OKD celý život, protože lepší práci v regionu nenajdou.

vyprávěli příběhy z práce v dole. Na tu práci se těším, i když to někdy musí být pořádná dřina,“ popisuje Siuda. Kolegové nás berou jako chlapy Studenti absolvují praxi na povrchových pracovištích OKD, kde sbírají zkušenosti při spolupráci s dlouholetými zaměstnanci firmy. Kromě odborných dovedností mají možnost seznámit se s atmosférou v hornické partě a se specifiky práce v hornictví: „Zatím jsem z praxe nadšený. Všichni ze třídy tam chodíme raději než do školy. Nemusíme jen poslouchat teorii, ale dostaneme se k opravdové práci s moderní technikou a stroji. Ale hlavně spolupracovníci na šachtě se k nám nechovají jako k dětem, ale jako k dospě­ lým chlapům,“ vysvětluje student. Z práce v podzemí strach nemá. Nebezpečná je prý každá profese a na stavbě nebo v lese je podle něj riziko větší než v dole, kde platí přísná bezpečnostní pravidla. „Bezpečnostní opatření jsou strašně přísná, jejich dodržování se důsledně kontroluje a já jim věřím,“ tvrdí

student a upozorňuje na program zvýšení bezpečnosti při práci v dolech, který firma odstartovala na začátku roku. Dosavadní vývoj klesajícího počtu pracovních úrazů jeho slova potvrzují. Do ostrého provozu pod zem se studenti důlních oborů nicméně prozatím nedostanou. Praxe probíhá na povrchových pracovištích a fárat pod zem začnou až po ukončení studia. Práce na šachtě má budoucnost Na začátku druhého ročníku studia je příležitost ohlédnout se zpátky a zrekapitulovat dosavadní zážitky. Siuda neskrývá nadšení a spokojenost: „Nemůžu si na nic stěžovat. Je to ještě zajímavější, než jsem čekal. Úplně mě fascinovalo a ze začátku jsem nechápal, jak se můžou dostat tak obrovské stroje, jako jsou třeba kombajny, pod zem,“ a přidává doporučení pro další zájemce o studium oborů podporovaných OKD, kterým vzkazuje: „Všem klukům, které zajímají moderní stroje a chtějí si užít zajímavou praxi v super partě, stu­ dium doporučuji.

Open Mine 2 I 2010

15

nadace OKD

800 příběhů, kde dobro vítězí Už třetím rokem Nadace OKD podporuje veřejně prospěšné projekty v České republice. Také v letošním roce, kdy řada firem a institucí razantně omezila své investice do neziskového sektoru, podpora ze strany Nadace OKD trvá – jen v posledním grantovém kole si neziskové organizace rozdělily celkem 19,5 milionu korun. Za necelé tři roky činnosti nadace podpořila více než 800 projektů.

Šanci získat příspěvek od Nadace OKD mají velké i malé projekty. Částky v řádu stovek tisíc korun získal například karvinský Dům na půli cesty Heřmánek, město Orlová, které plánuje vybudování dětského hřiště, nebo třeba Charita svatého Alexandra, která pokračuje v obnově chráněné kulturní památky Důl Alexandr a v jeho prostorách zároveň zaměstnává v chráněných dílnách několik desítek hendikepovaných osob.

O menší částky úspěšně požádalo například sdružení Anabell, které pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy. Sdružení rodičů z bludovické školy z Havířova zase připraví pro děti z bludovické i partnerské polské školy česko-polský školní den. Vůbec nejmenší letos přidělenou částku (12 000 Kč) získá Mateřská škola v Okružní ulici v Orlové – díky daru od Nadace OKD připraví pro děti výlety na zajímavá místa regionu.

Z věže orlovského kostela bude zvonit patronka horníků Svatý Martine, oroduj za nás. Svatá Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky. Přesně takové nápisy byly umístěny na dvou nových zvonech, které byly v neděli 12. září zavěšeny v severní věži kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je dominantou historického centra města Orlové. Na své místo se vrátily po dlouhých 68 letech; ty původní z roku 1932 zabrala v únoru 1942 německá armáda. Svou zásluhu na tom má také Nadace OKD. Nové zvony pro orlovský kostel stály půldruhého milionu korun, nadace na ně přispěla částkou 400 tisíc korun. Další milion věnovala na opravu chrámové fasády.

„Ať lidé v Orlové vědí, že tady máte svatostánek, který vás zve k sobě a k životu. To je ta nejdůležitější funkce zvonů – pozvání k životu,“ vyzval při slavnostním vysvěcení zvonů biskup ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz. Nové orlovské zvony patří k největším v regionu. Větší, zasvěcený sv. Martinovi, váží 1370 kilogramů, menší, zasvěcený sv. Barboře, patronce horníků a zdejšího kraje, 930 kilo. Odlity byly v německém Pasově ze slitiny, v níž okolo 70 procent tvoří měď. Výroba zvonů začala podle tradice v pátek, v den, kdy zemřel Ježíš. Chladly a zrály tři týdny.

aktuality NWR plánuje reinkorporovat do Velké Británie NWR nedávno oznámila svůj záměr reinkorporovat do Velké Británie s cílem kvalifikovat se pro zařazení do prestižního akciového indexu FTSE. Zařazení do FTSE zvýší atraktivitu společnosti pro široké spektrum prémiových investorů v globálním měřítku.

Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě má nové vedení Ředitelem společnosti OKD, HBZS, která je dceřinou firmou OKD, se stal od 1. července Josef Kasper, donedávna ředitel Dolu ČSM. V čele společnosti vystřídal Václava Poštu. Ten zůstává předsedou představenstva záchranářské firmy a zároveň se stal poradcem provozního ředitele OKD Leo Bayera.

Firemní publikace skupiny NWR je mezi nejlepšími v ČR Dne 30. listopadu vyhlásilo sdružení Czech Top 100 nejlepší firemní publikace za uplynulý rok. Výroční zpráva Nadace OKD byla vyhodnocena jako nejlepší v kategorii neziskových organizací – obdržela za ni zvláštní cenu KPMG. Výroční zprávy NWR a Nadace OKD se rovněž umístily v desítce nejlepších prací z hlediska grafického provedení. Časopis Open Mine se prosadil v kategorii firemních časopisů a je mezi pěti nejlepšími.

Open Mine 2 I 2010

16

nadace OKD

Ceny Nadace OKD Nadace OKD již druhým rokem oceňuje významné osobnosti neziskové sféry a také neziskové projekty realizované s podporou Nadace OKD v loňském roce, které měly největší dopad a dlouhodobý přínos pro veřejnost. Letos poprvé byli oceněni také zástupci médií, kteří se angažují v neziskovém sektoru nebo o něm informují. Vítězové si ceny převzali v rámci slavnostního večera, který se již tradičně konal v prostorách Hornického muzea v Ostravě. „Hlavním rysem letošního ročníku byla kvalita nominovaných projektů. Hlasování bylo těsné. Dá se říct, že cenu mohly získat všechny projekty, které postoupily do finále,“ řekla zástupkyně ředitele Nadace OKD Lenka Marková. V kategorii Projekt roku „Pro zdraví“ získalo cenu Nadace OKD sdružení FILADELFIE – Přístav Oldřichovice, které se dlouhodobě zabývá podporou pěstounských rodin. Podpora Nadace OKD v loňském roce směřovala k projektu Děti patří do rodiny. Z prostředků od nadace sdružení vybudovalo větší rodinný dům pro pěstounskou rodinu, která pečuje o šest dětí. Projektem roku „Pro radost“ se stala akce Fedrování s folklórem, kterou organizuje obec Horní Suchá. Jde o festival místních tradic a zvyklostí, který připomíná kulturní kořeny a tradice Ostravska a Těšínského Slezska. Akce je moderovaná vícejazyčně a podílí se na ní i partnerské organizace z Polska a Slovenska. Občanské sdružení Vesica zase provozuje v Bohumíně dětský denní stacionář Salome. V loňském roce s podporou Nadace OKD přebudovalo část zahrady stacionáře na netradiční relaxačně-stimulační plochu pro děti s autismem či pohybovým hendikepem. Součástí projektu byla série doprovodných aktivit pro děti navštěvující stacionář. Tyto aktivity porota zvolila Projektem roku „Pro budoucnost“. Hospic sv. Jana N. Neumanna zase patří mezi organizace, které beze zbytku

Na slavnostním předávání Cen Nadace OKD nemohl chybět Klaus-Dieter Beck, generální ředitel společnosti OKD.

naplnily podstatu grantového programu „Pro Evropu“. Necelých 40 tisíc korun od Nadace OKD posloužilo na přípravu úspěšné žádosti o dotace z evropských operačních programů na aktivity, které jsou chronicky podfinancované – vzdělávání zaměstnanců v hospicové péči. Vítězem soutěže osobností neziskové sféry je doc. Pavel Kreml, který byl nominován za svou dlouholetou práci ve prospěch zdravotně postižených. Od počátku 90. let se angažuje především v souvislosti s péčí o stomiky – tedy pa­ cienty, kterým byl ze závažných důvodů vytvořen vývod ze střev či močovodu. Je webmasterem českých stránek o tomto onemocnění, publikoval desítky článků, pravidelně přednáší, to vše bez ohledu na vlastní zdravotní postižení a náročnou práci vysokoškolského pedagoga.

V nově vyhlášené kategorie „Média“ uspěl David Kasl z redakce časopisu EURO. Byznysově laděný týdeník jako jeden z prvních zavedl (a v době hospodářské krize také udržel) stálou rubriku věnovanou společenské odpovědnosti firem. „Jsme rádi, že média v Česku začínají brát koncept společenské odpovědnosti vážně a dávají mu odpovídající prostor. Redakce týdeníku Euro byla mezi průkopníky, ale konkurence rychle roste – zajímavou rubriku věnovanou pouze neziskovým aktivitám má například server aktualne.cz, týdeník Respekt zase spouští akademii, která podpoří vzdělávání mladých adeptů novinářské profese. Už teď se těšíme, jak bude probíhat boj o Ceny Nadace OKD v roce 2011,“ zhodnotila zájem při udílení výročních cen Petra Mašínová, předsedkyně správní rady Nadace OKD.

Open Mine 2 I 2010

17

těžba ve světě

Bitva o těžební daň pokračuje (s využitím těchto zdrojů: mining-technology.com, Financial Times, The Australian, treasury.gov.au) Hraje se o desítky miliard dolarů daňových příjmů, stovky tisíc pracovních míst a křesla předsedů vlád. A také o důvěru světových investorů a ceny nerostných surovin na světových trzích. Australská legislativa může být také v budoucnu inspirací pro další těžební velmoci světa. Na jaře letošního roku šokovala investory i těžební společnosti tzv. Henryho zpráva. Komise australského ministerstva financí pod vedením Kena Henryho, zpracovala analýzu stávajícího daňového systému v zemi. Doporučení v ní obsažená směřovala k podpoře podnikání a zahraničních investic, mimo jiné prostřednictví snížení firemních daní. Zároveň však počítala s podstatným zvýšením daňové zátěže australského těžebního průmyslu. Plánovaná „daň z těžby“ ve výši 40 procent měla do státního rozpočtu přinést nejméně 12 miliard dolarů (podle odhadu vlády), díky rychle rostoucím cenám surovin by však její výnosnost mohla být až dvojnásobná. Podle studie banky Morgan Stanley by australský těžební průmysl přišel o 74 miliard dolarů v průběhu následující dekády. Proti záměrům vlády se ostře postavily těžební společnosti, které pohrozily omezením investic v zemi a ztrátou pracovních míst. Těžební průmysl je základním kamenem australské ekonomiky, jeho útlum by pocítila i další odvětví. Následná veřejná diskuse vedla mimo jiné k poklesu preferencí vládních labouristů,

Diskuse o zdanění těžby utichly s příchodem ničivých povodní v provincii Queensland.

to hlasy, které tvrdí, že nový návrh jde až příliš na ruku největším hráčům v branži.

pádu dosud populárního premiéra Kevina Rudda a také zastavení vládní mediální kampaně na podporu nové daně.

Další varování zaznělo také z ministerstva financí – vláda musí počítat s nižšími příjmy státního rozpočtu v příštích letech. Díky rostoucím cenám surovin na světových trzích sice propad nebude tak hluboký (odhadem 1,5 miliardy dolarů – pozn. red.), ale i tak zřejmě dojde k pozastavení některých ambiciózních vládních plánů. Miliardy dolarů chtěla vláda investovat například do zlepšení infrastruktury v Queenslandu a Západní Austrálii, počítalo se rovněž s urychlením odpisů zejména pro menší firmy.

Premiérského křesla se ujala Julia Gillardová s cílem „skutečně jednat“ o výši daně z těžby a zajistit všem Australanům férové příjmy z nerostných surovin země. Výsledkem dosavadních debat je nový návrh jednotné daně z těžby, který vychází vstříc především velkým hráčům na trhu. Původní návrh počítal se systémem daňových odpisů a incentivních programů zejména pro menší těžební firmy a rozvojové či průzkumné projekty, ozývají se pro-

Daň z těžby

Původní návrh Henryho komise

Nový návrh

(RSPT – resource super profits tax)

(MRRT – minerals resource rent tax)

Kdo ji platí

Všechny těžební a ropné společnosti v zemi (2500)

Všechny společnosti těžící uhlí a železnou rudu se ziskem 50 mil. dolarů ročně (320)

Daňová sazba

40 %

22,5 %

Příjmy z této daně (původní odhad)

12 miliard dolarů

N/A

Příjmy z této daně (odhad z 7/2010, který počítá s vyššími cenami komodit)

24 miliard dolarů

10,5 miliardy dolarů

Ztrátové provozy

Daňové slevy až do výše 40 % v případě ztrátových provozů

Žádné daňové slevy

Open Mine 2 I 2010

18

těžba ve světě

Brusel chce zavřít ztrátové doly, OKD se to netýká Nedávný návrh Evropské komise, aby k 15. říjnu 2014 skončila státní podpora ztrátovým černouhelným dolům, se Česka netýká. A to navzdory skutečnosti, že tuzemský podíl na těžbě této suroviny unijní exekutiva v příslušné tiskové zprávě přímo zmiňuje. (Zdroj: převzato z deníku E15, redakčně kráceno) „Žádný z našich čtyř dolů v Ostravsko-karvinském revíru nepobírá prostředky na útlum těžby a na rekvalifikaci ani od státu, ani z EU. Všechny naše doly jsou ziskové, takže neuvažujeme o jejich zavření. Jinými slovy nespadají do kategorie ztrátových dolů, jejichž uzavírání chce urychlit Evropská komise,“ sdělila Petra Mašínová, ředitelka korporátní komunikace společnosti NWR, jež je stoprocentní matkou firmy OKD. Informaci, že OKD nepobírá dotace na útlum či rekvalifikaci, potvrdilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Opatření komise se rovněž netýká dolu v Dębiensku na jihu Polska, kde NWR před dvěma lety získala povolení ke znovu­ otevření. „Polský důl není dosud v provozu. Očekáváme, že bude ziskový, takže ani tady nepočítáme Těžba černého uhlí v EU s jakoukoli státní (údaje za rok 2008) podporou,“ uvedla Mašínová. • 147 mil tun ročně Záměr Bruselu, aby • 2,5 % světového výkonu dotace v odvětví se sto tisíci lidmi • Podpora odvětví 2,9 miliardy EUR skončily v říjnu (6,4 miliardy EUR v roce 2003) 2014, nikoli podle původních představ • Největší producenti: Polsko, komisaře pro hosNěmecko, Velká Británie, podářskou soutěž Česká republika, Španělsko Joaquína Almunii do konce roku 2022, sleduje konec toku státních peněz tam, kde je to zbytečné. „Cílem návrhu je zajistit definitivní uzavření nekonkurenceschopných dolů, podniky musejí být životaschopné bez dotací. Jde o spravedlnost vůči konkurentům, kteří fungují bez státní podpory. Je to v zájmu daňových poplatníků a veřejných financí. Komise povolí provozní podporu pouze těm důlním firmám, které předloží plán na uzavření dolů. Dotace budou směřovat ve větší míře na pokrytí sociálních a ekologických nákladů na uzavírání,“ oznámil Almunia.

Komise podepírá svůj úmysl i poukazem na klesající poptávku po evropském černém uhlí a snahou o posun k čistším energiím pocházejícím z obnovitelných zdrojů. Experti ovšem připomínají, že tak lze nahradit jen čtyřicet procent černého uhlí, protože většina dobývané suroviny je koksovatelná a vyrábí se z ní koks, surové železo, ocel či chemikálie.

OKD bralo peníze od státu na potlačení těžby v Ostravsko-karvinském revíru koncem devadesátých let. Šlo především o peníze věnované na zmírnění následků propouštění zaměstnanců. „Tento přísun skončil vstupem České republiky do EU, tedy k 1. květnu 2004,“ upřesnila Mašínová.

V průběhu podzimu návrh Evropské komise projednaly rovněž členské státy a Evropský parlament. Evropská komise se v prosinci rozhodla vyhovět některým evropským státům a umožní zachování dotací na těžbu uhlí až do roku 2018. Původně přitom zamýšlela ukončit podporu těžby už za tři roky.

Zollverein nedaleko Essenu, symbol německého těžebního průmyslu.

Open Mine 2 I 2010

19

sponzoring

Státní energetickou koncepci nelze měnit každý rok, říkají experti Jsme na sklonku tzv. supervolebního roku v České republice a jsme opět svědky situa­ ce, kdy ve strategických otázkách ohledně dalšího směřování země chybí potřebný konsenzus napříč politickými stranami. Jednou z takových strategických oblastí je zajištění energetické bezpečnosti země a nakládání s nerostnými surovinami. Na tuto situaci doplácí především firmy, které v daném odvětví podnikají.

„Stát by měl především nastavovat mantinely a zajistit všem stejná pravidla,“ říká Pavel Kavina.

NWR se proto rozhodla podpořit sérii diskusních panelů za účasti analytiků, specialistů na energetickou bezpečnost, zástupců akademické sféry i samotných firem z oblasti energetiky a nerostných surovin. Společným cílem těchto setkání je formulovat jasnou strategii, kterou tito experti považují za nejlepší pro budoucnost České republiky, a zároveň zabránit tomu, aby se veřejné mínění k základním energetickým otázkám, ale i strategická politická rozhodnutí v oblasti energetiky formovala na základě zjednodušených mediálních informací. „Stát by měl především nastavovat mantinely a zajistit všem stejná pravidla pro podnikání, mít jasno ve svých strategic-

kých záměrech a neustále posilovat svou surovinovou a energetickou bezpečnost,“ myslí si Pavel Kavina, uznávaný analytik nerostných surovin z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Na stránkách Open Mine se nyní můžete seznámit s dalšími klíčovými závěry, ke kterým experti a další účastníci diskusí dospěli. Energetická bezpečnost ČR: představy versus mýty versus realita • ČR má díky dosavadní koncepčně řízené energetické politice ve srovnání se sousedními zeměmi velice dobrou výchozí pozici.

• Energetika je strategický obor s potřebou jasné a dlouhodobé perspektivy, kterou není možné každé čtyři roky měnit. • Státní energetická koncepce by neměla mít formu pouhého doporučení, ale důsledně dodržovaného závazku. • Základní problém energetické budoucnosti ČR není v nejednotném názoru odborníků, ale v neschopnosti politiků přiznat to, že každé řešení bude něco stát a někoho bolet. • Stát má právo do určité míry do energetiky zasahovat, a to v souladu se státní energetickou koncepcí. Jeho primární rolí je vytvářet prostředí a motivovat. • Stát nemá „monopol“ na rozhodování o dalším směřování české energetiky, o vliv se dělí s EU i samotnými firmami. • ČR musí energetické otázky a legislativu v EU spoluvytvářet a ovlivňovat, nikoliv je jen pasivně přijímat. • Klíčovým aspektem pro bezpečnost dodávek energií je posilování sítí, a to na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. • Palčivým problémem současné energetiky je stav školství, které není schopné vyprodukovat novou generaci odborníků. Těžba uhlí v ČR: alternativy budoucího vývoje • Pro českou energetiku je nutné, aby se hnědé uhlí těžilo za dnes platnými územně ekologickými limity. Stěžejní otázkou k řešení je určení nové limitní hranice, za níž by sociální a environmentální náklady nepřevyšovaly přínosy další těžby. • Část hnědouhelných zásob za limity

Open Mine 2 I 2010

20

sponzoring

Polské okénko Polsko je pro NWR strategickým trhem, který bude hrát v budoucnosti skupiny stále důležitější roli. Firma se proto zapojila do diskuse o budoucnosti zdejšího energetického a těžebního sektoru. Naposledy na setkání expertů Mining Industry Forum, které v Katowicích uspořádal deník Rzeczpospolita a ekonomický deník Parkiet.

„Stát musí mít jasno v tom, jak bude nakládat s nerostnými surovinami a jak zajistí svou energetickou bezpečnost,“ říkají experti.

je vhodné zachovat jako strategickou rezervu a těžbu uhlí odložit na dobu, kdy budeme mít k dispozici kvalitnější technologie. • Prolomení územně ekologických limitů hnědého uhlí nebude automaticky znamenat přebytek uhlí na trhu a jeho následné snížení ceny. • Další využití větší části hnědého uhlí v ČR by obecně mělo být spojeno s jeho přesměrováním z výroby elektřiny do teplárenství, a to za ekonomicky dostupnou cenu. • Jakékoliv uvažování o budoucím využití uhlí musí počítat s tím, že se v jeho cenách odrazí cena emisních povolenek a dalších faktorů. V extrémním případě by tak uhlí mohlo přijít o svou pozici nejlevnějšího energetického zdroje. • Vyjasněná role státu (nejen v oblastech těžebního průmyslu) a závaznost Státní energetické koncepce jsou předpokladem pro úspěšný vývoj české energetiky. • Zásoby kvalitního černého uhlí v ČR jsou. Důležitý bude postoj a závazné stanovisko státu k využití vlastních zásob nerostného bohatství a otázka bezpečnosti a spolehlivosti v dodávkách surovin na český trh. • Základem úspěchu českého těžebního průmyslu jsou dlouhodobé smlouvy mezi jednotlivými „hráči“. Více informací na http://www.ivd.cz.

Těžba uhlí v kontextu české ekonomiky Zajímavé makroekonomické údaje poskytl Pavel Bártek, analytik České spořitelny. Mimo jiné uvedl: • Samotný těžební průmysl se na HDP České republiky podílí 1,5 %.

Na špičkově obsazeném setkání, kterého se zúčastnili tři členové polské vlády a představitelé největších uhelných či energetických společnos­ tí v zemi, NWR reprezentoval její provozní ředitel Ján Fabián. Polským partnerům představil strategii firmy, která je postavená nejen na investicích do špičkových těžebních technologií a zvyšování bezpečnosti práce, ale také na budování dobrých vztahů s místními komunitami. V tom všem může být NWR pro řadu polských firem inspirací.

• Má však zásadní vliv na: – výrobu elektřiny (60 %) – výrobu tepla (42 %) – dodávky uhlí pro výrobu železa (90 %) • Společně s navazujícími obory se podíl na HDP výrazně zvyšuje: – na 6 % včetně výroby energií – na 9 % včetně hutnictví – na 15 % včetně automobilového průmyslu • V Ústeckém kraji pracuje v těžebním průmyslu 10 % obyvatel dotčených obcí, ukončení těžby povede k vysoké nezaměstnanosti, vzniku problémových lokalit a dodatečným nákladům pro stát ve výši řádově 0,5 mld. Kč ročně.

NWR na setkání polských těžařů zastupoval Ján Fabián.

„Na katowickém fóru se řešila i řada lokálních témat, plánovaná privatizace polských těžebních společností, emisní limity, CCS technologie, geologický průzkum, ale také nová legislativa regulující odvětví,“ přiblížil dění Ján Fabián.

• V Moravskoslezském kraji je podíl zaměstnanců v těžebním sektoru nižší (4 %), je zde lepší struktura vzdělání, lidé díky tomu mají lepší možnosti uplatnění v navazujících oborech. Omezení těžby by nicméně vedlo k nižší konkurenceschopnosti oceláren, rušení provozů a ztrátě pracovních míst i v tomto odvětví.

Open Mine 2 I 2010

21

fotogalerie | photogallery

Léto v OKD Summer in OKD Staré hornické tradice jsou na Karvinsku stále živé. Old mining traditions are still alive in Karviná.

Colours of Ostrava mění představy lidí o Ostravsku. Místo uhlí skvělá muzika. Colours of Ostrava is changing people’s ideas of Ostrava region. Primarily great music instead of coal. Na sklonku léta si to přátelé Nadace OKD rozdali v petanque. At the end of summer friends of OKD Foundation attended the petanque competition.

Nová generace horníků? New generations of miners?

Nejvýznamnější hudební festival v zemi sponzorují největší firmy včetně OKD. The biggest music festival in the country needs the biggest sponsors. Including OKD.

Nádvoří Slezskoostravského hradu. Ideální divadelní kulisy. Courtyard of Slezskoostravský castle. Beautiful theatrical scenery.

Hornické slavnosti nejsou jen zábavou. Jejich součástí je i pietní akt v Karviné. Miners‘ festival is not just entertainment. Official ceremony in Karviná.

Zdravotní hendikep účastníky turnaje v petanque nijak neomezoval. Health handicap is no limit for these participants of the petanque tournament.

Nadace OKD nemohla na Colours of Ostrava chybět. Kolem stánku mezi dvěma hlavními stage bylo živo. OKD Foundation could not have missed the Colours of Ostrava. Stand between the two main stages visited by lots of people.

Hornické slavnosti mají co nabídnout mladým i starším. Miner‘s festival has something to offer young and old.

Letní shakespearovské slavnosti tradičně přilákají špičky české divadelní scény. Summer Shakespeare Festival traditionally attracts the greatest stars of the Czech theaters.

Open Mine 2 I 2010