Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením v Královéhradeckém a Pardubickém kraji
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
H o d n o c e n í p o t e n c i á l u c e s t o v n í h o r u c h u p ro návštěvníky se zdravotním postižením v Královéhradeckém a Pardubickém kraji
Bakalářská práce
Autor: Jaroslav Kučera Vedoucí: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava, 2014
Copyright © 2014 Jaroslav Kučera
Abstrakt KUČERA, Jaroslav: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 70 stran. Cílem práce je zanalyzovat a zhodnotit potenciál Královéhradeckého a Pardubické kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Pomocí vědeckých metod zkoumání, konkrétně analýzy a syntézy, a subjektivní metody hodnocení práce analyzuje a hodnotí potenciál cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Obsah práce určuje pojmy spojené s cestovním ruchem zdravotně postižených osob a umožňuje orientaci a pochopení problematiky cestování osob se zdravotním postižením.
Klíčová slova Cestovní ruch zdravotně postižených osob. Potenciál cestovního ruchu. Přístupný cestovní ruch. Zdravotně postižená osoba.
Abstract KUČERA, Jaroslav. Evaluation of potential for development of tourism for visitors with disabilities in Hradec Králové and Pardubice region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 70 pages. The aim of this bachelor thesis is to analyse and evaluate the potential of the Hradec Králové and Pardubice region for the development of tourism disabled people. Using scientific methods, specifically analysis and synthesis and the subjective evaluation method, this thesis analyzes and evaluates the tourism potential of people with disabilities in Hradec Králové and Pardubice region. The content of the work determines the concepts associated with tourism of disabled people and enables orientation and understanding of travellers with disabilities.
Key words Travel by people with disabilities. The potential for tourism. Accessible Tourism. Disabled person. 6
Poděkování Mé poděkování patří Ing. Ivici Linderové, PhD. za odborné vedení, trpělivost, cenné rady a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. 7
Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Úvod................................................................................................................................ 12 1
Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ...................................... 13 1.1
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ................................................. 13
1.1.1
Znaky a charakteristiky cestovního ruchu se zdravotním postižením ...... 15
1.1.2
Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ......................... 16
1.1.3
Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ................................. 17
1.1.4
Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob . 20
1.2
Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................ 25
1.2.1
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .. 26
1.2.2
Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ......... 28
1.2.3
Legislativní
úprava
vztahující
se
k cestovnímu
ruchu
zdravotně
postižených osob v Evropě a ve světě .................................................................... 29 2
Analýza potenciálu Královéhradeckého a Pardubického kraje pro rozvoj
cestovního ruchu zdravotně postižených osob ................................................................ 33 2.1
Cíl a metodika zkoumání ................................................................................. 33
2.2
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně-postižených
osob 35 2.2.1
Přírodní atraktivity .................................................................................... 36
2.2.2
Kulturně-historické atraktivity.................................................................. 42
2.2.3
Kulturně-společenské památky ................................................................. 45
2.3
Realizační předpoklady .................................................................................... 46
2.3.1
Ubytovací zařízení .................................................................................... 47
2.3.2
Stravovací zařízení .................................................................................... 50
2.3.3
Sportovně-rekreační zařízení .................................................................... 52
2.3.4
Bezbariérová přeprava .............................................................................. 54
2.3.5
Cestovní kanceláře a agentury .................................................................. 55 8
2.4
Selektivní předpoklady..................................................................................... 56
2.5
Zhodnocení potenciálu Královéhradeckého a Pardubického kraje pro rozvoj
cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ...................................................... 59 Shrnutí ......................................................................................................................... 61 Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury ............................................................................................... 65
9
Seznam tabulek Tabulka 1: Věková struktura zdravotně postižených osob ............................................. 17 Tabulka 2: Klasifikace sluchových vad .......................................................................... 18 Tabulka 3: Klasifikace mentální retardace ..................................................................... 20 Tabulka 4: Ukázka stavebních úprav pro zdravotně postižené osoby ............................ 32 Tabulka 5: Stupnice hodnocení potenciálu zdravotně postižených osob ....................... 34 Tabulka 6: Hodnotící kritéria na úrovni krajů ................................................................ 34 Tabulka 7: Přehled bezbariérových tras v Krkonošském národním parku ..................... 37 Tabulka 8: Přehled bezbariérových tras v Českém ráji .................................................. 38 Tabulka 9: Přehled bezbariérových tras v Orlických horách a Podorlicku .................... 38 Tabulka 10: Přehled bezbariérových tras na Broumovsku ............................................. 39 Tabulka 11: Přehled bezbariérových tras v Kladském pomezí a na Hradecku .............. 40 Tabulka 12: Přehled bezbariérových naučných stezek v Pardubickém kraji.................. 40 Tabulka 13: Přehled délky cyklostezek dle jednotlivých krajů ...................................... 41 Tabulka 14: Přehled bezbariérových zámků v Královéhradeckém kraji ........................ 42 Tabulka 15: Přehled bezbariérových hradů a zámků v Pardubickém kraji .................... 43 Tabulka 16: Přehled bezbariérových církevních památek v Královéhradeckém a Pardubickém kraji ........................................................................................................... 44 Tabulka 17: Přehled bezbariérového skanzenu Krňovice v Královéhradeckém kraji .... 44 Tabulka 18: Přehled bezbariérových muzeí v Královéhradeckém kraji ......................... 45 Tabulka 19: Počet stravovacích zařízení v Královéhradeckém a Pardubickém kraji dle okresů .............................................................................................................................. 47 Tabulka 20: Přehled certifikovaných bezbariérových ubytovacích zařízení dle portálu jedemetaky.cz ................................................................................................................. 48 Tabulka 21: Přehled plně bezbariérových ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji ................................................................................................................................. 48 Tabulka 22: Přehled plně bezbariérových ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji ... 49 Tabulka 23: Přehled plně bezbariérových stravovacích zařízení v Královéhradeckém kraji ................................................................................................................................. 50 Tabulka 24: Přehled plně bezbariérových stravovacích zařízení v Pardubickém kraji .. 51 Tabulka 25: Přehled bezbariérových sportovních stadionů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji ........................................................................................................... 53 Tabulka 26: Přehled bezbariérových lanovek ................................................................. 55 10
Tabulka 27: Přehled bezbariérových linek lodní dopravy .............................................. 55 Tabulka 28: Přehled organizací zdravotně postižených osob v Královéhradeckém kraji ........................................................................................................................................ 57 Tabulka 29: Přehled organizací zdravotně postižených osob v Pardubickém kraji ....... 57 Tabulka 30: Přehled hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Královéhradeckém kraji .................................................................................... 59 Tabulka 31: Přehled hodnocení potenciálu cestovního ruchu osob pro zdravotně postižené osoby v Pardubickém kraji ............................................................................. 60
11
Úvod Cestovní ruch patří mezi jedno z nejrychleji rostoucích odvětví ekonomiky na světě. Přináší nová pracovní místa, kapitál, zlepšování infrastruktury, daňové přínosy do státního rozpočtu, technologické a vědecké přínosy, přispívá k rozšiřování vzdělanosti a poznání odlišných zvyků a kultur. Soukromým podnikatelům navíc navyšují účastníci cestovního ruchu zisky, které jsou základem jejich podnikání. Tyto zisky chtějí provozovatelé neustále zvyšovat. Aby k zvyšování došlo, je nutná aktivita a hledání nových obchodních příležitostí a segmentů trhu. Jedním ze segmentů, na které se mohou veřejné instituce a soukromé podniky zaměřit, jsou zdravotně postižené osoby. Tento segment ovšem má na svůj pobyt v destinaci zvláštní požadavky, podle kterých se rozhoduje o své účasti na cestovním ruchu. Při výběru zkoumá, zda budou veškeré služby, které hodlá využít, pro něj plně dostupné. Pokud chtějí podniky získat příjmy od zdravotně postižených, musí své zařízení pro ně přizpůsobit. Zda jsou podniky přizpůsobeny pro tento segment, se zaobíráme v rámci Královéhradeckého a Pardubického kraje. V nich se zaměříme na analýzu a hodnocení potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Zkoumáme infrastrukturu cestovního ruchu v daných krajích s ohledem na její přístupnost pro zdravotně postižené osoby. V teoretické části vymezíme pojmy cestovní ruch zdravotně postižených osob, definice a statistiku zdravotně postižených osob a pojem potenciál cestovního ruchu. V praktické části se zabýváme analýzou a vyhodnocením potenciálu Královéhradeckého a Pardubického kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob, který zjistíme sekundárním výzkumem.
12
1
Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením
Zdravotně postižené osoby se stávají stále významnějším segmentem trhu cestovního ruchu. Vzhledem k jejich rostoucímu počtu, se na ně zaměřuje stále více podniků cestovního ruchu. Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) odhaduje, že v září roku 2013 se na světě nacházelo okolo 15 % zdravotně postižených osob, což představovalo ve své době více než 1 miliardu lidí. Z toho se 110 až 190 milionů dospělých postižených potýká s těžkým postižením. Tento trend se bude díky stárnutí obyvatelstva a rozvoji chronických chorob neustále zvyšovat a podíl zdravotně postižených osob na celkovém počtu obyvatel bude růst [14].
1.1
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením
Cestovní ruch zdravotně postižených osob je nazýván také cestovní ruch pro všechny a dále bývá označován jako sociální či přístupný cestovní ruch. Definice se ale různí a může se jednat i o jinou problematiku než je cestování zdravotně postižených osob. První vymezení konceptu cestovního ruchu pro všechny datujeme do roku 1989 ve Velké Británii. Bylo vytvořeno na základě poptávky na trhu cestovního ruchu tak, aby mohla být vytvořena nabídka i pro lidi s určitými speciálními potřebami [57]. Ulrych (2008, In. Orieška, 2010, s. 340) mluví o sociálním cestovním ruchu, respektive cestovním ruchu pro všechny, v souvislosti s etickým kodexem Světové organizace cestovního
ruchu
(UNWTO,
United
Nations
World
Tourism
Organisation)
a Organizace spojených národů (UN, United Nations). Kodex uvádí, že každý člověk na světě má právo na odpočinek a cestování. V souvislosti se sociálním cestovním ruchem se mluví hlavně o určitých cílových skupinách, jako jsou děti a mládež z méně solventních
rodin,
nízkopříjmové
rodiny
s dětmi,
senioři
a
také
mentálně
a fyzicky zdravotně postižení. Jinak chápe sociální cestovní ruch Pásková a Zelenka (2012, s. 532). Definují ho jako druh cestovního ruchu, kde část nákladů nebo celé náklady na cestování pro sociálně znevýhodněné osoby (senioři, nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, tělesně či duševně postižení apod.) nebo pro osoby v rámci motivačních programů hradí instituce, stát, zaměstnavatel, nadace apod. Tvoří jej vybrané lázeňské a léčebné pobyty, dětské tábory, sportovní soustředění atd. Je součástí vázaného cestovního ruchu. 13
Cestování zdravotně postižených dle Mezinárodní kanceláře pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation) vychází z pěti kritérií, které jsou právo většiny na cestování, příspěvek sociálního cestovního ruchu k sociálnímu začlenění, budování udržitelných struktur cestovního ruchu, příspěvek k zaměstnanosti a hospodářskému rozvoji a přínos sociálního cestovního ruchu k celosvětovému rozvoji [14]. Filozofie celého konceptu cestovního ruchu pro všechny stojí na kvalitním produktu destinace, kde kvalita znamená, že je možné uspokojit veškeré zvláštní požadavky a tužby, a to vše je spjaté se základním právem každého člověka, právem na účast na cestovním ruchu [57]. Cestovní ruch pro všechny se snaží o vytvoření takových destinací a produktů, které budou vhodné pro cestování a využívání všech skupin obyvatelstva a budou dostupné všem skupinám obyvatel, bez ohledu na jejich jedinečné požadavky a individuální potřeby [6]. Evropský hospodářský a sociální výbor (2006/C318/12) v dokumentu definuje sociální cestovní ruch. Základem cestování zdravotně postižených vidí především v právu na cestování. Každému by mělo být umožněno cestovat, naplňovat svůj volný čas a rozvíjet svoji osobnost. Aby došlo k naplnění definice sociálního cestovního ruch, musí být splněny tři podmínky [42]. První je, že existují určité překážky a bariéry k naplnění práva na cestovní ruch. Tyto problémy způsobují především obtíže zdravotní (fyzické či mentální), finanční, osobní izolace, geografické a jiné faktory znemožňující bezproblémovou účast na cestovním ruchu [42]. Druhá, že určitá soukromá nebo veřejná instituce či společnost vytvoří program, který umožní překonat nebo potlačit tyto překážky. Poslední podmínkou je, že program má účinnost a skutečně pomáhá zvláštním skupinám účastnit se na cestovním ruchu [42]. Výbor nakonec definuje pojem sociální cestovní ruch jako integrovanou činnost, která zasahuje do různých sektorů, odvětví a oblasti rozvoje. Obsahuje veškeré konání a aktivitu, které umožní účast na cestovním ruchu všem osobám se speciálními požadavky a zároveň přináší hospodářský a sociální zisk [42].
14
1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu se zdravotním postižením Zdravotně postižené osoby své požadavky přizpůsobují svému omezení, proto je důležitá především dostupnost daného produktu. Samotná přístupnost by se dala rozdělit na ekonomickou, fyzickou a informační [6]. a)
Ekonomická přístupnost. Ta je dána především kapitálem, jenž osoba se
zdravotním postižením vlastní a může ho vynaložit na cestovní ruch. Ten bývá často velmi omezený, neboť tato osoba nemá většinou pravidelný příjem, případně není dostatečný, aby mohl pokrýt veškeré náklady spojené s cestováním a zvláštními požadavky. Proto je nutné, aby zdravotně postižené osoby měly možnosti vybírat si ze zájezdů s různými cenovými úrovněmi. Také je důležité, aby speciální požadavky na přístupnost a bezproblémový pobyt nebyly účtovány navíc, ale aby cena byla stejná jako pro běžné zákazníky [6]. b)
Fyzická přístupnost. Značí, jak je možné se fyzicky do destinace dostat
a pohybovat se v ní. Základem je fyzická dostupnost prostředí tedy budovy, infrastruktury a jiného vybavení. Musí být vystaveno bez bariér a jiných překážek a tak, aby zapadal jeho vzhled do celkového designu prostředí. Dalším ukazatelem je také přístupnost dopravy a dopravní infrastruktury a také doplňkových služeb a balíčků, které mohou využít všichni účastníci bez ohledu na věk, fyzické vlastnosti či zdravotní stav. Fyzickou přístupnost ovšem nejde zajistit ve všech destinacích kvůli omezenosti lokality [6]. c)
Informační přístupnost. Je dána tím, jak jednoduché je pro zdravotně
postiženého člověka se k informacím o přístupnosti lokality dostat přes různé informační kanály. Dále také zdravotně postižené osoby požadují kladný přístup personálu, který dokáže nejen informovat, ale také splnit zvláštní požadavky a nabídnout požadované služby. Samotná informační bariéra vzniká kvůli chybějícím statistikám a průzkumům v oblasti cestovního ruchu zdravotně postižených osob, nejednotné legislativě a vysvětlení pojmu bezbariérový, zužování informací pouze na určitou skupinu osob (např. pouze na vozíčkáře), nepřipraveného a neproškoleného personálu a nespolupráci jednotlivých subjektů působících na trhu cestovního ruchu, kdy místo vzájemné pomoci a předávání zkušeností soupeří o zákazníky [6]. Zdravotně postižené osoby jeví několik znaků, kvůli kterým by s nimi měla nabízející strana počítat. Počet lidí se zdravotním omezením je vysoký a proto představují velký 15
potenciál jako účastníci cestovního ruchu, zdravotně postižení cestují se svými přáteli, rodinnými příslušníky nebo sociálními pracovníky a tak se může počet potenciálních účastníků zdvojnásobit. Díky rychlému rozvoji informačních technologií se dostávají snáze k informacím a mohou si lehčeji zorganizovat svoji cestu, zdravotně postižené osoby mohou cestovat i mimo hlavní sezónu a tak mohou vyrovnávat mimosezónní nerovnosti v obsazenosti destinace a často rezervují své pobyty dopředu a tím dávají pro zařízení cestovního ruchu jistotu svého pobytu [57]. Lidé se zdravotním postižením se nejčastěji účastní těchto forem zájezdů: poznávací zájezdy, okružní plavby lodí, rekreační zájezdy v přímořských letoviscích, zájezdy zdravotního a lázeňského charakteru, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, kulturní zájezdy, které směřují především do hlavních měst Evropské unie, náboženské zájezdy do poutních míst a zájezdy do okolních zemí za účelem nákupů [57].
1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením V roce 2011 mělo v současných 28 zemích Evropské unie u osob starších 16 let trvalé zdravotní potíže jakéhokoliv charakteru téměř 26 % občanů. Tedy více než každý čtvrtý, z toho 8,2 % byly těžce postiženi a 17,5 % mělo nějaké jiné omezení v běžné činnosti. Největší počet lidí se zdravotním omezením bylo hlášeno ve Slovinsku a na Slovensku, nejméně naopak na Maltě, ve Švédsku a Norsku. Co se týče rozdělení podle pohlaví, jsou na tom hůře ženy. Limitováno v aktivním životě jich bylo 28 %, zatímco u mužů to bylo 23 % z celkového počtu zdravotně postižených osob. Nejsilnější vztah k vyššímu počtu zdravotně postižených má faktor věku, jelikož nejnižší počet je ve věkové skupině 16 – 24 let a nejvyšší naopak u starších 75 let. S přihlédnutím k několikaletému demografickému vývoji a očekávanému stárnutí obyvatelstva, se dá předpokládat, že počet postižených bude v Evropské unii stále rostoucí [17]. V České republice se uskutečnil výzkum počtu zdravotně postižených v roce 2007. Bylo zjištěno, že počet postižených dosáhl 1 015 548 obyvatel, což procentuálně vyjádřeno znamená 9,87 % populace. Rozdělení podle pohlaví je téměř rovnoměrné, vyšší počet je u žen a dosahuje 52 %, což je dáno také tím, že délka života žen je vyšší [56].
16
Tabulka 1: Věková struktura zdravotně postižených osob Věková skupina
Odhad počtu Počet obyvatel Podíl postižených na postižených v k 31. 12. 2006 populaci populaci 46 208 1 479 514 3,12 % 0-14 60 621 2 175 672 2,79 % 15-29 101 331 2 312 929 4,38 % 30-44 245 743 2 195 646 11,19 % 45-59 283 274 1 462 586 19,37 % 60-74 276 744 660 842 41,88 % 75+ Celkem 1 015 548* 10 287 189 9,87 % Pramen: *v celku 1 015 548 je zahrnuto i 1 627 osob, u kterých nebyl uveden věk, Kalnická, Votinský, 2008, s. 8.
Co se týče rozdělení podle vzdělání, tak největší zastoupení zdravotně postižených osob je mezi obyvateli se základním vzděláním. U mužů je to téměř třetina, u žen dokonce 45 %. U mužů následuje skupina obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity (30 %), u žen to jsou úplně středoškolsky vzdělané s maturitou (21 %). Vysokoškolského vzdělání mezi zdravotně postiženými dosáhlo 8 % mužů a 5 % žen. Vysoké zastoupení zdravotně postižených mezi osobami se základním vzděláním je dáno především obtížemi spojenými se zvládnutím studia kvůli svému omezení [56].
1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Mezinárodní klasifikace funkční schopnosti, postižení a zdraví, kterou vydala Světová zdravotnická organizace (WHO), označuje zdravotní postižení jako zastřešující termín pro postižení, omezení aktivit a omezení účasti. Postižení je problém ve funkčnosti těla nebo jeho struktury, těžké vykonání úkolů či nějaké jiné činnosti znamená omezení aktivit a omezení účasti je problematika jedinců zapojení do společnosti a životních situací [14]. Světová zdravotnická organizace také vydala v roce 1980 Mezinárodní klasifikaci vad postižení a znevýhodnění. Zde definuje tři základní pojmy. Prvním je vada, kterou označuje jako ztrátu či abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury, popř. funkce. Dalším je postižení, což je omezení nebo ztráta, která vyplývá z vady schopnosti provádět činnosti takovým způsobem nebo v takových mezích, jaké považují lidské bytosti za normální. Posledním pojmem je znevýhodnění neboli handicap, což značí nevýhodu, která vyplývá pro daného jedince z jeho vady nebo
17
postižení a omezuje či znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro jedince, vzhledem k jeho věku, pohlaví a sociálnímu a kulturnímu prostředí, normální [17]. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje člověka se zdravotním postižením jako všechny osoby, které se setkávají s problémy fyzické anebo mentální integrity do společnosti a mají zvláštní potřeby při cestování, ubytování a jiných službách cestovního ruchu, a to zejména osoby s tělesným, smyslovým a mentálním postižením nebo s jiným zdravotním stavem vyžadujícím speciální péči, kam patří např. starší osoby nebo osoby, které potřebují dočasnou pomoc [1]. V zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách je zdravotní postižení definováno jako fyzické, mentální, duševní, smyslové či kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby [45]. Samotné postižení se dá rozdělit na fyzické (vnější), kam patří postižení zrakové, sluchové, pohybové a postižení řeči, a mentální postižení (vnitřní). Finková (2010) označuje zrakově postiženého jako jedince, jenž má po korekci vady (chirurgické, optické či medikamentózní) stále narušeno vnímání tak, že mu činí potíže fungovat v běžném životě. Zrakové postižení tedy neomezuje jedince pouze zdravotně, ale také se promítá do každodenních činností. Zrakově postižení se dle Světové zdravotnické organizace rozdělují do pěti skupin podle závažnosti svého postižení, a to střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost a úplná nevidomost [33]. Sluchové postižení je postižení, které se týká ztráty sluchu, tedy přijímání zvuku přes ucho. Může být mírná, což znamená, že postižený neslyší slabé či vzdálené zvuky Těmto lidem může pomoci naslouchátko, které zvuky zesiluje. U těžkého postižení ovšem nemůže člověk rozeznávat zvuky. Pro dorozumívání se pak používá např. znaková řeč, odezírání z běžné mluvy či písemná komunikace [21]. Tabulka 2: Klasifikace sluchových vad Stupeň sluchové ztráty
Velikost ztráty sluchu dle WHO
1.
0-25 dB
2.
26-40 dB
Názvy sluchových ztrát normální sluch lehká ztráta sluchu
kategorie podle vyhlášky MPSV č.284/1995 Sb. lehká nedoslýchavost (již od 20 dB)
18
Pokračování tabulky 2 3.
41-55 dB
4.
56-70 dB
5.
71-90 dB
91 dB a více (body v audiogramu i nad 1 kHz) 91 dB a více (v 7. audiogramu žádné body nad 1kHz) Pramen: Hrubý, 1996, s. 13. 6.
střední ztráta sluchu / střední nedoslýchavost středně těžká ztráta sluchu těžká ztráta sluchu / těžké postižení sluchu velmi těžká sluchová ztráta
středně těžká nedoslýchavost
velmi těžká sluchová ztráta
úplná hluchota
těžká nedoslýchavost praktická hluchota hluchota
Tělesné postižení je vada pohybového a nosného ústrojí, což znamená problémy šlach, kostí, kloubů a svalů. Může sem patřit i poškození cévního zásobování a poruchy nervové soustavy, pokud se projevují porušenou pohyblivostí. Je způsobeno buď primárně, tj. v souvislosti s vadným vývojem, úrazem nebo nemocí, anebo sekundárně, což znamená, že je jedinec omezen v důsledku nemoci či úrazu, který přímo pohybový aparát nezasáhl. Postižení má také vliv na kognitivní, emocionální a sociální stav člověka (Ludíková, Renotiérová a kol., 2004, s. 210-212). Postižení nebo porucha řeči či komunikace znamená, že jedinec má problémy s přijímáním, odesíláním, zpracováváním a pochopením verbální, neverbální a grafické zprávy. Tato vada způsobuje poruchu artikulace, tedy srozumitelnosti, plynulosti a hlasu, kde je narušena hlasitost, výška, kvalita, rezonance a délka [3]. Mentální postižení bývá také často označováno jako mentální retardace, slabomyslnost, zaostalost, mentální abnormalita apod. Definovat mentální retardaci je velmi obtížné vzhledem k různým determinantům, které je ovlivňují. Lze na ní také pohlížet z několika hledisek. Z hlediska posouzení inteligenčního kvocientu (IQ) se jedná o kvalitativní vyjádření rozsahu postižení na základu stupně vyšetření intelektu (Ludíková, Renotiérová a kol., 2004, s. 161). Rubinštejnová (1976, In. Ludíková, Renotiérová a kol., 2004, s. 161) uvádí, že z biologického hlediska je mentální retardace brána jako trvalé poškození poznávání, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku.
19
Müller a Valenta (2009) zase definují mentální retardaci jako vývojovou duševní poruchu se sníženým intelektem demonstrující se především snížení kognitivních, řečových, pohyblivých a sociálních schopností. Tabulka 3: Klasifikace mentální retardace Kategorie retardace Lehká mentální retardace Střední mentální retardace
IQ
Odpovídající mentální věk
50-69
9-12 let
35-49
6-9 let
20-34
3-6 let
nejvýše 20
pod 3 roky
Těžká mentální retardace
Hluboká mentální retardace
Obsahuje lehká slabomyslnost, lehká mentální subnormalita, debilita střední mentální subnormalita, střední slabomyslnost (oligofrenie), imbecilita těžká mentální subnormalita, těžká slabomyslnost (oligofrenie), idiombecilita těžká mentální subnormalita, hluboká slabomyslnost (oligofrenie), idiocie
Pramen: Ludíková, Renotiérová a kol. 2004, s. 162.
1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob V současnosti funguje několik organizací a programů, které se zaměřují na podporu a rozvoj cestování zdravotně postižených osob. Pro většinu z nich je hlavním cílem podporovat zvýšení počtu účastníků cestovního ruchu z řad zdravotně postižených občanů a tím přispět k růstu jejich vzdělanosti a uspokojování jejich potřeb. Rozděluji se podle své působnosti na mezinárodní, celostátní a regionální. Mezinárodní úroveň zastupuje organizace Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation), na celostátní úrovni např. francouzská Národní agentura pro prázdninové šeky (ANCV, L’Agence Nationale pour les ChèquesVacances), španělský Institut pro seniory a sociální služby (Imserso, Instituto de Mayores y Servicios Sociales) a britské Tourism for all. Projekty podporující cestování zdravotně postižených jsou např. program Evropské komise Calypso nebo polská Turystyka bez barier. Taktéž nalezneme projekty regionální úrovně na Slovensku a v České republice.
20
a)
Organizace
sociálního
cestovního
ruchu.
Nejvýznamnějším
subjektem
zabývajícím se podporou sociálního cestovního ruchu je mezinárodní nezisková organizace Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation). Byla založena 7. června 1963, sídlí v Bruselu a jejím hlavním posláním je propagovat možnosti cestování a trávení volného času pro osoby, které spadají do oblastní sociálního cestovního ruchu. Mimo to pro tyto osoby také vyjednávají s veřejnými orgány či s cestovními kancelářemi podporu pro zjednodušení přístupu k účasti na cestovním ruchu. Dále se organizace zaměřuje na trvale udržitelný rozvoj s ohledem na přírodní a kulturní dědictví [41]. Činnost Mezinárodní kanceláře pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation) je možné rozdělit do několika kategorií. První z nich je informativní, kdy prostřednictvím webových stránek, svého časopisu, elektronického zpravodaje či vlastních výzkumů a studií poskytují informace o své činnosti. Dále také pořádá kongresy, různé semináře a workshopy na národní nebo regionální úrovni, vyvíjí pracovní činnost, kdy se snaží sjednotit projednávané problémy u členských organizací a tím dochází k zvýšení efektivity činnosti, vědeckou činnost zastupuje především sběr dat z celého světa. Důležitá je reprezentační funkce, neboť Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation) je členem např. Světové obchodní organizace (WTO, World Trade Organisation) nebo Evropského výboru dobrovolnických organizací (CEDAG, Comité européen des associations d’intéret général). Spolupracuje také s Evropskou unií a s Organizací Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) [41]. Mezi členy Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation) patří zástupci soukromého (ziskového i neziskového) a veřejného sektoru. Jsou to např. různá sdružení, střediska, agentury, odbory, družstva, vzdělávací či turistické instituce. Hlavní sídlo je v Bruselu. Aby bylo možné zajistit lepší regionální uplatnění, byla pro Ameriku založena pobočka v Montrealu a také bylo vytvořeno zvláštní oddělení pro Afriku [41]. Významnou organizací je španělská státní organizace Institut pro seniory a sociální služby (Imserso, Instituto de Mayores y Servicios Sociales) se sídlem v Madridu založená 16. listopadu v roce 1978 a v současnosti spadá pod ministerstvo 21
zdravotnictví. Hlavním úkolem je začleňování sociálně ohrožených skupin do společnosti, zasazuje se o rovnost podmínek pro všechny občany a napomáhá společenské soudržnosti. Dále jedná s dalšími institucemi ze sociální oblasti, zřizuje a vede centra specializované péče, monitoruje celostátní sociální služby a počet závislých na speciální péči a také udržuje vztahy se zahraničními organizacemi [19]. Hlavní náplní jsou investice španělské vlády do organizovaného programu na cestování mimo sezonu zejména pro seniory. Tím dochází k vyrovnávání sezonních nerovností a také zvyšováním příjmů Španělska, protože je celý projekt vysoce rentabilní. Z investovaných 75 milionů EUR se díky daňovým příjmům (z DPH, daně z příjmů fyzických a právnických osob, daně z komerční a odborné činnost) a stejně tak z vyšších výnosů na sociálním zabezpečení a úspor z podpory z nezaměstnanosti, navrátilo zhruba 125 milionů EUR. Pro seniory tato možnost přináší především rozvoj vzdělanosti a zkvalitnění trávení volného času, stejně tak se mohou podívat na místa a města, kde nikdy nebyli a zlepšit tak svoji fyzickou kondici i kvalitu života [19]. Obdobně jako Institut pro seniory a sociální služby (Imserso, Instituto de Mayores y Servicios Sociales) působí i francouzský agentura Národní agentura pro prázdninové šeky (ANCV, L’Agence Nationale pour les Chèques-Vacances). Je to veřejná instituce, která byla založena v roce 1982 pod vedením ministerstva hospodářství a ministerstva pro cestovní ruch. Momentálně působí pouze na území Francie, ale předpokládá se dohoda o rozvoji činnosti i s jinými evropskými zeměmi. Agentura má dva hlavní projekty. Prvním jsou tzv. poukázky na dovolenou, kterou dostávají zaměstnanci, kteří by jinak neměli dostatečné prostředky ve svém rozpočtu na zaplacení celé dovolené a tímto grantem si mohou jinak tuto nedosažitelnou komoditu obstarat [4]. Druhou činností agentury je činnost sociální. Národní agentura pro prázdninové šeky (ANCV, L’Agence Nationale pour les Chèques-Vacances) má pomoci lidem ze čtyř sociálních skupin, neúplné rodiny, mladí, osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Na základě principu solidarity, je potřeba začleňovat tyto subjekty do života sociálního a kulturního, proto agentura podporuje cestování těchto skupin a napomáhá k němu. Také zřizuje sociální investiční fond cestovního ruchu, který je využíván pro investice na úpravu zařízení cestovního ruchu pro osoby s omezením [4]. Ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska působí organizace zvaná „Tourism for all“, která jedná jako národní charita cestovního ruchu pro všechny. 22
Financována je z příspěvků svých členů či jiných dárců. Poskytuje informace o cestování a trávení volného času především pro seniory a zdravotně postižené osoby. Také vyjednává s britskou vládou i s jinými evropskými státy o přístupném cestovním ruchu. V roce 2012 se organizace zhostila spoluúčasti na londýnské paralympiádě [30]. Polsko je zemí bohatou na různé aktivity podpory sociálního cestovního ruchu. Jedním z nejvýznamnějších je sdružení “Turystyka bez barier” založeno v roce 2005. Posláním je vytvoření atraktivní nabídky pro volný čas seniorů a zdravotně postižených osob. Toho je dosaženo pomocí organizovaných zájezdů, do předem ozkoušených destinací, které jsou pro tyto skupiny osob vhodné. Každému zájezdu či výletu předchází dlouhá příprava, kdy je ozkoušena dostupnost terénu a vyrobí se nutné pomůcky pro zdravotně postižené osoby. Sdružení dále také pořádá různé workshopy, přednášky a setkání [37]. b)
Programy podpory sociálního cestovního ruchu. Calypso je projekt, který
funguje pod záštitou Evropské komise a zapojilo se do něj 21 zemí Evropské unie (včetně České republiky). Jeho hlavním posláním je zvýšit počet účastníků cestovního ruchu u osob, které si to nemohou dovolit, a také chce pomáhat ekonomikám zapojených zemí vyrovnávat sezónní výkyvy. Iniciativa Calypso se zaměřuje na 4 skupiny, a to znevýhodněné mladé účastníky ve věku 18 až 30 let, rodiny s finančními nebo jinými problémy, osoby se zdravotním postižením a seniory, tedy osoby nad 65 let, kteří si cestování nemohou finančně dovolit nebo je pro ně jinak obtížné se zájezdu zúčastnit [27]. Calypso se, mimo podpory cestování a zvyšování povědomí o sociálním cestovním ruchu, zabývá také tématy, jako jsou zdraví, věk, mladí lidé, sociální integrace či utváření evropské identity. Celý program pomáhá uskutečňovat skupina složená ze zástupců jak z veřejného tak soukromého sektoru. Kritériem úspěchu pro tento projekt je vytvoření celoevropské sítě, která má za úkol vyrovnávat nerovnost poptávky mimo sezonu, kde poptávku zastupují cestovní agentury, členské státy, regionální a obecní úřady, nevládní organizace, apod. a nabídkovou stranu zajišťují hotely, kempy, hostely, lázně, ubytovny a jiné ubytovací zařízení. Vyrovnávání nerovností sezóny vede k vyšším tržbám podniků a také vyšší zaměstnanosti [27]. Projekt ATHENA na cestách, který je realizovaný za podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Hlavními cíli jsou propagace bezbariérového cestování jako vhodné 23
možnosti rozvoje cestovního ruchu, začleňování zdravotně postižených osob do společnosti a zapojení se do evropských aktivit spojených s přístupným cestovním ruchem pro všechny a zahraniční zkušenosti aplikovat v českém prostředí. Činnost byla realizována v období od června 2009 do května 2011 na území čtyř krajů, a to Jihočeského, Moravskoslezského, Královéhradeckého a Hlavního města Prahy. Koncovým výstupem z celého projektu je např. příručka o bezbariérovém cestování, vytvoření tematické sítě pro spolupráci a elektronické knihovny v bezbariérovém cestování či uvedení dobrých příkladů bezbariérového cestování v Evropě [5]. „Tatry bez bariér“ je projekt, který působí na Slovensku a spravují ho Štátne lesy TANAPu (Tatranského národního parku) ve spolupráci se soukromou společnosti Hartmann-Rico. Zaměřuje se na vytvoření značkovaných tras pro osoby se sníženou možností pohybu v Tatranském národním parku. První čtyři stezky byly vytvořeny v roce 2007, v současnosti jich je v Tatranskom a Pieninském národním parku osm s délkou více než třicet kilometrů [39]. V České republice se nachází několik projektů zabývající se cestovním ruchem zdravotně postižených osob. Většina z nich se týká pouze městské, regionální či krajské úrovně. Pro zdravotně postižené také fungují webové portály, které poskytují informace o bezbariérových ubytovacích či stravovacích zařízeních nebo o dostupnosti jednotlivých památek. Zajímavým regionálním projektem je „Cestovní ruch bez bariér“. Jedná se o činnost organizace KLACR o. s., která vede k vytvoření konkurenceschopného produktu přístupného
všem.
Projekt
financoval
ROP
NUTS
II
Moravskoslezsko
a Moravskoslezský kraj. K činnostem projektu patří zjišťování potřeb, obav, očekávání a bariér účastníků bezbariérového cestovního ruchu a jejich ověření s možnostmi v Moravskoslezském kraji, případně návrh na jejich naplnění a propagace a zviditelnění turistických zařízení a událostí pro bezbariérové cestování, což by mělo vést k nárůstu klientů z řad zdravotně postižených, kdy se snaží dávat důraz na značku Moravskoslezského kraje jakožto průkopníka „přístupného cestovního ruchu“ [10]. Projekt „S vozíkem na cestách“ je v kompetenci Svazu paraplegiků. Na webových stránkách projektu je k nalezení databáze o bezbariérovém ubytování, přístupných kulturních památkách a sportovištích a jiné zajímavé tipy k cestování rozdělených do jednotlivých krajů. Informace do databáze se získávají pomocí on-line formulářů od 24
provozovatelů ubytovacích zařízení či správců památek, ale především od samotných zdravotně postižených návštěvníků, kteří mohou tyto informace přímo ověřit [32].
1.2
Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením
Pásková a Zelenka (2012, s. 433) definují potenciál cestovního ruchu jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu. Při jeho kvantitativním hodnocení je destinace oceněná na základě bodovací škály a snížená o zápornou hodnotu negativních vlivů rozvoje cestovního ruchu, jako je např. špatný stav životního prostředí, vysoká kriminalita, nestabilní politická situace, epidemie a výskyt nakažlivých chorob, apod. Potenciál je časově vázaný především pro přírodní památky, jelikož jsou ovlivněny klimatickým úkazy, kupř. změny teplot a počet srážek, a také pohybem návštěvníků. Hodnocení potenciálu se používá pro zjištění konkurenceschopnosti destinace a slouží pro práci destinačního managementu. Samotný potenciál by měl být nadále rozvíjen a to do míry únosné kapacity destinace, protože za ní už dochází ke snižování tohoto potenciálu. Bína (2002) popisuje potenciál cestovního ruchu jako formalizovaný výsledek zhodnocení komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další rozvoj
cestovního
ruchu
v oblasti.
Lokalizační
podmínky
vytváří
složitý
multidisciplinární systém, který se skládá z jednotlivých segmentů. Tyto segmenty chápeme jako homogenní aktivity, např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se pak skládá z těchto jednotlivých dílčích potenciálů. Pokud realizační předpoklady převažují svojí důležitostí nad lokalizačními, poté převažuje významností lidský faktor. Gúčik (2010) označuje potenciál krajiny jako způsobilost určitého území poskytnout podmínky
pro
rozvoj
cestovního
ruchu
a
spatřuje
ho
v jeho
přírodních
a kulturně-společenských atraktivitách. Je významným faktorem a vnějším motivačním determinačním podnětem pro účast na cestovním ruchu. Tento potenciál má jistou časovou a funkční využitelnost v cestovním ruchu, je motivem pobytu a cestování návštěvníků. Potenciál není rovnoměrně rozdělený v celé oblasti, ale s ohledem na svoji významnost má místní, regionální, meziregionální, národní až mezinárodní význam.
25
1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Aby mohlo dojít k rozvoji cestovního ruchu, obecně musí být zajištěny tři základní aspekty. Je potřeba zachovat bezpečnost v destinaci, vytvořit dostatečný fond volného času a také zaručit přiměřený disponibilní důchod obyvatelstva. Rozvoji je napomáháno řadou faktorů, jako jsou růst obyvatelstva na planetě, zlepšování se zdravotního stavu a vzdělanosti, jenž vede k překonávání jazykových a kulturních bariér a pobízí k poznávání a prozkoumávání nových míst, kultur a zážitků. Impulsem pro rozvoj cestovního ruchu je proces globalizace a vývoj technologie, které ulehčují a urychlují komunikaci i přepravu [57]. Samotné předpoklady se dělí na lokalizační, ty pak na přírodní a kulturní, selektivní, které se dále člení na objektivní a subjektivní a realizační, jež se dělí na dopravní a materiálně-technické (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 17). a)
Lokalizační předpoklady. Jsou definovány jako předpoklady, které umísťují
aktivity cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Místo, kde se mohou dále rozvíjet, určují jejich příznivé hodnoty. Dělí se dále na přírodní a kulturní nebo společenské. Přírodní předpoklady cestovního ruchu souvisejí s různorodostí přírodního prostřed na Zemi. Vznikly dlouhodobým působením různých přírodních vlivů. Patří sem např. nadmořská výška, poloha v rámci světadílu či v určitém podnebném pásu, výskyt povrchových i podzemních vod či zastoupení fauny a flóry. Nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu vznikly v místech, kde působí více přírodních činitelů (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 15). Společenské předpoklady tvoří např. kulturně-historické památky, sportovní či kulturní atraktivity a akce, které soustřeďují do míst jejich konání velké množství účastníků, např. karnevaly, přehlídky, olympiáda, mistrovství světa apod. Jsou to zařízení vytvořená umělým působením člověka (Ryglová, 2009, s. 28). V souvislosti se zdravotně postiženými osobami je nutné, aby dané předpoklady byly dostupné. Při budování nových společenských atraktivit je třeba počítat s výstavbou bezbariérových prostorů. U starých společenských je nutná rekonstrukce, případně u přírodních památek vybudování vylepšení pro osoby se zdravotním postižením, které zaručí především jejich bezpečnost i možnost přístupu na atraktivitu. Může se jednat např. o bezbariérové vstupy na pláž, výtahy na rozhledny, přizpůsobení prohlídkových 26
tras na hradech a zámcích, speciálně vymezená místa pro zdravotně postižené osoby na stadionech při pořádání velkých akcí, vytvoření zvláštní bezbariérové stezky ve vzácné přírodní lokalitě, apod. b)
Selektivní předpoklady. Jsou definovány jako způsobilost společnosti dané
oblasti či regionu podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, mohou přijímat účastníky cestovního ruchu i se jimi stávat. Vybíráni jsou obyvatelé či oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Člení se např. na objektivní a subjektivní (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 15). Objektivní selektivní předpoklady jsou ty, které obsahují soubor faktorů, které ovlivňují cestovní ruch v daném regionu. Patří sem např. politická situace, bezpečnostní stabilita, ekonomická a životní úroveň místních obyvatel, stav životního prostředí, apod. Naopak subjektivní ovlivňuji především poptávkovou stranu a tedy rozhodování lidí o účasti v dané oblasti. Jejich rozhodnutí závisí v jaké sociální a profesní skupině působí, v jakých rodinných poměrech žijí, ale důležité jsou také psychologické rysy. Významnou roli hraje módnost a oblíbenost oblasti, působení reklamy od samotné destinace či cestovních kanceláří nebo také znalost jazyků účastníka (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 17 - 18). Pro zdravotně postižené osoby jsou objektivní předpoklady, mimo ty běžné, také dány tím, jaký je postoj v dané zemi k zdravotně postiženým, zda jsou bráni jako rovnoprávní občané a jestli je s nimi počítáno jako s účastníky cestovního ruchu. Ze subjektivních předpokladů je to především zkušenost ostatních zdravotně postižených s daným místem či regionem. Pozitivní hodnocení kvality a dostupnosti služeb dokáže přivést ostatní k účasti na cestovním ruchu do dané destinace. c)
Realizační předpoklady. Jsou využívány pro realizování cestovního ruchu v dané
oblasti, která má jinak příznivé lokalizační podmínky. Umožňují dopravit se do destinace, zde pak strávit pobyt, rekreovat a užívat si volný čas. Dělí se dále na dopravní a materiálně-technické (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 18). Dopravní předpoklady přispívají k dostupnosti destinace. Čím je dopravní spojení hustší a kvalita lepší, tím získává region větší výhodu pro rozvoj cestovního ruchu. Materiálně-technické předpoklady zase představují infrastrukturu oblasti, ubytovací, stravovací, zábavné, sportovní a jiné zařízení sloužící účastníkům cestovního ruchu.
27
O rozvoji dané destinace rozhoduje počet zařízení a také kvalita poskytovaných služeb (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 18). Dopravní i materiálně-technická infrastruktura je důležitá také pro zdravotně postižené osoby, ačkoliv na ní mají zvláštní požadavky kvůli svému omezení. Prioritní je pro ně bezbariérovost takového zařízení a snadná přístupnost a využitelnost. V dopravě se jedná především o vyčlenění zvláštních míst z kapacity pro zdravotně postižené osoby. Stejně tak musí být přístupná i infrastruktura dopravních zařízení, tedy např. nádraží či letiště.
1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Dle Mezinárodní kanceláře pro sociální cestovní ruch (ISTO, International Social Tourism Organisation) přispívá podpora sociálního cestovního ruchu, tedy i osob se zdravotním postižením, k celosvětovému rozvoji. Přínosy se mohou rozdělit na ekonomické, společenské a psychologické [57]. a)
Ekonomické přínosy. Osoby se zdravotním postižením mají vysoký ekonomický
potenciál. Umožňují provozovatelům různých zařízení vyrovnávat sezónní nerovnosti, neboť cestují především mimo sezónu, zvyšují jejich příjmy tím, že často cestují se svým průvodcem a do budoucna, i díky demografickému vývoji obyvatelstva, představují zajímavou cílovou skupinu [5]. Díky multiplikačnímu efektu přináší cestovní ruch zdravotně postižených osob také tvorbu nových pracovních míst, rozvoj regionů, zvyšování příjmů rozpočtů a vyšší poptávka v oblasti také přispívá k investičním akcím. Kvůli zvláštním požadavkům zdravotně postižených osob se vytvářejí také speciální pracovní místa právě pro tyto lidi, což vede k vyšší zaměstnanosti a tedy i zvyšování jejich příjmů [5]. Podporovat cestovního ruch zdravotně postižených osob znamená také silnou marketingovou výhodu oproti ostatním. Právě přístupnost může být prvkem, díky kterému se podniky od sebe odliší a na kterém mohou postavit svoji propagaci. Image podniku nebo regionu, který je přístupný zdravotně postiženým osobám, odráží v sobě také lepší kvalitu, bezpečnost, větší komfort a vyšší sociální odpovědnost oproti ostatním [5].
28
b)
Společenské přínosy. Začleňování zdravotně postižených do cestovního ruchu
přináší s sebou integraci znevýhodněných osob do běžné společnosti. Toto začleňování jim ulehčuje pomocí odstraňování překážek, které je omezují, čímž přispívá k posilování zdravého soužití a komunikaci a snižuje napětí pro obě strany [5]. Cestování do různých krajin s sebou přináší také poznávání jiných zvyků a kultur, což vede k růstu vzdělanosti a společenské toleranci. Pro stranu nabídky přináší účast zdravotně postižených osob odborné znalosti nejen z oblasti cestovního ruchu, které mohou dále rozvíjet a využívat. Přístupnost také umožňuje zdravotně postiženým osobám poznat místa, které by pro ně jinak byli nepřístupné, a umožňuje setkání mezi lidmi, což vede k vzájemnému pochopení a posilování mezilidských vztahů [5]. c)
Psychologické přínosy. Umožnění zdravotně postiženým osobám se účastnit na
cestovním ruchu vede k uspokojování jejich vlastních potřeb, což pak přispívá k lepší kvalitě života a obecné spokojenosti. Také má tento přínos pozitivní dopad na jejich duševní i fyzické zdraví. Spokojenost pociťují nejen návštěvníci, ale také místní obyvatelé a provozovatelé, neboť se díky uspokojení potřeb osob se zdravotním postižením daří zachovat kulturní tradice, zvyky a řemesla. Také jejich město či obec se stala atraktivnějším místem a vynaložený čas, prostředky a energie se vrací v pocitu štěstí a zadostiučinění, což vede k dalšímu zlepšování kvality služeb [5].
1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě Legislativní zmínky o cestovním ruchu zdravotně postižených osob nalezneme v právních dokumentech České republiky, Evropské unie i světových organizací. a)
Právo zdravotně postižených osob na účast na cestovním ruchu. V Globálním
etickém kodexu cestovního ruchu vydaném Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organisation) a Organizací spojených národů (UN, United Nations) se píše o právu na cestovní ruch v Článku 7 o právu k přístupu objevování a využívání zdrojů všem obyvatelům světa. Trávení volného času pomocí účasti na národním a mezinárodním světovém ruchu by mělo být umožněno
29
všem bez omezení. Dále se také hovoří o potřebě podpory sociálního cestovního ruchu, kam patří rodiny s dětmi, studenti, senioři a zdravotně postižené osoby [16]. Evropská unie pojednává o právech zdravotně postižených ve své Listině základních práv Evropské unie. Zde zakazuje jakoukoliv diskriminaci založenou právě na zdravotním postižení. Dále uznává a respektuje právo zdravotně postižených osob na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a účast na životě společnosti. Každý občan má také právo na volný pohyb a pobyt na území členských státu Evropské unie [26]. Práva zdravotně postižených osob má podporu v českém právním systému v Základní listině práv a svobod, kde se uvádí v Hlavě První, týkající se obecného ustanovení, v Článku 1, že lidé jsou si rovni v důstojnosti i právech. Hlava druhá o lidských právech a svobodách, v Oddílu prvním o základních právech a svobodách se v Článku 14 odstavci 1 píše o zaručení svobody pohybu a pobytu [26]. Významným je zákon číslo 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Zde se v ustanoveních §2 a §3 píše o zakázání diskriminace z důvodu zdravotního postižení přímé, tedy opomenutí, kdy se s danou osobou zachází jako s méně příznivou nebo jinak než by se zacházelo s jinou osobou ve stejné situaci, i nepřímé, což znamená jednání či přehlédnutí, které na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria či praxe je z některého zákonem podloženého důvodu osoba znevýhodněna oproti jiným [46]. b)
Využívání dopravních prostředků. Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady
číslo 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě udává, že všechny osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost využívat leteckou dopravu, jelikož mají právo na volný pohyb a nediskriminační zacházení. Mimo případů odůvodněných bezpečností musí být letecká doprava přístupná všem. Pro zdravotně postižené osoby by měly být přístupné prostory příchodu na letiště, místa pro odbavení a místa pro nastoupení či vystoupení. Zvláštní pomoc či asistence by neměla být účtována navíc [13].
30
Pro zdravotně postižené osoby se stále zpřístupňují dopravní stavby a dopravní cesty [43]. Dle normy ČSN 73 6110 o projektování místních komunikací je potřeba např. při stavbě chodníků, přechodů pro chodce, tramvajových zastávek, odstavných parkovacích plochách a jiných dopravních stavbách, dbát na bezbariérovost a zvláštní požadavky zdravotně postižených osob [13]. Ve veřejné dopravě byl stanoven zákon, který určuje přesný počet vozidel z dané linky, které umožňují přepravovat osobu omezenou pohybem a orientací a také norma na stavbu
autobusových,
trolejbusových
a
tramvajových
zastávek,
týkající
se
jejich bezbariérovosti [43]. V železniční dopravě je zajištění přístupnosti programově podloženo. Při stavbě, modernizaci či rekonstrukci drah a železničních souprav je už dopředu počítáno s bezbariérovou přístupností. V rámci evropského železničního systému je platný předpis rozhodnutí o technické specifikaci pro spolupráci týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému [43]. c)
Bezbariérové budovy ubytovacích, pohostinských a jiných zařízení cestovního
ruchu. Tyto zařízení se řídí s ohledem na bezbariérovost vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Zde jsou stanoveny podmínky, s jakými se musí při výstavbě počítat. Pojednává o bezbariérovosti všech prostor určených pro veřejnost, u změn již dokončených vícepodlažních prostor či záchodů. Dále také stanoví podíl nejméně 5 % pokojů splňovat zvláštní bezbariérové požadavky v ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch a pobytových zařízeních [44]. Konkrétní úpravy se rozdělují na řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu a s omezenou schopností orientace, tedy zrakově a sluchově postižené (tabulka 4). Pro odstraňování bariér pro zdravotně postižené osoby v kulturně-historických budovách se také využívá vyhláška č. 398/2008 Sb., ovšem musí se zde brát ohled na zájem státní památkové péče, tedy nesmí být narušena historická a kulturní hodnota objektu [44].
31
Tabulka 4: Ukázka stavebních úprav pro zdravotně postižené osoby Druh omezení
Řešení · výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm a povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu · rošt musí mít velikost mezery ve směru chůze nejvýše 15 mm · minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1500 mm · pro podjezd sedátka musí být výška nejméně 700 mm, při šířce nejméně 800 mm a hloubce nejméně 600 mm Osoby s omezenou schopností pohybu · u pokladny a přepážky musí být zajištěn průchod šířky nejméně 900 mm, výška musí být nejvíce 800 mm nad podlahou v nejmenší délce 900 mm · ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 mm až 1200 mm nad podlahou a umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky, tyto požadavky platí také pro veřejné telefonní hovorny · telefonní automat musí být vybaven sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450 mm x 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou nebo sedací opěrou, v blízkosti přístroje · vodící linie je součást prostředí nebo stavby, podél vodící linie se neumisťují žádné překážky · Přirozená vodící linie je tvořena zejména stěnou domu, podezdívkou plotu, obrubníkem trávníku vyšším než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky · umělá vodící linii tvoří drážky, změny směru odbočky linie mohou být jen v nezbytném případě a přednostně v pravém úhlu, nejméně 800 mm od osy umělé vodící linie nesmí být žádné překážky · signální pás označuje místo odbočení z vodící Osoby s omezenou schopností orientace linie k orientačně důležitému místu, povrch musí osoby se zrakovým postižením být nezaměnitelný a odlišný od okolí, aby byl vnímatelný bílou holí a nášlapem · varovný pás označuje místo, které je zrakově postiženým trvale nepřístupné nebo nebezpečné · hmatný pás je forma varovného pásu, které na chodníku s cyklistickou stezkou či pásem pro in-line brusle označuje rozhraní mezi prostorem pro chodce a cyklisty nebo in-line brusle · akustický prvek je buď signalizace znamenající příkaz "Stůj" nebo "Volno", případně majáček s příslušným trylkem a případně hlasovou frází · řešení pokladen a přepážek musí umožňovat Osoby s omezenou schopností orientace - indukční poslech a jejich stavebně technické osoby se sluchovým postižením uspořádání musí umožňovat odezírání. Požaduje se střední hladina osvětlenosti 300 lx Pramen: Vyhláška č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, 2009 [online].
32
2
Analýza potenciálu Královéhradeckého a Pardubického
kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Potenciálem rozumíme soubor pozitivních vlastností krajiny, které se hodí k rozvoji cestovního ruchu. Tyto vlastnosti tvoří přírodní a kulturně-společenské předpoklady a dají se dále rozvíjet až do své krajní meze plného využití potenciálu.
2.1
Cíl a metodika zkoumání
Cílem práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Královéhradeckého a Pardubického kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl navazují výzkumné otázky: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižené osoby v krajích? d) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Královéhradeckém a Pardubickém kraji? Při zpracování práce jsme využili sekundární zdroje dat. Jednalo se o knižní a časopiseckou odbornou literaturu, odborné příspěvky publikované online, specializované internetové databáze (jedemetaky.cz, oficiální turistický portál Královéhradeckého kraje, oficiální turistický portál Pardubického kraje, apod.) či komunikaci s informačními centry, destinačními společnostmi, městskými a krajskými úřady. Pro tvorbu práce byly využity vědecké metody zkoumání, konkrétně metod analýzy a syntézy, matematicko-statistických metod a subjektivních metod zkoumání. Jelikož je kvantifikace potenciálu cestovního ruchu velmi obtížná, zpracovali jsme za účelem hodnocení potenciálu Královéhradeckého a Pardubického kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob stupnici hodnocení (tabulka 5). Jedná se o subjektivní metodu hodnocení potenciálu cestovního ruchu.
33
Tabulka 5: Stupnice hodnocení potenciálu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení Kvantitativní hodnocení Kvalitativní hodnocení 0 až 9 1 základní 10 až 19 2 průměrný 20 až 28 3 zvýšený 29 až 37 4 výborný Pramen: Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005.
Hodnocení potenciálu posuzujeme na základě několika kritérií, které považujeme za důležité pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 6). Jedná se o
infrastrukturu
cestovního
ruchu,
tj.
bezbariérové
ubytovací,
stravovací,
sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, existence bezbariérových kulturně-historických a kulturně-společenských památek, nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu a webové informační portály pro zdravotně postižené osoby. Tabulka 6: Hodnotící kritéria na úrovni krajů Hodnotící kritérium bezbariérové ubytovací zařízení
bezbariérové stravovací zařízení
sportovně-rekreační zařízení přístupné cyklotrasy a turistické stezky
kulturně-historické památky
cestovní kanceláře
-
Charakteristika méně jak 10 % všech ubytovacích zařízení více jak 10 % všech ubytovacích zařízení více jak 15 % všech ubytovacích zařízení více jak 20 % všech ubytovacích zařízení méně jak 10 % všech stravovacích zařízení více jak 10 % všech stravovacích zařízení více jak 15 % všech stravovacích zařízení více jak 20 % všech stravovacích zařízení bezbariérové koupaliště/akvaparky (ano/ne) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) jiné sportoviště (ano/ne) méně jak 10 % turistických stezek více jak 10 % turistických stezek méně jak 10 % cyklotras více jak 10 % cyklotras přizpůsobení sjezdovky a trasy běžeckého lyžování hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem částečně přístupné hrady/zámky/kostely úplně přístupné hrady/zámky/kostely muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem částečné přístupné muzea/galerie/skanzeny úplně přístupné muzea/galerie/skanzeny divadla nabízí zájezdy pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) nabízí zájezdy pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano/ne)
Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0* 2/0* 2/0* 2* 3* 2* 3* 3* 1 2 3 1 2 3 2* 1 0
34
Pokračování tabulky 6 webové informační portály 1/0 - ano/ne Pramen: * přidělení vah na základě subjektivního zhodnocení bezbariérovosti, Linderová, 2013 podle Linderová, 2012.
Průzkum jsme prováděli v podmínkách Královéhradeckého a Pardubického kraje a probíhal od ledna do dubna 2014. Královéhradecký kraj se nachází na severovýchodě Čech. Sousedí z více než jedné třetiny s Polskem a dále pak s Libereckým, Středočeským a Pardubickým krajem. Metropolí kraje je město Hradec Králové, které je od hlavního města Prahy vzdálené 112 km. Dalšími velkými městy jsou Trutnov, Jičín, Náchod či Rychnov nad Kněžnou, které jsou včetně Hradce Králové bývalé okresní města. Rozloha kraje činí 4 759 km2. Na konci roku 2013 žilo v kraji 551 909 obyvatel a hustota osídlení byla 116 obyvatel na km2. Mimo významného zpracovatelského průmyslu, kam patří výroba motorových vozidel, elektrických zařízení a textilní výroba, zde také hraje velkou roli pro hospodářství cestovní ruch [50]. Pardubický kraj se rozléhá na východě Čech. Sousedí na severu s Polskem a Královéhradeckým krajem, na západě se Středočeským krajem, na jihozápadě s Vysočinou, na jihu s Jihomoravským krajem a na východě s Olomouckým krajem. Krajským městem jsou Pardubice a dalšími velkými městy jsou Chrudim, Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Kraj se rozprostírá na rozloze 4 519 km2 a žije zde 515 956 obyvatel. Hustota obyvatel je podobná jako v Královéhradeckém kraji, 112 obyvatel na km2. Z průmyslové výroby převažuje strojírenský, textilní, kožedělní či chemický průmysl. Nezastupitelná je důležitost zemědělství. Kraj také protíná několik důležitých evropských dopravních komunikací z oblasti železniční, letecké a lodní dopravy [51].
2.2
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu
zdravotně-postižených osob Do lokalizačních předpokladů zařazujeme památky přírodní a kulturně-historické. Zkoumali jsme národní parky, chráněné krajinné oblasti, pěší trasy, cyklotrasy, naučné stezky, rozhledny, hrady, zámky, církevní objekty, divadla, muzea, galerie, kina a skanzeny. 35
V Královéhradeckém kraji se nachází na jihu úrodné nížiny Polabí a na severu a východě zase pohoří Krkonoše, s nejvyšší horou Sněžkou, a Orlické hory. V kraji se nacházejí tři chráněné krajinné oblasti, a to Chráněná krajinná oblast Broumovsko, Chráněná krajinná oblast Orlické hory a částečně i Chráněná krajinná oblast Český ráj a Krkonošský národní park s Biosférickou rezervací UNESCO. Nejvýznamnějším vodním tokem je Labe s hlavními přítoky Orlicí a Metují. V Pardubickém kraji nalezneme různorodý povrch od Polabské nížiny po Orlické hory a Králický Sněžník. Na území kraje se nalézají tři chráněné krajinné oblasti, a to Chráněná krajinná oblast Želené hory, Chráněná krajinná oblast Orlické hory a Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
2.2.1 Přírodní atraktivity Krkonošský národní park se nachází především v Královéhradeckém kraji a byl vyhlášen národním parkem v roce 1963 kvůli ochraně místního prostředí, jedinečnosti ekosystému a vzácné fauně a flóře. Národní park je rozdělen do tří zón - přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V prvních dvou je povoleno se pohybovat pouze po vyznačených stezkách, v okrajové zóně už je možné se zdržovat i na volných prostranstvích. V celé oblasti je okolo 700 km značených turistických tras. Pro bezbariérové cestování v rámci byly vytvořeny projekty Krkonoše bez bariér a Krkonoše pro všechny, na kterých spolupracovali Správa Krkonošského národního parku, Občanské sdružení NO LIMITS, Krkonoše – svazek měst a obcí a Klub vozíčkářů Trutnov. Díky projektům bylo vytipováno a označeno TOP 10 tras, které jsou dostupné osobám se sníženou schopností pohybu (tabulka 7). Ty se označily dle obtížnosti pomocí tří barev. Modrá značí nejlehčí trasu, i pro méně fyzicky zdatné osoby, červená trasa znamená středně obtížná a osobám je doporučován doprovod a černá trasa je nejobtížnější a je vhodná pouze pro velmi fyzicky zdatné uživatele vozíků a doprovod je nutný. Na každé trase jsou označena bezbariérové místa, kde si mohou zdravotně postižené osoby odpočinout, dojít na záchod, občerstvit se či schovat před nepříznivým počasím [36]. U turistických tras v Krkonoších i v jiných částech obou krajů se zaměřují především na bezbariérovost pro zdravotně postižené osoby a potřeby zrakově a sluchově postižených jsou často přehlíženy. 36
Tabulka 7: Přehled bezbariérových tras v Krkonošském národním parku Název trasy
Stručný popis
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B Občerstvení – BD
Z Harrachova podél Mumlavy na Krakonošovu Snídani Z Horních Míseček na Vrbatovu a Labskou boudu Z Benecka přes Rovinku na Třídomí
Červená (dobře schůdná asfaltová cesta) Červená (náročná, asfaltová cesta na většině trasy) Modrá (velmi pohodlná cesta)
ND
ND
ND
ND
Ze Špindlerova Mlýna do Labského dolu Ze Špindlerova Mlýna do Dolu Bílého Labe Z Mladých Buků přes Dolní Sejfy do Antonínova Údolí
Červená (pro mechanické vozíky při dobré kondici) Červená (vhodná pro všechny omezení pohybu) Červená (stále stoupání je náročné pro mechanické vozíky) Černá (velmi fyzicky náročná pro osoby na mechanických vozících) Červená (vytrvale stoupající fyzicky náročná trasa)
ND
ND
ND
ND
ND
ND
ND
ND
BD Občerstvení a úkryt - B
ND
ND
B Občerstvení a úkryt - B
Ze Špindlerovy boudy na Petrovu boudu Z Jánských Lázní přes Rudolfovo údolí na Hoffmanovy boudy Z Pece pod Sněžkou do Obřího dolu
B Občerstvení a úkryt – B B Občerstvení a úkryt - ČB B Občerstvení a úkryt - B B Občerstvení a úkryt – ČB B Občerstvení a úkryt – B
Červená (vzhledem ND ND Občerstvení k stoupání fyzicky a úkryt – B náročná pro vozíčkáře na mechanickém vozíku) Z Pozemních Bud ke Červená (po celé ND ND ČB kostelu sv. Petra trase asfaltový Občerstvení a Pavla povrch, pro a úkryt – B mechanické vozíky WC - B náročná) Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 a Krkonoše bez bariér, 2010 [online].
Další označenou bezbariérovou trasou v Krkonoších a Podkrkonoší je trasa Lázně Bělohrad – Kostel sv. Petra a Pavla, jenž je součástí naučné stezky Karla Václava Raise, má délku 5,5 km a střední obtížnost [7]. V Krkonoších se nacházejí ještě další dvě neznačené trasy, které byly označeny jako vhodné pro pohybově postižené osoby. Jedná se o trasu z Harrachova na Orle, která je vhodná pro zdravotně postižené osoby pouze 37
s fyzicky zdatným doprovodem, kvůli 200 metrů dlouhé špatné cestě. Trasa má dvě varianty, první měří 10 km a druhá 13 km. Další neznačenou trasou je stezka ze Špindlerova Mlýna do Svatého Petra. Trasa dlouhá 7 km, vede po asfaltové cestě a je vhodná pro všechny pohybově omezené osoby [29]. Území Českého ráje bylo vymezeno v roce 1955 jako první chráněná krajinná oblast u nás. Důvodem pro zpřísnění ochrany místní přírody je mimořádná členitost terénu a charakteristické pískovcové města. V části Českého ráje, která zasahuje do Královéhradeckého kraje, nalezneme dvě bezbariérové trasy (tabulka 8) [18]. Tabulka 8: Přehled bezbariérových tras v Českém ráji Název trasy Prachov – Pelíšek Prachov
Délka trasy
4,5 km
Obtížnost Červená (vhodná pro osoby na mechanickém vozíku pouze s doprovodem a za sucha) Červená (asfaltový povrch)
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B Občerstvení – BD WC - B
Jičín ND ND B Valdštejnská 3 km Občerstvení – B lóže WC - B Pramen: :*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 a Bezbariérový průvodce Královéhradeckým krajem, 2013 [online].
Chráněná krajinná oblast Orlické hory spadá do Královéhradeckého a Pardubického kraje. Chráněnou krajinou byla vyhlášena v roce 1969 kvůli jedinečnosti přírodní scenérie a pozoruhodné zachovalé krajiny hřebenu Orlických hor. Oblast Orlických hor a Podorlicka nabízí celkem tři označené bezbariérové trasy (tabulka 9) [35]. Tabulka 9: Přehled bezbariérových tras v Orlických horách a Podorlicku Název trasy Potštejn – Vochtánka – Kemp Western Naučná stezka Bedřichovka
Délka trasy 1,8 km
3 km
Obtížnost Červená (bezproblémová přístupnost) Červená (asfaltová místní komunikace, až na panel u Divoké Orlice je plně přístupná)
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B Občerstvení – B WC - B ND ND
38
Pokračování tabulky 9 Zámek Červená (mírné stoupání, ND ND B Častolovice – jinak bezproblémově Občerstvení – B Nový zámek 2,2 km přístupná) WC - B Kostelec nad Orlicí Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 a Bezbariérový průvodce Královéhradeckým krajem, 2013 [online].
Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla vyhlášena chráněnou oblastí v roce 1991 díky své malebné krajině, skalním městům a rovnováze mezi přírodou, osídlením a hospodařením. Na Broumovsku bylo vytyčeno a označeno šest bezbariérových tras (tabulka 10) [34]. Tabulka 10: Přehled bezbariérových tras na Broumovsku Název trasy Suchý Důl – Kravín – Barešův kříž – Suchý Důl Slavný – Barešův kříž – Kravín – Suchý Důl Slavný – Pánův Kříž a zpět Hlavňov – Kravín – Ke skalám Hlavňov Hvězda
Délka trasy 6 km
3,5 km/ 5,5 km
6,4 km
6 km
Stav povrchu Povrch tvořen panely a asfaltem Možnost dvou variant trasy. Po dešti cesta pokryta bahnem, poslední úsek tvořen i většími kameny Cesta je tvořena starším asfaltem a větším štěrkovým polem Starší asfaltová cesta, na konci jsou nánosy písku
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B
ND
ND
B
ND
ND
B
ND
ND
B
Obtížná trasa s prudkým ND ND B stoupáním a povrchem Restaurace s kořeny a kameny ČB Skalní město Cesta převážně štěrková, ND ND B Adršpach občas písková WC – B 2,4 km a s dřevěnými mosty, Restaurace – nutnost překonat kolej BD Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, 3 km
ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 a Broumovsko – 6 tras pro vozíčkáře, 2008 [online].
Mimo lokalit okolo chráněných krajinných oblastí se nacházejí dvě bezbariérové značené turistické stezky v Kladském pomezí a tři jsou v okolí Hradce Králové (tabulka 11).
39
Tabulka 11: Přehled bezbariérových tras v Kladském pomezí a na Hradecku Název trasy Státní zámek Ratibořice – Babiččino údolí
Oblast
Délka trasy
Obtížnost
Kladské pomezí
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B WC – B Restaurace – B
Červená (doporučení 2 km absolvování trasy za sucha) Nové Město Kladské Červená ND ND B nad Metují pomezí (asfaltová WC – B - Peklo silnice, místy Restaurace 6 km povrch BD vymletý a bahnitý) Lesní hřbitov Hradecko Modrá ND ND B v Hradci (téměř po Králové celé délce 3 km – rybník trasy je Výskyt asfaltový povrch) Nový Hradec Hradecko Červená ND ND B Králové (vedena po – rybník 11 km zpevněných Výskyt lesních cestách) Třebechovice Hradecko Červená ND ND B pod Orebem 5 km (asfaltový – U Houkvice povrch) Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 a Bezbariérový průvodce Královéhradeckým krajem, 2013 [online].
Bezbariérové naučné stezky jsou v Královéhradeckém kraji čtyři. Jedná se o Pohádkovou stezku v královéhradeckých městských lesích, Procházku sluneční soustavou aneb Planetární stezku v Hradci Králové, Chlum a Les Chlum a okolí [23]. V Pardubickém kraji se nachází z celkového počtu 118 naučných stezek osm, které plně vyhovují pohybově postižené osobě a dvě, jež vyhovují částečně (tabulka 12). Tabulka 12: Přehled bezbariérových naučných stezek v Pardubickém kraji Název naučné stezky Cesta od renesance k baroku Hamzův park a arboretum
Délka stezky
Město
1,5 km
Moravská Třebová Luže
1,6 km
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B ČB WC – B Restaurace - B
ND
B WC – B Restaurace - B
40
Pokračování tabulky 12 Planetární stezka v Proseči Údolím Skuhrovského potoka Stezka Viléma z Pernštejna Vodárenský les Pasíčka – stanice ochrany přírody Knířov - Vanice
6 km 8,2 km 2,5 km 0,6 km 0,2 km 7, 8 km
Proseč
ND
ND
B
Rybník
ND
ND
B
Pardubice
B
ND
B
Svitavy Proseč
ND ND
B ND
B B
Vysoké Mýto Žamberk
ND
ND
B
Žamberk – výletní ND ND ČB 8,5 km okruh městem Nedošínský háj 2,3 km Litomyšl ND ND ČB Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
Celkově dle údajů z roku 2011 se nacházelo v České republice 1 903 km cyklostezek (tabulka 13). V Královéhradeckém kraji to bylo 139,8 km, což představovalo podíl 7,3 % a v Pardubickém kraji byla délka obdobná a činila 143,7 km, tedy 7,6 % ze všech cyklostezek u nás [12]. Tabulka 13: Přehled délky cyklostezek dle jednotlivých krajů Název kraje Délka cyklostezky (km) Hlavní město Praha 224,3 Středočeský kraj 215,631 Jihočeský kraj 105,878 Plzeňský kraj 119,556 Karlovarský kraj 75,867 Ústecký kraj 96,651 Liberecký kraj 44,277 Královéhradecký kraj 139,768 Pardubický kraj 143,736 Kraj Vysočina 47,883 Jihomoravský kraj 161,638 Olomoucký kraj 171,290 Moravskoslezský kraj 181,164 Zlínský kraj 175,438 1903,077 Celkem Pramen: KOLO.cz, 2011 [online].
V Královéhradeckém kraji se nachází 13 přístupných cyklotras o celkové délce 52,2 km a v Pardubickém jich je 31, jež jsou dlouhé dohromady 99,4 km [30].
41
Dále pak v rámci projektu Orlické hory pro všechny byla označena bezbariérová cyklotrasa a pěší trasa z Chocně přes Ústí nad Orlicí do Letohradu. Trasa je dlouhá 33,8 km, nenáročná a s minimálním převýšením [30]. V celém Královéhradeckém a Pardubickém kraji se nachází celkem 51 rozhleden dřevěného, železného či kamenného typu. Žádná z nich není bezbariérová, a tudíž jsou všechny pro zdravotně postižené osoby nepřístupné.
2.2.2 Kulturně-historické atraktivity Do kulturně-historických památek zařazujeme veškeré objekty světské, což jsou hrady, hrádky, zámky a zámečky, a církevní, kam patří kostely, kláštery, katedrály, chrámy či kaple. Bezbariérovost takových objektů je podmíněna především novodobými úpravami, ovšem proti nim stojí většinou postoj Státní památkové péče. Dle turistického portálu Královéhradeckého kraje a oficiálního turistického portálu Pardubického kraje se nachází na Královéhradecku 44 zámků, hradů a hrádků a v Pardubickém kraji je to 33 světských kulturně-historických objektů [30, 23]. V Královéhradeckém kraji nalezneme pět zámků, které jsou označeny jako plně či částečně bezbariérové (tabulka 14). Tabulka 14: Přehled bezbariérových zámků v Královéhradeckém kraji Název památky Hospital Kuks Nový zámek Kostelec nad Orlicí
Hrádek u Nechanic Zámek Potštejn
Stručný popis Komplex světských a církevních památek, bývalé slavné lázně Empírový zámek z 19. století
Romantický hrádek s anglickým parkem postavený v 19. století Renesanční zámek z 2. poloviny 15. století
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B Expozice – B WC – B B ND B Expozice – B Expozice – B Galerie – ČB Galerie – ND Restaurace - ČB Restaurace – B Sály - B Sály – ND WC – B ND ND B 1. okruh – B 2. okruh - ČB ND ND ČB Kavárna - B Interiéry - ČB Park – B Kavárna - B
42
Pokračování tabulky 14 Zámek Doudleby Renesanční lovecký ND ND ČB nad Orlicí zámek z 16. století WC - B Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Královéhradecký kraj – turistický portál, 2014 [online] a Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
V Pardubickém kraji nalezneme celkem 9 úplně či částečně bezbariérových hradů a zámků (tabulka 15). Tabulka 15: Přehled bezbariérových hradů a zámků v Pardubickém kraji Název památky
Stručný popis
Zámek Nasavrky
Renesanční zámek z 16. století Gotickorenesanční zámek z 16. století Empírověrenesanční hrad, původně ze 13. století
Zámek Pardubice
Hrad Svojanov
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ČB ND ČB Expozice - ČB Expozice – ČB ND Pernštejsnká rezidence - ČB ČB Všechny okruhy – ČB Restaurace - ČB
ND
ND
Zámek Moravská Třebová
Klasicistní zámek, původně ze 13. století
ND
ND
Zámek Choltice
Barokní zámek ze 17. století
ND
ND
Zámek Chrast
Renesanční zámek s muzeem a koncertním sálem Rokoková stavba z 18. Století s francouzskou zahradou
ND
ND
ND
ND
Gotický hrad ze 14. století
ND
ND
Zámek Nové Hrady
Hrad Rychmburk
B Pernštejnská rezidence – ČB ČB Zámecký a venkovní okruh – ČB Restaurace – B ČB WC – B Laboratoř alchymie - ČB ČB WC – B Expozcie – B Park – B ČB Muzeum – ČB ČB Expozice – ND Galerie, bludiště – B Restaurace – B Cukrárna – B ČB WC – B Exteriér - B
43
Pokračování tabulky 15 Hrad Kunětická hora
GotickoND ND ČB renesanční hrad Restaurace - ČB Restaurace - B 1. okruh – ČB z 15. - 16. století Restaurace - ČB Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
Z církevních památek je plně přístupná pouze kaple Zjevení Páně ve Smiřicích v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji nový kostel Církve bratrské v Litomyšli a částečně pro zrakově postižené také barokní areál ve Vraclavi (tabulka 16) [30, 23]. Tabulka 16: Přehled bezbariérových církevních památek v Královéhradeckém a Pardubickém kraji Název památky
Stručný popis
Zjevení Páně ve Barokní kaple ze Smiřicích 17. století Kostel Církve Novodobý kostel bratrské Církve bratrské Litomyšl Památník ve Barokní areál ze Vraclavi 17. století Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB
Zrakové ND B ČB
Označení bezbariérovosti Sluchové Pohybové ND B WC – B ND B WC – B ND
ND
– částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem,
ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
Královéhradecký kraj nabízí jeden bezbariérový skanzen ze tří. Jedná se o Podorlický skanzen v Krňovicích (tabulka 17). V Pardubickém kraji se nachází komplex skanzenu Soubor lidových staveb Vysočina, jenž je rozdělen do obcí Hlinsko, Možděnice, Svobodné Hamry a areál na Veselém Kopci, ale ani jeden objekt není bezbariérový. Tabulka 17: Přehled bezbariérového skanzenu Krňovice v Královéhradeckém kraji Označení bezbariérovosti Sluchové Pohybové Podorlický Tradiční domy ČB ND ČB skanzen venkovského i Skanzen/Muzeum Skanzen/Muzeum Krňovice městského typu – ČB – ČB z původních Informační Informační lokalit centrum - ČB centrum – ČB WC - B Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, Název památky
Stručný popis
Zrakové
ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Královéhradecký kraj – turistický portál, 2014 [online] a Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
44
2.2.3 Kulturně-společenské památky Ke kulturně společenským památkám řadíme galerie, muzea, památníky a rodné domy s expozicemi, skanzeny, divadla, kina, filharmonie a kluby. V Královéhradeckém kraji nalezneme dle Adresáře muzeí a galerií v České republice celkem 60 muzeí, galerií a památníků či rodných domů s expozicemi. V Pardubickém kraji se nachází 50 muzeí, galerií, památníků a rodných domů [2]. Z celkového počtu je v Královéhradeckém kraji devět muzeí a dvě galerie s různými úrovněmi přístupné pro zdravotně postižené osoby (tabulka 18). Mezi nimi je i nejvýznamnější muzeum kraje, a to Muzeum východních Čech v Hradci Králové [23]. Tabulka 18: Přehled bezbariérových muzeí v Královéhradeckém kraji
Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky Muzeum východních Čech
Hradec Králové
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové ND ND B
Hradec Králové
ND
ND
Regionální muzeum Náchod Třebechovické muzeum betlémů
Náchod
ND
ND
B WC – B Sál A – B B
Třebechovice pod Orebem
ND Informační centrum - B B
ND Informační centrum - B B
ČB Informační centrum - B ČB
ND
ČB
ND
ČB
ND
B
ND ND
ČB B
ND
B
Název muzea
Město
Muzeum motocyklů a Šestajovice hraček Šestajovice u Jaroměře Městské muzeum Chlumec nad ND Loreta Cidlinou Zámek v Kostelci nad Kostelec nad Orlicí ČB Orlicí Muzeum Orlických Rokytnice ND hor v Orlických horách Muzeum Častolovicka Častolovice ND Galerie moderního Hradec Králové ND umění v Hradci Králové Galerie výtvarného Náchod ND umění Pramen: *B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové,
BD – dostupné s doprovodem,
ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
45
V Pardubickém kraji nalezneme větší počet přístupných muzeí, je jich celkem 21. Jsou to muzea meziregionální, regionální či městská a zaměřují se různě, např. na vojenství, barokní umění nebo cestování. Nejvýznamnější Východočeské muzeum v Pardubicích nabízí bezbariérově některé expozice. Zbylé objekty jsou přístupny buď celé, anebo pouze jejich část, případně pouze prostory u vstupu. Galerií je šest plně přístupných pro pohybově postižené osoby a některé z nich vyhovují částečně i pro zrakově postižené [30]. Divadel, domů kultury či filharmonií různého významu se nachází v Královéhradeckém kraji celkem 20, z nichž jsou čtyři bezbariérové, v Pardubickém kraji z 13 zařízení jsme zjistili pouze o Východočeském divadle v Pardubicích, že plně umožňuje přístup fyzicky postiženým osobám do své hlavní budovy i budovy malé scény a ve svém hledišti vyčleňuje šest míst pro vozíčkáře. U kin je bezbariérovost ovlivněna především modernizací. Nová kina, většinou v obchodních centrech, sice nabízejí vymezená bezbariérová místa, ovšem pro osoby na invalidním vozíku jsou v blízkosti plátna a proto je sledování filmu pro tyto návštěvníky značně nepohodlné. Královéhradecký kraj nabízí plně bezbariérových kin pět a jedno částečně z celkového počtu 21 objektů, v Pardubickém kraji je plně přístupné pouze jedno multikino z šesti kin, které mají pravidelný program [30,23]. Jeden z nejvýznamnějších objektů cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji Zoologická zahrada Dvůr Králové také umožňuje přístup zdravotně postiženým osobám. Veškeré expozice mimo galerii, WC, vstup i parkoviště jsou v objektu bezbariérové pro pohybově postižené osoby. Také autobus na safari je nízkopodlažní a vstupné pro nevidomé je zdarma [48]. V Pardubickém kraji je zase přístupná významná památka jednoho z nejstarších hřebčínů na světě v Kladrubech nad Labem se starokladrubskými hřebci. Objekt je pro fyzicky postižené osoby plně bezbariérový v prostorech samotné stáje a informačního centra a částečně pak do sbírky kočárů [30].
2.3
Realizační předpoklady
V obou krajích je bohatá infrastruktura ubytovacích a stravovacích zařízení. Především v Krkonoších a Orlických horách nalezneme mnoho hotelů všech kvalifikací a horských
46
chat a chalup, které jsou využívány nejen v zimní sezoně. Po celém území se nacházejí také různé chatky, kempy, bungalovy, apartmány, motely, penziony či ranče. Dle Českého statistického úřadu se v Královéhradeckém kraji na konci roku 2012 nacházelo 954 hromadných ubytovacích zařízení, které nabízely celkem 16 229 pokojů s 45 887 lůžky. Nejvíce zařízení bylo bezkonkurenčně v okrese Trutnov a nejméně okolo krajského města u Hradce Králové [50]. V Pardubickém kraji je počet o poznání nižší. Celkový počet hromadných ubytovacích zařízení dosáhl počtu 351, v nichž bylo nabízeno 7 180 pokojů a 20 260 lůžek. Zajímavé je, že ačkoliv největší počet zařízení bylo v okrese Ústí nad Orlicí a nejméně na Pardubicku, tak právě v okrese Pardubice byl největší počet pokojů, což značí, že se zde vyskytují ubytovací zařízení s velkou kapacitou [51]. U stravovacích zařízení je zjištění celkového počtu obtížné, neboť Český statistický úřad je zařazuje do jednotné kategorie ekonomických subjektů pod názvem Obchod, ubytování, stravování. Podle portálu ceskehospudky.cz, který mapuje počet restaurací, hospod, vináren, pizzerií, barů, pivnic, kaváren, cukráren, bister, klubů, fast foodů, čajoven a motorestů, se v Královéhradeckém kraji nachází celkem 624 podniků tohoto typu a v Pardubickém kraji jich je celkem 508 (tabulka 19) [20]. Tabulka 19: Počet stravovacích zařízení v Královéhradeckém a Pardubickém kraji dle okresů Název okresu Počet stravovacích v Královéhradeckém zařízení kraji Hradec Králově 181 Jičín 76 Náchod 99 Rychnov nad Kněžnou 83 Trutnov 185 624 Celkem Pramen: České hospůdky, 2013 [online].
Název okresu v Pardubickém kraji Pardubice Ústí nad Orlicí Chrudim Svitavy Celkem
Počet stravovacích zařízení 190 103 98 117 508
2.3.1 Ubytovací zařízení U bezbariérových ubytovacích zařízení se především ohlížíme na nabídku minimálně jednoho přístupného pokoje, který je vhodný pro zdravotně postižené osoby. Dále některé objekty a databáze uvádějí i přístupné vedlejší služby, které se v zařízení
47
nachází. Většina zařízení také požaduje nahlásit příjezd zdravotně postižené osoby několik dní dopředu, aby byl zajištěn bezproblémový pobyt. Portál jedemetaky.cz, který se zabývá dostupností regionu pro cestovní ruch zdravotně postižených osob, označil a certifikoval bezbariérové zařízení, které jsou vhodné pro fyzicky, zrakově a sluchově postižené osoby. V Královéhradeckém kraji jsou to čtyři objekty (tabulka 20). V Pardubickém kraji neobdrželo žádné ubytovací zařízení certifikaci kvůli nepřístupnosti pro všechny druhy postižení [20]. Tabulka 20: Přehled certifikovaných bezbariérových ubytovacích zařízení dle portálu jedemetaky.cz Označení bezbariérovosti Sluchové Pohybové Hotel Studánka Rychnov nad B B B Kněžnou Bazén, sauna, masáže – B WC – B Restaurace – B Vinárna - B Hotel Panorama Rychnov nad B B B Kněžnou Restaurace - B Restaurace – B Penzion Pod Vrbice B B B rozhlednou Restaurace - B Restaurace - B Restaurace – B Salonek – B Penzion Kostelec nad B B B Podhorní Mlýn Orlicí Restaurace - B Restaurace - B Restaurace - ČB Pramen: *B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, Název zařízení
Město
Zrakové
ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Jedemetaky.cz, 2013 [online].
V Královéhradeckém kraji je dalších devět plně přístupných ubytovacích zařízení, které nabízejí bezbariérový vstup a pokoj k přenocování bez ohledu na druh postižení. Z toho je to pět hotelů, tři penziony a jeden kemp (tabulka 21). Dále se v kraji nachází dalších 17 ubytovacích zařízení, které jsou částečně přístupné a nabízí bezbariérové pokoje minimálně pro pohybově postižené osoby. Tabulka 21: Přehled plně bezbariérových ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji Název zařízení
Město
Zrakové
Penzion Klídek Penzion Bowling Bar Schimmer
Meziléčí Malá Úpa
B B
Hotel Alessandria
Hradec Králové
B
Označení bezbariérovosti Sluchové Pohybové B B B B WC – B Restaurace - B B B Restaurace - B
48
Pokračování tabulky 21 B
B
Hotel Praha
Říčky v Orlických horách Deštné v Orlických horách Broumov
B Restaurace - B B
B Restaurace – B B
Hotel Tatra
Nový Bydžov
B
B
Hotel Michal Alfa Resort
Kemp Lodín Penzion Adelheid
B Restaurace - B B Restaurace – B B Restaurace - B B Restaurace - B B B
Nechanice B B Rokytnice B B v Orlických horách Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Královéhradecký kraj – turistický portál, 2014 [online] a Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
Pardubický kraj nabízí celkem osm ubytovacích zařízení s plně bezbariérovým přístupem a možností ubytování pro zdravotně postižené osoby. Jedná se o šest penzionů a dva hotely. Dalších 13 zařízení nabízí částečnou přístupnost a alespoň jeden bezbariérový pokoj. Tabulka 22: Přehled plně bezbariérových ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji Označení bezbariérovosti Sluchové Pohybové Penzion Žlebská Žlebská Lhotka B B B Lhotka Restaurace - B Restaurace - B Restaurace - B Penzion Farma Morašice B B B Slunečný Dvůr Restaurace - B Restaurace - B Restaurace – B WC - B Penzion Králíky B B B Heřmanice Restaurace - B Pension Eva Vápenný Podol B B B Tapušíková Bazén - B Bazén - B Bazén – B WC – B Penzion Bonet Slatiňany B B B WC – B Restaurace - B Hotel Golf Dříteč B B B Resort Restaurace – B Kunětická Hora Golfové hřiště - B Wellness hotel Králíky B B B Vista Bar - ČB Bar - ČB Penzion Mandl Řetová B B B Restaurace - B Restaurace – B WC - B Pramen: *B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, Název zařízení
Město
Zrakové
ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
49
Dle zjištěných údajů činí poměr plně bezbariérových ubytovacích zařízení ke všem ubytovacím zařízením v Královéhradeckém kraji 1,36 % a v Pardubickém kraji je to 2,28 %.
2.3.2 Stravovací zařízení Stravovací zařízení, která mají bezbariérový přístup a WC, tvoří zejména ty, co prošly v posledních několika letech rekonstrukcí, neboť se při přestavbě počítá s odstraněním překážek pro zdravotně postižené osoby. Obtížnější zajistit bezbariérovost je u objektů, které sídlí v historických či vícepatrových budovách. Problémem je také zaměření bezbariérovosti pouze na fyzicky postižené osoby, což znamená opomenutí nevidomých a neslyšících. Všechna stravovací zařízení, která jsme označili jako bezbariérová, jsou plně přístupná pro osoby s fyzickým, zrakovým i sluchovým postižením do objektu a některé nabízejí i bezbariérové WC. Velká část z nich se nachází v areálech ubytovacích zařízení, především v hotelích a penzionech. Bezbariérových stravovacích zařízení pro zrakově, sluchově i pohybově postižené osoby jsme nalezli v Královéhradeckém kraji 11 (tabulka 23), částečně bezbariérových objektů pak bylo 76. Tabulka 23: Přehled plně bezbariérových stravovacích zařízení v Královéhradeckém kraji Název zařízení Kavárna Láry Fáry Restaurace Na Skále Hospůdka a penzion Na Staré cestě Hotel Alba Hotel Havel Penzion Pod Rozhlednou Alfa Resort Jestřebí bouda Restaurace U Růže Jiráskova turistická chata
Město Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí
B
Deštné v Orlických horách Deštné v Orlických horách Rychnov nad Kněžnou Vrbice
B
Deštné v Orlických horách Radvanice Hradec Králové Náchod
B
B
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové B B WC - B B B WC - B B B WC - B B B
B
B
B
B
B
B
B
B
B B B
B B B
B WC - B B B B WC - B
50
Pokračování tabulky 23 Pizzerie Cittadella Jaroměř B B B Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Královéhradecký kraj – turistický portál, 2014 [online] a Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
V Pardubickém kraji jsme nalezli celkem 27 plně bezbariérových stravovacích zařízení (tabulka 24). Částečně bezbariérových potom jsme nalezli dalších 108 objektů [30, 23]. Tabulka 24: Přehled plně bezbariérových stravovacích zařízení v Pardubickém kraji Název zařízení
Město
Označení bezbariérovosti Zrakové Sluchové Pohybové B B WC - B B B B B B B
Penzion Pod Vinicí
Pardubice
B
Bistro U Fortny Penzion Badinka Rekreační středisko Vysoké Pole U Kalvárie
Litomyšl Borušov Dětřichov
B B B
Moravská Třebová Třemošnice Pardubice Trstěnice
B
B
B
B B B
B B B
B B B
Vysoké Mýto Pardubice
B B
B B
Penzion Žlebská Lhotka Farma Slunečný Dvůr Restaurace Na Cihelně Hospoda Na Vejměnku Motorest Bonet
Žlebská Lhotka Morašice
B
B
B B WC - B B
B
B
Svitavy
B
B
B WC - B B
Veselý Kopec
B
B
B
Slatiňany
B
B
Country Steak Restaurant Hostinec U zlatky Restaurace Na Horách Bar 19th Hole
Albrechtice
B
B
B WC - B B
Lanškroun Česká Třebová Česká Třebová Jablonné nad Orlicí Žamberk Pardubice
B B
B B
B B
B
B
B
B
B
B
B B
B B
B B
Club Hotel Vinárna U Dušičků Hostinec Sajdlův Mlýn Restaurace Lyra La Rocket
Pizzeria Srdíčko Žamberk - bufet Kavárna U tiskaře Brixe
51
Pokračování tabulky 24 Kavárna Coffee club Berenika Cafe 59 Zámecká kavárna
Vysoké Mýto
B
B
B
Litomyšl B B B Moravská B B B Třebová Kavárna Nopek Luže B B B Laskavárna Moravská B B B Třebová WC - B Pramen: *B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
Podíl těchto bezbariérových zařízení vůči celkovému počtu tvoří v Královéhradeckém kraji podíl 1,76 % a v Pardubickém kraji je to 5,31 %.
2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení Mezi sportovně-rekreační zařízení zařazujeme akvaparky, venkovní koupaliště, sportovní střediska, posilovny a významné stadiony. Bezbariérovost posuzujeme z hlediska aktivního využívání daného objektu, tak také z pohledu pasivního, tedy jako diváka. Ze čtyř zařízení se zcela bezbariérový akvapark nachází v Jičíně, kde nalezneme bezbariérové WC, sprchu i přístup do bazénu pomocí plošiny. Též je zde možnost půjčit si invalidní vozík. Podobně je tomu i u akvaparku Městské lázně v Hradci Králové, kde je vybudována zvláštní plošina pro vstup do budovy a pomocí plošiny je umožněn i vstup do vody. Bezbariérovost také platí pro akvapark Špindlerův Mlýn a krytý plavecký bazén v Náchodě. Všechny zařízení také nabízí pro zdravotně postižené osoby bezplatné nebo výrazně snížené vstupné. Mimo těchto krytých zábavních vodních center, jsou přístupné i venkovní koupaliště a to Jiráskovo koupaliště v Náchodě, koupaliště Flošna v Hradci Králové a koupaliště v kempu Lodín [30, 23]. V Pardubickém kraji jsou plně přístupny všechny akvaparky, a to plavecký bazén v Chrudimi, kde se každý rok koná Mistrovství České republiky v plavání tělesně postižených. Bezbariérové je i koupání v akvaparku v Pardubicích, který je nově zrekonstruovaný, a vhodný pro zdravotně postižené osoby je i akvapark v Ústí nad Orlicí, Žamberku a v Moravské Třebové [30].
52
Z fitness center je přístupné i vybavení v obou krajích pouze Integrační fitness club Na Dukle v Pardubicích. Veškeré stroje na posilování jsou přizpůsobeny i zdravotně postiženým osobám a v zařízení nalezneme také bezbariérové WC. Stadiony splňují parametry pro přístupnost zdravotně postižených osob, především pokud byly postaveny nebo rekonstruovány v posledních letech, častěji je to u zařízení, které navštěvuje mnoho lidí. Objekty jsou nejen přístupné, ale také jsou v nich vyhrazena zvláštní místa pro osoby na invalidním vozíku. Bezbariérové jsou oba velké multifunkční stadiony v krajských městech: ČEZ Aréna v Pardubicích a zimní stadion v Hradci Králové. Objekty mají přístupné vchody, zvláštní bezbariérové sociální zařízení a vyhrazená místa pro osoby na invalidním vozíku. Přístupný je i zimní stadion v Náchodě, víceúčelová hala ve sportovním areálu volnočasových aktivit v Jaroměři, fotbalový stadion SK Pardubice, plochodrážní dráha v Pardubicích, sportovní centrum A-Sport a zařízení Sokola v Hradci Králové. Částečně bezbariérový je také Agrofert park v Pardubicích, kde se jezdí nejznámější český dostihový závod Velká Pardubická (tabulka 25). Tabulka 25: Přehled bezbariérových sportovních stadionů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji Název zařízení
Město
Zrakové
Označení bezbariérovosti Sluchové Pohybové ČB B Salonky – B WC - B ND B WC - B ND B
ČEZ Aréna
Pardubice
ČB
Zimní stadion Hradec Králové Zimní stadion Náchod Sportovní areál volnočasových aktivit - víceúčelová hala Stadion Pod Vinicí
Hradec Králové
ND
Náchod
ND
Jaroměř
ND
ND
B WC - B
Pardubice
ND
ČB
A-Sport
Hradec Králové
ND
ND
Atletický stadion Sokol Agrofert park
Hradec Králové
ND
ND
B WC - B B WC - B B
Pardubice
ND
ND
B WC - B Pramen:*B – zcela bezbariérové, ČB – částečně bezbariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, vlastní zpracování, 2014 podle Královéhradecký kraj – turistický portál, 2014 [online] a Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
53
2.3.4 Bezbariérová přeprava V celé České republice je snahou posledních let předělat dopravní prostředky, zastávky a nádraží na bezbariérové, tak aby byla doprava pro zdravotně postižené osoby co nejjednodušší. Dopravní podniky městské hromadné dopravy ve svých tarifech poskytují pro držitele průkazů ZTP či ZTP/P své služby zdarma. U meziměstských přepravců je to stejné nebo nabízí pro tyto osoby výrazné slevy. V České republice se vydávají průkazy pro tělesně, smyslově či duševně postižené osoby. Jsou rozděleny do tří stupňů, podle závažnosti zdravotního postižení. Tělesně postižení, dostávají osoby, které jsou středně těžce postižení omezením pohyblivosti, orientace a sluchového vnímání, druhým stupněm je průkaz zvlášť těžké postižení pro osoby s těžkým funkčním postižením pohyblivosti, orientace a sluchového vnímání, třetím stupněm pak je průkaz zvlášť těžké postižení s průvodcem, jenž náleží zvlášť těžkým postižením nebo úplným postižením pohyblivosti, orientace s potřebou průvodce a sluchového vnímání. Držitelé průkazů pak mají zvláštní výhody či výjimky např. při poskytování sociálních dávek, přepravě, parkovacích místech, daních, poplatcích, atd. [47]. V říjnu roku 2013 bylo v Královéhradeckém kraji nejvíce bezbariérových spojů městské hromadné dopravy z celé České republiky. Celkový podíl nakonec podle průzkumu Místo pro život od agentury Datank činil 94,7 %. Pardubický kraj skončil deváté pozici podílem bezbariérových spojů 48,66 % [22]. V obou krajských městech, tedy Hradci Králové a Pardubicích, mají přepravu osoby s průkazem ZTP a ZTP/P zdarma. Nevidomí nemusí navíc platit za vodícího psa. Dopravní podnik města Pardubic umožňuje zdravotně postiženým osobám dopravu pomocí speciálně upraveného automobilu. Přepravu lze objednat ve stanovených dobách a funguje na podobném principu jako taxi služby. V obou krajích nalezneme integrovaný dopravní systém. V Královéhradeckém kraji i Pardubickém kraji funguje Organizátor regionální dopravy v Královéhradeckém kraji, který vydává a spravuje čipovou kartu IREDO. Cena jízdného na tuto kartu pro osoby se ZTP či ZTP/P je zdarma stejně tak pro jejich průvodce, vozík a vodícího nebo asistenčního psa [31].
54
Vlakové nádraží v Pardubicích nabízí pro osoby na vozíku přístup do budovy stanice, alespoň na jedno nástupiště a bezbariérové místa u přepážek. Pro nevidomé je stanice vybavena vodícími liniemi. Také je k dispozici mobilní zvedací plošina pro nakládání a vykládání cestujícího do a z vlaku. Totéž nalezneme i na hlavním vlakovém nádraží v Hradci Králové a navíc se zde nachází elektronický informační systém pro neslyšící [11]. V Pardubickém kraji také funguje bezbariérové letiště pro vnitrostátní dopravu v Žamberku. To je plně přístupné pro pohybové postižené a částečně pro zrakově a sluchově postižené osoby. V obou krajích se také nachází čtyři bezbariérové lanovky (tabulka 26) [30]. Tabulka 26: Přehled bezbariérových lanovek Název trasy Délka trasy Dolní Morava – Slaměnka 1,1 km Mlýnický Dvůr – Buková hora 1,6 km Deštné v Orlických horách – Studený vrch (Marta I.) 0,8 km Říčky v Orlických horách - Zakletý 1,1 km Pramen: Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
Především díky významné řece Labe je v obou krajích rozvinutá lodní doprava. Ta slouží poznávacím a výletním plavbám. V obou krajích je provozováno celkem pět bezbariérových linek lodní dopravy (tabulka 27). Tabulka 27: Přehled bezbariérových linek lodní dopravy Název linky Délka linky Smiřice – kamenný most na Pláckách 20,3 km Pardubice – Brozany – Kunětice 5,9 km Smetanovo nábřeží – Na Pláckách 3,8 km Adršpach – projížďka na lodičkách 0,2 km Pardubice – Srnojedy 6,2 km Pramen: Oficiální turistický portál Pardubického kraje, 2006-2014 [online].
2.3.5 Cestovní kanceláře a agentury V České republice není doposud trh cestovních kanceláří či agentur pro zdravotně postižené osoby příliš naplněn. Jedinou cestovní agenturou, která se výhradně zaměřuje na cestování bez bariér je Bezbatour se sídlem v Praze. Jedná se o podnik, který vedou a spravují osoby se zdravotním postižením. Klíčem k úspěchu jsou nabízená a prodávaná místa, která jsou ověřena, změřena 55
a vyfotografována, takže si každý zdravotně postižený návštěvník může udělat o zájezdu svoji představu a má jistotu, že zařízení je skutečně bezbariérové. Dále se také zaměřuje na segmenty seniorů a rodin s malými dětmi, ale zájezd zde může zakoupit i široká veřejnost. Agentura prodává zájezdy do zahraničních destinací jako je Chorvatsko, Španělsko, Maďarsko, Německo, Slovensko, Itálie, Albánie či Rakousko. Také
je
možné
zakoupit
ubytování
do
některého
tuzemského
zařízení.
Z Královéhradeckého a Pardubického kraje je tu z nabídky pouze Hotel Davídek v Trutnově [8]. Cestovní kancelář pro zdravotně postižené osoby zřizovalo Sdružení zdravotně postižených v České republice pod názvem META TOUR. Ovšem podle nalezených informací není jasné, zda ještě funguje nebo svou činnost již ukončila. Podle zjištěných informací neexistuje cestovní kancelář či agentura zaměřující se na zdravotně
postižené
osoby,
která
by sídlila
nebo
vyvíjela
hlavní
činnost
v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.
2.4
Selektivní předpoklady
Selektivními předpoklady rozumíme předpoklady, které ovlivňují aktivní nebo pasivní způsobilost společnosti stát se účastníkem cestovního ruchu. Dělí se na objektivní, kam patří faktory např. politické (bezpečnost v dané krajině) či životního prostředí (přírodní katastrofy, zdecimovaná krajina těžbou), a subjektivní, kam zařazujeme např. módnost dané destinace nebo rodinné poměry, popř. příslušnost k určité sociální skupině, kteří jsou spojení s regionem, což ovlivňuje pouze jedince či malou skupinu osob. V obou krajích se nachází několik organizací. Největší organizací pro zdravotně postižené osoby, která má zastoupení v obou krajích, je Svaz tělesně postižených v České republice. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, jejíž hlavním úkolem je pomáhat zdravotně postiženým osobám a podporovat a hájit jejich speciální potřeby pro běžný život. Organizace vyvíjí činnost v oblasti sociálního poradenství, půjčovny kompenzačních pomůcek, poradenství ohledně zaměstnání a hledání práce, tvorba projektů zaměřených na rekondiční a rehabilitační pobyty, provoz bezbariérového střediska Březejc, pořádání táborů a pobytů pro osoby se zdravotním postižením. V Královéhradeckém kraji má krajské sídlo v Hradci Králové a místní sídla v Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově. V Pardubickém kraji sídlí krajské 56
centrum v Pardubicích, místní organizace nalezneme v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí [38]. Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí dalších 25 organizací, které slouží pro zdravotně postižené osoby (tabulka 28). Jejich hlavním posláním je především sociální a poradenská činnost v oblasti začleňování zdravotně postižených osob do společnosti, komunikace s různými úřady a pořádání kulturních a sportovních akcí. Tabulka 28: Přehled organizací zdravotně postižených osob v Královéhradeckém kraji Název organizace Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, o.p.s. Život bez bariér, o. s. Centrum Klášter Sdružení Neratov, o. s. Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu orientace České republiky, krajská organizace, o.s. Skok do života, o.p.s. Středisko Světlo Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Občanské sdružení rodičů a přátel dětí s handicapem Orion Oblastní charita Trutnov Česká federace florbalu vozíčkáře, o.s. Klub vozíčkářů Trutnov, o.s. U rozcestí, o.s. Společnost pro pomoc při Huntingtonově chorobě Malý princ, agentura pro komplexní péči o zdravotně postižené Občanské sdružení rodičů při Speciálních školách NONA 92, o.p.s. OO SPMP Jičín - Apropo Klub Maják Hořice o.s. Sportem proti bariérám – Český Ráj, o.p.s. Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, o.s. klub Klokánek o.s. LORM – společnost pro hluchoslepé Aura Canis Chráněné dílny u sv. Anny ZeNa, chráněná dílna, s.r.o. Pramen: vlastní zpracování, 2014.
Sídlo organizace Hradec Králové Nová Paka Nová Paka Bartošovice v Orlických horách Hradec Králové Hradec Králové Vrchlabí Hradec Králové Rychnov nad Kněžnou Trutnov Janské Lázně Trutnov Choustníkovo Hradiště Hradec Králové Úpice Hradec Králové Nové Město nad Metují Jičín Hořice Stará Paka Hořice Hradec Králové Mokrovousy Dvůr Králové nad Labem Náchod
V Pardubickém kraji sídlí celkem 20 organizací, které vykonávají činnost spojenou se zdravotně postiženými osobami. Tabulka 29: Přehled organizací zdravotně postižených osob v Pardubickém kraji Název organizace Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje
Sídlo organizace Pardubice
57
Pokračování tabulky 29 Rytmus Chrudim, o.p.s. Berenika – sdružení pro pomoc těžce zdravotně postiženým osobám Provozovna Tereza Dětské informační centrum, o.s. Přátelství Klub Interaktivního domu, o.p.s. Koruna – sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených Sdružení pro ranou péči v Pardubicích Klub Hvězdička Česká abilympijská asociace Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu orientace České republiky, krajská organizace, o.s Na káře InHelp, o.p.s. KŘIŽOVATKA handicap centrum, o.s. Most do života AC dílny Denní stacionář Domeček Svazek obcí AZASS Ruka pro život, o.p.s. Pramen: vlastní zpracování, 2014.
Chrudim Vysoké Mýto Pardubice Polička Česká Třebová Pardubice Lanškroun Pardubice Česká Třebová Pardubice Svitavy Vysoké Mýto Svitavy Pardubice Pardubice Polička Moravská Třebová Polička Litomyšl
Zdravotně postižené osoby mohou vyhledávat informace o přístupných objektech cestovního ruchu především na krajských turistických informačních portálech. Turistický portál Královéhradeckého kraje (www.kralovehradeckyregion.cz) nabízí kategorii
Bez
bariér.
Zde
mohou
návštěvníci
portálu
naleznout
informace
o bezbariérových turistických atraktivitách a službách v kraji. Vyfiltrovat si bezbariérové zařízení také mohou v jednotlivých kategoriích v menu [23]. V Pardubickém kraji naleznou nejvíce informací o objektech cestovního ruchu vhodných pro zdravotně postižené osoby na Oficiálním turistickém portálu Pardubického kraje (www.vychodni-cechy.info). Po otevření jakékoliv položky v rozsáhlém menu mohou zdravotně postižené osoby vyfiltrovat objekty přístupné pro tři druhy postižení, a to sluchové, tělesné a zrakové. Při detailním zkoumání konkrétního zařízení je možné zjistit, které služby jsou v něm bezbariérové. Určování bezbariérovosti je na základě vyhlášky číslo 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Na stránkách je také možné si naplánovat výlet či využít některého z přednastavených tipů na výlety pro vozíčkáře [30].
58
Další informace o bezbariérových objektech cestovního ruchu nalezneme na celorepublikových databázích, jako jsou např. jedemetaky.cz (www.jedemetaky.cz) a S vozíkem na cestách (www.svozikemnacestach.cz). Zde jsou především bezbariérové ubytovací zařízení rozdělené podle krajů.
2.5
Zhodnocení potenciálu Královéhradeckého a Pardubického
kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Potenciál jsme zkoumali a hodnotili podle lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů se zaměřením na bezbariérovost. Veškeré zjištěné údaje aplikujeme do tabulky hodnotících kritérií, ze kterých zjistíme počet bodů. Body budeme přiřazovat buď na základě přesně získaných údajů ze sekundárních dat, anebo naším subjektivním hodnocením. Poté zjistíme z tabulky stupnice hodnocení potenciál daného kraje pro cestovní ruch zdravotně postižených osob. a)
Hodnocení
potenciálu
cestovního
ruchu
zdravotně
postižených
osob
v Královéhradeckém kraji. Potenciál Královéhradeckého kraje dosáhl celkem 16 bodů (tabulka 30), což ho zařazuje do druhé skupiny s označením průměrný potenciál. To značí, že v kraji existuje infrastruktura vhodná pro zdravotně postižené osoby. Bezbariérová infrastruktura ovšem má velké nedostatky v některých odvětvích a tak je velmi
obtížné
pro
zdravotně
postižené
osoby
poznat
bezproblémově
celý
Královéhradecký kraj. Tabulka 30: Přehled hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Královéhradeckém kraji Hodnotící kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení Bezbariérové stravovací zařízení Bezbariérové sportovně-rekreační zařízení
Přístupné cyklostezky a turistické trasy
Charakteristika 1,36 % plně bezbariérových ubytovacích zařízení (<10 %) 1,76 % plně bezbariérových stravovacích zařízení (<10 %) - většina velkých akvaparků a koupališť pro veřejnost je bezbariérových - nejvýznamnější hokejové stadiony v kraji jsou bezbariérové - v kraji se nachází další bezbariérové sportovní zařízení, ale jejich poměr k celkovému počtu zařízení je nízký - bezbariérové turistické stezky se nachází především v Krkonoších a Orlických horách, jejich počet je ale menší než 10 % všech turistických tras
Body 0 0 2 2 0
2
59
Pokračování tabulky 30
Kulturně-historické památky
Cestovní kanceláře Webové informační portály Celkem Pramen: vlastní zpracování, 2014.
b)
Hodnocení
potenciálu
- poměr bezbariérových cyklostezek je 37,38 % (>10 %) - nenalezli jsme žádné bezbariérové lyžařské trasy a sjezdovky - většina významných kulturně-historických památek jsou přístupné částečně - většina významných galerií, muzeí a skanzenů jsou přístupné částečně - nejvýznamnější divadla v kraji jsou bezbariérová - v kraji neexistují cestovní kanceláře, které by nabízely zájezdy zaměřená na zdravotně postižené osoby - existují internetové portály určené zdravotně postižených osob průměrný
cestovního
ruchu
zdravotně
3 0 2 2 2 0 1 16
postižených
osob
v Pardubickém kraji. Pardubický kraj obdržel v hodnocení potenciálu celkem 18 bodů (tabulka 31), což ho řadí do druhé skupiny stupnice hodnocení potenciálu s označením průměrný potenciál. Kraj dopadl podobně jako Královéhradecký kraj, což značí, že mimo svou geografickou blízkost, mají také podobný potenciál pro cestovní ruch zdravotně postižených osob. Tabulka 31: Přehled hodnocení potenciálu cestovního ruchu osob pro zdravotně postižené osoby v Pardubickém kraji Hodnotící kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení Bezbariérové stravovací zařízení Bezbariérové sportovně-rekreační zařízení
Přístupné cyklostezky a turistické trasy
Kulturně-historické památky
Charakteristika 2,28 % plně bezbariérových ubytovacích zařízení (<10 %) 5,31 % plně bezbariérových stravovacích zařízení (<10 %) - většina velkých akvaparků a koupališť pro veřejnost je bezbariérových - nejvýznamnější hokejový stadion v kraji je bezbariérový, stejně jako největší fotbalový stadion - další významná sportoviště v kraji jsou bezbariérová - v kraji se nalézá několik bezbariérových pěších naučných stezek, ale jejich poměr k celkovému počtu je nižší než 10 % - poměr bezbariérových cyklostezek v kraji je 69,15 % (>10 %) - nenalezli jsme žádné bezbariérové lyžařské trasy a sjezdovky - většina významných kulturně-historických památek jsou přístupné částečně
Body 0 0 2 2 2 2 3 0 2
60
Pokračování tabulky 31
Cestovní kanceláře Webové informační portály Celkem Pramen: vlastní zpracování, 2014.
- většina významných galerií, muzeí a skanzenů jsou přístupné částečně - významná divadla v kraji jsou bezbariérová - v kraji neexistují cestovní kanceláře, které by nabízely zájezdy zaměřená na zdravotně postižené osoby - existují internetové portály určené zdravotně postižených osob průměrný
2 2 0 1 18
Shrnutí Prostřednictvím sekundárního výzkumu a využití subjektivních metod verifikace jsme došli k závěrům, že v obou krajích je průměrný potenciál pro cestovní ruch zdravotně postižených osob. Společným problémem a důvodem, že potenciál není vyšší, je v obou krajích zaměření pouze na tělesně postižené osoby. Opomíjí se tak zrakově a sluchově postižení, což je nejpatrnější ve stravovacích zařízeních, které jsou sice často bez překážek pro vstup s invalidním vozíkem, ale např. podniky nevytváří jídelní menu v Braillovu písmu, tedy písmu pro nevidomé, a obsluha není vyškolená pro komunikaci s neslyšícími. Některé ubytovací zařízení sice nabízí bezbariérový přístup k recepci a bezbariérové pokoje k přenocování, ovšem zapomínají odstranit překážky pro zdravotně postižené osoby ve svých dalších službách, které hostům nabízejí, jako jsou např. restaurace a bary nebo sportovní zařízení (bazény, sauny, masáže, lázně, tenisové kurty, golfové hřiště, apod.). Host s určitým omezením tak nemá možnost trávit svůj volný čas v objektu jinak než pobytem na pokoji. U všech zařízení, ale především u sportovně-rekreačních a kulturně-historických, zaměřuje veřejný či soukromý sektor především na zpřístupnění pouze objektům s meziregionálním významem ve velkých městech. Také je velmi obtížné a nákladné je přebudovat na bezbariérové pro zdravotně postižené osoby, neboť už jsou staré anebo mají historickou hodnotu, proto je každá úprava takového zařízení velmi finančně i administrativně náročná. Problémem nejen v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, ale také v celé České republice je nízká nabídka zájezdů cestovních kanceláří určených přesně pro zdravotně 61
postižené osoby. Cestovních kanceláří, které se zaměřují pouze na segment zdravotně postižených osob, je málo a prakticky neexistuje zde tržní prostředí a konkurence, což se poté přenáší i nízkou motivací ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních, zábavních či kulturně-historických zařízení upravit svůj objekt pro zdravotně postižené osoby. Kladně můžeme hodnotit v obou krajích internetové informační portály. V obou krajích existují na oficiálních turistických stránkách sekce pro zdravotně postižené osoby, kde si mohou zjistit informace o zařízeních cestovního ruchu a jejich přístupnosti. Podle toho mohou poté naplánovat svůj jednodenní výlet či několikadenní dovolenou. Také zde seženou kontakty, podle kterých si pak mohou ještě bezbariérovost ověřit. Krajské úřady také spolupracují s jinými portály, kterým poskytují informace o bezbariérových objektech. Pomoci zdravotně postiženým osobám s naplánováním pobytu v krajích jim mohou také organizace pro zdravotně postižené osoby, kterých je v obou krajích velké množství a sídlí v každém větším městě.
62
Závěr Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Královéhradeckého a Pardubického kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl navazovaly čtyři výzkumné otázky: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižené osoby v krajích? d) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Královéhradeckém a Pardubickém kraji? V obou krajích jsme nalezli ubytovací zařízení, které jsou přístupné pro zdravotně postižené osoby. Královéhradecký kraj jich nabízí celkem 13 plně bezbariérových a 17 částečně. Z toho je celkem sedm hotelů v kategorii se třemi nebo čtyřmi hvězdičkami, což jsou většinou větší komplexy, které se snaží své objekty zpřístupnit pro co nejvíce potenciálních účastníků cestovního ruchu, kterými mohou být i zdravotně postižené osoby, a disponují většími prostředky pro investice. Dále to je pět menších penzionů, rodinného typu, a také jeden kemp. V Pardubickém kraji nalezneme osm plně bezbariérových zařízení a dalších třináct, které nabízí alespoň jeden pokoj pro tělesně postižené osoby. Tyto přístupné objekty tvoří šest převážně menších penzionů a dva hotely, a to jeden tříhvězdičkový se zaměřením na golf, kde je i bezbariérové golfové hřiště, a druhý čtyřhvězdičkový wellness hotel. Zmapovali jsme také bezbariérové zařízení pro volný čas, jako jsou kulturně-historická zařízení, kam patří např. hrady, zámky, kostely, apod., kulturně-společenská, kde jsme zaměřili na divadla, muzea, kina, galerie, apod. a sportovně-rekreační zařízení. Přístupná jsou většinou ty nejznámější zařízení, např. Muzeum východních Čech a Klicperovo divadlo v Hradci Králové a v Pardubicích Východočeské muzeum a Východočeské divadlo. Bezbariérová ubytovací zařízení se prezentují na turistických portálech, kde by mohli potenciální účastníci cestovního ruchu z řad zdravotně postižených osob hledat informace o svém případném pobytu v Královéhradeckém nebo Pardubickém kraji. Na turistickém
portálu
Královéhradeckého
kraje
(www.kralovehradeckyregion.cz)
a Oficiálním turistickém portálu Pardubického kraje (www.vychodni-cechy.info) nalezneme přehledy bezbariérových zařízení cestovního ruchu včetně kontaktů 63
a popisů. Také je zde možnost si naplánovat výlet na míru. Podobné databáze a informace o možnostech cestovního ruchu do daných krajů nabízí celorepublikové databáze S vozíkem na cestách (www.svozikemnacestach.cz) a jedemetaky.cz (www.jedemetaky.cz). Královéhradecký krajský úřad navíc zpracoval Bezbariérového průvodce Královéhradeckým krajem, ve kterém dává tipy na přístupně kulturněhistorické památky, muzea, galerie a trasy. Projekt Bezbariérový Hradec mapoval přístupnost tras mezi důležitými objekty v krajském městě Hradci Králové, tu pak zveřejnil na internetových stránkách společně s interaktivní mapou. U obou krajů jsme došli k závěru, že jejich potenciál pro cestovní ruch zdravotně postižených osob je průměrný. Pardubický kraj obdržel o dva body více než Královéhradecký kraj, ale i tak je zařazen do stejného kvantitativního hodnocení. Je zde tedy ještě mnoho prostoru a příležitostí pro další rozvoj a budování infrastruktury vhodné pro cestovní ruch zdravotně postižených osob. Aby takový rozvoj byl co nejefektivnější a nejužitečnější, musí dojít k hlubší spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Při stavbách nových objektů cestovního ruchu či úpravách a rekonstrukcích těch stávajících je nutné počítat s budoucí návštěvou zdravotně postižených osob. Při odstraňování bariér a vytváření zázemí se nelze zaměřit jen na tělesně postižené osoby, ale také na zrakově a sluchově postižené osoby a naplnění jejich požadavků na přístupnost. V případě, že by ke spolupráci dvou zmíněných sektorů došlo a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob byly nadále rozšiřovány a vylepšovány, je jisté, že pro tyto osoby by se dané kraje staly atraktivnějšími a přístupnějšími. Především je nutné se zaměřit na přebudování stravovacích a ubytovacích zařízení, označování turistických stezek, cyklostezek, lyžařských tras a sjezdovek a také více zpřístupňovat i zařízení regionálního významu. Pokud by se toto podařilo, byl by potenciál mnohem vyšší a z krajů by se stala oblíbená a přívětivá destinace pro zdravotně postižené osoby.
64
Seznam použité literatury [1] b. a. Accessible Tourism for All [online]. 2005 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
. [2] b. a. Adresář muzeí a galerií [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:
. [3] b. a. American Speech-Language-Hearing Association (ASHA) [online]. 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: . [4] b. a. ANCV [online]. 2012 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z . [5] b. a. Athena na cestách [online]. 2011 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: . [6] b. a. Athena na cestách: Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. 2010 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: . [7] b. a.
Bezbariérový průvodce Královéhradeckým krajem
[online]. 2013
[cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [8]
b.
a.
Bezbatour
[online].
2014
[cit.
2014-04-14].
Dostupné
z: . [9] b. a. Broumovsko – 6 tras pro vozíčkáře [online]. 2008 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: . [10] b. a. Cestovní ruch bez bariér [online]. 2011 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: . [11] b. a. České dráhy, a. s. [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: . [12] b. a. Česko má 1903 kilometrů cyklostezek [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: . [13] b. a. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací [online]. 2006 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: .
65
[14] b. a. Disability and health [online]. 2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: . [15]
b.
a.
E-bariéry
osob
se
zdravotním
postižením
[online].
2002-2014
[cit. 2014-03-11]. Dostupné z: . [16] b. a. Globální etický kodex cestovního ruchu [online]. 2001 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: . [17] b. a. Health status statistics [online]. 2013 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: . [18] b. a. CHKO Český ráj [online]. 1992-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: . [19] b. a. Imserso. Instituto de Mayores y Servicios Sociales [online]. 2013 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: . [20] b. a. jedemetaky.cz – prázdniny bez bariér [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: . [21] b. a. Kentucky’s Office for the Americans with Disabilities Act [online]. 2011 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: . [22] b. a. Kraj vede v bezbariérových spojích hromadné dopravy [online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: . [23] b. a. Královéhradecký kraj – turistický portál [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: . [24] b. a. Krkonoše bez bariér [online]. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [25] b. a. Listina práv Evropské unie [online]. 2010 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: . [26] b. a. Listina základních práv a svobod [online]. 1992 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: . [27] b. a. Low-season tourism [online]. 2010 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: . 66
[28] b. a. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. Července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě [online]. 2006 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: . [29] b. a. Oficiální turistické stránky Krkonoš [online]. 2009-2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [30] b. a. Oficiální turistický portal Pardubického kraje [online]. 2006-2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: . [31] b. a. Oredo s. r. o. – organizátor regionální dopravy [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: . [32] b. a. S vozíkem na cestách [online]. 2005 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: . [33]
b.
a.
SONS
ČR
[online].
2002-2014
[cit.
2014-03-16].
Dostupné
z: . [34] b. a. Správa CHKO Broumovsko [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: . [35] b. a. Správa CHKO Orlické hory a KS Hradec Králové [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: . [36] b. a. Správa Krkonošského národního parku [online]. 2010-2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [37] b. a. Stowarzysenie Turystyki Bez Barier [online]. 2014 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: . [38] b. a. Svaz tělesně postižených [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: . [39]
b.
a.
Tatry
bez
bariér
[online].
2012
[cit.
2014-02-15].
Dostupné
z: . [40] b. a. TFA – Tourism For All [online]. 2013 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: .
67
[41]
b.
a.
The
ISTO
[online].
2014
[cit.
2014-02-11].
Dostupné
z: . [42] b. a. Úř. věst. Evropský hospodářský a sociální výbor č. 318/67 ze dne 23. prosince 2006 o sociálním cestovním ruchu v Evropě [online]. 2006 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: . [43] b. a. Úvodní zpráva České republiky o opatřeních přijatých k plněný závazků podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením [online]. 2011 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: . [44] b. a. Vyhláška č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb [online]. 2009 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: . [45] b. a. Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o sociálních službách [online]. 2006 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: . [46] b. a. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) [online]. 2008 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: . [47] b. a. Zdravotní postižení [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: . [48] b. a. ZOO Dvůr Králové [online]. 2008 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: . [49] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In: Urbanismus a územní rozvoj [online]. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002 [cit. 2014-03-21]. ISSN 1212-0855. Dostupné z: . [50] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: . [51] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Pardubického kraje 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: .
68
[52] FINKOVÁ, Dita. Základy tyflopedie – předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 52 s. ISBN 978-80-244-2627-3. [53] GÚČIK, Marián. Úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2010. 308 s. ISBN 978-80-89090-80-8. [54] HOLEČEK, Milan, MARIOT, Peter a STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2001. 99 s. ISBN 80-86034-39-9. [55] HRUBÝ, Jaroslav. Terminologie ve sluchovém postižení. In: Speciální pedagogika. 1996, roč. 6, č. 4, s. 13. ISSN 1211-2720. [56] KALNICKÁ Vladimíra, VOTINSKÝ Jiří. Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007 [online]. 2008 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: . [57] KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny [online]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: . [58] LINDEROVÁ, Ivica. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotně postihnutých návštěvníkov. In Ekonomická revue cestovného ruchu. roč. 45 2012, č. 1. ISSN 0139-8660. [59] LUDÍKOVÁ, Libuše, RENOTIÉROVÁ, Marie a kol. Speciální pedagogika. 2. vyd., doplněné a aktualizované. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 313 s. ISBN 80-244-0873-2 . [60] MÜLLER, Oldřich a VALENTA, Milan. Psychopedie – teoretické základy a
metodika.
4.
vyd.,
aktualizované
a
rozšířené.
Praha:
PARTA,
2009.
366 s. ISBN 978-807-3201-371. [61] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. [62] PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd., kompletně přepracované a doplněné. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 69
[63] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních material. 3. vyd., rozšířené. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. [63] WEISS, P. a kol. 2005. Regionalizácia cestovného ruchu Slovenskej republiky. [online]. Bratislava: Ministerstvo hospodárstva SR, 2005. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: .
70
