Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

č. 1 2011

interview

4–8

Petr Otava, obchodní ředitel téma 

9–11

Bezpečnost v dolech NWR roste společenská odpovědnost 

20

Nadace OKD letos rozdělí 60 milionů korun

Editorial Vážení čtenáři, když se ohlížíme za rokem 2010, vidíme pře-

Chceme také pokročit v Polsku s projektem

devším zřetelné ekonomické oživení v našem

Dębieńsko. Průzkumné práce jsou za námi,

regionu a s tím spojený růst poptávky

do konce roku máme v úmyslu začít s postup-

po koksovatelném uhlí i koksu. Byl to dobrý

ným otevíráním dolu. V plném provozu bude

rok pro NWR i pro většinu našich zákazníků

důl přibližně za pět let.

a partnerů. Věřím, že ekonomická krize je definitivně za námi. Naše výnosy se meziroč-

V letošním roce také budeme reinkorporovat

ně zvýšily o 40 %, EBITDA vzrostla o 1,5náso-

do Velké Británie a budeme se moci zařadit

bek, provozní cash-flow máme o 80 % vyšší.

do indexu FTSE. Tento krok nijak neovlivní

Mohli jsme také vyplatit dividendu ve výši

náš každodenní byznys, ale bude mít velmi

43 eurocentů na akcii za celý rok. Vrátili jsme

pozitivní vliv na naši firemní reputaci.

se tím k naší dlouhodobé dividendové politice vyplácet 50 % našeho čistého zisku.

Více o našich plánech a dalších novinkách ve skupině NWR se dozvíte uvnitř čísla.

Také rok 2011 zatím vypadá z hlediska pro-

Od tohoto čísla vychází magazín Open Mine

deje uhlí a koksu optimisticky – především

ve třech jazykových verzích – anglické, české

jsme svědky jisté rekonvalescence v automo-

a polské.

bilovém průmyslu a v návazných oborech. Na světový i regionální obchod s koksovatelným uhlím mají nesporný vliv také tragické

Příjemné čtení

události v Austrálii. O tom, co vše ovlivňuje světový obchod s uhlím a koksem a jak v praxi vypadá vyjednávání o cenách uhlí, si

Marek Jelínek

ostatně můžete přečíst v interview s Petrem

finanční ředitel

Otavou, který prodej našeho uhlí a koksu řídí.

New World Resources N.V.

Open Mine č. 1 I 2011 Vydavatel: New World Resources N.V. Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Tomáš Píša Editor: Marek Síbrt Autoři: Vladimír Bystrov [email protected], Stephen Hough [email protected], Marek Síbrt [email protected], Vladislav Sobol [email protected], Investor Relations NWR [email protected] Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 10. 3. 2011 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine.

2–3 „Poptávka a ceny koksovatelného uhlí se v průběhu roku 2010 zvyšovaly.”

4–8

9–11

„Kvalitní servis zvyšuje jistotu, že si zákazníka udržíme.”

„Počet pracovních úrazů v dolech skupiny NWR poklesl za posledních 5 let o polovinu.”

13

14–17

„O tom, jak bude území po rekultivaci vypadat, rozhoduje zastupitelstvo obce.”

„Od záměru těžit v konkrétní lokalitě k první tuně vyvezené na povrch je dlouhá cesta.”

Obsah 2–3 ekonomika Hospodářské výsledky 2010

technologie 14–17 Těžíme uhlí

interview 4–8 Obchod s uhlím je úzká specializace

ekonomika 18–19 Uhlí a koks na světových trzích

bezpečnost 9–11 Bezpečnost v dolech NWR roste ekonomika 12 Continuous Improvement rekultivace 13 Vracíme krajinu přírodě a lidem

odpovědnost 20 Nadace OKD rozdělí 60 milionů Kč, zaměří se na chráněné dílny odpovědnost 21 Horníci darovali Barborce přes 350 000 korun, nejvíce v historii

ekonomika

interview

technologie

Hospodářské výsledky 2010 24. února 2011 oznámila společnost NWR velmi dobré výsledky za účetní rok 2010, založené na zvýšené efektivitě provozu i zlepšení podmínek na trhu. Poptávka a ceny se v průběhu roku zvyšovaly s výrazným posílením ke konci loňského roku. Významným výsledkem, dosaženým v loňském roce, bylo splnění stanovených cílů produkce při udržení nákladů pod kontrolou. Významnou událostí byl první celý rok zlepšené efektivity díky programu POP 2010 zaměřenému na rozsáhlou obnovu našeho důlního vybavení. Zároveň jsme dokončili program COP 2010, program kapitálových investic zaměřený na zdokonalení našich koksárenských provozů. V souladu s naší strategií, ohlášenou při vstupu na burzu, jsme pokračovali v zeštíhlování našich činností odprodejem posledního neklíčového provozu v průběhu roku 2010. V příštím období se budeme nadále věnovat přísné kontrole nákladů, která zmírňuje dopady vzrůstajících výdajů v souvislosti s těžbou ve stále větších hloubkách a inflační tlaky na naše vstupní náklady, jako jsou ceny oceli a energií. Mike Salamon, předseda představenstva NWR, k výsledkům za loňský rok a výhledu na ten letošní uvedl: „Po obtížném roce 2009 následovalo v roce 2010 na našich trzích silné oživení poptávky po uhlí a koksu a my jsme v reakci na tuto poptávku úspěšně navýšili objemy našich dodávek. Celosvětově panuje nedostatek koksovatelného uhlí s tím, jak Čína

  Poptávka a ceny koksovatelného uhlí se v průběhu roku 2010 zvyšovaly

a další nastupující ekonomiky zvyšují světovou poptávku. Naše rozhodnutí sjednávat ceny na většinu dodávek našeho koksovatelného uhlí v souladu s japonským účetním rokem (JFY) nám poskytuje možnost více využívat pozitivního vývoje cen na světových trzích. V současnosti panuje znatelný mezinárodní trend přechodu na čtvrtletní sjednávání cen, a je tudíž pravděpodobné, že většina našich odběratelů bude mít do budoucna zájem sjednávat ceny ve smlouvách na dodávky koksovatelného uhlí na tomto základě. Dokázali jsme splnit své stanovené cíle celkové produkce a dosáhli jsme významného pokroku ve zvyšování efektivity a maximalizaci návratnosti našich stávajících aktiv. V roce 2010 jsme nadále sklízeli ovoce kapitálového investičního programu POP 2010, se zlepšením

jak v oblasti nákladů, tak v oblasti bezpečnosti. V průběhu roku 2010 jsme dosáhli pokroku v rozvoji našich investičních projektů v Polsku, zejména pak projektu Dębieńsko, kde byl vytvořen projektový tým a skupina poradců světové úrovně, kteří v současné době připravují podrobnou studii proveditelnosti. Nadále se držíme logiky i přínosů pozice regionálního konsolidátora. Konsolidace povede k nárůstu velikosti společnosti, objemu zdrojů a bude poskytovat výhody mnoha synergii. Coby první privatizovaná, restrukturalizovaná a modernizovaná uhelná společnost v regionu a první společnost s přístupem na mezinárodní kapitálové trhy jsme ve velice silném postavení, kdy dokážeme

Open Mine 1 I 2011

2

bezpečnost

rekultivace

v takové pozici, abychom mohli plně využít náš potenciál, a rok 2011 zahajujeme jako silnější a odolnější firma.“ Nárůst výkonnosti a investiční programy Program optimalizace produktivity (POP 2010), dokončený ke konci roku 2010, nadále naplňuje svůj účel a nová zařízení vykazují narůstající výkonnost oproti původní technologii. Společnost OKD je tak schopna udržovat stabilní úroveň těžby jen se sedmnácti stěnovacími komplexy v provozu oproti dvaceti komplexům provozovaným v roce 2009 a třiceti dvěma v roce 2008. Zavedení nových technologií se pozitivně projevilo ve výkonnosti dolů.

využít těchto výhod, spojujících v sobě provozní i finanční odbornost, a těžit z příležitostí, které se nám naskytnou. Ačkoli širší hospodářský výhled v evropském prostoru zůstává nejistý, očekáváme, že poptávka po koksovatelném uhlí ve střední a východní Evropě bude díky pokračujícímu oživení v automobilovém průmyslu a stavebnictví nadále silná. Oživení průmyslu ve střední Evropě rovněž podpoří poptávku po energetickém uhlí, kde jsme již zaznamenali nárůst cen. A v neposlední řadě náš záměr reinkorporace společnosti do Velké Británie a související získání kvalifikace pro index FTSE nám přinese rozšíření možností přístupu na mezinárodní kapitálové trhy. Stále máme před sebou ještě mnoho úkolů, ale jsme

Kombinací nových a starých zařízení se průměrná produktivita dobývání v OKD v roce 2010 zvýšila přibližně o 15 % oproti roku 2009 na 1 743 tun na porub a den. Program optimalizace koksoven (COP 2010) společnosti NWR, tedy program kapitálových investic určených ke zlepšení efektivity a produktivity koksárenských provozů společnosti, byl úspěšně dokončen v plánovaném termínu ke konci roku 2010. Nově vybudovaná koksárenská baterie č. 10 v koksovně Svoboda společnosti OKK nyní pracuje na plnou kapacitu. Maximální celková kapacita, společně s kapacitou renovované baterie č. 8 a se dvěma zbývajícími bateriemi koksovny Svoboda, bude počínaje rokem 2011 činit 850 000 tun. Po uzavření programu COP 2010 očekává NWR snížení nákladů na tunu koksu, optimalizaci struktury zaměstnanců a zvýšení flexibility produkce, která bude umožňovat výrobu různých druhů koksu podle požadavků zákazníka.

odpovědnost

Polské rozvojové projekty: Dębieńsko NWR pokračuje v přípravě podrobného rozvojového plánu pro projekt Dębieńsko v Polsku. Tvorba podrobné studie proveditelnosti, která stanoví rozsah projektu, plán realizace, rozpočet, časový plán i značnou část potřebného technického zajištění pro projekt, byla zahájena v září 2010 a dokončení její první fáze se očekává v březnu 2011. Tato část zahrnuje povrchovou infrastrukturu, zpracovatelský závod a také přístupové a přepravní svážné štoly. Dodavatelské smlouvy na dodávky těchto prvků a podrobné studie proveditelnosti již byly z velké části uzavřeny s polskými a nadnárodními společnostmi. Společnost pokračuje

NWR předpokládá, že stavební práce na projektu Dębieńsko budou zahájeny v průběhu roku 2011. Dividenda V souladu se svou dividendovou politikou oznámila NWR konečnou dividendu ve výši 0,22 eura na akcii, která bude majitelům akcií druhu A vyplacena formou prozatímní dividendy 15. dubna 2011. Společně s dividendou ve výši 0,21 eura na akcii, vyplacenou v říjnu 2010, dosahuje celková výše dividendy za celý rok 2010 částky 0,43 eura na akcii. Výhled pro rok 2011 V letošním roce NWR plánuje těžbu 11 mil. tun uhlí a výrobu 800 000 tun koksu. Externí

Hospodářské výsledky 2010 Těžba uhlí ve výši 11,4 mil. tun, výroba koksu ve výši

1 mil. tun

Celkové externí prodeje 10,7 mil. tun uhlí

1,1 mil. tun koksu

a 

Výnosy ve výši 1 590 mil. eur EBITDA ve výši 464 mil. eur

Přepočtený výnos na akcii ve výši 0,86 eura Celková dividenda za rok 0,43 eura na akcii Zlepšení bezpečnosti o 24 %

v zajišťování pozemků a infrastruktury pro projekt, kdy se nákupy potřebných pozemků plánují na nejbližší období. NWR předpokládá, že do projektu Dębieńsko v roce 2011 investuje přibližně 50 mil. eur v investičních nákladech.

prodeje by měly dosáhnout přibližně 10,3 mil. tun uhlí a 720 000 tun koksu. Průměrná sjednaná cena energetického uhlí se bude letos pohybovat okolo 71 eur za tunu. Většina prodejů bude sjednávána čtvrtletně.

V závislosti na vnitřním schvalovacím procesu a vydání konečných povolení společnost

Open Mine 1 I 2011

3

ekonomika

interview

technologie

Obchod s uhlím je úzká specializace Kanceláře proskleného věžáku nad holešovickým přístavem v Praze obýval v minulosti jeden z největších podniků zahraničního obchodu Kovo. Dnes v něm sídlí kontrolní úřad a v jednom z horních pater také obchodní úsek OKD.

200

zákazníků pravidelně nakupuje uhlí skupiny NWR.

Náš rozhovor s jeho šéfem jsme dělali nadvakrát – kvůli jeho nabitému programu. Naše schůzky začínaly brzo po sedmé ráno a on už měl za sebou poradu se svým týmem. Seznamte se: Petr Otava, obchodní ředitel OKD. To začínáte pokaždé takhle brzo? Často. Den není nafukovací a my toho musíme hodně stihnout. Moji lidé jsou na to zvyklí. Co vlastně celou dobu děláte? Laik by si pomyslel, že každý čtvrtrok vyjednáte ceny, obnovíte smlouvy a máte tři měsíce pohov… Většina kontraktů je sice opravdu sjednávána kvartálně, my ale musíme být v každodenním kontaktu s trhem po celou dobu. Musíme sledovat globální trendy – Austrálii a Ameriku pokud jde o koksovatelné uhlí, Polsko, Rusko, Kolumbii, Jižní Afriku a Austrálii pokud jde o uhlí energetické. Potřebujeme vědět, co ovlivní poptávku v energetice a v celém průmyslu. Pro koksovatelné uhlí je klíčová situace v ocelářství. Musíme si udržovat důkladnou znalost

trhu v celém regionu střední a východní Evropy, musíme vědět, co dělají naši konkurenti především v Polsku. Není toho málo. Které trendy kromě cen a výrobních nákladů potřebujete sledovat? U koksovatelného uhlí především monitorujeme nabídku a poptávku, která na trhu existuje. Pokud jsou v Austrálii povodně a zavřené doly, sníží se celosvětová nabídka uhlí. Sledujeme proto, jak funguje celá ekonomika, jak si vede ocelářství, stavebnictví a další odvětví. V energetickém uhlí je to podobné, pozorujeme výkon ekonomiky a s tím související spotřebu elektřiny, CO2 certifikáty a podobně. Pak jsou tu ještě cementárny, které jsou závislé na výkonu celého stavebnictví. V uplynulých třech letech cementárny pracovaly na úrovni 30–40 % svých kapacit, protože neměly poptávku. Jaký dopad na vaše vyjednávání má dění na vzdálenějších trzích? Trh je čím dál tím otevřenější a tak, jak klesají objemy těžby přímo v našem regionu, významně narůstají importy energetického uhlí z východu,

hlavně z Ruska, a koksovatelného uhlí z USA. Například s ruským uhlím se dnes obchoduje měsíčně především na spotu (spotová cena vyjadřuje cenu komodity v konkrétním čase a místě, je určována na komoditních burzách – pozn. red.), musíme tedy vědět, jaké uhlí, v jaké kvalitě a za jakou cenu jsou konkurenti schopni dodat, jaké mají transportní náklady, a vůbec vše, co s tím souvisí. Tyhle informace nestačí tahat z různých reportů, které nám denně chodí, ty získáme jedině tím, že se dennodenně pohybujeme na trhu. Pravidelně se proto vídáme s našimi zákazníky a partnery.

Open Mine 1 I 2011

4

bezpečnost

Kolika zákazníkům se věnujete vy osobně? Máme asi dvě stě stálých zákazníků. Já osobně jednám zhruba s padesáti největšími. Zjišťujeme, jaká je u nich situace, jaká je poptávka po jejich produktech. Rozhodně to nefunguje tak, že uzavřeme kontrakt, a tím to končí. Každý kontakt, i když zrovna nejednáme o konkrétním obchodu, je fakticky přípravou na příští vyjednávání, která povedeme nejpozději za čtvrt roku. Potřebujeme informace z první ruky, a jinak než osobně je nezískáme. Musíme mít v týmu lidi, kteří rozumí výrobě a kteří vědí,

rekultivace

co si výroba v daný den nebo měsíc může dovolit. Připravujeme měsíční plány dodávek, ale ty musíme průběžně upravovat podle aktuální poptávky a situace v našich dolech. Jak koordinujete požadavky zákazníků s těžbou? Ideální stav je, když si připravíme plán, přijde objednávka od zákazníka a referent, který se o ni stará, se spojí s dispečinkem v Ostravě. Ten zorganizuje nakládku na jednotlivých dolech, zajistíme logistiku, vlak s uhlím pak sledujeme po cestě, dokud nedojede na místo

odpovědnost

A platí vaši zákazníci včas?

výroba na jednotlivých dolech v daném čase nabídnout. Kvalitativní parametry uhlí jsou dány, můžeme je ovlivnit jen minimálně. A naši zákazníci to také dobře vědí, s většinou z nich spolupracujeme dlouhodobě. Energetické uhlí se běžně hodnotí podle výhřevnosti, množství popela, síry, ale na koksovatelné uhlí fakticky zatím neexistují žádné indexy. Takže zákazníci znají zcela konkrétní kvalitu, kterou má například uhlí z dolů Darkov nebo Paskov. Druhou stejnou na světě nenajdou – ani v dole ČSM, ani třeba v Austrálii. Uhlí z různých lokalit je nesrovnatelné. Zákazníci koksovatelného uhlí si tedy kupují konkrétní „značku“. Myslím ale, že do tří let se dočkáme nového světového indexu na koksovatelné uhlí.

Ano, zákazníci naštěstí platí (smích).

Jaká je tedy škála vašich typů uhlí?

Máte vždycky k dispozici to, co zákazníci právě chtějí, nebo spíš sledujete, na jaké uhlí kolegové v dolech právě narazili, a snažíte se prodat, co máte zrovna přichystané?

V naší produkci rozlišujeme obecně dvě kategorie uhlí: energetické a koksovatelné. Osvojili jsme si tuto terminologii, aby nám lépe rozuměli zahraniční investoři a aby nás analytici mohli porovnávat s ostatními firmami ve světě. Energetické uhlí v praxi reprezentují tři hlavní produkty – vysokovýhřevné prané uhlí,

určení. Byznys končí až ve chvíli, kdy zákazník zaplatí.

My samozřejmě víme, co je schopná naše

Open Mine 1 I 2011

5

ekonomika

energetický prach a proplástek. Odebírají je hlavně elektrárny, teplárny, cementárny. V koksovatelném uhlí sledujeme dvě hlavní kategorie, tzv. hard coking coal a semi soft coking coal. V češtině pro tyto pojmy neexistuje ustálený překlad. Obchodujete i s koksem – jaké typy máte v nabídce? U koksu rozlišujeme tři základní typy: vysokopecní koks (určený k výrobě oceli – pozn. red.), slévárenský a pak různé sorty otopového koksu určeného pro průmysl, například pro cukrovary a vápenky, ale i pro domácnosti. Při výrobě koksu pak vzniká ještě řada chemických produktů, které se dají dále prodat, například koksárenský plyn, benzol, dehet a další. Vraťme se k vašim cenovým vyjednáváním. Jak dlouho obvykle trvá, než se s klientem, kterého léta znáte, dohodnete o ceně pro další kvartál? Je to o taktice jednání, s každým zákazníkem je to jiné. Záleží, nakolik se vzájemně známe. Samozřejmě nám pomáhá, když víme, jak se konkrétní partner chová při jednání, jak uvažuje, jaké představy na začátku asi má. Málokdy se ale stává, že se dohodneme hned napoprvé. Převládá spíše silové jednání, anebo je to víceméně přátelská, tak trochu společenská hra? Je to jako v každém obchodu. Samozřejmě chceme prodat

interview

za co nejvyšší cenu a zákazník chce cenu co nejnižší, ale obvykle víme, že je potřeba se domluvit. Máme zákazníky, kteří si cení, že se chováme standardně, transparentně a férově po celou dobu spolupráce. Takoví zůstanou u nás, i když jim konkurence nabídne o něco nižší cenu. Jiní řeknou, toto je tržní cena, když nám ji nedáte, nakoupíme jinde. Ta jednání jsou třeba i desetikolová, a mezitím si ještě telefonicky vyměňujeme názory, když hrozí, že přijedeme na jednání a zase se nedohodneme. Hledáme kompromis a většinou se ho podaří najít, pokud obě strany vědí, co je tržní a co je opodstatněné z obou stran. Zažíváte při cenových jednáních nějaká překvapení? Taková, která změní vaši taktiku, váš přístup ke klientovi? Byl tu rok 2009, který překvapil spoustu lidí, ale to byla výjimka. Po mnoha letech v oboru už mě toho moc překvapit nemůže. Jistěže se některý zákazník občas naštve, urazí a nakoupí jinde, ale u uhlí se to moc nestává. Při jednáních jsme za všech okolností velmi opatrní. V regionu je jen omezený okruh odběratelů a dodavatelů a každý spor znamená nepříjemný problém. Nejsme v pozici jako třeba australské firmy, které za stejnou cenu prodají uhlí do Číny, do Japonska, do Koreje, do Indie, do Brazílie nebo kamkoli jinam. My si nemůžeme dovolit své zákazníky naštvat – vzhledem k naší geografické poloze není reálné přemýšlet, že bychom

technologie

naše uhlí vozili někam dál mimo region. Do jaké míry rozhoduje spotová cena a jaký vliv mají dlouhodobé vazby s klienty a nadstandardní servis? Světové ceny na spotu a různé cenové indexy mohou být jistě podpůrným argumentem, pro nás je ale vždy rozhodující cenová úroveň v regionu. Pokud bude spot řekněme na hodnotě sto a polské firmy budou prodávat za polovinu, musíme vzít v potaz nejbližší konkurenci a cena API2 v Rotterdamu je spíše pomocné hledisko. Jindy může nastat situace, kdy máme my i Poláci vlivem produkčních nákladů ceny vyšší než spotové. Pak musíme mít spočítané, jestli na trhu existuje nějaká alternativa, například z Ruska, abychom byli cenově konkurenceschopní. A v neposlední řadě jde i o to, jaký servis jsme schopni zákazníkům dát. Jde například o dodávky just-in-time, dodržení kvality, způsob řešení problémů. To je něco, co zákazníci moc dobře vědí a oceňují. Kvalitní servis zvyšuje jistotu, že si zákazníka udržíme, i kdyby mu konkurence dávala o něco lepší cenu. Kdo jsou klíčoví hráči, kteří určují dění na evropském trhu, kde NWR působí? Trh s koksovatelným uhlím je hodně ovlivňován globálním vývojem, to znamená australskými a americkými producenty, jako jsou BHP Billiton a Rio Tinto, my ale vždy

musíme nejprve sledovat, co se děje v Polsku, co dělá třeba Jastrzębzka Spółka Węglowa, Katowicki Holding Węglowy nebo Kompania Węglowa. Energetické uhlí je regionální záležitost a na trhu je stále nadprodukce uhlí z Polska, roste i význam Ruska. Naopak jihoafrické, kolumbijské nebo obecně zámořské uhlí se do regionu zatím téměř vůbec nevozí. A Ukrajina? Ukrajinské uhlí má vysoký obsah síry, proto se ve velkém objemu do zemí Evropské unie z ekologických důvodů nikdy pravděpodobně vozit nebude. Tamní uhlí se spotřebovává primárně u místních odběratelů. Jak jste vlastně přišel k uhlí? Naše rodina pracuje v OKD už několik generací, můj děda

Open Mine 1 I 2011

6

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

každý týden. Kamarádi mi v Ostravě zůstali, ale vídáme se málo. Když jste začal pracovat ve firmě, kterou řídil váš otec, nemusel jste bojovat s předsudkem, že jste tatínkův chráněnec?

strávil v ostravských dolech prakticky celý život. V osmdesátých letech minulého století byl generálním ředitelem OKD. I on začínal jako horník? Byl původně strojař, pracoval v Bastru (český výrobce důlních technologií, dříve vlastněný OKD, dnes je součástí skupiny Bucyrus – pozn. red.), později pracoval na ředitelství firmy. To byla první generace, alespoň co já si pamatuji. Podobně můj otec i jeho bratr vystudovali báňskou (Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě – pozn. red.) a po škole nastoupili do dolů. Já k tomu přičichl až v devadesátých letech, když můj otec s panem Koláčkem zprivatizovali Českomoravské doly s Metalimexem. Studoval jsem tehdy ekonomickou fakultu v Ostravě, s uhlím to nemělo nic společného. Otec

mi nabídl, jestli bych nechtěl dělat v obchodním oddělení v Metalimexu, což byla specializovaná firma, která ve skupině OKD měla na starosti obchod. Takže jsem se po škole, v roce 2000, přestěhoval do Prahy a nastoupil jako referent do divize paliv. V Ostravě jste zůstat nechtěl? Skoro do doby odchodu jsem byl ostravským patriotem, ale asi bych tam nezůstal. Určitě bych se nevěnoval uhlí, možná bych dělal obchod, ale s něčím jiným, nebo spíše tu ekonomiku, finance. Dnes tedy působíte v Praze? Ano, moje základna je v Praze. Přestěhoval jsem se a založil tu rodinu. Do Ostravy ale jezdím tak často, jak je potřeba, skoro

Není to nic příjemného, když přijde syn do firmy svého otce. Ale víc záleží na tom, jak člověka vnímá jeho okolí, jakým způsobem se prezentuje, jak pracuje, musí zkrátka dokázat, že není horší než ti ostatní, že tomu týmu něco přinese. Začínal jsem od píky, zpracovával faktury, objednávky, dělal back office. Postupně jsem dostal možnost dělat náročnější věci, až nakonec se ze mě stal vedoucí obchodního oddělení a později ředitel. Bavíte se ještě s tátou o trhu? Jsou situace, kdy může poradit? Spíš to rozebíráme z širšího úhlu pohledu, co se děje v ocelářství a energetice, co se děje ve světě a tak. On už ten uhelný byznys aktivně pár let nedělá. Když člověk odejde z branže třeba na rok, není problém se do toho zpátky dostat, ale je potřeba mít každodenní kontakt s trhem. Je to ve vašich kruzích obvyklé, že se povolání dědí v rámci rodinné tradice? Určitě, znám spoustu takových případů, z Německa, Polska. Uhlí je svým způsobem specifická komodita, málokdo se o uhlí zajímá, málokdo

tuší, jaký je rozdíl mezi uhlím a koksem. Obchodu s uhlím se věnuje velmi málo lidí, v Evropě jich určitě není víc než tisícovka, je to prostě úzká specializace. Jaké jsou v této obchodnické komunitě vztahy? Je snadné navazovat přátelské vztahy, nebo jde spíš o přátelství pragmatická, obchodní? Těch obchodníků je málo, často se potkávají, a tak není složité vybudovat si po nějaké době přátelské vztahy a osobní kontakt, ale nejde se přátelit úplně s každým.

»Kvalitní servis zvyšuje jistotu, že si zákazníka udržíme.« Je těžké nechat potom přátelství za dveřmi, když máte vyjednávat o cenách? Tam kamarádství nemůže. I nejlepší kamarád se někdy urazí, vstane od stolu a jde pryč. Pak to žehlíme až později, když horké hlavy vychladnou. Jak trávíte volný čas? Zbývá vám nějaký? Málo. Přemýšlím nad tím, jak si ho udělat. Mám malého syna, tak se snažím vyšetřit si čas aspoň o víkendech. V poslední době se taky věnuji golfu.

Open Mine 1 I 2011

7

ekonomika

interview

technologie

A z pohledu OKD? Z pohledu člověka, který tu firmu zná opravdu hodně dlouho? V čem ji to změnilo?

Kde nejraději hrajete? Po Čechách nebo v cizině? Hraji hlavně v Česku a Španělsku.

» Trh s koksovatelným uhlím je hodně ovlivňován globálním vývojem, ale my musíme nejprve sledovat, co se děje v Polsku.«

v klubovně, dojde mnohdy i na pracovní konverzaci.

nějaké zázemí, takže podobné úvahy jsou složitější.

Kam nejčastěji jezdíte na dovolené?

Byla to velká změna, když se OKD začlenilo do struktury NWR a na spoustu věcí se začalo pohlížet z jiné perspektivy?

Jezdíme pravidelně do Španělska. A v zimě vždycky na týden do Svatého Mořice na lyže. K tomu se snažíme zařídit ještě alespoň jednu letní dovolenou. Kdo doma rozhoduje, kam se pojede? Vybíráme společně. Vždycky se snažíme vybrat něco, kde jsme ještě nikdy nebyli.

Daří se vám na golfu nepracovat? Nebo používáte golf i jako pracovní nástroj?

Kdybyste měl něco změnit ve svém dosavadním profesním nebo osobním životě, co by to bylo?

Spousta obchodních partnerů hraje. Ale kdo hraje golf, tak ví, že uprostřed zápalu při hře nejde moc dobře diskutovat o nějakých vážných tématech. Jistěže ale pak na příslovečné devatenácté jamce, tedy

Asi bych zkusil jít co nejdřív pracovat ven, do nějaké větší firmy na vyspělém trhu. Tyhle zkušenosti nikde nekoupíte a čím dřív je získáte, tím lépe se dají později zúročit. Dnes už přece jen mám rodinu,

Změna to byla určitě, už jen tím, jací lidé přišli do skupiny. Klaus-Dieter Beck, Mike Salamon a třeba Hans-Jürgen Mende a další výrazné osobnosti, zkrátka lidé, kteří se na byznys dokázali dívat globálně. Musel jsem se v hodně věcech přizpůsobit, leccos dostudovat, například mezinárodní finanční terminologii, kterou jsme do té doby nepoužívali. Ale Zdeněk [Bakala] s Peterem [Kadasem] (zástupci majoritního akcionáře NWR – pozn. red.) možná věděli, že se umím na ten obchod s uhlím a koksem podívat z širšího pohledu než z ostravské perspektivy. Dlužím jim oběma hodně za to, že mi tuhle šanci dali.

Změny přišly s novým generálním ředitelem, Klausem-Dieterem Beckem. Změnil firmu od A do Z, od firemní kultury až po nový systém řízení. Bylo to umocněno i tím, že přivedl nové lidi, jako je Míla Trgiňová (finanční ředitelka OKD – pozn. red.). Jsem rád, že s ním můžu pracovat, že mi ukázal, co s tou firmou jde udělat. Určitě mu hodně pomohla situace na trhu a ceny uhlí, jinak by si nemohl dovolit tu firmu měnit takovým tempem, jak ji změnil. Každopádně má můj obrovský respekt za to, jakým způsobem to provedl. Kdyby OKD nebylo součástí skupiny NWR, mohlo by si dovolit velké investiční programy, jako byl POP 2010, nebo úvahy o akvizicích polských těžebních firem? Úvahy o Polsku tu byly už dřív, ale nikdy nedostaly reálný rozměr. A pokud jde o investice a jejich financování, v OKD nikdy nebyl tým, který by si dokázal zajít pro peníze na finanční trh, do velkých bank v Londýně a podobně. Kolegové z NWR to dnes umí a ohromně nám to pomáhá. Banky a institucionální investoři vnímají NWR jinak už proto, že je na burze. Porovnám-li to se situací před pěti deseti lety, máme dnes naprosto jiné, mnohem širší možnosti, než tomu bylo kdykoli v minulosti.

Open Mine 1 I 2011

8

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Bezpečnost v dolech NWR roste Bezpečnost zaměstnanců je pro NWR naprostou prioritou, proto nadále pokračuje ve zvyšování bezpečnostních standardů a snižování rizika pracovních úrazů v dceřiných společnostech OKD a OKK Koksovny. Klíčové ukazatele v oblasti bezpečnosti za rok 2010 potvrdily příznivý trend a ukázaly, že realizovaná opatření mají smysl a směřují jednoznačně správným směrem.

−49 %

Počet pracovních úrazů v dolech skupiny NWR poklesl za posledních 5 let na polovinu.

Počet úrazů v dolech NWR kontinuálně klesá

realizovat veškerá opatření, aby byl tento cíl splněn.

Počet úrazů v těžební dceřiné společnosti NWR, OKD, a.s., v loňském roce klesl o 22 procent z 346 v roce 2009 na 271 v tom následujícím. Úrazová četnost (LTIFR) se ve stejném období snížila z 11,29 v roce 2009 na loňských 8,61, čímž společnost překonala stanovený cíl pro rok 2010. Všechny údaje zahrnují také pracovníky dodavatelských firem.

NWR má ve všech svých dolech a koksovnách zavedeny detailní bezpečnostní předpisy, procesy a monitorovací systémy. Zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali nejen rizika, ale také odpovědnost za bezpečnost svou i svých spolupracovníků.

and Environmental Committee, HSEC), který navrhuje další opatření vedoucí k eliminaci rizik. Výbor od svého založení v roce 2007 dohlíží na otázky bezpečnosti a zdraví při práci a je jedním z pilířů Corporate Governance ve skupině NWR.

NWR si uvědomuje, že pro zvyšování bezpečnosti na pracovištích je klíčovým faktorem motivace zaměstnanců. LTIFR OKD Odpovědnost totiž 20 leží na bedrech 16,59 každého jednotli15,33 vého pracovníka. 15 12,49 Vyhlásila proto Mezinárodní uka11,29 v roce 2010 indizatel úrazové čet10 8,61 viduální motivační nosti (LTIFR, The soutěž, v níž měl Lost Time Injury šanci vyhrát hlavFrequency Rate) 5 ní cenu ve formě je nejprůkaznější auta Škoda Fabia ukazatel vývoje 0 každý zaměstnanec bezpečnosti práce. 2006 2007 2008 2009 2010 dolů, který pracoval Zjednodušeně se dá od 1. dubna do 31. říct, že je to počet prosince bez úrapracovních úrazů   Koeficient LTIFR udává počet pracovních úrazů na milion zu. Jednotlivé doly vedoucích k praodpracovaných hodin navíc losovaly další covní neschopnosti hodnotné ceny, kterými byly v délce minimálně tří pracovnapříklad zájezdy v hodnotě Vedení společnosti, odborové ních dnů na milion odpraco50 000 Kč. Do slosování bylo organizace i státní instituce vaných hodin. zařazeno přes 15 000 pracovpřistupují ke každé rizikové níků OKD a dodavatelských události mimořádně vážně, Firemní program PERSPektiva firem. důsledně je prošetřují a svá 2015 stanovuje jako cílovou doporučení předkládají Výboru hodnotu úrazové četnosti Společnost NWR ve svých pro zdraví, bezpečnost a životv roce 2015 hodnotu 5 a spodolech zároveň vyhlásila ní prostředí (Health, Safety lečnost NWR je rozhodnuta

Open Mine 1 I 2011

9

ekonomika

interview

motivační program „Bezpečné pracoviště“, jehož cílem je udržování pořádku na pracovišti, odstranění nedostatků a eliminace rizik. Kolektivy v dolech byly pravidelně (minimálně šestkrát za čtvrtletí) hodnoceny a kontrolovány v dodržování pořádku na pracovišti a přístupových cestách, vedení důlního díla a větrání či udržování bezvadného stavu

Ochranné osobní pracovní prostředky a technická zařízení

technologie

strojního a elektrického zařízení. Nejlepší kolektiv v úseku rubání obdržel 50 000 Kč, v přípravě 20 000 (15 000 Kč za druhé a 10 000 za třetí místo), ve vybavování a likvidaci 30 000 Kč. SAFETY 2010 V rámci programu SAFETY 2010 společnost NWR

Počet zakoupených kusů 2008–2010 (Safety 2010)

Boty

38 963

Trička reflexní

60 092

Košile reflexní

111 384

Fáračky (komplety)

57 283

Ochranná přilba s očním štítem

15 197

Osobní svítidlo T 1005.1

15 363

Ind. a det. přístroj Drager X-am Sebezáchranný přístroj

823 15 000

  Nejen zaměstnanci OKD, ale i bánští záchranáři dostali nejmodernější ochranné pomůcky

Parametry ochranných pracovních prostředků v OKD Osobní svítidlo T 1005.1 Rozměry 12 × 2 × 10 cm zhruba o 70 % menší než starší typy, s váhou 0,8 kg o kilogram lehčí LED dioda se svítivostí 2 500 luxů Svítivost je zaručena i po deseti hodinách užívání Hlavice vybavena pasivní anténou, suchý monočlánek je s hlavicí propojen kabelem s reflexním povrchem – pracovník je pak lépe vidět při osvícení světlem svých kolegů Se změnou zároveň souvisela nutnost výměny všech 420 dobíjecích stojanů Svítidlo K 07 Bezúdržbový akumulátor a LED dioda Použití pro důlní vlaky a dopravu výbušnin Výměna 500 kusů svítidel

Open Mine 1 I 2011

10

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

investovala více než půl miliardy korun do nákupu nejmodernějších pracovních a ochranných pomůcek pro zaměstnance svých dolů. Dodávky začaly v roce 2008 a v roce 2010 došlo ke kompletaci vybavení. Nové osobní pracovní a technické prostředky přispěly k zvýšení bezpečnosti pracovníků v dolech a zvýšily komfort pracovního prostředí. Jde o špičkové výrobky, jimiž jsou vybaveny doly v nejvyspělejších zemích světa. „Po mimořádných investicích musíme pokračovat v monitoringu možných rizik, abychom je eliminovali stále účinnějšími bezpečnostními a hygienickými opatřeními,“ říká provozní ředitel OKD Leo Bayer.

  Reflexní prvky, pevné boty, mnohem lehčí výstroj. Vybavení horníků v Česku je srovnatelné s podmínkami v západní Evropě nebo USA

Indikační a detekční přístroj Dräger X-am Měří a hlídá výskyt životu nebezpečných plynů na čelbách (CO, CO2, CH4, NOx) a v porubech (CO, CO2, CH4) Výrazně menší a lehčí než starší přístroje Kontinuální měření koncentrace nebezpečných plynů, jejich záznam a ukládání do paměti Optický i akustický alarm Sebezáchovné přístroje OXY K50S Životnost 10 let (o tři roky více než předchozí přístroje) Nezávislý na ovzduší s uzavřeným střídavým dýchacím systémem Hmotnost 3 kg Objem dýchacího vaku minimálně 6 litrů Ochranná doba 50 minut Teplota vdechovaných vzdušin maximálně 55 °C

Fáračky s odrazovými nášivkami Kompletní obměna nových fáraček s reflexním značením pro vyšší bezpečnost Reflexní pruhy ve stříbrné a žluté barvě – GP 105 Pohodlnější střih a prodloužené upevňovací tkanice Trička a košile Bavlněná trička a košile s reflexními pruhy pro lepší viditelnost Ochranné přilby s očním štítem Ochranné přilby s očním štítem HC 600/4 z Velké Británie a Unierg Bieruň z Polska

Pracovní obuv Celková obměna pracovní obuvi Tři druhy pevné obuvi: Baťa Malenka S3, Baťa Jano S3 a Artra Bridget.

Open Mine 1 I 2011

11

ekonomika

interview

technologie

Continuous Improvement Díky přínosům pro bezpečnost v dolech NWR a zefektivnění finančních nákladů při těžbě uhlí se firma rozhodla pokračovat v programu Continuous Improvement. Nově lze podávat návrhy také slovensky, polsky nebo anglicky. smysluplný, získal od společnosti NWR odměnu.

  Zaměstnanci přihlásili stovky zlepšovacích návrhů

NWR klade důraz na vlastní iniciativu, nápady a kreativitu zaměstnanců. Proto vyhlásila v roce 2010 pro zaměstnance dolů a dodavatelských firem motivační program Continuous Improvement, jehož cílem je povzbudit aktivitu v podávání zlepšovacích návrhů. „Jednoznačně stanovená pravidla, systém posuzování a odměňování vedl k vyšší kvalitě nápadů a vysoké úrovni zapojení zaměstnanců,“ vysvětlil provozní ředitel OKD, dceřiné společnosti NWR, Leo Bayer. Zvýšení efektivity i bezpečnosti Každá skupina nebo jednotlivci, kteří v roce 2010 přišli s nápadem, jak zlepšit a zefektivnit práci při těžbě uhlí, příznivě ovlivnit pracovní prostředí, usnadnit práci při těžbě a zvýšit bezpečnost na pracovišti, jenž byl vyhodnocen jako

Motivační prvek projektu byl posílen losováním o mimořádnou odměnu – osobní auto Škoda Fabia. Šanci na její získání měli všichni pracovníci, kteří se do projektu zapojili. Na jednotlivých dolech měli úspěšní inovátoři další možnost mimořádného ocenění svých návrhů, když se losovalo o další ceny – zájezdy, televize a notebooky. „Program se jednoznačně osvědčil. Posílil spoluzodpovědnost a sounáležitost zaměstnanců s firmou, přinesl mimořádné odměny, zvýšení bezpečnosti, zlepšení pracovního prostředí a snížení nákladů. Firma proto připravila pro rok 2011 další obdobně orientovaný program,“ popisuje Leo Bayer. Rok 2011: Continuous Improvement pokračuje Program ukazuje, že intenzivní spolupráce firmy se zaměstnanci a jejich angažování ve firmě se vyplácí všem zúčastněným stranám. Výraznou novinkou je možnost podávat zlepšovací návrhy kromě češtiny ve slovenštině, polštině a angličtině. Firma

tak vychází vstříc především zaměstnancům dodavatelských firem, kde pracují také horníci z Polska či Slovenska. Výše odměny pro autora nápadu je přímo navázána na výši jeho úspory pro firmu (viz

Nápady pro vyšší bezpečnost Ondrej Škorík, provozní zámečník Dolu Paskov přišel na konci roku se čtyřmi nápady v rámci programu Continuous Improvement. Jeden z jeho podnětů se dočkal skutečně všeobecného rozšíření. „Inspirovaly mě lékárničky v autech, ty musí být podle nové vyhlášky povinně vybaveny takzvanou kartou první pomoci. Navrhl jsem vybavit kartami i naše důlní lékárničky,“ uvedl Škorík.

Continuous Improvement v roce 2010

806 smysluplné zlepšovací návrhy

2,85 mil. Kč

vyplacené odměny

226 mil. Kč úspory firmy

tabulka). I v letošním roce se bude ze všech smysluplných návrhů losovat mimořádná odměna v podobě Škody Fabia. „Parametry se mírně změnily, ale základ zůstává stejný: Naším cílem je podpořit iniciativu zaměstnanců. Projekt Jednorázový přínos nebo úspora z realizace

ukazuje, že to s důrazem na bezpečnost i se zapojením zaměstnanců do zlepšování výroby i pracovního prostředí myslíme vážně,“ uzavírá Bayer.

„Doplnění lékárniček kartou první pomoci je při prvním ošetřování poraněného velmi vhodné. Z výchovného a propagačního hlediska by nebylo na škodu umístit tyto karty na bezpečnostní nástěnky,“ zhodnotil nápad paskovský vedoucí báňských záchranářů OBHP Zdeněk Potenský.

Odměna

0–200 000 Kč

2 000–3 000 Kč

200 000–500 000 Kč

3 000–8 000 Kč

500 000–1 000 000 Kč

8 000–10 000 Kč

1 000 000–10 000 000 Kč

10 000–50 000 Kč

10 000 000 Kč a více

50 000 Kč a více

zlepšení bez vyčíslení úspor

o výši odměny rozhoduje ředitel VOJ

Open Mine 1 I 2011

12

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Vracíme krajinu přírodě a lidem Společnost NWR si uvědomuje svou odpovědnost za změny v krajině, které přináší hlubinná těžba uhlí. Realizuje proto rekultivační projekty vedoucí k zahlazování následků hornické činnosti.

Případová studie

Dinopark Prostor pod odvalem v blízkosti obce Doubrava měl být využit pro další odvalování hlušin. Vzhledem k tomu, že území nebylo dlouho nijak využíváno, bylo vystaveno živelnému ukládání různorodého materiálu včetně černých skládek odpadů a postupně zarůstalo náletovými dřevinami. V důsledku útlumu Dolu Doubrava byla zahájena rekultivace prostoru spočívající v důkladném „vyčištění“ a přetvarování území s následným pokrytím vrstvou zeminy. Upravený terén byl nově zatravněn, byly zde vysazeny dřeviny.

  Haldy hlušiny z krajiny rychle mizí. Místo nich na Karvinsku vyrůstají nové rybníky, lesy a louky

Krajina na Karvinsku a Ostravsku se díky rekultivačním projektům v posledních letech výrazně proměnila, o čemž svědčí i nová publikace „Vracíme krajině život“, kterou společnost v dané souvislosti vydala. „Jen v roce 2010 probíhalo 55 větších rekultivačních projektů na ploše 860 hektarů. Celkové náklady dosáhly téměř 265 milionů korun. Například lokalita Darkovského moře v blízkosti Karviné je největší rekultivační akcí na Moravě a ve Slezsku s potenciálem stát se atraktivní odpočinkovou a rekreační lokalitou,“ sděluje personální ředitel s odpovědností za rekultivační projekty dceřiné společnosti NWR, OKD, a.s., Radim Tabášek.

Cílem rekultivačních projektů je návrat krajiny, která byla proměněna lidskou činností, do přirozeného stavu, v němž území funguje jako soběstačný ekosystém s původními živočišnými a rostlinnými druhy. Ty se do těchto lokalit postupně vrací a dávají vzniknout novému unikátnímu ekosystému s výskytem vzácných druhů fauny a flóry. Oproti alternativnímu názoru některých ekologů, kteří tvrdí, že ideálním řešením je nechat přírodu, aby se s následky vyrovnala sama, je přístup NWR i přes svou finanční náročnost nejrychlejší cestou, jak do krajiny poznamenané těžbou vrátit přírodu.

„O tom, jak bude území po rekultivaci vypadat a jaké bude jeho další využití, rozhoduje vždy zastupitelstvo jednotlivých obcí. Veškeré práce jsou pod kontrolou úřadů ochrany životního prostředí a klademe důraz na ekologický rozměr projektů,“ vysvětlil Tabášek. Od roku 1989 se celkové náklady na rekultivace v revíru OKD vyšplhaly na 4,25 miliardy korun. Téměř tři miliardy korun pocházely z prostředků OKD a 1,26 miliardy z financí státu v rámci programu Revitalizace Moravskoslezského kraje, který byl zahájen v roce 2003 a řeší škody na krajině způsobené hornictvím před rokem 1992, tedy před privatizací OKD.

V roce 2009 byla ukončena biologická rekultivace na převážné části území a pozemky byly pronajaty za účelem vybudování Dinoparku. Areál byl otevřen v červenci 2009 a stal se výraznou atrakcí regionu, kterou hojně navštěvují rodiny s dětmi.



T ech. rekultivace: 2007–08 Bio. rekultivace: 2008–12 Předpokl. výdaje: 7 mil. Kč Zdroj financování: OKD Rozloha území: 15,1 ha Cíl rekultivace: veřejná zeleň

Open Mine 1 I 2011

13

ekonomika

interview

technologie

Těžíme uhlí Černé uhlí je díky svým vlastnostem a využití v různých sektorech průmyslu strategickou surovinou budoucnosti. Experti odhadují jeho celosvětové zásoby na zhruba 479 000 milionů tun. Jeho efektivní a ekonomicky rentabilní těžbu předpokládají díky dynamické modernizaci technologií na dalších nejméně 200–300 let.

11,4 mil. Tolik tun uhlí vytěžila společnost OKD v uplynulém roce.

Jak a kde se tedy v České republice černé uhlí těží? Na našem území se černé uhlí v minulosti těžilo v několika lokalitách (plzeňsko-manětínská pánev, kladensko-slánská pánev a další). Po jejich útlumu v 90. letech minulého století zůstal jediným činným ostravsko-karvinský černouhelný revír v jižní části Hornoslezské uhelné pánve, jejíž větší část (asi 80 %) leží v Polsku. V něm těží kvalitní černé uhlí s nízkým obsahem síry a vysokým obsahem uhlíku ve čtyřech dolech dceřiná společnost NWR, OKD, a.s. Dobývání na Ostravsku bylo definitivně ukončeno v devadesátých letech minulého století. V současné době se těží v Moravskoslezském kraji na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. V roce 2010 zde vytěžila společnost OKD zhruba 11,4 milionu tun uhlí. Zjednodušeně lze říci, že se zde dobývají dva typy uhlí: energetické, které nachází využití jako palivo s vysokou výhřevností, a koksovatelné,

Ostravsko-karvinský černouhelný revír totiž patří z hlediska náročnosti těžby k nejkomplikovanějším na světě. To je dáno především geologickými podmínkami s mnoha tektonickými zlomy procházejícími jednotlivými slojemi a hloubSpecifika ostravsko-karkou, z níž je uhlí dobýváno. vinského černouhelného Průměrná hloubka dobývání revíru uhelných zásob činí v ostravsko-karvinském revíru Díky ambicióznímu investič930 metrů. Nejhlubší jáma nímu programu POP 2010, Doubrava III na Dole Karviná má délku Těžba uhlí 1 177 metrů na severní Moravě a nejhlubší činné patro se 2 nachází na Dole  km Paskov v absorozloha dobývacích prostor lutní hloubce 1 120 metrů  m od povrchu. používané pro výrobu koksu. Další dceřiná společnost NWR, OKK Koksovny, a.s., je totiž největším evropským producentem slévárenského koksu.

121 930

průměrná hloubka, ve které se pod povrchem těží

0,8–6,5 m mocnost slojí

kdy byly doly NWR vybaveny nejmodernějšími dobývacími a razicími komplexy od špičkových světových výrobců, se daří zpřístupňovat zásoby v hloubkách a podmínkách, kde to předchozími technologiemi z hlediska efektivity, bezpečnosti a technické vybavenosti nebylo možné.

Těžba na Ostravsku a Karvinsku má několikasetletou tradici. Se systematizovanou těžbou se v revíru začalo zhruba v polovině 18. století, k rozvoji pravidelného dolování došlo v 19. století v souvislosti s rozvojem železáren a výstavbou železnice. V ostravsko-karvinském revíru je uloženo 90 % veškerých černouhelných zásob České republiky.

Open Mine 1 I 2011

14

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

  Od záměru těžit v konkrétní lokalitě k první tuně vyvezené na povrch je dlouhá cesta

Od záměru k těžbě Od prvotního záměru těžit v konkrétní lokalitě uhlí a plyn, který je na ložiska tradičně navázán, k první tuně vyvezené na povrch, vede dlouhá a komplikovaná cesta. Jak se tedy vlastně černé uhlí těží a co jeho těžbě předchází? Aby bylo možné lokalizovat černouhelné ložisko a kvalifikovaně určit, co se v něm nachází, je v první řadě nutné provést vrtný geologický průzkum z povrchu. Ten určí, co se v daném ložisku nachází, je možné vypočítat zásoby, které jsou pod zemí uloženy, a stanovit dobývací prostor. Následně je nutné provést dodatečný průzkum v podzemí, díky němuž dojde k upřesnění objemu zásob v dobývacím prostoru.

Každý důl má totiž na základě legislativy vymezen dobývací prostor černého uhlí, případně i karbonského zemního plynu. Před realizací otvírky je nutné vyřešit přísné legislativní normy, které těžařům přikazují vyřešit vztahy a okolnosti průzkumu a těžby s místními samosprávami, obyvateli a orgány, v jejichž kompetenci je ochrana životního prostředí. Před podáním žádosti o povolení hornické činnosti je nutné potvrdit předpoklady, že průzkum a těžba nebude mít zásadní negativní vliv na obyvatele ani okolní přírodu a je v moci těžařů tyto vlivy eliminovat. Je proto dle zákona nutné připravit studii dopadů na životní prostředí, tzv. EIA. Uhelné sloje, které jsou v ostravsko-karvinském revíru

uloženy převážně horizontálně. Mocnost karvinských slojí se pohybuje od 1 do 6,5 metru, hlouběji uložené ostravské sloje nyní dobývané v lokalitě Staříč a v Dole Lazy se vyskytují ve slojích s mocností od 0,8 do 1,3 metru. Společnost NWR těží uhlí v devíti dobývacích prostorech na rozloze 121 km². Ke konci roku 2010 měla ve svých dolech uhelné rezervy zhruba 206 milionů tun. Těžíme uhlí Po vyřešení legislativních náležitostí týkajících se možného zahájení těžby v konkrétní lokalitě se na základě znalosti ložiska na nejvhodnějším místě dobývacího prostoru vyhloubí dvě jámy. První slouží k dopravě mužstva a materiálu,

druhá k těžbě vydobyté suroviny. Jámy mají také zásadní význam pro vedení větrů pro důlní díla. Jedna z nich je proto vtažná, kterou proudí vzduch pod zem, druhá výdušná, jíž vzduch z dolu odchází zpět na povrch. Výdušná jáma je vybavena výkonným hlavním důlním ventilátorem. Tento fakt má zásadní význam pro bezpečnost v dole především v důsledku zvládnutí důlního plynu a klimatických poměrů na pracovištích. Při otvírce dolu se ložisko rozdělí na patra v horizontálních rovinách a mezi prvním a druhým patrem se posléze začne dobývat odshora dolů a od hranice dobývacího prostoru k jámě. Patra jsou rozdělena patrovými překopy, které jsou raženy v kameni a procházejí slojemi, aby byla zaručena

Open Mine 1 I 2011

15

ekonomika

interview

technologie

  Na dodávkách nových technologií se podíleli světoví giganti Bucyrus, Sandvik a Deilmann Haniel, ale i místní strojírenské firmy

jejich stabilita. Oddílovými překopy se zároveň rozdělí prostor od hranice dobývacího prostoru k jámě. Ve sloji se vyrazí propojení mezi patry pro vedení větru. Následně se prorážkou propojí chodby a dodá technologie pro těžbu v porubu. Po ukončení těžby

v porubu se vyrazí nové chodby a proces těžby je zahájen v novém porubu. Technologická revoluce v dolech NWR Uhlí je v ostravsko-karvinském revíru těženo nejčastěji

Jednotka

Stávající typ SANDVIK AM 50

t

23

Celkový příkon

kW

155

Výkon rozpojovacího orgánu

kW

100

V

500

Průměr izolační hlavy

mm

650

Maximální profil

m2

16

MPa

80

o

16

Hmotnost

Napětí

Maximální tvrdost hornin Maximální úklon čelby   Nové těžební technologie v číslech.

pomocí kombajnů, v případě slojí ostravského typu pluhy. Společnost NWR investovala v uplynulých třech letech téměř 10 miliard korun do nákupu nejmodernějších razicích a dobývacích technologií. Bylo nakoupeno 12 dobývacích komplexů od firmy BUCYRUS, 13 razicích kombajnů s kompletním podpůrným závěsem převážně od firmy SANDVIK a 12 klasických razicích setů, vybavených vrtacím strojem a nakladačem vyrobených firmou DEILMANN HANIEL. K vyztužování porubů se používá mechanizovaná výztuž. Ostravsko-karvinský uhelný revír je navíc specifický tím, že zatímco ve světě je běžná koncepce „jeden důl, jeden porub“, v dolech NWR je v průměru v každém dole provozováno pět porubů. Pro představu: Nové porubové komplexy dokázaly v roce

2010 produkovat v průměru asi 2 800-3 000 tun uhlí na porub denně. Některé poruby dosahovaly denní produkce špičkově až 10 000 tun a průměrná denní těžba jednoho porubu se kombinací nových a starých zařízení v dolech NWR meziročně zvýšila o 15 % na 1 743 tun. Zavedení nových technologií se pozitivně projevilo ve výkonnosti dolů. Těžba v porubu Těžba v porubu probíhá od hranice dobývacího prostoru směrem k jámě. Vytěžený prostor je následně vyplněn řízeným závalem, což je příčinou toho, že těžební činnost může vést k projevům na povrchu. Proto se před začátkem těžby v konkrétní lokalitě vypracovává tzv. „poklesová mapa“, která specifikuje, v jakých lokalitách může dojít k poklesům. Před zahájením těžby se realizují

Open Mine 1 I 2011

16

bezpečnost

výkupy pozemků a objektů, u nichž se předpokládá negativní vliv těžby. Vytěžené uhlí se po pásech těží vyraženými důlními díly do zásobníku. Následně se sváží vlakem nebo pásem do skipového zásobníku u výdušné jámy. Odsud je uhlí skipovou nádobou, do níž se vejde přibližně dvacet až třicet tun vytěžené suroviny, vyvezeno a vysypáno do zásobníku skipové věže na povrchu. S těžbou uhlí zároveň neodmyslitelně souvisí seismické otřesy jako důsledek uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při těžbě. Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátku. Jsou důsledkem vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období, hloubkou a průvodními pevnými horninami dobývaných slojí aktivní části revíru. Četnost výskytu a úroveň intenzity seismických jevů je dlouhodobě sledována a vyhodnocována pro přijetí protiotřesových opatření při těžbě a ražbě. Úprava uhlí Ze skipové věže surové uhlí směřuje po pásovém dopravníku na úpravnu. Uhlí zde prochází třídicími síty a je rozdružováno v těžké kapalině a v sazečkách nebo cyklonech podle velikosti uhlí. Díky tomu dochází k oddělení uhlí od kamene. Mokré uhlí je odvodňováno v odstředivkách a na filtrech, případně v sušárně, kde je pomocí horkého vzduchu vysušeno.

rekultivace

Uhlí je na úpravně zbaveno hlušiny. Hlušina je zčásti využívána ve stavitelství. Například Důl Paskov prodal loni pro stavební účely téměř jeden milion tun hlušiny. Hlušina zároveň nachází využití při rekultivačních pracích v rámci zahlazování následků hornické činnosti. Moderní úpravny neprodukují kaly, naopak zásoby kalu z venkovních nádrží jsou schopné zhodnotit jako surovinu pro další využití především v energetice. Technická likvidace dolu Po ukončení těžby dochází k technické likvidaci dolu. Při tomto procesu je nutné klást důraz na bezpečnostní problematiku ve vztahu k dalším dolům. Dobývací prostory na Karvinsku spolu sousedí. Je třeba proto dbát na to, aby nedocházelo k jejich vzájemnému ovlivnění, například zatápěním. Při likvidaci dolu se z podzemí vyvezou všechna ekologicky riziková zařízení. Hlavní důlní dílo – jáma – je následně zasypáno kamenem nebo cemento-popílkovou směsí. Po ukončení důlní činnosti se doly samovolně zaplavují podzemní vodou, která vykazuje vysokou salinitu. Jsou prováděna opatření proti výstupu důlního plynu na povrch, zejména k ochraně objektů a podobně. Důlní plyn Důlní plyny vznikají jako vedlejší produkt při těžbě uhlí a mají jiné složení než zemní plyn doprovázející ropu. Důlní plyn nazývaný také „karbonský

odpovědnost

Uhlí v budoucnosti

paliva Uhlí je základem moderních kapalných paliv, která v budoucnosti mohou nahradit dnes používaná paliva z ropy.

elektřina Uhlí je klíčovým zdrojem elektřiny a jeho význam dále poroste díky metodě zplynování uhlí a využití efektivnějších a čistějších metod spalování.

materiály budoucnosti Uhlík je prvek, který se snadno váže s jinými a je schopen vytvářet obrovské množství sloučenin. Na této vlastnosti je založena celá organická chemie, průmysl plastických hmot, hnojiv, léků a dalších látek. S ubývajícími zásobami a rostoucími cenami ropy ji bude muset nahradit pro tyto potřeby právě uhlí.

zemní plyn“ je z více než 90 % tvořen metanem, který má vynikající výhřevnost. Plyn se při ražbě a vlastním dobývání uvolňuje z masivu, v němž je vázán. Část plynu, který je ředěn větráním, je z důlního díla odváděna přirozeně výdušnou jámou. Důlní plyn totiž v kombinaci se vzduchem tvoří při koncentraci 5-15 % vysoce třaskavou směs. Část důlního plynu je odváděna degazačními vrty a degazačním potrubím ve výdušné jámě do degazační stanice na povrchu, kde je plyn čištěn a předán do sítě k dalšímu využití.

Černé uhlí jako strategická surovina budoucnosti Vzhledem k ubývajícím zásobám ropy je černé uhlí považováno za surovinu budoucnosti se širokým spektrem průmyslového využití. Pozornost se soustřeďuje především na efektivní energetické využití uhlí při výkonnějším spalování v elektrárnách. Odborníci zároveň hledají metody přeměny uhlí na kvalitní ekologické palivo pro automobily. Uhlí bude muset v budoucnu pravděpodobně nahradit ropu v chemickém průmyslu, ale i v dalších odvětvích.

Open Mine 1 I 2011

17

ekonomika

interview

technologie

Uhlí na světových trzích V uplynulých několika měsících došlo na mezinárodních trzích s uhlím k několika významným změnám, které na tuto komoditu výrazným způsobem upozornily.

Narušení dodávek, oživení poptávky, zvyšování cen a nové systémy uzavírání smluv vedly ke změně dynamiky trhů s uhlím na celém světě. Způsob, jakým těžaři a jejich odběratelé na tyto měnící se podmínky zareagují, bude mít velmi podstatné dopady na celé hospodářství. V současné době je to především Čína, a v menší míře Indie, kdo dominuje poptávce po mezinárodně obchodovaném uhlí, jelikož jejich prudká industrializace a rozvoj si žádají obrovská množství surovin. Čína například v současnosti stojí téměř za polovinou světové produkce oceli, což navyšuje tlak na dodávky i cenu koksovatelného uhlí. Nedávné katastrofální záplavy v australském státě Queensland navíc závažným způsobem narušily dodávky

  Většina smluv na dodávky uhlí se začala v loňském roce uzavírat čtvrtletně

smluv na kratší období. Zatímco smlouvy na dodávky uhlí se tradičně uzavíraly na jeden rok, vloni se začala většina smluv uzavírat na čtvrtletí. Společnost BHP Billiton dotáhla tento trend ještě o krok dále a snaží se v současné době dojednávat své smlouvy na dodávku

koksovatelného uhlí do Asie, což vedlo k opětovnému nárůstu aktuálních tržních cen na nové rekordní hodnoty. Ve snaze využít této příležitosti plynoucí z rostoucích cen tlačí velké globální těžební společnosti své zákazníky k uzavírání

01/11

11/10

09/10

07/10

05/10

03/10

01/10

11/09

09/09

07/09

05/09

03/09

01/09

11/08

09/08

07/08

05/08

03/08

8 7 6 5 4 3 2 1 0 01/08

Miliony tun

Produkce oceli na odběratelských trzích NWR

  Země zahrnuté v přehledu: Česká republika, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo. Zdroj: World Steel Association

Open Mine 1 I 2011

18

bezpečnost

rekultivace

Dalším důsledkem těchto rostoucích cen jsou rekordní zisky vytvářené některými velkými těžebními společnostmi. To už vedlo k očekávání dalších konsolidací v oboru s tím, jak se tyto společnosti budou snažit maximalizovat své vzedmuté cash flow. Čerstvým příkladem je akvizice v hodnotě 8,5 mld. dolarů společnosti Massey Energy firmou Alpha Natural Resources, přičemž další fúze a akvizice se očekávají v průběhu roku.

koksovatelného uhlí na měsíční bázi. Oceláři se však takovémuto krátkodobému oceňování rozhodně postavili s tím, že jim to znemožní plánování a tvorbu rozpočtů pro jejich výrobní cykly. V průběhu roku 2011 se tak dá očekávat vzájemné přetlačování mezi těmito dvěma obory.

Ačkoli NWR stojí poněkud stranou těchto mezinárodních trendů, mají na její středo- a východoevropské trhy do určité míry vliv. Ceny uhlí se v regionu zvyšovaly v reakci na omezení mezinárodní dodávky, přičemž trend v uzavírání smluv na dodávky koksovatelného uhlí rovněž zaznamenal určitý posun ke čtvrtletní periodě. Ceny vedle toho reagují na obnovení hospodářského růstu s tím, jak těžký průmysl těží z dobrých exportních výsledků, zejména v Německu, kde se míry produkce a spotřeby oceli vrací téměř na úrovně, jakých dosahovaly před krizí. Konsolidace v regionu se rovněž jeví stále pravděpodobnější s tím, jak vlády v Polsku a na Ukrajině usilují o pokračování svých hospodářských a průmyslových reforem privatizací státních podniků.

Jihoafrická republika: Vznikla nová státní těžební společnost

Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma založil státní Africkou společnost pro těžební průzkum a finance (AEMFC), se sídlem v Ogies – provincie Mpumalanga. Firma se má stát do roku 2020 jedním z pěti největších místních producentů uhlí. Na novou společnost se ihned snesla ostrá kritika ze strany Federace pro udržitelné životní prostředí a Národní hornické unie. Týkala se jednak otázky, jaký vliv bude mít podnik na životní prostředí, a kritikům vadil i způsob, jakým státní firma vznikla. Její založení totiž nebylo s nikým konzultováno. Prvním projektem podniku by měl být uhelný důl Vlakfontein, jehož produkce má dosáhnout 800 000 tun energetického uhlí ročně a práci zde najde 120 lidí. Uhlí bude dodáváno výhradně domácím elektrárnám společnosti Eskom. Ty v současnosti spotřebovávají okolo 115 milionů tun uhlí ročně a očekává se, že do roku 2018 jejich spotřeba stoupne na 250 milionů tun uhlí ročně. Státní podnik má v úmyslu od roku 2013 produkovat denně 10-15 000 barelů syntetické ropy z uhlí v novém provozu, který zaměstná 1 000 lidí. Firma se nebrání ani diverzifikaci svého portfolia do sektorů těžby vápence, uranu a kovů. Uvažuje i o případné expanzi do dalších afrických zemí. Zdroj: iAfrica.com Miningweekly.com, 26./27.2.2011

Dovoz koksovatelného uhlí 60

350 300 250 200 150 100 50 0

Koksovatelné uhlí (FOB Austrálie) Energetické uhlí (CIF ARA)

Miliony tun

50 Čína

40

Indie

30 20 10

  Zdroj: AME, Platts

2012*e

2011*e

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

01/11

11/10

09/10

07/10

05/10

03/10

01/10

11/09

09/09

07/09

05/09

03/09

0 01/09

US $/t

Vývoj aktuálních mezinárodních tržních cen

odpovědnost

  *e – odhad. Zdroj: AME

Open Mine 1 I 2011

19

ekonomika

interview

technologie

Nadace OKD rozdělí 60 milionů Kč,  zaměří se na chráněné dílny Nadace OKD, druhá největší firemní nadace v České republice, letos rozdělí mezi neziskové organizace a obce zhruba 60 milionů korun. Speciálně se přitom zaměří na podporu chráněných dílen a dalších způsobů pracovní integrace hendikepovaných. Na tuto oblast má připraveno až 10 milionů Kč. Chráněné dílny jsou podle odborníků ideální příležitostí pro začlenění hendikepovaných do běžného života. Podpora nadace bude směřovat k zařízením, jež provozují neziskové organizace, obce a města. „Důležitým příjmem každé chráněné dílny je příspěvek z úřadu práce, ten se však bude letos v souvislosti se škrty ve státním rozpočtu snižovat. Chceme proto dílnám prostřednictvím našich grantů pomoci v této složité ekonomické situaci udržet pracovní místa pro hendikepované a třeba i nějaká nová vytvořit,“ řekl ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek. Jen v Moravskoslezském kraji přitom bylo bez práce na konci roku 2010 přes 10 000 osob se zdravotním postižením, což je téměř 13 procent všech nezaměstnaných v regionu. Kromě chráněných dílen chce nadace podpořit také další organizace, jež zajišťují pracovní integraci hendikepovaných osob. Nadace OKD bude stejně jako v předchozích letech

podporovat také další veřejně prospěšné aktivity. Zejména projekty ve zdravotní a sociální oblasti, ale také rozvoj kultury a regionálních tradic, volnočasové aktivity nebo obnovu životního prostředí a kulturního bohatství. Zhruba 80 procent financí přitom zůstane v moravskoslezském regionu. Nadace OKD Nadace zároveň pokračuje ve své jedinečné specializaci v rámci celé republiky – podpoře neziskových organizací a obcí, které usilují o peníze z fondů Evropské unie a nemají dostatek financí na přípravu studií a dalších administrativních podkladů, které EU vyžaduje. „Například občanskému sdružení Život bez bariér z Nové Paky jsme přispěli 50 000 korunami na přípravu evropského grantu a jim se opravdu podařilo získat téměř 30 milionů korun na vybudování centra pro hendikepované lidi a seniory. Takovýchto úspěšných žadatelů, kteří evropský grant získali díky podpoře Nadace OKD, již přitom bylo několik,“ upřesnil Suchánek.

Byla zřízena na počátku roku 2008 s cílem podporovat a rozvíjet duchovní a humanitární hodnoty, životní prostředí, vzdělání, sportovní či kulturní aktivity a oblast sociálně-zdravotních služeb. Mezi hlavní cíle nadace patří také podpora moravskoslezského regionu včetně hornických tradic a pomoc neziskovým organizacím při zpracování evropských projektů. Výší rozdělených prostředků se Nadace OKD řadí mezi největší firemní nadace v České republice. 800 podpořených projektů 1  23 milionů na veřejně prospěšné projekty 4  základní grantové programy k  rizový fond na pomoc při povodních a jiných  krizových situacích

Open Mine 1 I 2011

20

bezpečnost

rekultivace

odpovědnost

Horníci darovali Barborce přes 350 000 korun, nejvíce v historii

Zaměstnanci OKD loni darovali Občanskému sdružení svatá Barbora 352 000 korun, téměř o sto tisíc více než v roce 2009. Občanské sdružení

svatá BARBORA

Občanské sdružení svatá Barbora Pomáhá dětem, kterým zemřel jeden z rodičů na následky pracovního úrazu, většinou v hornictví. V současné době má sdružení v evidenci necelou stovku českých, polských a slovenských dětí, kterým přispívá na studium, zájmovou činnost a podporuje péči o jejich zdraví.

Nejvyšší částku v historii firmy vybrali pracovníci jednotlivých šachet na tradičních „skocích přes kůži“, které slouží k přijímání nových členů hornického cechu a zhodnocení končícího roku v recesním duchu. Sdružení, kterému horníci zkráceně říkají Barborka, financuje vzdělávání, volnočasové aktivity a zdravotní péči hornických sirotků. „Vybírání peněz pro Barborku je tradiční součást skoků přes kůži, na každé šachtě se vždy vyberou desítky tisíc korun. Letošní výtěžek mě ale opravdu překvapil, myslel

jsem si, že všude zmiňovaná krize bude mít opačný důsledek. Horníci ale opět ukázali svou solidaritu, na dětech svých bývalých kamarádů ze šachty šetřit nechtějí,“ řekl místopředseda sdružení Josef Hoďák. Nejvíce – téměř 109 000 korun – se vybralo na skoku přes kůži Dolu Darkov. Barborka loni rozdělila dětem přibližně 2,5 milionu korun. Do jejího rozpočtu přispívají kromě zaměstnanců také členské firmy sdružení, Nadace OKD, sponzoři i manažeři těžební firmy. Z vybraných peněz sdružení přispívá

dětem na školné, ubytování na kolejích či internátech, školní vybavení, lyžařské kurzy, tábory nebo zdravotní pomůcky. „Studentům hradíme také měsíční jazykové kurzy v zahraničí nebo třeba autoškolu, aby byli připraveni na úspěšný vstup do samostatného života,“ upřesnil Hoďák. Občanské sdružení svatá Barbora mělo loni v evidenci 87 dětí, o tři méně než v roce 2009. Jejich počet se v posledních letech v souvislosti s investicemi OKD do bezpečnosti a nižším počtem tragických pracovních úrazů postupně snižuje.

Open Mine 1 I 2011

21

Významný zaměstnavatel

Perspektiva

Nadace OKD Významný plátce daní Rozvoj regionu Domácí Export

Nejmodernější technologie Investice

Společnost

Ekonomika

Průmyslové využití Energetika Ocelářství Papírenství Cementářství Hliníkářství Chemie Farmacie

Perspektiva naší společnosti stojí na pevném základu. Jsme jedinou společností, která v České republice těží černé uhlí – důležitou surovinu pro energetiku, ocelářství a další návazné obory. Dáváme práci desetitisícům lidí. Jsme jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. S našimi daňovými odvody patříme k nejvýznamnějším přispěvatelům do státního rozpočtu. Díky našim zahraničním vlastníkům zavádíme nejvyšší světové standardy v oblasti technologie těžby, bezpečnosti i řízení podniku. Hlásíme se k celosvětově sdíleným principům společenské odpovědnosti. Věříme, že naše podnikání v České republice má dlouhodobou perspektivu. Tuto perspektivu jsme připraveni sdílet s našimi zaměstnanci i obyvateli regionu, v němž působíme.

www.okd.cz

ZE ZEMĚ PRO ZEMI