Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

č. 2 2009

téma

4–7

Rekultivace

interview 10–14

Klaus-Dieter Beck fotoreportáž

22

Hornické slavnosti

Editorial Vážení čtenáři, vítejte u druhého vydání časopisu Open Mine. Nedávno jsme byli svědky tragických důlních neštěstí ve slovenské Handlové a polských Katowicích. Jedním z hlavních témat tohoto vydání Open Mine je proto bezpečnost a rozvoj báňského záchranářství. Open Mine rovněž přináší reportáž z mezinárodní konference báňských záchranářů a specialistů na bezpečnost v dolech, kterou zorganizovala v září letošního roku skupina NWR v Ostravě. Druhým tématem tohoto čísla jsou rekultivace těžebních oblastí. Do návratu přírody na Ostravsko plynou každoročně stovky milionů korun – financují je společnými silami těžební společnosti a stát. Region je na dobré cestě následovat příkladu německého Porúří, které se proměnilo z průmyslového srdce Německa v moderní aglomeraci se špičkovým zázemím pro obchod, služby, bydlení i kulturu. Příjemné čtení Marek Jelínek finanční ředitel NWR

Open Mine č. 2 I 2009 Vydavatel: New World Resources N. V. Jachthavenweg 109h, 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Vladislav Sobol Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 9. 12. 2009 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine

Obsah 2 aktuality Báňští záchranáři celého světa se setkali v Ostravě 3 aktuality Hospodářské výsledky společnosti NWR 4–7

4–7

téma Na severu Moravy rostou zelené oázy

8 aktuality Důl ČSM má nové plíce 9 představení společnosti Báňská záchranná služba 10 –14 interview Klaus-Dieter Beck 10–14

15 příběh Stryk Lojzek je na dolech jako doma 16 nadace OKD Společnost OKD mezi největšími filantropy v ČR 19 těžba ve světě Nejhlubší důl na světě je bezpečný a levný 20 nadace OKD V nouzi poznáš přítele

17

22 fotogalerie Hornické slavnosti 2009

Open Mine 2 I 2009

1

aktuality

Báňští záchranáři celého světa se setkali v Ostravě Nedávno obletěly svět záběry důlního neštěstí ve slovenské Handlové. Krátce poté umírali horníci v polských Katowicích. Mezinárodní konference báňských záchranářů, která se na sklonku září konala v Ostravě, hledala řešení, jak podobným situacím předcházet a eliminovat ztráty na životech. Prestižní akci hostila Hlavní báňská záchranná stanice v Ostravě (OKD, HBZS, a. s.), která je součástí skupiny NWR. Zkušenosti z úspěšných zásahů v dolech si v Ostravě vyměňovalo téměř 160 specialistů na bezpečnost v dolech z více než 20 zemí s vyspělým těžebním průmyslem z celého světa.

OKD opět triumfuje na evropské scéně Těžební společnost OKD si připsala další ocenění za své komunikační aktivity. Po předchozím úspěchu na národní úrovni (Česká cena public relations) uspěla také na festivalu Golden Drum ve slovinské Portoroži, kde zvítězila v jedné z PR kategorií se svou náborovou kampaní realizovanou v loňském roce. Ve finále byla OKD zastoupená dokonce dvěma projekty, mezinárodní porotu zaujal také způsob, jakým těžební společnost komunikuje své CSR aktivity.

„I přes různé podmínky mají záchranáři z celého světa jeden cíl – co možná nejvyšší bezpečnost. Mezinárodní výměna zkušeností nám pomůže zvýšit úspěšnost našich zákroků,“ komentuje přínos podobných setkání Václav Pošta, ředitel HBZS Ostrava.

Milion korun pro Svatou Barboru

Stejné priority má také společnost OKD, která je jedním z lídrů v oblasti bezpečnosti práce. Velký ohlas proto mezi účastníky akce vzbudil právě bezpečnostní program společnosti OKD. „Loni jsme zahájili program SAFETY 2010. Díky němu dodáme do roku 2010 všem horníkům nové pracovní pomůcky od bot a fáraček až po sebezáchranné přístroje. Modernizujeme rovněž detektory nebezpečných plynů a další zařízení. Věříme, že investice kolem půl miliardy korun se projeví ve snížení počtu pracovních úrazů,“ řekl na konferenci generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus-Dieter Beck. Statistiky jeho slova potvrzují. V prvním pololetí letošního roku se v OKD snížil počet pracovních úrazů o 21 % oproti stejnému období roku 2008.

Občanské sdružení svatá Barbora získalo mimořádný dar na pomoc dětem a maminkám, kterým při práci na šachtě zemřel tatínek a manžel. Společnost New World Resources N.V. (NWR), mateřská firma společnosti OKD, poslala na účet „Barborky“ 38.000 eur (téměř milion korun). Sdružení peníze použije hlavně na vzdělávání dětí a jejich volnočasové aktivity.

Také prohlídka ostravské báňské záchranné stanice měla mezi účastníky konference velký ohlas: „Nadchla mě prezentace báňské záchranářské techniky. Myslím si, že vybavení pořadatelské záchranné stanice patří ke světové špičce,“ shrnul své dojmy z návštěvy České republiky Debdulal Baidya, ředitel báňské záchranné stanice v indickém Singareni.

Web NWR také v češtině a polštině

Zásadním odborným tématem letošního setkání je účinnost záchranných akcí v podzemí. Své zkušenosti z úspěšného zásahu prezentovali například záchranáři zasahující při požáru v německém dole Warnt/Luisenthal v roce 2004. Diskutovalo se ale také o vytvoření mezinárodní sítě pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (po vzoru americké OSHA/ISSA). Se svým vystoupením rovněž zaujal Wang Deuxe z Číny, náměstek ministra státní správy bezpečnosti práce, který hovořil o opatřeních pro zvýšení bezpečnosti v čínských dolech, které patří k nejnebezpečnějším na světě. David  G. Turcotte zase nastínil novinky v budování záchranných stanic ve  Spojených státech.

Společnost NWR v minulých týdnech spustila českou a polskou mutaci svých webových stránek. „NWR řídí své podnikatelské aktivity z nizozemského Amsterdamu, v České republice a Polsku má ale mnoho podnikatelských aktivit a také tisíce zaměstnanců. Vyšla tak vstříc mnohým zájemcům o aktuální informace včetně početné skupiny akcionářů, obchodních partnerů a médií,” vysvětlila ředitelka korporátní komunikace, Petra Mašínová.

Open Mine 2 I 2009

2

aktuality

Hospodářské výsledky společnosti NWR za první tři čtvrtletí roku 2009 Hlavní provozní náklady zůstávají nadále pod přísnou kontrolou; i nadále vykazují meziroční pokles o 23 %, přičemž náklady těžby na tunu se dařilo i přes pokles objemů těžby udržet ve výši 74 eur. Přepočtená ztráta na jednu akcii druhu A činí 0,27 eur za období devíti měsíců. Hlavní údaje Ve 3. čtvrtletí pokračovalo zotavování prodejů a příjmů mezi čtvrtletími. • Konsolidované výnosy 291 milionů eur, nárůst o 19 % • Nárůst těžby uhlí o 5 %, nárůst výroby koksu o 14 % • Nárůst prodeje uhlí o 25 %, nárůst prodeje koksu o 6 % • Pokles zásob uhlí o 35 %, pokles zásob koksu o 10 % • Hodnota EBITDA dosáhla 35 milionů eur, nárůst o 79 %

Hospodářské výsledky za první tři čtvrtletí roku 2009 odrážejí výrazně nižší ceny a objemy uhlí a koksu. • Konsolidované výnosy 776 milionů eur, pokles o 44 % • Těžba uhlí na úrovni 8 031 tisíc tun, výroba koksu na úrovni 591 tisíc tun • Celkové externí prodeje na úrovni 6 935 tisíc tun uhlí a 498 tisíc tun koksu • EBITDA dosáhla 111 milionů eur, pokles o 78 %

Volná hotovost ve výši 433 milionů eur k 30. září 2009, ve 3. čtvrtletí vytvořeno 46 milionů eur v provozním cash flow. Program POP 2010 Fáze II pokračuje podle plánu a přináší očekávané výsledky. Dále pokračuje zvyšování bezpečnosti – koeficient úrazovosti (LTIFR = Lost-time Injury Frequency Rate) v důlních provozech se snížil o 12 %.

Prohlášení předsedy představenstva „Celkové podmínky na trhu začaly během třetího čtvrtletí 2009 po obtížné první polovině roku vykazovat známky zlepšení. Výroba oceli u našich odběratelů stoupla mezi dubnem a zářím podle údajů IISI o 59 %. Meziročně však úroveň produkce oceli v našem regionu zůstává 36 % pod objemy roku 2008. Nárůst objemů výroby oceli znamenal pro NWR ve třetím čtvrtletí zlepšení prodejů, konkrétně 27procentní nárůst v koksovatelném uhlí a 6procentní nárůst v koksu ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím tohoto roku, což znamená nárůst výnosů o 19 % od minulého čtvrtletí. To je povzbuzující čtvrtletní výsledek a v jeho světle jsme navýšili

své výrobní cíle pro celý rok 2009 na 11 milionů tun uhlí a 840 tisíc tun koksu. Je nicméně důležité neztrácet ze zřetele, že regionální trh zůstává nestabilní, ceny nerostou, poptávka je nejistá a další výhled omezený. I přes růstový trend v produkci oceli trh s koksem stagnoval co do objemů i cen s tím, jak dodavatelé oceli snižovali své zásoby a vykazovali značnou opatrnost v dalších objednávkách. Ve střednědobém až dlouhodobém výhledu vidíme regionální trh optimisticky a věříme, že plánovaná uzavírka poslední koksárenské baterie v koksovně Šverma a konsolidace provozu v koksovně Svoboda nám do budoucna zajistí dobrou pozici.

Naše opatření k přísnému snižování nákladů se ukázala jako úspěšná, a i přes na zvýšení výrobního tempa držíme nadále svou nákladovou základnu pod kontrolou a na úrovni o 23 % nižší než v roce 2008. V současné době vyjednáváme s našimi odběrateli smlouvy na rok 2010 a o výsledcích budeme ve vhodnou dobu trh informovat. Mezitím zůstáváme co do krátkodobého a střednědobého výhledu opatrní, avšak optimističtí, pokud jde o regionální trh a jeho dlouhodobou perspektivu.“ Mike Salamon předseda představenstva NWR

Open Mine 2 I 2009

3

Rekultivace

4

téma

Na severu Moravy rostou zelené oázy Moravskoslezský kraj v současnosti patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům v Česku. Kraj se stále ještě vyrovnává se zátěží, kterou zde zanechal státem řízený těžký průmysl hospodařící podle pravidla „po nás potopa“. Úsilí posledních dvaceti let ale přináší viditelné zlepšení. Znečištění v kraji rychle ubývá, haldy hlušiny postupně mizí. Ostrava má mezi českými městy největší podíl zeleně na obyvatele. Průmyslové objekty postupně obsazují nové progresivnější firmy a bývalé státní podniky se v rukou soukromníků chovají mnohem odpovědněji – především usilují o udržitelný rozvoj svého podnikání. Mezi tahouny tohoto nového trendu, kteří se nejvíce podílejí na proměně krajiny a lepších životních podmínkách, patří i společnost NWR. Zahraniční příklady ukazují, že je to správná cesta. Když bylo německé město Essen vybráno za evropské kulturní město roku 2010, završilo tím rozsáhlé strukturální změny, které v oblasti Porúří probíhaly od konce šedesátých let. Region, který v minulosti postavil svou prosperitu na těžbě černého uhlí a navazující výrobě železa a oceli, se postupně proměnil v zelenou oázu. Do málo rentabilních průmyslových provozů byly zavedeny nové technologie. Vzrostl podíl výzkumu a výroby spotřebního zboží. Byly založeny nové univerzity, vznikla nová kulturní střediska. Konají se zde významné mezinárodní veletrhy a kongresy. Ostravsko se může z německé zkušenosti v mnoha ohledech učit. Také zde došlo k útlumu těžkého průmyslu. Z několika desítek dolů jsou v provozu jen čtyři a v obdobném poměru se omezila výroba koksu a oceli. Doly a koksovny přesto zůstávají tahounem místní ekonomiky, na jejich dodáv-

kách jsou závislé další velké podniky v kraji i v okolních zemích. Do kraje se také pomalu vrací život. Ostravsko má za sebou desítky let devastace krajiny, která se tak pomalu měnila v poušť a lidé z ní prchali. Nyní se karta obrací. Do rekultivačních prací plynou stovky milionů korun ročně ze státního rozpočtu, prostředků těžební společnosti i z evropských dotací a výsledky jsou vidět na každém kroku. Pojďme se podívat na nejzajímavější z nich. Darkovské moře Bezesporu nejzajímavějším rekultivačním projektem OKD je lokalita Darkovského moře, a to hned z několika důvodů. Jde o vůbec největší rekultivační projekt na celé Moravě a v měřítku celé České republiky jej překonávají prakticky jen rekultivace povrchových dolů v severních Čechách.

Lokalita má rozlohu téměř 150 hektarů a technická rekultivace (viz rámeček na straně 6) zde probíhala dlouhých 12 let. Při úpravě území bylo přemístěno více než 5 milionů metrů krychlových hlušiny. Na jaře bude zahájena biologická rekultivace, v lokalitě bude probíhat výsadba stromů a zatravnění. Předpokládá se, že celkové náklady na záchranu této lokality dosáhnou částky 630 milionů korun. Darkovské moře je také veřejností nejsledovanějším projektem. To je dané blízkostí rezidenčních čtvrtí v Karviné a přilehlých lázní Darkov. Zdejší lidé tak měli rychle se měnící krajinu stále na očích a mnoho z nich si sem našlo cestu – lokalita láká fotografy, rybáře a v horkých letních měsících také řadu plavců. Darkovské moře má totiž na rozdíl od jiných velkých vodních ploch v okolí (Těrlicko, Žermanická přehrada) dokonale čistou vodu, která vyhovuje i celé řadě vzácných živočichů.

Open Mine 2 I 2009

5

téma

Financování rekultivací Rekultivace řešící devastaci území v rámci vlivů hornické činnosti vzniklých před privatizací dolů hradí stát, ostatní výdaje hradí těžební společnost prostřednictvím vytvořené zákonné finanční rezervy. Konkrétně v loňském roce bylo ze státních prostředků hrazeno 7 projektů, zbytek uhradila společnost OKD. Celkem do rekultivačních prací investovala 70,6 mil. Kč. Dalších 364,8 mil. Kč stály náhrady škod spojené s následky důlní činnosti na majetku fyzických a právnických osob. Od roku 1989 bylo vloženo do obnovy a ochrany životního prostředí ovlivněného činností OKD více než 3,5 miliardy korun. Rekultivace Darkovského moře tedy už nyní plní svůj účel – vrací se sem příroda a hlavně lidé. Oblast by měla výhledově sloužit jako sportovní a rekreační zóna. Jezero má ideální Údolí Karvinského potoka

6

podmínky pro vodní sporty, mezi připravovanými záměry je také vybudování pláží a sportovního zázemí. Okolí vodní plochy nabízí dobrý terén pro cykloturistiku. O budoucnosti lokality budou společně jednat společnost OKD, skupina RPG a město Karviná, kteří jsou většinovými vlastníky zdejších pozemků. Na začátku listopadu společně podepsali memorandum o spolupráci na rozvoji tohoto území. Údolí Karvinského potoka Když přijíždíte po silnici z Orlové do Karviné, po pravé straně nelze přehlédnout kostel svatého Petra z Alkantry postavený v roce 1736 v barokním stylu. Jde o chráněnou kulturní památku, jedinou významnou stavbu, která se do dnešních dob zachovala v historickém centru Karviné a upomíná na původní umístění města. Jeho další původní objekty ustoupily těžařům a zdejší krajina změnila tvář k nepoznání. Stavba připomíná šikmou věž v italské Pise, nikoliv však svou architekturou, ale náklonem téměř o 7 stupňů

Technická rekultivace Na 22 lokalitách v moravskoslezském regionu provádí společnost OKD úvodní (technickou) část rekultivace – v této fázi dochází k odstranění poškozené zeleně a horní vrstvy půdy, řeší se odvodnění území, tvarování terénu, překládají se inženýrské sítě. Technická část rekultivace končí navezením nové zeminy vhodné pro novou výsadbu. od svislé osy. Příčinou náklonu je těžba uhlí. Od roku 1874, kdy se zde začalo těžit, bylo v podzemí vytěženo uhlí z 27 slojí o celkové mocnosti 52,8 metrů. Kostel, který stál kdysi na kopečku, tak poklesl o 32 metrů a dnes stojí v údolí na okraji malého rybníka. Zdejší lokalitě se začalo blýskat na lepší časy v roce 1996, kdy společnost OKD zajistila rekonstrukci svatostánku. O dva roky později pak byla zahájena rekultivace celého údolí, které má rozlohu 22 hektarů.

Byly zavezeny zátopy v okolí Karvinského potoka, přičemž bylo vytvořeno i jeho nové koryto. Pro úpravy terénu bylo použito přibližně 220 tisíc m3 hlušiny. Původní územní plán počítal se zalesněním celé lokality, ale brzy se ozvaly hlasy, že vzrostlé stromy by kostel zakryly. V nejbližším okolí kostela tedy les nahradily parkové úpravy. Rekultivační práce zde byly skončeny před třemi lety a vyžádaly si 65 milionů korun. Lokalita se zařadila mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v regionu. Orlová-Lazy Hornické kolonie Liberdova a Červená nedaleko města Orlová už existují pouze ve vzpomínkách pamětníků. Důsledkem těžby na nedalekých šachtách se propadaly, domky se bořily a nakonec byly zdemolovány. Lazecká stružka, která mezi koloniemi protékala, se rozlila do krajiny. Smutná podívaná. Ještě před záplavou však těžaři spustili záchrannou akci. Zeminu začali dovážet na bezpečné místo, aby ji uchránili před zamokřením a znehodnocením a v budoucnu mohla být využita při rekultivaci krajiny. Ta byla zahájena v roce 1992. Biologická rekultivace 25 rekultivačních projektů OKD je aktuálně ve své závěrečné fázi, tzv. biologické rekultivace, kdy probíhá zatravnění ploch, výsadba dřevin a jejich údržba zpravidla v délce pěti let. Po uplynutí této doby už nedochází k dalším zásahům do krajiny a pozemky jsou předány zpět jejich vlastníkům k užívání a údržbě v souladu s jejich začleněním v rámci územního plánu měst a obcí. Některé vybrané plochy jsou ponechány přirozenému vývoji.

Orlová-Lazy

Inženýrské sítě byly přemístěny do koridorů podél železniční vlečky, která spojuje důl Lazy (dnes součást dolu Karviná) a důl Doubrava, a podél státní silnice mezi Orlovou a Karvinou. Pak už se lidé s těžkou technikou mohli pustit do tvarování nového reliéfu krajiny. Navezli až desetimetrovou vrstvu důlní hlušiny, popílku a sutě, kterou následně zakryla vrstva zeminy a nově vysazené porosty. V údolí původního toku Lazecké stružky ponechali dvouhektarovou vodní plochu, Lazecké jezero, a břehy osadili vodomilnou vegetací – vrbami, keři a rákosím. V roce 2003 těžaři předali území o velikosti 55 hektarů zpátky přírodě a lidem. Kromě svého úsilí vynaložili 90 milionů korun, část zaplatila přímo těžební společnost OKD, část hradil stát ze zvláštního fondu

určeného na sanaci území, kde dříve probíhala těžba. V příštích letech V nejbližším období OKD připravuje zahájení dalších cca 17 rekultivačních projektů financovaných jak z vlastních zdrojů, tak i z prostředků státního rozpočtu. Dalšími etapami bude pokračovat úprava okolí řeky Stonávky, oblasti Bartečkových rybníků a Soleckého kopce, práce budou zahájeny také v lokalitě Dolina v Orlové. V projektové přípravě je do roku 2015 zatím zahrnuto dalších 20 rekultivačních projektů. Reportáže z nových lokalit naleznete v příštích číslech časopisu Open Mine.

Open Mine 2 I 2009

7

aktuality

Důl ČSM má nové plíce

Těžební společnost OKD dokončila další významnou investici, která zlepší pracovní podmínky horníků. V podzemí Dolu ČSM, kde se pracovníci potýkali s nejsložitějšími mikroklimatickými podmínkami z celého revíru, je od letošního léta v provozu nová centrální klimatizace. „V některých slojích byla práce kvůli nepříznivým mikroklimatickým podmínkám opravdu náročná, nový systém podmínky pro horníky výrazně zlepšuje. Nyní můžeme nainstalovat pro každé pracoviště takový chladicí výkon, který na konkrétním

Bez kvalitní klimatizace by těžba v hloubkách okolo 1000 metrů prakticky nebyla možná

místě sníží teplotu a umožní provoz bez mikroklimatických přestávek,“ řekl ředitel Dolu ČSM Josef Kasper. Nová klimatizace rovněž přispěje k úsporám provozních nákladů díky nižší spotřebě chladící vody i elektrické energie. „Velkým přínosem investice je také až pětinásobné snížení spotřeby vody,“ dodal Kasper. Výroba chladu nyní probíhá na povrchu, do šachet se díky tomu nemusely instalovat žádné nové elektrické spotřebiče, a tedy další potencionální zdroje tepla. Hlavní část centrální klimatizace tvoří moderní strojovna s technologií na výrobu chladící vody o celkovém výkonu 10 MW, která díky přímému chlazení vody v chladicích věžích umožňuje dosahovat významných

energetických úspor. Na strojovnu navazuje trojkomorový výměník umístěný více než 800 metrů pod povrchem a více než 55 kilometrů potrubí. V současnosti probíhá druhá etapa projektu, která ještě navýší výkon klimatizačního systému na 15 MW. Investice ve výši 400 milionů korun je součástí programu optimalizace produktivity POP 2010.

Fakta: • investice ve výši 400 mil. Kč • součást programu POP 2010 • výkon 15 MW • 55 kilometrů potrubí • pětinásobné snížení spotřeby vody

Open Mine 2 I 2009

8

představení společnosti

Báňská záchranná služba

B

áňská záchranná služba v Česku má za sebou stoletou historii a tisíce zachráněných životů horníků. „Specialisté na záchranné práce se obvykle rekrutují z řad zkušených horníků. Záchranáři pravidelně prochází lékařskými prohlídkami a náročným tréninkem, díky kterému obstojí i v extrémních podmínkách. K dispozici ovšem mají špičkové vybavení,“ říká Václav Pošta, ředitel Hlavní báňské záchranné stanice (OKD, HBZS, a.s.).

Záchranáři zvládají mnoho činností, které se uplatní i při jiných záchranných misích mimo doly, například v zaplavených jeskyních či štolách. K dispozici mají také robota od americké firmy Benthos. V nebezpečných nebo těžko dostupných místech může nahradit lidské průzkumníky a pořídit zde kvalitní videozáznam. Další specialitou jsou stavby těsných uzávěr. V důlním prostředí brání vzniku výbušné směsi vzduchu a důlních plynů, především metanu a oxidu uhelnatého. Používají se ale i u staveb, které si dokážeme představit mnohem lépe, třeba u přehradních hrází. Výškové a lezecké práce se zase uplatní například při opravách komínů, obilných sil nebo třeba studní.

a oživovacích přístrojů a kontroly a opravy kompresorů nebo zkoušecích přístrojů německé firmy. „Dräger neustále investuje do inovací svých přístrojů, pokračování spolupráce je tedy pro nás logická volba,“ říká Václav Tesarčík, manažer kvality HBZS a specialista na dýchací přístroje. Přes velké investice do bezpečnostních opatření a rozvoj báňského záchranářství stále dochází ke ztrátám na životech. 160 záchranářů a dalších specialistů na bezpečnost v dolech se snažilo najít odpověď, jak jim zabránit, v rámci velké mezinárodní konference, která se před nedávnem konala v Ostravě. „Bezpečnost v dolech se díky pokračujícím investicím těžebních společností za poslední roky ohrom-

Fakta: • první záchranné stanice vznikly v ČR před více než stoletím • dnes součást Integrovaného záchranného systému ČR • špičkové vybavení, zásahy i mimo důlní prostředí

ně zlepšila přinejmenším v Evropě a ve Spojených státech. Stále ale nemáme dostatek informací, jak čelit geomechanickým jevům v horninách. Ani s vyspělou technikou je dosud nedokážeme spolehlivě předvídat. Nezbývá než hledat nové cesty, jak podmínky pro práci v dolech nadále zlepšovat,“ vysvětluje Václav Pošta, organizátor konference.

Báňští záchranáři hasí požár pásového dopravníku. Naštěstí jen ve cvičné štole v Ostravě-Radvanicích

V rámci programu SAFETY 2010 NWR investuje do špičkového vybavení od německé firmy Dräger, která je lídrem mezi výrobci záchranných přístrojů a dalšího vybavení. V příštím roce bude k dispozici na všech důlních provozech. Díky dlouhodobé spolupráci ostravská záchranná stanice postupně převzala garanční servis dýchacích

Open Mine 2 I 2009

9

x-x-x-x-x-x-x-x-x

Klaus-Dieter Beck „Nové technologie úplně proměnily těžební průmysl.“ Open Mine 2 I 2009

10

interview

Co byla první věc, kterou jste řekl své rodině, když jste se rozhodl nastoupit do OKD a NWR? Řekl jsem jim, že mám příležitost přestěhovat se do České republiky za touto prací, a zeptal jsem se na jejich názor. Co vám poradili? No, nejdříve se na mne dívali trochu s údivem a děti mi řekly: „Ty si můžeš dělat, co chceš, ale my zůstáváme ve Spojených státech!“

» Na filozofii Kaizen je nejlepší, že se každý jednotlivec z týmu zapojuje. « Jaké byly vaše první dojmy z ostravských dolů? Dříve, než jsem souhlasil s jakoukoli smlouvou, jel jsem se sem podívat. Chtěl jsem vidět, zda je tahle práce zajímavá i dlouhodobě. V podstatě jsem zjistil, že existuje spousta projektů, které bych mohl aspoň předložit a prezentovat. Samozřejmě jsem si nebyl jistý, kolik z těchto idejí by mohlo být realizováno. Kolik z těchto myšlenek je nyní zrealizováno a kolik zbývá implementovat? Jen velmi malé množství věcí se mi nepodařilo splnit. Drželi jsme se investičního plánu přesně tak, jak jsem navrhoval před dvěma lety. Změněná manažerská struktura je přesně v souladu s mými návrhy, zatímco změna firemní kultury je dlouhodobější proces, ale myslím si, že jsme na dobré cestě. Nyní se pokoušíme zavést procesy konti-

nuálního zlepšování. V Japonsku tomu říkají Kaizen. Takže zavádíte metodu Kaizen?

řízeni trochu více jako armáda. Jen plníme příkazy, a přestože je současně zpochybňujeme, není to pořád dost často.

Ano, dá se to tak říct.

Snažíte se tuto kulturu změnit?

Jako v Toyotě?

Ano, ale nerad bych americkou firemní kulturu pouze kopíroval. Myslím, že musíme zakomponovat americké a německé moderní firemní nástroje do českého byznysu. Tedy, snažím se zde firemní kulturu změnit, ale máme kolem 17 200 zaměstnanců a změnit duševní přístup více než 17 tisíc lidi chvíli trvá.

Ano. Samozřejmě v naší společnosti to vypadá jinak. Jsme v procesu formování této metody. Co vás přitahuje na filozofii Kaizen? Myslím si, že nejlepší myšlenka filozofie Kaizen je mít týmovou strukturu, kdy se každý jednotlivec z týmu zapojuje. To je ta nejdůležitější věc – mít tým našich zaměstnanců, nižšího a středního managementu, který se zapojuje do každého jednotlivého pracovního procesu při těžbě uhlí od plánování nové pracovní fáze přes zavádění technologií až po zahájení těžby. Myslím si, že v oblasti zapojování zaměstnanců se musíme zlepšit. Mají spoustu velmi dobrých nápadů. Zmínil jste zdejší firemní kulturu. Můžete ji porovnat s firemní kulturou v amerických dolech a v Německu? Jaké jsou největší rozdíly? Rozdíly jsou větší, pokud srovnáváme se Spojenými státy, než když srovnáváme s Německem. Ale i v Německu se firemní kultura změnila během doby, co jsem pracoval v německém uhelném průmyslu. Největší změna spočívá ve způsobu, jakým spolu lidé hovoří. Američané jsou přirozenější, všichni se na poradách smějí a vtipkují mezi sebou. I když jsou také velmi vášniví, když přijde na řadu diskuse o detailech, a každého do tohoto procesu zapojují, takže trvá mnohem déle, než se přijme řešení. Domnívám se však, že tento způsob vytváří velkou přidanou hodnotu a výhodu, zatímco my jsme byli a možná ještě pořád jsme

Kde tedy podle vás musí začít velké změny? Musíte jít příkladem, musíte si být jistý, že děláte přesně to, co očekáváte, že budou dělat vaši kolegové. Musíte být féroví, musíte k zaměstnancům přistupovat citlivě, naslouchat jim a být přístupní různým názorům. Když hovoříte se svými bývalými kolegy z USA, jak jim popisujete ostravsko-karvinské doly? Nezacházíme do takových detailů, protože oni už ví, jak složitá je těžba v západní Evropě. Ví, že se zde těží daleko hlouběji a že čelíme daleko většímu množství geologických a technických problémů než oni. Říkáte, že práce horníka je u nás těžší než v USA? Ano, určitě, všechny podmínky jsou mnohokrát komplikovanější než v USA. Zde je to dokonce i složitější než v Německu. Proč? Protože geologická struktura je složitější, je zde více geologických zlomů a musíme přizpůsobit naše vybavení komplikovanější důlní infrastruktuře.

Open Mine 2 I 2009

11

interview

A když porovnáte každodenní práci vašeho průměrného horníka, je to také tak velký rozdíl? Myslím, že fyzicky požadujeme daleko více od našich horníků, než je požadováno od průměrného amerického havíře. V USA buď zajedete štolou z povrchu přímo do vašeho pracovního úseku a musíte ujít maximálně několik stovek metrů. Pokud se jedná o šachtový důl, zařízení vás přepraví také velmi blízko čelbě a teploty jsou tam daleko mírnější v porovnání s tím, s čím se setkáváme my. Stále požadujeme od našich chlapů spoustu práce za náročných

klimatických podmínek. Musí být v dobré fyzické kondici. A co se týče kvalifikace a odborných znalostí…? Myslím, že od našich chlapů očekáváme více zručnosti, zejména od horníků. Od elektrikářů a mechaniků očekáváme podobné schopnosti jako v USA nebo Německu, protože používáme podobné vybavení. Ale z hornického pohledu naši havíři stále vykonávají spoustu práce ručně, daleko více než v USA. Například vrtací kladiva; nevybavuji si, že bych viděl používat [ručně ovládané] pneumatické vrtací kladivo nebo ruční

sbíječky v americkém dole, aspoň ne tam, kde jsem pracoval já, a to jsem viděl hodně dolů. Zatímco zde, myslím, s nimi umí pracovat každý horník. Jak nahlížíte na společenský status hornické profese v této zemi, regionu a možná také v Polsku a dalších okolních státech v porovnání se zbytkem světa? Myslím si, že v USA to ani není otázka společenského postavení, je to jenom práce, kterou máte. Je pro mne složité hodnotit, jaký je zde přístup lidí k horníkům.

Open Mine 2 I 2009

12

interview

bych neučinil ty změny, které jsem ve svém životě uskutečnil.

do naprosto odlišného prostředí, jehož jazykem nehovořili.

Jak jste se vlastně dostal k těžbě a geologii? Bylo to dědictví z otce na syna?

Cítí se vaše děti spíše jako Američani nebo Němci?

Ne, můj otec pracoval pár let ve východoněmeckém uranovém dole, ale pak pracoval v automobilovém průmyslu jako mechanik. Opravdu jsem se k tomu dostal náhodou. Nejdříve jsem šel studovat strojní inženýrství, ale měl jsem problém najít praxi. Uhelný průmysl měl v té době potenciál, v roce 1970 byla energetická krize a hledali studenty hornictví, takže jsem si našel práci jako praktikant v uhelném dole a zalíbilo se mi to. A nikdy jste tuto oblast neopustil? Ne, vždy jsem zůstal u těžby uhlí. Dokonce jsem si ani neodskočil do jiného těžařského průmyslu. Jaké bylo vaše první zaměstnání v dolech?

Hornická tradice je oslavována v této zemi dokonce více než v Německu. A to opravdu není něco, co zajímá lidi ve Spojených státech. Tady máme hornické dny, uniformy, atd….

Začal jsem od nuly jako steiger, předák. To je nejnižší manažerská funkce, musel jsem se vyšplhat přes každý jednotlivý stupeň až po generálního ředitele dolu a přesedlal jsem z provozního na inženýrského zaměstnance. Jako generálnímu řediteli mi pak bylo nabídnuto místo v pobočce německé těžební společnosti RAG. Snažili se investovat do uhelných dolů mimo Německo a hledali důlní experty ochotné odejít za prací do zahraničí. Protože jsem si uvědomil, že by to mohlo trvat ještě dlouho, než bych našel podobně zajímavou nabídku, tak odlišnou od mé tehdejší práce v Německu, řekl jsem si „Dobře, přestěhuji se do Spojených států.“

Vyhovuje vám to?

Bylo to těžké rozhodnutí?

Ano. Kdybych nebyl člověk, který si dobře zvyká na rozdílné kultury, nikdy

Ano, samozřejmě, zejména kvůli rodině, brát děti ze školy a stěhovat je

Možná jste zaznamenal, že zde v bývalém komunistickém bloku je daleko více vášní kolem profesí v těžkém průmyslu a dolech. Dělnická profese byla v minulosti velebena jako srdce ekonomiky této země.

Myslím, že moje dvě mladší dcery, kterým je nyní 21 a 24, se opravdu cítí být Američankami. Nyní jsou už ve Státech 13 let. Moje nejstarší dcera získala americké občanství, ale vzhledem k tomu, že v době našeho stěhování byla nejstarší, má ze všech tří dětí nejněmečtější přístup.

» I přes těžební aktivitu je tu krajina mnohem hezčí než v některých jiných částech světa, kde se netěží.« Co dělají? Nejmladší je studentka. Ty další nepracují v technických oborech, bohužel [směje se]. Finance a PR – to jsou obory, které studovaly. Změnily se výrazně pracovní podmínky v podzemí od doby, co jste dělal steigera? Ano. Technologie samozřejmě změnila náš celý byznys. Náš průmysl je jeden z těch, v němž nyní dominuje elektronika a výpočetní technika. To nebyl ani tak případ naší společnosti do doby, než jsme zavedli Program optimalizace produktivity [POP2010]. Ale nová technologická zařízení mají dokonce funkce pro dálkové monitorování a já mohu i tady od svého stolu kdykoliv sledovat jejich výkon v podzemí. Mohu se dokonce podívat do našich

Open Mine 2 I 2009

13

interview

porubů kamerou. Toto je budoucnost. V budoucnosti musíme ovládat naše zařízení pomocí kamer instalovaných v čelbě, protože kamery nám pomohou rozhodovat se, jak zařízení ovládat. Zařízení může být dálkově

» Viděl jsem mnoho regionů světa, kde se těží uhlí, a ten zdejší je možná vůbec nejatraktivnější. « ovládáno už nyní, ale nemáte možnost vidět, co dělá. V budoucnosti převezmou dálkově monitorované kamery práci lidí, kteří jsou nyní vystaveni prachu a nepříznivým mikroklimatickým podmínkám. Zatím je to stále ještě vize, ale jsem přesvědčen, že se z ní v dohledné budoucnosti musí stát skutečnost. Co říkáte současným trendům, jako je například společenská odpovědnost, soužití průmyslových korporací s komunitami, s přírodou, lidmi… V demokratickém systému samozřejmě můžeme jedině spolupracovat. Náš byznys můžeme udržet jedině tehdy pokud budeme rozumně přistupovat k problematice životního prostředí, když se postaráme o dopady na životní prostředí, které způsobíme, a pokud nás přijme většina lidí, se kterými žijeme. Myslím si, že v Evropě kromě některých částí Polska nejsou další místa, kde by v takto koncentrované oblasti pracovalo 17 000 horníků, jako je tomu na Ostravsko-Karvinsku. A nejsou to jen naši horníci, myslím, že je zde dalších pár tisíc zaměstnanců závislých na našich provozech. Navíc zde máme také produkci oceli a myslím

si, že pokud by globální ocelářské společnosti jako ArcelorMittal neměly tento důležitý zdroj uhlí k dispozici hned v sousedství, pravděpodobně by se přesunuly jinam, aby měly možnost přepravovat lodní dopravou uhlí, koks nebo železnou rudu přímo do svých továren. Takže kdybychom zde přestali těžit uhlí, myslím, že ocelářské společnosti by dříve či později znovu zvážily, zda zůstat, protože je daleko konkurenčnější mít ocelárny blíže k přístavním oblastem, aby nemusely své výrobky přepravovat na velkou vzdálenost. Lidé musí pochopit, že věci jsou tady tak propojené, že musíme pracovat společně. Jak může být myšlenka držitelnosti včleněna do byznysu, jako je ten váš? Toto je typická oblast, kde musíme komunikovat s lidmi, musíme vysvětlit naše plány a požádat o pochopení našeho byznysu. Víme, že naše činnost zde má bezpochyby negativní vliv. Ale na druhou stranu bez naší branže by mnozí z těchto lidí nežili v této oblasti, pravděpodobně by se museli přestěhovat a zkoušet hledat práci jinde. Mimochodem, líbí se vám tento region jako místo pro život? Mám ho rád, jsou tu nádherné scenérie a kultura… Kdyby se vás vaše děti zeptaly, kde trávíte většinu času… V práci! Musím být upřímný: práce je ten důvod, proč jsem zde. Trávíte tu i nějaký volný čas? Vlastně ne, protože komplikovaná součást mého pobytu je jazyková bariéra mimo pracovní záležitosti. V branži lidé hovoří anglicky a já

mám skvělého překladatele, ale mimo toto prostředí je pro mě složité pěstovat společenské styky. Co by měli lidé na Ostravsko-Karvinsku změnit, aby učinili svůj kraj ještě atraktivnější? Viděl jsem mnoho regionů světa, kde se těží uhlí, a těžební regiony zde a v Německu jsou ty nejatraktivnější, které jsem viděl, pokud jde o podmínky pro život. Ve Spojených státech jste venku uprostřed ničeho, nic tam není, jen uhelné doly, to je vše. Stejné je to v Austrálii, Jižní Africe a na jiných místech, kde jsem byl. A myslím si, že pro horníka nemůže být nic lepšího než žít v oblasti jako je Ostravsko-Karvinsko nebo Porúří či Sársko, protože je tady tolik věcí v blízkosti pracoviště, kulturní příležitosti, příroda. I přes těžební aktivitu je tu krajina mnohem hezčí než v některých jiných částech světa, které jsem viděl a kde se netěží. OKD se opět snaží nabírat horníky. Kdybyste šel do hospody a chtěl vysvětlit lidem, proč by měli pracovat pro OKD, co byste jim řekl? Že jsme moderní, technologicky vyspělá společnost. Zavádíme moderní metody řízení. Jeden příklad za všechny – od všech nových zaměstnanců managementu očekáváme, že budou hovořit anglicky. Právě dnes ráno jsem byl představen čtyřem vysokoškolským studentům, kteří u nás začali pracovat. „Co vás zaujalo na OKD?“ zeptal jsem se. Zjistil jsem, že vědí o našich investicích do společnosti, o tom, že máme udržitelnou budoucnost. Nikdo neví, na jak dlouho, ale je to stejný případ jako například Škoda. Oni také zaměstnávají lidi, ale Škoda neví, zda si příštích pět let nebo rok povede stejně dobře jako letos. Snažíme se tedy ukazovat moderní přístup naší společnosti venkovnímu světu.

Open Mine 2 I 2009

14

příběh

Stryk Lojzek je na dolech jako doma Málokdo v poslední době proslavil sever Moravy víc než anonymní autor Ostravak Ostravski. Jeho „fajne dřysty“ ze života zdejšího regionu psané místním nářečím nejdřív zabodovaly u internetové komunity, blog ostravak.bloguje.cz patřil v letech 2005–2007 k vůbec nejnavštěvovanějším stránkám na českém internetu. Následovaly knihy, po kterých se na pultech knihkupectví jen zaprášilo. Málokdo ale ví, že podobných autorů je na Ostravsku víc. Jedním z nich je Stryk Lojzek, rovněž anonymní autor, s jehož názory se můžete seznámit na stránkách týdeníku Horník. Přispívá do něj už více než deset let. Jeho pravidelná rubrika je mezi horníky zdaleka nejčtenější z celých novin. Přitom týdeník Horník má díky „…zme měli v partyji gnypa, co se potrpěl na pikantni jidla. Raz přišel s tvarglami, druhy raz ze zrajicim romadurem a třeti s pivnim syrem Kastelanem. To zme ho dycki hnali z předku. Bo to tam smrdělo, tajak když se kočky pudruju,“ pravil ze smichem Poldek. „To s tymi tvarglami musí byť ale hodně stara baja! Dyť už jakisik rok se svačinki na šachtach fasuju. Bylo to pohodlne. Polivki v bandaskach, chleby ze špekem, slaninu či vuřtem. A něbylo to špatne. Navic ti stara němusela doma nic chystať,“ spominal Antek. (stryk Lojzek pro týdeník Horník č. 38/2009)

tisícům zaměstnanců OKD a OKK vyšší čtenost než většina regionálních příloh celostátních deníků. „Lojzek si v kraji vybudoval autoritu, které může konkurovat snad jen svatá Barbora a generální ředitel pan Beck,“ říká s úsměvem Josef Lys, šéfredaktor Horníka, který s autorem udržuje kontakt. „Jeho názory na dění na šachtách, politiku či sport si rád přečte skoro každý.“ Pravou identitu autora ale prozradit odmítá. „Lojzek je novinář, který na Ostravsku žije a důvěrně zná hornické prostředí, proto o něm dokáže psát tak zasvěceně. Ale pokud ho chcete vypátrat, budete muset vyrazit do hospody Na Upadnici,“ poodkrývá ještě roušku tajemství. Tím ale pátrání bohužel končí. V kdysi legendární ostravské pivnici už vám dnes Radegast ani „Hornickou vlajku“ nenabídnou, zůstala pouze vzpomínka na doby, kdy se uhlí těžilo i v ostravském revíru.

Partyja naběhla natěšena, jak tym italum natrhně špagety. Prvni minutu hrali jak proti Ameryce, tuž sem se těšil, že stovka budě moja, bo sme se v robotě vsadili. Potem se cosyk zvrtlo a naraz před televizu dva mali pajtaši s rozbitym bagrem a za jejich řbetami slyšim zklamany hlas moderatoru, že pry jedna nula. Tuž to asy něbyl Baroš, co? Chvilu sem robil, že Danka něvidim, ale jak se Blanka přymluvila, odešel sem jim do pokojiku spravovať bager. Šak sem manualně zručny, to budu mět hned. To by člověk něřek, kolik burdela zrobi na třech metrach štverečnich dva mali synci. Zasmolene lego! Jak na to člověk staně patu, boli to jak byk. (převzato z ostravak.bloguje.cz)

Open Mine 2 I 2009

15

nadace OKD

Společnost OKD mezi největšími filantropy v České republice Mnoho velkých světových korporací považuje za obvyklý standard investovat jedno procento ze svého zisku na veřejně prospěšné účely. České firmy mají zatím do takto odpovědného chování většinou daleko. Jednou z těch, které se drží světových standardů a jdou ostatním podnikatelům v Česku příkladem, je těžební společnost OKD.

V

prestižní firemní soutěži TOP Filantrop 2009, která hodnotí firmy podle prostředků poskytnutých na veřejně prospěšné účely, obsadila druhé místo. Společnost OKD zároveň zvítězila i v kategorii Skokan roku určené firmám, jež se soutěže účastní poprvé a získají nejlepší umístění. Celkem loni OKD věnovala na veřejně prospěšné účely 78,5 milionu korun. Od loňského roku je rozděluje především prostřednictvím své firemní nadace. Mezi významné dárce Nadace OKD patří i mateřská společnost NWR. TOP Filantrop je jediná soutěž v České republice, která v několika kategoriích hodnotí společenskou odpovědnost firem a oceňuje ty z nich, které přijaly společensky odpovědné chování jako nedílnou součást své podnikatelské činnosti. „OKD přijala závazek investovat na veřejně prospěšné účely každo-

ročně jedno procento ze svého zisku, jak je obvyklé u předních světových korporací. Na rozdíl od mnoha jiných firemních dárců OKD své filantropické aktivity neomezila ani v době hospodářské krize,“ řekla ředitelka korporátní komunikace NWR, Petra Mašínová, při převzetí ocenění. Z výsledků letošního ročníku ale vyplývá, že standard jednoho procenta ze zisku zatím v Česku naplňují jen ty nejprogresivnější firmy. „Věřím, že budeme pro další velké i malé firemní dárce inspirací,“ dodala Mašínová. Pořadí v soutěži TOP Filantrop 2009 za nejvíce poskytnutých prostředků: 1. Skupina ČEZ

261,3 mil. Kč

2. OKD, a.s.

78,5 mil. Kč

3. Česká spořitelna, a.s.

50,4 mil. Kč

4. Komerční banka, a.s.

41,9 mil. Kč

5. Johnson&Johnson, s.r.o. 39,4 mil. Kč

Top Filantrop Top Filantrop je jediná soutěž v České republice, která se věnuje firemním veřejně prospěšným aktivitám. Účast v žebříčku je otevřená všem obchodním společnostem, které v rámci svojí společenské odpovědnosti podporují projekty z oblasti ekologie, sociální a humanitární projekty, projekty podporující nekomerční kulturu, dodržování lidských práv, rozvoj vzdělávání, obnovu kulturních památek a další. Soutěž vyhlašuje Fórum dárců ve spolupráci se sdružením CZECH TOP 100. Cílem akce TOP Filantrop je ocenit takové firmy, které považují společensky odpovědné chování za nedílnou součást svojí podnikatelské činnosti.

Open Mine 2 I 2009

16

nadace OKD

Ceny Nadace OKD znají vítěze jmenný „dům na půli cesty“ a stará se o integraci dětí z dětských domovů do společnosti. V programu Pro radost si ocenění odneslo ostravské Divadlo loutek s projektem Divadelní pouť bez bariér – cílem této netradiční divadelní přehlídky je setkávání hendikepovaných diváků širokého věkového spektra s divadelní tvorbou.

Věra Strnadová zvítězila v kategorii osobností. Cenu získala za dlouhodobou práci ve prospěch neslyšících

P 

rvní ročník Cen Nadace OKD zná své výsledky. Soutěže, jejímž cílem je upozornit veřejnost na kvalitní neziskové projekty a na výrazné osobnosti neziskové sféry, se letos zúčastnilo na 70 soutěžících.

„Lidé v neziskovém sektoru pracují hlavně srdcem, často zdarma nebo za symbolickou mzdu. Nečekají žádné famfáry, odměnou jim bývá vykonaná práce. Ale společnost by se bez jejich úsilí při péči o potřebné lidi a realizaci dalších užitečných aktivit neobešla, proto je důležité je ocenit a pomáhat jim,“ vysvětlila smysl soutěže předsedkyně správní rady Nadace OKD Petra Mašínová.

nášela. Realizovala mnoho projektů, které zlepšily život neslyšícím lidem. Mimo jiné prosadila zákonnou povinnost opatřovat filmy na DVD titulky a podílela se na přípravě koncepce zákona o komunikačních systémech pro neslyšící. V kategorii projektů získaly Cenu Nadace OKD čtyři projekty. V programu Pro zdraví porotu nejvíce zaujala práce občanského sdružení Heřmánek, které v Karviné provozuje stejno-

Za program Pro budoucnost získalo první cenu sdružení Cesta životem bez bariér z Čáslavi, které usiluje o vybudování bezbariérových přístupů do škol a dalších institucí. V poslední soutěžní kategorii uspěla novopacká organizace s podobným názvem, Život bez bariér. Jako první se jí podařilo naplnit podstatu grantového programu Pro Evropu – díky padesátitisícovému grantu Nadace OKD dosáhla na téměř třicetimilionovou dotaci z fondů Evropské unie, kterou využije na vybudování centra pro hendikepované lidi a seniory v Podkrkonoší.

Sdružení Cesta životem bez bariér z Čáslavi má „na svědomí“ jeden z nejefektivnějších neziskových projektů loňského roku

V kategorii osobností zvítězila Věra Strnadová za svou dlouholetou práci pro neslyšící. Věra Strnadová, čestná členka Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, ohluchla v šesti letech a většinu svého dětství prožila v ústavech a dětských domovech, přesto vystudovala univerzitu a na třech českých univerzitách před-

Open Mine 2 I 2009

17

těžba ve světě

Uhlí bude významnou součástí energetického mixu budoucnosti

B

Zdroj: Převzato z článku Martina Creamera v Mining Weekly, redakčně kráceno Foto: Převzato z www.sv.no

ritský ministr pro energetiku a klimatické změny Ed Miliband řekl, že uhlí bude v budoucnu hrát významnou roli v energetickém mixu za pomoci metody (carbon capture and storage – CCS), protože uhlí budoucnosti musí být čisté. „Víme, že změna klimatu nemá žádné řešení, ať v rozvinutých nebo v rozvojových zemích, bez řešení problému s uhlím a jeho přeměnou ze špinavého paliva minulosti na čisté palivo budoucnosti,” prohlásil Miliband. Nicméně dodal, že je zapotřebí ještě vykonat velké množství vědecké, testovací a demonstrační práce, aby se veřejnost přesvědčila o bezpečnosti technologie CCS a její ekonomické proveditelnosti. V projevu k delegátům shromážděným v Jihoafrickém centru pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého v Johannesburgu Miliband uvedl, že podporu veřejnosti pro CCS bude nutné získat důslednou a přesvědčivou vědeckou prací. „Také při stavbě nových uhelných elektráren a při geologických a technologických procesech je důležité, abychom aplikovali správné standardy, což je další věc, kterou se bude zabývat fórum Carbon Sequestration Leadership Forum (Fórum lídrů pro separaci uhlíku) – problémem jak

Sleipner West, těžební plošina uprostřed Severního moře. Norská společnost Statoil zde ukládá CO2 do podloží pod mořskou hladinou. Usnadňuje jí to těžbu zbylých zásob zemního plynu

sladit existující standardy a získat tak ucelený pohled na to, jak by CCS mělo být posunuto vpřed,” vysvětlil Miliband. Britská vysoká komise v Jižní Africe je jedním z klíčových členů fóra, jelikož poskytuje finance Jihoafrickému centru pro CCS. Miliband také poblahopřál centru za práci, kterou dělá. Centrum vedené doktorem Tonym Surridgem se zaměřilo na sestavení komplexního atlasu úložišť CCS pro Jižní Afriku, který má detailně zmapovat potenciální úložiště pro separovaný oxid uhličitý.

Zatímco technologie pro CCS se mohou vyvíjet globálně, odpovídající místní znalost byla zásadní při identifikování potenciálních úložišť. Projekt Jihoafrického atlasu úložišť začal v roce 2008 a jeho kompletní verze je očekávaná v polovině roku 2010. Po dokončení atlasu bude centrum usilovat o spuštění pokusného vstřikovacího místa do roku 2016. Do roku 2020 by pak chtělo spustit předváděcí elektrárnu, která by vstřikovala přibližně 100 000 t uhlíku do úložiště. Do roku 2025 je cílem mít plně integrovanou komerčně operující CCS elektrárnu.

Open Mine 2 I 2009

18

těžba ve světě

CCS je považována za zásadní technologii, která má napomoci plnění cílů určených pro snížení skleníkových plynů zejména v Jižní Africe, kde je kolem 90 procent elektřiny získáváno z uhlí. Je to významná technologie pro rozvinuté země, které jsou odpovědné za většinu v minulosti vyprodukovaných skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Nicméně se očekává, že zhruba 75 procent nárůstu emisí v budoucnosti připadne na rozvojové země, a proto se tato technologie stává nevyhnutelnou i pro rozvíjející se ekonomiky.

Nejhlubší důl na světě je bezpečný a levný Zdroj: Převzato z článku Christy van der Merwe v Mining Weekly, redakčně kráceno. Foto: AngloGold Ashanti

„Myslíme si, že rozvinuté země mají odpovědnost posouvat vpřed a testovat tuto technologii,“ řekl Miliband. Zároveň však zdůraznil nezbytnost ukázat, jak by se tato technologie mohla využívat v rozvojových zemích. „Proto je iniciativa Centrálního energetického fondu (Central Energy Fund) tak důležitá. Atlas je velmi významný projekt, který to umožní,“ dodal.

JOHANNESBURG (miningweekly.com) – Nový nejhlubší důl na světě je bezpečný a levný, řekl viceprezident pro Jižní Afriku společnosti AngloGold Ashanti Johan Viljoen o zlatém dole Mponeng v Jižní Africe, který prolomil hloubku 3 777 metrů a vytvořil tak světový rekord.

Velká Británie přijala závazek a vyčlenila prostředky na vybudování čtyř předváděcích elektráren ve Velké Británii v blízké budoucnosti. Tato zařízení mají testovat různé technologie, zejména předspalovací a pospalovací metody CCS.

Viljoen oznámil, že společnost zlomila rekord, který uplynulých 28 let držel zlatý důl Savuka též patřící do majetku AngloGold Ashanti. „Minulý týden jsme překonali nejhlubší bod na světě a každým dnem odstřelování v Mponengu se dostáváme hlouběji,” řekl Mining Weekly Online. Důležité je, že společnost splnila svůj úkol bez jediného úmrtí a jen se dvěma pracovními úrazy, které měly za důsledek časovou ztrátu (LTI = lost-time incidents) během tří let.

Velká Británie také vydala rámec stanovující, že jakákoli nově vybudovaná uhelná elektrárna v zemi by měla vykazovat 25procentní kapacitu zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Po ověření a schválení této technologie by měly všechny uhelné elektrárny, které budou v roce 2025 v zemi v provozu, plně vyhovovat požadavkům v rámci CCS.

„Je to oficiální a my se nyní budeme ucházet o zápis do Guinnessovy knihy rekordů,” řekl Viljoen. Výrobní náklady v Mponengu byly daleko nižší než v kterémkoli jiném hloubkovém dole a v mnohých povrchových dolech, což dokazuje,“ řekl Viljoen, „že hluboké může být i levné.“ Dodal, že v nehlubším dole na světě stojí produkce zlata 222 dolarů za unci.

„Myslím, že toto je nejambicióznější rámec pro jakoukoli zemi na světě,“ poznamenal Miliband.

Při současné hloubce šachty může důl sahat až do 4 100 m, což je dalších 300 metrů pod hladinou rekordu. Provádí se také studie proveditelnosti pro projekt Carbon Leader, který by dostal Mponeng 4 500 m pod povrch.

Minulý rok Mponeng dosáhl milionu odpracovaných směn bez jediného úmrtí. Umístil se na druhém místě v počtu případů pádu horniny a v národní bezpečnostní kampani za nízkou úmrtnost, LTI a počet ošetřených zranění. „Patříme mezi absolutní špičku,“ zdůraznil Viljoen.

Open Mine 2 I 2009

19

aktuality

V nouzi poznáš přítele Rok 2009 přinesl třetí nejničivější povodně v novodobé české historii. Velká voda zabíjela, lámala stromy a ničila majetek. Mezi nejvíce postižené kraje patřil i ten Moravskoslezský. Velké firmy včetně OKD a OKD, Doprava byly mezi prvními, které dokázaly postiženým účinně pomoci.

Povodním čelíme stále častěji. Nadace OKD na ně letos byla připravená

Voda ještě ani neopadla a Nadace OKD již oznámila, že poskytne nejméně 500 000 Kč na pomoc nejvíce postiženým obcím na Novojičínsku a Jesenicku. „Zjišťovali jsme přímo v terénu, jak bychom mohli co nejefektivněji pomoci. Na základě tohoto průzkumu jsme se rozhodli vložit prostředky do obnovy zdrojů pitné vody a zakoupit kvalitní technické vybavení,“ komentovala neobvyklý krok Blanka Týřová, ředitelka Nadace OKD. „Obnova zdrojů pitné vody byla nesmírně důležitá, protože v některých obcích není obecní vodovod. Obyvatelé jsou zde zcela závislí na vlastních zdrojích pitné vody,“ pochvaloval Vítězslav Vurst, projek-

tový manažer humanitární a psychologické pomoci Nadace ADRA, rozhodnutí Nadace OKD podpořit právě vyčištění desítek studní v okolí Bernartic na Jesenicku. Novojičínsko se naopak potýkalo s nedostatkem kvalitní techniky, a tak dva tlakové čističe wap, motorová pila, elektrická kladiva a horkovzdušné přístroje k osekávání a vysoušení omítek, zakoupené Nadací OKD, putovaly právě tam. OKD, Doprava zase vyslala do terénu zaměstnance s těžkou technikou, která velmi usnadnila práci při odstraňování škod. Na nejpostiženějších místech zasahovala taky nadace ADRA. Firmy ze skupiny NWR i stovky zaměstnanců přispěly na její povodňové konto.

Celková vybraná částka přesáhla 130 000 Kč.

Krizový fond Nadace OKD Správní rada Nadace OKD na jaře roku 2009 vyhradila část prostředků nadace na řešení nečekaných krizových situací velkého rozsahu, kdy je potřeba okamžitě poskytnout pomoc postiženým. V průběhu roku 2009 byly tyto prostředky využity hned dvakrát, při rozsáhlých povodních na začátku léta a o měsíc později při důlním neštěstí ve slovenské Handlové. Nadace OKD finančně podpořila rodiny horníků, kteří při neštěstí zahynuli.

Open Mine 2 I 2009

20

aktuality

Mezinárodní ocenění Golden Drum pro OKD Společnost OKD uspěla se svými komunikačními projekty na mezinárodním festivalu ve slovinské Portoroži. Prestižní ocenění Golden Drum (Zlatý buben) získala v konkurenci 116 projektů z celého světa za loňskou náborovou kampaň. Do finále postoupila také informační kampaň o veřejně prospěšných aktivitách firmy a založení Nadace OKD. Náborová kampaň se nesla v duchu motta „Hledáme chlapy, co drží partu“. Firma díky této netradiční formě náboru získala několik stovek nových horníků a důlních specialistů. OKD se také nově představila veřejnosti jako perspektivní firma, která v moravskoslezském regionu podporuje hornické učňovské školství i vybrané obory na vysokých školách.

Hledáme chlapy, co drží partu!

„OKD patří mezi největší a nejúspěšnější firmy v Česku, ale i v celé střední Evropě. Dokázali jsme, že se vyrovnáme evropské konkurenci nejen v těžbě uhlí, zvyšování bezpečno-sti a zavádění nových technologií, ale také v ostatních oblastech naší práce,“ řekla při přebírání ceny Petra Mašínová, ředitelka

PR a komunikace OKD. „Na toto ocenění bychom ale nikdy nedosáhli bez pomoci všech zaměstnanců, kteří nám v loňském roce pomáhali hledat nové ‚parťáky’ do našich důlních provozů,“ dodala. Loňská kampaň o veřejně prospěšných aktivitách se zase snažila představit OKD v jiném světle, než je u těžebních společností obvyklé. Informovala o rekultivacích krajiny a dalších aktivitách na ochranu životního prostředí v regionu, o podpoře zdravotních a sociálních zařízení, spolupráci se školami nebo podílu OKD na rozvoji mládežnického sportu a kultury v regionu. V neposlední řadě představila činnost Nadace OKD, která během 20 měsíců od svého založení stihla podpořit šest stovek veřejně prospěšných projektů do kterých investovala téměř 100 milionů korun. V porotě soutěže zasedli zkušení profesionálové z branže z celého světa. Nejlepší práce v oblasti PR porota vybírala zejména s ohledem na jejich prokazatelný výsledný efekt, přičemž kladla důraz také na strategický přístup, neotřelost myšlení a ucelenost provedení.

Open Mine 2 I 2009

21

x-x-x-x-x-x-x-x-x fotogalerie

Hornické slavnosti Májovák, hornický dechový orchestr s více než stoletou tradicí, nemůže na Hornických slavnostech chybět

Mažoretky jsou ozdobou průvodu, který Hornické slavnosti zahajuje

Zdejší hornický folklor stále žije – třeba v podobě uniforem, vlajek či odznaků

Open mine 1 I 2009

1

Zbrusu nový stan Nadace OKD praskal ve švech. Veřejnosti se představily také desítky neziskových organizací, které s nadací spolupracují

Autogramiáda karvinských házenkářů. Tradiční hornický sport v regionu nemá o fanoušky nouzi

Kapely Horkýže Slíže, Monkey Business a nestárnoucí Olympic přivedly diváky do varu

Hornické slavnosti přilákaly více než 15 tisíc lidí. Festivaly, které letos přilákaly větší počet návštěvníků, by se daly spočítat na prstech jedné ruky

Nadační městečko přivítalo malé i velké