Hodnocení potenciálu zdravotně postižených návštěvníků cestovního ruchu v Karlovarském kraji v České republice

Hodnocení potenciálu zdravotně postižených návštěvníků cestovního ruchu v Karlovarském kraji v České republice

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu zdravotně postižených návštěvníků cestovního ruchu v K a r l o v a r s k é m k r a j i v Č e s k é re p u b l i c e

Bakalářská práce

Autor: Michaela Tesáková, Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava, 2016

Copyright © 2015 Michaela Tesáková

Abstrakt TESÁKOVÁ, Michaela: Hodnocení potenciálu zdravotně postižených návštěvníků cestovního ruchu v Karlovarském kraji v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava, 2015. 73 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Pomocí analýzy a metody subjektivního bodového systému zhodnotíme potenciál rozvoje cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Karlovarském kraji. Obsahem bakalářské práce je vymezení základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem osob se zdravotním postižením. Přínos bakalářské práce je v přiblížení problematiky cestovního ruchu zdravotně postižených osob a zvýraznění jejich možností při účasti na cestovním ruchu v Karlovarském kraji.

Klíčová slova Zdravotně postižení. Bezbariérovost. Potenciál cestovního ruchu. Přístupný cestovní ruch. Sociální cestovní ruch.

6

Abstract TESÁKOVÁ, Michaela: Evaluation of potential for development of tourism for visitors with disabilities in the Karlovy Vary region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis: Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 73 pages. The aim of the bachelor‘s thesis is to analyze and evaluate the potential of tourism for disabled visitors in Karlovy Vary region. Using a method of analysis and subjective point system will assess the development potential of tourism for the disabled in Karlovy Vary region. The bachelor’s thesis contains definitions of basic concepts related to tourism, people with disabilities. The contribution of bachelor‘s thesis is an approach to tourism of disabled people and highlight the opportunities for participation in tourism in the Karlovy Vary region.

Key words Disabled people. Barrier free. Potencial of Tourism. Accessible Tourism. Social Tourism.

7

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za trpělivost při zpracování bakalářské práce a za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

8

Obsah SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 11 ÚVOD ............................................................................................................................. 12 1

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU OSOB SE ZDRAVOTNÍM

POSTIŽENÍM ............................................................................................................... 13 1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ................................................... 13 1.1.1

Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením.... 15

1.1.2

Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České

republice...................................................................................................................... 16 1.1.3

Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ....................................... 18

1.1.4

Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob ....... 24

1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................. 27 1.2.1

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ........ 27

1.2.2

Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............... 29

1.2.3

Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených

osob v Evropě a ve světě............................................................................................. 31 2

ANALÝZA POTENCIÁLU KARLOVARSKÉHO KRAJE PRO ROZVOJ

CESTOVNÍHO RUCHU ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB ......................... 37 2.1 Cíl a metodika zkoumání ..................................................................................... 37 2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně-postižených osob ................................................................................................................................ 40 2.2.1

Přírodní atraktivity .......................................................................................... 40

2.2.2

Kulturně-historické atraktivity........................................................................ 42

2.2.3

Kulturně-společenské zařízení ........................................................................ 43

2.2.4

Jiné atraktivity................................................................................................. 45

2.3 Realizační předpoklady ........................................................................................ 47 2.3.1

Ubytovací zařízení .......................................................................................... 49

2.3.2

Pohostinská zařízení ....................................................................................... 49

2.3.3

Sportovně-rekreační zařízení .......................................................................... 50

2.3.4

Bezbariérová přeprava .................................................................................... 53

2.4 Selektivní předpoklady ......................................................................................... 55 2.4.1

Cestovní kanceláře a agentury ........................................................................ 55

2.4.2

Organizace osob se zdravotním postižením.................................................... 55 9

2.5 Zhodnocení potenciálu Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................................................................................. 56 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 61 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 67 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 68

10

Seznam tabulek Tabulka 1 Členění zdravotního postižení ....................................................................... 19 Tabulka 2 Stupně sluchového postižení dle velikosti sluchové ztráty............................ 22 Tabulka 3 Počet obyvatel a počet zdravotně postižených osob v České republice ........ 23 Tabulka 4 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ........................................................................................................................................ 38 Tabulka 5 Hodnotící kritéria pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Karlovarském kraji ............................................................................ 38 Tabulka 6 Bezbariérové vývěry pramenů v Karlovarském kraji .................................... 41 Tabulka 7 Bezbariérově přístupné hrady a zámky v Karlovarském kraji ....................... 43 Tabulka 8 Bezbariérová divadla a kina v Karlovarském kraji ........................................ 44 Tabulka 9 Bezbariérová muzea a galerie v Karlovarském kraji ..................................... 45 Tabulka 10 Bezbariérové naučné stezky a pěší trasy v Karlovarském kraji .................. 47 Tabulka 11 Bezbariérová infocentra v Karlovarském kraji ............................................ 48 Tabulka 12 Počet bezbariérových ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji.............. 49 Tabulka 13 Bezbariérová lázeňská zařízení v Karlovarském kraji ................................. 50 Tabulka 14 Bezbariérové aquaparky, koupaliště a bazény v Karlovarském kraji .......... 51 Tabulka 15 Bezbariérová sportovní zařízení v Karlovarském kraji ............................... 52 Tabulka 16 Stupně bezbariérovosti nádražních stanic v Karlovarském kraji ................. 54 Tabulka 17 Bezbariérové železniční stanice v Karlovarském kraji ................................ 54 Tabulka 18 Hodnotící kritéria v Karlovarském kraji ...................................................... 58 Tabulka 19 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby ............................................................................................................................... 58

11

Úvod Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se vyvíjejícího odvětví národního hospodářství a tvoří jeho významnou část v mnoha zemích světa. Má vliv na zaměstnanost a s tím spojenou tvorbu nových pracovních míst, je jedním ze zdrojů příjmů do státního rozpočtu a podílí se na vývoji dopravní infrastruktury, růstu vzdělanosti a růstu životní úrovně společnosti. Požadavky návštěvníků na cestovní ruch se liší dle potřeb jednotlivých segmentů návštěvníků. Přitom jedním ze segmentů návštěvníků jsou zdravotně postižené osoby. Zdravotně postižené osoby jsou omezeny, co se spotřeby služeb cestovního ruchu týče, existencí mnoha překážek, které jim zabraňují plně služby využít. Proto vznikají různé podpůrné programy a aktivity, které zamezují vznikání dalších bariér a mají za cíl odstranit bariéry stávající. Vzhledem k rychlému technologickému a společenskokulturnímu vývoji možnost účasti na cestovním ruchu pro zdravotně postižené osoby stále roste. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. V teoretické části bakalářské práce vymezíme základní pojmy a pojetí cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Zabýváme se vývojem sociálního cestovního ruchu a definujeme potenciál cestovního ruchu aplikován na cestovní ruch zdravotně postižených osob. V praktické části práce se zabýváme analýzou a vyhodnocením jednotlivých předpokladů potenciálu Karlovarského kraje v rámci cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby.

12

1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch je dnes nedílnou součástí životního stylu velké části společnosti. Podílí se na tvorbě HDP, a je jedním z předních prvků mezinárodního obchodu. Kromě toho hraje stále větší roli v komunikaci a při výměně znalostí. Vzhledem ke své povaze a jeho dopadu, cestovní ruch by měl být přístupný všem bez rozdílů. Díky univerzálnímu použíti principu rovnocenných příležitostí, jsou obecné zásady a usnesení vydávány mezinárodními institucemi, které platí v mnoha zemích, a cestovní ruch je tak vnímán jako právo všech občanů a proto je potřeba, aby byla zajištěna eliminace bariér, aby byla tato práva umožněna každému. [30]

1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením Pásková a Zelenka (2002) považují cestovní ruch za souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu a to včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit jako jsou: politika cestovního ruchu, propagace cestovního ruchu, regulace cestovního ruchu, mezinárodní spolupráce apod., a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. [24] Podle Gúčika (2000) cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisící s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase za účelem odpočinku, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábavy, kulturního a sportovního vyžití, služebních cest a získání komplexního zážitku. [7] Právo na cestování (zakotvené v Globálním kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu), obdobně jako právo na svobodu pohybu, dovolenou a volný čas (přiznané ústavou České republiky, resp. Všeobecnou deklarací lidských práv) má být ve stejné míře dostupné všem občanům. Dosud však existuje řada osob, které nemohou tato svá práva realizovat. Nejčastějším důvodem je nedostatek finančních prostředků nebo překážky v infrastruktuře cestovního ruchu. Zajištění dostupnosti těchto práv v praxi je základní vizí cestovního ruchu pro všechny. [55] Cestovní ruch pro všechny usiluje o vytváření přístupných destinací cestovního ruchu a produktů a přijímání opatření, která umožní cestovat a plnohodnotně využívat služby 13

cestovního ruchu všem skupinám potenciálních zákazníků bez ohledu na jejich ekonomickou situaci, při respektování jejich jedinečnosti a individuality. Cestovní ruch pro všechny je někdy označován jako sociální cestovní ruch nebo přístupný (bezbariérový) cestovní ruch. [55] Přístupný cestovní ruch pro všechny, není o vytváření oddělené služeb pro osoby se zdravotním postižením, zaměřuje se na úplnou integraci, nebo spíše začleňování osob se speciálními potřebami, zejména zdravotně postižených a starších lidí, v oblasti cestovního ruchu. [16] Účinný přístupný cestovní ruch byl definován Darcym (2006) jako proces umožňujícím lidem se zdravotním postižením a seniorům fungovat nezávisle, s vlastním kapitálem a důstojností, prostřednictvím poskytování univerzálních produktů cestovního ruchu. [2] Přístupný cestovní ruch obsahuje veškeré podněty, které zvyšují přístupnost destinací cestovního ruchu, zařízení a služeb a umožňují všem potenciálním zákazníkům jejich pohodlné a bezpečné (vy)užívání, bez závislosti na cizí pomoci či bez nutnosti dodatečných úprav. Přístupnost je často omezována na osoby se zdravotním postižením, ve skutečnosti však má širší rozměr. [55] Přístupný cestovní ruch není specifická forma cestovního ruchu jako např. seniorský cestovní ruch, cestovní ruch mládeže nebo cestovní ruch osob se zdravotním postižením. Nejde totiž o cestovní ruch určitých skupin, ale o zohledňování potřeb, zájmů a možností (omezení) všech potenciálních návštěvníků a jejich začleňování do běžných forem cestovního ruchu. Jinými slovy cílem přístupného cestovního ruchu není vytváření oddělených služeb nebo zařízení pro určité skupiny zákazníků, ale odstraňování překážek, které určitým skupinám zákazníků cestování komplikují nebo je od účasti na cestovním ruchu odrazují. [55] Sociální cestovní ruch obsahuje všechny iniciativy, které zpřístupňují cestovní ruch osobám se zvláštními potřebami, především pak lidem s nízkými příjmy. Zahrnuje činnosti organizované odborovými organizacemi, zaměstnavateli pro své zaměstnance, vládou, místními samosprávami nebo jen organizovanou skupinou lidí, které umožní sociálně znevýhodněným lidem finanční překážku překonat a vycestovat. [55] Podobný způsobem definují sociální cestovní ruch i Pásková a Zelenka (2002), vidí jej jako cestovní ruch typologizovaný podle způsobu hrazení nákladů – část nákladů nebo 14

celé náklady na cestování pro sociálně handicapované osoby (vysoký věk, nízké příjmy, tělesné nebo duševní postižení apod.) nebo pro osoby v rámci motivačních programů hradí instituce, stát, zaměstnavatel, nadace apod. [24] Naopak Minnaert, Maitland a Miller (2012) vnímají sociální cestovní ruch jako cestovní ruch se zvýšenou morální hodnotou, jehož cílem je přispívat k užitku hostitelského subjektu nebo k užitku návštěvníka. [21]

1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Přístupnost vyjadřuje možnost všech návštěvníků (s různými potřebami a schopnostmi) destinace cestovního ruchu mít jednoduchý přístup k zařízením (stavbám), dopravě, informacím, komunikaci, atrakcím a jiným službám, aktivně se zapojit do programů a akcí pro hosty a mít z nich prospěch. Odráží se v ní také kompetence personálu, jmenovitě schopnost reagovat na specifické potřeby zákazníků. Podporuje začleňování osob se specifickými potřebami do cestovního ruchu, potažmo společnosti. Musí proto pronikat do všech sektorů cestovního ruchu a nesmí být řešena pouze jako okrajová záležitost. [55] Přístupnost není jen o invalidním vozíku. Přístupnost odkazuje na to, jak je samostatný přístup snadný pro každého, bez potřeby zvláštních režimů, ve smyslu vstupů a využívání budov, outdoorových ploch a ostatních zařízení. Poskytování informací o dostupnosti a zlepšování přístupu prospěšný široké škále lidí, kteří chtějí cestovat, může být poněkud obtížné. [44] Lidé s omezenou schopností pohybu a orientace mají stejné motivy k cestování jako lidé bez omezení, tj. poznávání, odpočinek, vzdělání, společenský kontakt, nevšední zážitky, změna prostředí atd. Přítomnost omezení se odráží ve specifických potřebách týkajících se služeb nebo prostředí, proto rozlišujeme fyzickou, informační a ekonomickou přístupnost. [55] Z hlediska fyzické přístupnosti je pro zdravotně postižené osoby důležité přístupné prostředí a dopravní

infrastruktura – budovy a (technické) vybavení bez

architektonických překážek, navržené dle zásad univerzálního designu. Z toho vyplývá i přizpůsobená nabídka základních a doplňkových služeb cestovního ruchu a programové

15

balíčky využívající potenciál regionu, ze kterých si vyberou všichni bez ohledu na věk, zdravotní stav nebo fyzické vlastnosti. [55] Informační přístupnost představuje získání spolehlivých informací, o přístupnosti by měly být šířené v přístupných formátech různými komunikačními kanály. Dále zavedení jednotných standardů pro posuzování přístupnosti a schopnost vyhovět specifickým potřebám a nabídnout odpovídající služby. [55] Ekonomická přístupnost znamená mít možnost výběru z různých cenových úrovní a stejné sazby pro všechny za standardní služby (bez příplatků za zpřístupnění). [55] Zdravotně postižení účastníci cestovního ruchu své potřeby a požadavky podřizují těžkostem, kterým čelí díky svého handicapu. Nejčastějšími formami cestovního ruchu lidí s handicapem jsou: poznávací cestovní ruch; okružní plavby lodí; rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích; zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby; kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie; náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutnických míst; okružní plavby nebo nákupní cestovní ruch do okolních zemí. [13] Zdravotně postižené osoby často získávají informace od zaměstnanců cestovních kanceláří a agentur. Jde především o informace týkající se šířky dveří, stavu chodeb, chodníků, přístupových cest, speciálních stravovacích možností. Nepříliš často se ovšem stává, že zaměstnanci cestovních kanceláří jsou s těmito specifikami obeznámeni. [13]

1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice Celosvětově je tempo růstu osob se zdravotním postižením nebo se zvláštními potřebami vyšší než růst počtu obyvatel. To je vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a ke globálnímu nárůstu zdravotních podmínek potíží důvodem růstu počtu zdravotně postižených osob. Charakteristiky postižení v dané zemi jsou ovlivněny trendy v oblasti zdravotních podmínek a v oblasti životního prostředí a dalších faktorů, jako jsou dopravní nehody, přírodní katastrofy, konflikty, stravovací návyky, a zneužívání určitých látek. [30] Počátky sociálního cestovního ruchu lze datovat ke vzniku průmyslových společností na konci 19. století. Je obtížné určit jeden faktor nebo soubor faktorů, či jeden nebo více

16

specifických zájmů, které vedly k nerovnoměrnému rozvoji sociálního cestovního ruchu a rolí různých institucí v Evropě. [27] První samostatné iniciativy začaly objevovat možnost pro jisté skupiny, jet na dovolenou. Průkopníci sociálního cestovního ruchu v Evropě byli často sociálně-vzdělávací a náboženské organizace. [20] V té době sociální cestovní ruch neměly na starosti orgány veřejné moci. Stěžejním bodem ve vývoji cestovního ruchu byla v roce 1936 Úmluva o placené dovolené, předložená Mezinárodním úřadem práce v Ženevě. Článek 2.1 této úmluvy stanoví, že "každá osoba, na kterou se vztahuje tato úmluva, má nárok po jednom roce nepřetržité služby na každoroční dovolenou s platem nejméně šest pracovních dnů". [20] Období mezi lety 1950 a 1980 jsou popisována jako „slavná třicátá léta“. Během těchto let, byla zahájena působnost řady mezinárodních organizací, jako jsou: Mezinárodní federace populárních cestovních organizací (International Federation of Popular Travel Organisations, IFPTO, 1950); Federace mezinárodních organizací mládežnického cestovního ruchu (Federation of International Youth Travel Organisations, FIYTO, 1956). Jejich vznik byl doprovázen uvedením různých prohlášení a pořádání konferencí o sociálním cestovním ruchu. [20] V návaznosti na „slavná třicátá léta“, sociální cestovní ruch prošel obdobím transformace a přeorientování. To bylo zapříčiněno hlavně kvůli změnám, které ovlivnily do té doby tradiční cílovou skupinu pro sociální cestovní ruch, manuálně pracující. Ti byli stále více schopni vzít si dovolenou v komerčním okruhu, vzhledem k nízkým cenám masového cestovního ruchu, která jim byla nabídnuta. Místo nich, byla pozornost zaměřena na nezaměstnané, rodiny s jedním rodičem, mladé rodiny s nízkými příjmy a od roku 1980 na cestovní ruch pro osoby se zdravotním postižením nebo omezenou pohyblivostí. [20] V České republice je sociální cestovní ruch poměrně nová a málo známá oblast. Ačkoli se termín sociální cestovní ruch poprvé objevil ve vládních dokumentech před několika lety, první iniciativy, které by podporovaly a prosazovaly tuto myšlenku, jsou stále v začátcích. [6]

17

1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Oliver (1990) vnímá zdravotní postižení jako komplexní soubor společenských vztahů, které jsou společností považovány za znehodnocení osoby. Proto je zdravotní postižení produktem sociálních vztahů, které produkují zakázané bariéry a nepřátelské společenské postoje, které vylučují, oddělují a utlačují lidi se zdravotním postižením a popírají jim jejich právo na občanství. [23] Osoby se zdravotním postižením jsou plnoprávnými občany, stále významnějším segmentem poptávky po cestovním ruchu, a faktorem pro rozčlenění destinací a produktů do strategií rozvoje cestovního ruchu. [30] Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) definuje zdravotní postižení jako jakékoliv omezení nebo nedostatek, která neumožňují vykonávat činnosti způsobem nebo v rámci rozsahu, které jsou považována za normální pro zdravého člověka. Je charakterizováno výstřednostmi či nedostatky z běžně očekávaných výkonů a chování, a ty mohou být dočasné nebo trvalé, vratné nebo nevratné, a progresivní nebo regresivní. Postižení mohou vzniknout v přímém důsledku snížení kvality života nebo jako reakce u jedince, zejména na psychologické, k fyzické, smyslové nebo jiné poškození. [28] V České republice neexistuje jednotná definice pro osoby se zdravotním postiženým. Existuje množství definic s různými kritérii vymezení pojmu podle odlišných oborových zaměření. Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti odstavce 2 osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány: a) invalidními ve třetím; b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo c) zdravotně znevýhodněnými. Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Zdravotní postižení vymezuje i zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách Zdravotním postižením míní tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Podle Krhutové (2014) můžeme členit zdravotní postižení podle druhu, doby vzniku a intenzity. (Tabulka 1)

18

Tabulka 1 Členění zdravotního postižení PODLE DRUHU Smyslové postižení Tělesné postižení Postižení mentálních Kombinované zrakové, sluchové, duální postižení hybnosti, funkcí postižení mobility, vnitřní mentální postižení, duševní nemoci nemoci PODLE DOBY VZNIKU vrozené získané PODLE INTEZNIZTY (stupeň, hloubka) lehké středně těžké těžké velmi těžké

Pramen: Krhutová 2014 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením uvádí, že k osobám se zdravotním postižením patří ty, které mají dlouhodobé fyzické, mentální, duševní nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plné a efektivní účasti ve společnosti rovnocenně s ostatními. [22] a)

Mentální postižení dle vzniku můžeme dělit následovně. Vrozené mentální

postižení – do této skupiny spadají postižení, která vznikla v období prenatálním, perinatálním nebo postnatálním zhruba do dvou let života dítěte. Setkáváme se tu s anomáliemi ve vnějším vzhledu, se stereotypními pohyby, s poruchami pozornosti a paměti, s vadami řeči. Nejčastější příčiny jsou odchylky ve skladbě chromozómů (Downův syndrom), hormonální poruchy, vrozené metabolické, onemocnění či úraz matky v průběhu těhotenství, ozáření budoucí matky rentgenovými, radiovými či jinými paprsky apod. [8] Získané mentální postižení (demence) – rozdíl mezi oligofrenií a demencí spočívá především v tom, že demence zasahuje celou mozkovou kůru člověka. Demence vzniká kdykoliv po druhém roce života člověka, a tudíž neovlivňuje vnější vzhled postiženého. [8] Stařecká demence – jedná se o patologickou poruchu postihující stárnoucího člověka. Příčinou může být vrozená dispozice, degenerativní změny vedoucí k atrofii mozku (ty bývají vyvolané životem v nevhodném prostředí), nedostatečné léčení duševní choroby. Projevuje se úbytkem intelektu, poruchami paměti a zvýrazněním nepříjemných povahových vlastností. [8] U duševních nemocí bývá hlavním spouštěčem nějaký faktor a zároveň je to ovlivněno způsobem výchovy, událostmi, které se vyskytují v průběhu života, potížemi v 19

mezilidských vztazích, pracovními a existenčními starosti. Mezi nejčastější duševní poruchy patří neurózy (úzkostná neuróza, fobie, poruchy příjmu potravy, hypochondrie). Dalšími duševními poruchami jsou poruchy osobnosti, schizofrenie, poškození mozku a demence. [36] K typům postižení, kterým se z hlediska odstraňování bariér věnuje nejvyšší pozornost, patří tělesné, smyslové a kombinované postižení. b)

Tělesná postižení jsou přetrvávající nápadnosti, snížené pohybové schopnosti s

dlouhodobým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Řadíme mezi ně vady pohybového a nosného ústrojí, tzn. kostí, kloubů, šlach, svalů a cévního zásobení. Dále pak poškození nebo poruchy nervového ústrojí, pokud se projevují narušenou hybností. [25] V naší době se za tělesné postižení považuje dlouhodobý nebo trvalý stav, jenž je charakteristický anatomickou, orgánovou nebo funkční poruchou, kterou již nelze veškerou léčebnou péčí zcela odstranit nebo alespoň významně zmírnit. Takový stav znamená postižení některé či více oblastí obvyklého fungování člověka, přináší výraznou redukci jeho reálných možností i životních šancí, omezuje jeho práceschopnost a negativně zasahuje do mnoha stránek kvality jeho života. Nejzřetelnějším rysem osob s tělesným postižením bývá omezení pohybových schopností anebo narušen obvyklých pohybových vzorců či koordinace pohybů. [22] Mezi nejfrekventovanější typy tělesného postižení patří centrální poruchy hybnosti, z nich nejznámější je dětská mozková obrna (DMO). U většiny forem DMO se působení zvýšeného či sníženého, popř. kolísavého svalového napětí odráží v hybnosti jedné, dvou či všech končetin, které člověk s DMO nedokáže náležitě využít k chůzi (v případě ochrnutí nohou) nebo sebeobsluze a k běžným úkonům a činnostem všedního dne. Na první pohled je zřejmé, že u osob s DMO trpí zejména volní hybnost, která je základem pro vůlí ovlivnitelné, plánované, záměrné pohyby. [8] Dále jsou poruchy hybnosti jako důsledky jiných onemocnění, mezi něž patří myopatie, spinální amyotrofie, Parkinsona choroba, Bechtěrevova nemoc, juvenilní progresivní polyartritida nebo roztroušená skleróza. [8] Porucha tvaru je v případě malformací vrozená, bývá způsobena tzv. vrozenou vývojovou vadou, vzniklou nejčastěji na základě působení teratogenu v nitroděložním vývoji. 20

Porucha tvaru či velikosti se může týkat lebky i páteře, trupu v oblasti hrudní, bederní i křížové, všech končetin. Získané poruchy hybnosti vznikají kvůli poúrazovému stavu mozku nebo míchy, poúrazové ztráty končetiny nebo její části a poúrazové deformity těla či tělesné části. [8] Způsob, jakým jednáme s osobou s tělesným postižením, vytváří pro ně i pro ostatní účastníky rozhovoru představu, jak je vnímáme. Neobracejme se v rozhovoru na doprovod klienta, hovořme vždy s klientem samotným, i kdyby to mělo být tlumočeno prostředníkem. K rozhovoru s osobou s tělesným postižením sedícím na vozíku vyhledávejme příležitost k tomu, abychom sami také seděli a mohli vzájemně komunikovat „ tváří v tvář“. Při rozhovoru o klientovi, anebo při jeho hodnocení se zaměřujeme na hodnocení schopnosti, nikoliv neschopnosti či omezení klienta. [8] c)

Podle Finkové (2010) za osobu se zrakovým postižením je považován jedinec,

který má i po korekci vady (chirurgické, optické, medikamentózní) stále narušeno zrakové vnímání tak, že mu činí potíže v běžném životě. Dále Finková (2010) rozlišuje čtyři stupně narušení zrakového vnímání. Osoby nevidomé jsou chápány jako kategorie osob s nejtěžším stupněm zrakového postižení a patří sem děti, mládež, dospělí a senioři, kteří mají zrakové vnímání narušeno na stupni nevidomosti (slepoty). Nevidomost můžeme ještě rozdělit na několik stupňů, a to na nevidomost praktickou, skutečnou a plnou. Osoby slabozraké potom vymezujeme jako kategorii osob, a to děti, mládež, dospělé a seniory, které mají zrakové vnímání na stupni slabozrakosti. Rozlišujeme slabozrakost lehkou a těžkou. Osoby se zbytky zraku charakterizujeme jako skupinu osob, která je hraniční skupinou mezi slabozrakými a nevidomými. Je to skupina na pomezí praktické slepoty a těžké slabozrakosti. Osoby s poruchami binokulárního vidění. Tyto osoby mají částečně omezené zrakové funkce, obvykle jednoho oka. [5] Jak se k osobám se zrakovým postižením chovat doporučují následující pravidla. Svou pomoc nabízíme nenápadně a přirozeně, ale jasně tak, aby nevidomý bezpečně poznal, že hovoříme s ním. Jdeme vždy po té straně nevidomého, která je méně bezpečná. Při doprovázení podáváme nevidomému informace o okolním prostředí. Na obrubník nebo 21

na schodiště je zapotřebí vstupovat kolmo, před vstupem zpomalit nebo zastavit a nevidomého informovat. [8] Při poskytování služeb cestovního ruchu pro zrakově postižené osoby je třeba dbát na větší důraz kvalitního popisu při výkladu průvodce, vyhledání bezbariérového zařízení s ohledem na způsob orientace nevidomých a slabozrakých, zdůraznit možnosti kompenzačního vnímání (hmat, sluch, čich, chuť), zpřístupnit dle možnosti alespoň některé expozice pro vnímání hmatem. [8] d)

Langer (2014) za sluchové postižení považuje sociální důsledek takové ztráty

sluchu, kterou již není možné plně kompenzovat technickými pomůckami, a která již tedy negativně ovlivňuje kvalitu života člověka. [15] Pro účely klasifikace dle Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1980 členíme sluchové postižení dle velikosti sluchové ztráty. Tabulka 2 Stupně sluchového postižení dle velikosti sluchové ztráty Stupeň postižení Normální sluch Lehká sluchová porucha

Ztráta v dB dospělí

Ztráta v dB dítě

25

15

26 – 40

16 – 40

Střední sluchová porucha

41 – 55

Středně těžká sluchová porucha

56 - 70

Těžká sluchová porucha

71 – 90

Úplná ztráta sluchu - hluchota Pramen: WHO, 1980

nad 90

Při komunikaci se sluchově postiženým klientem, kterému není tlumočeno, je důležité především zajištění tzv. vnějších podmínek pro odezírání. Důležitý je postoj mluvícího a odezírajícího, oči odezírajícího by měly být na úrovni úst mluvícího a navázání tzv. zrakového kontaktu. Pro mluvícího by mělo platit – nemluvit z profilu, neotáčet se, raději se nepohybovat. Optimální vzdálenost je 0,5m – 3m (maximálně 4m). Důležitým doprovodem mluvení je mimika a gestikulace – dokresluje, podbarvuje význam mluveného slova. Při jednání se sluchově postiženým klientem je důležité předem informovat o tématu hovoru i o jeho případné změně. Všechny požadavky kladené na sluchově postiženého klienta musí být stanoveny jasně a v případě potřeby dát tyto informace v písemné podobě. [8]

22

Podle informací OSN a Světové zdravotnické organizace „Současnou světovou populaci tvoří z 19,64% osoby se zdravotním postižením“. [14] Světová zdravotnická organizace uvádí, že v Evropě je 9 až 13 % takových osob. [29] Šetření Eurostatu z roku 2014, které bylo zaměřeno na skupinu lidí ve věku 15 – 64 let v 31 zemích světa – 28 členských států Evropské Unie, Turecko, Island a Švýcarsko, se vztahuje na dvě rozlišení. Prvním jsou osoby se zdravotním postižením, jako je zrakové, sluchové, tělesné či mentální. Druhá skupina jsou osoby se zdravotním postižením, které jsou na základě toho omezeni v zaměstnání a nemohou tak vykonávat plně nebo vůbec určitá povolání. V Evropské Unii podle prvního rozlišení je celkově téměř 45 milionů zdravotně postižených osob osob. Ve Francii, v Lucembursku, Rakousku a ve Finsku je více než 20% obyvatel této kategorie. Méně než 10% zdravotně postižených osob je v České republice, Irsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru a na Maltě. Asi 35 milionů osob (11,1%) v Evropské Unii vykázala postižení definována druhým rozlišením, což dává o 10 milionů méně než první definice. Podobný rozdíl byl pozorován ve většině zemí. Nicméně, v Irsku, na Maltě, ve Španělsku, České republice, na Kypru, Slovensku, Rumunsku, Dánsku, Portugalsku, Slovinsku a na Islandu, je naopak procento takto zdravotně postižených osob vyšší. Podle posledního výběrového šetření Českého statistického úřadu z roku 2013 v současné době žije v České republice celkem 1 077 673 osob se zdravotním postižením. Jejich podíl na celkové populaci se ve srovnání s rokem 2007, kdy bylo provedeno předchozí výběrové šetření, zvýšil z 9,9 % na 10,2 procenta (muži 9,9% a ženy 10,6%). Tabulka 3 Počet obyvatel a počet zdravotně postižených osob v České republice Počet obyvatel (stav k 31. 12. 2012) 10 516 125

Celkem

Počet zdravotně postižených osob 1 077 673

Pohlaví Muži Ženy 0 – 14 let 15 – 29 let 30 – 44 let

5 164 349 5 351 774 Věkové složení obyvatel 1 560 296 1 881 844 2 495 730

512 761 564 912 64 307 65 143 109 947

Pramen: Vlastní zpracování 2015, podle ČSÚ 2013 23

Tabulka 3 Pokračování 2 075 490 45 – 59 let 60 – 74 let 75 +

206 891

1 794 618

333 211

708 147

298 174

Pramen: Vlastní zpracování 2015, podle ČSÚ 2013

1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob S rozvojem sociálního cestovního ruchu začaly vznikat mnohé organizace a programy na podporu sociálního cestovního ruchu a zároveň s tím spojeného cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Působení organizací a aplikace programů podpory je jak na národní úrovni, tak i na mezinárodní úrovni. a)

Organizace sociálního cestovního ruchu. V současné době působí řada organizací

na podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu a cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby. Hlavním cílem valné části z nich je zvýšení počtu návštěvníků se zdravotním postižením. O to se stará například Mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch nebo Evropská síť pro přístupný cestovní ruch. Mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch (OITS, Organisation internationale du tourisme social) byla založena v roce 1963, je mezinárodní neziskovou organizací, jejímž posláním je podporovat přístup pro volný čas, dovolenou a cestovní ruch pro všechny, tj. mladé lidi, rodiny, senioři a zdravotně postižené osoby. Rovněž si přeje podporovat udržitelnou a solidární turistiku ve prospěch místního obyvatelstva a s ohledem na přírodní a kulturní dědictví. Členové OITS jsou soukromé a státní organizace, které jsou buď ziskové, nebo neziskové. Patří mezi ně organizace cestovního ruchu, jako jsou majitelé rekreačních středisek a vesnic, mládežnická ubytovna sítí, agentur a operátorů, odbory, družstva, nevládních organizací, vzdělávacích institucí a oficiálních organizací cestovního ruchu, z nichž všichni vykonávají činnost, která je užitečná pro sociální cestovní ruch. OITS má v současné době 160 členů v 35 zemích v Evropě, Severní a Jižní Americe a Africe, včetně asi tucet států, a více než 30 místních a regionálních orgánů. [56] Další organizací je Evropská síť pro přístupný cestovní ruch (ENAT, European Network for Accessible Tourism). ENAT byla založena v lednu 2006 jako projekt na základě 24

iniciativy devíti sponzorských organizací v šesti členských státech Evropské Unie. Dne 8. května 2008 byla zaregistrována u kanceláře obchodního soudu v Bruselu, jako nezisková organizace Evropská sít pro přístupného cestovního ruchu. Poslání Evropské sítě pro přístupný cestovní ruch je, aby evropské turistické destinace, produkty a služby byly přístupné všem cestujícím a podpora bezbariérového cestování po celém světě. [39] Národní agentura pro poukázky na dovolenou (ANCV, Agence Nationale pour les Chèques-Vacances) je francouzská veřejná instituce, která vznikla v roce 1982 pod záštitou ministerstva hospodářství a financí a ministerstva pro cestovní ruch. Jejím cílem je snížení nerovností v přístupu k dovolené a volnému času. [31] ANCV se zaměřuje na čtyři cílové skupiny: starší osoby; mládež; včetně rodin s jedním rodičem, osoby se zdravotním postižením. [31] Ve Španělsku působí Institut pro seniory a sociální služby (IMSERSO, Institute for Older Persons and Social Services), které je přisuzována odpovědnost za seniory, včetně vytvoření funkčního systému ochrany osob v závislosti na rozvoji politik a programů týkajících se aktivního stárnutí populace. Je také odpovědna za řízení sociálních služeb doplňkového systému sociálního zabezpečení a řízení plánů, programů a celostátních služeb pro seniory. [45] Britská Family Holiday Association vznikla v roce 1975 za účelem výšení počtu rodin, které získají přístup k dovolené, zkoumat a prosazovat hodnotu dovolených pro znevýhodněné rodiny. Dále zvýšit povědomí o rozsah problému nedostatku přístupné dovolené. Vizí je pro společnost kvalita rodinného života posílena prostřednictvím spravedlivého přístupu vysokou hodnotou odpočinku a rekreací, bez ohledu na znevýhodnění nebo chudobu. [42] V České republice pracuje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (NRZP ČR), která je od 11. prosince 2014 zapsaným spolkem s celostátní působností, které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Úlohou NRZP ČR je přispívat k integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a důsledně obhajovat lidská práva těchto lidí. Tuto svoji úlohu plní připomínkováním legislativních norem a realizací projektů, které přispívají k začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti ve všech sférách činnosti. Je hlavním poradním 25

orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a dále je členem čtyř mezinárodních organizací obhajujících zájmy osob se zdravotním postižením. Jedná se o tyto organizace: European Disability Forum, Rehabilitation International, FIMITIC a Disabled Peoples’ International. NRZP ČR byla založena v roce 2000 a v současné době má 103 členských organizací, které sdružují přibližně 300 tisíc osob se zdravotním postižením nebo jejich zástupců. [50] b)

Programy podpory cestování zdravotně postižených osob vznikají za účelem

usnadnění přístupu sociálního cestovního ruchu a cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby. Mezi ty nejznámější na mezinárodní úrovni patří program Calypso nebo EUROKLÍČ. Calypso je tříletý program Evropské komise, který byl aplikován v letech 2009 -2011 se snahou zpřístupnit cestování znevýhodněným skupinám a zároveň pozvednout hospodářství jednotlivých zemí a příležitosti k zaměstnání. Zaměřuje se na čtyři skupiny, a to na znevýhodněné mladé lidi ve věku 18 – 30 let, rodiny s finančními nebo jinými potížemi, osoby se zdravotním postižením a na osoby nad 65 let a důchodce, kteří si cestování nemohou dovolit. [39] Mezinárodní projekt EUROKLÍČ už více než dvacet let efektivně pomáhá lidem se sníženou schopností pohybu ve vyspělých evropských zemích a zapouští kořeny i v USA. Asociace krajů ČR poskytla Národní radě osob se zdravotním postižením ČR záštitu pro přípravu a realizaci tohoto projektu na území ČR. Dlouhodobým cílem projektu je zajistit osobám se sníženou schopností pohybu na celém území ČR rychlou a důstojnou dostupnost veřejných sociálních a technických kompenzačních zařízení (např. výtahů, svislých a schodišťových plošin apod.) tím, že: budou tato zařízení osazena jednotným Eurozámkem; osobám se zdravotním postižením budou na základě průkazu ZTP nebo ZTP/P distribuovány univerzální Euroklíče; prostřednictvím Sítě mateřských center v jednotlivých krajích budou Euroklíče dlouhodobě zapůjčovány rodičům dětí do tří let; seniorům a osobám krátkodobě zdravotně indisponovaným budou Euroklíče půjčovány přímo ve veřejně přístupných budovách (např. u obsluhy, na recepci, vrátnici apod.). [50] V souvislosti s usnadněním cestovního ruchu pro zdravotně postižené bylo v České republice realizováno několik projektů: Sedlčansko pro handicapované - informační leták o bezbariérových zařízeních a objektech včetně cyklostezek. Beskydy pro všechny zaměřující se mimo jiné na zpřístupnění oblasti i handicapovaným návštěvníkům 26

(www.projekt-beskydy.cz). Projekt mapující dostupnost turisticky zajímavých objektů v Českém Krumlově jako soubor specializovaných informací v elektronické i tištěné formě a další. Řada těchto projektů byla spolufinancována z prostředků (fondů) Evropské unie. [14]

1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Pro Gúčika (2004, In Linderová, 2012) potenciál cestovního ruchu představuje z ekonomického hlediska kapacitu, strukturu a využívání infrastruktury cestovního ruchu., tj. strukturu ubytovacích, pohostinských a dalších zařízení cestovního ruchu, využívání jejich kapacit v sezónním a mimosezónním období. Z geografického hlediska jde podle Mariota (1983, In Linderová, 2012) o způsobilost území poskytnout podmínky pro rozvoj. Pásková a Zelenka vnímají potenciál cestovního ruchu jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu oceněných na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu. Zejména o špatný stav složek životního prostředí jako jsou kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, aj. a konfliktní land-use daného území. [24] Potenciál cestovního ruchu se podle Bíny (2010) dá definovat jako soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, které vytváří složitý multidisciplinární systém. Do systému spadají přírodního prostředí, hodnoty kulturněhistorického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. [1]

1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Faktory ovlivňující rozvoj cestovní ruchu dělíme na lokalizační, selektivní a realizační. [26] a)

Lokalizační předpoklady jsou takové faktory či podmínky pro cestovní ruch, které

jsou dány územím a jsou prakticky neměnné. Patří mezi ně především přírodní podmínky, jako je klima, charakter a modelace terénu (geologie, reliéf, geomorfologie), vodní poměry, přírodní atraktivity, živočichové a rostliny (fauna a flóra), a dále společenské atraktivity, tedy ty, jež vznikly a existují díky činnosti lidí (např. památky, zvyky, gastronomie apod.). [26]

27

V rámci cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby se jedná o vhodnost přírodních a kulturně-historických atraktivit a jejich možné přizpůsobení požadavkům zdravotně postiženým návštěvníkům. Při výstavbě nových budov je nutno myslet na bezbariérové požadavky, překážka nastává u přizpůsobení historických budov, kde jsou nutné nainstalovat zařízení, jako jsou rampy, plošiny, výtahy nebo vodící linie, které umožní přístup zdravotně postižením návštěvníkům. Možné usnadnění je i přizpůsobit prohlídkové trasy zámků či hradů zdravotně postiženým návštěvníkům. Stejným způsobem je možné upravit naučné stezky v přírodě, vzhledem k členitosti terénu bývá nutné provést menší úpravy, aby byla využita i zdravotně postiženými návštěvníky. b)

Selektivní předpoklady pomáhají jeho vzniku a rozvoji. Mezi tyto předpoklady se

řadí politické např. politický systém, vnitropolitické uspořádání země, administrativní, urbanizační (poptávka obyvatel na účasti cestovního ruchu), demografické, personální, ekologické a sociologické (fond volného času, kulturní a vzdělanostní úroveň, životní úroveň) předpoklady. K selektivním předpokladům patří také úroveň řízení cílového místa, úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty v území, vnímání důležitosti politiky cestovního ruchu a jeho veřejná podpora, příjmová situace potenciálních návštěvníků. [26] Z hlediska cestovního ruchu pro zdravotně postižené, selektivní předpoklady můžeme brát, jako způsob jakým je stát schopen zajistit osobám se zdravotním postižením rovnocenné podmínky, tedy stejné jako osobám bez omezení. c)

Realizační předpoklady umožňují danou oblast dosáhnout (doprava) a využít

(infrastruktura služeb: ubytovací, stravovací a další zařízení a služby, někdy se též nazývá materiálně-technická základna cestovního ruchu). Bez dostatečné kapacity služeb není možné technicky využít potenciál území. Bez odpovídající nabídky služeb určité kvality nelze ani dobře sestavit turistické produkty, a tím ani oblast nabízet na trhu. Bez dostatečné kvality služeb i při uspokojující kapacitě není možné ekonomický přínos cestovního ruchu dlouhodobě udržet, natožpak zvyšovat. Pro hodnocení úrovně realizačních faktorů se používá řada ukazatelů, jako jsou: počet a skladba návštěvníků v určitém prostoru, počet ubytovacích zařízení, počet lůžek, počet míst u stolu, ukazatele kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, velikost přepravních kapacit a jejich kvalita, orientační rámec rekreační návštěvnosti, limit využití území z pohledu materiálně-

28

technické základny, občanská vybavenost (obchodní, směnárenské, bankovní služby), stupeň modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení atd. [26] V souvislosti s cestovním ruchem pro zdravotně postižené se jedná o možnost bezbariérového ubytování a stravování, dále přizpůsobení dopravní infrastruktury a to zajištění bezbariérových nástupišť či vyčleněním zvláštních míst z kapacity dopravních prostředků pro zdravotně postižené osoby.

1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Podle informací OSN a Světové zdravotnické organizace „současnou světovou populaci tvoří téměř z 20% spoluobčané se zdravotním postižením“. V zájmu každého státu by měla být podpora účasti zdravotně postižených občanů na společenském životě. Podle této skutečnosti se také posuzuje vyspělost jednotlivých států. Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením můžeme rozdělit na ekonomické a společenské. [14] a)

Ekonomické přínosy. Podpora sociálního cestovního ruchu představuje pro

destinaci jednu z možností rozložení turistických proudů do delšího časového období a Překlenování sezónních výkyvů. K ekonomickým vlivům sociálního cestovního ruchu na destinaci můžeme zařadit tvorbu podnikatelských příležitostí, protože s růstem počtu návštěvníků v destinacích, roste poptávka po službách a zboží, což vytváří tlak na uspokojování potřeb. Dochází k aktivaci místní produkce např. výroba a prodej regionálních potravin, suvenýrů. [17] Posílení domácího cestovního ruchu, jelikož turisté se specifickými potřebami upřednostňují domácí destinace před cestami do zahraničí. Osoby se zdravotním postižením a senioři jsou vysoce potenciálním trhem. Upřednostňují kratší, ale častější pobyty a také v obdobích mimo hlavní sezonu (zvýšení mimosezonní využitelnosti turistické infrastruktury). Zřídkakdy jezdí bez doprovodu příbuzných, přátel nebo asistentů. Trend stárnutí populace a přítomnost doprovázející osoby zvyšuje počet potenciálních návštěvníků (růst potenciální poptávky). Tím zvyšují ekonomický efekt pro podnikatele v cestovním ruchu. Vytváří nové podnikatelské příležitosti pro malé a střední podniky i neziskové organizace (přístupný cestovní ruch stimuluje sociální podnikání), přístupnost může být zdrojem odlišení se od konkurence, posiluje sociální odpovědnost podnikatelské sféry. [55] 29

Pro svůj multiplikační efekt má rozvoj cestovního ruchu dopad i na ostatní odvětví, vytváří nová pracovní místa, podporuje udržitelný rozvoj regionů, vyšší poptávka zvyšuje příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podněcuje investiční aktivitu v regionech. [55] Negativně se může podpora rozvoje sociálního cestovního ruchu v destinaci projevit růstem cen. I přesto, že návštěvník v sociálním cestovním ruchu je většinou finančně limitován, má v průběhu dovolené tendenci více utrácet např. na návštěvu pohostinských zařízení, sportovně-rekreačních zařízení, na zábavu apod. [17] b)

Společenské přínosy. Rozvoj sociálního cestovního ruchu má zároveň pozitivní

vliv na kvalitu života místního obyvatelstva. Poskytovatelé služeb cestovního ruchu nabízejí místním obyvatelům např. stravovací služby pro školní děti či přístup k sportovně-rekreačním zařízením. [17] Lepší přístupnost znamená současně také lepší kvalitu, bezpečnost a větší komfort pro všechny návštěvníky, což jsou pro zákazníky důležité atributy. Spokojení zákazníci se vracejí nebo svým doporučením motivují k návštěvě další zákazníky a pomáhají tak šířit pozitivní image destinace. Zpřístupnění destinace všem přináší zlepšení, které pocítí nejen návštěvníci, ale i místní obyvatelé. Přístupný cestovní ruch posiluje místní komunity, sociální vztahy mezi lidmi, zvyšuje životní standard místních obyvatel, kteří mohou využívat přístupná zařízení a infrastrukturu, přispívá k záchraně kulturních tradic a tradičních řemesel, vytváří atraktivnější a bezpečnější města/obce. [55] Stimuluje zvyšování odborných znalostí a dovedností uplatnitelných nejen v cestovním ruchu. Začlenění tématu bezbariérovosti do učebních osnov zvyšuje rozhled a uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Zaměstnavatelům tím vzniká úspora času a prostředků vynaložených na další vzdělávání zaměstnanců nutné pro osvojení si nových trendů. [55] Odstraňuje překážky, které osobám se specifickými potřebami omezují nebo znemožňují účast na aktivitách cestovního ruchu, čímž podporuje jejich společenskou integraci, umožňuje zdravé soužití a komunikaci v přirozeném prostředí (na dovolené), eliminuje pro obě strany nepříjemné až ponižující situace. Může mít pozitivní dopad i na jejich pracovní integraci jako důsledek zvýšené poptávky po doprovodných a navazujících službách přístupného cestovního ruchu. [55]

30

Poznávání jiných krajů, zvyků, kultur a národností přispěje všem ke kvalitě vzájemného soužití, společenské tolerance a mezinárodních vztahů. Přispívá k odstranění vnitřních (psychických) bariér, rozvíjí mezilidské vztahy. Společné sdílení odpovědnosti, sdružuje a znásobuje energii a vkládané prostředky spolupracujících stran, ovlivňuje kvalitu výsledného produktu. [55] S přihlédnutím na místní obyvatelstvo může být vliv rozvoje sociálního cestovního ruchu na společnost i nepříznivý. To se může projevovat v nedostatku parkovacích míst vlivem zvyšujícího se počtu návštěvníků, přeplněnými veřejnými prostory, zvýšenou kriminalitou a také negativním dopadem na životní prostředí. [17]

1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě a)

Právo zdravotně postižených na účast na cestovním ruchu. Jedním

z nejvýznamnějších dokumentů vztahující se k rovnocennému cestování je Globální etický kodex cestovního ruchu. Byl přijat 21. prosince 2001 OSN na základě Valného shromáždění Světové organizace cestovního ruchu z roku 1999.

Ve spojitosti se

zdravotně postiženými je Článek 2 odstavec 2, který uvádí, že aktivity cestovního ruchu by měly podporovat lidská práva a to zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin, tj. zdravotně postižených osob, dětí, seniorů, etnických menšin a domorodých národů. Dále Článek 7 upřesňuje právo na turistiku, v odstavci 1 se hovoří o přímém osobním přístupu k objevování zdrojů planety, které je v rovné míře dostupné všem obyvatelům světa a navazuje odstavec 4, podle něhož by měla být podporována a umožňována rodinná turistika, turistika pro studenty a seniory a turistika pro zdravotně postižené osoby. [43] Právně závazný dokument zabývající se lidskými právy je Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Účelem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti. [59] Úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN 13. prosince 2006 a v platnost vstoupila 3. května 2008. Česká republika Úmluvu ratifikovala v září roku 2009 a v platnost Úmluva vstoupila 28. října 2009. Úmluva navazuje na sedm již existujících lidskoprávních úmluv OSN a je z nich první, která umožňuje přistoupení organizací k regionální spolupráci. Nezakládá nová práva či nároky pro osoby se zdravotním 31

postižením, ale výslovně stanoví práva osob se zdravotním postižením způsobem, který zohledňuje jejich specifickou životní situaci a potřeby. Úmluva je výsledkem práce Organizace spojených národů směřující ke změně postojů k osobám se zdravotním postižením. Na osoby se zdravotním postižením nemá být pohlíženo jako na objekty charity, zdravotní péče a sociální ochrany, ale jako na subjekty práv schopné uplatnit tato práva a rozhodovat o svých životech na základě svobodného a informovaného souhlasu, stejně jako na aktivní členy společnosti. [49] V České republice jsou práva na cestování zdravotně postižených osob zakotvena v několika dokumentech. Přímo v Ústavě z roku 1992 se konkrétně píše, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. [60] Součástí Ústavy České republiky je Listina základních práv a svobod, která uvádí, že základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné a zaručují se všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. [48] V České republice byl dne 25. května 2015 schválen Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020. Základním cílem předkládaného Národního plánu je navázat na dosud realizovanou státní politiku v této oblasti, pokračovat v prosazování a podpoře integrace osob se zdravotním postižením a prostřednictvím konkrétních opatření naplňovat jednotlivé články Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. [49] b)

Využívání dopravních prostředků. Nařízení Evropského parlamentu a rady č.

1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě říká, že železniční přeprava osob by měla sloužit všem občanům. Proto by měly mít zdravotně postižené osoby a osoby se schopností pohybu a orientace omezenou v důsledku věku nebo jiného faktoru možnost využívat železniční dopravy způsobem srovnatelným s ostatními občany. [53] Dalším dokumentem Evropské unie je nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. V odstavci 1 jsou uvedeny

32

stejná práva jako při užívání železniční přepravy. Dále by jim měla být prostřednictvím nezbytného personálu a vybavení poskytována na letištích a na palubách letadel pomoc, která odpovídá jejich zvláštním potřebám. V zájmu sociálního začlenění by tato pomoc osobám se zdravotním postižením měla být poskytována bez dodatečných poplatků. [52] Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 uvádí pomoc a opatření umožňující osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, jako jsou: na určených místech oznámit svůj příjezd na terminál a svou žádost o pomoc, přemístit se z určeného místa k přepážce pro odbavení, do čekárny a na nástupiště, nastoupit do vozidla za pomoci výtahů, invalidních vozíků nebo případně jiné nezbytné pomoci, naložit zavazadla, vyzvednout zavazadla, vystoupit z vozidla, vzít si do autobusu nebo autokaru uznaného asistenčního psa a dostat se na sedadlo. [54] c)

Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Bezbariérovostí

staveb se v České republice zabývá vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 389/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tato vyhláška stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Přístup do všech prostorů určených pro

užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy. U změn dokončených staveb na přístupu pouze do vstupního podlaží lze v odůvodněných případech použít zdvihací plošinu. [32] U pohostinných zařízení je třeba dodržet průchozí šířky mezi stoly a dodržovat potřeby handicapovaného při volbě vhodného nábytku. U stolů je třeba dodržet minimální výšku desky stolu umožňující podjetí s vozíkem. [4] V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch a pobytových zařízeních musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky to, že výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20mm a povrch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Dispoziční řešení musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory. Vstupní dveře do bytu, vnitřní průchody a dveřní otvory musí mít 33

šířku nejméně 900 mm. Všechny dveře v bytě, vyjma vstupních, musí být bez prahů. Obytné i pobytové místnosti, předsíně a chodby bytu musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360°, tomu odpovídá kruhová plocha o průměru 1500 mm. V bytě se třemi a vice obytnými místnostmi, musí být zřízena další samostatná záchodová kabina. Její dveře musí být ven otvíravé a musí mít šířku nejméně 800 mm. Lodžie, balkony nebo terasy musí mít hloubku nejméně 1500 mm se sklonem podlahy nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a musí být přístupny v úrovni podlahy bytu s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Zábradlí smí mít neprůhlednou část do výšky maximálně 600 mm nad podlahou. Umístění všech prvků ovládaných rukou, zejména vypínače, zásuvky, jističe, dveřní kliky a držadla splachovače, musí být ve výšce 600 až 1200 mm a nejméně 500mm od pevné překážky. Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100 mm. Ovládáni oken musí být nejvýše 1100 mm nad podlahou a parapet musí být nejvýše 600mm nad podlahou. [32] d)

Debarierizace kulturně-historických památek. Veškeré změny historických budov

musí být provedeny s ohledem na zájmy státní památkové péče. Při debarierizaci objektů, které jsou evidovány jako kulturní památky, se může naskytnout problém, jelikož se nesmí měnit (odstraňovat) základní dispoziční schéma, historické konstrukce, úpravy povrchů a další části původního interiéru stavby, protože je nutné zachování autenticity památky. Potíží je, že zajišťování bezbariérovosti památek se nestalo prioritním zájmem; k její realizaci schází kromě zájmu, ochoty i prostředky na realizaci. Mimo to je i absence informací o změnách k lepšímu jak ze strany správců památek, tak i referentů Národního památkového ústavu. [11] U

každého

památkového

objektu

je

prioritou

ochrana

jeho

památkových,

architektonických, historických a umělecko-historických hodnot. Nejedná se o novostavby, ani o dokončená stavby nevykazující památkového hodnoty dle § 2-4 zákona 20/1987 Sb. o stání památkové péči v platném znění. Výše uvedeným hodnotám a jejich zachování je proto podřízeno i zpřístupňování památek návštěvníkům na vozíku, dle vyhlášky č. 369/2011 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, v platném znění. [12] Problematika zpřístupňování památek vozíčkářům by měla být řešena komplexně, ve třech rovinách: zajištění dostupnosti přístupové trasy od místa kam se vozíčkář dopraví 34

sám, tj. z parkoviště, autobusového nebo vlakového nádraží s nízkopodlažními dopravními prostředky - spoji, až ke vstupu do vnějšího areálu památky; zajištění dostupnosti exteriéru památky, parku, zahrady, nádvoří, úplné nebo částečné; zpřístupnění interiéru památky, úplné nebo částečné. [12] Ne všechny památky lze vozíčkářům plně nebo i částečně zpřístupnit. I u nich je potřebné se o jejich zpřístupnění pokusit, dokumentací z hlediska potřeb a požadavků vozíčkářů. Je totiž potřebné přesně vědět, proč je daná památka pro vozíčkáře nepřístupná, v čem spočívá problém (překážka), který nelze řešit a kde jsou umístěné „akceptované" bariéry, které nelze odstranit, obejít a překonat. [12] Nejčastějšími bariérami v památkách jsou vertikální bariéry. V interiéru památky jsou to vřetenová a točitá schodiště, schodiště v tloušťce zdiva užší než 800 mm a ostatní schodiště. V exteriéru jsou vertikálními bariérami prudké svahy nacházející se přímo v areálu památky. Méně časté jsou horizontální bariéry. V interiéru památky je tvoří rozdílné úrovně pochozích ploch v jednotlivých patrech, i v přízemí, pokud je památka srostlicí několika starších budov. Horizontálními bariérami jsou zúžené vstupy do místností a u středověkých a renesančních památek i zvýšené prahy. V exteriéru jsou nejčastějšími horizontálními bariérami hrubá úprava dlažby a povrchy ze sypaných nezpevněných materiálů. Nejsložitější při řešení otázky zpřístupnění památek návštěvníkům na vozíku jsou objekty, ve kterých se střetají jak horizontální, tak i vertikální bariéry. [12] Nemůže-li být částečně nebo zcela bezbariérově přístupná památka celosezónně zpřístupněna návštěvníkům na vozíku, lze ji zpřístupnit krátkodobě a opakovaně v rámci tzv. Dnů bez bariér, během kterých je památka otevřena a zpřístupněna právě z hlediska potřeb a požadavků návštěvníků s handicapy, pro ně a jejich rodiny, asistenty, přátelé a známé. [12] Je-li památka bezbariérově nepřístupná a její zpřístupnění návštěvníkům s omezenou schopností pohybu a orientace není možné, lze volit prohlídku pomocí virtuální reality, která v případě omezení přístupu do nejcennějších prostor památky poslouží i běžným návštěvníkům, bez zdravotního handicapu. [12] e)

Bezbariérové budovy sportovně-rekreačních zařízení. U staveb pro sport musí být

bezbariérově řešeno rovněž sportoviště a závodiště a jejich zázemí, zejména hygienické

35

zařízení a šatny, při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků. [32] Veřejně přístupné plavecké bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory musí mít zajištěný bezbariérový přístup do vody řešený prostřednictvím schodů a bazénového zvedáku nebo schodů a zvýšeného okraj. [32]

36

2 Analýza potenciálu Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob 2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl navazují čtyři výzkumné otázky: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Karlovarském kraji? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Karlovarském kraji? d) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Karlovarském kraji? Pro zpracování práce jsme z části čerpali ze sekundárních dat, jako jsou odborná literatura, online databáze a specializované webové portály (oficiální turistický portál Karlovarského kraje, jedemetaky.cz, oficiální informační portál Karlovarského kraje). Ovšem převážná část údajů a dat byla získána pomocí polostruktorovaných rozhovorů, kdy byly zkontaktovány podniky cestovního ruchu s předem připravenými otázkami. Každá z otázek pak byla přeměněna a doplněna pro určitý typ podniku cestovního ruchu, abychom získali přesně ty údaje, které byly potřebné ke zpracování této práce. Konkrétně se jedná o tyto otázky: 1) Jakým způsobem je Váš podnik zpřístupněn pohybově postiženým osobám? 2) Jakým způsobem je Váš podnik zpřístupněn zrakově postiženým osobám? 3) Jakým způsobem je Váš podnik zpřístupněn sluchově postiženým osobám? Sběr dat probíhal od července roku 2014 do července roku 2015 a zkoumanou oblastí byl Karlovarský kraj. Vzhledem k tomu, že je kvantifikace potenciálu cestovního ruchu složitá, zpracovali jsme za účelem hodnocení potenciálu Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob stupnici hodnocení (tabulka 4). Body budou následně subjektivně přidělovány dle zjištěných informací. 37

Tabulka 4 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení 0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37

Kvantitativní hodnocení 1 2 3 4

Kvalitativní hodnocení základní průměrný zvýšený výborný

Pramen: Linderová 2013, podle Linderová, 2012 a Regionalizácia cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005 Pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu jsme určili několik hodnotících kritérií, které pokládáme za podstatné pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 5). K hodnotícím kritériím patří:  bezbariérové ubytovací zařízení,  bezbariérové pohostinské zařízení,  bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času,  existence bezbariérových kulturně-historických památek,  nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu,  webové informační portály pro zdravotně postižené osoby. Tabulka 5 Hodnotící kritéria pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Karlovarském kraji Hodnocené kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení Bezbariérové pohostinské zařízení Sportovně-rekreační zařízení Přístupné cyklotrasy a turistické trasy

-

Charakteristika méně než 10 % veškerých UZ více než 10 % veškerých UZ více než 15 % veškerých UZ více než 20 % veškerých UZ méně než 10 % veškerých PZ více než 10 % veškerých PZ více než 15 % veškerých PZ více než 20 % veškerých PZ bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) jiné sportovní zařízení méně než 10 % turistických tras více než 10 % turistický tras méně než 10 % cyklotras více než 10 % cyklotras přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování

Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0* 2/0* 2/0* 2* 3* 2* 3* 3*

* přidělení vah na základě subjektivního zhodnocení bezbariérovosti Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Pramen: Linderová, 2012

38

Tabulka 5: Pokračování Kulturně-historické památky

-

Cestovní kanceláře

-

Webové informační portály

-

hrady/zámky/zámečky/kostely přístupné s doprovodem částečně přístupné hrady/zámky, zámečky, kostely úplně přístupné hrady/zámky/zámečky/kostely muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem částečně přístupné muzea/galerie/skanzeny úplně přístupné muzea/galerie/skanzeny divadla nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) nabídka zájezdu pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano/ne) ano/ne

1 2 3 1 2 3 2*

1 0 1/0

* přidělení vah na základě subjektivního zhodnocení bezbariérovosti Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Pramen: Linderová, 2012 Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Na území kraje se nachází nejen naše nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Spolu s léčivými prameny je kraj bohatý i na přírodní minerální vody. Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n. m.) leží v okrese Karlovy Vary, stejně tak jako nejnižší bod kraje (320 m n. m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje. Ohře je zároveň nejvýznamnější řekou Karlovarského kraje a téměř celé území také spadá do jejího povodí. Dalšími významnými řekami jsou Teplá, Rolava, Bystřice a Svatava. [46] Cestovní ruch je v Karlovarském kraji jedním z nejvýznamnějších odvětví. Především lázeňství udělalo z našeho kraje cílovou destinaci pro hosty z Čech i z ciziny. V roce 2013 navštívilo náš kraj 787 084 hostů. Podíl cizinců, kteří navštívili v roce 2014 náš kraj, byl 66,8 %. Počtem přenocování na 1 000 obyvatel (15 226,4) se Karlovarský kraj v rámci České republiky umístil na 1. místě. [46]

39

2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotněpostižených osob Lokalizační předpoklady jsou primární nabídkou destinace a představují základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Rozhodují tedy o funkčním využití konkrétní oblasti pro cestovní ruch. Lokalizační faktory jsou ovlivňovány přírodními podmínkami a kulturně-historickými předpoklady. Tvoří tedy jakousi objektivní základnu pro uspokojování poptávky. [9]

2.2.1 Přírodní atraktivity Na území Karlovarské kraje se rozprostírá v tzv. lázeňským trojúhelníku, tvořený Karlovými Vary, Mariánskými a Františkovými Lázněmi, CHKO Slavkovský les. CHKO Slavkovský les o rozloze 606 km2 byla vyhlášena Ministerstvem kultury ČSR dne 3. května 1974. Důvodem vyhlášením je ochrana krajiny, jejího vzhledu a charakteristických znaků a zejména pak zachování přírodních léčivých zdrojů, konkrétně minerálních pramenů a kyselek. [34] Nejhodnotnější krajinné úseky Slavkovského lesa jsou zvlášť chráněny ve 32 maloplošných územích - 2 národních přírodních rezervacích (NPR) – NPR Kladské rašeliny a NPR Pluhův bor, 3 národních přírodních památkách (NPP) – NPP Křížky, NPP Upolínová louka pod Křížky a NPP Jan Svatoš, 11 přírodních rezervacích (PR) - PR Holina, PR Lazurový vrch (Plzeňský kraj), PR Mokřady pod Vlčkem, PR Planý vrch, PR Podhorní vrch, PR Prameniště Teplé, PR Rašeliniště u myslivny, PR Smraďoch, PR Údolí Teplé, PR Vlček, PR Žižkův vrch a 16 přírodních památkách (PP) - PP Čedičové varhany u Hlinek, PP Čertkus, PP Čiperka (Plzeňský kraj), PP Dominova skalka, PP Homolka, PP Hořečková louka na Pile, PP Koňský pramen, PP Kynžvartský kámen, PP Milhostovské mofety, PP Moučné pytle, PP Poštovská louka, PP Podhorní slatě, PP Sirňák, PP Šemnická skála, PP Těšovské pastviny, PP Velikonoční rybník. [57] Dále jsou v působnosti Správy CHKO Slavkovský les národní přírodní rezervace SOOS, Rolavská vrchoviště a národní přírodní památky Komorní hůrka, Železná hůrka a Lužní potok. [57]

40

Jelikož je Karlovarský kraj převážně lesnatou kopcovitou oblastí s rašeliništi je poměrně složité zpřístupnit přírodní památky zdravotně postiženým návštěvníkům tak, aby se příliš nezasáhlo do jeho přirozeného krajinného rázu. [35] V Karlovarském kraji je největší koncentrace přírodních léčivých zdrojů v České republice. Konkrétně pro minerální prameny bylo vystaveno několik pavilonů, které jsou alespoň částečně přístupné zdravotně postiženým návštěvníkům. [35] Tabulka 6 Bezbariérové vývěry pramenů v Karlovarském kraji Přístupnost Název

Obec

Františkovy Lázně

Karlovy Vary

Karlovy Vary

Lázně Kynžvart

Glauber III Císařský pramen Františkův pramen Glauber I Glauber II Luisin pramen Natálie Nový Kostelní pramen Pramen Adler Sluneční pramen Studený pramen Dolní zámecký pramen Hadi pramen Mlýnský pramen Pramen Karla IV. Pramen Knížete Václava pramen Libuše Pramen Rusalka Pramen Svoboda Skalní pramen Tržní pramen Vřídlo Pramen Richard Pramen Viktor a Helena

ČB ČB BB ČB ČB ČB BB BB BB BB ČB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB ČB BB

ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND

BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015

41

Tabulka 6: Pokračování Mariánské Lázně Alexandřin pramen Ambrožův pramen Antoníčkův pramen Farská kyselka Ferdinandův pramen Karolínin pramen Křížový pramen Lesní pramen Mariin pramen Prelátův pramen Rudolfův pramen

BB ČB BB BB BB BB BB BB BB BB ČB

ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND

BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Všechny pavilony a místa vývěrů pramenů uvedené v tabulce jsou nedostupné pro zrakově postižené osoby, jelikož chybí vodící linie a názvy pramenů na kamenných deskách nejsou v Braillově písmu. Pro tělesně postižené osoby jsou některé prameny přístupné pouze částečně, je potřeba sebou mít doprovod, který návštěvníkovi pomůže zdolat několik schodů směřujících k pramenu. Veškeré uvedené prameny mají informační cedule, které umožňují získat potřebné informace pro osoby sluchově postižené.

2.2.2 Kulturně-historické atraktivity V Karlovarském kraji je celkově devět hradů, ale jen jeden je částečně bezbariérový. Jedná se o hrad Loket, který se nachází v Lokti nad Ohří. Hrad Loket je částečně přístupnou památkou pro zdravotně postižené návštěvníky. Osoby na invalidním vozíku se dostanou především na expozice umístěné v přízemí, ale Věž, Černá věž a patra hradního systému bezbariérově přístupny nejsou. Sluchově postižené osoby mají možnost využití průvodcovského psaného výkladu. Dochovalo se zde i několik zámku, z nichž třetina má částečně bezbariérový přístup. Jedním z nich je zámek Chyše, tato památka má v přízemí přístupné barokní místnosti a expozice, věnované působení Karla Čapka. Návštěvníci mají možnost využít i bezbariérovou toaletu v zámeckém pivovaru a taktéž možnost navštívit anglický park. Zpřístupněný zámecký park a zahrada je i v zámku Valeč, kde od roku 1995, v důsledku požáru z roku 1976, probíhají rekonstrukce a v rámci projektu je zajištění bezbariérového přístupu do všech částí zámku. [10]

42

Návštěva zámku Bečov nad Teplou je možná pouze s doprovodem další osoby. U vstupní branky je zvonek označený logem pro invalidy, který přivolá správu objektu, jelikož ani vstup k pokladně není bezbariérový. Výhodou zámku Bečov nad Teplou je, že nevidomým je umožňována prohlídka zámku, kde si vybrané exponáty mohou prohlédnout hmatem. Zámek Kynžvart je s parkem plně přístupný osobám s omezenou schopností pohybu. I přestože hlavní expozice se nachází v prvním patře budovy, návštěvníci na invalidním vozíku se na prohlídku dostanou pomocí výtahu a místnosti a chodby mají dostatečnou šířku. Návštěvě zámecké galerie napomáhá šikmá mobilní rampa a v zámeckém parku jsou zpěvné cesty. Menší nedostupnost nabízí knížecí oratoř zámecké kaple sv. Antonína, ale při ohlášení předem lze do kaple vjet ze zámeckého dvora. V objektu je zřízena i bezbariérová toaleta a na parkovišti u zámku jsou vyhrazena místa přímo pro zdravotně postižené návštěvníky. Tabulka 7 Bezbariérově přístupné hrady a zámky v Karlovarském kraji Přístupnost Název

Poznámka

Hrad Loket ČB Zámek Bečov nad Teplou ČB Zámek Chyše ČB + WC

ND ČB ND

Zámek Kynžvart

BB + WC

ČB

ČB

ND

Zámek Valeč

ČB Pouze s doprovodem. ND Pouze s doprovodem. ND Nedostupné sklepní prostory zámku. Disponuje audio-průvodci a textovými BB průvodci. Zpřístupněna pouze zámecká zahrada a ND park.

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Lidovou architekturu Karlovarského kraje je možno obdivovat ve skanzenech v šesti obcích, avšak ani jeden z nich není zpřístupněn zdravotně postiženým osobám.

2.2.3 Kulturně-společenské zařízení V Karlovarském kraji jsou k dispozici celkově tři bezbariérová divadla a pět bezbariérových kin. Všechny tyto kulturní instituce se nachází ve větších městech Karlovarského kraje, a to v Karlových Varech, Mariánských Lázních a v Chebu. Mimo jiné se v Karlových Varech v rámci Mezinárodního filmového festivalu koná festival 43

„Kino bez bariér“, během festivalu jsou bezbariérově zpřístupněna i další kina v objektech - Thermal (Velký sál, Malý sál), Kongresový sál, Grandhotel Pupp, L´espace Dorleans, Richmond a Husovka a zároveň jsou nabízené asistenční služby a doprava speciálně upraveným mikrobusem po Karlových Varech. Pokud jde o repertoár Západočeského divadla v Chebu, Městského divadla v Mariánských Lázních a Městského divadla v Karlových Varech, tak je velmi složité financování projektů, které by uspokojily skupiny osob se zrakovým a sluchovým postižením (například pantomima), vzhledem k tristní návštěvnosti. A tak se nestává, že by těchto vhodných představení během jednoho roku přesáhlo počtu tři. Tabulka 8 Bezbariérová divadla a kina v Karlovarském kraji Přístupnost Obec

Cheb Karlovy Vary

Mariánské Lázně

Název

Poznámka

Kino Svět BB + WC ND Západočeské divadlo BB + WC ND Městské divadlo BB + WC ND

ČB ND ČB

Kino Čas Kino Drahomíra Letní kino Městské divadlo

BB + WC BB + WC BB BB + WC

ND ND ND ND

ČB ČB ČB ČB

Vyhrazená místa k sezení. Vyhrazená místa k sezení. Vyhrazená místa k sezení, parkovací místa pro ZTP, nájezdní plošina. Vyhrazená místa k sezení. Vyhrazená místa k sezení. Vyhrazená místa k sezení. Vyhrazená místa k sezení.

Kino Slavia

BB + WC ČB

ČB

Vyhrazená místa k sezení.

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Mezi kulturně-společenská zařízení řadíme také muzea a galerie. V Karlovarském kraji je bezbariérově zpřístupněno celkem šest muzeí a čtyři galerie. Pod správu Muzea Sokolov spadají čtyři objekty – muzeum Zámek Sokolov, Hornické muzeum Krásno, Důl Jeroným v Čisté u Rovné a Štola č. 1 Jáchymov. Veškeré objekty mají bezbariérově zpřístupněné přízemí hlavní budovy, až na Štolu č. 1 v Jáchymově, která je v současné době ve výstavbě. Samostatné doly přístupné nejsou pro svůj prudký sestup se schody a kolejím. Muzeum Aš a Muzeum Mariánské Lázně jsou též bezbariérově přístupné, pouze pro osoby zrakově postižené nejsou schopni přizpůsobit své expozice a výstavy.

44

Galerie Karlovy Vary působí ve třech samostatných objektech – Galerie umění Karlovy Vary, Interaktivní galerie Becherova Vila a Letohrádek Ostrov. Ve všech objektech se příležitostně pořádají výstavy pro nevidomé a průvodcovské texty včetně popisků expozic jsou samozřejmostí. Obdobně zařízena je i sklárna Moser v Karlových Varech kde, kromě výše uvedeného, se mohou nevidomí návštěvníci pro lepší představu exponáty ohmatat. Tabulka 9 Bezbariérová muzea a galerie v Karlovarském kraji

Přístupnost Název

Poznámka

Důl Jeroným v Čisté u Rovné

ČB + WC ND

ND

Galerie umění Karlovy Vary

BB

ČB

BB

Hornické muzeum Krásno

ČB

ND

BB

Interaktivní galerie Becherova vila Jan Becher Muzeum Letohrádek Ostrov Městské muzeum Mariánské Lázně Muzeum Aš – Mikulášská ulice Muzeum Aš – Poštovní náměstí

BB + WC ČB

BB

ČB ND ND ND

BB BB BB BB

Dostupné pouze přízemí. Nájezdní plošina. Výtah, nájezdní plošina. Památkově chráněná budova – 1,5 – 2cm vysoké prahy.

BB + WC BB ČB ND

BB BB

Vhodné mít doprovod. Dostupné pouze přízemí a s doprovodem.

Muzeum Cheb Muzeum Karlovy Vary Sklářské muzeum Moser Zámek Sokolov – muzeum

BB BB + WC BB + WC BB + WC

Dostupná pouze hlavní budova. Dostupné 1. patro, vhodné mít doprovod. Dostupná hlavní budova a venkovní areál. Vhodné mít doprovod.

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015

2.2.4 Jiné atraktivity V Karlovarském kraji můžeme navštívit i botanickou zahradu s částečně bezbariérovým přístupem, konkrétně Bečovská botanická zahrada. Botanická zahrada disponuje textovými průvodci i audio-průvodcem a část objektu je zpřístupněna i pro návštěvníky na invalidním vozíku. Další atraktivitou je park Boheminium na okraji Mariánských Lázní. Park má naučně poznávací okruh na východním okraji Mariánských Lázní maketami významných

45

stavebních a technických památek České republiky a nabízí bezbariérový přístup pro návštěvníky s omezenou možností pohybu. Částečně bezbariérový přístup pro vozíčkáře nabízí i přírodní lanové centrum Sv. Linhart, kde je vytvořena stezka v korunách stromů. Mimo jiné se v Karlovarském kraji nachází celkem 59 naučný stezek, nicméně naučná stezka Křížky je dočasně uzavřená a naučná stezka Doubí-Svatošské skály je sice průchodná, ale informační panely jsou značně poškozeny. Jako bezbariérové naučné stezky v CHKO Slavkovský les můžeme uvést naučnou stezku Kladská a naučnou stezku Smraďoch. Naučná stezka Kladská byla otevřena roku 1977 a patří k nejstarším naučným stezkám na území České republiky. Naučná stezka vede v centru území CHKO Slavkovský les od bývalého loveckého zámečku knížete Schönburg-Waldenburga kolem Kladského rybníka po okraji přírodní rezervace Kladské rašeliny – Tajga. Stezka je vybavena 12 informačními panely, z toho je 8 základních a 4 stejného (předchozího) obsahu na konci stezky v části určené pro invalidní vozíčkáře. Dále je instalováno informační zařízení určené pouze pro invalidní vozíčkáře - navedení na vyhrazené parkoviště (dvě tabule). Celková délka stezky má 1,9 km a vede převážně po dřevěných chodnících či případně po štěrkopískové cestě. V zimě je stezka částečně nedostupná, jelikož hrozí možnost namrzání chodníků. Naučná stezka Smraďoch je lesním rašeliništěm nacházející se zhruba 5 km od Mariánských Lázní, je pouze 76 m dlouhá a nabízí pohled na bahenní sopku a vývěr plynů v Zeleném jezírku. Na trase jsou dva informační panely a stejně jako naučná stezka Kladská je vedena po vyvýšených dřevěných chodnících, čímž usnadňuje přístup návštěvníkům s omezeným rozsahem pohybu. Mimo výše uvedené bezbariérové naučné stezky se v Karlovarském kraji nachází Botanická stezka Sokolov, naučná stezka Božídarské rašeliniště a naučná stezka SOOS. Botanická stezka Sokolov je 1,5 km dlouhá stezka s 25 informačními panely a zaměřuje se na historii sokolovských parků, botaniku a ekologii. Stezka začíná před sokolovským zámkem a končí u bazénu v Husových sadech. Celá trasa je nenáročná, vedena po asfaltových chodnících a je dostupná pro osoby na invalidním vozíku. Naučná stezka Božídarské rašeliniště začíná u Infocentra Boží Dar a vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno 46

mezinárodně významným mokřadem. Na 3,2 km dlouhé trase je rozmístěno 12 informačních panelů, vede po povalových chodnících a od poslední zastávky po silnici. Nedaleko Františkových Lázní je Národní přírodní rezervace SOOS, na území rezervace jsou rozsáhlá rašeliniště, minerální slatiniště a bublající bahenní sopky, tzv. mofety. V důsledky rozdělení mělké kotliny mezi Vonšovským a Sooským potokem valem křemičitého písku vzniklo v severní části hluboké rašeliniště a v jižní části mělké jezero. A přímo po dně vyschlého jezera dnes vede téměř 1,5 km dlouhá naučná stezka SOOS. Tato stezka čítá 9 informačních panelů a vede po vyvýšených dřevěných chodnících. Součástí naučné stezky SOOS jsou i další expozice obsahující informační panely např. expozice dinosaurů či expozice muzea v budově. Trasa je bezbariérově upravená, s výjimkou expozice Ptačí svět a Příroda Chebska. Tabulka 10 Bezbariérové naučné stezky a pěší trasy v Karlovarském kraji Přístupnost Naučná stezka

Poznámka

Botanická stezka Sokolov

BB

ND

BB

Božídarské rašeliniště

BB

ND

BB

Kladská

BB

ND

BB

Smraďoch

BB

ND

BB

SOOS

BB

ND

BB

Z Jenišova do Chodova

BB

ND

BB

Nenáročný, rovinatý terén, většinou asfaltové chodníky. Nenáročná, vede částečně po dřevěných povalových chodnících, částečně po silnici. Nenáročný, rovinatý terén, štěrkopískové cesty a dřevěné vyvýšené chodníky z prken. Krátká trasa po vyvýšených dřevěných chodnících. Nenáročný, rovinatý terén vede částečně po dřevěných vyvýšených chodnících, částečně po upravené cestě. Nenáročná, rovinatý terén vede po upravené cestě.

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Jedinou bezbariérově přístupnou rozhlednou v Karlovarském kraji je Diana v Karlových Varech. Přímo k ní vede lanovka a vozíčkáři mohou k výstupu využít výtah

2.3 Realizační předpoklady Do realizačních předpokladů spadají ubytovací a pohostinská zařízení, sportovněrekreační zařízení, které dávají možnost cestovnímu ruchu danou oblast využít a dopravní infrastruktura. Významnou částí jsou i informační centra, která turistům umožní obstarat 47

informace o navštívené lokalitě, proto je klíčové, aby i tyto instituce měly bezbariérový přístup. V Karlovarském kraji mohou zdravotně postižené osoby využít služeb celkem třinácti informačních center (tabulka 11). Tabulka 11 Bezbariérová infocentra v Karlovarském kraji Přístupnost Obec

Název

Bochov Boží Dar Cheb Chodov Horní Blatná Karlovy Vary Kraslice Kynšperk nad Ohří Mariánské Lázně Nejdek Pernink Sokolov Teplá

Infocentrum Bochov Infocentrum Boží Dar Turistické infocentrum Informační centrum - Městská knihovna Informační centrum Horní Blatná Infocentrum města Karlovy Vary, o.p.s Kulturní a informační centrum Kraslice Infocentrum MKS KIS Mariánské Lázně s.r.o. Infocentrum Nejdek Turistické informační centrum při OÚ Pernink Infocentrum Sokolov Knihovna s infocentrem Teplá

BB BB + WC BB BB + WC BB BB+WC BB BB BB BB BB BD + WC BB + WC

ND ND BB ND ND BB ND ND BB ND ND ND BB

ND ND BB ND ND BB ND ND ND ND ND ND BB

Vysvětlivky: BB – úplně bezbariérové, BD – přístupné s doprovodem, ND – nedostupné, WC – bezbariérové toalety Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Téměř všechna infocentra mají budovu, ve které sídlí, přizpůsobenou pro osoby s tělesným postižením. Mimo města Sokolov, kde je potřeba mít doprovod vzhledem k několika schodům, které jsou u vstupu do budovy. Ve většině infocenter personál neví, jak by přizpůsobily své služby osobám se zrakovým či sluchovým postižením. Pouze v Chebu, Karlových Varech, Mariánských Lázní a Teplé mají infocentra bezbariérový přístup podle vyžadovaných norem pro osoby s tímto omezením. V chebském infocentru bývá sluchově postiženým osobám navíc nabídnut adioprůvodce ve znakové řeči a v Karlových Varech mají počítač se speciálním softwarem pro nevidomé a slabozraké.

48

2.3.1 Ubytovací zařízení V Karlovarském kraji evidujeme, podle údajů českého statistického úřadu z roku 2014, celkem 497 ubytovacích zařízení, z toho je 100 ubytovacích zařízení alespoň částečně bezbariérově přístupných. Podíl alespoň částečně přístupných ubytovacích zařízení na celkovém počtu ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji dává 20,1 %. Jako bezbariérová ubytovací zařízení uvádíme ty, které mají alespoň jeden pokoj vhodný pro zdravotně postižené osoby. Převážná část ubytovacích zařízení vyžaduje ohlášení příjezdu předem z důvodu přizpůsobení služeb ke zpříjemnění pobytu zdravotně postižených osob. Seznam bezbariérových ubytovacích zařízení obsahuje příloha 2. Vzhledem k tomu, že jsme vycházeli z informací prezentovaných na webových stránkách jednotlivých ubytovacích zařízení, jsou uvedené údaje orientační. Tabulka 12 Počet bezbariérových ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji Počet UZ*

Počet BB UZ

497

100

Karlovarský kraj

Kategorie BB UZ Hotel Penzion Ostatní *** **** ***** 32

51

6

7

Podíl BB UZ na celkovém počtu UZ v kraji (v %)

4

20,1

* ČSÚ: údaje k 10. 10. 2014 Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení Pramen: Vlastní zpracování podle ČSÚ, risy.cz, hotely.cz, pensiony.cz, zivykraj.cz, karlovyvary.cz, 2015

2.3.2 Pohostinská zařízení V Karlovarském kraji se nachází celkem 541 provozoven, které poskytují pohostinské služby, z toho je 89 pohostinských zařízení alespoň částečně bezbariérových. Jako bezbariérové podniky jsou mnohdy představovány jen ty, které mají svou strukturu přizpůsobenou pouze pro tělesně postižené návštěvníky, proto nabídka služeb není přizpůsobeno pro osoby se sluchovým či zrakovým postižením a převážná část pohostinských zařízení postrádá jídelní a nápojové lístky v Braillově písmu. Další komplikací bývá umístění pohostinských zařízení do historických budov, přestože tyto zařízení mají vybudovanou bezbariérovou toaletu, tak osoba vázaná na invalidní 49

vozík není schopna se dostat do vnitřku budovy z důvodu úzkých vstupních dveří a schodů. V Karlovarském kraji disponuje bezbariérovým přístupem celkově 16,5 % pohostinských zařízení.

2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení Mezi sportovně-rekreační zařízení řadíme aquaparky, koupaliště, víceúčelové sportovní haly, golfová hřiště, lyžařská střediska, ale i lázeňská zařízení. Na území Karlovarského kraje je zřízeno několik lázeňských zařízení. Přímo v Karlových Varech jsou to Alžbětiny lázně, které mají unikátní projekt plavání a rehabilitace tělesně postižených, plaveckou akademii „bez Bariér“. Vize akademie je motivovat zdravotně postižené k aktivnímu a plnohodnotnému způsobu života. Dalším poměrně nedávno zrekonstruovaným lázeňským zařízením v Karlových Varech jsou Bohemia-lázně a. s., které na základě své modernizace mají bezbariérový přístup. V obci Jáchymov jsou od roku 1992 zřízeny první radonové lázně světa a jsou zcela bezbariérové. Komplex Lázně Jáchymov má pod sebou 10 hotelů, z toho 3 zajišťují bezbariérové ubytování celkem ve 12 pokojích. Pokoje jsou bez prahů, mají nízké skříně a jsou rozsáhlé tak, aby se hosté na invalidním vozíku mohli pohodlně pohybovat. Lázně mají přizpůsobené zdravotně postiženým i radonové koupele, vany jsou opatřeny buď dvířky, nebo zdviháky. Tabulka 13 Bezbariérová lázeňská zařízení v Karlovarském kraji Přístupnost Obec

Lázeňské zařízení

Poznámka

Alžbětiny lázně

BB

BB

BB

Bohemia-lázně a. s.

BB

BB

BB

Karlovy Vary

Onemocnění zažívacího traktu, pohybového systému, neurologická, metabolické poruchy a onemocnění, stavy po onkologických onemocněních Nemoci onkologické, trávicího ústrojí, z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

Vysvětlivky: BB – bezbariérové Pramen: Vlastní zpracování, 2015 50

Tabulka 13 Pokračování Jáchymov

Lázně Jáchymov

BB

BB

BB

Specialista na pohybové ústrojí, nemoci periferního nervového systému, choroby metabolické, osteoporóza, krevní tlak.

Vysvětlivky: BB – bezbariérové Pramen: Vlastní zpracování, 2015 V Karlovarském kraji jsou zdravotně postiženým osobám přístupné, mimo bazén v Alžbětiných lázních, další tři aquaparky, pět bazénů a dvě přírodní koupaliště. Některé aquaparky a bazény se sice prezentují jako bezbariérové, ale je tím míněn pouze vstup do budovy, pohyb v prostorách objektu a případně bezbariérové toalety a sprchy. Na samotný vstup do vody, se zapomíná a jediné Aquafórum ve Františkových Lázních má přizpůsobený nájezd do vody pro osoby na invalidním vozíku. Pro využití ostatních plaveckých zařízení tělesně postiženými návštěvníky je nutné mít doprovod. V současné době se stávají bezbariérově přístupná i přírodní koupaliště. V Karlovarském kraji byla na jedné straně Vojkově rybníka přistavěna nájezdní plošina pro vozíčkáře a uvažuje se o zpřístupnění i druhé strany rybníka. Tabulka 14 Bezbariérové aquaparky, koupaliště a bazény v Karlovarském kraji Přístupnost Název

Aquacentrum Agricola Jáchymov Aquaforum Františkovy Lázně Areál Rolava Bazénové centrum Karlovy Vary Krytý bazén Cheb Krytý bazén Mariánské Lázně Krytý bazén Potůčky Krytý bazén Sokolov Thermal Karlovy Vary Vojkův Rybník

ČB + WC BB + WC BB ČB + WC ČB ČB + WC ČB ČB ČB + WC BB

ČB ND ND ČB ND ČB ČB ČB ČB ND

BB BB ND BB BB BB ND BB BB ND

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Pro zrakově postižené nejsou veřejné bazény a koupaliště zcela bezbariérové, budova většinou bývá bezbariérově řešena, co se týče vodících linií, hmatových panelů a toalet, ale chybí hmatné a vizuálně kontrastní informační prvky. A bazény jako takové nemívají 51

oddělenou dráhu pro zrakově postižené plavce, proto bývá nutné, aby sebou měli doprovod. Pro sluchově postižené bývají překážkou přírodní koupaliště a rybníky, kde si informace o koupání musí zjistit předem, jelikož na místě nejsou informační tabule. Mimo lázeňská a plavecká zařízení mohou osoby zdravotně postižené využít služeb čtyř golfových klubů. Až na Golf Resort Cihelny, kde je nutné mít doprovod, jsou všechny objekty a hřiště přizpůsobené tělesně postiženým osobám včetně toalet. Další přístupná sportovně-rekreační zařízení uvádí Tabulka 15. Tabulka 15 Bezbariérová sportovní zařízení v Karlovarském kraji Přístupnost Název Golf Club Luby Golf Resort Cihelny Golf Resort Karlovy Vary ICE SPORTS, s.r.o. KRAJINKA CHEB KV Arena, s. r. o. Royal Golf Club Mariánské Lázně SPORTOVNÍ HALA CHODOV TJ LOKOMOTIVA CHEB

BB + WC ČB BB + WC BB + WC BB + WC BB + WC BB + WC BB + WC BB + WC

ND ND ND ČB ČB ČB ND ČB ČB

ČB ČB BB ČB ČB ČB BB ČB ČB

Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, ND – nedostupné Pramen: Vlastní zpracování, 2015 Golfové kluby v Karlovarském kraji bývají zpřístupněni pouze osobám s tělesným a sluchovým postižením. A i u nich je většinou potřeba, aby měli sebou doprovod, jelikož personál nebývá vyškolen k jednání s těmito klienty. Zrakově postiženým osobám nejsou golfové kluby uzpůsobeny jak prostorovým řešením, tak nabídkou služeb. Sportovní haly ať už fotbalová, hokejové či multifunkční jsou většinou nově postavené budovy nebo nově zrekonstruované, proto jsou zcela bezbariérové osobám s tělesným postižením a to včetně sociálního zařízení. Osobám se zrakovým a sluchovým postižením jsou zpřístupněny částečně, návštěvníci mají možnost bezbariérové pohybu po budově, ale služby jim přizpůsobeny nebývají a obzvlášť při konání větších zápasů a větších sportovních akcí je doporučeno sebou mít doprovod.

52

2.3.4 Bezbariérová přeprava Pod bezbariérovou přepravou si představíme možnost cestování zdravotně postižených osob městskou a příměstskou hromadnou dopravou. Karlovarský kraj má podle výsledků šetření v rámci projektu Místo pro život 58,13 % bezbariérových spojů na linkách MHD. V číslech to znamená, že z 1963 spojů jich je 1141 nízkopodlažních a kraj je tak přibližně v polovině žebříčku, který tyto spoje hodnotí. [51] V Karlovarském kraji zabezpečuje bezbariérovou přepravu České dráhy a Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje, který zahrnuje systémy hromadné dopravy ve městech Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Aš, Mariánské Lázně, Ostrov a Jáchymov. V krajském městě Karlovy Vary jsou téměř tři čtvrtiny autobusů nízkopodlažní s nájezdovou plošinou. Ve vozidlech je zařízení pro nevidomé, které informuje řidiče o jejich nástupu či výstupu. Na každou linku je nasazeno minimálně jedno nízkopodlažní vozidlo, každý takový spoj je v jízdních řádech speciálně označen a stoprocentně garantován. Bezbariérovou úpravu zastávek má zatím zhruba čtvrtina, další úpravy se plánují v rámci koncepce „Generel bezbariérových tras a bezbariérové dopravy pro území Statutárního města Karlovy Vary“. [47] V ostatních uvedených městech je minimálně polovina autobusů a trolejbusů nízkopodlažní s nájezdovou plošinou, ale jen zlomek má audio zařízení, které udává název zastávky. V dalším lázeňském městě, konkrétně v Mariánských Lázních, dopravní podnik disponuje 8 trolejbusů a 4 autobusy. Z toho od každého typu dopravního prostředku pouze jeden nesplňuje požadavky pro bezbariérovou přepravu České dráhy mají různé stupně značení pro bezbariérové stanice. Přístupnost stanic pro vozíčkáře jsou značeny způsoby uvedené v tabulce 16.

53

Tabulka 16 Stupně bezbariérovosti nádražních stanic v Karlovarském kraji

Druh postižení Stupeň Tělesné

b1 b2 n1 n2 n3 n4

Sluchové

s1 s2

Zrakové

z1 z2 z3

Popis Přístup do budovy stanice je bezbariérový včetně bezbariérově přístupné označené pokladní přepážky. Přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) je bezbariérový. Bezbariérový přístup na všechna nástupiště. Bezbariérový přístup na všechna nástupiště za pomoci zaměstnance. Bezbariérový přístup na alespoň jedno nástupiště. Bezbariérový přístup na alespoň jedno nástupiště za pomoci zaměstnance. Stanice je vybavena pro sluchově postižené (indukční smyčka u pokladny). Stanice je vybavená pro sluchově postižené (elektronický informační systém). Stanice je vybavena pro zrakově postižené (akustické majáčky, štítek na zábradlí). Stanice je vybavena pro zrakově postižené (vodicí linie). Stanice je vybavena pro zrakově postižené (informační panely s hlasovým výstupem).

Pramen: Vlastní zpracování, podle www.cd.cz Bezbariérová či alespoň částečně bezbariérové nádraží Karlovarského kraje uvádí tabulka 17. Tabulka 17 Bezbariérové železniční stanice v Karlovarském kraji Přístupnost Název stanice

Božičany Dolní Žandov Františkovy Lázně - Aquaforum Cheb Cheb - Skalka Cheb - Všeboř Karlovy Vary Karlovy Vary - dolní nádraží Lázně Kynžvart Lipová u Chebu Mariánské Lázně Nejdek - Suchá Otročín Plesná Pozemí nad Ohří Potůčky Salajn

b2 n1 b2 + n1 b1 b2 b2 + n2 b2 b1 b1 + n1 b2 + n1 b1 + n1 b2 b2 b2 b2 + n1 b2 -

z2 z2 z2 z2 z2 z2 z2 z2

s2 -

Pramen: Vlastní zpracování, 2015, podle www.cd.cz 54

Tabulka 17 Pokračování Sokolov Stebenice Stráž nad Ohří Valy u Mariánských Lázní Velký Rybník Vojtanov Obec

n1 b2 + n1 n3 b2 + n1 b2 b2

z2 z2 z2 -

-

Pramen: Vlastní zpracování, 2015, podle www.cd.cz

2.4 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady neboli stimulační předpoklady dělíme na objektivní a subjektivní. Do skupiny objektivních selektivních předpokladů řadíme politické faktory, dosaženou životní úroveň a objem fondu volného času, životní prostředí a demografickou strukturu. Mezi subjektivní selektivní faktory patří různé psychologické pohnutky, jako jsou módnost, vlastní zážitky nebo propagace.

2.4.1 Cestovní kanceláře a agentury Cestovní kancelář mající v nabídce zájezdy do Karlovarského kraje pro zdravotně postižené je Atis a. s. Nabízí zájezdy do Mariánských Lázní, Lokte nad Ohří a Bečova nad Teplou. Jediná cestovní agentura zcela orientována na bezbariérový cestovní ruch v České republice je Bezbatour, která sídlí v Praze. Nabídka cestovní agentury je směřována na zájezdy do evropských zemí a ubytování v České Republice, Chorvatsku, Maďarsku, Slovensku a Německu. V rámci Karlovarského kraje nabízí možnost ubytování pouze ve čtyřech městech a to Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Sokolov a Horní Blatná, ale pouze v Karlových Varech jsou všechny ubytovací zařízení v nabídce ověřeny přímo zaměstnanci Bezbatour. Přímo v Karlovarském kraji se nenachází žádná cestovní kancelář ani agentura nabízející produkty cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby.

2.4.2 Organizace osob se zdravotním postižením Centrum pro zdravotně postižené Karlovarské kraje, o. p. s. je nevládní neziskovou organizací se sídlem v Karlových Varech a má pobočky v Chebu a Sokolově. Cílem centra je přispívat ke zkvalitňování života zdravotně postižených občanů a jejich integraci 55

do společnosti. Centrum vytváří ve spolupráci s členy podmínky pro rozvoj specializovaných činností pro zdravotně postižené občany. Poskytuje služby osobní asistence, odborné sociální poradenství, ambulantní služby a terénní sociální služby seniorům a zdravotně postiženým bez rozdílu věku. Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. dále disponuje velmi dobře vybavenou půjčovnou kompenzačních a rehabilitačních pomůcek a zajišťuje prodej zdravotních pomůcek. Mezi aktivity, které centrum nabízí, jsou ozdravně rekreační pobyty v zahraničí (Maďarské lázně, Itálie, Chorvatsko), ale i v Čechách, kromě toho i hydrorehabilitaci ve Weidenu v Německu anebo každoroční ples „Harmonie“. [33] TyfloCentrum Karlovy Vary poskytuje sociální služby pro zrakově postižené. Posláním společnosti je podpora integrace těžce zrakově postižených a lidí s kombinovaným postižením do společnosti. Své pobočky má TyfloCentrum v Karlových Varech, Ostrově, Sokolově a Chebu. [58]

2.5 Zhodnocení potenciálu Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Při vyhodnocování potenciálu cestovního ruchu v Karlovarském kraji pro zdravotně postižené osoby jsme vycházeli z jak primárních, tak sekundárních zdrojů. Analyzovali jsme dostupné informace o přístupnosti ubytovacích a pohostinských zařízení, kulturněhistorických památek, sportovně-rekreačních zařízení a dalších atraktivit jako jsou turistické trasy a cyklotrasy. Mimo to nás zajímal stav dopravní infrastruktury v Karlovarském kraji, nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené osoby a existence webových informačních portálů pro zdravotně postižené osoby. Na začátku výzkumu jsme si stanovili následovné výzkumné otázky: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Karlovarském kraji? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Karlovarském kraji? d) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Karlovarském kraji?

56

V Karlovarském kraji je celkově 497 ubytovacích zařízení a z toho 100 alespoň částečně bezbariérových zařízení. Na základě zjištěných informací můžeme říci, že podíl bezbariérových ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji tvoří 20,1 % všech ubytovacích zařízení.

Ve většině ubytovacích zařízení jsou jeden až dva pokoje

bezbariérové; a to včetně sociálního zařízení. Kompletní seznam bezbariérových ubytovacích zařízení Karlovarského kraje je uveden v příloze. Do hodnocení byly zahrnuty ta ubytovací zařízení, která uvádí informace o bezbariérovosti na svých webových stránkách nebo v internetových databázích ubytovacích zařízení. Stejným způsobem jako u ubytovacích zařízení byly zjišťovány informace o pohostinských zařízeních Karlovarského kraje. Z celkového počtu 541 pohostinských zařízení v Karlovarském kraji je 89 zařízení alespoň částečně bezbariérových, což udává 16,5 % podílu na všech pohostinských zařízení. U dalších hodnotících kritérií byly informace zjišťovány pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Přestože je Karlovarský kraj zaměřen převážně na sportovně-rekreační služby, je jen malá část zařízení, která tyto služby poskytují, bezbariérově přístupná. Největší podíl bezbariérové přístupnosti zaujímají lázeňská zařízení a veřejné bazény, koupaliště a aquaparky. Z dalších sportovně-rekreačních zařízení jsou částečně zpřístupněny významnější sportovní stadiony a větší golfové kluby. I přes poměrně velké množství lyžařských středisek není žádná sjezdovka ani trasa běžeckého lyžování přizpůsobena potřebám zdravotně postižených návštěvníků. Stejně tak je potíž s cyklotrasami, přestože má Karlovarský kraj hustou síť cyklotras, vzhledem ke členitosti terénu není žádná bezbariérově přístupná. V Karlovarském kraji se nachází 59 turistický tras a naučných stezek, bezbariérově přístupných je 6 tras, což udává 10 %. Z kulturně-historické stránky bezbariérovosti můžeme konstatovat, že je Karlovarský kraj na poměrně dobré úrovni. Ze všech hradů a zámků je čtvrtina zpřístupněna osobám se zdravotním postižením a je snaha o zpřístupnění dalších těchto budov. Karlovarský kraj má také bezbariérovou převážnou část muzeí, galerií, divadel a kin, což dokládají i expozice a pořádání výstav pro nevidomé nebo festival „Kino bez bariér“. Co Karlovarský kraj postrádá, jsou služby cestovní kanceláře, která by byla zaměřená na osoby se zdravotním postižením. V oblasti kraje se nenachází žádná kancelář, která by nabízela buď tuzemské, nebo zahraniční zájezdy pro osoby s tímto omezením.

57

Tabulka 18 Hodnotící kritéria v Karlovarském kraji Hodnocené kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení Bezbariérové pohostinské zařízení Sportovně-rekreační zařízení

-

Přístupné cyklotrasy a turistické trasy

-

Kulturně-historické památky

-

Cestovní kanceláře

-

Webové informační portály Celkem

-

Charakteristika 20,1 % bezbariérových ubytovacích zařízení (>15 %) 16,5 % bezbariérových pohostinských zařízení (>15 %) většina koupališť a aquaparků jsou bezbariérové nejvýznamnější fotbalové, hokejové a jiné stadiony jsou bezbariérové jiná bezbariérová sportovní zařízení 10% turistických tras je bezbariérových nenalezeny žádné bezbariérové cyklotrasy nenalezeny žádné přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování částečně přístupné hrady/zámky, zámečky, kostely částečně přístupné muzea/galerie/skanzeny nejvýznamnější divadla a kina v kraji jsou bezbariérová v kraji se nenachází cestovní kanceláře s nabídkou služeb pro zdravotně postižené osoby ano

Body 3 2 2 1 1 2 0 0 2 2 2 0

1 18

Pramen: vlastní zpracování, 2015 Po celkovém zhodnocení a sečtení bodů u všech hodnocených kritériích Karlovarský kraj získal 18 bodů, z čehož vyplývá, že má průměrný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Tabulka 19 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby Bodové hodnocení 0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37

Kvantitativní hodnocení 1 2 3 4

Kvalitativní hodnocení základní průměrný zvýšený výborný

Pramen: Vlastní zpracování, 2015

58

Závěr Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Karlovarského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl byly navázané čtyři výzkumné otázky, na které jsme hledali odpověď. Na základě analýzy bylo zjištěno, že Karlovarský kraj má průměrný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby Zabývali jsme se, jaké možnostmi bezbariérového ubytování zdravotně postižených osob v Karlovarském kraji. Na základě zjištěných údajů konstatujeme, že v Karlovarském kraji je 20,1 % bezbariérových ubytovacích zařízení různých kategorií (hotely, pensiony a ostatní ubytovací zařízení) a tříd. Ovšem oproti celkovému počtu hromadných ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji je to jen pětina. Jen malá část ubytovacích zařízení prezentuje na svých webových stránkách možnost bezbariérového ubytování, tyto informace jsou k nalezení v online databázích a webových informačních portálech, které se zaměřují na ubytovací zařízení obecně. Shodné poskytování informací, jako u ubytovacích zařízení, mají i pohostinská zařízení. V Karlovarském kraji je podíl 16,5 % bezbariérových pohostinských zařízení na celkovém počtu 541 stravovacích zařízení. Nicméně to není uspokojivý výsledek, když vezme v úvahu to, že pohostinským zařízením vydávající se za bezbariérová, chybí jídelní lístek v Braillově písmu. Nabídka služeb pro využití volného času je v Karlovarském kraji průměrná. Nejpodstatnější část tvoří kulturně-historické atraktivity, které jsou z větší části alespoň částečně přístupné osobám se zdravotním postižením. Horší je to u přírodních atraktivit, kde stále bezbariérová přístupnost zaostává. Získání údajů o bezbariérovém přístupu zařízení a atraktivit cestovního ruchu je poměrně složité a v některých případech bez osobního dotázání není možné potřebné informace opatřit. Na základě provedeného sekundárního výzkumu, terénního šetření a analýzy, a s využitím subjektivní metody hodnocení konstatujeme, že Karlovarský kraj disponuje průměrných potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob.

59

S ohledem na významné postavení kraje z hlediska návštěvnosti nepovažujeme tento výsledek za uspokojivý. V České republice má cestovní ruch zdravotně postižených osob s ohledem na demografický vývoj, budoucnost, pozitivní je, že stále více destinací, ubytovacích zařízení a dalších objektů se snaží začlenit přístupný cestovní ruch do svých nabídek.

60

Seznam použité literatury Knižní a časopisecká literatura a odborné elektronické publikace [1] BÍNA, Jan. 2010. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. Brno: Ústav územního rozvoje. Dostupné také z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf [2] DARCY, Simon. 2006. Setting a research agenda for accessible tourism. Sydney: National Library of Australia. ISBN 1-920704-97-3. [3] DIMITRIOS, Bahalis a Simon DARCY. 2010. Accessible Tourism: Concepts and Issues. Bristol: Channel View Publications. ISBN 978-1845411602 [4] FILIPIOVÁ, Daniela. 2002. Projektujeme bez bariér. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 101 s. ISBN 80-86552-18-7 [5] FINKOVÁ, Dita. 2010. Základy tyflopedie: předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 52 s. ISBN 978-80-244-2627-3 [6] GOMBITOVÁ, Dagmar. 2010. Country study social tourism the Czech. Třinec: Kazuist s.r.o. Dostupné také z: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/files/calypso/country-reports/czechrepublic_en.pdf [7] GÚČIK, Marián. 2000. Základy cestovního ruchu. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici. ISBN 80-8055-355-6 [8] HÁJKOVÁ, Věra. 2006. Specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupné také z: http://www.mmr.cz/getmedia/dec21386-b551-48e4-bbad-113ab984a35e/GetFile10.pdf [9] HRALA, Václav. 1996. Geografie cestovního ruchu. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 128 s. ISBN 807079173x [10] JANČO, Milan a Kateřina BUREŠOVÁ. 2007. Jak dobýt hrad: památky takřka bez bariér : seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro osoby se 61

sníženou schopností pohybu. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 223 s. ISBN 978-80-87104-09-5 [11] JANČO, Milan. 2012. Památky národního památkového ústavu z hlediska potřeb a požadavků návštěníků na vozíku. Praha: Národní památkový ústav, 18 s. Dostupné také z: http://www.npu.cz/download/1353678935/akce121123-up-janco-HaZ-vozickari.pdf [12] JANČO, Milan. 2009. Památky ve správě NPÚ. Jejich zpřístupňování návštěvníkům s omezenou schopností pohybu. Praha: Národní památkový ústav. Dostupné také z: http://www.emuzeum.cz/admin/files/Pamatky-NPUzpristupnovani.pdf [13] KIRÁĽOVÁ, Alžběta. 2008. Cestovní ruch pro všechny: Formy cestovního ruchu pro všechny dle jednotlivých segmentů. Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-7399-407-05 [14] INDROVÁ, Jarmila. 2008. Cestovní ruch pro všechny: [odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu]. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 89 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-407-5 [15] LANGER, Jiří. 2013. Základy surdopedie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 109 s. ISBN 978-80-244-3702-6 [16] LEIDNER, Rüdiger. 2006. Tourism accessible for all in Europe. Berlin: Nationale Koordinationsstelle Tourismus für Alle e. V. NatKo. Dostupné také z: http://www.rollingrains.com/archives/Tourism_for_all_in_Europe_Leidner_2006.pdf [17] LINDEROVÁ, Ivica. 2015. Ekonomické a sociokultúrne dopady sociálneho cestovného ruchu. Procceding ofHradec Economic Days 2015, Vol II, pp. 138 – 144, University of Hradec Králové, February, 2015. Dostupné také z: http://fim2.uhk.cz/hed/images/KOMPLET_2_CJ.pdf [18] LINDEROVÁ, Ivica. 2012a. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotne postihnutých návštěvníkov. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2012, roč. 45, č. 1. ISSN 0139-8660 [19] MARIOT, Peter a Veronika MÜLLEROVÁ. 1992. Zeměpis cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 183 s. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství). ISBN 80-04-25965-0

62

[20] MCCABE, Scott, Lynn MINNAERT a Anya DIEKMANN. 2012. Social tourism in Europe: theory and practice. Buffalo, NY: Channel View Publications, 201 p. ISBN 9781845412340 [21] MINNAERT, Lynn, Robert MAITLAND a Graham MILLER. 2012.Social Tourism: Perspectives and Potential. London: Routledge. ISBN 978-0-415-52378-3 [22] NOVOSAD, Libor. 2011. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: Diskursivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-876-9 [23] OLIVER, Michael. 1990. The Politics of Disablement: A Sociological Approach. London: Palgrave Macmillan. ISBN 978-0333432938 [24] PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 768 s. ISBN 978-807201-880-2 [25] RENOTIÉROVÁ, Marie a Libuše LUDÍKOVÁ. 2003. Speciální pedagogika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 290 s. ISBN 80-244-0646-2 [26] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. 2011. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3 [27] SHARPLEY, Richard. 1999. Tourism, Tourists and Society. Huntingdon: Elm Publications. ISBN 978-1854502803 [28] WORLD HEALTH ORGANIZATION. 1980. International classification of impairments, disabilities, and handicaps: a manual of classification relating to the consequences of disease. Geneva: World Health Organization. ISBN 924154126 I. Dostupné také z: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/41003/1/9241541261_eng.pdf [29] WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2008. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví: MKF. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1587-2 [30] WORLD TOURISM ORGANIZATION. 2015. F. A. Manual on Accessible Tourism for All – Public-Private Partnerships and Good Practices. Madrid: UNWTO. ISBN 978-92-844-1657-8 63

Ostatní elektronické zdroje [31] ANCV. ANCV [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.ancv.com/ [32] Centrum pro prezentaci kulturního dědictví. Vyhláška 398/2009 [online]. 2009. Dostupné také z: www.emuzeum.cz [33] Centrum pro zdravotně postižené Karlovarské kraje [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.sluzbypostizenym.cz/ [34] Cittadella: Chráněná krajinná oblast Slavkovský les [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=CHKO_slavkovsky_les_cz [35] Czech Convention Bureau: Karlovarský kraj [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.czechconvention.com/ceska-republika/regiony/karlovarsky-kraj [36] Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. 2015. Dostupné také z: http:// www.cpzp.cz/clanek/2582-0-Dusevni-nemoci-a-jejich-priciny.html [37] České dráhy: ČD [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.cd.cz/default.htm [38] Český statistický úřad: ČSÚ [online]. 2014. Dostupné také z: https://www.czso.cz/ [39] European Network for Accessible Tourism. ENAT [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.accessibletourism.org/ [40] EUROPEAN COMMISSION. Calypso widens Europe’s travel horizons. Luxembourg: Publications Office of the Eur ope an Union, 2010. Dostupné také z: http:/ /ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/calypso/index_en.htm [41] EUROSTAT. 2014. Disability statistics. [online]. Available at: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Disability_statistics [42] Family Holiday Association. Family Holiday Association [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.familyholidayassociation.org.uk/ [43] Globální etický kodex cestovního ruchu. UNWTO, 1999. Dostupné také z: http:// www.eden-czechtourism.cz/ 64

[44] Improving information on accessible tourism for disbled people. Office for official publications of the european communities, 2004. Dostupné také z: http://ec.europa.eu/ enterprise/sectors/tourism/files/studies/improving_information_on_accessibility/ improving_accessibility_en.pdf [45] Imserso. Imserso [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.imserso.es/ [46] Karlovarský kraj. Karlovarský kraj [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.krkarlovarsky.cz/ [47] Karlovy Vary: Linky MHD budou brzy zcela bezbariérové [online]. 2013. Dostupné také z: https://www.karlovyvary.cz/cs/linky-mhd-budou-brzy-zcela-bezbarierove [48] Listina základních práv a svobod. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. [online]. 1993. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html [49] Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 [online]. 2015. Praha: Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Dostupné také z: http://www.vlada.cz [50] Národní rada osob se zdravotním postižením ČR [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.nrzp.cz/ [51] Neposedíme: Městská hromadná doprava v krajských metropolích (1) [online]. 2013. Dostupné také z: http://www.neposedime.cz/index.php/po-ceskerepublice/pristupnost-mest/553-mestska-hromadna-doprava-v-krajskych-metropolich-1 [52] Přístup k právu Evropské Unie. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1107/2006 [online]. 2006. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/ [53] Přístup k právu Evropské Unie. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1371/2007 [online]. 2007. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/ [54] Přístup k právu Evropské Unie. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 181/2011 [online]. 2011. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/ [55] Přístupný cestovní ruch v kostce. Třinec: Kauzits spol, s. r. o., 2010. Dostupné také z: http://www.netzp.cz/dokument/776

65

[56] The International Social Tourism Organisation [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.oits-isto.org/ [57] Turistický portál Karlovarského kraje: Přírodní rezervace a CHKO [online]. 2015. Dostupné také z: http://cestovani.krkarlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Priroda/Stranky/RezervaceCHKO.aspx [58] TyfloCentrum Karlovy Vary [online]. 2015. Dostupné také z: http://www.tyflocentrum-kv.cz/ [59] Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. OSN, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/ [60] Ústava České republiky. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. [online]. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

66

Seznam příloh Příloha 1 Bezbariérová pohostinská zařízení v Karlovarském kraji ............................... 68 Příloha 2 Bezbariérová ubytovací zařízení v Karlovarském kraji .................................. 71

67

Přílohy Příloha 1 Seznam bezbariérových pohostinských zařízení v Karlovarském kraji Obec Aš

Františkovy Lázně

Hazlov Cheb

Chodov

Karlovy Vary

Pohostinské zařízení Na Stalince Restaurace Goethe U Nudle U Sluníčka Zařízení školního stravování Café illusion history Hortenize Hotel Bajkal Imperial Jan Mazanec Pizzeria Pinocchio Restaurace Kuželna MC Roland Bowling Elektra Cheb DEJAVU Restaurant Cheb HC Stadion Cheb Hospůdka na chaloupce Jana Filipská Jídelna Mlíčňák Pizzerie Da Angelo Pod komínem Restaurace Atika Restaurace Na Kovárně Restaurace u pivovaru Restaurace Yun De Xin Restarant Hannibal Steak House Extreme Vladimír Brodina Loan Nguyen Thi Thanh Pizzerie Ristorante Andolini Restaurace Bobeš Restaurace Sparta Baracuda Bar Café & Restaurant Bristol Palace Café Restaurant Atrium Česká bašta Česká kuchyně Chilli chilli bar&grill

68

Příloha 1 Pokračování Karlovy Vary

Mariánské Lázně Nejdek Nová Role Plesná Skalná Sokolov

Chokolade & Sweet Čínská restaurace U Nás Galerka Grandrestaurant Pupp H Nguyen Thi Thu May Flower Na Výhledě Novissimo Panoptikum Picasso Pizza Tipo Pizzeria Cappone Pizzerie u Areny REAL ASPEKT Reestaurace AC Start Restaurace Anna Restaurace Kriváň Restaurace U Kostela Restaurant Černý orel Restarant Karel IV. Restaurant Promenáda Retro Cafe Bar Richmond Riverside Restaurant Schaffy's Garáž - café & coctail bar Spa Hotel Schlosspark Velkopopovická pivnice Zuzana Jasímová Krakonoš Medité Pizzerie Milano Zlatý klokan Restaurace U Petra Český Dům Hospůdka ve Šnekách Restaurace Vildštejn Actus Česká Pivnice Meteor Na Baníku Na Vítězné Pivnice U Smrků Pizza Sidonio Pizzeerie Na Staráku 69

Příloha 1 Pokračování Sokolov

Restaurace Hamburg Restaurace Nautilus Restaurace U Kláštera Šenvert SOKOREST Steak Bar George Van Tuong Vu Pramen: Vlastní zpracování, podle dobresenajim.cz, restu.cz a zazitkove-restaurace.cz, 2015

70

Příloha 2 Seznam bezbariérových ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji Obec Bečov nad Teplou Dolní Žandov Františkovy Lázně

Cheb

Jáchymov

Karlovy Vary

Ubytovací zařízení Hradní Bašta Penzion Cafe Restaurant RIČ Manský Dvůr Hotel Bohemia relax Green-Apartment Spa hotel Francis Penzion Žírovice Hotel a Pension Seeberg Spa & Kur Hotel Praha Spa & Kur Hotel Harvey Hotel Francis Palace Lázeňský hotel Palace Bellaria Kurhotel Brussel Lázeňský hotel Pyramida II Lázeňský hotel Pyramida I Spa hotel Diana Wellness hotel Ida Hotel Slavie Penzion Mašek Hotelový resort Stein Hotel Komorní hůrka Apartmány Jáchyomv Chata u rybníka Spa Klínovec Radium Palace Spa Hotel Spa Complex Curie Dalibor Spa Hotel Běhounek Europenzion Hotel Ontario garni Hotel Kučera Hotel Petr Hotel Gejzír Hotel Maltézský Kříž Hotel Vítkova Hora Penzion Valkoun Hotel Saint Petersburg Apartmány Villa Liberty Hotel Bellevue Sanatorium Astoria Hotel Alice - Resort Poppy Hotel Jean de Carro Ambiente Wellness & Spa hotel

Třída *** *** *** *** *** *** *** *** **** **** **** **** **** **** **** **** **** *** *** *** **** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** **** **** ****

71

Příloha 2: Pokračování Karlovy Vary

Loket Luby Mariánské Lázně

Hotel Palatin Hotel Růže Hotel Malta Interhotel Central Aura Palace Olympia Hotel Spa hotel Thermal Hotel Venus Spa hotel Ulrika Hotel Imperial Spa Resort Sanssouci Apartments Victoria Hotel Eliška Hotel Dvorana Hotel Ostende Hotel Lafonte Hotel Salvator Grandhotel Pupp Carlsbad Plaza Medical Spa & Wellness hotel Savoy Westend hotel Quisisana Palace Hotel St. Florian Hotel Císař Ferdinand Penzion Kozabar Hotel Krakonoš Hotel Sonáta Lázeňský hotel Vltava-Berounka Villa Meteor Lázeňský hotel Svoboda Lázeňský Hotel Kriváň **** Hotel Agricola Hotel Villa Butterfly Cristal Palace Villa Savoy Falkensteiner Grand Spa Hotel Goethe spa & wellness Spa hotel Harmonie Lázeňský hotel Centrální lázně Hotel San Remo Lázeňský hotel Hvězda-Skalník Holistic Spa Hotel La Passionaria Hotel Sanatorium Westend Sun hotel Rezidence Golf Grandhotel Pacifik

**** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** ***** ***** ***** ***** *** *** *** *** *** *** *** *** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** **** ****

72

Příloha 2: Pokračování Mariánské Lázně

Golf Hotel Morris Olympia hotel Hotel Royal Parkhotel Golf Esplanade Lázeňský hotel Nové Lázně Hotel Anna Nejdek Spa Hotel Zámek Lužec Hotel Seifert Nové Hamry Hotel Garni Vildštejn Skalná Parkhotel Sokolov Penzion Harmonie Žlutice Pramen: Vlastní zpracování, podle risy.cz, hotely.cz, pensiony.cz, karlovyvary.cz, 2015

**** **** **** **** ***** ***** *** **** *** *** *** *** zivykraj.cz,

73