Omice Územní studie dlouhodobého rozvoje obce
Objednatel: zastoupená:
obec Omice Tet ická 51 664 41 Troubsko starostou Radovanem Puklem
Zhotovitel:
atelier ERA, sdru ení architekt Fixel & Pech Ing. arch. Pech Zbyn k Sob ická 27, 614 00 Brno Adresa atelieru a pro korespondenci Hudcova 78, 612 00 Brno tel. 541513597
[email protected]
Konzultace:
AGERIS spol. s r.o. – ivotní prost edí, krajina, ekologie Ing. Ji í Matula – doprava Ing. Vít zslav Van k – technická infrastruktura VAS,a.s. divize Brno – venkov – technická infrastruktura
listopad 2009
Obsah
1. 1.1. 1.2. 2. 2.1. 2.2. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 4. 4.1. 4.2.
Základní údaje Hlavní cíle ení ehled podklad Socioekonomické podmínky mo ného rozvoje obce Sociodemografická východiska rozvoje obce Obecní rozpo et ve vazb na mo ný budoucí rozvoj obce Podklady pro zpracování dlouhodobého rozvoje obce Vyhodnocení sou asného stavu vyu ití území Vyhodnocení vývoje území Rozvojové zám ry Návrh dlouhodobého rozvoje obce Varianty Varianta E
2 2 2 3 3 10 13 13 18 19 23 23 24
1
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Hlavní cíle
ení
Hlavním cílem p edkládané studie je zpracování územn plánovacího podkladu, který dává p edstavu o dal ím mo ném rozvoji obce Omice. Územn plánovací podklad stanovuje podmínky a p edpoklady rozvoje obce ve t ech asových horizontech pro p ípravu a zpracování územn plánovací dokumentace obce: § § § 1.2.
Zm ny sou asného schváleného územního plánu obce Podklad pro formulování Zadání nového územního plánu obce Dlouhodobá p edstava o rozvoji a podob obce ehled podklad
Územn analytické podklady, správního území obce s roz enou p sobností lapanice, listopad 2008 URBANISMUS ARCHITEKTURA DESIGN-STUDIO, spol.s r.o. Po izovatel – M stský ú ad lapanice, odbor výstavby, odd lení územního plánování a památkové pé e Územn plánovací podklad zpracovaný pro ORP (obec s roz enou p sobností) lapanice byl pro p edkládanou studii vyu it ve dvou rovinách. V první byla vyu ita data ÚAP (územn analytické podklady) poskytnutá M stským ú adem lapanice pro k.ú. obce Omice. Tato zdrojová data charakterizují aktuální stav vyu ití území obce, základní technické obslu né systémy obce, hodnoty území a územní limity vyu ití území. Druhou rovinou je interpretace RURÚ (rozbor udr itelného rozvoje území) pro obec Omice v kontextu ORP lapanice. Územní studie aglomera ních vazeb m sta Brna a okolí, listopad 2009 Atelier ERA Zadavatel – Jihomoravský kraj + Statutární m sto Brno Územn plánovací podklad vymezující a hodnotící aglomera ní vztahy m sta Brna jeho okolí. Podklad pro zpracování Zásad rozvoje Jihomoravského kraje.
Územn plánovací dokumentace
Zástavba lokality „Záhumenice“, listopad 2007 VOCHTA atelier s.r.o.
Územní plán obce Omice, erven 1999 Ing. arch Lud k Stojan Územní plán schválen usnesením Zastupitelstva obce Omice ze dne 22.6.1999, závazná ást vydána obecn závaznou vyhlá kou Obce Omice .1/1999.
Studie zpracovaná jako podklad pro zm nu územního plánu. Zám rem je výstavba 11 RD kolem komunikace naproti bývalým „vojenským“ bytovkám.
Zm ny .I k ÚPN SÚ Omice, duben 2001 Ing. arch Lud k Stojan Zm na .I schválena usnesením Zastupitelstva obce Omice dne 7.11.2001, závazná ást vydána obecn závaznou vyhlá kou Obce Omice. Zm na .II ÚPO Omice, duben 2008 Ateliér PROJEKTIS Zm na . II vydaná Zastupitelstvem obce Omice dne 19.3.2009, .j.:9/1903/09. Nabytí ú innosti 8.4.2009. Zm na .III Územního plánu obce Omice – Návrh zadání, kv ten 2009 Po izovatel – M stský ú ad lapanice, odbor výstavby, odd lení územního plánování a památkové pé e vodem po ízení zm ny .III je vytvo ení územních podmínek pro roz ení dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice z d vodu zkapacitn ní dálnice.
Omice – Územní studie s regula ními prvky - lokalita Z9, 2009 Atelier Ti novka Zastavovací studie í podrobné regula ní podmínky pro území ur ené k zástavb rodinnými domy na základ schválené zm ny územního plánu obce. Pro dopracování studie byla Zastupitelstvem obce schválena k dopracování verze .I. V lokalit je navr ena výstavba 11 RD (t i samostatn stojící, ostatní adové). Omice – Obytná zóna NIVY – SEVER, leden 2009 Studie zpracovaná jako podklad pro zm nu územního plánu. Zám rem je výstavba 20 RD a areálu Domovy d chodc v severní ásti obce, v etn nového dopravního napojení na silnici III/3946 Tet ice - Omice – Troubsko. Ostatní podklady Mapový podklad, ortofotomapy Digitální podoba katastrální mapy z roku 2008 a ortofotomapy z roku 2007 byly zpracovateli poskytnuty obcí Omice.
Územn plánovací podklady Politika územního rozvoje eské republiky, 2009 Územn plánovací podklad schválený vládou R
Vlastnické vztahy Aktuální p ehled pozemk ve vlastnictví obce byl zpracovateli poskytnut obcí Omice. Stav je evidovaný k 04. 2009.
Základní dokument územního rozvoje eské republiky. Územní prognóza Jihomoravského kraje, erven 2004 U.A.D. studio, spol. s.r.o., atelier ERA Územn plánovací podklad dávající p edstavu o územním rozvoji kraje.
2
2. SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY MO NÉHO ROZVOJE OBCE 2.1. Sociodemografická východiska rozvoje obce
4. Obyvatelstvo podle národnosti
Jedním z podstatných trend sou asného vývoje obcí a sídelní struktury v okolí velkých m st je proces suburbanizace, který je mo no charakterizovat jako prostorovou zm nu osídlení vyvolanou hromadným st hováním obyvatel z centrálních ástí stských aglomerací na jejich okraje a za jejich administrativní hranice p i zachováním úzkých funk ních vztah osídlených území se sídelními jádry. Suburbanizace je vyvolána neustále rostoucími prostorovými nároky a po adavky na komfort a je doprovázena zvý enou hybností realizovanou p edev ím prost edky individuální dopravy. Tímto zp sobem kolem velkých st vznikají území intenzivních aglomera ních vazeb, kde p evládají odst edivé vazby bydlení a dost edné vazby za prací a ve kerou vybaveností. Podle intenzity vazeb je mo no vymezit území aglomerace jádrového sídla, které bez ohledu na administrativn správní hranice funguje jako jeden organický celek.
Obyvat.s esk.,morav.nebo slez.národn.
658
Cizinci s dlouhodobým pobytem
0
Osoby s ob anstvím Slovenské republiky
2
Osoby s ob anstvím zemí Evropské unie
0
5. Obyvatelstvo podle nábo enského vyznání Obyvatelstvo v ící
275
Nezji
111
né vyznání
Omice jsou vzhledem ke své poloze sou ástí území intenzivních aglomera ních vazeb m sta Brna a také sou ástí Brn nské aglomerace, která není administrativn vymezena. Omice tedy plní funkci reziden ního zázemí m sta Brna a jejich rozvoj musí být konfrontován s mo nostmi rozvoje celé aglomerace. Pouze koordinovaný rozvoj m sta a obcí v jeho zázemí m e vytvo it podmínky trvalé udr itelnosti, v podob vyvá enosti sociální soudr nosti, kvality ivotního a p írodního prost edí a ekonomické prosperity.
6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
V rámci Územní studie Omic byl proveden rozbor dostupných ukazatel socioekonomického vývoje, které jsou vázány na obec. Základní údaje je mo no odvodit pouze ze s ítání SLBD 2001, které jsou dostate podrobné. Bohu el tato data není mo no v plné i sledovat ve vývoji, proto e krom s ítání není vytvo ena odpovídající datová základna. Z t chto d vod byly porovnány pouze údaje sledující po et obyvatel, p irozený p ír stek obyvatel, p ír stek obyvatel migrací, celkový p ír stek obyvatel a po et dokon ených byt . U ostatních sledovaných ukazatel byla porovnána hodnota s pr rnou hodnotou za ORP (správní území obcí s roz enou sobností), okres a celý kraj.
7. Ekonomicky aktivní podle odv tví
Ekonomicky aktivní celkem v tom
694
z toho mu i
328
z toho eny
366
2. Obyvatelstvo podle v ku Obyvatelstvo celkem k 1.3.2001 v tom ve v ku
694 0-14
120
15-64
465
65 a více let
109
v tom podle stupn vzd lání
574 bez vzd lání, základní v . neukon eného
145
vyu ení a st . odborné bez mat.
208
úplné st ední s maturitou
138
vy í odborné a nástavbové
18
vysoko kolské
57
nezji
8
né vzd lání
314
nezam stnaní celkem
31 345
zem
z toho podle odv tví
8. Vyjí Vyjí
lství, lesnictví, rybolov
13
pr mysl
70
stavebnictví
45
obchod,opravy motor. vozidel
40
doprava, po ty a telekomunikace
41
ve ejná správa, obrana, soc. zabez.
19
kolství, zdravot., veter. a soc. inn.
46
jící do zam stnání jící do zam stnání
celkem mimo obec
248
denn mimo obec
211
denn mimo obec nad 60min.
17
9. Po ty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti
233
Cenzové domácnosti
273
3. Obyvatelstvo podle stupn vzd lání Obyvatelstvo 15 leté a star í
zam stnaní celkem
Ekonomicky aktivní celkem
Údaje ze SLBD 2001 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Obyvatelstvo celkem k 1.3.2001
345
v tom
úplné rodiny
163
neúplné rodiny
32
nerodinné domácnosti
1
domácnosti jednotlivc
77
3
Vyjí ka a dojí ka z Omic za prací a do kol
10. Domovní fond Trvale obydlené domy
204
Trvale obydlené domy - rodinné domy
199
Neobydlené obydlené domy celkem
53
Neobydlené obydl.domy-slou . k rekreaci
9
Pr
47
rné stá í trvale obydlených dom
Domy podle vlastnictví
soukromých osob
195
obce, státu
5
bytové dru stvo - SBD
0
ostatní vlastnictví
3
11. Domy podle technického vybavení Trvale obydlené domy
204 ípojkou na kanaliza ní sí
Po et dom vybavených
145
vodovodem
197
plynem
157
úst edním topením
158
12. Bytový fond Trvale obydlené byty
233
Trvale obydlené byty v rodin. domech
213
Neobydlené byty
54
13. Obydlené byty podle právního d vodu u ívání Obydlené byty úhrnem
z toho podle právního d vodu u ívání
233 ve vlastním dom
190
v osobním vlastnictví
0
nájemní
21
lena bytového dru stva
0
14. Technické vybavení byt Obydlené byty úhrnem
Byty podle vybavení
Vztahy vyjí ky a dojí ky za prací a do kol je mo no odvodit pouze ze s ítání SLBD, které bylo naposledy provedeno v roce 2001 (dal í ítání bude provedeno v roce 2011). Vyjí
ka z Omic za prací a kol dle SLBD 2001
okres dojí ky Hl. m. Praha eské Bud jovice Liberec Pardubice Ústí nad Orlicí ebí ebí ebí Blansko Blansko Brno-m sto Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Znojmo Olomouc Prost jov
obec dojí ky Praha Temelín Liberec Pardubice eská T ebová ezník Nám nad Oslavou Rapotice Blansko Lip vka Brno Babice nad Svitavou Hlína Ivan ice Ku im Mod ice Moravany Ostopovice Ostrova ice Rosice St elice Tet ice Troubsko Vojkovice Zastávka ele ice Znojmo Olomouc Prost jov
233 plyn v byt
179
vodovod v byt
223
ipojení na ve ejnou kanaliza ní sí
171
úst ední topení, etá ové topení
195
vlastní koupelna, sprchový kout
215
Z hlediska budoucího vývoje Omic byly sledovány tyto problémové okruhy, které jsou klí ové pro rozvoj obce: § Vyjí ka a dojí ka za prací a do kol § st po tu obyvatel § ková struktura obyvatel
dojí 3 1 1 1 1 1 1 7 1 1 214 1 2 1 1 1 1 1 1 16 58 4 34 2 12 1 4 1 1 374
jící celkem dojí 0 0 1 1 1 0 0 0 1 0 44 1 0 0 0 0 0 0 1 4 46 0 24 0 5 1 2 0 0 132
jící do kol celkem dojí 3 1 0 0 0 1 1 7 0 1 170 0 2 1 1 1 1 1 0 12 12 4 10 2 7 0 2 1 1 242
jící za prací celkem
Dojí ka do Omic za prací a do kol na základ výsledk SLBD 2001
okres vyjí ky Strakonice Brno-m sto Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Vy kov Vy kov
obec vyjí ky dojí Vod any Brno Hlína Pr tice Rosice Troubsko Velatice Zastávka Vy kov Rousínov
jící celkem dojí 1 10 1 1 3 1 1 3 1 1 23
jící do kol celkem dojí 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1
jící za prací celkem 1 10 1 1 3 1 0 3 1 1 22
4
Vyjí ka za prací na základ výsledk SLBD 2001 v oblasti intenzivních aglomera ních vazeb Brna
Vyjí ka do kol na základ výsledk SLBD 2001 v oblasti intenzivních aglomera ních vazeb Brna
V roce 2001 m lo z hlediska vyjí ky za prací z Omic dominantní postavení m sto Brno s denní vyjí kou 170 obyvatel (to je 43% z ekonomicky aktivních obyvatel a zárove 70% z celkové vyjí ky z obce). Dál í sm ry vyjí ky jsou podstatn slab í (St elice – 12, Rosice – 12, Troubsko – 10, Zastávka – 7 a Rapotice – 7)
Z hlediska vyjí ky do základní koly byla nejpodstatn í vazba do St elic – 46 ák a Troubska - 24 ák . Vyjí ka do st edních a vy ích kol byla realizována p edev ím do Brna v po tu 44 student a ák . Z vý e uvedeného pro Omice jasn vyplývá dominantní postavení Brna jako cíle vyjí ky za prací i do kol. Podtstatn slab í vazby jsou vazby na St elice a Troubsko. Zárove je patrné, e dojí ka do Omice je zanedbatelná. Tento trend bude s nejv í pravd podobností pokra ovat i v budoucnu, kdy bude význam Brna neustále sílit.
5
st po tu obyvatel Omic v kontextu Brn nské aglomerace ist hovalí a vyst hovalí obyvatelé v období 1971 a 2008
Narození a zem elí obyvatelé v období 1971 a 2008
ír stky po tu obyvatel v období 1971 a 2008
Celkový p ír stek po tu obyvatel v období 1971 a 2008
6
Celkový p ír stek po tu obyvatel v období 1971 a 2008
Celkové p ír stky obyvatel 1980 a 2007 (porovnání v rámci Brn nské aglomerace)
Vývoj po tu obyvatel (dom ) v období 1868 a 2007 Z analýzy vývoje po tu obyvatel provedené na p edcházejících grafech vyplývá závislost r stu po tu obyvatel p edev ím na migra ních vlnách vyvolaných novou výstavbou a to v letech 1983 a 2003, které byly doprovázeny pom rn nízkým vyst hováním z obce a nevýrazným poklesem po tu obyvatel p irozenou m nou. Na nár stu po tu obyvatel v letech 1989, 1996 a 2000 se podílel p edev ím vy í p ír stek obyvatel p irozenou m nou. Z hlediska rozlo ení celkového p ír strku obyvatelstva v dekádách 1980, 1991, 2001 a 2007 a jejich porovnání s pr ry Brn nské aglomerace (oblasti, v které je mo no sledovat intenzivní aglomera ní vazby Brna a jeho okolí) je mo no u init tyto záv ry: § §
V období 1991 a 2001 dosáhl nár s po tu obyvatel v Omicích asi 6% a p evý il o 3 % pr rné hodnoty území intenzivních aglomera ních vazeb Brna, které vykázalo asi 3% nár st (Brno v této dob ztratilo 3% obyvatel). V následujícím období 2001 a 2007 do lo sice k nár stu po tu obyvatel v Omicích o 4%, ale v porovnání s pr ry území intenzivních aglomera ních vazeb Brna je patrné zpomalení nár stu o 8% (Brno v této dob ztratilo 2% obyvatel)
Zpomalení r stu po tu obyvatel po roce 2000 je mo no vid t v dopadu záporného p irozeného p ír stku obyvatel, který je d sledkem stárnoucí v kové struktury obyvatel, a ni ího p ír stku obyvatelstva migrací v d sledku malého vyu ití nových rozvojových ploch pro bydlení.
7
V souvislosti s úvahami o r stu po tu obyvatel je nutno vzít v úvahu celkový demografický potenciál Brn nské aglomerace, který je mo no odvodit z práce „Demografický vývoj obyvatelstva m sta Brna a okolí“ (SEIDENGLANZ a kol.: CRR MU, 2008) St ední varianta prognózy vývoje obyvatel m sta Brna a jeho zázemí do roku 2036
Zázemí Brna
Brno
ková kategorie 0 - 14 abs. v% 15 - 64 abs. v% 65 + abs. v% Celkem 0 - 14 abs. v% 15 - 64 abs. v% 65 + abs. v% Celkem Celkem BA
2006 47 825 13,0 258 812 70,6 60 063 16,4 366 700 12 184 15,2 56 271 70,2 11 703 14,6 80 159 446 859
2011 52 101 14,0 251 708 67,5 69 245 18,6 373 054 12 729 15,2 57 367 68,5 13 651 16,3 83 748 456 802
2016 59 105 15,7 240 413 63,7 77 800 20,6 377 318 13 809 15,9 57 147 65,8 15 807 18,2 86 849 464 167
2021 60 734 16,0 233 720 61,6 84 778 22,4 379 232 14 098 15,8 57 643 64,6 17 340 19,5 89 230 468 462
2026 57 249 15,1 234 077 61,8 87 328 23,1 378 654 14 103 15,5 58 777 64,6 18 197 20,0 90 986 469 640
2031 53 458 14,2 233 817 62,1 89 209 23,7 376 484 13 831 15,0 59 472 64,5 18 902 20,5 92 204 468 688
Vývoj po tu obyvatel m sta Brna a jeho zázemí od roku 1950–2001 a p edpokládaný vývoj do roku 2031
2036 52 533 14,0 231 883 61,9 90 147 24,1 374 563 13 895 14,9 59 403 63,7 19 863 21,3 93 254 467 817
Odhad budoucí struktury obyvatelstva podle pohlaví a v ku je zalo ena na p sobení t í faktor – vy í úrovní úhrnné plodnosti, v ím vzestupem nad je do ití a p edev ím vy í kladnou hodnotou celkového migra ního salda. Toto zp sobí: § do roku 2036 se v populaci m sta Brna oproti roku 2006 absolutn (o cca 30 000) i relativn (o cca 7 %) zvý í zastoupení osob ve v ku 65 a více rok , § po etnost i relativní zastoupení d tské slo ky obyvatelstva (osob ve v ku 0 a 14 rok ) se v souvislosti s rostoucí velikostí úhrnné plodnosti také mírn zvý í (o 5 000, respektive o 1 %), § osoby v produktivním v ku (15 a 64 rok ) budou v Brn i ve st ední variant tvo it nejposti en í kategorii, jejich po et a podíl na celkovém obyvatelstvu se do roku 2031 sní í konkrétn o cca 25 000 osob (o 8 %), § v zázemí vzroste podíl obyvatel nad 65 let o cca 13 000 obyvatel (o 7 %), § tská slo ka obyvatel posílí o více ne 3 000, av ak relativn poklesne o 0,3 %, § po et obyvatel v produktivním v ku vzroste absolutn o více ne 3 000, relativn v ak dojde ke sní ení podílu této slo ky o tém 7 %. K p inám t chto zm n pat í p edev ím následující skute nosti: § esun silných povále ných ro ník do vy ích v kových kategorií po roce 2010, § esun silných ro ník narozených v pr hu 70. let 20. století do poproduktivního v ku po roce 2035, § postupný vstup slab ích ro ník do produktivního v ku.
Po et obyvatel Brn nské aglomerace bude p ibli do roku 2020 r st, poté pravd podobn dojde k mírnému poklesu. Území aglomerace v ak z stane i nadále migra atraktivní. Migra ní atraktivita aglomerace bude sni ovat ztrátu obyvatelstva p irozenou m nou. Pravd podobn se jí v ak nepoda í tuto ztrátu zcela kompenzovat. Mezi p ist hovalými budou tvo it významný podíl lidé narození mimo hranice eské republiky, a to p ist hovalí jak z východní a jihovýchodní Evropy, ze zemí EU a stále více i ze zemí mimoevropských. V souvislosti se zvý eným po tem p ist hovalých se m e nepatrn zm nit národnostní struktura (zvý ení podílu ob an ze stát východní Evropy a z blízkého Východu). Z d vod mo ného o ekávaného p etrvávání hospodá ské krize dojde také zvý ení se flexibility pracovních sil, která je nyní v R oproti zbytku „západního sv ta“ velmi nízká. To se projeví jednak zvý eným st hováním se za prací, ale také zv ením dojí kové vzdálenosti za prací. Pro n které sociální skupiny bude ekonomicky neúnosné st hování za prací, ale situaci budou it del í dojí kou. Vý e uvedené skute nosti ukazují, e oblast Brn nské aglomerace má do zna né míry omezený demografický potenciál i kdy bude z ejm vykazovat mírný nár st po tu obyvatel, který bude sm ovat do oblastí s výhodnými podmínkami dostupnosti Brna, kvalitou p írodního zázemí a v neposlední ad bezproblémovou realizací doprovázenou výhodnými ekonomickými podmínkami. Ve výsledku p jde o sout obcí p ilákat na své území ást ekávaného demografického potenciálu prost ednictvím nabídky realizovatelných ploch. Územní nabídka musí být úm rná k sou asné velikosti obce a v danných podmínkách ekonomicky realizovatelná z hlediska o ekávaných podmi ujících investic do technické, dopravní a ob anské vybavenosti. Zalo ení p íli velkorysých koncepcí sebou nese velké riziko jejich nenapl ní a vytvo ení vit ních disproporcíi, které se projeví v jejich ka dodenním fungování a neschopnosti realizovat ú inná opat ení p es rozpo et obce.
8
ková struktura obyvatelstva Omic ková struktura obyvatelstva Omic v roce 2007
ková strutruktura obyvatelstva Omic v porovnáním s pr rnými hodnotami dosahovanými v okolních územích obcí s roz enou p sobností (ORP), kde se projevují intenzivní aglomera ní vazby Brna a jeho okolí, za íná být siln nep íznivá. Na základ údaj z roku 2007 dochází k podstanému stárnutí populace oproti pr • edproduktivní skupina (0 a 14 rok ) je o 1% ni í ne ORP lapanice, • Produktivní skupina (15 a 59 rok ) je o 7,4% ni í ne ORP lapanice. • Poproduktivní skupina (nad 60 rok ) je o 8,3% vy í ne ORP lapanice.
m okolí:
Negativní trend stárnutí obyvatelstva na jedné stran signalizuje sní ení pot eb kapacit kolských za ízení, ale na stran druhé vyvolává pot ebu it problematiku sociálních slu eb pro star í v kové kategorie. Tyto skute nosti se odrazí ve skladb rozpo tu obce. Jedním z rozvojových cíl obce by m lo být vytvo ení podmínek pro zvrácení tohoto negativního trendu.
Porovnání vybraných ukazatel Omic za období 2001 a 2008
9
2.2. Obecní rozpo et ve vazb na mo ný budoucí rozvoj obce V rámci prací na územní studii byly analyzovány dostupné ve ejné rozp ty obce za období 2007, 2008 a 2009. P íjmy Po et obyvatel v p edcházejícím roce
2007 710
2008 722
Výdaje
2009 735
Výdaje kapitálové
2008
2009
1 800 000 K
25,1%
5 524 000 K
46,4%
5 100 000 K
44,5%
250 000 K
3,5%
190 000 K
1,6%
310 000 K
2,7%
36 000 K
0,5%
36 000 K
0,3%
38 000 K
0,3%
Pitná voda
500 000 K
7,0%
130 000 K
1,1%
130 000 K
1,1%
6 127 K
7 569 K
7 619 K
Místní komunikace
íjmy na obyvatele bez da ových p íjm a rezervy
1 479 K
2 470 K
2 450 K
Dopravní obslu nost -IDS JMK
íjmy na obyvatele bez rezervy
7 606 K
10 040 K
10 069 K
Da ová výt nost na obyvatele
2007
4 350 000 K
60,8%
5 465 000 K
45,9%
5 600 000 K
48,9%
Kanalizace
590 000 K
8,2%
785 000 K
6,6%
660 000 K
5,8%
240 000 K
3,4%
285 000 K
2,4%
300 000 K
2,6%
Mate ská kola
150 000 K
2,1%
220 000 K
1,8%
220 000 K
1,9%
20 000 K
0,3%
20 000 K
0,2%
20 000 K
0,2%
ísp vky Z
0,0%
120 000 K
1,0%
6 000 K
0,1%
7 000 K
0,1%
7 000 K
0,1%
Místní knihovna
12 000 K
0,2%
18 000 K
0,2%
13 000 K
0,1%
Da z nemovitosti
200 000 K
2,8%
190 000 K
1,6%
200 000 K
1,7%
Místní rozhlas, Kabelová televize
40 000 K
0,6%
74 500 K
0,6%
40 000 K
0,3%
Ubytovací kapacita
60 000 K
0,8%
105 000 K
0,9%
85 000 K
0,7%
Místní zpravodaj
3 000 K
0,0%
3 000 K
0,0%
5 000 K
0,0%
30 000 K
0,4%
70 000 K
0,6%
50 000 K
0,4%
lovýchova - h
100 000 K
1,4%
270 000 K
2,3%
150 000 K
1,3%
5 000 K
0,1%
5 000 K
0,0%
5 000 K
0,0%
Kultura
20 000 K
0,3%
20 000 K
0,2%
50 000 K
0,4%
10 000 K
0,1%
25 000 K
0,2%
10 000 K
0,1%
Bytové hospodá ství
0,0%
460 000 K
3,9%
150 000 K
1,3%
íjem - zpravodaj
7 000 K
0,1%
7 000 K
0,1%
7 000 K
0,1%
Ve ejné osv tlení
400 000 K
5,6%
150 000 K
1,3%
310 000 K
2,7%
Pronájem pozemk
30 000 K
0,4%
45 000 K
0,4%
10 000 K
0,1%
Místní h bitov
10 000 K
0,1%
6 000 K
0,1%
10 000 K
0,1%
Pronájem byt
0,0%
420 000 K
3,5%
450 000 K
3,9%
Místní in enýrské sít
4 000 K
0,1%
5 000 K
0,0%
4 000 K
0,0%
Pronájem byt -slu by
0,0%
40 000 K
0,3%
0,0%
Komunální slu by
45 000 K
0,6%
67 000 K
0,6%
226 000 K
2,0%
300 000 K
4,2%
300 000 K
2,5%
400 000 K
3,5%
Komunální odpad
530 000 K
7,4%
510 000 K
4,3%
565 000 K
4,9%
70 000 K
1,0%
110 000 K
0,9%
70 000 K
0,6%
Pé e o vzhled obce a ve ejnou zele
80 000 K
1,1%
157 500 K
1,3%
115 500 K
1,0%
15 000 K
0,2%
15 000 K
0,1%
15 000 K
0,1%
Sociální pé e o pot ebné ob any
300 000 K
4,2%
336 000 K
2,8%
273 000 K
2,4%
30 000 K
0,4%
30 000 K
0,3%
31 000 K
0,3%
Po ární ochrana - dobrovolná ást
90 000 K
1,3%
120 000 K
1,0%
202 000 K
1,8%
27 000 K
0,4%
50 000 K
0,4%
45 000 K
0,4%
Bezpe nost a po ádek
0,0%
53 000 K
0,5%
0,0%
59 600 K
0,5%
95 900 K
0,8%
Zastupitelé obce
1 760 000 K
24,6%
4 659 400 K
39,1%
4 054 700 K
35,4%
7 160 000 K
100,0% 11 908 000 K
100,0% 11 455 600 K
100,0%
Da ové p íjmy Poplatek za likvidaci komunálního odpadu ísp vek za vyu ítí odpadu Poplatek psi
íjmy z dobývací innosti íjem z prodej zbo í zakoupeného za ú elem prodeje Poskytování slu eb kabelové televize
íjem sto né íjem d chodci ob dy Ostatní p íjmy z pronájmu majetku íjem z poskytování slu eb Úrokové p íjmy Neinvesti ní dotace Financování - rezerva minulých let íjmy celkem
innost místní správy Dotace - t lovýchovná innost - Sokol Omice Pronájem - Sokol Omice
0,0% 600 000 K
8,4%
872 000 K
7,3%
785 000 K
6,9%
1 400 000 K
19,6%
1 714 000 K
14,4%
1 936 100 K
16,9%
170 000 K
2,4%
0,0%
0,0%
30 000 K
0,4%
0,0%
0,0%
Neinvesti ní dotace kolám Výdaje celkem Provozní výdaje na obyvatele
0,0% 7 160 000 K
100,0%
120 000 K 11 908 000 K
7 549 K
8 842 K
ebytek rozpo tu
4 659 400 K
4 054 700 K
Skute né výdaje
2 500 600 K
7 853 300 K
3 522 K
10 877 K
Skute né výdaje na obyvatele
0,0%
1,0% 100,0%
110 000 K 11 455 600 K
1,0% 100,0%
8 647 K
10
íjmy a výdaje obce za období 2007, 2008 a 2009 p epo ítané na 1 obyvatele
íjmy obce za období 2007, 2008 a 2009
íjmy a výdaje p epo ítané na 1 obyvatele v roz po tec h 2007, 2008 a 2009
íjmy v roz po tec h 2007, 2008 a 2009 F inancová ní - rezerva minulých let Neinves ti ní dotace Úrokové p íjmy íjem z pos kytování s lu eb
8 647 K
Os tatní p íjmy z pronájmu majetku
8 842 K
P rovozní výdaje na obyvatele
íjem d chodci ob dy
3 522 K
íjem s to né P ronájem byt -s lu by
10 069 K
P ronájem byt
10 040 K
íjmy na obyvatele bez rezervy
P ronájem poz emk
2009
íjem - zpravodaj
7 606 K
2008
P os kytování s lu eb kabelové televize
2009
2007
íjem z prodej zbo í zakoupeného za ú elem prodeje
íjmy na obyvatele bez da ových p íjm a rezervy
íjmy z dobývací innos ti Ubytova cí kapacita
2 450 K
2008
2 470 K
2007
1 479 K
D a z nemovitos ti P oplatek ps i
7 619 K
ís p vek z a vyu ítí odpadu
Da ová výt nos t na obyvatele
P oplatek za likvidaci komunálního odpadu
7 569 K 6 127 K
D a ové p íjmy 0K
1 000 000 K
2 000 000 K
3 000 000 K
4 000 000 K
5 000 000 K
6 000 000 K
0K
2 000 K
íjmy
4 000 K
6 000 K
8 000 K
10 000 K
12 000 K
na o byv atele
Výdaje obce za období 2007, 2008 a 2009 Z analýzy p íjmové a výdajové stránky rozpo tu vyplývá:
Výdaje v roz po tec h 2007, 2008 a 2009
Rozpo ty posledních let jsou koncipované jako vyrovnané.
Neinves ti ní dotac e kolám P ronájem - S okol O mice Dotace - t lovýchovná innos t - S okol O mice innos t mís tní s právy Z as tupitelé obce B ezpe nos t a po ádek P o ární ochrana - dobrovolná ás t S ociální pé e o pot ebné ob any P é e o vz hled obce a ve ejnou zele K omunální odpad K omunální s lu by Mís tní in enýrs ké s ít Mís tní h bitov Ve ejné os v tlení B ytové hos podá s tví K ultura lovýchova - h Mís tní z pravodaj Mís tní rozhlas , K abelová televize Mís tní knihovna ís p vky Z Mate s ká kola K analiz ace P itná voda Dopravní obs lu nos t -ID S J MK Mís tní komunikace V ýdaje kapitálové 0K
1.
V rozpo tech je naopak vytvá ena rezerva, která je p ená ena do dal ího roku (v roce 2009 se jednalo o 35% celkových íjm ).
2.
Z hlediska p íjmové stránky nejvy í polo ky tvo í da ové p íjmy (49 a 61%) a p evád ná finan ní rezerva (25 a 35%). Tyto polo ky v sou tu p edstavují asi 85% p íjm . Ostatní p íjmové polo ky tvo í pouze 15% p íjm .
3.
Z hlediska výdajové stránky nejvy í polo ky tvo í kapitálové výdaje (25 a 46%) a výdaje na innost místní správy a zastupitelstva (22 a 28%). Tyto polo ky v sou tu p edstavují asi 53 a 68% náklad . Ostatní výdajové polo ky tvo í pouze pak 47 a 32% výdaj .
4.
Da ová výt nost na 1 obyvatele se v roce 2008 a 2009 dosáhla hodnoty 7 500 K .
5.
Celkové p íjmy bez finan ní rezervy na 1 obyvatele v roce 2008 a 2009 dosáhly hodnoty 10 000 K .
6.
Celkové p íjmy bez finan ní rezervy a da ových p íjm na 1 obyvatele v roce 2008 a 2009 dosáhly hodnoty 2 450 K .
7.
Provozní výdaje na 1 obyvatele v roce 2008 a 2009 dosáhly hodnoty 8 600 K .
2009 2008 2007
1 000 000 K
2 000 000 K
3 000 000 K
4 000 000 K
5 000 000 K
6 000 000 K
Výdaje
11
Mo ná rizika skokového rozvoje obce
Z vý e zmín ných údaj je mo no u init následující záv ry: A. Pro zaji ní b ného chodu obce je stávající pom r provozních náklad a p íjm epo ítaný na 1 obyvatele, schopen uspokojit pot eby obce. (v roce 2009 + 1422 K ).
bez finan ní rezervy
B. Za p edpokladu sní ení da ových p íjm vlivem ekonomické krize o 20 % bude pom r provozních náklad a íjm bez finan ní rezervy p epo ítaný na 1 obyvatele v zásad vyrovnaný. Pokud by da ové p íjmy klesly pod 80% bylo by nutno provoz obce dotovat z finan ní rezervy nebo jiných zdroj mimo rozpo et. Druhou mo ností je sní ení provozních výdaj , co by mohlo negativn ovlivnit chod obce (i kdy zde jsou jisté rezervy). C.
ípadný plynulý a neskokový nár st po tu obyvatel je mo no z hlediska rozpo tu obce akceptovat a pou ít vý e uvedeného pom ru p íjm a výdaj . To ov em platí pouze za p edpokladu, e nebude pot eba budovat nové podmi ující investice znamenající zvý ení kapitálových výdaj , které by vy adovaly vyu ití finan ní rezervy.
Pokud má být rozvoj obce trvale udr itelný a pokud mo no harmonický, m l by se vyvarovat skokovým r stovým stav m. To znamená v krátkém asovém období p ijmout v í po et obyvatel. Rizikem takovýchto stav m e být: §
Zalo ení velkorysé koncepce, u které se následn uká e, e není v sou asných podmínkách naplnitelná. Ji vlo ené investice vedou developera k p ehodnocení p vodního zám ru a p esv ování o ekonomické nezbytnosti zm ny zám ru, který bývá dost odli ný od p vodního ení. V sou asných ekonomických podmínkách je mo no o ekávat i alternativu ukon ení projektu v podob nedokon eného a nefunk ního celku.
§
í rozvojové reziden ní projekty, pokud se je poda í naplnit, p ivádí do obce v í skupinu obyvatel s odli ným ivotním stylem ne je styl ivota sou asných obyvatel. V inou jde o st ední t ídu m stského obyvatelstva s úzkými vazbami na m sto a m stským zp sobem ivota. Do zázemí m sta se st hují z pot eby bydlení v klidném prost edí a za podmínek snadn í a ekonomicky výhodn í výstavby. Tato skupina obyvatel vzhledem ke svému pracovnímu nasazení není p íli ochotná zapojit se do ka dodenního ivota obce (krom situací, kdy se cítí být ohro ena a hájí sv j vysn ný klidný domov p ed zm nami, které jejich teritorium ohro ují). V í integraci do ivota obce je mo no o ekávat pouze u obyvatel v poproduktivním v ku. P edproduktivní ást populace je na obec vázána pouze v p ípad existence p ed kolních a základní kolních za ízení. Ale i tato skupina obec následn opou tí dojí ním do m sta za vzd láním, slu bami a zábavou. Vznikají u ní nové p átelské vazby mimo obec a dojí ka se pro ni stává p eká kou. Plná integrace nových obyvatel do organismu obce je otázkou minimáln jedné generace.
§
Skokový nár st po tu obyvatel m e být doprovázen asov omezeným zvý ením pot eby kolských za ízení (tuto pot ebu je nutno sanovat z ve ejných rozpo ).
§
i skokovém nár stu obce je v inou nové území osídleno demograficky homogenním vzorkem populace, který po ur itém ase m e op t skokov zhor it v kovou skladbu obyvatelstva zvý ením procenta obyvatel v poproduktivním v ku.
D. V sou asnosti je mo no za takovéto investice pova ovat rekonstrukci OV a posílení kapacity vodního zdroje. Výhledov by mohlo jít o roz ení komunika ní sít obce a realizaci kolského za ízení. E. V p ípad skokového rozvoje bude nutno dohodnout s budoucím investorem finan ní pokrytí podmi ujících investic. Zárove je pot eba zvá it, zda nedojde k navý ení provozních výdaj nad rámec sou asných mo ností obce.
12
3. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO ROZVOJE OBCE
3.1. Vyhodnocení sou asného stavu vyu ití území ir í vztahy Ve struktu e osídlení nále í obec Omice do suburbánní zóny jádra aglomerace m sta Brna. Ta je charakterizována p edev ím komplexními vazbami na m sto Brno. Omice je samostatnou obcí, le ící západn od Brna, s p eva ující funkcí obytnou. Obec sousedí s m stem Brnem a Rosicemi a m stysem Ostrova ice.
Prostorové uspo ádání, bydlení Urbanistická struktura obce, zastoupená p edev ím bydlením, je pro obec Omice charakteristická ve dvou historických etapách vývoje. Pro první je charakteristický rozvoj obce v „náhorní poloze“ kolem komunikace spojující Troubsko s Tet icemi a bo ních místních slepých cest. Charakteristická je zástavba vesnickými domy s rozsáhlým zem lským zázemím. Druhá ást obce je nad údolím Bobravy zastav na „novými“ voln stojícími objekty. Územní plán ve své koncepci obec dostavuje v souladu se zalo enou urbanistickou strukturou. To neplatí v p ípad dlouhodobých rezerv, kdy je do organismu obce vlo en nový rozvojový ad. Nová zástavba vstupuje do druhého plánu struktury a zakládá nové obytné celky. Problematika obyvatel a bytového fondu je podrobn popsána v kapitole socioekonomických podmínek dal ího rozvoje obce.
Obec sousedí s obcemi Tet ice, St elice a Pop vky. Obec Omice spadá do správního obvodu obce s roz enou p sobností lapanice. Obec Omice se nachází v kopcovité oblasti nad údolím Bobravy. Okolní krajina je p evá lesnatá. Zastav né území obce se nachází v p ímém dotyku s lesy nebo zem lskou p dou vyu ívanou p edev ím jako louky a pastviny. Obec Omice je dopravn napojena na m sto Brno silnicí III/3946 p es Troubsko. Na Rosice a St elice pak silnicí III/3945. Obec Omice je díky své poloze mimo hlavní urbaniza ní osy dosud pon kud „ukryta a chrán na“ p ed civiliza ními dopady rozvoje Brn nské aglomerace.
Ve ejné ob anské vybavení V sou asnosti je základní ob anské vybavení v obci zastoupeno: § § § § §
Obecním ú adem mate skou kolou obchodem Sokolovnou hospodou
Obecní ú ad vykonává svou funkci ve stabilizovaném objektu. Mate ská kola je stabilizována a postupn rekonstruována. Stávající obchod je v provozu a byl nabídnut obci k odkoupení. Stravovací za ízení jsou v obci stabilizovány a jejich rozvoj je zalo en na aktuální poptávce a nabídce. Územní plán obce p edpokládal výstavbu nového kolského za ízení na obecních pozemcích v lokalit u h bitova. Stávající objekt kolky byl navr en k p estavb na Obecní d m. Zm nou .II ÚPO byla tato koncepce rozvoje ob anského vybavení v obci zamítnuta. Sport a rekreace Tato funkce je v obci Omice pom rn bohat zastoupena jak ve stavu, tak v rozvojových zám rech. Funk ní je fotbalové h a nov vybudovaný sportovní areál s tenisovými a univerzálními kurty. Návrh územního plánu po ítal s rozvojem sportovn rekrea ních aktivit v okolí eky Bobravy v oblasti tzv. Horního rybníka, kde navrhoval novou vodní plochu. Zm nou .II pak byla roz ena sportovn rekrea ní plocha v oblasti Dvorku pro mo nost realizace rekrea sportovního areálu spojeného s chovem koní. V oblasti Kývalky po ítá územní plán s dobudováním za ízení pro stanové a campingové ubytování a stabilizací chovu koní. Výroba, výrobní slu by Tato funkce je v sou asnosti v obci zastoupena zem lskou farmou, nacházející se v horní ásti obce. Územní plán navrhuje umístit mezi tuto farmou a stávající zástavbu obce objekty lehké výroby a drobných podnikatelských provozoven.
13
Ve ejná technická infrastruktura
Ve ejná dopravní infrastruktura
Odkanalizování území
elezni ní doprava Katastrálním územím obce Omice prochází jednokolejná elezni ní tra zastávka „Omice“ situovaná v jihovýchodní ásti obce.
.240 Brno – Jihlava – Havlí
v Brod. Obci slou í
V územním plánu obce zanesená výhledová trasa koridoru vysokorychlostní trat ji není aktuální. Dle dne ních dokument je trasa vedena v severní ásti k.ú. Omice, nad dálnicí D1. Silni ní doprava Obcí Omice prochází silnice III/3946 Tet ice – Omice – Troubsko. Pod obcí se tato silnice napojuje na silnici III/3945 Tet ice – St elice. Ob silnice se nachází ve správ Jihomoravského kraje. Vlastní dopravu v obci zaji uje soustava místních komunikací, která jsou ve správ obce. Návrh územního plánu po ítá s rozvojem místních komunikací pro pot ebu obsluhy nových rozvojových lokalit.
Kanalizace a OV jsou v majetku a provozování obce. V ji ní ásti obce je vybudována stávající jednotná kanaliza ní sí svedená k levému b ehu toku Bobrava, kde je po odleh ení zaúst na do stávající OV. Jedná se o OV typu kombiblok M 500. Zku ební provoz OV byl ukon en v roce 1993. Tato OV byla dimenzována na kapacitu spla kových vod z celé obce Omice. V severní ásti obce, spádované opa ným sm rem, je nov s p erpáváním na stávající OV.
vybudována kanalizace pro spla kové odpadní vody
Územní plán obce, 1999 Dal í rozvoj obce bude
en roz ením stávající sít . OV je dimenzována na kapacitu spla kových vod z celé obce Omice.
Zm na Z1 a Z2 ÚPO, 2001, 2008 Samostatnou kapitolou je ú elová komunikace k bývalému vojenskému areálu. Tato komunikace je vyu ívána obyvateli pro íjezd do obce. Problematické jsou základní parametry této komunikace, její vlastnictví a p edev ím pak napojení na silnici I/23 Písek – Jind ich v Hradec – T ebí – Kývalka. Stávající k ovatka neodpovídá podmínkám napojení ú elové komunikace na státní silni ní sí . Nelze p edpokládat, e p ipojení bude státem legalizováno. Také nelze p edpokládat, e by se ú elová komunikace, v etn napojení na státní silnice, p evedla do správy kraje. Zám r realizace nového obytného satelitu vyvolá pot ebu úpravy ú elové komunikace na komunikaci místní, se zapojením na komunika ní sí obce. To p edpokládá zna né provozní a ekonomické náklady. Hromadná doprava Obec Omice je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje elezni ní linkou (R4, S4) a autobusovou linkou (403).
Koncepce dle ÚPO z stává beze zm n. Dal í rozvoj
en napojením na stávající sít , problematika OV je ne
ena.
Plán rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje, 2003 V roce 2003 byl zpracován koncept plán rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje. V dal ích letech probíhají pr aktualizace tohoto dokumentu na základ nových koncep ních zám kraje a po adavku jednotlivých obcí. Ve výhledu se po ítá, e kanaliza ní sí bude dopln na tak, aby byly napojeny v echny odpadní vody. P edpokládá se rekonstrukce OV. Navr ené technické ení kanalizace se nep edpokládá k realizaci v rámci PRVKÚK do roku 2014 vzhledem k vysokému podílu náklad na jednoho odkanalizovaného obyvatele, které jsou dány tímto ením, a ve vazb na ekonomické mo nosti. edpoklady dal ího rozvoje Pro plánovanou zástavba v rozsahu územního plánu a jeho navrhovaných zm n je zapot ebí provést rekonstrukci OV. V sou asnosti probíhá projektová p íprava na rekonstrukci OV s navý ením kapacity na 1 500 EO. Sou ástí p íprav je také zaji ní financování rekonstrukce.
14
Zásobení vodou
Zásobení plynem
Obec Omice má vodovod pro ve ejnou pot ebu, který je majetkem obce Omice. Vodovod je provozován spole ností VAS a.s. – divize Brno – venkov.
Obec Omice byla plynofikována v letech 1992 – 1993. V rámci plynofikace obce byla vybudována vysokotlaká plynovodní ípojka, regula ní stanice VTL/STL (1200/1-440, výstup STL 0,1 Mpa) a STL rozvody po obci (plynovodní ady z oceli v dimenzi DN 100, DN 80, DN 50).
Obec Omice je zásobena pitnou vodou ze samostatného vodovodu Omice, jeho zdrojem je JÚ Omice – 3 studny s celkovou vydatností Q = 2,10 l/s. Prameni se nachází v k.ú. obce Pop vky. Jedná se o zdroj II. kategorie. Ze zdroje je voda erpací stanicí erpána do vodojemu Omice (lokalita u „k e“) 150 m3 s max. hladinou 424,0 m n.m., odkud je obec gravita zásobena rozvodnou sítí. Jímaná voda celoro p ekra uje povolenou mezní hodnotu chlorid 100 mg/l. V souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona . 258/2000Sb., o ochran ve ejného zdraví proto Krajská hygienická stanice JmK povolila u ití vody z jímacího území pro místní vodovod Omice na dobu do 31.12.2014.
Územní plán obce, 1999 Návrh územního plánu obce konstatuje v souladu s Generelem plynofikace obce Omice dostate nou kapacitu RS a plynovodního systému pro dal í rozvoj obce. Zm na Z1 a Z2 ÚPO, 2001, 2008 Koncepce dle ÚPO je beze zm n. Dal í rozvoj je
en napojením na stávající sít .
Územní plán obce, 1999 edpoklady dal ího rozvoje Je navr eno posílení tohoto systému z vodovodní skupiny St elice p es sí v obci Pop vky zásobovacím ádem. Nov navr ené lokality budou zásobeny pitnou vodou roz ením stávající vodovodní sít . Zm na Z1 a Z2 ÚPO, 2001, 2008 Koncepce dle ÚPO je beze zm n. Dal í rozvoj je
Dal í rozvoj obce je v kontextu s koncepcí územního plánu obce z hlediska zásobení plynu bezproblémový. Zásobení elektrickou energií
en napojením na stávající sít .
Plán rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje, 2003 Ve výhledovém období je zapot ebí provést opat ení na zdroji, aby produkovaná voda spl ovala po adované limity a ukazatele. V prostoru stávajícího vodojemu bude hledán nový zdroj. edpoklady dal ího rozvoje Pro dal í rozvoj obce je zapot ebí zajistit dostate né a hygienicky nezávadné kapacitní zdroj pitné vody. Zásobování vodou z místního zdroje, stávající i nové zástavby, je podmín no provedením nového zdroje o odpovídající kvalit a kvantit . V p ípad , e hydrogeologické pr zkumy budou neúsp né, bude nutné zahájit p ípravy na p ipojení obce na Skupinový vodovod.
Napájecím pro obec Omice je venkovní vedení 22 kV - VN 68 z Oslavan. Odb ry v obci jsou napájeny ze ty trafostanic 22/0,4 kV. Stávající trafostanice nemají výkonové rezervy pro rozsáhlej í dostavbu obce. Územní plán obce, 1999 Pro zaji ní pot ebného výkonu ve výhledu je nutno v maximální mí e vyu ít lokalizace stávajících trafostanic. Mo nosti realizace nových VN p ípojek jsou s ohledem na rozmíst ní stávajících trafostanic a konfiguraci terénu velmi omezeny. Návrh edpokládá posílení stávajících trafostanic a výstavbu dvou nových trafostanic. Zm na Z1 a Z2 ÚPO, 2001, 2008 Koncepce dle ÚPO je beze zm n. Dal í rozvoj je
en napojením na stávající sít .
edpoklady dal ího rozvoje V sou asné dob obec Omice zajistila hydrogeologický pr zkum v lokalit jímacího území Pop vky. Plánovaný vrt (hloubka cca 70m) by m l zajistit minimáln zdvojnásobení kapacity vodního zdroje pro obec Omice.
Dal í rozvoj obce
it v kontextu s koncepcí územního plánu obce.
15
Spoje dálkové spoje
Limity vyu ití území a hodnoty území
Na území vlastní obce se dálkové kabely nenachází. Trasy dálkových kabel kon í u vojenských za ízení v Omickém lese. Pokra ování trasy do obce má funkci místních p ípojných kabel .
Kulturní hodnoty Nemovité kulturní památky Název
Nakládání s odpady Problematika odpadového hospodá ství obce není na úrovni této studie
filiální kostel sv. Jakuba V
ího
rejst íkové íslo ÚSKP
íslo krajského seznamu
29182/7-858
7-858
ena. Archeologické nalezi Limit p evzat z ÚAP – lapanice, 2008 Doprava Silni ní doprava Silnice III. t ídy . 3945, Tet ice - St elice Silnice III. t ídy . 3946, Tet ice – Omice - Troubsko elezni ní doprava elezni ní tra . 240 Brno – Jihlava – Havlí
v Brod
Energetika Zásobení plynem Ochranné pásmo VVTL Bezpe nostní pásmo VVTL Bezpe nostní pásmo VTL Zásobení elektrickou energií Ochranné pásmo VN Vodní hospodá ství Vodote Bobrava Omický potok Lo iska nerostných surovin Lo isko nerostných surovin Limit p evzat z ÚAP – lapanice, 2008 Hygienická ochrana území Ochranné pásmo ve ejných poh ebi
16
írodní hodnoty
ivotní prost edí
Zvlá chrán ná území írodní památka – Na hájku Limit p evzat z ÚAP – lapanice, 2008
Dal í rozvoj obce v kontextu stávajícího územního plánu obce musí být p i zpracování zm n v souladu se zájmy ochrany ivotního prost edí. To se týká p edev ím ochrany vod, ovzdu í a ochranou p ed hlukem. V p ípad obce Omice je d le itou a neopominutelnou sou ástí dal ího rozvoje ochrana krajinného rázu.
Jiná ochrana írodní park Bobrava Registrovaných významné krajinné prvky Limit p evzat z ÚAP – lapanice, 2008
Tyto základní principy ochrany ivotního prost edí musí být ct ny a respektovány i z hlediska dlouhodobého rozvoje obce.
Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je v katastru obce prezentován schváleným územním plánem obce z roku 1999. V rámci územního plánu obce byl navr en a následn schválen (závazná ást dokumentace) místní ÚSES. Pro místní ÚSES jsou le ité vazby na ÚSES vy ích stup a ÚSES místní zpracovaný v sousedících katastrech. Návrh místního ÚSES vychází z p edpokladu respektování potenciálních i aktuálních p írodních a antropogeních podmínek území.
Ochrana ivotního prost edí - hluk Územní plán obce provedl v roce výpo et a stanovení hlukových pásem z dopravy. Bylo rozpracováno zatí ení hlukem z elezni ní dopravy a hlukové zatí ení ze silni ní dopravy na komunikacích III. t . edpoklady dal ího rozvoje Vzhledem ke skute ným zát ím na komunikacích se nedají p edpokládat negativní dopady hluku na stávající i navrhovanou výstavbu. K jistému navý ení m e dojít z pr jezdné dopravy do nového obytného satelitu v bývalém vojenském areálu. Vzhledem k tomu, e p jde o cílovou dopravu, nejedná se o významné zatí ení stávajících komunikací.
Na úrovni neregionálního a regionálního ÚSES byla v rámci územního plánu obce rozpracována územn - projektová dokumentace ve stupni generelu MÚSES (Zahradní a krajiná ská tvorba, s.r.o., Brno, 1995).
Zem
ÚSES, jako sou ást ÚAP a RURÚ ORP lapanice z roku 2008, není vymezen shodn s podobou zakotvenou v územním plánu obce. Pro pot eby územní studie je prezentován tento návrh vymezení ÚSES.
Pro dal í rozvoj obce v kontextu stávajícího územního plánu obce bude v rámci zpracování p íslu ných zm n zpracován a vyhodnocen zábor ZPF.
edpoklady dal ího rozvoje Dal í rozvoj obce není v rozporu s navr eným ÚSES. Podoba ÚSES by m la být v územním plánu aktualizována.
lský p dní fond
Vzhledem ke skute nosti, e ZPF musíme chápat jako jednu ze základních hodnot území, je vyhodnocen mo ný rozvoj obce ve vztahu k legislativní ochran ZPF. Rozvoj dle po adavk o výstavbu Lokalita
Kód BPJ
ída ochrany
Lokalita „Záhumenice“
23221
V.
Lokalita „Nivy sever“
22911
III.
Lokalita „Vojenský prostor“
23221
V.
Sport a rekreace
23221
V.
23251
V.
20840
IV.
21010
II.
Pozemky ur ené k pln ní funkce lesa Pro dal í rozvoj obce není uva ováno se záborem PUPFL.
17
3.2. Vyhodnocení vývoje území
rezervou .1. Navrhla nové plochy pro výstavbu rodinných dom , které znemo ují dopravní a technickou obsluhu dlouhodobé rezervy .2. Koncepce p vodního územního plánu byla zm na a nedo ena.
Pro pot eby územní studie dlouhodobého rozvoje obce byl vyhodnocen potenciál stávající platné územn plánovací dokumentace. Na základ pr zkumu bylo vyhodnoceno dosavadní napln ní územního plánu a zbilancován rozvojový potenciál dle jednotlivých fází úprav územního plánu obce.
Základní bilance
Rozvojový potenciál dle platné územn plánovací dokumentace Územní plán obce Omice - 1999
Po et dom
Po et BJ
Po et obyvatel
Stav (1999)
195
210
655
Nová výstavba
31
34
119
Z rezerv
0
0
0
Celkem
365
398
1 314
Územní plán stanovuje chválenou koncepci rozvoje obce. Základní bilance Po et dom
Po et BJ
Po et obyvatel
Stav (1999)
195
210
655
Nová výstavba
73
81
285
Celkem bez rezervy
268
291
940
Rezerva
63
70
244
Celkem
331
361
1 184
vodní územní plán po ítal s výsledným po tem 1 184 obyvatel. To znamená, e oproti stávajícímu stavu (655 obyvatel) bylo navrhováno navý ení o 529 obyvatel, co inilo nár st o 81%. Rozvojový potenciál dle platné územn plánovací dokumentace Zm na Z .I - 2001 Zm na .I p evedla akceptována.
ást dlouhodobých rezerv na aktivní rozvojové plochy. P vodní koncepce územního plánu je pln
Z hlediska rozvojového potenciálu p inesla zm na .II navý ení o mo nost výstavby dal ích 31 RD se 119 obyvateli. K aktivování dlouhodobých rezerv nedo lo.
Rozvojový potenciál dle platné územn plánovací dokumentace Územní plán obce v etn zapracovaných zm n 1999 - 2009 V pr
hu platnosti územního plánu a jeho zm n bylo realizováno 17 RD a po et vzrostl na 719 (statistika uvádí 722).
Základní bilance Po et dom
Po et BJ
Po et obyvatel
Plochy bydlení dle ÚP
8
9
+ 32
Plochy bydlení dle Z1
5
5
+ 18
Plochy bydlení dle Z2
4
4
+ 14
Nár st celkem
17
18
+ 64
Celkem
719
Základní bilance Po et dom
Po et BJ
Po et obyvatel
Stav (1999)
195
210
655
Nová výstavba
3
3
11
Z rezerv
11
12
42
Celkem
334
364
1 195
Z hlediska rozvojového potenciálu p inesla zm na . I navý ení o mo nost výstavby dal ích 3 RD s 11 obyvateli. Rozvojový potenciál dle platné územn plánovací dokumentace Zm na Z .II - 2008 Zm na .II provedla n kolik zásah do koncepce stanovené územním plánem. Zru ila rozvojovou plochu pro ob anské vybavení a p evedla ji na plochu pro výstavbu rodinných dom . Zru ila plochu ve ejné zelen vedle h bitova a p evedla ji na plochu pro výstavbu rodinných dom . Zru ila ji ní rezervu obchvatu obce a aktivovala zde nové plochy pro výstavbu rodinných dom . Zm nila trasování severní ásti obchvatu, p em nebylo do eno vyu ití území mezi novou trasou a dlouhodobou
Zm nami územního plánu obce byl navý en p vodní rozvojový potenciál obce, a to p evá v rodinných domech
ve prosp ch ploch pro bydlení
Základní bilance Po et dom
Po et BJ
Po et obyvatel
195
210
655
ÚPO - 1999
331
361
1 184
ÚPO - 2008
365
398
1 314
Oproti p vodnímu územnímu plánu je po ítáno s výsledným po tem 1 314 obyvatel. To znamená, e oproti stávajícímu stavu (655 obyvatel) je navrhováno navý ení o 659 obyvatel, co iní nár st o 100 %. Vý e uvedené bilance v sob zahrnují i vyu ití dlouhodobých rezerv územního plánu.
18
3.3. Rozvojové zám ry
Obecn pro sídla v suburbánní zón platí:
Politika územního rozvoje eské republiky - 2009
§ §
Politika územního rozvoje R ur uje strategii a základní podmínky pro napl ování úkol územního plánování. Politika územního rozvoje R stanovuje rámcové úkoly pro navazující územn plánovací innost a pro stanovování podmínek pro edpokládané rozvojové zám ry s cílem zvy ovat jejich p ínosy a minimalizovat jejich negativní dopady.
§ §
Obec Omice se nachází v rozvojové oblasti OB3 Rozvojová oblast Brno vody vymezení: Území ovlivn né rozvojovou dynamikou krajského m sta Brna. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických inností, které mají z velké ásti i mezinárodní význam; rozvojov podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi. Úkoly pro územní plánování: Vytvo it územní podmínky pro rozvoj rekrea ního potenciálu okolí Brna.
U malých sídel v suburbánní zón je mo no p edpokládat 20% nár st po tu obyvatel, U sídel s p edpoklady pro významný rozvoj reziden ních funkcí je p ípustné vymezit rozvojové zastavitelné plochy v návaznosti na zastav né území sídla, Pokud sídlo vykazuje schopnost generovat potenciál pracovních míst odvozený z velikosti sídla a jeho dopravní vybavenosti, je p ípustné vymezit rozvojové plochy pro výrobní funkce, Pokud jsou v sou asn zastav ném území sídla nezastav né plochy, které nejsou blokovány majetkovými vztahy, nebo ekologickými zát emi resp. jinými limity, bude preferována dostavba t chto nezastav ných ploch.
Omice z hlediska postavení v sídelní struktu e má p edpoklady pro posílení svého významu, který m e být zalo en na vlastní prostorové identit , kvalitním prost edí a blízkosti m sta Brna, které zde sehrává p edev ím nabídku pracovních p íle itostí a kulturn a spole enských aktivit. Tyto výhody jsou akceptovatelné pouze za p edpokladu zaji ní technických parametr územního rozvoje z vlastních zdroj obce (p edev ím zásobení vodou a odkanalizování) a do ení dopravních vazeb na m sto Brno. Zárove je nutno p ípadný územní rozvoj koordinovat se systému IDS. Komentá Územní prognóza byla zpracována v roce 2004 jako koncep ní materiál dal ího rozvoje kraje. V cná nápl tohoto materiálu je dále rozvíjena v Územní studii aglomera ních vazeb m sta Brna a okolí a ZUR JmK. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZUR JmK), jako základní územn plánovací dokumentace kraje, se v sou asnosti nachází ve fázi projednání návrhu. Schválení ZUR JmK lze o ekávat v roce 2010.
Územní prognóza JMK - 2004 Sídelní d lba práce V ervnu roku 2004 byly zpracována Územní prognóza Jihomoravského kraje - územn plánovací podklad, který na základ znalostí rozvojového potenciálu kraje definoval mo nosti jeho územního rozvoje. Tato práce sice nebyla p ijata jako územn plánovací dokumentace, ale pojmenovala adu rozvojových problém a nastínila mo nosti jejich ení. Na základ modelování sídelní struktury byl politicky p ijat Model A - Varianta usm ované suburbanizace, který v sou asných podmínkách nejlépe zohled uje definované rozvojové p íle itosti a je schopen nejlépe reagovat na mo ná rizika. Model A - Varianta usm § § § § § § § §
ované suburbanizace p edpokládá:
Rozvoln ný rozvoj kolem jádra aglomerace, který bude usm ován do suburbánní zóny v perimetru cca 15 km od jádra aglomerace, Úbytek obyvatel v jádru aglomerace, Posilování sídel v suburbánní zón p i zvý ení po tu jejich obyvatel a p esunu n kterých slu eb Významn í posilování sídel na hlavních urbaniza ních osách a modifikaci t chto os vlivem významu D1 a vlivem výstavby komunikací R43 a R52, Posilování významu sídel na vedlej ích urbaniza ních osách p i zalo ení vedlej í urbanizované osy na Hodonín st malých sídel kolem Znojma, B eclavi, Hodonína, Vy kova, Blanska Soust ování výrobních aktivit, slu eb a vybavenosti do jádra aglomerace, jeho subcenter a vybraných sídel s výraznou kvalitou dopravní obsluhy, Stabilizace sídel v marginálním území.
Dal í územní rozvoj obce Omice je v souladu s koncepcí rozvoje Jihomoravského kraje. Nutné je respektování vý e uvedených zásad, p edev ím v kontextu mo ného radikálního skokového rozvoje. Krajinné len ní Z hlediska Územní prognózy Jihomoravského kraje vyplývají pro obec Omice tyto zásady: Z hlediska polohy v krajinném typu je Omice sou ástí oblasti CZ 17.2.3. – lesní, prav ké sídelní krajiny pannonica, kde jsou doporu eny tyto zásady usm ující procesy v krajin s cílem dosa ení harmonických vztah mezi p írodními a civiliza ními procesy a to zejména: § § § § § § § §
rozvoj intenzivního lesního hospodá ství a myslivosti bez významn ích omezení investice do z izování obor a ba antnic (max. 1/10 území) rozvoj rekreace regionálního významu v lesích výstavba nau ných a vycházkových okruh s mobiliá em rozvoj malého a st edního podnikání v obcích s p edpoklady kvalitní dopravní dostupnosti a spádovosti ednostní výstavba a rekonstrukce infrastruktury ve stávajících zónách rozvoj p ím stského bydlení v obcích Bobravské vrchoviny ípustnost výstavby na volných plochách mimo les
Z hlediska Územní prognózy Jihomoravského kraje vyplývají pro obec Omice tyto zásady: Z hlediska organizace sídelní struktury jsou Omice sou ástí suburbánní zóny m sta Brna, ve které se p edpokládá mo nost územního rozvoje. Je to území, které je v p ijatelné vzdálenosti od m sta Brna a m e pokud má vnit ní územní potenciál nabídnout své vnit ní rezervy ve prosp ch obyvatel, kte í hledají klidné obytné prost edí s kvalitním p írodním zázemím. edpokladem pro tento rozvoj je dostate ná mobilita obyvatel p evá
zalo ená na individuální automobilové doprav .
19
Plán rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje – 2003 - 2009
Návrh Zadání územního plánu m sta Brna - 2005
V roce 2003 byl zpracován koncept plán rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje. V dal ích letech probíhají pr aktualizace tohoto dokumentu na základ nových koncep ních zám kraje a po adavku jednotlivých obcí.
Hlavním cílem nového územního plánu m sta Brna je trvale udr itelný rozvoj a prosperita m sta Brna, s nimi je bezprost edn spojen r st po tu jeho obyvatel a omezení suburbanizace (odliv trvale bydlících obyvatel a pracovních íle itostí do obcí v okolí Brna).
Kanalizace
Okruhy problém
Ve výhledu se po ítá, e kanaliza ní sí bude dopln na tak, aby byly napojeny v echny odpadní vody. P edpokládá se rekonstrukce OV.
Na základ zpracovaných pr zkum a rozbor byly definovány podstatné problémy m sta Brna, jejich p iny, ale i d sledky, které musí být eny v územním plánu.
Navr ené technické ení kanalizace se nep edpokládá k realizaci v rámci PRVKÚK do roku 2014 vzhledem k vysokému podílu náklad na jednoho odkanalizovaného obyvatele, které jsou dány tímto ením, a ve vazb na ekonomické mo nosti.
Suburbanizace, dekoncentra ní trendy
Vodovody Ve výhledovém období je zapot ebí provést opat ení na zdroji, aby produkovaná voda spl ovala po adované limity a ukazatele. V prostoru stávajícího vodojemu bude hledán nový zdroj.
ení vyplývající z pr zkum a rozbor
V d sledku spole enských a ekonomických zm n se za aly i v Brn projevovat tendence spojené s tr ními principy demokratické spole nosti, známé ze západních zemí, p edev ím suburbanizace, tj. odliv trvale bydlících obyvatel a pracovních íle itostí do obcí v okolí Brna. Ty p íjmové skupiny obyvatel, které mají mo nost volby, dávají p ednost bydlení v men ích obcích v okolí Brna z d vodu ni ích cen stavebních pozemk , ale i p íjemného prost edí, p írodního zázemí a v neposlední ad i zna né vst ícnosti místních ú ad . Obdobný suburbaniza ní trend se projevuje i u jiných funkcí. Suburbanizace ve svém d sledku znamená, e na m sto Brno dopadají ve keré její negativní d sledky. V m st Brn stává sociáln slab í obyvatelstvo, zatímco p íjmov siln í skupiny obyvatel se usazují v okolních obcích s kvalitn ím sociálním i p írodním prost edím. M sto p itom z stává nejv ím zdrojem pracovních p íle itostí, centrem ve ejné správy, kolství, kultury a ve ejných slu eb, jejich plynulý chod a dostupnost musí zaji ovat. Takový vývoj sm uje k situaci, kdy jádrové m sto, tj. Brno bude „vysáváno“ suburbánní zónou prosperující na úkor upadajícího m sta. Územní plán statutárního m sta Brna - spádová oblast m sta Brna V roce 2004 byly zpracovány pr zkumy a rozbory územního plánu statutárního m sta Brna. V rámci ir ích vztah byla vyhodnocena aglomerace m sta Brna. Na základ t í kritérií • • •
asová dostupnost do Brna intenzita dojí ky za prací intenzita bytové výstavby
byla obec Omice za azena do území u í aglomerace. Komentá sto Brno zpracovává nový dokument svého rozvoje. Ze zn ní návrhu Zadání územního plánu lze p edpokládat, e m sto Brno bude potla ovat trend suburbanizace. To znamená, e rozvoj obce Omice nebude ze strany m sta Brna a jím chápané a vymezené aglomerace podporován.
20
Územn analytické podklady, správního území ORP lapanice - 2008 V roce 2008 byly zpracovány Územn analytické podklady správního území obce s roz enou p sobností lapanice. Sou ástí eného území je i obec Omice. Jako jeden z podklad pro
ení územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice byla vyu ita data ÚAP ORP lapanice.
Problematika dal ího rozvoje obce z hlediska rozboru udr itelného rozvoje území (RURÚ) je definována na úrovni výsledné SWOT analýzy ÚAP ORP lapanice pro sektor Západ, ve kterém se obec Omice nachází: Silné stránky (S) § Zásoby nerostných surovin netvo í p eká ku pro p íznivé ivotní prost edí a soudr nost spole enství obyvatel § Kvalitní lesní porosty s p írodn blízkou d evinnou skladbou § írodní park Bobrava § Zpracovaná a respektovaná dokumentace ÚSES § Území není zasa eno hlukem a má kvalitní ovzdu í § Velmi dobrý standart bydlení co do rozsahu obytných ploch § im ené pokrytí kolskými za ízeními § Atraktivní zázemí pro rekreaci obyvatel Brna § Obsluha obcí v rámci IDS JMK § Kladný p ír stek obyvatel Slabé stránky (W) § Málo vodních nádr í § Nedostate ná pé e o historický kontext urbanistické struktury § ekávaný rozvoj m e vyvolat zna né disproporce ve ve ejné vybavenosti sídel a doprav § Chybí v í nabídka za ízení pro sport a rekreaci § Neujasn nost koncepce vodních nádr í Bobrava § Dostupnost jádra aglomerace – Omice 0:40 § Nedostate ná kvalita vody - Omice § íle itosti (O) § Budovat drobné vodní nádr e § ekávaný rozvoj bude podn tem pro zv ení kapacit vybavenosti ve ejnou ob anskou infrastrukturou § Roz ení po tu za ízení a nabídky specifických druh pohybové rekreace § Potenciál území pro rekreaci u vody – Bobrava § ekávané p íznivé zm ny ve v kové a vzd lanostní struktu e obyvatel související s migrací Rizika (T) § Znehodnocení krajiny suburbanizací § Oslabení identity obcí § Dal í posilování suburbanizace § Pomalé budování za ízení pro sport a rekreaci § Malá atraktivnost elezni ních stanic a zastávek na okraji obcí dále sní í podíl eleznice na dopravní obsluze § Zpo ování vodohospodá ských investic
21
Rozvojové zám ry na úrovni obci Obec Omice pro la pon kud bou livým obdobím z hlediska p edstav o jejím dal ím rozvoji. Vedle stálých zájemc o zhodnocení svých pozemk v obci zm nou územního plánu se v obci objevili investo i s velkými rozvojovými projekty. Tyto zám ry byly ji nad rámec koncepce zalo ené územním plánem a byly ve ve ejném referendu ob any Omic odmítnuty. Jednalo se o masovou zástavbu rodinnými domy na severních svazích nad obcí a projekt Moravské zahrady.
Rozvojový potenciál dle reálného vyu ití rezervy ÚPO lokality „Nivy“ a ostatních po adavk Základní bilance Plocha/m2
ír stek RD
ír stek obyvatel
ír stek obyvatel nad rámec ÚP
Zástavba rodinných dom v nových rozsáhlých lokalitách byly postupn utlumena a je hledána výhledová podoba vyu ití chto pozemk .
Lokalita „Záhumenice“
7 510
11
+ 42
+ 42
Lokalita „Nivy“
51 330
60
+ 231
+ 123
Projekt Moravské zahrady zkrachoval a nový vlastník pozemk hledá s obcí mo nou podobu budoucího vyu ití bývalého vojenského areálu.
Lokalita „Vojenský areál“
83 160
90
+ 346
+ 346
Celkový potenciál po adavk
142 000
161
+ 619
+ 510
Rozvoj obce celkem Pro pot eby zpracování územní studie dlouhodobého rozvoje obce byla zpracována bilance známých zám v obci omice.
o výstavbu Zm nou .II ÚPO do lo ke zm trasování nové komunikace (obchvatu) v lokalit „Nivy“. Tato úprava m ní p vodní vyu ití území oproti návrhu územního plánu obce. Toto upravené vyu ití p inese dal í mo nost výstavby rodinných dom .
Rozvojový potenciál dle po adavk zájemc o výstavbu Základní bilance Plocha/m2
ír stek RD
ír stek obyvatel
Z bilance vyplývá, e realizací v ech zám rozvoje by obec dosáhla v kone né podob výsledných 1 825 obyvatel. To znamená, e oproti stávajícímu stavu (722 obyvatel) dojde k navý ení o 1 103 obyvatel, co iní nár st o 153%.
ír stek obyvatel nad rámec ÚP
Lokalita „Záhumenice“
7 510
11
+ 42
+ 42
Lokalita „Nivy sever“
25 192
30
+ 115
+ 87
Lokalita „Vojenský areál“
83 160
90
+ 346
+ 346
Celkový potenciál po adavk
115 862
131
+ 503
+ 475
Rozvoj obce celkem
1 825
1 789
Bilance lokalit „Záhumenice“ a „Nivy sever“ vychází z projekt prezentovanými investory. Tito zájemci zárove provedení zm ny územního plánu obce.
ádají o
Bilance vyu ití území v bývalém vojenském areálu není známá. Investor zatím nep edlo il konkrétní zám r výstavby. P vodní projekt „Moravské zahrady“ po ítal s výstavbou 20 nadstandardních rodinných vil pro cca 80 obyvatel. Pro pot eby bilancí byl proto zpracován hypotetický výpo et mo ného zatí ení a vyu ití ené lokality. P i výstavb rodinných dom s pr rnou parcelou o velikosti cca 600 m2, vychází mo né vyu ití pro 131 rodinných dom s cca 360 obyvateli. Potenciál nových rozvojových lokalit je v celku p ipo ten k rozvojovému potenciálu schváleného územního plánu obce. Z bilance vyplývá, e realizací v ech zám rozvoje by obec dosáhla v kone né podob výsledných 1 800 obyvatel. To znamená, e oproti stávajícímu stavu (722 obyvatel) dojde k navý ení o 1 080 obyvatel, co iní nár st o 150%.
22
4. NÁVRH DLOUHODOBÉHO ROZVOJE OBCE varianta C varianta zalo ené koncepce
4.1. Varianty Pro pot eby návrhu dlouhodobé koncepce byly zpracovány varianty. Jednotlivé varianty postihují p edev ím mo ný nár st po tu obyvatel ve vztahu k vyu ití ploch schválených územním plánem, vyu ití ploch, pro které je ádáno provedení zm n územního plánu a zám m významných investor v území. Varianty byly p edlo eny p edstavitel m obce, kte í doporu ili k dopracování variantu E. varianta A varianta minimalistická
Základní bilance Po et obyvatel Stav -1999
655
Stav - 2008
722
Navr ený rozvoj
+ 838
Celkem
1 493
Základní bilance Po et obyvatel Stav -1999
655
Stav - 2008
722
Navr ený rozvoj
+ 457
Celkem
1 112
Charakteristika Rozvojový potenciál je v souladu s platnou Územn plánovací dokumentací. To znamená napln ní územního plánu v etn ijatých a schválených zm n. Pro dal í rozvoj obce se nepo ítá s vyu itím zbývajících dlouhodobých rezerv. Ob dlouhodobé rezervy (dle územního plánu .2 a 3) vytvá í nový plán stávající urbanistické struktury obce. Limitem rozvoje je zásobení vodou a kapacita OV. Nutné investice do infrastruktury zaji uje obec.
Charakteristika Rozvojový potenciál je v souladu s platnou Územn plánovací dokumentací a akceptovatelným rozvojem mo né po adavk na zm ny ÚPO .IV. Vyu ity jsou i zbývající dv rezervy dle územního plánu. Rezerva „Záhumenice“ vy aduje vy ení vstupu do rozvojové lokality vytvo ením ve ejného prostranství o min. i 6,5 – 8 m. Vytvo ení t chto nástup do rozvojové lokality je zkomplikováno p ijetím zm ny ÚPO .II. Rezerva „Nivy“ se ji nedá realizovat v p vodní podob územního plánu. Zm nou ÚPO .II byla zm na poloha dopravní obsluhy v této ásti obce bez ení dopad na vyu ití území. To by bylo z hlediska reálnosti vyu ití území obsluhovaného novou komunikací pom rn intenzivn í. Rozvoj obce lze charakterizovat jako dostavbu stávající struktury s otev ením druhého plánu zástavby v severní ásti obce. Limitem rozvoje je zásobení vodou a kapacita OV. Nutné investice do infrastruktury a nové komunikace m e zajistit obec spole se strategickým investorem nová rozsáhlá zástavba v lokalit Nivy. varianta D varianta maximalistická Základní bilance Po et obyvatel
varianta B varianta satelitního rozvoje Základní bilance Po et obyvatel Stav -1999
655
Stav - 2008
722
Navr ený rozvoj v obci
+ 499
Navr ený rozvoj v satelitu
+ 346
Celkem
1 500
Stav -1999
655
Stav - 2008
722
Navr ený rozvoj v obci
+ 838
Navr ený rozvoj v satelitu
+ 346
Celkem
1 839
Charakteristika Rozvojový potenciál ve stávající obci je v souladu s variantou C (ÚPO v etn dlouhodobých rezerv + Zm ny). Umo n je také rozvoj v bývalém vojenském areálu formou samostatn fungujícího obytného satelitu. Nutné investice do infrastruktury a nových komunikací musí zajistit obec spole se strategickými investory.
Charakteristika Rozvojový potenciál ve stávající obci je v souladu s variantou A (ÚPO+Zm ny). Umo n je rozvoj v bývalém vojenském areálu formou samostatn fungujícího obytného satelitu. P vodní zám r Moravských zahrad s kapacitou cca 80 obyvatel je epo ítán do podoby realizovatelného vyu ití území pro výstavbu rodinných dom . Limitem rozvoje je zásobení vodou a kapacita OV. Nutné investice do infrastruktury m e zajistit obec spole se strategickým investorem - bývalý vojenský areál.
23
4.2. Varianta E
plánovacího podkladu). Tato studie musí navrhnout regulaci vyu ití území, regulaci prostorovou (vý ka zástavby, tvar st ech, apod.) a ení obsluhy lokality dopravou a jednotlivými médii technické infrastruktury. Tato dokumentace by m la být p ijata Zastupitelstvem obce, tak aby se pro Stavební ú ad stala podkladem pro projektovou p ípravu vlastní výstavby.
varianta realistického rozvoje Koncepce dal ího rozvoje vychází z p edpokladu udr itelného rozvoje stávající struktury obce, dopln nou o rozvoj samostatného obytného satelitu. Základní bilance Po et obyvatel Stav -1999
655
Stav - 2008
722
Navr ený rozvoj v obci
+ 495
Navr ený rozvoj v satelitu
+ 250
Celkem
1 400
Z bilance vyplývá, e realizací v ech zám rozvoje by obec dosáhla v kone né podob výsledných 1 400 obyvatel. To znamená, e oproti stávajícímu stavu (722 obyvatel) dojde k navý ení o 678 obyvatel, co iní nár st o 97%. Stávající obec Nové rozvojové plochy, p edev ím pro funkci bydlení, dopl ují a aditivn roz ují historickou osnovu obce. To znamená, e nedochází k zakládání nových „velkých“ lokalit, která by nov zakládaly dal í plán struktury obce. Základní koncepce rozvoje obce p ijatá v územním plánu z stává zachována. Je navrhována redukce n kterých rozvojových ploch a je stanoven po adavek zpracování podrobn í dokumentace pro vybrané rozvojové lokality. Celkový rozvoj obce ve vztahu k návrhovému po tu obyvatel schválený v územním plánu a jeho následným zm nám je redukován navr eným novým ístupem k dlouhodobým rezervám. Navr ené
ení ve vztahu ke konkrétním lokalitám:
Lokalita „Pod P ními II“. Rozvoj v této plo e dle návrhu územního plánu obce je limitován n kolika nep íznivými územn technickými podmínkami. Plnohodnotné vyu ití celé lokality vy aduje náro né zainvestování p edev ím v podob výstavby nové obslu né komunikace. Tato komunikace musí p ekonat velmi nep íznivé vý kové pom ry stávajícího svahu a její napojení na silnici III. t ídy je problematické. S realizací komunikace je také spojen nutný po adavek na výstavbu dal í obslu né technické infrastruktury. Lokalita se také z velké ásti nachází v hlukovém pásmu eleznice.
Lokalita „P ní“. Rozvoj v této lokalit zatím neprobíhá. D vodem je nemo nost systémového zainvestování lokality (p ístupová komunikace, obslu né systémy infrastruktury). Tak nemohou být napln ny zákonné obecn technické po adavky na výstavbu. Jedná se o problém ekonomický v kombinaci s mno stvím soukromých vlastník . ení dle územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice navrhuje: Navr en je po adavek na zpracování podrobn í dokumentace, která by stanovila podrobné podmínky pro dal í výstavbu a její postup. Vzhledem ke skute nosti, e plocha má více majitel , je navr eno zpracování regula ního plánu jako územn plánovací dokumentace. Regula ní plán navrhne podrobnou regulaci dal í výstavby v lokalit . Vedle toho bude jako územn plánovací dokumentace schvalována obcí, ím si obec zajistí kontrolu nad výslednou podobou zástavby. Dal ím výstupem bude dohoda o parcelaci a plánovací smlouva mezi jednotlivými majiteli pozemk To se stane podkladem pro novou parcelaci (zaji ní pozemku na vedení komunikace a technických sítí, zastavitelné parcely) a definování finan ních závazk jednotlivých ú astník . Schválený regula ní plán nahradí v ené plo e ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí. Regula ní plán bude po izován na ádost. To znamená, e o po ízení regula ního plánu za ádá zájemce (zájemci) o výstavbu v ené lokalit . Ti budou také zpracování regula ního plánu v etn podklad financovat. Dal í postup obce Formou zm ny územního plánu obce je nutno v této plo e ulo it prov ení zm n jejich vyu ití regula ním plánem. Zárove budou v rámci zm ny stanoveny podmínky pro jeho po ízení a pro jeho vydání, které se stanou zadáním regula ního plánu. Lokalita „Záhumenice“. Vlastník pozemk
ádá na základ zpracované studie o výstavbu rodinných dom .
ení dle územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice navrhuje. Navrhovaná zástavba zastavuje území kolem stávající komunikace a k bytovým dom m. Dochází tak k aditivnímu rozvoji obce v duchu historicky zalo ené struktury. Dal í postup obce Formou zm ny územního plánu aktivovat tuto plochu pro novou výstavbu rodinných dom .
ení dle územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice navrhuje. ehodnotit navr ený zp sob mo né zástavby a obsluhy této lokality. P ipustit a podporovat obestav ní „pod“ stávající silnicí. Tento zp sob zástavby je v souladu se zalo enou strukturou a realizovanou zástavbou v horní ásti této silnice. Je tak pln vyu ita orientace ji ního svahu a jedine ný pohled na údolí Bobravy. Za zvá ení stojí „slepé“ napojení spodní ásti lokality a výstavba samostatné skupiny RD, bez navr eného druhého napojení na krajskou silnici. Tím by se zjednodu ila a zreálnila zástavba v této lokalit . Lokalita „Pod P ními I“. Rozvoj v této plo e je z hlediska obce strategický, nebo se jedná o obecní pozemky. Tím je dána plná kontrola obce nad dal í podobou zástavby a vyu ití v této lokalit . ení dle územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice navrhuje. Navr en je po adavek na zpracování podrobn í dokumentace, která by stanovila podrobné podmínky pro dal í výstavbu a její postup. Vzhledem ke skute nosti, e plocha má jednoho majitele, je mo né zpracování územní studie jako územn
24
Samostatný obytný satelit Po adavky na umíst ní a prostorové uspo ádání staveb Vyu ití bývalého vojenského areálu m lo p edev ím vzhledem k vlastnickým vztah m sv j specifický vývoj. Územní plán z roku 1999 stabilizoval plochu areálu jako plochu vojenského útvaru. Po odprodeji areálu jiným subjekt m za ala dlouhodobá úvaha o dal ím vyu ití. Obec svou jasnou p edstavu nenalezla a eká na podn ty investor . Konkrétní p edstava o výstavb luxusního bydlení dle projektu „Moravské zahrady“ nebyla podpo ena pot ebnou zm nou územního plánu. Zám r byl podhodnocen i z hlediska reálných ekonomických podmínek a nakonec „zkrachoval“. Nový vlastník areálu jedná s obcí o nových podmínkách pro realizaci svých zám a zárove se smluvn zavázal k ekonomické spoluú asti na rozvojových projektech obce. Na základ dosavadní reálné p ípravy transformace bývalého vojenského areálu uva uje p edkládaná územní studie o vyu ití této lokality pro funkci bydlení. Vzhledem k poloze v i stávající obci se jedná o samostatný obytný satelit. Základní charakteristiky satelitu: § § § §
samostatn fungující celek monofunk ní za ízení mimo p í dostupnost stávající obce náro í napojení na obslu nou infrastrukturu obce
Pro návrhovou funkci
it:
- urbanistickou koncepci ve vztahu ke stávající obci a krajinnému rázu - návrh prostorového uspo ádání zástavby a stanovení prostorových regulativ Po adavky na
ení ve ejné infrastruktury
Pro návrhovou funkci
it:
ení dopravní obsluhy území. Stávající ú elová komunikace spojující areál s obcí musí být upravena do parametr odpovídajícím po adavk p íslu ných zákon (Zákon . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) a norem ( SN 736110 – Projektování místních komunikací) ení dopravy v klidu ení a koordinace obsluhy území technickou infrastrukturou. Vyhodnocení dopad na stávající a uva ované kapacity OV -
Po adavky na ve ejn prosp né stavby a na ve ejn prosp ná opat ení Navr ené
ení:
V souladu s po adavky na obsah regula ního plánu definuje územní studie tyto základní vstupy pro regulaci dal ího rozvoje bývalého vojenského areálu: Vymezení
Navrhovaná dopravní a in enýrská infrastruktura bude za azena mezi ve ejn prosp né stavby podle jejich ú elového len ní. Pro pot eby plnohodnotného fungování obytného satelitu v kontextu se stávající obcí je po adováno vymezení plochy ob anského vybavení ( kolka, sociální slu by, místo pro st etávání ob an atd.) v minimálním rozsahu 500 m2.
eného území
Území je vymezeno v hranicích stávajícího areálu. Po adavky na vymezení pozemk a jejich vyu iti Z dosavadních aktivit vlastník vyplývá po adavek na vyu ití ploch bývalého areálu pro funkci bydlení. Vzhledem k p edpokládaným mo ným rozvojovým trend m obce je navr ena regulace vyu ití území pro cca 250 obyvatel. Tato kapacita odpovídá návrhu realizace výstavby rodinných dom s pozemkem cca 1 000 m2, nebo p ítomnost dal ích ípustných funkcí v ené lokalit .
Po adavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci Vydání regula ního plánu bude obec Omice podmi ovat uzav ením plánovací smlouvy mezi obcí a investorem (investory) dle § 66 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní. Plánovací smlouva bude it spoluú ast adatele na vybudování nové infrastruktury, na vyvolaných úpravách stávající infrastruktury, náklad na úpravu ve ejných prostranství a zelen , pop ípad dal ích rozvojových aktivit obce. Vzhledem ke stávajícím vlastnickým vztah m (jeden vlastník) by Dohoda o parcelaci dle § 66 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní byla vy adována pouze v p ípad pot eby p evedení n kterých pozemk na obec.
Krom bydlení je mo no alternativn v areálu p ipustit: - rekrea ní a ubytovací funkce (rekrea ní areál, hotel, relaxa ní za ízení) - funkce zm ené na v du, výzkum a inovace bez negativního vlivu na ivotní prost edí - sociální funkce (domov d chodc , d m s pe ovatelskou slu bou, sanatorium) Pro návrhovou funkci -
it:
Dal í postup obce Formou zm ny územního plánu obce je nutno v této plo e umo nit realizaci po adované funkce. Zárove zm nou územního plánu obce v této plo e ulo it prov ení zm n jejich vyu ití regula ním plánem. Tímto po adavkem získá obec kontrolu nad budoucím vyu itím areálu i nad jeho dal í realizací.
návrh urbanistické koncepce zástavby (struktura, nová parcelace) stanovení intenzity vyu ití území ení vztah k existujícím limit m vyu ití území vymezení ve ejných prostranství (§22 vyhl. . 501/2006 Sb.) návrh p ípadné etapizace postupu výstavby v lokalit
25
ení dle územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice navrhuje:
Základní ob anské vybavení obce
kolství. Z hlediska udr itelného rozvoje je pro obec d le itá p ítomnost základního kolství. Tato funkce vytvá í a udr uje základní identitu prost edí a sounále itost obyvatel k obci.
V sou asnosti je základní ob anské vybavení v obci zastoupeno: § § § § §
Obecním ú adem mate skou kolou obchodem Sokolovnou hospodou
V p ípad úvah o nové základní kole by se jednalo o kolu 1. stupn . Územní plán p vodn vy lenil pro mate skou kolu a základní kolu pozemek o velikosti 7 370 m2. Územní studie navrhuje alternativní pozemek o velikosti 5 350 m2.
Obecní ú ad vykonává svou funkci ve stabilizovaném objektu. Zám r na p emíst ní Obecního ú adu do nového Obecního domu (objekt stávající M ) byl obcí Zm nou ÚPO .II zamítnut. Mate ská kola je stabilizována a postupn rekonstruována. Zám r na její zru ení a p emíst ní do nového objektu byl obcí Zm nou ÚPO .II zamítnut. Bilance ob anského vybavení
Rozvahy o výstavb nových kolních za ízení se musí odvíjet od n kolika východisek, které uká e situace v konkrétním okam iku. Zále í na dynamice r stu po tu obyvatel, jejich demografické skladb a v neposlední ad na celkové optimalizaci kolství Jihomoravského kraje. Zám r kraje je limitující pro ekonomické rozvahy. Z hlediska dal ího rozvoje lze o ekávat výrazný nár st po tu obyvatel, p edev ím v obytném satelitu. Ze strany obce je le itá p ipravenost na mo né (a o ekávané) po adavky pro zaji ní t chto funkcí. Územní studie navrhuje dv varianty mo ného ení:
kolství §
Sou asný stav Mate ská kola Základní kola
1. t ída 25 d tí vyjí dí cca 28 d tí
pozemek 1 707 m2
§
Vedle pokrytí po adavku na tuto funkci na území stávající obce, je územní studií definován po adavek na vytvo ení dopl kové plochy pro ve ejnou vybavenost v novém obytném satelitu.
Po et obyvatel Navr ený rozvoj v obci
1 150
Navr ený rozvoj v satelitu
+ 250
Celkem
1 400
Mate ská kola Dle stávajících ukazatel se po ítá s 25 – 30 d tmi na 1 000 obyvatel. Pro navrhovaný rozvoj je pot eba 35 – 42 míst v mate ské kole. Ukazatel na 1 áka Celková plocha Pozemek - 57,0 m2 Nezastav ná plocha - 30,0 m2
novou plochu ob anského vybavení situovat do ploch ur ených územním plánem pro funkci výroby nebo znovu „vrátit“ návrhovou plochu ob anského vybavení do lokality ur ené územním plánem
Návrh nové plochy ob anského vybavení p ed bývalým zem lským dru stvem le í v relativn dobré dostupnosti z obce, nachází se v klidové poloze, ást pozemk je ve vlastnictví obce a stavebn technické podmínky jsou jednoduché. Ztráta návrhových ploch výroby je zd vodnitelná nezájmem o tuto innost v obci.
Skute nost
1 425 m2
1 707 m2
750 m2
1 054 m2
Stávající za ízení má rezervy v pot ebných plochách. Je mo ná dal í intenzifikace. Na základ konkrétních po adavk na vyu ití obytného satelitu, je zapot ebí provést bilanci a dohodnout dal í zaji ní pot ebných kapacit. Základní kola Dle stávajících ukazatel se po ítá s 90 d tmi na 1 000 obyvatel. Pozemek koly musí init nejmén 34 m2 na 1 áka. Pro navrhovaný rozvoj je pot eba 126 míst v základní kole.
Slu by. Pro zachování vyvá eného provozu a zaji ní základních slu eb se obci doporu uje zakoupení objektu ochodu. Jedná se z hlediska dal ího rozvoje o strategický objekt, který bude sehrávat ve fungování obce v dy významnou roli. Vlastnictví obce p inese plnou kontrolu nad dal ím vyu ití objektu. Lze p edpokládat vyu ití pro obchod, které bude podporováno o ekávaným nár stem obyvatel. Také se jedná o významnou slu bu p edev ím star ím ob an m, kte í nemají mo nosti individuáln nav vovat obchodní centra ve m st Brn a Rosicích. Dal í postup obce V ka dém p ípad by obec m la mít z hlediska dal ího rozvoje územní rezervu pro ve ejné vybavení obce. A to jak na území stávající obce, tak v novém obytném satelitu. V návaznosti na konkrétní podobu obytného satelitu, ze které vyplynou konkrétní po adavky na ob anské vybavení, provést pot ebnou zm nu územního plánu. Odkoupit a spravovat objekt obchodu.
Stávající obchod je v provozu a byl nabídnut obci k odkoupení. Stravovací za ízení jsou v obci stabilizovány a jejich rozvoj je zalo en na aktuální poptávce a nabídce.
26
Sportovn rekrea ní funkce Dal í postup obce Tato funkce je v obci Omice pom rn bohat zastoupena jak ve stavu, tak v rozvojových zám rech. Funk ní je fotbalové h a nov vybudovaný sportovní areál s tenisovými a univerzálními kurty. Návrh územního plánu po ítal s rozvojem sportovn rekrea ních aktivit v okolí eky Bobravy v oblasti tzv. Horního rybníka, kde navrhoval novou vodní plochu. Zm nou .II pak byla roz ena sportovn rekrea ní plocha v oblasti Dvorku pro mo nost realizace rekrea sportovního areálu spojeného s chovem koní. V oblasti Kývalky po ítá územní plán s dobudováním za ízení pro stanové a campingové ubytování a stabilizací chovu koní.
V souladu s koncepcí dal ího dlouhodobého rozvoje obce vytvo it podmínky pro realizaci sportovn rekrea ních aktivit v dané lokalit Na základ konkrétního po adavku vá ného investora provést zm nu územního plánu. V rámci zm ny územního plánu budou také vymezeny plochy pro zástavbu (zastavitelné plochy), op t na základ konkrétní p edstav o vyu ití území.
íklad golfového h
– Ko enec, Boskovicko
ení dle územní studie dlouhodobého rozvoje obce Omice navrhuje: V souvislosti se zám ry vyu ití bývalého vojenského areálu a okolních pozemk „nad“ obcí bylo zva ováno mo né vyu ití tohoto území. V zájmu obce je najít pro tyto plochy vhodné vyu ití tak, aby korespondovaly s dal ím harmonickým rozvojem obce. Stávající vyu ití jako luk a pastvin by mohlo dostat výhodn í ekonomickou podobu pro vlastníky pozemk . Územní studie dlouhodobého rozvoje navrhuje vyu ití t chto ploch pro sportovn rekrea ní aktivity. V dne ních podmínkách by se lo jednat o aktivitu, která má jasn definovanou nápl , je po adována a je ekonomicky realizovatelná. Na základ podmínek daného území, jedine ného p írodního rámce a p íznivé dostupnosti m sta Brna i celé brn nské aglomerace je navrhováno umístit v této lokalit golfové h . Tento druh sportu je ve m st Brn stále vyhledáván a stává se pomalu zále itostí i „oby ejných“ lidí. Na rozdíl od jiných komer ních aktivit v oblasti sportu je citlivý k utvá ení krajiny a není masovou zále itostí zat ující obec. Pro p edstavu o velikosti areálu je zpracován ideový návrh golfového h s devíti jamkami. Nástup do areálu, v etn pot ebného zázemí a parkovi je navr en alternativn v závislosti na budoucím vyu ití bývalého vojenského areálu. V p ípad p ímé vazby na vyu ití bývalého vojenského areálu je nástup orientován do prostoru pod areálem s jedine ným výhledem na okolní krajinu a golfové h . V p ípad nezávislosti významných rozvojových aktivit je nástup do areálu golfu navr en p ed vstupem do obce ve sm ru od Troubska. V tomto p ípad není obec p ímo zat ována provozem náv vník . Základní po adavky na velikost a zázemí golfového h Velikost h § §
se ídí po tem jamek a délkou úder .
Základní velikost golfového h je 9 jamek. Pot ebná velikost pozemku iní cca 30 ha (minimáln 20 ha). Plnohodnotné h s mezinárodními parametry má 18 jamek a vy aduje plochu 60 ha (minimáln 55 ha). le itou sou ástí ka dého h iblí ení.
Doprovodná za ízení pro golfové h § § §
jsou tréninkové plochy. To znamená cvi ná louka, cvi ný trávník a trávník pro nácvik tvo í:
parkovi , pro 9 jamkové h cca 50stání golfový klub, tj. atny, sociální za ízení, restaurace s odpovídající kapacitou provozn technické zázemí
Z hlediska kapacitního zatí ení je zapot ebí vycházet z p edpokladu, e sou asn m e na 9 jamkovém h ti hrát golf 27 osob. Dal í „rekreanty“ p edstavují hrá i na tréninkových plochách, doprovod (golfové vdovy) a náv vníci restaurace. Návrh vlastního h vy aduje specializovaného experta, který úzce spolupracuje s krajinným architektem, hrá em golfu, ekologem, znalcem p dy, technikem a ekonomem.
27
ehled grafické ásti dokumentace ir í vztahy Limity vyu ití území - hodnoty • Kulturní hodnoty, Doprava, Vodní hospodá ství, Energetika Limity vyu ití území - hodnoty • írodní hodnoty, ÚSES Obsluha území technickou infrastrukturou • Odkanalizování území, Vodní toky Obsluha území technickou infrastrukturou • Zásobení vodou
Varianta A – varianta minimalistická Varianta B – varianta satelitního rozvoje Varianta C – varianta zalo ené koncepce Varianta D – varianta maximalistická Varianta E – varianta reálného rozvoje Ideový návrh golfového h
Obsluha území technickou infrastrukturou • Zásobení plynem, produktovody Obsluha území technickou infrastrukturou • Zásobení elektrickou energií, Spoje Plán rozvoje vodovod a kanalizací JMK Ochrana ivotního prost edí - hluk • Akustické emise a imise Územní prognóza JMK • sídelní d lba práce Územní prognóza JMK • Krajinné len ní Územní plán statutárního m sta Brna – spádová oblast Brna • Návrh zadání územního plánu m sta Brna - 2005 Územní plán obce Omice – 1999 Zm ny .I ÚPN SÚ Omice - 2001 Zm na .II ÚPO Omice - 2008 Rozvojový potenciál dle platné ÚPD – ÚPO 1999 Rozvojový potenciál dle platné ÚPD – Zm na Z1 ÚPO 2001 Rozvojový potenciál dle platné ÚPD – Zm na Z2 ÚPO 2008 Rozvojový potenciál dle platné ÚPD – Dosavadní vyu ití potenciálu ÚPO a jeho zm n Rozvojový potenciál dle platné ÚPD – Rozvojový potenciál dle po adavk zájemc o výstavbu Rozvojový potenciál dle platné ÚPD – Reálný rozvojový potenciál dle po adavk zájemc o výstavbu
28
