Horník. DÛl âsm hlásí miliontou tunu. Chce pûtikilo? Tak pfiem lej! Italská tace se vydafiila! Italská tace se vydafiila!

Italská ‰tace se vydafiila!

Horník

N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

7. kvûtna 2008 • Roãník 38

Spoleãnost OKD ve Svazu prÛmyslu a dopravy âR OSTRAVA Spoleãnost OKD se stala na konci dubna plnohodnotn˘m ãlenem Svazu prÛmyslu a dopravy âeské republiky. Severomoravsk˘m tûÏafiÛm to napfiíklad umoÏní podílet se na pfiipomínkování schvalovan˘ch zákonÛ nebo na jednání tripartity. „Prostfiednictvím svazu se také zapojíme do pfiíprav pfiedsednictví âeské republiky v Radû Evropské unie,“ fiekla fieditelka útvaru pro PR a komunikaci OKD Petra Ma‰ínová. Spoleãnost OKD chce díky svému zapojení do svazu více ovlivÀovat tvorbu národní i evropské legislativy. „Na‰e poznatky z praxe nyní budou více sly‰et. Budeme aktivní pfiedev‰ím pfii tvorbû a projednávání zákonÛ a strategick˘ch materiálÛ t˘kajících se zamûstnanosti, podnikání i energetické politiky,“ upfiesnila Ma‰ínová. Mezi hlavní ãinnosti Svazu prÛmyslu a dopravy patfií komunikace s vládou, parlamentem, odborov˘mi organizacemi i mezinárodními institucemi a také sledování nejnovûj‰ích trendÛ v ãeském i svûtovém hospodáfiství. „Spoleãnost OKD jako jeden z nejvût‰ích soukrom˘ch zamûstnavatelÛ v âesku má jistû ostatním firmám co nabídnout. Pro ostatní ãleny svazu budou zajímavé napfiíklad zku‰enosti s vyuÏíváním zahraniãních dûlníkÛ, ktefií pro OKD pracují prostfiednictvím dodavatelsk˘ch firem. Svaz mÛÏe na oplátku nabídnout mimo jiné nejnovûj‰í informace o pfiipravované legislativû nebo prezentaci v zahraniãí,“ vysvûtlil oboustrann˘ pfiínos ãlenství prezident Svazu prÛmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Svaz prÛmyslu a dopravy âR je dobrovolná organizace sdruÏující zamûstnavatele a podnikatele v âeské republice z oblasti prÛmyslu a dopravy. Je nestátní organizací nezávislou na vládû, politick˘ch stranách a odborech. Aktuálnû má na 1600 ãlenÛ, ktefií reprezentují firmy s pfiibliÏnû 600.000 zamûstnanci. (syl)

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

strana 7

19

DÛl âSM hlásí miliontou tunu

Pfiekroãili i produkci uhlí stanovenou pro první ãtyfii mûsíce leto‰ního roku STONAVA Konec ranní smûny v nedûli 4. kvûtna znamenal na stonavském Dole âSM vytûÏení milionté leto‰ní tuny uhlí na této ‰achtû. To pfiedstavuje pfiekroãení dÛlnû technického plánu od poãátku roku o 24 300 tun. Slavit mohou havífii v‰ech sedmi kolektivÛ v rubání, mákli si a stálo to za to.

„V tu nedûli jely naplno v‰echny stûny. Nakonec se ukázalo, Ïe jsme milion pfiekroãili o 425 tun,“ uvedl vedoucí v˘roby Petr Sk˘va. Kromû pocitu dobfie odvedené práce to také znamená i pfiíznivé vstupy do ekonomiky ‰achty. „Tentokrát nebylo poraÏen˘ch. Vítûzi jsou v‰ichni,“ fiekl Sk˘va s tím, Ïe zrovnomûrnili práci kolektivÛ. „Nenesl to na bedrech jeden ãi dva a ostatní se vezli. ·lapali v‰ichni,“ uvedl. Bûhem prvních ãtyfi mûsícÛ tohoto roku nemûli na tûchto úsecích vût‰ích v˘padkÛ. VytûÏení leto‰ního prvního milionu tun uhlí dosáhli pfii maximálním dÛrazu na bezpeãnost práce. Zásluhu na tom mají kolektivy hlavních pfiedákÛ Karla Szczotky,

Na „milionovém“ úspûchu na Dole âSM se podílely v‰echny kolektivy. Tomá‰e Langra, Piotra Wowry a Romana Valchafie na závodû Jih a part hlavních pfiedákÛ Rostislava ·palka, Tomá‰e Kovala a Grzegorze Dombka na závodû Sever. V rámci „milionového“ úspûchu byla zaznamenána i pfiíznivá nálada mezi havífii, ktefií se nechali sly‰et, Ïe se jiÏ tû‰í na novou technologii POP 2010. Chtûli by se s ní pochlubit je‰tû lep‰ími v˘sledky.

Co k tomu také pfiispûlo: Svorníková v˘ztuÏ – její nasazení se ukázalo jako krok správn˘m smûrem. Tato technologie byla jednou z klíãov˘ch. Znamenalo to i snadnûj‰í a bezpeãnûj‰í práci. Pfiekliz bez demontáÏe – aÏ o tfii t˘dny se díky tomu zkrátily ve dvou pfiípadech ãasy uveden˘ch operací. TûÏké v˘ztuÏe zvládli „stûhovat“

FOTO: Radomíra Grimmová

vcelku i mezi závody, a to aÏ na devítikilometrovou vzdálenost. Odpadla nároãná demontáÏ a doprava na povrch. Zvládli tektoniku – v porubu 293 102 je zlobila prakticky po celou dobu kopání, ale chlapi od Dombka si s tím nakonec poradili. Tam, kde podle pÛodních projektÛ poãítali s 1500 tunami, získávali aÏ 3000 tun uhlí. Radek Luk‰a

Chce‰ pûtikilo? Tak pfiem˘‰lej! Po ,burze dobr˘ch nápadÛ’ shromaÏìují námûty na zlep‰ení bezpeãnosti DÒL âSM „KaÏda stovka dobra! Tak co bych to nevyzku‰al?! AspoÀ se uvidi, jestli ten na‰ fieditel dodrÏi slovo.“ Tak to byla jedna z reakcí chlapÛ z Dolu âSM na vyhlá‰ení tzv. Burzy dobr˘ch nápadÛ. Vyburcovat lidi k pfiem˘‰lení, ke sledování toho, co se na pracovi‰tích dûje, navnadit je, aby pfiicházeli s námûty a návrhy, jak a kde uspofiit materiálové náklady, zlep‰it pracovní postupy, odstraÀovat nedostatky... To byl hlavní smysl této akce. ¤editel dolu Josef Kasper pfiitom slíbil, Ïe v‰echny smysluplné nápady finanãnû odmûní. Do vestibulÛ závodÛ Sever a Jih byly v únoru nainstalovány schránky, do kter˘ch zájemci aÏ do poloviny bfiezna vkládali písemné námûty. Se‰lo se jich nûkolik desítek. Dnes uÏ je rozhodnuto, Ïe zhruba dvû tfietiny z nich, respektive jejich autofii budou odmûnûni pûtistovkou. „Nejde o Ïádné technické vynálezy ani pfievratná fie‰ení pfiiná‰ející statisícové úspory,“ upozorÀuje ‰éf hodnotitelské komise a hlavní inÏen˘r dolu Petr Horák. „·lo pfiedev‰ím Schránky ve vestibulech závodÛ Sever a Jih Dolu âSM se plní námûty jak zv˘‰it bezpeãnost na ‰achtû.

o to, abychom lidem pfiipomnûli nutnost ‰etfiit energií, materiálem i lidskou prací. ZdÛraznit, Ïe vedle plnûní úkolÛ v tûÏbû a raÏbû jde také o zdánlivé maliãkosti, které v souhrnu mohou ovlivnit celkov˘ hospodáfisk˘ v˘sledek ‰achty.“ Nejvíce nápadÛ (34 procent) bylo podáno v oblasti úprav a renovace zafiízení a také na zlep‰ení organizace práce (29 proc.). Bronzov˘ stupínek obsadily nápady na ‰etfiení nákladÛ – materiálu a energie (26 proc.). Zb˘vající procenta pfiipadají na zlep‰ování bezpeãnosti. Nûkteré návrhy se je‰tû vyhodnocují. Zkoumají se pfiedev‰ím technická fie‰ení, zda jsou prakticky vyuÏitelná, jak dalece ekonomicky pfiínosná, zda realizovatelná s ohledem na legislativu ãi souhlas v˘robcÛ pfiíslu‰ného zafiízení. Nicménû manaÏerÛm ‰achty je jasné, Ïe se jedná o povûstné „první vla‰tovky“. „NejenÏe bûhem nûkolika dnÛ úspû‰n˘m úãastníkÛm Burzy dobr˘ch nápadÛ onu pûtisetkorunu pfiedáme, ale uÏ teì jsme vyhlásili dal‰í kolo. Tentokrát je zamûfieno v˘hradnû na bezpeãnost pfii práci,“ pfiipomíná Petr Horák. „Ve vestibulu máme opût speciální schránky, do kter˘ch lidé vkládají své nápady. Mnohé z nich jistû budou opût finanãnû ocenûny a hlavnû brzy uvedeny do Ïivota ‰achty.“ TEXT A FOTO: Josef Lys

2

ÚVODEM VáÏení ãtenáfii, na DÛl Paskov jsem nastoupil v minulém mûsíci. Prvním úkolem bylo rychle se seznámit s nov˘m prostfiedím, nov˘mi spolupracovníky, zabûhnut˘mi systémy a provozní problematikou. Vzhledem k nepfiíznivé situaci ve v˘robû a pfiipravenosti na Dole Paskov jsme zaãali pracovat na konsolidaãním programu pro dal‰í období, proto jsem je‰tû nestaãil nav‰tívit úpravnu Paskov a závod Fren‰tát. To mû ãeká v nejbliωím období. Velmi velk˘m problémem na Dole Paskov je nedostatek kvalifikovan˘ch pracovníkÛ pro práci v podzemí. VÏdyÈ se letos zatím nedafií doplÀovat stavy po zamûstnancích, ktefií z Paskova z rÛzn˘ch dÛvodÛ odcházejí. Pro kaÏdého zamûstnance je jistû velmi dÛleÏité kromû v˘dûlku mít na pracovi‰ti dobré vztahy s kolegy. KaÏd˘ z nás mÛÏe ovlivnit kvalitu pracovních vztahÛ. ¤ídící pracovníci by mûli umût vyslechnout své podfiízené, fie‰it opodstatnûné pfiipomínky a vyuÏívat tvÛrãí potenciál zamûstnancÛ. Na druhé stranû mohou zamûstnanci sv˘m zodpovûdn˘m, poctiv˘m a iniciativním pfiístupem vytvofiit dostateãn˘ prostor pro zlep‰ení pracovních vztahÛ na pracovi‰ti, v kolektivu. Tam, kde jsou kvalitní mezilidské vztahy a dobré pracovní prostfiedí, tam jsou vytvofieny základní pfiedpoklady pro fie‰ení sloÏit˘ch situací a plnûní nároãn˘ch úkolÛ. Myslím si, Ïe právû v této oblasti má mnoho z nás co vylep‰ovat. Zdafi bÛh! Vladislav Szmek, fieditel Dolu Paskov

7. kvûtna 2008

Z OKD

KdyÏ chlapi vûdí, co stojí vychovat dítû Kolektiv Rostislava Walici z Dolu Darkov získal primát, kter˘ mu uÏ nikdo nepfiebere DÒL DARKOV Kolektiv rubání 4 ze závodu 3 Dolu Darkov hlavního pfiedáka Rostislava Walici není tfieba nijak zvlá‰È pfiedstavovat. Na úseku Ivana Hrubého patfií ke zku‰en˘m matadorÛm a letos v lednu se bl˘skl v porubu 40 415 mûsíãní tûÏbou pfies 111 tisíc tun. To je nejvy‰‰í mûsíãní tûÏba, jakou kdy na darkovské ‰achtû dosáhl vlastní kolektiv. V‰ak se o tom psalo hodnû i na stránkách Horníka. „KdyÏ nûco dûlám, tak aÈ to stojí za to,“ usmívá se hlavní pfiedák pfii vzpomínce na tu slávu. Hned ale dodává, Ïe ani tento v˘sledek nepovaÏuje za koneãn˘. „Pokud na nás vyjde dobr˘ porub, je‰tû letos bychom ho rádi pfiekonali. Motivace nám nechybí. Je tu rivalita a hecování s dal‰ími osádkami, a také vidina opékání prasátka ãi jiné podobné odmûny. âlovûk není stroj, obãas si musí sednout a pobavit se s kolegy. Je fajn, kdyÏ se to podafií alespoÀ dvakrát do roka.“

Hlavní pfiedák Rostislav Walica s ‰ekem pro sdruÏení svatá FOTO: B. KrzyÏanek Barbora.

Chlapi z rubáÀového kolektivu Rostislava Walici z Dolu Darkov jdou pfiíkladem nejen v plnûní pracovFOTO: DÛl Darkov ních úkolÛ, ale také pokud jde o pomoc dûtem ze svaté Barbory. Je to pár dnÛ, co si 130ãlenná osádka Rostislava Walici zajistila také jin˘ primát. A ten uÏ jí – na rozdíl od rekordu – nikdo nesebere. Stala se totiÏ prvním kolektivem z dolÛ OKD, kter˘ uÏ podruhé vûnoval finanãní dar na konto Obãanského sdruÏení svatá Barbora. Asi není tfieba pfiipomínat, Ïe jde o organizaci, která peãuje o dûti havífiÛ, které ztratily otce pfii ne‰tûstí v dole. Celkovû Walicovi horníci pfiispûli na „kluky a holky od Barborky“ ãástkou 30 150 korun. „Loni jsme pfiedávali nበdar zástupcÛm svaté Barbory v bfieznu. Od té doby uplynul rok a nám pfii‰lo správné uspofiádat sbírku znovu,“ fiíká skromnû Rostislav Walica. Pfiesvûdãovat nikoho nemusel. „Prostû jsme se zeptali a kaÏd˘ dal, kolik chtûl. Je to otázka svûdomí. âlovûk na to nemÛÏe myslet, ale ‰achta je obãas nevyzpytatelná. I my jsme pfied tfiemi lety ztratili dva kamarády. ·tefan KaluÏník dûti nemûl, ale Jan Janáã

byl otcem dvou dûvãat,“ vzpomíná hlavní pfiedák. O tom, co to znamená vychovávat dûti, ví Rostislav Walica své. Sám má dvû dcery ve vûku osm a dvanáct let, pfii ãemÏ ta star‰í, Mag-

se Rostislav Walica. A kdyÏ uÏ si bere slovo, neubrání se ani nûkolika vûtám do vlastních fiad. „Vloni nás nabudil pfiíklad kolektivu kolegy Mirka Prekopa, kter˘ s tím zaãal jako první. Chtûli

Co je pro dûti nejlep‰í, mohou posoudit pouze maminky, my jsme rádi, Ïe mÛÏeme pomoci. daléna, si zvolila na dívku vskutku neobyãejn˘ koníãek – dala se na lední hokej. „Je to takov˘ kluk v sukních,“ smûje se py‰n˘ otec. „Za Tû‰ín hraje uÏ ãtyfii roky a je brankáfikou. Dovedete si ale pfiedstavit, jak je to finanãnû nároãné. Teì navíc pfiestupuje do Karviné. TakÏe to bude je‰tû draωí.“ Samozfiejmû, radit svaté Barbofie, aby investovala do dívãího hokeje, nemíní. „Co je pro jejich dûti nejlep‰í, mohou posoudit pouze samotné maminky. My jsme rádi, Ïe mÛÏeme pomoci,“ du‰uje

jsme odstartovat iniciativu i mezi rubáÀov˘mi kolektivy na jin˘ch ‰achtách. Trochu nás pfiekvapuje, Ïe se jich nepfiipojilo víc. Myslím si, Ïe ty peníze jsou dobfie vyuÏity ve prospûch dûtí na‰ich kamarádÛ. Chlapi na ostatních dolech to urãitû pociÈují stejnû. MoÏná prostû chybí nûkdo, kdo by se toho ujal. My jsme to vyfie‰ili ve vedení,“ zam˘‰lí se hlavní pfiedák z Darkova. Padnou jeho slova na úrodnou pÛdu? Bohuslav KrzyÏanek

Podrobnosti o grantech Nadace OKD Nadaãní kanceláfi je v tûchto dnech doslova zavalena va‰imi náv‰tûvami, telefony a e-maily, v prÛmûru vyfiizuje 70 náv‰tûv a dotazÛ t˘dnû. Abychom vám ulehãili práci, pfiiná‰íme je‰tû jednou v‰echny základní informace hezky na hromádce.

Nadaãní programy Pro zdraví – Program podpofií nejzajímavûj‰í projekty z oblasti zdraví a sociální péãe. Zamûfií se napfiíklad na investiãní projekty zdravotnick˘ch i sociálních zafiízení, zlep‰ení Ïivotních podmínek souãasn˘ch i b˘val˘ch zamûstnancÛ spoleãnosti OKD a nezapomene ani na pozÛstalé po obûtech dÛlních ne‰tûstí nebo zdravotnû postiÏené spoluobãany. Pro radost a vzdûlání – ·anci uspût mají pfiedev‰ím projekty zamûfiené na dal‰í uplatnûní absol-

ventÛ vysok˘ch a stfiedních ‰kol nebo na v˘chovu specialistÛ v oborech, které trpí nedostatkem pracovních sil. Nadace podpofií také rozvoj místních a hornick˘ch tradic stejnû jako volnoãasové a kulturní aktivity. Pro budoucnost – Podpora bude zamûfiena nejen na projekty zlep‰ující kvalitu Ïivotního prostfiedí, ale také na ekologick˘ zpÛsob Ïivota nebo aktivity pro cestovní ruch. Samostatnou kategorii tvofií podpora nápadÛ, které zlep‰í podmínky pro Ïivot v na‰em regionu. Pro Evropu – Nadace OKD nabízí neziskov˘m organizacím pomoc pfii získávání prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ Evropské unie. Vybran˘m projektÛm poskytneme pfiíspûvek na odborné zpracování projektu, aby mûly co nejvût‰í ‰anci uspût pfii získání bruselsk˘ch grantÛ.

Jarní grantové kolo Kdo mÛÏe Ïádat o grant Právnické osoby se sídlem na území âR – nadace, nadaãní fondy, obãanská sdruÏení, obecnû prospûné spoleãnosti, náboÏenské spoleãnosti, registrované církve a dal‰í nepodnikatelské subjekty a také fyzické osoby s bydli‰tûm na území âeské republiky, které provozují ‰kolská ãi zdravotnická zafiízení. Îádat o grant naopak nemohou firmy a Ïivnostníci. Jak podat Ïádost Jednodu‰e – staãí vyplnit formuláfi, kter˘ je ke staÏení na nadaãním webu. Plusové body získají Ïadatelé, které pfiedloÏí dal‰í nepovinné materiály – v˘roãní zprávu, doporuãení partnerské organizace nebo radnice ãi aktuální ãíslo ãasopisu.

Termíny Uzávûrka pro podávání Ïádostí je 31. kvûtna 2008. Pro pfiijetí Ïádosti je rozhodující datum po‰tovního razítka, odeslání e-mailu nebo datum osobního doruãení do

sídla nadace. Projekty zaslané po termínu uzávûrky nebudou hodnoceny. Více informací na internetov˘ch stránkách www.nadaceokd.cz

7. kvûtna 2008

3

Z OKD

Nejvût‰í nákup? Za milion! PraÏská obchodnice s cenn˘mi papíry vidûla Ïivé havífie prvnû v Ïivotû

Marie Smutná je po sv˘ch prvních zku‰enostech s havífii v Karviné veselá.

KARVINÁ (aho, uzi) Smutna? ·ak dyÈ ste vesela! To prakticky vÏdy sly‰ela Marie Smutná, kdyÏ se pfiedstavila horníkÛm ze závodu âSA na Dole Karviná. Drobná blond˘nka pocházející od Prahy se s nimi setkala prvnû v Ïivotû, kdyÏ ji Patria Direct, a. s., vyslala coby obchodnici s cenn˘mi papíry nabízet akcie spoleãnosti NWR. „Zpoãátku jsem se havífiÛ skuteãnû bála. Je to mÛj první pracovní v˘jezd, a do tak neznámého prostfiedí. Mûla jsem strach z nich i ze spousty otázek, ãekala jsem, Ïe horníci budou mít málo informací. Mé obavy se v‰ak nenaplnily. Vedení i samotní havífii jsou milí. Velmi dobfie se mi s nimi spolupracuje,“ nechala se sly‰et Smutná. Na „Armádû“, respektive na „Severu“ ‰achty âSM se s kolegyní pohybovala od pondûlka 28. dubna aÏ do pátku 2. kvûtna. Zájem o akcie se podle ní vyvíjel postupnû. První dva dny byly víceménû jen informativní. „Stfieda, nejvût‰í nápor. Dal‰í den, to byl státní svátek, takÏe lidí nám tady ubylo,“ uvedla sympatická obchodnice. A jak a komu se prodávalo? Nejvíce fiadov˘m horníkÛm, nejménû lidem z kanceláfií. „Akcie si koupilo i nûkolik technikÛ, ekonomick˘ch pracovníkÛ a námûstkÛ. Chodili zamûstnanci v‰ech vûkov˘ch kategorií, nejãastûji lidé ve vûku okolo ãtyfiiceti let,“ vysvûtlila Smutná vycházející z dotazníkÛ, které dávala akcionáfiÛm vyplÀovat. Na závodû âSA zaznamenala také jeden rekord – jist˘ ãlovûk investoval do cenn˘ch papírÛ spoleãnosti NWR rovn˘ milion korun! Jeho totoÏnost si ov‰em nechala pro sebe, nestál o to. „Nákupy byly ve znaãném cenovém rozpûtí. Od toho milionu aÏ po jedin˘ kus za 508 korun. PrÛmûrnû to v‰ak dûlalo okolo deseti tisíc,“ dodala.

Pracovník z „Armády“ jde z personálního oddûlení, kde FOTO: Radek Luk‰a se akcie prodávaly.

DÛvûra by byla, leã rozhodnost chybí Co fiíkají pracovníci na ,Armádû’ na prodej akcií spoleãnosti NWR KARVINÁ Milion korun! Tolik dal ãlovûk z pochopiteln˘ch dÛvodÛ tající svou identitu, do cenn˘ch papírÛ spoleãnosti NWR. Bylo to na závodû âSA Dolu Karviná, kde jsme vyzpovídali na toto téma nûkolik pracovníkÛ. Otázky byly dvû: „Jak se díváte na aktivitu s akciemi?“ a „Koupili byste?“ Stanislav âurda (40), Karviná, dÛlní elektrikáfi: Vítám to, mám rÛzné formy spofiení a ãlovûk musí myslet do budoucna, co bude. Akcie jsem koupil! Nevím, jestli budu dále robit na ‰achtû nebo budu vyfiazen˘. Tfieba mít nûco v záloze. Taky musím myslet na dÛchod, takÏe to beru jako dobrou investici do budoucna.

Jifií ·afiec (31), Havífiov, dodavatel strojÛ: Akcie bych si urãitû koupil, protoÏe si myslím, Ïe to má budoucnost. Patfiím ale k dodavatelské firmû, a proto je‰tû tu ‰anci nemám. OKD se hodnû roz‰ifiuje a investuje. Tím, Ïe lidé kupují akcie, nemusí mít strach o práci, jde vidût, Ïe firma má obchodní potenciál.

Ludovít Opatock˘ (43), Karviná, horník v rubání: Samozfiejmû bych nûjaké koupil. UÏ jsem se na to i díval, ale zatím rozm˘‰lím a rozhoduji se. Je to perspektiva do budoucích let. Kolik bych na to dal? Statisíce urãitû ne! Snad desetitisíce korun, to bych byl ochoten do pofiízení akcií NWR investovat.

Jifií Jakubec (40), Karviná, dÛlní zámeãník: Prodej akcií nám, zamûstnancÛm OKD, povaÏuji za dobrou vûc. Kdybych mûl na to peníze, tak bych urãitû neváhal a nûjaké ty akcie koupil.

Milo‰ Krajã (42), Karviná, kombajnér: Zatím to vypadá pûknû, ale uvidíme, jak to pÛjde dál. Osobnû zatím Ïádné akcie nemám, protoÏe nám neplatí tak, abychom si je mohli dovolit kou-

pit. Jo, kdyby tak platili více, tak bych do toho urãitû ‰el. Mohlo by to b˘t jako rezerva do budoucnosti, jako pojistka na stará kolena. Radim Vichnovick˘ (31), Havífiov, horník v rubání: Já se domnívám, Ïe je to taková bouda na nás zase chystaná. MoÏná, Ïe se vlastníci toho chtûjí tak trochu zbavit a my na to doplatíme. Jsem proti tomu! UÏ kdysi se mi nelíbilo, kdyÏ stát pustil kontrolu dolÛ a odprodal je do soukrom˘ch rukou. Akcie bych z tûchto dÛvodÛ urãitû nekoupil. TEXT: Pavla Fulneãková a Radek Luk‰a FOTO: Radek Luk‰a

Burzovní start: 425 Kã Cenu zvedl na horní hranici mimofiádn˘ zájem investorÛ z celého svûta

PRAHA Akcie tûÏební spoleãnosti New World Resources (NWR), majitele spoleãnosti OKD, v úter˘ 6. 5. zahájily obchodování za cenu 13,25 GBP (425,83 Kã) za akcii. V rámci nabídky bylo prodáno 83 013 344 akcií, coÏ je 31,5 % zapsaného akciového kapitálu NWR. Investofii by pfiitom koupili sedmkrát více akcií, jejich zájem se proto musel krátit. Zamûstnanci OKD v‰ak dostanou v‰echny akcie, o které poÏádali. Celá nabídka má pfii stanovené cenû hodnotu 1,1 miliardy liber (35,26 miliardy Kã), coÏ je vÛbec nejvy‰‰í nabídka primárních akcií v âR. Informovala o tom Patria.

„Transformovali jsme NWR do tûÏební spoleãnosti svûtové úrovnû, která se nalézá v samém ohnisku prÛmyslového rÛstu ve stfiední Evropû. Síla poptávky, jíÏ jsme byli v procesu IPO svûdky, odráÏí zájem investorÛ o oblasti, jimÏ se vûnujeme – tedy rostoucí obchod s vysoce kvalitním uhlím a koksem. Vítáme v‰echny na‰e nové akcionáfie a cítíme závazek rozvíjet v pfií‰tích letech na‰e podnikání takov˘m zpÛsobem, kter˘ maximalizuje jejich investice,“ komentoval aktuální v˘voj místopfiedseda pfiedstavenstva NWR Zdenûk Bakala.

Nabídka byla velmi dobfie pfiijata investory v âeské republice a v Polsku, investofii z tûchto zemí si objednali pfiibliÏnû deset procent nabízen˘ch akcií. Doslova ze v‰ech koutÛ svûta byla zaznamenána silná a velmi kvalitní poptávka ze strany investorÛ (bank, investiãních fondÛ nebo poji‰Èoven). V˘nos z prodeje akcií pouÏije NWR na investice do dolÛ OKD i na své rozvojové projekty, které zahrnují prÛzkum loÏisek, spoleãné podniky nebo strategické investice do nov˘ch i zakonzervovan˘ch dolÛ. (vs) Dal‰í podrobnosti i na stranû 4

Aktuálnû z prvního dne obchodování: Akcie NWR se hned první den zafiadily na praÏské burze k nejlep‰ím. PfiibliÏnû dvû hodiny po zahájení prodeje se prodávaly za 441 korun, coÏ znamenalo rÛst od zahajovací ceny o zhruba 3,5 procenta. Objemem obchodÛ za témûfi pÛl miliardy korun patfiilo akciím NWR druhé místo na trhu za energetickou skupinou âEZ.

4

7. kvûtna 2008

Za branami OKD

DÛchodem Ïivot zdaleka nekonãí Penzisty z povrchu b˘valého Dolu Odra podporuje jedinû OKD O S T R AVA - P E T ¤ K O V I C E Srdeãná vítání, pevné stisky rukou, milé pozdravy, vfielá objetí i pfiátelská políbení – nic z toho nechybûlo v pátek 30. dubna v sále Kulturního domu v Ostravû-Petfikovicích. Po roce se tam se‰li b˘valí povrchoví zamûstnanci Dolu Odra na aktivu svého klubu dÛchodcÛ. O tom, Ïe pfii‰li rádi, tfiebaÏe nûktefií o holích ãi jinak poznamenaní vûkem a zdravotními problémy, svûdãí skuteãnost, Ïe z 60ãlenné základny se jich dostavilo 55. Úãast jako hrom! „Jsem v dÛchodu uÏ dvacet let, ale tak skvûl˘ v˘bor, tak milé a aktivní vedení jaké máme v posledních letech, jsem v poãátcích neza-

Václav Nováãek (80) nedá na ãleny v˘boru KD dopustit.

pofiádn˘ flák, má 32 arÛ.“ Paní Blanka nám pak prozradila, Ïe ráda ãte, mj. i Horníka. KoneckoncÛ v‰ichni ho mûli na stole a jak nám povûdûli, je to pro nû prakticky jedin˘ zdroj pravideln˘ch informací o dûní v OKD. „Na‰í tûÏební spoleãnosti jsme vdûãni za to, Ïe nám prostfiednictvím Koordinanãního v˘boru dÛchodcÛ pfii OKD Helena Schneiderová, pfiedsedkynû a posílá stokorunu na kaÏdého na‰eho ãlena,“ svûdu‰e KD Dolu Odra. fiila nám pfiedsedkynû Ïil,“ rozpl˘vá se 80let˘ Václav klubu Helena Schneiderová. „Je to Nováãek s dárkov˘m balíãkem pfiilep‰ení na na‰i ãinnost. Po zániv náruãí. Ten dostal na aktivu od ku na‰í ‰achty od nikoho jiného sv˘ch b˘val˘ch spoluzamûstnancÛ pfiíspûvek nedostáváme. Máme ke svému leto‰nímu Ïivotnímu jubi- alespoÀ nûco na pokrytí nákladÛ na Pfii tombole se dÛchodci z povrchu b˘valého Dolu Odra dobfie bavili. leu. Spolu s ním obdobn˘ dárek tento aktiv nebo na kaÏdoroãní obdrÏelo dal‰ích 13 jubilantÛ (75, v˘let. Loni jsme nav‰tí- vtipn˘ch poznámek a upfiímného 70 a 65let˘ch). Jednou z nejstar‰ích vili hrad Sovinec, Vrbno smíchu. je v‰ak 86letá Blanka Miklendová. pod Pradûdem a KarloJejí vûk by jí v‰ak hádal málokdo. Stáfií, úbytek sil, samota, absenvu Studánku, letos jede- ce mezilidsk˘ch vztahÛ – to jsou Drobná, usmûvavá, peãlivû upraveme na zámek do Kunína stra‰áci mnoh˘ch penzistÛ. Ti ná dáma s mladistv˘mi rará‰ky a do muzea v Kopfiivni- z klubu dÛchodcÛ povrchov˘ch v jiskfiiv˘ch oãích toho je‰tû hodnû ci,“ shrnula hlavní akti- zamûstnancÛ b˘valého Dolu Odra zvládá. A nejen ve v˘boru a jako vity klubu. dÛvûrnice klubu, která na Hluãínse jich aÏ tak nemusejí bát. Je to sku nav‰tûvuje ty, ktefií na tom Zapomenout v‰ak díky tûm, ktefií se jim vûnují, i díky nejsou zdravotnû nejlépe. KdyÏ nelze ani na závûreãn˘ tomu, Ïe se scházejí, povídají si, jsme se jí mj. ptali na recept její bod páteãního aktivu. vzpomínají, ale také sledují souãasãilosti, ‰ibalsky se usmála s pohleTím byla tombola. né dûní a poznávají novinky, regidem upfien˘m na jednu ze sv˘ch Desítky vûcn˘ch cen strují zmûny. Tfieba na v˘letech kamarádek. A ta spustila: „Jo, udûlaly nejen radost nebo prostfiednictvím na‰eho HorBlanka, to je ãiperka. Chová drÛv˘hercÛm, ale samotné níka. DÛchodem totiÏ Ïivot zdaleka Blanka Miklendová (86), dÛvûrnice klubu beÏ, seãe trávu, obhospodafiuje losování vytvofiilo vese- nekonãí. dÛchodcÛ. zahrádku – copak zahrádku, je to lou atmosféru plnou TEXT A FOTO: Josef Lys

Baro‰e nechtûli, zato mají Dudka Fotbalov˘ klub Odra Wodzis∏aw zve ãeské firmy a fanou‰ky OSTRAVA MKS Odra Wodzis∏aw Âlàski, polsk˘ fotbalov˘ klub, ve kterém se o místo ucházel i ãesk˘ reprezentaãní útoãník Milan Baro‰, podepsal v pondûlí 28. dubna v Ostravû smlouvu o vzájemné spolupráci s ostravskou âesko-polskou obchodní komorou. Klub nabízí spolupráci v oblasti marketingu a propagace, komora mu bude pomáhat jako koordinátor ãeské úãasti na pfiípravû infrastruktury pro mistrovství Evropy ve fotbale Euro 2012, které se bude konat v Polsku. „S ãesk˘mi firmami máme ty nejlep‰í zku‰enosti, jsou to solidní a spolehliví partnefii. Proto bychom s nimi rádi navázali ‰ir‰í kontakty,“ vysvûtlil úãel smlouvy pfiedseda Odry Ryszard Nowak. „Ale nejde nám jen o podniky. Rádi bychom u nás uvítali i ãeské fotbalové fanou‰ky. Slibuji, Ïe kdyÏ prokáÏou u vstupu ãeské obãanství, zafiídím, aby je pustili na stadion zdarma.“ Mûstsk˘ sportovní klub Odra Wodzislaw Âlàski je nejenom v polsk˘ch podmínkách urãitou zvlá‰tností. PfiestoÏe pÛsobí ve mûstû, které nemá ani 50 tisíc obyvatel, od roku 1996 hraje pravidelnû nejvy‰‰í polskou soutûÏ. „Má to své klady i zápory. Podporu musíme hledat v ‰irokém regionu. Na druhé stranû na‰i fanou‰ci mohou chodit na fotbal i s rodinami a mohou se tu cítit v bezpeãí,“ uvedl Ryszard Nowak.

A jak je to s Milanem Baro‰em? Vzhledem k blízkosti hranic v Odfie pravidelnû hrají fotbalisté z âech. Jedním z tûch, ktefií mûli zájem o místo v t˘mu, byl opravdu i zaãínající Baro‰. „BohuÏel trenér tehdy nerozpoznal jeho potenciál a odmítl ho,“ vysvûtlil s úsmûvem Ryszard Nowak. Nositelem nejslavnûj‰ího fotbalového jména je tak v klubu bratr vítûze Ligy mistrÛ a b˘valého Baro‰ova spoluhráãe a z Liverpoolu, brankáfie Jerzyho Dudka, Dariusz. Namísto ãeské útoãné hvûzdy pak za Wodzis∏aw druh˘m rokem nastupuje dal‰í ostravsk˘ odchovanec Daniel Rygel. Pfie-

stoupil sem z Vítkovic a svoje nové angaÏmá si pochvaluje. „Je to takov˘ mal˘ »rodinn˘« klub, kde si v‰ichni vÏdy vyjdou vstfiíc. To se pak dobfie pracuje,“ sdûlil pro Horník. Dodejme, Ïe i Odra má hornické kofieny. Svûdãí o tom i její dfiívûj‰í názvy – Horník, Hornick˘ sportovní klub (GKS) nebo GKS Odra. „Dnes se uÏ ve Wodzis∏awi netûÏí, pfiesto nadále spolupracujeme s doly Jastfiembské uhelné spoleãnosti. A havífii jsou samozfiejmû i mezi na‰imi fandy,“ uvedl pfiedseda Ryszard Nowak. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Smlouvu podepsali (zleva) Ryszard Nowak a zástupci âPOK – místopfiedseda Jan ˚urek a fieditelka Magdalena Holeksová.

INFORMOVALI

O NÁS

Nabídka akcií NWR zaujala také Poláky POLSKO (bk) Vlnu zájmu vyvolala vefiejná nabídka akcií spoleãnosti NWR také v Polsku. O podrobnostech informují v‰echny burzovní servery a sdûlovací prostfiedky. V‰ímají si skuteãnosti, Ïe po zahájení obchodování na burze v Lond˘nû vzrostla jejich cena z 13,5 na 14 GBP. V Polsku budou akcie NWR uvedeny na burzu cenn˘ch papírÛ ve Var‰avû 14. kvûtna. Pro Poláky je burzovní debut NWR atraktivní také z hlediska ohlá‰en˘ch investic v jejich zemi. Jde zejména o v˘stavbu nového dolu v obci D´bieƒsko a tûÏbu na loÏisku b˘valého Dolu Morcinek v Kaczycích v rámci joint venture s Jastfiembskou uhelnou spoleãností. „Podle odhadÛ dosáhnou náklady na realizaci projektu v D´bieƒsku od 600 do 800 mil. eur,“ informuje polská tisková kanceláfi PAP ve zprávû z tiskové konference s pfiedstaviteli NWR. „UÏ nûkolik let realizujeme projekt v˘stavby nového dolu v D´bieƒsku. Na‰e odhady, které se je‰tû mohou zmûnit, hovofií o investici v hodnotû od 600 do 800 mil eur,” cituje PAP místopfiedsedu pfiedstavenstva NWR Zdenka Bakalu. Spoleãnost nyní ãeká na udûlení vládní koncese. „PfiedloÏili jsme koneãnou Ïádost o povolení tûÏby, která ãeká na schválení na ministerstvu Ïivotního prostfiedí,” dodal Bakala. Podle pfiedstavitelÛ NWR bude tûÏba v D´bieƒsku zahájena pravdû-

podobnû do pûti let. „Jednáme nyní o harmonogramu prací. Zdá se, Ïe pût let je pfiijatelná doba,” upfiesnil podle zprávy PAP pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel spoleãnosti OKD Klaus-Dieter Beck. Roãní tûÏba v D´bieƒsku by mûla dosahovat okolo 4 mil. tun uhlí. Na dole by mûly vzniknout asi tfii tisíce pracovních míst. Velkou pozornost vzbuzuje u na‰ich severních sousedÛ zámûr NWR tûÏit ve spolupráci s Jastfiembskou uhelnou spoleãností loÏiska b˘valého Dolu Morcinek. „Nejsme v tomto smûru tak daleko, jako v pfiípadû D´bieƒska. Pfiijali jsme ale opatfiení, abychom prÛbûh pfiíprav urychlili,” cituje PAP fieditele OKD pro strategick˘ rozvoj Jána Fabiána. „Realizace projektu bude závislá na získání v‰ech nutn˘ch povolení od báÀsk˘ch a samosprávn˘ch orgánÛ.” Pfiedstavitelé NWR v Polsku informovali rovnûÏ o tom, Ïe zvaÏují i jiné projekty na území Polska. Potvrdili, Ïe mají zájem o pfievzetí privatizovan˘ch dolÛ. „Chceme se úãastnit konsolidace v Polsku. Pokud polská vláda pfiistoupí na privatizaci hornictví, budeme pfiipraveni se tohoto procesu zúãastnit. Stanovili jsme uÏ nûkterá aktiva, o která bychom mûli zájem,” fiekl podle PAP Zdenûk Bakala. NWR sleduje mezi jin˘mi v˘voj v Jastfiembské uhelné spoleãnosti a na dole Bogdanka.

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

...sprosÈák! Chtûla jsem oãkovat proti klí‰Èové nákaze a fiekl mi, aÈ nemám obavy, Ïe na mnû uÏ nevleze ani to klí‰tû... Kresba: V. Novák

SOUTùÎ HORNÍKA

Pût generací na jedné ‰achtû Rodina GrymÛ je od 19. století spojena s Dolem Michal OSTRAVA KdyÏ ãerstvá absolventka univerzity Karolina Grymová nastoupila jako správkynû depozitu na DÛl Michal, zjistila, Ïe patfií k páté generaci své rodiny spojené nûjak˘m zpÛsobem s touto památkovou ostravskou ‰achtou. Pfiímo na ní dûlal prapradûda Karel i pradûda Rudolf, dûda Oldfiich se o ni staral coby technik BáÀsk˘ch strojíren OKD a táta Rudolf zde pracoval na rozvodnû vysokého napûtí. „Abych fiekla pravdu, vÏdy kdyÏ sem pfiijdu, napadne mû, co bych dûlala na nûjakém zámku nebo hradu. Ta ‰achta je prostû úÏas,“ nechala se sly‰et Karolina, jeÏ má vystudovány dûjiny umûní a péãi o kulturní dûdictví. Na Dole Michal se stará o sbírky, pofiádání v˘stav ãi kulturních akcí, knihovnu i internetové stránky, a kdyÏ na to pfiijde, taky provádí. „Sama je‰tû dûti nemám, ale pokraãovatelkou této tradice by mohla b˘t tfieba má netefi Maya. Je taky Grymová,“ poznamenala zatím poslední z „dynastie“ na michálkovické ‰achtû. Karolina je spolu s tátou také autorkou nové publikace o elektrizaci dolÛ v na‰em revíru. A jak to tedy vlastnû s rodinou GrymÛ za tûch 125 let okolo Dolu Michal vypadalo? Karel Grym (1855 – 1927) – první havífi v rodinû zaãal fárat okolo roku 1870, dûlal to patrnû od patnácti let, to se tehdy mohlo. Bydlel v domku ãíslo 48 v michálkovické hornické kolonii. Horníkem byl cel˘ Ïivot. Jeho fotka se nedochovala. Mûl sedm dûtí, mimo jiné syna Rudolfa.

Hra o tfii stokoruny Také foto otevfiené tlamy údajnû nejnebezpeãnûj‰ího afrického „zvífiátka“ vás dokázalo naladit do pofiádnû veselé atmosféry. Nic naplat, odmûnu v podobû usmûvavé „stovky“ si mohou z redakce odnést pouze tfii autofii, jejichÏ vtipné glosy vybrala soutûÏní komise. Doufáme, Ïe po jejich pfieãtení se s chutí zasmûjí i ti, na které se protentokrát nedostalo. Odmûnu si v redakci mohou vyzvednout: Lenka Berkusová z Ostravy-Zábfiehu, BoÏena Make‰ová z Havífiova-Podlesí a Martina Lázniãková z Ostravy.

Rudolf Grym (1891 aÏ 1944) – pÛvodnû voják, jenÏ si budoucí Ïenu Marii dovezl z Litvy, kde se narodila, po I. svûtové válce na koni. Po odchodu z armády byl na ‰achtû jako stfielmistr a kováfi. Vedl si deník, ten ale zmizel. Zemfiel na zaprá‰ení plic. Mûl tfii dûti, mimo jiné syna Oldfiicha.

SoutûÏní foto ã. 18

Oldfiich Grym (1924) – v ‰estnácti byl za II. svûtové války totálnû nasazen jako pomocn˘ horník, posléze jako dÛlní elektrikáfi na „EvÏence“. AÏ do penze byl technik provozu elektro, nejprve Ústfiedních dílen OKD, pak BáÀsk˘ch strojíren OKR, do jeho pÛsobnosti patfiil i DÛl Michal.

„Ten fotograf je opravdu k seÏrání!“ (bl) „Nádhern˘ úsmûv, co? V‰ak mi taky moje hro‰anda nefiekne jinak neÏ Belmondo!“ (bm) „Tak nevím, jestli mi tûch 30 Kã bude staãit?“ (ml) A od zvífiat opût k lidem. MotorkáfiÛm se v de‰tivém poãasí posledních dní moc nedafiilo a tak se to rozhodli rozÏhavit alespoÀ v hospodû. Anebo Ïe by to byla je‰tû vzpomínka na pálení ãarodûjnic? TûÏko fiíct. KaÏdopádnû také autofii tfií nejvtipnûj‰ích textÛ k soutûÏní fotografii ãíslo 19 budou odmûnûni stokorunou. TakÏe se tû‰íme. Uzávûrka bude 13. 5. 2008. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, SoutûÏní fotografie ã. 19

faxem na tel. ãíslo: 596 113 648, nebo e-mailem: [email protected]. Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 19 zvefiejníme v dal‰ím ãísle novin.

JAK

TO VIDÍ STRYK

Karolina Grymová s hornick˘m kahanem po FOTO: Radek Luk‰a a archiv pradûdovi. Rudolf Grym (1946) – jeho profesní dráhu urãilo uÏ místo narození ve sluÏebním bytû, kter˘ byl v souãasné budovû správy spoleãnosti OKD. První nefárající, leã na „Michalu“ mûl praxi coby uãeÀ elektromontér. Nakonec z Energetického dispeãinku OKD fiídil jeho napájení vysok˘m napûtím. Karolina Grymová (1975) – oproti ostatním zmínûn˘m pfiíbuzn˘m má ãistû humanitní vzdûlání na Filozofické fakultû Ostravské univerzity. Na praxi se dostala na DÛl Michal a uÏ zÛstala. V havífiském prostfiedí je jako doma, vÏdyÈ i Ïije v b˘valé hornické kolonii ve Vítkovicích. Radek Luk‰a

LOJZEK

Fronta na korunu, aneb Co zme to za lidi Tfii budiky, co zme se z mojimi synkami natahli pfiedminulu sobotu na nedûlu na ‰est rano, abysme stihli frontu na Svatovaclavsku korunu, jak ju vystavovali na Hradû, mi bfiinkly do lebenû jak atomovy vybuch. Po sobotni tour de knajpa sem mûl hlavu plnu kovafiiãkuv s maliãkimi kladiveãkami, ale nûbylo zbyti! StavaÈ sem musel, bo bylo tfia pfiichystaÈ snidani a aji svaãinky do fronty. Ale zvladli zme to, a v sedum uÏ zme sedûli v metfie, smûr Hradãanská. Z metra zme vylezli kusek od starych zameckich schoduv, kaj za pana Ha‰lera kaÏdy veãer chodila panenka s hochem a drÏeli se za ruku... Ja sem vystup po nich na Hrad tak romanticki nûproÏival. Pravda, ze zaãatku sem vletûl do tych schoduv tajak by mi bylo dvacet, ale uÏ v prvni tfietinû mi zaãala hercna bu‰iÈ prudko a zbûsilo, tajak ãerno‰i do bonga. A kdyÏ sem ze sipanim vydychaval ‰tyrycet rokuv kufieÀa, vidûl sem ho poprve: men‰i, silnûj‰i, pfiehazovaãku pfies celu hlavu, ãerne bryle jak mafian a tak se na mnû divnû ‰klebil, Ïe sem se myslel, Ïe po mnû vyjiÏìa... Synci uÏ byli davno na vrchu a ja se furt e‰ãe belhal po tych schodach, no co vam mam fiikaÈ. A pokaÏde, kdyÏ sem se zastavil, stal Mireãek, jak se tyn chlopek menoval,

nade mÀu a ‰klebil se. AÏ v zameckich zahradach, kaj zaãinala asi pulkilometrova fronta, sem zistil, Ïe se nû‰klebil na mnû, ale na svoju robu, kera se belhala za mnu. KdyÏ ho dohnala, pravila mu laskyplnû: „Zvládla jsem to, Mireãku!“ No a potym zaãalo to ãekaci martyrium. Ze zaãatku se fronta hybala dosÈ rychlo, takÏe sem se myslel, Ïe do obida se to zvladnû. Ale prd. Byla jedna, kdyÏ zme stali pfied schodi‰tûm na Hrad, za kerym uÏ bylo enem paru metruv pfies nadvofii do Vladislavského sala, kaj byly ty klenoty. Vûfitû, nûvûfitû, ale tuÏ pfied sal zme se dostali aÏ za dal‰i dvû a pul hodiny. Ale nûbylo to nûzajimave ãekani. Tam poznatû maleho ãeskeho ãlovûka, kery chce v‰ecko urvaÈ pro sebe bez ohledu na ostatnich. Bylo tam paru rodin s obeznimi dûckami, kerym dospûli drÏeli mista na laviãkach bez ohledu na to, Ïe kolem stali

e‰ãe star‰i ludû, neÏ sem ja. A kdyÏ se raz jeden stafiik sednul na lavku dfiiv niÏ jeden z tych bufitikuv, zle se na Àho obofiili rodiãe, Ïe im malem zasednul synaãka! Prosto na grcani! A potym zaãalo pfiedbihani. Naraz byl Mireãek ze svoju robku a dvumi babami, s kerymi se seznamili a byli celu dobu o kus za nami, tfii fiady pfied nami! Kaj se vzal, tu se vzal chlop v baretce, s parkem v rohliku a cpal se pfied nas. Zdupali zme ho, Ïe nûma pfiedbihaÈ a poslali za nas, ale mezi tym nas pfiedbûhla pûtiãlenna rodinka podle fieãi tu kajsik od Ostravy. UÏ zme ale nemûli sil se hadaÈ! E‰ãe, Ïe nûpr‰elo a nûbyla zima. Ale veãer sem zistil svuj tragicki omyl: nûvzal sem se ãopku a slunko na moji olysale hlavû zrobilo svoji... „No ale musim pfiiznaÈ, Ïe to byla krasa a stalo za to se na Àu tych skoro sedum hodin vystaÈ!,“ pravil sem chlopum Na Upadnici o vystavû ãeskich korunovaãnich klenotuv. Kamo‰i pokyvali hlavami a tajak jeden fiekli, Ïe oni by v tej frontû nûstali. Enem Erìa pravil, Ïe by to moÏna zkusil, ale hned dodal: „Ty zje jak tyn chlop co pravil: ,Ten sex uÏ není to, co b˘valo! Dfiíve jsem zvládl i dvanáct ãísel za noc a dneska mnû uÏ po druhém bolí ruka!’ Fajne, ni?!“ TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

7. kvûtna 2008

OKD podporuje

TûÏní vûÏ Dolu Anselm navigovala ãarodûjnice Hornické muzeum OKD hostilo sedm˘ roãník prvomájového sabatu OSTRAVA âarodûjnice, jeÏibaby, strigy a podobné „potvory“ mûly v prvomájov˘ den dostaveníãko pod Landekem. Za navigaãní bod slouÏila tûÏní vûÏ Dolu Anselm, pod kterou se shromáÏdily jiÏ sedm˘m rokem po sobû. Nutno poznamenat, Ïe vût‰ina úãastníkÛ sletu byla v dûtském pfiípadû dokonale roztomilá, v dámském pÛvabná. Na‰ly se i vousaté muÏské v˘jimky. „Pfiipravili jsme pro nû rÛzné soutûÏe, napfiíklad prolézání norou ãi slalom s míãky na ko‰tûti, dále pfiehlídku s vyhlá‰ením nejlep‰ích ãarodûjnic. Máme tady i celé rodiny,“ upfiesnila Katka Kotasová

z muzea, jeÏ sabat s mikrofonem v ruce moderovala. „Odkud jste pfiiletûly?“ tázala se vÏdy jeÏibab s ko‰Èaty. O popularitû akce svûdãí, Ïe fiada odpovídajících bylo mimoostravsk˘ch. „Zlákaly mû plakáty na slet. Nejtûωí bylo vyrobit správn˘ kost˘m,“ fiekla Veronika Koãíková (14) z nedaleké Lhotky, která byla mezi „ocenûn˘mi“ pfii promenádû. Absolvovala téÏ kvíz na nauãné stezce s otázkami t˘kajícími se ãarodûjnick˘ch vûdomostí (Saxana a podobnû). Stylovû odûná byla i obsluha ve stánku u harendy, ta musela vysvûtlovat, Ïe nenabízí jedovaté lektvary.

Lucie Tekeliová a Lubomír Pavlica z Ludgefiovic zkusili místo ko‰tûte osedlat dÛlní kombajn.

Na kombajnu odletût nesvedli OSTRAVA Snad nejvût‰í pometlo sedlali na sabatu GelzrÛda s Belzebubou alias Lucie Tekeliová (24) a Lubomír Pavlica (34), ktefií to „mûli“ jen pfies kopec z Ludgefiovic. A i to jim bylo málo! „Vyzkou‰eli jsme lafetu dÛlního kombajnu, ale není to urãené k létání,“ shodl se ãarodûjnick˘ pár, kter˘ je partnersk˘m párem i v civilním Ïivotû. Hornické muzeum OKD a Landek Park je ãast˘m místem pro jejich v˘lety. Oba ostatnû mûli ãi je‰tû mají havífie i v rodinû – u Lucky to byl otec pracující na Odfie a Darkovû v rubání, u Lubo‰e dûda a str˘c (jen si nevzpomnûl, kde dûlali). Slet ãarodûjnic absolvovali podruhé, nicménû premiérovû ve stylovém odûní. „Loni se nám tu stra‰nû moc líbilo, tak pfiítel pfiilíbil, Ïe pfií‰tû pÛjdeme jako jedubaby,“ nechala se sly‰et GelzrÛda. Ta mûla je‰tû coby nováãek na zádech symbol uÏívan˘ na cestách auto‰kolami. „KdyÏ jsme táhli Petfikovicemi, lidé se smáli, divili se. Dûcka se i bály, ale my je nejíme,“ dodal její druh. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a âarodûjnice Veronika ze Lhotky.

Obsluhující sleãny z harendy.

Úãastnice sabatu u Dolu Anselm.

Táta metalista, dítû ãarodûjnice.

Otec tfií jezinek sbíral ko‰Èata.

Nûkteré ãarodûjnice si na Landek pfiiletûly jen posedût na kafe.

V knihovnû dûlali hornické kahany

OSTRAVA (uzi) Ve znamení „v˘tvarné dílny“ se neslo dal‰í kolo soutûÏe Zdafi BÛh, Ostravo v knihovnû v porubské Vietnamské

ulici. A co jiného by mohli v tematicky na havífiinu zamûfieném projektu tvofiit, neÏ jeden ze symbolÛ této profese – totiÏ kahany.

„BohuÏel jsme originální nesehnali, je to údajnû úzkoprofilové zboÏí,“ podotkla knihovnice Pavlína Lístková s tím, Ïe museli vzít zavdûk suven˘rem, funkãní zmen‰eninou. Vyrábûné modely pak byly vlastnû papírové lampionky s „ãajovou“ svíãkou uvnitfi. „Obdivuji horníky. Nebyla jsem jinde neÏ na Landeku, a kdyÏ jsem vidûla ty prostory, prach a ‰pínu, bylo mi jasné, Ïe to musí b˘t moc tûÏké povolání,“ fiekla Irena Miksová z Poruby, jinak rodaãka z v˘chodních âech, která dûlala kahany se synky Tomá‰em a Honzou. Zcela nehavífiská rodina Miksova z Poruby dûlala v knihovnû modely kahanÛ. FOTO: Radek Luk‰a

„Nikdo z na‰í rodiny nemûl z havífiinou nikdy nic spoleãného. Zajímá nás to ale a také tû‰í, Ïe se to tady udrÏuje. Ostravsko má pfiece

mnohaletou hornickou tradici. Dokud bude uhlí, tak to bude mít perspektivu,“ doplnil Rostislav Miksa, kter˘ Ïenû a dûtem pomáhal.

7. kvûtna 2008

Italská ‰tace se vydafiila! Kapela Dolu Darkov a maÏoretky Dixi sbíraly ceny v mûsteãku Giulianova DARKOV IX. Festival hudby, Giulianova, Itálie. To byla v dubnu dal‰í se zahraniãních „‰tací“ Hornické kapely Dolu Darkov a jejího neodmyslitelného doprovodu Dixi maÏoretek. Nutno zdÛraznit, Ïe velice úspû‰ná! Z pfiehlídky v mûsteãku u Jaderského mofie v oblasti Teramo si totiÏ odváÏeli muzikanti pohár za hudbu, maÏoretky cenu za nejlep‰í choreografii a jednu z nich – Aniãku Vargovou – tam dokonce vyhlásili za festivalovou miss.

TIPY HORNÍKA Na pláÏ do muzea

Vzpomenou maminky

OSTRAVA Hornické muzeum OKD v Ostravû-Petfikovicích zve v‰echny pfiíznivce kulatého míãe a písku na otevfiení volejbalové sezony ‘08. Turnaj tfiíãlenn˘ch druÏstev v pláÏovém volejbalu zaãne ve ãtvrtek 8. kvûtna od 9.00 (prezentace) na beachvolejbalov˘ch kurtech. Startovné 200 Kã za druÏstvo.

STA¤Íâ Den matek oslaví ve stfiedu 7. kvûtna od 15.00 hodin v místním Kulturním domû obãané Stafiíãe. Vystoupí pûveck˘ sbor Radost. Akci pofiádá klub dÛchodcÛ.

Pfiijìte si zahrát beachvolejbal!

Hrad bude slavit! OSTRAVA Na Slezskoostravském hradu oÏivne o tomto víkendu 10. a 11. kvûtna historie. Náv‰tûvníci Hradní slavnosti ke 4. v˘roãí otevfiení hradu se budou procházet táborem VikingÛ, star˘ch SlovanÛ, rytífisk˘m leÏením, táborem husitÛ, Ïoldnéfisk˘m leÏením LandsknechtÛ, stráÏemi císafisk˘ch i ‰védsk˘ch vojsk z doby tfiicetileté války i „mar‰kumpaãkou dobrého vojáka ·vejka“. Nebudou chybût rytífiské turnaje, historick˘ jarmark a dal‰í atrakce.

Úãinkování „darkovsk˘ch“ na IX. Festivalu hudby v Giulianovû.

Zpívání na hradû HUKVALDY Pokud zamífiíte ve sváteãní ãtvrtek 8. kvûtna na Hukvaldy, zajdûte i do kaple zdej‰ího hradu. Ve 14.00 tady totiÏ zapoãne písniãkáfiské odpoledne, na kterém se pfiedstaví písniãkáfii René Souãek a Martin Chovanec. Nebude chybût ani moÏnost prohlídky hradu a obãerstvení.

Bûhající muzicírující italské ãetníky carabinieri? âínskou omladinu hrající americké swingové hity? Skromné malé a milé ãleny 170hlavého tûlesa z Mexika (vítûzÛ pfiehlídky) a jejich dívky jako z telenovel? âi divoké ruské kadety z moskevské armádní hudební ‰koly? To v‰e v pfiíjemném jarním stfiedomofiském klimatu (vzduch asi 20 °C, mofie okolo 15 °C – bylo i koupání). Havífiské mundúry se mezi tím neztratily. „Znovu jsme se pfiesvûdãili, Ïe tradiãní ãeská muzika a krása na‰ich dûvãat jsou cenûné a hodné obdivu. Na‰e v˘hoda v hudbû je, Ïe mÛÏeme na rozdíl od jin˘ch národÛ ãerpat z nepfieberného archivu na‰ich autorÛ. O pÛvabu ãesk˘ch dûvãat nepochybuje snad nikdo, i ti ru‰tí vojáci je tam pofiád nahánûli,“ dodal ·indel.

KARVINÁ Vífiiv˘ svût tance zavítá v sobotu 10. kvûtna od 17.00 hodin do velkého sálu MûDK v Karviné. V taneãní show se pfiedstaví ãlenové Taneãní ‰koly Nicola’s Dance Unico a Krajského stfiediska volného ãasu Juventus.

Banánová velryba

HAVͤOV Obrovsk˘ pfiíval energie a nádhern˘ záÏitek slibuje koncert populárního slovenského souboru písní a tancÛ Lúãnica Slovensk˘ triptych. Vystoupení 45ãlenného taneãního souboru, 14ãlenného orchestru a pûvecké skupiny mÛÏete zhlédnout v nedûli 11. kvûtna od 19 hodin ve velkém sále KD P. Bezruãe v Havífiovû.

HAVͤOV P o fi a d Banánová velryba aneb nové O n e Wo m a n Show Haliny Pawlowské mífií Halina Pawlowská na Moravu. mífií do Havífiova. Humorné vyprávûní pfiíbûhÛ ze Ïivota, televizního natáãení i spoustu moudr˘ch rad úspû‰né novináfiky, filmové a televizní scenáristky a tvÛrkynû pofiadu Banánové rybiãky si mÛÏete poslechnout ve stfiedu 14. kvûtna od 19.00 hodin v KD P. Bezruãe v Havífiovû.

Doteky „ColoursÛ“ OSTRAVA Doteky barev, aneb ty nejzajímavûj‰í fotografie, které se podafiilo „ulovit“ na festivalu Colours of Ostrava – takov˘ je název a motto v˘stavy snímkÛ z jedné z nejv˘znamnûj‰ích ostravsk˘ch hudebních akcí, jejímÏ partnerem je i tûÏební spoleãnost OKD. Pfies 50 fotografií Ivany Obstové, Petra Piechowicze, Ivana Prokopa, Jaroslava Prokopa a Davida Webra si mÛÏete prohlédnout ve vstupní hale Nové radnice mûsta Ostravy do 15. kvûtna.

Máj nad Olzou

„Úspûchu kapely i maÏoretek si velmi cením. Nabídky na dal‰í na‰e vystoupení se jen hrnou,“ upfiesnila Hana Brodová, vedoucí dûvãat z Dixi. Hornickou kapelu Dolu Darkov s fe‰n˘m doprovodem by tak rádi vidûli (a je uÏ pozvali) napfiíklad na podzimním festivalu s˘rÛ ve francouzském mûstû Lyon. Radek Luk‰a

Taneãní show

Zatanãí Lúãnica

Richard Bona na Colours of Ostrava 2007 na snímku P. Piechowicze.

âínská swingová kapela patfiila k velk˘m pfiekvapením pfiehlídky.

ORLOVÁ Nedûle 11. kvûtna bude patfiit v Domu kultury mûsta Orlové Mistrovství âR v kulturistice Ïen, fittnes, bodyfittnes Ïen a fittnes muÏÛ. Semifinále zaãne v 10.00 hod., finále v 15.00. Zaji‰tûny jsou exhibice a kulturní program.

KARVINÁ V areálu Lázní Darkov pokraãuje v sobotu 11. kvûtna XIII. roãník festivalu Máj nad Olzou. Ve 14.00 hodin vystoupí pûveck˘ sbor Lira, kter˘ pÛsobí u Místní skupiny PZKO Karviná-Darkov, v 15.30 se pfiedstaví folklorní soubor Voniãka OS Havífiov.

Umûní na kvûten OSTRAVA, KARVINÁ Hezké v˘stavy pfiipravilo na kvûten V˘tvarné centrum Chagall. V ostravské Autorské v˘stavní síni bude vystavovat prorektor a docent katedry grafiky Fakulty umûní Ostravské univerzity Zbynûk Janáãek. VernisáÏ v˘stavy pofiádané v rámci hudebního festivalu JanáãkÛv máj se koná ve stfiedu 7. kvûtna v 17.00, v˘stava potrvá do 6. ãervna. V Zámecké galerii Chagall v Karviné se pfiedstaví otec a dcera Jifií Neuwirt a Lucie Neuwirtová. VernisáÏ ve stfiedu 14. kvûtna, expozice bude pfiístupná do 8. ãervna.

Idioti kolem svûta ORLOVÁ Besedu s Vladimírem ·imkem, cestovatelem a vydavatelem knihy Idioti na plavbû kolem svûta, pofiádá ve stfiedu 14. kvûtna od 17.00 hodin v pfiedná‰kovém sále Mûstská knihovna v Orlové. Knihu si bude moÏno zakoupit.

Hornická kapela má cenu za hudbu, maÏoretky pohár za choreografii a miss festivalu. FOTO: Hornická kapela Dolu Darkov a maÏoretky Dixi

105/19

Aniãka Vargová byla vyhlá‰ena nejkrásnûj‰í dívkou festivalu. ãasto spontánnû reagujících. Vystoupili jsme na m‰i, kterou celebroval biskup, nejvût‰í hfií‰ník Tomበs maÏoretkou pfiinesli obûtní dary. âekalo i nás defilé pfies mûsto a kolem mofie. Na pozvání jsme hráli pro majitele obchÛdku, kde byla spousta dobrot domácí kuchynû a vfielá pohostinnost. Koncertní pódiová vystoupení…“ popisoval Jaroslav ·indel, umûleck˘ vedoucí kapely. ZáÏitkÛ tam podle nûj bylo na tisíce. VÏdyÈ, kdo vidûl soubor z exotického karibského Guadalupe zahrát francouzskou hymnu na jedinou trumpetu, pût bubnÛ z barelÛ a ‰est mofisk˘ch mu‰lí?

7

Kulturistky na startu

Znovu jsme se pfiesvûdãili, Ïe tradiãní ãeská muzika a krása na‰ich dûvãat jsou cenûné a hodné obdivu. „Oficiální pfiivítání na radnici. Slavnostní nástup na místním stadionu, hymny a první soutûÏní vystoupení. Na akci se nejen soutûÏilo, ale také hrálo v ústavu postiÏen˘ch, silnû vnímajících lidí a

Po ‰ichtû

Panoráma

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

PRO

O KNIHU

Tajenka: Walther: Quolibet in capite viget ingenium speciale. V kaÏdé hlavû sídlí... Slovenská polní míra

7. kvûtna 2008

Zábava

Dostihové sázení

Hliníková fólie

Solmizaãní slabika

Staroarmén¤ímsk˘ ské mûsto krutovládce

Sibifisk˘ veletok

Revír

Náãelník kozákÛ

Skok na místû

SráÏka

Ozdravûní zamofieného prostoru

Upití

Asijsk˘ nosiã bfiemen

ZASMÁNÍ

(dokonãení v tajence) Seník

Hokejové brusle (slangovû)

Lem

Ohnutí trupu

Sídlo v TádÏikistánu

Ruské ukazovací zájmeno

Sopeãn˘ v˘ron

Trnovník H˘kavec

Îena (v moravském náfieãí)

Inzertní a rekl. agentura (zkratka)

Obyvatel západoãeského mûsta Slavn˘ ‰panûlsk˘ fotbalov˘ brankáfi

Horská skupina v Himáláji Dát

Spolek Asistent (slangovû)

PfiedloÏka

Hubit jedem

Intoxikace

Karle, neÏárli! To je dÛlní technik a právû prozkoumává mou pánevní oblast. KRESLIL: Ludûk ZdraÏil

TAJENKA

Znaãka hliníku

¤eka v âerné Hofie

Zázemí ve sportu

Italská metropole (slov.)

Korálov˘ ostrov

Zhoubná choroba

Kazit (expresivnû)

Domácky Ignác

Mûlké místo v fiece

Zá‰kub v obliãeji

Karetní hra

ObÏivnout

Právo zákazu

Papou‰ek

Lidové pfiitakání

Primát

Italské lázeÀské stfiedisko

âasové údaje

Okout

Kocour (náfieãnû)

Znaãka astatu

Ruãní náfiadí

Tajenka z minulého ãísla: Walther: Quad volunt homines, se bene, velle putant. Lidé si myslí, Ïe co si pfiejí, pfiejí si právem. PomÛcky: Aral, Tara. Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Jaromír âerch z Ostravy-Poruby. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

HOROSKOP Beran

21. 3. – 20. 4.

od 6. do 14. kvûtna 2008 B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

22. 5. – 21. 6.

Nepou‰tûjte se do fie‰ení nov˘ch problémÛ, pokud jste nevyfie‰ili staré. Ztratíte pfiehled a nastane kolotoã, kter˘ vás smete a srazí k zemi. Podle hvûzd by bylo nejlep‰í zaãít s likvidací tfiecích ploch ve vztazích s kolegy a sousedy. Pfiijde dlouho oãekávan˘ dopis od úfiadÛ. Neãekanû se vám ozve partner, se kter˘m jste se seznámili na veãírku u znám˘ch.

Budete v dobré formû, plni optimismu a otevfiení ve vztahu k lidem ve va‰em okolí. Planety pfiejí navazování nov˘ch kontaktÛ. Podmínkou je, Ïe budete víc naslouchat neÏ mluvit. Pokud máte nûjaké neshody a problémy v práci, nespoléhejte na to, Ïe se situace nûjak radikálnû zmûní. MÛÏete v‰ak poãítat s jednoznaãnou podporou rodiny a pfiátel.

Ve sv˘ch plánech nezapomeÀte poãítat s rizikem. Bylo by hloupé nechat se zaskoãit, tfieba i hloupou náhodou. Dávejte si dobr˘ pozor na to, co fiíkáte. Lehkomyslnû plácnete, co vám slina na jazyk pfiinese, a naslibujete vûci, o kter˘ch sami dobfie víte, Ïe je nemÛÏete nikdy splnit. Nejasné pochybnosti o va‰í vûrnosti má partner.

Rak

Lev

Panna

22. 6. – 22. 7.

23. 7. – 23. 8.

DrÏte nervy pod kontrolou pfii jednáních na úfiadech a s pfiedstaven˘mi. Ani fakt, Ïe by mohli b˘t mnohem pfiíjemnûj‰í, nic nemûní na tom, Ïe potfiebujete vy je, ne naopak. Neodkládejte náv‰tûvu pfiíbuzn˘ch, stejnû se tomu nevyhnete, aspoÀ to budete mít za sebou a partner bude mile pfiekvapen va‰í vstfiícností.

Planety vám nabízejí nev‰ední záÏitky. Existuje v‰ak velká pravdûpodobnost, Ïe za nûkteré z nich budete muset zaplatit nepfiimûfienou cenu. Vyplatí se vám proto zdrÏenlivost a skromnost. Jistému tlaku budete vystaveni v práci. Své rozhodnutí realizujte jen v pfiípadû, Ïe vám nûkdo z kolegÛ nabídne pomoc. Mlad‰í generace podlehne módním tlakÛm.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 9. – 23. 10.

Kozoroh

22. 12. – 20. 1.

Na mrtvém bodû uvíznou va‰e slibnû se rozvíjející plány. Hvûzdy radí obrátit se na zku‰eného pfiíbuzného. Jen tak získáte jistotu, Ïe vás nikdo neo‰idí o plody va‰í práce. Nelze vylouãit, Ïe se budete muset, alespoÀ doãasnû, vzdát jednoho cíle. Opatrnû s v˘mûnou bytu a koupí nového auta. DÛkladnû si provûfite kaÏdé slovo prodávajících.

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

Dobfie cítit se budete mezi lidmi, ve vût‰í spoleãnosti. Jistû proto vyuÏijete nadcházející víkend k posezení s pfiáteli nebo pfiíbuzn˘mi. Omezte své ambice, nepokou‰ejte se uspûchat svÛj sluÏební postup. Va‰e chvíle pfiijde teprve tehdy, aÏ se spálí jeden ze zvlá‰tû aktivních kolegÛ. K urãitému ochlazení by mohlo dojít v partnersk˘ch vztazích.

âíhá na vás mnoho poku‰ení v nejrÛznûj‰ích podobách. Máte-li finanãní problémy, najde se „dobrá du‰e“, ochotná vám pÛjãit, ov‰em na nekfiesÈansk˘ úrok. Zadaní se stanou objektem zájmu pohledné, ale nezodpovûdné osÛbky v nejlep‰ích letech. Venu‰e s Merkurem varují pfied lehkomysln˘m rozhodnutím.

Vodnáfi

Ryby

21. 1. – 19. 2.

Nedûlejte nûkoho ‰Èastn˘m za kaÏdou cenu, zejména své dospívající dûti. Zkuste pfiipustit, Ïe neznáte, a ani nemÛÏete, v‰echny podrobnosti. To, co je dobré pro vás, nemusí b˘t v˘hodné pro jiné. Vy‰‰í plat a lep‰í postavení mÛÏete získat díky nápadu, kter˘ koncem t˘dne pfiedstavíte nadfiízen˘m. S kolegy zatím o niãem nemluvte.

Chlápkovi na poslední chvíli zru‰ili sluÏební cestu, a tak zÛstal doma se svojí nervózní Ïenou. Kolem pÛlnoci zazvoní telefon, tak ho chlápek zvedne a zamumlá obvyklé: „Haló.“ Pak vyvalí oãi: „CoÏe? Tady? Uprostfied hnûdouheln˘ pánve?!? Pak zavûsil a manÏelka, která se mezitím vzbudila, se ptá, kdo to byl. „Ale, nûjak˘ trouba, co chtûl vûdût, jestli je ãist˘ vzduch.“ ✿ ManÏel se vrací z hospody a nemÛÏe se trefit do dvefií. ManÏelka se jde po pûti minutách podívat, kdo mlátí do dvefií, spatfií manÏela a povídá: „Ty mበale opici!“ A manÏel odpoví: „Jsem rád, Ïe jsi sebekritická!“ ✿ Jaká zvífiata mají Ïeny nejradûji? Li‰ku za krkem – jaguára v garáÏi – tygra v posteli a vola na sluÏební cestû.

SUDOKU JAK LU·TIT SUDOKU: KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

24. 8. – 23. 9.

Buìte pozorní v práci, nemÛÏete si dovolit ani nejmen‰í pfiehlédnutí a zanedbání. Problémy budete mít s úkoly vyÏadujícími soustfiedûní, preciznost a trpûlivost. Planetární konstelace pfieje zlep‰ení va‰í finanãní situace, nebojte se investovat a obchodovat ve velkém. Neu‰kodí, kdyÏ zmûníte nûkteré staré, nyní uÏ neaktuální postoje. Na komplikace narazí va‰e snaha jednat samostatnû a nezávisle. V nûkter˘ch pfiípadech by to mohlo vést k dÛslednûj‰ímu pokusu se osamostatnit. Pfiedpoklady, vãetnû pfiíznû Jupiteru, k tomu máte. Teì pÛjde o to, abyste se nezalekli vlastní odvahy. Milostn˘ vztah, letit˘ nebo nov˘, mÛÏete naru‰it paliãatostí a emocionálními v˘buchy.

Povídá matka nastávajícímu zeÈáãkovi: „Karlíku, vûfiil byste, Ïe Jaru‰ce je teprve osmnáct let?“ „Ale jak bych nevûfiil. VÏdyÈ mi to fiíkáte uÏ tfii roky!“ ✿ Tramvaj poskakuje na kolejích a v ní se kymácí jeden pán. Vedle stojí sleãinka, do které neustále naráÏí, a ta se jej ptá, proã se tak stále kolíbe. „Víte sleãinko, já jsem námofiník.“ A ona na to: „Já jsem ‰lapka, ale kvÛli tomu také neháÏu zadkem v tramvaji.“ ✿ V pravé poledne ãurá na nádraÏí tuze obtloustl˘ pán. Îena, která si jej v‰imla, na nûj volá: Ty hanbáfii, hned ho schovej!“ Obtloustlík je naopak potû‰en: „Jste ‰Èastná Ïena, pokud jste jej náhodou vidûla. Mnû se to nepodafiilo uÏ sedm let!“

20. 2. – 20. 3.

V rozletu vám brání slab‰í sebevûdomí. Projevuje se u vás sklon ke zveliãování problémÛ a pfiekáÏek. S mimofiádn˘mi ohledy okolí nepoãítejte. Nezb˘vá, neÏ zatnout zuby a víc se snaÏit. Nekritizujte a tím spí‰e neodmítejte nûco, co pofiádnû neznáte a ãemu nerozumíte. RÛzné zmûny a novinky vám mohou pfiinést prospûch.

NÁ·

RECEPT

Moravské hovûzí závitky Potfiebujeme: 4 men‰í hovûzí plátky, 4 malé plátky moravského uzeného masa, 2 dkg slaniny, ãesnek, sÛl, 4 dkg tuku, 1 cibuli, kousek masoxu, 1 lÏíci hladké mouky, 2 dl svûtlého piva. Hovûzí plátky rozklepeme do ‰ífiky, osolíme, potfieme rozetfien˘m ãesnekem, poklademe plátky uzeného masa a hranolky slaniny, stoãíme do závitkÛ a upevníme jehlami. Na ãásti tuku usmaÏíme

V¯ROKY

dozlatova drobnû nakrájenou cibuli, shrneme ji stranou, na tuku krátce opeãeme závitky po v‰ech stranách, podlijeme je trochou piva a vody, pfiidáme masox a dusíme témûfi domûkka. Pak ‰Èávu zahustíme svûtlou jí‰kou pfiipravenou z mouky a zbylého tuku, zalijeme zbyl˘m pivem a dodusíme domûkka. Podáváme s bramborov˘mi knedlíky a se zeleninov˘m salátem.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„Lidská pfiirozenost byla stvofiena tak, Ïe má vrozen˘ smysl pro obec a národ – ¤ekové tomu fiíkají poliCicero tikon.“
„Poctiv˘ obchod nepfiiná‰í bohatství. Obchod, to je ‰kola podvodu.“

„Chcete získat oblibu u Ïen? Nikdy se v jejich pfiítomnosti nezlobte a nedûlejte ze sebe váÏného.“

Vauvenargues

Ptahhotep

Dumas


„Nefiíkej jednou to a podruhé ono a nezamûÀuj jedno s druh˘m.“

7. kvûtna 2008

9

Servis

Poradna Revírní bratrské pokladny, zdravotní poji‰Èovny, s Martinou Fojtíkovou

Grilovací sezona je tady! OSTRAVA âtyfii plátky masa, pût lÏic bílého vína, provensálské kofiení, ãesnek, mlet˘ pepfi, sÛl. Snadno dostupné ingredience, a pfiitom po úpravû na grilu dokáÏou uspokojit apetit snad kaÏdého gurmána. Grilování je v souãasné dobû velmi populární. A to také

proto, Ïe pfii pomûrnû nenároãné pfiípravû docílíme lákavého v˘sledku lahodícího smyslÛm. Ale pozor! MÛÏe to znamenat i zdravotní risk. Více uÏ Martina Fojtíková, zdravotní specialistka z Revírní bratrské pokladny, zdravotní poji‰Èovny.

V kaÏdém pfiípadû je vhodné propeãenost masa zkontrolovat, napfi. rozkrojením. V souãasné dobû jsou na trhu k dostání také teplomûry (vpichovací), které umoÏÀují zjistit pfiesnou teplotu uprostfied pfiipravovaného kusu masa. Podle hygienick˘ch doporuãení by maso mûlo mít ve v‰ech sv˘ch ãástech alespoÀ po dobu deseti minut teplotu 75 ° C. Co hygienické zásady, jsme-li venku? NezapomeÀte také, Ïe k bakteriální nákaze mÛÏe dojít nejen konzumací nedostateãnû tepelnû upravené suroviny, ale i pfii nedodrÏení hygienick˘ch zásad pfii její pfiípravû. Dbejte proto vÏdy na dÛkladné umytí rukou a v‰ech pomÛcek, které pfii‰ly do styku se syrovou ‰Èávou z masa. Maso a moc velké plameny, jaké to je?

·éfkuchafi Hans D. Rosle z Bavorska pfiipravuje porci bizoní k˘ty.

Nikdy se nenechávejte svést k tomu, Ïe pro urychlení grilování a zniãení choroboplodn˘ch zárodkÛ maso necháte o‰lehávat plameny nebo ho necháte skoro zãernat! NejenÏe by ztrácelo na chuti, ale rozhodnû byste tím neprospûli ani svému zdraví! Za pfiíli‰ vysok˘ch teplot nad 400 ° C, nebo kdyÏ se maso dostane do styku s plamenem, se v nûm totiÏ vytváfiejí toxické látky. Konzumaci spálen˘ch potravin nebo tûch, které mají

Grilování, je moÏné uvést pro a proti? O grilovan˘ch pokrmech se fiíká, Ïe jsou dietnûj‰í neÏ obdobná jídla „uvafiená“ bûÏn˘m zpÛsobem. T˘ká se to pochopitelnû zejména masit˘ch pokrmÛ. DÛvodem je skuteãnost, Ïe pfii grilování se z masa uvolÀuje tuk, a tím se maso stává ménû kalorick˘m. BohuÏel v‰ak mÛÏeme nesprávn˘mi postupy pfii grilování své zdraví také ohrozit. Zdravotní riziko spoãívá v nedostateãné tepelné úpravû masa, která mÛÏe zpÛsobovat bakteriální stfievní nákazy. Na druhé stranû se pfii pfiipálení masa nebo nevhodn˘m zpÛsobem grilování v potravinû mohou vytvofiit rakovinotvorné látky. Jak se takovému nebezpeãí vyhnout? Existuje nûkolik rad a zásad, které pomohou vychutnat si grilování bez zbyteãn˘ch rizik. Abyste pfiede‰li stfievním infekcím, dbejte,

Staãí hezké poãasí, vhodné místo i prostfiedky a Ïár ohnû.

Pár tipÛ, jak na to Palivo – pouÏívejte kvalitní dfievûné uhlí. Nedostateãnû vyschlé dfievo nebo nekvalitní dfievo mÛÏe pfii hofiení uvolÀovat zdraví ‰kodlivé látky. Nádobí – grilujte na grilovacích táccích nebo v alobalu. Vypeãen˘ tuk nebude odkapávat do ohni‰tû, pokrm zÛstane ‰Èavnat˘ a sniÏuje se také riziko spálení potraviny. Marináda – pfied tepelnou úpravou na grilu by mûla b˘t nezbytná. NejenÏe bude maso chutnûj‰í a kfiehãí, ale údajnû se v marinovaném mase nevytváfií takové mnoÏství nebezpeãn˘ch slouãenin jako v mase, které marinované nebylo.

ZvaÏte nákup grilu • bûÏné otevfiené grily na dfievûné uhlí (dbejte, aby mfiíÏka nebyla pfiíli‰ blízko uhlíkÛ a nehrozilo tak pfiepalování masa nebo jeho

Nahofie syrové maso, dole hotové steaky z bizona a hovûzího. aby bylo maso pfiipravované na grilu vÏdy dostateãnû propeãené, na fiezu by tedy rozhodnû nemûlo b˘t krvavé, ani rÛÏové. KaÏdé maso potfiebuje pro svou pfiípravu jiné mnoÏství ãasu. Nejkrat‰í doba obecnû staãí pro grilování tenk˘ch plátkÛ masa. Dostateãnû propéct vût‰í steaky nebo dokonce celé kufie bude trvat podstatnû déle.

Tipy a rady pro grilování mohou klidnû platit téÏ pro tábornické opékání bufitÛ u oh˘nku.

v˘raznû hnûdou kÛrku, bychom se proto radûji mûli vyhnout. Stejnû nebezpeãné jsou také slouãeniny, které vznikají pfii odkapávání tuku na rozÏhavené uhlíky a tepl˘m vzduchem se dostávají k pfiipravovanému pokrmu a zneãi‰Èují ho. Pro zamezení vzniku neÏádoucích látek v jídle zkuste vyuÏít dále uvedené tipy.

Na v˘bûru grilu hodnû záleÏí.

Pfii dodrÏení správn˘ch hygienick˘ch a kuchafisk˘ch zásad si mohou pochutnat také dûti.

o‰lehnutí plameny, potraviny na grilovací mfiíÏku pokládejte, aÏ kdyÏ uhlíky na povrchu trochu ztmavnou, rozhodnû ne v dobû, kdy z nich ‰lehají plameny) • grily uzavfiené (platí totéÏ co u bûÏn˘ch typÛ, díky uzavfiení dochází k propeãení ze v‰ech stran najednou, vût‰inou lze umístit potravinu mimo Ïhavé uhlí, a tím zamezit odkapávání tuku na Ïhavé uhlíky) • grily lávové (grilování na lávov˘ch kamenech omezuje vznik nebezpeãn˘ch spalin z odkapávajícího tuku) • vodní grily (uzavfien˘ typ, kter˘ umoÏÀuje pfiipravit potravinu pfii niωí teplotû a úplnû zamezuje vzniku ‰kodliv˘ch látek z odkapávajícího tuku) Stránku pfiipravil Radek Luk‰a

Správné grilování hovûzích steakÛ v podání mistra kuchafie Tomá‰e Mohyly z âeladné.

7. kvûtna 2008

R31/19

Inzerce

V¯·E PÒJâKY

od 10 000 Kã

moÏnost pfieúvûrování nev˘hodn˘ch krátkodob˘ch pÛjãek a v˘hodná úroková sazba

KVALITA V PROVEDENÍ,

JARNÍ ÚVùROVÁ AKCE! nepoÏaduje Ïádnou akontaci (zálohu) úroková sazba je pevná, nemûnná schválení do 10 minut v kanceláfii pro zaãínající podnikatele a podnikatele s nulov˘m daÀov˘m pfiiznáním

od 20 000 do 400 000 Kã bez ruãitele

OKAMÎITÉ FINANâNÍ PÒJâKY BEZ RUČITELE JIŽ DO 24 HODIN Kontakt: 608 779 999, 608 779 988, 596 920 747

70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.333 Kã 150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.777 Kã 300.000 Kã – splátka jiÏ od 5.444 Kã RPSN jiÏ od 9,51%

JSTE V BANKOVNÍM REGISTRU? NEVADÍ! Va‰ím fie‰ením je nebankovní pÛjãka. MÛÏete Ïádat i bez partnera.

R2/19

10

Ostrava,  606 790 691 Karviná,  606 790 697 Orlová,  606 790 683 Havífiov,  606 790 698 Tfiinec,  558, 329 036, 606 790 696

V TERMÍNECH A V CENù

Jarní akce: Smûnky v‰em! R 17/19

R 107/19

Jen na OP.

T: 773 551 578, 739 066 462

Exekuce nejsou problém. Možná konsolidace.

R108/19

Soukromý investor – půjčky až 200 tis.

R109/19

602 676 414, 773 558 448

! NOVINKA !

R 106/19

AÏ 300 tis. pro kaÏdého ! Snadno a rychle – jen za 6,9% Soukrom˘ investor. Registry nefie‰íme. Nabízíme spolupráci – denní odmûny.

SdruÏení dÛlních a strojírensk˘ch technologií

739 320 185, 605 757 931

OKD, a. s. vnitfiní organizaãní sloÏka nezapsaná v obchodním rejstfiíku

DÛl âSM

✧ PRODEJ

R110/19

se sídlem Stonava ã. p. 1077, PSâ 735 34

vyhla‰uje v˘bûrové fiízení na: ISTAV ãíslo fiádku 18

Otvírka 2b. kry – raÏba pfiekopu 54032 Termín doruãení pfiihlá‰ek: 15. 5. 2008 Kontaktní osoba: p. Szlosek Pavel, vedoucí oddûlení dÛlních investic tel.: 596 451 262

ZAMùSTNANCÒM OKD • ·tûÀata ãivavy bez p. p., odãervená, oãkovaná, pûkná v typu, plnû socializovaná, nauãená ãistotû. Oba rodiãu u nás k vidûní. K odbûru pejsek dlouhosrst˘ za 7 000 Kã, pejsek krátkosrst˘ za 8 000 Kã. Cena odpovídá kvalitû. Inf. na tel.: B145/19 732 950 703 Karvinsko. • ·tûÀata jork‰írsk˘ch teriérÛ bez p. p., oãkovaná, odãervená, nauãená na granulky, kupírované ocásky. K odbûru ihned. Cena 5 000 Kã a 6 000 Kã. Inf. na tel.: 604 650 108. B146/19

• Zahradu s pûknou chatkou v Orlové-Lutyni Na Záti‰í, velikost 10 arÛ, elektfiina, voda za studny, gril, vãetnû vybavení. Cena 500 000 Kã. Inf. na tel.: 724 643 353, 605 820 849. B147/19 • Psí boudu pro malé plemeno, nová, nepouÏitá, zateplená. Cena 1 000 Kã, dohoda moÏná. Inf. na B148/19 tel.: 732 839 842. • Celoplynov˘ bíl˘ sporák na zemní plyn zn. MORA 1101.1012. Cena 500 Kã. Inf. na tel.: 604 718 681. B149/19

• Sedací soupravu modré barvy, pûkná, nezniãená, snadno pfienosná. Foto mohu zaslat e-mailem. Cena 2 000 Kã. Inf. na tel.: B150/19 732 510 703. • Jezdecké ohlávky, vázaãky, taÏníky a ostatní vûci. Upravím dle poÏad. B152/19 Inf. na tel.: 737 435 074.

ZDARMA

• Nenároãné mamince prodám 2 ta‰ky obleãení + boty ã. 22 pro chlapce na 2 roky. Cena dohodou. Sportovní koãárek cihlovû ‰edé barvy, nafukovací kola. Cena 2 000 Kã. Inf. na tel.: 607 144 669. B151/19

• ·tûnû jork‰írského teriéra, fenku, s p. p., kvalitní chov. Oãkovaná, odãervená, tetovaná. S chovem poradím. Nezávazná náv‰tûva vítána. Inf. na tel.: 731 413 635. B153/19

✧ BYTY • Koupím byt i zadluÏen˘. Platím hotovû. Cenu respektuji. Inf. na B155/19 tel.: 775 370 371.

Nový zahraniční investor! Rychle, všem i bez příjmů. Řešíme exekuce. I směnka ! Nabízím spolupráci + auto + telefon Tel.: 731 129 009, 739 320 273

✧ KOUPE • Hodiny pendlovky v jakémkoli stavu, stojací podlahové hodiny. Nabídnûte, pfiijedu. Inf. na tel.: B154/19 603 775 296.

✧ AUTO-MOTO • Prodám Favorit 135 GLXI, r. v. 1993, najeto 99 tisíc km, STK + emise 11/09, modrá metalíza, rádio s CD + MP3, alu kola + zimní obutí, vymûnûn˘ alternátor a zadní tlumiãe, stfie‰ní okno, potahy. UdrÏovan˘. Cena: 19 500 korun. Inf. na tel.: 737 711 431. B156/19

P¤EHLED AKTUÁLNÍCH V¯BùROV¯CH ¤ÍZENÍ, KTERÁ BUDOU ZAHÁJENA V KVùTNU

2008

• Investice stavební (ISTAV) • Investice strojní (ISTR) – samostatná v˘bûrová fiízení – spoleãná v˘bûrová fiízení • Opravy stavební (OSTAV) • Opravy strojní (OSTR) – samostatná v˘bûrová fiízení – spoleãná v˘bûrová fiízení • Zahlazování následkÛ hornické ãinnosti (ZNHâ)

R101/19

PŮJČKA NA KLÍČ!

Vávrovická 89, 747 07 Opava www.sdst.cz [email protected]

109, 110 172, 177 – 58 350, 418, 788 – –

Kierunek: futbolowe Euro 2012 Górnik MKS „Odra“ Wodzis∏aw Âlàski zaprasza firmy i kibiców z Czech

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

7 MAJA 2008 • ROCZNIK 5

NUMER 19

Obopólne korzyÊci OKD w Zwiàzku Przemys∏u i Transportu RC OSTRAWA (vs) Spó∏ka w´glowa OKD zosta∏a pod koniec kwietnia cz∏onkiem Zwiàzku Przemys∏u i Transportu RC. Górnicy b´dà mogli w ten sposób np. braç udzia∏ we wnioskowaniu uchwalanych ustaw lub w obradach Komisji Trójstronnej ds. Spo∏eczno-Gospodarczych.

„Za poÊrednictwem zwiàzku w∏àczymy si´ równie˝ w przygotowania do przewodnictwa Republiki Czeskiej w Radzie Unii Europejskiej“ – powiedzia∏a dyrektor ds. PR i komunikacji OKD Petra Ma‰ínowa. Spó∏ka OKD pragnie poprzez cz∏onkostwo w zwiàzku bardziej wp∏ywaç na tworzenie prawodawstwa narodowego i europejskiego. „Nasze praktyczne doÊwiadczenia b´dà obecnie bardziej s∏yszalne. B´dziemy aktywni w tworzeniu i rozpatrywaniu ustaw i materia∏ów strategicznych dotyczàcych spraw zatrudnienia, dzia∏alnoÊci gospodarczej czy polityki energetycznej“ – sprecyzowa∏a Ma‰ínowa. Do g∏ównych przedmiotów dzia∏alnoÊci Zwiàzku Przemys∏u i Transportu RC nale˝à rokowania z rzà-

dem, parlamentem, zwiàzkami zawodowymi i instytucjami mi´dzynarodowymi, jak równie˝ Êledzenie najnowszych trendów w gospodarce czeskiej i Êwiatowej. „Spó∏ka OKD jako jeden z najwi´kszych prywatnych pracodawców w Czechach ma na pewno innym firmom co do zaoferowania. Dla pozosta∏ych cz∏onków zwiàzku b´dà na przyk∏ad ciekawe doÊwiadczenia z wykorzystania zagranicznych robotników, którzy pracujà na rzecz OKD za poÊrednictwem firm zewn´trznych. Zwiàzek mo˝e ze swej strony zaproponowaç najnowsze informacje nt. przygotowywanej legislatywy lub zagraniczne prezentacje “ – wyt∏umaczy∏ obustronne korzyÊci z cz∏onkostwa prezydent zwiàzku Jaroslav Míl. Zwiàzek Przemys∏u i Transportu RC to dobrowolna organizacja zrzeszajàca pracodawców i przedsi´biorców prowadzàcych w RC dzia∏alnoÊç w dziedzinie przemys∏u i transportu. Jest to organizacja niepaƒstwowa, niezale˝na od rzàdu, partii politycznych i zwiàzków zawodowych. Aktualnie zrzesza prawie 1600 cz∏onków reprezentujàcych firmy zatrudniajàce oko∏o 600 tysi´cy pracowników.

Akcje NWR spowodowa∏y goràczk´ zakupów PRAGA (bk) Akcje spó∏ki New World Resources, jedynego udzia∏owca spó∏ki w´glowej OKD, posz∏y jak przys∏owiowe Êwie˝e bu∏eczki. Z powodu du˝ego zainteresowania inwestorów ofertà, NWR zdecydowa∏a nawet o skróceniu oferty publicznej. Zapisy w transzy inwestorów detalicznych w Czechach i w Polsce zosta∏y skrócone o 1 dzieƒ – z 6 do 5 maja. Oferta mia∏a obejmowaç do 13.500.000 nowych akcji i do 69.513.344 akcji istniejàcych. WartoÊç oferty wynosi∏a ponad 34 miliardy koron (ok. 4,7 mld z∏). Cena emisyjna zmieÊci si´ w przedziale 10,75 13,25 funtów brytyjskich i powinna zostaç upubliczniona 7 maja. Spó∏ka zamierza zadebiutowaç na gie∏dzie papierów wartoÊciowych w Londynie w dniu 8 maja, w Pradze – 9 maja oraz w Warszawie – 14 maja.

TEMAT

Ârodki z oferty NWR zamierza przeznaczyç na zwi´kszenie wydobycia w obecnie istniejàcych kopalniach OKD oraz na nowe projekty – m.in. budow´ kopalni w D´bieƒsku oraz eksploatacj´ z∏ó˝ by∏ej KWK „Morcinek” w ramach joint venture z Jastrz´bskà Spó∏kà W´glowà. Jak poinformowa∏ niedawno wiceprezes NWR Zdenûk Bakala, wed∏ug szacunków, które mogà jeszcze ulec zmianie, budowa kopalni w D´bieƒsku poch∏onie od 600 do 800 mln euro. Wydobycie mog∏oby tu ruszyç za mniej wi´cej 5 lat i osiàgnàç roczny poziom 4 mln ton w´gla. W kopalni ma powstaç 3 tys. miejsc pracy. „Z∏o˝yliÊmy ostateczny wniosek o koncesj´ na prace wydobywcze, który czeka na zgod´ w Ministerstwie Ârodowiska RP" – oÊwiadczy∏ Zdenûk Bakala.

OSTRAWA MKS „Odra” Wodzis∏aw Âlàski, ekstraligowy klub pi∏karski, w którym ubiega∏ si´ w swym czasie o miejsce czeski reprezentacyjny napastnik Milan Baro‰, podpisa∏ w poniedzia∏ek 28 marca w Ostrawie umow´ o wzajemnej wspó∏pracy z ostrawskà CzeskoPolskà Izbà Handlowà. Dzia∏acze „Odry” oferujà czeskim firmom wspó∏prac´ marketingowà i promocyjnà, w czym CPIH b´dzie im pomocna jako koordynator czeskiego udzia∏u w przygotowaniach infrastruktury do majàcych si´ odbyç w Polsce Mistrzostw Europy w pi∏ce no˝nej Euro 2012. „Uwa˝am, ˝e wspó∏praca z »Odrà« umo˝liwi czeskim firmom pokazaç si´ na polskim rynku. Liczymy na zainteresowanie i wspó∏prac´ polskich firm i samorzàdów z czeskimi partnerami. Cze-

Umow´ o wspó∏pracy podpisali prezes MKS „Odra” Wodzis∏aw Ryszard Nowak (od lewej), wiceprezes CPIH Jan ˚urek oraz dyrektor izby Magdalena Holeksa.

Równie˝ „Odra“ Wodzis∏aw – jak to na Âlàsku – legitymuje si´ górniczymi korzeniami. skie firmy majà do zaoferowania du˝y potencja∏, jeÊli chodzi o budow´ infrastruktury na mistrzostwa sportowe przygotowywane przez Polsk´” – wyt∏umaczy∏a cel umowy dyrektor CPIH Magdalena Holeksa. Prezes klubu znad Odry Ryszard Nowak nie kry∏ zadowolenia i sporych oczekiwaƒ. „Ch´tnie wspó∏pracujemy z czeskimi firmami, gdy˝ z w∏asnego doÊwiadczenia wiemy, ˝e sà one solidnymi i spolegliwymi partnerami” – podkreÊli∏. „Ale nie chodzi nam tylko o przedsi´biorstwa. Ch´tnie przywitamy tak˝e czeskich fanów. Obiecuj´, ˝e po okazaniu dowodu obywatelstwa zostanà wpuszczeni na stadion gratis!”. Miejski Klub Sportowy „Odra” Wodzis∏aw Âlàski jest pewnym ewenementem nie tylko w skali polskiej

pi∏karskiej ekstraklasy. Pomimo ˝e reprezentuje nawet nie 50-tysi´czne miasto, od 1996 roku nieprzerwanie wyst´puje w najwy˝szej polskiej lidze. „Ma to swoje plusy i minusy. Poparcia musimy szukaç w szeroko pojmowanym regionie. Atmosfera na stadionie jest natomiast taka, ˝e nasi kibice mogà chodziç na mecze razem z rodzinami i czuç si´ bezpiecznie” – wyt∏umaczy∏ Ryszard Nowak. Jak przypomnia∏ dla „Górnika”, równie˝ „Odra“ – jak to na Âlàsku – legitymuje si´ górniczymi korzeniami. Âwiadczà o nich choçby dawniejsze nazwy klubu, jak „Górnik“, Górniczy Klub Sportowy czy GKS „Odra“. „DziÊ na terenie Wodzis∏a-

Do Muzeum Górniczego OKD zlecia∏y w czwartek 1 maja czarownice

Zastrzyk finansowy dla polskiego górnictwa nych oraz op∏at i kar nale˝nych Narodowemu Funduszowi Ochrony Ârodowiska i Gospodarki Wodnej oraz odroczeƒ zobowiàzaƒ ZUS. Pomoc trafi do Kompanii W´glowej, Katowickiej Grupy Kapita∏owej, kopalni „Niwka – Modrzejów”, kopalni „Siemianowice” – ZG „Rozalia” oraz Spó∏ki Restrukturyzacji Kopalƒ i Bytomskiej Spó∏ki Restrukturyzacji Kopalƒ.

Przebrabnia, które zas∏u˝y∏y na wyró˝nienie i gratulacje od wodzireja Katefiiny Kotasowej.

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

Tekst i zdj´cie: Bogus∏aw Krzy˝anek

Impreza, która grzeje serduszko

TYGODNIA

KATOWICE (am) Oko∏o 1,3 miliarda z∏otych – takà pomoc z bud˝etu paƒstwa mo˝e otrzymaç polskie górnictwo w latach 2008-2010. Zgod´ na wsparcie bran˝y Êrodkami w tej wysokoÊci udzieli∏a na poczàtku kwietnia Komisja Europejska. Pomoc b´dzie przekazana w formie dotacji, ale tak˝e zaniechania poboru sk∏adek na Paƒstwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepe∏nospraw-

wia nie eksploatuje si´ ju˝ w´gla, pomimo to nadal wspó∏pracujemy z kopalniami Jastrz´bskiej Spó∏ki W´glowej“ – przybli˝y∏ obecny stan prezes Nowak. „A wielu górników jest oczywiÊcie równie˝ wÊród naszych kibiców“. A jak to by∏o ze s∏ynnym Baro‰em? Wobec bliskoÊci granic, w „Odrze” regularnie wyst´pujà pi∏karze z Czech. Jednym z tych, którzy byli zainteresowani miejscem w kadrze niebiesko-czerwonych, by∏ na starcie swej kariery naprawd´ tak˝e Milan Baro‰. „Niestety, nasz trener nie rozpozna∏ jego potencja∏u i odprawi∏ go z kwitkiem” – przypuÊci∏ z uÊmiechem prezes Nowak. Posiadaczem najs∏ynniejszego pi∏karskiego nazwiska w klubie jest w tej sytuacji brat zwyci´zcy Ligi Mistrzów i kolegi Baro‰a z Liverpoolu, bramkarza Jerzego Dudka, Dariusz Dudek.

Fantazja, jeÊli chodzi o maski, nie zna∏a granic.

Ale˝ ∏adunek: Wózek pe∏ny ma∏ych czarownic!

OSTRAWA Zlot czarownic, jedna z imprez cieszàcych si´ w Czechach coraz wi´kszà popularnoÊcià, odby∏ si´ w dniu 1 maja ju˝ po raz ósmy z rz´du w Muzeum Górniczym OKD w Ostrawie-Petrzkowicach. Pomimo niezbyt pewnej pogody, na obszarze by∏ej Kopalni „Anselm“ zgromadzi∏o si´ blisko tysiàc dzieci i rodziców, aby pobawiç si´ i przypomnieç sobie zwyczaje si´gajàce czasów pogaƒskich. Jak zwykle najwi´kszym powodzeniem cieszy∏y si´ liczne konkursy o drobne nagrody, w których najm∏odsi i ich starsi koledzy mogli wykazaç si´ zr´cznoÊcià, sprawnoÊcià fizycznà, czy te˝ wiedzà. „Pierwsze dwie edycje zlotu czarownic zorganizowa∏ u nas Dom Dzieci i M∏odzie˝y w OstrawieZabrzegu” – przypomnia∏a dla „Górnika” poczàtki tej dziÊ ju˝ tradycyjnej imprezy prowadzàca zabaw´ referent marketingu muzeum górnictwa Katefiina Kotasowa. – „Impreza zdoby∏a sobie taki rozg∏os i powodzenie, ˝e kiedy przedstawiciele DDM z niej zrezygnowali, postanowiliÊmy urzàdziç jà w∏asnymi si∏ami – i tak ju˝ pozosta∏o. Jest z tym troch´ zachodu, ale jest to akcja przeznaczona dla dzieci, a pracowaç z takim audytorium jest zawsze mi∏o. Jak to si´ mówi, robi si´ ciep∏o ko∏o serduszka. Dlatego wierz´, ˝e za rok spotkamy si´ znowu”. Tekst i zdj´cia: Bogus∏aw Krzy˝anek

12

7. kvûtna 2008

Sport

Premiéra v Zubfií klapla na jedniãku Dnes veãer (18) ãeká házenkáfie Karviné první domácí finále jící, nic mu nechybûlo,“ pochvaloval si trenér Baníku Rastislav Trtík. Zato Ivan Hara‰, zubersk˘ kouã, kter˘ má za sebou i angaÏmá v Karviné, si postûÏoval na malou produktivitu svého muÏstva v útoku: Mûli jsme spoustu ‰ancí, které jsme mûli promûnit. Místo toho jsme nechali vyniknout oba karvinské gólmany. Na na‰í hfie se podepsala absence Rand˘ska a Martina Hrstky, kvalitní soupefi nás v závûru pfietlaãil.“ Vzápûtí Harga‰ dodal, Ïe nic není zdaleka rozhodnuto: „Budeme bojovat dál, tfieba se nám podafií pfiekvapit uÏ teì v Karviné.“

Zubfií–Baník OKD Karviná 21:22 (12:13)

Zubfií letos poprvé prohrálo na domácí palubovce. Radost z toho FOTO: Ivo Dudek mají Farka‰ovsk˘ (vlevo) a Indjiã. KARVINÁ (tam) Tím nejlep‰ím zpÛsobem vstoupili házenkáfii Baníku OKD Karviná do finále extraligy. V prvním utkání na palubovce Zubfií vyhráli 22:21 a pfied dne‰ní odvetou na domácí palubovce vedou v sérii hrané na tfii vítûzství 1:0 na zápasy. Obhájce titulu mûl proti soupefii v˘hodu krátkého ãtvrtfinále i semi-

finále. Zatímco Zubfií vybojovalo postup do finále aÏ v pátém zápase proti Lovosicím, Karvin‰tí mûli na pfiípravu luxusních deset dní. „âekali jsme, Ïe soupefi bude po nároãném semifinále unavenûj‰í neÏ my, a to se také potvrdilo. Na‰im hráãÛm mohu jen podûkovat za perfektní v˘kon. Ten zápas byl vÛbec na ãeské pomûry vynika-

Nejvíce branek: ·. Krupa 6/5, âíp 4, Kuli‰Èák a ¤íha po 3 – Petrovsk˘ 6/2, Mrozek 4/3, Kuzo 3, rozhodãí: Pavlát a Pe‰ek, vylouãení: 5:5, sedmiãky: 5/5 – 7/5, 1200 divákÛ, stav série 0:1.

Zpovûì házenkáfie Baníku Roberta Pl‰ka ZUB¤Í, KARVINÁ (tam) Je‰tû pfied dvûma lety patfiil házenkáfi Robert Pl‰ek k základním kamenÛm t˘mu Zubfií. Poté ho karvinsk˘ manaÏer Pelech pfietáhl do Baníku. A Pl‰ek teì bojuje proti sv˘m b˘val˘m spoluhráãÛm o obhajobu titulu. „Na Zubfií mám krásné vzpomínky, ale na to na hfii‰ti myslet samozfiejmû nemÛÏete. Kamarádi jako Martin Hrstka ãi Tomበ¤íha se rázem mûní v bezejmenné soupefie, které je potfieba pfiehrát a porazit. A to se nám také v prvním finále podafiilo. Zápas to byl ale velmi vyrovnan˘, podle mého názoru jsme nebyli lep‰í, jen jsme mûli více ‰tûstí. Nakonec jsme vyhráli díky lep‰í obranû a také vynikajícímu v˘konu brankáfiÛ, zejména TomበMrkva se ve druhém poloãase vyznamenal. Zubersk˘m chytil minimálnû tfii jasné náskoky. Mysleli jsme si, Ïe Zubfií bude po semifinálovém maratonu proti

Lovosicím unavené, ale nehrálo to aÏ takovou roli, jak by se dalo ãekat. Soupefi byl hodnû nabuzen˘ a v takov˘ch momentech jde únava stranou. Domácí si po zápase je‰tû stûÏovali na v˘kon rozhodãích, ale to se stává ve v‰ech sportech. Já jsem tam Ïádné pfiehmaty nevidûl. Do finále jsme tedy vykroãili dobfie, já ale b˘t spokojen se sv˘mi v˘kony nemÛÏu. Zejména v útoãné fázi mám rezervy, na kter˘ch musím je‰tû zapracovat. Probíral jsem to i s trenérem Trtíkem a máme na vûc stejn˘ názor: musím se odnauãit tlaãit do brankovi‰tû a naopak více stfiílet z dálky. To jsou ale návyky, kter˘ch se ãlovûk tûÏko zbavuje, to je práce na del‰í dobu. KaÏdopádnû mû druh˘ titul v karvinsk˘ch sluÏbách velmi láká. Chybí nám ale k nûmu dva dÛleÏité kroky. Snad je zvládneme.“ Robert Pl‰ek

Také manaÏer Karviné Miroslav Pelech si myslí, Ïe není zdaleka nic rozhodnuto: „Vítûzství je na úvod v˘born˘ vklad, ale to je tak v‰echno. Nesmíme polevit, Zubfií je velmi nebezpeãn˘ soupefi,“ zvedá manaÏer varovn˘ prst. Jeho hráãi mohou zv˘‰it svÛj náskok uÏ dnes veãer: od 18 hodin finálová série pokraãuje druh˘m utkáním. Baník OKD Karviná bojuje o svÛj desát˘ titul v historii.

Expedice Everest uÏ není jen snem KARVINÁ (tam) Nejvy‰‰í hora svûta Mt. Everest, to je smûl˘ cíl karvinsk˘ch horolezcÛ Vûslava Chrzaszcze, Petra Oczka a Milana Pûgfiimka. Trojice horolezcÛ z Baníku Karviná nosila plán dob˘t „Stfiechu svûta“ v hlavû uÏ del‰í dobu. Teprve nyní ale dostal konkrétnûj‰í obrysy. Karvinská radnice se totiÏ

rozhodla jejich expedici finanãnû podpofiit. „Schválili jsme pfiíspûvek, kter˘ by mûl pomoci ke zdaru expedice,“ informoval námûstek karvinského primátora Jan Wolf. Technik OKD Bastro Vûslav Chrzaszcz odhadl, Ïe celkové náklady na v˘pravu do Himálaje budou pfievy‰ovat jeden milion korun. „Doprava, ‰erpové, vstup na horu,

to jsou náklady, které neobejdete.“ Petr Oczko dodal, Ïe karvinská skupina pÛjde na Mt. Everest ze severní strany, tedy z Tibetu. „Je to ménû frekventovaná a bezpeãnûj‰í cesta, je ale horolezecky obtíÏnûj‰í neÏ ta klasická,“ upfiesnil Oczko. Expedice s názvem „Everest 2009“ startuje koncem kvûtna pfií‰tího roku.

Josef Hoffmann chce s Karvinou postoupit „Tento t˘m by se ve druhé lize urãitû neztratil,“ tvrdí obránce KARVINÁ (tam) Fotbalovou ligou protfiel˘ obránce Josef Hoffmann se stal v zimní pfiestávce posilou MFK Karviná v MSFL. A pfiestoÏe ho zatím ãasto trápí zdravotní neduhy, je pro ambiciózní klub nespornû velkou posilou.

Vládne v Karviné spokojenost s jarními v˘sledky? „KdyÏ jsem se podíval pfied sv˘m pfiíchodem na karvinskou soupisku, tu‰il jsem, Ïe se tady bude hrát dobr˘ fotbal. A to se vyplnilo. Sice jsme pár bodÛ zbyteãnû poztráceli, ale jinak jsme urãitû se ãtvrt˘m místem a sedmibodovou ztrátou na vedoucí olomoucké béãko spokojeni.“

Na poslední ligové ‰taci na Kladnû jste strávil pÛl roku, jak˘ byl? „Vzpomínám na nûj se smí‰en˘mi pocity. Zpoãátku jsem pravidelnû nastupoval a dafiilo se mi, pak mû ale trenér pfiestal stavût a vÛbec jsem nehrál. Proto jsem rád, Ïe jsem uÏ pryã.“

UÏ se v klubu otevfienû mluví o postupov˘ch ambicích?

Proã vás nestavûl? „Nikdo mi to nevysvûtlil. Tu‰ím ale, Ïe hlavním dÛvodem byl fakt, Ïe jsem nechtûl v kladenském klubu dál zÛstat. Chtûli na mû uplatnit opci, ale já jsem nechtûl. To je asi na‰tvalo.“ Proã jste si vybral aÏ tfietiligovou Karvinou? „Karviná o mû mûla zájem, klub má vysoké ambice a mám to

blízko domÛ do Hranic. A nelituji, jsem tady moc spokojen.“ Momentálnû ale nehrajete, Ïe by se historie z Kladna opakovala? „To urãitû ne. Poslední tfii zápasy jsem vynechal kvÛli zdravotním problémÛm. Nejprve jsem si natáhl l˘tkov˘ sval, pak mû trápila viróza. Doufám ale, Ïe se brzy do základu vrátím.“

„Tento t˘m by se ve druhé lize urãitû neztratil. A kdo ví, tfieba se nám postup podafií vybojovat uÏ letos. Olomouc hostíme doma a ztratit mÛÏe i jinde, uvidíme. Rád bych si ale druhou ligu v karvinském dresu zahrál.“ Po první lize uÏ nepo‰ilháváte? „Kdepak, to uÏ není pro mû. V Karviné mám smlouvu na dva roky, a pokud nedostanu atraktivní nabídku ze zahraniãí, nemám dÛvod odcházet.“

Fotbalisté Orlové–Lutynû proÏívají nároãn˘ t˘den. V minulém kole prohráli na hfii‰ti Fren‰tátu 1:2 a uÏ ve ãtvrtek nastoupí doma proti prvnímu t˘mu divize E Baníku Ostrava B. Hned v sobotu je pak FOTO: Ivo Dudek ãeká duel proti Brumovu.

Z

V¯SLEDKÒ

FOTBAL I. liga: Baník Ostrava–Kladno 4:1 (35. Miãola, 48. Svûrko‰, 52. Zeher, 88. Rajtoral – 80. Klinka). MSFL: Karviná–Znojmo 4:3, Fr˘dek-Místek–Bfieclav 1:1, po 24. kole: 1. Olomouc B 49, 2. Mutûnice 44, 3. Znojmo 44, 4. Karviná 42, …6. Fr˘dekMístek 41. Divize E: Havífiov–M. Albrechtice 4:1, Ostrava B–Velké Karlovice a Karolinka 2:0, Fren‰tát v. Orlová 2:1, po 23. kole: 1. Ostrava B 50, 2. Kravafie 41, 3. Slaviãín 38, ...5. Orlová 33, 14. Havífiov 24.

CO

Okresní pfiebor – dohrávka 15. kola: FK Bohumín–Doubrava 2:1, Tûrlicko–Havífiov B 8:4, I. Petrovice–B. F. Orlová 2:0, VûfiÀovice–V. Bohumín 2:0, H. Îukov–Domaslavice 4:4, B. Rychvald–Louky 0:3, Sn Orlová–TJ Petfivald 2:1, 21. kolo: V. Bohumín–Doubrava 3:1, B. F. Orlová v. Domaslavice 5:2, Havífiov B–Louky 1:4, Bohumín B–TJ Petfivald 4:0, Tûrlicko–Sn Orlová 2:4, I. Petrovice v. B. Rychvald 3:0, VûfiÀovice–H. Îukov 1:1, po 21. kole: 1. I. Petrovice 48, 2. Tûrlicko 41, 3. Sn Orlová 36.

NÁS âEKÁ

ST¤EDA Házená – finále extraligy: Baník OKD Karviná–Zubfií (18). âTVRTEK Fotbal – divize E: Orlová–Lutynû v. Baník Ostrava B (10.15), Havífiov–Kravafie (16.30). SOBOTA Fotbal – divize E: Orlová–Brumov (10.15), okresní pfiebor: Doubrava–VûfiÀovice, H. Îukov–I. Petrovi-

ce, B. Rychvald–Tûrlicko, Sn Orlová–Bohumín B, TJ Petfivald–Havífiov B, Louky–B. F. Orlová, Domaslavice–V. Bohumín (v‰e 16.30). PONDùLÍ Házená – finále extraligy muÏÛ: Zubfií–Baník OKD Karviná (18). ST¤EDA Házená – finále extraligy muÏÛ, pfiípadn˘ 4. zápas: Baník OKD Karviná–Zubfií (18).

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: [email protected] Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: [email protected] • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.