Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

č. 1 2010

téma

4–7 10–14 22

Doly jsou bezpečné jako nikdy předtím

interview

Marek Jelínek fotoreportáž

Rekultivace

Editorial Vážení čtenáři, před dvěma roky jsme v OKD spustili tři velké investiční programy, které nám umožní těžit uhlí efektivněji a bezpečněji díky novým důlním technologiím (projekt POP 2010) a novým ochranným pomůckám (projekt SAFETY 2010) a modernizovat naše koksovny. Přínos zmíněných projektů je podle dosavadních výsledků nad očekávání, jejich realizace se však pomalu chýlí ke konci. Je tedy čas bilancovat a také plánovat do budoucích let. Spoustu užitečné práce v loňském roce odvedla také naše firemní nadace – pomohla zrealizovat stovky dalších veřejně prospěšných projektů a kromě toho usnadnila neziskovým organizacím přístup k dotacím z evropských fondů. Například novopacká organizace Život bez bariér získala s pomocí Nadace OKD téměř 30 milionů korun z fondů na regionální rozvoj. V Nové Pace za ně vybuduje centrum pro hendikepované a sociálně vyloučené skupiny. Příjemné čtení Ján Fabián provozní ředitel New World Resources

Open Mine č. 1 I 2010 Vydavatel: New World Resources N. V. Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Vladislav Sobol Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 7. 5. 2010 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine

Obsah 2–4 aktuality Hospodářské výsledky společnosti NWR 5–7

8

téma Doly jsou bezpečné jako nikdy předtím

8 aktuality V koksovně Svoboda roste nová baterie 9 aktuality NWR prodala svá energetická aktiva 10–14 interview Marek Jelínek

10–14

15 příběh Ochránce hornických památek a tradic 16–17 nadace OKD Nadace OKD je pro Evropu 18–19 těžba ve světě Krátké zprávy ze světa 20 aktuality NWR je jednou z nejlépe řízených společností ve střední Evropě

18–19

21

společenská odpovědnost

22

fotogalerie

Sedm dobrých zpráv Zelených oáz přibývá

Open Mine 1 I 2010

1

aktuality

Tahle společnost má velký růstový potenciál Dne 25. února 2010 zveřejnila uhelná společnost NWR své hospodářské výsledky za rok 2009. Marek Jelínek, výkonný a finanční ředitel NWR, je okomentoval pro Investiční web (www.investicniweb.cz). v našem regionu střední a východní Evropy. Proto jsme již učinili první krok a ceny jsme se zákazníky dohodli pouze na první čtvrtletí, tedy zhruba na čtvrtinu naší roční produkce. Teď se chystáme přeceňovat a očekáváme navýšení cen pro druhý kvartál. Pokud se nám tato transformace podaří, budeme schopni použít cenovou úroveň dohodnutou mezi australskými producenty uhlí a japonskými výrobci oceli na jaře jako jakési vodítko pro naše vlastní jednání.

Jaký čekáte vývoj cen na trhu s uhlím? Na jakou část vaší produkce máte již pro rok 2010 sjednané kontrakty? Marek Jelínek: Každá z našich třech komodit se v roce 2010 chová jinak, než tomu bylo v historii. Nejjednodušší je to u energetického uhlí, kde jsme zachovali strukturu a kontrahujeme na kalendářní rok. V kontraktech je dohodnuta cena i objemy. Trochu komplikovanější je situace u koksovatelného uhlí. V současné době se intenzivně snažíme změnit kontraktační strukturu tak, abychom si s našimi odběrateli dohadovali ceny podle japonského fiskálního roku – od dubna do března. (14. dubna 2010 NWR zveřejnila výsledky vyjednávání se svými zákazníky o cenách pro rok 2010. Více informací o cenách uhlí na straně 4 – pozn. red.) Důvodem je zvýšená poptávka po koksovatelném uhlí a pokračující tlak na zvyšování cen. A to jak na globální úrovni, tak

A jaká je situace u koksu? U koksu se nic dramaticky nemění. Tam i nadále kontrahujeme kvartálně a dnes máme kontrakty na první čtvrtletí. Ze stejných důvodů jako v případě koksovatelného uhlí očekáváme i u koksu navýšení cen pro další období. (14. dubna 2010 NWR zveřejnila výsledky vyjednávání se svými zákazníky o cenách pro rok 2010. Více informací o cenách koksu na straně 4 – pozn. red.) Jaký je váš pohled na situaci v ocelářském průmyslu? Jak moc cítíte známky oživení? Pokud se podíváte na index využití ocelářských kapacit našich konkrétních zákazníků, pak zjistíte, že někteří jsou už dnes na sto procentech a jiní na pětasedmdesáti až osmdesáti procentech. Takže oživení nastalo, a to dramaticky. Ostatně to potvrzují i naše výsledky za čtvrtý kvartál, kdy jsme dokonce díky oživení dosáhli zisku, což jsme na začátku loňského roku opravdu nečekali.

Společnost NWR plánovala vydání dluhopisů, od kterých jste nakonec upustili. Jaké jsou tedy současné finanční potřeby společnosti? Jaké je cílové zadlužení a jeho struktura ve střednědobém horizontu? Zamýšlenou emisí dluhopisů jsme nechtěli získat další likviditu nebo finanční prostředky. Cílem bylo refinancování stávajícího dluhu. Chtěli jsme vyměnit odložení splatnosti dluhu za vyšší náklady na něj. Při spouštění procesu jsme se totiž domnívali, že dluhopisový trh naší ratingové kategorie je velice silný. Měli jsme jasnou představu o ceně. Ovšem v okamžiku, kdy se kreditní trh v důsledku problémů řecké ekonomiky značně rozkolísal, bylo jasné, že požadované ceny nemůžeme dosáhnout. Jelikož firma nebyla pod takovým tlakem podobný krok činit, mohli jsme si dovolit celou akci odvolat. Ve chvíli, kdy se kreditní trh opět uklidní, nevylučuji, že se na něj pokusíme vrátit. (19. dubna 2010 NWR oznámila emisi seniorních zajištěných dluhopisů v hodnotě 475 mil. EUR a o den později potvrdila jejich úspěšný prodej. Více informací o vydaných dluhopisech na straně 4 – pozn. red.) Co plánované investice v Čechách a v Polsku? Pro nás zůstává prioritou projekt jihopolského dolu Debiensko. Díky krizi jsme získali dost času optimalizovat proces jeho spuštění. Mohu říci, že se chystáme v průběhu jeho pětiletého startu proinvestovat 350 milionů

Open Mine 1 I 2010

2

aktuality

EUR. Řádově v druhé polovině roku se bude projektem zabývat představenstvo NWR. V případě, že dojde ke schválení realizace, první materiální investice se rozběhnou na začátku roku 2011. A další plánované akvizice? Nás samozřejmě zajímá polský trh jako celek. Až na drobné výjimky je celý tamní těžební sektor ve vlastnictví státu. My se zájmem sledujeme debaty o možné privatizaci. Potěšil nás loňský úspěch IPO společnosti Bogdanka. Doufáme, že právě to otevře dveře pro další projekty, které však budou strukturálně zajímavější než IPO minoritního podílu na varšavské burze. Jak a kdy se v účetnictví projeví zisk z prodeje NWR Energy? Pokud se bavíme o účetním vyjádření toho prodeje, tak žádný, protože my už delší dobu NWR Energy účtujeme jako „ukončovanou operaci“. Proto už ve výsledovce stejně není, kromě jednoho samostatného řádku „zisk z ukončované operace“. Podstatný efekt bude, že dostaneme asi 120 milionů EUR v hotovosti, a to při vypořádání transakce ve druhém kvartálu letošního roku. Chystáte se vyplácet dividendy v případě, že bude NWR v zisku? Kdy o tom budete rozhodovat? Naše dividendová politika se nemění. I nadále chceme vyplácet polovinu našeho konsolidovaného čistého zisku v průměru za hospodářský cyklus. Pochopitelně jsme v několika posledních obdobích kvůli velké ztrátě žádnou dividendu nevypláceli. Znovu otázka dividendy přijde na řadu po pololetních výsledcích roku 2010. Můj osobní názor je takový, že pokud nenastanou žádné dramatické změny v porovnání s naším očekáváním, mohli bychom se k výplatě dividendy vrátit.

Hospodářské výsledky společnosti NWR za 1. čtvrtletí 2010 Hlavní údaje • Výsledky prvního čtvrtletí roku 2010 odrážejí zvýšení výnosů, které bylo vyvoláno vyššími objemy prodeje koksovatelného uhlí a koksu ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2009 – Těžba uhlí 2 747 tis. tun, produkce koksu 251 tis. tun – Celkové externí prodeje 2 652 tis. tun uhlí a 279 tis. tun koksu – Nárůst prodeje uhlí o 30 % a prodeje koksu o 171 % díky zlepšeným podmínkám na trhu – Konsolidované výnosy z pokračujících činností ve výši 329 milionů EUR, což znamenalo nárůst o 37 % – Změna zásob vedla v prvním čtvrtletí 2010 k poklesu EBITDA o 8 milionů EUR. V prvním čtvrtletí 2009 změna zásob zvýšila hodnotu ukazatele EBITDA o 63 milionů EUR. Celkově tak změna zásob měla negativní dopad ve výši 71 milionů EUR na hodnotu EBITDA mezi oběma obdobími – Hlavní provozní náklady se zvýšily o 2 % při konstantním měnovém základu a o 8 % včetně započtení kolísání směnných kurzů – EBITDA z pokračujících činností dosáhla výše 57 milionů EUR, což znamená nárůst o 1 % • Náklady těžby na tunu činily 72 EUR, což znamená zvýšení o 8 % při konstantní měnové bázi, především v důsledku 12% poklesu produkce ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2009. Při konstantním objemu výroby zůstávají náklady těžby na tunu stabilní • Přepočtená ztráta na jednu akcii druhu A za první čtvrtletí 2010 činí 0,06 EUR • Volná hotovost k 31. březnu 2010 ve výši 481 milionů EUR • Dokončeno dluhové financování ve výši 500 milionů EUR bez významnějších splátek dluhu do roku 2015 • Další zlepšování bezpečnosti: koeficient úrazovosti LTIFR v důlních provozech se v prvním čtvrtletí 2010 snížil ve srovnání s prvním čtvrtletím 2009 o 36 % • Produkční cíle pro účetní rok 2010 činí 11,5 milionů tun uhlí a 1 milion tun koksu • Pro účetní rok 2010 se předpokládají externí prodeje uhlí v objemu 10,5 milionů tun, z toho 5,5 milionů tun koksovatelného uhlí a 5 milionů tun energetického uhlí • V dubnu 2010 jsme úspěšně vyjednali nové ceny uhlí a koksu a zajistili si znatelný nárůst cen včetně těsnějšího přizpůsobení kontraktačního období globálním trhům s uhlím – Sjednané ceny 80 % celkového očekávaného prodeje koksovatelného uhlí pro japonský účetní rok 2010 v průměrné výši 163 EUR za tunu pro všechny jakosti; ceny zbývajících 20 % sjednávané čtvrtletně v průměrné výši 135 EUR za tunu pro druhé čtvrtletí 2010 – Sjednané ceny energetického uhlí pro kalendářní rok 2010 dosahují průměrné výše 65 EUR za tunu – Sjednané ceny koksu pro druhé čtvrtletí 2010 ve výši 255 EUR za tunu • Produktivita v porubech se po realizaci investičního programu POP 2010 zvýšila oproti průměrné výkonnosti v roce 2009 o 16 %

Open Mine 1 I 2010

3

aktuality

Informace o cenách pro rok 2010 NWR dosáhla dohody s odběrateli o dodávkách koksovatelného uhlí na příštích 12 měsíců a dodávkách koksu na příští 3 měsíce. V souladu s firemní strategií vycházejí převážně z japonského účetního roku („JFY“), který trvá od dubna do března. Část odbytu koksovatelného uhlí bude sjednávána čtvrtletně. NWR uzavřela dohody o prodeji 5,5 mil. tun koksovatelného uhlí externím zákazníkům na období od dubna 2010 do března 2011. Ceny pro přibližně 80 % z těchto dodávek jsou stanoveny na období JFY 2010. Průměrná cena dodávek sjednaných na JFY 2010 je přibližně 163 EUR za tunu, což představuje nárůst o 66 % v porovnání s průměrnou cenou 98 EUR za tunu realizovanou v prvním čtvrtletí roku 2010 a o 87 % více než průměrné ceny v roce 2009. Společnost rovněž dosáhla dohody o podmínkách pro prodej 338 tis. tun koksu v průběhu druhého čtvrtletí 2010 za průměrnou cenu 255 EUR za tunu, což představuje 32% nárůst oproti průměrné realizované ceně v prvním čtvrtletí (193 EUR) a o 71 % více než v roce 2009. NWR předpokládá, že vyjednávání cen koksu bude i po zbytek roku 2010 pokračovat na čtvrtletní bázi, tak jak tomu bylo doposud. „Nárůst ceny koksovatelného uhlí a koksu o 87 %, respektive 71 % v porovnání s cenami roku 2009, je velice potěšující a je jasnou známkou zvyšování poptávky po produkci společnosti New World Resources,” uvedl Mike Salamon, předseda představenstva NWR.

Prodej seniorních zajištěných dluhopisů v hodnotě 475 mil. EUR Společnost NWR oznámila 20. dubna prodej seniorních zajištěných dluhopisů v hodnotě 475 milionů EUR splatných v roce 2018. Dluhopisy budou vydány s 7,875% kuponem. Budou garantované jako seniorní hlavními provozními dceřinými společnostmi NWR včetně OKD, a.s., a budou zajištěné ručením akciemi těchto dceřiných společností. Čistý výnos z této nabídky společně s částkou přibližně 186 milionů EUR v hotovosti bude využit k plnému splacení zbývajících částek z nadřazených zajištěných půjček včetně příslušného úroku a poplatků. Úspěšná emise dluhopisů jen zdůrazňuje důvěru kapitálových trhů v naší strategii. Naše silná finanční pozice nám rovněž dovolila pružně určit okamžik vstupu na kapitálové trhy a zajistit si tím efektivitu prodeje,“ uvedl Marek Jelínek, výkonný a finanční ředitel NWR. „Byli jsme velmi potěšeni poptávkou investorů, která výrazně převýšila nabídku. Vydáním dluhopisů jsme optimalizovali náš dluhový profil a prodloužili splatnost našich závazků. Dále jsme tak vylepšili naši kapitálovou strukturu a zajistili NWR lepší dlouhodobou pozici,“ dodal Marek Jelínek.

Rekultivace Darkovského moře dokončena 145 hektarů, 5 milionů m3 zeminy a investice ve výši 630 milionů Kč. To je ve zkratce největší rekultivační projekt na Moravě, jehož technickou část nedávno dokončila společnost OKD. Následovat bude biologická rekultivace – výsadba stromů a zatravnění. Darkovské moře leží v těsné blízkosti osídlených oblastí na okraji města Karviné. V budoucnu zde vznikne rekreační areál se zázemím pro volnočasové aktivity.

OKD plánuje trvalé zlepšování Cílem projektu Continuous Improvement je zapojit co největší počet zaměstnanců k předkládání návrhů na zefektivnění práce v dolech. V roce 2009 přinesl těžební firmě OKD úspory přes sto milionů korun. „Mnoho návrhů se týkalo i bezpečnosti práce, díky iniciativě zaměstnanců jsme tak dosáhli úspor i vyšší bezpečnosti práce v důlních provozech,“ shrnul první výsledky provozní ředitel OKD Leo Bayer.

Kolektivní smlouva podepsána Zástupci vedení společnosti OKD s odboráři podepsali kolektivní smlouvu na roky 2010 až 2012. Ve mzdové oblasti se dohodli pro rok 2010 na zachování loňské výše tarifních mezd a vyplacení 22 průměrných denních výdělků jako přídavek na dovolenou a Vánoce. „Nová kolektivní smlouva zajistí zaměstnancům stabilní příjmy a firmě umožní vyrovnat se s následky ekonomické krize,“ řekla místopředsedkyně představenstva OKD Miloslava Trgiňová.

Open Mine 1 I 2010

4

téma

Doly jsou bezpečné jako nikdy předtím Tříletá úvodní fáze projektu SAFETY 2010, který právě dokončuje společnost OKD, přinesla kýžené ovoce. Počet evidovaných pracovních úrazů v důlních provozech společnosti klesl v roce 2009 meziročně o 17 %, za uplynulé tři roky o celou třetinu.

O

masivních investicích do modernizace provozů (POP 2010) a do zvyšování bezpečnosti (SAFETY 2010) bylo rozhodnuto na sklonku roku 2007. „Dříve než jsem do OKD nastoupil, jel jsem se do ostravských dolů podívat. Zjistil jsem, že je tu spousta projektů, které bych mohl navrhnout a následně zrealizovat. Projekt SAFETY 2010 je jedním z nich,“ ohlíží se nazpět generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck. V případě bezpečnostních opatření se v první fázi jednalo o částku půl miliardy korun, do nových těžebních technologií společnost investovala téměř 9 miliard korun. „Jsou to spojené nádoby. Zavedení nových těžebních komplexů do našich důlních provozů zvýšilo efektivitu těžby, ale má také významný vliv na zvyšování bezpečnosti,“ vysvětluje Leo Bayer, provozní ředitel OKD.

V rámci SAFETY 2010 horníci obdrželi za období 2008 až 3/2010 novou, kvalitnější obuv (celkem 32 044 párů), nová trička a košile s reflexními prvky (celkem 39 462, resp. 78 368 kusů), fáračky (36 000 kusů), nové ochranné přilby s očními štíty (14 108 kusů) a také nová osobní svítidla T1005 včetně nabíjecích stojanů (10 000 kusů) a K07 (500 kusů), indikační a detekční přístroje Dräger X-am 5000 (195 kusů) a sebezáchranné přístroje OXY K50 s životností prodlouženou na deset

let (13 000 kusů). Kompletní obměna bude dokončena v průběhu roku 2010. Stejně jako v jiných odvětvích použitá technika zmenšuje své rozměry i hmotnost na nezbytné minimum. Například nová svítidla jsou o polovinu lehčí a podstatně menší. Jak potvrzují havíři, po dlouhé pracovní směně je nižší váha opravdu znát. Díky využití suchých NiMh akumulátorů jsou nová svítidla rovněž mnohem bezpečnější. Na jejich

Nová technika není všechno. Důležitá je osobní odpovědnost každého, kdo sestupuje do dolů.

I pro mnoho profesionálů z oboru je občas těžké představit si rozsah obou projektů. Nabízíme proto několik srovnání. Projekt POP je jedním z největších projektů svého druhu v Evropě. Pod projektem SAFETY se zase skrývá největší nákup pracovních pomůcek, jaký byl kdy realizován v České republice.

Open Mine 1 I 2010

5

téma

vývoji se podíleli také členové Hlavní báňské záchranné stanice z Ostravy. HBZS se o lampovny OKD stará již od roku 2000 – výsledkem je modernizace svítidel od klasických žárovek přes halogenové až po současná nejmodernější svítidla s LED diodami a suchými články. Výrobce zaručuje jejich dostatečnou svítivost i po deseti hodinách používání. Týdeník Horník o nových osobních svítilnách: „Kdo je ještě nemá, ten je zoufale chce!“ Jak před nedávnem napsal týdeník Horník: „Jediný a docela pochopitelný negativní ohlas zaznamenali v lampovnách šachet našeho revíru v souvislosti s moderními, malými a lehkými svítilnami T 1005 – kdo je ještě nemá, ten je zoufale chce!“ Také detekční přístroje se zmenšily na velikost mobilního telefonu. Jsou schopné kontinuálně měřit přítom-

nost všech životu nebezpečných plynů v čelbách a porubech – oxid uhelnatý, oxid uhličitý, metan či oxid dusičitý – a v případě nebezpečí varují akustickými i vizuálními alarmy. Zaznamenané hodnoty přístroje ukládají do paměti. „Není to jen o nových ochranných a technických pomůckách nebo o moderních technologiích dodaných v rámci programu POP 2010,“ říká Miroslav Mančař, vedoucí odboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci společnosti OKD. „Snažíme se zároveň neustále vyhledávat a hodnotit všechna rizika, identifikovat možná nebezpečí a stanovovat stále účinnější bezpečnostní a hygienická opatření. Těmito opatřeními chceme předcházet nebezpečným stavům a zvýšit bezpečnost všech provozů.“ Nastíněný postup je součástí nové strategie, kterou vedení těžební společnosti zvolilo v poslední době. Úvodní velké investiční programy byly realizovány na základě provedeStejně jako v jiných odvětvích použitá technika zmenšuje své rozměry i hmotnost na nezbytné minimum.

6

Díky využití suchých NiMh akumulátorů jsou nová svítidla mnohem bezpečnější.

Řečí čísel Počet registrovaných úrazů zaměstnanců OKD i i zaměstnanců dodavatelských firem se loni ve srovnání s rokem 2008 snížil o 17 % na 346, ze sedmi na dva poklesl i počet závažných úrazů. Úmrtím skončily tři úrazy oproti sedmi v předchozím období. NWR přesto pokračuje v zlepšování bezpečnostních podmínek i v roce 2010. ných auditů a následného rozhodnutí managementu. Do hledání dalších možností jak zvýšit bezpečnost a efektivitu práce však chce vedení v co nejširší míře zapojit také řadové zaměstnance. „Projekt nazvaný Continuous Improvement umožní pracovníkům navrhovat náměty na zlepšení a následně své nápady v pracovních týmech zrealizovat. Očekáváme, že projekt trvalého zlepšování přinese zejména usnadnění každodenní práce horníků i ostatních pracovníků a zvýšení bezpečnosti,“

vysvětlil Ján Fabián, místopředseda představenstva OKD. OKD rovněž dokončuje detailní audit za jakých okolností dochází nejčastěji k pracovním úrazům a kde má firma z hlediska bezpečnosti práce největší rezervy. Výsledky auditu by měly být k dispozici v druhém čtvrtletí letošního roku.

„V příštích letech chceme klíčové ukazatele úrazovosti dále výrazně snižovat,“ shrnuje generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus-Dieter Beck. Reflexní pruhy na oblečení podstatně zvyšují bezpečnost horníků v dolech – jsou lépe vidět.

Přes všechna opatření a investice však je nutná také zvýšená odpovědnost samotných zaměstnanců. Nedbalost jednotlivce může ohrozit všechny, kdo pracují v podzemí a bez osobní odpovědnosti každého jednotlivého zaměstnance to prostě nejde. Firma nezapomíná na prevenci, a tak podobné věty nyní slyší horníci na každé pracovní poradě. Na možné nedostatky ve výstroji zase upozorňují spoty na TV obrazovkách při vstupu do dolů. Přes velmi příznivé výsledky letošního roku je i nadále co zlepšovat.

Open Mine 1 I 2010

7

aktuality

V koksovně Svoboda roste nová baterie Průměrný věk koksárenských baterií je v Česku více než dvacet let, a tak je výstavba zcela nové baterie v ostravské koksovně Svoboda, kterou provozuje společnost OKK Koksovny, a.s. (OKK), událostí pro celý tuzemský průmysl a zároveň signálem, že výroba koksu v Evropě má před sebou stále dobrou perspektivu. výrobců slévárenského koksu v Evropě. Baterie je projektovaná na výrobu 214 500 tun suchého koksu ročně, proces koksování bude trvat přibližně 32 hodin.

Stavebnice pro děti, nebo moderní hutnický provoz?

N

ová baterie roste na místě původní koksárenské baterie č. 10, která byla uvedena do provozu v roce 1973. Vzhledem ke značnému opotřebení byla po 25 letech nepřetržitého provozu odstavena a později zdemolována až po základovou desku. Ta zůstala zachována pro novou stavbu. Většina koksárenských baterií v Česku využívá technologické postupy, u jejichž zrodu stáli němečtí konstruktéři, např. Carl Still, Otto Hoffman či Heinrich Koppers. Zmíněné technologie si dodnes drží přední postavení na trhu – v současnosti je vlastní a dále rozvíjí skupina Thyssen-Krupp. Nová baterie je typu Still s pěchovanou vsázkou a 56 komorami. Společnost OKK jejím dokončením potvrdí své postavení jednoho z největších

Pro laika může být obtížné představit si, o jak specifickou stavbu se vlastně jedná. V podstatě jde o velkou stavebnici připomínající Lego, kde každá vrstva cihel má odlišný tvar a musí do sebe přesně zapadat. Díky tomu je plynotěsná. Zároveň musí být odolná vůči vysokým teplotám. Jen pro představu: na stavbu se spotřebuje téměř 11 000 tun žáruvzdorných materiálů (šamotu, dinasu, žárobetonu). Výtlačný a pěchovací stroj s výškou přes 20 metrů a rozchodem náprav 12 metrů pojíždějící po kolejích váží bez náplní kolem 630 tun, vodicí vůz přes 60 tun, převáděcí vůz téměř 53 tun a ocelové výrobní zařízení samotné baterie pak dalších 1 465 tun. Silnoproudé rozvody elektrické energie lze měřit na kilometry. Baterie bude vytápěna vlastním koksárenským plynem. Na samotnou koksárenskou baterii navazuje tzv. hrubá kondenzace a další chemické provozy, kde dochází k zpracování vedlejších produktů výroby koksu, například dehtu, benzolu či koksárenského plynu. Nová koksárenská baterie bude splňovat všechny ekologické limity kladené na provoz těchto zařízení. Veškeré odpady vznikající při stavbě a následném provozu budou likvido-

vány v souladu se zákonem. V rámci zkušebního provozu bude provedeno měření hluku, koncentrace chemických škodlivin a prachu na všech pracovištích. Plnění emisních limitů bude rovněž ověřeno nezávislým autorizovaným měřením do 3 měsíců od zahájení zkušebního provozu. Nová baterie a obsluhovací stroje budou také vybaveny moderním zařízením na zachycování exhalátů vznikajících při výrobě koksu. Stavba baterie se již blíží do své závěrečné fáze. V současnosti je dokončena hrubá stavba baterie včetně montáže vnějšího obložení, ještě předtím došlo k sanaci základové desky a opěrných zdí a budování nového kolejiště. 70 metrů vysoký komín z monolitického betonu v sousedství baterie je rovněž dokončen. Stavba a její následné vysušování probíhá v krytém a vytápěném hangáru. Současně probíhala výstavba objektu strojovny hrubé kondenzace a montáž koncových plošin baterie. Montáž výtlačného a pěchovacího stroje byla zahájena v srpnu 2009, nyní již probíhá montáž hlavního vybavení stroje. Ocelová konstrukce vodicího vozu je od konce roku 2009 montována na zemi v úrovni terénu, po vybavení hlavními částmi bude stroj usazen na kolej do výšky mistrovského ochozu koksové strany baterie. K úplnému dokončení stavby a zahájení zkušebního provozu dojde v listopadu letošního roku.

Open Mine 1 I 2010

8

aktuality

NWR prodala svá energetická aktiva Společnost New World Resources na počátku letošního roku dokončila prodej své dceřinné společnosti NWR Energy společnosti Dalkia Česká republika za 122 milionů EUR v hotovosti. „Prodej našeho energetického byznysu společnosti Dalkia, která je mezinárodně respektovaným hráčem v oboru energetiky, je plně v souladu se strategií NWR soustředit se na stěžejní činnosti, především na těžbu uhlí a produkci koksu. Jsme přesvědčeni, že outsourcing energetických dodávek nám umožní dále optimalizovat naše hlavní aktivity. Pro NWR Energy znamená její začlenění do společnosti Dalkia nový potenciál k dalšímu rozvoji. S uzavřeným obchodem jsme spokojeni a těšíme se na dlouhodobou spolupráci se společností Dalkia,“ řekl Marek Jelínek, finanční ředitel NWR. Dalkia je přední tuzemská energetická skupina a tradiční výrobce a dodavatel tepla pro velké městské aglomerace například v Ostravě,

Olomouci, Praze, Ústí nad Labem, Přerově, Havířově, Frýdku-Místku či Karviné. Dalkia je jedničkou na českém trhu ve výrobě elektrické energie s pomocí tzv. kogenerace. Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla, která umožňuje lepší využití energie z použitého paliva, a je tudíž efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Dalkia patří mezi klíčové zákazníky skupiny NWR.

Dalkia patří mezi klíčové zákazníky skupiny NWR. Je největším odběratelem tzv. energetického (palivového) uhlí, které je určené pro výrobu elektrické energie a tepla. Více než 40 % světové elektrické energie je vyráběno právě spalováním energetického uhlí.

Kupující Dalkia Česká republika, dceřiná společnost francouzského koncernu Dalkia, jeden z největších dodavatelů tepla a elektrické energie v ČR

Spolupráce NWR a Dalkia se nyní ještě rozšíří. NWR Energy a její dce-

Hodnota transakce 122 milionů EUR

40 % světové elektrické energie je vyráběno spalováním uhlí.

řiné společnosti budou na základě dlouhodobé smlouvy nadále poskytovat dodávky energie a související služby pro černouhelné doly, které v rámci skupiny NWR spravuje společnost OKD. Transakce byla dokončena v prvním čtvrtletí roku 2010, po naplnění odkládacích podmínek včetně souhlasu příslušných antimonopolních úřadů a věřitelů NWR. NWR předpokládá, že výtěžek prodeje využije pro firemní potřeby.

9

x-x-x-x-x-x-x-x-x

Expanze ve střední Evropě je stále aktuálnější Několik přesunů mezi evropskými velkoměsty každý týden, nekonečné šňůry schůzek, prezentací, jednání. Na to, kolik toho musí den co den stihnout, působí neuvěřitelně klidně, vyrovnaně a v dobré náladě. Řeč je o Marku Jelínkovi, výkonném a finančním řediteli New World Resources. Open Mine 1 I 2010

10

interview

Působíte v Amsterdamu, což je celkem daleko od domova. Chtěl jste odjakživa budovat kariéru v zahraničí, nebo je to spíš dílem náhody? To je úplná náhoda. Práce, kterou teď dělám, je mimořádně zajímavá, napínavá a naplňující a jsem moc rád, že ji můžu dělat. Ale kde budu za pět deset let, to dnes netuším a nepřemýšlím o tom. Kdy jste se rozhodl věnovat se oboru financí? Vždycky mě to zajímalo, máme to v rodině. Oba moji rodiče pracují v téhle profesi ve velkých českých stavebních firmách. Co vás tedy přivedlo k práci pro těžební společnost? Před patnácti lety jsem začal pracovat v analytickém oddělení soukromé investiční banky Patria Finance, která patřila Zdeňku Bakalovi. Byla to tehdy pro mne velice prestižní práce. Později jsem měl na starosti fúze a akvizice, na kterých se Patria v České republice i okolních zemích podílela. Když v roce 2004 skupina RPG převzala ostravské doly OKD, dostal jsem nabídku přejít do této skupiny. Do mateřské NWR jsem postoupil ve chvíli, kdy bylo potřeba připravit skupinu na její další rozvoj, zejména vstup na kapitálové trhy. Připadalo mi to atraktivní zejména kvůli připravovanému vstupu na burzu, který jsme provedli v roce 2008. Byla to obrovská transakce, ve střední Evropě dodnes nepřekonaná, a byla to také mimořádná výzva, které jsem se hrozně rád chopil. Bylo mi v tu chvíli jedno, jestli budu mít kancelář v Holandsku, v Česku nebo kdekoliv jinde. Úpis akcií NWR byl na zdejší poměry skutečně mimořádný. Nebál jste se?

Byla to velká výzva a taky zátěžový test. Neměli jsme předem jistotu, že to dopadne tak dobře, jak to nakonec dopadlo. V Amsterdamu se mi ale podařilo dát dohromady sice malý, ale výborný tým, se kterým jsme to zvládli. Bylo nás celkem asi pět, kteří pracovali na projektu, na jakém normálně pracuje třeba padesát lidí. Nejsilnější vzpomínka na IPO? Co vám to dalo a vzalo? Byl to neopakovatelný prožitek, obrovské pracovní nasazení, hodně nervů a opravdu málo spánku. Vzalo mi to několik miliard mozkových buněk. Hlavně jsem si ověřil, že mám opravdu dobrý tým, který mě dokáže podpořit. Mám obrovské štěstí na lidi, se kterými pracuji. Ta transakce se ale připravovala nadvakrát, když byla nejprve v pokročilém stadiu přerušena... Pracovali jsme na tom dnem i nocí, a když byl projekt pozastaven, byla to zpočátku velká frustrace. Teď zpětně je ale jasné, že to bylo správné rozhodnutí. Nálada na kapitálových trzích nám mimořádně pomohla a v květnu 2008 jsme dosáhli nesrovnatelně lepších podmínek, než bychom mohli docílit v původně plánovaném termínu v prosinci 2007.

hodně chytrých lidí a taky hodně těch druhých. Jak moc se liší svět bankovních kruhů v Londýně či Amsterdamu od prostředí, které jste znal tady v Praze? Velké mezinárodní banky nemají tolik omezené zdroje, ať už se to týká peněz, technických možností či lidského potenciálu, a tak je logické, že transakce, na kterých se pracuje ve velkých světových centrech, jsou úplně jiné, než jaké vznikají u nás ve střední Evropě. Principiálně ale spolupráce funguje úplně stejně. I v Praze nebo jinde ve střední Evropě se dají najít stejně vynikající lidi v bankovnictví jako v Londýně. Jste určitým spojovacím článkem mezi exaktním čistým světem bankéřů a světem těžařů. V čem se liší? Teď se hodně diskutuje o tom, jakou roli hrály velké mezinárodní banky v – doufám právě skončivší – globální ekonomické krizi. Myslím, že bankéři mají tendenci být odtrženi od reality a od fyzického světa, na druhou stranu jsou ale velice agresivní, mají obrovský tah na branku. Těžký průmysl je konzervativnější, ale přijde mi, že stojí mnohem pevněji nohama na zemi. Kde trávíte nejvíce času?

Pocházíte z prostředí investičních bankéřů, dnes jste naopak v pozici, kdy s investičními bankéři neustále vyjednáváte. Jak se na bankéře teď zpětně díváte? Určitě je to moje velká výhoda. Myslím si, že bankéřům rozumím lépe než ti, kteří nemají podobnou historii, jakou mám za sebou já. Znám jejich mentalitu, taktiku, postupy. Obecně je to ale mezi bankéři tak jako v jiných profesích – je mezi nimi

Mezi Londýnem a Amsterdamem. Čtyřikrát až šestkrát týdně sedím v letadle. Co na to rodina? Když mě poznají, tak jsou rádi, že jsem dorazil. Ale vážně: moje rodina věděla, do čeho jde, takže z toho není stresovaná. Jaká je u vás doma „úřední řeč“?

Open Mine 1 I 2010

11

interview

Moje přítelkyně je původem Češka, narodila se v Praze, ale vyrostla ve Vídni. Když jsem doma, domácí řečí je čeština, když nejsem doma, tak němčina. Děti se samozřejmě ve škole učí další jazyky. A co považují Vaše děti za svůj domov? Určitě Prahu. Na prázdniny jezdí domů. Jak nejraději relaxujete? Nejraději právě s rodinou, když se mi podaří se s ní vidět. A také se snažím co nejčastěji lyžovat, to mi hodně pomáhá – i když zrovna v Holandsku to moc nejde.

» Těžební průmysl stojí pevněji nohama na zemi než třeba bankovnictví.«

Kdo vás zná, potvrdí, že vás prakticky není možné vidět vyvedeného z míry, nikdy nezvyšujete hlas. Jste taková povaha, nebo se tak dobře ovládáte? Je to hodně o sebeovládání. Ale i já mám chvíle, kdy – obrazně řečeno – lezu po zdech v kanceláři. Není to často, ale stává se to. Pamatujete si, kdy jste měl naposledy chuť někomu od plic vynadat? To už si nepamatuji. Určitě to byl některý bankéř nebo někdo takový. Těžba uhlí je obor, jehož postavení ve společnosti je citlivé, protože proměňuje

prostředí kolem nás. Jak se osobně vyrovnáváte s tím, že pracujete v tomto odvětví? Musíme se na to dívat realisticky. Zatím neexistuje náhrada za koksovatelné uhlí a koks ve výrobě uhlíkové oceli. Naše odpovědnost spočívá v tom, že se musíme starat, aby těžba probíhala udržitelným způsobem, aby nebyla pro oblasti, kde působíme, likvidační. A to přesně děláme. Myslím si, že naše společnost dělá skutečně mnoho pro to, aby dopad naší činnosti na krajinu byl co možná nejmenší. Těžební společnosti bývají častým terčem útoků ze strany ekologických organizací… To už k našemu podnikání patří. Snažíme se vést se všemi otevřený a konstruktivní dialog, ale pokud přesto k nějakým útokům dojde, vyrovnáme se s tím. Jak často navštěvujete doly, které NWR vlastní? Jen zřídka, což mě mrzí. Je to hlavně z časových důvodů. Já jsem ale pro firmu přínosnější na jiných místech. Měl jste možnost vidět také jiné doly než ty v okolí Karviné? Kromě našich dolů jsem navštívil jen povrchové doly, ne hlubinné. doevropských zemí? Povrchová těžba (hnědého uhlí – pozn. red.) pro NWR zajímavá není? Je to úplně jiný způsob podnikání s jiným produktem, na jiném trhu, s jinými odběratelskými řetězci. Nevidím v tom žádný synergický potenciál. Jak pokračuje plánovaná expanze NWR do dalších stře-

Otázka expanze ve střední Evropě je čím dál tím aktuálnější. Intenzivně se zabýváme několika způsoby vstupu na polský trh, který je podle našeho názoru mimořádně perspektivní. Jedním z nich je Debiensko. Podobný projekt se ve střední Evropě neuskutečnil už řadu desetiletí. Hrozně se na to těším, i když má role bude spočívat především v zajištění peněz, abychom ten důl otevřeli.

Open Mine 1 I 2010

12

Jste spokojen s výkony ostravských dolů? Určitě. Největším úspěchem posledních tří let je ale výměna těžebních technologií v OKD, to je skutečně revoluční změna a myslím si, že Klaus-Dieter Beck (generální ředitel OKD – pozn. red.) a jeho tým udělali obrovský kus práce. Je skvělé, že se jim to podařilo i přes obtížné období, kterým jsme procházeli v minulém roce. Také v tomto projektu byla má

role omezená především na zaplacení účtů. Nebylo to jednoduché, ale podařilo se. Zdá se, že volba Klause-Dietra Becka na jeho pozici byla pro NWR trumfem. To jednoznačně. O své roli ve firmě hovoříte velmi skromně, přitom nemáte na starosti pouze finance, ale

řízení celé exekutivy... Ano, NWR nemá generálního ředitele, pro holdingové struktury holandských firem je to obvyklé. Generálního ředitele má OKD a naše další provozní dceřiné společnosti. Já jsem výkonný ředitel NWR, takže skutečně řídím denní chod firmy. Ale nepřeceňoval bych to, každý z nás je nahraditelný. Do představenstva, dozorčí rady a dalších funkcí jste zís-

Open Mine 1 I 2010

13

interview

kali plejádu osobností z celého světa s rozmanitou životní zkušeností. Který z kolegů vás nejvíc zaujal či inspiroval? Pracovat s Mikem Salamonem, naším předsedou představenstva, uznávanou osobností v mezinárodním těžebním průmyslu, je opravdu velký zážitek. Proč jste za sídlo firmy zvolili právě Amsterdam? Londýn je pro nás důležité centrum s relevantním kapitálovým trhem a finančním sektorem. Jako sídlo pro firmy i zaměstnance je ale Londýn zbytečně drahý. Přitom let z Amsterdamu do Londýna trvá tři čtvrtě hodiny a díky časovému posunu ráno v Londýně člověk přistane dřív, než vzlétl z Amsterdamu, což je praktické. Kromě toho má Nizozemí příznivé daňové prostředí.

» Práce, kterou teď dělám, je mimořádně zajímavá, napínavá a naplňující.« Jak se liší korporátní prostředí v České republice, v Amsterdamu, v Londýně? Jsou mezi nimi hodně velké kulturní rozdíly? Korporátní prostředí se ani tolik neliší, ale jedna věc mě v Holandsku přece jen překvapila. Celá školní léta nás v Čechách připravovali na život v socialistické společnosti, ale skutečný socialismus zažívám až dnes. V Holandsku ho totiž opravdu mají! Dodnes jsem se s tím úplně nesrovnal, protože ta země vypadá na první pohled úplně stejně jako zbytek Evropy. Všichni lidé rozumí anglicky,

bez problému se s nimi dorozumíte, ale je to úplně jiná kultura. Lidé si tu mnohem víc cení svého zdraví, své všeobecné pohody a tyto hodnoty jsou na jejich žebříčku mnohem výš nežli úspěch v práci nebo peníze, které vydělají. Byl to pro mě docela šok, protože Holandsko jsem vnímal jako jednu ze zemí, kde vymysleli kapitalismus. A já očekával, že podle toho to tu bude vypadat.

protože jsem běhal po Londýně, a po chvíli usnu. To je jedna varianta. Druhá varianta je, že přijdu ráno v Amsterdamu do kanceláře, přečtu si těch 300 e-mailů, co jsem si tam den předtím nepřečetl, všichni kolegové se mě snaží na chvilku utrhnout, než zase odjedu, až je najednou pozdě večer a já se vydám domů. Třetí verze prakticky neexistuje.

Kolik lidí z amsterdamského týmu jsou Holanďané?

Kdy jste byl naposledy na procházce? Nebo v divadle?

Asi polovina jsou Holanďani, zbytek jsou jiné národnosti – jsme v pravdě multikulturní tým, což podle mého jedině přispívá k tomu, jak dobře fungujeme. Máme lidi s různými zkušenostmi a pohledem na věc.

V divadle? Asi před půl rokem v Londýně, ale už nevím, co to přesně bylo. Už si vzpomínám: „Priscilla, královna pouště”. Na procházce jsme byli v sobotu s dětmi u moře. Foukal vítr, bylo okolo nuly, během deseti minut jsme byli všichni úplně vymrzlí a museli jsme jít na kakao, což se ale setkalo s velkým úspěchem, větším než celá procházka.

S moderními komunikačními prostředky člověk dnes pracuje i po odchodu z práce, zároveň ale ubývá přímé mezilidské komunikace. Nechybí vám? Přímých kontaktů mám stále dostatek. Myslím, že je to k dobru věci, když jsou všichni dosažitelní třeba e-mailem. Věci se dají vyřídit mnohem rychleji a efektivněji, mně to maximálně vyhovuje. Jsem zamilovaný do svého iPhonu. Jak vypadá váš obvyklý pracovní den? Velmi často trávím pracovní dny na cestách, například v Londýně. To pak vstávám v pět hodin, v sedm nastoupím do letadla, v sedm londýnského času přistanu, jedu zacpaným městem na nějaká jednání. Ta trvají celý den, většinou jich stihnu pět nebo šest. Pak zase zpátky zacpaným Londýnem na letiště. V devět, v deset večer přistanu, jedu domů a zhroutím se na gauč. Prohlédnu si e-maily, které jsem celý den neměl čas číst,

Jak by vypadala ideální dovolená? Ideální dovolená je pro mě na horách, takže doufám, že se mi to v létě podaří. Kdy jste si naposledy koupil něco jen tak? To si vůbec nepamatuji. Nakupuji jen výjimečně. Nikdy si neuděláte něčím radost? Nakupováním ne. I když… dnes jsem využil toho, že jsem zase v Praze a koupil jsem si jelení lůj. To je věc, co se prodává jen v České republice, v Holandsku ho nemají. To je to samé jako Labelo? To není to samé, jelení lůj je jelení lůj!

Open Mine 1 I 2010

14

příběh

Ochránce hornických památek a tradic být „u toho“, ovlivňovat věci veřejné, „tlačit“ je kupředu, být užitečný, mít úspěch – stejně jako za mlada. Proto, a především kvůli jeho přebohatým zkušenostem, schopnostem, chutí a neutuchajícímu elánu přijal funkci ředitele Nadace Landek.

Josef Kimer (druhý zprava) pracoval v roce 1958 v Afghánistánu jako expert pro důlní měřictví a geodézii.

„Ve svých 76 letech jsem neustále v plné permanenci, což má tu výhodu, že nemám čas navštěvovat lékaře,“ říká o sobě s úsměvem Josef Kimer, člověk, který celý svůj plodný život zasvětil hornictví. Už hezkou řádku let by si mohl užívat poklidného života seniora, jenže povaha a bouřlivý životní kvas valící se kolem něho mu nedá sledovat to všechno dění jen očima nezaujatého pozorovatele. Stále chce

„Všechno to začalo v době, kdy jsem už v seniorském věku dělal vedoucího odboru hornictví v podniku Unigeo, který se zabývá kontrolou útlumu těžby,“ vzpomíná Kimer. „V té době sílilo úsilí za vybudování hornického muzea a záchranu technických památek. U této iniciativy stáli Pravoslav Vokřínek a Stanislav Vopasek, ředitelé Nadace Landek. Jejich nadšení a myšlenky mě vtáhly do tohoto dění. Na Vopaskův návrh jsem byl zvolen členem správní rady Nadace Landek Ostrava a v září 2006 jsem se stal ředitelem nadace právě po zesnulém Vopaskovi. Tehdy jsem byl už dva roky členem Klubu přátel Hornického muzea OKD v Ostravě-Petřkovicích.“ Také díky Josefu Kimerovi se podařilo zajistit finanční prostředky a zachránit řadu technických památek pro rozvíjející se muzeum. Dnes po patnácti letech existence má Nadace Landek daleko širší poslání. Dále zachraňuje a udržuje hornické unikáty, ale také usiluje o zachování a obnovu hornických tradic a zvyků, seznamuje veřejnost s historií hornictví, jeho vývojem a významem, vyvíjí bohatou publikační činnost. Zaměřuje se i na podporu kultury v regionu i mimo něj, aktivity dětí a mládeže.

Na šachtách začínal už v 15 letech, absolvoval VŠB v Ostravě, většinu profesního života strávil v OKD.

„Velmi si vážím mimořádně vstřícného přístupu vedení OKD, respektive

Cíle Nadace Landek • záchrana a údržba hornických památek a dokumentů, především v Ostravsko-karvinském revíru • záchrana a údržba lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo kdykoliv v minulosti souvisely • seznamování veřejnosti s historií hornictví, jeho vývojem a významem • zachování a obnovování starých hornických tradic a zvyků Nadace OKD. Pro srovnání – grant Nadace OKD v loňském roce tvořil třetinu z celkového objemu prostředků získaných od všech našich sponzorů. Nemalou část z toho věnujeme na projekty Hornického muzea OKD, což jen podtrhuje hlavní cíl nadace,“ zdůrazňuje Kimer. V posledních letech usiluje Nadace Landek o zapsání čtyř industriálních ostravských hornických památek (Dolní Vítkovice a doly Petr Cingr, Vrbice a Anselm) do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Proniknutí mezi výjimečné světové památky by nepochybně pomohlo ke zvýšení zájmu o industriální turistiku i celý ostravský region. A jaká je Kimerova současná priorita? „Zachovat činnost nadace v udržitelném rozvoji, a to především spoluprací se sponzory, mezi něž na první místo řadím Nadaci OKD v čele s Blankou Týřovou.“

Open Mine 1 I 2010

15

nadace OKD

Nadace OKD je pro Evropu Jste taky pro Evropu? Nadace OKD rozhodně – tedy pokud to zároveň pomůže i lidem v Česku. Přesně to je ten pravý důvod, proč před dvěma lety spustila stejnojmenný grantový program. Své ovoce přinesl o něco později, ale o to je sladší. O co vlastně běží? „Neziskové organizace se často potýkají se složitým přístupem k finančním prostředkům na svůj vlastní provoz, na investice do vlastního rozvoje. Sponzoři raději dávají finance na aktivity s konkrétním hmatatelným výsledkem, s přínosem pro veřejnost. Nechtějí neziskovkám přispívat na elektřinu či opravu tiskárny, to pro ně není zajímavé, i když se bez těchto nákladů projekt neobejde,“ říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

K získání podpory je ovšem nezbytné připravit kvalitní a bezchybnou žádost, která bude schopna obstát ve schvalovacím řízení. Proces přípravy žádosti vyžaduje řadu zkušeností, odborných znalostí a mnohdy i vstupní finance. A neziskové organizace často nedisponují ani zkušenostmi, ani financemi. A přesně tato úvaha vedla Nadaci OKD ke spuštění grantového programu, který nemá v ČR a možná ani jinde ve střední Evropě obdoby.

Jednou z možností, kde mohou neziskové organizace potřebnou podporu získat, jsou fondy Evropské unie.

„Projekty, které se ucházejí o příspěvek z fondů EU, mohou získat podporu i od Nadace OKD a použít

ji na zajištění odborného zpracování projektu, studie proveditelnosti a další potřebné dokumenty, které zvýší šance na získání evropské finanční podpory,“ vysvětluje podstatu grantového programu Blanka Týřová, ředitelka Nadace OKD. „Do programu Pro Evropu se hlásí organizace s promyšlenějšími a dlouhodobějšími aktivitami. Zájem je ve srovnání s ostatními grantovými programy Nadace OKD relativně nízký, ale o to větší je šance na získání podpory,“ dodává Vladislav Sobol, mluvčí Nadace OKD.

Vsadili dva večery přemýšlení, dostali padesát tisíc. Vsadili znovu a mají 30 milionů Ve skutečnosti nejde o žádné hazardní hry, ale o úspěch, kterého s pomocí Nadace OKD dosáhla novopacká organizace Život bez bariér. Jako první se jí podařilo naplnit podstatu grantového programu Pro Evropu – díky padesátitisícovému grantu Nadace OKD dosáhla na téměř třicetimilionovou dotaci z fondů Evropské unie, kterou využije na vybudování centra pro hendikepované lidi a seniory

v Podkrkonoší. Zajeli jsme se podívat, jak se jim tu žije. Městečko rozložené mezi kopci. Červená železitá hlína na polích. Kolony aut, které se každý víkend valí z Prahy do Krkonoš a nazpět. Středem města, nikoli po obchvatu, který místním vláda slibuje už bezmála patnáct let. Možná nejníže položený skokanský můstek v Česku. A tradiční

Open Mine 1 I 2010

16

nadace OKD

65 000 korun pro hornické sirotky a děti s cukrovkou

Na záchranu areálu zdejší nemocnice přispěl v Nové Pace prakticky každý, třeba nákupem výrobků ze zdejší chráněné dílny.

závody v motokrosu, každý rok v červenci. Město, kde lidé díky třídění odpadků nemusí platit za svoz ani korunu. Celkem 5000 duší. To všechno je Nová Paka, místo, kde si lidé občas trochu závidí, ale kde také dokáží dělat velké věci. Areál nemocnice, kde má vyrůst nové centrum pro hendikepované, vypadá z dálky omšele a pobořeně. Zblízka ještě víc, koneckonců zdejší nemocnice je už roky uzavřená a od té doby do ní nikdo neinvestoval prakticky ani korunu. Lokalita na kopci nad městem má ale úžasnou atmosféru. „Život bez bariér?“ „Neznám,“ odpovídají náhodně oslovení chodci. „Klášter?“ „Tak to je jiná. Klášter žije!“ Organizaci Život bez bariér podle jména řada místních ani nezná, ale prakticky každý už nějakým způsobem přispěl na záchranu areálu zdejší nemocnice, na kterou navazuje také bývalý klášter, dodnes jedna z dominant města. I lidé z daleka znají zdejší multižánrový festival „Klášter žije“, jehož výtěžek putuje na stejný účel. Na fotkách v kanceláři občanského sdružení je řada známých tváří – Mirek Topolánek, Miroslav Bosák a další. Za stolem sedí Jitka Fučíková s manželem, tahouni většiny aktivit okolo zdejšího areálu. Josef Fučík je po dopravní nehodě už řadu let na vozíku a je obdivuhodné, kolik aktivit je schopen přes svůj hendikep zvládnout. Bez úsilí manželů Fučíkových už by zdejší klášterní areál možná ani nestál. Vyprávějí o nezištné pomoci 15 spolupracovníků, kteří do projektu dali svoje srdce stejně jako oni. Nebo o letním festivalu, na kterém byla hlavní scéna odpojena od elektřiny krátce před zahájením kvůli pozdě proplacené faktuře. Členové sdružení se na místě složili ze svého a příslušnou částku doplatili. Festival proběhl, byl úžasný, s rekordní návštěvností a skvělým počasím. Ale nikdo z lidí pod pódiem se nedozvěděl, jak to celé bylo. Podobné příběhy, kdy se počítá každá koruna, jsou v neziskovém sektoru denní chleba. Teď se v Nové Pace blýská na lepší časy. S třicetimilionovou dotací se práce na opravách areálu dosud plynoucí hlemýždím tempem posunou rychle kupředu a město nabídne zázemí pro řadu sociálně vyloučených osob, kterým v širokém okolí chyběly potřebné prostory, ale i příležitosti překonat bariéry a vrátit se zpět do života. Klášter žije!

Dárcovství má mezi horníky velkou tradici, Nadace OKD ale dokázala vtáhnout do hry úplně všechny. V předvánočním období spustila prodej keramických kapříků z chráněné dílny Charity svatého Alexandra a do první veřejné sbírky pod jejím patronátem se zapojili nejen zaměstnanci OKD, ale i dalších firem, které s nadací spolupracují, například OKD, Doprava či Hlavní báňské záchranné stanice. Sbírka probíhala i mezi veřejností v Ostravě a Karviné. Výtěžek ve výši 65 000 Kč si rozdělí Občanské sdružení svatá Barbora, které se stará o hornické sirotky, a ostravská organizace Dítě s diabetem pečující o děti s cukrovkou. „Na Barborku se skládali horníci už dříve, sdružení Dítě s diabetem si vybrali zaměstnanci i veřejnost v anketě na internetu,“ vysvětlila ředitelka Nadace OKD Blanka Týřová, proč ze stovek projektů dříve podpořených nadací získají příspěvek z vánoční sbírky právě tato sdružení.

Open Mine 1 I 2010

17

těžba ve světě

Diamantová stezka byla otevřena 250 000 hektarů pozemků v oblasti, kde probíhá těžba diamantů, bylo zpřístupněno veřejnosti díky spolupráci těžební společnosti De Beers a rodiny Oppenheimerů, většinového vlastníka této společnosti. Diamantová stezka je projekt, který veřejnosti představí minulost, současnost i budoucnost těžby diamantů v Jižní Africe a jako součást kulturního i přírodního dědictví země, zároveň však podpoří ochranu životního prostředí. Zajímavý je rovněž pro místní turistický ruch – na stezce nalezneme devět diamantových dolů včetně světoznámé „Big Hole“ ve městě Kimberley, ale i jedinečné

přírodní skvosty v místních národních parcích. Projekt rovněž otevírá dveře pro výzkum a vzdělávací projekty. Nápad zřídit Diamantovou stezku vznikl v roce 2004, kdy společnost De Beers podepsala memorandum s organizací Birdlife, která spolupracuje také s řadou dalších velkých těžebních společností. V uplynulých letech vznikly podél stezky nové ubytovací kapacity a další služby, přibývá kulturních událostí. Řada oblastí byla zpřístupněna stezkami pro pěší nebo zpevněnými cestami pro terénní auta. Byla rovněž vyškolena skupina průvodců s detailními znalostmi místní fauny a zřízena místa pro její pozorování.

Big Hole je jeden z nejznámějších dolů světa. (Zdroj: commons.wikipedia.org)

Obdobný projekt inspirovaný uhlím v současnosti připravuje společnost OKD na Ostravsku. Podrobnosti naleznete v některém z následujících vydání Open Mine.

Přísnější ochrana životního prostředí může mít vliv na ceny energií Zatímco poslední dvě desetiletí byla ve znamení globální diskuse o znečištěném ovzduší a snaze o nápravu, v budoucnosti se může totéž opakovat v případě vodních zdrojů.

Důsledkem přísnější ochrany životního prostředí může být podle amerických těžařů omezení investic do rozvoje těžby uhlí a v dlouhodobém kontextu zvýšení cen energií.

Nakládání s odpady podléhá přísné evropské legislativě. (Zdroj: en.wikipedia.org)

Snižování spotřeby vody a energií je velké téma i v NWR. (Zdroj: en.wikipedia.org)

Předpokládají to alespoň někteří producenti uhlí ve Spojených státech v reakci na kroky Agentury na ochranu životního prostředí (EPA, Environmental Protection Agency). Ta v poslední době zesílila monitoring odpadních vod, které při těžbě vznikají.

Open Mine 1 I 2010

18

těžba ve světě

BHP Billiton schválil investici ve výši 267 mil. dolarů na rozvoj uhelných projektů v Austrálii Světový lídr v těžbě BHP Billiton začátkem roku oznámil svůj záměr urychlit rozvoj svých uhelných projektů v australském Queenslandu. Jedná se o největší investici do těžby uhlí za poslední tři roky, tedy od okamžiku, kdy společnost NWR spustila svůj projekt POP 2010.

Investice pomohou rozšířit těžbu v lokalitách Caval Ridge a Peak Downs, dohromady by se zde mělo těžit okolo 8 mil. tun uhlí ročně. Finance také půjdou na studie proveditelnosti v nových lokalitách a rozšíření uhelného terminálu v Hay Point o 20 %. Současná kapacita terminálu je 44 mil. tun uhlí ročně.

Hay Point je jeden z největších přístavů světa specializovaných na přepravu uhlí. (Zdroj: www.greenaward.org)

Čína žádá vyšetřování ohledně cen železné rudy Čína, největší světový odběratel železné rudy, chce prověřit, zda nedochází ke kartelovému jednání mezi třemi největšími producenty železné rudy při sjednávání cen surovin pro výrobu oceli. „Antimonopolní úřad právě zkoumá situaci,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva obchodu Yao Jian. V uplynulých týdnech společnosti Vale SA, Rio Tinto a BHP Billiton oznámily ukončení tradičních ročních kontraktů na odběr železné rudy. Čínským ocelá-

řům těžební společnosti nabídly kratší kontrakty. Kritika této nové praxe nezazněla pouze z Číny. Také řada ocelářů z jiných zemí už komentovala kontrolu cen ze strany zmíněných těžebních společností. Eurofer, evropské sdružení výrobců oceli, minulý měsíc upozornilo Evropskou komisi na možné omezení soutěže a zneužití dominantního postavení ze strany největších dodavatelů. Do diskuse se zapojila i světová ocelář-

Kolem železné rudy se začíná přiostřovat. Čína také nedávno obvinila vysoce postavené manažery společnosti Rio Tinto z korupce. Hrozí jim vysoké tresty. (Zdroj: britannica.com)

Rudé zlato (Zdroj: commons.wikipedia.org)

ská asociace (WSA), která rovněž žádá, aby byla situace na trhu prošetřena úřady pro dohled nad hospodářskou soutěží. Šéf WSA, Ian Christmas, k tomu řekl: „Úřady musí vyhodnotit, zda tyto tři společnosti mají na trhu dominantní postavení. A musí rozhodnout, jestli je nesoutěžní charakter tohoto podnikání, které se dotýká prakticky všech oblastí ekonomiky, ve veřejném zájmu.“

Open Mine 1 I 2010

19

aktuality

NWR je jednou z nejlépe řízených společností ve střední Evropě Společnost New World Resources N.V. byla vyhlášena nejlépe řízenou společností v těžebním a metalurgickém průmyslu v žebříčku nejlépe řízených společností regionu střední a východní Evropy („Best Managed Company in the Metals and Mining Sector in Central and Eastern Europe”) vyhlašovaném každoročně časopisem Euromoney.

Ž

ebříček oceňuje společnosti s nejpřesvědčivějšími a nejpromyšlenějšími podnikatelskými strategiemi v rámci celého regionu na národních trzích i v jednotlivých odvětvích a vyzdvihuje ty společnosti, které prokazují nejlepší standardy v corporate governance. Hodnocení se opírá o průzkum mezi analytiky významných bank, konzultačních firem a výzkumných institucí zaměřujících se na střední a východní Evropu. Respondenti jsou požádáni, aby nominovali tři nejlepší společnosti v každé zemi či odvětví, které sledují, a to s přihlédnutím k tržní síle, ziskovosti, růstovému potenciálu, kvalitě managementu a také výnosům. NWR ve stejném žebříčku bodovalo ještě jednou, a to druhým pořadím v hodnocení společností, které vykázaly nejlepší zlepšení („Most Improved Company in Central and Eastern Europe”). „Obě ocenění nás velmi těší nejen proto, že jsou uznáním tvrdé práce, píle a talentu našeho manažerského týmu, ale obzvláště proto, že reflektují názor profesionálů a odborné veřejnosti na trzích, kde působíme,” říká Petra Mašínová, ředitelka korporátní komunikace NWR.

Na vrchol v jednotlivých kategoriích vystoupaly firmy s těmi nejvyššími standardy corporate governance.

Zařazení do žebříčku nejlépe řízených společností ve střední a východní Evropě zveřejněného v květnovém vydání časopisu představuje nejvýznamnější ocenění, které Euromoney společnostem v regionu uděluje.

Kompletní výsledky průzkumu včetně metodiky jsou k dispozici na webových stránkách časopisu na adrese www.euromoney.com a také v květnovém tištěném vydání časopisu.

Open Mine 1 I 2010

20

společenská odpovědnost

Sedm dobrých zpráv Média jsou plná katastrof a také Open Mine byl v posledním čísle s optimismem opatrný vzhledem k probíhající finanční krizi. Proto jsme se rozhodli připravit alespoň jednu stránku, která přinese jen samé zaručeně dobré zprávy.

šího rodáka – Jana Amose Komenského – myslitele, který zásadním způsobem ovlivnil vzdělávání v celé Evropě. Výsledkem je tříkilometrová naučná stezka, literární soutěž, akce pro veřejnost a také kvíz zařazený do vzdělávacích programů ve školách.

1. Zájem o granty je letos rekordní

4. Nejlepší veřejné prostranství

Nadace OKD vstoupila do třetího roku své činnosti novým grantovým kolem. Zájem neziskových organizací o grantové programy nadace byl vždy značný, letos však překonal veškerá očekávání. Nadace eviduje téměř tisícovku žádostí, mezi nejlepší z nich rozdělí přibližně 20 milionů korun.

800 hodin práce a 350 tisíc korun od Nadace OKD vedly k prvenství v soutěži o nejlépe upravené veřejné prostranství v České republice. Získal jej odpočinkový areál na sídlišti v Klimkovicích nedaleko Ostravy. Komunitní projekt, který si místní lidé sami navrhli a zrealizovali, proměnil prázdné prostranství mezi panelákovou zástavbou na místo kypící životem.

2. Ochrana beskydských studánek

Ochránci přírody z Valašského Meziříčí pokračují v realizaci projektu Mapování studánek a mokřadních lokalit v Beskydech. V rámci projektu podpořeného Nadací OKD shromažďují údaje o studánkách, pramenech, tůních či podmáčených horských lukách. Nyní mají v databázi 229 lokalit, o které pravidelně pečují. 3. Jan Amos Komenský ožil ve Fulneku

Českou republiku v poslední době reprezentují především hokejisté či modelky. Ve Fulneku se rozhodli tuto situaci změnit a s asistencí Nadace OKD oživit odkaz zdejšího nejslavněj-

5. Manuální práce ještě nikomu neuškodila

Mladí lidé však dávají stále častěji přednost humanitním oborům nebo práci s počítačem a lidé pomalu ztrácí manuální zručnost. Soutěž „Řemeslo má zlaté dno“, která proběhla na ostravských základních školách, tak malým žáčkům zprostředkovala řadu netradičních zkušeností. Vyzkoušeli si práci s obyčejnými šroubky a matičkami, pilou na dřevo, připojování drátků k žárovkám či smažení palačinek. Na šestičlenná družstva čekalo také umělecké fotografování, vázání kytic či poznávání částí automobilového

Ve Fulneku ožívá zdejší kapucínský klášter i odkaz Jana Amose Komenského.

motoru. U všeho jim radili učni nebo studenti daného oboru, které zase sledoval jejich mistr či pedagog. Akci, která dává školákům šanci poznat různé obory, podpořila Nadace OKD v programu „Pro radost“ částkou 55 tisíc korun. 6. Senioři i děti v centru dění

Fiducia patří s plochou 100 metrů čtverečních k největším antikvariátům na severní Moravě a ve Slezsku. Náleží k němu totiž stejnojmenné kulturní centrum s malou galerií specializovanou na fotografické výstavy a ještě jedna větší galerie ve sklepě. Pod patronací Nadace OKD se tu každý měsíc konají výtvarné ateliéry pro děti či přednášky pro seniory. „Tématem přednášek byly ostravské osobnosti nebo protikomunistický odboj,“ říká vedoucí projektu Marcela Lysáčková, jejíž otec byl horníkem na dolu Máj a později vychovatelem na hornickém učilišti. 7. Solidarita i v těžké době

Nejlépe upravené veřejné prostranství v České republice v roce 2009.

Občanské sdružení svatá Barbora, které pečuje o hornické sirotky, má jeden důvod k radosti navíc. Sbírka v její prospěch, která tradičně probíhá na šachťácích, setkáních zaměstnanců OKD, vynesla rekordní sumu 256 900 Kč. Bude tak moci zvýšit své příspěvky na vzdělávání všem dětem, které má pod patronací. Nově bude přispívat na pořízení počítače, bez kterého je dnes studium už těžko představitelné.

21

x-x-x-x-x-x-x-x-x fotogalerie | photogallery

Zelených oáz přibývá Čerstvě zasetou trávu už spásají brontosauři.

Místo hald hlušiny nový myslivecký revír.

Do nového dinoparku v Macurůvce nedaleko Orlové proudí davy dětí. Nová tvář kraje. Kostel sv. Barbory v Loukách nad Olší od architekta Ladislava Mirty.

Severní část obce Louky musela ustoupit těžbě. Dodnes ji připomíná tamní kostel.

Open mine 1 I 2009

24

x-x-x-x-x-x-x-x-x

Procházka podél Lazecké stružky.

Vydejte se Po stopách OKD.

Severní Morava patří mezi nejzelenější regiony také díky těžbě.

Šikmá věž v Karviné. Kostel svatého Petra z Alkantry, místní barokní unikát.

Na dohled největšího hlubinného dolu v zemi.

Open mine 1 I 2009

Lidé odešli kvůli uhlí. Zůstal ráj pro ryby, obojživelníky i ptáky.

Open Mine 1 I 2010

25