Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů

Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů Způsoby hodnocení stavu, vývoje a fungování obcí, měst a regionů v ČR Národní zemědělské muzeum 1. března 2016

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ Z KONFERENCE

www.ci2.co.cz Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce.

Sborník příspěvků z konference: Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů: Způsoby hodnocení stavu, vývoje a fungování obcí, měst a regionů v ČR | Národní zemědělské muzeum | 1. března 2016

Vzor citace: NOVÁK, J. (ed.) (2016): Sborník příspěvků z konference: Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů: Způsoby hodnocení stavu, vývoje a fungování obcí, měst a regionů v ČR. Rudná: CI2, o. p. s., 30 s.

Sborník příspěvků z konference Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů:

Způsoby hodnocení stavu, vývoje a fungování obcí, měst a regionů v ČR

Národní zemědělské muzeum | 1. března 2016 Vydává: CI2, o. p. s. v roce 2016 Sídlo: Jeronýmova 337/6, 252 19 Rudná http://www.ci2.co.cz | http://indikatory.ci2.co.cz | http://elearning.ci2.co.cz Editor: Josef Novák Vydání první. Stran: 30 Sazba: Petra Sadilová ISBN: 978-80-906341-5-2

Projekt Indikátory udržitelného rozvoje měst v kontextu Místní agendy 21 je podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce.

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce.

1


obsah Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Cíle udržitelného rozvoje – příležitost pro hodnocení udržitelného rozvoje měst (?) Tomáš Hák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Představení modelu United Smart Cities (USC) Michal Broža . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Best practices with sustainable development indicators at the level of cities and regions in Switzerland Jean-Blaise Trivelli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Strategický přístup, strategické řízení nebo strategické plánování? Milan Jan Půček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Švýcarské zkušenosti a jejich implementace ve vytváření strategického plánu a konkrétních projektů pro veřejný prostor na Praze 7 Lenka Burgerová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Systém hodnocení MAS a jejich strategií prostřednictvím indikátorů a dalších nástrojů Jan Libosvár . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Praktické způsoby využívání indikátorů v prostředí MAS Pošembeří Miloslav Oliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Audity udržitelného rozvoje a MA21 v praxi obcí – kritéria, indikátory ad. Jitka Boušková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni Tereza Ponocná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Komplexní systém pro podporu aktivit udržitelného rozvoje Aleš Dresler . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Indikátorový výsledkový systém a E-learningový portál Petr Pavelčík, Josef Novák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Indikátory odpadového hospodářství v Prachaticích Marie Peřinková, Lenka Machartová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Místně specifické indikátory a jejich využití ve Štětí Miroslav Andrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2


Úvodní slovo Dobrý den. Dostává se do rukou Sborník příspěvků z konference „Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů: Způsoby hodnocení stavu, vývoje a fungování obcí, měst a regionů v ČR“, která se uskutečnila v prostorách Národního zemědělského muzea 1. března 2016. Konference byla pojata jako platforma pro výměnu zkušeností ve stále diskutovaném tématu: hodnocení udržitelného rozvoje. Prezentující z různých odvětví a typů institucí (neziskové či vědecké organizace, vysoké školy, veřejná správa) nabídli účastníkům inovativní přístupy a konkrétní řešení, které v případě své realizace, pozitivně přispějí k udržitelnému vývoji měst, obcí a regionů. Během pěti tematických bloků se postupně vystřídalo čtrnáct přednášejících. Program byl postaven tak, aby nejprve zazněly věci obecnější, globální a mezinárodní povahy, které posléze vystřídaly prezentace regionálně a místně zaměřené. Hodnocení udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni je jedním pilířem činnosti CI2, o. p. s. a její pracovníci se tomuto tématu věnují řadu let. Poprvé se však podařilo během jednoho sezvat odborníky na hodnocení rozvoje a stavu z různých oblastí a odvětví a ukázat rozličné způsoby a nástroje, jak danou problematiku postihnout. Konference se uskutečnila v rámci projektu: „Indikátory udržitelného rozvoje měst v kontextu Místní Agendy 21“, podpořeného v rámci švýcarsko-české spolupráce. Jeho cílem byl udržitelný rozvoj českých měst a zlepšení kvality života jejich obyvatel. Projekt prostřednictvím zajištění efektivnějšího přístupu k informacím, zvýšení kvalifikace úředníků, sledováním indikátorů udržitelného rozvoje a sdílením zkušeností s švýcarskými partnery na místní úrovni přispěje k lepšímu a účelnějšímu rozhodování o zásadních tématech problematiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na místní úrovni (v prostředí měst a obcí ČR) a tím k vyšší kvalitě života jejich obyvatel. Ambicí projektu bylo, aby po jeho ukončení narostl počet měst, která standardně a efektivně v plánování a rozvoji města využívají indikátory ECI a další indikátory rozvoje. Mezi hlavní výstupy projektu patřil upravený Výsledkový indikátorový portál, vzdělávací E-learningový systém, studijní cesta zástupců českých měst do Švýcarska, vytvořené místně specifické sady indikátorů ve čtyřech městech, uskutečněné semináře či tato konference. Doufáme, že výstupy projektu budou pro uživatele i nadále užitečné a že je budou využívat při pravidelném řízení svého města.

Za CI2, o. p. s.

Josef Novák Příspěvky ve sborníku jsou řazeny v takovém sledu, jak zazněly jednotlivé přednášky na konferenci. U těch vystupujících, kde se nepodařilo zajistit rozšířený příspěvek, je vložena jen jeho anotace. Prezentace z akce jsou umístěny na webových stránkách organizátora: http://ci2.co.cz/cs/konference-hodnoceni-rozvoje-obci-mest-regionu-0.

3


Cíle udržitelného rozvoje – příležitost pro hodnocení udržitelného rozvoje měst (?) Tomáš Hák

Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze E-mail: [email protected]

Anotace Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs) navazují na politicky úspěšné Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals – MDGs) a představují globální program rozvoje společnosti na následujících 15 let (2015–2030). SDGs jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji „Rio+20“ v roce 2012. Na formulaci SDGs se podílely členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce atd. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN v září 2015 v New Yorku v dokumentu „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development), jehož součástí jsou i SDGs. Smyslem SDGs je mj. vytvořit pravidelný systém reportingu pomocí měřitelných indikátorů. Diskuzí v loňském roce prošel široký seznam více než 300 indikátorů, v současné době se soubor cca 230 indikátorů finalizuje. Indikátory se ale zatím zdají být slabou stránkou celého procesu. Jsou rozděleny do tří skupin: a) indikátory s vypracovanou metodikou a dostupnými daty, b) indikátory s vypracovanou metodikou, pro něž data nejsou snadno dostupná, c) indikátory, pro něž neexistuje mezinárodně přijatá metodika. Politická dobrá vůle zde předbíhá vědecké podklady – proces výběru indikátorů je nepřehledný a zdá se, že i neodborný (není např. vůbec testována relevance indikátorů (poznání vztahu mezi indikátorem a sledovaným předmětem, jevem nebo procesem). Na rozdíl od MDGs se SDGs explicitně věnují problematice rozvoje měst. SDG 11 má ambiciózní zadání: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce. Tento komplexní Cíl (goal) je proto rozpracován do 10 dílčích cílů (targets) a ty jsou dále operacionalizovány do 12 indikátorů (indicators). Na mezinárodní úrovni ČR může svou aktivitou v oblasti metodiky přispět k tomu, aby finální soubor zahrnoval relevantní indikátory. Pro využití SDGs pro domácí účely (strategie udržitelného rozvoje ČR, agenda 2030+, ad.) je žádoucí navrhované indikátory otestovat především z hlediska dat, věrohodnosti a relevance, a porovnat je s indikátory již používanými.

4


Představení modelu United Smart Cities (USC) Michal Broža

Informační centrum OSN Praha E-mail: [email protected]

Anotace V loňském roce se udržitelný rozvoj stal univerzálně platným konceptem. Tzv. cíle udržitelného rozvoje (SDGs) přijaté na summitu OSN jsou společným programem všech států světa na vymýcení extrémní chudoby, pro společnou prosperitu a bezpečnost, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Cíl č. 11 se zaměřuje na vytváření inkluzivních, bezpečných, odolných a udržitelných měst a obcí. 21. století je stoletím měst. Víc než polovina populace dnes žije ve městech, za 15 let to bude 60 procent. Rychlá urbanizace vytváří velký tlak na životní prostředí. Města pokrývají pouhá tři procenta plochy zemského povrchu, ale spotřebovávají 60 až 80 procent energie a jsou odpovědná za 75 % emisí uhlíku. Hustota osídlení měst je ale zároveň velkou příležitostí: ke zvyšování efektivity, zavádění technologických inovací, snižování spotřeby energie, apod. Jedním z konceptů zohledňující udržitelný rozvoj měst je koncept SMART CITY. Organizace spojených národů (UNECE) za SMART CITY považuje města inkluzivní, odolná, bezpečná, udržitelná a propojená. Mezi prioritní oblasti zahrnuje snižování energetické a zdrojové náročnosti, základní infrastrukturu a služby, odpadové hospodářství a recyklaci, dopravu, stavebnictví a udržitelné a dostupné bydlení, využívání IT, udržitelný ekonomický rozvoj prostřednictvím vytváření SMART byznys příležitostí a zdraví a sociální služby. Jaká kritéria jsou pro SMART CITY podstatná a jak se takovým SMART CITY stát? A která města se již do projektu United Smart City zapojila?

5


Best practices with sustainable development indicators at the level of cities and regions in Switzerland Jean-Blaise Trivelli

Federal Office for Spatial Development E-mail: [email protected]

Annotation Federal Office for Spatial Development (ARE) is responsible for coordinating the federal sustainable development strategy of Switzerland: development of national sustainability indicators, setting up projects (administration as a role model) and support the cantons and municipalities in the implementation of sustainable development. The „Cercle Indicateurs” (CI) is a platform created by the Swiss Confederation, cantons and cities in 2005 to develop indicators for Swiss cantons and cities. The goal is to assess their current state of sustainable development and their evolution over time in terms of political strategy. The cantons and cities are responsible for analysing the results, reflecting on their strengths and weaknesses, identifying possible improvements and taking the necessary policy measures when appropriate. The Federal Office for Spatial Development (ARE) is responsible for managing and coordinating the initiative, and the Swiss Federal Statistical Office is responsible for the scientific and technical aspects. The indicators can be used to keep up with developments (monitoring) and to make comparisons between cantons and between cities (benchmarking) in the three following aspects: society, environment and economy (ten or so indicators covering each of the three aspects). We call the indicators selected by the participating cantons and cities to provide a common system „core indicators“. Thematic priorities have been defined for each aspect of sustainable development (e.g.: air quality, land use, income and wealth distribution, etc.). In general, one core indicator for the cities and one for the cantons has been chosen for each of these thematic areas. The cantons run a data collection exercise once every two years and the cities once every four years. The indicators thus reflect behaviour patterns, highlight trends or situations, play a role in early detection, provide a basis for decision-making and allow us to describe phenomena systematically. The indicators straddle boundaries and create a link between data and information, between science, politics and society, and between different scientific disciplines. In this way, they forge a common understanding of a given phenomenon.

Description The “Cercle Indicateurs” (CI) is a platform created by the Swiss Confederation, cantons and cities in 2005 with a view to developing and using sustainable development indicators for Swiss cantons and cities. The goal is to assess their current state of sustainable development and their evolution over time in terms of political strategy. The cantons and cities are responsible for analysing the results, reflecting on their strengths and weaknesses, identifying possible improvements and taking the necessary policy measures when appropriate. The Federal Office for Spatial Development (ARE) is responsible for managing and coordinating the initiative, and the Swiss Federal Statistical Office is responsible for the scientific and technical aspects.

Links to sustainable development The indicators can be used to keep up with developments (monitoring) and to make comparisons between cantons and between cities (benchmarking). – Society: Ten or so indicators covering social aspects. – Environment: Ten or so indicators covering environmental aspects. – Economy: Ten or so indicators covering economic aspects.

6


Implementation We call the indicators selected by the participating cantons and cities to provide a common system “core indicators”. Thematic priorities have been defined for each aspect of sustainable development (e.g.: air quality, land use, income and wealth distribution, etc.). In general, one core indicator for the cities and one for the cantons has been chosen for each of these thematic areas. The cantons run a data collection exercise once every two years and the cities once every four years. The indicators thus reflect behaviour patterns, highlight trends or situations, play a role in early detection, provide a basis for decision-making and allow us to describe phenomena systematically. The indicators straddle boundaries and create a link between data and information, between science, politics and society, and between different scientific disciplines. In this way, they forge a common understanding of a given phenomenon. The cantons and cities use different channels for communication on CI indicators. The main tools used are the internet, management reports, legislative programmes, the statistical yearbook, specific publications, presentations and reports on sustainable development. Table: List of Cercle Indicateurs (CI) Environmental aspects

Economic aspects

Social aspects

Env 1 Biodiversity

Econ 1 Income

Soc 1 Noise / quality of living environment

Env 2 Nature and countryside

Econ 2 Cost of living

Soc 2 Mobility

Env 3 Energy quality

Econ 3 Job market

Soc 3 Health

Env 4 Energy consumption

Econ 4 Capital expenditure

Soc 4 Safety

Env 5 Climate

Econ 5 Cost transparency

Soc 5 Income and wealth distribution

Env 6 Materials consumption

Econ 6 Resource efficiency

Soc 6 Participation

Env 7 Water regime

Econ 7 Innovations

Soc 7 Culture and leisure

Env 8 Water quality

Econ 8 Economic structure

Soc 8 Education and training

Env 9 Land use

Econ 9 Know-how

Soc 9 Social welfare

Env 10 Soil quality

Econ 10 Public finances

Soc 10 Integration

Env 11 Air quality

Econ 11 Taxes

Soc 11 Equal opportunities

Econ 12 Production

Soc 12 Interregional solidarity

7


Strategický přístup, strategické řízení nebo strategické plánování? Milan Jan Půček Anotace Příspěvek se věnujme rozdílům chápání strategického přístupu, strategického řízení, strategického plánování obce, města, regionu nebo instituce, a to na konkrétních příkladech. Strategický přístup je autorem chápan jako schopnost (kompetence) politika či vedoucího zaměstnance obce orientovat své každodenní činnosti a rozhodování na dosahování stanovených cílů. Strategické řízení a plánování je chápán jen jako důležitý nástroj pro dosahování cílů. V tomto smyslu znamená strategický přístup postoj „chci to provádět, provádím i plánuji“. Strategické řízení vyjadřuje postoj „provádím i plánuji“. Strategické plánování postoj „plánuji“. Klíčová slova: strategické řízení, strategické plánování

Úvod Strategické řízení vyžaduje po každém, kdo se na něm podílí (tedy po starostovi či jinému politikovi, po vedoucích a ostatních zaměstnancích, po ředitelích obecních organizací a společností, po zástupcích ziskového a neziskového sektoru, po zástupcích dalších institucích, po zástupcích médií, veřejnosti a podobně), aby strategickému řízení porozuměl. Pro schopné starosty a vedoucí zaměstnance je to naprostou nezbytností. Význam strategického řízení ve veřejném a neziskovém sektoru uvádí Peter Drucker takto (2006, s. 354): „V řízení neziskových a veřejných organizací jsou poslání a plány – pokud dále nepokročíme a nic jiného nemáme – jen dobrými úmysly. Strategie proměňují to, co máte v úmyslu, ve výsledky. Strategie vás vedou k práci, která přinese výsledky. Říkají vám také, jaké zdroje a jaké lidi musíte mít, abyste výsledků dosáhli.“ Přičemž autor textu je ve shodě s Osbornem a Gaeblerem (In Vacek 2006, s. 6) přesvědčen, že „dnešní prostředí vyžaduje instituce, které jsou štíhlé, pružné a adaptibilní, poskytují vysoce kvalitní služby.“ Tomu musí odpovídat i strategické řízení. Chápání strategického přístupu – řízení – plánování Dnešní svět je charakteristický turbulencí, nejistotou, proměnami - města, obce, kraje a obecně celý veřejný a neziskový sektor nevyjímaje. Stále se měnící podmínky jsou velkou výzvou pro strategické řízení, kdy těžiště pojmu „strategické“ se přesouvá z úkolů spojených se strategickým plánováním (tedy sestavení plánu a v lepším případě také sledování jeho plnění) ke strategickému řízení (tedy sestavení plánu, jeho sledování a plnění a současně převedení do operativního řízení) a přístupu (tedy způsobu myšlení, kdy všechny činnosti, zdroje, výdaje jsou zacíleny na dohodnuté priority či cíle, a to každodenně). Lze tedy říci, že: – strategické plánování lze charakterizovat postojem: plánuji – strategické řízení lze charakterizovat postojem: provádím a plánuji – strategický přístup postojem: chci to provádět, provádím a plánuji To je zobrazeno na následujícím obrázku.

8


strategické plánování postoj: plánuji

strategické řízení postoj: provádím i plánuji

strategický přístup postoj: chci to provádět, provádím i plánuji Obrázek | Rozsah promítnutí do každodenního života

Z předchozího tedy plyne, že je důležitý osobní postoj. Pokud se na problematiku zavádění principů udržitelného rozvoje (včetně strategického přístupu) podíváme z pozice politiků či vedoucích zaměstnanců samospráv, můžeme se na jejich působení podívat ze dvou

maximální nulová

Úroveň toho, zda skutečně chtějí či nikoliv

hledisek: (1) Zda skutečně chtějí zavést tyto principy do praxe; (2) Zda mají dovednosti, znalosti a schopnosti je do praxe zavést.

chtějí a neumí

chtějí a umí

nechtějí a neumí

nechtějí, ale umí

nulová

maximální

Úroveň znalosti, dovedností a schopností ve vztahu k udržitelnému rozvoji (včetně strategického přístupu)

Obrázek | Osobní přístup politika či úředníka k udržitelnému rozvoji (a strategickému přístupu)

9


Ideální je pravý horní segment, kde mají politici a úředníci dostatek znalostí a současně chtějí tyto principy uplatňovat (segment je označen jako „Chtějí a umí“). Pod ním je segment označený „Nechtějí, ale umí“. Jde o politiky a úředníky, kteří v praxi velmi často dílčím způsobem tyto principy uplatňují (velmi často právě v oblasti udržitelných financí). Nicméně přitom udržitelný rozvoj neuznávají nebo o něm nechtějí nic vědět, přitom však často svoji práci odvádějí velmi dobře dle platné legislativy a místních potřeb daného území. Ve své podstatě jsou to spojenci udržitelného rozvoje – jen se to o nich neví. Segment označeny „Chtějí a neumí“ je nutno rozdělit na dvě skupiny: (a) Na ty, co chtějí a jsou schopni a ochotni se učit. Ti se dříve či později přesunou do segmentu „Chtějí a umí“. (b) Na ty, co sice chtějí, ale nic o tom nevědí nebo ještě v horším případě jen předstírají, že vědí. To, co pak v praxi uplatňují, je velmi často plné nelogických kroků, bez znalostí souvislostí či místních podmínek. Navíc jsou někdy ve svých názorech velmi radikální. Ti jsou svým způsobem nebezpeční a působí principům udržitelného rozvoje větší či menší škody. Velmi často právě tito odrazují řadu lidí od aplikování těchto principů v praxi. Poslední oblast „Nechtějí a neumí“ není zdaleka tak nebezpečná, jako předchozí skupina. Lidé v tomto segmentu se ve své podstatě o toto téma vůbec nezajímají nebo je zřejmé předem, že proti těmto myšlenkám budou vystupovat a jejich argumentace je předem předvídatelná. I tento text má přispět k tomu, aby co nejvíce politiků a úředníků bylo v segmentu „Chtějí a umí“ a také k tomu, aby bylo možné snadněji hledat konsenzus s těmi, kteří „Nechtějí, ale umí“.

Závěr Strategické řízení není ze zákona povinné. Nicméně zákonná povinnost ukládá hospodařit účelně a hospodárně (§ 38 odst. 1 zákona o obcích) nebo dokonce účelně, efektivně a hospodárně (dle zákona o finanční kontrole). Ze zákona o finanční kontrole (viz § 4 odst. 2) plyne pro starostu povinnost, stanovit kritéria pro účelnost, efektivnost a hospodárnost. Účelnost (dle definice uvedené v zákoně o finanční kontrole) se vztahuje k cílům. Pokud cíle nejsou stanoveny, nelze účelnost hodnotit, zákonná povinnost tak nebyla naplněna. Pokud v takové obci vznikne v rámci nakládání s majetkem nebo při investicích a podobně škoda, vystavují se starosta a zaměstnanci odpovědní za naplňování finanční kontroly riziku náhrady škody a v krajním případě trestně právní odpovědnosti. Tomu se dá předejít, pokud obec správně používá strategického řízení a přístupu.

Použitá literatura COVEY, S., R. (2009): Vedení založené na principech. Praha. Management Press. 304 s. DRUCKER, P. F., MACIARIELLO, J. (2006): Drucker na každý den. 366 zamyšlení a podmětů, jak dělat správné věci. Management Press, Praha, s. 431. OCHRANA, F. (2001): Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha, Management Press. OSBORNE, D., GAEBLER, T. (2006): Reinventing Government. 1993 In. Vacek J. Znovunalezení vlády. Fakulta ekonomická Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň POTŮČEK, M. a kol. (2005): Jak jsme na tom. A co dál? – Strategický audit České republiky. Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES), Praha PŮČEK, M., KOPPITZ, D. Strategické řízení a plánování pro obce, města a regiony. Vydání 1. Praha: NSZM, 2012 PŮČEK, M., J. Udržitelné finanční řízení obcí a regionů. Vydání 1. Praha: NSZM, 2015

10


Švýcarské zkušenosti a jejich implementace ve vytváření strategického plánu a konkrétních projektů pro veřejný prostor na Praze 7 Lenka Burgerová

MČ Praha 7 E-mail: [email protected]

Anotace Studijní cesta za poznáním dobré praxe při implementaci MA 21 do Švýcarska se odehrála v době, kdy jsme na Praze 7 byli uprostřed práce na zpracování nového Strategického plánu pro naši městskou část, která se dynamicky mění téměř z týdne na týden. Příspěvek se bude věnovat konkrétním inspiracím pro aktuální projekty městské části a také využití dokumentů zpracovaných Office féderal du développment territorial (ARE) pro Švýcarsko k precizaci formulací strategického plánu v oblasti udržitelného rozvoje. Nesmírně cenné je poznání, že též ve Švýcarsku se přístup k prioritám MA 21, k udržitelnému rozvoji a k z toho vycházejícím konkrétním projektům proměňuje od zdrženlivého odstupu až po nadšené přijetí a že problémy a otazníky jsou, přes rozdílnost obou zemí, překvapivě podobné.

11


Systém hodnocení MAS a jejich strategií prostřednictvím indikátorů a dalších nástrojů Jan Libosvár

Národní síť MAS E-mail: [email protected]

Místní akční skupina (MAS) je na politickém rozhodování nezávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů pro svůj region metodou LEADER. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Jedním z nástrojů je také aktivní získávání a rozdělování dotačních prostředků. MAS získává a rozděluje finanční zdroje na podporu jednotlivých projektů, kromě toho i na vlastní projekty. MAS aktivizuje občany na celém svém území, podporuje dobrovolnou činnost a jakoukoliv sebemenší aktivitu oživující náš venkov. V České republice je založeno 180 MAS. V územní působnosti MAS se nachází 5 873 obcí, což představuje 94 % všech obcí v České republice. Rozloha obcí v územní působnosti MAS zabírá plochu o velikosti 71 407 km2, tedy zhruba 91 % rozlohy celé ČR. Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z. s. (NS MAS) sdružuje organizačně samostatné právnické osoby – místní akční skupiny, pracující formou komunitně vedeného místního rozvoje – metodou LEADER ve prospěch venkova na území České republiky. Cílem NS MAS je především podporovat činnost místních akčních skupin, rozvíjet jejich vzájemnou spolupráci a přenos zkušeností. Další úlohou je reprezentovat a zastupovat členské MAS v jednáních na národní a mezinárodní úrovni. NS MAS je také partnerem pro spolupráci s dalšími institucemi, jejichž činnost se dotýká rozvoje venkova. Místní akční skupiny tvoří strategii rozvoje území pro období 2014–2020, která je ucelena v dokumentu Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD). V rámci strategie tvoří MAS cíle a popisují, jakými způsoby (pomocí kterých opatření) je těchto cílů dosaženo. Součástí Strategie komunitně vedeného místního rozvoje je také finanční plán, který stanoví, kolik a z jakého ESI fondu bude MAS v daném roce čerpat. Dosažení cílů se stanovuje pomocí indikátorů. V závislosti na atributech daného území MAS můžou místní akční skupiny žádat o dotaci v těchto operačních programech (OP): Integrovaný regionální operační program (IROP), Program rozvoje venkova (PRV), Operační program Zaměstnanost (OP Z) a Operační program Životní prostředí (OP ŽP). V rámci těchto operačních programů jsou řídícími orgány definovány indikátory, které jsou součástí Národního číselníku indikátorů. NS MAS bude na úrovni strategií MAS vyhodnocovat, jak jsou čerpány peníze dle finančních plánů a jak jsou naplňovány tyto indikátory. Kromě těchto povinných indikátorů si MAS pro strategii definuje své doplňkové indikátory, které již nejsou součástí Národního číselníku indikátorů. Místní akční skupina si musí u těchto indikátorů nastavit způsob, jak zvolený indikátor budou monitorovat. V závislosti na typu tohoto indikátoru se sledování naplňování indikátorů bude provádět pomocí místních šetření (dotazníky), výstupů z projektů čí z oficiálních statistik. V současné době má NS MAS přehled o 26 podaných SCLLD, ze kterých provedla analýzu využívání a plánování indikátorů. V následující tabulce je uveden přehled 4 uvedených OP a k tomu se vážící počty definovaných indikátorů. Dále je uveden počet MAS, které daný OP realizují. Třetí řádek představuje počet využitých indikátorů z celkového počtu indikátorů a v posledním řádku je zobrazeno, kolik každá MAS v průměru použije indikátorů pro daný OP.

12


Environmental aspects

IROP

PRV

op Z

op ŽP

Počet indikátorů v OP

52

14

25

5

Počet MAS, které realizují OP

26

26

23

6

Počet využitých indikátorů

50

12

21

5

Průměrný počet indikátorů, které MAS použijí ve SCLLD

17,9

10,6

10,8

2,6

tabulka 1 | Přehled nejužívanějších Indikátorů v IROP

NS MAS vyhodnotila, které indikátory jsou v jednotlivých OP místními akčními skupinami nejvíce využívány a jak jsou nastaveny cílové hodnoty těchto indikátorů. Čtenář se může seznámit s indikátory, které MAS nejčastěji zavádí v daných OP, v přehledových tabulkách 2–5. Součástí výčtu indikátorů je uveden počet užití indikátorů, nastavení cílových hodnot indikátorů (průměrnou cílovou hodnotu a součet výchozích a cílových hodnot za všech 26 MAS). Cílové hodnoty MAS plánují ke konci roku 2023, ale v rámci střednědobého hodnocení si MAS musí u některých indikátorů nastavit také průběžné hodnoty indikátorů (milníky) a to k 31. 12. 2018. Tyto však kvůli přehlednosti již v tabulkách nejsou uvedeny. Kód

Název indikátoru

Typ

MJ

Počet užití indikátoru

Součet výchozích hodnot

Součet cílových hodnot

Průměrná cílová hodnota

50000

Počet podpořených vzdělávacích zařízení

Výstup

Zařízení

32

0

345

11

67510

Kapacita služeb a sociální práce

Výsledek

Klienti

27

5492

30963

1147

55401

Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci

Výstup

Zázemí

26

0

118

5

75001

Počet realizací vedoucích ke zvýšení bezpečnosti v dopravě

Výstup

Realizace

25

0

126

5

Typ

MJ





Výstup

Osoby

53

0

3108

59

Cílové hodnoty k 31. 12. 2023 tabulka 2 | Přehled nejužívanějších Indikátorů v IROP

Kód

Název indikátoru

60000

Celkový počet účastníků

67010

Využívání podpořených služeb

Výsledek

Osoby

35

675

19758

565

67001

Kapacita podpořených služeb

Výstup

Místa

29

60

1123

39

62700

účastníci zaměstnaní po ukončení své účasti, včetně OSVČ

Výsledek

Osoby

17

5882

7115

419

62800

Znevýhodnění účastníci, kteří po ukončení své účasti hledají zaměstnání, jsou v procesu vzdělávání/ odborné přípravy, rozšiřují si kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, a to i OSVČ**

Výsledek

14

5996

29575

2113

Osoby

Cílové hodnoty k 31. 12. 2023 tabulka 3 | Přehled nejužívanějších Indikátorů v OPZ

13


Kód

Název indikátoru

Typ

MJ





93701

Počet podpořených zemědělských podniků/příjemců (O.4)

Výstup

Podniky

107

0

505

5

94800

Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (Leader) (R.24/T.23)

Výsledek

Fte

84

0

2369

28

92702

Počet podpořených akcí/operací (O.3)

Výstup

Akce/ Operace

23

0

73

3

93001

Celková (podpořená) plocha (O.5)

Výstup

Ha

15

0

164

11

Typ

MJ





Výsledek

Lokality

5

0

8

1,6

Cílové hodnoty k 31. 12. 2023 tabulka 4 | Přehled nejužívanějších Indikátorů v PRV

Kód

Název indikátoru

45415

Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny

46500

Plocha stanovišť, která jsou podporována s cílem zlepšit jejich stav zachování

Výstup

Ha

5

0

322

64,4

45101

Počet opatření k omezení nepůvodních druhů (včetně mapovaní či monitoringu)

Výstup

Opatření

2

0

6

3

45102

Plocha území, kde byla provedena opatření (včetně mapovaní či monitoringu) proti nepůvodním druhům

Výstup

Ha

2

0

65

32,5

45711

Počet lokalit se zvýšenou biodiverzitou

2

0

8

4

Výsledek

Lokality

Cílové hodnoty k 31. 12. 2023 tabulka 5 | Přehled nejužívanějších Indikátorů v OP ŽP

14


Praktické způsoby využívání indikátorů v prostředí MAS Pošembeří Miloslav Oliva

Region Pošembeří, o. p. s. E-mail: [email protected]

Anotace Autor se snaží ve své prezentaci ukázat poměrně složitou problematiku „monitorovacích indikátorů “ v praxi MAS Region Pošembeří, co by jednoho ze 112 českých administrátorů evropského Programu rozvoje venkova 2007- 2013 a jeho 4. osy – Strategického plánu LEADER. Toho LEADERu, který není jen pouhým názvem programu, ale de facto i ukázkou jedné z funkčních forem „přímé demokracie“ v kulisách českého venkova na začátku 21. století. Region Pošembeří o. p. s. je nejen Místní akční skupinou (MAS), ale působí rovněž v území Pošembeří (původně 3 panství rodu Lichtenštejnů a Královského města Český Brod, později soudní okres Českobrodský, nyní zasahující z části do území 3 okresů Kolín, Nymburk a Praha – východ a 4 ORP – Český Brod, Brandýs n.L., Nymburk a Říčany) už od sklonku r. 2006 jako jediná, přirozeně ze spodu vzniklá platforma obcí, podnikatelů, NNO a občanů pro veřejně prospěšné aktivity a služby.

15


Audity udržitelného rozvoje a MA21 v praxi obcí – kritéria, indikátory ad. Jitka Boušková

Národní síť zdravých měst E-mail: [email protected]

Anotace Udržitelné město je to, které systémově naplňuje příslušné standardy a požadavky, zodpovědně řeší, přináší vlastní inspirace i se samo zdokonaluje ve všech těchto oblastech: 1. správa věcí veřejných a územní rozvoj, 2. životní prostředí, 3. udržitelná spotřeba a výroba, 4. doprava a mobilita, 5. zdraví, 6. místní ekonomika, 7. vzdělávání a výchova, 8. kultura a místní tradice, 9. sociální prostředí, 10. globální odpovědnost. Udržitelné město používá metodu místní Agenda 21 (MA21), kterou Národní síť Zdravých měst ČR ve spolupráci s ministerstvy a mnoha odbornými partnery doporučuje a dále rozvijí. Pokročilé MA21 musí umět nejen dobře komunikovat s veřejností, ale také strategicky řídit svůj rozvoj – kvalitně a efektivně. Ve spolupráci s externími experty a za pomoci sady indikátorů ta nejpokročilejší města připravují a vyhodnocují tzv. Audity udržitelného rozvoje. Díky těmto auditům je možné nalézt odpovědi například na otázky „Jaká témata řeší různá města? Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti? Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují? Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?“ Více na www.zdravamesta.cz a www.udrzitelne-mesto.cz.

16


Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni Tereza Ponocná

E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl, J. Pokorný, M. Rollerová, V. Vlčková CENIA, česká informační agentura životního prostředí E-mail: [email protected]

Anotace Udržitelný rozvoj je založen na třech základních pilířích, sociálním, environmentálním a ekonomickém, které jsou vzájemně úzce provázány. V kontextu České republiky v návaznosti na tyto pilíře existují různé typy indikátorů v různém stupni podrobnosti, přičemž v rámci resortu životního prostředí jsou rozpracovány zejména indikátory životního prostředí používané nejvíce jako podklad pro další strategické a koncepční rozhodování na národní i regionální úrovni. Tvorba indikátorů pro hodnocení životního prostředí na regionální úrovni v ČR vychází z již vytvořené metodiky CENIA s ohledem na dostupnost a spolehlivost dat s přihlédnutím k možnosti vzájemné srovnatelnosti. Indikátory životního prostředí v krajích ČR hodnotí jednotlivé složky životního prostředí v návaznosti na přírodní specifika, ze kterých vychází dále procesy územního rozvoje jednotlivých krajů a jejich hospodářský potenciál ovlivňující stav životního prostředí.

Indikátory pro hodnocení životního prostředí v resortu životního prostředí Problematika hodnocení životního prostředí je ukotvena v české legislativě prostřednictvím zákona 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který v § 12 ukládá každoročně zpracovávat Zprávu o životním prostředí České republiky a Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky. Přípravou těchto Zpráv je pověřeno Ministerstvo životního prostředí, resp. resortní organizace CENIA. Metodickým základem těchto pravidelných publikací jsou indikátory demonstrující stav, specifika a vývoj životního prostředí v České republice v širším kontextu vývoje národního hospodářství a dopadů na lidské zdraví a ekosystémy. Vznik a rozvoj souboru indikátorů je veden dlouhodobou potřebou identifikovat úzký okruh politicky relevantních indikátorů, které společně s dalšími informacemi odpovídají na vybrané prioritní politické otázky a zohledňují hlavní aktuální témata životního prostředí a udržitelného rozvoje v České republice. Z těchto důvodů se jedná o dynamicky se vyvíjející se sadu, kterou je možné přizpůsobit aktuálním potřebám. Tvorba indikátorů pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni vychází z konceptu využívaného v CENIA a navazujícího na metodiku klasifikace indikátorů pomocí modelu DPSIR (Driving forces – hnací síla (D), Pressures – tlak (P), States – stav (S), Impacts – dopad (I) a Responses – odezva (R)), vyvíjeného v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA). Při tvorbě indikátorové sady jsou respektovány základní požadavky na indikátory, mezi které patří relevance k aktuálním problémům, dostupnost spolehlivých dat, srozumitelnost a srovnatelnost na mezinárodní úrovni. Hodnocení indikátorů je ve Zprávě o životním prostředí České republiky prezentováno ve standardizovaném formátu v několika úrovních podrobnosti. V úvodu je uvedeno stručné klíčové sdělení, navázané (tam, kde je to aktuálně možné) na konkrétní cíl nebo jiný národní či mezinárodní závazek. Dále je uveden výčet koncepčních, strategických a legislativních dokumentů, které jsou platné v daném hodnoceném roce (tzn. ve Zprávě 2014 v roce 2014). Součástí obecné informace je rovněž souhrnné hodnocení trendu a dopadů hodnocených jevů na lidské zdraví a ekosystémy. Podrobnější úroveň hodnocení obsahuje vyhodnocení indikátoru pomocí grafických prvků (grafů, map a tabulek) a samotné textové vyhodnocení indikátoru. V rámci podrobnější úrovně vyhodnocení samostatného indikátoru je na závěr každé tematické kapitoly zahrnuto rovněž vyhodnocení mezinárodního srovnání. Stav a vývoj životního prostředí České republiky je tak u indikátorů, kde jsou k dispozici dostupná ověřená data, porovnán s členskými státy EU nebo s členskými státy EEA. Hodnocení indikátorů ve Zprávách o životním prostředí v krajích České republiky je také prezentováno ve standardizovaném formátu, oproti Zprávě o životním prostředí České republiky je ale vyhodnocení stručnější, a to pouze formou hodnotících textů doplněných grafickými prvky. Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky se navíc zabývají krajskými specifiky, pokud jde o stav životního prostředí, a dále obsahují přehled aktuálně realizovaných projektů, dotačních titulů a aktivit neziskového sektoru. 17


Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky v gesci MŽP existovaly v minulosti v různých podobách, hodnocení pro roky 1994–2006 bylo tematicky zpracované, hodnocení životního prostředí pro roky 2007–2009 již indikátorově zpracované, hodnocení pro rok 2010 bylo opět orientováno více tematicky se zaměřením na hlavní témata životního prostředí mající regionální až nadregionální význam. Koncept Zpráv o životním prostředí v krajích České republiky 2014 vychází a navazuje na strukturu a tematické členění Zprávy o životním prostředí České republiky a pomocí indikátorů hodnotí jednotlivé složky a zátěže životního prostředí, které mají úzkou vazbu na regionální přírodní specifika ovlivňující hospodářský potenciál kraje i procesy územního rozvoje. Na přelomu roku 2015/2016 byla publikována Zpráva o životním prostředí České republiky 2014, Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky 2014 a také Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích České republiky 2014 (http://www1.cenia.cz/www/publikace-cenia). Zpráva o životním prostředí České republiky 2014 je členěna do celkem 10 tematických celků, které jsou dále rozpracovány do 42 klíčových indikátorů. Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky 2014 jsou členěny do celkem 9 tematických celků, přičemž 7 z těchto celků je dále hodnoceno pomocí dílčích indikátorů. Informace publikované ve všech uvedených publikacích pocházejí z oficiálních resortních a mimoresortních dat získaných z oficiálních monitorovacích sítí či statistických šetření.

Využití indikátorů pro hodnocení životního prostředí Indikátory hodnotící životní prostředí slouží nejvíce jako podklad pro tvorbu a vyhodnocování strategických a koncepčních materiálů na národní a regionální úrovni (na národní úrovni například střednědobé vyhodnocení materiálu Státní politiky životního prostředí ČR 2012–2020 prováděné v roce 2015), dále indikátory slouží jako významná znalostní základna pro širokou veřejnost. Indikátory pro hodnocení životního prostředí jsou také nedílnou součástí vyhodnocení a naplňování konceptu udržitelného rozvoje, v jehož rámci jsou dále doplňovány o indikátory ze sociální a ekonomické oblasti. Cílem CENIA v oblasti indikátorů na regionální úrovni je upevnit a rozšířit soubor klíčových indikátorů založených na věrohodných regionálních datech na základě užší spolupráce s jednotlivými kraji České republiky tak, aby vytvořené a vznikající indikátory sloužily potřebám jednotlivých krajů, a to z pohledu výkonu veřejné správy na místní (i centrální) úrovni, aby identifikovaly slabá a silná místa životního prostředí v krajích a v neposlední řadě aby sloužily také jako propagační materiál krajů.

18


Komplexní systém pro podporu aktivit udržitelného rozvoje Aleš Dresler

MěÚ Kopřivnice E-mail: [email protected]

Anotace Komplexní systémy pro podporu aktivit UR musí obsahovat nástroje, které umožňují zpracovávat a propojovat související informace ve všech třech oblastech UR. Všechny zastřešující metody kvality mají stejnou filozofii, která je založena na podobném cyklu řízení. První si stanovujeme cíle, které chceme dosáhnout, následně hledáme postupy, jak jich dosáhnout. Následně měříme výsledky (indikátory) a snažíme se je vyhodnotit. Celý cyklus se uzavírá, jakmile jsme schopni promítnout výsledky zpět do cílů. Udržitelný rozvoj má jasně stanovenou filozofii a cíle, kterých chceme dlouhodobě dosahovat. Komplexní systémy pro podporu aktivit UR umožňují zabezpečit všechny fáze cyklu a také umožňují modelovat souvztažnosti. Jako každý jiný systém jsou jeho výstupy závislé na vstupech, systém nám nediktuje, co máme dělat, ale poskytuje nám významnou podporu a cenné informace na základě kterých se máme právě ROZHODOVAT a následně ZLEPŠOVAT NAŠE CÍLE, NAŠE POSTUPY, NAŠE IDIKÁTORY A NAŠI ZPĚTNOU VAZBU.

Úvod Komplexní systémy pro podporu řízení tedy i podporu UR ve veřejné správě využívají hlavně již ověřených principů metod kvality. Předpokladem pro funkční celkový komplexní systém řízení je třeba: – mít stanovené cíle, – cíle realizovat pomocí jasných pravidel, postupů, procesů, zákonů …, – měřit dosahování stanovených cílů, procesů a projektů, – vyhodnocovat. Jde tedy o klasický PDCA cyklus neustálého zlepšování, který právě vede k systematickému zvyšování kvality poskytovaných služeb jak uvnitř organizace, tak jejich zákazníků viz obrázek č. 1

strategický plán strategické dokumenty

hodnocení Ročenka ZM/MA21 – obhajoba, CAF

ZM a MA21

procesy projekty zákony, směrnice

měření

benchmark, průzkumy, indikátory UR...

Obrázek 1 | Cyklus neustálého zlepšování 19


Metody kvality ve své podstatě podporují všechny čtyři uvedené prvky celkového systému řízení. Ve veřejné správě se nejvíce uplatňuje ZM a MA21, CAF, EFQM a ISO. Jednotlivé metody kvality se navzájem nevylučují, ba naopak jejich vzájemná synergie umožňuje pohlížet na organizaci z několika pohledů, což umožňuje daleko efektivnější a kvalitnější realizaci celkového systému řízení. Nástroje kvality slouží k systematickému zlepšení jednotlivých prvků celkového systému řízení a lze je rozdělit dle jejich působnosti: – ad1) CÍLE – Strategické řízení, BSC … Obrázek č. 2 – ad2) Procesy – Projektové řízení, Kompetenční modely, životní situace … Obrázek č. 3 – ad3) Měření/KPi – Benchmarking, Analýza rizik … Obrázek č. 4 – ad4) Vyhodnocení – Sebehodnotící zpráva Caf, Audity UR … Obrázek č.5

Obrázek 2 | Příklad rozpracování cílů v informačním systému

Obrázek 3 | Příklad rozpracování životních situací v informačním systému tak, aby jim občan rozuměl

20


Obrázek 4 | Příklad sledování indikátorů v informačním systému

Obrázek 5 | Příklad hodnoceni auditu UR v informačním systému

Ve veřejné správě existuje řada strategií a rámců, které mimo jiné hodnotí celkovou efektivitu poskytovaných služeb veřejné správy. Ve srovnání se zeměmi EU je ČR většinou na posledních místech. Ze zmíněných dokumentů jasně vyplývá, že jsme zatížení vysokou byrokracií, což vede k velmi dlouhým reakčním dobám na změnu prostředí. Komplexní systémy pro podporu řízení nám umožňují dekomponovat informace z byrokratického prostředí a propojovat je do související celků a poskytovat výstupy z různých úhlů pohledů na základě kterých se můžeme rozhodovat a reálně řídit. Například Strategický rámec rozvoje veřejné správy (dále jen SRRVS), řeší sice pouze vybraná slabá místa veřejné správy, ale systematickým přístupem s využitím metod a nástrojů kvality lze dosáhnout výsledků, které povedou k naplnění SRRVS a k celkovému zlepšení hodnocení efektivity veřejné správy dle parametrů Evropské komise a dalších. Aktivity dle implementačních plánů SRRVS mají jednoznačnou vazbu na uvedený celkový systém řízení a pro správnou implementaci je třeba klíčová spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy.

21


Město Kopřivnice se zabývá kvalitou již přes 10 let, realizuje ZM a MA21 a většinu další zmíněných metod a nástrojů kvality s podporou informačního systému. Snažíme se naše cíle efektivně plnit a následně vyhodnocovat dopady. Výstupy našich aktivit směřují k našemu zákazníkovi našemu občanovi. Jestliže chceme plnit cíle UR, tak se naše úsilí musí projevit u našich občanů tak, že budou mít rostoucí životní úroveň při nižších nákladech s tím, že si zachovají krásnou přírodu pro děti. Naši aktivní občané, kteří chodí na obhajoby a fóra ZM a MA21, již vědí, že okruh diskutovaných témat udržitelného rozvoje je rozdělen do deseti témat, mezi které patří životní prostředí, spotřeba a výroba, sociální prostředí a další. Naši experti na UR se účastní akcí, kde si mezi ostatními experty z dalších měst vyměňují praktické zkušenosti, na základě kterých korigují reálný směr UR. V současné době máme již všech deset témat UR vloženo do informačního systému. Jednotlivá témata máme propojené na klíčové strategické oblasti, procesy a indikátory což nám umožňuje posuzovat jednotlivé oblasti UR ze všech tří pilířů ekonomiky, sociálního a životního prostředí. Ve většině klíčových indikátorů hraje významnou roli občan – kolik spotřebuje energie a vody, kolik vyprodukuje odpadu a další. Z výstupů aktivit UR nám tedy vyplývají konkrétní doporučení pro občana jaké služby a výrobky má využívat, aby si zachoval životní úroveň při nižších nákladech. Komplexní systémy řízení nám umožňují dávat informace do logických souvztažných celků, na které můžeme nahlížet z různých úhlů pohledů. V dnešní době kdy jsme nuceni se rozhodovat na základě obrovského množství faktorů, jsou nám tyto informační systémy cennou podporou pro naše rozhodování. Mnohdy pro naše objektivní rozhodnutí již nestačí samotný papír a tužka, nebo Excel. Nepopírejme, nezamlčujme, nechybujme nadále v uplatňování matematických a fyzikálních principů, jinak UR nedosáhneme.

22


Indikátorový výsledkový systém a E-learningový portál Petr Pavelčík, Josef Novák CI2, o. p. s. E-mail: [email protected]

Příspěvek je zaměřen na podrobnější představení vybraných výstupů projektu „Indikátory udržitelného rozvoje měst v kontextu Místní Agendy 21“, který byl podpořen z Fondu environmentální odbornosti v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce. Po ukončení tohoto projektu budou sloužit městům, obcím a regionům v České republice zejména dva z jeho klíčových výstupů – Indikátorový výsledkový systém a E-learningový portál. Indikátorový výsledkový systém je webová aplikace nacházející se na webových stránkách http://indikatory.ci2.co.cz, umožňující vyhledávat, prezentovat i srovnávat výsledky společných evropských indikátorů (ECI) a sad místně specifických indikátorů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Obecně prospěšná společnost CI2 jej vyvinula jako podpůrný nástroj využitelný pro všechny municipality, které mají zájem sledovat, prezentovat i hodnotit společné evropské indikátory ECI a sady místně specifických indikátorů udržitelného rozvoje v českých městech, obcích a regionech.

Obrázek | Náhled úvodní stránky výsledkového indikátorového portálu (http://indikatory.ci2.co.cz)

23


E-learningový portál s on-line výukovým kurzem zaměřeným na využívání indikátorů udržitelného rozvoje je druhou webovou aplikací (http://elearning.ci2.co.cz), která byla připravena v rámci uvedeného projektu. Cílem zpracovaného kurzu „Využívání indikátorů udržitelného rozvoje ve strategickém plánování a řízení měst“ je umožnit atraktivní formou lidem působícím především ve veřejné správě na místní úrovni, popřípadě i z jiných organizací, efektivní zvýšení kvalifikace v oblasti sledování a hodnocení udržitelného rozvoje. Toto studium je díky moderní formě e-learningu jednoduše využitelné zejména veřejnou správu a samosprávu obcí, měst, městských částí i regionů. Zařazená témata studia ve své práci využijí politici a úředníci zabývající se rozvojem měst a zapojováním veřejnosti, manažeři strategického plánování a řízení, koordinátoři místní Agendy 21, pracovníci odborů a útvarů, jejichž pracovní náplň se dotýká plánování a řízení rozvoje města, a také další zájemci o problematiku sledování a hodnocení udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů. Obrázek: Náhled úvodní stránky e-learningu (http://elearning.ci2.co.cz).

Obrázek | Náhled úvodní stránky e-learningu (http://elearning.ci2.co.cz)

24


Indikátory odpadového hospodářství v Prachaticích Marie Peřinková, Lenka Machartová MěÚ Prachatice E-mail: [email protected]

Anotace Třídění a recyklace odpadů má v dnešní době širší význam. Kromě toho, že přispívá k čistšímu životnímu prostředí, minimalizaci odpadů na skládkách a jejich opětovnému využití, šetří také přírodní zdroje surovin a energie. Vyrobit

použít

vyhodit. To je

překonaný lineární model hospodaření, který vyšel z představy neomezené kapacity Země, která nám poskytuje neomezené množství zdrojů a energie a která bez problémů absorbuje naše odpady. Dnes víme, že tomu tak není. Na obrázku je zobrazena hierarchie nakládání s odpady, která musí být dodržována v rámci odpadového hospodářství (§ 9a zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.) a takto je třeba směrovat i motivaci.

Cíle odpadového hospodářství v prachaticích – Snižovat celkovou produkci odpadů – Zvyšovat podíl vytříděného odpadu na celkové produkci

Jak toho dosáhnout? Motivovat občany „vytvářet odpady co nejméně“ tzn. zaměřit se na předcházení vzniku odpadů a docílit tak snížení produkce komunálního odpadu. Postupně se tak připravit na úplný zákaz skládkování komunálních odpadů, který je nyní stanoven v zákoně o odpadech na začátek roku 2024. V této souvislosti připravujeme: – Pravidelnou osvětovou rubriku v Radničním listu – příklad témat: Problematika plastů – podpora pití kohoutkové vody; Snižování objemu reklamních materiálů v poštovních schránkách; Použití látkových plen apod. S možností prezentace v místní kabelové televizi. – Soutěže zaměřené na předcházení vzniku odpadů – Využít výsledků dotazníkového šetření „Spokojenost občanů s místním společenstvím a mobilita obyvatel, Prachatice 2015“ a následně motivaci zaměřit na určitou cílovou skupinu. – Web města – informovat o efektivitě motivace pomocí indikátorů (např.): – produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg), – množství odevzdaného odpadu do sběrného dvoru a kompostárny (t) – míra třídění komunálních odpadů (%) – změna tendence - pokles x vzrůst produkce SKO a bioodpadu – Zdůraznit školským zařízením možnost využití výukových programů zaměřených na předcházení vzniku odpadů nabízených CEV Dřípatka, NP Šumava – IC Stožec, společností EKOKOM program „Tonda obal na cestách“ (ve spolupráci s komisí kulturní, školská a volnočasových aktivit). – Ve spolupráci s TS Prachatice s.r.o. upravovat harmonogram svozu SKO, tříděného odpadu a bioodpadu s ohledem na produkci a ekonomiku svozu

Úvod Systém odpadového hospodářství v Prachaticích prochází stejně jako v dalších městech v posledních letech výraznými změnami v souvislosti s potřebou naplňovat legislativu a zároveň naplňovat potřeby občanů. Město Prachatice má vlastní skládku komunálního odpadu, která byla postavena v roce 1983, v současné době je pronajata soukromému provozovateli. První sběrný dvůr byl ve městě zřízen již v roce 1998, vzhledem k nevyhovující kapacitě i umístění byl v roce 2015 postaven a v září téhož roku otevřen moderní sběrný dvůr, v jehož sousedství je i kompostárna. Svoz odpadů zajišťují Technické služby Prachatice s.r.o., společnost ve 100% vlastnictví města.

25


Sběr tříděného odpadu probíhá ve městě již od roku 1993. Ke klasickým komoditám, papír, plast, bílé a barevné sklo, postupně přibyly kontejnery na drobné elektro, obnošené šatstvo, potravinářský olej. Rovněž moderní sběrný dvůr umožňuje občanům odevzdat a ze směsného komunálního odpadu roztřídit více druhů komodit. Množství vyprodukovaného odpadu a jeho jednotlivé druhy jsou v Prachaticích dlouhodobě sledovanými ukazateli. Absolutní čísla však nedokážou postihnout míru třídění, proto jsou hledány místně specifické indikátory, jejich pomocí dokážeme měřit efektivitu třídění a najít „slabá místa“ odpadového systému. Definování vhodných místně specifických indikátorů bylo jednou z aktivit projektu „Bioodpad řešíme společně“, podpořeného z Programu švýcarské-české spolupráce. Třídění a recyklace odpadů má v dnešní době širší význam. Kromě toho, že přispívá k čistšímu životnímu prostředí, minimalizaci odpadů na skládkách a jejich opětovnému využití, šetří také přírodní zdroje surovin a energie. Vyrobit

použít

vyhodit. To je

překonaný lineární model hospodaření, který vyšel z představy neomezené kapacity Země, která nám poskytuje neomezené množství zdrojů a energie a která bez problémů absorbuje naše odpady. Dnes víme, že tomu tak není. Na obrázku je zobrazena hierarchie nakládání s odpady, která musí být dodržována v rámci odpadového hospodářství (§ 9a zákon o odpadech č.185/2001 Sb.) a takto je třeba směrovat i motivaci

nejlepší

předcházení vzniku odpadu

snížení produkce odpadu snížení obsahu škodlivin

vznik odpadu příprava pro znovupoužití recyklace, kompostování

využití produktu nebo jeho části (oprava nábytku) využití materiálu

jiné využití

využití odpadu k výrobě energie (ZEVO, bioplynka)

odstranění

odstranění odpadu (skládka, spalovna)

nejhorší

Obrázek | Sdružení Arnika, Předcházení vzniku odpadů v obcích

Cíle odpadového hospodářství v Prachaticích – Snižovat celkovou produkci odpadů – Zvyšovat podíl vytříděného odpadu na celkové produkci

Jak toho dosáhnout? Motivovat občany „vytvářet odpady co nejméně“ tzn. zaměřit se na předcházení vzniku odpadů a docílit tak snížení produkce komunálního odpadu. Postupně se tak připravit na úplný zákaz skládkování komunálních odpadů, který je nyní stanoven v zákoně o odpadech na začátek roku 2024. V této souvislosti připravujeme: – Pravidelnou osvětovou rubriku v Radničním listu – příklad témat: Problematika plastů – podpora pití kohoutkové vody; Snižování objemu reklamních materiálů v poštovních schránkách; Použití látkových plen apod. S možností prezentace v místní kabelové televizi. – Soutěže zaměřené na předcházení vzniku odpadů – Využít výsledků dotazníkového šetření „Spokojenost občanů s místním společenstvím a mobilita obyvatel, Prachatice 2015“ a následně motivaci zaměřit na určitou cílovou skupinu. – Web města – informovat o efektivitě motivace pomocí indikátorů (např.):

26


– produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg), – množství odevzdaného odpadu do sběrného dvoru a kompostárny (t) – míra třídění komunálních odpadů (%) – změna tendence - pokles x vzrůst produkce SKO a bioodpadu – Zdůraznit školským zařízením možnost využití výukových programů zaměřených na předcházení vzniku odpadů nabízených CEV Dřípatka, NP Šumava – IC Stožec, společností EKOKOM program „Tonda obal na cestách“ (ve spolupráci s komisí kulturní, školská a volnočasových aktivit). – Ve spolupráci s TS Prachatice s.r.o. upravovat harmonogram svozu SKO, tříděného odpadu a bioodpadu s ohledem na produkci a ekonomiku svozu Lze předpokládat, že důsledným sledováním vývoje systému odpadového hospodářství za pomoci vhodných indikátorů, jejich pravidelným vyhodnocováním a přijímáním následných provozních opatření dojde k optimalizaci nákladů. Pravidelné zveřejňování výsledků bude pro občany motivací směřující k odpovědnosti za produkci odpadů, jak její výši, tak i kvalitu třídění.

Produkce SKO na obyvatele

(kg)

Míra třídění komunálních odpadů

172

11 500

170 168

11 300

166 164

11 200

162

11 100

160

11 00

158

10 900

156

10 800

154 2010

2011

2012

2013

SKO/obyvatele

(t)

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

11 400

2014

2015

% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %

2010

2011

2012

2013

2014

2015

počet obyvatel

Množství odpadu odevzdaného do sběrného dvora 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

SKO bioodpad kovy NO elektroodpad olej textil sklo plast papír

Vývoj tendence SKO x bioodpad 100 % 95 % 27,16 90 % 170,19 85 % 163,64

80 %

2010

nebezpečný odpad

2011

2012

objemný odpad

2013 železo, kovy

2014 stavební odpad

75 %

2015

2014 SKO (kg)/obyvatele

bioodpad

2015 bioodpad (kg)/obyvatele

Obrázek | Grafické vyjádření indikátorů

Pozn. Text vychází z materiálu předloženého odborem životního prostředí k projednání v Radě města Prachatice

27


Místně specifické indikátory a jejich využití ve Štětí Miroslav Andrt

MěÚ Štětí E-mail: [email protected]

Město Štětí patří mezi municipality, které se v důsledku zásadních společenských změn v posledních 70ti letech potýkají s řadou problémů v oblasti sociální, environmentální, bezpečnostní, prostorové a kulturní. Je typickým příkladem strukturálně postiženého mikroregionu, kde se navíc do kontrastu dostává venkovský život s životem ve městě se všemi jeho přednostmi i negativy, zátěž plynoucí z přítomnosti velkých průmyslových podniků ve vztahu ke kvalitě bydlení a života zdejších obyvatel a snaha radnice aktivizovat místní občanskou společnost proti apatii a lhostejnosti většiny občanů s daným stavem cokoliv aktivně činit. Situace sice nevypadá v mnoha ohledech nijak růžově ovšem nikoliv beznadějně. Svou snahu něco zásadního změnit projevila místní samospráva již v roce 2003 vstupem do Národní sítě Zdravých měst ČR, byť aktivnější kroky na tomto poli začala podnikat až od roku 2008. Od roku 2011 se pak konají i pravidelná veřejná Fóra Zdravého města, kde se občané vyjadřují k různým oblastem života ve městě, a na městském úřadě se postupně zavádějí další systémová opatření vedoucí ke zkvalitňování veřejné správy, k větší transparentnosti, otevřenosti a uplatňování zásad strategického řízení v souladu s udržitelným rozvojem. Vzhledem k tomu, že při řešení řady problémů zejména v oblasti bezpečnosti a dodržování veřejného pořádku čelí město mnoha předsudkům, domněnkám a subjektivním pocitům, rozhodlo se využít nabídky na zpracování místní sady specifických indikátorů, jimiž by lépe dokázalo popsat klíčové oblasti vnímané kvality života ve městě a objektivně tím vyhodnotit případný posun k lepšímu nebo horšímu a posoudit tak úspěšnost přijímaných opatření. Výsledkem je sada 20ti místních indikátorů členěných do pěti tematických oblastí – bezpečí, sociální oblast, společenský život, veřejný prostor a životní prostředí a udržitelný rozvoj. Periodicky aktualizovaná data by měla do budoucna sloužit jako důležitá zpětná vazba pro místní samosprávu ale i širší veřejnost. Tabulka: Navržené místně specifické indikátory č.

indikátor

definice

jednotka

zdroj dat

četnost

1

Pocit bezpečí obyvatel (ECI A.1)

Pocit bezpečí reprezentativního vzorku obyvatel města Štětí vyjádřený průměrem čtyř hodnocených položek (jak je bezpečné: být přes den doma s nezamknutými dveřmi; nechat přes noc otevřené okno; chodit v noci po hlavních ulicích; chodit v noci po parcích a dalších plochách). Dotazníkové šetření se může realizovat v rámci sledování indikátoru Spokojenost obyvatel s místním společenstvím (ECI A.1).

Dosažené bodové hodnocení – průměr vnímané úrovně bezpečnosti za 4 otázky týkající se bezpečí

Dotazníkové šetření reprezentativního vzorku obyvatel. Zajišťuje město Štětí, koordinátor PZM a MA21

1x za dva/tři roky

(hodnocení na stupnici 0–10 při průzkumu ECI A.1)

2

Počet trestných činů (= index kriminality)

Počet trestných činů – obecná kriminalita celkem (nápad trestné činnosti) zaznamenaných Policií ČR ve městě Štětí na 10 tisíc obyvatel.

Počet na 10 tisíc obyvatel

Policie ČR, naplnění indikátoru zajistí: velitel Městské policie

Roční

3

Spokojenost s fungováním městské policie (ECI A.1)

Spokojenost reprezentativního vzorku obyvatel města Štětí s dostupností (časovou) a kvalitou služeb městské policie. Dotazníkové šetření se může realizovat v rámci sledování indikátoru ECI A.1.

Dosažené bodové hodnocení – průměr spokojenosti za 2 otázky týkající se městské policie (kvalita a dostupnost)


1x za dva/tři roky

Počet zjištěných uživatelů návykových látek (nealkoholových) na 1000 obyvatel města.

Počet uživatelů dle kvalifikovaného odhadu pracovníků K-centra

Sdělí K-centrum na žádost OSV po ukončení kalendářního roku

Roční

4

Počet uživatelů drog


pokračování na straně 29

28


Tabulka: Navržené místně specifické indikátory (pokračování ze strany 28) č.

indikátor

definice

jednotka

zdroj dat

četnost

5

Podíl osob ohrožených chudobou

Udává procento příjemců dávek za minulý rok k celkovému počtu zletilých obyvatel Počet vyplacených 1) dávek příspěvku na živobytí a 2) dávek příspěvku na bydlení (sledovat samostatně).

%

Městský úřad, OSV

Roční

6

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob

Udává procento dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) z celkového počtu zletilých osob.

%

Úřad práce

Roční

7

Podíl bytů s podporovaným bydlením

Počet bytů se sociálním nájemným (včetně bytů v domech zvláštního určení a startovacích bytů), které jsou ve městě dostupné, na počet bytů v bytových domech (mají 4 a více bytových jednotek).

%

Městský úřad, OMI

Roční

8 a

Počet poskytovaných sociálních služeb

Počet registrovaných poskytovaných sociálních služeb ve městě

Počet služeb

Poskytovatelé služeb (shromáždí je Městský úřad, OSV)

Roční

8 b

Počet obsloužených klientů sociálních služeb

Počet obsloužených klientů registrovanými poskytovateli sociálních služeb.

Počet klientů

Poskytovatelé služeb (shromáždí je Městský úřad, OSV)

Roční

9

Podíl dětí využívajících organizované volnočasové aktivity ve městě

Udává procento dětí ve věku do 16 let pravidelně navštěvujících dostupné mimoškolní organizované aktivity (kroužky, kluby apod.).

%

Např. v rámci dotazníkového šetření „Cesty dětí do/ze školy, zajišťuje město Štětí (koordinátor PZM a MA21)

1x za dva/tři roky

10

Činnost aktivních spolků zaměřených na volný čas, kulturu, sport a společenský život

Objem finančně uspokojených žádostí spolků k celkovému finančnímu objemu žádostí (o příspěvek od města na realizované aktivity ve městě v uplynulém roce.

%

Městský úřad, OE

Roční

11

Spokojenost obyvatel s kvalitou veřejného prostoru (ECI A.1)

Spokojenost reprezentativního vzorku obyvatel města s celkovou kvalitou veřejného prostoru vyjádřená průměrem za položky: kvalita veřejných prostranství, náměstí a ulic; zastavěných ploch a výstavby; odvozu odpadu; čistoty města. Dotazníkové šetření se může realizovat v rámci sledování indikátoru ECI A.1.

Dosažené bodové hodnocení – průměr za uvedené 4 položky týkající se kvality veřejného prostoru


1x za dva/tři roky

12

Plocha brownfields (průmyslových a zemědělských)

Rozloha brownfields (deprimovaných ploch a nevyužívaných objektů) průmyslových a zemědělských.

m2

Data nejsou v plné míře centrálně evidována. Údaje zajistí Městský úřad, OSŽP

1x za dva roky

13

Počet opuštěných objektů bydlení

Počet evidovaných objektů – počet opuštěných obytných objektů.

Počet

Data nejsou v plné míře centrálně evidována. Údaje zajistí Městský úřad, OSŽP

1x za dva roky

14

Podíl udržovaných cest

Podíl udržovaných cest (cyklostezek, lesních, polních a dalších cest) k celkové plánované délce optimalizované cestní sítě v územním obvodu města dle ÚP.

%

Městský úřad, OSŽPD, vstupní data z ÚPD (nový ÚP v roce 2016) a terénní průzkum průchodných cest

Roční


pokračování na straně 30

29


Tabulka: Navržené místně specifické indikátory (pokračování ze strany 29) č.

indikátor

definice

jednotka

zdroj dat

četnost

15

Spokojenost obyvatel s kvalitou místního ovzduší (ECI A.1)

Spokojenost reprezentativního vzorku obyvatel města s kvalitou ovzduší. Dotazníkové šetření se může realizovat v rámci sledování indikátoru ECI A.1.

Míra spokojenosti


1x za dva/tři roky

16

Množství uklizeného odpadu z černých skládek

Hmotnost odpadu, který byl na skládkách v kalendářním roce uklizen.

Hmotnost v t

Město Štětí, ŠKS – Štětské komunální služby

Roční

17

Množství komunálního odpadu po vytřídění

Množství odpadu, které nebylo vytříděno, celkem za 1 kalendářní rok.

Kg/obyvatele

Město Štětí, ŠKS – Štětské komunální služby

Roční

18

Spokojenost obyvatel s kvalitou veřejné zeleně (ECI A.1)

Spokojenost reprezentativního vzorku obyvatel města s kvalitou veřejné zeleně a parků. Dotazníkové šetření se může realizovat v rámci sledování indikátoru ECI A.1.

Míra spokojenosti

1x za dva/tři roky

(průměrné hodnocení spokojenosti na stupnici 0–10)


Rozvoj občanské společnosti

Počet organizací, osadních výborů a spolků působících na administrativním území města.

Počet

Městský úřad, OS

Roční

19

(průměrné hodnocení spokojenosti na stupnici 0–10)

30

Hodnocení rozvoje obcí, měst a regionů

Recommend Documents