Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

č. 3 2012

interview

6–9

Projektový management – rezervy pro nepředvídané okolnosti, harmonogramy a dobrá komunikace technologie

10 –11

Zachycování a ukládání oxidu uhličitého odpovědnost

14 –17

Kvalifikovaní lidé jsou pro budoucnost NWR klíčoví

Editorial Vážení čtenáři, když jsem před necelými dvěma roky dostal důvěru a převzal řízení Nadace OKD, nalezl jsem zde dobře fungující tým, spoustu vykonané práce, ovšem částečně i organizaci s pověstí nechtěného dítěte. Mým hlavním úkolem bylo přiblížit nadaci více lidem, lépe zaměřit její aktivity k dlouhodobým cílům mateřské společnosti a více ji začlenit do „NWR rodiny“ tak, aby spolupráce nebyla vnímána jako jednostranná záležitost – posíláme peníze, nadace je rozděluje. S odstupem času mohu říci, že se tyto cíle daří naplňovat. Naše nadace je druhou největší a také nejznámější firemní nadací v ČR, více se soustředí na rozvojové projekty v těžebních oblastech, na své zaměstnance i na své dárce. V září letošního roku se společnosti OKD podařilo jako důkaz poctivé práce vyhrát prestižní ocenění Via Bona za podporu v sociální oblasti, konkrétně chráněných dílen. Bylo by bláhové tvrdit, že jen díky nadaci čeká OKD světlejší budoucnost. Jsem ale přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska se vyplácí odpovědné chování. S obcemi z těžebních oblastí byly zahájeny nebo jsou plánovány rozvojové projekty. Pro zaměstnance jsme vytvořili nový program s názvem „Srdcovka“, díky němuž 40 spolků s našimi zaměstnanci může lépe rozvíjet aktivity po pracovní době. Osobně mám z těchto malých projektů ještě větší radost než z těch velkých. Vděčnost a odpovědný přístup našich zaměstnanců, kterým někdo nezištně podal pomocnou ruku, je připomenutím, že bychom neměli zapomínat na ty, které máme často nejblíže ve svém okolí. Závěrem nemohu jinak než poděkovat všem dárcům a dobrovolníkům, kteří s námi zajišťují nejrůznější akce, i dalším lidem vyjadřujícím nám náklonnost. Ceníme si toho a zároveň zůstáváme pevně nohama na zemi. Máme na paměti, že právě díky uhelnému byznysu můžeme investovat desítky milionů korun ročně do lidí v našem regionu. A platí přímá úměra: čím lépe se daří firmě, tím lépe se daří i lidem okolo ní. Nezbývá než doufat, že s dobrými výsledky naší práce bude přibývat lidí, kteří tuto jednoduchou rovnici chápou. Přeji mnoho úspěchů v civilním i pracovním životě. Jiří Suchánek ředitel Nadace OKD

Open Mine č. 3 I 2012  Vydavatel: New World Resources Plc c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: newworldresources.cz   Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 31. 08. 2012 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti.

Se čtečkou QR kódu nemusíte vyťukávat webovou adresu, stačí čtečkou naskenovat obrázek vlevo.

6–9 Rozhovor s novým ředitelem NWR KARBONIA

10 –11

14 –17

Problematické zachycování oxidu uhličitého

Nadaní studenti jsou budoucností NWR

20 –21

22 –23

Golf nejen pro byznysmeny

Práce a bydlení pro hendikepované

Obsah 4–5

ekonomika

14–17

Výsledky NWR za 1. pololetí 2012: vynikající řízení nákladů podtrhuje celkovou výkonnost NWR

Kvalifikovaní lidé jsou pro budoucnost NWR klíčoví

18–19 6–9

interview Projektový management – rezervy pro nepředvídané okolnosti, harmonogramy a dobrá komunikace

10–11

12–13

technologie Ferrit: spolupráce s OKD je pro nás zásadní

ekonomika Těžba černého uhlí v Polsku

20–21

rekultivace Na golf mezi doly

technologie Zachycování a ukládání oxidu uhličitého

odpovědnost

22–23

odpovědnost Hendikepovaní lidé mají díky Nadaci OKD kde bydlet i pracovat

ekonomika

interview

technologie

Výsledky za 1. pololetí 2012: vynikající řízení nákladů podtrhuje celkovou výkonnost NWR Společnost NWR v srpnu oznámila své výsledky za první pololetí roku 2012, v němž se jí podařilo dosáhnout solidních finančních výsledků, a to i přes klesající ceny koksovatelného uhlí a zpomalení v ocelářském průmyslu. K dosaženým výsledkům přispělo zejména zlepšení produktového mixu externích prodejů s vyšším podílem koksovatelného uhlí a pečlivá kontrola nákladů na všech úrovních. Výsledky za 1. pololetí roku 2012 Výnosy NWR dosáhly výše 694 mil. EUR s hodnotou EBITDA ve výši 158 mil. EUR. V prvním pololetí roku vyprodukovala společnost 5,8 mil. tun uhlí a dosáhla externích prodejů v objemu 4,8 mil. tun. Nadále jsme byli svědky zlepšování produktového mixu externích prodejů, v němž se podařilo navýšit podíl koksovatelného uhlí na 55 procent. Navíc jsme díky pečlivé kontrole udrželi náklady těžby na tunu vyjádřené v domácí měně v nezměněné výši, což znamená vynikající výsledek vzhledem k všeobecně se zvyšujícím nákladům v oboru i k zvětšující se průměrné hloubce, v níž těžíme.

Hlavní údaje za 1. pololetí 2012: Těžba uhlí ve výši 5,8 mil. tun Nezměněné náklady těžby ve výši 80 EUR na tunu Mezitímní dividenda 0,06 EUR na akcii Cíl těžby uhlí pro celý rok ve výši 11,0–11,1 mil. tun Pokračující zlepšování v oblasti bezpečnosti

Bezpečnost stále zůstává naší prioritou, čehož je důkazem i snižující se hodnota koeficientu úrazovosti (LTIFR). Ta klesla na 7,56 úrazu s pracovní neschopností delší než tři dny na milion odpracovaných hodin. Naším cílem stále zůstává dosažení hodnoty menší než 5 do roku 2015. Bilance společnosti zůstává i nadále ve velmi dobrém stavu. Výše čistého dluhu dosahovala na konci pololetí 472 mil. EUR. Tato hodnota v sobě zahrnuje výplatu konečné dividendy za rok 2011 ve výši 19 mil. EUR, vyplacené společností NWR akcionářům v květnu 2012. K 30. červnu 2012 dosahovala hodnota hotovosti a peněžních ekvivalentů společnosti výše 452 mil. EUR.

Mezitímní dividenda za rok 2012 Vzhledem k našim dobrým výsledkům a přijatelnému výhledu jsme oznámili vyplacení mezitímní dividendy ve výši 0,06 EUR na akcii. Tento krok je v souladu s dividendovou politikou NWR vyplácet 50 % čistého zisku v průběhu hospodářského cyklu. Mezitímní dividenda bude vyplacena v září 2012.

Dobré ceny pro třetí čtvrtletí 2012 Od poloviny roku 2011 se celosvětové ceny koksovatelného uhlí pohybují po znatelně klesající trajektorii. To

znamená, že v kombinaci se současným převisem nabídky poloměkkého koksovatelného uhlí v regionu se ceny za dodávky koksovatelného uhlí od NWR pro třetí čtvrtletí dostaly opět pod tlak. I přes tyto faktory se nám podařilo dosáhnout jeho dobré ceny k dodávkám ve třetím čtvrtletí ve výši 129 EUR za tunu, což je mírně nad cenou realizovanou ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Cena našeho koksu zůstala téměř beze změny, tedy ve výši 294 EUR za tunu, přičemž se nám v našem produktovém mixu nadále daří udržet vyšší podíl cenově stabilnějšího slévárenského koksu s vyšší marží, což je vzhledem k pokračující stagnaci regionálního trhu s koksem úctyhodný výsledek. A konečně, naše ceny dodávek energetického uhlí jsou pevně sjednané na celý rok 2012 ve výši 74 EUR za tunu pro kombinaci průměrů jednotlivých kvalitativních kategorií.

Růstové projekty V současné době probíhá dříve oznámené přezkoumání našeho projektu Dębieńsko v jižním Polsku, které se zaměřuje především na nákladovou stránku projektu a zabere několik měsíců. Očekáváme, že zjištění vzešlá z tohoto přezkumu zveřejníme zhruba v závěru tohoto roku.

Open Mine 3 I 2012

4

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Pokud jde o již probíhající činnosti společnosti, projekt rozšíření těžby Dolu Karviná do nových oblastí, jehož cílem je získat přístup k 30 milionům tun tvrdého koksovatelného uhlí do roku 2017, pokračuje podle plánu.

provozní efektivity a transparentnosti. Gareth Penny bude jako nový předseda představenstva NWR nadále na těchto pevných základech stavět.

Předpoklad pro účetní rok 2012

Zveřejněné výsledky NWR byly zhruba v souladu, či dokonce předčily očekávání analytiků, díky dobrým provozním i finančním výsledkům společnosti za stávajících podmínek. Analytici obzvláště ocenili výsledky NWR v kontrole nákladů ve srovnání s jinými těžaři v regionu i ve světě. Analytici a investoři však nadále zůstávají obezřetní s ohledem na vliv širších makroekonomických podmínek na budoucí výsledky NWR.

Reakce trhů na výsledky a výhled vývoje na trzích

Naše knihy objednávek jsou pro druhé pololetí roku 2012 naplněné a pro rok 2012 nyní předpokládáme těžbu ve výši 11,0 až 11,1 mil. tun uhlí, což znamená mírné navýšení oproti předcházejícím odhadům, a externí prodeje ve výši 10,3 až 10,4 mil. tun. Kromě toho nadále naplňujeme plán externích prodejů uhlí se zlepšeným kvalitativním mixem s předpokládaným podílem koksovatelného uhlí ve výši 48 % za celý rok 2012 oproti 44 % v loňském roce. Nezměnil se ani náš předpoklad zachování nezměněných nákladů těžby na tunu při konstantní měnové bázi a rovněž zachováváme beze změny předpokládanou výši investičních výdajů v objemu 210 až 220 mil. EUR.

Krátkodobý výhled společnosti je skutečně opatrný, avšak náš obchodní model je i nadále odolný a spolehlivý, podporovaný dlouhodobými vztahy s našimi odběrateli mezi výrobci oceli. Kromě toho výroba automobilů v regionu velice dobře odolává současným tlakům a zvyšující se zaměření našich odběratelů na specializované výrobky z oceli s vysokou přidanou hodnotou podporuje konkurenceschopnost regionálního ocelářského průmyslu, který je naším hlavním odběratelským trhem.

Nový předseda představenstva Je nám potěšením přivítat v představenstvu NWR pana Garetha Pennyho, který nahradí ve funkci Mika Salamona. Pod jeho vedením prošla NWR zásadní transformací a stala se z ní těžební společnost světové třídy, vysoce respektovaná firma burzovního indexu FTSE 250 s vynikajícími výsledky v oblastech bezpečnosti,

Webcast

Radek Němeček ředitel vztahů s investory [email protected]

Slide

Search Slides

Steel environment 20

Source: World Steel Association

Steel production in NWR's customer markets (LHS) Global utilisation ratio of 64 countries (RHS)

Coking coal market share in Central Europe % 3%

100 90

25%

15%

Source: 2011 production for Polish producers and NWR; 2011 imports estimates from IEA

80

15

NWR

70

10

Polish producers

60 5

US imports

50

0

40 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 08 08 08 08 09 09 09 09 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 1 Austria,

Czech Republic, Germany, Poland and Slovakia

2 Austria,

NWR revenue exposure to end sectors

Other imports

57%

Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia

Source: NWR estimates of installed foundry coke capacities

13% 26% 42%

Mechanical engineering 21%

36% NWR 22%

Poland

Automotive & railways 79%

26% 7% High-end steel products Construction

Italy Spain 28%

Packaging Electrictity and heat generation

Gareth Penny (49) má za sebou pětadvacet let zkušeností v těžebním průmyslu, když pracoval pro nadnárodní těžební společnosti Anglo American, De Beers a AMG. „V pozici generálního ředitele společnosti De Beers, kterou vykonával v letech 2006 až 2010, dosahoval Gareth Penny velmi dobrých výsledků ve zvyšování hodnoty společnosti jak vynikajícím porozuměním strategickým otázkám, tak schopnostmi řízení změn,“ uvedl dosavadní výkonný předseda představenstva Mike Salamon.

Foundry coke market share in Europe

Source: NWR FY 2011 Results; NWR estimates

Jan Fabian, Chief Operating Officer

Společnost NWR oznámila, že výkonným předsedou jejího představenstva se od 1. října 2012 stane Gareth Penny. Nahradí tak Mika Salamona, který z této funkce odstoupí po pěti letech svého působení.

V roli výkonného předsedy představenstva bude Gareth Penny zajišťovat vedení na úrovni Skupiny v rámci struktury holdingu NWR, ponese odpovědnost za celkový růst Společnosti, její rozvoj a výsledky a bude řídit a dohlížet na uplatňování její strategie prostřednictvím managementu provozních dceřiných společností.

Downloads

Steel production, NWR’s customer markets1 Mt

Gareth Penny byl jmenován novým výkonným předsedou představenstva NWR

8

Dne 23. srpna zveřejnila v budově londýnské burzy New World Resources Plc své mezitímní výsledky za první pololetí 2012. Výsledky společnosti představili Mike Salamon, Marek Jelínek a Ján Fabián přibližně 150 lidem, kteří se konference zúčastnili buď přímo v budově londýnské burzy, nebo prostřednictvím živého videopřenosu.

„Jsem nadšen možností převzít funkci předsedy představenstva NWR a těším se na příležitost přispět k dalšímu rozvoji růstové strategie Společnosti, stejně jako na možnost spolupracovat s vynikajícím týmem vedení NWR,“ uvedl Gareth Penny.

Open Mine 3 I 2012

5

ekonomika

interview

technologie

Projektový management – rezervy pro nepředvídané okolnosti, harmonogramy a dobrá komunikace Specialista na projektové řízení Rodney Voigt přijel začátkem roku z Jihoafrické republiky, aby se stal projektovým ředitelem společnosti NWR KARBONIA S.A. Své bohaté zkušenosti čerpá z několika desítek let praxe v rozvoji různých dolů těžících mimo jiné uhlí, zlato, měď či mangan. Open Mine hovořil s Rodneym Voigtem v areálu dolu Dębieńsko na jihu Polska, kde řídí projekt, jenž by NWR měl zajistit přístup k zásobám koksovatelného uhlí v rozsahu až 190 milionů tun.

Co vás přivedlo z Jižní Afriky do jižního Polska? Působil jsem jako projektový ředitel ve společnosti AMCI, těžební, investiční a obchodní skupině, když mi Mike Salamon (předseda představenstva NWR – pozn. red.) představil polské rozvojové projekty společnosti NWR a požádal mě o odborný názor. Podílel jsem se tak na samotném nastavení tohoto projektu. Když ale na nějakém projektu přímo pracujete, občas se do něj ponoříte natolik, že přestanete vnímat širší kontext věci. Navrhl jsem proto, aby firma vytvořila organizační výbor, který by lidem z projektového týmu kladl nepříjemné otázky, na které by sami nemuseli přijít. Výbor by zároveň pomáhal řešit problémy, které z pozice manažerů projektu dost dobře řešit nelze, a je k nim zapotřebí externích zdrojů. Později, když AMCI ukončila svou činnost v Jižní Africe, se mne Ján Fabián (provozní ředitel NWR – pozn. red.) zeptal, zda bych nechtěl přijet a ujmout se řízení celého projektu. V Polsku jsem od konce dubna.

Jaké byly vaše první kroky? Projekt je zkrátka projekt. Řídím se především jednoduchým heslem „nic

nekomplikovat, nastartovat všechny potřebné kroky, klást důraz na jejich důsledné provedení a průběžně řídit rizika“. Prvním krokem je upřesnit si záměr, vědět, co budete dělat. V této fázi se právě nacházíme. Poté následuje plán. Plánování je vlastně velice prosté a systematické. Je potřeba poměrně pedantsky stanovit strukturu, v jaké se budou věci skládat dohromady. Důvod je jednoduchý. Musíte mít jistotu, že něco neplatíte dvakrát, ale zejména, že něco neopomíjíte. Náklady a harmonogram do sebe musejí dobře zapadat. Jedna z věcí, kterou jsem nyní povinně zavedl v každém projektu, je časová rezerva. Lidé většinou chápou, že je potřeba mít rezervy v nákladech. Uvědomují si, že nelze znát všechny náklady do haléře. Já chci navíc ze stejného důvodu pružnost i v časovém harmonogramu. Skutečný časový rozvrh jde totiž někdy dopředu odhadnout stejně těžko jako náklady. S moderními nástroji, které máme dnes k dispozici, lze postupovat velmi chytře, jakmile se dostanete do fáze zahrnování časových a nákladových rezerv.

Chcete tím říct, že nemáme pro tento projekt očekávat žádný pevný harmonogram? Snažím se říct, že známe předpokládané datum dokončení projektu, ale mezitím se může stát spousta věcí. Proto chci mít v časovém plánu určitou rezervu pro jakákoli zpoždění. Nejhorší, co můžete udělat, je říct představenstvu, že projekt bude stát přesně tolik a tolik a hotový bude přesně tehdy a tehdy. Jakmile to vyslovíte, bude to tím jediným, co si zapamatují. Nebudou si pamatovat, že mezitím změnili rozsah projektu a provedli ještě řadu dalších změn. To se jim z paměti jednoduše vytratí, a jakmile budete jednoho dne pokulhávat za harmonogramem, řeknou: „Je to špatný projekt“; a totéž

Open Mine 3 I 2012

6

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

a klesá s postupujícím projektem. Tak budete například moci vedení ukázat, že se některá předvídaná rizika nenaplnila a vliv jejich tlumení se tedy snížil. Na konci projektu je samozřejmě požadavek na financování rizik nulový.

Povaha vaší práce tedy spočívá spíše v řízení rizik?

řeknou, pokud o několik zlotých nebo eur překročíte rozpočet. Proto z pohledu průběžného sledování projektu říkám, že potřebujeme dosáhnout vzájemného porozumění v tom, jaké náklady a harmonogram při znalosti všech okolností můžeme očekávat. Jinými slovy plánovat jeho realizaci s vědomím všech známých neznámých. Proto je potřeba mít rezervu pro nepředvídané okolnosti.

Pro známé neznámé i neznámé neznámé? Co se týče neznámých neznámých, ty jsou skutečným problémem! Ty mohou skutečně škodit!

Co se nepředvídaných okolností týče, uvažují investoři stejně? Pokud jde o investory, zejména velké banky, tak ty počkají, až uděláte veš-

kerou svou práci. Oni pak navrch ještě přidají jednu úroveň rizika tím, že vám půjčí peníze. Takže vršíte riziko na riziko. Z některých projektů, při nichž jsem jednal s investory, víme, že tohle nastane, proto trochu ubereme z našich rezerv na nepředvídané. Jinak to může dopadnout tak, že budete financovat potenciálně 25 % projektu v přečerpaných nákladech, což je nereálné. Dnes je však, máme-li dobře definovaný záběr projektu, možné náklady určit poměrně přesně. Lidé ovšem nejsou příliš zvyklí nepřekračovat časový plán, což se může skutečně prodražit. Proto rád pracuji s harmonogramem s rezervou na nepředvídané. Dnes jsou k dispozici velice chytré způsoby, jak dosáhnout kvalifikovaných odhadů. Měli byste si časová a nákladová rizika vyčíslit z hlediska financí a promítnout je do křivky, která začíná vysoko

Ano, velkou částí mé práce je definice rizik a jejich řízení. Mým velkým úkolem v roli projektového manažera je rozumět riziku a mírnit jej. Při řízení rizik se dívám na širší souvislosti a nechávám si prostor pro známé neznámé v nákladech a časovém plánu a počítám s rezervami. Ano, značná část mé práce spočívá v porozumění rizikům a v jejich řízení. V řízení projektu je důležité položit dobře základy, a pak se můžete zabývat každodenními činnostmi. Není to zrovna jaderná fyzika pochopit, že pokud budete dělat to, co jste si na každý den naplánovali, projekt poběží, jak má. Potíže nastávají, pokud se něco změní. To, čemu věnuji maximální pozornost, je kontrola změn. Jakmile jednou padne rozhodnutí, že se daná věc udělá, musíte ji provést. Jen velice nerad něco měním, dokonce i když nastane situace, kdy by to dávalo smysl.

Chcete se držet své cesty… Jistě. Způsob, jak dosáhnout cíle, tedy úspěšně dokončit práci, tkví v tom, že jednak máte jasno v tom, co zrovna děláte, a jednak v tom, co udělat ještě chcete. Jen tak lze věci ovlivnit. A protože nelze řídit nebo měnit něco, co se už stalo někdy v minulosti, soustředím se hlavně na to, co ještě zbývá a na řízení změn.

V jakých oborech jste uplatňoval svou odbornost především? Moje profesní minulost je celkem pestrá. Vzděláním jsem stavební inženýr, prvních pár let po škole jsem

Open Mine 3 I 2012

7

ekonomika

navrhoval mosty. Pak jsem objevil těžební průmysl v Jižní Africe a jeho obrovský záběr pro mě byl velkým lákadlem. Do počátku osmdesátých let jsem pracoval v inženýrském oddělení společnosti General Mining Union Corporation v Jižní Africe a od té doby jsem se věnoval budování těžební infrastruktury z hlediska navrhování a projektového řízení. Většinu zkušeností jsem získával v těžbě platiny,

interview

Tady jsem od toho, abych vybudoval infrastrukturu, která umožní efektivní těžbu uhlí v Dębieńsku.

Jak je to dlouho, co jste mosty vyměnil za doly? Asi 35 let. Dlouho jsem pracoval v Africe, nějakou dobu také ve Spojených státech a v Indii, tohle je moje první místo v Evropě. Byl jsem zakládajícím partnerem společnosti

technologie

cí, pokud jde o samotný provoz, a o to důležitější je dobré plánování před samotným začátkem těžby. Jediný přístupový bod představuje obrovskou překážku a značně omezuje váš manévrovací prostor.

Co je podle vás na rozvoji dolů nejnáročnější? Zejména v případě hlubinné těžby vstupuje do hry celá řada neznámých. Jedná se o faktory, které nelze identifikovat dřív, než se dostanete na místo. Jde například o vlastnosti horniny nebo stav spodní vody. Budovali jsme například důl v poušti Kalahari u Namibie. Ptal jsem se techniků s jakými riziky spodní vody počítat při hloubení šachty. Oni tam pracovali už několik let, ale když jsme se jich na to ptali, jen se smáli a říkali: „Tohle je poušť, tady vodu nenajdete“. Jenže když jsme začali šachty hloubit, strávili jsme přes dva a půl měsíce snahou dostat se přes zvodeň. V jedné chvíli to vypadalo, že se pokoušíme vypustit přehradu a odklonit tok! To je příklad neznámé v těžbě. Zkrátka nikdy přesně nevíte, co vás čeká.

Jak se liší otevírání dolu tady a v Jižní Africe?

ale také jsem pracoval v těžbě zlata, manganu, mědi a uranu. Ve společnosti AMCI jsem se seznámil s těžbou uhlí v Mozambiku. Nezabývám se plánováním těžby, moje odbornost se týká infrastruktury projektů. Těžba není příliš komplikovaná. Existuje nějaký zdroj, který se má vytěžit. Poté nastává otázka logistiky. Je nutné nerost dostat z ložiska co nejefektivnějším způsobem, vyčistit nebo vyprat a poslat dál. Já se specializuji na infrastrukturu, která tato logistická řešení umožňuje. Mám značnou praxi s budováním šachet, za svou kariéru v Jižní Africe jsem se podílel na otevírání 15 až 20 šachet, a v menší míře i na projektování úpraven.

Read, Swatman & Voigt, registrované v Jihoafrické republice, zaměřené na inženýrské služby, prokuru a řízení staveb (Engineering, Procurement, Construction Management, EPCM). Firma dnes působí pod názvem RSV a nadále se jí daří velice dobře. Opustil jsem ji v roce 2004 a přijal jsem místo v jihoafrické společnosti (provozující služby přístavů, železniční a potrubní přepravy – pozn. red.) Transnet. Podílel jsem se na rozšíření kontejnerového terminálu přístavu v Durbanu. Řízení projektů je věc, která si je tu i onde velice podobná, má jen některá oborová specifika. U těžby, zejména hlubinné, je to například limit daný jediným přístupovým bodem. To je hodně svazují-

Liší se minimálně. Pokud se budete držet správného postupu, dosáhnete svého. Jediným výrazným rozdílem je právní prostředí. Ať už jste kdekoliv na světě, potřebujete ekologická povolení od úřadů. Z praxe můžu říct, že v Polsku je ochrana životního prostředí silně normativní. Než dostanete povolení k těžbě, je potřeba udělat hodně kroků. Naproti tomu například v Tanzanii povolovací postup zase tak komplikovaný není. Tak jako tak ale ta povolení potřebujete. Ale NWR se stejně vždy řídí zásadami Equator Principles, takže i v případech, kdy to příslušné předpisy nevyžadují, společnost omezuje dopady své těžby na životní prostředí.

Jakou konkrétní výzvu pro vás tento projekt představuje? Myslíte kromě jazykové bariéry!? S oblibou se snažím jednání oživovat humornými výroky historických postav. Například říkám, že sám Einstein řekl, že nejhloupější věcí na světě je

Open Mine 3 I 2012

8

bezpečnost

opakovat stále totéž a očekávat jiný výsledek. Rád se o tyto perly dělím se svým týmem, aby věci viděli ve správném světle. Jsem zvyklý na to, že je nutné testovat všechny hranice. Tady například nastala jedna situace, podle mého čistě byrokratická záležitost. Byl to problém na papíře, nikoliv skutečný. Řekl jsem svým lidem, že se zdá, že nám nezbývá nic jiného, než se diktátu byrokracie nepodřídit a jít do toho bez potřebných povolení i za cenu pokuty. Jenže pak přijdou ke slovu naše zásady Equator Principles, a vy musíte naopak říct: „Ne, tohle nepřipadá v úvahu, musíme najít jiný způsob.“

Ale mnoho jiných společností by šlo tou jednodušší cestou… Jistě. Ale já testuji všechny domnělé hranice, což zafungovalo, protože jsme ten problém nakonec opravdu vyřešili jinak. Hledali jsme způsob, jak to udělat bez pokuty a nakonec jsme ho našli. Z hladce probíhajících projektů se mnoho nového nenaučíte, zato se to naučíte ze situací, u nichž si říkáte, že už je nikdy nechcete zažít. Někdy se stane, že se dostanete do cíle, aniž by vám došlo, jaké bylo vlastně štěstí projekt dotáhnout. Aniž jste si to uvědomili, prošli jste zrovna minovým polem. Tahle profese stojí na zkušenostech. Samozřejmě se všichni řídíme nějakými obecnými osvědčenými postupy, ale pak to je právě zkušenost, která vám dává signál: „Tohle nevypadá, jak by mělo.“ Vypěstujete si šestý smysl, který vám napoví, kde hrozí další průšvih. Takže to ostatní necháte pro tu chvíli běžet a soustředíte se jen na eliminaci tušeného rizika.

Narazil jste za svou kariéru na nějaký velký problém, který se vám podařilo vyřešit? Vždy najdete něco, co mohlo probíhat lépe, a nejde vždy jen o chybu na vlastní straně. Při jednom projektu jsme během realizace třeba přišli o hlavního dodavatele. Následovala poměrně velká právní bitva, během níž jsme byli schopni doložit, že jsme postupovali standardně, a to byl moment, kdy jsme určitě zúročili své dosavadní zkušenosti. Ze sporu jsme nakonec vyšli bez poskvrny. A důl jsme vybudo-

rekultivace

vali, je nádherný a funguje bezvadně. Dalším případem byl projekt dodávek vody z Lesotha do Jihoafrické republiky. Hlavní dodavatel, francouzská společnost, v dalším příkladu známých neznámých, obrovským způsobem podcenila délku štoly, kde bylo nutné provést obetonování. Přesná čísla si nevybavím, ale řekněme, že předpokládali 500 metrů, ale potřeba bylo pět kilometrů. V tu chvíli byl způsob, jakým hodlali dostávat beton do podzemí, nepoužitelný. Naše společnost, RSV, navrhla a realizovala pro projekt ražby důlní technologii. Namísto toho, abychom dolů posílali náklad na vozech po úpadnici, spustili jsme pomocí jednobubnového důlního zdvihacího stroje dolů pár kolejových kyvadlových vozů, každý se dvěma míchačkami na beton o obsahu 25 tun. To nám umožnilo dolů dostat 100 tun betonu v každém cyklu. Tento systém fungoval tak dobře, že ho dnes v podobných situacích uplatňují na celém světě standardně.

Jakou přidanou hodnotu může do projektu Dębieńsko vnést mezinárodní úhel pohledu? Dám příklad. Uvedená cena zahloubení úpadnic pro nás byla překvapením. Myslím si, že tým se poohlížel pouze lokálně, ale na mezinárodním trhu by třeba bylo možné získat lepší ceny. Pak je tu hloubení šachet. To je funkce trhu. Pokud je trh nahoře, jsou dostupné zdroje po celém světě omezené a nezbývá, než za ně zaplatit víc. V současné době se snažím zjistit, jak na tom trh je. Celosvětově se na tom trh zdá být docela dobře. V Evropě se toho tak moc neděje, ale na mezinárodním poli jsou věci celkem v pohybu. Uvidíme.

Jelikož se pohybujete v prostředí, které se dost liší od toho, na něž jste byl zvyklý, jaké zkušenosti z dolů OKD jste byl schopen využít? Ve skutečnosti jsou z hlediska těžby mezi různými místy jen malé rozdíly. Lidé z OKD rozumějí svým důlním činnostem lépe než kdokoliv jiný a kromě toho jsme najali německou společnost, která intenzivně pracovala na zlepšení efektivity v dolech

odpovědnost

OKD. Snažíme se od samého počátku uplatňovat ty nejlepší metody k tomu, aby v Dębieńsku vznikl zcela moderní důl. Rozhodně tedy využíváme nejen zkušeností OKD, ale i externích specialistů na zlepšování efektivity, které si OKD najala. Věříme, že se tady dostaneme na stejně vysokou úroveň, na jakou se dostala OKD.

Řekněte nám něco o svém životě v Dębieńsku. Je tu s vámi vaše rodina? Rodina zůstala v Jižní Africe. Myslím, že moje žena je docela ráda, že se může věnovat věcem, které ji zajímají, aniž by se o mne musela pořád starat! Můj syn, který letos oslaví třicetiny, se nedávno přestěhoval do Filadelfie, kde bude studovat MBA na Wharton School pennsylvánské univerzity. Šestadvacetiletá dcera vyučuje angličtinu a chystá se na zkoušku hry na klavír na Královské hudební akademii. Jsem na svou rodinu velice pyšný.

Dělíte tak svůj čas mezi Polsko a Jižní Afriku? Tady pobývám osm až deset týdnů, a pak jedu domů, tedy do Pretorie, na čtrnáct dnů. V mém oboru je takový režim celkem běžný. Když jsem tady, rád si zahraju golf. Místní kuchyně mi opravdu chutná, výběr mi omezuje jen fakt, že nejsem právě vyznavač česneku. Momentálně ještě bydlím ve vile v Ostravě, ale už si hledám nějaké vhodné bydlení v Rybniku.

Učíte se polštinu? Ta je na mě zatím dost těžká. V češtině jsem už schopen pochytit předěly mezi jednotlivými slabikami, ale Poláci mluví tak rychle, že mi všechno spíše splývá. Co bych ale rád viděl je scrabble v polštině se všemi těmi Z a S a skoro žádnými samohláskami. Byla by to určitě velice zajímavá směsice. Musím dodat, že tu máme dva vynikající tlumočníky, kteří jazykovou bariéru mírní. Ale považuji se za velmi schopného komunikátora. Přivést lidi k tomu, aby dělali i to, co původně dělat nechtěli, a aby se na to dokonce těšili, to je definice opravdu dobrého projektového manažera. Vladimír Bystrov

Open Mine 3 I 2012

9

ekonomika

interview

technologie

Zachycování a ukládání oxidu uhličitého V posledních několika desetiletích se zachycování a ukládání oxidu uhličitého (carbon capture and storage, CCS) považovalo za průlomovou technologii, která měla umožnit pokračování ve spalování fosilních paliv k výrobě energie, aniž bychom přitom dále poškozovali životní prostředí. Bohužel je oblast CCS od svých počátků plná slepých uliček, zklamaných nadějí a nenaplněných slibů. Teoreticky má technologie CCS zabraňovat úniku oxidu uhličitého (CO2) do ovzduší v důsledku využívání fosilních paliv jako zdroje k výrobě elektrické energie a v dalších průmyslových odvětvích, a to prostřednictvím zachytávání CO2, jeho přepravy a následným ukládáním do podzemních geologických útvarů bezpečně mimo zemskou atmosféru. Skutečnost se však ukázala jako daleko složitější a nákladnější. Ačkoliv se již některé z postupů, které tvoří součást CCS, úspěšně používají v oborech, jako je například těžba zemního plynu, zdá se, že jednotný, integrovaný systém CCS pro komerční využití, který by bylo možné osadit například na tepelnou elektrárnu spalující uhlí, je stále v nedohlednu. Vlády po celém světě již vyzkoušely všemožné pobídky ve snaze nastartovat rozvoj CCS, ovšem značná kapitálová nákladnost a nejistá návratnost zatím brání tomu, aby mnohé z plánů překonaly fázi rýsovacího prkna. Ty projekty, které pokročily dále, měly silnou finanční podporu ze strany státu. Jejich ekonomická životaschopnost je totiž i nadále diskutabilní. Ve světě existuje nejméně osm projektů v závěrečných fázích plánování, většina z nich v zemích Severní Ameriky. Nejpokročilejší projekt je již ve výstavbě v kanadské provincii Saskatchewan, kde se zachytávání oxidu uhličitého z tepelné elektrárny na uhlí plánuje od roku 2014.

V Evropě se zpočátku technologii CCS slibovala značná dotační podpora s velkou ambicí mít do poloviny desetiletí deset až dvanáct projektů v provozu. Na pomoc s jejich financováním napříč kontinentem byla vyhrazena část výnosů z programu obchodování s emisními povolenkami v EU, ovšem prodlevy v realizaci projektů zpozdily všechny termíny o několik let. Evropská unie vytvořila fond ve výši tří miliard eur určený k podpoře evropských firem při budování komerčně životaschopných projektů CCS. Ovšem jeho velikost byla navázána na hodnotu emisních povolenek, která

„Aby byly projekty CCS v EU ekonomicky smysluplné, musela by být cena za tunu oxidu uhličitého nastavena alespoň na 80 EUR. Emisní povolenky přitom mají v současné době hodnotu pouze kolem 8 EUR za tunu.“

Open Mine 3 I 2012

10

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Zachycování

Shromažďovací zásobníky

CO2 CO2 CO2

Metan CO2 Ropa nebo plyn

CO2

během dvou let od spuštění projektu klesla o více než 50 procent. Hodnota fondu je v současné době přibližně 1,5 miliardy eur a počet projektů je předmětem přehodnocení. Na prvním místě z osmi návrhů je elektrárna s CCS v anglickém hrabství Yorkshire následovaná projektem v polském Belchatowě a průmyslovým projektem Green Hydrogen v Nizozemsku. Evropská komise se již nechala slyšet, že vzhledem k dostupným zdrojům bude možné podpořit pouze dva nebo tři projekty, což bude znamenat, že množství dalších z nich napříč evropským kontinentem bude muset čekat na případná další dotační kola. Komise dále uvedla, že členské země požádá o potvrzení projektů do začátku října 2012 s cílem rozhodnout o dotační podpoře do konce roku. Tyto projekty budou vyžadovat další finanční podporu z národních rozpočtů, které jsou však od začátku finanční krize pod stálým tlakem. Například britská vláda v loňském roce spustila soutěž na komercializaci CCS s dotací ve výši jedné miliardy liber, která je však předmětem přepracování rozpočtu v reakci na přehodnocení výdajových priorit vlády. Kromě otázek financování počátečních kapitálových výdajů bude technologie CCS k tomu, aby byla udržitelná na širším trhu výroby elektrické energie, vyžadovat také životaschopný ekonomický model. Je jasné, že tepelná

CO2

Uklá ládání

Netěžitelná uhelná sloj

Hlubinný akvifer (zvodeň) Vyčerpané ložisko ropy nebo plynu

Schéma procesu zachycování a ukládání oxidu uhličitého.

elektrárna spalující uhlí osazená technologií CCS nebude nikdy schopná rovnocenným způsobem komerčně soutěžit s tradičními elektrárnami. Snaha o osazování technologií CCS na elektrárny může být úspěšná pouze na trhu, kde bude každá tuna vypuštěného oxidu uhličitého odpovídajícím způsobem oceněna. Existují odhady, že k tomu, aby byly projekty CCS v Evropské unii ekonomicky smysluplné, musela by být cena za tunu oxidu uhličitého nastavena alespoň na 80 eur. Emisní povolenky přitom mají v současné době hodnotu pouze kolem osmi eur za tunu. Další významnou překážkou v rozvoji CCS je nedostatečná celosvětová shoda na nutnosti řešit otázku emisí oxidu uhličitého. Bylo by zcela marnou snahou, kdyby evropské a severoamerické země vynakládaly miliardy eur na zavádění této technologie, pokud by rozvíjející se ekonomiky, jako jsou například Indie a Čína, pokračovaly každoročně v budování stovek nových

tepelných elektráren na uhlí. Selhání nedávných jednání o řešení klimatických změn je důkazem náročnosti dosažení shody na celosvětové úrovni. Z Číny však alespoň přicházejí pozitivní zprávy o tom, že se země zavázala vybudovat ukázková zařízení k provozu technologie CCS. Cesta k zavedení CCS do praxe tak ještě bude lemovaná mnoha nezanedbatelnými problémy. Zdá se, že vlády zemí po celém světě jsou si mlhavě vědomy skutečnosti, že změny klimatu by s sebou mohly nést celou řadu katastrofických dopadů, a zároveň si uvědomují, že žijeme ve společnosti a hospodářském systému, který vyžaduje značné množství energie vyráběné z fosilních zdrojů. Technologie CCS představuje součást řešení, kterým bychom mohli tyto protichůdné potřeby vyvážit. Stephen Hough, Analytik trhů New World Resources [email protected]

Open Mine 3 I 2012

11

ekonomika

interview

technologie

Ferrit: spolupráce s OKD je pro nás zásadní Výrobní haly lesknoucí se novým modrým nátěrem, výstavba nové v jejich těsném sousedství a čilý ruch uvnitř i venku mezi nimi. Za tím vším moderní zkušební polygon, kde se testují nové technologie nezbytné pro zajištění důlní dopravy, ať už se pohybují po kolejích, nebo po závěsné drážce. Jako dominanta se u něj tyčí věž zkušebního mostu, který díky zvedacímu zařízení umožňuje naklánění mostu a simulaci jízdy lokomotivy v úklonu až 35°. Vítejte v areálu firmy Ferrit v průmyslové zóně ve Starém Městě u Frýdku-Místku, která je hlavním dodavatelem těžařů v ambiciózním projektu Nový systém logistiky a dopravy v OKD.

NWR: lídr v zaměstnanosti, investicích i spolupráci s dodavateli v regionu Společnost NWR je díky dceřiným společnostem OKD, a.s., a OKK Koksovny, a.s., s převahou největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Práci totiž dává více než 18 000 lidí. Činnost skupiny na sebe zároveň váže další tisíce pracovních míst v regionu. Technologie, náhradní díly, materiály potřebné pro hlubinnou těžbu černého uhlí a výrobu koksu nebo nezbytné služby firmě totiž dodává zhruba 1200 firem, z nichž většina sídlí právě zde. Těžařská firma OKD investuje každoročně do technologií a zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhruba pět miliard korun. Kromě renomovaných světových výrobců, jako jsou Caterpillar, Sandvik nebo Deilmann-Haniel, společnost OKD

dlouhodobě spolupracuje s osvědčenými výrobci v regionu. Jedním z nich je firma Ferrit z Frýdku-Místku, která má klíčové postavení v projektu modernizace logistiky a dopravy v OKD. „V minulých letech jsme především díky programu POP 2010 masivně investovali do hlavních procesů, jimiž jsou dobývání a ražení. Aktuálně je třeba upřít pozornost na ty doprovodné, kde se skrývají velké možnosti zvýšení efektivity a získání úspor. Postavení logistiky při těžbě je zcela zásadní a zasahuje do mnoha dalších oblastí. Ať už jde o systém skladování a manipulace s materiálem, sledování jeho pohybu a hospodárné nakládání nebo o bezpečnost. A ta je u nás ve všech ohledech na prvním místě,“ říká manažer OKD pověřený řízením projektu Marian Weiser. V čem je spolupráce OKD a Ferritu významná a na co konkrétně se zaměřuje? A co oběma stranám přináší dalšího kromě čistě ekonomického efektu? Pojďme se na firmu Ferrit a její roli v dodavatelském řetězci OKD podívat blíže.

Český výrobce vybavuje doly po celém světě Společnost Ferrit si příští rok připomene dvacet let od svého vzniku. Svým zaměřením na vývoj, výrobu, opravu, servis a prodej dopravního a manipulačního zařízení pro doly i povrchové provozy navázala na dlouhou tradici českého hornického strojírenství. „Jsme největším výrobcem jednokolejných důlních závěsných lokomotiv nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku,“ upozorňuje obchodní manažer Ferritu Jaromír Hlisnikovský na jeden ze segmentů výrobního programu a popisuje, jak se z českého výrobce stal významný hráč na poli dodávek pro doly po celém světě.

Open Mine 3 I 2012

12

bezpečnost

Kromě výrobního závodu u Frýdku-Místku, kde Ferrit zaměstnává zhruba 300 lidí, má firma další v klíčové zemi pro vývoz svých technologií, tedy v Rusku. V něm zaměstnává kolem 500 pracovníků. Kromě tradičních těžařských velmocí, jako jsou Polsko, Ukrajina nebo Kazachstán, a sousedního Slovenska, se firma začíná prosazovat na dynamicky se rozvíjejících asijských trzích, především v Číně a Vietnamu. Navazovat spolupráci začíná například v Indii. „Implementace moderních důlních technologií je zde teprve v počátcích. Navíc pochopit místní mentalitu, legislativní systém a překonat byrokratické překážky je pro evropské firmy velice obtížné. Od těžby formou komorování zdejší těžaři teprve postupně přecházejí ke stěnování. Kromě řešení dopravy a logistiky jako hlavního segmentu našeho stěžejního výrobního programu v zahraničí nabízíme i kompletní vybavení dolu na klíč,“ popisuje Hlisnikovský.

rekultivace

odpovědnost

Lokomotiva může být řízena dálkovým ovládáním, mrtvé úhly a nepřístupná místa jsou kontrolována monitorovacím systémem, který se skládá z monitoru umístěného v kabině řidiče a dvou kamer.

na pásový dopravník slouží stroj k jejich rozbíjení hydraulickým kladivem. Výhodou je, že pro všechny typy lopat a kladiv slouží pouze jedno rameno a výměna nástroje je proto rychlá a flexibilní.

Ferrit dodává do dolů OKD také další technologie, ať už jde o závěsný hydrau-

Firma současně vyrábí lokomotivy a plošiny pro transport materiálu

Perspektivu vidí firma i v Americe, především v Argentině a Mexiku, kam v poslední době zaměřila svou pozornost. „Velice zajímavým a dynamicky rostoucím trhem je také Turecko, kde působíme ve spolupráci se společností Vítkovice Machinery Group. Oni zde staví elektrárnu a my kompletně vybavujeme sousední hnědouhelný důl, který jí bude dodávat palivo,“ upozorňuje na úspěšnou spolupráci dvou českých firem v zahraničí Hlisnikovský. Nová lokomotiva umožní dopravu kontejnerové soupravy s hmotností až 40 tun.

Důlní doprava po kolejích i drážce Nejvýznamnější součástí dodávek Ferritu pro OKD jsou důlní závěsné nebo kolejové lokomotivy. Firma vyvinula závěsnou diesel-hydraulickou lokomotivu DLZ210F pro těžká břemena, která navazuje na předchozí typ DLZ110F, a především díky většímu výkonu motoru hraje významnou roli při projektu kontejnerizace dopravy v dolech OKD. Nová lokomotiva má oproti předchozí o více než 40 % vyšší výkon, umožní tedy dopravu kontejnerové soupravy s hmotností 24 tun s úklonem až 30°. Využití najdou nové stroje i při přepravě osob nebo největších mechanizovaných výztuží mezi poruby vážících až 40 tun.

lický naviják ZHN2000F určený k manipulaci s objemnými břemeny po drážkách s úklonem až 30°, dálkově ovládaný závěsný důlní manipulátor DMZ50F-RC sloužící jako tažný prostředek pro transport materiálu nebo elektrohydraulický důlní manipulátor ŠA-MAN-01 využívaný pro pohon hydraulického navijáku nebo zdvihacího zařízení. V důsledku požadavků OKD firma vyvinula také několik typů přibírkového stroje PSU, které se liší především svou hmotností od 7 do 10 tun, rozměry a tedy možností operovat v důlních dílech různých profilů a za specifických podmínek. Kromě nakládání hornin

po ozubnicové dráze nebo po kolejích. Na Dole Darkov se úspěšně používá důlní lanová dráha pro dopravu osob, která významně přispívá k pohodlnější a bezpečnější cestě horníků na pracoviště a zpět v delších chodbách s větším úklonem. Kdo se chce o firmě dozvědět více, může navštívit jejich webové stránky www.ferrit.cz. A že se jedná o firmu se zastoupením po celém světě je zřejmé už z toho, že jsou přístupné v šesti jazycích včetně čínštiny. Marek Síbrt [email protected] 

Open Mine 3 I 2012

13

ekonomika

interview

technologie

Kvalifikovaní lidé jsou pro budoucnost NWR klíčoví Více než tři desítky hornických učňů zvládly díky podpoře NWR v letošním roce závěrečné zkoušky na Střední škole techniky a služeb v Karviné. Po dvaceti letech šlo o první vyučence, kteří absolvovali obor se specializací na práci v hornictví v České republice, a po prázdninách nastoupili do dolů dceřiné společnosti NWR, OKD, a.s. Od školního roku 2012/2013 je navíc možné studovat na stejné škole v Karviné hornictví jako maturitní obor. Nadále se rozvíjí spolupráce firmy se Střední průmyslovou školou v Karviné v oblasti pomaturitního studia zaměstnanců a VŠB-TU Ostrava na univerzitní úrovni. Hornické učňovství se v roce 2011 vrátilo díky OKD i do Havířova.

odborná učiliště (pro větší počet učňů), učňovská střediska (pro menší počet učňů) a učňovské školy zajišťující teoretické vzdělávání. Nařízení státu převzal veškerou péči na svá bedra tehdejší národní podnik OKD, přičemž nábor učňů probíhal po celém tehdejším Československu.

Tradice hornického školství Hornické učňovství má v kraji dlouholetou tradici. Pojďme se proto na moment podívat do historie. Už v roce 1894 byla založena přípravná hornická škola na dole Hohenegger v Karviné. Na počátku 20. století postupně vznikaly jednoroční hornické pokračovací školy. Např. v roce 1904 začaly fungovat tyto školy ve Slezské Ostravě (tehdy Polské Ostravě) a Orlové-Lazích. V roce 1905 zahájila výuku Odborná škola pro horníky v Mariánských Horách, která nabízela široké spektrum oborů od strojnictví přes elektrotechniku až po studium horního zákona. Za dvacet let její existence ji studovalo téměř 1 500 žáků z celého Ostravska. V období tzv. první republiky mezi dvěma světovými válkami platily ministerstvem vydané jednotné osnovy pro dvouleté hornické pokračovací školy, kterých bylo v ostravsko-karvinském revíru celkem 11. Největší rozmach hornického učňovství zažil ostravsko-karvinský revír po nástupu komunistického režimu v roce 1948, kdy postupně vznikala

Struktura a délka studia se v návaznosti na vývoj technologií postupně měnily. Počet učňů kontinuálně narůstal a oproti roku 1947, kdy se v revíru na budoucí uplatnění připravovalo zhruba 800 učňů, v roce 1971 už to bylo 5 589 učňů v 11 učilištích. V 80. letech navíc zavedla téměř všechna učiliště hornické maturitní obory. Horničtí učni byli oproti jiným oborům preferováni a požívali mnoha výhod – dostávali kapesné, kompletní oblečení, bylo jim bezplatně zajištěno ubytování. I proto se na tento typ škol hlásily především děti z chudších rodin. Absolventi si mohli po vyučení zvyšovat kvalifikaci v Ostravě a Havířově. V roce 1990 přijala vláda usnesení zakazující práci v podzemí osobám mladším 21 let. To byl spolu s postupným útlumem těžby první a zásadní krok k postupnému zániku hornického učňovství a rozkladu celého systému hornického školství. V devíti učilištích OKD (z toho 7 hornických) se ve školním roce 1989/1990 vzdě-

Open Mine 3 I 2012

14

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Před dokončením studia sfárali učni do Dolu Darkov, aby se seznámili se skutečným pracovním prostředím horníků.

lávalo téměř 9 000 učňů, přičemž ve dvou z nich, která byla v Karviné, se jednalo o 1 811 učňů. Základy hornického středního odborného školství v ostravsko-karvinském revíru sahají až do roku 1871, kdy byla v centru Ostravy založena dvoutřídní Horní škola. Původně probíhalo vyučování v ranních hodinách, aby žáci zvládli absolvovat pracovní směnu. Od roku 1912 byli práce v dole zproštěni a vyučování mohlo probíhat celý den. K rozmachu školy došlo po druhé světové válce a následně nástupu komunistického režimu. Název školy se několikrát změnil a počet absolventů zásluhou

zvyšující se produkce rostl. Po listopadovém převratu v roce 1989 a poklesu zájmu o studium hornictví měnila škola svou specializaci i název, hornictví příbuzné obory se z ní vytratily a škola se v současnosti zaměřuje především na elektrotechniku a příbuzné obory. Tradice hornického vysokoškolského vzdělání sahá v českých zemích až do 18. století, kdy probíhala výuka montaniky jako na prvním vysokoškolském báňském učiliště na světě na Univerzitě Karlově v Praze. Škola v Příbrami, která byla založena v roce 1849 a postupně se v roce 1865 transformovala na instituci

vysokoškolského charakteru, byla v souvislosti se změnami ve struktuře národního hospodářství po druhé světové válce přemístěna v roce 1945 jako Vysoká škola báňská do Ostravy. V roce 1951 v jejím rámci vznikla samostatná hornická fakulta, která byla později sloučena s fakultou geologickou a postupně vznikla současná Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava.

Nedostatek kvalifikovaných horníků na trhu práce Kvalifikovaných horníků je na trhu práce v České republice v důsledku popsaných historických změn nedostatek. Společnost OKD je proto

Open Mine 3 I 2012

15

ekonomika

interview

technologie

směřující k zajištění kvalifikované pracovní síly pro firmu – od učňů až po vysokoškoláky – který zahrnuje nejen studenty, ale i stávající zaměstnance OKD, kteří si chtějí i potřebují zvýšit kvalifikaci.

Renesance hornického učňovství Na Střední škole techniky a služeb v Karviné, která byla po několik desetiletí tradiční líhní zaměstnanců pro černouhelné doly v ostravsko-karvinském revíru, iniciovala společnost OKD před čtyřmi lety renesanci učňovských hornických oborů. Konkrétně otevřením specializací Zámečník – důlní provozy a Elektrikář – důlní provozy. Díky tomu letos školu opustili první kvalifikovaní učni, kteří nastoupí do jednotlivých dolů OKD.

V průběhu studia absolvují učni kromě praxe na povrchových pracovištích dolu OKD také exkurzi do cvičné štoly ve Staříči.

mimořádně aktivní v rozvoji hornických vzdělávacích oborů v moravskoslezském regionu, které by připravily budoucí zaměstnance pro její doly. Důraz na zvyšování kompetencí horníků souvisí mimo jiné s programem POP 2010, v jehož rámci firma v uplynulých letech za více než 10 miliard korun vybavila své doly špičkovými razicími a dobývacími komplexy. Na poli nejmodernějších technologií jsou patrné dynamické změny i v hornictví. Pro obsluhu moderních strojů firma potřebuje vysoce kvalifikovaný personál, který český vzdělávací systém není schopen připravit a nabídnout. „Nedostatek technického vzdělání a nezájem o něj je celospolečenským problémem, který řeší všechny průmyslové podniky. Nejsme v tom výjim-

kou,“ vysvětluje personální ředitelka OKD Jarmila Ivánková. Průmyslové subjekty v České republice tak řeší zdánlivě nepochopitelný problém. Ačkoliv se vlivem hospodářské recese na úřadech práce opět začínají tvořit zástupy žadatelů o práci, firmy se shodují na dvou zásadních skutečnostech: na trhu práce chybí technicky vzdělaní lidé a současná struktura školství neodpovídá potřebám české ekonomiky postavené tradičně na silné roli průmyslu. Klíčové firmy se proto rozhodly situaci aktivně řešit podporou technických oborů na středních a vysokých školách, a tím fakticky suplovat roli veřejné správy. V případě OKD se jedná o program OKD Akademie. Jde o ucelený projekt

Ukázalo se, že mezi žáky základních škol a jejich rodiči je o hornické obory velký zájem. Firma proto o dva roky později navázala spolupráci na obdobné bázi jako v Karviné také se Střední školou Havířov-Šumbark, kam loni v září nastoupily do prvního ročníku další dvě třídy potenciálních horníků. Ve školním roce 2011/2012 tak navštěvovalo obě školy 125 budoucích horníků. Podle předpokladů by jejich počet měl růst až na 180. Co mladé lidi a jejich rodiče na studiu vlastně láká? Budoucí důlní zámečníci a elektrikáři dostávají od OKD měsíční stipendium 1 000 Kč, praxi absolvují na povrchových pracovištích firmy a v létě si mohou zájemci přivydělat na brigádách. Ale hlavně: po ukončení školy mají zajištěné zaměstnání v moderní firmě s perspektivou do budoucna. A to je v kontextu sociálně-ekonomického prostředí Moravskoslezského kraje, který patří v rámci České republiky k regionům s nejvyšší mírou strukturální nezaměstnanosti, klíčovou

Open Mine 3 I 2012

16

bezpečnost

motivací pro zájemce o studium. „To pro mě bylo největší lákadlo. V našem regionu není vůbec jednoduché najít práci. Navíc dobře zaplacenou. S OKD mám jistotu, že po studiu budu pracovat s nejmodernějšími stroji ve významné firmě a s dobrým platem. Podle mě má tahle práce budoucnost a perspektivu. Na Karvinsku se uhlí jen tak těžit nepřestane,“ říká čerstvý absolvent zámečnického oboru Tomáš Siuda.

rekultivace

na středních školách a vysokoškolským studiem na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava,“ upozorňuje na další zajímavý aspekt ředitelka školy Iva Sandriová. Škola zároveň otevřela večerní tříleté studium hornictví, kde mohou maturitu z hornických oborů získat současní zaměstnanci OKD.

Podpora hornických inženýrů Maturita z hornictví Že to OKD myslí s podporou technického vzdělávání skutečně vážně, potvrzuje fakt, že v září nastoupili na Střední školu techniky a služeb Karviná první studenti maturitního oboru Hornictví. „To nám přivede další kvalifikované lidi, které nezbytně potřebujeme,“ popisuje Ivánková. Studenti budou mít nárok na stejné výhody jako učni jen s rozdílem, že budou dostávat vyšší, dvoutisícové stipendium. „Nový studijní stupeň vyplní mezeru mezi učňovskou přípravou horníků

Maturitou podpora studentů ze strany OKD ale zdaleka nekončí. Firma si uvědomuje, že potřebuje špičkové, vysoce kvalifikované odborníky, a proto je dál podporuje na maturitních nástavbách nebo na technických oborech na VŠB-TU – Ostrava, která je historicky tradiční líhní hornických inženýrů. Budoucí inženýři mají kromě stejných výhod jako učni či maturanti a vyššího pětitisícového stipendia zajištěnu odbornou podporu při psaní seminárních a závěrečných diplomových prací. Společnost OKD chce s univerzitou spolupráci nadále prohlubovat, snaží se

odpovědnost

být aktivní a ukázat, že těžba černého uhlí je a zůstane perspektivním oborem.

Podpora vzdělávání v Polsku Že je důraz na špičkovou odbornost zaměstnanců nedílnou součástí personální politiky NWR, dokládá firma i během příprav na těžbu v polském Dolu Dębieńsko. S podporou hornického školství zde začala ještě před tím, než odstartovala výstavba infrastruktury dolu. NWR KARBONIA podpořila otevření dvou tříd s hornickým zaměřením v učňovské a průmyslové škole, které jsou součástí Integrované školy v Czerwionce-Leszczynách. Škola dostala peníze na vybudování elektrotechnické dílny. Ale také záruku, která je jednou z podmínek otevření hornických tříd, a to, že studenti budou vykonávat praxi na povrchových pracovištích dolu. Navíc byl zaveden motivační systém odměn pro žáky hornických tříd závisející na jejich prospěchu. Marek Síbrt [email protected]

Profil NWR i na LinkedIn Společnost New World Resources Plc („NWR“) naleznete od srpna letošního roku i na sociální síti LinkedIn, která se orientuje na profesní kontakty. Cílem sítě je vytvářet kontakty mezi profesionály z nejrůznějších oborů. Prostřednictvím LinkedIn může firma vyhledávat potenciální zaměstnance, stejně tak jednotlivec může přes svůj profil nalézt pracovní místo. NWR ve svém profilu na LinkedIn stručně charakterizuje obor svého působení a představuje ve zkratce hlavní produkty, tedy energetické a koksovatelné uhlí a koks. Stát se tzv. followerem (tedy připojit se ke sdílení informací a získat možnost navázat kontakty) může každý, kdo má svůj profil na síti LinkedIn. Stačí navštívit webové stránky www. newworldresources.eu a klinout na modrou ikonu LinkedIn.

Open Mine 3 I 2012

17

ekonomika

interview

technologie

Těžba černého uhlí v Polsku Polsko se může pochlubit dlouhou a hrdou tradicí těžby uhlí, která sahá až na samý počátek průmyslového rozvoje země. V období vlády komunistického režimu bylo hornictví středem pozornosti a horníci oslavováni coby úderníci centrálně plánovaného hospodářství státu. Protože bylo hornictví v těchto dobách považováno za jeden z nejvýznamnějších oborů, dostávalo se těžařským společnostem štědrých dotací. Ceny uhlí navíc podléhaly regulaci, která je držela na dostupné úrovni. Transformace polského hospodářství po pádu komunismu ale postavila tento sektor před problémy přezaměstnanosti, nízké úrovně produktivity práce a slabého vedení, jejichž dopady jsou patrné doposud. Například v roce 1978 v době vrcholu komunistického režimu produkovalo Polsko ročně kolem 190 milionů tun černého uhlí. Tento objem klesl v roce 1990 při existenci 70 činných dolů na přibližně 150 milionů tun. Drastická restrukturalizace, která v tomto odvětví proběhla při přechodu k tržnímu hospodářství, znamenala další pokles těžby, a to až na 76 milionů tun v roce 2011. Přičemž počet aktivních dolů se snížil na 32. I přes klesající produkci zůstává Polsko v současné době největším producentem černého uhlí v Evropě a významným hráčem v celosvětovém měřítku. V roce 2011 připadalo na Polsko zhruba 40 pro-

cent celkové evropské produkce (bez započtení Ruska).  Podílem na celosvětové těžbě černého uhlí ve výši přibližně 1,2 % byla země devátým největším producentem této komodity. Černé uhlí se v Polsku dobývá ve dvou oblastech: v Horním Slezsku a na jihovýchodě země, v okolí města Lublin. Až do roku 2000 probíhala těžba i v Dolnoslezské uhelné pánvi na jihozápadě země, ovšem pod tíhou geologických rizik a vysoké finanční náročnosti těžby byly doly v této oblasti uzavřeny. Valnou většinu produkce představuje energetické uhlí, které společně s významnými zásobami hnědého uhlí slouží k pokrytí více než 90 % spotřeby elektrické energie v zemi. Zbývající podíl produkce pak připadá na uhlí se středním obsahem těkavých látek a poloměkké koksovatelné uhlí, které se dodává do oceláren

Produkce černého uhlí v Polsku 250 Koksovatelné uhlí

v milionech tun

200

Energetické uhlí 150 100 50 0 1978

1980

1990

2000

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: IEA

Open Mine 3 I 2012

18

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Gdańsk

a koksoven soustředěných především na jihozápadě země. Proces transformace polských těžebních společností na nezávislé a životaschopné obchodní společnosti se stal zdlouhavým a často politicky náročným úkolem. Na počátku tohoto procesu došlo k uzavření mnoha dolů, zatímco jiné byly sloučeny do čtyř či pěti větších podniků. Ovšem v průběhu 90. let minulého století a v první dekádě stávajícího století polský stát pod tlakem velice silných odborových organizací nadále celý sektor významně dotoval, a chránil ho tak před realitou působení tržních sil. Tím zároveň odkládal dokončení úplné a řádné restrukturalizace těžebního průmyslu v zemi. Až do roku 2009 zůstávaly všechny polské těžební společnosti plně v majetku státu, a to prostřednictvím ministerstva financí. V roce 2009 se důl Bogdanka ležící v lublinské pánvi stal svým uvedením na varšavskou burzu prvním privatizovaným těžařem v zemi. Vstup Polska do Evropské unie v tomto období a s tím související závazky dodržovat pravidla platná pro státní podporu přiměly polské ministerstvo financí urychlit restrukturalizaci sektoru. Polská vláda rovněž oznámila svůj záměr v nadcházejících letech privatizovat všechny těžební společnosti. V souladu se zmíněnými plány byla v minulém roce na burzu částečně (z 33 %) uvedena další těžební společnost, Jastrzębska Spółka Węglowa S.A. Jde o firmu s dobrým vedením, která disponuje zásobami kvalitního koksovatelného uhlí a zároveň má dlouhodobě zavedené odběratele z řad předních výrobců oceli. Současně je největším evropským producentem koksovatelného uhlí, kterého v roce 2011 prodala přibližně 5 milionů tun. Kromě toho provozuje rozsáhlou koksárenskou výrobu s roční kapacitou kolem 3–4 milionů tun. V rukách státu zůstávají další dvě společnosti: Kompania

Szczecin

Wis

Warta

ła

Poznań

Warszawa

Gubin

Lublinská pánev

Odr a

Konin-Adamov Belchatów

Bogatynia Legnica

Wrocław Sa

n

Dolnoslezská uhelná pánev

Lignit Černé uhlí

sła

Katowice

Wi

Kraków

Hornoslezská uhelná pánev

Mapa uhelných pánví v Polsku.

Węglowa S.A. (KW), největší těžařská skupina v Evropě s roční kapacitou těžby ve výši téměř 40 milionů tun energetického uhlí, a společnost Katowicki Holding Węglowy S.A. (KHW) s kapacitou produkce ve výši 12 milionů tun energetického uhlí ročně. Polská vláda plánuje obě tyto společnosti uvést na burzu v nadcházejících dvou až třech letech. Ovšem uskutečnění těchto záměrů bude do značné míry záviset na hospodářském výhledu a celkových podmínkách na trhu. Přechod k plně privatizovanému těžebnímu průmyslu tak stále ještě stojí před mnoha výzvami. Efektivní restrukturalizace společností KW a KHW bude se vší pravděpodobností podstatně obtížnějším úkolem, než tomu bylo v případech společností JSW či Bogdanka. V obou firmách, které prozatím zůstávají v rukou státu, působí silné a vlivné odborové organizace, firmy budou muset zároveň zapracovat na zvýšení provozní efektivity. Často je možné slyšet názory, že by se jedna nebo obě měly sloučit s některou z již dobře fungujících firem, tedy JSW či Bogdankou. A protože obě společnosti produkují pouze energetické uhlí, ani jedna z nich nemůže těžit z vyšších marží,

kterých je možné dosahovat prodejem koksovatelného uhlí nebo koksu. I přes výše uvedené obtíže se zdá, že budoucnost polského těžebního průmyslu bude směřovat k soukromě řízeným společnostem schopným reagovat na tržní vlivy. V tomto ohledu se dá předpokládat, že v nadcházejících letech bude na sektor působit celá řada faktorů. Domácí trh s energetickým uhlím bude vystaven narůstajícímu tlaku v podobě omezení směřujících k ochraně životního prostředí diktovaných Evropskou unií. Ta usiluje zejména o to, aby členské země vyráběly zvyšující se podíl elektrické energie z jiných zdrojů než z fosilních paliv, zatímco výroba koksu bude vždy vydána na pospas aktuální výkonnosti ocelářského průmyslu. Skutečnost, že v současné době Polsko dováží až 11 milionů tun černého uhlí ze zahraničí, je však důkazem toho, že domácí poptávka přesahuje nabídku. A to je dobrým znamením pro budoucí pokračování těžby v zemi. Stephen Hough Analytik trhů New World Resources [email protected]

Open Mine 3 I 2012

19

ekonomika

interview

technologie

Na golf mezi doly Golf nemusí být sportem pouze pro „horních deset tisíc“ nebo pro úspěšné a bohaté byznysmeny, jak se často traduje. Dceřiná společnost NWR, OKD, a.s., to dokazuje na příkladu svého právě dokončeného rekultivačního projektu v těsné blízkosti Karviné. Jeho výsledkem je unikátní a zároveň cenově dostupný areál Golf Resort Lipiny. Ten se rozprostírá na území, kde se po desítky let těžilo stovky metrů pod zemí černé uhlí, s výhledem na stále činné doly OKD a s úchvatným horským panoramatem Beskyd v pozadí. Golf pro profesionály i začátečníky Původně se ale na území mezi doly Darkov a Karviná s výhledem na Důl ČSM, kde byly ještě poměrně nedávno patrné následky těžby černého uhlí, se vznikem moderního golfového areálu, splňujícího beze zbytku parametry těch nejmodernějších hřišť na světě, nepočítalo. „S rekultivačními pracemi se začalo už v roce 1985, technická rekultivace skončila v roce 2004, a v tom následujícím pak byla lokalita zatravněna. Původně se počítalo s tím, že zde vznikne les, případně se oblast využije jako zemědělská půda. O záměru vybudovat v lokalitě golfový areál padlo definitivní rozhodnutí koncem roku 2007,“ říká ředitel OKD pro rozvoj revíru Radim Tabášek. Tomuto plánu muselo pochopitelně odpovídat i konkrétní řešení spočívající především v modelaci terénu. Vlastní práce na výstavbě areálu začaly v roce 2009 a v dubnu roku 2012 se slavnostně otevřelo Mistrovské hřiště pro zkušené golfisty, v srpnu pak následovalo slavnostní otevření Veřejného hřiště, kde mohou své první golfové krůčky absolvovat úplní nováčci bez jakýchkoliv zkušeností s tímto sportem. Původní termín dokončení areálu zpozdily v květnu roku 2010 povodně, kdy bylo v lokalitě zatopeno více než 20 hektarů plochy, na některých místech dosahovala výška hladiny až tří metrů. V důsledku této zkušenosti byla přijata řada opatření pro zajištění

bezproblémového chodu sportovního areálu i za možných přívalových srážek.

Úspěšná spolupráce těžařů a veřejnosti Lipiny jsou ukázkovým příkladem spolupráce těžební společnosti s veřejností a municipalitami. Golfové hřiště vybudovala společnost OKD. Město Karviná počítá s výstavbou nových stezek pro in-line bruslaře a cyklisty, které lokalitu propojí s lázněmi v karvinské části Darkov, zámeckým parkem v centru Karviné i atraktivní místem pro milovníky vodních sportů, Darkovským mořem. Na jihozápad od města Karviné tak vznikne rozsáhlá oblast určená pro odpočinek a volnočasové aktivity. „O tom, jak bude jakékoliv území po rekultivaci vypadat a jaké bude jeho další využití, rozhoduje vždy zastupitelstvo jednotlivých obcí a měst, o možnostech dalšího využití diskutujeme s veřejností a občanskými iniciativami, veškeré práce jsou pod kontrolou úřadů ochrany životního prostředí. Snažíme se nacházet řešení, která lidé v běžném životě ocení,“ vysvětluje Tabášek.

Přátelská cenová politika přiblíží golf lidem Co tedy na rekultivované ploše o rozloze 63 hektarů vlastně vzniklo? Zkušení golfisté mohou využít devítijamkové Mistrovské hřiště, které je s 3 567 metry jedním z nejdelších v Evropě. Naopak pro úplné začátečníky je určeno veřejné hřiště s délkou

Open Mine 3 I 2012

20

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

přesahující 1,5 kilometru, součástí areálu jsou i osvětlené cvičné plochy. Pomyslným srdcem resortu je budova s veškerým zázemím pro hráče s dominantou v podobě repliky těžní věže, která symbolicky připomíná, v jakém regionu se hřiště nachází. Z ní mají návštěvníci jako na dlani nejen samotné hřiště, ale i doly Darkov a ČSM, za nimiž se v dálce zvedá mohutné panorama Beskyd. V porovnání s ostatními golfovými areály v kraji i České republice zvolila společnost OKD naprosto odlišnou cenovou strategii, která je k zájemcům o golf mimořádně přátelská. „Chceme ukázat, že golf není jen sportem pro bohaté byznysmeny a zahrát si ho může každý, koho tato hra láká. Jsme rádi, že přicházejí rodiny s dětmi, ve spolupráci se školami a Nadací OKD pořádáme dětské akademie a vůbec chceme tento sport přiblížit lidem z regionu,“ prozrazuje manažer golfového hřiště Libor Buchta. Začátečníci si tak mohou na veřejném hřišti zahrát za 100 korun, zkušení golfisté na mistrovském za 350 korun, vstup na cvičné plochy je zdarma, nízké poplatky se platí pouze za půjčení potřebného vybavení (míče, hole, vozík…).

Golf Resort Lipiny nabízí hráčům kromě unikátního hřiště také nezaměniltený výhled s panorametem černouhelných dolů Darkov a ČSM, za nimiž majestátně ční vrcholky Beskyd.

Přátelská je i cenová politika pro členství v klubu, kde základní sazba činí 30 000 korun, senioři, junioři i děti mají výraznou slevu, stejně tak jsou významně zvýhodněni současní i bývalí zaměstnanci skupiny NWR. Ambiciózní projekt pochopitelně nebyl zadarmo. Celkové náklady se vyšplhaly na téměř 200 milionů korun, přičemž kromě prostředků OKD se na projektu podílely finance z Evropské unie.

Společnost OKD počítá s tím, že přilehlé území o rozloze 63 hektarů, na němž aktuálně probíhají rekultivační práce, by mohlo být využitou k rozšíření současného devítijamkového Mistrovského hřiště na osmnáctijamkové. Zpočátku se počítá s akcemi spíše menšího formátu, v budoucnu se možná dočkáme i prestižního turnaje profesionálů. Marek Síbrt [email protected]

Marek Síbrt vystudoval Filozofickou fakultu Ostravské univerzity. Pracoval jako mediální analytik pro společnosti InnoVatio a Media Tenor, kde měl na starosti audity komunikace klíčových klientů (České dráhy, Vodafone, T-Mobile). Pro klienty z mediální branže (Česká televize, Český rozhlas, TV Nova, STV) realizoval projekty monitorující dodržování kvalitativních standardů žurnalistiky a zákonných norem. Mediální komunikaci a sociologii vyučoval na několika univerzitách. Ve společnosti OKD zastává pozici poradce pro PR a projektového manažera. Dominantou areálu je replika těžní věže, z níž má návštěvník celý areál jako na dlani.

Open Mine 3 I 2012

21

ekonomika

interview

technologie

Hendikepovaní lidé mají díky Nadaci OKD kde bydlet i pracovat Mnozí z nás si nedokáží představit, co vše může vzniknout v areálu bývalého černouhelného dolu po ukončení jeho činnosti. Přesto mohou tyto objekty určené původně pro naprosto jiné účely, najít využití, které je prospěšné pro společnost. Pojďme se zastavit na jednom místě, kde se to díky spolupráci neziskového sektoru, státní správy i samosprávy, peněz z fondů Evropské unie a nadaci těžařské společnosti OKD úspěšně podařilo. Památkově chráněný areál bývalého Dolu Alexander v Ostravě-Kunčičkách se v posledních letech změnil k nepoznání a velký podíl na tom má i Nadace OKD. Zásluhou činnosti Charity sv. Alexandra se z chátrající lokality stalo živé centrum, které pomáhá lidem v nesnázích. V chráněných dílnách vybudovaných v areálu bývalého hlubinného dolu našlo práci více než 50 zdravotně postižených lidí, bývalá administrativní budova se pak změnila v objekt pro chráněné bydlení pro lidi s duševním postižením, organizace navíc poskytuje sociální poradenství lidem v tísni. S Charitou sv. Alexandra, která v roce 2011 oslavila desáté výročí od svého založení, spolupracuje Nadace OKD od svého vzniku v roce 2008. Doposud podpořila její projekty částkou 4 765 000 korun.

Chráněné dílny: nepodceňujme lidi s hendikepem Chráněné dílny zaměstnávající zdravotně znevýhodněné jsou klíčovou součástí činnosti Charity sv. Alexandra. Například ve stolárně v prostorách bývalé kovárny, která byla upravena na bezbariérový přístup, aby vyhovovala svým účelům, lidé s hendikepem vyrábějí věci ke každodennímu použití. Jde například o kuchyňské linky, stoly či židle. Nedílnou součástí zdejších chráněných dílen jsou také textilní, keramická nebo šperkař-

ská dílna. Hendikepovaní nacházejí uplatnění i při separaci především elektroodpadu. Od těžařské nadace dostala v minulosti Charita sv. Alexandra příspěvek na stroje do dílen, na tvorbu dalších pracovních míst pro hendikepované či opravu bývalé kočárovny, kde funguje třídírna plastů. Chráněné dílny zaměstnávající osoby s různorodým zdravotním postižením. Jedná se například o osoby s poruchou sluchu, zraku nebo osoby vyřazené z průmyslových provozů. Nabízejí také pracovní uplatnění lidem s psychickým onemocněním, diabetikům či jiným zdravotním omezením, které jim brání zařadit se na volném trhu práce. Právě podpora práce lidí s různým zdravotním omezením, která pomáhá jejich integraci do majoritní společnosti, je od roku 2011 jednou z nosných oblastí činnosti Nadace OKD. Ta v uplynulém roce rozdělila mezi 34 chráněných dílen zhruba devět milionů korun. „Na tuto oblast jsme se poprvé dominantně zaměřili loni, kdy měly mnohé chráněné dílny kvůli snižování státních dotací i legislativním změnám velké problémy. Díky naší podpoře se udržely na trhu, a navíc vytvořily několik desítek nových pracovních míst pro hendikepované. Zároveň přináší velmi zajímavé a konkurenceschopné výrobky. Letos chceme v tomto trendu pokračovat,

Open Mine 3 I 2012

22

bezpečnost

rekultivace

Dříve zpustlý areál památkově chráněného Dolu Alexander se v posledních letech změnil k nepoznání.

protože právě zapojení do pracovního procesu umožňuje zdravotně znevýhodněným lidem integraci do běžného života,“ tvrdí ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek. Zaměstnavatelům na chráněném trhu práce tak letos nadace v grantové kole přidělila více než 6 milionů korun.

Chráněné bydlení jako cesta k integraci V roce 2011 získala Charita sv. Alexandra mimo jiné Cenu Nadace OKD za projekt, v němž vybudovala chráněné bydlení pro deset osob a podmínky pro socioterapeutické dílny v bývalé administrativní budově dolu. Nadace OKD poskytla na projekt půl milionu korun. „Z peněz jsme zaplatili projekt, stavební povolení a realizovali první etapu oprav. Díky tomu jsme získali dvanáctimilionovou dotaci z evropských fondů,“ popisuje ředitel charity Pavel Folta.

odpovědnost

Důl Alexander nabízí uplatnění několika desítkám hendikepovaných lidí. Také díky Nadaci OKD.

Projekt zaměřený na dlouhodobé využití památkové budovy k sociálním účelům dostal díky hornické nadaci reálné obrysy. „Chráněné bydlení využíváme pro klienty s duševním postižením. Chceme je zapojit do pracovního cyklu, osvobodit od závislosti na podpoře státu a posunout je do běžného života společnosti,“ říká Folta.

že ekonomicky soběstační dokážeme být v našem prostředí jen velmi obtížně. O to cennější je, že kromě veřejných a evropských peněz existují v našem regionu firmy, kterým není lhostejná kvalita života lidí v regionu, kde vyvíjejí svou činnost. A OKD mezi ně bezesporu patří, za což firmě patří velké poděkování,“ uzavírá Folta.

Bez podpory velkých firem by to nešlo

Spolupráce všech zaměstnanců v chráněných dílnách je závislá na vzájemné toleranci, přizpůsobování se a pochopení problémů spolupracovníků. Chráněné dílny nejsou schopné plně konkurovat tržnímu prostředí, jejich cílem totiž není primárně zisk, ale právě plnohodnotná integrace zdravotně znevýhodněných zaměstnanců do života většinové společnosti.

Charita sv. Alexandra ukazuje, že i v celosvětově ekonomicky obtížné době mohou hendikepovaní lidé vytvářet konkurenceschopné výrobky a stát se plnohodnotnou součástí společnosti Stejně jako v řadě dalších neziskových organizací by to ale nebylo možné bez podpory města, státu a ekonomicky silných subjektů z firemní sféry. „Legislativní změny na nás dopadají tvrdě, stejně jako nejistota v ekonomice. Za deset let své práce jsem pochopil,

Marek Síbrt [email protected]

Open Mine 3 I 2012

23